(1)

Po třech letech uplatňování finančních pravidel pro souhrnný rozpočet Unie (dále jen „rozpočet“) by měly být v těchto pravidlech provedeny další změny s cílem odstranit problémy při jejich uplatňování zvýšením flexibility, zjednodušit provádění pro zúčastněné strany a útvary, zaměřit se více na výsledky a zlepšit přístupnost, transparentnost a odpovědnost. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (5) by proto mělo být zrušeno a nahrazeno tímto nařízením.

(2)

Za účelem snížení složitosti finančních pravidel vztahujících se na rozpočet a zahrnutí příslušných pravidel do jediného nařízení by Komise měla zrušit své nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (6). V zájmu jasnosti by měla být hlavní pravidla obsažená v uvedeném nařízení v přenesené pravomoci zahrnuta do tohoto nařízení a ostatní by měla být zařazena do pokynů pro útvary.

(3)

Hlavní rozpočtové zásady by měly zůstat zachovány. Stávající odchylky od těchto zásad pro konkrétní oblasti, jako jsou výzkum, vnější činnost a strukturální fondy, by měly být přezkoumány a co nejvíc zjednodušeny s tím, že je nutno zohlednit, zda jsou nadále relevantní, jakou přidanou hodnotu přinášejí pro rozpočet a jakou zátěž představují pro zúčastněné strany.

(4)

Pravidla pro přenos prostředků by měla být formulována jednoznačněji a mělo by se rozlišit mezi automatickým a neautomatickým přenosem. Dotčené orgány Unie by měly informace o automatických i neautomatických přenosech poskytovat Evropskému parlamentu a Radě.

(5)

V zájmu efektivního využívání finančních prostředků by měl být povolen přenos a využití vnějších účelově vázaných příjmů pro nástupnický program nebo akci. Měla by existovat možnost přenášet vnitřní účelově vázané příjmy pouze do následujícího rozpočtového roku, nestanoví-li toto nařízení jinak.

(6)

Pokud jde o vnitřní účelově vázané příjmy, mělo by být povoleno financování nových projektů v oblasti nemovitostí z příjmů z pronájmu a prodeje budov. Za tímto účelem by tyto příjmy měly být považovány za vnitřní účelově vázané příjmy, které lze přenášet až do doby jejich úplného využití.

(7)

Orgány Unie by měly mít možnost přijímat jakékoli dary Unii.

(8)

Mělo by být zavedeno ustanovení, které právnickým osobám povolí sponzorovat formou věcného plnění určitou událost nebo činnost pro propagační účely nebo pro účely sociální odpovědnosti podniků.

(9)

Je nutno objasnit s ohledem na rozpočet pojem výkonnosti. Výkonnost by měla být vázána na přímé uplatňování zásady řádného finančního řízení. Zásadu řádného finančního řízení je rovněž třeba definovat a měla by být vytvořena souvislost mezi stanovenými cíli a ukazateli výkonnosti, výsledky, jakož i hospodárností, efektivností a účinností při využívání prostředků. Z důvodů právní jistoty a s cílem zamezit rozporům se stávajícími výkonnostními rámci jednotlivých programů by měla být vymezena terminologie týkající se výkonnosti, zejména výstup a výsledky.

(10)

V souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (7) by právní předpisy Unie měly být vysoce kvalitní a měly by se zaměřovat na oblasti, kde občanům přinášejí největší přidanou hodnotu, a co nejefektivněji a nejúčinněji přispívat k dosahování společných cílů politik Unie. Plnění těchto cílů může napomoci, budou-li stávající a nové výdajové programy a činnosti, s nimiž jsou spojeny značné výdaje, podrobeny hodnocení.

(11)

V souladu se zásadou transparentnosti, zakotvenou v článku 15 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), mají orgány Unie jednat co nejotevřeněji. Pokud jde o plnění rozpočtu, vyplývá z uplatnění této zásady, že by občané měli vědět, kde a za jakým účelem jsou prostředky Unie vynakládány. Tyto informace podporují demokratickou diskusi, přispívají k účasti občanů v rozhodovacím procesu Unie, posilují institucionální kontrolu a dohled nad výdaji Unie a přispívají ke zvyšování její důvěryhodnosti. Komunikace by měla být cílenější a mít za cíl zvýšit viditelnost příspěvku Unie pro občany. Těchto cílů by mělo být dosaženo uveřejněním relevantních informací týkajících se všech příjemců finančních prostředků financovaných z rozpočtu, nejlépe využitím moderních komunikačních nástrojů, kdy by byly zohledněny legitimní zájmy těchto příjemců s ohledem na důvěrnou povahu a bezpečnost informací a v případě fyzických osob na jejich právo na soukromí a ochranu osobních údajů. Orgány Unie by proto měly při uveřejňování informací uplatňovat v souladu se zásadou proporcionality selektivní přístup. Rozhodnutí uveřejnit informace by měla vycházet z relevantních kritérií, aby byly poskytované informace užitečné.

(12)

Aniž jsou dotčena pravidla týkající se ochrany osobních údajů, je třeba usilovat o co největší transparentnost ohledně informací o příjemcích finančních prostředků. Informace o příjemcích finančních prostředků Unie vynakládaných v přímém řízení by měly být uveřejňovány na zvláštních internetových stránkách orgánů Unie, jako je systém pro finanční transparentnost, a měly by uvádět alespoň jméno nebo název a lokalitu příjemce, částku, v jejíž výši byl přijat právní závazek, a účel daného opatření. Tyto informace by měly zohledňovat příslušná kritéria, jako jsou periodicita, druh a význam opatření.

(13)

Komise by měla mít možnost plnit rozpočet nepřímo prostřednictvím organizací členských států. Z důvodů právní jistoty je proto vhodné definovat organizaci členského státu jako subjekt zřízený v členském státě buď jako veřejnoprávní subjekt, nebo jako subjekt soukromého práva, jejž tento členský stát pověřil výkonem veřejné služby a poskytl mu dostatečné finanční záruky. Finanční jištění, které takovýmto soukromoprávním subjektům poskytuje členský stát v souladu se stávajícími požadavky stanovenými právem Unie ve formě, kterou tento členský stát stanovil a která nutně nevyžaduje bankovní záruku, by mělo být za dostatečné finanční záruky považováno.

(14)

V souladu se zásadami Smlouvy o fungování EU, a zejména se zásadami transparentnosti, proporcionality, rovného zacházení a zákazu diskriminace, by měly být v případě cen, grantů a veřejných zakázek zadaných na základě veřejných výběrových řízení, a zejména v případě soutěží o návrh, výzev k podávání návrhů nebo zadávacích řízení uveřejňovány jméno nebo název a lokalita příjemců finančních prostředků Unie. Uveřejňování těchto údajů by mělo přispívat k tomu, aby měli neúspěšní uchazeči nebo žadatelé kontrolu nad udělovacími řízeními.

(15)

Osobní údaje fyzických osob by neměly být zpřístupněny veřejnosti po dobu delší, než po jakou příslušní příjemci využívají finančních prostředků, a tyto údaje by tedy měly být po dvou letech vymazány. Táž zásada by měla platit pro osobní údaje právnických osob, jejichž oficiální název označuje jednu nebo více fyzických osob.

(16)

Ve většině případů upravených tímto nařízením se uveřejňování údajů týká právnických osob. V případě fyzických osob by měly být osobní údaje uveřejňovány v souladu se zásadou proporcionality mezi významem poskytnuté částky a potřebou kontrolovat nejlepší využití finančních prostředků. V takovém případě je uveřejnění jejich regionu na úrovni 2 společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) v souladu s cílem uveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků, zajišťuje rovné zacházení mezi různě velkými členskými státy a respektuje právo příjemce finančních prostředků na soukromý život, a zejména na ochranu jeho osobních údajů.

(17)

Z důvodu právní jistoty a v souladu se zásadou proporcionality by měly být upřesněny situace, kdy by k uveřejnění nemělo dojít. Uveřejňovány by neměly být například informace o stipendiích nebo jiných formách přímé podpory vyplacené nejpotřebnějším fyzickým osobám, o určitých zakázkách velmi nízké hodnoty nebo o finanční podpoře pod určitou prahovou hodnotou poskytnuté prostřednictvím finančních nástrojů, anebo v případech rizika, že by uveřejněním byla ohrožena práva a svobody dotčených osob chráněné Listinou základních práv Evropské unie nebo že by byly poškozeny obchodní zájmy příjemců finančních prostředků. V zájmu zachování stávající praxe a zajištění transparentnosti by však žádná zvláštní výjimka z povinnosti uveřejňovat informace založená na konkrétní prahové hodnotě neměla existovat v případě grantů.

(18)

Jsou-li pro účely transparentnosti v souvislosti s využíváním finančních prostředků Unie a kontrolou nad udělovacími řízeními uveřejňovány osobní údaje příjemců finančních prostředků, měli by o tom být tito příjemci informování, stejně jako o svých právech a postupech pro jejich výkon v souladu s nařízeními Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (8) a (EU) 2016/679 (9).

(19)

V zájmu dodržení zásady rovného zacházení se všemi příjemci finančních prostředků by měly být údaje týkající se fyzických osob uveřejňovány rovněž v souladu s povinností členských států zajistit vysoký stupeň transparentnosti veřejných zakázek, jejichž hodnota překračuje finanční limity stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (10).

(20)

V případě nepřímého a sdíleného řízení by měly informace o příjemcích a konečných příjemcích finančních prostředků poskytovat osoby, subjekty nebo určené subjekty vynakládající finanční prostředky Unie. V případě sdíleného řízení by tyto informace měly být uveřejněny v souladu s odvětvovými pravidly. Komise by měla zpřístupnit informace o jednotných internetových stránkách, včetně odkazu na jejich adresy, na nichž jsou informace o příjemcích a konečných příjemcích finančních prostředků k dispozici.

(21)

V zájmu lepší srozumitelnosti a větší transparentnosti údajů o finančních nástrojích využívaných v přímém a nepřímém řízení je vhodné sloučit všechny požadavky na podávání zpráv do jednoho pracovního dokumentu, který má být připojen k návrhu rozpočtu.

(22)

S cílem prosazovat osvědčené postupy při využívání Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF), Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF) a Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) by Komise měla být schopna subjektům odpovědným za činnosti v oblasti řízení a kontroly pro informaci poskytnout nezávazné metodické pokyny, jež objasňují její vlastní kontrolní strategii a přístup, včetně kontrolních seznamů a příkladů osvědčené praxe. Tyto pokyny by měly být podle potřeby aktualizovány.

(23)

Je vhodné, aby spolu mohly orgány Unie navzájem uzavírat meziútvarové dohody v zájmu snazšího čerpání svých prostředků a aby existovala možnost uzavírat takovéto dohody mezi útvary orgánů Unie, subjekty Unie, evropskými úřady, subjekty nebo osobami pověřenými prováděním specifických činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a kanceláří generálního tajemníka Nejvyšší rady evropských škol za účelem poskytování služeb, dodávek zboží, provádění stavebních prací nebo veřejných zakázek na nemovitosti.

(24)

Je vhodné stanovit postup pro zřizování nových evropských úřadů a rozlišovat mezi povinnými a nepovinnými úkoly těchto úřadů. Orgány Unie, subjekty Unie a jiné evropské úřady by měly mít možnost pověřit ředitele evropského úřadu výkonem pravomocí schvalující osoby. Evropské úřady by měly mít rovněž možnost uzavírat meziútvarové dohody za účelem poskytování služeb, dodávek zboží, provádění stavebních prací nebo veřejných zakázek na nemovitosti. Je vhodné přijmout zvláštní pravidla pro vypracovávání účetních záznamů, ustanovení, která zmocňují účetního Komise pověřit výkonem některých z jeho úkolů zaměstnance těchto úřadů, a operační postupy pro bankovní účty, jež by Komise měla být schopna otevřít jménem evropského úřadu.

(25)

S cílem zvýšit nákladovou efektivnost výkonných agentur by vzhledem k praktickým zkušenostem získaným s jinými subjekty Unie mělo být možné svěřit účetnímu Komise veškeré úkoly účetního výkonné agentury nebo část těchto úkolů.

(26)

Z důvodu právní jistoty je nutné objasnit, že ředitelé výkonných agentur jednají při správě operačních prostředků programů svěřených agenturám jako pověřené schvalující osoby. K tomu, aby se zvýšení efektivity v důsledku globální centralizace určitých podpůrných služeb mohlo projevit naplno, by měla by být výslovně stanovena možnost výkonných agentur vynakládat správní výdaje.

(27)

Je nutné stanovit pravidla týkající se pravomocí a povinností účastníků finančních operací, zejména schvalujících osob a účetních.

(28)

Evropský parlament, Rada, Účetní dvůr a účetní Komise by měli být do dvou týdnů informováni o jmenování pověřené schvalující osoby, interního auditora a účetního i o ukončení výkonu jejich funkce.

(29)

Schvalující osoby by měly plně odpovídat za veškeré příjmové a výdajové operace provedené v rámci jejich odpovědnosti a za systémy vnitřní kontroly a měly by nést odpovědnost za svou činnost, v případě potřeby prostřednictvím disciplinárního řízení.

(30)

Měly by být vymezeny též úkoly, odpovědnost a zásady postupů, které mají schvalující osoby dodržovat. Pověřené schvalující osoby by měly zajistit, aby dále pověřené schvalující osoby a jejich zaměstnanci obdrželi informace a odbornou přípravu o standardech kontroly a příslušných metodách a postupech a aby byla přijata opatření k zajištění fungování kontrolního systému. Pověřená schvalující osoba by měla podávat svému orgánu Unie informace o výkonu povinností v podobě výroční zprávy. Tato zpráva by měla obsahovat požadované finanční informace a informace o řízení, jimiž pověřená schvalující osoba dokládá své prohlášení o věrohodnosti k výkonu svých povinností, včetně informací o celkové výkonnosti provedených operací. Podklady k provedeným operacím by měly být uchovávány alespoň po pět let. O všech formách jednacího řízení v rámci zadávání veřejných zakázek by měla pověřená schvalující osoba podat zvláštní zprávu dotčenému orgánu Unie, který by měl podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě, neboť tato řízení představují odchylku od běžných udělovacích řízení.

