1.8.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 195/3

DOHODA

mezi Evropskou unií a Norským královstvím o správní spolupráci, boji proti podvodům a vymáhání pohledávek v oblasti daně z přidané hodnoty

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“,

NORSKÉ KRÁLOVSTVÍ, dále jen „Norsko“,

dále jen „strany“,

PŘEJÍCE SI zajistit správné stanovení, vyměření a výběr daně z přidané hodnoty (DPH) a vymáhání pohledávek týkajících se DPH, aby se zabránilo dvojitému zdanění či nezdanění a v zájmu boje proti podvodům v oblasti DPH,

UVĚDOMUJÍCE SI, že boj proti přeshraničním daňovým podvodům a únikům v oblasti DPH si žádá úzkou spolupráci mezi příslušnými orgány odpovědnými za uplatňování právních předpisů v dané oblasti,

UZNÁVAJÍCE, že přeshraniční daňové podvody a úniky v oblasti DPH mají specifický charakter a vyznačují se specifickými mechanismy, jež je odlišují od jiných druhů daňových podvodů, a vyžadují proto zvláštní právní nástroje správní spolupráce, zejména pokud jde o vzájemnou výměnu informací,

SNAŽÍCE SE podpořit síť Eurofisc pro výměnu cílených informací v rámci boje proti přeshraničním podvodům v oblasti DPH v mezích stanovených touto dohodou,

UVĚDOMUJÍCE SI, že smluvní strany by měly respektovat pravidla důvěrnosti informací a ochrany osobních údajů dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (1) o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, a to i v rámci sítě Eurofisc,

VZHLEDEM K tomu, že efektivně posoudit správnost uplatňování DPH na telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby lze pouze na základě mezinárodní spolupráce,

S OHLEDEM na to, že Unie a Norsko spolu sousedí a jsou dynamickými obchodními partnery a také stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“), jejímž cílem je podporovat trvalé a vyvážené upevňování obchodních a hospodářských vztahů mezi smluvními stranami za rovných podmínek hospodářské soutěže a dodržování těchto pravidel za účelem vytvoření jednotného Evropského hospodářského prostoru,

UZNÁVAJÍCE, že ačkoliv daňové záležitosti nespadají do působnosti Dohody o EHP, spolupráce zaměřená na efektivní uplatňování a vymáhání DPH je v zájmu Unie i Norska,

SE DOHODLY TAKTO:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Cíl dohody

Cílem této dohody je stanovit rámec pro správní spolupráci mezi členskými státy Unie a Norskem, který orgánům odpovědným za uplatňování právních předpisů v oblasti DPH umožní poskytovat si vzájemnou součinnost při zajišťování dodržování těchto předpisů a při ochraně příjmů z DPH.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Tato dohoda stanoví pravidla a způsoby spolupráce:

a)	při výměně informací, jež mohou pomoci správně vyměřit DPH, dohlížet na správné uplatňování DPH a bojovat proti podvodům v oblasti DPH;

při vymáhání:

i)	pohledávek týkajících se DPH;

ii)	správních sankcí, pokut, poplatků a přirážek souvisejících s pohledávkami uvedenými v bodě i) uložených správními orgány odpovědnými za výběr DPH či provádění správních šetřeních týkajících se DPH, případně na žádost těchto správních orgánů potvrzených správními či soudními orgány;

iii)	úroků a nákladů souvisejících s pohledávkami uvedenými v bodech i) a ii).

2. Touto dohodou není dotčeno uplatňování pravidel správní spolupráce, boje proti podvodům a pomoci při vymáhání pohledávek v oblasti DPH mezi členskými státy Unie.

3. Touto dohodou není dotčeno uplatňování pravidel vzájemné pomoci v trestních věcech.

Článek 3

Definice

Pro účely této dohody se rozumí:

a)	„DPH“ daň z přidané hodnoty podle směrnice Rady 2006/112/ES (2) ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty pro Unii a daň z přidané hodnoty podle norského zákona č. 58 o dani z přidané hodnoty ze dne 19. června 2009 pro Norsko;

b)	„státem“ členský stát Unie nebo Norsko;

c)	„státy“ členské státy Unie a Norsko;

d)	„třetí zemí“ země, která není členským státem Unie ani Norskem;

e)	„příslušným orgánem“ orgán jmenovaný dle čl. 4 odst. 1;

f)	„ústředním kontaktním orgánem“ úřad, jemuž byla podle čl. 4 odst. 2 uložena hlavní odpovědnost za styk pro účely uplatňování hlavy II nebo hlavy III;

g)	„kontaktním útvarem“ úřad jiný než ústřední kontaktní orgán jmenovaný podle čl. 4 odst. 3, který podává žádosti o pomoc nebo poskytuje pomoc dle hlavy II nebo hlavy III;

h)	„příslušným úředníkem“ úředník jmenovaný podle čl. 4 odst. 4, který může provádět přímou výměnu informací podle hlavy II;

i)	„dožadujícím subjektem“ ústřední kontaktní orgán, kontaktní útvar nebo příslušný úředník, který podává žádost o pomoc dle hlavy II jménem příslušného orgánu;

j)	„dožadujícím orgánem“ ústřední kontaktní orgán nebo kontaktní útvar, který podává žádost dle hlavy III;

k)	„dožádaným orgánem“ ústřední kontaktní orgán, kontaktní útvar nebo – pokud se jedná o spolupráci podle hlavy II – příslušný úředník, který obdržel žádost od dožadujícího subjektu nebo dožadujícího orgánu;

„osobou“:

i)	fyzická osoba;

ii)	právnická osoba;

iii)	pokud tak stanoví platné právní předpisy, sdružení osob jiné než právnická osoba uznané jako způsobilé k právním úkonům; nebo

iv)	jiné právní uspořádání jakékoli povahy a formy mající právní subjektivitu či nikoli a povinné k DPH nebo odpovědné za úhradu pohledávek uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b);

m)	„smíšeným výborem“ výbor dle článku 41 odpovědný za zajištění řádného fungování a provádění této dohody;

n)	„správním šetřením“ všechny kontroly, prověrky a jiné kroky, které státy provádějí při výkonu svých funkcí, aby zajistily správné uplatnění právních předpisů v oblasti DPH;

o)	„spontánní výměnou“ jiné než systematické sdělování informací jinému státu v jakýkoli okamžik a bez předchozí žádosti;

p)	„automatickou výměnou“ systematické sdělování předem určených informací jinému státu bez předchozí žádosti;

q)	„souběžnou kontrolou“ koordinovaná kontrola daňové povinnosti jedné nebo více propojených osob povinných k dani organizovaná dvěma nebo více státy, které mají společné či doplňující se zájmy;

r)	„elektronickými prostředky“ použití elektronických zařízení pro zpracování, včetně digitální komprese, a uchovávání dat a využití přenosu po drátě, rádiového přenosu nebo optickými technologiemi nebo jinými elektromagnetickými prostředky;

s)	„sítí CCN/CSI“ společná platforma založená na společné komunikační síti (Common Communication Network – dále jen „CCN“) a společném systémovém rozhraní (Common System Interface – dále jen „CSI“), kterou vyvinula Unie pro přenos dat elektronickými prostředky mezi příslušnými orgány v oblasti daní;

„telekomunikačními službami, službami rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovanými službami“ služby definované v článcích 6a, 6b a 7 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011 (3), kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty.

Článek 4

Organizace

1. Jednotlivé státy jmenují orgán odpovědný za uplatňování této dohody.

2. Jednotlivé státy jmenují:

a)	jeden ústřední kontaktní orgán, který má hlavní odpovědnost za uplatňování hlavy II této dohody, a

b)	jeden ústřední kontaktní orgán, který má hlavní odpovědnost za uplatňování hlavy III této dohody.

