25.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 105/1

(1)

Příslušné orgány mají přijímat odpovídající a včasná opatření proti karanténním škodlivým organismům ve smyslu článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (2), jakož i proti škodlivým organismům, které nejsou uvedeny na seznamu karanténních škodlivých organismů pro Unii, ale jež mohou podle čl. 30 odst. 1 zmíněného nařízení podmínky pro zařazení na uvedený seznam splňovat. Účinnost úředních kontrol a jiných úředních činností zajišťujících soulad s právními předpisy Unie má v tom to ohledu prvořadý význam.

(2)

Tato účinnost závisí na kvalitě, jednotnosti a spolehlivosti analytických, testovacích nebo diagnostických metod používaných úředními laboratořemi, které byly určeny v souladu s čl. 37 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625, a výsledků analýz, testů a diagnostiky provedených těmito úředními laboratořemi.

(3)

Uvedené metody mají být aktualizovány a v případě potřeby zlepšovány, aby se zajistila kvalita, jednotnost a spolehlivost údajů, které se z analýz, testů a diagnostiky získávají.

(4)

Opatření přijatá pro předchozí zamoření škodlivými organismy ukazují, že úředním laboratořím určeným v souladu s článkem 37 nařízení (EU) 2017/625 by za účelem zlepšování a prosazování jednotných postupů pro vypracovávání či používání analytických, testovacích nebo diagnostických metod používaných zmíněnými úředními laboratořemi a pro výklad výsledků byla ku prospěchu koordinace a pomoc.

(5)

Proto by měly být ustaveny referenční laboratoře Evropské unie, aby se přispělo ke zlepšování a harmonizaci analytických, testovacích nebo diagnostických metod, k vypracování validovaných metod a ke koordinované pomoci uvedeným úředním laboratořím.

(6)

Aby se zajistila vhodná specializace, měla by být pro každou ze zvláštních kategorií škodlivých organismů ustavena jedna zvláštní referenční laboratoř Evropské unie. Zmíněné kategorie by měly zohlednit povahu a biologii škodlivých organismů, jak je patrné z jejich kategorizace stanovené v části A přílohy I a části A přílohy II směrnice Rady 2000/29/ES (3). Vzhledem k tomu by referenční laboratoře Evropské unie měly být ustaveny pro tyto kategorie škodlivých organismů: hmyz a roztoči, háďátka, bakterie, houby a řasovky a viry, viroidy a fytoplazmy (což je aktualizovaný termín pro „mykoplasmy“ uvedené ve zmíněné směrnici),

a)

referenční laboratoř Evropské unie pro hmyz a roztoče;

b)

referenční laboratoř Evropské unie pro háďátka;

c)

referenční laboratoř Evropské unie pro bakterie;

d)

referenční laboratoř Evropské unie pro houby a řasovky;

e)

referenční laboratoř Evropské unie pro viry, viroidy a fytoplazmy.

25.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 105/3

(1)

V důsledku toho, že Spojené státy neuvedly zákon o kompenzaci trvajícího dumpingu a subvencí (Continued Dumping and Subsidy Offset Act, dále jen „CDSOA“) do souladu se svými závazky podle dohod v rámci Světové obchodní organizace (WTO), uložilo nařízení (ES) č. 673/2005 od 1. května 2005 15 % dodatečné valorické clo na dovoz některých produktů pocházejících ze Spojených států amerických. V souladu s povolením WTO pozastavit používání celních koncesí vůči Spojeným státům upraví Komise každý rok rozsah pozastavení podle úrovně zrušení nebo zmenšení výhod, které v daném období způsobí CDSOA Evropské unii.

(2)

Vyplacené částky podle CDSOA v posledním roce, za který jsou údaje k dispozici, se týkají rozdělení antidumpingových a vyrovnávacích cel vybraných v průběhu rozpočtového roku 2017 (od 1. října 2016 do 30. září 2017). Na základě údajů zveřejněných Úřadem Spojených států amerických pro cla a ochranu hranic je úroveň zrušení nebo zmenšení výhod pro Unii vypočtena na částku 682 823 USD.

