Článek 1

Změna nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 se mění takto:

1)

V článku 43 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3.   Členské státy referenční poměr přizpůsobí, pokud usoudí, že existuje významný dopad na vývoj tohoto poměru způsobený zejména změnou plochy využívané k ekologické produkci, změnou počtu účastníků režimu pro malé zemědělce nebo pokud členský stát přijme rozhodnutí podle čl. 4 odst. 2 třetího pododstavce písm. a), b) nebo c) nařízení (EU) č. 1307/2013. V takových případech členské státy neprodleně informují Komisi o provedeném přizpůsobení a jeho odůvodnění.“;

2)

V článku 44 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1.   Členské státy mohou stanovit individuální povinnost zemědělců nepřeměňovat a také, pokud použijí čl. 4 odst. 2 třetí pododstavec písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013, neorat plochy s trvalými travními porosty bez předchozího schválení. Zemědělci jsou o této povinnosti informováni neprodleně a v každém případě před 15. listopadem roku, kdy ji dotčený členský stát stanoví. Tato povinnost platí pouze pro zemědělce, na které se vztahují povinnosti podle hlavy III kapitoly 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, pokud jde o plochy s trvalými travními porosty, na něž se nevztahuje čl. 45 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013. Vydání schválení může záviset na použití objektivních a nediskriminačních kritérií, včetně kritérií environmentálních. Jestliže je schválení uvedené v prvním pododstavci podmíněno tím, že je třeba vyčlenit jako trvalý travní porost jinou plochu s odpovídajícím počtem hektarů, nebo pokud členský stát použije čl. 4 odst. 2 třetí pododstavec písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013 na podmínku, že jiná nebo táž plocha je vyčleněna jako trvalý travní porost, tato plocha se odchylně od čl. 4 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 1307/2013 považuje za trvalý travní porost od prvního dne po přeměně a zorání. Takové plochy musí být užívány k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin alespoň po pět po sobě jdoucích let ode dne přeměny a zorání. Nicméně pokud tak rozhodne členský stát, jestliže zemědělci přemění plochy, které k pěstování trav a jiných bylinných pícnin již byly užívány, na plochy s trvalými travními porosty, musí být takové plochy využívány k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin po zbývající počet let nutných k dosažení pěti po sobě následujících let.“;

3)

Článek 45 se mění takto: a) odstavec 2 se nahrazuje tímto: „2.   Na půdě ponechané ladem a na půdě ponechané ladem pro medonosné rostliny (druhy s vysokým obsahem pylu a nektaru) nedochází k zemědělské produkci. Členské státy stanoví období, během kterého musí být půda v daném kalendářním roce ponechána ladem. Uvedené období nesmí být kratší než šest měsíců. Pokud jde o plochy představující půdu ponechanou ladem pro medonosné rostliny, vypracují členské státy seznam druhů s vysokým obsahem pylu a nektaru, které mají být použity. Nepůvodní invazní druhy rostlin ve smyslu čl. 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 (*1) nesmějí být na seznamu uvedeny. Tyto oblasti nesmí zahrnovat plochy oseté plodinami, které se zpravidla pěstují pro sklizeň. Členské státy mohou stanovit další požadavky. Takové oblasti mohou zahrnovat bylinné druhy, pokud budou nadále převládat medonosné plodiny. Aniž je dotčen požadavek zákazu produkce stanovený v odstavci 10a, mohou být na plochy s půdou ponechanou ladem pro medonosné rostliny (druhy s vysokým obsahem pylu a nektaru) umístěny úly. Odchylně od čl. 4 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 1307/2013 zůstává půda ponechaná ladem a půda ponechaná ladem pro medonosné rostliny (druhy s vysokým obsahem pylu a nektaru) po dobu delší než pět let pro účely splnění podmínek pro plochu využívanou v ekologickém zájmu ornou půdou. (*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).“;" b) vkládá se nový odstavec 8a, který zní: „8a.   Na plochách s ozdobnicí čínskou a mužákem prorostlým členské státy zakáží používání přípravků na ochranu rostlin, s výjimkou prvního roku, v němž zemědělec oba druhy vyseje. Členské státy zakáží nebo stanoví požadavky na používání minerálních hnojiv na těchto plochách, přičemž zohlední cíl ploch využívaných v ekologickém zájmu, konkrétně chránit a zlepšovat biologickou rozmanitost.“

Článek 2

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se na žádosti o podporu týkající se kalendářních roků počínaje dnem 1. ledna 2018.

Ustanovení čl. 1 odst. 3 se použije na žádosti o podporu týkající se kalendářních roků počínaje dnem 1. ledna 2019.

Článek 1

Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódu KN uvedeného ve sloupci 2 této tabulky.

Článek 2

Závazné informace o sazebním zařazení zboží, které nejsou v souladu s tímto nařízením, mohou být nadále používány podle ustanovení čl. 34 odst. 9 nařízení (EU) č. 952/2013 po dobu tří měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

PŘÍLOHA

Popis zboží	Zařazení (kód KN)	Odůvodnění
(1)	(2)	(3)
Izolované kabely (tzv. „stohovací kabely“) v různých délkách s konektory na obou koncích. Každý kabel se skládá z 32 izolovaných jednotlivých vodičů pro napětí nepřesahující 1 000  V rozdělených do 16 opláštěných párů, které nejsou kroucené. Páry jsou obaleny kovovou fólií a kovovými vlákny. Kabely slouží k propojení přepínačů do tzv. „stohů“ používaných v telekomunikačních sítích (lokálních sítích LAN). Umožňují obousměrný přenos dat mezi přepínači pomocí technologie Ethernet. Kabely nemají žádné doplňkové funkce (např. napájení elektrickým proudem). Viz obrázek (*1)	8544 42 10	Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a na znění kódů KN 8544 , 8544 42 a 8544 42 10 . Přenos dat mezi přístroji, který využívá telekomunikační technologii, jako např. Ethernet, se pro účely kódu KN 8544 42 10 považuje za telekomunikaci (viz prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1112/2012 (1)). Předmětné kabely jsou určeny k použití v telekomunikačních sítích LAN. Proto jsou považovány za elektrické vodiče vybavené přípojkami používané pro telekomunikace (viz též vysvětlivky ke KN k podpoložce 8544 42 10 ). Tyto výrobky je proto třeba zařadit do kódu KN 8544 42 10 jako ostatní elektrické vodiče, pro napětí nepřesahující 1 000  V, vybavené přípojkami, používané pro telekomunikace.

---

(*1)  Obrázek slouží pouze pro informaci.

(1)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1112/2012 ze dne 23. listopadu 2012 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. L 329, 29.11.2012, s. 9).

Článek 1

Změna specifikace zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu „Chianti Classico“ (CHOP) se schvaluje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1

Rozhodnutí 2010/96/SZBP se mění takto:

1)

v článku 1 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2.   V zájmu dosažení cílů stanovených v odstavci 1 je vojenská mise EU rozmístěna v Somálsku s cílem poskytovat jednak strategické poradenství v souvislosti s budováním institucí v odvětví obrany a jednak přímou podporu somálské národní armádě prostřednictvím výcviku, poradenství a odborného vedení. Od roku 2019 vojenská mise EU zejména přispívá k rozvoji vlastních výcvikových kapacit somálské národní armády s cílem předat jí činnosti související s výcvikem taktických jednotek, jakmile k tomu budou splněny podmínky; poskytuje odborné vedení Somálskem zajišťovaného výcviku. Vojenská mise EU je také připravena poskytovat v rámci svých prostředků a schopností podporu dalším aktérům Unie při plnění jejich příslušných mandátů v oblasti bezpečnosti a obrany v Somálsku.“;

2)

v článku 10 se doplňuje nový odstavec, který zní: „7.   Finanční referenční částka určená na krytí společných nákladů vojenské mise EU na období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020 činí 22 980 000 EUR. Procentní sazba referenční částky podle čl. 25 odst. 1 rozhodnutí (SZBP) 2015/528 se stanoví na 0 % a procentní sazba podle čl. 34 odst. 3 uvedeného rozhodnutí se stanoví na 0 %.“;

3)	v článku 12 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2.   Mandát vojenské mise EU končí dne 31. prosince 2020.“.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Článek 1

Článek 2

Článek 3

Článek 4

Článek 5

PŘÍLOHA

PŘÍSPĚVEK UNIE K PROJEKTU STŘEDISKA SEESAC VĚNOVANÉMU ČINNOSTEM ZAMĚŘENÝM NA KONTROLU RUČNÍCH PALNÝCH A LEHKÝCH ZBRANÍ NA ZÁPADNÍM BALKÁNĚ V RÁMCI PROVÁDĚNÍ PLÁNU PRO UDRŽITELNÉ ŘEŠENÍ PROBLÉMU NEZÁKONNÉHO DRŽENÍ RUČNÍCH PALNÝCH A LEHKÝCH ZBRANÍ/PALNÝCH ZBRANÍ A STŘELIVA PRO NĚ, JEJICH ZNEUŽÍVÁNÍ A OBCHODOVÁNÍ S NIMI NA ZÁPADNÍM BALKÁNĚ

1.   Úvod a cíle

Jihovýchodní Evropa je i nadále problematickou oblastí a důležitou výzvou v rámci Strategie EU pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva do nich a proti nedovolenému obchodování s nimi (dále jen „strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně“). V posledních letech sice bylo dosaženo významného pokroku, avšak hromadění ručních palných a lehkých zbraní a paliva pro ně, nevyhovující podmínky skladování, nedovolené držení, jakož i tvorba politik a mezery v prováděcí kapacitě spolu s nestabilními politickými systémy i nadále omezují efektivitu činností v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní. Má-li být tedy zajištěn setrvalý pokrok a mají-li být zabezpečeny dosažené výsledky a připraveny podmínky pro dlouhodobé, udržitelné řešení, které spočívá mimo jiné v úplné harmonizaci s legislativním a regulačním rámcem Unie a v souladu s mezinárodními standardy, musí být nedílnou součástí úsilí Unie o dosažení cílů nové strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně pokračující podpora boje proti hrozbě, již představuje šíření ručních palných a lehkých zbraní v jihovýchodní Evropě a z této oblasti a související obchodování s těmito zbraněmi.

V zájmu řešení zbývajících výzev v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní a posílení závazku západního Balkánu, pokud jde o boj proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi a proti jejich zneužívání, byl dne 29. května 2018 v Tiraně v návaznosti na konzultační proces s relevantními subjekty a mezinárodními organizacemi komisemi ze západního Balkánu zabývajícími se ručními palnými a lehkými zbraněmi vypracován plán pro udržitelné řešení problému nezákonného držení ručních palných a lehkých zbraní/palných zbraní a střeliva pro ně, jejich zneužívání a obchodování s nimi na západním Balkáně do roku 2024 (dále jen „plán“). Dne 9. července 2018 byl plán potvrzen na vrcholném setkání se západním Balkánem v Londýně. Plán počítá se západním Balkánem jako bezpečnější oblastí, která bude šiřitelem bezpečnosti a v níž budou zavedeny komplexní a udržitelné mechanismy dohledu a kontroly, jež budou zcela harmonizovány se standardy Evropské unie a dalšími mezinárodními standardy, za účelem odhalování, prevence, stíhání a kontroly nezákonného držení a zneužívání palných zbraní, střeliva a výbušnin a obchodování s nimi. Regionální plán byl vypracován jako referenční a konsensuální dokument a jako takový počítá s dohodnutými úrovněmi výsledků a nastiňuje míru odhodlání požadovanou od příjemců na strategické, politické a operační úrovni, a to na základě politické angažovanosti orgánů západního Balkánu, pokud jde o závazky a strategické dokumenty přijaté v rámci OSN a Unie v oblasti kontroly zbraní.

