ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 72
European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 61
15. března 2018

Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

MEZINÁRODNÍ DOHODY

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2018/398 ze dne 12. června 2017 o podpisu, jménem Evropské unie, a prozatímním provádění Dohody mezi Evropskou unií a Islandem o doplňkových pravidlech týkajících se nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz jako součásti Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020

1

 

*

Dohoda mezi Evropskou unií a Islandem o doplňkových pravidlech týkajících se nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz jako součásti Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020

3

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/399 ze dne 1. března 2018 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Beelitzer Spargel (CHZO))

12

 

*

Nařízení Komise (EU) 2018/400 ze dne 14. března 2018, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o Mezinárodní účetní standard (IAS) 40 ( 1 )

13

 

*

Nařízení Komise (EU) 2018/401 ze dne 14. března 2018, kterým se mění nařízení (EU) č. 139/2014, pokud jde o klasifikaci vzletových a přistávacích drah

17

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Komise (EU) 2018/402 ze dne 13. března 2018, kterým se zřizuje Evropská poradní skupina pro Evropský orgán pro pracovní záležitosti ( 2 )

20

 

 

AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

 

*

Rozhodnutí č. 2/2017 Výboru zřízeného podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody ze dne 22. prosince 2017 o změně kapitoly 2 o osobních ochranných prostředcích, kapitoly 4 o zdravotnických prostředcích, kapitoly 5 o plynových spotřebičích a kotlích a kapitoly 19 o lanových dráhách [2018/403]

24

 

 

(1)   Text s významem pro EHP.

 

(2)   Text s významem pro EHP a pro Švýcarsko.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.

II Nelegislativní akty

MEZINÁRODNÍ DOHODY

15.3.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 72/1

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2018/398

ze dne 12. června 2017

o podpisu, jménem Evropské unie, a prozatímním provádění Dohody mezi Evropskou unií a Islandem o doplňkových pravidlech týkajících se nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz jako součásti Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 a čl. 218 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 (1) stanoví, že země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis se účastní nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz v souladu s ustanoveními uvedeného nařízení a že se uzavírají ujednání týkající se jejich finančních příspěvků a doplňkových pravidel nezbytných pro takovou účast, včetně ustanovení na zajištění ochrany finančních zájmů Unie a pravomoci auditu Účetního dvora.

(2)

Dne 14. července 2014 zmocnila Rada Komisi k zahájení jednání s Norským královstvím, Islandem, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím za účelem dohody o pravidlech pro jejich účast ve Fondu pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza v období 2014 až 2020. Jednání s Islandem byla úspěšně uzavřena parafováním dohody dne 21. září 2016.

(3)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(4)

Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES (2); Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(5)

Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (3). Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(6)

Dohoda by měla být podepsána jménem Unie s výhradou jejího pozdějšího uzavření.

(7)

Aby se umožnilo co nejrychlejší uplatňování opatření stanovených v dohodě a nezpožďovalo se schvalování a provádění národního programu, mělo by toto rozhodnutí vstoupit v platnost prvním dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(8)

V souladu s čl. 19 odst. 4 dohody by dohoda vyjma svého článku 5 měla být prováděna prozatímně od prvního dne po jejím podpisu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Podpis Dohody mezi Evropskou unií a Islandem o doplňkových pravidlech týkajících se nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz jako součásti Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020 jménem Unie se schvaluje s výhradou jejího uzavření.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu jménem Unie.

Článek 3

Dohoda vyjma jejího článku 5 je v souladu s jejím čl. 19 odst. 4 prováděna prozatímně od prvního dne po jejím podpisu (4) až do dokončení postupů nezbytných k jejímu vstupu v platnost.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 12. června 2017.

Za Radu

předseda

C. CAMILLERI

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 143).

(2)  Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43).

(3)  Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

(4)  Den, od kterého bude dohoda prozatímně prováděna, zveřejní generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.

15.3.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 72/3

DOHODA

mezi Evropskou unií a Islandem o doplňkových pravidlech týkajících se nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz jako součásti Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“,

a

ISLAND,

společně dále jen „strany“,

S OHLEDEM na dohodu uzavřenou mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení Norského království k dohodě k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (1) (dále jen „dohoda o přidružení Islandu a Norska“),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Unie zřídila nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 (2).

(2)

Nařízení (EU) č. 515/2014 rozvíjí schengenské acquis ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska.