(3)

Úroveň zrušení nebo zmenšení výhod a v důsledku toho rozsah pozastavení se snížily. Úroveň pozastavení však nelze upravit na úroveň zrušení nebo zmenšení výhod přidáním nebo odebráním produktů ze seznamu v příloze I nařízení (ES) č. 673/2005. Odebráním všech produktů až na jediný by úroveň odvetných opatření (4,3 % dodatečného dovozního cla) překročila 72 % vyplacené částky podle CDSOA, kdežto ponechání posledního produktu v příloze I by znamenalo pokles pod uvedenou hodnotu. V důsledku toho by měla Komise v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. e) uvedeného nařízení ponechat seznam produktů z přílohy I beze změny a upravit sazbu dodatečného cla za účelem přizpůsobení rozsahu pozastavení úrovni zrušení nebo zmenšení výhod. Čtyři produkty uvedené v příloze I by proto měly zůstat na seznamu a sazba dodatečného cla by měla být pozměněna a stanovena na 0,3 %.

(4)

Dopad 0,3 % dodatečného valorického cla na dovoz produktů uvedených v příloze I ze Spojených států představuje v průběhu jednoho roku hodnotu obchodu, která nepřesahuje 682 823 USD.

(5)

Aby bylo zajištěno, že při uplatňování pozměněné sazby dodatečného dovozního cla nebude docházet k prodlevám, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem svého vyhlášení.

(6)

Nařízení (ES) č. 673/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

Článek 2 nařízení (ES) č. 673/2005 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Na produkty pocházející ze Spojených států amerických uvedené v příloze I tohoto nařízení se ukládá dodatečné valorické clo ve výši 0,3 % ke clům uplatňovaným podle nařízení (EU) č. 952/2013 (*1).

(*1)  Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.“"

2)

Příloha I nařízení (ES) č. 673/2005 se nahrazuje zněním v příloze tohoto nařízení.

25.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 105/6

(1)

Od přijetí prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1800 (2) bylo registrováno nebo certifikováno pět nových externích ratingových agentur. Je proto nezbytné změnit přílohu uvedeného prováděcího nařízení za účelem přidělení úvěrových hodnocení od těchto nově registrovaných nebo certifikovaných externích ratingových agentur podle stupnice úvěrového hodnocení.

(2)

Od přijetí prováděcího nařízení (EU) 2016/1800 byla zrušena registrace jedné externí ratingové agentuře. Tato agentura, jíž byla zrušena registrace, by proto měla být odstraněna z přílohy uvedeného prováděcího nařízení.

(3)

Toto nařízení vychází z návrhu prováděcích technických norem, jejž Komisi předložily evropské orgány dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy).

(4)

O návrhu prováděcích technických norem, z nichž toto nařízení vychází, uskutečnily evropské orgány dohledu otevřené veřejné konzultace, analyzovaly potenciální související náklady a přínosy a vyžádaly si stanoviska skupiny subjektů působících v bankovnictví zřízené podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3), skupiny subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění zřízené na základě článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (4) a skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízené na základě článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5).

(5)

Prováděcí nařízení (EU) 2016/1800 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

25.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 105/14

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1799 (2) v příloze III upřesňuje, jaké stupně úvěrové kvality stanovené v části třetí hlavě II kapitole 2 oddílu 2 nařízení (EU) č. 575/2013 odpovídají příslušným úvěrovým hodnocením od externích ratingových agentur („přiřazování“).