3. Jednotlivé příslušné orgány mohou jmenovat, přímo nebo na základě pověření:

a)	kontaktní útvary pro přímou výměnu informací dle hlavy II této dohody;

b)	kontaktní útvary pro podávání žádostí o pomoc nebo poskytování pomoci dle hlavy III této dohody v návaznosti na jejich zvláštní územní nebo věcnou příslušnost.

4. Jednotlivé příslušné orgány mohou jmenovat, přímo nebo na základě pověření, příslušné úředníky, kteří mohou provádět přímou výměnu informací na základě hlavy II této dohody.

5. Ústřední kontaktní orgán vede aktuální seznam kontaktních útvarů a příslušných úředníků a poskytuje jej ostatním ústředním kontaktním orgánům.

6. Kontaktní útvar nebo příslušný úředník, který podá nebo obdrží žádost o pomoc dle této dohody, o tom uvědomí svůj ústřední kontaktní orgán.

7. Pokud ústřední kontaktní orgán, kontaktní útvar nebo příslušný úředník obdrží žádost o pomoc vyžadující určité kroky mimo jeho působnost, předá ji neprodleně příslušnému ústřednímu kontaktnímu orgánu nebo útvaru a uvědomí o tom dožadující orgán či subjekt. V takovém případě začíná lhůta podle článku 8 běžet v den následující po dni, kdy byla žádost o pomoc předána příslušnému ústřednímu kontaktnímu orgánu nebo útvaru.

8. Jednotlivé státy oznámí Evropské komisi svůj příslušný orgán pro účely této dohody do jednoho měsíce od jejího podpisu; veškeré případné změny oznámí neprodleně. Evropská komise vede aktuální seznam příslušných orgánů a poskytuje jej smíšenému výboru.

Článek 5

Dohoda o úrovni služeb

Bude uzavřena dohoda o úrovni služeb, která zajistí technickou kvalitu a kvantitu služeb pro fungování systémů komunikace a výměny informací, a to postupem stanoveným smíšeným výborem.

Článek 6

Důvěrnost informací a ochrana osobních údajů

1. S veškerými informacemi, jež státy získají na základě této dohody, se nakládá jako s důvěrnými a požívají stejné ochrany jako informace získané na základě jejich vnitrostátního práva, a dále v míře nezbytné pro ochranu osobních údajů podléhají směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES a také případným zárukám, jež na základě svých vnitrostátních předpisů stanoví stát, který informace poskytuje.

2. Informace lze poskytovat osobám či orgánům (včetně soudů a správních orgánů či orgánů dohledu) zabývajícím se uplatňováním DPH a dále pro účely správného vyměření DPH, jakož i pro účely domáhání se a vymáhání pohledávek či předběžných opatření týkajících se DPH.

3. Informace uvedené v odstavci 1 lze rovněž použít k vyměření a domáhání se a vymáhání pohledávek z jiných daní a povinných příspěvků na sociální zabezpečení. Jestliže vyměňované informace odhalují nebo pomáhají prokázat porušení daňových předpisů, lze je použít i k uložení správních či trestních sankcí. Tyto informace mohou být použity pouze osobami či orgány uvedenými v odstavci 2, a to výhradně pro účely uvedené v přechozích větách tohoto odstavce. Mohou být zveřejněny v rámci veřejných soudních řízení nebo soudních rozhodnutí.

4. Bez ohledu na odstavce 1 a 2 stát, který informace poskytl, na základě odůvodněné žádosti státu, který je obdržel, povolí jejich použití i pro jiné účely, než jsou účely uvedené v čl. 2 odst. 1, pokud je dle právních předpisů poskytujícího státu lze pro podobné účely použít. Jakoukoli takovou žádost dožádaný orgán přijme nebo odmítne ve lhůtě jednoho měsíce.

5. Zprávy, výkazy a jakékoli další dokumenty nebo jejich ověřené opisy či výpisy z nich, jež stát získá v rámci pomoci poskytnuté na základě této dohody, lze v tomto státě použít jako důkazní prostředky stejným způsobem jako obdobné dokumenty poskytnuté jiným orgánem tohoto státu.

6. Informace, které stát získá od jiného státu, může po předchozím souhlasu příslušného orgánu, od něhož informace pocházejí, předat dalšímu státu. Stát, z něhož informace pocházejí, může s tímto jejich sdílením vyslovit nesouhlas do deseti pracovních dnů od data, kdy obdržel oznámení státu, který má v úmyslu informace sdílet.

7. Státy mohou předávat informace získané v souladu s touto dohodou třetím zemím za těchto podmínek:

předávání informací podléhá vnitrostátním právním předpisům předávajícího státu, jimiž se provádí článek 25 směrnice 95/46/ES o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, zejména pokud jde o poskytování odpovídající úrovně ochrany v dotčené třetí zemi;

b)	příslušný orgán, od něhož informace pocházejí, s předáním souhlasí;

c)	předání informací je povoleno ujednáními o vzájemné pomoci mezi předávajícím státem a dotčenou třetí zemí.

8. Stát, který obdrží informace ze třetí země, si může tyto informace vyměňovat s dalšími státy, pokud to ujednání o vzájemné pomoci s dotčenou třetí zemí povolují.

9. Jednotlivé státy neprodleně uvědomí ostatní dotčené státy o jakémkoli porušení důvěrnosti informací či ochrany osobních údajů a o veškerých následně uložených sankcích či nápravných opatřeních.

10. Osoby řádně akreditované Úřadem pro bezpečnostní akreditace Evropské komise mohou k těmto informacím získat přístup, pouze pokud je to nezbytné pro správu, údržbu a vývoj sítě CCN/CSI.

HLAVA II

SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE A BOJ PROTI PODVODŮM

KAPITOLA 1

Výměna informací na žádost

Článek 7

Výměna informací a správní šetření

1. Na žádost dožadujícího subjektu sdělí dožádaný orgán informace podle čl. 2 odst. 1 písm. a) týkající se konkrétního případu či případů.

2. Pro účely předání informací podle odstavce 1 zajistí dožádaný orgán provedení jakýchkoli správních šetření nezbytných pro získání těchto informací.

3. Žádost podle odstavce 1 může obsahovat odůvodněnou žádost o správní šetření. Jestliže se dožádaný orgán domnívá, že správní šetření není nutné, sdělí okamžitě dožadujícímu subjektu příslušné důvody.

4. Odmítne-li dožádaný orgán provést správní šetření ohledně částek přiznaných osobou povinnou k dani v souvislosti s dodáním zboží či poskytnutím služby uvedeným v příloze uskutečněným osobou povinnou k dani, která má sídlo ve státě dožádaného orgánu, jež je zdanitelné ve státě dožadujícího subjektu, poskytne dožádaný orgán dožadujícímu subjektu alespoň datum a hodnotu veškerých relevantních dodávek zboží či poskytnutí služeb, jež osoba povinná k dani uskutečnila ve státě dožadujícího subjektu v posledních dvou letech.

5. Za účelem získání požadovaných informací nebo provedení požadovaného správního šetření postupují dožádaný orgán nebo správní orgán, na který se dožádaný orgán obrátí, jako kdyby jednaly samy za sebe nebo na žádost jiného orgánu svého vlastního státu.

6. Dožádaný orgán sdělí dožadujícímu subjektu na jeho žádost veškeré relevantní informace, které získá nebo má k dispozici, jakož i výsledky správních šetření ve formě zpráv, výkazů a jakýchkoli jiných dokumentů nebo jejich ověřených opisů či výpisů z nich.

