3.5.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 113/1

(1)

V části A přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (2) jsou uvedeny účinné látky považované za schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009.

(2)

Doba platnosti schválení látek haloxyfop-P a napropamid skončí dnem 31. prosince 2020.

(3)

Doba platnosti schválení látek bromuconazol a buprofezin skončí dnem 31. ledna 2021.

(4)

Žádosti o obnovení schválení účinných látek zahrnutých v tomto nařízení byly předloženy v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) č. 844/2012 (3). Z důvodů, které žadatel nemůže ovlivnit, je však pravděpodobné, že doba platnosti schválení uvedených látek uplyne dříve, než bude přijato rozhodnutí o jejich obnovení. Proto je v souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 1107/2009 nezbytné dobu platnosti jejich schválení prodloužit.

(5)

S ohledem na čas a na zdroje potřebné k dokončení posuzování žádostí o obnovení schválení velkého počtu účinných látek, jejichž doba platnosti schválení uplyne mezi lety 2019 a 2021, byl prováděcím rozhodnutím Komise C(2016) 6104 (4) vypracován společný pracovní program pro podobné účinné látky, který stanoví priority na základě otázek bezpečnosti pro zdraví lidí a zvířat nebo životní prostředí, jak je stanoveno v článku 18 nařízení (ES) č. 1107/2009.

(6)

Jelikož účinné látky uvedené v tomto nařízení nespadají do upřednostněných kategorií v prováděcím rozhodnutí C(2016) 6104, měla by být doba platnosti jejich schválení prodloužena o dva nebo tři roky, a to s ohledem na stávající konec platnosti schválení, skutečnost, že podle čl. 6 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) č. 844/2012 musí být doplňující dokumentace k účinné látce předložena nejpozději 30 měsíců před uplynutím doby platnosti schválení, potřebu zajistit vyvážené rozdělení odpovědností a činností mezi členské státy, které vykonávají funkci zpravodajů a spoluzpravodajů, a na dostupné zdroje potřebné k posuzování a rozhodování. Proto je vhodné prodloužit dobu platnosti schválení účinné látky buprofezin o dva roky a prodloužit dobu platnosti schválení účinných látek bromuconazol, haloxyfop-P a napropamid o tři roky.

(7)

S ohledem na účel čl. 17 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1107/2009, pokud jde o případy, kdy nebyla v souladu s prováděcím nařízením (EU) č. 844/2012 předložena doplňující dokumentace nejpozději 30 měsíců před příslušným koncem doby platnosti schválení stanoveným v příloze tohoto nařízení, stanoví Komise konec doby platnosti schválení na stejné datum jako před tímto nařízením, nebo na co nejbližší datum poté.

(8)

S ohledem na cíl čl. 17 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1107/2009, pokud jde o případy, kdy Komise přijme nařízení, které stanoví, že schválení účinné látky zmíněné v příloze tohoto nařízení není obnoveno, protože nejsou splněna kritéria pro schválení, stanoví Komise konec doby platnosti schválení na stejné datum jako před tímto nařízením nebo na den vstupu v platnost nařízení, které stanoví, že schválení účinné látky není obnoveno, podle toho, co nastane později. Pokud jde o případy, kdy Komise přijme nařízení obnovující schválení některé z účinných látek uvedených v příloze tohoto nařízení, pokusí se v závislosti na okolnostech stanovit co nejbližší možné datum použitelnosti.

(9)

Prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

3.5.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 113/4

(1)

Dne 20. října 2017 oznámila Evropská komise (dále jen „Komise“) prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie  (3) (dále jen „oznámení o zahájení antidumpingového řízení“), že zahajuje antidumpingové řízení (dále jen „antidumpingové řízení“) týkající se dovozu elektrických jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Unie na základě podnětu, který podalo dne 8. září 2017 Evropské sdružení výrobců jízdních kol (dále jen „žadatel“ či „EBMA“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby elektrických jízdních kol v Unii.

(2)

Dne 21. prosince 2017 oznámila Komise prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie  (4) (dále jen „oznámení o zahájení antisubvenčního řízení“), že zahajuje antisubvenční řízení (dále jen „antisubvenční řízení“) týkající se dovozu elektrických jízdních kol pocházejících z ČLR do Unie na základě podnětu, který podal dne 8. listopadu 2017 žadatel jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby elektrických jízdních kol v Unii.