(2)

Od doby, kdy bylo přijato prováděcí nařízení (EU) 2016/1799, byly registrovány nebo certifikovány další ratingové agentury v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 (3). Kromě toho byla zrušena registrace jedné z externích ratingových agentur, pro kterou bylo v prováděcím nařízení (EU) 2016/1799 stanoveno přiřazení úvěrových hodnocení. Vzhledem k tomu, že podle ustanovení čl. 136 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 má být pro všechny externí ratingové agentury upřesněno přiřazování úvěrových hodnocení, je nezbytné změnit prováděcí nařízení (EU) 2016/1799 tak, aby obsahovalo přiřazování pro nově registrované nebo certifikované externí ratingové agentury, a odstranit z něj přiřazování externích ratingových agentur, kterým byla zrušena registrace.

(3)

Toto nařízení vychází z návrhu prováděcích technických norem, jejž Komisi společně předložily Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen „evropské orgány dohledu“).

(4)

O návrhu prováděcích technických norem, z nichž toto nařízení vychází, uskutečnily evropské orgány dohledu otevřené veřejné konzultace, analyzovaly potenciální související náklady a přínosy a vyžádaly si stanoviska skupiny subjektů působících v bankovnictví zřízené podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (4), skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízené v souladu s článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5) a skupiny subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění zřízené na základě článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (6).

(5)

Prováděcí nařízení (EU) 2016/1799 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

25.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 105/21

(1)

Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (2) (dále jen „Dohoda o EHP“) vstoupila v platnost dne 1. ledna 1994.

(2)

Podle článku 98 Dohody o EHP může Smíšený výbor EHP rozhodnout mimo jiné o změně přílohy XXII (Právo obchodních společností) Dohody o EHP a protokolu 37 (obsahujícího seznam stanovený v článku 101) k Dohodě o EHP.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 (3) by mělo být začleněno do Dohody o EHP.

(4)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/56/EU (4) by měla být začleněna do Dohody o EHP.

(5)

Pro dobré fungování Dohody o EHP by měl být protokol 37 k Dohodě o EHP rozšířen tak, aby zahrnoval Výbor evropských orgánů dohledu nad auditem zřízený nařízením (EU) č. 537/2014, a příloha XXII Dohody o EHP by měla být změněna tak, aby uváděla postupy pro přidružení k tomuto výboru.

(6)

Příloha XXII Dohody o EHP a protokol 37 k Dohodě o EHP by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(7)

Postoj Unie ve Smíšeném výboru EHP by proto měl vycházet z připojeného návrhu rozhodnutí,

25.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 105/25

(1)

V souladu s čl. 59 odst. 3 nařízení (ES) č. 1907/2006 dne 17. února 2016 Švédsko předložilo Evropské agentuře pro chemické látky dokumentaci připravenou podle přílohy XV uvedeného nařízení (dále jen „dokumentace podle přílohy XV“) pro identifikaci dicyklohexyl-ftalátu (DCHP) (č. ES 201-545-9, č. CAS 84-61-7) jako látky vzbuzující mimořádné obavy podle čl. 57 písm. c) a f) uvedeného nařízení z důvodu jeho klasifikace jako látky toxické pro reprodukci kategorie 1B podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (2) a jeho vlastností vyvolávajících narušení endokrinní činnosti, pro které existuje vědecký důkaz o pravděpodobných vážných účincích na lidské zdraví nebo životní prostředí, jež vzbuzují stejné obavy jako účinky jiných látek uvedených v čl. 57 písm. a) až e).

(2)

Dne 9. června 2016 přijal Výbor členských států agentury (dále jen „MSC“) stanovisko (3) k dokumentaci podle přílohy XV. Předtím, než MSC své stanovisko přijal, Švédsko stáhlo svůj návrh na identifikaci DCHP podle čl. 57 písm. f) nařízení (ES) č. 1907/2006 z důvodu jeho vlastností vyvolávajících narušení endokrinní činnosti, pro které existuje vědecký důkaz o pravděpodobných vážných účincích na životní prostředí, a to za účelem dalšího propracování odůvodnění poskytnutých v dokumentaci.

(3)

MSC dosáhl jednomyslné dohody o identifikaci DCHP jako látky vzbuzující mimořádné obavy z důvodu, že splňuje kritéria čl. 57 písm. c) nařízení (ES) č. 1907/2006.