(3)

Jelikož nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 (3) má přímý dopad na uplatňování ustanovení nařízení (EU) č. 515/2014, a ovlivňuje tak jeho právní rámec, a jelikož při přijetí nařízení (EU) č. 514/2014, které bylo Islandu oznámeno, byly použity postupy stanovené v dohodě o přidružení Islandu a Norska, strany uznávají, že nařízení (EU) č. 514/2014 rozvíjí schengenské acquis ve smyslu dohody o přidružení Islandu a Norska, pakliže je to nezbytné pro provádění nařízení (EU) č. 515/2014.

(4)

V čl. 5 odst. 7 nařízení (EU) č. 515/2014 se stanoví, že se země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, mimo jiné Island, účastní nástroje v souladu s jeho ustanoveními a že by měla být uzavřena ujednání stanovující finanční příspěvky uvedených zemí a doplňková pravidla nezbytná pro takovou účast, včetně ustanovení na zajištění ochrany finančních zájmů Unie a pravomoci auditu Účetního dvora.

(5)

Nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost (dále jen „Fond pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza“) představuje specifický nástroj v kontextu schengenského acquis, jenž byl vytvořen za účelem umožnit sdílení zátěže a finanční podporu v oblasti vnějších hranic a vízové politiky v členských státech a přidružených státech.

(6)

Článek 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (4) stanoví pravidla pro nepřímé řízení, která jsou použitelná, jsou-li třetí země, včetně přidružených států, pověřeny úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu.

(7)

V čl. 17 odst. 4 nařízení (EU) č. 514/2014 se stanoví způsobilost výdajů vynaložených v roce 2014 odpovědným orgánem, který ještě nebyl formálně určen, a tím se zajišťuje hladký přechod mezi Fondem pro vnější hranice a Fondem pro vnitřní bezpečnost. Stejně tak je důležité, aby stejný záměr odrážela i tato dohoda. Vzhledem k tomu, že tato dohoda nevstoupila v platnost před koncem roku 2014, je nezbytné zajistit způsobilost výdajů vynaložených před formálním určením, případně do formálního určení odpovědného orgánu, pokud systémy řízení a kontroly používané před tímto formálním určením jsou v zásadě totožné se systémy účinnými po formálním určení odpovědného orgánu.

(8)

Aby byl usnadněn výpočet a použití splatných ročních příspěvků Islandu do Fondu pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza, budou jeho příspěvky za období 2014–2020 uhrazeny v pěti ročních splátkách od roku 2016 do roku 2020. Od roku 2016 do roku 2018 jsou roční příspěvky stanoveny jako paušální částky, zatímco příspěvky splatné za roky 2019 a 2020 budou stanoveny v roce 2019 na základě hrubého domácího produktu všech států účastnících se Fondu pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza s přihlédnutím ke skutečně uhrazeným platbám,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Oblast působnosti

Tato dohoda stanoví doplňková pravidla nezbytná pro účast Islandu ve Fondu pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza v souladu s nařízením (EU) č. 515/2014.

Článek 2

Finanční řízení a kontrola

1.   Island přijme nezbytná opatření k zajištění souladu s ustanoveními vztahujícími se na finanční řízení a kontrolu, jež jsou obsažena ve Smlouvě o fungování Evropské unie a v právu Unie, které svůj právní základ odvozuje v uvedené smlouvy.

Ustanovení Smlouvy o fungování EU a sekundárních právních předpisů uvedená v prvním pododstavci jsou tato:

a)

čl. 287 odst. 1, 2 a 3 Smlouvy o fungování EU;

b)

články 30, 32 a 57, čl. 58 odst. 1 písm. c) bod i), článek 60, čl. 79 odst. 2 a čl. 108 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012;

c)

články 32, 38, 42, 84, 88, 142 a 144 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (5);

d)

nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (6);

e)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (7).

Strany mohou rozhodnout o pozměnění tohoto seznamu na základě vzájemné dohody.

2.   Island uplatňuje ustanovení uvedená v odstavci 1 na svém území v souladu s touto dohodou.

Článek 3

Dodržování zásady řádného finančního řízení

Finanční prostředky přidělené Islandu v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza se použijí v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

Článek 4

Dodržování zásady zamezení střetu zájmů

Všichni účastníci finančních operací a jiné osoby podílející se na území Islandu na plnění rozpočtu a jeho správě, včetně přípravy na tuto činnost, na auditu nebo kontrole, se zdrží jakéhokoliv jednání, jež by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy Unie.

Článek 5

Výkon rozhodnutí

Rozhodnutí přijatá Komisí, která ukládají finanční závazky jiným osobám než státům, jsou vykonatelná na území Islandu.

