(1)

Bulharské znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/653 (2) obsahuje v příloze II části 2 bodě 51 chybu v počtu tříd, o něž se zvyšuje míra úvěrového rizika.

(2)

Bulharské znění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/653 by proto mělo být odpovídajícím způsobem opraveno. Ostatní jazyková znění nejsou dotčena,

(1)

Výtažky a oleje z aksamitníku Tagetes erecta, Tagetes minuta a Tagetes patula jsou běžně používanými vonnými přísadami mnoha vonných látek používaných v parfumerii. Vědecký výbor pro spotřební zboží (VVSZ), následně nahrazený Vědeckým výborem pro bezpečnost spotřebitele (VVBS), dospěl ve svém stanovisku ze dne 21. června 2005 (2) k závěru, že výtažky a oleje z aksamitníku Tagetes erecta, Tagetes minuta a Tagetes patula by se neměly používat v kosmetických přípravcích, jelikož pro ně nebyly prokázány bezpečné limity.

(2)

Poté, co byla v srpnu 2013 aktualizována dokumentace o posouzení bezpečnosti výtažků a olejů z aksamitníku Tagetes minuta a Tagetes patula, přijal výbor VVBS dne 25. března 2015 revidované stanovisko (3). V tomto stanovisku, ve znění opravy ze dne 13. prosince 2017 (4), dospěl výbor VVBS k závěru, že v případě výtažků a olejů z aksamitníku Tagetes minuta a Tagetes patula v přípravcích, které se neoplachují (kromě prostředků na ochranu proti slunečnímu záření a prostředků uváděných na trh k expozici přirozenému/umělému UV světlu), je nejvyšší koncentrace v přípravku připraveném k použití na úrovni 0,01 % bezpečná, pokud obsah alfa-terthienylu (terthiofenu) v těchto výtažcích a olejích nepřekračuje 0,35 %. Výbor VVBS tedy dospěl k závěru, že výtažky a oleje z aksamitníku Tagetes minuta a Tagetes patula by se neměly používat jako přísady v prostředcích na ochranu proti slunečnímu záření a v prostředcích uváděných na trh k expozici přirozenému/umělému UV světlu.

(3)

V připomínce ze dne 6. října 2016 (5) ke svému stanovisku ze dne 25. března 2015 výbor VVBS uvedl, že pro výtažky a oleje z aksamitníku Tagetes minuta a Tagetes patula v přípravcích, které se oplachují, by měla být stanovena nejvyšší koncentrace v přípravku připraveném k použití na úrovni 0,1 %.

(4)

S ohledem na stanovisko výboru VVSZ ze dne 21. června 2005 existuje potenciální riziko pro lidské zdraví plynoucí z používání výtažku z květů Tagetes erecta a oleje z květů Tagetes erecta v kosmetických přípravcích. Tyto látky by proto měly být zakázány v kosmetických přípravcích a doplněny na seznam zakázaných látek v příloze II nařízení (ES) č. 1223/2009.

(5)

S ohledem na stanovisko výboru VVSZ ze dne 21. června 2005, revidované stanovisko výboru VVBS ze dne 25. března 2015, ve znění opravy ze dne 13. prosince 2017, a s ohledem na připomínku výboru VVBS ze dne 6. října 2016 existuje potenciální riziko pro lidské zdraví plynoucí z používání výtažků a olejů z květů Tagetes minuta a Tagetes patula v kosmetických přípravcích v koncentraci vyšší než 0,01 % v přípravcích, které se neoplachují, a v koncentraci vyšší než 0,1 % v přípravcích, které se oplachují, a z používání těchto výtažků a olejů v přípravku, který se neoplachuje, nebo v přípravku, který se oplachuje, pokud obsah alfa-terthienylu (terthiofenu) v daných výtažcích nebo olejích překračuje 0,35 %. Existuje rovněž potenciální riziko pro lidské zdraví plynoucí z používání výtažků a olejů z květů Tagetes minuta a Tagetes patula v jakékoli koncentraci v prostředcích na ochranu proti slunečnímu záření a v prostředcích uváděných na trh k expozici přirozenému/umělému UV světlu. Tyto látky by proto měly být doplněny na seznam látek podléhajících omezením v příloze III nařízení (ES) č. 1223/2009.

(6)

Je vhodné stanovit přiměřené lhůty s cílem umožnit podnikům v daném odvětví přizpůsobit se novým zákazům a omezením. Z důvodu složitého a zdlouhavého procesu změny složení vonných látek by měla být pro přizpůsobení přípravků udělena podnikům delší lhůta než obvykle.