(31)

Je třeba zohlednit dvojí úlohu, kterou vedoucí delegací Unie a po dobu jejich nepřítomnosti zástupci těchto vedoucích plní jako dále pověřené schvalující osoby pro Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a, pokud jde o operační prostředky, pro Komisi.

(32)

Komise by měla výkonem rozpočtových pravomocí ve vztahu k operačním prostředkům v jejím oddíle rozpočtu pověřit zástupce vedoucích delegací Unie pouze v případech, kdy je plnění těchto úkolů zástupci vedoucích delegací naprosto nezbytné k zajištění kontinuity činnosti po dobu nepřítomnosti vedoucích delegací Unie. Zástupci vedoucích delegací Unie by neměli být oprávněni vykonávat tyto pravomoci systematicky nebo z důvodu vnitřní dělby práce.

(33)

Účetní by měl odpovídat za řádné provádění plateb, vybírání příjmů a vymáhání pohledávek. Měl by spravovat pokladnu, bankovní účty a soubory údajů o třetích osobách, vést účty a odpovídat za sestavení finančních výkazů orgánu Unie. Pouze účetní Komise by měl být oprávněn stanovovat účetní pravidla a harmonizované účtové osnovy, zatímco účetní všech ostatních orgánů Unie by měli stanovovat postupy účtování pro své orgány.

(34)

Upraveny by měly být též podmínky jmenování účetního a ukončení výkonu jeho funkce.

(35)

Účetní by měl stanovit postupy, které zajišťují, aby účty otevřené pro účely správy pokladny a zálohové účty nevykazovaly záporný zůstatek.

(36)

Měly by být stanoveny podmínky pro používání zálohových účtů, tedy systému správy, který představuje odchylku od běžných rozpočtových postupů a týká se pouze omezených částek, a dále úkoly a odpovědnost správců zálohových účtů, schvalujících osob a účetních při kontrole těchto účtů. O každém jmenování správce zálohových účtů by měl být informován Účetní dvůr. Z důvodu efektivnosti by měly být při delegacích Unie zřízeny zálohové účty, na nichž budou spravovány prostředky z oddílů rozpočtu týkajících se Komise i ESVČ. Je rovněž vhodné umožnit za určitých podmínek využívání zálohových účtů v delegaci Unie k vyplácení omezených částek prostřednictvím rozpočtových procesů. Co se týká jmenování správců zálohových účtů, mělo by být možné vybírat je i z řad zaměstnanců Komise působících v oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci, nejsou-li k dispozici zaměstnanci Komise, na které se vztahuje služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie, stanovený v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (11) (dále jen „služební řád“).

(37)

Aby se zohlednila situace v oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci, nejsou-li k dispozici zaměstnanci Komise, na které se vztahuje služební řád, a vyskytují-li se s ohledem na přijetí všech právních závazků příslušnou schvalující osobou technické problémy, mělo by být přípustné, aby právní závazky velmi nízké hodnoty do výše 2 500 EUR, které jsou spojeny s platbami prováděnými ze zálohových účtů, přijímali zaměstnanci Komise v této oblasti a aby vedoucí delegací Unie nebo jejich zástupci podepisovali právní závazky na pokyn příslušné schvalující osoby Komise.

(38)

Jakmile jsou definovány úkoly a odpovědnost účastníků finančních operací, mohou být tyto osoby povolány k odpovědnosti pouze za podmínek stanovených ve služebním řádu. V orgánech Unie byly zřízeny specializované výbory pro řešení finančních nesrovnalostí podle nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Kvůli omezenému počtu postoupených případů a z důvodu efektivnosti je však vhodné převést jejich funkce na interinstitucionální výbor zřízený tímto nařízením (dále jen „výbor“). Výbor by měl posuzovat žádosti a vydávat doporučení o potřebě přijmout rozhodnutí o vyloučení a uložení peněžitých sankcí, které mu předloží Komise nebo jiné orgány a subjekty Unie, aniž je dotčena jejich správní samostatnost ve vztahu k jejich zaměstnancům. Tento přesun má zamezit rovněž zdvojování práce a snížit riziko vydání protichůdných doporučení nebo stanovisek v případech, které se týkají jak hospodářského subjektu, tak i zaměstnance orgánu nebo subjektu Unie. Je třeba zachovat postup, jímž může schvalující osoba požadovat potvrzení pokynu, o němž se domnívá, že je nesprávný nebo odporuje zásadě řádného finančního řízení, a být tak zproštěna odpovědnosti, k níž by mohla být povolána. Při plnění této úlohy by se mělo složení výboru upravit. Výbor by neměl mít vyšetřovací pravomoci.

(39)

Co se týká příjmů, je nutné zabývat se zápornými úpravami vlastních zdrojů, na něž se vztahuje nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 (12). S výjimkou případu vlastních zdrojů je nutné zachovat stávající úkoly a kontroly spadající do odpovědnosti schvalujících osob v různých fázích procesu: sestavení odhadu pohledávek, vydání inkasního příkazu a zaslání výzvy k úhradě, jíž je dlužník informován o stanovení pohledávky, a případné rozhodnutí o vzdání se nároku v souladu s kritérii, která v zájmu efektivního výběru příjmů zajišťují soulad se zásadou řádného finančního řízení.

(40)

Schvalující osoba by měla mít možnost upustit zcela nebo částečně od inkasa stanovené pohledávky, pokud dlužník vstoupil do insolvenčního řízení, jak je vymezeno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 (13), zejména v případě soudního vyrovnání nebo jiného podobného řízení.

(41)

Měly by být zvlášť upraveny postupy pro úpravu odhadů pohledávek nebo jejich snížení na nulu.

(42)

Je nutné vyjasnit, kdy se do rozpočtu zapisují částky obdržené z pokut a jiných sankcí, jakož i úroky nebo jakékoli jiné příjmy z nich plynoucí.

(43)

Vlivem nedávného vývoje na finančních trzích a úrokové sazby uplatňované Evropskou centrální bankou (ECB) na její hlavní refinanční operace je nutné revidovat ustanovení týkající se úrokové sazby u pokut nebo jiných sankcí a stanovit pravidla pro případ záporné úrokové sazby.

(44)

K zohlednění zvláštní povahy pohledávek v podobě pokut nebo jiných sankcí uložených orgány Unie podle Smlouvy o fungování EU nebo Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouva o Euratomu“) je nutné zavést zvláštní ustanovení o úrokových sazbách vztahujících se na splatné částky, které však nebyly dosud uhrazeny, v případě, že Soudní dvůr Evropské unie tyto částky navýší.

(45)

Měla by být jasněji vymezena i zpřísněna pravidla pro inkaso. Zejména je třeba upřesnit, že účetní má inkasovat částky započtením i proti částkám, které dlužníkovi dluží výkonná agentura při plnění rozpočtu.

(46)

V zájmu zaručení právní jistoty a transparentnosti by měla být stanovena pravidla týkající se lhůt pro zaslání výzvy k úhradě.

(47)

Pro účely zajištění správy aktiv, při níž by se současně usilovalo o dosažení kladného výnosu, je nutno předběžně vybírat částky týkající se pokut a jiných sankcí uložených podle Smlouvy o fungování EU nebo Smlouvy o Euratomu, například pokut ukládaných v soutěžních věcech, proti nimž je podán prostředek právní nápravy, investovat tyto částky do finančních aktiv a určit účel dalšího použití výnosů z nich. Jelikož Komise není jediným orgánem Unie, který je oprávněn ukládat pokuty nebo jiné sankce, je nutné upravit tyto pokuty nebo jiné sankce ukládané jinými orgány Unie a stanovit pravidla pro jejich vymáhání, která by měla být rovnocenná pravidlům používaným Komisí.

(48)

K tomu, aby měla Komise všechny informace potřebné k přijímání rozhodnutí o financování, je nutné stanovit minimální požadavky na obsah těchto rozhodnutí v případě grantů, zadávání veřejných zakázek, svěřenských fondů Unie pro vnější činnost (dále jen „svěřenské fondy Unie“), cen, finančních nástrojů, nástrojů nebo platforem kombinování zdrojů a rozpočtových záruk. Současně je třeba umožnit, aby byla rozhodnutí o financování přijímána na dobu delší než jeden rozpočtový rok s cílem poskytnout potenciálním příjemcům finančních prostředků dlouhodobější perspektivu, s tím, že jejich provádění je podmíněno dostupností rozpočtových prostředků na příslušný rozpočtový rok. Dále je nutné snížit počet náležitostí vyžadovaných u rozhodnutí o financování. V zájmu zjednodušení by mělo rozhodnutí o financování představovat současně i roční nebo víceletý pracovní program. Jelikož příspěvky pro subjekty Unie uvedené v článcích 70 a 71 jsou stanoveny již v rozpočtu, nemělo by se v této souvislosti vyžadovat přijetí zvláštního rozhodnutí o financování.

(49)

Pokud jde o výdaje, je třeba objasnit vztah mezi rozhodnutími o financování, souhrnnými rozpočtovými závazky a individuálními rozpočtovými závazky a pojmy rozpočtový a právní závazek, aby se vymezil zřetelný rámec pro jednotlivé fáze plnění rozpočtu.

(50)

S cílem zohlednit zejména počet právních závazků přijímaných delegacemi a zastoupeními Unie a kolísání směnných kurzů u těchto závazků by předběžné rozpočtové závazky měly být možné i v případě, kdy jsou konečný příjemce platby a částka určeni.

(51)

V souladu se zásadou řádného finančního řízení by měly být jasněji vymezeny jednotlivé druhy plateb, které mohou provádět schvalující osoby. Měla by být blíže objasněna pravidla pro zúčtování plateb předběžného financování, zejména v případech, kdy není možné průběžné zúčtování. Za tímto účelem by měla být v přijatých právních závazcích zahrnuta odpovídající ustanovení.

(52)

Toto nařízení by mělo stanovit, že se platby mají uskutečnit ve stanovených lhůtách a že v případě jejich nedodržení budou mít věřitelé nárok na úroky z prodlení, které jdou k tíži rozpočtu, s výjimkou členských států, Evropské investiční banky (EIB) a Evropského investičního fondu (EIF).

(53)

Považuje se za vhodné začlenit ustanovení týkající se potvrzování a schvalování výdajů do jednoho článku a zavést definici zrušení přidělení prostředků na závazek. Jelikož jsou operace prováděny v počítačových systémech, měl by být podpis doložky „předáno k platbě“ jako vyjádření rozhodnutí o potvrzení, s výjimkou omezeného počtu případů, nahrazen zabezpečeným elektronickým podpisem. Je rovněž nutné objasnit, že se potvrzování výdajů týká všech způsobilých nákladů, včetně nákladů, které nejsou spojeny se žádostí o platbu, jak je tomu v případě zúčtování předběžného financování.

(54)

V zájmu snížení složitosti, zefektivnění stávajících pravidel a lepší srozumitelnosti tohoto nařízení by měla být stanovena pravidla, která jsou společná více než jednomu nástroji pro plnění rozpočtu. Z těchto důvodů by měla být některá ustanovení přeskupena, znění a oblast působnosti dalších ustanovení by měly být sladěny a zbytečná opakování a křížové odkazy by se měly odstranit.

(55)

Každý orgán Unie by měl zřídit výbor pro pokrok v oblasti interního auditu, jehož úkolem bude zajistit nezávislost interního auditora, sledovat kvalitu práce interního auditu a zajistit, aby útvary příslušného orgánu doporučení interního a externího auditu řádně zohledňovaly a uplatňovaly. O složení tohoto výboru pro pokrok v oblasti interního auditu by měl rozhodnout každý orgán Unie s ohledem na svou organizační samostatnost a na význam nezávislého odborného poradenství.

(56)

Větší důraz je nutno klást na výkonnost a výsledky projektů financovaných z rozpočtu Unie. Je tudíž vhodné stanovit kromě forem příspěvku Unie, které již jsou náležitě zavedeny (proplacení skutečně vynaložených způsobilých nákladů, jednotkové náklady, jednorázové částky a paušální financování), další formu financování nesouvisející s náklady na příslušné operace. Tato dodatečná forma financování by měla být založena buď na splnění určitých předběžných podmínek, nebo na dosažení výsledků měřených podle předem stanovených milníků nebo prostřednictvím ukazatelů výkonnosti.

(57)

Pokud Komise posuzuje provozní a finanční způsobilost příjemců finančních prostředků Unie nebo jejich systémů a postupů, měla by mít možnost spolehnout se na posouzení, která již provedla sama nebo která již provedly jiné subjekty nebo dárci, jako jsou vnitrostátní agentury a mezinárodní organizace, aby se zamezilo dvojímu posuzování týchž příjemců finančních prostředků. Možnost křížového spoléhání se na posouzení provedená jinými subjekty by se měla využít v případě, že tato posouzení proběhla v souladu s podmínkami, které jsou rovnocenné podmínkám stanoveným v tomto nařízení pro příslušný způsob plnění rozpočtu. Na podporu křížového spoléhání se na posouzení mezi dárci by proto Komise měla prosazovat uznávání mezinárodně přijímaných standardů nebo mezinárodních osvědčených postupů.