Výkon rozhodnutí se řídí předpisy občanského procesního práva platnými na Islandu. Doložku vykonatelnosti rozhodnutí připojí po jeho přezkoumání, omezeném jen na ověření pravosti, vnitrostátní orgán, který k tomu účelu určí vláda Islandu a oznámí jej Komisi.

Jsou-li uvedené formální náležitosti splněny na žádost Komise, může Komise v souladu s vnitrostátním právem požádat o výkon rozhodnutí přímo příslušný orgán.

Výkon rozhodnutí může být zastaven pouze na základě rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Kontrola řádného provádění výkonu rozhodnutí však spadá do pravomoci soudních orgánů Islandu.

Článek 6

Ochrana finančních zájmů Unie proti podvodům

1.   Island:

a)

bojuje proti podvodům a jiným protiprávním jednáním poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie opatřeními, která mají odstrašující účinek a poskytují účinnou ochranu na Islandu;

b)

přijme k zamezení podvodů ohrožujících finanční zájmy Unie stejná opatření, jaká přijímá k zamezení podvodů ohrožujících jeho vlastní finanční zájmy, a

c)

s členskými státy a Komisí koordinuje svou činnost zaměřenou na ochranu finančních zájmů Unie proti podvodům.

2.   Island přijme opatření rovnocenná opatřením přijatým Unií v souladu s čl. 325 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, která jsou platná v den podpisu této dohody.

Strany mohou rozhodnout na základě vzájemné dohody o přijetí opatření rovnocenných následným opatřením přijatým Unií v souladu s tímto článkem.

Článek 7

Kontroly a inspekce na místě prováděné Komisí (OLAF)

Aniž jsou dotčena její práva podle čl. 5 odst. 8 nařízení (EU) č. 514/2014, je Komise (Evropský úřad pro boj proti podvodům, OLAF) oprávněna provádět kontroly a inspekce na místě na území Islandu, pokud jde o Fond pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza, v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96.

Orgány Islandu jsou nápomocny při kontrolách a inspekcích na místě, které – pokud si to tyto orgány přejí – mohou být prováděny společně s nimi.

Článek 8

Účetní dvůr

Jak je stanoveno v čl. 287 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a v části první hlavě X kapitole 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, má Účetní dvůr možnost provádět audity v prostorách jakéhokoli subjektu spravujícího příjmy nebo výdaje jménem Unie na území Islandu, pokud jde o Fond pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza, včetně prostor jakékoli fyzické nebo právnické osoby přijímající platby z rozpočtu.

Na Islandu se audity prováděné Účetním dvorem uskutečňují v součinnosti s vnitrostátními kontrolními orgány, a nemají-li tyto orgány potřebné pravomoci, v součinnosti s příslušnými vnitrostátními úřady. Účetní dvůr a vnitrostátní kontrolní orgány Islandu spolupracují v duchu důvěry při zachování své nezávislosti. Tyto orgány nebo úřady sdělí Účetnímu dvoru, zda se na auditu zamýšlejí podílet.

Účetní dvůr má přinejmenším tatáž práva jako Komise, a to podle čl. 5 odst. 7 nařízení (EU) č. 514/2014 a článku 7 této dohody.

Článek 9

Veřejné zakázky

Island uplatní ustanovení svého zákona o zadávání veřejných zakázek v souladu s přílohou XVI Dohody o Evropském hospodářském prostoru (8).

Článek 10

Finanční příspěvky

1.   Za roky 2016 až 2018 provede Island roční platby do rozpočtu Fondu pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza podle této tabulky:

(všechny částky v EUR)

 

2016

2017

2018

Island

563 999

563 999

563 999

2.   Příspěvky Islandu za roky 2019 a 2020 se vypočtou podle jeho příslušného hrubého domácího produktu (HDP) jako procentní podíl HDP všech států účastnících se Fondu pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza podle vzorce uvedeného v příloze.

3.   Finanční příspěvky Islandu uvedené v tomto článku jsou Islandem splatné bez ohledu na datum přijetí jeho národního programu uvedeného v článku 14 nařízení (EU) č. 514/2014.

Článek 11

Použití finančních příspěvků

1.   Celkové roční platby za roky 2016 a 2017 se přidělí takto:

a)

75 % na přezkum v polovině období uvedený v článku 8 nařízení (EU) č. 515/2014;

b)

15 % na rozvoj systémů informačních technologií uvedených v článku 15 nařízení (EU) č. 515/2014, s výhradou přijetí příslušných legislativních aktů Unie do 30. června 2017;

c)

10 % na akce Unie uvedené v článku 13 nařízení (EU) č. 515/2014 a mimořádnou pomoc uvedenou v článku 14 nařízení (EU) č. 515/2014.