(7)

Přílohy II a III nařízení (ES) č. 1223/2009 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro kosmetické přípravky,

(1)

Příloha III nařízení (ES) č. 1210/2003 uvádí seznam státních orgánů, podniků a institucí, jakož i fyzických a právnických osob, orgánů a subjektů předchozí irácké vlády, na které se vztahuje zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů, které se nacházely mimo území Iráku ke dni 22. května 2003, podle uvedeného nařízení.

(2)

Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN dne 5. července 2018 rozhodl, že ze seznamu osob nebo subjektů, jichž se má týkat zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů, se odstraní jedna položka.

(3)

Příloha III nařízení (ES) č. 1210/2003 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 815/2012 (2) stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EU) č. 904/2010, zejména pokud jde o přenos informací týkajících se registrace osob povinných k dani, které využívají zvláštní režimy pro telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronické služby stanovené v hlavě XII kapitole 6 směrnice Rady 2006/112/ES (3).

(2)

V důsledku změny článků 358a a 361 směrnice 2006/112/ES směrnicí Rady (EU) 2017/2455 (4) budou osoby povinné k dani neusazené ve Společenství, které jsou v rámci Společenství identifikovány pro účely daně z přidané hodnoty (DPH), moci pro telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronické služby poskytované osobám nepovinným k dani, které jsou usazeny v členském státě nebo mají bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, v členském státě, od 1. ledna 2019 využívat zvláštního režimu stanoveného v hlavě XII kapitole 6 oddílu 2 směrnice 2006/112/ES („režim mimo Unii“).

(3)

Jednotná elektronická zpráva pro přenos informací k identifikaci osob povinných k dani využívajících režim mimo Unii, která je uvedena ve sloupci B tabulky v příloze I prováděcího nařízení (EU) č. 815/2012, by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(4)

V zájmu jednotnosti by se toto nařízení mělo použít od stejného dne jako ustanovení směrnice (EU) 2017/2455, která zavádějí pro osoby povinné k dani neusazené ve Společenství, které jsou v rámci Společenství identifikovány pro účely DPH, možnost využívat zvláštního režimu.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro správní spolupráci,

(1)

Nařízení (ES) č. 854/2004 stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu. Konkrétně čl. 12 odst. 1 uvedeného nařízení stanoví, že s výjimkou některých zvláštních případů mohou být produkty živočišného původu dováženy do Unie, pouze pokud pocházejí ze zařízení, která jsou uvedena v seznamech vypracovaných a aktualizovaných podle uvedeného článku. Do těchto seznamů lze nahlížet na internetových stránkách Generálního ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin (2).

(2)

Ustanovení čl. 12 odst. 2 nařízení (ES) č. 854/2004 vyžaduje, aby zařízení třetí země bylo zařazeno do takového seznamu pouze tehdy, pokud příslušný orgán třetí země zaručuje, že uvedená zařízení, jakož i všechna zařízení, která manipulují se surovinou živočišného původu používanou ve výrobě dotyčných produktů živočišného původu, splňují příslušné požadavky Unie. Kromě toho, v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení (ES) č. 854/2004, by příslušné orgány dotčené třetí země měly uvedené seznamy aktualizovat a odpovídajícím způsobem je sdělovat Komisi.

(3)

Ustanovení čl. 15 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 854/2004 vyžaduje, aby produkty rybolovu dovezené z výrobních nebo mrazírenských plavidel plujících pod vlajkou třetí země pocházely z plavidel, která jsou uvedena na seznamu vypracovaném a aktualizovaném v souladu s postupem stanoveným v čl. 12 odst. 4 uvedeného zařízení.

(4)

V září 2017 inspekce Komise zjistila, že zařízení prvovýroby zásobující brazilská zařízení, z nichž je povolen dovoz produktů rybolovu, nejsou identifikována, ani podrobována úředním kontrolám. Uvedený audit proto dospěl k závěru, že příslušný orgán v Brazílii nemůže poskytnout záruky stanovené v čl. 12 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 854/2004, ani všechny záruky uvedené na veterinárním osvědčení pro produkty rybolovu stanoveném v dodatku IV k příloze VI nařízení Komise (ES) č. 2074/2005 (3). Inspekce navíc zjistila závažné nedostatky, pokud jde o infrastrukturu a hygienické požadavky v řadě kontrolovaných brazilských zařízení, z nichž je povolen vývoz produktů rybolovu. Výše uvedené nedostatky poukázaly na to, že systémově chybí účinné kontroly ze strany brazilských příslušných orgánů s ohledem na produkty rybolovu.