(58)

Je rovněž důležité zamezit situacím, kdy u příjemců finančních prostředků Unie prováděly audit využití těchto prostředků různé subjekty několikrát. Mělo by proto být možné spolehnout se na audity, které již provedli nezávislí auditoři, pokud je dostatečně prokázána jejich kompetence a nezávislost a pokud je auditní činnost založena na mezinárodně uznávaných auditních standardech poskytujících přiměřenou jistotu a pokud se týkaly finančních výkazů a zpráv dokládajících využití příspěvku Unie. Tyto audity by pak měly být základem celkové jistoty ohledně využití finančních prostředků Unie. Za tímto účelem je důležité zajistit, aby zpráva nezávislého auditora i související auditní dokumentace byly na požádání zpřístupněny Evropskému parlamentu, Komisi, Účetnímu dvoru a auditním orgánům členských států.

(59)

Pro účely spoléhání se na posouzení a audity a s cílem snížit administrativní zátěž osob a subjektů přijímajících finanční prostředky Unie je důležité zajistit, aby byly využívány veškeré informace, které již mají orgány Unie, řídící orgány nebo jiné subjekty vynakládající finanční prostředky Unie k dispozici, a příjemci finančních prostředků nebo příjemci grantů tak nebyli o stejné informace žádáni opakovaně.

(60)

K zajištění mechanismu dlouhodobé spolupráce s příjemci finančních prostředků by mělo být umožněno podepisovat dohody o finančním rámcovém partnerství. Finanční rámcová partnerství by měla být uskutečňována prostřednictvím grantů nebo dohod o přiznání příspěvku uzavřených s osobami a subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie. Za tímto účelem by měl být stanoven minimální obsah těchto dohod o přiznání příspěvku. Finanční rámcová partnerství by neměla nepatřičně omezovat přístup k finančním prostředkům Unie.

(61)

Podmínky a postupy pro pozastavení, ukončení nebo snížení výše příspěvku Unie by měly být harmonizovány v rámci jednotlivých nástrojů pro plnění rozpočtu, jako jsou granty, veřejné zakázky, nepřímé řízení nebo ceny. Je třeba vymezit důvody tohoto pozastavení, ukončení nebo snížení.

(62)

Toto nařízení by mělo stanovit standardní lhůty, po které jsou příjemci finančních prostředků povinni uchovávat dokumenty týkající se příspěvků Unie, aby se zabránilo rozdílným nebo neúměrným smluvním požadavkům a současně se poskytl Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) dostatek času k získání přístupu k těmto údajům a dokumentům a k provedení následných kontrol a auditů. Všem osobám či subjektům přijímajícím finanční prostředky Unie by měla být mimoto uložena povinnost spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie.

(63)

Aby byly účastníkům a příjemcům finančních prostředků poskytnuty náležité informace a aby měli možnost uplatnit své právo na obhajobu, měli by mít možnost předložit připomínky předtím, než bude přijato opatření s nepříznivým dopadem na jejich práva, a měli by být informováni o prostředcích právní nápravy, které k napadení takového opatření mají.

(64)

Na ochranu finančních zájmů Unie by Komise měla zřídit jednotný systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů.

(65)

Systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů by se měl vztahovat na účastníky, příjemce finančních prostředků, subjekty, jejichž způsobilosti hodlá zájemce nebo uchazeč využít, na subdodavatele zhotovitele, poskytovatele nebo dodavatele, na veškeré osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, je-li rozpočet plněn v nepřímém řízení, na veškeré osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie na základě finančních nástrojů využívaných v přímém řízení, na účastníky nebo příjemce finančních prostředků, o nichž subjekty plnící rozpočet ve sdíleném řízení poskytly informace, a na sponzory.

(66)

Je třeba objasnit, že je-li rozhodnutí o evidenci určité osoby nebo subjektu v databázi systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů přijato v důsledku situací zakládajících vyloučení, v nichž se nachází fyzická nebo právnická osoba, která je členem správního, řídícího nebo dozorčího orgánu dotyčné osoby nebo subjektu nebo která má ve vztahu k nim pravomoc k zastupování, rozhodování nebo kontrole, fyzická nebo právnická osoba, která v neomezeném rozsahu ručí za dluhy dotyčné osoby nebo subjektu, nebo fyzická osoba, která je nezbytná pro udělení nebo pro splnění právního závazku, mají informace zaevidované v databázi zahrnovat údaje týkající se těchto osob.

(67)

Rozhodnutí o vyloučení určité osoby nebo subjektu z účasti na udělovacím řízení nebo o uložení určité osobě nebo subjektu peněžité sankce a rozhodnutí o uveřejnění souvisejících informací by měly přijímat příslušné schvalující osoby s ohledem na svou samostatnost ve správních záležitostech. V případě neexistence pravomocného rozsudku nebo konečného správního rozhodnutí a v případech týkajících se závažného porušení smlouvy by příslušné schvalující osoby měly přijmout své rozhodnutí na základě předběžné právní kvalifikace s přihlédnutím k doporučení výboru. Výbor by měl posoudit rovněž dobu trvání vyloučení, pokud nebyla stanovena pravomocným rozsudkem nebo konečným správním rozhodnutím.

(68)

Úlohou výboru by mělo být zajištění konzistentního fungování systému vylučování z účasti na udělovacím řízení. Tento výbor by měl být složen ze stálého předsedy, dvou zástupců Komise a zástupce žádající schvalující osoby.

(69)

Předběžná právní kvalifikace nepředjímá konečné posouzení jednání dotyčné osoby nebo subjektu ze strany příslušných orgánů členských států podle vnitrostátního práva. Doporučení výboru, jakož i rozhodnutí příslušné schvalující osoby by proto mělo být po oznámení tohoto konečného posouzení přezkoumáno.

(70)

Příslušná schvalující osoba by měla osobu nebo subjekt vyloučit z účasti na udělovacím řízení, pokud bylo pravomocným rozsudkem nebo konečným správním rozhodnutím zjištěno, že se tato osoba nebo subjekt dopustily vážného profesního pochybení, úmyslného nebo neúmyslného porušení povinností vztahujících se k placení příspěvků na sociální zabezpečení nebo daní, vytvoření subjektu v jiné jurisdikci s cílem obejít daňové, sociální a jakékoli jiné právní povinnosti, podvodu týkajícího se rozpočtu, korupce, jednání týkajícího se zločinného spolčení, praní peněz, financování terorismu, teroristických trestných činů nebo trestných činů souvisejících s teroristickou činností, dětské práce nebo jiných trestných činů týkajících se obchodování s lidmi, anebo pokud se dopustily nesrovnalostí. Osoba nebo subjekt by z řízení měly být vyloučeny rovněž v případě závažného porušení právního závazku nebo v případě úpadku.

(71)

Při rozhodování o vyloučení osoby nebo subjektu z účasti na udělovacím řízení nebo o uložení peněžité sankce osobě nebo subjektu a o uveřejnění související informace by měla příslušná schvalující osoba zajistit dodržení zásady proporcionality tím, že zohlední zejména závažnost situace, její dopad na rozpočet, dobu, která uplynula od okamžiku, kdy k pochybení došlo, dobu trvání a opakování pochybení, případný úmysl nebo stupeň nedbalosti a míru spolupráce dotyčné osoby nebo subjektu s příslušným orgánem a přínos této osoby nebo subjektu pro vyšetřování.

(72)

Příslušná schvalující osoba by měla mít rovněž možnost vyloučit určitou osobu nebo subjekt z účasti na udělovacím řízení v případě, že fyzická nebo právnická osoba, která v neomezeném rozsahu ručí za dluhy daného hospodářského subjektu, je v úpadku nebo v podobné situaci platební neschopnosti, nebo pokud taková fyzická nebo právnická osoba neplní svou povinnost platit příspěvky na sociální zabezpečení nebo daně, jestliže má taková situace dopad na finanční situaci daného hospodářského subjektu.

(73)

Rozhodnutí o vyloučení z účasti na udělovacím řízení by nemělo být proti určité osobě nebo subjektu přijímáno v případě, že přijetím nápravných opatření prokázaly svou spolehlivost. Tato možnost by se neměla použít v případě nejzávažnější trestné činnosti.

(74)

S ohledem na zásadu proporcionality je třeba rozlišovat mezi případy, kdy lze jako alternativu k vyloučení z účasti na udělovacím řízení uložit peněžitou sankci, a případy, kdy závažnost jednání dotčeného příjemce finančních prostředků, který se pokusil získat finanční prostředky Unie neoprávněně, odůvodňuje uložit peněžitou sankci spolu s vyloučením z řízení k zajištění odrazujícího účinku. Je třeba definovat také maximální výši peněžité sankce, kterou může veřejný zadavatel uložit.

(75)

Peněžitá sankce by měla být uložena pouze příjemci finančních prostředků, a nikoli účastníkovi, jelikož se její výše vypočítává na základě hodnoty dotčeného právního závazku.

(76)

Možností přijmout rozhodnutí o vyloučení nebo uložit peněžité sankce není dotčena možnost uplatnit smluvní sankce, například nárok na náhradu škody.

(77)

Doba vyloučení z účasti na udělovacím řízení by měla být omezena stejně jako v případě směrnice 2014/24/EU a měla by být v souladu se zásadou proporcionality.

(78)

Je třeba určit počátek běhu a délku promlčecí lhůty pro přijetí rozhodnutí o vyloučení nebo pro uložení peněžitých sankcí.

(79)

Je důležité, aby bylo možné zesílit odrazující účinek vyvolaný vyloučením z účasti na udělovacím řízení a peněžitými sankcemi. V této souvislosti by odrazující účinek měl být zesílen možností uveřejnit informace týkající se vyloučení z řízení nebo peněžité sankce způsobem, který je v souladu s požadavky na ochranu údajů podle nařízení (ES) č. 45/2001 a (EU) 2016/679. Toto uveřejnění by mělo přispět k zajištění toho, aby se stejné jednání neopakovalo. Z důvodu právní jistoty a v souladu se zásadou proporcionality je třeba upřesnit, v jakých situacích by k uveřejnění nemělo dojít. Při posuzování by příslušná schvalující osoba měla zohledňovat případná doporučení výboru. Pokud jde o fyzické osoby, osobní údaje by měly být uveřejňovány pouze za výjimečných okolností odůvodněných závažností dotčeného jednání nebo jeho dopadem na finanční zájmy Unie.

(80)

Informace týkající se vyloučení z účasti na udělovacím řízení nebo peněžité sankce by měly být uveřejněny pouze v určitých případech, jako jsou vážné profesní pochybení, podvod, závažné nedostatky při plnění hlavních povinností vyplývajících z právního závazku financovaného z rozpočtu nebo nesrovnalost, anebo je-li subjekt vytvořen v jiné jurisdikci s cílem obejít daňové, sociální či jakékoli jiné právní povinnosti.

(81)

Kritéria pro vyloučení z účasti na udělovacím řízení by měla být zřetelně odlišena od kritérií, jež vedou k případnému odmítnutí v udělovacím řízení.

(82)

Informace o včasném odhalování rizik a o rozhodnutích o vyloučení a o uložení peněžitých sankcí osobě nebo subjektu by měly být centralizovány. Za tímto účelem by měly být příslušné informace uloženy v databázi zřízené a provozované Komisí jako vlastníkem centralizovaného systému. Tento systém by měl fungovat v souladu s právem na soukromí a ochranu osobních údajů.

(83)

Zatímco za zřízení a provoz systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů by měla být zodpovědná Komise, ostatní orgány a instituce Unie a všechny osoby a subjekty, které vynakládají finanční prostředky Unie v přímém, sdíleném a nepřímém řízení, by se měly tohoto centralizovaného systému účastnit předáváním příslušných informací Komisi. Příslušná schvalující osoba a výbor by měly osobě nebo subjektu zaručit právo na obhajobu. Tatáž práva by měla být osobě nebo subjektu přiznána v rámci včasného odhalování rizik, pokud schvalující osoba hodlá přijmout opatření, které by mohlo nepříznivě ovlivnit práva dotčené osoby nebo subjektu. V případě podvodu, korupce nebo jiného protiprávního jednání, které ohrožuje finanční zájmy Unie, avšak dosud není předmětem pravomocného rozsudku, by měla mít příslušná schvalující osoba možnost odložit vyrozumění osoby nebo subjektu a výbor by měl mít možnost odložit výkon práva dotyčné osoby nebo subjektu na vyjádření. Tento odklad by měl být odůvodněný pouze v případech, kdy existují závažné legitimní důvody pro zachování důvěrnosti vyšetřování nebo vnitrostátního soudního řízení.

(84)

V souladu s článkem 261 Smlouvy o fungování EU by měla být na Soudní dvůr Evropské unie přenesena pravomoc k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci týkající se rozhodnutí o vyloučení přijatých a peněžitých sankcí uložených podle tohoto nařízení.

(85)

Pro usnadnění ochrany finančních zájmů Unie ve všech způsobech plnění rozpočtu by osoby a subjekty podílející se na plnění rozpočtu ve sdíleném a nepřímém řízení měly zohlednit případné vyloučení z účasti na udělovacím řízení, o němž rozhodly schvalující osoby na úrovni Unie.

(86)

Toto nařízení by mělo podporovat cíl vytvoření elektronické veřejné správy, a zejména používání elektronických údajů při výměně informací mezi orgány Unie a třetími osobami.

(87)

V zájmu stability právního prostředí by pokrok při používání elektronické výměny informací a předkládání dokumentů elektronickou cestou, případně i včetně elektronického zadávání zakázek, které představují významné zjednodušení, měl být doprovázen nastavením jednoznačných podmínek pro uznávání systémů, jež mají být používány, přičemž současně by měla být zachována možnost účastníků, příjemců finančních prostředků a schvalujících osob postupovat při správě finančních prostředků Unie pružně, jak je stanoveno v tomto nařízení.

(88)

Je třeba stanovit pravidla týkající se složení a úkolů komise pověřené posuzováním dokumentace žádosti v zadávacích řízeních, řízeních o udělení grantu a soutěžích o ceny. Mělo by být možné, aby členy výboru byli i externí odborníci, je-li tato možnost stanovena v základním právním aktu.

