5.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 274/1

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/1637

ze dne 13. července 2018,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy pro postupy a charakteristiky útvaru dozoru

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (1), a zejména na čl. 5 odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Článek 5 nařízení (EU) 2016/1011 požaduje, aby administrátor referenčních hodnot vytvořil stálý a účinný útvar dozoru, který bude vykonáván samostatným výborem nebo jiným vhodným systémem správy a řízení.

(2)	Za účelem splnění požadavků článku 5 nařízení (EU) 2016/1011 může administrátor uplatnit volnost rozhodování a zavést takový útvar dozoru, který je vzhledem k jím poskytovaným referenčním hodnotám nejvhodnější. Toto nařízení stanoví demonstrativní seznam vhodných systémů správy a řízení.

(3)

Svěřením útvaru dozoru externím zúčastněným stranám lze získat cenné odborné znalosti a zapojení těchto stran může zvýšit účinnost útvaru. Vzhledem k protichůdným zájmům takových členů útvaru dozoru nebo ke vztahům mezi členy útvaru dozoru a jejich klienty či jinými zúčastněnými stranami může dojít uvnitř útvaru ke střetu zájmů. Aby se tyto střety zájmů zmírnily, měli by být tam, kde je to možné, k dozoru nad referenčními hodnotami s kritickým významem přizváni nezávislí členové, kteří nejsou ve střetu zájmů, a to z důvodu významu těchto referenčních hodnot pro integritu trhu, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku a financování domácností a podniků v členských státech. Tam, kde toto nařízení nezávislé členy nepožaduje, by měli administrátoři potenciální střet zájmů řešit jinými postupy, například vyloučením členů z určitých jednání nebo odnětím hlasovacích práv určitým členům.

(4)

Osoby, které se přímo podílejí na poskytování dané referenční hodnoty, mohou být součástí útvaru dozoru ve funkci bez hlasovacích práv, neboť mohou poskytovat užitečný vhled do práce administrátora. Díky statusu člena bez hlasovacích práv bude zajištěno, že administrátor nebude mít na rozhodování útvaru dozoru nepatřičný vliv.

(5)

Útvar dozoru může zahrnovat výbory s konkrétními, specializovanými kompetencemi pro různé referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, případně může mít několik útvarů vykonávajících různé úlohy, pokud všechny osoby s vhodným odbornými znalostmi nemohou být součástí jednoho výboru, například nacházejí-li se v různých zeměpisných oblastech. Aby byl dozor centralizován, je třeba, aby tyto útvary dozoru byly řízeny jedinou fyzickou osobou nebo jediným výborem odpovědnými také za interakci s vedoucím orgánem administrátora a s příslušným orgánem.

(6)

U některých referenčních hodnot se značným významem, které jsou méně využívané a méně ohrožené, může útvar dozoru představovat jediná fyzická osoba, může-li věnovat dozoru nad příslušnými referenčními hodnotami potřebné množství času. Pokud je útvarem dozoru fyzická osoba, nevztahují se na ni postupy týkající se pouze výboru. Vzhledem k častému používání referenčních hodnot s kritickým významem a k rizikům, která mohou v tyto hodnoty určitých případech představovat, by fyzická osoba neměla vykonávat dozor nad referenčními hodnotami s kritickým významem.

(7)

Aby mohli členové povinnosti útvaru dozoru plnit, musí mít odborné znalosti postupu poskytování referenčních hodnot i podkladového trhu, který má daná referenční hodnota měřit. Takové odborné znalosti mohou pocházet od uživatelů a dodavatelů, kteří působí na příslušných trzích, nebo od poskytovatelů regulovaných údajů. Útvar dozoru může využívat odborných znalostí dodavatelů, pokud je vhodnými opatřeními zajištěno, že nebude docházet ke střetu zájmů, a pokud uživatelé mají zájem na zajištění důkladnosti dané referenční hodnoty. Je proto vhodné, aby dodavatelé a uživatelé byli u těchto referenčních hodnot vzati v potaz jako členové.

(8)

Útvar dozoru je zásadním nástrojem řízení střetu zájmů na úrovni administrátora a v zájmu zajištění integrity útvaru je třeba členství v něm znemožnit osobám, které byly sankcionovány za porušení pravidel finančních služeb, zejména manipulaci nebo pokus o manipulaci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (2).

(9)	Externí zúčastněné strany mohou mít zájem na referenční hodnotě, která je široce používána na jejich trzích, a mohou poskytnout další odborné znalosti. Administrátoři mohou zavést postupy, kterými těmto stranám umožní, aby se na útvaru dozoru podíleli jako pozorovatelé.

(10)

Nezávislé výbory nemohou být zcela oddělené od organizace administrátora, neboť konečná rozhodnutí týkající se činnosti administrátora náleží vedoucímu orgánu a samostatný výbor by mohl činit rozhodnutí, aniž by plně zvážil potenciálně škodlivý dopad takových rozhodnutí na činnost administrátora. Útvar dozoru včleněný do organizace administrátora nebo mateřské společnosti skupiny, do které patří, je proto v nejlepší pozici napadnout rozhodnutí administrátora, pokud jde o referenční hodnoty, které poskytuje.

(11)	Aby mohl orgán dozoru plnit svou funkci, jež je mu přidělena nařízením (EU) 2016/1011, je důležité, aby byl schopen plně posoudit a napadnout rozhodnutí vedoucího orgánu administrátora a aby v případě neshody byla příslušná jednání útvaru dozoru zaznamenávána.

(12)

Aby bylo zajištěno, že útvar dozoru může vykonávat svou činnost bez překážek, je nezbytné zavést postupy pro kritéria výběru členů a pozorovatelů, pro řešení střetů zájmů a v případě, že je útvarem dozoru výbor, postupy upravující řešení sporů. U určitých typů referenčních hodnot nebo administrátorů mohou existovat i další postupy vhodné pro útvar dozoru, které nejsou stanoveny tímto nařízením, ale jsou vhodné a nezbytné pro náležitou správu a řízení referenčních hodnot. Administrátoři proto mohou zavést alternativní postupy za předpokladu, že jimi bude dosaženo vhodné úrovně dozoru.

(13)	Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA).

(14)

Orgán ESMA uspořádal k návrhům regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, provedl analýzu možných souvisejících nákladů a přínosů a vyžádal si stanovisko skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů, která byla zřízena v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. 1095/2010 (3).

(15)	Administrátorům by měl být poskytnut dostatek času na to, aby mohli zajistit soulad s požadavky tohoto nařízení. Toto nařízení by se proto mělo začít používat dva měsíce po vstupu v platnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Složení útvaru dozoru

1. Struktura a složení útvaru dozoru jsou přiměřené vlastnické a ovládací struktuře administrátora a jako obecné pravidlo platí, že se určují v souladu s jedním nebo více vhodnými systémy správy a řízení, které jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení. Při jakékoli odchylce od těchto systémů poskytnou administrátoři příslušným orgánům zdůvodnění.

2. Jde-li o referenční hodnotu s kritickým významem, vykonává činnost útvaru dozoru výbor složený alespoň ze dvou nezávislých členů. Nezávislí členové jsou fyzické osoby, které jsou součástí útvaru dozoru, nejsou přímo přidružené k administrátorovi jiným způsobem než svou činností v útvaru a nejsou ve střetu zájmů, zejména na úrovni příslušné referenční hodnoty.

3. Útvar dozoru je složen z členů, kteří společně disponují dovednostmi a odbornými znalostmi vhodnými pro dozor nad poskytováním konkrétní referenční hodnoty a pro povinnosti, které útvar musí plnit. Členové útvaru dozoru disponují dostatečnou znalostí podkladového trhu nebo ekonomické reality, kterou má referenční hodnota měřit.

4. Administrátoři referenčních hodnot týkajících se regulovaných údajů zahrnou mezi členy útvaru dozoru zástupce subjektů uvedených v definici referenční hodnoty týkající se regulovaných údajů v čl. 3 odst. 1 bodu 24) písm. a) nařízení (EU) 2016/1011 a případně subjektů dodávajících čisté hodnoty aktiv investičních fondů pro referenční hodnoty týkající se regulovaných údajů. Při jakémkoli vyloučení zástupců těchto subjektů poskytnou administrátoři příslušným orgánům zdůvodnění.

5. Je-li referenční hodnota založená na dodávaných údajích a zástupci dodavatelů nebo dohlížených osob, kteří danou referenční hodnotu využívají, jsou členy útvaru dozoru, zajistí administrátor, aby počet členů ve střetu zájmů nepředstavoval prostou většinu nebo ji nepřesáhl. Před jmenováním členů administrátoři rovněž zjistí a vezmou v úvahu střety vyplývající ze vztahů mezi potenciálními členy a dalšími externími zúčastněnými stranami, zejména střety související s potenciálním zájmem na úrovni příslušné referenční hodnoty.

6. Osoby, které se přímo podílejí na poskytování dané referenční hodnoty, které mohou být členy útvaru dozoru, nemají hlasovací práva. Zástupci vedoucího orgánu nemohou být členy ani pozorovateli, ale mohou být útvarem dozoru přizváni k účasti na schůzích ve funkci bez hlasovacích práv.

7. Mezi členy útvaru dozoru nesmějí být osoby, kterým byly uloženy sankce správní či trestní povahy související s finančními službami, zejména týkající se manipulace nebo pokusu o manipulaci podle nařízení (EU) č. 596/2014.

Článek 2

Charakteristiky a umístění útvaru dozoru

1. Útvar dozoru tvoří součást organizační struktury administrátora nebo mateřské společnosti skupiny, do které patří, ale je oddělen od vedoucího orgánu a od jiných útvarů řízení a správy administrátora referenční hodnoty.

2. Útvar dozoru posuzuje a v případě potřeby napadá rozhodnutí vedoucího orgánu administrátora, pokud jde o poskytování referenčních hodnot k zajištění splnění požadavků nařízení (EU) 2016/1011. Aniž je dotčeno ustanovení čl. 5 odst. 3 písm. i) nařízení (EU) 2016/1011, směruje útvar dozoru veškerá doporučení týkající se dozoru nad referenčními hodnotami vedoucímu orgánu.

3. Pokud útvar dozoru zjistí, že vedoucí orgán jednal nebo hodlá jednat v rozporu s jakýmkoli doporučením nebo rozhodnutím útvaru dozoru, zaznamená tuto skutečnost jasně v zápisu ze své následující schůze nebo v záznamu rozhodnutí v případě, že byl útvar dozoru zřízen v souladu s třetím systémem správy a řízení stanoveným v příloze tohoto nařízení.

Článek 3

Postupy upravující činnost útvaru dozoru

1. Útvar dozoru má postupy alespoň pro následující oblasti:

a)	svůj mandát, četnost pravidelných schůzí, zaznamenávání zápisu ze schůzí a svých rozhodnutí a pravidelné sdílení informací s vedoucím orgánem administrátora;

b)	kritéria výběru členů, a to včetně kritérií hodnocení jejich odborných znalostí, dovedností a toho, zda mohou dostát daným časovým požadavkům. Tato kritéria vezmou v potaz zejména roli potenciálního člena v jakémkoli jiném útvaru dozoru;

c)	kritéria výběru pozorovatelů, kteří mohou být přizváni k účasti na schůzi útvaru dozoru;

d)	volbu, jmenování nebo odvolávání a nahrazování členů;

případně kritéria výběru osoby nebo výboru odpovědného za celkové řízení a koordinaci a za vykonávání funkce kontaktní osoby pro vedoucí orgán administrátora a pro příslušný orgán, a to v souladu s vhodnými systémy správy a řízení útvarů dozoru sestávajících z několika výborů, jak jsou stanoveny v příloze;

f)	zveřejňování shrnutí údajů o členech spolu s prohlášeními o střetu zájmů a opatřeních na jejich zmírnění;

g)	pozastavování hlasovacích práv externích členů u rozhodnutí, která by měla přímý obchodní dopad na organizace, které zastupují;

h)	požadavek, aby členové informovali o jakémkoli střetu zájmů před projednáváním jakéhokoli bodu pořadu jednání během schůzí útvaru dozoru, a jejich zaznamenání do zápisu ze schůze;

i)	vylučování členů z konkrétních jednání, vzhledem ke kterým jsou ve střetu zájmů, a zaznamenání vyloučení do zápisu ze schůze;

j)	přístup k veškeré dokumentaci nezbytné pro plnění jeho povinností;

k)	řešení sporů v rámci útvaru;

l)	opatření přijatá v souvislosti s porušením kodexu chování;

m)	oznámení příslušnému orgánu týkající se jakéhokoli podezření na pochybení dodavatelů nebo administrátora a jakýchkoli anomálních nebo podezřelých vstupních údajů;

n)	předcházení nesprávnému sdělení důvěrných nebo citlivých informací, které útvar dozoru získal, vytvořil nebo projednával.

2. Je-li útvar dozoru vykonáván fyzickou osobou:

a)	ustanovení odst. 1 písm. e), g), i) a k) se nepoužijí;

b)	administrátor jmenuje vhodný alternativní orgán nebo fyzickou osobu, aby bylo zajištěno, že povinnosti útvaru dozoru mohou být konzistentně vykonávány v případě absence osoby odpovědné za útvar dozoru.

Článek 4

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 25. ledna 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. července 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

PŘÍLOHA

Demonstrativní výčet vhodných systémů správy a řízení

Nezávislý výbor pro dohled složený z vyváženého počtu zástupců zúčastněných subjektů včetně dohlížených osob, které využívají danou referenční hodnotu, dodavatelů údajů ke stanovení referenčních hodnot a dalších externích zúčastněných stran, například provozovatelů tržních infrastruktur a dalších zdrojů vstupních údajů, jakož i nezávislých členů a zaměstnanců administrátora, kteří se přímo nepodílejí na stanovování příslušných referenčních hodnot ani na jiné související činnosti.

Pokud není administrátor zcela vlastněn nebo kontrolován dodavateli údajů ke stanovení dané referenční hodnoty nebo dohlíženými osobami, které danou referenční hodnotu používají, a neexistuje ani žádný jiný střet zájmů na úrovni útvaru dozoru, výbor pro dohled zahrnuje:

a)	alespoň dvě osoby, které se podílejí na stanovování příslušných referenčních hodnot, ve funkci bez hlasovacích práv;

b)	alespoň dva zaměstnance zastupující další části organizace administrátora, které se přímo nepodílejí na stanovování příslušných referenčních hodnot nebo na jiných souvisejících činnostech; nebo,

c)	jestliže nejsou vhodní zaměstnanci k dispozici, alespoň dva nezávislé členy.

Pokud referenční hodnota není kritického významu a když její složitost, míra používání nebo slabá místa nenaznačují jinak, fyzická osoba, která je zaměstnancem administrátora, nebo jakákoli jiná fyzická osoba, jejíž služby jsou administrátorovi k dispozici nebo pod kontrolou administrátora a která se přímo nepodílí na stanovování jakýchkoli příslušných referenčních hodnot ani není ve střetu zájmů, především pokud by vyplýval z potenciálního zájmu na úrovni referenční hodnoty.

Útvar dozoru složený z několika výborů, z nichž každý odpovídá za dozor nad určitou referenční hodnotou, typem referenční hodnoty nebo skupinou příbuzných referenčních hodnot, za předpokladu, že je určena jediná osoba nebo výbor jako odpovědný za celkové řízení a koordinaci útvaru dozoru a za interakce s vedoucím orgánem administrátora dané referenční hodnoty a s příslušným orgánem.

Útvar dozoru složený z několika výborů, z nichž každý plní podmnožinu povinností a úkolů dozoru, za předpokladu, že je určena jediná osoba nebo výbor jako odpovědný za celkové řízení a koordinaci útvaru dozoru a za interakce s vedoucím orgánem administrátora dané referenční hodnoty a s příslušným orgánem.

5.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 274/6

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/1638

ze dne 13. července 2018,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy, které blíže stanoví, jak zajistit vhodnost a ověřitelnost vstupních údajů, a vnitřní postupy pro dohled a ověřování, jejichž zavedení musí administrátor referenční hodnoty s kritickým nebo značným významem zajistit u dodavatele, pokud jsou vstupní údaje dodávány z útvaru poskytujícího služby přímo klientům

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1011 požaduje, aby vstupní údaje, které jsou použity ke stanovení referenční hodnoty, byly vhodné a přesně a spolehlivě odrážely stav trhu či ekonomickou realitu, které má příslušná referenční hodnota měřit, a dále vyžaduje, aby tyto údaje byly ověřitelné. Jestliže vstupní údaje dodává útvar poskytující služby přímo klientům, požaduje čl. 11 odst. 3 písm. b) uvedeného nařízení, aby administrátor zajistil, že dodavatel má zavedeny odpovídající vnitřní postupy pro dohled a ověřování.

(2)	Správný výpočet referenční hodnoty si žádá nejen poskytnutí přesných hodnot vstupních údajů, ale také to, aby byly uvedeny v měrných jednotkách a odrážely příslušné prvky podkladových aktiv.

(3)

To, zda jsou vstupní údaje ověřitelné, souvisí s mírou jejich přesnosti, která zase ve vysoké míře závisí na použitém typu vstupních údajů. Vstupní údaje, které nejsou údaji o obchodech ani nepocházejí ze zdroje regulovaných údajů uvedeného v čl. 3 odst. 1 bodě 24 nařízení (EU) 2016/1011, mohou přesto splňovat požadavek ověřitelnosti, pokud má administrátor k dispozici dostatek informací na to, aby mohl provést dostatečné kontroly údajů. Administrátor by proto měl být povinen zajistit, že bude mít k dispozici informace nezbytné k provedení příslušných kontrol.

(4)

S cílem zajistit vhodnost a ověřitelnost vstupních údajů by administrátor měl být povinen vstupní údaje pravidelně sledovat, a to do takové míry, která odpovídá slabým místům daného typu vstupních údajů. Pokud jde o regulované údaje, stávající regulace a dohled, kterým podléhá příslušný poskytovatel, již integritu regulovaných údajů zajišťují. Tento typ údajů by proto měl podléhat méně rozsáhlým požadavkům na sledování. Jiné typy vstupních údajů vyžadují větší míru ověřování, a měly by tak podléhat rozsáhlejším kontrolám, obzvláště jde-li o vstupní údaje, které nejsou údaji o obchodech, a zejména tehdy, pokud je dodává útvar poskytující služby přímo klientům.

(5)

Jsou-li vstupní údaje dodávány, je jednou z důležitých kontrol v rámci sledování zajistit, aby byly údaje dodávány ve lhůtě, kterou stanoví administrátor. Cílem je konzistentnost údajů od různých dodavatelů. Pokud vstupní údaje nejsou dodávány, musí být kvůli konzistentnosti mezi různými vstupními údaji zkontrolován také čas, kdy dojde ke zpracování vstupních údajů. Administrátor by proto měl být povinen kontrolovat, zda jsou vstupní údaje dodávány nebo vybírány z konkrétního zdroje v rámci lhůty, kterou sám stanovil.

(6)	Zejména je důležité, aby byly řádně zkontrolovány klíčové prvky, jakými jsou měna, splatnost a doba do splatnosti podkladového aktiva nebo typ protistran, jak jsou stanoveny v metodice referenční hodnoty.

(7)

Účinný vnitřní dozor nad dodáváním vstupních údajů z útvaru poskytujícího služby přímo klientům závisí na zřízení a udržování příslušných struktur v organizaci dodavatele. Tyto struktury by za normálních okolností měly zahrnovat tři úrovně kontroly, ledaže velikost organizace dodavatele tento počet rozumně neumožňuje. První úroveň kontroly by měla obsahovat postupy k zajištění účinné kontroly vstupních údajů.

