16.10.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 259/1

NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2018/1541

ze dne 2. října 2018,

kterým se mění nařízení (EU) č. 904/2010 a (EU) 2017/2454, pokud jde o opatření k posílení správní spolupráce v oblasti daně z přidané hodnoty

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 113 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Současný systém zdanění obchodu mezi členskými státy vychází z přechodného režimu zavedeného v roce 1993, který se v souvislosti s velmi složitým systémem daně z přidané hodnoty (DPH) stal zastaralým a náchylným k podvodům. V říjnu roku 2017 Komise předložila legislativní návrh, který stanoví zásady konečného systému DPH pro přeshraniční obchod mezi podniky mezi členskými státy, jenž by byl založen na zdanění přeshraničních dodání zboží a poskytnutí služeb v členském státě určení. Jelikož by úplné zavedení konečného systému DPH pro obchod uvnitř Unie mohlo trvat několik let, je pro účely boje proti přeshraničním podvodům v oblasti DPH účinnějším a rychlejším způsobem nezbytné přijmout krátkodobá opatření. Zlepšení a zjednodušení nástrojů správní spolupráce, zejména Eurofiscu, má rovněž značný význam v boji proti podvodům v oblasti DPH obecně a pro posílení důvěry mezi daňovými orgány před zavedením konečného systému DPH.

(2)

Provádění správních šetření je k potírání podvodů v oblasti DPH často nezbytné, zejména pokud není osoba povinná k dani usazena v členských státech, kde je daň splatná. Aby se zajistilo řádné vymáhání DPH a aby se zamezilo zdvojování práce a administrativní zátěži pro daňové orgány a podniky, domnívají-li se alespoň dva členské státy, že je nezbytné provést správní šetření částek přiznaných osobou povinnou k dani, která není na jejich území usazena, avšak je zde povinná k dani, měl by členský stát, v němž je osoba povinná k dani usazena, provést šetření, pokud není schopen poskytnout požadované informace. Dožadující členské státy by měly být připraveny napomáhat členskému státu usazení tím, že se budou šetření aktivně účastnit. Jelikož úředníci dožadujících členských států mohou znát lépe skutečnosti a okolnosti daného případu a pokud dožádaný členský stát nepožádal o úředníky z dožadujících členských států, měli by mít úředníci z dožadujících členských států možnost být přítomni při správním šetření, jsou-li pro jejich přítomnost splněny podmínky stanovené vnitrostátním právem dožádaného členského státu. V takovém případě by úředníci dožadujících členských států měli mít přístup do týchž prostor a k týmž dokumentům jako úředníci dožádaného členského státu, kteří jim tento přístup zprostředkují. Pokud právní předpisy dožádaného členského státu stanoví pro umožnění této přítomnosti určité podmínky, mělo by se předpokládat, že dožádaný členský stát přijme nezbytná opatření pro splnění těchto podmínek. Úředníci z dožadujících členských států by v každém případě měli mít možnost, považují-li to za nezbytné, být přítomni šetření v dožádaném členském státě pro účely konzultace s úředníky tohoto státu, které o tom předem informují. Účelem takových konzultací by mohlo být vyměnit si názory a informace ohledně vývoje šetření a navrhnout a projednat případná opatření.

(3)

Předávání informací bez předchozí žádosti příslušným orgánům jiných členských států v souladu s nařízením Rady (EU) č. 904/2010 (3) by mělo být co nejjednodušší a nejúčinnější. Je proto nezbytné umožnit příslušným orgánům předávat informace jinými způsoby než prostřednictvím vzorových formulářů, považují-li jiné bezpečné způsoby za vhodnější a souhlasí-li s jejich používáním, nebo byly-li informace obdrženy ze třetí země.

(4)

Osvobození dovozu zboží od DPH stanovené v čl. 143 odst. 2 směrnice Rady 2006/112/ES (4) („celní režimy 42 a 63“) je často zneužíváno a zboží je přesměrováváno na černý trh, aniž by byla DPH odvedena. Je proto nezbytné, aby měli celní úředníci při kontrole toho, zda byly splněny požadavků na přiznání osvobození, přístup do rejstříku identifikačních čísel pro účely DPH a k souhrnným hlášením. Informace shromážděné celními orgány v rámci tohoto režimu by rovněž měly být zpřístupněny příslušným orgánům členského státu, v němž by se mělo uskutečnit následné pořízení zboží uvnitř Společenství.

(5)

Za účelem boje proti podvodům vyplývajícím z dvojího režimu DPH u osobních automobilů by měli mít kontaktní úředníci Eurofiscu automatizovaným způsobem přístup k údajům o registraci vozidel. Umožnil by jim rychle zjišťovat, kdo a kde se dopustil podvodných plnění. Tento přístup by měl být zajištěn prostřednictvím softwarové aplikace Evropský informační systém vozidel a řidičských oprávnění (EUCARIS), jejíž používání pro údaje o registraci vozidel je pro členské státy podle rozhodnutí Rady 2008/615/SVV (5) a 2008/616/SVV (6) povinné.

(6)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení ustanovení týkajících se automatizovaného přístupu k informacím shromážděným celními orgány a k údajům o registraci vozidel by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (7).

(7)

Za účelem zajištění účinné a účelné kontroly DPH u přeshraničních plnění stanoví nařízení (EU) č. 904/2010 přítomnost úředníků v prostorách správních orgánů a jejich účast na správních šetřeních v jiných členských státech. V zájmu posílení způsobilosti daňových orgánů kontrolovat přeshraniční dodání zboží nebo poskytnutí služeb by měla být správní šetření prováděna společně, což úředníkům ze dvou nebo více členských států umožní vytvořit jeden tým a společně prováděného správního šetření se aktivně účastnit.

(8)

Aby bylo možné bojovat proti nejzávažnějším přeshraničním podvodům, je nezbytné vyjasnit a posílit správu, úkoly a fungování Eurofiscu. Kontaktní úředníci Eurofiscu by měli mít rychlý přístup ke všem nezbytným informacím, měli by si je vyměňovat, zpracovávat a analyzovat a měli by koordinovat veškerá následná opatření. Tato koordinace nicméně nezahrnuje právo zúčastněného členského státu požadovat jakákoli konkrétní opatření v rámci šetření. Je rovněž nezbytné posílit boj proti podvodům v oblasti DPH na úrovni Unie, zejména umožněním toho, aby koordinátoři pracovní oblasti Eurofiscu dostávali cílené informace od Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europolu) a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAFu). Koordinátoři pracovní oblasti Eurofiscu by proto měli mít možnost zasílat Europolu a OLAFu tolik informací, kolik je nezbytné k tomu, aby od nich dostávali údaje a zpravodajské informace, které mají Europol a OLAF v držení.

(9)	Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení ustanovení týkajících se Eurofiscu by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(10)	Způsob předávání žádostí o vrácení DPH podle článku 5 směrnice Rady 2008/9/ES (8) umožňuje snížit administrativní zátěž příslušných orgánů při vymáhání neuhrazených daňových pohledávek v členském státě usazení.

(11)

Členské státy rovněž mohou OLAFu sdělovat relevantní informace, pokud to uznají za vhodné. To by OLAFu umožnilo splnit jeho mandát k provádění správních šetření podvodů, korupce a jiných protiprávních činů ohrožujících finanční zájmy Unie a poskytovat členským státům pomoc za účelem koordinace jejich opatření na ochranu finančních zájmů Unie proti podvodům.

(12)	Komise může mít přístup k informacím, které byly sděleny nebo shromážděny podle nařízení (EU) č. 904/2010, pouze pokud je to nezbytné pro péči o elektronické systémy, které jsou pro účely tohoto nařízení provozovány Komisí a využívány členskými státy, a pro jejich údržbu a rozvoj.

(13)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (9) se vztahuje na zpracovávání osobních údajů pro účely nařízení (EU) č. 904/2010. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 45/2001 (10) se vztahuje na zpracování osobních údajů orgány a institucemi Unie pro účely uvedeného nařízení. Boj proti podvodům v oblasti DPH se pokládá za důležitý cíl obecného veřejného zájmu Unie i jejích členských států. Pro účely dosažení cílů nařízení (EU) č. 904/2010, zejména cíle zajistit spolupráci a vzájemnou výměnu informací, které pomáhají správně vyměřit DPH, kontrolovat správné uplatňování DPH, zejména u plnění uvnitř Společenství, a bojovat proti podvodům v oblasti DPH, je namístě stanovit konkrétní a limitovaná omezení některých práv a povinností stanovených nařízením (EU) 2016/679.

(14)

Konkrétně by plné uplatňování práv a povinností podle nařízení (EU) 2016/679 vážně narušilo účinnost boje proti podvodům v oblasti DPH, jelikož by to subjektům údajů umožňovalo zejména bránit probíhajícímu šetření a profilování. To by ohrozilo úřední nebo právní šetření, analýzy, vyšetřování nebo postupy prováděné v souladu s nařízením (EU) č. 904/2010. Znemožňovalo by to také správní spolupráci mezi příslušnými orgány, která představuje jeden z hlavních nástrojů pro účely boje proti podvodům v oblasti DPH. V důsledku toho by měla být stanovena omezení, pokud jde o právo na transparentní informace, právo obdržet informace, pokud jsou osobní údaje získávány od subjektu údajů, právo obdržet informace v případě, že osobní údaje nebyly získány od subjektu údajů, právo subjektu údajů na přístup k osobním údajům, právo na výmaz, právo vznést námitku proti zpracování osobních údajů a právo týkající se automatického individuálního rozhodování, včetně profilování. Výkon těchto práv by měl být omezen, jen je-li to nezbytné k tomu, aby nedošlo k ohrožení cílů stanovených v článku 1 nařízení (EU) č. 904/2010. Toto omezení by se mělo uplatňovat pouze v souvislosti s některými kategoriemi údajů uvedenými v článcích 1, 14 a 17 uvedeného nařízení, je-li to nezbytně nutné pro zajištění dodržování právních předpisů v oblasti DPH a příslušných ustanovení tohoto nařízení.

(15)

Jelikož cíle předcházení únikům a podvodům v oblasti DPH a jejich vyšetřování a odhalování nelze dosáhnout jinými méně omezujícími a stejně účinnými prostředky, jsou tato omezení pro dosažení uvedeného konkrétního cíle nezbytně nutná. Jsou také přiměřená vzhledem ke ztrátě příjmů Unie a jejích členských států a k zásadnímu významu, který má zpřístupňování dostupných informací z hlediska účinného boje proti podvodům. Zpracovávání a uchovávání informací shromažďovaných a vyměňovaných podle tohoto nařízení je možné pouze pro účely cílů boje proti podvodům v oblasti DPH. Informace shromažďované a uchovávané podle tohoto nařízení se netýkají citlivých osobních údajů. Nesmějí být dále zpracovávány způsobem, který je neslučitelný s výše uvedenými účely, což zahrnuje zákaz jejich zpracování pro komerční účely. Pokud jde o záruky proti zneužití údajů nebo protiprávnímu přístupu k nim či jejich protiprávnímu předání, nařízení (EU) č. 904/2010 již stanoví podrobné podmínky přístupu příslušných vnitrostátních orgánů k údajům a jejich následného použití za účelem dosažení obecného cíle uvedeného nařízení. Délka doby uchovávání údajů by se měla omezit na to, co je nezbytné pro účely dosažení stanovených cílů.

(16)

Jelikož nařízení Rady (EU) 2017/2454 (11) rovněž změnilo s použitelností od 1. ledna 2021 článek 17 nařízení (EU) č. 904/2010, je nutné nařízení (EU) 2017/2454 pozměnit tak, aby byly aktualizovány odkazy na uvedený článek. Jelikož nařízení Rady (EU) 2017/2454 rovněž změnilo s použitelností od 1. ledna 2021 přílohu I nařízení (EU) č. 904/2010, je nutné nařízení (EU) 2017/2454 pozměnit, neboť příloha I již není zapotřebí, a měla by tudíž být zrušena.

(17)	Jelikož bude provádění ustanovení o automatizovaném přístupu k informacím shromážděným celními orgány a údajům o registraci vozidel vyžadovat nová technologická řešení, je nezbytné jejich použitelnost odložit, aby mohly členské státy i Komise tato řešení uskutečnit.