(3)

Výrobkem, který je předmětem celní evidence (dále jen „dotčený výrobek“), jsou v obou řízeních jízdní kola, s podporou šlapání, s pomocným elektrickým motorem pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN 8711 60 10 a ex 8711 60 90 (kód TARIC 8711609010). Tyto kódy KN a TARIC se uvádějí pouze pro informaci.

(4)

Žadatel ve svých podnětech uvedl, že má v úmyslu požádat o zavedení celní evidence. Dne 31. ledna 2018 žadatel předložil žádosti o zavedení celní evidence podle čl. 14 odst. 5 základního antidumpingového nařízení a čl. 24 odst. 5 základního antisubvenčního nařízení. Žadatel požádal o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření ode dne celní evidence, pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v základních nařízeních.

(5)

Podle čl. 14 odst. 5 základního antidumpingového nařízení a čl. 24 odst. 5 základního antisubvenčního nařízení může Komise vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení celní evidence dovozu, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření ode dne celní evidence, pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v základních nařízeních. Celní evidenci dovozu lze zavést na řádně odůvodněnou žádost výrobního odvětví Unie.

(6)

Celní evidence je podle tvrzení žadatele odůvodněná, jelikož dotčený výrobek je dumpingový a subvencovaný. Významná újma výrobnímu odvětví Unie je způsobena zrychlením dovozu za nízké ceny, což bude mařit vyrovnávací účinek možných konečných cel tím, že to umožní hromadění zásob před prodejní sezónou 2018.

(7)

Komise posoudila žádost na základě čl. 10 odst. 4 základního antidumpingového nařízení a čl. 16 odst. 4 základního antisubvenčního nařízení.

(8)

Pokud jde o tu část žádosti, která se týká dumpingu, Komise ověřila, zda dovozci o dumpingu věděli nebo měli vědět, pokud jde o rozsah dumpingu a předpokládanou nebo skutečnou újmu. Rovněž posoudila, zda došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu, které s ohledem na čas a objem, jakož i další okolnosti může vážně ohrozit nápravný účinek uloženého konečného antidumpingového cla.

(9)

Pokud jde o tu část žádosti, která se týká subvencování, Komise ověřila, zda existují kritické okolnosti, za kterých byla masivním dovozem výrobku, na který byly poskytnuty napadnutelné subvence, uskutečněným v poměrně krátkém čase způsobena újma, kterou lze těžko napravit, a zda je nutné uložit na dovoz tohoto výrobku vyrovnávací clo se zpětnou působností, aby se zamezilo opakování uvedené újmy.

(10)

Pokud jde o dumping, má Komise v této fázi k dispozici dostatečné důkazy o tom, že dovoz dotčeného výrobku z ČLR je dumpingový. Žadatel zejména poskytl důkazy o běžné hodnotě na základě domácích cen a na základě volby Švýcarska podle čl. 2 odst. 7 základního antidumpingového nařízení.

(11)

Důkazy o dumpingu vycházejí ze srovnání takto stanovené běžné hodnoty s vývozní cenou (na úrovni ceny ze závodu) dotčeného výrobku při jeho prodeji na vývoz do Unie. Tyto důkazy ve svém celku a s ohledem na rozsah údajného dumpingového rozpětí ve výši od 193 % do 430 % poskytují v této fázi dostatečnou oporu pro tvrzení, že vyvážející výrobci provádějí dumping.

(12)

Tyto informace byly uvedeny v oznámení o zahájení tohoto řízení zveřejněném dne 20. října 2017.

(13)

Giant, vyvážející výrobce s dovozcem ve spojení, tvrdil, že zahájení antidumpingového šetření nedostačuje k prokázání povědomí o dumpingu.

(14)

Toto oznámení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie, a jedná se tudíž o veřejný dokument, který je přístupný všem dovozcům. Jako zúčastněné strany v šetření mají dovozci navíc přístup k nedůvěrnému znění podnětu. Komise byla proto toho názoru, že nejpozději k uvedenému datu dovozci věděli nebo měli vědět o údajných dumpingových praktikách, rozsahu dumpingu a údajné újmě.

(15)

Tatáž zúčastněná strana tvrdila, že nelze očekávat, že by dovozce věděl o uplatnění čl. 2 odst. 7 základního antidumpingového nařízení, a tím méně že by byl schopen předvídat běžnou hodnotu, na jejímž základě by měly být čínské ceny vývozu do Unie posouzeny.

(16)

Komise uvedla, že uplatnění čl. 2 odst. 7 základního antidumpingového nařízení bylo zmíněno i v podnětu a uvedeno rovněž v oznámení o zahájení řízení.