(8)

Vstupní údaje, které dodává útvar poskytující služby přímo klientům, představují zvláštní riziko v důsledku inherentního střetu zájmů mezi obchodní rolí útvaru poskytujícího služby přímo klientům a jeho rolí jako dodavatele vstupních údajů pro stanovení referenční hodnoty. Je proto důležité, aby dodavatel jako součást druhé úrovně kontroly vytvořil, zachovával a dodržoval pravidla pro řešení střetu zájmů a aby prováděl pravidelné kontroly používaných vstupních údajů. Kromě toho existuje významný nástroj, který může být užitečný při odhalování a postupování jakýchkoli pochybení nebo při odhalování činností, jež mohou potenciálně ovlivnit integritu referenční hodnoty, kterým je postup pro whistleblowing, který umožňuje jakémukoli zaměstnanci ohlásit jakékoli pochybení příslušnému útvaru kontroly dodržování předpisů nebo jinému příslušnému vnitřními útvaru. Administrátor by měl proto zajistit, aby vnitřní postupy dodavatele pro dohled a ověřování zahrnovaly i vytvoření, udržování a dodržování pravidel pro řešení střetu zájmů a zřízení a udržování postupu pro whistleblowing.

(9)

Toto nařízení se použije na administrátory referenčních hodnot s kritickým a značným významem. V souladu s principem proporcionality předchází nadměrné administrativní zátěži administrátorů referenčních hodnot se značným významem tím, že jim umožňuje rozhodovat o použití požadavků týkajících se střetu zájmů pouze u skutečných nebo potenciálních střetů zájmů, které jsou nebo by mohly být podstatné. Administrátoři by dále měli mít volnost rozhodování, co se týče způsobu zajištění vnitřních postupů pro dohled a ověřování na úrovni dodavatele. Zejména by měli mít možnost zmírnit některé požadavky na tyto postupy, a to vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti organizace dodavatele.

(10)	Administrátorům by měl být poskytnut dostatek času, aby mohli zajistit soulad s požadavky tohoto nařízení. Toto nařízení by se proto mělo začít používat dva měsíce po vstupu v platnost.

(11)	Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA).

(12)

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení se nevztahuje ani nepoužije na administrátory referenčních hodnot bez značného významu.

Článek 2

Zajištění vhodných a ověřitelných vstupních údajů

1. Administrátor referenční hodnoty zajistí, aby měl k dispozici veškeré informace nezbytné ke kontrole následujících záležitostí souvisejících s jakýmikoli vstupními údaji, které používá ke stanovení dané referenční hodnoty, pokud se tyto záležitosti na dané vstupní údaje vztahují:

a)	zda má přispěvatel povolení k dodávání vstupních údajů jménem dodavatele v souladu s požadavky na povolení k činnosti podle čl. 15 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2016/1011;

b)	zda jsou vstupní údaje poskytovány dodavatelem, nebo vybírány ze zdroje, který administrátor uvedl, a ve lhůtě stanovené administrátorem;

c)	zda jsou vstupní údaje poskytovány dodavatelem ve formě, kterou administrátor určil;

d)	zda je zdroj vstupních údajů uveden v čl. 3 odst. 1 bodě 24 nařízení (EU) 2016/1011;

e)	zda je zdroj vstupních údajů spolehlivý;

f)	zda vstupní údaje splňují požadavky stanovené v metodice referenční hodnoty, zejména požadavky na měnu nebo měrnou jednotku, splatnost a typy protistran;

g)	zda jsou v souladu s metodikou dodrženy příslušné prahové hodnoty pro kvantitu vstupních údajů a příslušné standardy kvality vstupních údajů;

h)	zda je v souladu s metodikou uplatňováno pořadí využití různých typů vstupních údajů;

i)	zda je uplatňování volnosti rozhodování nebo úsudku při dodávání vstupních údajů prováděno v souladu s jasnými pravidly stanovenými metodikou a se zásadami, které vyžaduje kodex chování pro danou referenční hodnotu.

2. Kontroly uvedené v odstavci 1 provádějí administrátoři pravidelně. Administrátoři referenčních hodnot s kritickým významem provádějí kontroly uvedené v odst. 1 písm. a), b), c) a d) před jakýmkoli zveřejněním referenční hodnoty nebo jakýmkoli poskytnutím referenční hodnoty veřejnosti.

Článek 3

Vnitřní postupy dodavatele pro dohled a ověřování

1. Vnitřní postupy dodavatele pro dohled a ověřování, jejichž zavedení musí administrátor zajistit v souladu s čl. 11 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2016/1011, zahrnují alespoň následující:

zřízení a udržování vnitřního útvaru, který slouží jako první úroveň kontroly dodávaných vstupních údajů a má následující povinnosti:

provádění účinné kontroly vstupních údajů před jejich dodáním, a to včetně zajištění souladu s jakýmikoli požadavky na ověřování vstupních údajů, kterým dodavatel podléhá podle s čl. 15 odst. 2 písm. d) bodu iii) nařízení (EU) 2016/1011, a přezkoumávání údajů před jejich dodáním z hlediska integrity a přesnosti;

ii)	kontrolu, zda má přispěvatel povolení k dodávání vstupních údajů jménem dodavatele v souladu s požadavky podle čl. 15 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2016/1011;

iii)	zajištění, že přístup k dodávaným vstupním údajům mají pouze osoby zapojené do procesu poskytování údajů, s výjimkou případů, kdy je přístup nezbytný pro účely auditu, účely šetření nebo kdy je vyžadován právními předpisy;

zřízení a udržování vnitřního útvaru, který slouží jako druhá úroveň kontroly dodávaných vstupních údajů a má následující povinnosti:

i)	provádění přezkumu vstupních údajů po dodání, který je nezávislý na přezkumu provedeném na první úrovni kontroly, a to za účelem potvrzení integrity a přesnosti dodaných údajů;

ii)	zřízení a zachovávání postupu pro whistleblowing, který zahrnuje příslušné záruky pro oznamovatele;

iii)	zřízení a zachovávání postupů pro vnitřní nahlašování manipulace vstupních údajů nebo pokusu o takovou manipulaci, pro jakékoli nedodržení vlastních pravidel dodavatele, která souvisejí s referenční hodnotou, a pro šetření těchto událostí, jakmile vyjdou najevo;

iv)	zřízení a zachovávání vnitřních postupů pro hlášení jakýchkoli provozních problémů při dodávání údajů, jakmile se tyto problémy objeví;

v)	zajišťování pravidelné osobní přítomnosti zaměstnance útvaru druhé úrovně kontroly v prostoru kanceláře útvaru poskytujícího služby přímo klientům;

vi)	provádění dozoru nad příslušnou komunikací mezi zaměstnanci útvaru poskytujícího služby přímo klientům přímo zapojenými do dodávání vstupních údajů a rovněž mezi těmito zaměstnanci a dalšími vnitřními útvary nebo externími subjekty;

vii)

vytvoření, zachovávání a dodržování zásad pro řešení střetu zájmů, které zajistí:

—	že budou zjištěny a administrátorovi oznámeny skutečné nebo potenciální střety zájmů týkající se zaměstnanců útvaru poskytujícího služby přímo klientům, kteří jsou zapojeni do procesu dodávání údajů,

—	neexistenci jakékoli přímé nebo nepřímé souvislosti mezi odměnou přispěvatele a výší referenční hodnoty, hodnotou konkrétních příspěvků nebo jakoukoli činností prováděnou dodavatelem, která by mohla vést ke střetu zájmů v souvislosti s dodáváním vstupních údajů pro referenční hodnotu,

—	jasné oddělení povinností zaměstnanců útvaru poskytujícího služby přímo klientům zapojených do dodávání vstupních údajů, a ostatních zaměstnanců útvaru poskytujícího služby přímo klientům,

—	fyzické oddělení zaměstnanců útvaru poskytujícího služby přímo klientům zapojených do dodávání vstupních údajů od ostatních zaměstnanců útvaru poskytujícího služby přímo klientům,

—	účinnou kontrolu výměny informací mezi zaměstnanci útvaru poskytujícího služby přímo klientům a ostatními zaměstnanci dodavatele zapojenými do činností, které mohou představovat riziko vzniku střetu zájmů, pokud informace, k jejichž výměně dochází, mohou ovlivnit dodávané vstupní údaje,

—	zavedení pohotovostních opatření pro případ dočasného přerušení kontrol týkajících se výměny informací uvedených v páté odrážce,

—	přijetí opatření, která předcházejí tomu, aby mohl kdokoli nežádoucím způsobem ovlivňovat, jakým způsobem zaměstnanci útvaru poskytujícího služby přímo klientům zapojení do dodávání vstupních údajů vykonávají svou činnost;

c)	zřízení a udržování vnitřního útvaru nezávislého na kontrolních útvarech první a druhé úrovně, který bude sloužit jako třetí úroveň kontroly dodávaných vstupních údajů a odpovídá za pravidelnou kontrolu provádění kontrol dvěma zbývajícími kontrolními útvary;

postupy upravující:

i)	prostředky spolupráce a předávání informací mezi třemi kontrolními útvary, které jsou vyžadovány podle písmen a), b) a c) tohoto odstavce;

ii)	pravidelná hlášení vrcholnému vedení dodavatele o povinnostech vykonávaných těmito třemi kontrolními útvary;

iii)	poskytování požadovaných informací týkajících se vnitřních postupů dodavatele pro dohled a ověřování, pakliže o ně administrátor požádá.

2. Administrátor může upustit od požadavků uvedených v odst. 1 písm. b) bodě v) nebo písm. b) bodě vii) třetí, čtvrté nebo šesté odrážce, pokud jde o následující záležitosti:

a)	povahu, rozsah a složitost činností dodavatele;

b)	pravděpodobnost vzniku střetu zájmů mezi dodáváním vstupních údajů pro referenční hodnotu a obchodní či jinou činností prováděnou dodavatelem;

c)	úroveň volnosti rozhodování uplatňovanou v procesu dodávání údajů.

3. S ohledem zejména na malou velikost organizace dodavatele a rovněž na záležitosti uvedené v odst. 2 písm. a), b) a c) může administrátor povolit dodavateli zavedení jednodušší organizační kontrolní struktury, než je struktura požadovaná v odstavci 1. Jednodušší kontrolní struktura však přesto zajistí plnění všech povinností uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) s výjimkou případných povinností, u nichž bylo přiznáno zproštění podle odstavce 2. Ustanovení odst. 1 písm. d) bodů i) a ii) se uplatňují způsobem, který odráží jednodušší kontrolní strukturu.

4. Administrátor referenční hodnoty se značným významem se může rozhodnout použít požadavky uvedené v odst. 1 písm. b) bodě vii) pouze v souvislosti se skutečnými nebo potenciálními střety zájmů, které jsou nebo by mohly být podstatné.

Článek 4

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 25. ledna 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. července 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

5.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 274/11

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/1639

ze dne 13. července 2018,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy blíže upřesňující prvky kodexu chování, který vypracují administrátoři referenčních hodnot založených na vstupních údajích dodavatelů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 15 nařízení (EU) 2016/1011 vyžaduje, aby administrátor referenční hodnoty, která je založena na vstupních údajích od dodavatelů, pro danou referenční hodnotu vypracoval kodex chování, který jasně stanoví povinnosti dodavatelů spojené s dodáváním vstupních údajů. Jestliže administrátor poskytuje skupinu příbuzných referenčních hodnot tvořených více než jednou referenční hodnotou, která je založena na vstupních údajích od dodavatelů, může být pro danou skupinu příbuzných referenčních hodnot vypracován jeden kodex chování. Čl. 15 odst. 2 uvedeného nařízení stanoví minimální výčet prvků, které musí každý kodex chování vypracovaný v souladu s uvedeným článkem obsahovat. V případě referenční hodnoty týkající se regulovaných údajů vymezené v čl. 3 odst. 1 bodě 24 uvedeného nařízení se kodex chování nevyžaduje.

(2)

K zajištění správného stanovení referenční hodnoty je stěžejní, aby vstupní údaje dodávané dodavateli měly všechny vlastnosti, které vyžaduje metodika, a byly úplné. Kodex chování by měl proto uvedené vlastnosti dostatečně podrobně popisovat a upřesnit, jaké údaje musí dodavatel zohlednit, jaké údaje může vyloučit a jak má vstupní údaje administrátorovi předávat.

(3)

Klíčovým faktorem při zajišťování integrity referenční hodnoty založené na dodaných vstupních údajích je, aby osoby, které dodavatel pověří poskytováním vstupních údajů, disponovali náležitými znalostmi, dovednostmi a zkušenostmi a absolvovali náležitou odbornou přípravu, aby mohli danou úlohu plnit. Kodex chování by měl tudíž obsahovat ustanovení vyžadující, aby každý dodavatel provedl řadu kontrol u pracovníků, kteří se mají stát přispěvateli, před tím, než je tímto úkolem pověří.

(4)

Spolehlivost referenční hodnoty do velké míry závisí na správnosti vstupních údajů. Proto je důležité, aby dodavatelé údaje před a po poskytnutí kontrolovali, zda neobsahují nějaké podezřelé položky, a také aby se přesvědčili, že byly dodrženy požadavky kodexu chování. Kodex chování by měl tudíž obsahovat ustanovení vyžadující, aby dodavatelé prováděli kontroly před poskytnutím údajů a po něm.

(5)	Riziko chyby nebo manipulace je bezpochyby největší v případech, kdy dodavatelé mohou při poskytování vstupních údajů uplatnit volnost rozhodování. Kodex chování by proto měl vyžadovat, aby dodavatelé zavedli postupy upřesňující, kdy a jak lze volnost rozhodování uplatnit a kdo tak může učinit.

(6)

Kodex chování by měl obsahovat ustanovení vyžadující, aby dodavatelé vedli záznamy o údajích, které byly zvažovány pro každé poskytnutí údajů a jakékoli související uplatnění volnosti rozhodování. Takové údaje představují významný nástroj při určování, zda dodavatel dodržel postupy, které vyžaduje kodex chování a jejichž účelem je zajistit, aby byly poskytnuty všechny příslušné vstupní údaje.

(7)

Náležité odhalování a řešení střetů zájmů na úrovni dodavatelů je nezbytným krokem k zajištění integrity a přesnosti referenční hodnoty. Proto by kodex chování měl obsahovat ustanovení vyžadující, aby systémy a kontroly dodavatele zahrnovaly rejstřík střetů zájmů, do kterého by dodavatel měl zaznamenávat zjištěné střety zájmů a opatření přijatá k jejich řešení.

(8)

V souladu se zásadou proporcionality toto nařízení nevystavuje neúměrné administrativní zátěži administrátory a dodavatele v souvislosti s referenčními hodnotami se značným významem a bez značného významu tím, že jim umožňuje vypracovat kodexy chování, které jsou méně podrobné než kodexy vyžadované pro referenční hodnoty s kritickým významem.

(9)	Administrátorům by měl být poskytnut dostatečný čas na vypracování kodexů chování, které splňují požadavky tohoto nařízení. Toto nařízení by se tudíž mělo začít uplatňovat dva měsíce po svém vstupu v platnost.

(10)	Toto nařízení je založeno na návrhu regulačních technických norem, který Komisi předložil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.

(11)

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy uskutečnil k návrhům regulačních technických norem, ze kterých toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (2),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Popis vstupních údajů

Kodex chování, který má vypracovat administrátor v souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1011 (dále jen „kodex chování“), zahrnuje jasný popis alespoň těchto aspektů týkajících se vstupních údajů, které mají být poskytovány, a požadavků s tím souvisejících:

a)	typ nebo typy vstupních údajů, které mají být poskytovány;

b)	požadované normy, které mají být dodrženy v souvislosti s kvalitou a přesností vstupních údajů;

c)	minimální množství vstupních údajů, které mají být poskytovány;

d)	případné pořadí, v jakém mají být různé typy vstupních údajů při poskytování upřednostněny;

e)	formát, v němž mají být vstupní údaje poskytovány;

f)	četnost poskytování vstupních údajů;

g)	harmonogram poskytování vstupních údajů;

h)	případné postupy, které musí mít každý dodavatel zavedeny pro úpravy a standardizaci vstupních údajů.

Článek 2

Přispěvatelé

1. Kodex chování obsahuje ustanovení zajišťující, aby jako přispěvatel poskytující vstupní údaje jménem dodavatele mohla jednat pouze osoba, která splňuje požadavky dodavatele týkající se dovedností, znalostí, odborné přípravy a zkušeností nezbytných pro danou úlohu.

2. Kodex chování popisuje proces náležité péče, kterou je dodavatel povinen uplatnit, aby se ujistil, že osoba má nezbytné dovednosti, znalosti, odbornou přípravu a zkušenosti, aby mohla poskytovat vstupní údaje jeho jménem. Popis tohoto procesu zahrnuje požadavek na provedení kontrol za účelem ověření:

a)	totožnosti osoby;

b)	kvalifikací osoby a

c)	dobrého jména osoby, včetně toho, zda byla v minulosti vyloučena z poskytování vstupních údajů pro referenční hodnotu z důvodu pochybení.

3. Kodex chování upřesní, jakými komunikačními postupy a prostředky dodavatel sdělí administrátorovi totožnost jakékoli osoby poskytující vstupní údaje jeho jménem, aby administrátor mohl zkontrolovat, že je přispěvatel oprávněn poskytovat údaje jménem dodavatele.

Článek 3

Postupy, které zajistí, aby dodavatel poskytoval všechny důležité vstupní údaje

Kodex chování obsahuje ustanovení vyžadující, aby dodavatelé zavedli a dodržovali alespoň tyto postupy:

postup týkající se vstupních údajů zahrnující alespoň popis:

i)	údajů, které mají být zohledněny při určování vstupních údajů, které se poskytnou, a

ii)	údajů, které dodavatel může z poskytnutí vstupních údajů vyloučit, společně s uvedením, z jakých důvodů lze takové údaje vyloučit;

postup pro předávání údajů administrátorovi, který zahrnuje alespoň:

i)	popis postupu, který se použije pro zabezpečené předání údajů, a

ii)	plány pro mimořádné události pro poskytování vstupních údajů v případě technických či provozních potíží, dočasné nepřítomnosti přispěvatele nebo nedostupnosti vstupních údajů, které metodika požaduje.

Článek 4

Systémy a kontroly

1. Kodex chování zahrnuje ustanovení zajišťující, aby systémy a kontroly uvedené v čl. 15 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2016/1011 zahrnovaly mimo jiné tyto prvky:

a)	kontroly před dodáním, jejichž účelem je odhalit jakékoli podezřelé vstupní údaje, včetně kontrol v podobě přezkumu údajů druhou osobou;

b)	kontroly po dodání, jejichž účelem je potvrdit, že vstupní údaje byly dodány v souladu s požadavky kodexu chování, a odhalit jakékoli podezřelé vstupní údaje;

c)	sledování předávání vstupních údajů administrátorovi v souladu s platnými postupy.

2. Kodex chování může dodavateli povolit použití automatizovaného systému pro dodávání vstupních údajů, v němž fyzické osoby nejsou schopny dodávané vstupní údaje měnit, pouze pokud kodex chování něco takového povoluje, a sice za těchto podmínek:

a)	dodavatel může soustavně sledovat řádné fungování automatizovaného systému a

b)	dodavatel automatizovaný systém zkontroluje po každé aktualizaci nebo změně jeho softwaru předtím, než dodá nové vstupní údaje.

V takovém případě kodex chování nemusí vyžadovat, aby dodavatel zavedl kontroly uvedené v odstavci 1.

3. Kodex chování vymezuje postupy pro řešení případných chyb v dodaných vstupních údajích, které musí dodavatel zavést.

4. Kodex chování vyžaduje, aby dodavatel prováděl pravidelný přezkum zavedených systémů a kontrol týkajících se dodávání vstupních údajů, nejméně však jednou ročně.