(4)

MSC jednomyslně potvrdil, že u látky DCHP existují vědecké důkazy o endokrinním účinku a o souvislosti mezi ním a nepříznivými účinky na lidské zdraví a dále, že uvedenou látku lze z hlediska lidského zdraví považovat za endokrinní disruptor, poněvadž odpovídá definici endokrinního disruptoru podle WHO/IPCS.

(5)

MSC se však nepodařilo dosáhnout jednomyslné shody, pokud jde o identifikaci DCHP podle čl. 57 písm. f) nařízení (ES) č. 1907/2006 jako látky, jejíž účinky vzbuzují ve vztahu k lidskému zdraví stejné obavy jako účinky jiných látek zmíněných v písmenech a) až c) uvedeného článku kvůli vlastnostem vyvolávajícím narušení endokrinní činnosti. Podle pěti členů MSC jsou účinky na lidské zdraví, na které se poukazuje v dokumentaci podle přílohy XV, stejné, způsobené stejným způsobem účinku, jako ty, které již byly zohledněny v dokumentaci pro identifikaci látky jako látky vzbuzující mimořádné obavy podle čl. 57 písm. c) z důvodu nepříznivých účinků na vývoj.

(6)

Dne 22. června 2016 agentura podle čl. 59 odst. 9 nařízení (ES) č. 1907/2006 postoupila stanovisko MSC Komisi, aby přijala rozhodnutí o identifikaci DCHP na základě čl. 57 písm. f).

(7)

Komise bere na vědomí jednomyslnou shodu MSC v tom, že DCHP má vlastnosti, které narušují činnost endokrinního systému, a že nepříznivé účinky způsobené tímto způsobem účinku jsou stejné jako účinky, které vedly k jeho klasifikaci jako látky toxické pro reprodukci a k návrhu na jeho identifikaci jako látky vzbuzující mimořádné obavy podle čl. 57 písm. c) nařízení (ES) č. 1907/2006. Komise dále bere na vědomí, že většina členů MSC usoudila, že uvedené účinky vzbuzují stejné obavy jako účinky látek uvedených v čl. 57 písm. a) až e).

(8)

Komise rovněž konstatuje, že článek 57 nebrání několikanásobné identifikaci látky jako látky vzbuzující mimořádné obavy na základě více než jedné podstatné vlastnosti, která má na lidské zdraví týž účinek, a vycházejíc ze stejných vědeckých důkazů. Tento přístup byl rovněž použit pro identifikaci bis(2-ethylhexyl) ftalátu (DEHP), dibutylftalátu (DBP), benzylbutylftalátu (BBP) a diisobutylftalátu (DIBP) v souladu s čl. 57 písm. f) nařízení REACH (4).

(9)

DCHP by tudíž měl být identifikován podle čl. 57 písm. c) jako látka vzbuzující mimořádné obavy, jež splňuje kritéria pro klasifikaci jako látka toxická pro reprodukci kategorie 1B podle nařízení (ES) č. 1272/2008 a podle čl. 57 písm. f) z důvodu jeho vlastností vyvolávajících narušení endokrinní činnosti s pravděpodobnými vážnými účinky na lidské zdraví.

(10)

Tímto rozhodnutím není dotčen výsledek probíhající činnosti týkající se definice kritérií pro identifikaci endokrinních disruptorů podle ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (5).

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 133 nařízení (ES) č. 1907/2006,

25.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 105/27

(1)

Členské státy přezkoumaly účinné využívání pásem 900 MHz a 1 800 MHz se záměrem pokrýt další technologie a zároveň vhodnými prostředky zajistit technickou kompatibilitu se systémem GSM a dalšími bezdrátovými širokopásmovými systémy v souladu se směrnicí Rady 87/372/EHS (2).