(89)

V souladu se zásadou řádné správy by si schvalující osoba měla vyžádat vysvětlení nebo chybějící dokumenty, přičemž by měla být dodržena zásada rovného zacházení a dokumentace žádosti by se neměla podstatně změnit. Schvalující osoba by měla mít možnost se rozhodnout, že tak neučiní, pouze v řádně odůvodněných případech. Schvalující osoba by měla mít mimoto možnost opravit zjevné administrativní chyby, nebo požádat o jejich opravu účastníka.

(90)

Řádné finanční řízení by mělo vyžadovat, aby se Komise chránila požadováním záruk při vyplacení předběžného financování. Požadavek, aby zhotovitelé, dodavatelé nebo poskytovatelé a příjemci grantů poskytovali záruku, by již neměl být automatický, nýbrž by měl být založen na analýze rizik. Pokud schvalující osoba během plnění zjistí, že ručitel není nebo přestal být oprávněn vydávat záruky v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, měla by mít schvalující osoba možnost požádat o nahrazení záruky.

(91)

Různé soubory pravidel pro přímé a nepřímé řízení, zejména pokud jde o pojem úkolů v rámci plnění rozpočtu, vedly k dezorientaci a riziku chybné kvalifikace jak u Komise, tak i u jejích partnerů, a tato pravidla by proto měla být zjednodušena a harmonizována.

(92)

Ustanovení o předběžném posouzení pilířů, které se týká osob a subjektů vynakládajících finanční prostředky Unie v nepřímém řízení, by měla být revidována, aby se Komise mohla pokud možno spoléhat na systémy, pravidla a postupy těchto osob a subjektů, které se pokládají za rovnocenné systémům a postupům, jež používá Komise. Mimoto je důležité objasnit, že pokud posouzení odhalí oblasti, v nichž zavedené postupy nepostačují k ochraně finančních zájmů Unie, měla by mít Komise možnost podepsat dohody o přiznání příspěvku a současně přijmout vhodná dohledová opatření. Je rovněž důležité objasnit, ve kterých případech se může Komise rozhodnout nevyžadovat předběžné posouzení pilířů za účelem podepsání dohod o přiznání příspěvku.

(93)

Odměna osob a subjektů plnících rozpočet by měla být založena na výkonnosti, je-li to příhodné a možné.

(94)

Komise navazuje se třetími zeměmi partnerství prostřednictvím dohod o financování. Je důležité objasnit obsah těchto dohod o financování, zejména pro ty části akce, které provádí třetí země v nepřímém řízení.

(95)

Je důležité uznat zvláštní povahu nástrojů nebo platforem kombinování zdrojů, kdy Komise kombinuje svůj příspěvek s příspěvky finančních institucí, a ujasnit uplatňování ustanovení o finančních nástrojích a rozpočtových zárukách.

(96)

Pravidla a zásady zadávání veřejných zakázek, jež platí pro veřejné zakázky zadávané orgány Unie na vlastní účet, by měly být založeny na pravidlech stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (14) a směrnici 2014/24/EU.

(97)

U smíšených zakázek by měla být objasněna metodika veřejných zadavatelů pro určení použitelných pravidel.

(98)

U veřejných zakázek, jejichž hodnota je nejméně rovna finančním limitům stanoveným směrnicí 2014/24/EU, u veřejných zakázek, jejichž hodnota je nižší než uvedené limity, a u veřejných zakázek nespadajících do oblasti působnosti uvedené směrnice by měla být objasněna opatření týkající se předchozího a následného uveřejňování informací, která je nutno provést k zahájení zadávacího řízení.

(99)

Toto nařízení by mělo obsahovat úplný seznam všech zadávacích řízení, jichž mohou orgány Unie využít, a to bez ohledu na finanční limity.

(100)

V zájmu zjednodušení správy a s cílem podporovat účast malých a středních podniků by pro veřejné zakázky střední hodnoty mělo být stanoveno jednací řízení.

(101)

Stejně jako v případě směrnice 2014/24/EU by mělo i toto nařízení umožňovat, aby byly před zahájením zadávacího řízení provedeny tržní konzultace. S cílem zajistit, aby bylo inovační partnerství využíváno pouze v případě, že požadované stavební práce, dodávky a služby neexistují na trhu nebo v podobě vývojových činností blízkých trhu, měla by být v tomto nařízení stanovena povinnost provést takovéto předběžné tržní konzultace před využitím inovačního partnerství.

(102)

Je třeba objasnit, jak mohou veřejní zadavatelé přispět k ochraně životního prostředí a podpoře udržitelného rozvoje a zároveň zaručit, aby pro své veřejné zakázky získali nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou, zejména požadováním specifických štítků nebo využíváním vhodných postupů zadávání veřejných zakázek.

(103)

Aby se zajistilo, že hospodářské subjekty budou při plnění veřejných zakázek dodržovat platné environmentální, sociální a pracovněprávní povinnosti stanovené právem Unie, vnitrostátním právem, kolektivními smlouvami nebo platnými mezinárodními sociálními úmluvami a úmluvami o životním prostředí uvedenými v příloze X směrnice 2014/24/EU, měly by být tyto povinnosti součástí minimálních požadavků stanovených veřejným zadavatelem a měly by být začleněny do smluv podepsaných veřejným zadavatelem.

(104)

Je vhodné identifikovat a rozlišovat různé případy, které jsou obvykle označovány jako střet zájmů. Pojem „střet zájmů“ by se měl používat pouze v případech, kdy se v této situaci nachází osoba nebo subjekt odpovědný za plnění rozpočtu, audit nebo kontrolu nebo úředník nebo zaměstnanec orgánu Unie nebo vnitrostátního orgánu na jakékoli úrovni. Pokusy nepřípustně ovlivnit určité udělovací řízení nebo získat důvěrné informace je třeba považovat za vážné profesní pochybení, jež může vést k odmítnutí v udělovacím řízení nebo k vyloučení z čerpání finančních prostředků Unie. Hospodářské subjekty mohou být také v situaci, kdy by k provedení veřejné zakázky neměly být vybrány z důvodu protichůdného profesního zájmu. Tak by například určitá společnost neměla hodnotit projekt, jehož se sama zúčastnila, nebo by auditor neměl provádět audit účetních závěrek, které předtím ověřoval.

(105)

V souladu se směrnicí 2014/24/EU by mělo být možné, aby ověření, zda je určitý hospodářský subjekt vyloučen, uplatnění kritérií pro výběr a zadání veřejné zakázky a ověření souladu se zadávací dokumentací byla provedena v libovolném pořadí. Mělo by být tedy možné nabídku odmítnout na základě kritérií pro zadání veřejné zakázky, aniž by předtím proběhla kontrola daného uchazeče s ohledem na kritéria pro vyloučení nebo kritéria pro výběr.

(106)

Veřejné zakázky by měly být zadávány podle kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídky v souladu s článkem 67 směrnice 2014/24/EU.

(107)

V zájmu právní jistoty je nutné vyjasnit, že kritéria pro výběr jsou spojena výhradně s hodnocením zájemců nebo uchazečů a kritéria pro zadání se týkají výhradně hodnocení nabídek. Například kvalifikace a zkušenosti pracovníků pověřených realizací veřejné zakázky by měly být použity pouze jako jedno z kritérií pro výběr, a nikoli jako kritérium pro zadání, neboť jinak by vzniklo riziko překryvu a dvojího vyhodnocování téhož prvku. Navíc pokud by byly taková kvalifikace a zkušenosti používány jako kritérium pro zadání, pak by jakákoli změna pracovníků pověřených realizací dané veřejné zakázky, a to i změna odůvodněná nemocí nebo změnou pracovního zařazení, zpochybnila podmínky, za nichž byla veřejná zakázka zadána, čímž by vznikala právní nejistota.

(108)

Zadávání veřejných zakázek Unie by mělo zajistit, aby byly finanční prostředky Unie využívány účinným, transparentním a vhodným způsobem, a současně snížit administrativní zátěž příjemců finančních prostředků Unie. V této souvislosti by mělo elektronické zadávání zakázek přispět k lepšímu využívání finančních prostředků Unie a ke zlepšení přístupu všech hospodářských subjektů k veřejným zakázkám. Všechny orgány Unie, které zadávají veřejné zakázky, by na svých internetových stránkách měly uveřejnit jasná pravidla týkající se pořizování, výdajů a monitorování, jakož i veškeré zadané veřejné zakázky včetně jejich hodnoty.

(109)

V každém řízení je nutno objasnit existenci fáze vyhlášení soutěže a hodnocení. Rozhodnutí o zadání veřejné zakázky by mělo vždy vycházet z hodnocení.

(110)

Zájemci a uchazeči by v okamžiku, kdy je jim oznámen výsledek řízení, měli být vyrozuměni o důvodech přijetí daného rozhodnutí a měli by obdržet podrobné odůvodnění, jež bude vycházet z obsahu hodnotící zprávy.

(111)

Jelikož kritéria nejsou uplatňována v žádném konkrétním pořadí, měly by být odmítnutým uchazečům, kteří podali nabídky splňující požadavky, na jejich žádost sděleny informace o vlastnostech a relativních výhodách přijaté nabídky.

(112)

V případě rámcových smluv s obnovením soutěže by neměla existovat povinnost sdělit neúspěšným uchazečům informace o vlastnostech a relativních výhodách přijaté nabídky, protože pokud by strany téže rámcové smlouvy získaly takovéto informace pokaždé při obnovení soutěže, mohlo by to ohrozit spravedlivou soutěž mezi nimi.

(113)

Veřejný zadavatel by měl mít možnost zrušit zadávací řízení před podpisem smlouvy, aniž by zájemci nebo uchazeči měli nárok na odškodnění. Tím by neměly být dotčeny případy, kdy veřejný zadavatel jednal takovým způsobem, že je možné povolat ho v souladu s obecnými zásadami práva Unie k odpovědnosti za škody.

(114)

Stejně jako v případě směrnice 2014/24/EU je třeba upřesnit podmínky, za nichž lze provést ve smlouvě na veřejnou zakázku změny během jejího plnění, aniž by muselo být zahájeno nové zadávací řízení. To by zejména nemělo být požadováno v případech, jako jsou administrativní změny, univerzální právní nástupnictví a uplatňování jasných a jednoznačných ustanovení o změnách nebo opčních práv, kdy se minimální požadavky původního řízení nemění. Nové zadávací řízení by mělo být vyžadováno v případě podstatných změn původní veřejné zakázky, zejména budou-li se týkat rozsahu a obsahu vzájemných práv a povinností smluvních stran, včetně ve vztahu k rozdělení práv duševního vlastnictví. Tyto změny ukazují na záměr smluvních stran znovu jednat o podstatných podmínkách veřejné zakázky, a to zejména v případě, kdy by změny podmínek mohly mít dopad na výsledek řízení, pokud by byly součástí původního řízení.

(115)

Je nezbytné upravit možnost požadovat v případě stavebních prací, dodávek a složitých služeb záruku za splnění, tak aby bylo zaručeno plnění podstatných smluvních povinností a aby bylo zajištěno řádné plnění po celou dobu trvání smlouvy na veřejnou zakázku. Je rovněž nezbytné upravit možnost požadovat záruku za uvolnění zádržného, která bude pokrývat období odpovědnosti za veřejnou zakázku, a to v souladu s běžnou praxí v dotčených odvětvích.

(116)

Za účelem určení příslušných finančních limitů a řízení je třeba vyjasnit, zda jsou orgány Unie, výkonné agentury a subjekty Unie považovány za veřejné zadavatele. Za veřejné zadavatele by neměly být považovány, pokud provádějí nákup u centrálního zadavatele. Kromě toho orgány Unie tvoří jediný právní subjekt a jejich útvary mezi sebou nemohou uzavírat smlouvy, nýbrž pouze meziútvarové dohody.

(117)

Je vhodné odkázat v tomto nařízení na oba finanční limity, jež směrnice 2014/24/EU stanoví pro stavební práce a pro dodávky a služby. Tyto finanční limity by se měly použít též na koncese, a to z důvodu zjednodušení a řádného finančního řízení a s přihlédnutím ke specifikům potřeb orgánů Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek. Úprava těchto finančních limitů, jak je stanovena ve směrnici 2014/24/EU, by tedy měla být na zadávání veřejných zakázek podle tohoto nařízení přímo použitelná.

(118)

Pro účely harmonizace a zjednodušení by měly být standardní postupy pro zadávání veřejných zakázek používány rovněž na druhy nákupů, jež upravuje zjednodušený režim pro veřejné zakázky na sociální a jiné zvláštní služby podle článku 74 směrnice 2014/24/EU. Finanční limit pro nákupy realizované ve zjednodušeném režimu by tudíž měl být sladěn s finančním limitem pro veřejné zakázky na služby.

(119)

Je nutno vyjasnit podmínky, za nichž se použije odkladná lhůta, jež má být dodržena před podpisem smlouvy o veřejné zakázce nebo rámcové smlouvy.

(120)

Pravidla vztahující se na zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti by měla být v souladu se zásadami stanovenými ve směrnicích 2014/23/EU a 2014/24/EU.

(121)

V zájmu snížení složitosti, zefektivnění stávajících pravidel a lepší srozumitelnosti pravidel pro zadávání veřejných zakázek je třeba přeskupit obecná ustanovení o zadávání veřejných zakázek a zvláštní ustanovení použitelná na zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti a odstranit zbytečná opakování a křížové odkazy.

(122)

Je nutno vyjasnit, které hospodářské subjekty mají v závislosti na místě svého usazení přístup k zadávání veřejných zakázek podle tohoto nařízení, a výslovně upravit možnost, aby tento přístup měly též mezinárodní organizace.

(123)

K dosažení rovnováhy mezi potřebou transparentnosti a větší vzájemné provázanosti pravidel pro zadávání veřejných zakázek na straně jedné a potřebou umožnit flexibilitu s ohledem na určité technické aspekty těchto pravidel na straně druhé by technická pravidla pro zadávání veřejných zakázek měla být stanovena v příloze tohoto nařízení a Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny uvedené přílohy.