(17)

Podnět rovněž obsahoval dostatečné důkazy o údajné újmě, jež prokazují prudký pokles podílu výrobního odvětví Unie na trhu z 42,5 % v roce 2014 na 28,6 % v období, jehož se podnět týká, propady a snižování ziskovosti z 3,4 % obratu v roce 2014 na 2,1 % v období, jehož se podnět týká, a také výpočty cenového podbízení v rozmezí od 153 % do 206 %.

(18)

Došla proto k závěru, že první kritérium pro celní evidenci bylo splněno, pokud jde o část žádosti, která se týká dumpingu.

(19)

Údaje Eurostatu neumožňují úplnou analýzu vývoje dovozu elektrických jízdních kol do Unie. Období šetření sice začíná v říjnu 2016, avšak do ledna 2017 bylo odhadem 99 % dovozu elektrických jízdních kol zařazeno pod kód KN zahrnující jiné výrobky.

(20)

V této souvislosti žadatel předložil podrobná čísla vycházející z údajů čínských celních orgánů o vývozu od ledna 2014 do února 2018. Na základě připomínek zúčastněných stran a srovnání statistik Komise usoudila, že mezi vývozem z ČLR a dovozem do Unie dochází ke zpoždění v délce dvou měsíců.

(21)

Ve své analýze proto Komise dospěla k závěru, že údaje čínských celních orgánů o vývozu poskytují dostatečné důkazy prima facieo dovozu do Unie s dvouměsíčním zpožděním kvůli přepravě. Ke stanovení objemu dovozu během období šetření (tj. 1. října 2016 – 30. září 2017) tedy Komise použila čínské údaje o vývozu od srpna 2016 do července 2017.

(22)

Objem vývozu z ČLR do Unie vzrostl v období od listopadu 2017 do února 2018 v porovnání s obdobím od listopadu 2016 do února 2017 o 82 %. Průměrný měsíční objem vývozu z ČLR do Unie v období od listopadu 2017 do února 2018 byl přitom o 64 % vyšší než průměrný měsíční objem dovozu do Unie během období šetření. Komise měla za to, že tyto údaje prokazují podstatné zvýšení dovozu.

(23)

Někteří dovozci, kteří nejsou ve spojení, a společnost Giant tvrdili, že hrubé čínské údaje o vývozu, na nichž žadatel založil svoji žádost o zavedení celní evidence, by měly být zveřejněny v nedůvěrném spisu, aby byla zajištěna spolehlivost zdroje a poskytnutých údajů. Dovozci uvádějí, že použité kódy nebyly zmíněny a mohly by zahrnovat i jiné výrobky.

(24)

Žadatel na podporu svojí žádosti poskytl Komisi podrobné statistické údaje. Zveřejnění těchto údajů by bylo porušením autorských práv. V nedůvěrné verzi žádosti však žadatel uvedl souhrnné údaje o vývozu za každý měsíc a rok. Žadatel rovněž uvedl, že zdrojem jsou čínské celní orgány, zmínil použité kódy a vysvětlil svou metodiku pro vyloučení jiných výrobků než dotčeného výrobku. Zdroj tak byl znám, a za poplatek i veřejně. Kromě toho Eurostat tyto údaje pro dostupné období obecně potvrdil. Žádná jiná zúčastněná strana nenavrhla jiné údaje nebo metodiku. Za těchto okolností a s ohledem na úroveň zveřejnění souhrnných údajů a metodiky v nedůvěrném spise se Komise domnívá, že dotčená strana nepotřebuje vstupní údaje k tomu, aby mohla uplatnit právo na svoji obhajobu. Toto tvrzení proto muselo být odmítnuto.

(25)

Někteří dovozci, kteří nejsou ve spojení, dále tvrdili, že hromadění zásob nebylo možné, a to z důvodu dlouhých lhůt mezi návrhem a dodávkou. V tomto ohledu Komise dospěla k závěru, že lhůta od navržení elektrického jízdního kola po jeho skutečnou dodávku nevylučuje možnost hromadění zásob již navržených elektrických jízdních kol, zejména s přihlédnutím k informacím obsaženým v podnětu ohledně volné kapacity v ČLR. Dostupné statistické důkazy navíc podpořily tvrzení, že došlo k podstatnému zvýšení dovozu. Tento argument byl proto zamítnut.