(2)

Internetem věcí (IoT) se obecně rozumí vzájemné propojení zařízení, která jsou zabudována do předmětů každodenní potřeby, prostřednictvím internetu, což umožňuje, aby si tyto předměty vyměňovaly data. Bezdrátový internet věcí může být rovněž realizován prostřednictvím služeb elektronických komunikací založených na buňkových technologiích, které zpravidla využívají licencované spektrum. Bezdrátové aplikace internetu věcí se využívají v celé řadě průmyslových odvětví, jako jsou energetika nebo automobilový průmysl, a jsou závislé na dostupnosti spektra.

(3)

Ve svém plánu týkajícím se spektra pro IoT (3) zastává Skupina pro politiku rádiového spektra (RSPG) zřízená rozhodnutím Komise 2002/622/ES (4) stanovisko, že pro vznikající aplikace a služby internetu věcí lze využít kmitočtová pásma vymezená pro služby elektronických komunikací (mobilní sítě). Kmitočtová pásma využívaná k poskytování zemských bezdrátových širokopásmových služeb elektronických komunikací prostřednictvím mobilních sítí a harmonizovaná na úrovni Unie tedy mohou být důležitým zdrojem pro bezdrátový internet věcí. Skupina pro politiku rádiového spektra dospěla k závěru, že v souladu se zásadou technologické neutrality by harmonizované technické podmínky pro využívání těchto pásem měly zohledňovat požadavky bezdrátového internetu věcí.

(4)

Komise dne 14. července 2017 vydala podle čl. 4 odst. 2 rozhodnutí o rádiovém spektru pověření pro Evropskou konferenci poštovních a telekomunikačních správ (CEPT) k přezkumu harmonizovaných technických podmínek pro využívání pásem 900 MHz a 1 800 MHz zemskými bezdrátovými širokopásmovými službami elektronických komunikací s cílem umožnit jejich využívání též internetem věcí. Toto pověření zejména uvádí, že podle zprávy č. 266 Výboru pro elektronické komunikace CEPT k tomu, aby se umožnilo využívání internetu věcí, není třeba upravovat technické podmínky založené na duplexním režimu s kmitočtovým dělením a nejméně omezujících technických podmínkách (spektrálních maskách hran bloků) v žádném jiném kmitočtovém pásmu harmonizovaném na úrovni Unie.

(5)

Na základě tohoto pověření CEPT dne 13. března 2018 předložila Komisi svou zprávu č. 66 (dále jen „zpráva CEPT“), v níž byly v souvislosti s mobilními širokopásmovými (např. buňkovými) komunikačními systémy uvedeny následující bezdrátové technologie internetu věcí, k nimž Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI) nedávno vypracoval specifikace (5): EC-GSM-IoT (Extended Coverage GSM IoT), LTE-MTC (LTE Machine Type Communications), LTE-eMTC (LTE evolved Machine Type Communications) a NB-IoT (Narrowband IoT). Zpráva CEPT neuvádí relevantní bezdrátové technologie internetu věcí týkající se systémů UMTS.

(6)

Výše uvedené buňkové technologie internetu věcí lze nasadit ve třech režimech: a) nezávisle na poskytování bezdrátových širokopásmových služeb elektronických komunikací („provoz mimo přidělené pásmo“), b) vyčleněním části zdrojů v rámci kmitočtového bloku využívaného k poskytování bezdrátových širokopásmových služeb elektronických komunikací („provoz v přiděleném pásmu“) nebo c) po straně kmitočtového bloku využívaného k poskytování bezdrátových širokopásmových služeb elektronických komunikací („provoz v ochranném pásmu“).

(7)

Podle zprávy CEPT je technologie EC-GSM-IoT integrovanou součástí systému GSM podle směrnice 87/372/EHS. Její spektrální charakteristiky z podstaty odpovídají systému GSM a lze ji provozovat v přiděleném pásmu nebo mimo přidělené pásmo. Technologie EC-GSM-IoT tudíž splňuje technické podmínky platné pro systém GSM, aniž by bylo třeba tyto podmínky měnit.