(124)

Měla by být upřesněna oblast působnosti hlavy týkající se grantů, zejména pokud jde o druhy akcí nebo subjektů, jež jsou k udělení grantu způsobilé, a pokud jde o právní závazky, jež lze ke krytí grantů použít. Přijímání rozhodnutí o udělení grantu by mělo být postupně ukončeno vzhledem k jejich omezenému používání a postupnému zavádění elektronických grantů. Strukturu je nutno zjednodušit přesunutím ustanovení o jiných nástrojích, než jsou granty do ostatních částí tohoto nařízení. Je třeba objasnit povahu subjektů, které mohou obdržet granty na provozní náklady, a již neodkazovat na subjekty, jež sledují cíl v obecném zájmu Unie, neboť tyto subjekty jsou zahrnuty v pojmu subjektů, které sledují cíl, jenž je součástí některé politiky Unie a podporují ji.

(125)

V zájmu zjednodušení postupů a lepší srozumitelnosti tohoto nařízení je nutno zjednodušit a zefektivnit ustanovení o obsahu žádosti o grant, výzvy k podávání návrhů a grantové dohody.

(126)

S cílem usnadnit provádění akcí financovaných více dárci, u nichž v době, kdy jsou pro účely příspěvku Unie přidělovány prostředky na závazek, není známo celkové financování dotyčné akce, je třeba objasnit způsob stanovení příspěvku Unie a metodu ověřování jeho využití.

(127)

Zkušenosti s financováním za použití jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování ukázaly, že tyto formy financování značně zjednodušují správní postupy a podstatně snižují riziko chyb. Jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální sazby představují vhodnou formu financování bez ohledu na oblast zásahu Unie, a zejména v případě standardizovaných a opakujících se akcí, jako jsou mobilita, či vzdělávací činnosti atd. Navíc jelikož je institucionální spolupráce mezi orgány veřejné správy členských států a přijímajících nebo partnerských zemí (tzv. dvoustranné institucionální partnerství) uskutečňována orgány členských států, je zde odůvodněno využívání zjednodušeného vykazování nákladů, které by mělo napomáhat zapojení těchto orgánů. V zájmu vyšší efektivity by měly mít členské státy a další příjemci finančních prostředků Unie možnost využívat zjednodušené vykazování nákladů častěji. V tomto ohledu by podmínky pro využití jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb měly být pružnější. Je nutné výslovně umožnit stanovení jednorázových částek pokrývajících způsobilé náklady akce nebo pracovního programu v plné výši. Na podporu zaměření se na výsledky by mělo být mimoto upřednostněno financování založené na výstupech. Jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální sazby založené na vstupech by měly představovat alternativní možnost v případě, není-li použití jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb založených na výstupech možné nebo vhodné.

(128)

Správní postupy povolování jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb by se měly zjednodušit svěřením pravomoci udělovat toto povolení příslušným schvalujícím osobám. Takové povolení může případně vydat Komise vzhledem k povaze činností nebo výdajů nebo vzhledem k počtu dotčených schvalujících osob.

(129)

V zájmu kompenzace nedostatečné dostupnosti údajů používaných ke stanovení jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb by mělo být přípustné využití odborného posudku.

(130)

Přestože je třeba využít potenciál častějšího využívání zjednodušených forem financování, je nutné zajistit dodržování zásady řádného finančního řízení, a zejména zásad hospodárnosti, efektivity a zákazu dvojího financování. Proto by zjednodušené formy financování měly zajistit, aby vynaložené zdroje byly přiměřené cílům, kterých má být dosaženo, aby tytéž náklady nebyly financovány z rozpočtu více než jednou, aby byla dodržována zásada spolufinancování a aby ve vztahu k příjemcům grantu nedocházelo k celkově nadměrné kompenzaci. Zjednodušené formy financování by tak měly být založeny na statistických nebo účetních údajích, obdobných objektivních ukazatelích nebo odborném úsudku. Navíc by se měla nadále uplatňovat vhodná ověřování, kontroly a pravidelná posuzování.

(131)

Je třeba objasnit rozsah ověření a kontrol ve srovnání s pravidelným posuzováním jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb. Tato ověřování a kontroly by se měly zaměřit na splnění podmínek pro proplacení jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb, případně včetně dosažení výstupů nebo výsledků. Tyto podmínky by neměly vyžadovat podávání zpráv o nákladech, které příjemce grantu skutečně vynaložil. Pokud výši jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování předem určila příslušná schvalující osoba nebo Komise, neměla by být tato výše během následných kontrol zpochybněna. To by však nemělo bránit tomu, aby byl grant v případě nedostatečného, částečného nebo pozdního plnění nebo v případě nesrovnalosti, podvodu nebo porušení povinností snížen. Zejména by měl být grant snížen, jestliže podmínky pro proplacení jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb nebyly splněny. Četnost a rozsah pravidelného posuzování by měla záviset na vývoji a povaze nákladů, zejména s ohledem na významné změny v tržních cenách a jiné relevantní okolnosti. Pravidelné posuzování může vést k úpravě jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb, které se použijí na budoucí dohody, nemělo by se ho však využívat ke zpochybnění hodnoty jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb, které již byly sjednány. Pravidelné posuzování jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb může vyžadovat přístup k účtům příjemce grantu pro statistické a metodické účely, a ten je nutný i k předcházení podvodům a jejich odhalování.

(132)

Aby se usnadnila účast malých organizací na provádění politik Unie v situaci omezené dostupnosti zdrojů, je nutno uznat jako způsobilé náklady hodnotu práce odvedené dobrovolníky. Tyto organizace by proto měly být schopny ve větším rozsahu využívat práci dobrovolníků za účelem spolufinancování akce nebo pracovního programu. Aniž by byla dotčena maximální míra spolufinancování stanovená v základním právním aktu, měl by být grant Unie v těchto případech omezen na odhadované způsobilé náklady, u nichž se nejedná o náklady na práci dobrovolníků. Jelikož dobrovolnickou práci vykonávají třetí osoby, aniž by jim příjemce grantu vyplácel odměnu, zabraňuje toto omezení proplacení nákladů, které tento příjemce nevynaložil. Kromě toho by hodnota práce dobrovolníků neměla přesáhnout 50 % příspěvků ve formě věcného plnění a jakéhokoli dalšího spolufinancování.

(133)

V zájmu ochrany jedné ze základních zásad veřejných financí by v tomto nařízení měla být zachována zásada neziskovosti.

(134)

Granty by v zásadě měly být udělovány na základě výzvy k podávání návrhů. Jsou-li povoleny výjimky, měly by být z hlediska rozsahu a trvání vykládány a uplatňovány restriktivně. Výjimečná možnost udělit grant bez výzvy k podávání návrhů držitelům de facto nebo de iure monopolu by měla být použita pouze tehdy, jsou-li dotčené subjekty jedinými, které jsou schopny provádět příslušné druhy činností nebo kterým byl tento monopol svěřen právním předpisem nebo orgánem veřejné moci.

(135)

V rámci přechodu k elektronickým grantům a elektronickému zadávání zakázek by měli být žadatelé a uchazeči žádáni o prokázání svého právního postavení a finanční životaschopnosti pouze jednou za stanovené období a nemělo by od nich být vyžadováno opětovné poskytování podkladů při každém udělovacím řízení. Je proto nutné sladit požadavky ohledně počtu roků, za něž budou dokumenty v řízení o udělení grantu a zadávacím řízení požadovány.

(136)

Ceny představují cennou formu finanční podpory nesouvisející s předpokládanými náklady, a jejich využívání by tedy mělo být usnadněno a příslušná pravidla ujasněna. Ceny by se měly považovat za doplněk, nikoli náhradu jiných nástrojů financování, jako jsou granty.

(137)

Aby bylo možné pružnější využívání cen, měla by být povinnost podle nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 uveřejňovat soutěže o ceny v jednotkové hodnotě nejméně 1 000 000 EUR ve výkazech připojených k návrhu rozpočtu nahrazena povinností předem informovat Evropský parlament a Radu a výslovně uvést tyto ceny v rozhodnutí o financování.

(138)

Při udělování cen by měly být dodržovány zásady transparentnosti a rovného zacházení. V této souvislosti by měly být stanoveny minimální požadavky na soutěže, zejména podmínky pro vyplacení ceny vítězům po udělení ceny a vhodné způsoby uveřejnění. Je rovněž zapotřebí jednoznačně vymezit udělovací řízení od podání přihlášek až po vyrozumění žadatelů a oznámení vítězi, které je obdobou řízení o udělení grantu.

(139)

Toto nařízení by mělo stanovit zásady a podmínky týkající se finančních nástrojů, rozpočtových záruk a finanční pomoci a pravidla pro omezení finanční odpovědnosti Unie, boj proti podvodům a praní peněz, likvidaci finančních nástrojů a podávání zpráv.

(140)

V minulých letech využívala Unie v rostoucí míře finanční nástroje, které umožňují dosáhnout vyšší aktivace mimorozpočtových zdrojů prostřednictvím rozpočtu, současně však pro tento rozpočet znamenají finanční riziko. K těmto finančním nástrojům patří nejen finanční nástroje, na něž se nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vztahuje, nýbrž také další nástroje, jako jsou rozpočtové záruky a finanční pomoc, jež byly dříve upraveny pouze pravidly stanovenými v příslušných základních právních aktech. Je důležité stanovit společný rámec v zájmu zajištění jednotnosti zásad vztahujících se na tento soubor nástrojů a seskupit je pod novou hlavu v tomto nařízení, která bude kromě stávajících pravidel platných pro finanční nástroje obsahovat i oddíly týkající se rozpočtových záruk a finanční pomoci pro členské státy nebo třetí země.

(141)

Finanční nástroje a rozpočtové záruky mohou významně přispívat k multiplikaci účinku finančních prostředků Unie, jestliže jsou tyto finanční prostředky sdruženy s dalšími zdroji a mají aktivační účinek. Finanční nástroje a rozpočtové záruky by měly být využívány pouze tehdy, neexistuje-li riziko narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu nebo nesouladu s pravidly státní podpory.

(142)

V rámci ročního přídělu prostředků schváleného Evropským parlamentem a Radou na určitý program by se měly finanční nástroje a rozpočtové záruky využívat na základě předběžného hodnocení, které prokáže, že z hlediska dosažení cílů politik Unie jsou tyto finanční nástroje a rozpočtové záruky účinné.

(143)

Finanční nástroje, rozpočtové záruky a finanční pomoc by měly být schváleny prostřednictvím základního právního aktu. Jsou-li v řádně odůvodněných případech finanční nástroje vytvořeny jinak než základním právním aktem, měly by být v rámci rozpočtu schváleny Evropským parlamentem a Radou.

(144)

Měly by být vymezeny nástroje spadající potenciálně do působnosti hlavy X, jako jsou půjčky, záruky, kapitálové investice, kvazikapitálové investice a nástroje pro sdílení rizik. Definice nástrojů pro sdílení rizik by měla umožňovat zařazení úvěrového posílení v případě projektových dluhopisů, pokrytí rizika spojeného s obsluhou dluhu v rámci určitého projektu a omezení úvěrových rizik držitelů dluhopisů na základě úvěrového posílení ve formě půjčky nebo záruky.

(145)

Veškeré splátky plynoucí z finančního nástroje nebo rozpočtové záruky by se měly použít pro potřeby nástroje nebo záruky, které je generovaly, k zefektivnění uvedeného nástroje nebo záruky, není-li v základním právním aktu stanoveno jinak, a měly by být zohledněny v případných budoucích návrzích na prostředky pro daný nástroj nebo záruku.

(146)

Je vhodné uznat sladění zájmů při sledování cílů politik Unie, a zejména skutečnost, že EIB a EIF mají zvláštní odborné znalosti pro využívání finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(147)

EIB a EIF, které jednají jako skupina, by měly mít možnost na sebe vzájemně přenášet část úkolů souvisejících s prováděním, pokud by toto přenesení mohlo být přínosné pro provedení dané akce a v souladu s bližším vymezením v příslušné dohodě s Komisí.

(148)

Je třeba objasnit, že jsou-li finanční nástroje nebo rozpočtové záruky kombinovány s doplňkovými formami podpory poskytované z rozpočtu Unie, měla by se pravidla vztahující se na finanční nástroje a rozpočtové záruky uplatňovat na celé opatření. Tato pravidla by měla být případně doplněna zvláštními požadavky stanovenými v odvětvových pravidlech.

(149)

Využívání finančních nástrojů a rozpočtových záruk financovaných z rozpočtu by mělo být v souladu s unijní politikou týkající se jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti a s jejími aktualizacemi, jak je stanoveno v příslušných právních aktech Unie a v závěrech Rady, zejména v závěrech Rady ze dne 8. listopadu 2016 o kritériích a postupu pro sestavení unijního seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti (15) a jejich příloze a v závěrech Rady ze dne 5. prosince 2017 o unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti (16) a jejich přílohách.

(150)

Rozpočtové záruky a finanční pomoc pro členské státy nebo třetí země představují obecně mimorozpočtové operace, které mají značný dopad na rozvahu Unie. Ačkoli i nadále zůstávají obecně mimorozpočtovými operacemi, jejich zařazení do tohoto nařízení zajišťuje silnější ochranu finančních zájmů Unie a jednoznačnější rámec pro jejich schvalování, řízení a účtování.