(26)

Někteří dovozci, kteří nejsou ve spojení, a společnost Giant popřeli, že by nárůst čínského vývozu dokazoval další podstatné zvýšení dovozu, a tvrdili, že toto zvýšení bylo odrazem sezónní povahy prodeje elektrických jízdních kol. Komise měla za to, že meziroční srovnání nebylo ovlivněno sezónními účinky, a předložila důkazy o zvýšení objemu dovozu o 82 % od zahájení řízení. Tento argument byl proto zamítnut.

(27)

Společnost Giant popřela, že by nárůst dovozu byl podstatný, a tvrdila, že je nižší nebo v souladu s celkovým růstem poptávky po elektrických jízdních kolech v Unii. Společnost Giant citovala údaje zveřejněné Svazem evropských výrobců jízdních kol (CONEBI), které tento růst v roce 2016 odhadlo na 22,2 % v porovnání s rokem 2015, a žadatele (EBMA), který míru růstu pro rok 2017 odhadl na 23 % v porovnání s rokem 2016. Tatáž společnost tvrdila, že vhodným výchozím bodem pro posouzení nárůstu dovozu byl říjen 2017. Vypočítala, že podle údajů Eurostatu o dovozu se měsíční dovoz elektrických jízdních kol v období od října 2017 do ledna 2018 zvýšil o 8,7 %.

(28)

Komise podotýká, že společnost Giant tvrdila, že doba přepravy mezi vývozem z ČLR a dovozem do Unie byla „nejméně jeden až dva měsíce“. V důsledku toho odpovídal dovoz z ČLR v říjnu 2017 vývozu z ČLR uskutečněnému v srpnu 2017, před zahájením šetření. Kromě toho byl průměrný měsíční objem vývozu z ČLR do Unie v období od srpna 2017 do února 2018 o 36 % vyšší než průměrný měsíční objem dovozu do Unie během období šetření. Tato míra růstu nezohledňuje velmi významné zvýšení dovozu, k němuž došlo již v období šetření, a je i tak výrazně vyšší než míry růstu poptávky na trhu Unie v letech 2016 a 2017.

(29)

Komise proto dospěla k závěru, že druhé kritérium pro celní evidenci bylo také splněno, pokud jde o část žádosti, která se týká dumpingu.

(30)

Komise má k dispozici dostatečné důkazy o tom, že pokračující nárůst dovozu z ČLR za stále nižší ceny by způsobil další újmu.

(31)

Jak je uvedeno v 19. až 29. bodě odůvodnění, existují dostatečné důkazy o podstatném zvýšení dovozu dotčeného výrobku.

(32)

Kromě toho existují důkazy o klesajícím trendu v dovozních cenách dotčeného výrobku. Průměrná cena dovozu z ČLR do Unie vyjádřená v eurech byla v období od listopadu 2017 do února 2018 o 8 % nižší než v období od listopadu 2016 do února 2017 a o 7 % nižší v porovnání s obdobím šetření.

(33)

Další okolnosti ukazují, že pokračující podstatný nárůst dovozu bude pravděpodobně vážně mařit vyrovnávací účinek cel, která se mají uplatnit. Lze skutečně důvodně předpokládat, že dovoz dotčeného výrobku se může před případným přijetím prozatímních opatření dále zvyšovat, neboť k přijetí těchto opatření by došlo nejpozději kolem 20. července, což by se časově shodovalo s koncem prodejní sezóny pro elektrická kola v roce 2018.

(34)

Je proto pravděpodobné, že takový další nárůst dovozu po zahájení řízení by s ohledem na jeho načasování, objem a jiné okolnosti (jako je nadbytečná kapacita v ČLR a chování čínských vyvážejících výrobců v oblasti tvorby cen) mohl vážně mařit vyrovnávací účinek jakéhokoli konečného cla, pokud by toto clo nebylo uloženo se zpětnou účinností.

(35)

Komise proto dospěla k závěru, že bylo splněno i třetí kritérium pro celní evidenci, pokud jde o část žádosti, která se týká dumpingu.

(36)

Pokud jde o subvence, má Komise k dispozici dostatečné důkazy o tom, že dovoz dotčeného výrobku z ČLR je subvencovaný. Mezi údajné subvence patří mimo jiné i) přímý převod finančních prostředků a závazků, jako jsou granty, preferenční úvěry, cílené úvěry státem vlastněných bank a soukromých bank, jakož i vývozní úvěry a záruky a vývozní pojištění; ii) prominutí nebo nevybrání státních příjmů, jako například snížení daně z příjmu a osvobození od daně, snížení dovozních cel, osvobození od srážkové daně a osvobození od DPH a její snížení; a iii) poskytování vstupních materiálů a pozemků a energií státem za cenu nižší než přiměřenou. Tyto důkazy byly zpřístupněny ve veřejné verzi podnětu a v memorandu o dostatečných důkazech.