Regionální středisko pro jihovýchodní a východní Evropu pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní (SEESAC) jakožto výkonná složka regionálního prováděcího plánu pro jihovýchodní Evropu zaměřeného na boj proti šíření ručních palných a lehkých zbraní poskytovalo podporu při vypracovávání regionálního plánu a bude koordinovat a podporovat jeho provádění. Tímto opatřením se tedy posílí pomoc v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní poskytovaná prostřednictvím rozhodnutí 2010/179/SZBP, 2013/730/SZBP a (SZBP) 2016/2356. Dosáhne se dalšího pokroku v procesích a opatřeních nezbytných k zajištění udržitelných kontrol ručních palných a lehkých zbraní na západním Balkáně.

Toto opatření a) podpoří koordinaci provádění regionálního plánu, b) podpoří harmonizaci legislativního a regulačního rámce v oblasti ručních palných a lehkých zbraní/palných zbraní s rámci Unie a c) umožní jasně pochopit, jaké jsou aktuální nedostatky a potřeby, za účelem dalšího zlepšení kapacit pro přeshraniční odhalování případů nedovoleného obchodování s palnými zbraněmi, a v návaznosti na zřízení národních kontaktních míst pro palné zbraně v jihovýchodní Evropě. Rovněž zajistí lepší přehled o aktuální situaci a určí oblasti pro podporu kapacit v oblasti předcházení nedovoleného šíření ručních palných a lehkých zbraní/palných zbraní na Ukrajině a v Bělorusku a obchodování s nimi, přičemž bude vycházet z pomoci poskytnuté v rámci rozhodnutí (SZBP) 2016/2356 na podporu snižování rizika nedovoleného hromadění ručních palných a lehkých zbraní v jihovýchodní Evropě a obchodování s nimi (SEESAC IV). Provádění tohoto opatření jako takové doplní činnosti podle rozhodnutí (SZBP) 2016/2356, přičemž umožní zintenzivnit dopad z hlediska boje proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi. Zajistí koordinaci s dalšími opatřeními a iniciativami vyvíjenými v regionu v oblasti boje proti obchodování s palnými zbraněmi s cílem využívat součinností, posílit interoperabilitu a předcházet zdvojování úsilí (1).

Celkovým cílem projektu je přispívat k míru a bezpečnosti v Evropě i na celém světě bojem proti hrozbě, kterou představuje hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně a nedovolené obchodování s nimi v jihovýchodní Evropě i z této oblasti. Zároveň posílí regionální stabilitu prostřednictvím angažovanosti v rámci Rady pro regionální spolupráci a v partnerství s dalšími příslušnými mezinárodními partnery a iniciativami.

Projekt přímo přispěje k provádění bezpečnostní strategie EU, nové strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně, strategie EU pro palné zbraně, akčního plánu proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi mezi EU a regionem jihovýchodní Evropy na období 2015–2019 (dále jen „akční plán 2015–2019“), politického cyklu EU pro boj proti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti (EMPACT) pro palné zbraně, Smlouvy o obchodu se zbraněmi, Akčního programu OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech, mezinárodního nástroje pro sledování, protokolu OSN o střelných zbraních a rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) a konkrétně posílí regionální spolupráci v rámci boje proti hrozbě, již představuje šíření ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně. Výsledky projektu rovněž přímo přispějí k provádění cíle udržitelného rozvoje č. 16 o pokojných a spravedlivých společnostech, zejména cíle 16.1 (významně snížit všechny druhy násilí a úmrtnost obecně) a 16.4 (významně snížit nedovolené toky zbraní). Projekt kromě toho doplní provádění akčního plánu Komise zaměřeného na boj proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi a výbušninami v Unii.

Konkrétně se bude v rámci projektu:

—	koordinovat a monitorovat provádění plánu pro udržitelné řešení problému nezákonného držení ručních palných a lehkých zbraní/palných zbraní a střeliva pro ně, jejich zneužívání a obchodování s nimi na západním Balkáně;

—	poskytovat podpora orgánům v zemích západního Balkánu při úplné harmonizaci jejich právních předpisů v oblasti kontroly zbraní s regulačním rámcem EU a dalšími souvisejícími mezinárodními závazky; a

—	poskytovat podpora za účelem boje proti nedovolenému obchodování se zbraněmi na západním Balkáně, v Moldavské republice, na Ukrajině a v Bělorusku prostřednictvím posuzování kapacit a technické pomoci poskytované donucovacím orgánům a orgánům pohraniční policie.

V souladu se strategií EU pro ruční palné a lehké zbraně je cílem tohoto návazného projektu, který vychází z úspěšného provádění rozhodnutí 2013/730/SZBP a rozhodnutí (SZBP) 2016/2356, dále zpevnit systémy kontroly partnerských zemí a nadále podporovat multilateralismus posílením regionálních mechanismů zaměřených na boj proti dodávce a destabilizujícímu šíření ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně. Aby bylo kromě toho zajištěno, že kapacity vytvořené v rámci orgánů zemí jihovýchodní Evropy budou sdíleny s dalšími zeměpisnými oblastmi, které jsou předmětem obav, zajistí projekt souhrnnější regionální rozměr prostřednictvím cíleného předávání znalostí.

2.   Výběr prováděcí agentury a koordinace s dalšími příslušnými iniciativami zaměřenými na financování

Středisko SEESAC je společnou iniciativou Rozvojového programu OSN a Rady pro regionální spolupráci a jako takové je kontaktním místem pro činnosti související s ručními palnými a lehkými zbraněmi v jihovýchodní Evropě. Středisko SEESAC jakožto výkonná složka regionálního prováděcího plánu zaměřeného na boj proti šíření ručních palných a lehkých zbraní spolupracuje od roku 2002 s vnitrostátními a mezinárodními zúčastněnými stranami v jihovýchodní Evropě při uplatňování uceleného přístupu ke kontrole ručních palných a lehkých zbraní tím, že provádí rozsáhlou škálu činností, mezi něž patří: usnadňování strategické a operační regionální spolupráce, podpora rozvoje politiky a posilování institucionálních kapacit, kampaně zaměřené na zvyšování informovanosti a na sběr ručních palných a lehkých zbraní, řízení zásob těchto zbraní, snižování nadměrných zásob, posilování schopností v oblasti označování a sledování, jakož i zlepšené kontroly vývozu zbraní. Při provádění regionálních aktivit, do nichž bylo zapojeno mnoho zúčastněných stran a které probíhaly v politickém a hospodářském kontextu společném pro všechny partnerské země v regionu, a při zajišťování vlastní odpovědnosti jednotlivých států i regionu a dlouhodobé udržitelnosti příslušných opatření tak středisko SEESAC získalo jedinečné schopnosti a zkušenosti a zavedlo se jako hlavní regionální orgán v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní.

Středisko SEESAC pokračuje v komunikaci na bilaterální i multilaterální úrovni se všemi příslušnými aktéry a organizacemi. V tomto ohledu rovněž nadále působí jako sekretariát regionální řídící skupiny zabývající se problematikou ručních palných a lehkých zbraní. Středisko SEESAC je rovněž sekretariátem iniciativy zaměřené na regionální přístup ke snižování zásob. Kromě toho je jednou ze stran koordinačních zasedání pro ruční palné a lehké zbraně a odstraňování min, která představují neformální mechanismus NATO, Unie a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a SEESAC pro činnosti v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní. Středisko SEESAC pravidelně přispívá k činnosti relevantních regionálních fór. Středisko SEESAC nadále provozuje rozsáhlou síť formálních i neformálních partnerství s organizacemi, jako je Regionální středisko pro kontrolu zbraní, verifikaci a poskytování pomoci (RACVIAC) () a Středisko pro bezpečnostní spolupráci a Fórum pro bezpečnostní spolupráci (FSC) při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). V rámci Koordinační akce OSN pro ruční palné zbraně (CASA) jsou pořádána pravidelná koordinační zasedání a výměny informací a údajů s dalšími agenturami OSN, jako je Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) či Úřad OSN pro otázky odzbrojení (UNODA). Středisko SEESAC tudíž slouží jako regionální centrum a kontaktní místo pro celou škálu otázek souvisejících s reformou bezpečnostního sektoru, se zvláštním zaměřením na kontrolu ručních palných a lehkých zbraní a řízení zásob zbraní. Středisko SEESAC je v intenzivním kontaktu s relevantními subjekty Unie a poskytuje jim podporu v zájmu účinného zapojování partnerů v jihovýchodní Evropě, a zejména spolupracuje s GŘ Komise pro migraci a vnitřní věci a Europolem, jakož i s iniciativami pod vedením Unie, jako je platforma EMPACT se zaměřením na palné zbraně a evropská odborná skupina pro otázky palných zbraní (EFE).

Středisko SEESAC má sídlo v Bělehradě a v současné době působí v celé jihovýchodní Evropě, přičemž vyvíjí činnost v Albánii, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Kosovu, Srbsku, Bývalé jugoslávské republice Makedonii a Moldavské republice a v omezené míře poskytuje podporu Ukrajině a Bělorusku. V minulosti středisko SEESAC rovněž působilo v Bulharsku, Chorvatsku a Rumunsku. Vlastní odpovědnost regionu zajišťuje Rada pro regionální spolupráci a regionální řídící skupina pro ruční palné a lehké zbraně, v jejímž rámci poskytují zástupci všech partnerských zemí jihovýchodní Evropy strategické poradenství ohledně činností střediska SEESAC a předkládají iniciativy v této oblasti a žádosti o tyto činnosti.

Středisko SEESAC razilo přístup založený na řešení společných problémů prostřednictvím regionálních iniciativ, který v jihovýchodní Evropě přinesl vynikající výsledky, nejen z hlediska sdílení zásadních informací a prosazování zdravé regionální soutěže, kterou podněcuje, ale především proto, že uplatňováním uceleného způsobu provádění přispívá k dosažení stálých a snadno měřitelných výsledků na vnitrostátní i regionální úrovni. Pořádání každoročních zasedání řídící skupiny zabývající se problematikou ručních palných a lehkých zbraní a zapojení střediska SEESAC do všech relevantních procesů a iniciativ umožňuje včasnou a otevřenou výměnu informací, získávání solidních poznatků o situaci a předvídavost, díky čemuž je zajištěno, aby se prováděné činnosti nepřekrývaly, odpovídaly aktuálním potřebám jednotlivých států a regionů a reagovaly na měnící se trendy.

Středisko SEESAC vychází při svých činnostech z potřeb formulovaných jeho partnery a ze shromážděných základních údajů a jeho činnost je podmíněna potvrzením a politickou podporou, jež udělí zúčastněné strany z jednotlivých států. Veškeré činnosti jsou navíc zařazeny do rámce podpory procesů vedených Unií a plnění standardů a kritérií Unie. Středisko SEESAC bylo při provádění činností plánovaných v rámci jeho předchozích projektů financovaných Unií velmi úspěšné a dosáhlo udržitelných výsledků projektu tím, že rozvinulo a posílilo odpovědnost jednotlivých partnerských zemí za příslušné projekty a činnosti, prosazovalo regionální koordinaci, předávání zkušeností a sdílení osvědčených postupů, jakož i výzkum na regionální úrovni. Díky svým odborným znalostem v oblasti ručních palných a lehkých zbraní a velmi dobré znalosti regionálních záležitostí a příslušných zúčastněných stran je středisko SEESAC nejvhodnějším partnerem pro provádění této konkrétní činnosti.