Článek 5

Postupy pro uplatňování volnosti rozhodování při dodávání vstupních údajů

Pokud kodex chování stanoví, že dodavatel může při dodávání vstupních údajů uplatňovat volnost rozhodování, musí vyžadovat, aby dodavatel zavedl postupy pro uplatňování volnosti rozhodování, které upřesňují alespoň toto:

a)	okolnosti, za nichž může dodavatel volnost rozhodování uplatnit;

b)	osoby v organizaci dodavatele, které mohou volnost rozhodování uplatňovat;

c)	vnitřní kontroly, které regulují uplatňování volnosti rozhodování dodavatele v souladu s jeho postupy;

d)	osoby v organizaci dodavatele, které jsou oprávněny provádět hodnocení ex-post případů uplatnění volnosti rozhodování.

Článek 6

Postupy pro uchovávání záznamů

1. Kodex chování obsahuje ustanovení vyžadující, aby dodavatelé zavedli postupy pro uchovávání záznamů, které zajistí, že dodavatel vede záznamy o všech příslušných informacích potřebných ke kontrole dodržování kodexu chování dodavatelem, včetně záznamů alespoň těchto informací:

a)	strategie a postupy dodavatele upravující dodávání vstupních údajů a veškeré podstatné změny těchto strategií nebo postupů;

b)	rejstřík střetů zájmů uvedený v čl. 8 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení;

c)	veškerá disciplinární opatření přijatá proti jakémukoli zaměstnanci dodavatele v souvislosti s činnostmi týkajícími se referenčních hodnot;

d)	seznam přispěvatelů a osob provádějících kontroly týkající se dodávaných údajů, včetně jejich jmen a úlohy v organizaci dodavatele a data, kdy byli k příslušné činnosti zmocněni, a případně data ukončení jejich pravomoci k výkonu úloh souvisejících s poskytováním údajů;

v souvislosti s každým dodáním vstupních údajů:

i)	dodané vstupní údaje;

ii)	údaje zvažované při určování vstupních údajů k dodání a jakékoli údaje, které byly vyloučeny;

iii)	případy uplatnění volnosti rozhodování;

iv)	provedené kontroly vstupních údajů;

v)	komunikace týkající se dodávání vstupních údajů mezi přispěvatelem a kýmkoli v organizaci dodavatele, kdo provádí kontroly dodávek údajů.

2. Kodex chování vyžaduje, aby postupy pro uchovávání záznamů stanovily, že informace se uchovávají nejméně po dobu pěti let, nebo tří let, jedná-li se o záznamy telefonických hovorů či elektronických komunikací, a aby byly uchovávány na nosiči, který umožňuje přístup k informacím v budoucnosti.

3. Administrátor nemusí požadavek v odst. 1 písm. e) bodě iv) dodržet, pokud dodavatel dodává vstupní údaje pro referenční hodnotu se značným významem.

4. Administrátor nemusí dodržet jeden z požadavků v odst. 1 písm. e) bodech iv) a v) nebo oba požadavky, pokud dodavatel dodává vstupní údaje pro referenční hodnotu bez značného významu.

Článek 7

Oznamování podezřelých vstupních údajů

1. Kodex chování vyžaduje, aby dodavatel zavedl zdokumentované vnitřní postupy, které stanoví, aby jeho zaměstnanci oznamovali jakékoli podezřelé vstupní údaje funkci kontroly dodržování předpisů u dodavatele, je-li vytvořena, a vrcholnému vedení dodavatele.

2. Kodex chování upřesňuje, za jakých podmínek musí dodavatel oznámit podezřelé vstupní údaje administrátorovi a jaké komunikační postupy a prostředky dodavatel použije ke styku s administrátorem.

Článek 8

Střety zájmů

1. Kodex chování vyžaduje, aby dodavatel zavedl systémy a kontroly pro řešení střetů zájmů, které zahrnují alespoň tyto prvky:

zavedení strategie v oblasti střetů zájmů, která zahrnuje:

i)	postup odhalování a řešení střetů zájmů, včetně předávání střetů zájmů k vyřešení na vyšší úroveň v rámci organizace;

ii)	kroky k prevenci nebo minimalizaci rizika střetů zájmů při náboru přispěvatelů;

iii)	kroky k prevenci nebo minimalizaci rizika střetů zájmů v zásadách odměňování zaměstnanců dodavatele;

iv)	kroky k prevenci nebo minimalizaci rizika střetů zájmů plynoucích z řídící struktury dodavatele;

v)	požadavky týkající se komunikace mezi přispěvateli a ostatními zaměstnanci v organizaci dodavatele;

vi)	jakékoli fyzické nebo organizační oddělení přispěvatelů od ostatních zaměstnanců dodavatele vyžadované v zájmu prevence nebo minimalizace rizika střetů zájmů;

vii)	pravidla a opatření pro řešení případné finanční expozice dodavatele vůči finančnímu nástroji či finanční smlouvě odkazující na referenční hodnotu, pro niž dodavatel dodává vstupní údaje;

b)	vytvoření rejstříku střetů zájmů, do kterého se zaznamenávají veškeré zjištěné střety zájmů a opatření přijatá k jejich řešení, společně s požadavky pravidelně rejstřík aktualizovat a poskytnout do něj přístup interním a externím auditorům.

2. Kodex chování vyžaduje, aby zaměstnanci dodavatele, kteří jsou zapojeni do procesu dodávání údajů, byli vyškoleni ve všech strategiích, postupech a kontrolách týkajících se odhalování, prevence a řešení střetů zájmů.

3. Administrátor nemusí dodržet jeden či více požadavků v odst. 1 písm. a) bodech iii), v), vi) a vii), pokud dodavatel dodává vstupní údaje pro referenční hodnotu bez značného významu.

Článek 9

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 25. ledna 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. července 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1.

5.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 274/16

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/1640

ze dne 13. července 2018,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy blíže upřesňující požadavky na správu, řízení a kontrolu pro dohlížené dodavatele

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 16 nařízení (EU) 2016/1011 ukládá dohlíženým dodavatelům určité požadavky na správu, řízení a kontrolu, včetně požadavku zavést kontrolní systém, který zajistí, aby vstupní údaje byly věrohodné, přesné a spolehlivé, a požadavek zavést účinné systémy a kontroly, kterými zajistí integritu a spolehlivost všech vstupních údajů. Některé z uvedených požadavků již řeší články 11 a 15 nařízení (EU) 2016/1011 a příslušná nařízení v přenesené pravomoci. Ustanovení tohoto nařízení Komise v přenesené pravomoci však v určitých ohledech překračují rámec ustanovení článků 11 a 15 nařízení (EU) 2016/1011 a někteří dohlížení dodavatelé by nemuseli ustanovením článků 11 a 15 podléhat, jelikož dodávají údaje pro referenční hodnoty poskytované administrátory, kteří jsou vyňati z působnosti tohoto nařízení Komise v přenesené pravomoci. Aby bylo možné předejít právní nejistotě, nejsou požadavky stanovenými v tomto nařízení dotčena ustanovení článků 11 a 15 nařízení (EU) 2016/1011 a příslušných nařízení v přenesené pravomoci, a použijí se tudíž jen v rozsahu, v jakém výše uvedená ustanovení doplňují.

(2)

Kontrolní systémy zavedené dohlíženým dodavatelem by měly zahrnovat postup pro odhalování a řešení případů porušení nařízení (EU) 2016/1011 a porušení platného kodexu chování a zásady týkající se whistleblowingu, dohledu a pravidelného přezkumu procesu dodávání vstupních údajů. Účelem je, aby dohlížení dodavatelé mohli zajistit, že jednají v souladu s právními předpisy a poskytují vstupní údaje, které jsou přesné a spolehlivé.

(3)

Odborná příprava, kterou musí přispěvatelé zaměstnávaní dohlíženým dodavatelem absolvovat v souladu s čl. 16 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2016/1011, by měla zahrnovat také odbornou přípravu zaměřenou na to, jak má referenční hodnota měřit podkladový trh nebo ekonomickou realitu, a odbornou přípravu týkající se všech prvků kodexu chování platných pro dodávání vstupních údajů. To je stěžejní nástroj pro zajištění, že přispěvatelé jednají přiměřeně a dodržují metodiku referenční hodnoty.

(4)

Opatření pro řešení střetů zájmů, která musí dohlížený dodavatel zavést v souladu s čl. 16 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2016/1011, by měla zahrnovat opatření pro oddělení přispěvatelů od ostatních zaměstnanců dodavatele a opatření týkající se politiky dodavatele v oblasti odměňování přispěvatelů, aby se minimalizovaly podněty přispěvatelů k manipulaci s dodávanými vstupními údaji.

(5)

Systémy pro uchovávání záznamů, které musí dohlížený dodavatel zavést v souladu s čl. 16 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2016/1011, by měly zahrnovat požadavek uchovávat záznamy o komunikacích týkajících se poskytování vstupních údajů, včetně jmen přispěvatelů, aby byla zajištěna odpovídající úroveň transparentnosti.

(6)

Je-li dodavatelům povoleno uplatňovat volnost rozhodování, hrozí riziko, že ji různí odborníci budou uplatňovat různě nebo i že tentýž odborník ji v různých případech uplatní různě. Volnost rozhodování též zvyšuje náchylnost referenční hodnoty k manipulaci. Proto je nezbytné, aby postupy zavedené v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1011 zahrnovaly rámec k zajištění konzistentnosti při používání úsudku nebo uplatňování volnosti rozhodování a snížení rizika manipulace. Uvedený rámec by měl ukládat povinnost provádět pravidelné interní kontroly používání odborného úsudku. Měl by též stanovit, jaké typy informací by měly či neměly být zvažovány, aby byl prostor pro uvážení přiměřeným způsobem vymezen.

(7)	Administrátorům by měl být poskytnut dostatečný čas na zajištění souladu s požadavky tohoto nařízení. Toto nařízení by se tudíž mělo začít uplatňovat dva měsíce po svém vstupu v platnost.

(8)	Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA).

(9)

Orgán ESMA uspořádal k návrhům regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (2),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení nezahrnuje ani se nepoužije na dohlížené dodavatele, kteří dodávají údaje pouze pro referenční hodnoty bez značného významu.

Požadavky, jež ukládá toto nařízení, nejsou dotčeny požadavky, které ukládají články 11 a 15 nařízení (EU) 2016/1011, a regulační technické normy přijaté v souladu s čl. 11 odst. 5 a čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) 2016/1011 (3).

Článek 2

Kontrolní systém

Kontrolní systém, který musí dohlížený dodavatel zavést v souladu s čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1011, zahrnuje zavedení a uplatňování alespoň těchto kontrol:

účinný mechanismus dohledu umožňující dohlížet na proces dodávání vstupních údajů, který zahrnuje systém řízení rizik, identifikaci vedoucích pracovníků odpovídajících za proces dodávání údajů a zapojení pracovníků podílejících se na kontrole dodržování předpisů a interním auditu v organizaci dodavatele;

b)	zásady týkající se whistleblowingu, včetně vhodných opatření na ochranu oznamovatelů;

c)	postup pro odhalování a řešení případů porušení nařízení (EU) 2016/1011 a porušení platného kodexu chování vypracovaného v souladu s článkem 15 uvedeného nařízení, včetně postupu pro vyšetřování případných zjištěných porušení a zaznamenávání následných opatření;

d)	pravidelné přezkumy procesu dodávání údajů, které se provádějí alespoň jednou ročně a při každé změně platného kodexu chování.

Článek 3

Kontroly přispěvatelů

1. Systémy a kontroly, které musí dohlížený dodavatel zavést v souladu s čl. 16 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2016/1011, zahrnují zdokumentovaný a účinný proces dodávání údajů, který zahrnuje alespoň tyto činnosti:

a)	proces jmenování přispěvatelů a postupy pro dodávání údajů v případech, kdy přispěvatel není neočekávaně k dispozici, včetně jmenování náhradníků;

b)	postupy a systémy pro sledování údajů určených k dodání a samotného dodávání údajů, které jsou schopny vydávat upozornění v souladu s parametry předem definovanými dodavatelem.

2. Aniž jsou dotčeny požadavky, které ukládá článek 15 nařízení (EU) 2016/1011, zohlední dodavatel při určování, zda je vhodné zavést postup pro schvalování fyzickou osobou v pozici nadřízené přispěvateli, pro účely čl. 16 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení tato kritéria:

a)	míru volnosti rozhodování uplatňovanou v rámci procesu dodávání údajů;

b)	povahu, rozsah a složitost činností dohlíženého dodavatele;

c)	zda mezi dodáváním vstupních údajů pro referenční hodnotu a obchodováním či jinými činnostmi prováděnými dodavatelem může dojít ke střetu zájmů.

3. Je-li součástí kontrol zavedených dohlíženým dodavatelem postup pro schvalování fyzickou osobou v pozici nadřízené přispěvateli, musejí uvedené kontroly zahrnovat jasná pravidla upravující harmonogram schvalování, a pokud umožňují schvalování po poskytnutí vstupních údajů, musejí specifikovat okolnosti, za nichž je schválení po poskytnutí údajů povoleno, a maximální lhůtu pro schválení.

Článek 4

Odborná příprava přispěvatelů

1. Systém a kontroly, které musí dohlížený dodavatel zavést v souladu s čl. 16 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2016/1011, zahrnují programy odborné přípravy, aby bylo zajištěno, že každý přispěvatel má:

a)	náležité znalosti a zkušenosti, jak má referenční hodnota měřit podkladový trh nebo ekonomickou realitu;

b)	případně náležité znalosti všech prvků platného kodexu chování vypracovaného v souladu s čl. 15 odst. 1 uvedeného nařízení.

2. Znalosti přispěvatelů uvedené v odst. 1 písm. a) a b) a znalosti požadavků nařízení (EU) 2016/1011 i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (4) v rozsahu platném pro úkoly přispěvatelů se pravidelně posuzují, a to nejméně jednou ročně, s cílem ověřit, že přispěvatelé mají stále náležité znalosti, aby mohli tuto úlohu plnit.

3. Odstavec 2 se nepoužije u dohlížených dodavatelů referenčních hodnot se značným významem.

Článek 5

Střety zájmů

1. Opatření pro řešení střetů zájmů, která musí dohlížený dodavatel zavést v souladu s čl. 16 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2016/1011, zahrnují alespoň tato opatření:

a)	rejstřík střetů zájmů, který se neustále aktualizuje a používá k záznamu jakýchkoli zjištěných střetů zájmů a opatření uplatněných k jejich řešení. Rejstřík je přístupný interním nebo externím auditorům;

fyzické oddělení přispěvatelů od ostatních zaměstnanců dodavatele, je-li takové oddělení vhodné s přihlédnutím k úrovni volnosti rozhodování uplatňované v rámci procesu dodávání údajů, povaze, rozsahu a složitosti činností dodavatele a k tomu, zda mezi dodáváním vstupních údajů pro referenční hodnotu a obchodováním či jinými činnostmi prováděnými dodavatelem může dojít ke střetu zájmů;

c)	přiměřené vnitřní postupy pro dohled včetně pravidel upravujících interakci přispěvatelů se zaměstnanci útvaru, který poskytuje služby přímo klientům, není-li zajištěno organizační nebo fyzické oddělení od zaměstnanců.

2. Opatření pro řešení střetů zájmů zahrnují rovněž politiky v oblasti odměňování přispěvatelů, které zajistí, že odměňování přispěvatele není spojeno s žádným z těchto aspektů:

a)	hodnota referenční hodnoty;

b)	specifické hodnoty dodaných údajů a

c)	provádění jakékoli specifické činnosti dohlíženého dodavatele, které může vést ke střetu zájmů s dodáváním vstupních údajů pro referenční hodnotu.

Článek 6

Uchovávání záznamů

1. Záznamy o komunikaci související s poskytováním vstupních údajů, které musí být uchovávány v souladu s čl. 16 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2016/1011, zahrnují záznamy o dodaných údajích a jména přispěvatelů.

2. Záznamy o expozicích dodavatele vůči finančním nástrojům, které využívají referenční hodnotu jakožto referenci, jejichž uchovávání vyžaduje čl. 16 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2016/1011, zahrnují záznamy o typu činnosti prováděné dohlíženým dodavatelem, která vede k expozici.

3. Záznamy o interních a externích auditech, které mají být uchovávány v souladu s čl. 16 odst. 2 písm. e) nařízení (EU) 2016/1011, zahrnují záznamy stručného přehledu o auditu, zprávy o auditu a záznamy o veškerých opatřeních přijatých v reakci na každý audit.

4. Odstavec 3 se nepoužije u dohlížených dodavatelů referenčních hodnot se značným významem.

Článek 7

Odborný úsudek

Postupy, které musí dohlížený dodavatel zavést v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1011 v případech, kdy se vstupní údaje opírají o odborný úsudek, zahrnují alespoň tyto prvky:

a)	rámec pro zajištění konzistentnosti mezi různými přispěvateli a konzistentnosti v čase v souvislosti s používáním úsudku nebo uplatňováním volnosti rozhodování;

b)	určení typů informací, k nimž lze či nelze při používání úsudku nebo uplatňování volnosti rozhodování přihlížet;

c)	postupy přezkumu jakéhokoli případu použití úsudku nebo uplatnění volnosti rozhodování.

Článek 8

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 25. ledna 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. července 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1.

(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1638 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o bližší upřesnění, jak zajistit vhodnost a ověřitelnost vstupních údajů, a vnitřních postupů pro dohled a ověřování pro dodavatele, kdy se administrátor referenční hodnoty s kritickým nebo značným významem musí ujistit, že byly dodavatelem zavedeny, jestliže vstupní údaje dodává útvar poskytující služby přímo klientům (viz strana 6 v tomto čísle Úředního věstníku); a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1639 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy blíže upřesňující prvky kodexu chování, který vypracují administrátoři referenčních hodnot založených na vstupních údajích dodavatelů (viz strana 11 v tomto čísle Úředního věstníku).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).

5.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 274/21

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/1641

ze dne 13. července 2018,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy, které blíže stanoví další informace, jež musí poskytovat administrátoři referenčních hodnot s kritickým nebo značným významem a které se týkají metodiky používané k určení referenční hodnoty, vnitřního přezkumu a schvalování metodiky a postupů provádění podstatných změn metodiky

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1011 vyžaduje, aby administrátor referenční hodnoty nebo v příslušných případech skupiny příbuzných referenčních hodnot zveřejnil nebo zpřístupnil klíčové prvky metodiky, kterou použil ke stanovení referenční hodnoty nebo v příslušných případech skupiny příbuzných referenčních hodnot, podrobnosti o vnitřním přezkumu a schvalování metodiky a postupy konzultací o podstatných změnách metodiky a oznamování těchto změn uživatelům. Toto nařízení dále stanoví, jaké informace musí administrátoři poskytnout ohledně svých referenčních hodnot se značným a kritickým významem. Nevztahuje se na administrátory, kteří poskytují pouze referenční hodnoty bez značného významu. Pokud administrátoři poskytují referenční hodnoty bez značného významu i se značným nebo kritickým významem, měli by dodržovat toto nařízení, co se týče referenčních hodnot se značným nebo kritickým významem. Orgán ESMA může k tomuto tématu vydat pokyny pro administrátory referenčních hodnot bez značného významu.

(2)	Metodiky stanovování referenčních hodnot se značně liší. Proto by mělo být povinné zveřejňovat nebo zpřístupňovat klíčové prvky stanovené tímto nařízením, pouze pokud jsou relevantní pro danou referenční hodnotu.

(3)

Dvěma klíčovými prvky metodiky, které by měly být zpřístupněny za účelem zajištění spolehlivosti a přesnosti referenčních hodnot s kritickým nebo značným významem, jsou minimální množství a minimální kvalita vstupních údajů, které jsou nutné k uplatnění příslušné metodiky a provedení výpočtu. Kromě toho využívání volnosti rozhodování při stanovování referenčních hodnot zvyšuje jejich náchylnost k manipulaci. Za účelem minimalizace rizika manipulace by proto měl administrátor jako součást klíčových prvků své metodiky určit a sdělit jasná pravidla pro to, jak a kdy lze volnost rozhodování uplatňovat.