(18)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zlepšit nástroje spolupráce mezi členskými státy a potírat přeshraniční podvody v oblasti DPH, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(19)	Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 a předložil formální připomínky dne 21. března 2018.

(20)	Nařízení (EU) č. 904/2010 a nařízení (EU) 2017/2454 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) č. 904/2010

Nařízení (EU) č. 904/2010 se mění takto:

Článek 7 se mění takto:

a)	odstavec 3 se zrušuje;

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Žádost podle odstavce 1 může obsahovat odůvodněnou žádost o konkrétní správní šetření. Dožádaný orgán v případě potřeby provede správní šetření v konzultaci s dožadujícím orgánem. Jestliže se dožádaný orgán domnívá, že žádné správní šetření není nutné, sdělí okamžitě dožadujícímu orgánu příslušné důvody.

Bez ohledu na první pododstavec lze šetření částek, jež osoba povinná k dani usazená v členském státě dožádaného orgánu přiznala nebo měla přiznat v souvislosti s dodáním zboží či poskytnutím služby, které uskutečnila a které je zdanitelné v členském státě dožadujícího orgánu, odmítnout pouze:

a)	z důvodů stanovených v čl. 54 odst. 1 na základě posouzení dožádaným orgánem v souladu s prohlášením o osvědčených postupech, které se týká spolupůsobení tohoto odstavce s čl. 54 odst. 1 a které bude přijato postupem podle čl. 58 odst. 2;

b)	z důvodů stanovených v čl. 54 odst. 2, 3 a 4, nebo

c)	z toho důvodu, že dožádaný orgán již dožadujícímu orgánu poskytl informace o téže osobě povinné k dani na základě správního šetření provedeného před méně než dvěma roky.

Odmítne-li dožádaný orgán provést správní šetření podle druhého pododstavce z důvodů stanovených v písmenu a) nebo b), poskytne dožadujícímu orgánu přesto údaje o datu uskutečnění a hodnotě všech příslušných dodání zboží nebo poskytnutí služby, jež osoba povinná k dani uskutečnila v členském státě dožadujícího orgánu během uplynulých dvou let.“;

vkládá se nový odstavec, který zní:

„4a. Domnívají-li se příslušné orgány alespoň dvou členských států, že je nezbytné provést správní šetření částek uvedených v odst. 4 druhém pododstavci tohoto článku, a předloží-li společnou odůvodněnou žádost s uvedením údajů nebo důkazů svědčících o nebezpečí úniku nebo podvodu v oblasti DPH, dožádaný orgán neodmítne provést šetření, ledaže existují důvody uvedené v čl. 54 odst. 1 písm. b) a odst. 2, 3 nebo 4. Má-li dožádaný členský stát požadované informace již k dispozici, poskytne je dožadujícím členským státům. Nepovažují-li dožadující členské státy obdržené informace za uspokojivé, sdělí dožádanému členskému státu, aby dále pokračoval ve správním šetření.

Požaduje-li to dožádaný členský stát, účastní se správního šetření úředníci zmocnění dožadujícími orgány. Tato správní šetření se provádějí společně a probíhají pod vedením dožádaného členského státu a podle jeho právních předpisů. Úředníci dožadujících orgánů mají přístup do týchž prostor a k týmž dokumentům jako úředníci dožádaného orgánu a v rozsahu, v jakém to právní předpisy dožádaného členského státu povolují jeho úředníkům, mohou vyslechnout osoby povinné k dani. Kontrolní pravomoci úředníků dožadujících orgánů jsou vykonávány výhradně za účelem provedení správního šetření.

Pokud dožádaný členský stát nepožádal o úředníky z dožadujících členských států, mohou být úředníci z kteréhokoli dožadujícího členského státu přítomni při správním šetření a vykonávat pravomoci stanovené v čl. 28 odst. 2, jsou-li splněny podmínky stanovené vnitrostátním právem dožádaného členského státu. Úředníci z daných dožadujících členských států musí v každém případě být přítomni pro účely konzultace.

Musí-li být úředníci dožadujících členských států účastni nebo přítomni, provádí se správní šetření pouze tehdy, pokud je tato účast nebo přítomnost pro účely správního šetření zajištěna.“

V článku 13 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Informace se předávají prostřednictvím vzorových formulářů s výjimkou případů uvedených v článku 50 nebo konkrétních případů, kdy příslušné orgány považují jiné bezpečné způsoby za vhodnější a dohodnou se na jejich použití.

Komise vzorové formuláře přijme prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 58 odst. 2.“

Článek 17 se mění takto:

v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„f)	informace, které shromažďuje podle čl. 143 odst. 2 písm. a) a b) směrnice 2006/112/ES, včetně země původu, země určení, kódu zboží, měny, celkové částky, směnného kurzu, položkové ceny a čisté hmotnosti.“;

b)	odstavec 2 se nahrazuje tímto: „2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme technické podrobnosti týkající se automatizované žádosti vztahující se k informacím uvedeným v odst. 1 písm. a) až f) tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 58 odst. 2.“;

c)	doplňuje se nový odstavec, který zní: „3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů určí datové prvky informací uvedených v odst. 1 písm. f) tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 58 odst. 2.“

Článek 21 se mění takto:

vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a. Každý členský stát poskytne svým úředníkům, kteří kontrolují plnění požadavků stanovených v čl. 143 odst. 2 směrnice 2006/112/ES, přístup k informacím uvedeným v čl. 17 odst. 1 písm. a) až c) tohoto nařízení, k nimž jiné členské státy poskytují automatizovaný přístup.“;

v odstavci 2 se písmeno e) mění takto:

body i) a ii) nahrazují tímto:

„i)	přístup je poskytován v souvislosti s vyšetřováním podezření z podvodu nebo má podvod odhalit;

ii)	přístup je poskytován prostřednictvím kontaktního úředníka Eurofiscu uvedeného v čl. 36 odst. 1, který má osobní uživatelskou identifikaci pro elektronické systémy umožňující přístup k těmto informacím.“;

ii)	bod iii) se zrušuje;

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„2a. Z informací uvedených v čl. 17 odst. 1 písm. f) musí být přístupné tyto:

a)	identifikační čísla pro účely DPH přidělená členským státem, který dostává informace;

b)	identifikační čísla pro účely DPH dovozce nebo jeho daňového zástupce, který zboží dodává osobám s identifikačním číslem pro účely DPH uvedeným v písmenu a) tohoto odstavce;

c)	země původu, země určení, kód zboží, celková částka a čistá hmotnost dovezeného zboží s následným dodáním zboží uvnitř Společenství od každé osoby uvedené v písmenu b) tohoto odstavce každé osobě, která má identifikační číslo pro účely DPH uvedené v písmenu a) tohoto odstavce;

země původu, země určení, kód zboží, měna, celková částka, směnný kurz, položková cena a čistá hmotnost dovezeného zboží s následným dodáním zboží uvnitř Společenství od každé osoby uvedené v písmenu b) tohoto odstavce každé osobě, která má identifikační číslo pro účely DPH přidělené jiným členským státem, za těchto podmínek:

i)	přístup je poskytován v souvislosti s vyšetřováním podezření z podvodu nebo má podvod odhalit,

ii)	přístup je poskytován prostřednictvím kontaktního úředníka Eurofiscu uvedeného v čl. 36 odst. 1, který má osobní uživatelskou identifikaci pro elektronické systémy umožňující přístup k těmto informacím.

Hodnoty podle písmen c) a d) prvního pododstavce se vyjadřují v měně členského státu, který poskytl informace, a vztahují se ke každé položce zboží na celním prohlášení.“;

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví praktická opatření týkající se podmínek uvedených v odst. 2 písm. e) tohoto článku, aby mohl členský stát poskytující informace identifikovat kontaktního úředníka Eurofiscu přistupujícího k informacím. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 58 odst. 2.“;

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví praktická opatření týkající se podmínek uvedených v odst. 2 písm. e) a v odst. 2a písm. d) tohoto článku, aby mohl členský stát poskytující informace identifikovat kontaktního úředníka Eurofiscu přistupujícího k informacím. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 58 odst. 2.“

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 21a

1. Každý členský stát poskytne příslušnému orgánu kteréhokoli jiného členského státu automatizovaný přístup k těmto informacím týkajícím se vnitrostátních registrací vozidel:

a)	identifikačním údajům o vozidlech;

b)	identifikačním údajům týkajícím se majitelů a držitelů vozidla, na jejichž jméno je vozidlo registrováno, jak je vymezeno právem členského státu registrace.

2. Přístup k informacím uvedeným v odstavci 1 se poskytne za těchto podmínek:

a)	je poskytován v souvislosti s vyšetřováním podezření z podvodu v oblasti DPH nebo má podvod v oblasti DPH odhalit;

b)	je poskytován prostřednictvím kontaktního úředníka Eurofiscu uvedeného v čl. 36 odst. 1, který má osobní uživatelskou identifikaci pro elektronické systémy umožňující přístup k těmto informacím.

3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví datové prvky a technické podrobnosti týkající se automatizované žádosti vztahující se k informacím uvedeným v odstavci 1 tohoto článku a praktická opatření týkající se podmínek uvedených v odstavci 2 tohoto článku, aby mohl členský stát poskytující informace identifikovat kontaktního úředníka Eurofiscu přistupujícího k informacím. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 58 odst. 2.“

Článek 24 se nahrazuje tímto:

„Článek 24

Jestliže si příslušné orgány členských států pro účely článků 17 až 21a vyměňují informace elektronickými prostředky, učiní veškerá opatření nezbytná k zajištění souladu s článkem 55.

Členské státy odpovídají za veškerý vývoj svých systémů, který je nezbytný pro umožnění výměny informací za využití sítě CCN/CSI nebo jakékoli jiné obdobné zabezpečené sítě využívané k výměně informací uvedených v článku 21a elektronickými prostředky.“

7)	Název kapitoly VII se nahrazuje tímto: „PŘÍTOMNOST V PROSTORÁCH SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ A BĚHEM SPRÁVNÍCH ŠETŘENÍ A SPOLEČNĚ PROVÁDĚNÁ SPRÁVNÍ ŠETŘENÍ“.

Článek 28 se mění takto:

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a. Na základě dohody mezi dožadujícími orgány a dožádaným orgánem a v souladu s podmínkami stanovenými dožádaným orgánem se mohou úředníci zmocnění dožadujícími orgány účastnit v souvislosti se shromažďováním a výměnou informací podle článku 1 správních šetření prováděných na území dožádaného členského státu. Tato správní šetření, která úředníci dožadujících orgánů a dožádaného orgánu provádějí společně, probíhají pod vedením dožádaného členského státu a podle jeho právních předpisů. Úředníci dožadujících orgánů mají přístup do týchž prostor a k týmž dokumentům jako úředníci dožádaného orgánu a v rozsahu, v jakém to právní předpisy dožádaného členského státu povolují jeho úředníkům, mohou vyslechnout osoby povinné k dani.

Pokud to právní předpisy dožádaného členského státu povolují, vykonávají úředníci dožadujících členských států stejné kontrolní pravomoci, jako jsou kontrolní pravomoci svěřené úředníkům dožádaného členského státu.

Kontrolní pravomoci úředníků dožadujících orgánů jsou vykonávány výhradně za účelem provedení správního šetření.

