26.3.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 82/3

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/498

ze dne 22. března 2018,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní standard účetního výkaznictví 9

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 (2) byly přijaty některé mezinárodní standardy a výklady, které existovaly ke dni 15. října 2008.

(2)

Dne 12. října 2017 zveřejnila Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) změny mezinárodního standardu účetního výkaznictví (IFRS) 9 Finanční nástroje Prvek předčasného splacení s negativní kompenzací. Účelem změn je vyjasnit klasifikaci konkrétních finančních aktiv s předčasným splacením při uplatňování IFRS 9.

(3)	Na základě konzultací s Evropskou poradní skupinou pro účetní výkaznictví došla Komise k závěru, že změny IFRS 9 splňují kritéria pro přejímání stanovená v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002.

(4)	Nařízení (ES) č. 1126/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)	IASB stanovila datem nabytí účinnosti změn den 1. ledna 2019 s tím, že je povoleno jejich dřívější uplatňování.

(6)

Jelikož nařízení Komise (EU) 2016/2067 (3) je použitelné na účetní období počínající nejpozději dne 1. ledna 2018 nebo po tomto datu, měly by společnosti moci používat mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 9 Finanční nástroje ve znění přílohy tohoto nařízení ode dne použití nařízení (EU) 2016/2067. Proto by společnosti měly moci používat ustanovení tohoto nařízení na účetní období počínající dne 1. ledna 2018 nebo po tomto datu.

(7)	Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2016/2067 vstoupilo v platnost dne 12. prosince 2016, mělo by toto nařízení s ohledem na konzistentnost vstoupit v platnost co nejdříve.

(8)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro účetnictví,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V příloze nařízení (ES) č. 1126/2008 se mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 9 Finanční nástroje mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Změny uvedené v článku 1 začnou jednotlivé společnosti uplatňovat nejpozději prvním dnem prvního účetního období počínajícího dne 1. ledna 2019 nebo po tomto datu.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. března 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

(2) Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1).

(3) Nařízení Komise (EU) 2016/2067 ze dne 22. listopadu 2016, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o Mezinárodní standard účetního výkaznictví 9 (Úř. věst. L 323, 29.11.2016, s. 1).

PŘÍLOHA

Prvek předčasného splacení s negativní kompenzací

(Změny IFRS 9)

Změny IFRS 9 Finanční nástroje

Doplňuje se nový odstavec 7.1.7. Doplňuje se nový nadpis a nové odstavce 7.2.29 až 7.2.34.

Kapitola 7 Datum účinnosti a přechodná ustanovení

7.1 DATUM ÚČINNOSTI

…

7.1.7.

Dokumentem Prvek předčasného splacení s negativní kompenzací (Změny IFRS 9) vydaným v říjnu 2017 byly doplněny nové odstavce 7.2.29 až 7.2.34, vložen nový odstavec B4.1.12 A a pozměněny odst. B4.1.11 písm. b) a odst. B4.1.12 písm. b). Účetní jednotka použije tyto změny pro roční období počínající 1. ledna 2019 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije uvedené změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní.

7.2 PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

…

Přechodná ustanovení pro prvek předčasného splacení s negativní kompenzací

7.2.29.

Účetní jednotka použije pravidla pro prvek předčasného splacení s negativní kompenzací (Změny IFRS 9) retrospektivně v souladu se standardem IAS 8, s výjimkou případů uvedených v odstavcích 7.2.30 až 7.2.34.

7.2.30.

Účetní jednotka, která poprvé použije tyto změny v době, kdy poprvé použije tento standard, použije namísto odstavců 7.2.31 až 7.2.34 odstavce 7.2.1 až 7.2.28.

7.2.31.

Účetní jednotka, která poprvé použije tyto změny poté, co již použila tento standard, použije odstavce 7.2.32 až 7.2.34. Účetní jednotka musí rovněž použít ostatní přechodné požadavky tohoto standardu nezbytné pro uplatnění těchto změn. Za tímto účelem se odkazy na datum prvotního použití považují za odkaz na počátek vykazovaného období, v němž účetní jednotka tyto změny poprvé použije (datum prvotního použití těchto změn).

7.2.32.