(8)

Pokud jde o technologie LTE-MTC a LTE-eMTC, zpráva CEPT zdůrazňuje, že tyto dvě technologie využívají pouze režim provozu v přiděleném pásmu, kdy jsou požadavky na vysílač stejné jako v případě systému LTE, nebo přísnější. Technologie LTE-MTC a LTE-eMTC tudíž splňují technické podmínky platné pro systém LTE, aniž by bylo třeba tyto podmínky měnit.

(9)

Pokud jde o technologii NB-IoT, zpráva CEPT dospěla k závěru, že je možné ji provozovat ve všech třech režimech, tj. v režimu provozu mimo přidělené pásmo, režimu provozu v přiděleném pásmu nebo režimu provozu v ochranném pásmu. Zpráva CEPT doporučuje změnu technických podmínek pro využívání pásem 900 MHz a 1 800 MHz, pokud jde o režim provozu mimo přidělené pásmo a režim provozu v ochranném pásmu.

(10)

ETSI přijal harmonizované normy, které dávají předpoklad shody s ustanoveními čl. 3 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU (6) („směrnice o rádiových zařízeních“), za účelem zahrnutí bezdrátových technologií internetu věcí v uvedených třech režimech provozu.

(11)

Zpráva CEPT nepoukazuje na žádné nezvládnutelné problémy v přeshraniční koordinaci mezi členskými státy, které by mohly vyplynout ze zavedení výše uvedených bezdrátových technologií internetu věcí v kmitočtových pásmech 900 MHz a 1 800 MHz.

(12)

Výsledky práce vykonané v souladu s vydaným pověřením pro CEPT by měly být začleněny do práva Unie, a to vzhledem k rostoucí tržní poptávce po bezdrátových aplikacích internetu věcí co nejdříve, pokud buňkové využití kmitočtových pásem 900 MHz a 1 800 MHz pro internet věcí zajistí patřičnou ochranu stávajících systémů v přilehlých pásmech.

(13)

Rozhodnutí Komise 2009/766/ES (7), které se vztahuje na druhy zemských systémů, které mohou využívat pásma 900 MHz a 1 800 MHz, by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(14)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rádiové spektrum,

1)

v článku 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

2)

v článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Pásmo 1 800 MHz se vymezuje a dává k dispozici pro:

3)

vkládá se nový článek 4a, který zní:

„Článek 4a

Pásmo 900 MHz se vymezuje a dává k dispozici pro EC-GSM-IoT dnem 30. září 2018.“;

4)

příloha rozhodnutí 2009/766/ES se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

25.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 105/31

(1)

Spodoptera frugiperda (Smith) (dále jen „dotčený organismus“) je uveden v bodě 22 přílohy I části A kapitoly I písm. a) směrnice 2000/29/ES jako škodlivý organismus, o němž není známo, že se vyskytuje v Unii.

(2)

Zvláštní opatření proti zavlékání dotčeného organismu do Unie a jeho rozšiřování na území Unie jsou stanovena v bodě 27.2 přílohy IV části A kapitoly I směrnice 2000/29/ES. Uvedená opatření mají podobu zvláštních požadavků týkajících se dovážení rostlin Dendranthema (DC.) Des Moul., Dianthus L. a Pelargonium l'Hérit. ex Ait., které mohou být hostiteli uvedeného škodlivého organismu, do Unie.

(3)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vydal vědecké stanovisko týkající se kategorizace dotčeného škodlivého organismu, které bylo přijato dne 28. června 2017 (2). Členské státy navíc poskytly údaje týkající se zachycení uvedeného organismu na obchodních komoditách.

(4)

Vzhledem k nedávnému zavlečení dotčeného organismu do Afriky a k jeho šíření v Africe, k jeho rozmístění v Americe a k údajům týkajícím se zachycení poskytnutým členskými státy by se při dovozu do Unie měla zvláštní opatření vztahovat na některé další rostliny, které jsou hostiteli dotčeného organismu a pocházejí z Afriky nebo z Ameriky (dále jen „dotčené rostliny“).