Projekt rovněž doplňuje stávající úsilí na vnitrostátní a regionální úrovni a usiluje o maximální synergie. Středisko SEESAC bude koordinovat svou činnost s touto mezinárodní pomocí:

—

v Bosně a Hercegovině: — pomoc Unie v oblasti řízení zásob, technické podpory a snižování nadbytečných zásob střeliva (projekt EU STAR), financovaná z krátkodobé složky nástroje Unie přispívajícího ke stabilitě a míru, který provádí úřad Rozvojového programu OSN v Sarajevu. Projekt EU STAR vychází z výsledků a poznatků projektu EXPLODE, jenž byl financován Unií a prováděn Rozvojovým programem OSN od dubna roku 2013 do listopadu roku 2016, přičemž cílem je další podpora zavádění udržitelného systému řízení zásob v Bosně a Hercegovině. — Projekt financovaný německým Spolkovým ministerstvem zahraničních věcí, jenž se zaměřuje na boj proti nedovolenému obchodování se zbraněmi (projekt CIAT), sleduje podporu pohraniční policie a Ministerstva bezpečnosti Bosny a Hercegoviny v budování jejich kapacit v oblasti odhalování obchodování s palnými zbraněmi, střelivem a výbušninami směřujícími z Bosny a Hercegoviny a přes ni, předcházení takovému obchodování a v oblasti boje proti němu. — Středisko SEESAC bude působit prostřednictvím koordinačního mechanismu zřízeného Ministerstvem obrany Bosny a Hercegoviny a mezinárodními aktéry za koordinace s operací EUFOR Althea, aby zajistilo nepřetržitou komplementaritu opatření s probíhajícími činnostmi mezinárodního společenství, jejichž cílem je řešit otázku nadbytečných zásob konvenčního střeliva, které drží Ministerstvo obrany Bosny a Hercegoviny, a zohlednilo možné budoucí plány na kampaň zaměřenou na sběr nedovolených konvenčních zbraní v Bosně a Hercegovině. Díky úzké spolupráci a koordinaci s těmito třemi projekty již bylo dosaženo významných přínosů, které přinesly efektivnější výsledky.

—

v Srbsku: projekt CASM (conventional ammunition stockpile management,) který je financován Ministerstvem zahraničních věcí Spojených států, Rozvojovým programem OSN a OBSE a jehož účelem je posílit zabezpečení a bezpečnost předem stanovených míst pro skladování konvenčního střeliva a likvidace ohlášeného nadbytečného střeliva;

—

v Černé Hoře: projekt demilitarizace Černé Hory (MONDEM), který je spravován Rozvojovým programem OSN společně s OBSE a jehož účelem je usilovat o omezení rizika při boji proti šíření, a to prostřednictvím rozvoje systémů infrastruktury a řízení bezpečných a zabezpečených skladů konvenčního střeliva, jakož i systémů jejich řízení, omezení rizika souvisejícího s výbušninami pro obyvatelstvo prostřednictvím odzbrojování šetrného k životnímu prostředí, ničení toxického nebezpečného odpadu (kapalné raketové pohonné hmoty) a podpory reformy obrany zničením omezeného množství těžké vojenské techniky určené Ministerstvem obrany Černé Hory;

—	v Bývalé jugoslávské republice Makedonii: projekt na snižování rizika šíření zbraní a střeliva, jehož cílem je zvýšit zabezpečení stávajících zásob ručních palných zbraní a střeliva a jenž je spravován ministerstvem vnitra a prováděn misí OBSE ve Skopje;

—

v Kosovu: projekt na útlum rizika, které představují palné zbraně a výbušniny (FERM, dříve KOSSAC), jehož původním účelem bylo omezit ozbrojené násilí v Kosovu a zvýšit bezpečnost obyvatelstva a jehož cílem je nyní podpořit zúčastněné strany v Kosovu v zájmu kontroly rozšířeného nedovoleného držení a oběhu ručních palných a lehkých zbraní a prostřednictvím přístupu založeného na řízení rizik a na poznatcích minimalizovat rizika těchto zbraní a výbušných materiálů;

—

na regionální úrovni: regionální platforma pro reformu bezpečnostního sektoru (RSSRP), která je dobře zavedeným zdrojem rychlé, účinné a poptávkou podložené reakce na potřeby v oblasti právního státu, a to na technické úrovni v celosvětovém měřítku; platforma RSSRP poskytuje cílenou pomoc se zvláštním důrazem na kontrolu ručních palných a lehkých zbraní a na zohledňování rovnosti žen a mužů v oblasti bezpečnostní politiky, a to za využití mechanismu rychlého nasazení založeného na jedinečné síti odborníků na bezpečnost se zkušenostmi s reformou bezpečnostního sektoru, kterou středisko SEESAC disponuje.

Středisko SEESAC udržuje pravidelný kontakt s OBSE, NATO, Europolem, platformou EMPACT, Interpolem a dalšími relevantními aktéry v zájmu zajištění komplementarity činnosti, včasného provádění opatření a nákladově efektivního využívání zdrojů.

3.   Popis projektu

Nová fáze projektu SEESAC bude vycházet z výsledků dosažených podle rozhodnutí Rady 2013/730/SZBP a současně doplňovat činnosti podle stávajícího rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/2356.

Zaměří se na tři hlavní oblasti, přičemž se bude nadále řídit uceleným přístupem ke zvládání hrozby, již ruční palné a lehké zbraně v tomto regionu představují. Uvedené tři oblasti se týkají strategicko-politické úrovně i operačních aspektů, a přímo tak podporují kontrolu ručních palných a lehkých zbraní na všech úrovních se zaměřením na: intenzivní koordinaci regionálního přístupu v zájmu provádění regionálního plánu; posilování kapacit v zájmu harmonizace právních předpisů v oblasti kontroly zbraní; a lepší porozumění kapacitám pro boj proti nedovolenému obchodování na Ukrajině a v Bělorusku.

Výsledkem projektu bude zejména:

—	koordinované provádění plánu pro udržitelné řešení problému nezákonného držení ručních palných a lehkých zbraní/palných zbraní a střeliva pro ně, jejich zneužívání a obchodování s nimi na západním Balkáně;

—	podpora orgánů v zemích západního Balkánu při úplné harmonizaci jejich právních předpisů v oblasti kontroly zbraní s regulačním rámcem Unie a s dalšími souvisejícími mezinárodními závazky, jakož i standardizace napříč celým regionem;

—	boj proti nedovolenému obchodování se zbraněmi na západním Balkáně, v Moldavské republice, na Ukrajině a v Bělorusku prostřednictvím posuzování kapacit a technické pomoci poskytované donucovacím orgánům a orgánům pohraniční policie.

Strategie projektu je založena na jedinečném přístupu střediska SEESAC, který spočívá v podpoře důvěry a spolupráce v regionu jakožto předpokladu pro dosažení konkrétní a měřitelné transformační změny. Konkrétně se na regionální úrovni osvědčily různé procesy spolupráce zprostředkované střediskem SEESAC, do nichž jsou zapojeni jak tvůrci politik, tak odborníci z praxe na operační úrovni, jakožto zásadní prvek při zajišťování podpůrného a konkurenčního prostředí pro předávání znalostí, výměnu odborností a sdílení informací. Bylo tak možné nejen zvýšit kapacity v regionu, ale především vybudovat důvěru a navázat přímou spolupráci mezi orgány a jednotlivými odborníky, díky níž bylo mimo jiné možno vypracovat regionální plán. Prostředí profesionální důvěry pak umožňuje pokrok na vnitrostátní úrovni v otázkách, jimiž se tento plán zabývá. Kromě toho se díky přístupu regionální spolupráce stal region transparentnějším a efektivnějším ve svém úsilí kontrolovat obchod se zbraněmi, v důsledku čehož se státy jihovýchodní Evropy nyní řadí mezi nejtransparentnější v celosvětovém měřítku, pokud jde o vykazování převodů zbraní. Projekt bude proto nadále podporovat regionální spolupráci jakožto umocňující složku nezbytnou pro dosažení měřitelných výsledků.

Zeměpisnou oblastí působnosti projektu je západní Balkán, přičemž přímými příjemci projektu jsou Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Srbsko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Účelem projektu bude rovněž nadále podporovat východoevropské země, které se potýkají se stejnými problémy v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní, například Moldavskou republiku, Ukrajinu a Bělorusko, a to předáváním získaných znalostí a zkušeností a osvědčených postupů vypracovaných na západním Balkáně od roku 2001.

3.1.   Koordinace provádění plánu pro udržitelné řešení problému nezákonného držení ručních palných a lehkých zbraní/palných zbraní a střeliva pro ně, jejich zneužívání a obchodování s nimi na západním Balkáně

Cíl

Zajistit účinnou koordinaci provádění regionálního plánu ze strany šesti příjemců, jakož i provádění souvisejících šesti akčních plánů vypracovaných na základě konkrétních cílů a měření prostřednictvím klíčových ukazatelů výkonnosti. Dosažený pokrok se bude měřit prostřednictvím mechanismu monitorování, hodnocení a oznamování výsledků dosažených při provádění regionálního plánu a vnitrostátních akčních plánů k jeho provádění.

Popis

Partnerské země západního Balkánu na vrcholném setkání se západním Balkánem konaném dne 9. července 2018 v Londýně opětovně potvrdili společné odhodlání a posílenou angažovanost, pokud jde o vymýcení nezákonného držení palných zbraní, jejich zneužívání a obchodování s nimi, přičemž v tomto smyslu potvrdili plán. Regionální plán, vypracovaný na základě procesu zevrubné konzultace a za podpory střediska SEESAC, doplňuje stávající činnosti Unie zaměřené na odvrácení uvedené hrozby, konkrétně akční plán 2015–2019, společné sdělení Komise a vysoké představitelky nazvané Body ke strategii EU proti nedovoleným palným zbraním, ručním palným a lehkým zbraním a střelivu pro ně, jakož i práci Europolu v rámci platformy EMPACT v regionu. Tento plán je dokladem konsensu, kterého dosáhly všechny zúčastněné strany v regionu, pokud jde o stávající výzvy, obecné cíle, jichž je třeba dosáhnout, a harmonogram provádění opatření, jež mají být přijata. Představuje celkovou platformu pro naplnění společně dohodnutých klíčových ukazatelů výkonnosti na strategické, politické i operační úrovni. Činnosti v rámci této složky tudíž povedou k následujícím výsledkům: účinná koordinace provádění řečeného plánu na regionální úrovni; cílená podpora komisí pro ruční palné a lehké zbraně a příslušných orgánů při provádění jejich akčních plánů, jimiž se regionální plán provádí; pravidelné monitorování a hodnocení pokroku s ohledem na společně dohodnuté klíčové ukazatele výkonnosti; lepší porozumění schopnostem příjemců, co se týče provádění opatření v jednotlivých funkčních oblastech plánu.