7. Prvopisy dokumentů se poskytnou pouze tehdy, není-li to v rozporu s platnými předpisy státu dožádaného orgánu.

Článek 8

Lhůta pro poskytnutí informací

1. Dožádaný orgán poskytne informace podle článku 7 co nejrychleji, nejpozději však do tří měsíců ode dne obdržení žádosti. Pokud však dožádaný orgán má již příslušnou informaci k dispozici, zkracuje se lhůta na jeden měsíc.

2. V určitých zvláštních kategoriích případů se dožádaný orgán a dožadující subjekt mohou dohodnout na lhůtách odlišných od lhůt stanovených v odstavci 1.

3. Pokud není dožádaný orgán schopen odpovědět na žádost ve lhůtách stanovených v odstavcích 1 a 2, uvědomí písemně a bez odkladu dožadující subjekt o důvodech, které brání včasné odpovědi, a o datu, kdy pravděpodobně bude moci odpovědět.

KAPITOLA 2

Výměna informací bez předchozí žádosti

Článek 9

Typy výměny informací

Výměna informací bez předchozí žádosti je buď spontánní dle článku 10, nebo automatická dle článku 11.

Článek 10

Spontánní výměna informací

Příslušný orgán jednoho státu předá příslušnému orgánu jiného státu bez předchozí žádosti informace podle čl. 2 odst. 1 písm. a), které nebyly postoupeny v rámci automatické výměny podle článku 11 a které jsou mu známy, v těchto případech:

a)	pokud se má za to, že ke zdanění dochází ve státě určení a že informace poskytované státem původu jsou nezbytné pro účinnost kontrolního systému státu určení;

b)	pokud má stát důvod se domnívat, že v tomto jiném státě došlo nebo pravděpodobně došlo k porušení právních předpisů týkajících se DPH;

c)	pokud existuje riziko daňové ztráty v tomto jiném státě.

Článek 11

Automatická výměna informací

1. Kategorie informací, jež jsou předmětem automatické výměny, stanoví smíšený výbor v souladu s článkem 41.

2. Stát se může zdržet účasti na automatické výměně informací jedné či více kategorií dle odstavce 1, pokud by shromažďování informací pro takovou výměnu vyžadovalo uložení nových povinností osobám povinným k DPH nebo by pro dotčený stát znamenalo nepřiměřenou administrativní zátěž.

3. Své rozhodnutí na základě předchozího odstavce stát písemně oznámí smíšenému výboru.

KAPITOLA 3

Další formy spolupráce

Článek 12

Doručení prostřednictvím správních orgánů

1. Dožádaný orgán na žádost dožadujícího subjektu a v souladu s pravidly doručování obdobných dokumentů ve státě dožádaného orgánu doručí adresátovi veškeré akty a rozhodnutí, jež pocházejí od dožadujících subjektů a jež se vztahují na uplatňování právních předpisů týkajících se DPH ve státě dožadujícího subjektu.

2. Žádost o doručení musí obsahovat předmět doručovaného aktu nebo rozhodnutí a dále jméno, adresu a všechny ostatní informace umožňující identifikaci adresáta.

3. Dožádaný orgán neprodleně uvědomí dožadující subjekt o úkonech učiněných k vyřízení žádosti o doručení, a zejména mu oznámí datum doručení aktu nebo rozhodnutí adresátovi.

Článek 13

Přítomnost v prostorách správních orgánů a účast na správních šetřeních

1. Na základě dohody mezi dožadujícím subjektem a dožádaným orgánem a v souladu s podmínkami stanovenými dožádaným orgánem a s jeho souhlasem mohou být úředníci zmocnění dožadujícím subjektem přítomni v prostorách dožádaného orgánu či kdekoli jinde, kde tento orgán plní své úkoly, a to za účelem výměny informací uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a). Pokud jsou požadované informace obsaženy v dokumentech, k nimž mají úředníci dožádaného orgánu přístup, jsou úředníkům dožadujícího subjektu poskytnuty jejich kopie.

2. Na základě dohody mezi dožadujícím subjektem a dožádaným orgánem a v souladu s podmínkami stanovenými dožádaným orgánem a s jeho souhlasem mohou být úředníci zmocnění dožadujícím subjektem přítomni při správních šetřeních prováděných na území státu dožádaného orgánu, a to za účelem výměny informací uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a). Tato správní šetření provádějí výhradně úředníci dožádaného orgánu. Úředníci dožadujícího subjektu nevykonávají kontrolní pravomoci svěřené úředníkům dožádaného orgánu. Mohou však mít na základě zprostředkování úředníky dožádaného orgánu a výhradně pro účely provádění správního šetření přístup do týchž prostor a k týmž dokumentům jako úředníci dožádaného orgánu.

3. Úředníci dožadujícího subjektu, kteří jsou na základě odstavce 1a 2 přítomni v jiném státě, musí být schopni kdykoli předložit písemné zmocnění, v němž je uvedena jejich totožnost a jejich úřední postavení.

Článek 14

Souběžné kontroly

1. Státy se mohou dohodnout na provedení souběžné kontroly, kdykoli ji považují za efektivnější než kontrolu prováděnou pouze jedním státem.

2. Stát sám určí osoby povinné k dani, pro něž navrhne souběžnou kontrolu. Příslušný orgán tohoto státu oznámí případy navržené pro souběžnou kontrolu příslušnému orgánu dotčeného druhého státu. Svou volbu zdůvodní pokud možno tak, že poskytne informace, které jej k rozhodnutí vedly. Stanoví lhůtu, během níž by měly být kontroly provedeny.

3. Příslušný orgán, který obdrží návrh na souběžnou kontrolu, příslušnému orgánu navrhujícího státu potvrdí svůj souhlas, případně oznámí a odůvodní svůj nesouhlas, a to v zásadě do dvou týdnů od obdržení návrhu, nejpozději však do jednoho měsíce.

4. Každý z dotčených příslušných orgánů jmenuje zástupce, který bude na kontrolu dohlížet a odpovídat za její koordinaci.

KAPITOLA 4

Eurofisc

Článek 15

Zapojení Norska do sítě Eurofisc

1. S cílem podpořit a usnadnit mnohostrannou spolupráci v boji proti podvodům v oblasti DPH by Norsko mělo být přizváno k zapojení se do takzvané sítě Eurofisc zřízené na základě kapitoly X nařízení Rady (EU) č. 904/2010 (4) o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty, a to za podmínek stanovených v této kapitole.

2. Zapojení Norska do sítě Eurofisc neumožní kontaktním úředníkům Eurofiscu jmenovaným příslušným orgánem jednoho státu přístup do databází druhého státu.

Článek 16

Kontaktní úředníci Eurofiscu

1. Příslušný orgán Norska jmenuje alespoň jednoho kontaktního úředníka Eurofiscu odpovědného za výměnu informací v pracovních oblastech Eurofiscu, do nichž je Norsko zapojeno.

2. Kontaktní úředníci Eurofiscu jsou příslušnými úředníky ve smyslu čl. 4 odst. 4. Jsou odpovědni výhradně správním orgánům svého státu.

3. Norští kontaktní úředníci Eurofiscu nejsou jmenováni koordinátory pracovních oblastí ani předsedou Eurofiscu ani se neúčastní žádného hlasování dle jednacího řádu Eurofiscu.