(37)

Výše uvedená opatření jsou údajně subvencemi, protože zahrnují finanční příspěvek vlády ČLR nebo regionálních správ (včetně veřejnoprávních subjektů) a poskytují výhodu vyvážejícím výrobcům dotčeného výrobku. Jsou údajně závislé na vývozní výkonnosti a/nebo přednostním použití domácího výrobku před dováženým a/nebo jsou omezeny na určitá odvětví a/nebo typy podniků a/nebo oblasti, a proto jsou specifické a napadnutelné.

(38)

Důkazy, které jsou v této fázi k dispozici, tudíž prokazují, že vývoz dotčeného výrobku je zvýhodněn napadnutelnými subvencemi.

(39)

Kromě toho má Komise k dispozici dostatečné důkazy tom, že subvenční praktiky vyvážejících výrobců způsobují výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Z důkazů ohledně objemu dovozu, které byly uvedeny v podnětech a následných podáních týkajících se žádostí o zavedení celní evidence, vyplývá, že v období mezi rokem 2014 a obdobím šetření a také v posledních měsících došlo k masivnímu nárůstu dovozu, a to jak v absolutních hodnotách, tak i co se týče podílu na trhu. Z dostupných důkazů konkrétně vyplývá, že čínští vyvážející výrobci více než ztrojnásobili objem dovozu dotčeného výrobku do Unie, z 219 tisíc na 703 tisíc jednotek (+ 484 tisíc jednotek), což vedlo k prudkému zvýšení podílu na trhu z 19,2 % na 33 %. Kromě toho, jak je uvedeno v 22. bodě odůvodnění výše, stejný trend pokračoval i v období od listopadu 2017 do února 2018. Celkově z důkazů vyplývá, že masivní zvýšení dovozu elektrických jízdních kol z ČLR má za následek významné nepříznivé účinky na situaci výrobního odvětví Unie, včetně nízké ziskovosti. Důkazy týkající se činitelů újmy uvedených v čl. 3 odst. 5 základního antidumpingového nařízení a v čl. 8 odst. 4 základního antisubvenčního nařízení sestávají z údajů uvedených v podnětech a následných podáních týkajících se celní evidence.

(40)

Dále Komise v této fázi posoudila, zda je tato způsobená újma obtížně napravitelná. Jakmile jsou čínští dodavatelé začleněni do dodavatelských řetězců zákazníků výrobního odvětví Unie, může se toto odvětví zdráhat změnit dodavatele ve prospěch výrobců v Unii. Navíc odběratelé výrobního odvětví Unie nebudou pravděpodobně ochotni akceptovat vyšší ceny výrobního odvětví Unie, a to i pokud by, hypoteticky vzato, Komise v budoucnu přistoupila k uložení vyrovnávacích opatření bez zpětné působnosti. Taková hrozba trvalé ztráty podílu na trhu nebo snížení příjmů představuje újmu, která je obtížně napravitelná.

(41)

Vzhledem k údajům uvedeným ve 39. bodě odůvodnění a úvahám uvedeným ve 40. bodě odůvodnění považovala Komise za nutné připravit případné uložení opatření se zpětnou působností spočívajících v zavedení celní evidence, aby se zamezilo obnovení uvedené újmy.

(42)

Komise tedy dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, které odůvodňují zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku podle čl. 14 odst. 5 základního antidumpingového nařízení a čl. 24 odst. 5 základního antisubvenčního nařízení.

(43)

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně sdělily svá stanoviska a poskytly příslušné důkazy. Komise může kromě toho zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to písemně požádají a prokáží, že existují zvláštní důvody pro takové slyšení.

(44)

Podle čl. 14 odst. 5 základního antidumpingového nařízení a čl. 24 odst. 5 základního antisubvenčního nařízení by měla být zavedena celní evidence dovozu dotčeného výrobku, aby v případě, že výsledkem šetření bude zjištění vedoucí k uložení antidumpingového a/nebo vyrovnávacího cla, mohla být tato cla, pokud budou splněny nezbytné podmínky, uložena na celně evidovaný dovoz se zpětnou působností v souladu s platnými právními předpisy.