(151)

Unie nedávno zahájila důležité iniciativy založené na rozpočtových zárukách, jako je Evropský fond pro strategické investice (EFSI) nebo Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD). K vlastnostem těchto nástrojů patří to, že vytvářejí pro Unii podmíněný závazek a vyžadují tvorbu rezerv s cílem vytvořit rezervu likvidity, která umožňuje, aby rozpočet reagoval náležitě na platební povinnosti, jež mohou z těchto podmíněných závazků vyplývat. Aby byl zaručen úvěrový rating Unie, a tudíž její schopnost poskytovat účinně financování, je nezbytné, aby byl při schvalování a sledování podmíněných závazků, jakož i při tvorbě rezerv na tyto závazky dodržován solidní soubor pravidel, který by se měl vztahovat na všechny rozpočtové záruky.

(152)

Podmíněné závazky vyplývající z rozpočtových záruk mohou pokrývat širokou škálu finančních a investičních operací. Možnost uplatnění rozpočtové záruky nelze každoročně plánovat s úplnou jistotou jako v případě půjček se stanoveným splátkovým kalendářem. Proto je nezbytné stanovit rámec pro schvalování a sledování podmíněných závazků, který zajišťuje, aby byl neustále plně dodržován strop pro roční prostředky na platby stanovený v rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom (17).

(153)

Tento rámec by měl umožňovat rovněž řízení a kontrolu, včetně pravidelného podávání zpráv o finanční expozici Unie. Míra tvorby rezerv na finanční závazky by měla být stanovena na základě náležitého posouzení finančních rizik plynoucích z příslušného nástroje. Udržitelnost podmíněných závazků by měla být posouzena každoročně v rámci rozpočtového procesu. Je nutno zřídit mechanismus včasného varování, aby se zamezilo nedostatečným rezervám na pokrytí finančních závazků.

(154)

Rostoucí využívání finančních nástrojů, rozpočtových záruk a finanční pomoci vyžaduje uvolnění značného objemu prostředků na platby a vytvoření příslušných rezerv. K zajištění aktivace mimorozpočtových zdrojů a současně zajištění náležité úrovně ochrany před finančními závazky je důležité optimalizovat výši potřebných rezerv a dosáhnout vyšší efektivnosti sdružením těchto rezerv ve společném rezervním fondu. Pružnější využívání těchto sdružených rezerv mimoto umožňuje efektivní celkovou míru tvorby rezerv, která zajišťuje potřebnou ochranu s optimálním množstvím zdrojů.

(155)

V zájmu zajištění řádného fungování společného rezervního fondu v programovém období po roce 2020 by Komise měla do 30. června 2019 předložit nezávislé externí hodnocení výhod a nevýhod spojených s pověřením Komise, EIB nebo obou těchto institucí finanční správou aktiv společného rezervního fondu a přitom přihlédnout k příslušným technickým a institucionálním kritériím používaným k porovnání služeb poskytovaných při správě aktiv, včetně technické infrastruktury, porovnání nákladů na poskytování těchto služeb, institucionální struktury, podávání zpráv, výkonnosti, odpovědnosti a odborných zkušeností obou institucí, a dále k ostatním mandátům spojeným se správou aktiv pro rozpočet. K tomuto hodnocení by se měl v případě potřeby připojit legislativní návrh.

(156)

Pravidla pro tvorbu rezerv a společný rezervní fond by měla zajistit důkladný rámec pro vnitřní kontrolu. Pokyny pro správu zdrojů ve společném rezervním fondu by měly být stanoveny Komisí po konzultaci s účetním Komise. Schvalující osoby finančních nástrojů, rozpočtových záruk nebo finanční pomoci by měly aktivně sledovat finanční závazky v rámci své odpovědnosti a finanční správce zdrojů společného rezervního fondu by měl spravovat peníze a aktiva ve fondu podle pravidel a postupů, které stanoví účetní Komise.

(157)

Rozpočtové záruky a finanční pomoc by měly dodržovat stejný soubor zásad, jaký byl stanoven pro finanční nástroje. Rozpočtové záruky by měly zejména být neodvolatelné, bezpodmínečné a splatné na požádání. Měly by být využívány v nepřímém řízení, nebo pouze výjimečně v přímém řízení. Měly by se vztahovat pouze na finanční a investiční operace a protistrany by měly na příslušné operace přispět z vlastních zdrojů.

(158)

Finanční pomoc pro členské státy nebo třetí země by měla mít podobu půjčky, úvěrové linky nebo jakéhokoli jiného nástroje, který se považuje za vhodný k zajištění účinnosti podpory. Za tímto účelem by Komise měla být v příslušném základním právním aktu zmocněna vypůjčit si potřebné finanční prostředky na kapitálových trzích nebo u finančních institucí, aniž by se Unie podílela na jakékoli změně splatnosti, která by ji vystavila úrokovému riziku nebo jinému komerčnímu riziku.

(159)

Ustanovení týkající se finančních nástrojů by se měla uplatňovat co nejdříve, aby bylo dosaženo požadovaného zjednodušení a účinnosti. Ustanovení týkající se rozpočtových záruk a finanční pomoci, jakož i společného rezervního fondu by se měla uplatňovat od víceletého finančního rámce na období po roce 2020. Tento harmonogram umožní důkladnou přípravu nových nástrojů pro řízení podmíněných závazků. Umožní rovněž sladění zásad stanovených v hlavě X a návrhu víceletého finančního rámce na období po roce 2020 na straně jedné a zvláštních programů souvisejících s tímto rámcem na straně druhé.

(160)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 (18) stanoví pravidla mimo jiné pro financování politických stran a politických nadací na evropské úrovni, zejména s ohledem na podmínky financování, přiznání a rozdělení finančních prostředků, dary a příspěvky, financování kampaní při volbách do Evropského parlamentu, nárokovatelné výdaje, zákaz určitého financování, účetnictví, předkládání zpráv a audit, provádění a kontroly, sankce, spolupráci mezi Úřadem pro evropské politické strany a evropské politické nadace, schvalující osobou Evropského parlamentu a členskými státy a na transparentnost.

(161)

Toto nařízení by mělo obsahovat pravidla pro příspěvky z rozpočtu určené pro evropské politické strany, jež předpokládá nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

(162)

Finanční podpora poskytovaná evropským politickým stranám by měla mít formu specifických příspěvků, aby tak reagovala na jejich specifické potřeby.

(163)

I když je finanční podpora přiznávána bez nutnosti předkládat roční pracovní program, měly by evropské politické strany následně řádné využívání finančních prostředků Unie odůvodnit. Příslušná schvalující osoba by měla především ověřit, zda byly finanční prostředky využity k zaplacení nárokovatelných výdajů podle výzvy k podávání žádostí o příspěvky a ve lhůtách stanovených v tomto nařízení. Příspěvky evropským politickým stranám by měly být využity do konce rozpočtového roku následujícího po roce jejich přiznání, přičemž po jeho uplynutí by měly být nevyčerpané prostředky příslušnou schvalující osobou získány zpět.

(164)

Prostředky Unie přiznané na financování provozních nákladů evropských politických stran by neměly být využívány k jiným účelům, než jsou stanoveny v nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, zejména by tedy neměly být využívány k přímému nebo nepřímému financování třetích osob, například vnitrostátních politických stran. Evropské politické strany by měly využívat tyto příspěvky na úhradu procentní části stávajících a budoucích výdajů, a nikoli výdajů nebo dluhů, jež vznikly před podáním žádosti o příspěvky.

(165)

Přiznání příspěvků by mělo být rovněž zjednodušeno a přizpůsobeno specifikům evropských politických stran, zejména tím, že nebudou stanovována kritéria pro výběr, bude zavedena jediná platba předběžného financování v plné výši jako obecné pravidlo a stanovena možnost využívat jednorázové částky, paušální financování a jednotkové náklady.

(166)

Vyplácení příspěvků z rozpočtu by mělo být pozastaveno, sníženo nebo ukončeno, pokud evropské politické strany poruší nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

(167)

Sankce vyplývající jak z tohoto nařízení, tak z nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 by měly být ukládány jednotným způsobem a měly by být ukládány v souladu se zásadou ne bis in idem. V souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 1141/2014 nemají být správní nebo peněžité sankce podle tohoto nařízení uloženy v nžádném z případů, za něž již byly uloženy sankce na základě nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

(168)

Toto nařízení by mělo stanovit obecný rámec, na jehož základě lze rozpočtovou podporu využít jako nástroj v oblasti vnější činnosti včetně povinnosti třetí země poskytovat Komisi odpovídající a včasné informace pro vyhodnocení dodržení dohodnutých podmínek a ustanovení, která zajišťují ochranu finančních zájmů Unie.

(169)

V zájmu posílení úlohy Evropského parlamentu a Rady je třeba vyjasnit postup pro zřízení svěřenského fondu Unie. Rovněž je nutné upřesnit zásady platné pro příspěvky do svěřenských fondů Unie, zejména význam zajištění příspěvků od dalších dárců, jež ospravedlňují zřízení takového fondu, pokud jde o jeho přidanou hodnotu. Je též nutné objasnit povinnosti účastníků finančních operací a správní rady svěřenského fondu a stanovit pravidla, která zajišťují, aby byli zúčastnění dárci ve správní radě zastoupeni spravedlivým způsobem a aby byl k využití finančních prostředků fondu třeba kladný hlas Komise. Kromě toho je důležité podrobněji upravit požadavky na podávání zpráv platné pro svěřenské fondy Unie.

(170)

V souladu se zefektivněním stávajících pravidel a s cílem zabránit přílišnému opakování by měla být zvláštní ustanovení části druhé nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, jež se vztahují na EZZF, výzkum, vnější činnost a zvláštní fondy Unie, zahrnuta do příslušných částí tohoto nařízení, pouze pokud se dosud používají a jsou relevantní.

(171)

Ustanovení o uspořádání účetních závěrek a účetnictví je třeba zjednodušit a ujasnit. Je proto vhodné seskupit všechna ustanovení o ročních účetních závěrkách a podávání ostatních finančních zpráv.

(172)

Způsob, jakým orgány Unie v současnosti hlásí Evropskému parlamentu a Radě projekty v oblasti nemovitostí, by měl být zlepšen. Orgány Unie by měly mít možnost financovat nové projekty v oblasti nemovitostí z příjmů obdržených za již prodané budovy. Je tudíž nutno v ustanoveních o těchto projektech odkázat na ustanovení o vnitřních účelově vázaných příjmech. To umožní uspokojit měnící se potřeby v rámci politiky orgánů Unie v oblasti nemovitostí a současně ušetřit náklady a zajistit větší flexibilitu.

(173)

Za účelem přizpůsobení pravidel platných pro určité subjekty Unie, podrobných pravidel pro zadávání veřejných zakázek a podrobných podmínek pro efektivní míru tvorby rezerv a její minimální poměr by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o rámcové finanční nařízení pro subjekty zřízené podle Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Euratomu, vzorové finanční nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru, změny přílohy I tohoto nařízení, podrobné podmínky a metodiku pro výpočet efektivní míry tvorby rezerv a změny vymezeného minimálního poměru efektivní míry tvorby rezerv, jež by však neměla být stanovena níže než na 85 %. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(174)

Aby bylo zajištěno, že program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 (19), poskytuje rychle přiměřené zdroje na podporu měnících se politických priorit, měly by orientační podíly pro každou ze tří os a minimální procentní podíly každé tematické priority v rámci jednotlivých os umožnit větší flexibilitu a zároveň zachovat ambiciózní úroveň využití přeshraničních partnerství sítě EURES. To by mělo zlepšit řízení vedeného programu a umožnit zaměření rozpočtových prostředků na akce, které vedou k vyšší zaměstnanosti a lepším výsledkům v sociální oblasti.

(175)

Aby se usnadnily investice do infrastruktury v oblasti kultury a udržitelného cestovního ruchu, aniž by bylo dotčeno uplatňování právních aktů Unie v oblasti životního prostředí, zejména směrnic Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES (20) a 2011/92/EU (21), je třeba vyjasnit určitá omezení, pokud jde o rozsah podpory těchto investic podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 (22). Je tedy zapotřebí zavést ode dne 2. srpna 2018 jasná omezení rozsahu příspěvku EFRR na takové investice.

(176)

S cílem reagovat na problémy způsobené rostoucím přílivem migrantů a uprchlíků je třeba vysvětlit cíle, k nimž může EFRR přispívat v rámci podpory migrantů a uprchlíků, tak aby členské státy měly možnost poskytnout investice zaměřené na oprávněně pobývající státní příslušníky třetích zemí, včetně žadatelů o azyl a osob požívajících mezinárodní ochrany.

(177)

V zájmu snazšího provádění operací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (23) by se měl rozšířit okruh potenciálních příjemců grantů. Řídícím orgánům by proto mělo být umožněno považovat fyzické osoby za příjemce grantů a mělo by být stanoveno pružnější vymezení příjemců grantů v kontextu státní podpory.

(178)

V praxi jsou makroregionální strategie dohodnuty na základě přijetí závěrů Rady. Od vstupu nařízení (EU) č. 1303/2013 v platnost může tyto závěry případně potvrdit Evropská rada s přihlédnutím k pravomocím tohoto orgánu stanoveným v článku 15 Smlouvy o EU. Definice makroregionálních strategií obsažená v uvedeném nařízení by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(179)

K zajištění řádného finančního řízení EFRR, ESF, Fondu soudržnosti, EZFRV a ENRF (evropské strukturální a investiční fondy, dále jen „ESI fondy“), jež jsou využívány ve sdíleném řízení, a k objasnění povinností členských států by měly obecné zásady stanovené v článku 4 nařízení (EU) č. 1303/2013 odkazovat na zásady vnitřní kontroly plnění rozpočtu a zabránění střetům zájmů, které jsou stanoveny v tomto nařízení.

(180)

Za účelem maximalizace synergického působení mezi všemi fondy Unie k účinnému řešení problémů spojených s migrací a poskytováním azylu by mělo být zajištěno, aby v případě, že se do priorit v pravidlech pro jednotlivé fondy promítají tematické cíle, zahrnovaly tyto priority náležité využití každého ESI fondu pro tyto oblasti. Kde je to vhodné, měla by být zajištěna koordinace s Azylovým, migračním a integračním fondem.