(5)

Uvedená zvláštní opatření by měla stanovit včasné zjištění dotčeného organismu na území Unie, požadavky na dovoz dotčených rostlin do Unie, včetně rostlinolékařského osvědčení, jakož i úřední kontroly při dovozu těchto rostlin do Unie. Členské státy by měly na svém území provádět každoroční průzkumy ke zjištění výskytu dotčeného organismu a měly by zajistit, aby profesionální provozovatelé byli informováni o jeho potenciálním výskytu a o opatřeních, jež je třeba přijmout.

(6)

Uvedená opatření jsou nezbytná k zajištění zvýšené ochrany území Unie před proniknutím, usídlením a rozšiřováním dotčeného organismu.

(7)

Aby se příslušné úřední subjekty a profesionální provozovatelé mohli přizpůsobit uvedeným požadavkům, mělo by se toto rozhodnutí použít od 1. června 2018.

(8)

Toto rozhodnutí by mělo být dočasné a mělo by být použitelné do 31. května 2020, aby bylo možné provést do té doby jeho přezkum.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

a)

„dotčeným organismem“ se rozumí Spodoptera frugiperda (Smith);

b)

„dotčenými rostlinami“ se rozumí plody Capsicum L., Momordica L., Solanum aethiopicum L., Solanum macrocarpon L. a Solanum melongena L. a rostliny, kromě živého pylu, rostlinných tkáňových kultur, semen a zrn, Zea mays L. pocházející z Afriky nebo z Ameriky;

c)

„stanovištěm produkce“ se rozumí vymezená část místa produkce, která je spravována jako oddělená jednotka pro rostlinolékařské účely. „Místem produkce“ se rozumí jakékoliv prostory nebo soubor polí obhospodařované jako jediná produkční nebo hospodářská jednotka.

a)

jsou opatřeny rostlinolékařským osvědčením uvedeným v čl. 13 odst. 1 bodě ii) směrnice 2000/29/ES;

b)

jsou v souladu s čl. 4 písm. a), b), c), d) nebo e) tohoto rozhodnutí. Příslušné písmeno je uvedeno v rostlinolékařském osvědčení v kolonce „dodatkové prohlášení“. V případě, že je relevantní čl. 4 písm. c) a d), uvádí rostlinolékařské osvědčení také informace týkající se sledovatelnosti uvedené v písm. c) bodě iv);

c)

při dovozu do Unie jsou zkontrolovány odpovědným úředním subjektem v souladu s článkem 5 tohoto rozhodnutí a není zjištěn výskyt dotčeného organismu.

a)

pocházejí ze třetí země, v níž není znám výskyt dotčeného organismu;

b)

pocházejí z oblasti, kterou dotčená státní organizace ochrany rostlin uznala podle příslušných mezinárodních standardů pro rostlinolékařská opatření za prostou dotčeného organismu; název uvedené oblasti je uveden v rostlinolékařském osvědčení v kolonce „místo původu“;

c)

pocházejí z oblastí jiných než z těch, které jsou uvedeny v písmenech a) a b), a splňují tyto požadavky:

d)

pocházejí z oblastí jiných než z těch, které jsou uvedeny v písmenech a) a b), a splňují požadavky písm. c) bodů i) až iv) a byly podrobeny účinnému ošetření, aby bylo zajištěno, že jsou prosté dotčeného organismu;

e)

pocházejí z oblastí jiných než z těch, které jsou uvedeny v písmenech a) a b), a byly podrobeny účinnému ošetření po sklizni, aby bylo zajištěno, že jsou prosté dotčeného organismu, a toto ošetření je uvedeno v rostlinolékařském osvědčení.

(a)

vizuální prohlídku

a

(b)

v případě podezření na výskyt dotčeného organismu odběr vzorků a identifikaci zjištěného organismu.

25.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 105/35

„—

článek 14 dohody Vietnam – Nizozemsko,“,

„—

článek 14 bis dohody Vietnam – Nizozemsko,“.