(45)

Jakýkoli budoucí celní dluh by vycházel ze zjištění antidumpingových, resp. antisubvenčních šetření.

(46)

Tvrzení v podnětu požadujícím zahájení antidumpingového šetření uvádějí pro dotčený výrobek odhad průměrného dumpingového rozpětí od 193 % do 430 % a průměrné úrovně odstranění újmy ve výši 189 %. Částka možného budoucího celního dluhu se stanoví na úrovni odstranění újmy odhadnuté na základě podnětu, konkrétně na 189 % ad valorem dovozní hodnoty CIF dotčeného výrobku.

(47)

V této fázi šetření není zatím možné odhadnout výši subvencování.Tvrzení v podnětu požadujícím zahájení antisubvenčního šetření uvádějí pro dotčený výrobek odhad úrovně odstranění újmy 189 %. Částka možného budoucího celního dluhu se stanoví na úrovni odstranění újmy odhadnuté na základě podnětu pro zahájení antisubvenčního šetření, konkrétně na 189 % ad valorem dovozní hodnoty CIF dotčeného výrobku.

(48)

S veškerými osobními údaji shromážděnými v souvislosti se zavedením této celní evidence bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (5),

3.5.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 113/10

(1)

Rozhodnutím 95/196/ES (1) Komise schválila režim dlouhodobé vnitrostátní podpory pro zemědělství v severních oblastech Finska (dále jen „režim severské podpory“) oznámený Finskem podle článku 143 aktu o přistoupení za účelem povolení podle článku 142 aktu o přistoupení. Rozhodnutí 95/196/ES bylo nahrazeno rozhodnutím Komise C(2009) 3067 ze dne 30. dubna 2009 (2). Uvedené rozhodnutí bylo naposledy pozměněno rozhodnutím Komise C(2015) 2790 ze dne 30. dubna 2015.

(2)

Dne 12. října 2015 Finsko předložilo návrh, aby Komise pozměnila rozhodnutí C(2009) 3067 s cílem zjednodušit správu režimu podpory a přihlédnout ke změnám ve společné zemědělské politice, jakož i k hospodářskému vývoji v zemědělství v severních oblastech Finska. Dopisem ze dne 8. června 2016 Finsko tento návrh pozměnilo a zaslalo dodatečné informace o zemědělské produkci v severních oblastech Finska.

(3)

Vzhledem k výsledným změnám rozhodnutí C(2009) 3067 a k počtu předchozích změn je vhodné uvedené rozhodnutí nahradit novým rozhodnutím.

(4)

Dlouhodobá vnitrostátní podpora podle článku 142 aktu o přistoupení má zajistit, aby byla zemědělská činnost v severních oblastech zachována tak, jak stanovila Komise.

(5)

S přihlédnutím k faktorům uvedeným v čl. 142 odst. 1 a 2 aktu o přistoupení by vnitrostátní podpora poskytnutá podle uvedeného článku měla být omezena na území, která se nacházejí severně od 62. rovnoběžky nebo k této rovnoběžce přiléhají a která jsou dotčena srovnatelnými klimatickými podmínkami, jež mimořádně ztěžují zemědělskou činnost. Jako příslušná správní jednotka by měla být zvolena obec (kunta); totéž platí i u obcí obklopených jinými obcemi v těchto oblastech, a to i v případě, že nesplňují stejné požadavky.

(6)

Pro usnadnění správy režimu a za účelem jeho koordinace s podporou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (3) a (EU) č. 1307/2013 (4), jakož i s vnitrostátními režimy podpory je vhodné zahrnout do oblastí přijímajících podporu podle tohoto rozhodnutí tytéž obce, které náleží do oblasti vymezené podle čl. 32 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 1305/2013 v programu rozvoje venkova pevninského Finska 2014–2020.

(7)

Zohlední se referenční období, k němuž by měl být vztažen rozvoj zemědělské produkce a úroveň celkové podpory, s využitím dostupné vnitrostátní statistiky jako základu; uvedené období by mělo zůstat stejné jako v rozhodnutí C(2009) 3067 a zahrnovat roky 1991, 1992 a 1993, pokud jde o zemědělskou produkci.