(181)

K zajištění vzájemné provázanosti ustanovení o programování by měly být jednou ročně dohody o partnerství upraveny podle změn v programech, které v předchozím kalendářním roce schválila Komise.

(182)

K usnadnění přípravy a provádění strategií komunitně vedeného místního rozvoje by mělo být možné pokrýt z hlavního fondu náklady na přípravné činnosti, provozní náklady a náklady na oživení příslušné strategie.

(183)

Aby se usnadnilo provádění strategií komunitně vedeného místního rozvoje a integrovaných územních investic, je nutno ujasnit úlohu a povinnosti místních akčních skupin v případě strategií komunitně vedeného místního rozvoje a úlohu a povinnosti místních orgánů, subjektů regionálního rozvoje nebo nevládních organizací v případě integrovaných územních investic ve vztahu k ostatním subjektům v rámci prováděcí struktury programu. Zprostředkující subjekt by mělo být povinné určit v souladu se zvláštními pravidly pro daný fond pouze v případech, kdy příslušné subjekty plní dodatečné úkoly v působnosti řídícího nebo certifikačního orgánu či platební agentury.

(184)

Řídící orgány by měly mít možnost využívat finanční nástroje přímým zadáváním zakázek EIB a mezinárodním finančním institucím.

(185)

Mnoho členských států zřídilo banky nebo instituce ve veřejném vlastnictví, které na základě veřejného politického mandátu podporují činnosti zaměřené na hospodářský rozvoj. Ty mají zvláštní vlastnosti, které je odlišují od soukromých obchodních bank z hlediska vlastnictví, mandátu v oblasti rozvoje a toho, že neusilují v prvé řadě o dosažení maximálního zisku. Jejich primární úlohou je zmírňovat selhání trhu, pokud v určitých regionech nebo určitých oblastech politiky nebo odvětvích jsou finanční služby poskytovány komerčními bankami nedostatečně. Tyto banky nebo instituce ve veřejném vlastnictví mají vhodné předpoklady k tomu, aby podporovaly přístup k ESI fondům a současně zachovávaly neutralitu z hlediska hospodářské soutěže. Jejich zvláštní úloha a charakter mohou členským státům pomoci více využívat finanční nástroje s cílem zajistit maximální dopad ESI fondů na reálnou ekonomiku. Tento výsledek by byl v souladu s politikou Komise, která má usnadnit úlohu těchto bank nebo institucí ve veřejném vlastnictví jakožto správců fondů při využívání ESI fondů, jakož i při kombinování ESI fondů s financováním z EFSI, jak je stanoveno zejména v investičním plánu pro Evropu. Aniž jsou dotčeny zakázky, které již byly zadány pro účely využívání finančních nástrojů v souladu s použitelným právem, je odůvodněné vyjasnit, že řídící orgány mohou těmto bankám nebo institucím ve veřejném vlastnictví zadávat veřejné zakázky přímo. Aby však bylo zajištěno, že tato možnost přímého zadávání veřejných zakázek je v souladu se zásadami vnitřního trhu, měly by být stanoveny přísné podmínky, které musí banky nebo instituce ve veřejném vlastnictví splňovat.

Mezi tyto podmínky by mělo patřit, že žádný soukromý subjekt by neměl mít přímou kapitálovou účast s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání ani možnost blokovat, v souladu s požadavky stanovenými ve směrnici 2014/24/EU. Mimoto, a s přísným omezením na oblast působnosti nařízení (EU) č. 1303/2013, by banka nebo instituce ve veřejném vlastnictví také měla mít možnost využívat finanční nástroje, pokud s sebou kapitálová účast soukromého subjektu nenese vliv na rozhodování týkající se každodenního řízení finančního nástroje podporovaného ESI fondy.

(186)

Aby byla EFRR a EZFRV zachována možnost přispět na společnou neomezenou záruku a sekuritizační finanční nástroje ve prospěch malých a středních podniků, je třeba stanovit, že členské státy mohou využívat uvedené fondy k přispívání na EFRR a EZFRV během celého programového období, a je třeba aktualizovat ustanovení týkající se této možnosti, například ustanovení o předběžném posouzení a o hodnocení, a zavést pro EFRR možnost programování na úrovni prioritní osy.

(187)

Jedním z účelů přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 (24) bylo umožnit členským státům, aby využívaly ESI fondy, s cílem přispět na financování způsobilých projektů podporovaných v rámci EFSI. Do nařízení (EU) č. 1303/2013 by mělo být vloženo zvláštní ustanovení, které objasní podmínky umožňující lepší vzájemné působení a doplňkovost, aby bylo možno snáze kombinovat ESI fondy s finančními produkty EIB na základě záruky EU ve prospěch EFSI.

(188)

Při provádění svých operací by subjekty měly využívat finanční nástroje v souladu s unijní politikou týkající se jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti a s jejími aktualizacemi, jak je stanoveno v příslušných právních aktech Unie a v závěrech Rady, zejména v závěrech Rady ze dne 8. listopadu 2016 a jejich příloze a v závěrech Rady ze dne 5. prosince 2017 a jejich přílohách.

(189)

S cílem zjednodušit a harmonizovat požadavky na kontrolu a audit a zvýšit odpovědnost finančních nástrojů, které využívají EIB a ostatní mezinárodní finanční instituce, je nutné pozměnit ustanovení o řízení a kontrole finančních nástrojů, aby se usnadnil proces potvrzování věrohodnosti. Tato změna by se neměla vztahovat na finanční nástroje uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. a) a v článku 39 nařízení (EU) č. 1303/2013, které byly zřízeny dohodou o financování podepsanou před 2. srpnem 2018. Na takové finanční nástroje by se měl nadále použít článek 40 uvedeného nařízení ve znění platném ke dni podpisu dané dohody o financování.

(190)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provedení nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o vzory kontrolních zpráv a výročních zpráv o auditu uvedené v čl. 40 odst. 1 zmíněného nařízení, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (25).

(191)

Aby byl zajištěn soulad se způsobem, jakým se přistupovalo k finančním opravám v programovém období 2007–2013, je nutné objasnit, že by v případě finančních nástrojů mělo být možné, aby byl příspěvek zrušený v důsledku jednotlivé nesrovnalosti znovu použit na oprávněné výdaje v rámci téže operace, takže související finanční oprava nebude mít pro danou operaci finančního nástroje za následek čistou ztrátu.

(192)

Aby se poskytlo více času pro podpis dohod o financování umožňujících využívání účelově vázaných účtů k platbám investic do konečných příjemců po skončení období způsobilosti akciových nástrojů, měla by být lhůta pro podpis takových dohod o financování prodloužena do 31. prosince 2018.

(193)

S cílem podnítit investory působící podle zásady tržní ekonomiky ke společným investicím do projektů v oblasti veřejné politiky by měla být zavedena koncepce rozdílného zacházení s investory, jež za určitých podmínek umožňuje, aby ESI fondy vůči určitému investorovi působícímu podle zásady tržní ekonomiky a finančním produktům EIB na základě záruky EU ve prospěch EFSI zaujaly podřízenou pozici. Současně by měly být stanoveny podmínky pro uplatnění tohoto rozdílného zacházení při využívání ESI fondů.

(194)

Vzhledem k přetrvávajícím nízkým úrokovým sazbám je v zájmu toho, aby nebyly subjekty využívající finanční nástroje nepatřičně penalizovány, nutné umožnit, s výhradou aktivní správy pokladny, financování záporných úroků vzniklých v důsledku investic ESI fondů podle článku 43 nařízení (EU) č. 1303/2013 z prostředků vrácených finančnímu nástroji.

(195)

S cílem sladit požadavky na podávání zpráv s novými ustanoveními o rozdílném zacházení s investory a zamezit duplicitě některých požadavků by měl být změněn čl. 46 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013.

(196)

V zájmu snazšího využívání ESI fondů je nutné umožnit členským státům, aby prováděly opatření technické pomoci přímým zadáním veřejné zakázky EIB, jiným mezinárodním finančním institucím a bankám nebo institucím ve veřejném vlastnictví.

(197)

V zájmu další harmonizace podmínek týkajících se operací, které po dokončení vytvářejí čistý příjem, by se příslušná ustanovení tohoto nařízení měla použít na operace, které již byly vybrány, ale stále probíhají, i na operace, které teprve mají být vybrány v tomto programovém období.

(198)

S cílem zajistit silnou motivaci pro provádění opatření v oblasti energetické účinnosti by nákladové úspory vyplývající ze zvýšení energetické účinnosti prostřednictvím určité operace neměly být považovány za čistý příjem.

(199)

Aby se usnadnilo provádění operací vytvářejících příjem, mělo by být kdykoli během provádění programu přípustné snížit míru spolufinancování a mělo by být umožněno stanovit paušální procentní podíly čistých příjmů na vnitrostátní úrovni.

(200)

Z důvodu pozdního přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (26) a skutečnosti, že v uvedeném nařízení byly stanoveny úrovně intenzity podpory, je nutné povolit určité výjimky v souvislosti s ENRF, pokud jde o operace vytvářející příjem. Jelikož tyto výjimky zajišťují výhodnější podmínky pro určité operace vytvářející příjem, u nichž jsou částky nebo míry podpory stanoveny v nařízení (EU) č. 508/2014, je pro ně nutné stanovit odlišné datum použitelnosti, aby bylo zajištěno rovné zacházení s operacemi podporovanými na základě nařízení (EU) č. 1303/2013.

(201)

Za účelem snížení administrativní zátěže u příjemců grantů by se měl zvýšit finanční limit pro osvobození určitých operací od požadavku na výpočet a na zohlednění příjmů vytvořených během jejich provádění.

(202)

K usnadnění synergického působení mezi ESI fondy a ostatními nástroji Unie by mělo být stanoveno, že vynaložené výdaje mohou být proplaceny z různých ESI fondů a nástrojů Unie na základě předem dohodnutého poměru.

(203)

Na podporu využívání jednorázových částek a vzhledem k tomu, že jednorázové částky mají být založeny na přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metodě výpočtu, jež zajistí řádné finanční řízení, by se měl platný horní limit pro jejich použití zrušit.

(204)

Ke snížení administrativní zátěže při uskutečňování projektů příjemci grantů by měla být zavedena nová možnost zjednodušeného vykazování nákladů pro financování založené na jiných podmínkách, než jsou náklady operací.

(205)

Členské státy by měly možnost zjednodušeného vykazování nákladů využívat stále častěji, aby se zjednodušila pravidla využívání prostředků a snížila související administrativní zátěž.

(206)

Vzhledem ke skutečnosti, že podle článku 71 nařízení (EU) č. 1303/2013 platí povinnost týkající se zajištění stálosti investičních operací od provedení závěrečné platby příjemci grantu a že v případě, že investice spočívá v pořízení nového strojního zařízení a vybavení na leasing, dochází k závěrečné platbě na konci smluvního období, neměla by se tato povinnost na dotyčný typ investic vztahovat.

(207)

V zájmu zajištění širokého uplatňování zjednodušeného vykazování nákladů by měly být u operací nebo projektů, které jsou součástí operace, podporovaných z EFRR a ESF a nedosahujících určitého finančního limitu povinně používány standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky nebo paušální sazby, s výhradou příslušných přechodných ustanovení. Pokud se řídící orgán nebo, v případě programů v rámci cíle evropské územní spolupráce, monitorovací výbor domnívá, že tato povinnost vytváří nepřiměřenou administrativní zátěž, měl by mít možnost prodloužit přechodné období o dobu, kterou považuje za vhodnou. Tato povinnost by se neměla vztahovat na operace, kterým je poskytována podpora v rámci státní podpory nepředstavující podporu de minimis. Pro takové operace by měly být jako jedna z možností zachovány všechny formy grantů a vratné pomoci. Současně by mělo být pro všechny ESI fondy zavedeno používání návrhů rozpočtů jako další metodiky pro stanovení zjednodušených nákladů.

(208)

S cílem usnadnit dřívější a cílenější uplatňování zjednodušeného vykazování nákladů by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění nařízení (EU) č. 1303/2013 o další zvláštní pravidla týkající se úlohy, závazků a odpovědnosti subjektů využívajících finanční nástroje, související kritéria pro výběr a produktů, jež lze poskytovat prostřednictvím finančních nástrojů, o doplnění ustanovení nařízení (EU) č. 1303/2013 týkajících se standardních stupnic jednotkových nákladů nebo paušálního financování, přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody pro jejich stanovení a o upřesnění podrobných postupů týkajících se financování založeného na splnění podmínek souvisejících s dosažením pokroku při provádění nebo se splněním cílů programů, a nikoli na nákladech, a jejich uplatňování. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada zejména veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na zasedání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(209)

S cílem snížit administrativní zátěž by se mělo rozšířit využívání paušálních sazeb, které od členských států nevyžadují stanovení metodiky. Proto by měly být zavedeny dvě dodatečné paušální sazby; jedna pro výpočet přímých nákladů na zaměstnance a druhá pro výpočet zbývajících způsobilých nákladů, které vycházejí z nákladů na zaměstnance. Dále by měly být blíže upřesněny metody výpočtu nákladů na zaměstnance.

(210)

Ke zvýšení účinnosti a dopadů operací by se mělo usnadnit provádění operací zahrnujících celé území členského státu nebo operací zahrnujících různé programové oblasti a měly by se rozšířit možnosti, pokud jde o výdaje na určité investice vynaložené mimo Unii.

(211)

S cílem podnítit členské státy k využívání hodnocení velkých projektů nezávislými odborníky by mělo být přípustné předložení výkazu výdajů v souvislosti s velkým projektem Komisi před kladným hodnocením ze strany nezávislého odborníka, jakmile byla Komise informována o tom, že mu byly poskytnuty příslušné informace.