Na základě dohody mezi dožadujícími orgány a dožádaným orgánem a v souladu s podmínkami stanovenými dožádaným orgánem mohou zúčastněné orgány vypracovat o šetření společnou zprávu.“;

b)	odstavec 3 se nahrazuje tímto: „3. Úředníci dožadujícího orgánu, kteří jsou přítomni v jiném členském státě v souladu s odstavci 1, 2 a 2a, musí být vždy schopni předložit písemné zmocnění, v němž je uvedena jejich totožnost a jejich úřední postavení.“

Článek 33 se mění takto:

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. S cílem podpořit a usnadnit mnohostrannou spolupráci při boji proti podvodům v oblasti DPH se touto kapitolou zřizuje síť pro rychlou výměnu, zpracování a analýzu cílených informací o přeshraničních podvodech mezi členskými státy a pro koordinaci všech následných opatření („Eurofisc“).“;

odstavec 2 se mění takto:

písmena b) a c) se nahrazují tímto:

„b)	provádějí a koordinují rychlou mnohostrannou výměnu a společné zpracování a analýzu cílených informací o přeshraničních podvodech v tematických okruzích, v jejichž rámci Eurofisc působí („pracovní oblasti Eurofiscu“);

c)	koordinují práci kontaktních úředníků Eurofiscu podle čl. 36 odst. 1 zúčastněných členských států při reakci na obdržená varování a informace;“

ii)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„d)	koordinují ve zúčastněných členských státech správní šetření podvodů zjištěných kontaktními úředníky Eurofiscu podle čl. 36 odst. 1, aniž mají pravomoc požadovat, aby členské státy prováděly správní šetření.“

10)

V článku 34 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Členské státy, které se rozhodly účastnit se některé pracovní oblasti Eurofiscu, se aktivně účastní mnohostranné výměny a společného zpracování a analýzy cílených informací o přeshraničních podvodech mezi všemi zúčastněnými členskými státy a koordinace všech následných opatření.“

11)	Článek 35 se nahrazuje tímto: „Článek 35 Komise poskytuje Eurofiscu technickou a logistickou podporu. Komise nemá přístup k informacím uvedeným v článku 1, které mohou být vyměňovány prostřednictvím Eurofiscu, s výjimkou okolností uvedených v čl. 55 odst. 2.“

12)

Článek 36 se mění takto:

vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a. Kontaktní úředníci členských států určí z kontaktních úředníků Eurofiscu na omezenou dobu předsedu Eurofiscu.

Kontaktní úředníci členských států:

a)	schvalují vytvoření a ukončení pracovní oblasti Eurofiscu;

b)	prověřují veškeré záležitosti týkající se provozního fungování Eurofiscu;

c)	přinejmenším jednou ročně posuzují účinnost a efektivitu fungování činností Eurofiscu;

d)	schvalují výroční zprávu uvedenou v článku 37.“;

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Kontaktní úředníci členských států účastnící se činnosti v určité pracovní oblasti Eurofiscu („zúčastnění kontaktní úředníci Eurofiscu“) určí ze svého středu na omezenou dobu koordinátora pracovní oblasti Eurofiscu.

Koordinátoři pracovní oblasti Eurofiscu:

a)	shromažďují informace získané od zúčastněných kontaktních úředníků Eurofiscu, jak se na tom dohodli účastníci dané pracovní oblasti, a zpřístupňují všechny informace ostatním zúčastněným kontaktním úředníkům Eurofiscu; tyto informace se vyměňují v elektronické podobě;

zajišťují, aby informace získané od zúčastněných kontaktních úředníků Eurofiscu byly zpracovávány a analyzovány společně s příslušnými cílenými informacemi o přeshraničních podvodech sdělenými nebo shromážděnými podle tohoto nařízení, jak se na tom dohodli účastníci dané pracovní oblasti, a zpřístupňují výsledky všem zúčastněným kontaktním úředníkům Eurofiscu;

c)	poskytují zpětnou vazbu všem zúčastněným kontaktním úředníkům Eurofiscu;

d)	předkládají kontaktním úředníkům členských států výroční zprávu o činnostech v dané pracovní oblasti.“;

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„3. Koordinátoři pracovní oblasti Eurofiscu mohou požádat o příslušné informace Agenturu Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Za tímto účelem a jak se na tom dohodli účastníci dané pracovní oblasti, mohou koordinátoři těmto úřadům zasílat tolik informací, kolik je nezbytné k tomu, aby od nich dostali požadované informace.

4. Koordinátoři pracovní oblasti Eurofiscu zpřístupní informace obdržené od Europolu a OLAFu ostatním zúčastněným kontaktním úředníkům Eurofiscu; tyto informace se vyměňují v elektronické podobě.

5. Koordinátoři pracovní oblasti Eurofiscu zajišťují, aby byly informace získané od Europolu a OLAFu zpracovávány a analyzovány společně s příslušnými cílenými informacemi sdělenými nebo shromážděnými podle tohoto nařízení, jak se na tom dohodli účastníci dané pracovní oblasti, a zpřístupňují výsledky všem zúčastněným kontaktním úředníkům Eurofiscu.“

13)

Článek 37 se nahrazuje tímto:

„Článek 37

Předseda Eurofiscu předkládá výboru uvedenému v čl. 58 odst. 1 výroční zprávu o činnostech ve všech pracovních oblastech.

Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme procesní pravidla týkající se Eurofiscu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 58 odst. 2.“

14)

V čl. 48 odst. 1 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Zjistí-li členský stát usazení, že osoba povinná k dani, která žádá o vrácení DPH podle článku 5 směrnice 2008/9/ES, v něm má daňovou povinnost, může ji požádat o souhlas s převedením vracené DPH přímo tomuto členskému státu za účelem splnění neuhrazené daňové povinnosti. Pokud osoba povinná k dani s takovým převedením souhlasí, členský stát usazení informuje členský stát vrácení daně o částce, v souvislosti s níž byl souhlas získán, a členský stát vrácení daně tuto částku převede jménem osoby povinné k dani členskému státu usazení. Členský stát usazení informuje v souladu se svým vnitrostátním právem a správními postupy osobu povinnou k dani o tom, zda převedená částka představuje úplné nebo částečné splnění daňové povinnosti. Převedení vracené DPH členskému státu usazení se však nedotýká práva členského státu vrácení daně vymáhat závazky, které v něm osoba povinná k dani má.

Je-li daňová povinnost v členském státě usazení zpochybněna, může členský stát usazení použít převedení vracených částek se souhlasem osoby povinné k dani jako zadržovací opatření, pokud je v něm zajištěn účinný soudní přezkum.“

15)	Název kapitoly XIII se nahrazuje tímto: „VZTAHY S KOMISÍ A DALŠÍMI ORGÁNY, INSTITUCEMI A JINÝMI SUBJEKTY UNIE“.

16)

V článku 49 se vkládá nový odstavec, který zní:

„2a. Členské státy mohou sdělovat OLAFu příslušné informace, aby mohl v souladu se svým mandátem zvážit vhodná opatření. Pokud byly tyto informace získány od jiného členského státu, může tento členský stát požádat, aby bylo předání informací vázáno na jeho předchozí souhlas.“

17)

Článek 55 se mění takto:

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Osoby pověřené Bezpečnostním akreditačním úřadem Komise mohou mít přístup k těmto informacím pouze tehdy, pokud je to nezbytné pro péči o elektronické systémy, které pro účely provádění tohoto nařízení provozuje Komise a využívají členské státy, a pro jejich údržbu a rozvoj.“;

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Na veškeré uchovávání, zpracovávání a výměnu informací podle tohoto nařízení se vztahují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (*1) a (ES) č. 45/2001 (*2). Pro účely správného uplatňování tohoto nařízení však členské státy omezí rozsah povinností a práv uvedených v článcích 12 až 15, 17, 21 a 22 nařízení (EU) 2016/679. Tato omezení nepřekračují to, co je nezbytně nutné, aby byly chráněny zájmy uvedené v čl. 23 odst. 1 písm. e) uvedeného nařízení, zejména na to:

a)	aby příslušné orgány členských států mohly řádně plnit své úkoly pro účely tohoto nařízení, nebo

b)	aby nebylo bráněno úředním nebo právním šetřením, analýzám, vyšetřováním nebo postupům pro účely tohoto nařízení a aby nebylo ohroženo předcházení daňovým únikům a daňovým podvodům a jejich vyšetřování a odhalování.

Zpracovávání a uchovávání informací podle tohoto nařízení se provádí pouze pro účely uvedené v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení a informace nesmějí být dále zpracovávány způsobem s uvedenými účely neslučitelným. Zpracovávání osobních údajů na základě tohoto nařízení pro jakékoli jiné účely, například komerční, se zakazuje. Doba uchovávání těchto informací je omezena na délku nezbytnou k dosažení uvedených účelů. Doby uchovávání informací uvedených v článku 17 tohoto nařízení se stanoví podle promlčecích lhůt stanovených v právních předpisech dotčených členských států, avšak nesmí být delší než deset let.

(*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1)."

(*2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).“"

18)

V článku 58 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (*3).

(*3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“"

19)	Příloha I se zrušuje.

Článek 2

Změny nařízení (EU) 2017/2454

Článek 1 nařízení (EU) 2017/2454 se mění takto:

Bod 5 se nahrazuje tímto:

„5)

V článku 17 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme technické podrobnosti týkající se automatizované žádosti vztahující se k informacím uvedeným v odst. 1 písm. a) až f) tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 58 odst. 2.““

2)	Bod 8 se zrušuje.

Článek 3

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 1 bodu 3 písm. a), b), a c), bodu 4 písm. a), c) a e) a bodů 5, 6 a 14 se použijí ode dne 1. ledna 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 2. října 2018.

Za Radu

předseda

H. LÖGER

(1) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 3. července 2018 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. května 2018 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3) Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 268, 12.10.2010, s. 1).

(4) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

(5) Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1).

(6) Rozhodnutí Rady 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008 o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 12).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(8) Směrnice Rady 2008/9/ES ze dne 12. února 2008, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě (Úř. věst. L 44, 20.2.2008, s. 23).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(11) Nařízení Rady (EU) 2017/2454 ze dne 5. prosince 2017, kterým se mění nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 348, 29.12.2017, s. 1).

16.10.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 259/12

NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2018/1542

ze dne 15. října 2018

o omezujících opatřeních proti šíření a používání chemických zbraní

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 215 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1544 ze dne 15. října 2018 o omezujících opatřeních proti šíření a používání chemických zbraní (1),

s ohledem na společný návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 22. března 2018 dospěla Evropská rada k závěru, že používání chemických zbraní, včetně používání jakýchkoli toxických chemických látek jakožto zbraní, je za všech okolností naprosto nepřijatelné, musí být systematicky a důsledně odsuzováno a představuje bezpečnostní riziko pro nás všechny. Dne 28. června 2018 vyzvala Evropská rada, aby byl co nejdříve přijat nový režim Unie v oblasti omezujících opatření zaměřený na používání a šíření chemických zbraní.

(2)

Dne 15. října 2018 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2018/1544 o omezujících opatřeních proti používání a šíření chemických zbraní. Uvedené rozhodnutí stanoví cestovní omezení a zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů některých osob, subjektů a orgánů, jež jsou odpovědné za výrobu, používání nebo zapojení se do přípravy používání chemických zbraní, jež poskytují finanční, technickou či materiální podporu těmto činnostem nebo jsou do nich jiným způsobem zapojeny. Tyto osoby, subjekty a orgány jsou uvedeny v příloze rozhodnutí (SZBP) 2018/1544.

(3)	K provedení některých ustanovení rozhodnutí (SZBP) 2018/1544 jsou zapotřebí další kroky ze strany Unie.

(4)	Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropská komise by měly předložit návrh nařízení o omezujících opatřeních proti používání a šíření chemických zbraní.

(5)

Toto nařízení podporuje strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení z roku 2003, jakož i mezinárodní rámec týkající se šíření chemických zbraní: Úmluvu o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení (dále jen „CWC“), rozhodnutí o řešení hrozby vyplývající z použití chemických zbraní, které dne 27. června 2018 přijala konference států, jež jsou stranami CWC, Australskou skupinu, Bezpečnostní iniciativu proti šíření a Mezinárodní partnerství proti beztrestnosti za použití chemických zbraní. Toto nařízení podporuje rovněž provádění příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, zejména rezolucí č. 1540 (2004), č. 2118 (2013), č. 2209 (2015), č. 2235 (2015) a č. 2325 (2016).

(6)	Toto nařízení přispěje k úsilí Unie v bojovat proti šíření a používání chemických zbraní a k úsilí Unie na podporu Organizace pro zákaz chemických zbraní (OCWC). Oblast působnosti a definice chemických zbraní v tomto rozhodnutí by se měly shodovat s CWC.

(7)	Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména v Listině základních práv Evropské unie, především právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces a právo na ochranu osobních údajů. Toto nařízení by mělo být uplatňováno v souladu s těmito právy.

(8)	Pravomoc ke změně seznamu v příloze I tohoto nařízení by měla přináležet Radě v zájmu zajištění soudržnosti s postupem v případě sestavování, změny a přezkumu přílohy rozhodnutí (SZBP) 2018/1544.