V rámci projektu se konkrétně počítá s koordinací provádění plánu prostřednictvím:

—	formálních regionálních zasedání pro koordinaci plánu, zaměřených na posuzování pokroku a výměnu informací;

—	poskytování odborné a technické podpory místním zasedáním pro koordinaci plánu při monitorování provádění vnitrostátních akčních plánů;

—	vypracovávání půlročních monitorovacích a hodnotících zpráv, dokumentujících pokrok, výzvy a potřeby v provádění plánu na základě společně dohodnutých klíčových ukazatelů výkonnosti;

—	střednědobého hodnocení provádění akčních plánů pro provádění regionálního plánu zahrnujícího posouzení kapacit šesti příjemců v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní;

—	činnosti zaměřené na informovanost o regionálním plánu a jeho zviditelnění (včetně zřízení online platformy, zapojení zúčastněných stran a zvyšování povědomí).

Výsledky projektu/ukazatele provádění projektu:

—	uspořádání až šesti regionálních zasedání pro koordinaci regionálního plánu;

—	umožnění posouzení pokroku, výměny informací, předávání poznatků a standardizace;

—	uspořádání místních koordinačních zasedání (celkem až 36);

—	vypracování půlročních monitorovacích a hodnotících zpráv (celkem až šest);

—	vypracování střednědobého hodnocení zahrnujícího posouzení kapacit šesti příjemců v rámci regionálního plánu;

—	zřízení online platformy pro zajištění řádné informovanosti o regionálním plánu a jeho zviditelnění.

3.2.   Podpora orgánů v zemích západního Balkánu při úplné harmonizaci jejich právních předpisů v oblasti kontroly zbraní s regulačním rámcem Unie a dalšími souvisejícími mezinárodními závazky a standardy v celém regionu

Cíl

V rámci této složky bude poskytnuta komplexní technická podpora pro vypracování a zavedení robustního právního rámce kontroly ručních palných a lehkých zbraní, jenž bude plně harmonizován a jenž bude v souladu s unijními a dalšími mezinárodními dohodami a standardy.

Popis

Prvním cílem regionálního plánu je zajistit do roku 2023 existenci právních předpisů v oblasti kontroly zbraní na západním Balkánu a jejich plnou harmonizaci s regulačním rámcem Unie i s dalšími souvisejícími mezinárodními závazky. Je zřejmé, že takovýto legislativní a regulační rámec pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní/palných zbraní je na západním Balkánu neodkladně zapotřebí, aby bylo možno kontrolu zbraní účinně regulovat a aby bylo možno snáze reagovat na příslušné hrozby. V důsledku pak bude možno v rámci západního Balkánu dosáhnout kompatibility právních předpisů a postupů pro kontroly zbraní, jakož i standardizace postupů kontrol ručních palných a lehkých zbraní/palných zbraní a související praxe. Díky této standardizaci by bylo možno odstranit překážky bránící donucovacím a justičním orgánům v přímé spolupráci, výměně informací a vedení společných nebo paralelních vyšetřování. Bylo by pak rovněž možno lépe a účinněji reagovat na hrozby související s palnými zbraněmi na vnitrostátní, regionální i evropské úrovni. Protože v legislativních a politických rámcích regulujících kontrolu ručních palných a lehkých zbraní v jihovýchodní Evropě mnohdy není zohledněna ani náležitě řešena problematika rovnosti žen a mužů, což snižuje účinnost kontrol zbraní, jež mají zajišťovat bezpečnost pro všechny občany, ať již se jedná o ženy, muže, dívky, nebo chlapce, přispěje projekt rovněž k začlenění problematiky rovnosti žen a mužů do právních předpisů, jež kontroly zbraní upravují.

Tato složka bude vycházet z odborné podpory poskytované orgánům v regionu v rámci provádění rozhodnutí 2013/730/SZBP a podpoří tyto orgány v následujících oblastech: lepší porozumění aktuálnímu stavu a nedostatkům právních rámců daných šesti příjemců; zajištění technické podpory pro plnou harmonizaci s unijním regulačním rámcem a dalšími mezinárodními dohodami a standardy, příprava cílených vnitrostátních a regionálních tematických seminářů; aktualizace přehledu právních předpisů z celého regionu, které se týkají zbraní; posouzení právního rámce šesti příjemců projektu z hlediska problematiky rovnosti žen a mužů, aby bylo zajištěno, že politiky týkající se kontrol zbraní neopomíjejí souvislosti mezi otázkami ručních palných a lehkých zbraní a genderovými otázkami, a pokračování programu koučů pro problematiku rovnosti žen a mužů. Akcí bude rovněž podpořeno posilování kapacit komisí pro ruční palné a lehké zbraně v oblasti osvětové a informační činnosti, a to formou odborné přípravy věnované budování mediálních strategií.

K tomuto účelu budou sloužit:

—	vypracování hodnocení a analýzy nedostatků právních rámců partnerských zemí v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní, míry jejich harmonizace s unijními a mezinárodními právními předpisy a míry standardizace procesů v regionu;

—

poskytnutí podpory pro účely standardizace a harmonizace právních předpisů prostřednictvím poradenství zajišťovaného průběžně i na vyžádání a pořádání tematických seminářů věnovaných právním a správním předpisům týkajícím se zbraní a souvisejícím předpisům trestního práva na regionální i vnitrostátní úrovni;

—	aktualizace přehledu právních předpisů z celého regionu, které se týkají zbraní, jakožto praktického referenčního nástroje k právním předpisům upravujícím kontroly ručních palných a lehkých zbraní/palných zbraní v regionu;

—	posouzení právního rámce z hlediska problematiky rovnosti žen a mužů a pokračování programu koučů pro problematiku rovnosti žen a mužů;

—	odborná příprava věnovaná budování mediálních strategií.

Výsledky projektu/ukazatele provádění projektu:

—	zpráva o hodnocení a analýze nedostatků vnitrostátního právního rámce každého příjemce (šest);

—	až tři regionální semináře a šest tematických seminářů pro příjemce;

—	na vyžádání poskytnutí odborné podpory v oblasti aktuálního vývoje legislativních a politických otázek;

—	aktualizace přehledu právních předpisů týkajících se zbraní a jeho překlad do všech relevantních jazyků regionu;

—	zprávy (šest) o posouzení právního rámce týkajícího se zbraní z hlediska problematiky rovnosti žen a mužů;

—	program koučů pro problematiku rovnosti žen a mužů za účasti dvou předsedů komisí pro ruční palné a lehké zbraně;

—	vypracování mediálních strategií a odborná příprava v této oblasti.

3.3.   Boj proti nedovolenému obchodování se zbraněmi na západním Balkáně, v Moldavské republice, na Ukrajině a v Bělorusku prostřednictvím posuzování kapacit a technické pomoci poskytované donucovacím orgánům a orgánům pohraniční policie

Cíl

Omezit hrozbu nedovoleného obchodování s palnými zbraněmi posílením kapacit donucovacích orgánů a pohraniční policie v regionu jihovýchodní Evropy, pokud jde o další shromažďování, analýzu a sdílení informací.

Popis

V rámci této složky bude posouzena schopnost orgánů v regionu uskutečňovat preventivní i represivní činnosti nezbytné k úspěšnému odhalování, maření a potírání obchodování s palnými zbraněmi, střelivem a výbušninami směřujícími z oblasti jejich jurisdikce a přes ni. Podpora bude zaměřena na podrobné hodnocení potřeb pohraničních orgánů a kriminální policie z hlediska lidských zdrojů a vybavení, jež jsou nezbytné pro jejich řádné fungování a plnění úkolů. Uskuteční se pilotní projekt, jehož cílem bude vybudovat síť pro balistické informace v jihovýchodní Evropě jakožto nákladově efektivní strukturu pro výměnu operačních balistických informací přímo napojenou na Europol, která bude uzpůsobena pro automatické shromažďování a výměnu operativních balistických informací ohledně stávající přeshraniční trestné činnosti související s palnými zbraněmi, předcházení další trestné činnosti a zlepšování strategického přehledu o povaze a obvyklých způsobech fungování trestné činnosti související se zbraněmi.

Navrhované činnosti budou doplňovat probíhající opatření v jihovýchodní Evropě podporovaná Unií a budou s nimi úzce koordinovány, přičemž zejména se jedná o politický cyklus EU pro boj proti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti a konkrétně o operační akční plány platformy EMPACT pro palné zbraně, činnosti Europolu, Frontexu a Interpolu. Činnosti v rámci této složky kromě toho přispějí k provádění akčního plánu 2015–2019.

V návaznosti na úspěšný přístup obnášející zapojení orgánů Moldavské republiky, Ukrajiny a Běloruska do regionálních procesů spolupráce, které v jihovýchodní Evropě probíhají, byla navíc již určena řada potřeb souvisejících s kontrolami ručních palných a lehkých zbraní. V zájmu posílení kapacit moldavských, ukrajinských a běloruských orgánů pověřených kontrolami ručních palných a lehkých zbraní, pokud jde o boj proti trestné činnosti obecně a šíření ručních palných a lehkých zbraní/palných zbraní a obchodování s nimi konkrétně, budou v rámci této složky posouzeny kritické oblasti pro kontroly ručních palných a lehkých zbraní v uvedených jurisdikcích, čímž budou připraveny podmínky pro cílená opatření zaměřená na omezení hrozby, kterou nedovolené obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi představuje.

Hlavní plánované činnosti:

—	posouzení potřeb útvarů pohraniční a kriminální policie na západním Balkáně, pokud jde o boj proti nedovolenému obchodování se zbraněmi;

—

navázání na aktuální práci zaměřenou na zřizování kontaktních míst pro palné zbraně prostřednictvím praktické podpory pro účely schopností v oblasti výměny informací, zejména pokud jde o balistické důkazní materiály, jakož i pořizování specializovaného vybavení za účelem podpory uvedených kontaktních míst;

—

posouzení kapacit Moldavské republiky, Ukrajiny a Běloruska z hlediska vybraných aspektů kontroly ručních palných a lehkých zbraní, střeliva a výbušnin, jakož i boje proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi, mimo jiné se zaměřením na právní a politické rámce, schopnosti v oblasti fyzické bezpečnosti a řízení skladů, ochranu hranic, reakce kriminální policie a justičních orgánů na obchodování s palnými zbraněmi a jejich zneužívání. V podrobném posouzení budou identifikovány příležitosti, hrozby a výzvy spolu s doporučeními týkajícími se možných cílených opatření zaměřených na omezení hrozby, kterou nedovolené obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi představuje.

Výsledky projektu/ukazatele provádění projektu:

—	posouzení potřeb útvarů pohraniční a kriminální policie na západním Balkáně, pokud jde o boj proti nedovolenému obchodování se zbraněmi;

—	zvýšené schopnosti balistických odborníků a vyšetřovatelů v oblasti boje proti přeshraniční trestné činnosti související s palnými zbraněmi;

—	uskutečněné pilotní testování struktury pro výměnu operačních balistických informací;

—	posouzení kapacit Moldavské republiky, Ukrajiny a Běloruska y z hlediska vybraných aspektů kontroly ručních palných a lehkých zbraní a identifikace cílených opatření.