KAPITOLA 5

Obecná ustanovení

Článek 17

Podmínky výměny informací

1. Dožádaný orgán poskytne dožadujícímu subjektu informace uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) nebo provede doručení prostřednictvím správních orgánů podle článku 12 za předpokladu, že:

a)	počet a povaha žádostí dožadujícího subjektu o informace nepředstavují pro dožádaný orgán nepřiměřenou administrativní zátěž;

b)	dožadující subjekt vyčerpal běžné zdroje informací, které za daných okolností mohl k získání požadovaných informací použít, aniž by riskoval, že zamýšleného cíle nebude dosaženo.

2. Tato dohoda neukládá povinnost provést šetření či poskytnout informace ke konkrétnímu případu, pokud právní předpisy či správní praxe státu, který má informace poskytnout, neopravňují tento stát k provedení takového šetření či získání a použití takových informací pro své vlastní účely.

3. Dožádaný orgán může odmítnout poskytnout informace, pokud dožadující subjekt z právních důvodů není schopen poskytnout obdobné informace. Důvody odmítnutí dožádaný orgán sdělí smíšenému výboru.

4. Poskytnutí informací lze odmítnout, pokud by vedlo k prozrazení obchodního, průmyslového či profesního tajemství nebo obchodního postupu nebo pokud by odporovalo veřejnému pořádku.

5. Odstavce 2, 3 a 4 nelze v žádném případě vykládat tak, že dožádaný orgán opravňují k odmítnutí poskytnout informace pouze z toho důvodu, že jsou v držení banky, jiné finanční instituce, pověřeného zástupce nebo osoby jednající v zastoupení nebo jako zmocněnec, nebo proto, že se týkají vlastnických podílů v právnické osobě.

6. Důvody odmítnutí žádosti o poskytnutí pomoci dožádaný orgán sdělí dožadujícímu subjektu.

Článek 18

Zpětná vazba

Pokud příslušný orgán poskytne informace podle článku 7 nebo 10, může požádat příslušný orgán, který dané informace obdržel, o zpětnou vazbu k nim. Na takovou žádost příslušný orgán, který dané informace obdržel, zpětnou vazbu co nejdříve poskytne, aniž by byly dotčeny platné předpisy daného státu upravující daňové tajemství a ochranu údajů a za předpokladu, že mu tím nevznikne nepřiměřená administrativní zátěž.

Článek 19

Jazyk

Žádosti o pomoc, včetně žádostí o doručení a k nim připojených dokumentů, se zasílají v jazyce, na němž se dožádaný orgán a dožadující subjekt dohodly.

Článek 20

Statistické údaje

Strany dohody vždy do 30. června každého roku zašlou smíšenému výboru elektronickými prostředky seznam statistických údajů o uplatňování této hlavy dohody.

Článek 21

Standardní formuláře a komunikační prostředky

1. Veškeré informace sdělované na základě článků 7, 10, 11, 12 a 18 a statistické údaje podle článku 20 se poskytují prostřednictvím standardního formuláře uvedeného v čl. 41 odst. 2 písm. d).

2. Standardní formuláře se zasílají pokud možno elektronickými prostředky.

3. Pokud žádost nebyla podána kompletně prostřednictvím elektronického systému, potvrdí dožádaný orgán její přijetí elektronickými prostředky, a to neprodleně, v každém případě však nejpozději do pěti pracovních dnů od přijetí.

4. Pokud orgán obdrží žádost nebo informaci, aniž by byl jejich zamýšleným adresátem, zašle odesílateli elektronickými prostředky zprávu, a to neprodleně, v každém případě však nejpozději do pěti pracovních dnů od přijetí dané žádosti nebo informace.

HLAVA III

POMOC PŘI VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK

KAPITOLA 1

Výměna informací

Článek 22

Žádost o informace

1. Na žádost dožadujícího orgánu poskytne dožádaný orgán veškeré informace, u kterých lze předpokládat, že jsou významné pro dožadující orgán při vymáhání pohledávek uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b).

Pro účely poskytnutí těchto informací zajistí dožádaný orgán provedení jakýchkoli správních šetření nezbytných k jejich získání.

2. Dožádaný orgán není povinen poskytnout informace:

a)	které by sám nebyl schopen obdržet za účelem vymáhání obdobných pohledávek;

b)	jimiž by porušil ochranu obchodního, průmyslového nebo profesního tajemství;

c)	jejichž poskytnutí by mohlo ohrozit bezpečnost nebo být v rozporu s veřejným pořádkem státu dožádaného orgánu.

3. Odstavec 2 nelze v žádném případě vykládat tak, že dožádaný orgán opravňuje k odmítnutí poskytnout informace pouze z toho důvodu, že jsou v držení banky, jiné finanční instituce, pověřeného zástupce nebo osoby jednající v zastoupení nebo jako zmocněnec, nebo proto, že se týkají vlastnických podílů v nějaké osobě.

4. Důvody odmítnutí žádosti o informace dožádaný orgán sdělí dožadujícímu orgánu.

Článek 23

Výměna informací bez předchozí žádosti

Pokud se vrácení daní nebo poplatků týká osoby se sídlem nebo bydlištěm v jiném státě, na jehož území se uplatňuje tato dohoda, může stát, který má daně nebo poplatky vrátit, o této skutečnosti uvědomit stát sídla nebo bydliště.

Článek 24

Přítomnost v prostorách správních orgánů a účast na správních šetřeních

1. Na základě dohody mezi dožadujícím orgánem a dožádaným orgánem a v souladu s podmínkami stanovenými dožádaným orgánem mohou úředníci zmocnění dožadujícím orgánem za účelem podpory vzájemné pomoci podle této hlavy:

a)	být přítomni v prostorách, kde úředníci dožádaného státu plní své úkoly;

b)	být přítomni při správních šetřeních prováděných na území dožádaného státu;

c)	být nápomocni příslušným úředníkům dožádaného státu v rámci soudního řízení v daném státě.

2. Umožňuje-li to právo platné v dožádaném státě, může dohoda uvedená v odst. 1 písm. b) stanovit, že úředníci dožadujícího orgánu mohou pokládat otázky fyzickým osobám a nahlížet do záznamů.

3. Úředníci zmocnění dožadujícím orgánem, kteří využívají možností uvedených v odstavcích 1 a 2, musí být schopni kdykoli předložit písemné zmocnění, v němž je uvedena jejich totožnost a jejich úřední postavení.

KAPITOLA 2

Pomoc při doručování dokumentů

Článek 25

Žádost o doručení určitých dokumentů vztahujících se k pohledávkám

1. Na žádost dožadujícího orgánu dožádaný orgán doručí příjemci veškeré dokumenty vydané ve státě dožadujícího orgánu, včetně dokumentů soudního charakteru, vztahující se k pohledávce dle čl. 2 odst. 1 písm. b) nebo jejímu vymáhání.

K žádosti o doručení dokumentů je připojen standardní formulář obsahující alespoň tyto informace:

a)	jméno, adresu a všechny ostatní informace umožňující identifikaci příjemce;

b)	účel doručení dokumentů a lhůtu, v níž by doručení mělo být provedeno;

c)	popis přiložených dokumentů a povahu a výši dané pohledávky;

název, adresu a další kontaktní údaje týkající se:

i)	úřadu odpovědného za připojené dokumenty, a pokud jde o jiný úřad,

ii)	úřadu, kde lze získat další informace o doručovaném dokumentu nebo možnostech napadnout platební povinnost.

2. Dožadující orgán předloží žádost o doručení podle tohoto článku pouze v případě, že nemůže dokument doručit podle předpisů vztahujících se na doručování daného dokumentu v jeho státě nebo by z takového doručení vyplývaly nepřiměřené těžkosti.

3. Dožádaný orgán neprodleně uvědomí dožadující orgán o veškerých úkonech učiněných k vyřízení žádosti o doručení, a zejména o dni doručení dokumentu příjemci.