(9)

K provedení tohoto nařízení a pro zajištění co největší právní jistoty v Unii by měla být zveřejněna jména a další relevantní údaje týkající se fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů, jejichž finanční prostředky a hospodářské zdroje musí být v souladu s tímto nařízením zmrazeny. Veškeré zpracování osobních údajů by mělo být prováděno v souladu s nařízeními Evripského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (2) a (EU) 2016/679 (3).

(10)	Členské státy a Komise by se měly navzájem informovat o opatřeních přijatých podle tohoto nařízení a sdělovat si další relevantní údaje, které mají v souvislosti s tímto nařízením k dispozici.

(11)	Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit, aby byla uplatňována. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(12)	Aby byla zajištěna účinnost opatření stanovených tímto nařízením, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost neprodleně při svém vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)	„chemickými zbraněmi“ chemické zbraně ve smyslu článku II Úmluvy o chemických zbraních (CWC);

„nárokem“ jakýkoli nárok, uplatňovaný právní cestou, či nikoli, jenž vznikl přede dnem nebo po dni vstupu tohoto nařízení v platnost na základě smlouvy nebo transakce nebo v souvislosti s nimi, a zejména:

i)	nárok na plnění závazku vyplývajícího ze smlouvy nebo transakce nebo s nimi spojeného;

ii)	nárok na prodloužení doby platnosti nebo na vyplacení dluhopisů, finančních záruk nebo příslibu odškodnění v jakékoli formě;

iii)	nárok na náhradu škody související se smlouvou nebo transakcí;

iv)	protinárok;

v)	nárok na uznání nebo vymáhání, včetně využití doložky vykonatelnosti, rozsudku či rozhodčího nálezu nebo jiného rovnocenného rozhodnutí bez ohledu na místo vydání;

„smlouvou nebo transakcí“ jakákoli transakce bez ohledu na svou formu a použitelné právo a bez ohledu na to, zda zahrnuje jednu nebo více smluv nebo podobných závazků uzavřených mezi týmiž nebo různými stranami; v tomto smyslu se „smlouvou“ rozumějí též dluhopisy, záruky nebo přísliby odškodnění, zejména finanční záruky nebo přísliby finančního odškodnění, a úvěry, ať už jsou právně nezávislé, či nikoli, a jakákoli související ujednání vyplývající z dané transakce nebo s ní související;

d)	„příslušnými orgány“ příslušné orgány členských států uvedené na internetových stránkách, jejichž seznam obsahuje příloha II;

e)	„hospodářskými zdroji“ aktiva jakéhokoli druhu, hmotná nebo nehmotná, movitá či nemovitá, která nejsou finančními prostředky, ale lze je použít k získání finančních prostředků, zboží nebo služeb;

f)	„zmrazením hospodářských zdrojů“ zabránění použití hospodářských zdrojů k získání finančních prostředků, zboží nebo služeb jakýmkoli způsobem, zejména prodejem, pronájmem nebo zastavením;

„zmrazením finančních prostředků“ zabránění jakémukoli pohybu, převodu, změně nebo použití finančních prostředků, přístupu k nim nebo nakládání s nimi jakýmkoli způsobem, které by vedly k jakékoli změně jejich objemu, výše, umístění, vlastnictví, držby, povahy, určení nebo k jiné změně, která by umožnila použití těchto finančních prostředků, včetně správy portfolia;

„finančními prostředky“ finanční aktiva a výnosy všeho druhu, mimo jiné:

i)	peníze v hotovosti, šeky, peněžní pohledávky, směnky, peněžní příkazy a jiné platební nástroje;

ii)	vklady u finančních institucí a jiných subjektů, zůstatky na účtech, pohledávky a závazky z pohledávek;

iii)	veřejně i soukromě obchodované cenné papíry a dluhové nástroje, včetně akcií a kapitálových podílů, certifikátů zastupujících cenné papíry, dluhopisů, směnek, opčních listů, dlužních úpisů a smluv o derivátových nástrojích;

iv)	úroky, dividendy nebo jiné výnosy nebo hodnoty pocházející z aktiv nebo jimi vytvářené;

v)	úvěry, práva na započtení, záruky, závazky plnění nebo jiné finanční závazky;

vi)	akreditivy, nákladní listy, dodací listy a

vii)	dokumenty prokazující podíl na finančních prostředcích nebo na finančních zdrojích;

i)	„územím Unie“ území členských států, na která se vztahuje Smlouva za podmínek v ní stanovených, včetně jejich vzdušného prostoru.

Článek 2

1. Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které patří fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům nebo orgánům uvedeným v příloze I nebo které jsou jimi vlastněny, drženy nebo ovládány.

2. Fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům nebo orgánům uvedeným v příloze I ani v jejich prospěch nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje.

3. V příloze I jsou uvedeny fyzické nebo právnické osoby, subjekty a orgány, které Rada v souladu s čl. 3 odst. 1 rozhodnutí (SZBP) 2018/1544 určila jako:

fyzické nebo právnické osoby, subjekty nebo orgány, jež jsou odpovědné za následující činnosti nebo jež na tyto činnosti poskytují finanční, technickou či materiální podporu nebo jsou do nich jiným způsobem zapojeny:

i)	výroba, pořizování, držení, vývoj, přeprava, skladování nebo transfer chemických zbraní;

ii)	používání chemických zbraní nebo

iii)	zapojení se do jakékoli přípravy pro účely použití chemických zbraní;

fyzické nebo právnické osoby, subjekty nebo orgány, které jakýmkoli způsobem napomáhají kterékoli fyzické nebo právnické osobě, subjektu nebo orgánu k zapojení se do jakékoli činnosti uvedené v písmeni a) tohoto odstavce nebo je v takovém zapojení podporují či je k němu nabádají, a tím působí nebo zvyšují nebezpečí, že k takovýmto činnostem dojde, a

c)	fyzické osoby nebo právnické osoby, subjekty nebo orgány spojené s fyzickými nebo právnickými osobami, subjekty nebo orgány uvedenými v písmenech a) a b) tohoto odstavce.

Článek 3

1. Odchylně od článku 2 mohou příslušné orgány členských států povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů nebo zpřístupnění některých finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů za podmínek, které považují za vhodné, pokud shledají, že tyto finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou:

nezbytné pro uspokojení základních potřeb fyzických nebo právnických osob, subjektů nebo orgánů uvedených v příloze I a rodinných příslušníků závislých na těchto fyzických osobách, včetně plateb za potraviny, plateb nájemného nebo splátek hypoték, plateb za léky a lékařskou péči a plateb daní, pojistného a poplatků za veřejné služby;

b)	určeny výlučně k úhradě přiměřených honorářů za odborné výkony či k náhradě výdajů vzniklých v souvislosti s poskytováním právních služeb;

c)	určeny výlučně k úhradě poplatků nebo nákladů na běžné vedení nebo správu zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů;

d)	nezbytné k úhradě mimořádných výdajů, pokud příslušný orgán oznámí příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi nejméně dva týdny před udělením povolení důvody, proč se domnívá, že by dané povolení mělo být uděleno, nebo

e)	určeny k výplatě na účet nebo z účtu diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo mezinárodní organizace požívající výsad podle mezinárodního práva, pokud mají být tyto platby použity pro služební účely diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo mezinárodní organizace.

2. Dotčený členský stát do dvou týdnů uvědomí ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle odstavce 1.

Článek 4

1. Odchylně od čl. 2 odst. 1 mohou příslušné orgány členských států povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, jsou-li splněny tyto podmínky:

finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou předmětem rozhodčího nálezu, který byl vydán přede dnem zařazení fyzické nebo právnické osoby, subjektu nebo orgánu uvedených v článku 2 na seznam obsažený v příloze I, nebo předmětem soudního či správního rozhodnutí vydaného v Unii nebo soudního rozhodnutí vykonatelného v dotčeném členském státě, před tímto dnem či po něm;

b)	finanční prostředky nebo hospodářské zdroje budou použity výlučně k uspokojení nároků zajištěných nebo uznaných za platné takovým nálezem či rozhodnutím, a to v mezích stanovených platnými právními předpisy, kterými se řídí práva osob uplatňujících takové nároky;

c)	nález či rozhodnutí není ve prospěch fyzické nebo právnické osoby, subjektu nebo orgánu uvedených v příloze I a

d)	uznání nálezu či rozhodnutí není v rozporu s veřejným pořádkem v dotčeném členském státě.

2. Dotčený členský stát do dvou týdnů uvědomí ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle odstavce 1.

Článek 5

1. Odchylně od čl. 2 odst. 1 a v případě, kdy je platba fyzické nebo právnické osoby, subjektu nebo orgánu uvedených v příloze I splatná na základě smlouvy nebo dohody, která byla dotčenou fyzickou nebo právnickou osobou, subjektem nebo orgánem uzavřena, nebo povinnosti, která dotčené fyzické nebo právnické osobě, subjektu nebo orgánu vznikla přede dnem, kdy byly tato fyzická nebo právnická osoba, subjekt nebo orgán zařazeny do přílohy I, mohou příslušné orgány členských států povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů za podmínek, které považují za vhodné, pokud shledají, že:

a)	finanční prostředky nebo hospodářské zdroje budou použity na platbu provedenou fyzickou nebo právnickou osobou, subjektem nebo orgánem uvedenými v příloze I a

b)	platba není v rozporu s čl. 2 odst. 2.

2. Dotčený členský stát do dvou týdnů uvědomí ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle odstavce 1.

Článek 6

1. Ustanovení čl. 2 odst. 2 nebrání finančním nebo úvěrovým institucím, aby na zmrazený účet připisovaly finanční prostředky, které byly na účet fyzické nebo právnické osoby, subjektu nebo orgánu uvedených na seznamu převedeny třetími osobami, pokud přírůstky těchto účtů budou rovněž zmrazeny. Dotčená finanční nebo úvěrová instituce o těchto transakcích neprodleně uvědomí příslušný orgán.

2. Ustanovení čl. 2 odst. 2 se nepoužije, jsou-li na zmrazené účty připsány:

a)	úroky nebo jiné výnosy z těchto účtů;

b)	platby splatné na základě smluv, dohod nebo závazků, které byly uzavřeny nebo vznikly přede dnem, kdy byly fyzická nebo právnická osoba, subjekt nebo orgán uvedené v článku 2 zařazeny do přílohy I, nebo

c)	platby splatné na základě soudního nebo správního rozhodnutí nebo rozhodčího nálezu, které byly vydány v některém členském státě nebo které jsou v dotčeném členském státě vykonatelné.

Článek 7

1. Aniž jsou dotčeny platné předpisy o ohlašování, důvěrnosti údajů a profesním tajemství, fyzické a právnické osoby, subjekty a orgány:

neprodleně poskytnou příslušnému orgánu členského státu, ve kterém mají bydliště nebo sídlo, veškeré informace, které mohou usnadnit zajištění souladu s tímto nařízením, jako jsou informace o účtech a částkách zmrazených v souladu s článkem 2, a předají tyto informace přímo nebo prostřednictvím dotčeného členského státu Komisi a

b)	spolupracují s příslušným orgánem při veškerém ověřování těchto informací.

2. Veškeré další informace, které obdrží přímo Komise, se zpřístupní členským státům.

3. Veškeré informace poskytnuté nebo obdržené na základě tohoto článku se použijí pouze pro účely, pro něž byly poskytnuty nebo obdrženy.

Článek 8

Zakazuje se vědomě a úmyslně se účastnit činností, jejichž cílem nebo následkem je obcházení opatření uvedených v článku 2.

Článek 9

1. Ze zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů nebo odmítnutí dát je k dispozici učiněných v dobré víře, že takové jednání je v souladu s tímto nařízením, nevyplývá pro fyzickou či právnickou osobu, subjekt nebo orgán provádějící toto nařízení nebo jejich vedoucí pracovníky či zaměstnance žádná odpovědnost, ledaže by se prokázalo, že finanční prostředky a hospodářské zdroje byly zmrazeny nebo zadrženy v důsledku nedbalosti.

2. Jednání fyzických nebo právnických osob, subjektů nebo orgánů nezakládá jejich odpovědnost, pokud nevěděly a neměly žádný důvod se domnívat, že svým jednáním porušují opatření stanovená v tomto nařízení.