Pokud jde o určení finančního aktiva nebo finančního závazku jako aktiva nebo závazku oceňovaného reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty, účetní jednotka:

a)	musí zrušit své předchozí určení finančního aktiva jako aktiva oceňovaného reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty, pokud toto určení bylo učiněno v souladu s podmínkou stanovenou v odstavci 4.1.5, avšak v důsledku použití těchto změn daná podmínka již není splněna;

b)	může určit finanční aktivum za oceňované reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty, pokud by toto určení dříve nenaplňovalo podmínku stanovenou v odstavci 4.1.5, avšak v důsledku použití těchto změn je nyní tato podmínka splněna;

c)	musí zrušit své předchozí určení finančního závazku jako závazku oceňovaného reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty, pokud toto určení bylo učiněno v souladu s podmínkou stanovenou v odst. 4.2.2 písm. a), avšak v důsledku použití těchto změn daná podmínka již není splněna; a

d)	může určit finanční závazek za oceňovaný reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty, pokud by toto určení dříve nenaplňovalo podmínku stanovenou v odst. 4.2.2 písm. a), avšak v důsledku použití těchto změn je nyní tato podmínka splněna.

Uvedené určení a zrušení musí být provedeno na základě skutečností a okolností existujících k datu prvotního použití těchto změn. Tato klasifikace musí být provedena zpětně.

7.2.33.

Účetní jednotka není povinna upravit údaje za předchozí období tak, aby odrážely tyto změny. Účetní jednotka může upravit údaje za předchozí období pouze a jedině tehdy, pokud tak lze učinit bez zohlednění následných událostí a údaje v přepracované účetní závěrce odrážejí všechny požadavky tohoto standardu. Pokud účetní jednotka neupravuje údaje za předchozí období, musí vykázat jakýkoli rozdíl mezi předchozí účetní hodnotou a účetní hodnotou na začátku ročního účetního období, jež zahrnuje datum prvotního použití těchto změn, v počátečním zůstatku nerozděleného zisku (případně v jiné složce vlastního kapitálu) ročního účetního období, které zahrnuje datum prvotního použití těchto změn.

7.2.34.

Ve vykazovaném období, které zahrnuje datum prvotního použití těchto změn, účetní jednotka zveřejní u každé třídy finančních aktiv a finančních závazků, které byly změnami dotčeny, k datu prvotního použití následující informace:

a)	předchozí kategorii oceňování a účetní hodnotu stanovenou bezprostředně před použitím těchto změn;

b)	novou kategorii oceňování a účetní hodnotu stanovenou po použití těchto změn;

c)	účetní hodnotu jakýchkoli finančních aktiv a finančních závazků ve výkazu o finanční pozici, které byly dříve určeny za oceňované reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty, avšak již takto určeny nejsou; a

d)	důvody pro určení nebo zrušení určení finančních aktiv nebo finančních závazků jako aktiv nebo závazků oceněných reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty.

V dodatku B se mění odst. B4.1.11 písm. b) a odst. B4.1.12 písm. b). Vkládá se nový odstavec B4.1.12 A. Odstavec B4.1.10 nebyl změněn, ale je zde uveden pro větší přehlednost.

KLASIFIKACE (KAPITOLA 4)

Klasifikace finančních aktiv (oddíl 4.1)

…

Smluvní peněžní toky, které jsou pouze splátkami jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny

…

Smluvní podmínky, které mění časový rozvrh nebo výši smluvních peněžních toků

B4.1.10

Jestliže finanční aktivum obsahuje smluvní podmínku, která by mohla změnit časový rozvrh nebo výši smluvních peněžních toků (například pokud může být aktivum předčasně splaceno před datem splatnosti nebo jestliže lze jeho splatnost prodloužit), musí účetní jednotka určit, zda smluvní peněžní toky, které by v důsledku této smluvní podmínky mohly vzniknout v době trvání daného nástroje, jsou pouze splátkami jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny. Aby mohla provést toto určení, musí účetní jednotka posoudit smluvní peněžní toky, které by mohly vzniknout jak před touto změnou smluvních peněžních toků, tak po ní. Může být rovněž nutné, aby účetní jednotka posoudila povahu veškerých podmíněných událostí (tj. spouštěcích událostí), které by vedly ke změně časového rozvrhu nebo výše smluvních peněžních toků. Povaha podmíněné události jako takové sice není rozhodujícím faktorem při posuzování, zda smluvní peněžní toky jsou pouze splátkami jistiny a úroků, může však sloužit jako určitý ukazatel. Srovnejme například finanční nástroj s úrokovou mírou, která je upravena na vyšší míru, jestliže dlužník neuhradí určitý počet splátek, a finanční nástroj s úrokovou mírou, která je upravena na vyšší míru v případě, že určitý kapitálový index dosáhne určité úrovně. V prvním z uvedených případů je vzhledem ke vztahu mezi zmeškanými platbami a zvýšením úvěrového rizika pravděpodobnější, že smluvní peněžní toky po celou dobu trvání nástroje budou pouze splátkami jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny (viz též odstavec B4.1.18).