(4)

Jako pomoc potenciálním uživatelům při výběru nejvhodnější referenční hodnoty z celé řady potenciálně vhodných referenčních hodnot by jim měly být poskytnuty informace, které by jim umožnily porozumět, co referenční hodnota měří, jaké vstupní údaje jsou použity a jak jsou vybírány, z čeho se referenční hodnota skládá, kdo je zapojen do sběru údajů a výpočtu referenční hodnoty, kdy a do jaké míry smí být využita volnost rozhodování, jaká jsou omezení metodiky a kdy a jak může dojít ke změně referenční hodnoty.

(5)

Aby měli uživatelé a potenciální uživatelé dostatek informací o administrátorově postupu pro interní přezkum metodiky, měl by administrátor zveřejňovat své strategie a postupy vztahující se na tento postup, a to spolu s podrobnostmi o zapojených orgánech a příslušném systému správy a řízení, který má zaveden v souladu s článkem 4 nařízení (EU) 2016/1011.

(6)

Aby uživatelé a potenciální uživatelé rozuměli tomu, jak bude administrátor konzultovat navrhovanou podstatnou změnu referenční hodnoty s kritickým nebo značným významem a jaké je zdůvodnění této změny, měl by administrátor zpřístupnit určité informace, včetně způsobu posouzení dopadu navrhované změny.

(7)

V souladu s principem proporcionality toto nařízení předchází nadměrné zátěži administrátorů referenčních hodnot se značným významem (oproti těm s kritickým významem) tím, že mohou zpřístupňovat omezenější sadu prvků nebo méně podrobností o určitých prvcích týkajících se referenčních hodnot se značným významem.

(8)	Toto nařízení je založeno na návrhu regulačních technických norem, který Komisi předložil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.

(9)

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy uspořádal k návrhům regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, provedl analýzu možných souvisejících nákladů a přínosů a vyžádal si stanovisko skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů, která byla zřízena článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (2).

(10)	V zájmu zachování konzistentnosti s nařízením v přenesené pravomoci, jež blíže upřesňuje prvky kodexu chování, který musí vypracovat administrátoři referenčních hodnot založených na vstupních údajích od dodavatelů, je vhodné odložit použití tohoto nařízení v přenesené pravomoci o dva měsíce,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení se nevztahuje ani nepoužije na administrátory referenčních hodnot bez značného významu.

Článek 2

Klíčové prvky metodiky ke stanovení referenční hodnoty s kritickým nebo značným významem

1. Informace, které poskytuje administrátor referenční hodnoty nebo v příslušných případech skupiny příbuzných referenčních hodnot v souladu s požadavkem čl. 13 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/1011, zahrnují alespoň následující prvky, pokud jsou relevantní pro danou referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot nebo pro vstupní údaje použité při jejich stanovování:

a)	vymezení a popis referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot a trhu nebo ekonomické reality, které má měřit;

b)	měnu nebo jinou měrnou jednotku referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot;

c)	kritéria, která administrátor používá při výběru zdrojů vstupních údajů ke stanovení referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot;

d)	typy vstupních údajů použitých ke stanovení referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot a prioritu, která je každému typu přiřazena;

e)	složení skupiny dodavatelů a kritéria pro členství ve skupině;

f)	popis složek referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, kritéria použitá k jejich výběru a váhu jim přiznanou;

g)	jakékoli minimální požadavky na likviditu složek referenčních hodnot nebo skupin příbuzných referenčních hodnot;

h)	jakékoli minimální požadavky na kvantitu vstupních údajů a jakékoli minimální standardy kvality vstupních údajů, které se používají ke stanovení referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot;

i)	jasná pravidla stanovující, jak a kdy smí být při stanovování referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot využita volnost rozhodování;

j)	informaci, zda referenční hodnota nebo skupina příbuzných referenčních hodnot zohledňuje reinvestice dividend nebo kuponů vyplacených složkami;

pokud je možné pravidelně měnit metodiku za účelem zachování reprezentativnosti referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot vzhledem k příslušnému trhu nebo ekonomické realitě:

i)	jakákoli kritéria, na jejichž základě se určí, kdy je taková změna nezbytná;

ii)	jakákoli kritéria, na jejichž základě se určí četnost takových změn; a

iii)	jakákoli kritéria, na jejichž základě se při provádění takové změny vyváží složky referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot;

l)	potenciální omezení metodiky a podrobnosti o jakékoli metodice, která se použije za výjimečných okolností včetně nelikvidního trhu, v obdobích napětí nebo pokud údaje o obchodech mohou být nedostatečné, nepřesné nebo nespolehlivé;

m)	popis role jakékoli třetí strany zapojené do sběru údajů, kalkulace nebo šíření referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot;

n)	model nebo metodiku použitou k extrapolaci nebo interpolaci údajů pro referenční hodnoty.

2. Informace uvedené v odst. 1 písm. m) a n) se mohou administrátoři rozhodnout zveřejnit nebo zpřístupnit pouze pro své referenční hodnoty s kritickým významem.

Článek 3

Podrobnosti o vnitřním přezkumu a schvalování metodiky

1. Informace, které administrátor poskytuje o referenční hodnotě nebo v příslušných případech skupině příbuzných referenčních hodnot v souladu s požadavkem stanoveným v čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/1011, zahrnují přinejmenším následující:

a)	strategie a postupy vztahující se na vnitřní přezkum a schvalování metodiky;

b)	podrobnosti o jakýchkoli konkrétních událostech, které mohou vyústit ve vnitřní přezkum, a to včetně podrobností o jakémkoli mechanismu, s jehož pomocí administrátor určuje, zda je metodika dohledatelná a ověřitelná;

c)	orgány nebo útvary v organizační struktuře administrátora, které jsou zapojeny do přezkumu a schvalování metodiky;

d)	role, které plní osoby zapojené do přezkumu nebo schvalování metodiky;

e)	popis postupu jmenování a odvolávání osob zapojených do přezkumu nebo schvalování metodiky.

2. Informace uvedené v odst. 1 písm. d) a e) se mohou administrátoři rozhodnout zveřejnit nebo zpřístupnit pouze pro své referenční hodnoty s kritickým významem.

Článek 4

Podstatné změny metodiky

1. Informace, které administrátor poskytuje o referenční hodnotě nebo v příslušných případech skupině příbuzných referenčních hodnot v souladu s požadavky stanovenými v čl. 13 odst. 1 písm. c) a odst. 2 nařízení (EU) 2016/1011, zahrnují přinejmenším následující:

a)	popis informací, které administrátor sdělí na začátku každé konzultace, a to včetně požadavku na sdělení klíčových prvků metodiky, které by podle jeho názoru byly navrhovanou podstatnou změnou ovlivněny;

b)	standardní lhůtu administrátora pro konzultace;

c)	okolnosti, za kterých se konzultace mohou konat v kratší lhůtě a popis postupů, které se uplatní v případě konzultace v kratší lhůtě.

2. Zdůvodnění poskytované administrátorem v souladu s požadavkem stanoveným v čl. 13 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/1011 zahrnuje mimo jiné informaci, zda by byla ohrožena reprezentativnost referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot a jejich vhodnost jakožto reference pro finanční nástroje a finanční smlouvy, kdyby nedošlo k navrhovaným podstatným změnám.

Článek 5

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 25. ledna 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. července 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1.

5.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 274/25

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/1642

ze dne 13. července 2018,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy blíže upřesňující kritéria, jež mají příslušné orgány zvážit při posuzování, zda by administrátoři referenčních hodnot se značným významem měli uplatňovat určité požadavky

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (1), a zejména na čl. 25 odst. 9 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1011 umožňuje administrátorovi referenční hodnoty se značným významem neuplatňovat určitá ustanovení uvedeného nařízení. Přestože se administrátor rozhodne neuplatňovat jedno nebo více těchto ustanovení, může příslušný orgán rozhodnout, že jedno nebo více těchto ustanovení uplatňovat má. V čl. 25 odst. 3 uvedeného nařízení jsou stanovena kritéria, která příslušný orgán musí vzít v úvahu při posuzování, zda by bylo vhodné, aby administrátor tato ustanovení uplatňoval.

(2)

Kritéria, která příslušný orgán musí vzít v úvahu, by měla zohledňovat povahu ustanovení v nařízení (EU) 2016/1011, která se administrátoři referenčních hodnot se značným významem mohou rozhodnout neuplatňovat. Administrátoři referenčních hodnot se značným významem se mohou rozhodnout neuplatňovat určitá ustanovení, která vyžadují, aby zavedli organizační opatření na snížení rizika střetu zájmů vyplývajícího ze zapojení jejich zaměstnanců do poskytování referenční hodnoty. Při zohledňování kritérií stanovených v čl. 25 odst. 3 písm. a), c) a i) uvedeného nařízení by příslušné orgány proto měly také zvážit, zda jsou namísto organizačních opatření, která příslušná ustanovení vyžadují, zavedena jiná přiměřená opatření na ochranu integrity dané referenční hodnoty.

(3)

Při zohledňování kritérií uvedených v čl. 25 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1011 by měly příslušné orgány také zvážit dopad příslušné referenční hodnoty na jeden nebo více konkrétních trhů a ekonomiku obecně a význam referenční hodnoty při zajišťování finanční stability. Za tímto účelem by příslušné orgány měly využívat informace, které jsou veřejné, které orgánům zpřístupnil administrátor nebo které získaly jiným způsobem.

(4)

Při zohledňování kritéria uvedeného v čl. 25 odst. 3 písm. f) nařízení (EU) 2016/1011 by měly příslušné orgány také zvážit, zda má administrátor zavedena alternativní technická opatření a kontrolní mechanismy na zachování kontinuity poskytování referenční hodnoty a její důkladnosti, a to se zřetelem na povahu ustanovení, která se administrátor rozhodl neuplatňovat.

(5)	Administrátorům by měl být poskytnut dostatek času na to, aby se mohli připravit na uplatňování a zajistit soulad s požadavky tohoto nařízení. Toto nařízení by se proto mělo začít používat dva měsíce po vstupu v platnost.

(6)	Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA).

(7)

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Slabá místa umožňující manipulaci s referenční hodnotou

Další kritéria, která musí příslušný orgán zvážit podle čl. 25 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1011 při zohledňování slabých míst umožňujících manipulaci s referenční hodnotou, zahrnují přinejmenším následující:

a)	zda je referenční hodnota založená na údajích o obchodech;

b)	zda jsou dodavatelé dohlíženými osobami;

c)	zda se uplatňují opatření, která zvyšují spolehlivost vstupních údajů;

d)	zda organizační struktura administrátora snižuje motivaci k manipulaci;

e)	zda má administrátor finanční zájem na finančních nástrojích, finančních smlouvách nebo investičních fondech, které odkazují na danou referenční hodnotu;

f)	zda existují doložené případy manipulace stejné referenční hodnoty nebo referenční hodnoty s podobnou metodikou poskytnuté administrátorem podobné velikosti a s podobnou organizační strukturou.

Článek 2

Povaha vstupních údajů

Další kritéria, která musí příslušný orgán zvážit podle čl. 25 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1011 při zohledňování povahy vstupních údajů, zahrnují přinejmenším následující:

a)	pokud jsou vstupní údaje údaji o obchodech, zda je administrátor účastníkem trhu nebo ekonomické reality, které má referenční hodnota měřit;

b)	pokud vstupní údaje poskytují dodavatelé, zda mají tito dodavatelé finanční zájem na finančních nástrojích nebo finančních smlouvách, které odkazují na příslušnou referenční hodnotu, nebo zda by mohli mít prospěch z výkonnosti určitého investičního fondu, který referenční hodnota měří;

c)	pokud jsou vstupní údaje získávány prostřednictvím výměn nebo obchodních systémů nacházejících se ve třetí zemi, zda se na tyto výměny nebo obchodní systémy vztahuje regulační a dohledový rámec, který zajišťuje integritu vstupních údajů;

d)	pokud se vstupní údaje skládají z kotací – zda jde o závazné či nezávazné kotace a zda se na ně uplatňují přiměřené kontrolní mechanismy.

Článek 3

Rozsah střetů zájmů

Další kritéria, která musí příslušný orgán zvážit podle čl. 25 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1011 při zohledňování rozsahu střetu zájmů, zahrnují přinejmenším následující:

a)	zda má administrátor finanční zájem na finančních nástrojích nebo finančních smlouvách, které odkazují na danou referenční hodnotu, nebo zda by mohl mít prospěch z výkonnosti určitého investičního fondu, jejž referenční hodnota měří;

b)	pokud je referenční hodnota založena na dodaných vstupních údajích, zda je vztah administrátora a dodavatelů upraven přiměřenými kontrolními mechanismy;

c)	zda má administrátor zavedena kontrolní nebo jiná opatření, která účinně zmírňují potenciální střety zájmů.

Článek 4

Stupeň volnosti rozhodování administrátora;

Další kritéria, která musí příslušný orgán zvážit podle čl. 25 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1011 při zohledňování stupně volnosti rozhodování administrátora, zahrnují přinejmenším následující:

a)	v případech, kdy metodika referenční hodnoty umožňuje odborný úsudek administrátora, zda je využití úsudku nebo uplatnění volnosti rozhodování dostatečně transparentní,

b)	v případech, kdy je referenční hodnota založena na odhadech, účinnost vnitřních kontrolních opatření, která má administrátor zavedena.

Článek 5

Dopad referenční hodnoty na trhy

Další kritéria, která musí příslušný orgán zvážit podle čl. 25 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1011 při zohledňování dopadu referenční hodnoty na trhy, zahrnují přinejmenším následující:

a)	pokud má referenční hodnota zvláštní význam pro konkrétní trh nebo trhy, zda by nespolehlivost referenční hodnoty měla rušivý účinek na fungování daného trhu nebo trhů a zda za tuto referenční hodnotu existují přiměřené náhrady;

pokud se jedná o referenční hodnotu se značným významem podle čl. 24 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/1011 a příslušnému orgánu je informace známa, jakýkoli relevantní kvantitativní vztah mezi finančními nástroji, finančními smlouvami nebo investičními fondy, které odkazují na danou referenční hodnotu, a celkovou hodnotou daných nástrojů v členském státě.

Článek 6

Povaha, rozsah a složitost poskytování referenční hodnoty

Další kritéria, která musí příslušný orgán zvážit podle čl. 25 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1011 při zohledňování povahy, rozsahu a složitosti poskytování referenční hodnoty, zahrnují přinejmenším následující:

a)	míru, do které jsou vstupní údaje založené na dodávaných údajích, zda jsou vstupní údaje údaji o obchodech a jak se tato míra odráží v kontrolních mechanismech, které má administrátor zavedeny;

b)	množství vstupních údajů, které mají být zpracovány, a počet zdrojů údajů;

c)	zda má administrátor dostatečné technické prostředky pro kontinuální a důkladné zpracovávání vstupních údajů;

d)	zda metodika umožňuje vznik provozních rizik při zpracovávání vstupních údajů;

e)	míru, do které se administrátor při stanovování referenční hodnoty spoléhá na dodavatele.

Článek 7

Význam referenční hodnoty pro finanční stabilitu

Další kritéria, která musí příslušný orgán podle čl. 25 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1011 při zohledňování významu referenční hodnoty pro finanční stabilitu zvážit, zahrnují přinejmenším posouzení vztahu mezi celkovou hodnotou finančních nástrojů, finančních smluv a investičních fondů, které na referenční hodnotu odkazují, a celkovou hodnotou aktiv finančního a bankovního odvětví v členském státě, pokud jsou tyto informace příslušnému orgánu známy.

Článek 8

Hodnota finančních nástrojů, finančních smluv a investičních fondů, které na referenční hodnotu odkazují

Další kritéria, která musí příslušný orgán zvážit podle čl. 25 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1011 při zohledňování hodnoty finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů, které na referenční hodnotu odkazují, zahrnují přinejmenším následující:

a)	celkovou hodnotu všech finančních nástrojů, finančních smluv a investičních fondů, které na referenční hodnotu odkazují, na základě celého spektra splatností, pro které je referenční hodnota stanovována, jsou-li příslušnému orgánu známy;

b)	zda je použití referenční hodnoty soustředěno do jednotlivých kategorií finančního nástroje, finanční smlouvy nebo investičního fondu;

pokud se jedná o referenční hodnotu se značným významem podle čl. 24 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/1011 a příslušnému orgánu je tato skutečnost známa, jak blízko je celková hodnota finančních nástrojů, finančních smluv a investičních fondů, které na referenční hodnotu odkazují, k prahovým hodnotám uvedeným v čl. 20 odst. 1 písm. a) a písm. c) bodě i) uvedeného nařízení.

Článek 9

Velikost, organizační forma nebo struktura administrátora

Další kritéria, která musí příslušný orgán zvážit podle čl. 25 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1011 při zohledňování velikosti, organizační formy nebo struktury administrátora, zahrnují přinejmenším následující:

a)	pokud poskytování referenční hodnoty není hlavní obchodní činností administrátora, zda je poskytování referenční hodnoty organizačně odděleno nebo zda jsou zavedena jiná vhodná opatření k předcházení střetu zájmů;

b)	pokud je administrátor součástí skupiny a jeden nebo více subjektů uvnitř této skupiny jsou skutečnými nebo potenciálními uživateli referenční hodnoty, zda administrátor jedná nezávisle a zda má zavedena jiná vhodná opatření k předcházení střetu zájmů.

Článek 10

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 25. ledna 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. července 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1.

5.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 274/29

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/1643

ze dne 13. července 2018,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy blíže upřesňující obsah prohlášení o referenční hodnotě, které je povinen zveřejňovat administrátor referenční hodnoty, a případy, kdy je nutné tohoto prohlášení aktualizovat

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Ustanovení čl. 27 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1011 vyžaduje, aby administrátor zveřejnil prohlášení o referenční hodnotě nebo případně skupině příbuzných referenčních hodnot, zda je lze používat v Unii.

(2)

Prohlášení o referenční hodnotě by měla obsahovat ucelené informace o trhu nebo ekonomické realitě, které má referenční hodnota či skupina příbuzných referenčních hodnot měřit, společně s vysvětlením, kdy by se měření trhu nebo ekonomické reality mohlo stát nespolehlivým. Je to proto, že uživatelé a potenciální uživatelé se na takové informace spoléhají, aby referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot plně pochopili.

(3)

V prohlášeních o referenční hodnotě by měly být uvedeny libovolné prvky metodiky referenční hodnoty i postup případného hodnocení ex post zaměřeného na uplatnění takové volnosti rozhodování. Uvedené informace jsou klíčové pro zajištění, aby uživatelé a potenciální uživatelé porozuměli slabým místům referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, které je činí náchylné k manipulaci.

(4)

Na různé typy referenčních hodnot (a sice referenční hodnoty týkající se regulovaných údajů, referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb, referenční hodnoty cen komodit, referenční hodnoty s kritickým významem, referenční hodnoty se značným významem a referenční hodnoty bez značného významu) se vztahují různé požadavky nařízení (EU) 2016/1011. Prohlášení o referenční hodnotě by proto mělo jasně a jednoznačně určit typ nebo typy referenční hodnoty, k nimž referenční hodnota nebo skupina příbuzných referenčních hodnot patří.

(5)

V souvislosti s referenčními hodnotami s kritickým významem by prohlášení o referenční hodnotě mělo obsahovat doplňující informace vysvětlující, proč je referenční hodnota podle nařízení (EU) 2016/1011 považována za referenční hodnotu s kritickým významem, aby uživatelé a potenciální uživatelé měli k dispozici informace potřebné k tomu, aby pochopili, na jakém základě byla referenční hodnota označena za hodnotu s kritickým významem.