Článek 26

Způsoby doručování

1. Dožádaný orgán zajistí, aby se doručení v dožádaném státě uskutečnilo v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, pravidly a správní praxí.

2. Odstavcem 1 není dotčen žádný jiný způsob doručení uplatněný příslušným orgánem dožadujícího státu v souladu s předpisy platnými v tomto státě.

Příslušný orgán v dožadujícím státě může doručit jakýkoli dokument přímo doporučeným dopisem nebo elektronicky osobě v jiném státě, na jehož území tato dohoda platí.

KAPITOLA 3

Vymáhání pohledávek nebo předběžná opatření

Článek 27

Žádost o vymáhání pohledávky

1. Na žádost dožadujícího orgánu dožádaný orgán vymáhá pohledávky, na něž se vztahuje doklad o vymahatelnosti pohledávky ve státě dožadujícího orgánu.

2. Dožadující orgán předá dožádanému orgánu veškeré důležité informace týkající se záležitosti, v níž byla podána žádost o vymáhání pohledávky, jakmile se o nich dozví.

Článek 28

Podmínky podání žádosti o vymáhání pohledávky

1. Dožadující orgán nemůže požádat o vymáhání pohledávky, pokud pohledávka nebo doklad o její vymahatelnosti byly ve státě dožadujícího orgánu napadeny, s výjimkou případů, kdy se použije čl. 31 odst. 4 třetí pododstavec.

2. Než dožadující orgán požádá o vymáhání pohledávky, použije příslušné postupy vymáhání pohledávky dostupné v jeho státě, s výjimkou těchto případů:

a)	pokud je zřejmé, že v daném státě neexistují žádná aktiva k vymáhání nebo že takové postupy nepovedou k úplnému uhrazení pohledávky, a dožadující orgán má konkrétní informace uvádějící, že dotčená osoba má aktiva ve státě dožádaného orgánu;

b)	pokud by uplatnění těchto postupů ve státě dožadujícího orgánu vedlo k nepřiměřeným obtížím.

Článek 29

Doklad o vymahatelnosti pohledávky ve státě dožádaného orgánu a další přiložené dokumenty

1. Ke každé žádosti o vymáhání pohledávky se přiloží jednotný doklad o její vymahatelnosti ve státě dožádaného orgánu.

Tento jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky odráží v podstatných rysech obsah původního dokladu o vymahatelnosti pohledávky ve státě dožadujícího orgánu a je jediným dokladem pro její vymáhání a předběžná opatření ve státě dožádaného orgánu. V tomto státě nepodléhá žádnému uznání, doplnění nebo nahrazení.

Jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky obsahuje alespoň tyto informace:

a)	informace umožňující identifikaci původního dokladu o vymahatelnosti pohledávky, popis pohledávky, včetně jejího charakteru, období, jehož se pohledávka týká, veškerá data důležitá pro její vymáhání, jakož i její výši a její různé složky, jako např. jistinu, naběhlý úrok apod.;

b)	jméno a ostatní informace umožňující identifikaci dlužníka;

název, adresu a další kontaktní údaje týkající se:

i)	úřadu odpovědného za vyměření pohledávky, a pokud jde o jiný úřad,

ii)	úřadu, kde lze získat další informace o dané pohledávce nebo možnostech napadnout platební povinnost.

2. K žádosti o vymáhání pohledávky mohou být přiloženy další dokumenty vztahující se k pohledávce vydané ve státě dožadujícího orgánu.

Článek 30

Vyřízení žádosti o vymáhání pohledávky

1. Pro účely vymáhání pohledávky ve státě dožádaného orgánu se pohledávka, která je předmětem žádosti o vymáhání, považuje za pohledávku tohoto státu, není-li v této dohodě stanoveno jinak. Dožádaný orgán využije pravomoci a postupy stanovené právními předpisy, pravidly a správními předpisy daného státu, jež se vztahují na tytéž pohledávky, není-li v této dohodě stanoveno jinak.

Stát dožádaného orgánu není povinen přiznat pohledávkám, o jejichž vymáhání se žádá, přednostní postavení přiznávané obdobným pohledávkám vzniklým v tomto státě, pokud se strany nedohodly jinak nebo nestanoví-li jinak právní předpisy tohoto státu. Stát, který v rámci plnění této dohody přizná pohledávkám z jiného státu přednostní postavení, nesmí odmítnout přiznat za stejných podmínek totéž přednostní postavení stejným nebo obdobným pohledávkám jiných členských států Unie.

Stát dožádaného orgánu vymáhá pohledávku ve své vlastní měně.

2. Dožádaný orgán informuje řádným způsobem dožadující orgán o veškerých opatřeních, která na základě žádosti o vymáhání pohledávky přijal.

3. Ode dne obdržení žádosti o vymáhání pohledávky účtuje dožádaný orgán úroky z prodlení podle platných právních a správních předpisů, jež se vztahují na jeho vlastní pohledávky.

4. Dožádaný orgán může v případě, že to umožňují platné právní a správní předpisy, poskytnout dlužníkovi lhůtu k zaplacení nebo mu povolit placení ve splátkách a požadovat související úroky. O každém takovém rozhodnutí uvědomí dožadující orgán.

5. Aniž je dotčen čl. 37 odst. 1, dožádaný orgán předá dožadujícímu orgánu vymožené částky pohledávky a úroku dle odstavců 3 a 4 tohoto článku.

Článek 31

Spory

1. Spory týkající se pohledávky, původního dokladu o vymahatelnosti pohledávky ve státě dožadujícího orgánu nebo jednotného dokladu o její vymahatelnosti ve státě dožádaného orgánu, jakož i spory týkající se platnosti doručení učiněného dožadujícím orgánem spadají do pravomoci příslušných orgánů státu dožadujícího orgánu. Napadne-li zúčastněná osoba v průběhu vymáhání pohledávku, původní doklad o vymahatelnosti pohledávky ve státě dožadujícího orgánu nebo jednotný doklad o její vymahatelnosti ve státě dožádaného orgánu, dožádaný orgán tuto osobu informuje, že musí podat žalobu k příslušnému orgánu státu dožadujícího orgánu v souladu s platnými právními předpisy tohoto státu.

2. Spory ohledně opatření k vymáhání pohledávek přijatých ve státě dožádaného orgánu nebo týkající se platnosti doručení učiněného orgánem dožádaného státu se předkládají příslušnému orgánu tohoto státu v souladu s jeho právními předpisy.

3. Je-li podána žaloba podle odstavce 1, dožadující orgán o tom uvědomí dožádaný orgán a uvede, v jakém rozsahu pohledávka nebyla napadena.

4. Jakmile dožádaný orgán obdrží od dožadujícího orgánu nebo zúčastněné osoby informace uvedené v odstavci 3, vymáhání napadené části pohledávky až do rozhodnutí orgánu příslušného v této věci pozastaví, nevyžádá-li si dožadující orgán na základě třetího pododstavce tohoto odstavce jinak.

Na žádost dožadujícího orgánu, nebo považuje-li to dožádaný orgán za nezbytné, a aniž je dotčen článek 33, může dožádaný orgán přijmout předběžná opatření k zajištění vymáhání pohledávky, pokud to platné právní předpisy umožňují.

Dožadující orgán může v souladu s platnými právními předpisy a správní praxí svého státu požádat dožádaný orgán, aby vymáhal napadenou pohledávku nebo napadenou část pohledávky, pokud to platné právní předpisy a správní praxe státu dožádaného orgánu umožňují. Každá takováto žádost musí být odůvodněná. Jestliže výsledek sporu poté zní ve prospěch dlužníka, je dožadující orgán povinen v souladu s platnými právními předpisy státu dožádaného orgánu vrátit všechny vymožené částky spolu s případným odškodněním.