(212)

Na podporu využívání společných akčních plánů, které sníží administrativní zátěž příjemců grantů, je nutné snížit regulatorní požadavky související s vypracováním společného akčního plánu a zároveň se nadále náležitě zaměřovat na horizontální zásady, včetně rovnosti žen a mužů a udržitelného rozvoje, které významně přispívají k účinnému využívání ESI fondů.

(213)

Aby se zabránilo zbytečné administrativní zátěži příjemců grantů, měla by pravidla informování, komunikace a viditelnosti dodržovat zásadu proporcionality. Je proto důležité upřesnit oblast jejich působnosti.

(214)

V zájmu snížení administrativní zátěže a zajištění účinného využívání technické pomoci mezi EFRR, ESF a Fondem soudržnosti a mezi kategoriemi regionů by se měla zvýšit flexibilita při výpočtu a sledování příslušných limitů vztahujících se na technickou pomoc členských států.

(215)

K zefektivnění prováděcích struktur by mělo být upřesněno, že možnost, aby byly řídící orgán, certifikační orgán a auditní orgán součástí téhož veřejného subjektu, je dostupná i u programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce.

(216)

Povinnosti řídících orgánů s ohledem na ověřování výdajů v případě využívání zjednodušeného vykazování nákladů je třeba stanovit podrobněji.

(217)

S cílem zajistit, že příjemci grantů mohou při využívání ESI fondů a Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) ke zjednodušení plně využít potenciál vyplývající z řešení v oblasti elektronické správy, zejména v zájmu snazší plně elektronické správy dokumentů, je třeba upřesnit, že se papírová stopa nevyžaduje, jsou-li splněny určité podmínky.

(218)

V zájmu větší přiměřenosti kontrol a zmírnění administrativní zátěže způsobené překrývajícími se kontrolami, zejména u malých příjemců grantů, by měla být u EFRR, ESF, Fondu soudržnosti a ENRF zachována zásada jediného auditu a prahové hodnoty, pod jejichž úrovní operace podléhá nejvýše jednomu auditu, by se měly zdvojnásobit, aniž by však byla narušena zásada řádného finančního řízení.

(219)

Je důležité zvýšit viditelnost ESI fondů i povědomí o jejich výsledcích a přínosech u veřejnosti. Informační a komunikační činnost a opatření ke zvýšení viditelnosti pro veřejnost jsou nadále klíčové pro propagaci výsledků ESI fondů a informování o tom, jak jsou finanční zdroje Unie investovány.

(220)

Za účelem usnadnění přístupu určitých cílových skupin k ESF by sběr údajů pro některé ukazatele uvedené v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 (27) neměl být vyžadován.

(221)

K zajištění rovného zacházení s operacemi podporovanými na základě tohoto nařízení je nutné stanovit datum použitelnosti určitých změn nařízení (EU) č. 1303/2013.

(222)

Za účelem zajištění toho, aby se na celé programové období pro nařízení (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1304/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 (28) vztahoval soudržný soubor pravidel, je zapotřebí, aby se některé změny uvedených nařízení použily od 1. ledna 2014. Stanovením zpětné působnosti těchto změn jsou zohledněna legitimní očekávání.

(223)

Za účelem urychlení využívání finančních nástrojů, které kombinují podporu z ESI fondů s finančními produkty EIB na základě záruky EU ve prospěch EFSI, a za účelem poskytnutí průběžného právního základu pro podpis dohod o financování umožňujících využívání účelově vázaných účtů pro akciové nástroje je zapotřebí, aby některé změny tohoto nařízení nabyly účinku dne 1. ledna 2018. Stanovením zpětné působnosti těchto změn je zajištěno urychlené zpřístupnění financování projektů prostřednictvím kombinované podpory z ESI fondů a z EFSI a zabrání se tak vzniku právní mezery mezi koncem platnosti některých ustanovení nařízení (EU) č. 1303/2013 a počátkem platnosti jejich prodloužení na základě tohoto nařízení.

(224)

Aby se usnadnilo rychlejší provádění v průběhu stávajícího programového období, měly by se zjednodušení a změny odvětvových pravidel použít co nejdříve, tedy ode dne 2. srpna 2018.

(225)

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) by měl i po 31. prosinci 2017 dočasně poskytovat pomoc mladým lidem, kteří nejsou zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy a kteří bydlí v regionech, jež jsou neúměrně zasaženy rozsáhlým propouštěním. Aby bylo možné poskytovat jim pomoc i nadále, měla by se změna nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 (29), jež to umožňuje, použít od 1. ledna 2018.

(226)

Mělo by být možné zřídit nástroje kombinování zdrojů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (30) pro jedno nebo více odvětí Nástroje pro propojení Evropy. Tyto nástroje kombinování zdrojů by mohly financovat operace kombinování zdrojů, což jsou opatření kombinující nevratné formy podpory, jako jsou podpora z rozpočtů členských států, granty z Nástroje pro propojení Evropy, ESI fondy a finanční nástroje z rozpočtu Unie, včetně kombinací kapitálových a dluhových nástrojů v rámci Nástroje pro propojení Evropy, a financování od skupiny EIB, od vnitrostátních podpůrných bank, od rozvojových nebo jiných finančních institucí, od investorů a ze soukromé finanční podpory. Financování od skupiny EIB by mělo zahrnovat financování od EIB v rámci EFSI a soukromá finanční podpora by měla zahrnovat přímé i nepřímé finanční příspěvky a podporu získanou prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru.

(227)

Navržení a vytvoření nástrojů kombinování zdrojů by se mělo opírat o předběžné posouzení provedené v souladu s tímto nařízením a mělo by zohledňovat poznatky získané při využívání „výzvy k podávání nabídek s kombinováním zdrojů“ v rámci Nástroje pro propojení Evropy, kterou zmiňuje prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 20. ledna 2017, kterým se mění prováděcí rozhodnutí Komise C(2014)1921, kterým se zřizuje víceletý pracovní program na období 2014–2020 pro finanční pomoc v oblasti Nástroje pro propojení Evropy – odvětví dopravy. Nástroje kombinování zdrojů v rámci Nástroje pro propojení Evropy by měly být stanoveny ve víceletých nebo ročních pracovních programech a měly by být přijaty podle článků 17 a 25 nařízení (EU) č. 1316/2013. Komise by měla zajistit, aby Evropskému parlamentu a Radě byly včas předkládány transparentní zprávy o využívání všech těchto nástrojů.

(228)

Cílem nástrojů kombinování zdrojů v rámci Nástroje pro propojení Evropy by mělo být usnadnit a zefektivnit podání jedné žádosti o všechny druhy podpory, včetně grantů Unie z Nástroje pro propojení Evropy a financování ze soukromého sektoru. Tyto nástroje by se měly snažit optimalizovat postup podávání žádostí pro předkladatele projektů tím, že zajistí z technického a finančního hlediska jednotný postup hodnocení.

(229)

Nástroje kombinování zdrojů v rámci Nástroje pro propojení Evropy by měly zvýšit pružnost, pokud jde o předkládání projektů, a zjednodušit a zefektivnit proces identifikace a financování projektů. Měly by také posílit vlastní odpovědnost a angažovanost zapojených finančních institucí a tím zmírnit rizika spojená s projekty.

(230)

Nástroje kombinování zdrojů v rámci Nástroje pro propojení Evropy by měly přinést posílenou koordinaci, výměnu informací a spolupráci mezi členskými státy, Komisí, EIB, národními podpůrnými bankami a soukromými investory s cílem generovat a podporovat kvalitní portfolio připravených projektů, které sledují cíle politiky Nástroje pro propojení Evropy.

(231)

Cílem nástrojů kombinování zdrojů v rámci Nástroje pro propojení Evropy by mělo být zvýšení multiplikačního účinku výdajů Unie tím, že přiláká další zdroje od soukromých investorů, čímž bude zajištěna maximální míra zapojení soukromého sektoru. Mimoto by měly zajistit, aby se podporované akce staly ekonomicky a finančně životaschopnými, a měly by pomoci zabránit tomu, že pákový efekt investic bude nedostatečný. Měly by přispívat k dosahování cílů Unie, pokud jde o plnění cílů stanovených na pařížské konferenci o změně klimatu (COP 21), vytváření pracovních míst a přeshraniční propojení. Je důležité, aby v případě současného použití Nástroje pro propojení Evropy a EFSI pro financování opatření Účetní dvůr v souladu s článkem 287 Smlouvy o fungování EU a s čl. 24 odst. 2 nařízení (EU) č. 1316/2013 přezkoumal řádnost finančního řízení.

(232)

Ve většině případů se předpokládá, že granty v odvětví dopravy zůstanou hlavním prostředkem podpory cílů politik Unie. Používání nástrojů kombinování zdrojů v rámci Nástroje pro propojení Evropy by proto nemělo omezovat dostupnost těchto grantů.

(233)

Účast soukromých spoluinvestorů na dopravních projektech by mohla být usnadněna zmírněním finančního rizika. Za tímto účelem mohou být vhodné záruky na první ztrátu poskytované EIB v rámci společných finančních mechanismů podporovaných z rozpočtu Unie, jako jsou nástroje kombinování zdrojů.

(234)

Financování z Nástroje pro propojení Evropy by mělo být založeno na kritériích pro výběr a kritériích pro udělení grantu stanovených ve víceletých a ročních pracovních programech podle čl. 17 odst. 5 nařízení (EU) č. 1316/2013 bez ohledu na použitou formu nebo kombinaci forem financování.

(235)

Ke zkušenostem s nástroji kombinování zdrojů by se mělo přihlédnout při vyhodnocování nařízení (EU) č. 1316/2013.

(236)

Zavedení nástroje kombinování zdrojů v rámci Nástroje pro propojení Evropy tímto nařízením by nemělo být chápáno jako krok předjímající výsledek jednání o víceletém finančním rámci na období po roce 2020.

(237)

S přihlédnutím k velmi vysoké míře plnění Nástroje pro propojení Evropy v odvětví dopravy a v zájmu podpory uskutečňování projektů s nejvyšší přidanou hodnotou pro transevropskou dopravní síť, pokud jde o koridory hlavní sítě, přeshraničních projektů, projektů týkajících se ostatních částí hlavní sítě a projektů způsobilých v rámci horizontálních priorit, které jsou uvedeny v příloze I nařízení (EU) č. 1316/2013, je nutné výjimečně umožnit vyšší flexibilitu při využívání víceletého pracovního programu, kdy je možné, aby částka finančního krytí dosáhla až 95 % finančních rozpočtových prostředků uvedených v nařízení (EU) č. 1316/2013. Je však důležité, aby ve zbývajícím období provádění Nástroje pro propojení Evropy byla poskytnuta další podpora pro priority obsažené v ročních pracovních programech.

(238)

V důsledku odlišné povahy telekomunikačního odvětví v porovnání s odvětvími dopravy a energetiky v rámci Nástroje pro propojení Evropy, totiž nižší průměrné výše grantů a rozdílů v druzích nákladů a druzích projektů, je třeba předejít zbytečné zátěži pro příjemce grantů a členské státy zúčastněné na souvisejících činnostech prostřednictvím mírnějších povinností certifikace, aniž by byla oslabena zásada řádného finančního řízení.

(239)

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 (31) lze v současnosti na podporu akcí v oblasti infrastruktury digitálních služeb využít pouze granty a veřejné zakázky. Aby bylo zajištěno co nejúčinnější fungování infrastruktury digitálních služeb, měly by být na podporu těchto akcí k dispozici i další finanční nástroje, které jsou v současnosti využívány v rámci Nástroje pro propojení Evropy, včetně inovativních finančních nástrojů.

(240)

Aby se u řídících orgánů zamezilo zbytečné administrativní zátěži, která by mohla bránit efektivnímu využívání FEAD, je vhodné zjednodušit a usnadnit postup změny nepodstatných prvků operačních programů.

(241)

V zájmu dalšího zjednodušení využívání FEAD je vhodné přijmout dodatečná ustanovení s ohledem na způsobilost výdajů, zejména pokud jde o používání standardních stupnic jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb.

(242)

Aby se zabránilo nespravedlivému zacházení s partnerskými organizacemi, neměly by nesrovnalosti, které lze přičíst pouze jednomu subjektu pověřenému pořízením pomoci, ovlivnit způsobilost výdajů partnerských organizací.

(243)

S cílem zjednodušit využívání ESI fondů a FEAD a zabránit právní nejistotě by měly být objasněny určité povinnosti členských států v oblasti řízení a kontroly.

(244)

Jelikož je třeba uplatňovat v rámci rozpočtového roku příslušná finanční pravidla soudržným způsobem, je v zásadě záhodno stanovit použitelnost části první tohoto nařízení (tj. samotného finančního nařízení) na začátek rozpočtového roku. K zajištění toho, aby významného zjednodušení stanoveného v tomto nařízení, pokud jde o finanční nařízení i o změny odvětvových pravidel, mohli příjemci finančních prostředků Unie využít co nejdříve, je však vhodné výjimečně stanovit použitelnost tohoto nařízení ode dne jeho vstupu v platnost. Současně by v zájmu poskytnutí delší doby pro přizpůsobení se novým pravidlům měly orgány Unie na vynakládání svých správních prostředků nadále používat nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 až do konce rozpočtového roku 2018.

(245)

Některé úpravy týkající se finančních nástrojů, rozpočtových záruk a finanční pomoci by se měly uplatňovat až ode dne použitelnosti víceletého finančního rámce na období po roce 2020, aby byl k dispozici dostatek času pro přizpůsobení příslušných právních základů a programů novým pravidlům.

(246)

Informace o ročním průměru ekvivalentů plného pracovního úvazku a odhadované výši účelově vázaných příjmů přenesených z předchozích let by měly být poskytovány poprvé s návrhem rozpočtu předkládaným v roce 2021, aby měla Komise dostatek času se této nové povinnosti přizpůsobit,