(6)

Při použití regulovaných údajů jsou administrátoři a jejich dodavatelé zproštěni od určitých povinností podle nařízení (EU) 2016/2011. U referenčních hodnot týkajících se regulovaných údajů by tudíž administrátoři měli být povinni uvádět zdroje údajů a informaci o tom, na základě čeho lze referenční hodnotu považovat za referenční hodnotu týkající se regulovaných údajů.

(7)

Referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb a referenční hodnoty cen komodit musejí vzhledem ke své zvláštní povaze splňovat ustanovení zvláštních příloh nařízení (EU) 2016/1011 namísto nebo vedle hlavy II uvedeného nařízení. Administrátoři takových referenčních hodnot by měli tuto skutečnost uvést v prohlášení o referenční hodnotě, aby si toho uživatelé a potenciální uživatelé byli vědomi.

(8)	Administrátoři referenčních hodnot s kritickým významem musejí dodržovat přísnější regulační režim podle nařízení (EU) 2016/1011. Proto je důležité, aby uživatelé a potenciální uživatelé byli o této skutečnosti odpovídajícím způsobem informováni.

(9)

Vykazuje-li referenční hodnota vlastnosti různých typů referenčních hodnot, měla by se použít zvláštní ustanovení tohoto nařízení týkající se těchto různých typů referenčních hodnot souběžně s obecnými požadavky na zveřejňování, aby uživatelé a potenciální uživatelé obdrželi ucelené informace o všech vlastnostech referenční hodnoty.

(10)	V souladu se zásadou proporcionality toto nařízení nevystavuje neúměrné administrativní zátěži administrátory referenčních hodnot se značným významem a bez značného významu tím, že pro prohlášení o referenční hodnotě se značným významem a bez značného významu vyžaduje omezenější soubor informací.

(11)	Toto nařízení je založeno na návrhu regulačních technických norem, který Komisi předložil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.

(12)

(13)	V zájmu zajištění konzistentnosti s nařízením v přenesené pravomoci blíže upřesňujícím prvky kodexu chování, který vypracují administrátoři referenčních hodnot založených na vstupních údajích dodavatelů, je vhodné odložit použití tohoto nařízení v přenesené pravomoci o dva měsíce,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Obecné požadavky na zveřejňování

1. Toto prohlášení o referenční hodnotě uvádí:

a)	datum zveřejnění a případně datum poslední aktualizace prohlášení;

b)	mezinárodní identifikační číslo cenného papíru (ISIN), je-li pro referenční hodnotu (hodnoty) k dispozici; prohlášení může u skupiny příbuzných referenčních hodnot případně poskytnout podrobné údaje o tom, kde jsou čísla ISIN zdarma veřejně dostupná;

c)	zda byla referenční hodnota nebo jakákoli referenční hodnota ve skupině příbuzných referenčních hodnot stanovena na základě dodaných vstupních údajů;

d)	zda se referenční hodnota nebo jakákoli referenční hodnota ve skupině příbuzných referenčních hodnot řadí k jednomu z typů referenčních hodnot uvedených v hlavě III nařízení (EU) 2016/1011, včetně zvláštního ustanovení, na jehož základě se referenční hodnota řadí k danému typu.

2. V souvislosti s vymezením trhu nebo ekonomické reality prohlášení o referenční hodnotě obsahuje alespoň tyto informace:

a)	obecný popis trhu nebo ekonomické reality;

b)	případné zeměpisné hranice trhu nebo ekonomické reality;

veškeré další informace, které administrátor důvodně považuje za důležité nebo užitečné pro uživatele nebo potenciální uživatele referenční hodnoty k tomu, aby jim pomohly pochopit příslušné vlastnosti trhu nebo ekonomické reality, včetně alespoň těchto prvků, pokud jsou o nich k dispozici spolehlivé údaje:

i)	informace o skutečných nebo potenciálních účastnících trhu;

ii)	obecný popis trhu nebo ekonomické reality.

3. Z hlediska vymezení případných omezení referenční hodnoty a okolností, za nichž může být měření trhu nebo ekonomické reality nespolehlivé, prohlášení o referenční hodnotě obsahuje alespoň tyto informace:

a)	popis okolností, za kterých by administrátor neměl dostatečné vstupní údaje k tomu, aby mohl stanovit referenční hodnotu v souladu s metodikou;

b)	v příslušných případech popis případů, v nichž již nelze zajistit přesnost a spolehlivost metodiky použité pro stanovení referenční hodnoty, jako je tomu v případě, kdy administrátor považuje likviditu podkladového trhu za nedostatečnou;

veškeré další informace, které administrátor důvodně považuje za důležité nebo užitečné pro uživatele a potenciální uživatele referenční hodnoty k tomu, aby jim pomohly pochopit okolnosti, za nichž může být měření trhu nebo ekonomické reality nespolehlivé, včetně popisu toho, co může být považováno za výjimečnou událost na trhu.

4. Při upřesňování kontrol a pravidel, jimiž se administrátor a dodavatelé řídí, pokud jde o uplatňování úsudku nebo volnosti rozhodování při výpočtu referenční hodnoty nebo referenčních hodnot, prohlášení o referenční hodnotě zahrnuje přehled každého kroku postupu hodnocení uplatnění volnosti rozhodování prováděného ex post společně s jasným uvedením pozice osoby či osob odpovídajících za provedení hodnocení.

5. Při upřesňování postupů pro přezkum metodiky prohlášení o referenční hodnotě uvede alespoň přehled postupů veřejných konzultací o podstatných změnách metodiky.

6. Ustanovení odst. 3 písm. c) a odstavec 5 se nepoužijí na prohlášení o referenční hodnotě týkající se:

a)	referenční hodnoty se značným významem nebo

b)	skupiny příbuzných referenčních hodnot, která neobsahuje žádné referenční hodnoty s kritickým významem a není tvořena výlučně referenčními hodnotami bez zvláštního významu.

7. V případě prohlášení o referenční hodnotě týkajícího se referenční hodnoty bez zvláštního významu nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, která je tvořena výlučně referenčními hodnotami bez zvláštního významu:

se neuplatní tato ustanovení tohoto článku:

i)	odst. 2 písm. c);

ii)	odst. 3 písm. b) a c);

iii)	odstavce 4 a 5 a

b)	požadavky uvedené v odst. 2 písm. a) a b) mohou být splněny jiným způsobem, včetně uvedení jasného odkazu na zveřejněný dokument, který obsahuje tytéž informace a je zdarma přístupný, v prohlášení o referenční hodnotě.

8. Administrátoři mohou na konci prohlášení o referenční hodnotě uvést doplňující informace, pokud tak učiní formou odkazu na zveřejněný dokument, který tyto informace obsahuje, přičemž takový dokument musí být zdarma přístupný.

Článek 2

Zvláštní požadavky na zveřejňování pro referenční hodnoty týkající se regulovaných údajů

Kromě informací, jež je třeba uvést v souladu s článkem 1, prohlášení o referenční hodnotě týkající se referenční hodnoty týkající se regulovaných údajů nebo případně skupiny příbuzných referenčních hodnot týkajících se regulovaných údajů v popisu vstupních údajů uvede alespoň tyto informace:

a)	zdroje použitých vstupních údajů;

b)	u každého zdroje příslušný typ, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 1 a 24 nařízení (EU) 2016/1011.

Článek 3

Zvláštní požadavky na zveřejňování pro referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb

Kromě informací, jež je třeba uvést v souladu s článkem 1, prohlášení o referenční hodnotě týkající se referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb nebo případně skupiny příbuzných referenčních hodnot týkajících se úrokových sazeb obsahuje alespoň tyto informace:

a)	odkaz upozorňující uživatele na další regulační režim, který se použije na referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb v souladu s přílohou I nařízení (EU) 2016/1011;

b)	popis opatření přijatých za účelem zajištění souladu s uvedenou přílohou.

Článek 4

Zvláštní požadavky na zveřejňování pro referenční hodnoty cen komodit

Kromě informací, jež je třeba uvést v souladu s článkem 1, prohlášení o referenční hodnotě týkající se referenční hodnoty cen komodit nebo případně skupiny příbuzných referenčních hodnot cen komodit přinejmenším:

a)	uvede, zda se požadavky hlavy II nebo přílohy II nařízení (EU) 2016/1011 použijí na referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot, jak je předepsáno v článku 19 uvedeného nařízení;

b)	zahrne vysvětlení, proč se použije hlava II nebo případně příloha II uvedeného nařízení;

c)	do definic klíčových pojmů zahrne stručný popis kritérií, které definují příslušnou podkladovou fyzickou komoditu;

d)	v příslušných případech uvede, kde jsou zveřejněna vysvětlení, která je administrátor povinen zveřejnit v souladu s přílohou II odstavcem 7 uvedeného nařízení.

Článek 5

Zvláštní požadavky na zveřejňování pro referenční hodnoty s kritickým významem

Kromě informací, jež je třeba uvést v souladu s článkem 1, prohlášení o referenční hodnotě týkající se referenční hodnoty s kritickým významem nebo případně skupiny příbuzných referenčních hodnot s kritickým významem obsahuje alespoň tyto informace:

a)	odkaz upozorňující uživatele na přísnější regulační režim, který se použije na referenční hodnoty s kritickým významem v souladu s nařízením (EU) 2016/1011;

b)	prohlášení o tom, jak budou uživatelé informováni o případném odkladu zveřejnění referenční hodnoty nebo o případech, kdy je nezbytné referenční hodnotu stanovit znovu, s uvedením (očekávaného) trvání opatření.

Článek 6

Aktualizace

Kromě případů uvedených v čl. 27 odst. 1 třetím pododstavci nařízení (EU) 2016/1011 se aktualizace prohlášení o referenční hodnotě vyžaduje pokaždé, když informace uvedené v prohlášení přestanou být správné nebo dostatečně přesné, a vždy také v těchto případech:

a)	když dojde ke změně typu referenční hodnoty;

b)	když dojde k podstatné změně metodiky použité pro stanovení referenční hodnoty nebo v případě prohlášení o referenční hodnotě týkající se skupiny příbuzných referenčních hodnot ke změně metodiky použité pro stanovení referenční hodnoty v dané skupině příbuzných referenčních hodnot.

Článek 7

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 25. ledna 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. července 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1.

5.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 274/33

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/1644

ze dne 13. července 2018,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy, a které stanoví minimální obsah mechanismů spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní rámec a postupy dohledu byly uznány jako rovnocenné

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 30 nařízení (EU) 2016/1011 stanoví podmínky, za kterých je možné referenční hodnoty poskytované administrátorem nacházejícím se ve třetí zemi použít v Unii. Jednou z těchto podmínek je, že bylo přijato rozhodnutí o rovnocennosti, kterým jsou právní rámec a postupy dohledu třetí země uznány jako rovnocenné. Ustanovení čl. 30 odst. 4 vyžaduje, aby orgán ESMA vytvořil mechanismy spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí, pro něž bylo přijato rozhodnutí o rovnocennosti.

(2)

Mechanismy spolupráce by měly orgánu ESMA a příslušnému orgánu třetí země umožňovat výměnu všech informací, které jsou relevantní při plnění úkolů těchto orgánů v oblasti dohledu. Komise může přijmout několik rozhodnutí o rovnocennosti, a referenční hodnoty poskytované administrátory nacházejícími se v každé z příslušných zemí pak budou moci používat dohlížené osoby v Unii. Je proto důležité, aby každý mechanismus spolupráce obsahoval stejné minimální požadavky na formu a postupy, které se mají použít při výměně informací, a to včetně stejných ustanovení o zachovávání důvěrnosti a stejných podmínek pro použití informací získaných v rámci těchto mechanismů spolupráce.

(3)

Příslušné orgány třetích zemí, jejichž právní rámec a postupy dohledu byly uznány za rovnocenné, budou disponovat příslušnými znalostmi o všech relevantních událostech a změnách okolností, u nichž je pravděpodobné, že ovlivní administrátory referenčních hodnot v jejich jurisdikci. Pokud dohlížené osoby používají v Unii referenční hodnoty poskytnuté administrátory z těchto jurisdikcí, je vhodné, aby příslušné orgány v těchto jurisdikcích o takových událostech a změnách informovaly orgán ESMA. Mechanismy spolupráce by proto měly zahrnovat ustanovení o tom, že orgánu ESMA mají být oznámeny všechny takové události a změny.

(4)

Obdobně musí být příslušné orgány třetích zemí informovány o činnostech administrátorů, nad kterými vykonávají dohled. Mechanismy spolupráce by proto měly stanovovat, že orgán ESMA informuje příslušný orgán třetí země, pokud administrátoři, nad kterými tento orgán vykonává dohled, oznámí orgánu ESMA, že udělili souhlas s užitím jejich referenčních hodnot dohlíženými osobami v Unii.

(5)

S výjimkou povinnosti zrušit registraci administrátorů nacházejících se ve třetí zemi podle článku 31 nařízení (EU) 2016/1011 nemá orgán ESMA nad administrátory nacházející se v třetích zemích v oblasti dohledu přímé pravomoci. Namísto toho spoléhá na dohled vykonávaný příslušným orgánem ve třetí zemi a na spolupráci s tímto orgánem. Mechanismy spolupráce by proto měly zahrnovat ustanovení definující role jednotlivých stran zapojených do spolupráce v oblasti dohledu, a to včetně kontrol na místě.

(6)

Ustanovení čl. 32 odst. 5 písm. a) třetího pododstavce nařízení (EU) 2016/1011 vyžaduje, aby mechanismy spolupráce mezi příslušnými orgány třetích zemí a příslušnými orgány referenčních členských států měly stejný minimální obsah jako mechanismy spolupráce mezi orgánem ESMA a příslušnými orgány třetích zemí. Je proto nutné při stanovování minimálního obsahu mechanismů spolupráce s orgánem ESMA zajistit, aby byl tento obsah rovněž vhodný pro mechanismy spolupráce požadované podle čl. 32 odst. 5.

(7)	Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil orgán ESMA.

(8)

Orgán ESMA neuspořádal k návrhu regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace ani neprovedl analýzu možných souvisejících nákladů a přínosů, neboť dospěl ke stanovisku, že by to nebylo přiměřené vůči oblasti působnosti a dopadu návrhů regulačních technických norem, a to vzhledem ke skutečnosti, že regulační technické normy by se přímo dotkly pouze příslušných orgánů třetích zemí, příslušných orgánů členských států a orgánu ESMA, nikoli účastníků trhu.

(9)	Orgán ESMA požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (2).

(10)	Administrátorům by měl být poskytnut dostatek času, aby mohli zajistit soulad s požadavky tohoto nařízení. Toto nařízení by se proto mělo začít používat dva měsíce po vstupu v platnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Rozsah mechanismů spolupráce

Mechanismy spolupráce uvedené v čl. 30 odst. 4 nařízení (EU) 2016/1011 (dále jen „mechanismy spolupráce“) jasně stanoví svůj rozsah uplatňování. Tento rozsah zahrnuje spolupráci stran přinejmenším v následujících záležitostech:

a)	výměny informací a podávání oznámení, které jsou relevantní pro plnění jejich příslušných úkolů v oblasti dohledu;

jakýchkoli problémů, které mohou být relevantní pro činnost, aktivity nebo služby administrátorů, na které se tyto mechanismy spolupráce vztahují, a to včetně poskytování informací orgánu ESMA o právních předpisech, kterým tito administrátoři ve třetí zemi podléhají, a o jakýchkoli podstatných změnách těchto právních předpisů;

jakýchkoli regulačních opatření nebo opatření v oblasti dohledu, která přijal příslušný orgán třetí země, a jakýchkoli schválení ze strany tohoto orgánu ve vztahu k jakémukoli administrátorovi, který odsouhlasil používání referenčních hodnot v Unii, včetně změn povinností nebo požadavků, jimž administrátor podléhá a které mohou mít dopad na další dodržování použitelných právních předpisů ze strany administrátora.

Článek 2

Výměna informací a oznamování

Mechanismy spolupráce obsahují přinejmenším následující ustanovení, pokud jde o jakékoli informace nebo oznámení, k jejichž výměně nebo poskytnutí má v rámci těchto mechanismů dojít:

a)	ustanovení požadující, aby žádosti o informace obsahovaly alespoň informace, které žádající orgán poptává, krátký popis předmětu žádosti a účelu, pro jaký jsou informace třeba a relevantní právní předpisy použitelné na činnost související s referenčními hodnotami;

b)	podrobnosti o mechanismu nebo mechanismech, na jejichž základě má docházet k výměně nebo poskytování informací či oznámení;

c)	ustanovení požadující, aby výměna či poskytování informací nebo oznámení probíhaly písemnou formou;

d)	ustanovení požadující, aby byla přijata opatření k zajištění, že jakákoli výměna či poskytnutí informace proběhne bezpečným způsobem;

e)	ustanovení požadující, aby informace a oznámení byly poskytovány neprodleně a případně v souladu s příslušnými lhůtami stanovenými v těchto mechanismech.

Článek 3

Spolupráce v oblasti dohledu

1. Mechanismy spolupráce stanoví rámec pro koordinaci činnosti stran v oblasti dohledu nad referenčními hodnotami, a to včetně alespoň následujících požadavků:

a)	požadavku, aby signatář, který chce vykonávat činnost v oblasti dohledu, nejprve podal ve věci dané činnosti písemnou žádost;

b)	požadavku, aby žádost obsahovala skutkové a právní okolnosti dané činnosti a odhad doby jejího vykonávání;

c)	požadavku, aby druhý signatář potvrdil přijetí žádosti písemnou formou do deseti dnů od přijetí.

2. Pro účely koordinace kontrol na místě v jurisdikci příslušného orgánu ve třetí zemi stanoví mechanismus spolupráce postup, jakým se strany dohodnou na podmínkách takových kontrol na místě, který bude přinejmenším obsahovat podmínky upravující role a povinnosti každé strany, práva příslušného orgánu třetí země doprovázet jakoukoli kontrolu na místě a jakékoli povinnosti tohoto orgánu poskytovat asistenci při přezkumu, interpretaci a analýze obsahu veřejných i neveřejných záznamů a při získávání informací od ředitelů a vrcholného vedení jakéhokoli administrátora, na kterého se mechanismus vztahuje.

Článek 4

Důvěrnost, použití informací a ochrana údajů

1. Mechanismy spolupráce požadují, aby strany nesdělovaly informace, které byly předmětem výměny nebo jim byly poskytnuty v rámci mechanismu spolupráce, s výjimkou případů, kdy strana, která informaci dodala, poskytla rovněž předchozí písemný souhlas, nebo kdy je sdělení údajů nezbytnou a přiměřenou povinností požadovanou právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy, zejména v souvislosti s šetřením nebo následným soudním řízením.

2. Mechanismy spolupráce požadují, aby informace, které orgány v jejich rámci získají, byly bezpečně uloženy, a povolují použití těchto informací pouze pro účel stanovený daným orgánem v žádosti o informace nebo, pokud byla informace poskytnuta jinak než na žádost, pouze pro účely výkonu regulačních funkcí a funkcí dohledu daným orgánem. Tento orgán však smí použít informace pro jiný účel, pokud k tomu získal předchozí písemný souhlas od orgánu, jenž informace v rámci mechanismu poskytl.

3. Jestliže mechanismy spolupráce umožňují výměnu osobních údajů, obsahují ustanovení k zajištění přiměřených opatření na ochranu takových údajů, přičemž tato opatření jsou v souladu s veškerými relevantními právními předpisy na ochranu údajů v jurisdikcích příslušných orgánů, které jsou stranou daného mechanismu spolupráce.

Článek 5

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 25. ledna 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. července 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1.