Pokud státy dožadujícího a dožádaného orgánu zahájily řízení vedoucí ke vzájemné dohodě, jehož výsledek může ovlivnit pohledávku, ve vztahu k níž byla podána žádost o pomoc, opatření k vymáhání se až do ukončení tohoto řízení pozastaví nebo zcela zastaví, s výjimkou bezprostředně naléhavého případu podvodu nebo platební neschopnosti. Pokud jsou opatření k vymáhání pohledávky pozastavena nebo zcela zastavena, použije se druhý pododstavec.

Článek 32

Změna nebo stažení žádosti o pomoc při vymáhání pohledávky

1. Dožadující orgán neprodleně informuje dožádaný orgán o jakékoli následné změně své žádosti o vymáhání pohledávky nebo o jejím stažení a uvede důvody změny nebo stažení.

2. Je-li změna žádosti zapříčiněna rozhodnutím příslušného orgánu uvedeného v čl. 31 odst. 1, dožadující orgán zašle toto rozhodnutí spolu s revidovaným jednotným dokladem o vymahatelnosti pohledávky ve státě dožádaného orgánu. Dožádaný orgán poté přistoupí k dalším opatřením k vymáhání pohledávky na základě revidovaného dokladu.

Vymáhání či předběžná opatření již učiněná na základě původního jednotného dokladu o vymahatelnosti pohledávky ve státě dožádaného orgánu mohou na základě revidovaného dokladu pokračovat, s výjimkou případů, kdy byla důvodem ke změně žádosti neplatnost původního dokladu o vymahatelnosti pohledávky ve státě dožadujícího orgánu nebo původního jednotného dokladu o vymahatelnosti pohledávky ve státě dožádaného orgánu.

Na revidovaný doklad se použijí články 29 a 31.

Článek 33

Žádost o předběžná opatření

1. Dožádaný orgán, pokud to umožňuje vnitrostátní právo a v souladu s vnitrostátní správní praxí, přijme na žádost dožadujícího orgánu předběžná opatření potřebná k vymáhání pohledávky, pokud je pohledávka nebo doklad o vymahatelnosti pohledávky ve státě dožadujícího orgánu v době podání žádosti napaden nebo pokud se na pohledávku dosud nevztahuje doklad o vymahatelnosti ve státě dožadujícího orgánu, jsou-li předběžná opatření v podobné situaci rovněž možná podle vnitrostátního práva a vnitrostátní správní praxe státu dožadujícího orgánu.

K žádosti o přijetí předběžných opatření ve státě dožádaného orgánu se případně připojí dokument vypracovaný za účelem přijetí předběžných opatření ve státě dožadujícího orgánu a vztahující se k pohledávce, která je předmětem žádosti o vzájemnou pomoc. Tento dokument nepodléhá ve státě dožádaného orgánu žádnému uznání, doplnění nebo nahrazení.

2. K žádosti o předběžná opatření mohou být přiloženy další dokumenty vztahující se k pohledávce.

Článek 34

Pravidla, kterými se řídí žádost o předběžná opatření

Pro účely článku 33 se použijí obdobně čl. 27 odst. 2, čl. 30 odst. 1 a 2 a články 31 a 32.

Článek 35

Omezení povinností dožádaného orgánu

1. Dožádaný orgán není povinen poskytnout pomoc uvedenou v článcích 27 až 33, jestliže by vymáhání pohledávky v důsledku situace dlužníka způsobilo vážné hospodářské nebo sociální obtíže ve státě dožádaného orgánu, pokud právní a správní předpisy tohoto státu povolují takovouto výjimku u vnitrostátních pohledávek.

2. Dožádaný orgán není povinen poskytnout pomoc uvedenou v článcích 22 a 24 až 33, jestliže se původní žádost o pomoc podle článku 22, 24, 25, 27 nebo 33 týká pohledávek starších pěti let, počítáno ode dne splatnosti pohledávky ve státě dožadujícího orgánu do dne podání původní žádosti o pomoc.

Byly-li však pohledávka nebo původní doklad o vymahatelnosti ve státě dožadujícího orgánu napadeny, má se za to, že pětiletá lhůta počíná běžet okamžikem, kdy stát dožadujícího orgánu dojde k závěru, že pohledávku nebo doklad o vymahatelnosti již nelze napadnout.

V případech, kdy stát dožadujícího orgánu povolí odklad platby nebo splátkový režim, se má za to, že pětiletá lhůta počíná běžet okamžikem, kdy uplynula lhůta pro splacení celé pohledávky.

V těchto případech však dožádaný orgán není povinen poskytnout pomoc ve vztahu k pohledávkám starším deseti let, počínaje dnem, kdy byla pohledávka původně splatná ve státě dožadujícího orgánu.

3. Stát není povinen poskytnout pomoc, pokud celková částka pohledávek, na něž se vztahuje tato dohoda, na kterou je pomoc požadována, je menší než 1 500 EUR.

4. Dožádaný orgán uvědomí dožadující orgán o důvodech odmítnutí žádosti o pomoc.

Článek 36

Otázky týkající se promlčení

1. Otázky týkající se promlčecích lhůt se řídí výlučně platnými právními předpisy státu dožadujícího orgánu.

2. Co se týká stavení, přerušení nebo prodloužení běhu promlčecích lhůt, má se za to, že jakékoli úkony související s vymáháním pohledávky provedené dožádaným orgánem či jeho jménem v souladu se žádostí o pomoc, které podle platných právních předpisů státu dožádaného orgánu stavějí, přerušují nebo prodlužují promlčecí lhůtu, mají stejný účinek ve státě dožadujícího orgánu pod podmínkou, že je příslušný odpovídající účinek stanoven platnými právními předpisy státu dožadujícího orgánu.

Pokud stavení, přerušení nebo prodloužení běhu promlčecí lhůty není podle platných právních předpisů státu dožádaného orgánu možné, jakékoli úkony související s vymáháním pohledávky provedené dožádaným orgánem či jeho jménem v souladu se žádostí o pomoc, které by v případě, že by byly provedeny dožadujícím orgánem či jeho jménem v jeho státě, podle platných právních předpisů státu dožadujícího orgánu stavěly, přerušovaly nebo prodlužovaly promlčecí lhůtu, se z hlediska tohoto účinku považují za provedené v posledně uvedeném státě.

Prvním a druhým pododstavcem není dotčeno právo státu dožadujícího orgánu přijmout opatření ke stavení, přerušení nebo prodloužení běhu promlčecí lhůty v souladu s platnými právními předpisy tohoto státu.

3. Dožadující orgán a dožádaný orgán se vzájemně informují o případných úkonech, které přerušují, stavějí nebo prodlužují promlčecí lhůtu pohledávky, pro kterou byla požadována opatření k jejímu vymáhání nebo předběžná opatření, nebo které mohou mít tento účinek.

Článek 37

Náklady

1. Kromě částek uvedených v čl. 30 odst. 5 usiluje dožádaný orgán v souladu s právními předpisy svého státu o to, aby od dotyčné osoby vymohl a ponechal si náklady, které mu v souvislosti s vymáháním vznikly.

2. Státy se vzdávají všech vzájemných nároků na náhradu nákladů vzniklých při poskytování vzájemné pomoci na základě této dohody.

Je-li však vymáhání zvlášť obtížné, způsobí velmi vysoké náklady nebo se týká boje proti organizovanému zločinu, mohou se dožadující a dožádaný orgán dohodnout na zvláštní úpravě náhrady nákladů.