B4.1.11

V následujících bodech jsou uvedeny příklady smluvních podmínek, jejichž výsledkem jsou smluvní peněžní toky, které jsou pouze splátkami jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny:

pohyblivá úroková míra, která zahrnuje protiplnění za časovou hodnotu peněz, úvěrové riziko spojené s nesplacenou částkou jistiny za konkrétní časové období (protiplnění za úvěrové riziko může být stanoveno pouze při prvotním zaúčtování a může být proto pevné) a další základní rizika a náklady poskytování úvěrů, jakož i ziskovou marži;

smluvní podmínka, která umožňuje emitentovi (tj. dlužníkovi) předčasně splatit dluhový nástroj nebo umožňuje držiteli (tj. věřiteli) prodat dluhový nástroj emitentovi zpět před splatností a předčasně splacená částka v podstatě představuje nesplacené částky jistiny a úroky z nesplacené částky jistiny, které mohou obsahovat přiměřenou kompenzaci za dřívější ukončení smlouvy; a

smluvní podmínka, která umožňuje emitentovi nebo držiteli prodloužit smluvní splatnost dluhového nástroje (tj. opce na prodloužení), a podmínky opce na prodloužení mají za následek, že smluvní peněžní toky v období prodloužení jsou pouze splátkami jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny, které mohou obsahovat přiměřenou dodatečnou kompenzaci za prodloužení smlouvy.

B4.1.12

Bez ohledu na odstavec B4.1.10 je finanční aktivum, které by jinak splňovalo podmínku uvedenou v odst. 4.1.2 písm. b) a v odst. 4.1.2 A písm. b), avšak nesplňuje ji pouze v důsledku smluvní podmínky, která umožňuje (nebo vyžaduje), aby emitent předčasně splatil určitý dluhový nástroj, případně umožňuje (nebo vyžaduje), aby držitel prodal dluhový nástroj emitentovi zpět před splatností, způsobilé k tomu, aby bylo oceněno naběhlou hodnotou nebo reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku (za předpokladu, že splňuje podmínku uvedenou v odst. 4.1.2 písm. a) nebo podmínku uvedenou v odst. 4.1.2 A písm. a)), jestliže:

a)	účetní jednotka pořídí nebo vydá finanční aktivum s prémií nebo diskontem oproti smluvní jmenovité hodnotě;

b)	výše předčasné splátky představuje v podstatě částku smluvní jmenovité hodnoty a časově rozlišený (ale neuhrazený) smluvní úrok, který může obsahovat přiměřenou kompenzaci za dřívější ukončení smlouvy; a

c)	v době, kdy účetní jednotka provede prvotní zaúčtování finančního aktiva, není reálná hodnota prvku předčasného splacení významná.

B4.1.12 A

Pro účely odst. B4.1.11 písm. b) a odst. B4.1.12 písm. b) bez ohledu na událost nebo okolnost, která způsobuje předčasné ukončení smlouvy, může strana za předčasné ukončení vyplatit nebo obdržet přiměřenou kompenzaci. Strana může přiměřenou kompenzaci vyplatit nebo obdržet, například jestliže se rozhodne smlouvu předčasně ukončit (nebo jinak zapříčiní její předčasné ukončení).

26.3.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 82/8

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2018/499

ze dne 20. března 2018,

kterým se zřizuje evropská infrastruktura otevřených platforem pro testování v chemické biologii jakožto konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (EU-OPENSCREEN ERIC)

(oznámeno pod číslem C(2018) 1482)

(Pouze anglické, české, finské, lotyšské, německé, polské, španělské a švédské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Česká republika, Finsko, Lotyšsko, Německo, Norsko, Polsko a Španělsko požádaly Komisi, aby zřídila evropskou infrastrukturu otevřených platforem pro testování v chemické biologii jakožto konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (EU-OPENSCREEN ERIC). Dohodly se, že hostitelským členským státem konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC bude Německo.