Článek 10

1. Nesmí být uspokojen žádný nárok vyplývající ze smlouvy nebo transakce, jejichž plnění nebo uskutečnění je přímo nebo nepřímo, zcela nebo částečně dotčeno opatřeními uloženými tímto nařízením, včetně náhrady škody nebo jiných nároků tohoto druhu, jako je nárok na náhradu škody nebo nárok vyplývající ze záruky, zejména nárok na prodloužení doby platnosti nebo vyplacení dluhopisů, záruk nebo příslibu odškodnění v jakékoli formě, zejména finančních záruk nebo příslibů finančního odškodnění, je-li vznesen:

a)	určenými fyzickými nebo právnickými osobami, subjekty nebo orgány uvedenými v příloze I;

b)	jakoukoli fyzickou nebo právnickou osoboou, subjektem nebo orgánem jednajícími prostřednictvím nebo jménem osob, subjektů nebo orgánů uvedených v písmeni a).

2. Ve všech řízeních týkajících se uplatnění nároku nese důkazní břemeno ohledně toho, že uspokojení nároku není zakázáno odstavcem 1, fyzická nebo právnická osoba, subjekt nebo orgán uplatňující tento nárok.

3. Tímto článkem není dotčeno právo fyzických nebo právnických osob, subjektů a orgánů uvedených v odstavci 1 na soudní přezkum zákonnosti neplnění smluvních závazků v souvislosti s tímto nařízením.

Článek 11

1. Komise a členské státy se navzájem informují o opatřeních přijatých podle tohoto nařízení a sdělují si všechny další důležité informace, které mají k dispozici v souvislosti s tímto nařízením, zejména informace o:

a)	finančních prostředcích zmrazených na základě článku 2 a povoleních udělených na základě článků 3, 4 a 5;

b)	porušování tohoto nařízení, problémech s jeho vymáháním a rozhodnutích vydaných vnitrostátními soudy.

2. Členské státy si poskytují navzájem a poskytují i Komisi všechny další důležité informace, které mají k dispozici a které by mohly ovlivnit účinné provádění tohoto nařízení.

Článek 12

1. Pokud Rada rozhodne o tom, že se na určitou fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt či orgán mají vztahovat opatření uvedená v článku 2, změní odpovídajícím způsobem přílohu I.

2. Rada sdělí své rozhodnutí fyzické nebo právnické osobě, subjektu nebo orgánu uvedeným v odstavci 1 včetně důvodů jejich zařazení na seznam buď přímo, je-li známa jejich adresa, nebo zveřejněním oznámení, není-li jejich adresa známa, a tím jim umožní se k věci vyjádřit.

3. Jsou-li předloženy připomínky nebo nové podstatné důkazy, Rada své rozhodnutí přezkoumá a informuje o tom dotčenou fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt nebo orgán.

4. Seznam uvedený v příloze I se pravidelně přezkoumává nejméně co dvanáct měsíců.

5. Komise je oprávněna měnit přílohu II na základě informací sdělených členskými státy.

Článek 13

1. V příloze I jsou uvedeny důvody zařazení dotčených fyzických nebo právnických osob, subjektů nebo orgánů na seznam.

2. V příloze I jsou uvedeny dostupné informace nezbytné k identifikaci dotčených fyzických nebo právnických osob, subjektů nebo orgánů. V případě fyzických osob mohou tyto informace zahrnovat jména, včetně dalších používaných jmen, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo pasu a číslo průkazu totožnosti, pohlaví, adresu, je-li známa, a funkci nebo povolání. V případě právnických osob, subjektů nebo orgánů mohou tyto informace zahrnovat názvy, místo a datum registrace, registrační číslo a místo podnikání.

Článek 14

1. Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2. Členské státy oznámí Komisi zmíněná pravidla neprodleně po vstupu tohoto nařízení v platnost a oznámí jí rovněž jakékoli následné změny.

Článek 15

1. Komise za účelem plnění svých úkolů podle tohoto nařízení zpracovává osobní údaje. Mezi tyto úkoly patří:

a)	začlenění obsahu přílohy I do veřejně dostupného elektronického konsolidovaného seznamu osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují finanční sankce Unie, a do veřejně dostupné interaktivní mapy sankcí;

b)	zpracování informací o dopadu opatření tohoto nařízení, jako je hodnota zmrazených finančních prostředků, a informací o povoleních udělených příslušnými orgány.

2. Pro účely odstavce 1 je útvar Komise uvedený v příloze II určen „správcem“ za Komisi ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 45/2001 s cílem zajistit, aby dotčené fyzické osoby mohly vykonávat svá práva podle nařízení (ES) č. 45/2001.

Článek 16

1. Členské státy určí příslušné orgány pro účely tohoto nařízení a údaje o nich zveřejní na internetových stránkách, jejichž seznam je v příloze II. Členské státy oznámí Komisi veškeré změny adres svých internetových stránek, jejichž seznam je v příloze II.

2. Členské státy oznámí Komisi své příslušné orgány včetně jejich kontaktních údajů neprodleně po vstupu tohoto nařízení v platnost a oznámí jí rovněž jakékoli následné změny.

3. Pokud se v tomto nařízení ukládá povinnost oznámit určité skutečnosti Komisi, informovat ji nebo s ní jinak komunikovat, použije se pro tyto účely adresa a další kontaktní údaje uvedené v příloze II.

Článek 17

Toto nařízení se použije:

a)	na území Unie, včetně jejího vzdušného prostoru;

b)	na palubě jakéhokoli letadla nebo plavidla v jurisdikci některého z členských států;

c)	na všechny fyzické osoby nacházející se na území Unie nebo mimo ně, které jsou státními příslušníky některého členského státu;

d)	na všechny právnické osoby, subjekty nebo orgány registrované nebo zřízené podle práva některého členského státu, ať se nacházejí na území Unie, nebo mimo ně;

e)	na všechny právnické osoby, subjekty nebo orgány v souvislosti s jakoukoli podnikatelskou činností vykonávanou zcela nebo částečně v Unii.

Článek 18

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 15. října 2018.

Za Radu

předsedkyně

F. MOGHERINI

(1) Viz strana 25 v tomto čísle Úředního věstníku.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

PŘÍLOHA I

SEZNAM FYZICKÝCH A PRÁVNICKÝCH OSOB, SUBJEKTŮ A ORGÁNŮ PODLE ČLÁNKU 2

PŘÍLOHA II

INTERNETOVÉ STRÁNKY PRO INFORMACE O PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNECH A ADRESA PRO ÚČELY OZNAMOVÁNÍ KOMISI

BELGIE

https://diplomatie.belgium.be/nl/Beleid/beleidsthemas/vrede_en_veiligheid/sancties

https://diplomatie.belgium.be/fr/politique/themes_politiques/paix_et_securite/sanctions

https://diplomatie.belgium.be/en/policy/policy_areas/peace_and_security/sanctions

BULHARSKO

https://www.mfa.bg/en/101

ČESKÁ REPUBLIKA

www.financnianalytickyurad.cz/mezinarodni-sankce.html

DÁNSKO

http://um.dk/da/Udenrigspolitik/folkeretten/sanktioner/

NĚMECKO

http://www.bmwi.de/DE/Themen/Aussenwirtschaft/aussenwirtschaftsrecht,did=404888.html

ESTONSKO

http://www.vm.ee/est/kat_622/

IRSKO

http://www.dfa.ie/home/index.aspx?id=28519

ŘECKO

http://www.mfa.gr/en/foreign-policy/global-issues/international-sanctions.html

ŠPANĚLSKO

http://www.exteriores.gob.es/Portal/en/PoliticaExteriorCooperacion/GlobalizacionOportunidadesRiesgos/Paginas/SancionesInternacionales.aspx

FRANCIE

http://www.diplomatie.gouv.fr/fr/autorites-sanctions/

CHORVATSKO

http://www.mvep.hr/sankcije

ITÁLIE

https://www.esteri.it/mae/it/politica_estera/politica_europea/misure_deroghe

KYPR

http://www.mfa.gov.cy/sanctions

LOTYŠSKO

http://www.mfa.gov.lv/en/security/4539

LITVA

http://www.urm.lt/sanctions

LUCEMBURSKO

https://maee.gouvernement.lu/fr/directions-du-ministere/affaires-europeennes/mesures-restrictives.html

MAĎARSKO

http://www.kormany.hu/download/9/2a/f0000/EU%20szankci%C3%B3s%20t%C3%A1j%C3%A9koztat%C3%B3_20170214_final.pdf

MALTA

https://www.gov.mt/en/Government/Government%20of%20Malta/Ministries%20and%20Entities/Officially%20Appointed%20Bodies/Pages/Boards/Sanctions-Monitoring-Board-.aspx

NIZOZEMSKO

https://www.rijksoverheid.nl/onderwerpen/internationale-sancties

RAKOUSKO

https://www.bmeia.gv.at/en/european-foreign-policy/foreign-policy/europe/eu-sanctions-national-authorities/

POLSKO

http://www.msz.gov.pl

PORTUGALSKO

http://www.portugal.gov.pt/pt/ministerios/mne/quero-saber-mais/sobre-o-ministerio/medidas-restritivas/medidas-restritivas.aspx

RUMUNSKO

http://www.mae.ro/node/1548

SLOVINSKO

http://www.mzz.gov.si/si/omejevalni_ukrepi

SLOVENSKO

https://www.mzv.sk/europske_zalezitosti/europske_politiky-sankcie_eu

FINSKO

http://formin.finland.fi/kvyhteistyo/pakotteet

ŠVÉDSKO

http://www.ud.se/sanktioner

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

https://www.gov.uk/sanctions-embargoes-and-restrictions

Adresa Evropské komise pro účely oznamování:

European Commission

Service for Foreign Policy Instruments (FPI)

EEAS 07/99

B-1049 Brussels, Belgium

E-mail: relex-sanctions@ec.europa.eu

16.10.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 259/25

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2018/1544

ze dne 15. října 2018

o omezujících opatřeních proti šíření a používání chemických zbraní

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropská unie podporuje mezinárodní smlouvy a režimy v oblasti odzbrojení, nešíření a kontroly zbraní.

(2)

Unie podporuje účinné provádění a univerzální uplatňování Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení (dále jen „CWC“) a zdůrazňuje, že podporuje Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) a její technický sekretariát, a vyzdvihuje jejich význam. Důrazně odsuzuje šíření a používání chemických zbraní kdekoli, kýmkoli a za jakýchkoli okolností. S cílem podpořit zákaz, který stanovuje CWC pro používání chemických zbraní, jež představuje vážnou hrozbu pro mezinárodní bezpečnost, považuje Unie za nezbytné přijmout zvláštní opatření proti těm, kdo takové zbraně používají nebo k jejich vývoji či používání přispívají. Unie je odhodlána přispívat k identifikaci a vyvození odpovědnosti osob, subjektů, skupin nebo vlád odpovědných za používání chemických zbraní, jakož i těch, kdo těmto činnostem napomáhají nebo je podporují. Stejně tak je důležité zabývat se přípravnými kroky, které používání chemických zbraní předcházejí, jako je jejich vývoj, výroba, pořizování, transfer a skladování.

(3)	Unie v tomto ohledu vyjádřila podporu rozhodnutí o řešení hrozby vyplývající z použití chemických zbraní, které dne 27. června 2018 přijala konference států, jež jsou stranami CWC.

(4)

Unie a její členské státy podporují další mezinárodní iniciativy zaměřené na boj proti hrozbě chemických zbraní, jako jsou Australská skupina, která prostřednictvím koordinace a harmonizace vnitrostátních opatření na kontrolu vývozu přispívá k plnění závazků vyplývajících z CWC a z úmluvy o zákazu biologických a toxinových zbraní, jakož i Bezpečnostní iniciativa proti šíření a Mezinárodní partnerství proti beztrestnosti za použití chemických zbraní. Unie a její členské státy podporují rovněž provádění příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, zejména rezolucí č. 1540 (2004), č. 2118 (2013), č. 2209 (2015), č. 2235 (2015) a č. 2325 (2016).