3. Bez ohledu na odstavec 2 ručí stát dožadujícího orgánu státu dožádaného orgánu za všechny náklady a ztráty vzniklé v souvislosti s úkony, které byly shledány neodůvodněnými co do oprávněnosti pohledávky nebo platnosti dokladu o vymahatelnosti pohledávky nebo dokladu umožňujícího přijetí předběžných opatření vydaného dožadujícím orgánem.

KAPITOLA 4

Obecná pravidla, jimiž se řídí všechny druhy žádostí o pomoc při vymáhání pohledávky

Článek 38

Použití jazyků

1. Všechny žádosti o pomoc, standardní formuláře o doručení a jednotné doklady o vymahatelnosti pohledávky ve státě dožádaného orgánu se zasílají v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků státu dožádaného orgánu, nebo je k nim připojen překlad do tohoto jazyka nebo do jednoho z těchto jazyků. Skutečnost, že některé části uvedených dokumentů jsou napsány v jazyce jiném, než je úřední jazyk nebo jeden z úředních jazyků státu dožádaného orgánu, nemá vliv na jejich platnost nebo na platnost příslušného řízení, pokud takový jiný jazyk je jazykem dohodnutým mezi dotyčnými státy.

2. Dokumenty, které jsou předmětem žádosti o doručení podle článku 25, mohou být dožádanému orgánu zaslány v úředním jazyce státu dožadujícího orgánu.

3. Jsou-li k žádosti připojeny jiné dokumenty, než je uvedeno v odstavcích 1 a 2, může dožádaný orgán v případě potřeby od dožadujícího orgánu vyžadovat překlad těchto dokumentů do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků státu dožádaného orgánu či do jiného jazyka vzájemně dohodnutého mezi dotyčnými státy.

Článek 39

Statistické údaje

Strany dohody vždy do 30. června každého roku zašlou smíšenému výboru elektronickými prostředky seznam statistických údajů o uplatňování této hlavy dohody.

Článek 40

Standardní formuláře a komunikační prostředky

1. Žádosti o informace podle čl. 22 odst. 1, žádosti o doručení podle čl. 25 odst. 1, žádosti o vymáhání pohledávek podle čl. 27 odst. 1 nebo žádosti o předběžná opatření podle čl. 33 odst. 1 a statistické údaje podle článku 39 jsou zasílány elektronickými prostředky pomocí standardního formuláře, ledaže by toto nebylo proveditelné z technických důvodů. Tyto standardní formuláře jsou, pokud možno, používány rovněž pro případnou další komunikaci ohledně žádosti.

Jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky ve státě dožádaného orgánu, doklad umožňující přijetí předběžných opatření ve státě dožadujícího orgánu a ostatní dokumenty uvedené v článcích 29 a 33 jsou rovněž zasílány elektronickými prostředky, ledaže by to nebylo proveditelné z technických důvodů.

Ke standardním formulářům mohou být případně připojeny zprávy, výkazy a jiné dokumenty či jejich ověřené kopie nebo výpisy z nich, které jsou rovněž zasílány elektronickými prostředky, ledaže by toto nebylo proveditelné z technických důvodů.

Standardní formuláře a komunikace elektronickými prostředky se mohou použít rovněž při výměně informací podle článku 23.

2. Odstavec 1 se nevztahuje na informace a dokumenty získané během přítomnosti úředníků v prostorách správních orgánů v jiném státě nebo při účasti ve správních šetřeních v jiném státě podle článku 24.

3. Nejsou-li pro komunikaci použity elektronické prostředky nebo standardní formuláře, není tím dotčena platnost získaných informací nebo opatření přijatých při vyřizování žádosti o pomoc.

4. Síť elektronických komunikací a standardní formuláře pro účely plnění této dohody lze použít rovněž pro pomoc při vymáhání jiných pohledávek než pohledávek uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), pokud takovou pomoc umožňuje jiný bilaterální nebo multilaterální právně závazný akt o správní spolupráci mezi danými státy.

5. Dokud a do té míry, do jaké nebudou smíšeným výborem přijata podrobná pravidla provádění této hlavy, se příslušné orgány budou řídit pravidly a používat standardní formuláře, jež platí pro provádění směrnice Rady 2010/24/EU (5), přičemž se má za to, že termín „členské státy“ se vztahuje také na Norsko.

Bez ohledu na předchozí pododstavec a nedohodnou-li se dotyčné státy jinak, provede stát dožádaného orgánu převod vymožených částek ve prospěch státu dožadujícího orgánu v eurech. Státy, jejichž oficiální měnou není euro, se o měně, v níž bude převod vymožených částek proveden, dohodnou s Norskem a uvědomí o tom smíšený výbor.

HLAVA IV

PROVÁDĚNÍ A UPLATŇOVÁNÍ

Článek 41

Smíšený výbor

1. Strany dohody ustavují smíšený výbor složený ze zástupců stran dohody. Smíšený výbor zajišťuje řádné fungování a provádění této dohody.

2. Smíšený výbor vydává doporučení ohledně prosazování cílů této dohody a přijímá rozhodnutí o:

a)	stanovení četnosti automatické výměny informací podle článku 11, praktických opatření s ní souvisejících a přesných kategorií informací, které jsou předmětem této výměny;

b)	přezkumu výsledků automatické výměny informací v rámci každé kategorie stanovené podle písmene a), tak aby bylo zajištěno, že k tomuto typu výměny dochází pouze v případech, kdy se jedná o nejúčinnější způsob výměny informací;

c)	zavedení nových kategorií informací, jež jsou předmětem výměny podle článku 11, pokud automatická výměna představuje ten nejúčinnější způsob spolupráce;

d)	přijetí standardního formuláře pro předávání informací podle čl. 21 odst. 1 a čl. 40 odst. 1;

e)	stanovení předmětu přenosu pomocí sítě CCN/CSI nebo jinými prostředky;

f)	stanovení výše a způsobu úhrady finančního příspěvku Norska do souhrnného rozpočtu Unie na náklady spojené s jeho připojením do evropských informačních systémů, a to s ohledem na rozhodnutí uvedená v písmenech d) a e);

g)	přijetí prováděcích pravidel pro praktická opatření ohledně organizace kontaktů mezi ústředními kontaktními orgány a kontaktními útvary uvedenými v čl. 4 odst. 2 písm. b) a odst. 3 písm. b);

h)	zavedení praktických opatření týkajících se spolupráce ústředních kontaktních orgánů ve vztahu k provádění čl. 4 odst. 5;

i)	přijetí prováděcích pravidel pro přepočet částek, které mají být vymáhány, a pro převod vymožených částek;

j)	stanovení postupu pro uzavření dohody o úrovni služeb uvedené v článku 5;

k)	změně odkazů na právní akty Unie a Norska uvedených v této dohodě.

3. Smíšený výbor jedná jednomyslně. Rozhodnutí smíšeného výboru jsou pro strany závazná. Smíšený výbor přijme svůj jednací řád.

4. Smíšený výbor se schází nejméně jednou za dva roky. Kterákoliv ze stran může požádat o svolání zasedání. Smíšenému výboru předsedají střídavě obě strany. Datum a místo konání jednotlivých zasedání, jakož i jejich program, stanoví strany dohodou.

5. Pokud si některá ze stran přeje dohodu revidovat, předloží návrh smíšenému výboru, který vydá doporučení, zejména k zahájení jednání dle pravidel mezinárodních jednání stran dohody.