5.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 274/36

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/1645

ze dne 13. července 2018,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy pro formu a obsah žádosti o uznání předkládané příslušnému orgánu referenčního členského státu a informací předkládaných v oznámení Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Administrátor referenčních hodnot usazený v třetí zemi může požádat o uznání v Unii. V žádosti o uznání administrátor poskytne ucelené informace o opatřeních, strategiích a postupech, které zavedl, aby splnil platné požadavky nařízení (EU) 2016/1011. Cílem tohoto nařízení je zajistit, aby administrátoři referenčních hodnot usazení v třetích zemích, kteří žádají o uznání, předkládali příslušným orgánům v celé Unii jednotné a konzistentní informace.

(2)

V žádosti o uznání by měly být uvedeny informace o volbě referenčního státu v souladu s čl. 32 odst. 4 nařízení (EU) 2016/1011 a o zákonném zástupci v referenčním státu. Uvedené informace by měly příslušnému orgánu členského státu umožnit ujistit se o tom, že referenční členský stát byl správně určen a že zákonný zástupce administrátora ve třetí zemi je usazený v daném členském státě a oprávněný jednat v souladu s nařízením (EU) 2016/1011.

(3)

Aby příslušný orgán mohl posoudit, zda by nezávislost žadatele nemohly ovlivnit nějaké střety zájmů pramenící z obchodních zájmů vlastníků žadatele, a tak narušit přesnost a integritu jeho referenčních hodnot, měl by žadatel předložit informace týkající se činností jeho vlastníků a vlastnictví jeho mateřských podniků.

(4)	Žadatel by měl poskytnout informace o složení, fungování a míře nezávislosti svých řídících orgánů, aby příslušný orgán mohl posoudit, zda struktura správy a řízení společnosti zajišťuje nezávislost administrátora při výpočtu referenční hodnoty a vyvarování se střetů zájmů a jejich řešení.

(5)	Pro účely posouzení způsobu eliminace nebo řešení a zveřejňování střetů zájmů by měl žadatel příslušnému orgánu vysvětlit, jakým způsobem odhaluje, zaznamenává, řeší, zmírňuje a napravuje jakékoli výsledné střety zájmů a předchází jim.

(6)

Aby příslušný orgán mohl zhodnotit vhodnost a odolnost struktury vnitřních kontrol a systému dohledu a odpovědnosti, měl by žadatel příslušnému orgánu poskytnout informace o strategiích a postupech pro sledování činností při poskytování referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot.

(7)	V žádosti o uznání by měly být uvedeny informace dokládající, že kontroly vstupních údajů, které jsou základem pro výpočet referenčních hodnot poskytovaných žadatelem, jsou dostatečné pro zajištění reprezentativnosti, přesnosti a integrity těchto údajů.

(8)

Aby příslušný orgán mohl zhodnotit, zda jsou referenční hodnoty poskytované žadatelem vhodné k tomu, aby byly nadále používány nebo aby mohly být případně použity v Unii, přičemž konečným cílem je jejich zařazení do registru v souladu s článkem 36 nařízení (EU) 2016/1011, měla by žádost o uznání obsahovat seznam všech referenčních hodnot poskytovaných žadatelem, které se v Unii již používají nebo které jsou určeny k použití v Unii v budoucnosti, včetně popisu hodnot.

(9)

Informace o povaze a vlastnostech referenčních hodnot poskytovaných žadatelem jsou důležité k tomu, aby příslušný orgán věděl, zda je třeba posoudit soulad s platnými požadavky nařízení (EU) 2016/1011 s odkazem na nějaké zvláštní platné režimy, referenční hodnoty týkající se regulovaných údajů a referenční hodnoty cen komodit, které nejsou založeny na údajích dodávaných dodavateli, z nichž většina jsou dohlížené osoby, jak stanoví nařízení (EU) 2016/1011.

(10)

Považuje-li žadatel jednu či více referenčních hodnot, které poskytuje, za referenční hodnotu se značným významem nebo bez značného významu, měl by v žádosti o uznání uvést informace o míře využití takové hodnoty či hodnot v Unii, aby příslušný orgán mohl posoudit, zda byly kategorie referenční hodnoty se značným významem a bez značného významu určeny správně. Referenční hodnoty poskytované žadatelem, které se v Unii ještě nepoužívají a které jsou v žádosti o uznání uvedeny z důvodu jejich potenciálního využití v Unii, se v souladu s čl. 3 odst. 1 bodem 27 nařízení (EU) 2016/1011 považují za referenční hodnoty bez značného významu.

(11)	Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA).

(12)

O návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, uskutečnil orgán ESMA otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (2).

(13)	Administrátoři by měli mít dostatek času na přípravu žádostí a na zajištění dodržení požadavků tohoto nařízení a regulačních technických norem uvedených v příloze. Toto nařízení by se tudíž mělo začít uplatňovat dva měsíce po svém vstupu v platnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Obecné požadavky

1. Administrátor usazený v třetí zemi při podávání žádosti o uznání v souladu s článkem 32 nařízení (EU) 2016/1011 poskytne informace uvedené v příloze.

2. Pokud žadatel neposkytne některé z požadovaných informací, vysvětlí v žádosti, proč dané informace neposkytl.

Článek 2

Formát žádosti

1. Žádost o uznání se předloží v úředním jazyce nebo v některém z úředních jazyků referenčního členského státu, není-li v příloze uvedeno jinak. Dokumenty uvedené v bodě 8 přílohy se předloží v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí nebo v úředním jazyce či některém z úředních jazyků referenčního členského státu.

2. Žádost o uznání se předkládá elektronickými prostředky nebo v tištěné podobě, pokud to příslušný orgán akceptuje. Uvedené elektronické prostředky zajistí, aby byla při přenosu zachována úplnost, integrita a důvěrnost informací. Žadatel zajistí, aby v každém předkládaném dokumentu bylo jasně uvedeno, jakého konkrétního požadavku tohoto nařízení se týká.

Článek 3

Specifické informace týkající se strategií a postupů

1. Jakékoli strategie a postupy zavedené za účelem splnění požadavků nařízení (EU) 2016/1011 a popsané v žádosti musí obsahovat nebo k nim musí být přiloženy tyto informace:

a)	údaj o totožnosti osoby nebo osob odpovědných za schvalování a vedení strategií a postupů;

b)	popis sledování dodržování strategií a postupů a totožnost osoby či osob odpovídajících za sledování;

c)	popis opatření, jež mají být přijata v případě porušení strategií a postupů.

2. Je-li žadatel společností, která je součástí skupiny, může splnit ustanovení odstavce 1 tím, že předloží strategie a postupy své skupiny, pokud se týkají poskytování referenčních hodnot.

Článek 4

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 25. ledna 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. července 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1.

PŘÍLOHA

Informace, které mají být poskytnuty v žádosti o uznání v souladu s článkem 32 nařízení (EU) 2016/1011

ODDÍL A – INFORMACE O POSKYTUJÍCÍ OSOBĚ A JEJÍM ZÁKONNÉM ZÁSTUPCI V UNII

1. OBECNÉ INFORMACE

a)	Celé jméno žadatele a jeho identifikační kód právnické osoby.

b)	Adresa provozovny v zemi usazení.

c)	Právní forma.

d)	Případně internetové stránky.

Pokud je žadatel předmětem dohledu v třetí zemi, kde je usazený, informace o aktuálním stavu jeho povolení, včetně činností, k nimž má povolení, názvu a adresy příslušného orgánu v třetí zemi a případně odkazu na registr tohoto příslušného orgánu; pokud za dohled odpovídá více orgánů, uvedou se podrobné informace o příslušných oblastech působnosti.

f)	Popis činností žadatele v EU a mimo EU, bez ohledu na to, zda jsou předmětem finanční regulace v EU nebo mimo EU, které souvisejí s poskytováním referenčních hodnot, společně s popisem, kde se uvedené činnosti provádějí.

Pokud je žadatel součástí skupiny, informace o struktuře skupiny společně se schématem vlastnictví zachycujícím vztahy mezi veškerými mateřskými a dceřinými společnostmi. K identifikaci mateřských a dceřiných společností uvedených ve schématu slouží úplný název, právní forma a adresa sídla a správního ústředí.

Prohlášení o dobré pověsti žadatele včetně podrobných informací o případných:

i)	minulých a probíhajících řízeních disciplinární povahy vedených proti němu (pokud nebyla zamítnuta);

ii)	zamítnutích povolení nebo registrace finančním orgánem;

iii)	odnětích povolení nebo registrace finančním orgánem.

2. ZÁKONNÝ ZÁSTUPCE V REFERENČNÍM ČLENSKÉM STÁTĚ

a)	Podložené důkazy podporující volbu referenčního členského státu na základě uplatnění kritérií stanovených v čl. 32 odst. 4 nařízení (EU) 2016/1011.

Pokud jde o zákonného zástupce usazeného v referenčním členském státě, jak stanoví čl. 32 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1011, jeho:

i)	celé jméno;

ii)	titul v případě fyzické osoby nebo právní forma v případě právnické osoby;

iii)	zakladatelská smlouva, stanovy nebo jiné ustavující dokumenty v případě právnické osoby a vysvětlení, zda na ni dohlíží orgán dohledu;

iv)

adresa;

v)	e-mailová adresa;

vi)	telefonní číslo;

vii)	písemné potvrzení o pravomoci zákonného zástupce jednat jménem žadatele v souladu s čl. 32 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1011;

viii)

podrobné informace o výkonu dohledu zákonným zástupcem v souvislosti s poskytováním referenčních hodnot, které mohou být použity v Unii;

ix)	jméno, titul, adresa, e-mailová adresa a telefonní číslo kontaktní osoby zákonného zástupce.

3. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA A SPRÁVA A ŘÍZENÍ

Vnitřní organizační struktura, pokud jde o správní radu, výbory vrcholného vedení, funkci dohledu a jakýkoli jiný vnitřní orgán vykonávající významné řídící funkce zapojené do poskytování referenční hodnoty, včetně:

i)	působnosti nebo jejího shrnutí a

ii)	dodržování jakýchkoli kodexů správy a řízení či podobných ustanovení.

Postupy zajišťující, že zaměstnanci administrátora a další fyzické osoby, jejichž služeb využívá nebo které řídí a kteří se přímo podílejí na poskytování referenční hodnoty, disponují potřebnými dovednostmi, znalostmi a zkušenostmi pro výkon svěřených povinností a pracují v souladu s ustanoveními čl. 4 odst. 7 nařízení (EU) 2016/1011.

c)	Počet zaměstnanců (dočasných a stálých) podílejících se na poskytování referenční hodnoty.

4. STŘETY ZÁJMŮ

Strategie a postupy, které řeší:

i)	způsob odhalování, zaznamenávání, řešení, zmírňování, prevence nebo napravování stávajících a potenciálních střetů zájmů;

ii)

konkrétní okolnosti týkající se žadatele nebo konkrétní referenční hodnoty poskytované žadatelem, která může být používána v Unii, v souvislosti s nimiž může s největší pravděpodobností dojít ke střetu zájmů, včetně případů používání odborného úsudku nebo uplatňování volnosti rozhodování při procesu stanovování referenční hodnoty, pokud poskytovatel patří do stejné skupiny jako uživatel referenční hodnoty a pokud je účastníkem trhu nebo ekonomické reality, které má referenční hodnota měřit.

b)	V případě referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot seznam zjištěných závažných střetů zájmů doplněný příslušnými opatřeními na jejich zmírnění.

c)	Struktura politiky v oblasti odměňování upřesňující kritéria používaná pro stanovení odměny osob, které se přímo či nepřímo podílejí na poskytování referenčních hodnot.

5. STRUKTURA VNITŘNÍCH KONTROL A SYSTÉM DOHLEDU A ODPOVĚDNOSTI

Strategie a postupy pro sledování činností při poskytování referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, včetně těch týkajících se:

i)	informačních systémů;

ii)	řízení rizik, společně s mapováním rizik, která mohou vzniknout a která mohou ovlivnit přesnost, integritu a reprezentativnost poskytovaných referenčních hodnot či kontinuitu poskytování, a příslušnými opatřeními na jejich zmírnění;

iii)

ustavení, úloha a fungování útvaru dozoru popsaného v článku 5 nařízení (EU) 2016/1011 a blíže upřesněného v regulačních technických normách přijatých v souladu s čl. 5 odst. 5 nařízení (EU) 2016/1011 (1) nebo příslušných zásadách pro stanovování finančních referenčních hodnot, na nichž se Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) dohodla dne 17. července 2013 (dále jen „zásady pro finanční referenční hodnoty organizace IOSCO“), případně zásadách pro agentury podávající přehledy o cenách ropy (dále jen „zásady organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách“) ze dne 5. října 2012, včetně postupů pro jmenování, nahrazování nebo propouštění zaměstnanců v daném útvaru dozoru;

iv)

ustavení, úloha a fungování kontrolního systému popsaného v článku 6 nařízení (EU) 2016/1011 nebo v příslušných zásadách pro finanční referenční hodnoty organizace IOSCO případně zásadách organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách, včetně postupů pro jmenování, nahrazování nebo propouštění zaměstnanců odpovědných za tento systém;

systém odpovědnosti popsaný v článku 7 nařízení (EU) 2016/1011 nebo v příslušných zásadách pro finanční referenční hodnoty organizace IOSCO případně zásadách organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách, včetně postupů pro jmenování, nahrazování nebo propouštění zaměstnanců odpovědných za tento systém;

b)	Plány pro mimořádné události upravující dočasné stanovování a zveřejňování referenční hodnoty.

c)	Postupy, které vedoucím pracovníkům a zaměstnancům poskytovatele a ostatním fyzickým osobám, jejichž služeb využívá nebo které řídí, umožní interně oznamovat případy porušení nařízení (EU) 2016/1011.

6. EXTERNÍ ZAJIŠTĚNÍ SLUŽEB NEBO ČINNOSTÍ

V případech, kdy je jakákoli činnost, která je součástí procesu poskytování referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, zajišťována prostřednictvím externích dodavatelů:

a)	ujednání o externím poskytování služeb, včetně dohod o úrovni služeb, které dokládají soulad s článkem 10 nařízení (EU) 2016/1011 nebo příslušnými zásadami pro finanční referenční hodnoty organizace IOSCO případně zásadami organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách;

b)	podrobné informace o přenesených funkcích, pokud tyto informace již nejsou uvedeny v příslušných smlouvách;

c)	strategie a postupy týkající se dohledu nad přenesenými činnostmi, pokud tyto informace již nejsou uvedeny v příslušných smlouvách.

7. DODRŽOVÁNÍ ZÁSAD ORGANIZACE IOSCO

Posouzení nezávislého externího auditora týkající se dodržování zásad pro stanovování finančních referenčních hodnot, na nichž se dohodla Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) dne 17. července 2013, případně zásad pro agentury podávající přehledy o cenách ropy, na nichž se organizace IOSCO dohodla dne 5. října 2012, je-li toto posouzení k dispozici.

b)	V případech, kdy žadatel podléhá dohledu, certifikace, kterou poskytne příslušný orgán třetí země, kde je žadatel usazen, potvrzující soulad se zásadami organizace IOSCO uvedenými v písmeni a), je-li tato certifikace k dispozici.

8. DALŠÍ INFORMACE

a)	Žadatel může poskytnout jakékoli doplňující informace relevantní pro jeho žádost, které považuje za vhodné.

b)	Žadatel poskytne tyto informace způsobem a formou stanovenými příslušným orgánem.

ČÁST B – INFORMACE O REFERENČNÍCH HODNOTÁCH

9. POPIS ZAVEDENÝCH NEBO POTENCIÁLNÍCH REFERENČNÍCH HODNOT NEBO SKUPIN PŘÍBUZNÝCH REFERENČNÍCH HODNOT, KTERÉ MOHOU BÝT POUŽÍVÁNY V UNII

a)	Seznam všech referenčních hodnot poskytovaných žadatelem, které se v Unii již používají, případně s uvedením čísel ISIN (mezinárodní identifikační číslo cenného papíru).

Popis poskytované referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, které se v Unii již používají, včetně popisu podkladového trhu nebo ekonomické reality, které hodnota nebo skupina příbuzných referenčních hodnot mají měřit, společně s uvedením zdrojů použitých k poskytnutí těchto popisů, a popis případných dodavatelů dodávajících údaje pro tuto referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot.

c)	Seznam všech referenčních hodnot, které mají být uvedeny na trh za účelem použití v Unii, případně s uvedením čísel ISIN.

Popis referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, které mají být uvedeny na trh za účelem použití v Unii, včetně popisu podkladového trhu nebo ekonomické reality, které hodnota nebo skupina příbuzných referenčních hodnot mají měřit, společně s uvedením zdrojů použitých k poskytnutí těchto popisů, a popis případných dodavatelů dodávajících údaje pro tuto referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot.

Jakékoli podložené důkazy, že referenční hodnota nebo skupina referenčních hodnot popsané v písmenech b) a d) mohou být považovány za referenční hodnoty týkající se regulovaných údajů v souladu s čl. 3 odst. 1 bodem 24 nařízení (EU) 2016/1011, a mohou se na ně uplatnit výjimky uvedené v čl. 17 odst. 1 téhož nařízení.

Jakékoli podložené důkazy, že referenční hodnota nebo skupina referenčních hodnot popsané v písmenech b) a d) mohou být považovány za referenční hodnoty cen komodit v souladu s čl. 3 odst. 1 bodem 23 nařízení (EU) 2016/1011 a že nejsou založeny na údajích poskytnutých dodavateli, z nichž většina je dohlíženými osobami, společně s důkazy o provádění požadavků zvláštního režimu, který stanoví článek 19 a příloha II nařízení nebo příslušné zásady organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách.

Jakékoli podložené důkazy, že referenční hodnota nebo skupina referenčních hodnot popsané v písmenech b) a d) mohou být považovány za referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb v souladu s čl. 3 odst. 1 bodem 22 nařízení (EU) 2016/1011, společně s důkazy o provádění požadavků zvláštního režimu, který stanoví článek 18 a příloha I nařízení.

Jakékoli podložené důkazy, že referenční hodnota nebo skupina referenčních hodnot popsané v písmeni b) se na území Unie používá v míře, na základě níž se tato referenční hodnota či všechny referenční hodnoty v dané skupině příbuzných referenčních hodnot považují buď za referenční hodnoty se značným významem definované v čl. 3 odst. 1 bodě 26 nařízení (EU) 2016/1011, nebo referenční hodnoty bez značného významu definované v čl. 3 odst. 1 bodě 27 nařízení (EU) 2016/1011. Informace, které je třeba poskytnout, se určí pokud možno na základě ustanovení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/66 (2) týkajících se posuzování nominální hodnoty finančních nástrojů jiných než derivátů, jmenovité hodnoty derivátů a čisté hodnoty aktiv investičních fondů, které odkazují na referenční hodnoty z třetích zemí, v Unii, včetně v případě nepřímého odkazu na jakoukoli takovou referenční hodnotu v rámci kombinace referenčních hodnot.

Odůvodnění uplatnění jakékoli výjimky pro referenční hodnoty se značným významem uvedené v čl. 25 odst. 1 a pro referenční hodnoty bez značného významu uvedené v čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1011 administrátorem v souvislosti s danou referenční hodnotou; informace se uvedou pokud možno na základě formátu, který stanoví prováděcí technické normy přijaté v souladu s čl. 25 odst. 8 a čl. 26 odst. 5 nařízení (EU) 2016/1011 (3).

j)	Informace o opatřeních týkajících se oprav stanovené nebo zveřejněné referenční hodnoty.

k)	Informace o postupu poskytovatele v případě změn nebo ukončení poskytování referenční hodnoty v souladu s čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1011 nebo příslušnými zásadami pro finanční referenční hodnoty organizace IOSCO případně zásadami organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách.