4.   Příjemci

Přímými příjemci projektu budou orgány odpovědné za kontrolu ručních palných a lehkých zbraní na západním Balkáně. Z rozvoje kapacit, zlepšení poznatků, zdokonalení postupů a nákladově efektivního specializovaného vybavení nezbytného pro posílení politických, operačních a technických aspektů kontrol ručních palných a lehkých zbraní budou mít prospěch ministerstva vnitra a jiné orgány v oblasti vnitřních věcí, policejní útvary, příslušníci pohraniční stráže a celní orgány Albánské republiky, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Srbska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Moldavské republiky. Komise pro ruční palné a lehké zbraně a další orgány ze zemí jihovýchodní Evropy odpovědné za kontrolu ručních palných a lehkých zbraní budou využívat odbornou přípravu a sdílení informací, jakož i regionální spolupráci. Klíčové orgány pověřené kontrolou ručních palných a lehkých zbraní v Moldavské republice, na Ukrajině a v Bělorusku pak budou mít prospěch z lepšího porozumění hrozbě nedovoleného obchodování s palnými zbraněmi a cíleného předávání poznatků.

Navrhované činnosti jsou zcela v souladu s regionálním plánem i s prioritami partnerských zemí v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní a byly potvrzeny příslušnými orgány partnerských zemí odpovědnými za kontrolu ručních palných a lehkých zbraní, které jim vyjádřily podporu a zavázaly se k dosažení cílů projektu.

Vzhledem ke snížení rizika souvisejícího s ručními palnými a lehkými zbraněmi bude nepřímým příjemcem projektu i široká veřejnost ze zemí západního Balkánu, východní Evropy a Unie, která je rozsáhlým šířením těchto zbraní ohrožena.

5.   Zviditelnění Unie

Středisko SEESAC přijme veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby byla veřejnost informována o skutečnosti, že dotčenou akci financuje Unie. Tato opatření budou provedena v souladu s Příručkou pro komunikaci a zviditelnění v rámci vnější činnosti Unie, kterou vydala Komise. Středisko SEESAC tudíž zajistí zviditelnění příspěvku Unie prostřednictvím patřičného označení a reklamy, které vyzdvihnou úlohu Unie, zajistí transparentnost jejích činností a zvýší informovanost o důvodech vedoucích k tomuto rozhodnutí, jakož i o podpoře, kterou tomuto rozhodnutí poskytuje Unie, a o výsledcích této podpory. Na materiálech, které budou v rámci projektu vytvořeny, bude zřetelně vyobrazena vlajka Unie v souladu s pokyny Unie pro správné užívání a reprodukci vlajky.

Vzhledem k tomu, že plánované činnosti mají velmi odlišný obsah a povahu, bude využita celá řada propagačních nástrojů, včetně: tradičních sdělovacích prostředků, internetových stránek, sociálních médií, informačních a propagačních materiálů, včetně infografiky, letáků, oběžníků, tiskových zpráv a dalších materiálů dle potřeby. Publikace, veřejné akce, kampaně, vybavení a stavební práce provedené v rámci projektu budou patřičně označeny. V zájmu dalšího posílení dopadu zvyšování informovanosti vládních orgánů a veřejnosti z různých zemí, mezinárodního společenství, místních i mezinárodních sdělovacích prostředků budou jednotlivé cílové skupiny projektu osloveny vhodnými jazykovými prostředky. Zvláštní pozornost bude věnována přítomnosti v nových médiích a na internetu.

6.   Doba trvání

Na základě zkušeností získaných při provádění rozhodnutí 2010/179/SZBP a 2013/730/SZBP a s ohledem na regionální rozměr projektu, počet příjemců, jakož i množství a složitost plánovaných činností, je časový rámec provádění stanoven na 36 měsíců.

7.   Obecná struktura

Technickým prováděním této akce je pověřen Rozvojový program OSN (UNDP), jednající jménem střediska SEESAC, které je regionální iniciativou vyvíjenou v rámci mandátu UNDP a Rady pro regionální spolupráci, jež nahradila Pakt o stabilitě pro jihovýchodní Evropu. Středisko SEESAC je výkonnou složkou regionálního prováděcího plánu pro jihovýchodní Evropu zaměřeného na boj proti šíření ručních palných a lehkých zbraní, a je tedy kontaktním místem pro otázky související s ručními palnými a lehkými zbraněmi v regionu jihovýchodní Evropy včetně usnadňování koordinace provádění regionálního plánu.

Program UNDP, jednající jménem střediska SEESAC, ponese celkovou odpovědnost za provádění činností v rámci projektu a bude odpovědný i za provedení projektu jako takového. Doba trvání projektu je tři roky (36 měsíců).

8.   Partneři

Středisko SEESAC bude tuto akci provádět přímo v úzké spolupráci s komisemi pro ruční palné a lehké zbraně, jakož i s ministerstvy vnitra a jinými orgány v oblasti vnitřních věcí Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Srbska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Moldavské republiky a s příslušnými orgány na Ukrajině a v Bělorusku. Další subjekty budou úzce zapojeny v souladu se zavedeným uceleným přístupem ke kontrole ručních palných a lehkých zbraní, jenž zahrnuje jednotlivé zúčastněné strany.

9.   Podávání zpráv

Bez ohledu na to, zda Komise tuto akci plně financuje, nebo pouze spolufinancuje, se bude na celou akci vztahovat povinnost podávání popisných i finančních zpráv, jak je uvedeno ve zvláštní dohodě o financování a připojeném rozpočtu.

Čtvrtletně budou předkládány popisné zprávy o pokroku, aby bylo možné evidovat a sledovat pokrok směrem k dosažení zásadních cílů.

10.   Odhadovaný rozpočet

Celkové odhadované náklady projektu financovaného ze strany Unie činí 4 002 587,52 EUR.

---

(1)  Akční plán proti obchodování s palnými zbraněmi mezi EU a regionem jihovýchodní Evropy (2015–2019). Závěry Rady o provádění politického cyklu EU pro boj proti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti (2018–2021) – EMPACT pro palné zbraně.

Článek 1

Článek 2

Článek 3

Článek 4

Článek 5

PŘÍLOHA

Boj proti nedovolenému obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi v členských státech Ligy arabských států a proti jejich šíření (2018–2020)

1.   Souvislosti a odůvodnění podpory v rámci SZBP

Tento projekt bude vycházet z dřívějšího úsilí vyvíjeného Ligou arabských států (LAS) a Unií za účelem poskytování pomoci členským státům LAS v boji proti nedovoleným ručním palným a lehkým zbraním v arabském regionu. Odstranění nedovolených ručních zbraní v arabském regionu má zásadní význam pro omezení násilí ve všech jeho formách a prosazování udržitelného rozvoje a prosperity v souladu s cíli udržitelného rozvoje v rámci OSN v arabském regionu i v regionech sousedních, včetně Evropy.

Konkrétně je cílem projektu posílení kapacity členských států LAS za účelem provádění Akčního programu OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech (dále jen „akční program“) a mezinárodního nástroje pro sledování, a to na základě priorit a potřeb zjištěných členskými státy LAS. Normativní rámec projektu rovněž zahrnuje Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, a zejména cíl 16.4. V závislosti na preferencích hostitelského členského státu LAS by jako referenční dokumenty pro účely úsilí vyvíjeného v rámci projektu v oblasti budování kapacit (kontrola vývozu a dovozu, předcházení odklonu atd.) mohly sloužit protokol OSN o střelných zbraních a Smlouva o obchodu se zbraněmi.

2.   Cíle projektu a dlouhodobá udržitelnost

Hlavním záměrem projektu je posílit udržitelným způsobem kapacitu členských států LAS za účelem provádění akčního programu a mezinárodního nástroje pro sledování, mimo jiné pro účely boje proti nedovoleným ručním zbraním a terorismu, a to na základě priorit a potřeb zjištěných členskými státy LAS. V zájmu dosažení tohoto záměru má projekt tyto hlavní cíle:

a)	budovat udržitelným způsobem vnitrostátní kapacitu členských států LAS v oblasti boje proti nedovolenému šíření ručních palných a lehkých zbraní, potírání terorismu a posílení bezpečnosti v situacích po ukončení konfliktu;

b)	udržitelným způsobem budovat regionální kapacitu LAS za účelem řešení stejných výzev;

c)	posílit vnitrostátní kontroly ručních palných a lehkých zbraní prováděné členskými státy LAS v klíčových fázích životního cyklu těchto zbraní;

d)	zlepšit výměnu osvědčených postupů a získaných poznatků;

Z konzultací s členskými státy LAS vyplývá, že usilují o pomoc a podporu v konkrétních oblastech, přičemž jejich prvořadým zájmem je budování vnitrostátních kapacit za účelem boje proti tokům nedovolených zbraní (pro další informace viz oddíl 3). Všechny složky projektu, včetně složek týkajících se posouzení potřeb a hodnocení po ukončení provádění, jsou skutečně navrženy tak, aby se zajistilo, že projekt poskytne zamýšleným příjemcům, zejména státním orgánům a úředníkům v členských státech LAS, jakož i jejímu sekretariátu (Odbor pro kontrolu zbraní a odzbrojení) udržitelnou kapacitu.

3.   Popis opatření

Projekt Unie zaměřený na boj proti nedovolenému obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi v členských státech LAS a proti jejich šíření (2018–2020) je navržen tak, aby reagoval na potřeby vyjádřené členskými státy LAS v těchto prioritních oblastech:

Oblast 1:

Kontroly mezinárodních převodů ručních palných a lehkých zbraní (boj proti tokům nedovolených zbraní)

1.1   Vývozní/dovozní/tranzitní licence a kontroly (posuzování rizika atd.)

1.2   Předcházení odklonu ručních palných a lehkých zbraní ve prospěch neoprávněných příjemců

1.3   Odhalování ručních a lehkých zbraní a součástí do nich během inspekcí přepravovaného zboží a nákladu (metody a postupy inspekcí, související vybavení atd.)

Oblast 2:

Určení a narušení zdrojů nedovolených ručních palných zbraní (budování kapacit donucovacích orgánů)

2.1   Kontrola pozemních, vzdušných a námořních hranic, včetně přenosu technologií

2.2   Označování, vedení záznamů a sledování

2.3   Dodatečné postupy a metody vyšetřování a inspekcí zbraní (využívání balistických informací, určování/narušování tras a způsobů převádění osob atd.)

Oblast 3:

Další opatření v oblasti kontroly ručních palných zbraní

3.1   Řízení zásob a bezpečnost

Oblast 4:

Odzbrojení, demobilizace a znovuzačlenění

4.1   Výměna odborných znalostí v oblasti odzbrojení, demobilizace a znovuzačlenění, jakož i osvědčených postupů a získaných poznatků

4.2   Pomoc za účelem navrhování vnitrostátních programů v oblasti odzbrojení, demobilizace a znovuzačlenění

4.3   Další formy podpory poskytované členským státům LAS ve fázi po ukončení konfliktu

Je třeba poznamenat, že ačkoli o tuto složku požádalo několik členských států Ligy arabských států, celkově o ni byl projeven menší zájem něž o jiné oblasti uvedené v tomto oddílu. Projekt se proto na tuto složku nezaměřuje.

Oblast 5:

Poskytování informací týkajících se nedovolených ručních palných a lehkých zbraní a posílení kontroly těchto zbraní:

5.1   Vyhodnocení právních a správních předpisů členských států Ligy arabských států a poskytnutí poradenství ohledně možných změn a revizí.