Článek 42

Řešení sporů

Spory mezi stranami týkající se výkladu nebo uplatňování této dohody se řeší formou konzultací v rámci smíšeného výboru. V zájmu řešení sporu strany předloží smíšenému výboru relevantní informace nezbytné k důkladnému posouzení příslušné záležitosti.

HLAVA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 43

Územní působnost

Tato dohoda se vztahuje na území Norska, jak je vymezené v článku 1-2 norského zákona č. 58 o dani z přidané hodnoty ze dne 19. června 2009, a na území, na něž se vztahuje Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie, a za podmínek v těchto smlouvách stanovených, s výjimkou území uvedených v článku 6 směrnice 2006/112/ES.

Článek 44

Vstup v platnost, trvání a ukončení dohody

1. Tuto dohodu schválí strany v souladu se svými vnitřními právními postupy.

2. Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni, kdy si strany navzájem oznámí dokončení vnitřních právních postupů podle odstavce 1.

3. Tato dohoda se sjednává na dobu neurčitou. Kterákoliv ze stran může druhé straně písemně oznámit svůj úmysl dohodu ukončit. Ukončení dohody nabývá účinku šest měsíců od data oznámení.

4. Oznámení dle tohoto článku se v případě Unie zasílají Generálnímu sekretariátu Rady Evropské unie a v případě Norska norskému ministerstvu zahraničních věcí.

Článek 45

Příloha

Příloha této dohody tvoří její nedílnou součást.

Článek 46

Vztah k dvoustranným a mnohostranným dohodám a ujednáním mezi státy

V případě jakýchkoli nesrovnalostí mají ustanovení této dohody přednost před ustanoveními jakéhokoli dvoustranného nebo mnohostranného právně závazného nástroje o správní spolupráci, boji proti podvodům a vymáhání pohledávek v oblasti DPH uzavřeného mezi členským státem nebo členskými státy Unie a Norskem.

Článek 47

Závazné znění

Tato smlouva je sepsána ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a norském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Článek 48

Rozšíření této dohody na nové členské státy Unie

Pokud se některá země stane členským státem Unie, stane se znění této dohody v jazyce nově přistupujícího členského státu podle rozhodnutí Rady Unie závazným formou výměny dopisů mezi Unií a Norskem.

Съставено в София на шести февруари две хиляди и осемнадесета година.

Hecho en Sofía, el seis de febrero de dos mil dieciocho.

V Sofii dne šestého února dva tisíce osmnáct.

Udfærdiget i Sofia den sjette februar to tusind og atten.

Geschehen zu Sofia am sechsten Februar zweitausendachtzehn.

Kahe tuhande kaheksateistkümnenda aasta veebruarikuu kuuendal päeval Sofias.

Έγινε στη Σόφια, στις έξι Φεβρουαρίου δύο χιλιάδες δεκαοκτώ.

Done at Sofia on the sixth day of February in the year two thousand and eighteen.

Fait à Sofia, le six février deux mille dix-huit.

Sastavljeno u Sofiji šestog veljače godine dvije tisuće osamnaeste.

Fatto a Sofia, addì sei febbraio duemiladiciotto.

Sofijā, divi tūkstoši astoņpadsmitā gada sestajā februārī.

Priimta du tūkstančiai aštuonioliktų metų vasario šeštą dieną Sofijoje.

Kelt Szófiában, a kétezer-tizennyolcadik év február havának hatodik napján.

Magħmul f'Sofija fis-sitt jum ta’ Frar fis-sena elfejn u tmintax.

Gedaan te Sofia, zes februari tweeduizend achttien.

Sporządzono w Sofii dnia szóstego lutego dwa tysiące osiemnastego roku.

Feito em Sófia, em seis de fevereiro de dois mil e dezoito.

Întocmit la Sofia, la șase februarie două mii optsprezece.

V Sofii šiesteho februára dvetisícosemnásť.

V Sofiji, dne šestega februarja leta dva tisoč osemnajst.

Tehty Sofiassa kuudentena päivänä helmikuuta vuonna kaksituhattakahdeksantoista.

Som skedde i Sofia den sjätte februari år tjugohundraarton.

Utferdiget i Sofia, den sjette februar totusenogatten.

За Европейския съюз

Рог la Unión Europea

Za Evropskou unii

For Den Europæiske Union

Für die Europäische Union

Euroopa Liidu nimel

Για την Ευρωπαϊκή Ένωση

For the European Union

Pour l'Union européenne

Za Europsku uniju

Per l'Unione europea

Eiropas Savienības vārdā –

Europos Sąjungos vardu

Az Európai Unió részéről

Għall-Unjoni Ewropea

Voor de Europese Unie

W imieniu Unii Europejskiej

Pela União Europeia

Pentru Uniunea Europeană

Za Európsku úniu

Za Evropsko unijo

Euroopan unionin puolesta

För Europeiska unionen

For Den europeiske union

За Кралство Норвегия

Por el Reino de Noruega

Za Norské království

For Kongeriget Norge

Für das Königreich Norwegen

Norra Kuningriigi nimel

Για το Βασίλειο της Νορβηγίας

For the Kingdom of Norway

Pour le Royaume de Norvège

Za Kraljevinu Norvešku

Per il Regno di Norvegia

Norvēģijas Karalistes vārdā –

Norvegijos Karalystės vardu

A Norvég Királyság részéről

Għar-Renju tan-Norveġja

Voor het Koninkrijk Noorwegen

W imieniu Królestwa Norwegii

Pelo Reino da Noruega

Pentru Regatul Norvegiei

Za Nórske kráľovstvo

Za Kraljevino Norveško

Norjan kuningaskunnan puolesta

För Konungariket Norge

For Kongeriket Norge

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(2) Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.

(3) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 77, 23.3.2011, s. 1).

(4) Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 268, 12.10.2010, s. 1).

(5) Směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření (Úř. věst. L 84, 31.3.2010, s. 1).

PŘÍLOHA

Seznam dodávek zboží a poskytnutých služeb, na něž se vztahuje čl. 7 odst. 4:

1)	dovozy zanedbatelné hodnoty (článek 23 směrnice Rady 2009/132/ES (1));

2)	služby spojené s nemovitým majetkem (článek 47 směrnice 2006/112/ES);

3)	telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby čl. 3 písm. t) této dohody.

(1) Směrnice rady 2009/132/ES ze dne 19. října 2009, kterou se vymezuje oblast působnosti čl. 143 písm. b) a c) směrnice 2006/112/ES, pokud se jedná o osvobození některých druhů zboží od daně z přidané hodnoty při konečném dovozu (Úř. věst. L 292, 10.11.2009, s. 5).

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 195

České vydání	Právní předpisy	Ročník 61 1. srpna 2018

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2018/1089 ze dne 22. června 2018 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Norským královstvím o správní spolupráci, boji proti podvodům a vymáhání pohledávek v oblasti daně z přidané hodnoty jménem Unie	1
		Dohoda mezi Evropskou unií a Norským královstvím o správní spolupráci, boji proti podvodům a vymáhání pohledávek v oblasti daně z přidané hodnoty	3
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1090 ze dne 31. července 2018 o povolení přípravku z endo-1,4-beta-xylanázy a endo-1,3(4)-beta-glukanázy z Komagataella pastoris (CBS 25376) a Komagataella pastoris (CBS 26469) jako doplňkové látky pro výkrm kuřat, odchov kuřat a kuřice, výkrm krůt, kuřice nebo odchov všech druhů ptactva, odstavená selata a menšinové druhy prasat (po odstavu) (držitel povolení Kaesler Nutrition GmbH) ( 1 )	23

		Opravy
	*	Oprava nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) ( Úř. věst. L 12, 17.1.2015 )	27


	(1) Text s významem pro EHP.