(5)

Dne 22. března 2018 dospěla Evropská rada k závěru, že používání chemických zbraní, včetně i používání jakýchkoli toxických chemických látek jakožto zbraní, je za všech okolností naprosto nepřijatelné, musí být systematicky a důsledně odsuzováno a představuje bezpečnostní riziko pro nás všechny. Dne 28. června 2018 vyzvala Evropská rada, aby byl co nejdříve přijat nový režim EU v oblasti omezujících opatření zaměřený na používání a šíření chemických zbraní.

(6)	Toto rozhodnutí přispěje k úsilí Unie bojovat proti šíření a používání chemických zbraní. Oblast působnosti a definice chemických zbraní v tomto rozhodnutí by se měly shodovat s CWC.

(7)	K provedení některých opatření je nezbytná další činnost Unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

„Chemickými zbraněmi“ se rozumějí chemické zbraně ve smyslu článku II Úmluvy o chemických zbraních (CWC).

Článek 2

1. Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby zabránily ve vstupu na jejich území nebo průjezdu přes jejich území:

fyzickým osobám, jež jsou odpovědné za následující činnosti nebo na tyto činnosti poskytují finanční, technickou či materiální podporu nebo jsou do nich jiným způsobem zapojeny:

i)	výroba, pořizování, držení, vývoj, přeprava, skladování nebo transfer chemických zbraní;

ii)	používání chemických zbraní;

iii)	zapojení se do jakékoli přípravy použití chemických zbraní,

b)	fyzickým osobám, které jakýmkoli způsobem napomáhají kterékoli fyzické nebo právnické osobě, subjektu nebo orgánu k zapojení se do jakékoli činnosti uvedené v písmeni a) nebo je v takovém zapojení podporují či je k němu nabádají, a

c)	fyzickým osobám spojeným s fyzickými osobami uvedenými v písmenech a) a b),

jak jsou uvedeny v příloze.

2. Z odstavce 1 nevyplývá pro členské státy povinnost odmítnout vstup na své území svým státním příslušníkům.

3. Odstavcem 1 nejsou dotčeny případy, kdy je členský stát vázán povinností podle mezinárodního práva, zejména:

a)	jako hostitelská země mezinárodní mezivládní organizace;

b)	jako hostitelská země mezinárodní konference svolané nebo konané pod záštitou Organizace spojených národů;

c)	podle mnohostranné dohody o výsadách a imunitách nebo

d)	na základě smlouvy o smíru z roku 1929 (Lateránský pakt) uzavřené mezi Svatým stolcem (Vatikánským městským státem) a Itálií.

4. Odstavec 3 se vztahuje rovněž na případy, kdy je členský stát hostitelskou zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

5. Rada je řádně informována o všech případech, kdy členský stát udělí výjimku podle odstavce 3 nebo 4.

6. Členské státy mohou udělit výjimky z opatření uložených podle odstavce 1, pokud je cesta dotyčné osoby odůvodněna naléhavými humanitárními potřebami nebo účastí na mezivládních zasedáních, včetně zasedání podporovaných nebo pořádaných Unií nebo zasedání pořádaných členským státem vykonávajícím předsednictví OBSE, na nichž je veden politický dialog, který přímo podporuje politické cíle sledované omezujícími opatřeními, včetně prosazování zákazu chemických zbraní a dosažení chemického odzbrojení. Členské státy také mohou udělit výjimky z opatření uložených podle odstavce 1, pokud je vstup nebo průjezd nezbytný z důvodu soudního řízení.

7. Členský stát, který hodlá udělit výjimky uvedené v odstavci 6, tuto skutečnost oznámí písemně Radě. Výjimka se pokládá za udělenou, pokud jeden nebo více členů Rady nevznese písemně námitku do dvou pracovních dnů od obdržení oznámení o navrhované výjimce. Pokud jeden nebo více členů Rady vznese námitku, může o udělení navrhované výjimky rozhodnout Rada kvalifikovanou většinou.

8. Pokud členský stát povolí podle odstavce 3, 4, 6 nebo 7 osobám uvedeným na seznamu v příloze vstup na své území nebo průjezd přes ně, je toto povolení striktně omezeno na účel, pro který bylo uděleno, a na osoby, jichž se přímo týká.

Článek 3

1. Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které patří:

fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům nebo orgánům, jež jsou odpovědné za následující činnosti nebo jež na tyto činnosti poskytují finanční, technickou či materiální podporu nebo jsou do nich jiným způsobem zapojeny:

i)	výroba, pořizování, držení, vývoj, přeprava, skladování nebo transfer chemických zbraní;

ii)	používání chemických zbraní;

iii)	zapojení se do jakékoli přípravy pro účely použití chemických zbraní,

fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům nebo orgánům, které jakýmkoli způsobem napomáhají kterékoli fyzické nebo právnické osobě, subjektu nebo orgánu k zapojení se do jakékoli činnosti uvedené v písmeni a) nebo je v takovém zapojení podporují či je k němu nabádají, a tím působí nebo zvyšují nebezpečí, že k takovýmto činnostem dojde, a

c)	fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům nebo orgánům spojeným s fyzickými nebo právnickými osobami, subjekty nebo orgány uvedenými v písmenech a) a b),

jak jsou uvedeny v příloze.

2. Fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům nebo orgánům uvedeným v příloze ani v jejich prospěch nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje..

3. Odchylně od odstavců 1 a 2 může příslušný orgán členského státu povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů nebo zpřístupnění některých finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů za podmínek, které považuje za vhodné, pokud shledá, že tyto finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou:

nezbytné pro uspokojení základních potřeb fyzických nebo právnických osob, subjektů nebo orgánů uvedených v příloze a rodinných příslušníků závislých na těchto fyzických osobách, včetně plateb za potraviny, plateb nájemného nebo splátek hypoték, plateb za léky a lékařskou péči a plateb daní, pojistného a poplatků za veřejné služby;

b)	určené výlučně k úhradě přiměřených honorářů za odborné výkony a k náhradě výdajů vzniklých v souvislosti s poskytováním právních služeb;

c)	určené výlučně k úhradě poplatků nebo nákladů na běžné vedení nebo správu zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů;

d)	nezbytné k úhradě mimořádných výdajů, pokud příslušný orgán oznámí příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi nejméně dva týdny před udělením povolení důvody, proč se domnívá, že by dané povolení mělo být uděleno, nebo

e)	určené k platbě na účet nebo z účtu diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo mezinárodní organizace požívající výsad podle mezinárodního práva, pokud mají být tyto platby použity pro služební účely této diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo mezinárodní organizace.

Dotčený členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto odstavce.

4. Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány členského státu povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, jsou-li splněny tyto podmínky:

finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou předmětem rozhodčího nálezu, který byl vydán přede dnem zařazení fyzické nebo právnické osoby, subjektu nebo orgánu uvedených v odstavci 1 na seznam obsažený v příloze, nebo předmětem soudního nebo správního rozhodnutí vydaného v Unii nebo soudního rozhodnutí vykonatelného v dotčeném členském státě, před tímto dnem nebo po něm;

b)	finanční prostředky nebo hospodářské zdroje budou použity výlučně k uspokojení nároků zajištěných nebo uznaných za platné takovým nálezem či rozhodnutím, a to v mezích stanovených platnými právními předpisy, kterými se řídí práva osob uplatňujících takové nároky;

c)	nález či rozhodnutí není ve prospěch fyzické nebo právnické osoby, subjektu či orgánu uvedených na seznamu v příloze a

d)	uznání nálezu či rozhodnutí není v rozporu s veřejným pořádkem v dotčeném členském státě.

Dotčený členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto odstavce.

5. Odstavec 1 nebrání fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům zařazeným na seznam obsažený v příloze provést platbu vyplývající ze smlouvy, jež byla uzavřena před jejich zařazením, jestliže dotčený členský stát shledá, že tuto platbu přímo ani nepřímo neobdrží fyzická nebo právnická osoba, subjekt či orgán uvedené v odstavci 1.

6. Odstavec 2 se nepoužije, jsou-li na zmrazené účty připsány:

a)	úroky nebo jiné výnosy z těchto účtů;

b)	platby splatné na základě smluv, dohod nebo závazků, které byly uzavřeny nebo vznikly přede dnem, od nějž se na tyto účty vztahují opatření podle odstavců 1 a 2, nebo

c)	platby splatné na základě soudního či správního rozhodnutí nebo rozhodčího nálezu, které byly vydány v Unii nebo které jsou v dotčeném členském státě vykonatelné,

pokud se na veškeré takové úroky, jiné výnosy a platby nadále vztahují opatření podle odstavce 1.

Článek 4

1. Rada na návrh členského státu nebo vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku jednomyslně rozhoduje o sestavení nebo změně seznamu uvedeného v příloze.

2. Rada sdělí dotčené fyzické nebo právnické osobě, subjektu či orgánu své rozhodnutí podle odstavce 1 včetně důvodů jejich zařazení na seznam buď přímo, je-li známa jejich adresa, nebo zveřejněním oznámení, a tím jim umožní se k věci vyjádřit.

3. Jsou-li předloženy připomínky nebo nové podstatné důkazy, Rada své rozhodnutí podle odstavce 1 přezkoumá a informuje o tom dotčenou fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt nebo orgán.

Článek 5

1. V příloze jsou uvedeny důvody zařazení fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů podle článků 2 a 3 na seznam.

2. V příloze jsou uvedeny dostupné informace nezbytné k identifikaci dotčených fyzických nebo právnických osob, subjektů nebo orgánů. V případě fyzických osob mohou tyto informace zahrnovat jména, včetně dalších používaných jmen, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo pasu a číslo průkazu totožnosti, pohlaví, adresu, je-li známa, a funkci nebo povolání. V případě právnických osob, subjektů nebo orgánů mohou tyto informace zahrnovat názvy, místo a datum registrace, registrační číslo a místo podnikání.

Článek 6

Nesmí být uspokojen žádný nárok vyplývající ze smlouvy nebo transakce, jejichž plnění nebo uskutečnění bylo přímo nebo nepřímo, zcela nebo částečně dotčeno opatřeními uloženými tímto rozhodnutím, včetně náhrady škody nebo jiných nároků tohoto druhu, jako je nárok na náhradu nebo nárok vyplývající ze záruky, zejména nárok na prodloužení doby platnosti nebo vyplacení dluhopisů, záruk nebo příslibu odškodnění v jakékoli formě, zejména finančních záruk nebo příslibů finančního odškodnění, je-li vznesen:

a)	určenými fyzickými nebo právnickými osobami, subjekty či orgány uvedenými na seznamu v příloze;

b)	jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobou, subjektem nebo orgánem jednajícími prostřednictvím nebo jménem osob, subjektů nebo orgánů uvedených v písmeni a).

Článek 7

Pro dosažení co největšího účinku opatření stanovených v tomto rozhodnutí podporuje Unie třetí státy v přijímání omezujících opatření podobných těm, která jsou stanovena v tomto rozhodnutí.

Článek 8

Toto rozhodnutí se použije do 16. října 2019. Toto rozhodnutí je průběžně přezkoumáváno. Bude-li mít Rada za to, že jeho cílů nebylo dosaženo, odpovídajícím způsobem prodlouží jeho použitelnost nebo je změní.

Článek 9

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Lucemburku dne 15. října 2018.

Za Radu

předsedkyně

F. MOGHERINI

PŘÍLOHA

SEZNAM FYZICKÝCH A PRÁVNICKÝCH OSOB, SUBJEKTŮ A ORGÁNŮ PODLE ČLÁNKŮ 2 A 3.

16.10.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 259/31

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2018/1545

ze dne 15. října 2018,

kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2017/1869 o poradní misi Evropské unie na podporu reformy bezpečnostního sektoru v Iráku (EUAM Iraq)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 42 odst. 4 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 16. října 2017 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2017/1869 (1) o poradní misi Evropské unie na podporu reformy bezpečnostního sektoru v Iráku (EUAM Iraq).

(2)	V návaznosti na strategický přezkum mise doporučil Politický a bezpečnostní výbor, aby byl mandát mise EUAM Iraq změněn a prodloužen o osmnáct měsíců.