5.2   Překlad příslušných zveřejněných výzkumných studií a dalších dokumentů do arabštiny

V zájmu reakce na výše uvedené potřeby bude projekt sestávat z následujících prvků:

1.	Regionální koordinace: úvodní setkání v Káhiře

2.	Subregionální koordinace: subregionální pracovní semináře

3.	Hodnotící mise

4.	Odborná příprava poskytovaná přímo v dotčených zemích

5.	Legislativní pomoc

6.	Poskytování informací v arabštině

7.	Regionální koordinace: závěrečné setkání v Káhiře

8.	Monitorování a hodnocení projektu (včetně finančního auditu)

3.1   Regionální koordinace: úvodní setkání v Káhiře

3.1.1   Cíl: Zvýšit informovanost o projektu, navázat kontakt s členskými státy LAS a zahájit určování konkrétních potřeb dotčených zemí (počáteční posouzení potřeb) (prioritní oblasti 1–5).

3.1.2   Opatření: Týdenní úvodní setkání v Káhiře věnované všem aspektům projektu (prioritní oblasti 1–5), zaměřené na vysoce postavené úředníky ze členských států Ligy arabských států, jakož i na personál odpovědný za otázky související s projektem z členských států LAS.

3.1.3   Výsledky opatření: navázání kontaktů s členskými státy LAS; určení konkrétních potřeb dotčených zemí; vypracování závěrečné zprávy ze setkání.

3.2   Subregionální koordinace: subregionální pracovní semináře

3.2.1   Cíl: Umožnit členským státům LAS, aby na subregionální úrovni sdílely zkušenosti a osvědčené postupy, a určit na této úrovni priority pro provádění v oblastech souvisejících s projektem (prioritní oblasti 1 až 4).

3.2.2   Opatření: Týdenní pracovní semináře konající se přibližně v polovině provádění projektu ve třech různých subregionech (předběžně plánované: v Maghrebu, arabském Sahelu a východní Africe; v Mašreku; na Arabském poloostrově a v Iráku (celkově tři týdny). Členské státy LAS účastnící se jednotlivých pracovních seminářů by byly určeny na úvodním setkání v Káhiře (bod 3.1) nebo krátce poté.

3.2.3   Výsledky opatření: výměna zkušeností a osvědčených postupů v oblastech souvisejících s projektem; určení priorit pro provádění; vypracování závěrečné zprávy ze setkání.

3.3   Hodnotící mise

3.3.1   Cíl: Zjistit konkrétní potřeby dotčených zemích a připravit návaznou odbornou přípravu poskytovanou přímo v dotčených zemích a pomoc (prioritní oblasti 1 až 5).

3.3.2   Opatření: Návštěvy na místě ve členských státech LAS, které požádaly o pomoc.

3.3.3   Výsledky opatření: završení hodnotících misí; vypracování krátké zprávy z každé mise, která bude pro hostitelský členský stát LAS důvěrná a bude zaměřena na určení jeho konkrétních potřeb (určení stávajících politik a opatření, mezer v právních a jiných předpisech a překážek bránících překonání těchto nedostatků).

3.4   Odborná příprava poskytovaná v dotčených zemích

3.4.1   Cíl: Vybudovat udržitelnou kapacitu pro účely kontroly ručních palných zbraní v hostitelském členském státě LAS na základě zájmů a potřeb tohoto státu (prioritní oblasti 1 až 4).

3.4.2   Opatření:

Školení pořádaná přímo v členských státech LAS, které požádaly o pomoc. Školení by mohlo využít všech 22 členských států LAS (týden na každý stát) nebo menší počet členských států LAS (opakované návštěvy dotyčných států; např. dvoutýdenní odborná příprava pro 11 členských států LAS).

Každé týdenní školení bude zahrnovat: a) zahajovací den, kdy budou vysoce postavení vládní úředníci obeznámeni se všemi aspekty projektu, které jsou pro dotyčný členský stát LAS zajímavé či relevantní; b) dvoudenní odborná příprava pro vedoucí pracovníky v první linii (projektoví odborníci souběžně pracující v problematických oblastech, které jsou pro dotyčný členský stát LAS zajímavé či relevantní); c) dvoudenní prakticky zaměřená odborná příprava určená personálu působícímu přímo na místě (projektoví odborníci souběžně pracující v problematických oblastech, které jsou pro dotyčný členský stát LAS zajímavé či relevantní).

V případě opakovaných návštěv by se v rámci projektu usilovalo o posílení vnitrostátní odpovědnosti, a to rozšířením a prohloubením odborné přípravy poskytnuté během první návštěvy, zejména v oblastech označených hostitelským členským státem LAS za hlavní priority.

3.4.3   Výsledky opatření: Posouzení dopadu školení s cílem zjistit, do jaké míry byly naplněny cíle projektu v oblasti budování kapacit.

3.5   Legislativní pomoc

3.5.1   Cíl: Posoudit právní předpisy týkající se ručních palných zbraní v členských státech Ligy arabských států, které o tuto pomoc požádaly; zjistit možné legislativní změny a revize (prioritní oblasti 1 až 4).

3.5.2   Opatření: Sekundární výzkum a kontakty s členským státem LAS, který požádal o pomoc; (týdenní) návštěvy přímo na místě; a návazná zpráva a kontakty s členským státem LAS, který požádal o pomoc.

3.5.3   Výsledky opatření: Vypracování krátké zprávy, která bude pro hostitelský členský stát LAS důvěrná a v níž budou určeny možné legislativní změny a revize.

3.6   Poskytování informací v arabštině

3.6.1   Cíl: Vyhovět potřebám členských států Ligy arabských států, pokud jde o nezávislé a spolehlivé informace o ručních palných zbraních a ozbrojeném násilí v arabštině (prioritní oblast 5)

3.6.2   Opatření: Překlad klíčových publikací a dokumentů do arabštiny (zveřejněné zprávy, pokyny týkající se osvědčených postupů apod.). Například by se mohlo jednat o příručku projektu Small Arms Survey (SAS) věnovanou procesu OSN v oblasti ručních palných zbraní a formulář tohoto projektu týkající se fyzické bezpečnosti a řízení zásob zbraní.

3.6.3   Výsledky opatření: Konkrétní výsledky by mohly zahrnovat překlad důležitých knih, zpráv a informačních dokumentů, jakož i vytváření podcastů a příspěvků do blogů v arabštině. Výsledkem tohoto opatření by mohl být nárůst objemu nezávislých a spolehlivých informací o ručních palných zbraních a ozbrojeném násilí dostupných v arabštině.

3.7   Regionální koordinace: závěrečné setkání v Káhiře

3.7.1   Cíl: Vyhodnotit projekt a naplánovat budoucí spolupráci (prioritní oblasti 1 až 5).

3.7.2   Opatření: Dvoudenní setkání konající se v Káhiře po ukončení projektu, zaměřené na vysoce postavené úředníky z členských států LAS a personál odpovědný za otázky související s projektem z členských států LAS.

3.7.3   Výsledky opatření: Diskuse věnovaná projektu a jeho vyhodnocení; vypracování plánů pro budoucí spolupráci v oblasti kontroly ručních palných zbraní; vypracování závěrečné zprávy ze setkání.

3.8   Monitorování a hodnocení projektu

3.8.1   Cíl: Zajistit, aby projekt splnil zásadní cíle a související výdaje byly uskutečněny v souladu s dohodnutým rozpočtem.

3.8.2   Opatření: S cílem měřit dopady jednotlivých složek projektu bude projekt zahrnovat vnitřní i vnější monitorovací mechanismus. Vnitřní monitorovací mechanismus povede interní odborník na řízení zaměřené na výsledky, jemuž bude poskytovat podporu personál projektu. K vnějšímu hodnocení bude zapotřebí náboru externího hodnotícího týmu, který se po skončení projektu zúčastní dvoudenního setkání v Káhiře, vybraných zúčastněných členských států LAS (až 8) a ústředí hlavních subjektů provádějících projekt – Small Arms Survey, Mezinárodní organizace kriminální policie a Světové celní organizace. Tento projekt bude rovněž zahrnovat finanční audit v souladu s požadavky Unie.

3.8.3   Výsledky opatření: Dokončení posouzení dopadů projektu; završení finančního auditu.

4.   Prováděcí agentury a partnerství

Hlavní prováděcí agenturou bude výzkumné středisko SAS nacházející se v Postgraduálním institutu pro mezinárodní studie a rozvoj ve švýcarské Ženevě. Při provádění projektu bude SAS vycházet zejména z příspěvků Mezinárodní organizace kriminální policie a Světové celní organizace. Mezinárodní organizace kriminální policie ponese hlavní odpovědnost za prioritní oblasti 2.2 a 2.3 (budování kapacit donucovacích orgánů), Světová celní organizace za prioritní oblasti 1 a 2.1 (kontroly mezinárodních převodů, včetně hraničních kontrol).

SAS smluvně pověří další organizace napomáháním s dalšími složkami projektu (je možné, že mimo jiné i se složkou řízení zásob a bezpečnosti). V závislosti na potřebách a preferencích zúčastněných členských států LAS by při provádění projektu mohly být nápomocny i další organizace, včetně organizací občanské společnosti, jakož i některé specializované agentury z LAS.

Prováděcí agentury budou rovněž koordinovat svou činnost s vládními a nevládními organizacemi působícími v členských státech LAS, jakož i s veškerými programy Unie probíhajícími na dotyčném místě, aby bylo zajištěno, že veškeré činnosti prováděné v rámci projektu vycházejí ze stávajících iniciativ a doplňují je.

SAS a jeho prováděcí partneři rovněž přijmou patřičná opatření k zajištění zviditelnění projektu v souladu se zásadami Unie.

5.   Trvání

Plánovaná doba trvání projektu je 24 měsíců. V závislosti na zájmu členských států LAS a dostupných finančních prostředcích by se prodloužením projektu nad rámec původního dvouletého období umožnilo pokračovat v úsilí vyvíjeném v oblasti budování kapacit během počáteční fáze projektu a konsolidovat je. Například odborná příprava poskytovaná v určitém členském státě LAS v počáteční fázi by mohla být opět poskytována, rozšířena a testována a mohla by zahrnovat širší škálu personálu za účelem zajištění udržitelnosti. Členské státy LAS, jimž nebyla poskytnuta veškerá odborná příprava či legislativní pomoc, o niž žádaly v první fázi projektu, by mohly tuto přípravu či pomoc obdržet ve fázi druhé. Členské státy LAS, které určily nové potřeby a priority v oblasti kontroly zbraní, a to například na základě kapacit získaných v první fázi projektu, by mohly v druhé fázi obdržet pomoc v těchto oblastech.

Článek 1

Rozhodnutí 2002/623/ES se zrušuje.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

Článek 1

Brigádní generál Peter MIROW je od 12. listopadu 2018 jmenován velitelem sil mise EU pro vojenskou misi Evropské unie s cílem přispět k výcviku malijských ozbrojených sil (EUTM Mali).

Článek 2

Rozhodnutí (SZBP) 2018/135 se zrušuje.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 12. listopadu 2018.

Článek 1

Definice

Elektronická aplikace nazvaná „e-Curia“, společná pro soudy, z nichž sestává Soudní dvůr Evropské unie, umožňuje podávání a doručování procesních písemností elektronickou cestou za podmínek stanovených tímto rozhodnutím.

Článek 2

Přístup k aplikaci

Používání této aplikace, jehož předpokladem je vytvoření přístupového účtu, je možné po zadání osobního uživatelského jména a hesla.

Článek 3

Podání procesní písemnosti

Procesní písemnost podaná prostřednictvím aplikace e-Curia je považována za originál této písemnosti ve smyslu čl. 57 odst. 1 jednacího řádu, jestliže je podání učiněno za pomoci osobního uživatelského jména a hesla zástupce účastníka řízení nebo osoby jednající jménem soudu členského státu. Použití tohoto uživatelského jména a hesla má platnost podpisu dotčené písemnosti.