(2)	Nařízení (ES) č. 723/2009 bylo rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 72/2015 (2) začleněno do Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP).

(3)	Komise v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 723/2009 žádost vyhodnotila a dospěla k závěru, že splňuje požadavky stanovené v uvedeném nařízení.

(4)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 20 nařízení (ES) č. 723/2009,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1 Zřizuje se evropská infrastruktura otevřených platforem pro testování v chemické biologii jakožto konsorcium evropské výzkumné infrastruktury s názvem „EU-OPENSCREEN ERIC“.

2 Základní prvky stanov konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC jsou uvedeny v příloze.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno České republice, Spolkové republice Německo, Španělskému království, Lotyšské republice, Polské republice, Finské republice a Norskému království.

V Bruselu dne 20. března 2018.

Za Komisi

Carlos MOEDAS

člen Komise

(1) Úř. věst. L 206, 8.8.2009, s. 1.

(2) Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 72/2015 ze dne 20. března 2015, kterým se mění protokol 31 k Dohodě o EHP o spolupráci v některých oblastech mimo čtyři svobody (Úř. věst. L 129, 19.5.2016, s. 85).

PŘÍLOHA

ZÁKLADNÍ PRVKY STANOV KONSORCIA EU-OPENSCREEN ERIC

Následující články a odstavce článků stanov konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC představují základní prvky v souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 723/2009

1. Úkoly a činnosti

(článek 3 stanov konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC)

Konsorcium EU-OPENSCREEN ERIC zřídí, provozuje a rozvíjí evropskou výzkumnou infrastrukturu s rozmístěnými zdroji sestávající z platforem pro testování a z biologických a chemických zařízení, jejímž účelem je usnadnit výzkumným pracovníkům přístup ke zdrojům, nástrojům a zařízením a podporovat vysoce kvalitní výzkum molekulárních mechanismů biologických procesů.

2.	Konsorcium EU-OPENSCREEN ERIC tuto infrastrukturu provozuje na neziskovém základě. Konsorcium EU-OPENSCREEN ERIC smí provozovat hospodářskou činnost omezeného rozsahu za předpokladu, že tato činnost úzce souvisí s jeho hlavním úkolem a neohrožuje jeho plnění.

Za účelem plnění svých úkolů konsorcium EU-OPENSCREEN ERIC provádí a koordinuje mimo jiné tyto činnosti:

a)	vytvoření, rozvoj a správa evropské chemicko-biologické knihovny sloučenin;

b)	vytvoření, rozvoj a správa ústřední databáze výsledků testování;

c)	vytvoření a správa ústřední kanceláře pro koordinaci činností;

d)	organizace a koordinace vysoce kvalitních služeb infrastruktury opírajících se o harmonizované postupy a standardy kvality;

e)	poskytování efektivního přístupu ke zdrojům a službám konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC a jeho partnerů pro výzkumné pracovníky v souladu s pravidly vymezenými v těchto stanovách;

f)	navázání spolupráce s dalšími evropskými a mezinárodními výzkumnými infrastrukturami za účelem poskytování podpory výzkumné obci při interdisciplinárním výzkumu;

g)	šíření nástrojů a údajů pro veřejnost;

h)	výměny s relevantními hospodářskými subjekty, aniž je dotčen čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 723/2009.

2. Sídlo konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC

(čl. 1 odst. 2 stanov konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC)

Sídlo konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC se nachází v Německu v Berlíně.

3. Název

(čl. 1 odst. 1 stanov konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC)

Zřizuje se evropská infrastruktura otevřených platforem pro testování v chemické biologii s názvem „EU-OPENSCREEN“. Infrastruktura EU-OPENSCREEN má právní formu konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) (dále jen konsorcium „EU-OPENSCREEN ERIC“).

4. Doba trvání

(čl. 28 odst. 1 stanov konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC)

Konsorcium EU-OPENSCREEN ERIC se zřizuje na dobu neurčitou.

5. Ukončení činnosti

(čl. 28 odst. 2 až 5 stanov konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC)

1.	Činnost konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC je ukončena rozhodnutím shromáždění členů v souladu s čl. 14 odst. 6 nebo pokud počet členů klesne pod minimální hranici stanovenou v článku 9 nařízení (ES) č. 723/2009.