(8)

Podle článku 142 aktu o přistoupení by celková výše poskytnuté podpory měla být dostatečná pro zachování zemědělské činnosti ve zmíněných severních oblastech Finska, nesmí však vést k celkové podpoře přesahující úroveň podpory během předvstupního referenčního období. Při stanovování maximální přípustné míry podpory podle uvedeného článku je tedy nezbytné zohlednit podporu příjmů v rámci společné zemědělské politiky. Na základě údajů z roku 2016 by maximální roční výše podpory, která se vypočítá jako průměr za pětileté období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2021, měla být stanovena na 563,9 milionu EUR.

(9)

Za účelem zjednodušení režimu severské podpory a poskytnutí větší flexibility Finsku při směrování podpory do různých odvětví produkce, při kterém by bylo zajištěno vyvážené rozdělení podpory mezi jednotlivá odvětví, by měla být maximální průměrná roční výše podpory rozdělena mezi kategorie podpory chov zvířat, pěstování rostlin a jiné severské podpory. Pro produkci kravského mléka je vhodné stanovit samostatnou maximální průměrnou roční výši podpory, která bude dostačující k zachování produkce v severních oblastech Finska.

(10)

Podpora by měla být poskytována každoročně, na základě produkčních faktorů (jako jsou velké dobytčí jednotky a hektary), v rámci celkových mezí stanovených tímto rozhodnutím.

(11)

Podpora pro odvětví sobů by měla být poskytnuta na jedno zvíře a omezena na tradiční počet sobů v severních oblastech Finska. Podporu na skladování planě rostoucího bobulového ovoce a hub by mělo být umožněno vyplácet na kg a podporu na přepravu mléka, masa a služeb nezbytných pro chov zvířat podle nákladů snížených o veškeré další veřejné platby k pokrytí stejných nákladů.

(12)

Pro kravské mléko by mělo být umožněno vyplácet podporu na kg mléka, aby byla zachována pobídka účinných produkčních procesů.

(13)

Finské údaje o příjmech poukazují na značné roční výkyvy příjmů zemědělských podniků v severních oblastech, a to zejména od roku 2008. Pro umožnění rychlých reakcí na výkyvy a pro zachování zemědělské činnosti v severních oblastech země je vhodné Finsku umožnit stanovit pro každý kalendářní rok výši podpory na odvětví v rámci kategorie podpory a na produkční jednotku.

(14)

Finsko by v této souvislosti mělo diferencovat podporu ve svých severních oblastech a stanovit roční výši podpory podle závažnosti přírodního znevýhodnění a jiných objektivních, transparentních a odůvodněných kritérií týkajících se cílů stanovených v čl. 142 odst. 3 třetím pododstavci aktu o přistoupení, totiž zachování tradiční primární produkce a zpracování zvláště vhodných pro klimatické podmínky dotčených oblastí, aby se zlepšily struktury pro produkci, uvádění na trh a zpracování zemědělských produktů, zjednodušilo se nakládání s nimi a zajistila se ochrana životního prostředí a zachování krajiny.

(15)

V zájmu zajištění pravidelných plateb v průběhu kalendářního roku by mělo být Finsku umožněno vyplácet podporu pro daný rok za použití záloh vycházejících z počátečních odhadů počtu produkčních faktorů a produkčních jednotek a vyplácet podporu na produkci mléka v měsíčních splátkách na základě skutečné produkce.

(16)

Nadměrné kompenzaci producentům je třeba předcházet zpětným získáváním neoprávněně vyplacených částek, a to nejpozději do 1. června následujícího roku.

(17)

Podle čl. 142 odst. 2 aktu o přistoupení by podpora poskytnutá podle tohoto rozhodnutí neměla vést ke zvýšení celkové produkce nad rámec tradiční úrovně produkce v oblasti, na kterou se vztahuje režim severské podpory.

(18)

Je tedy nezbytné stanovit maximální roční počet způsobilých produkčních faktorů pro každou kategorii podpory, včetně samostatného maximálního počtu dojnic, a to na úrovni odpovídající úrovni v referenčních obdobích nebo nižší.

(19)

Pokud jde o počet dojnic, měl by být zohledněn vývoj vyprodukovaného množství na produkční faktor od referenčních období. Maximální způsobilý počet dojnic by proto měl být stanoven na základě průměrné produkce na dojnici v období let 2004 až 2013.

(20)

Podpora pro chov sobů, jejich zpracování a uvádění na trh by měla být poskytována tak, aby se zabránilo nadměrné kompenzaci ve spojení s podporou poskytovanou podle článku 213 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (5).