Článek 4

Přílohy a kopie

Spolu s procesní písemností podávanou prostřednictvím aplikace e-Curia je třeba podat i přílohy v ní uvedené a seznam příloh.

Osvědčené kopie písemnosti podané prostřednictvím aplikace e-Curia a jejích případných příloh není třeba podávat.

Článek 5

Datum a čas podání

Procesní písemnost se považuje za doručenou ve smyslu čl. 57 odst. 7 jednacího řádu v okamžiku, kdy zástupce účastníka řízení nebo osoba jednající jménem dotyčného soudu potvrdí její podání.

Čas se určuje podle časového pásma, ve kterém se nachází Lucemburské velkovévodství.

Článek 6

Doručování procesních písemností

Procesní písemnosti včetně rozsudků a usnesení se majitelům účtu e-Curia, kteří v určité věci zastupují účastníka řízení nebo jednají jménem soudu členského státu, a jejich případným asistentům doručují prostřednictvím aplikace e-Curia.

Procesní písemnosti se prostřednictvím aplikace e-Curia doručují i členským státům, jiným státům, které jsou smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a orgánům, institucím nebo jiným subjektům Unie, které tento způsob doručování písemností přijaly.

Procesní písemnosti mohou být doručovány také ostatními způsoby upravenými jednacím řádem, je-li to nezbytné vzhledem k rozsáhlosti nebo povaze písemnosti nebo je-li použití aplikace e-Curia technicky nemožné.

Článek 7

Datum a čas doručení

Příjemci doručovaných písemností uvedených v předchozím článku jsou elektronickou poštou upozorněni na každou písemnost doručovanou prostřednictvím aplikace e-Curia, která je jim určena.

Procesní písemnost je doručena v okamžiku, kdy příjemce požádá o přístup k této písemnosti. Není-li o přístup k písemnosti požádáno, považuje se písemnost za doručenou uplynutím sedmého dne následujícího po dni, ve kterém bylo elektronickou poštou odesláno upozornění.

Je-li účastník řízení zastoupen několika osobami nebo je-li několik osob oprávněných jednat jménem soudu členského státu, je pro počítání lhůt rozhodný okamžik, kdy bylo o přístup k písemnosti požádáno poprvé.

Čas se určuje podle časového pásma, ve kterém se nachází Lucemburské velkovévodství.

Článek 8

Podmínky pro používání aplikace

Vedoucí soudní kanceláře stanoví podmínky pro používání aplikace e-Curia a dohlíží na jejich dodržování. Používání aplikace e-Curia v rozporu s těmito podmínkami může vést k deaktivaci dotčeného přístupového účtu.

Soudní dvůr přijme opatření nezbytná k ochraně aplikace e-Curia před zneužitím nebo neoprávněným používáním.

Uživatel je elektronickou poštou upozorněn na veškerá opatření přijatá podle tohoto článku a bránící mu v používání jeho přístupového účtu.

Článek 9

Zrušení

Tímto rozhodnutím se zrušuje a nahrazuje rozhodnutí Soudního dvora ze dne 13. září 2011 o podávání a doručování procesních písemností prostřednictvím aplikace e-Curia (1).

Článek 10

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1

Rada přidružení přijímá strategické priority EU–Tunisko na období 2018–2020 ve znění uvedeném v dokumentu s názvem „Konsolidace privilegovaného partnerství EU–Tunisko: strategické priority pro období 2018–2020“, který je obsažen v příloze, a doporučuje stranám, aby je prováděly v praxi.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

PŘÍLOHA

Konsolidace privilegovaného partnerství EU–Tunisko: strategické priority pro období 2018–2020

1.   Úvod

Bližší provázání s evropským prostorem se stalo pro Tunisko strategickou volbou a rozvoj prosperující a stabilní tuniské demokracie v rámci sousedních zemí Evropské unie je společným strategickým zájmem.

Privilegované partnerství EU a Tuniska svědčí o jedinečnosti a dynamice dvoustranných vztahů a o sdílené ambici tyto vztahy nadále prohlubovat směrem ke stále užším vazbám mezi Tuniskem a evropským prostorem. Dlouhodobým cílem je vytvořit ambiciózní model budoucích vztahů po roce 2020, který se bude opírat o již vykonaný pokrok a bude plně využívat všech příležitostí sblížení, které v období 2018 až 2020 nabízí evropská politika sousedství.

V rámci privilegovaného partnerství se Tunisko plně zavázalo provádět reformy potřebné pro trvalý sociální a hospodářský rozvoj země a dlouhodobě pokračovat v procesu přechodu k demokracii. Evropská unie si je vědoma rozsahu výzvy i potíží, s nimiž se Tunisko potýká, a obnovuje svůj závazek spočívající v podpoře co nejrychlejšího provádění těchto reforem.

Strategické priority vypracované v tomto dokumentu odrážejí konkrétní podobu privilegovaného partnerství pro období 2018–2020. Hlavní prioritou činnosti obou stran je vytváření příhodných perspektiv pro mládež. Pozornost bude zaměřena na urychlení sociálních a hospodářských reforem, včetně zlepšování podnikatelského prostředí, a také na uzavření prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu. Důležitým bodem dále zůstává upevňování demokracie, zejména účinné provádění ústavy z roku 2014 a řádná správa věcí veřejných. Obě strany posílí vzájemnou spolupráci v oblasti bezpečnosti, boje proti terorismu, migrace a mobility uzavřením jednání o zjednodušení vízového režimu a zpětném přebírání osob a posílí také stále aktivnější zapojování Tuniska do evropských programů. Toto úsilí bude doprovázeno posílením politického dialogu na vysoké úrovni a dialogu s občanskou společností, jakož i zviditelněním partnerství.

Tyto priority vycházejí z pětiletého tuniského rozvojového plánu pro období 2016–2020 (1) a ze společného sdělení „Posílení podpory EU Tunisku“ (2).

2.   Strategické priority privilegovaného partnerství EU–Tunisko pro období 2018 až 2020

Partnerství pro mládež

Jak dokládá partnerství pro mládež EU–Tunisko zahájené dne 1. prosince 2016 tuniským prezidentem a vysokou představitelkou/místopředsedkyní, považují EU a Tunisko budoucí vyhlídky pro mládež za svůj významný cíl. Rozličné probíhající a budoucí činnosti by měly být soudržnější, aby se tak lépe reagovalo na potřeby mládeže v Tunisku. Na základě dialogu, jenž byl zahájen za účelem provádění tohoto partnerství, se EU a Tunisko zavázaly posílit opatření na podporu pracovních míst a zaměstnatelnosti mládeže, mobility a zvýšené účasti mladých lidí na veřejném i politickém životě, zejména místních iniciativách. Zaměstnatelnost mládeže bude vyžadovat reformu všeobecného a odborného vzdělávání, vytvoření ještě užší vazby mezi soukromým sektorem a systémy všeobecného a odborného vzdělávání, jakož i podporu a propagaci inovativních iniciativ zahájených mládeží, a to zejména v oblasti nových technologií a kultury. Klíčovým prvkem partnerství se stane podpora rozvoje národní tuniské strategie pro mládež, jakož i posílení institucí a organizací určených pro mládež.

Vedle uvedeného závazku týkajícího se mládeže budou obě strany pracovat na následujících strategických prioritách:

2.1.   Inkluzivní a udržitelný sociální a hospodářský rozvoj

Politický pokrok je trvale udržitelný pouze tehdy, je-li doprovázen hospodářským pokrokem o stejném rozsahu. S ohledem na nestabilní socioekonomickou situaci v Tunisku, jež má vysokou míru nezaměstnanosti mládeže (zejména mladých absolventů), a na značné regionální i sociální rozdíly bude jedním z hlavních cílů přispět k oživení tuniského hospodářství, zajistit jeho větší konkurenceschopnost a diverzifikaci a provést jeho inkluzivní a udržitelnou transformaci v souladu s mezinárodními závazky v oblasti životního prostředí a změny klimatu. EU bude i nadále podporovat a podněcovat strukturální reformy.

Opatření v oblasti socioekonomického rozvoje se konkrétněji budou týkat těchto závazků:

—

zlepšení podnikatelského prostředí a podpora rozvoje soukromého sektoru a soukromých investic, zejména prostřednictvím: i) zjednodušení a racionalizace administrativních postupů vztahujících se na podniky, ii) lepšího přístupu k finančním prostředkům a iii) oživení veřejných a soukromých investic – zejména jde o účinné uplatňování zákona o investicích z roku 2016 a zákona o reorganizaci systému daňových výhod z roku 2017, přičemž se zohlední poškozující opatření týkající se daňových výhod, jež je třeba odstranit,

—	důrazu, který bude kladen také na aktivní podporu podnikání a rozvoje malých a středních podniků a mikropodniků,

—	vymezení a provádění chybějících odvětvových strategií, například v cestovním ruchu,

—	lepší ochrany životního prostředí a řízení přírodních zdrojů (včetně vody), zejména prováděním vnitrostátní strategie pro zelenou ekonomiku a mezinárodních závazků Tuniska v oblasti změny klimatu (vnitrostátně stanovený příspěvek), modré ekonomiky a rybolovných zdrojů,

—	zvýšení konkurenceschopnosti tradičních odvětví a nosných odvětví v oblasti průmyslu a zemědělství – zejména díky podpoře inovací při zajištění udržitelného hospodaření se zdroji – jakož i diverzifikace vývozních trhů,

—	rozvoje odvětví energetiky, mimo jiné propojením elektrických rozvodných sítí EU a Tuniska, a podpory obnovitelné energie a energetické účinnosti,

—	rozvoje bezpečného, zabezpečeného, udržitelného a efektivního dopravního systému pomocí harmonizovaných dopravních norem a integrované multimodální sítě, aby se usnadnilo propojení jih–jih a sever–jih,

—

konsolidace systému správy veřejných financí přijetím a prováděním nových rozpočtových pravidel, reformou systému auditu veřejných účtů a lepším řízením veřejných podniků. Klíčovým krokem k inkluzivnějšímu rozvoji země je provedení daňové reformy (zjednodušení daňového systému, daňová rovnost, decentralizace, modernizace státní správy, boj proti daňovým únikům a provádění příslušných mezinárodních závazků). Důležitou součástí je i podpora probíhajících reforem bankovnictví a národní strategie finančního začleňování pro období 2017–2021, která se týká přístupu ke službám, jejich využití i kvality,

—

provádění procesu decentralizace, jenž napomůže vývoji veřejných služeb a sociálních infrastruktur (zejména v oblastech vzdělávání, kultury, zdraví, vodního hospodářství a hygieny), které budou odpovídat potřebám místních komunit; a urychlení procesu rozvoje regionů uvnitř Tuniska, což je společný závazek obou stran, jenž napomůže postupně snižovat sociální a hospodářské rozdíly.