(3)	Rozhodnutí (SZBP) 2017/1869 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)	Mise EUAM Iraq bude probíhat za situace, která se může zhoršit a která by mohla ohrozit dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy o Evropské unii,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí (SZBP) 2017/1869 se mění takto:

Články 2 a 3 se nahrazují tímto:

„Článek 2

Cíle

Strategické cíle mise EUAM Iraq jsou tyto:

1)	poskytovat iráckým orgánům poradenství a odborné poznatky na strategické úrovni s cílem určit a vymezit požadavky pro soudržné provádění civilních aspektů reformy bezpečnostního sektoru v rámci iráckého programu národní bezpečnosti a souvisejících plánů;

2)	analyzovat, posuzovat a identifikovat příležitosti na národní, regionální a místní úrovni pro další zapojení Unie, pokud jde o podporu zaměřenou na potřeby reformy sektoru civilní bezpečnosti, a tím přispívat k plánování a provádění ze strany Unie a členských států a tyto činnosti usnadňovat;

3)	poskytovat pomoc delegaci Unie při koordinaci podpory, kterou Unie a členské státy poskytují pro účely reformy bezpečnostního sektoru, a zajistit tak soudržnost opatření Unie.

Článek 3

Úkoly

1. V zájmu dosažení cílů stanovených v čl. 2 bodě 1) mise EUAM Iraq:

a)	posílí strategické poradenství zaměřené na vypracování národních strategií předcházení a boje proti terorismu (včetně boje proti násilnému extremismu) a organizovanému zločinu, které zahrnuje i vymezení politik a akčních plánů pro jejich vypracování a provádění, zajišťující inkluzivní přístup;

b)	podporuje ředitelství Ministerstva vnitra pro plánování při koncipování a sledování provádění institucionálních reforem v tomto ministerstvu v rámci provádění Národní bezpečnostní strategie;

c)	podporuje harmonizované provádění národních strategií a přispívá k řízení a realizaci struktury reformy bezpečnostního sektoru v rámci systémů programu reformy bezpečnostního sektoru a zastřešujícího rámce;

d)	vymezuje a podporuje provádění komplexní strategie boje proti organizované trestné činnosti na strategické úrovni se zvláštním zaměřením na správu hranic a finanční trestnou činnost, zejména korupci, praní peněz a nedovolené obchodování s předměty kulturního dědictví;

poskytuje poradenství s cílem usnadnit začlenění koncepcí lidských práv a rovnosti žen a mužů do všech národních strategií a politik se zaměřením na plány provádění v Ministerstvu vnitra a prostřednictvím úřadu generálního inspektora, generálního ředitelství pro lidské zdroje a ředitelství Ministerstva vnitra pro odbornou přípravu;

f)	podporuje přijetí koncepcí dohledu v Ministerstvu vnitra, jakož i koncepcí souvisejících s bojem proti finanční a správní korupci;

přispívá k procesu institucionální reformy v rámci Ministerstva vnitra tím, že prosazuje posílenou institucionální koordinaci, poskytuje koncepční nástroje ke zlepšení plánovacích, prováděcích a posuzovacích schopností na strategické úrovni a poskytuje poradenství, pokud jde o řízení rozměru reformy týkajícího se lidských zdrojů;

h)	poskytuje poradenství ohledně působení mimo Bagdád prostřednictvím podpory orgánů při posuzování potřeb institucí na úrovni provincií a regionů a při identifikaci příležitostí pro jejich začlenění do procesu reforem a souvisejících výzev;

i)	vytváří a udržuje efektivní vazby s klíčovými mezinárodními aktéry působícími v oblasti reformy sektoru civilní bezpečnosti, zejména s OSN, NATO, Globální koalicí a Spojenými státy americkými.

2. K dosažení cílů stanovených v čl. 2 bodě 2) mise EUAM Iraq:

a)	vede a aktualizuje přehled probíhajících a plánovaných činností na podporu reformy bezpečnostního sektoru a identifikuje po celé zemi zjištěné poznatky a nedostatky,

identifikuje střednědobé až dlouhodobé potřeby a příležitosti, pokud jde o případné budoucí zapojení Unie na podporu reformy bezpečnostního sektoru, rovněž na úrovni regionů a provincií, s cílem přispět k dalšímu plánování Unie týkajícímu se případného budoucího zapojení, mimo jiné společně s NATO, a tuto činnost podporovat, a to při plném zohlednění zásad inkluzivnosti, reciprocity a rozhodovací samostatnosti Unie. Plánování bude koordinováno s NATO v Iráku v zájmu posílení soudržnosti příslušných činností vzájemně se posilujícím způsobem s cílem rozvíjet synergie a získat podporu v oblastech, jako je logistika, přičemž je třeba zajistit plnou transparentnost a odpovědnost členských států;

c)	v koordinaci s mezinárodními dárci identifikuje projekty s rychlým dopadem, které by mohly být uskutečněny prostřednictvím nástrojů Unie nebo dvoustranné spolupráce členských států, týkající se například správy hranic na letišti v Bagdádu.

3. V zájmu dosažení cílů stanovených v čl. 2 bodě 3) mise EUAM Iraq:

a)	podporuje spolupráci a koordinaci vnitrostátních a mezinárodních zúčastněných stran s důrazem na tři úrovně plánované ve strategii reformy bezpečnostního sektoru;

b)	zachovává vedoucí koordinační úlohu v rámci systému právních předpisů v oblasti národní bezpečnosti a systému strategie obrany a vnitřní bezpečnosti;

c)	udržuje kontakty s výborem pro podporu reformy bezpečnostního sektoru v rámci statusu privilegovaného partnera;

d)	pokračuje v úzké koordinaci s delegací Unie v oblasti reformy sektoru civilní bezpečnosti, včetně boje proti terorismu a zpravodajství, a s členskými státy přítomnými v Bagdádu prostřednictvím pravidelných zasedání na úrovni vedoucího mise i odborníků;

e)	v úzké koordinaci s delegací Unie podporuje začlenění zásad strategického rámce EU na podporu reformy bezpečnostního sektoru v Iráku.

4. Při plnění cílů uvedených v čl. 2 bodě 3) mise EUAM Iraq podporuje koordinaci s OSN, zejména s Rozvojovým programem OSN, a s dalšími mezinárodními aktéry na místě, včetně NATO, Globální koalice a Spojených států amerických, s cílem podpořit synergie a soudržnost, a to s patřičným ohledem na institucionální rámec Unie.“

V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Finanční referenční částka určená na pokrytí výdajů souvisejících s misí EUAM Iraq od 16. října 2017 do 17. října 2018 činí 17 300 000 EUR.

Finanční referenční částka určená na pokrytí výdajů souvisejících s misí EUAM Iraq od 18. října 2018 do 17. dubna 2020 činí 64 800 000 EUR.

Finanční referenční částku na jakékoli následující období stanoví Rada.“

3)	V článku 17 se druhý odstavec nahrazuje tímto: „Použije se do dne 17. dubna 2020.“

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 15. října 2018.

Za Radu

předsedkyně

F. MOGHERINI

(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/1869 ze dne 16. října 2017 o poradní misi Evropské unie na podporu reformy bezpečnostního sektoru v Iráku (EUAM Iraq) (Úř. věst. L 266, 17.10.2017, s. 12).

16.10.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 259/35

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2018/1547

ze dne 15. října 2018,

kterým se stanoví specifikace pro propojení ústředních přístupových bodů se Systémem vstupu/výstupu (EES) a pro technické řešení usnadňující shromažďování údajů členskými státy pro účely vytváření statistiky týkající se přístupu k údajům EES pro účely vymáhání práva

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (1), a zejména na čl. 36 písm. l) tohoto nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízením (EU) 2017/2226 byl zřízen Systém vstupu/výstupu (EES), který elektronicky zaznamenává čas a místo vstupu a výstupu státních příslušníků třetích zemí s oprávněním ke krátkodobému pobytu na území členských států a vypočítává délku jejich oprávněného pobytu.

(2)

Cílem systému EES je zlepšit správu vnějších hranic, předcházet nedovolenému přistěhovalectví a usnadňovat řízení migračních toků. Systém EES by měl zejména přispívat k identifikaci všech osob, které nesplňují nebo přestaly splňovat podmínky týkající se délky oprávněného pobytu na území členských států. Systém EES by měl dále přispívat k prevenci, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů.

(3)

Nařízení (EU) 2017/2226 stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů. Jak členské státy, tak Europol by měly podávat žádosti o přístup k údajům EES prostřednictvím tzv. ústředních přístupových bodů, což jsou orgány nebo subjekty, které jsou vnitrostátním právem pověřeny výkonem funkce veřejného orgánu a které by měly být schopny účinně ověřit, zda jsou v každém případě splněny podmínky žádosti o přístup do systému EES. Ústřední přístupové body by měly vyřizovat žádosti o přístup k údajům EES za účelem prevence, odhalování nebo vyšetřování a předávat zpřístupněné údaje EES žádající operativní složce. Aby byly tyto operace zpracování údajů umožněny, měl by každý členský stát propojit své ústřední přístupové body s národním jednotným rozhraním. Rovněž Europol by měl propojit svůj ústřední přístupový bod se systémem EES a být za toto propojení odpovědný.

(4)	Podle nařízení (EU) 2017/2226 by měla za řízení vývoje a provozu systému EES odpovídat Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 (2).

(5)

Nařízení (EU) 2017/2226 vyžaduje, aby Komise před vývojem systému EES přijala opatření nezbytná pro vývoj a technické provedení tohoto systému. V tomto ohledu čl. 36 písm. l) nařízení (EU) 2017/2226 konkrétně odkazuje na přijetí opatření týkajících se specifikací pro propojení ústředních přístupových bodů se systémem EES a pro technické řešení usnadňující shromažďování údajů členskými státy pro účely vytváření statistiky týkající se přístupu k údajům EES pro účely vymáhání práva.

(6)

Na základě těchto opatření by pak Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva měla být schopna navrhnout fyzickou architekturu systému EES, včetně jeho komunikační infrastruktury, vymezit technické specifikace tohoto systému a vyvinout jej.

(7)

V tomto rámci je tudíž nezbytné přijmout opatření, kterými se stanoví specifikace pro technická řešení, jež by měla zavedena za účelem propojení ústředních přístupových bodů členských států s národním jednotným rozhraním a propojení ústředního přístupového bodu Europolu se systémem EES. Rovněž by měly být přijaty specifikace pro technické řešení usnadňující shromažďování údajů pro účely vytváření statistiky, kterou musí členské státy vypracovat ohledně přístupu k údajům EES pro účely vymáhání práva.

(8)

Technická řešení zvolená pro provádění systému EES by měla zohledňovat potřebu lepší integrace stávajících a budoucích systémů správy hranic Unie, jakož i interoperabilitu těchto systémů. Tato technická řešení by měla být rozšiřitelná a umožňovat další vývoj, aby mohla v případě potřeby integrovat další funkce, řídit větší počet operací a uchovávat více údajů.

(9)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastnilo přijímání nařízení (EU) 2017/2226 a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Avšak vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2017/2226 navazuje na schengenské acquis, Dánsko dne 30. května 2018 oznámilo v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu své rozhodnutí provést nařízení (EU) 2017/2226 ve svém vnitrostátním právu. Ve smyslu mezinárodního práva je proto pro Dánsko toto rozhodnutí závazné.

(10)	Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES (3); Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(11)	Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (4); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(12)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (5), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES (6).

(13)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (7), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (8).

(14)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (9), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (10).

(15)

Pokud jde o Kypr, Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko, provoz systému EES vyžaduje udělení pasivního přístupu do systému VIS a uvedení v účinnost veškerých ustanovení schengenského acquis týkajících se systému SIS v souladu s příslušnými rozhodnutími Rady. Tyto podmínky mohou být splněny pouze tehdy, jakmile je úspěšně dokončeno ověření v souladu s platnými postupy schengenského hodnocení. Systém EES by tedy měly provozovat pouze ty členské státy, které tyto podmínky splňují již ke dni zprovoznění systému EES. Členské státy, které systém EES neprovozují od počátečního zahájení provozu, by měly být k systému EES připojeny v souladu s postupem stanoveným v nařízení (EU) 2017/2226, jakmile budou splněny všechny tyto podmínky.

(16)	Evropský inspektor ochrany údajů vydal své stanovisko dne 23. dubna 2018.

(17)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro inteligentní hranice,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Propojení ústředních přístupových bodů každého členského státu

Pro účely článků 31 a 32 nařízení (EU) 2017/2226 má ústřední přístupový bod podle čl. 29 odst. 3 nařízení (EU) 2017/2226 přístup do systému EES s cílem vyřídit žádosti operativních složek v rámci určených orgánů.