10. VSTUPNÍ ÚDAJE A METODIKA

Pro každou referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot strategie a postupy týkající se vstupních údajů včetně strategií a postupů týkajících se:

i)	typu používaných vstupních údajů, pořadí využití vstupních údajů a uplatnění volnosti rozhodování či odborného úsudku;

ii)	postupu k zajištění, aby vstupní údaje byly dostatečné, vhodné a ověřitelné;

iii)	kritérií, která stanoví, kdo může administrátorovi dodávat vstupní údaje, a procesu výběru dodavatelů;

iv)	hodnocení vstupních údajů dodavatelů a postupu pro ověřování vstupních údajů.

Pro každou referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot, pokud jde o metodiku:

i)	popis metodiky zdůrazňující klíčové prvky metodiky v souladu s článkem 13 nařízení (EU) 2016/1011 a blíže upřesněné v regulačních technických normách přijatých v souladu s čl. 13 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1011 (4);

ii)

Strategie a postupy, včetně těch týkajících se:

—	opatření přijatých za účelem ověření a přezkoumání metodiky, včetně provedených zkoušek nebo zpětného testování,

—	procesu konzultací k jakékoli navrhované podstatné změně metodiky.

(1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1637 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy pro postupy a charakteristiky útvaru dozoru (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/66 ze dne 29. září 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o upřesnění, jak má být posuzována nominální hodnota finančních nástrojů jiných než derivátů, jmenovitá hodnota derivátů a čistá hodnota aktiv investičních fondů (Úř. věst. L 12, 17.1.2018, s. 11).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1106 ze dne 8. srpna 2018, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o vzory prohlášení o shodě, které zveřejňují a vedou administrátoři referenčních hodnot se značným významem a bez značného významu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 (Úř. věst. L 202, 9.8.2018, s. 9).

(4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1641 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy blíže upřesňující informace, které musí administrátoři referenčních hodnot s kritickým nebo značným významem poskytovat o metodice použité ke stanovení referenční hodnoty, o interním přezkumu a schvalování dané metodiky a postupech provádění podstatných změn metodiky (viz strana 21 v tomto čísle Úředního věstníku).

5.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 274/43

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/1646

ze dne 13. července 2018,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy pro informace, které mají být poskytnuty v žádosti o povolení k činnosti a v žádosti o registraci

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Toto nařízení stanoví informace, které by příslušný orgán měl obdržet v žádosti o povolení k činnosti nebo v žádosti o registraci administrátora referenčních hodnot, a to v závislosti na vlastnostech žadatele nebo referenčních hodnot, které jsou poskytovány a určeny k použití v Unii. Upřesnění informací, které mají být poskytnuty v žádosti o povolení k činnosti a žádosti o registraci, podporuje jednotný a konzistentní postup v celé Unii.

(2)	Je důležité, aby příslušný orgán obdržel informace stanovené v tomto nařízení, aby mohl posoudit, zda opatření zavedená žadatelem o povolení k činnosti nebo o registraci splňují požadavky stanovené v nařízení (EU) 2016/1011.

(3)

Aby příslušný orgán mohl posoudit, zda by nezávislost žadatele při výpočtu referenční hodnoty nemohly ovlivnit nějaké střety zájmů pramenící z činnosti související s referenční hodnotou a z obchodních zájmů vlastníků žadatele, a tak narušit přesnost a integritu referenční hodnoty, měl by být žadatel povinen předložit informace týkající se činností jeho vlastníků a vlastnictví jeho mateřských podniků.

(4)

Žadatel by měl poskytnout informace o složení, fungování a nezávislosti, při výpočtu referenční hodnoty, svých řídících orgánů, aby příslušný orgán mohl posoudit, zda struktura správy a řízení společnosti zajišťuje nezávislost žadatele při výpočtu referenční hodnoty a vyvarování se střetů zájmů a jejich řešení.

(5)

Žadatel by měl poskytnout informace o svých strategiích a postupech v oblasti odhalování, řešení, zmírňování a uveřejňování střetů zájmů v souvislosti se svojí činností při poskytování referenčních hodnot nebo skupin příbuzných referenčních hodnot. V případě referenčních hodnot s kritickým významem by žadatel měl vzhledem k většímu systémovému významu těchto hodnot příslušnému orgánu poskytnout aktuální přehled stávajících střetů zájmů společně s vysvětlením, jak jsou řešeny.

(6)

Aby příslušný orgán mohl zhodnotit vhodnost a odolnost struktury vnitřních kontrol a systému dohledu a odpovědnosti, měl by žadatel poskytnout informace o strategiích a postupech pro sledování činností při poskytování referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot. Tyto informace jsou nezbytné k tomu, aby příslušný orgán mohl posoudit, zda dotčené strategie a postupy splňují požadavky nařízení (EU) 2016/1011.

(7)

V žádosti by měly být též uvedeny informace dokládající příslušnému orgánu, že kontroly používané u vstupních údajů pro stanovení referenční hodnoty poskytovaných žadatelem dostačují k zajištění reprezentativnosti, přesnosti a integrity takových údajů a že metodika používaná pro výpočet referenčních hodnot má všechny vlastnosti, které vyžaduje nařízení (EU) 2016/1011.

(8)

Aby příslušný orgán mohl posoudit, zda referenční hodnota reprezentuje ekonomickou realitu, kterou má měřit, měl by mu žadatel poskytnout popis referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, které poskytuje či hodlá poskytovat, a k jakému typu referenčních hodnot patří, v souladu s ustanoveními nařízení (EU) 2016/1011. Typ, k němuž referenční hodnota patří, žadatel posoudí podle svého nejlepšího vědomí a spolu s tímto typem by měly být uvedeny zdroje použitých údajů, aby příslušný orgán mohl určit, zda jsou podkladové informace spolehlivé a vyčerpávající.

(9)	Obsah žádosti o povolení k činnosti nebo registraci u žadatelů, kteří jsou fyzickou osobou, by měl být stanoven zvlášť, jelikož organizační uspořádání administrátora se bude velmi lišit od uspořádání právnických osob.

(10)	Toto nařízení je založeno na návrhu regulačních technických norem, který Komisi předložil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.

(11)

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy uspořádal otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (2).

(12)	Administrátoři by měli mít dostatek času na přípravu žádostí a na zajištění dodržení požadavků tohoto nařízení a regulačních technických norem uvedených v příloze. Toto nařízení by se tudíž mělo začít uplatňovat dva měsíce po svém vstupu v platnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Obecné požadavky

1. Žádost v souladu s článkem 34 nařízení (EU) 2016/1011 obsahuje podle potřeby tyto informace:

a)	položky uvedené v příloze I, je-li žadatelem o povolení k činnosti právnická osoba;

b)	položky uvedené v příloze II, je-li žadatelem o registraci právnická osoba;

c)	položky uvedené v příloze I, je-li žadatelem o povolení k činnosti fyzická osoba, vyjma informací uvedených v bodě 1 písm. c), f), h) a i) přílohy I;

d)	položky uvedené v příloze II, je-li žadatelem o registraci fyzická osoba, vyjma informací uvedených v bodě 1 písm. c), f), h) a i) přílohy II.

2. Žádost může obsahovat informace na úrovni skupiny příbuzných referenčních hodnot pouze tehdy, není-li žádná z referenčních hodnot dané skupiny uvedená na seznamu referenčních hodnot s kritickým významem sestaveném v souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1011.

3. Pokud žadatel neposkytne některé z požadovaných informací, vysvětlí v žádosti, proč dané informace neposkytl.

4. Žadatel není povinen poskytnout informace uvedené v bodě 1 písm. f) až j) přílohy I nebo případně přílohy II v rozsahu, v jakém je žadatel již v daném členském státě pod dohledem téhož příslušného orgánu v souvislosti s jinými činnostmi, než je poskytování referenčních hodnot.

Článek 2

Požadované informace o typech referenčních hodnot

1. Žadatel může u jakékoli z referenčních hodnot bez značného významu, které poskytuje, uvést informace požadované v bodě 6 přílohy I, případně v bodě 6 přílohy II v podobě shrnutí.

2. Subjekty, které nejsou dohlíženou osobou a které poskytují referenční hodnoty s kritickým nebo značným významem, poskytnou informace uvedené v příloze I.

3. Dohlížené osoby, které poskytují pouze referenční hodnoty bez kritického významu, poskytnou informace uvedené v prvním sloupci v příloze II.

4. Žadatel, který poskytuje pouze referenční hodnoty bez značného významu, poskytne informace uvedené v druhém sloupci v příloze II.

5. Aniž jsou dotčena ustanovení odstavců 1 až 4, žadatel, který poskytuje pouze referenční hodnoty týkající se regulovaných údajů, neuvede informace požadované v bodě 5 písm. c), bodě 6 písm. a) podbodech iii) a iv) přílohy I a přílohy II.

6. Žadatel, který poskytuje pouze referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb, poskytne informace uvedené v přílohách tohoto nařízení a upřesní, jak jsou prováděny zvláštní požadavky stanovené v příloze I nařízení (EU) 2016/1011 v případech, kdy se použijí ustanovení přílohy I nařízení (EU) 2016/1011 vedle požadavků uvedených v hlavě II nařízení (EU) 2016/1011 nebo místo nich, v souladu s článkem 18 uvedeného nařízení.

7. Žadatel, který poskytuje pouze referenční hodnoty cen komodit, poskytne informace uvedené v příloze I tohoto nařízení, pokud není dohlíženou osobou nebo pokud poskytuje referenční hodnotu s kritickým významem. Pokud je dohlíženou osobou a žádná z referenčních hodnot, které poskytuje, není referenční hodnotou s kritickým významem, poskytne informace uvedené v prvním sloupci přílohy II. Žadatel upřesní, jak jsou prováděny požadavky stanovené v příloze II nařízení (EU) 2016/1011 u jakékoli referenční hodnoty cen komodit, na niž se použije příloha II namísto hlavy II nařízení (EU) 2016/1011 v souladu s článkem 19 nařízení (EU) 2016/1011.

Článek 3

Specifické informace týkající se strategií a postupů

1. Jakékoli strategie a postupy uvedené v žádosti obsahují nebo jsou k nim přiloženy tyto dokumenty:

a)	údaj o totožnosti osoby nebo osob odpovědných za schvalování a vedení strategií a postupů;

b)	popis sledování dodržování strategií a postupů a totožnost osob odpovídajících za sledování;

c)	popis opatření, jež mají být přijata v případě porušení strategií a postupů.

2. Žadatel, který je součástí skupiny, může splnit ustanovení odstavce 1 tím, že předloží strategie a postupy své skupiny, pokud se týkají poskytování referenčních hodnot.

Článek 4

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od dne 25. ledna 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. července 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1.

PŘÍLOHA I

Informace, které mají být poskytnuty v žádosti o povolení k činnosti v souladu s článkem 34 nařízení (EU) 2016/1011

1. OBECNÉ INFORMACE

a)	Celé jméno žadatele a jeho identifikační kód právnické osoby.

b)	Adresa provozovny v Evropské unii.

c)	Právní forma.

d)	Případně internetové stránky.

Pokud jde o kontaktní osobu pro účely žádosti:

jméno;

ii)

titul;

iii)

adresa;

iv)	e-mailová adresa;

v)	telefonní číslo.

f)	Pokud je žadatelem dohlížená osoba, informace o aktuálním stavu jeho povolení, včetně činností, k nimž má povolení, a informace o příslušném orgánu v domovském členském státě žadatele.

g)	Popis činností žadatele v Evropské unii, které souvisejí s poskytováním referenčních hodnot, bez ohledu na to, zda jsou předmětem finanční regulace, společně s popisem, kde se uvedené činnosti provádějí.

h)	Zakladatelská smlouva, stanovy nebo jiné ustavující dokumenty.

Pokud je žadatel součástí skupiny, informace o struktuře skupiny společně s vlastnickou strukturou zachycující vztahy mezi veškerými mateřskými a dceřinými společnostmi. K identifikaci mateřských a dceřiných společností uvedených ve schématu slouží úplný název, právní forma a adresa sídla a správního ústředí.

Prohlášení o dobré pověsti žadatele včetně podrobných informací o případných:

i)	řízeních disciplinární povahy vedených proti němu (pokud nebyla zamítnuta);

ii)	zamítnutích povolení nebo registrace finančním orgánem;

iii)	odnětích povolení nebo registrace finančním orgánem.

k)	Počet poskytovaných referenčních hodnot.

2. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA A SPRÁVA A ŘÍZENÍ

Vnitřní organizační struktura, pokud jde o správní radu, výbory vrcholného vedení, útvar dozoru a jakýkoli jiný vnitřní orgán vykonávající významné řídící funkce podílející se na poskytování referenční hodnoty, včetně:

i)	působnosti nebo jejího shrnutí a

ii)	dodržování jakýchkoli kodexů správy a řízení či podobných ustanovení.

c)	Počet zaměstnanců (dočasných a stálých) podílejících se na poskytování referenční hodnoty.

3. STŘETY ZÁJMŮ

Strategie a postupy, které řeší:

i)	způsob odhalování, zaznamenávání, řešení, zmírňování, prevence nebo napravování stávajících a potenciálních střetů zájmů;

ii)

konkrétní okolnosti týkající se žadatele nebo konkrétní referenční hodnoty poskytované žadatelem, v souvislosti s nimiž může s největší pravděpodobností dojít ke střetu zájmů, včetně případů používání odborného úsudku nebo uplatňování volnosti rozhodování při procesu stanovování referenční hodnoty, pokud žadatel patří do stejné skupiny jako uživatel referenční hodnoty a pokud je účastníkem trhu nebo ekonomické reality, které má referenční hodnota měřit.

V případě referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot seznam zjištěných závažných střetů zájmů doplněný příslušnými opatřeními na jejich zmírnění. V případě referenční hodnoty s kritickým významem aktuální přehled skutečných a potenciálních střetů zájmů doplněný příslušnými opatřeními na jejich zmírnění.

c)	Struktura politiky v oblasti odměňování specifikující kritéria používaná pro stanovení odměny osob, které se přímo či nepřímo podílejí na poskytování referenčních hodnot.

4. STRUKTURA VNITŘNÍCH KONTROL A SYSTÉM DOHLEDU A ODPOVĚDNOSTI

Strategie a postupy pro sledování činností při poskytování referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, včetně těch týkajících se:

i)	informačních systémů;

ii)	řízení rizik, společně s mapováním rizik, která mohou vzniknout a která mohou ovlivnit přesnost, integritu a reprezentativnost poskytované referenční hodnoty či kontinuitu poskytování, a příslušnými opatřeními na jejich zmírnění;

iii)	ustavení, úloha a fungování útvaru dozoru popsaného v článku 5 nařízení (EU) 2016/1011 a blíže upřesněného v regulačních technických normách přijatých v souladu s čl. 5 odst. 5 nařízení (EU) 2016/1011 (1), včetně postupů pro jmenování, nahrazování nebo propouštění zaměstnanců v daném útvaru dozoru;

iv)	ustavení, úloha a fungování kontrolního systému popsaného v článku 6 nařízení (EU) 2016/1011, včetně postupů pro jmenování, nahrazování nebo propouštění zaměstnanců odpovědných za tento systém;

v)	systém odpovědnosti popsaný v článku 7 nařízení (EU) 2016/1011, včetně postupů pro jmenování, nahrazování nebo propouštění zaměstnanců odpovědných za tento systém;

b)	Plány pro mimořádné události upravující dočasné stanovování a zveřejňování referenční hodnoty, včetně plánů zachování provozu a obnovy činnosti při mimořádné události.

c)	Postupy, které vedoucím pracovníkům a zaměstnancům žadatele a ostatním fyzickým osobám, jejichž služeb využívá nebo které řídí, umožní interně oznamovat případy porušení nařízení (EU) 2016/1011.

5. POPIS POSKYTOVANÝCH REFERENČNÍCH HODNOT NEBO SKUPIN PŘÍBUZNÝCH REFERENČNÍCH HODNOT

Popis referenčních hodnot nebo skupin příbuzných referenčních hodnot, které žadatel poskytuje či hodlá poskytovat, a typ, k němuž referenční hodnota podle nejlepšího vědomí žadatele a s přihlédnutím k ustanovením nařízení (EU) 2016/1011 patří, s uvedením zdrojů, na základě nichž byl typ referenční hodnoty určen.

b)	Popis podkladového trhu nebo ekonomické reality, které má referenční hodnota či skupina příbuzných referenčních hodnot měřit, s uvedením zdrojů, na základě nichž byl popis vypracován.

c)	Popis dodavatelů údajů pro referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot, s uvedením kodexu chování, jak popisuje článek 15 nařízení (EU) 2016/1011, a jména a usazení dodavatelů v případě referenčních hodnot s kritickým významem.

d)	Informace o opatřeních přijímaných v případě oprav stanovení nebo zveřejnění referenční hodnoty či skupiny příbuzných referenčních hodnot.

e)	Informace o postupu, který administrátor použije v případě změn nebo ukončení referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot v souladu s čl. 28 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1011.

6. VSTUPNÍ ÚDAJE A METODIKA

Pro každou referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot strategie a postupy týkající se vstupních údajů včetně strategií a postupů týkajících se:

i)	typu používaných vstupních údajů, pořadí využití vstupních údajů a uplatnění volnosti rozhodování či odborného úsudku;

ii)	postupů k zajištění, aby vstupní údaje byly dostatečné, vhodné a ověřitelné;

iii)	kritérií, která stanoví, kdo může administrátorovi dodávat vstupní údaje, a procesu výběru dodavatelů;

iv)	hodnocení vstupních údajů dodavatelů a postupu pro ověřování vstupních údajů.

Pro každou referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot, pokud jde o metodiku:

i)	popis metodiky zdůrazňující klíčové prvky metodiky v souladu s článkem 13 nařízení (EU) 2016/1011 a blíže upřesněné v regulačních technických normách přijatých v souladu s čl. 13 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1011 (2);

ii)

Strategie a postupy, včetně těch týkajících se:

1)	opatření přijatých za účelem ověření a přezkoumání metodiky, včetně provedených zkoušek nebo zpětného testování;

2)	procesu konzultací k jakékoli navrhované podstatné změně metodiky.

7. EXTERNÍ ZAJIŠTĚNÍ SLUŽEB NEBO ČINNOSTÍ

a)	příslušná ujednání o externím poskytování služeb, včetně dohod o úrovni služeb, které dokládají soulad s článkem 10 nařízení (EU) 2016/1011;

b)	podrobné informace o přenesených funkcích, pokud tyto informace již nejsou uvedeny v příslušných smlouvách;

c)	strategie a postupy týkající se dohledu nad přenesenými činnostmi.

8. DALŠÍ INFORMACE

a)	Žadatel může poskytnout jakékoli doplňující informace relevantní pro jeho žádost, které považuje za vhodné.

b)	Žadatel poskytne nezbytné informace způsobem a formou stanovenými příslušným orgánem.

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1641 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy, které blíže stanoví další informace, jež musí poskytovat administrátoři referenčních hodnot s kritickým nebo značným významem a které se týkají metodiky používané k určení referenční hodnoty, vnitřního přezkumu a schvalování metodiky a postupů provádění podstatných změn metodiky (viz strana 21 v tomto čísle Úředního věstníku).