(5)

V odpovědi na doporučení uvedená v předběžné inspekční zprávě, brazilské orgány dopisem ze dne 22. prosince 2017 informovaly Komisi, že ke dni 3. ledna 2018 pozastavily vydávání veterinárních osvědčení pro všechny produkty rybolovu určené na vývoz do Unie. Členské státy však oznámily Komisi, že se zásilky produktů rybolovu pocházející z Brazílie předkládají na hranicích Unie s osvědčeními vydanými po datu, kdy bylo jejich vydávání pozastaveno.

(6)

Vzhledem k těmto skutečnostem a k absenci nových informací od brazilských orgánů neexistují dostatečné záruky, že jakékoliv ze zařízení oprávněných vyvážet produkty rybolovu z Brazílie do Unie splňuje podmínky čl. 12 odst. 2 nařízení (ES) č. 854/2004; jejich produkty tak představují riziko pro zdraví veřejnosti. Je proto vhodné odstranit všechna zařízení ze seznamu brazilských zařízení, z nichž lze dovážet produkty rybolovu určené pro lidskou potřebu do Unie.

(7)

Vzhledem k riziku pro veřejné zdraví spojenému s jejich produkty by uvedená zařízení měla bez prodlení ztratit povolení vyvážet do Unie. Je proto vhodné, aby toto nařízení vstoupilo v platnost prvním dnem po vyhlášení.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku z kyseliny benzoové, mravenčanu vápenatého a kyseliny fumarové jako doplňkové látky pro kuřata na výkrm, odchov kuřat a kuřice a výkrm a odchov menšinových druhů ptactva. Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Uvedená žádost se týká povolení přípravku z kyseliny benzoové, mravenčanu vápenatého a kyseliny fumarové jako doplňkové látky pro kuřata na výkrm, odchov kuřat a kuřice a výkrm a odchov menšinových druhů ptactva se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) ve svých stanoviscích ze dne 2. prosince 2014 (2) a 28. září 2017 (3) dospěl k závěru, že za navržených podmínek užití nemá přípravek z kyseliny benzoové, mravenčanu vápenatého a kyseliny fumarové nepříznivý účinek na zdraví zvířat, lidské zdraví ani na životní prostředí. Dospěl také k závěru, že přípravek může zlepšit užitkovost u kuřat na výkrm a že tento závěr lze rozšířit i na odchov kuřat a kuřice. Vzhledem k tomu, že však není možné vyvodit žádné závěry týkající se bezpečnostního rozpětí doplňkové látky pro většinové cílové druhy, nelze závěry týkající se bezpečnosti extrapolovat na výkrm menšinových druhů ptactva ani na odchov menšinových druhů ptactva. Zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje úřad za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy této doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení přípravku z kyseliny benzoové, mravenčanu vápenatého a kyseliny fumarové prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení kyseliny benzoové jako doplňkové látky pro výkrm menšinových druhů prasat a menšinové druhy prasat k reprodukci. Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Žádost se týká povolení kyseliny benzoové jako doplňkové látky pro výkrm menšinových druhů prasat a menšinové druhy prasat k reprodukci se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“.

(4)

Uvedená doplňková látka byla již povolena jako doplňková látka pro použití u odstavených selat nařízením Komise (ES) č. 1730/2006 (2), pro výkrm prasat nařízením Komise (ES) č. 1138/2007 (3) a pro použití u prasnic prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/900 (4).

(5)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 28. září 2017 (5) k závěru, že kyselina benzoová nemá za navržených podmínek použití nepříznivé účinky na lidské zdraví ani na životní prostředí a že její používání může u menšinových druhů prasat vést ke snížení pH moči. Vzhledem k absenci bezpečnostního rozpětí u většinových druhů odstavených selat nemohl úřad závěr ohledně bezpečnosti extrapolovat na menšinové druhy prasat po odstavu. Proto bylo stanoveno, že je daná doplňková látka pro výkrm menšinových druhů prasat a menšinové druhy prasat k reprodukci bezpečná. Zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje úřad za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy této doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(6)

Posouzení kyseliny benzoové prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“) byla podepsána 27. června 2014.

(2)

Článek 201 dohody upravuje postupné sbližování s celními předpisy Unie a určitými normami mezinárodního práva, které má probíhat podle přílohy XXVI dohody.

(3)

Příloha XXVI dohody upřesňuje, že sbližování s ustanoveními nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (2), má Moldavská republika uskutečnit do tří let od vstupu dohody v platnost.

(4)

Nařízení (EHS) č. 2913/92 bylo zrušeno a od 1. května 2016 se v Unii uplatňují hmotněprávní ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (3).

(5)

Na zasedání Podvýboru pro cla EU–Moldavská republika konaném dne 6. října 2016 bylo rozhodnuto, že příloha XXVI dohody by měla být odpovídajícím způsobem změněna,