2.	Bez zbytečného odkladu, v každém případě však nejpozději do deseti dnů od přijetí rozhodnutí o ukončení činnosti konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC vyrozumí konsorcium EU-OPENSCREEN ERIC o tomto rozhodnutí Evropskou komisi.

3.	Majetek zbývající po zaplacení závazků konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC se rozdělí mezi subjekty, jež byly v okamžiku rozpuštění konsorcia členy nebo pozorovateli, a to úměrně k jejich akumulovaným ročním příspěvkům ve prospěch konsorcia.

4.	Konsorcium EU-OPENSCREEN ERIC zaniká dnem, kdy Evropská komise zveřejní příslušné oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

6. Odpovědnost

(článek 20 stanov konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC)

1.	Odpovědnost členů a pozorovatelů za dluhy konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC je omezena výší jejich příslušných příspěvků.

2.	Konsorcium EU-OPENSCREEN ERIC uzavře odpovídající a přiměřené pojištění proti rizikům spojeným s vytvářením tohoto konsorcia a jeho činností.

7. Politika přístupu

(článek 22 stanov konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC)

1.	Konsorcium EU-OPENSCREEN ERIC poskytne uživatelům přístup ke svým službám a zdrojům v souladu s politikou stanovenou v příloze 3 stanov.

2.	Existují různé kategorie uživatelů. Shromáždění členů rozhodne o poplatcích a rozsahu přístupu pro tyto kategorie.

8. Politika vědeckého hodnocení

(článek 17 stanov konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC)

1.	Rada pro vědecké a etické poradenství je tvořena nezávislými a mezinárodně uznávanými vědci a/nebo odborníky, kteří jednají nezávisle.

2.	Rada pro vědecké a etické poradenství poskytuje poradenství ve všech záležitostech zahrnujících etické otázky na žádost shromáždění členů konsorcia. Další podrobnosti upraví jednací řád.

3.	Členy rady pro vědecké a etické poradenství jmenuje na tři roky shromáždění členů konsorcia. Členství v radě může shromáždění členů konsorcia jednou prodloužit na tutéž dobu.

9. Politika šíření informací

(článek 24 stanov konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC)

Uživatelé služeb a zdrojů konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC zveřejní výsledky svého výzkumu v centrální databázi konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC; na toto zveřejnění se poskytuje odklad v délce dvou let. Na požádání může být tento odklad prodloužen až na tři roky. Musí však být dodrženy stávající práva a povinnosti.

10. Práva duševního vlastnictví

(článek 25 stanov konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC)

1.	Pojem „duševní vlastnictví“ je chápán v souladu s článkem 2 Úmluvy o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví podepsané dne 14. července 1967.

2.	Konsorcium EU-OPENSCREEN ERIC může vlastnit práva duševního vlastnictví, pokud jeho příspěvek zahrnuje inovační proces. Další podrobnosti týkající se politiky duševního vlastnictví jsou uvedeny v příloze 4 stanov a v jednacím řádu.

3.	Příjem plynoucí z duševního vlastnictví vytvořeného konsorciem EU-OPENSCREEN ERIC se použije na provoz konsorcia až do limitu stanoveného v jednacím řádu. O použití příjmu přesahujícího tento limit rozhodne shromáždění členů.

4.	Žádné z ustanovení těchto stanov nelze chápat jako snahu měnit rozsah a uplatňování práv duševního vlastnictví a dohod o rozdělení přínosů stanovených v příslušných právních předpisech členů a pozorovatelů a v mezinárodních smlouvách, jejichž jsou stranami.

11. Politika zaměstnanosti

(článek 26 stanov konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC)

1.	Konsorcium EU-OPENSCREEN ERIC zaměstnává osoby na základě rovných příležitostí. Na každé volné pracovní místo v konsorciu EU-OPENSCREEN ERIC vybere konsorcium nejlepšího kandidáta. Politika zaměstnanosti konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC se řídí právními předpisy země, v níž je daný pracovník zaměstnán.

2.	Výběrová řízení pro uchazeče o pracovní místo v konsorciu EU-OPENSCREEN ERIC jsou transparentní, nediskriminační a dodržují zásadu rovných příležitostí. Nábor a zaměstnávání nesmí být diskriminační.