PŘÍLOHA II

Informace, které mají být poskytnuty v žádosti o registraci v souladu s článkem 34 nařízení (EU) 2016/1011

„P“ znamená „lze použít“

„NP“ znamená „nelze použít“

Položka v příloze I		Dohlížené osoby poskytující pouze referenční hodnoty bez kritického významu	Subjekty poskytující pouze referenční hodnoty bez značného významu
1) Obecné informace
Bod 1 písm. a)	Celé jméno	P	P
Bod 1 písm. b)	Adresa	P	P
Bod 1 písm. c)	Právní forma	P	P
Bod 1 písm. d)	Internetové stránky	P	P
Bod 1 písm. e)	Kontaktní osoba	P	P
Bod 1 písm. f)	Aktuální stav povolení	P (1)	P (1) pro dohlížené osoby NP pro nedohlížené osoby
Bod 1 písm. g)	Prováděné činnosti	P (1)	P (1)
Bod 1 písm. h)	Ustavující dokumenty	P (1)	P (1)
Bod 1 písm. i)	Struktura skupiny	P (1)	P (1)
Bod 1 písm. j)	Prohlášení o dobré pověsti žadatele	P (1)	P (1)
Bod 1 písm. k)	Počet referenčních hodnot	P	P
2) Organizační struktura a správa a řízení
Bod 2 písm. a)	Vnitřní organizační struktura	P	P
Bod 2 písm. b)	Zaměstnanci	P	P
Bod 2 písm. c)	Lidské zdroje	P	NP
3) Střety zájmů
Bod 3 písm. a)	Strategie a postupy	P (2)	P (2) v podobě shrnutí
Bod 3 písm. b)	Závažné střety zájmů	P	NP
Bod 3 písm. c)	Struktura odměňování	P	P
4) Struktura vnitřních kontrol a systém dohledu a odpovědnosti
Bod 4 písm. a)	Strategie a postupy pro sledování činností při poskytování referenční hodnoty	P	P (3) v podobě shrnutí
Bod 4 písm. b)	Vnitřní úkony zaměřené na stanovení a zveřejnění referenční hodnoty	P	P v podobě shrnutí
Bod 4 písm. c)	Interní oznamování případů porušení	P	P v podobě shrnutí
5) Popis poskytovaných referenčních hodnot
Bod 5 písm. a)	Popis	P (4)	P v podobě shrnutí
Bod 5 písm. b)	Podkladový trh	P (4)	P v podobě shrnutí
Bod 5 písm. c)	Dodavatelé údajů	P (4)	P v podobě shrnutí
Bod 5 písm. d)	Opravy	P (4)	P v podobě shrnutí
Bod 5 písm. e)	Změny a ukončení	P (4)	P v podobě shrnutí
6) Vstupní údaje a metodika
Bod 6 písm. a) podbod i)	Popis použitých vstupních údajů	P (4)	P v podobě shrnutí
Bod 6 písm. a) podbod ii)	Vstupní údaje – dostatečné, vhodné a ověřitelné	P (4)	P (5) v podobě shrnutí
Bod 6 písm. a) podbod iii)	Dodavatelé údajů	P (4)	P v podobě shrnutí
Bod 6 písm. a) podbod iv)	Hodnocení vstupních údajů dodavatele a ověřování vstupních údajů	P (6)	NP
Bod 6 písm. b) podbod i)	Popis metodiky	P (4)	P v podobě shrnutí
Bod 6 písm. b) podbod ii) pododst. 1)	Ověření/přezkum	P (4)	P v podobě shrnutí
Bod 6 písm. b) podbod ii) pododst. 2)	Podstatná změna	P (6)	NP
7) Externí zajištění služeb nebo činností
Bod 7 písm. a)	Smlouvy	P (6)	NP
Bod 7 písm. b)	Přenesené funkce	P (6)	P v podobě shrnutí
Bod 7 písm. c)	Kontrola	P (6)	P v podobě shrnutí
8) Jiné
Bod 8 písm. a)	Doplňující informace	P	P
Bod 8 písm. b)	Forma	P	P

(1) Pokud již není pod dohledem téhož příslušného orgánu v souvislosti s jinými činnostmi než poskytováním referenčních hodnot.

(2) Žadatel se může rozhodnout neposkytnout informace týkající se bodu 3 písm. a) podbodu iii) přílohy I s ohledem na referenční hodnoty se značným významem či bez značného významu, které poskytuje.

(3) Žadatel nemusí poskytovat informace týkající se bodu 4 písm. a) podbodu iii) přílohy I – vyjma informací o zavedení a udržování stálého a účinného útvaru dozoru – bodu 4 písm. a) podbodů iv) a v) přílohy I – pokud jde o některé z informací, které musí být poskytnuty o kontrolním systému a systému odpovědnosti – pokud jde o referenční hodnotu bez značného významu, kterou poskytuje.

(4) Dohlížená osoba, která poskytuje referenční hodnoty se značným významem i bez značného významu, může tyto informace poskytnout v podobě shrnutí s odkazem na své referenční hodnoty bez značného významu.

(5) Žadatel se může rozhodnout neposkytnout informace týkající se ověřitelnosti vstupních údajů s ohledem na referenční hodnoty bez značného významu, které poskytuje.

(6) Dohlížená osoba, která poskytuje referenční hodnoty se značným významem i bez značného významu, může tyto informace poskytnout pouze pro referenční hodnoty se značným významem, které poskytuje.

5.11.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 274/51

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/1647

ze dne 31. října 2018,

kterým se povoluje uvedení hydrolyzátu z vaječné membrány na trh jako nové potraviny podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 ze dne 25. listopadu 2015 o nových potravinách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 a nařízení Komise (ES) č. 1852/2001 (1), a zejména na článek 12 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (EU) 2015/2283 stanoví, že na trh v Unii smějí být uváděny pouze nové potraviny povolené a zařazené na seznam Unie.

(2)	Podle článku 8 nařízení (EU) 2015/2283 bylo přijato prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470 (2), kterým se zřizuje seznam Unie pro povolené nové potraviny.

(3)	Podle článku 12 nařízení (EU) 2015/2283 rozhoduje Komise o povolení a o uvedení nové potraviny na trh v Unii a o aktualizaci seznamu Unie.

(4)

Dne 5. srpna 2016 podala společnost Biova, LLC (dále jen „žadatel“) příslušnému orgánu Dánska žádost o uvedení hydrolyzátu z vaječné membrány na trh Unie jako nové složky potravin ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 (3). Podle této žádosti se má hydrolyzát z vaječné membrány používat v doplňcích stravy pro běžnou dospělou populaci.

(5)

Podle čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283 se všechny žádosti o uvedení nové potraviny na trh v Unii předložené některému z členských států v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 258/97, o nichž nebylo přijato konečné rozhodnutí před 1. lednem 2018, projednávají jako žádosti podléhající nařízení (EU) 2015/2283.

(6)	Žádost o uvedení hydrolyzátu z vaječné membrány na trh jako nové potraviny v rámci Unie byla sice předložena členskému státu v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 258/97, avšak splňuje rovněž požadavky stanovené v nařízení (EU) 2015/2283.

(7)	Dne 7. června 2017 vydal příslušný orgán Dánska zprávu o prvním posouzení. V uvedené zprávě dospěl k závěru, že hydrolyzát z vaječné membrány splňuje kritéria pro novou složku potravin stanovená v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 258/97.

(8)

Dne 12. června 2017 rozeslala Komise zprávu o prvním posouzení ostatním členským státům. Ostatní členské státy vznesly v 60denní lhůtě stanovené v čl. 6 odst. 4 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 258/97 odůvodněné námitky, pokud jde o výrobní proces, složení, toxikologické údaje a potenciální lékovou interakci mezi touto novou potravinou a léky, které užívají lidé na bolesti kloubů.

(9)

V následné žádosti podané dne 5. ledna 2018 požádal žadatel Komisi o ochranu údajů, jež jsou předmětem průmyslového vlastnictví, pokud jde o řadu studií předložených na podporu žádosti, konkrétně o podrobný popis výrobního procesu a status výrobku BiovaFlex jako „látky obecně považované za bezpečnou“. Zpráva skupiny odborníků (4), analýza rozpuštěné vaječné membrány s použitím radioalergosorpčního inhibičního testu (5), kvantifikované výsledky zkoušky na vaječné alergeny (6), mikrojádrový test v buňkách savců TK6 in vitro (7), studie akutní orální toxicity (8), zkouška bakteriální reverzní mutace (8), pilotní studie klinické bezpečnosti a účinnosti u lidí (9), studie senzibilizace morčat (Buehler) (10) a údaje a protokol ze studie hematologie a biochemie krve (11).

(10)	Komise se dne 20. dubna 2018 obrátila na Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a požádala jej o další posouzení hydrolyzátu z vaječné membrány jako nové potraviny v souladu s nařízením (EU) 2015/2283.

(11)	Dne 27. června 2018 přijal úřad EFSA vědecké stanovisko s názvem „Scientific Opinion on the safety of egg membrane hydrolysate as a novel food pursuant to Regulation (EU) 2015/2283“ (12). Toto stanovisko je v souladu s požadavky článku 11 nařízení (EU) 2015/2283.

(12)	Toto stanovisko poskytuje dostatečné odůvodnění pro závěr, že hydrolyzát z vaječné membrány při navrhovaných způsobech použití a v množstvích navrhovaných k použití, je-li použit jako složka doplňků stravy, splňuje požadavky čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283.

(13)

Ve svém stanovisku ohledně hydrolyzátu z vaječné membrány jako nové potraviny dospěl úřad k závěru, že jako základ pro posouzení bezpečnosti hydrolyzátu z vaječné membrány sloužily údaje týkající se výrobního procesu. Úřad se proto domnívá, že k závěrům ohledně bezpečnosti hydrolyzátu z vaječné membrány nebylo možné dospět bez údajů z nezveřejněné zprávy o tomto procesu.

(14)

Poté, co Komise obdržela stanovisko úřadu, vyzvala žadatele, aby podrobněji objasnil odůvodnění, jež poskytl, pokud jde o jeho tvrzení, že uvedené studie jsou předmětem jeho průmyslového vlastnictví a že má výhradní právo uvedené studie používat, jak je uvedeno v čl. 26 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (EU) 2015/2283.

(15)

Žadatel rovněž uvedl, že v době podání žádosti byly uvedené studie předmětem jeho průmyslového vlastnictví a že měl výhradní právo je používat podle vnitrostátního práva, a že třetí strany tudíž nesměly mít ze zákona k dotčeným studiím přístup a nesměly je používat. Komise posoudila veškeré informace, jež žadatel předložil, a dospěla k závěru, že žadatel dostatečně doložil splnění požadavků stanovených v čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) 2015/2283.

(16)

Proto, jak stanoví čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) 2015/2283, nesmí úřad použít podrobný popis výrobního procesu, jenž je obsažen ve spisu žadatele a bez nějž by novou potravinu úřad nemohl posoudit, ve prospěch dalšího žadatele po dobu pěti let od data vstupu tohoto nařízení v platnost. V důsledku toho by uvádění nové potraviny povolené tímto nařízením na trh v Unii mělo být po dobu pěti let omezeno na žadatele.

(17)

Omezení povolení této nové potraviny a využití podrobného popisu výrobního procesu obsaženého ve spisu žadatele pro výhradní použití žadatelem však nebrání tomu, aby o povolení uvádět na trh tutéž novou potravinu požádali další žadatelé, pokud se jejich žádost zakládá na zákonně získaných informacích, jež byly podkladem pro povolení podle tohoto nařízení.

(18)

Vzhledem k tomu, že zdrojem této nové potraviny jsou vejce, která jsou uvedena v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 (13) jako jedna z řady látek či produktů vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost, měly by být doplňky stravy obsahující hydrolyzát z vaječné membrány náležitě označeny v souladu s požadavky článku 21 uvedeného nařízení.

(19)	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES (14) stanoví požadavky na doplňky stravy. Používání hydrolyzátu z vaječné membrány by mělo být povoleno, aniž je dotčena uvedená směrnice.

(20)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Hydrolyzát z vaječné membrány specifikovaný v příloze tohoto nařízení se zahrne do seznamu Unie pro povolené nové potraviny zřízeného prováděcím nařízením (EU) 2017/2470.

2. Po dobu pěti let od data vstupu tohoto nařízení v platnost smí novou potravinu uvádět na trh v Unii pouze původní žadatel:

společnost: Biova, LLC

adresa: 5800 Merle Hay Rd, Suite 14 PO Box 394 Johnston 50131, Iowa, Spojené státy americké,

kromě případů, kdy pro dotčenou novou potravinu obdrží povolení další žadatel, aniž by odkazoval na údaje chráněné podle článku 2 tohoto nařízení nebo se souhlasem společnosti Biova, LLC.

3. Zápis do seznamu Unie zmíněný v odstavci 1 zahrnuje podmínky použití a požadavky na označování, které jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

4. Povolením podle tohoto článku nejsou dotčena ustanovení směrnice 2002/46/ES.

Článek 2

Studie obsažená v souboru žádosti, na jejímž základě úřad novou potravinu uvedenou v článku 1 posuzoval a která podle tvrzení žadatele splňuje požadavky stanovené v čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) 2015/2283, nesmí být po dobu pěti let od data vstupu tohoto nařízení v platnost použita ve prospěch žádného dalšího žadatele, aniž by k tomu dala souhlas společnost Biova, LLC.

Článek 3

Příloha prováděcího nařízení (EU) 2017/2470 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 31. října 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 327, 11.12.2015, s. 1.

(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470 ze dne 20. prosince 2017, kterým se zřizuje seznam Unie pro nové potraviny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 o nových potravinách (Úř. věst. L 351, 30.12.2017, s. 72).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin (Úř. věst. L 43, 14.2.1997, s. 1).

(4) Biova, LLC; únor 2015 (nezveřejněno).

(5) Food Allergy Research and Resource Program, University of Nebraska, Lincoln; duben 2014 (nezveřejněno).

(6) Food Allergy Research and Resource Program, University of Nebraska, Lincoln; únor 2008b (nezveřejněno).

(7) BioReliance Corporation, Rockville (MD) for NIS Labs, Klamath Falls (OR); leden 2016 (nezveřejněno).

(8) ST&T Consultants, San Francisco (CA) for Biova LLC, Johnston (IA); leden 2009a (nezveřejněno).

(9) ST&T Consultants, San Francisco (CA) for Biova LLC; červenec 2009c (nezveřejněno).

(10) ST&T Consultants, San Francisco (CA) for Biova LLC, Johnston (IA); únor 2009a (nezveřejněno).

(11) ST&T Consultants, San Francisco (CA); červenec 2009c (nezveřejněno).

(12) EFSA Journal 2018; 16(7):5363.

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).

(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy (Úř. věst. L 183, 12.7.2002, s. 51).

PŘÍLOHA

Příloha prováděcího nařízení (EU) 2017/2470 se mění takto:

1)	Do tabulky 1 (Povolené nové potraviny) se vkládá nový poslední sloupec, který zní: „Ochrana údajů“

Do tabulky 1 (Povolené nové potraviny) se v abecedním pořadí vkládá nový záznam, který zní:

Povolená nová potravina

Podmínky, za nichž smí být nová potravina používána

Doplňkové zvláštní požadavky na označování

Další požadavky

Ochrana údajů

„Hydrolyzát z vaječné membrány

Specifikovaná kategorie potravin

Maximální množství

V označení potravin obsahujících tuto novou potravinu se použije název „hydrolyzát z vaječné membrány“.

Schváleno dne 25. listopadu 2018. Toto zařazení se zakládá na vědeckých důkazech a vědeckých údajích, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví a jež jsou chráněny v souladu s článkem 26 nařízení (EU) 2015/2283.

Žadatel: Biova, LLC., 5800 Merle Hay Rd, Suite 14 PO Box 394 Johnston 50131, Iowa, USA. Během období ochrany údajů smí novou potravinu hydrolyzát z vaječné membrány uvádět na trh v rámci Unie pouze společnost Biova, LLC., kromě případů, kdy povolení pro danou novou potravinu obdrží další žadatel, aniž by odkazoval na vědecké důkazy nebo vědecké údaje, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví a jež jsou chráněny v souladu s článkem 26 nařízení (EU) 2015/2283, nebo se souhlasem společnosti Biova, LLC.

Datum ukončení ochrany údajů: 25. listopadu 2023.“

Doplňky stravy podle definice ve směrnici 2002/46/ES určené pro obecnou dospělou populaci

450 mg/den

Do tabulky 2 (Specifikace) se v abecedním pořadí vkládá nový záznam, který zní:

Povolená nová potravina	Specifikace
„Hydrolyzát z vaječné membrány	Popis Hydrolyzát z vaječné membrány se získává z membrány vaječné skořápky slepičích vajec. Vaječné skořápky procházejí hydromechanickou separací za účelem získání vaječných membrán, které se pak dále zpracovávají za použití patentované metody rozpouštění. Po rozpuštění se roztok přefiltruje, koncentruje, sprejově vysuší a zabalí. Vlastnosti/složení
	Chemické parametry	Metody
	Sloučeniny obsahující dusík celkem (% hmot.): ≥ 88	Spalování podle AOAC 990.03 a AOAC 992.15
	Kolagen (% hmot.): ≥ 15	SircolTM Soluble Collagen Assay
	Elastin (% hmot.): ≥ 20	FastinTM Elastin Assay
	Glykosaminoglykany celkem (% hmot.): ≥ 5	USP26 (chondroitin-sulfát, metoda K0032)
	Vápník: ≤ 1 %
	Fyzikální parametry pH: 6,5–7,6 Popel (% hmot.): ≤ 8 Vlhkost (% hmot.): ≤ 9 Vodní aktivita: ≤ 0,3 Rozpustnost (ve vodě): rozpustný Objemová hustota: ≥ 0,6 g/cc Těžké kovy Arsen: ≤ 0,5 mg/kg Mikrobiologická kritéria Počet aerobních mikroorganismů: ≤ 2 500 KTJ/g Escherichia coli: ≤ 5 MPN/g Salmonella: Negativní (v 25 g) Koliformní bakterie: ≤ 10 MPN/g Staphylococcus aureus: ≤ 10 KTJ/g Počet mezofilních spor: ≤ 25 KTJ/g Počet termofilních spor: ≤ 10 KTJ/10 g Kvasinky: ≤ 10 KTJ/g Plísně: ≤ 200 KTJ/g KTJ: kolonii tvořící jednotky; MPN = nejvýše pravděpodobný počet; USP: United States Pharmacopeia.“

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 274

České vydání	Právní předpisy	Ročník 61 5. listopadu 2018

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1637 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy pro postupy a charakteristiky útvaru dozoru ( 1 )	1
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1638 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy, které blíže stanoví, jak zajistit vhodnost a ověřitelnost vstupních údajů, a vnitřní postupy pro dohled a ověřování, jejichž zavedení musí administrátor referenční hodnoty s kritickým nebo značným významem zajistit u dodavatele, pokud jsou vstupní údaje dodávány z útvaru poskytujícího služby přímo klientům ( 1 )	6
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1639 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy blíže upřesňující prvky kodexu chování, který vypracují administrátoři referenčních hodnot založených na vstupních údajích dodavatelů ( 1 )	11
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1640 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy blíže upřesňující požadavky na správu, řízení a kontrolu pro dohlížené dodavatele ( 1 )	16
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1641 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy, které blíže stanoví další informace, jež musí poskytovat administrátoři referenčních hodnot s kritickým nebo značným významem a které se týkají metodiky používané k určení referenční hodnoty, vnitřního přezkumu a schvalování metodiky a postupů provádění podstatných změn metodiky ( 1 )	21
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1642 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy blíže upřesňující kritéria, jež mají příslušné orgány zvážit při posuzování, zda by administrátoři referenčních hodnot se značným významem měli uplatňovat určité požadavky ( 1 )	25
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1643 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy blíže upřesňující obsah prohlášení o referenční hodnotě, které je povinen zveřejňovat administrátor referenční hodnoty, a případy, kdy je nutné tohoto prohlášení aktualizovat ( 1 )	29
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1644 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy, a které stanoví minimální obsah mechanismů spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní rámec a postupy dohledu byly uznány jako rovnocenné ( 1 )	33
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1645 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy pro formu a obsah žádosti o uznání předkládané příslušnému orgánu referenčního členského státu a informací předkládaných v oznámení Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) ( 1 )	36
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1646 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy pro informace, které mají být poskytnuty v žádosti o povolení k činnosti a v žádosti o registraci ( 1 )	43
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1647 ze dne 31. října 2018, kterým se povoluje uvedení hydrolyzátu z vaječné membrány na trh jako nové potraviny podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470 ( 1 )	51