Aby se posílil pokrok v sociální oblasti, obě strany se zavazují, že budou nadále propagovat:

—	zaměstnanost, zejména prováděním dalších reforem, které zajistí rovný přístup ke kvalitnímu odbornému vzdělávání a přípravě v souladu s potřebami trhu práce; v rámci aktivní politiky začleňování na trh práce,

—

integrovanou a účinnou politiku Tuniska v oblasti sociálního začleňování a účinnou sociální ochranu, zejména posílením kapacit příslušných vládních institucí, podporou reforem prováděných Tuniskem v oblasti sociální soudržnosti, jakož i prováděním článku 67 dohody o přidružení mezi EU a Tuniskem o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a o zajištění uplatňování zásad rovného zacházení v oblasti sociálních právních předpisů, a

—	inkluzivní sociální dialog s cílem posílit kapacity ke zmírnění socioekonomické nerovnováhy, snížit sociální napětí a podporovat skutečný sociální smír, a tak napomoci ke zvýšení atraktivity země pro zahraniční investory.

Obě strany jsou plně odhodlány pokračovat v procesu jednání o prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu a dohodly se na konkrétním akčním plánu pro rok 2018, díky němuž bude možno uspíšit jednání s cílem dokončit je co nejdříve. EU a Tunisko budou i nadále usilovat o modernizaci tuniského hospodářství, jež přinese prospěch všem, včetně nejvíce znevýhodněných oblastí a komunit, a o oživení procesu vytváření pracovních míst, zejména pro mládež. Obě strany se zavazují zvýšit ekonomické začlenění Tuniska do evropského trhu i do regionu Maghrebu.

Aby se podpořily inovace a výzkum v rámci hospodářského, sociálního a regionálního rozvoje, budou EU a Tunisko pracovat na začlenění Tuniska do Evropského výzkumného prostoru, zejména pomocí podpory vysokoškolského vzdělávání, posílením řádné správy věcí veřejných, jakož i mechanismů pro podporu veřejného výzkumu a převodů technologií mezi akademickou obcí a průmyslem.

2.2.   Demokracie, řádná správa věcí veřejných a lidská práva

EU a Tunisko budou i nadále věnovat zvláštní pozornost procesu demokratické reformy a podpoře řádné správy věcí veřejných a právního státu, dodržování lidských práv a základních svobod, jakožto i posílení úlohy a účasti občanské společnosti. Obě strany budou nadále podporovat proces politických reforem účinným prováděním ústavy a mezinárodních závazků Tuniska.

Mezi prioritní aspekty v oblasti řádné správy věcí veřejných a dodržování zásad právního státu patří zejména:

—	posílení instituce parlamentu a vznik a účinné ustavení nezávislých subjektů,

—	zřízení ústavního soudu,

—	konsolidace demokratického, transparentního a nezávislého volebního procesu,

—	boj proti korupci a podvodům, včetně podpory vnitrostátních orgánů pro boj proti korupci,

—	reforma soudnictví, včetně sbližování systému soudnictví s mezinárodními standardy, včetně standardů Rady Evropy,

—	provádění strategie týkající se reformy a modernizace veřejné správy, jež obnáší lepší poskytování služeb na centrální i místní úrovni, zavedení režimu rozhodování založeného na důkazech, zjednodušení administrativních postupů a rozvoj digitální správy,

—

podpora procesu decentralizace, jež zahrnuje posílení kapacit i navýšení rozpočtů orgánů místní správy, zejména v souvislosti s komunálními volbami konanými v květnu 2018; posílení organizací občanské společnosti, jejich úlohy, podílu na rozhodovacím procesu, jakožto i vyšší míra zapojení občanů, zejména mládeže, do politického života i rozhodovacího procesu.

Mezi prioritní závazky v oblasti dodržování a prosazování lidských práv patří:

—	dokončení procesu harmonizace právních předpisů s ústavou a mezinárodními standardy, spolupráce Tuniska v mnohostranných fórech a plnění závazků přijatých v rámci všeobecného pravidelného přezkumu,

—	podpora úsilí vynaloženého v boji proti všem formám diskriminace, proti mučení (včetně plnění závazků přijatých v rámci Výboru proti mučení), jakož i úsilí o ochranu zranitelných osob a prosazování práv žen, dětí a migrantů,

—	podpora průkopnických snah Tuniska v boji proti násilí na ženách, při zajišťování úplné rovnosti mezi ženami a muži a při prosazování úlohy žen ve všech oblastech, zejména v ekonomické a politické sféře,

—	ochrana svobody projevu a svobody sdružování,

—	právo na ochranu osobních údajů a

—	dodržování lidských práv v oblasti bezpečnosti.

2.3.   Sbližování mezi národy, mobilita a migrace

Sbližování mezi tuniskou a evropskou společností na základě intenzivnějších výměn mezi národy, společnostmi a kulturami tvoří jeden ze základních pilířů privilegovaného partnerství. Tento rozměr mobility je velmi důležitý zejména pro provádění partnerství pro mládež. Základem tohoto úsilí bude účinné přidružení Tuniska k programu Horizont 2020 a jeho účast na programech Kreativní Evropa a Erasmus+.

Koordinované řízení migrace je politickou prioritou pro Tunisko i EU. Obě strany se zavazují posílit dialog i spolupráci, zejména prováděním partnerství v oblasti mobility, zintenzivněním boje proti hlavním příčinám nelegální migrace a připraveností Evropy podporovat zavedení tuniského azylového systému. Tato spolupráce, v níž se odrazí mimo jiné i regionální dimenze těchto otázek, bude zahrnovat:

—	provádění národní tuniské strategie migrace, jež bude zahrnovat i azyl a mezinárodní ochranu, včetně zavedení vhodného právního rámce,

—	uzavření jednání o dohodě o zpětném přebírání osob a dohodě o zjednodušení vízového režimu,

—	řádnou správu věcí veřejných v oblasti legální migrace lepší koordinací mezi členskými státy EU v souladu s jejich příslušnými pravomocemi, mimo jiné spuštěním pilotních projektů pro mobilitu a lepším začleněním migrantů v hostitelských zemích,

—	podporu mobilizace Tunisanů žijících v zahraničí ve prospěch investic do inovativních odvětví v Tunisku,

—	podporu předcházení nelegální migraci, a to zejména lepším zohledněním otázek migrace v rozvojových strategiích; to také znamená posílenou správu hranic a vedení informačních kampaní o rizicích nelegální migrace,

—	podporu činností v oblasti prevence a boje proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, mimo jiné odhalováním a stíháním zločineckých sítí, a

—	konsolidaci spolupráce v oblasti navracení a zpětného přebírání osob, včetně podpory udržitelné reintegrace navracejících se Tunisanů.

2.4.   Bezpečnost a boj proti terorismu

EU společně s Tuniskem čelí společným bezpečnostním výzvám, které vyžadují koordinovaná opatření obou stran, a musejí jednat v souladu se sdílenými hodnotami demokracie a dodržování lidských práv.

Tunisko zamýšlí provést svou globální a víceoborovou strategii boje proti terorismu a násilnému extremismu. Prioritní oblasti spolupráce budou zahrnovat:

—	zavedení národní strategie pro boj proti terorismu, mimo jiné posílením a modernizací právních předpisů a bezpečnostních a soudních orgánů v souladu s demokratickými hodnotami zakotvenými v ústavě,

—	zrychlené zavedení podpůrného programu pro reformu a modernizaci bezpečnostního sektoru, včetně odpovědnosti bezpečnostních sil, a prohloubení této spolupráce na základě dosažených úspěchů,

—	boj proti praní špinavých peněz a financování organizovaného zločinu a terorismu, včetně účinného provádění akčního plánu schváleného Finančním akčním výborem,

—	vytvoření jednotné politiky předcházení radikalizaci,

—	návrat zahraničních bojovníků,

—	rozvoj politiky, která se týká pomoci obětem terorismu a jejich ochrany,

—	boj proti organizovanému zločinu, zejména proti obchodování se střelnými zbraněmi a drogami,

—	podporu zavedení národní strategie pro bezpečnost hranic,

—	posílení spolupráce s příslušnými agenturami Evropské unie a

—	spolupráci v oblasti předcházení rizikům katastrof a řízení těchto rizik.

Evropská unie se bude mimo jiné plně účastnit zasedání skupiny G7 + 6, která zajišťuje koordinaci mezi hlavními partnery Tuniska.

Dále je možné rozvíjet další oblasti partnerství týkající se bezpečnosti/obrany.

3.   Doporučený postup pro konsolidaci privilegovaného partnerství EU–Tunisko:

Význam, který obě dvě strany připisují svým oboustranným vztahům, se bude i nadále odrážet ve velmi intenzivních politických kontaktech a pravidelných schůzkách v rámci širšího politického dialogu o všech tématech společného zájmu, tedy i o regionálních a mezinárodních otázkách. Je zapotřebí posílit regionální rozměr těchto rozhovorů. Obě strany v tomto smyslu připomínají důležitost své spolupráce v rámci Unie pro Středomoří. Vyjma stávajících dialogů budou obě strany usilovat o vedení jednání EU a Tuniska na vysoké úrovni a o účast tuniských ministrů na některých neformálních tematických schůzkách se členy Rady Evropské unie. Obě strany podporují parlamentní spolupráci mezi Evropským parlamentem a Shromážděním zástupců lidu.

Orgány dohody o přidružení (Rada přidružení, Výbor pro přidružení a technické podvýbory) zůstanou výsadními fóry pro účinné provádění partnerství. EU a Tunisko se zavazují posílit účinnost a přidanou hodnotu svých pracovních aktivit a co nejvíce je seskupit podle hlavních prioritních témat v souladu se strategickými prioritami.

Aby byly výše uvedené priority hmatatelnější, navrhuje Tunisko plán, schválený EU. Tento veřejně přístupný dokument zahrnuje nejnaléhavější opatření (legislativní, strategická a operativní) potřebná k socioekonomickému oživení země. Uvedený plán je flexibilním a funkčním mechanismem pro pololetní monitorování.

V rámci společného sdělení se EU zavázala významně posílit finanční pomoc Tunisku prostřednictvím nástroje sousedství. EU a Tunisko se budou zasazovat o maximální využití stávajících finančních možností, včetně nových nástrojů, mezi něž patří plán vnějších investic EU, posílením doplňkovosti a pákového efektu grantů EU a půjček finančních institucí. Obě strany se zavazují, že budou posilovat synergii mezi politickými a odvětvovými dialogy, jakož i finanční spolupráci. Budou se také zasazovat o prohloubení mechanismů koordinace a dialogu s finančními partnery a mezinárodními dárci pod vedením tuniské strany, pokud jde o stanovení a provádění priorit.

Nakonec se obě strany zavazují, že strategický vztah mezi EU a Tuniskem více zviditelní a že více zdůrazní přínosy jejich spolupráce mezi občany na obou stranách Středozemního moře.

---

(1)  Tento plán prosazuje nový model rozvoje v zájmu udržitelného a inkluzivního růstu a je rozdělen na pět priorit: i) řádná správa věcí veřejných, reforma veřejné správy a boj proti korupci, ii) přechod z nízkonákladové ekonomiky na ústřední hospodářský prostor, iii) lidský rozvoj a sociální začlenění, iv) konkretizace ambicí jednotlivých regionů a v) zelená ekonomika jakožto pilíř udržitelného rozvoje.

(2)  Společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise Evropskému parlamentu a Radě (JOIN (2016)47 final ze dne 29. září 2016) se skládá z pěti hlavních tematických os: i) podpora dobrého vládnutí a reformy veřejné správy; ii) posílení role dynamické občanské společnosti; iii) investice do budoucnosti: tvorba pracovních míst a podpora udržitelného socioekonomického rozvoje; iv) řešení nerovností ve společnosti; v) podpora při řešení bezpečnostních hrozeb; vi) společné úsilí k lepšímu zvládání migrace a mobility.