12. Politika zadávání veřejných zakázek

(čl. 27 odst. 1 a 2 stanov konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC)

Konsorcium EU-OPENSCREEN ERIC poskytuje uchazečům a účastníkům výběrových řízení rovné a nediskriminační zacházení bez ohledu na to, zda mají sídlo v Evropské unii. Všechny zakázky jsou zadávány v souladu se zásadami transparentnosti, nediskriminace a hospodářské soutěže. Inovativní řešení může být při zadávání veřejných zakázek jedním z kritérií. Podrobnosti upraví jednací řád.

Zadávání veřejných zakázek ze strany partnerů dle vymezení v článku 11 stanov musí respektovat potřeby konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC, technické požadavky a specifikace vydané příslušnými orgány. Další podrobnosti upraví jednací řád. Dohoda mezi partnerským subjektem a konsorciem EU-OPENSCREEN ERIC obsahuje ustanovení v tomto smyslu.

26.3.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 82/13

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2018/500

ze dne 22. března 2018

o souladu návrhu na zřízení alpsko-západobalkánského koridoru pro železniční nákladní dopravu s článkem 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010

(oznámeno pod číslem C(2018) 1625)

(Pouze anglické, bulharské, chorvatské, německé a slovinské znění je závazné)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2017/1937 ze dne 11. července 2017 o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Smlouvy o založení Dopravního společenství (1), a zejména na článek 3 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 ze dne 22. září 2010 o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu (2), a zejména na čl. 5 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 5 odst. 5 nařízení (EU) č. 913/2010 ministerstva odpovědná za železniční dopravu v Bulharsku, Chorvatsku, Rakousku, ve Slovinsku a v Srbsku společně zaslala Komisi prohlášení o záměru, které Komise obdržela dne 16. listopadu 2017. Prohlášení obsahovalo návrh na zřízení nového koridoru pro železniční nákladní dopravu, nazvaného alpsko-západobalkánský koridor, na území uvedených čtyř členských států a Srbska.

(2)	Komise návrh obsažený v prohlášení o záměru posoudila podle čl. 5 odst. 6 nařízení (EU) č. 913/2010 a má za to, že je v souladu s článkem 5 nařízení z níže uvedených důvodů.

(3)

Příloha I.2 Smlouvy o Dopravním společenství, kterou podepsala Unie s jihovýchodoevropskými stranami, poskytuje právní základ pro účast Srbska na koridorech pro železniční nákladní dopravu tím, že zmiňuje nařízení (EU) č. 913/2010 mezi použitelnými právními předpisy Unie. Dne 24. listopadu 2017 Srbsko ratifikovalo Smlouvu o Dopravním společenství, které se prozatímně uplatňuje od 27. listopadu 2017. Srbsko se zavázalo k provedení příslušných právních předpisů Unie ve svém vnitrostátním právu v souladu se Smlouvou o Dopravním společenství a v každém případě před zřízením navrhovaného koridoru pro železniční nákladní dopravu.

(4)

Komise má za to, že kritéria stanovená v článku 4 nařízení (EU) č. 913/2010 byla v návrhu zohledněna následovně:

písmeno a): navrhovaná trasa spojuje čtyři členské státy a Srbsko;

písmeno b): zavedení navrhované hlavní trasy koridoru

Salzburg – Villach – Lublaň –/

Wels/Linec – Štýrský Hradec – Maribor –

Záhřeb – Vinkovci/Vukovar – Tovarnik – Bělehrad – Sofie – Svilengrad (bulharsko-turecká hranice)

by pro většinu její délky využívalo linky, které jsou, pokud jde o dotčené členské státy, součástí hlavní sítě TEN-T, a pokud jde o Srbsko, součástí orientační hlavní sítě (3). Další úseky plánované pro účely zavedení hlavní trasy jsou součástí globální sítě. Hlavní trasu navrhovaného koridoru pro železniční nákladní dopravu ze Salzburgu na bulharsko-tureckou hranici navíc zahrnuje centrální část koridoru C11 vymezeného sdružením RNE;

písmeno e): navrhovaný koridor bude doplňovat stávající koridory pro železniční nákladní dopravu v jihovýchodoevropském regionu, neboť zajistí přístup do regionů, které síť koridorů pro železniční nákladní dopravu dosud nepokrývá. Rovněž poskytne alternativní trasy pro dva stávající koridory pro železniční nákladní dopravu, a sice pro východní a východostředomořský a pro rýnsko-dunajský koridor, což rozšíří možnosti pro eventuální řízení napříč koridory na základě dalších objízdných tras, a tím posílí odolnost železniční nákladní dopravy zejména v případě jejích závažných narušení;