(21)

Pokud jde o rostlinnou výrobu, maximální povolená plocha by měla být 944 300 ha, jak je stanoveno v příloze II rozhodnutí C(2009) 3067 ve znění rozhodnutí C(2015) 2790, čímž by se umožnilo flexibilní využívání zemědělské půdy mezi jednotlivými odvětvími produkce. Uvedená plocha může sestávat z maximálně 481 200 ha travního porostu.

(22)

Pro pěstování ve sklenících by samostatná maximální povolená plocha měla být stanovena na 203 ha, což odpovídá tradiční produkční ploše v severních oblastech Finska.

(23)

Pokud počet produkčních faktorů v kategorii přesáhne maximální počet v daném roce, měl by se snížit o odpovídající počet produkčních faktorů v kalendářním roce následujícím po roce, v němž bylo maximum překročeno.

(24)

Podle čl. 143 odst. 2 aktu o přistoupení má Finsko poskytnout Komisi informace o provádění a účincích podpory. Aby bylo možné lépe posoudit dlouhodobé účinky podpory a stanovit úrovně podpory jako pětileté průměry, je vhodné podávat každých pět let zprávu o socioekonomických účincích podpory a předkládat výroční zprávy obsahující finanční a jiné prováděcí informace nezbytné k tomu, aby se zajistilo splnění podmínek stanovených v tomto rozhodnutí.

(25)

Finsko by mělo zajistit přijetí vhodných kontrolních opatření ve vztahu k příjemcům podpory. Aby se zajistila účinnost těchto opatření a transparentnost provádění režimu, měla by tato kontrolní opatření být maximálně sladěna s opatřeními prováděnými v rámci společné zemědělské politiky.

(26)

Rozhodnutí C(2009) 3067 by proto mělo být zrušeno,

a)

na velkou dobytčí jednotku pro chov zvířat;

b)

na hektar pro produkci plodin;

c)

na m2 pro pěstování ve sklenících;

d)

na m3 pro skladování zahradnických produktů; a

e)

jako kompenzace skutečných nákladů na přepravu mléka a masa a nezbytné služby pro živočišnou výrobu po odečtení jakékoli jiné veřejné podpory pro stejné náklady.

a)

pokud jde o produkci: rok 1992 pro kravské mléko a dobytek, rok 1993 pro zahradnictví, průměr za roky 1991, 1992 a 1993 pro ostatní produkty;

b)

pokud jde o výši celkové podpory: rok 1993.

a)

určení obcí, v nichž byla podpora vyplacena, a to za pomoci podrobné mapy a případně jiných údajů;

b)

celkové produkce zahrnující vykazovaný rok pro oblasti způsobilé pro podporu podle tohoto rozhodnutí, vyjádřené v množství pro každý z produktů uvedených v příloze II;

c)

celkového počtu produkčních faktorů, počtu produkčních faktorů způsobilých pro podporu a počtu produkčních faktorů podporovaných na odvětví produkce podle přílohy II s rozdělením podle produktu v rámci každého odvětví, včetně uvedení jakéhokoli překročení maximálního povoleného ročního počtu produkčních faktorů;

d)

celkové vyplacené podpory, celkové výše podpory na kategorii podpory a typ produkce, částek vyplacených příjemcům na produkční faktor/jinou jednotku, jakož i kritérií pro rozlišování částek podpory podle podoblastí a typů zemědělských podniků nebo na základě jiných aspektů;

e)

uplatňovaného systému plateb s podrobnými informacemi o jakýchkoli zálohách na základě odhadů, konečných platbách, jakož i zjištěných přeplatcích a jejich získání zpět;

f)

částek podpory podle článku 32 nařízení (EU) č. 1305/2013, podle nařízení (EU) č. 1307/2013 a podle článku 213 nařízení (EU) č. 1308/2013 vyplácených v obcích, na které se vztahuje toto rozhodnutí, a

g)

odkazů na vnitrostátní právní předpisy, na jejichž základě se podpora provádí.

a)

celkovou podporu vyplacenou během pětiletého období a její rozložení mezi kategorie podpory, typy produkce a podoblasti;

b)

celkovou produkci, počet produkčních faktorů a úrovně příjmů zemědělců v oblastech způsobilých pro podporu;

c)

vývoj zemědělské produkce, zpracování a uvádění na trh v sociálních a hospodářských souvislostech severních oblastí;

d)

vliv podpory na ochranu životního prostředí a zachování krajiny; a

e)

návrhy na rozvoj této podpory na základě údajů obsažených ve zprávě, vnitrostátních a unijních souvislostí týkajících se zemědělské produkce, jakož i dalších relevantních faktorů.