V souladu s čl. 38 odst. 1 písm. a) a c) nařízení (EU) 2017/2226 každý členský stát propojí své ústřední přístupové body s příslušným národním jednotným rozhraním v souladu s technickými specifikacemi uvedenými v čl. 37 odst. 1 nařízení (EU) 2017/2226.

Článek 2

Propojení ústředního přístupového bodu Europolu

Pro účely článku 33 nařízení (EU) 2017/2226 má ústřední přístupový bod Europolu podle čl. 30 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226 přístup do systému EES s cílem vyřizovat žádosti určeného orgánu Europolu uvedeného v čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) 2017/2226.

V souladu s čl. 38 odst. 7 nařízení (EU) 2017/2226 Europol propojí svůj ústřední přístupový bod s příslušným jednotným rozhraním v souladu s technickými specifikacemi uvedenými v čl. 37 odst. 1 nařízení (EU) 2017/2226.

Článek 3

Shromažďování údajů pro účely vytváření statistiky podle čl. 72 odst. 8 nařízení (EU) 2017/2226

Agentura eu-LISA poskytne ústředním přístupovým bodům podle čl. 29 odst. 3 a čl. 30 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226 technické řešení usnadňující shromažďování údajů nezbytných k vytváření statistiky, kterou členské státy a Europol musí vypracovat v souladu s čl. 72 odst. 8 uvedeného nařízení. Využívání tohoto řešení je nepovinné. Je-li toto řešení využito, jsou jednotlivé členské státy a Europol odpovědné za jeho vnitrostátní zavádění a za jeho technické a provozní řízení. Toto řešení umožní u každé žádosti o přístup do systému EES shromažďovat tyto statistické údaje:

a)	určený orgán, ústřední přístupový bod a operativní složka podávající žádost uvedená v čl. 29 odst. 5 nařízení (EU) 2017/2226;

b)	informace o tom, zda žádost vedla k pozitivnímu výsledku;

c)	informace o tom, zda nahlížení bylo provedeno za účelem zjištění totožnosti, nebo získání záznamů o vstupu/výstupu;

d)	informace o tom, zda nahlížení bylo provedeno za použití postupu pro naléhavé případy uvedeného v čl. 31 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226 a v čl. 32 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (EU) 2017/2226, i informace, pokud ústřední přístupový bod při následném ověření naléhavost neuznal;

e)	typ teroristického trestného činu či jiného závažného trestného činu podle čl. 3 odst. 1 bodů 24) a 25) nařízení (EU) 2017/2226, který vedl k nahlížení;

f)	důvody pro podezření, že se na dotčenou osobu vztahuje nařízení (EU) 2017/2226, výběrem z tabulky kódů s možností zvolit hodnotu „jiné“ doplněnou políčkem pro volný text;

důvody, pro které nebylo zahájeno vyhledávání v systémech automatizované identifikace otisků prstů jiných členských států podle rozhodnutí 2008/615/SVV v souladu s čl. 32 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2017/2226, výběrem z tabulky kódů s možností zvolit hodnotu „jiné“ doplněnou políčkem pro volný text.

Tyto informace jsou uloženy ústředními přístupovými body na místní úrovni, aby se podpořilo vytváření statistiky podle čl. 72 odst. 8 nařízení (EU) 2017/2226.

Údaje vložené do technického řešení použije každý členský stát nebo Europol k vytvoření své statistiky podle čl. 72 odst. 8 nařízení (EU) 2017/2226.

Článek 4

Vstup v platnost a použitelnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 15. října 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 ze dne 25. října 2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 286, 1.11.2011, s. 1).

(3) Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43).

(4) Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

(5) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(6) Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).

(7) Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

(8) Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).

(9) Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.

(10) Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).

16.10.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 259/39

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2018/1548

ze dne 15. října 2018,

kterým se stanoví opatření pro vytvoření seznamu identifikovaných osob překračujících délku oprávněného pobytu v Systému vstupu/výstupu (EES) a postup pro jeho zpřístupnění členským státům

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízením (EU) 2017/2226 byl zřízen Systém vstupu/výstupu (EES), který elektronicky zaznamenává čas a místo vstupu a výstupu státních příslušníků třetích zemí s oprávněním ke krátkodobému pobytu na území členských států a vypočítává délku jejich oprávněného pobytu.

(2)

(3)

Nařízení (EU) 2017/2226 konkrétně vymezuje cíle systému EES, kategorie údajů vkládaných do tohoto systému, účely, k nimž budou údaje využívány, kritéria jejich vkládání, orgány oprávněné k přístupu k údajům, jakož i další pravidla týkající se zpracování údajů a ochrany osobních údajů a také technickou architekturu systému EES, pravidla týkající se jeho provozu a používání a interoperability s dalšími informačními systémy. Vymezuje také povinnosti, které se systémem EES souvisejí.

(4)	Podle nařízení (EU) 2017/2226 by měla být za řízení vývoje a provozu systému EES odpovídat Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 (2).

(5)

Nařízení (EU) 2017/2226 vyžaduje, aby Komise před vývojem systému EES přijala opatření nezbytná pro vývoj a technické provedení tohoto systému. V tomto ohledu čl. 36 písm. k) nařízení (EU) 2017/2226 konkrétně odkazuje na přijetí opatření týkajících se vytvoření seznamu identifikovaných osob překračujících délku oprávněného pobytu v systému EES a postupu pro jeho zpřístupnění členským státům.

(6)

(7)	V tomto rámci je tudíž nezbytné přijmout opatření týkající se vytvoření seznamu osob, které systém EES identifikuje jako osoby překračující délku oprávněného pobytu, a postupu pro zpřístupnění tohoto seznamu členským státům.

(8)

Přístup k seznamu osob překračujících délku oprávněného pobytu by měl být omezen na příslušné orgány, které jsou v souladu s vnitrostátním právem odpovědné za provádění ověřování na území členských států, zda jsou splněny podmínky pro vstup či pobyt na území členských států, nebo za posuzování podmínek pobytu státních příslušníků třetích zemí na území členských států a přijímání souvisejících rozhodnutí nebo za navracení státních příslušníků třetích zemí do třetí země původu nebo tranzitu.

(9)

(10)	Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES (3); Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(11)	Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (4); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(12)

(13)

(14)

(15)

(16)	Evropský inspektor ochrany údajů vydal své stanovisko dne 23. dubna 2018.

(17)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro inteligentní hranice,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Obsah a vytvoření seznamu

Systém EES automaticky vytvoří seznam všech státních příslušníků třetích zemí podle čl. 12 odst. 3 nařízení (EU) 2017/2226, kteří nesplňují nebo přestali splňovat podmínky týkající se délky jejich oprávněného krátkodobého pobytu na území členských států. Tento seznam se nepřetržitě a automaticky aktualizuje, aby přesně odrážel případné změny nebo výmazy údajů EES uvedených v čl. 16 odst. 1 písm. a), b) a c), čl. 16 odst. 2 písm. a), b), d) a f), čl. 16 odst. 2 druhém pododstavci a čl. 17 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/2226.

U každého státního příslušníka třetí země, kterého systém EES identifikuje jako osobu překračující délku oprávněného pobytu, musí seznam obsahovat tyto údaje:

a)	příjmení; jméno nebo jména; datum narození; státní příslušnost nebo příslušnosti; pohlaví;

b)	druh a číslo cestovního dokladu nebo dokladů a třípísmenný kód země, která vydala cestovní doklad nebo doklady;

c)	datum skončení platnosti cestovního dokladu nebo dokladů;

d)	individuální referenční číslo vygenerované systémem EES při vytváření individuálního souboru týkajícího se státního příslušníka třetí země;

poslední vstup státního příslušníka třetí země:

—	datum a čas vstupu,

—	hraniční přechod vstupu a orgán, který povolil vstup;

f)	třípísmenný kód členského státu, který vydal vízum;

g)	datum, kdy byl státní příslušník třetí země zapsán na seznam.

Pokud státní příslušník třetí země zařazený na seznam opustí území členských států, jeho údaje se automaticky a okamžitě ze seznamu vymažou.

Pokud členský stát opraví nebo doplní údaje EES státního příslušníka třetí země zařazeného na seznam, omezí zpracovávání těchto údajů, nebo tyto údaje vymaže, musí se v systému EES příslušné údaje na seznamu neprodleně a prostřednictvím automatizovaného postupu odpovídajícím způsobem upravit nebo případně ze seznamu vymazat.

Mechanismy k automatickému generování seznamu musí dodržovat zásadu „ochrany soukromí již od návrhu“, jež bude dále rozpracována v technických specifikacích uvedených v čl. 37 odst. 1 nařízení (EU) 2017/2226. Tento seznam se vytvoří v ústředním systému EES.

Článek 2

Postup pro zpřístupnění seznamu příslušným orgánům členských států

Příslušné vnitrostátní orgány určené jako imigrační orgány podle čl. 3 odst. 1 bodu 4 nařízení (EU) 2017/2226 odpovídají za přístup k seznamu osob, které systém EES identifikuje jako osoby překračující délku oprávněného pobytu.

Systém EES formou zprávy zpřístupní určeným imigračním orgánům průběžně aktualizovaný seznam osob, které tento systém identifikuje jako osoby překračující délku oprávněného pobytu. Tato zpráva se bezpečně uloží v národním jednotném rozhraní.

Systém EES na úrovni národního jednotného rozhraní kontroluje přístup ke zprávě a zajišťuje, aby ke zprávě měly přístup a mohly do ní nahlížet pouze určené imigrační orgány.

Veškeré operace zpracování údajů prováděné v rámci zprávy se zaprotokolují v souladu s článkem 46 nařízení (EU) 2017/2226.

Článek 3

Formát zprávy

Obsah zprávy musí být předložen ve strukturovaném a zpracovatelném formátu, který umožňuje vyhledávání a předání prostřednictvím komunikační infrastruktury v souladu s technickými specifikacemi podle čl. 37 odst. 1 nařízení (EU) 2017/2226.

Článek 4

Vstup v platnost a použitelnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 15. října 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20.

(4) Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

(5) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(7) Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

(9) Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 259

České vydání	Právní předpisy	Ročník 61 16. října 2018

	Opravy
*	Oprava prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2018/1522 ze dne 11. října 2018, kterým se stanoví společný formát národních programů omezování znečištění ovzduší podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší ( Úř. věst. L 256, 12.10.2018 )	43
*	Oprava prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2018/1524 ze dne 11. října 2018, kterým se stanoví metodika sledování a ustanovení pro podávání zpráv členských států v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru ( Úř. věst. L 256, 12.10.2018 )	43

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (EU) 2018/1541 ze dne 2. října 2018, kterým se mění nařízení (EU) č. 904/2010 a (EU) 2017/2454, pokud jde o opatření k posílení správní spolupráce v oblasti daně z přidané hodnoty	1
	*	Nařízení Rady (EU) 2018/1542 ze dne 15. října 2018 o omezujících opatřeních proti šíření a používání chemických zbraní	12
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1543 ze dne 15. října 2018 o povolení přípravku Pediococcus pentosaceus DSM 32291 jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat ( 1 )	22
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1544 ze dne 15. října 2018 o omezujících opatřeních proti šíření a používání chemických zbraní	25
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1545 ze dne 15. října 2018, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2017/1869 o poradní misi Evropské unie na podporu reformy bezpečnostního sektoru v Iráku (EUAM Iraq)	31
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1546 ze dne 15. října 2018, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2017/1425 o stabilizační akci Evropské unie v regionech Mopti a Ségou	34
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1547 ze dne 15. října 2018, kterým se stanoví specifikace pro propojení ústředních přístupových bodů se Systémem vstupu/výstupu (EES) a pro technické řešení usnadňující shromažďování údajů členskými státy pro účely vytváření statistiky týkající se přístupu k údajům EES pro účely vymáhání práva	35
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1548 ze dne 15. října 2018, kterým se stanoví opatření pro vytvoření seznamu identifikovaných osob překračujících délku oprávněného pobytu v Systému vstupu/výstupu (EES) a postup pro jeho zpřístupnění členským státům	39


	(1) Text s významem pro EHP.