písmeno f): navrhovaná trasa je klíčovou železniční osou pro nákladní dopravu v západobalkánském regionu. V minulosti byly podél koridoru přepravovány výrazně vyšší objemy nákladu, než jsou odhadované stávající objemy nákladu na nejvytíženějších úsecích. Existuje významný potenciál pro rozvoj železniční nákladní dopravy, a sice co se týče přechodu na nový druh dopravy nebo rozvoje celkového objemu dopravy, pro dva dílčí trhy, které může alpsko-západobalkánský koridor obsluhovat: na jedné straně jde o nákladní dopravu v rámci regionů přímo obsluhovaných tímto koridorem a mezi těmito regiony a dalšími částmi Evropy, a na straně druhé o nákladní dopravu přes celou délku koridoru. Koridor může zejména sloužit k pokrytí významné poptávky po intermodálních službách železniční nákladní dopravy mezi Unií a Tureckem;

písmeno g): koridor vytvoří základ pro lepší propojení mezi členskými státy a evropskými třetími zeměmi, jelikož bude zahrnovat Srbsko a usnadní spojení s Tureckem na bulharsko-turecké hranici tím, že poskytne přímé spojení mezi západní/střední Evropou a Tureckem;

písmeno h): potenciální žadatelé byli ohledně zřízení alpsko-západobalkánského koridoru železniční nákladní dopravy konzultování během léta 2017. Podporu vyjádřilo 20 společností, jak je doloženo v příloze III prohlášení o záměru. Z těchto podniků bylo třináct železničních podniků, tři provozovatelé intermodální dopravy, tři speditéři a jeden vlastník vozidla;

písmeno i): navrhovaný koridor poskytuje přímý přístup k velkým terminálům v dotčených členských státech. Na několika místech jsou zajištěna intermodální propojení s řekami Dunaj a Sava. Kromě toho je prostřednictvím propojení s dalšími koridory železniční nákladní dopravy zajištěn přístup k námořním přístavům, hlavně k přístavům Koper a Rijeka.

(5)	Příslušní provozovatelé infrastruktury vyjádřili svoji podporu pro tento nový koridor železniční nákladní dopravy ve společném dopise o podpoře, jak je doloženo v příloze II prohlášení o záměru.

(6)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 21 nařízení (EU) č. 913/2010,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Prohlášení o záměru týkající se zřízení alpsko-západobalkánského koridoru pro železniční nákladní dopravu, které společně zaslala Komisi ministerstva odpovědná za železniční dopravu v Bulharsku, Chorvatsku, Rakousku, ve Slovinsku a v Srbsku a které Komise obdržela dne 16. listopadu 2017 a v němž je navrhována trasa

Salzburg – Villach – Lublaň –/

Wels/Linec – Štýrský Hradec – Maribor –

Záhřeb – Vinkovci/Vukovar – Tovarnik – Bělehrad – Sofie – Svilengrad (bulharsko-turecká hranice)

jako hlavní trasa alpsko-západobalkánského koridoru pro železniční nákladní dopravu, je v souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 913/2010.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Bulharské republice, Chorvatské republice, Rakouské republice, Republice Slovinsko a Republice Srbsko.

V Bruselu dne 22. března 2018.

Za Komisi

Violeta BULC

členka Komise

(1) Úř. věst. L 278, 27.10.2017, s. 1.

(2) Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 22.

(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/758 ze dne 4. února 2016, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013, pokud jde o úpravu přílohy III uvedeného nařízení (Úř. věst. L 126, 14.5.2016, s. 3).

26.3.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 82/15

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2018/501

ze dne 22. března 2018

o uznání Sultanátu Omán podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES, pokud jde o systémy výcviku a vydávání průkazů způsobilosti námořníků

(oznámeno pod číslem C(2018) 1640)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES ze dne 19. listopadu 2008 o minimální úrovni výcviku námořníků (1), a zejména na čl. 19 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle směrnice 2008/106/ES se mohou členské státy rozhodnout, že vydáním potvrzení uznají odpovídající průkazy kompetence nebo průkazy odborné způsobilosti námořníků vydané třetími zeměmi, a to za předpokladu, že je dotčená třetí země uznána Komisí. Předmětné třetí země musí splňovat všechny požadavky Úmluvy Mezinárodní námořní organizace o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků z roku 1978 (dále jen „úmluva STCW“).

(2)

Dopisem ze dne 19. srpna 2015 Nizozemsko požádalo o uznání Sultanátu Omán. Komise v návaznosti na tuto žádost kontaktovala ománské orgány, aby zhodnotila jejich systém výcviku a vydávání průkazů způsobilosti a prověřila, zda Sultanát Omán splňuje všechny požadavky úmluvy STCW a zda byla přijata vhodná opatření k zabránění podvodům s těmito průkazy. Bylo vysvětleno, že posouzení bude vycházet z výsledků vyšetřovací inspekce provedené odborníky z Evropské agentury pro námořní bezpečnost (dále jen „agentura“).

(3)

Inspekce byla provedena v srpnu 2016 a identifikovala několik oblastí, které musejí ománské orgány náležitě řešit, včetně nedostatků týkajících se postupů pro řízení kvality, schvalování vzdělávacích programů a výcvikových kurzů a aktivit ománské mezinárodní námořní akademie (IMCO). V lednu 2017 předložily ománské orgány dobrovolný plán nápravných opatření.

(4)

Na základě výsledků inspekce a dobrovolného plánu nápravných opatření provedla Komise hodnocení systému výcviku a vydávání průkazů způsobilosti v Sultanátu Omán. V květnu 2017 poskytla Komise ománským orgánům hodnotící zprávu, jejímž závěrem bylo, že všechny nedostatky byly vyřešeny dobrovolným plánem nápravných opatření, s výjimkou dvou zjištění, týkajících se postupu schvalování výcvikového programu IMCO a dokončení výstavby bezpečnostního výcvikového centra v této vzdělávací instituci.

(5)	V červenci 2017 předložily ománské orgány další nápravná opatření pro nápravu těchto zjištění.

(6)	Na základě všech dostupných informací dospěla Komise k závěru, že ománské orgány podnikly kroky, aby ománský systém výcviku a vydávání průkazů způsobilosti námořníků uvedly do souladu s požadavky úmluvy STCW.

(7)	Z konečných výsledků hodnocení vyplývá, že Sultanát Omán splňuje požadavky úmluvy STCW, vyřešil všechny zjištěné nedostatky a přijal vhodná opatření k zabránění podvodům s průkazy způsobilosti.

(8)	Zpráva o výsledcích hodnocení byla poskytnuta členským státům.

(9)	Opatření stanovené tímto rozhodnutím je v souladu se stanoviskem Výboru pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pro účely článku 19 směrnice 2008/106/ES se Sultanát Omán uznává, pokud jde o systémy výcviku a vydávání průkazů způsobilosti námořníkům.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 22. března 2018.

Za Komisi

Violeta BULC

členka Komise

(1) Úř. věst. L 323, 3.12.2008, s. 33.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 82

České vydání	Právní předpisy	Ročník 61 26. března 2018

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
	*	Informace o vstupu v platnost Dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Indické republiky o některých aspektech leteckých služeb	1
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/497 ze dne 21. března 2018, kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Marrone del Mugello (CHZO))	2
	*	Nařízení Komise (EU) 2018/498 ze dne 22. března 2018, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní standard účetního výkaznictví 9 ( 1 )	3
		ROZHODNUTÍ
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/499 ze dne 20. března 2018, kterým se zřizuje evropská infrastruktura otevřených platforem pro testování v chemické biologii jakožto konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (EU-OPENSCREEN ERIC) (oznámeno pod číslem C(2018) 1482) ( 1 )	8
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/500 ze dne 22. března 2018 o souladu návrhu na zřízení alpsko-západobalkánského koridoru pro železniční nákladní dopravu s článkem 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 (oznámeno pod číslem C(2018) 1625)	13
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/501 ze dne 22. března 2018 o uznání Sultanátu Omán podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES, pokud jde o systémy výcviku a vydávání průkazů způsobilosti námořníků (oznámeno pod číslem C(2018) 1640) ( 1 )	15

		Opravy
	*	Oprava směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/412 ze dne 11. března 2015, kterou se mění směrnice 2001/18/ES, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO) na svém území ( Úř. věst. L 68, 13.3.2015 )	17