Pokud částka uvedená v písmenu b) není přidělena nebo vynaložena, Komise ji podle postupu stanoveného v čl. 5 odst. 5 písm. b) druhém pododstavci nařízení (EU) č. 515/2014 přidělí na specifické akce uvedené v článku 7 nařízení (EU) č. 515/2014.

Pokud tato dohoda nevstoupí v platnost nebo nebude prozatímně prováděna do 1. června 2017, celý příspěvek Islandu se použije v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

2.   Celkové roční platby za roky 2018, 2019 a 2020 se přidělí takto:

a)

40 % na specifické akce uvedené v článku 7 nařízení (EU) č. 515/2014;

b)

50 % na rozvoj systémů informačních technologií uvedených v článku 15 nařízení (EU) č. 515/2014, s výhradou přijetí příslušných legislativních aktů Unie do 31. prosince 2018;

c)

10 % na akce Unie uvedené v článku 13 nařízení (EU) č. 515/2014 a mimořádnou pomoc uvedenou v článku 14 nařízení (EU) č. 515/2014.

Pokud částka uvedená v písmenu b) není přidělena nebo vynaložena, Komise ji podle postupu stanoveného v čl. 5 odst. 5 písm. b) druhém pododstavci nařízení (EU) č. 515/2014 přidělí na specifické akce uvedené v článku 7 nařízení (EU) č. 515/2014.

3.   Další částky určené na přezkum v polovině období, akce Unie, specifické akce nebo program rozvoje systémů informačních technologií se použijí v souladu s příslušným postupem stanoveným v jednom z těchto ustanovení:

a)

čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 514/2014;

b)

čl. 8 odst. 7 nařízení (EU) č. 515/2014;

c)

čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) č. 515/2014;

d)

čl. 15 druhý pododstavec nařízení (EU) č. 515/2014.

4.   Komise může z plateb provedených Islandem každoročně použít částku do výše 4 076 EUR za účelem financování správních výdajů na zaměstnance nebo externí pracovníky, jejichž činnost je nezbytná pro podporu provádění nařízení (EU) č. 515/2014 a této dohody s Islandem.

Článek 12

Důvěrnost

Na informace sdělené nebo získané v jakékoli formě podle této dohody se vztahuje služební tajemství a jsou chráněny stejným způsobem, jakým jsou podobné informace chráněny předpisy použitelnými na orgány Unie a právními předpisy Islandu. Tyto informace nelze sdělovat jiným osobám kromě osob v orgánech Unie, členských státech nebo na Islandu, pro něž je jejich znalost vzhledem k jejich funkci nezbytná, a nelze je využívat k jiným účelům než k zajištění účinné ochrany finančních zájmů smluvních stran.

Článek 13

Určení odpovědného orgánu

1.   Co nejdříve po schválení národního programu oznámí Island Komisi formálně určený odpovědný orgán na ministerské úrovni, který odpovídá za správu a kontrolu výdajů v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza.

2.   Podmínkou pro určení daného subjektu podle odstavce 1 je splnění kritérií pro určení týkajících se vnitřního prostředí, kontrolní činnosti, informací a komunikace a monitorování, jež jsou stanovena v nařízení (EU) č. 514/2014 či na jeho základě.

3.   Určení odpovědného orgánu vychází z výroku auditorského subjektu, kterým může být auditní orgán a který posuzuje, zda odpovědný orgán splňuje kritéria pro určení. Tímto subjektem může být nezávislá veřejnoprávní instituce odpovědná za monitorování, hodnocení a kontrolu správy. Tento auditorský subjekt musí být nezávislý na odpovědném orgánu a vykonávat svou činnost v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy. Při rozhodování o určení odpovědného orgánu může Island vycházet z toho, zda jsou systémy řízení a kontroly v podstatě totožné s již existujícími systémy z předchozího období a zda řádně fungují. Pokud stávající výsledky auditu a kontroly prokáží, že určený subjekt již nesplňuje kritéria pro určení, přijme Island opatření nezbytná k zajištění nápravy nedostatků při plnění úkolů tímto subjektem, včetně toho, že jeho určení zruší.

Článek 14

Definice rozpočtového roku

Pro účely této dohody zahrnuje rozpočtový rok podle čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 uskutečněné výdaje a vybrané příjmy, jež byly uvedeny v účetnictví odpovědného orgánu v období od 16. října roku „N – 1“ do 15. října roku „N“.

Článek 15

Způsobilost výdajů

Odchylně od čl. 17 odst. 3 písm. b) a odst. 4 nařízení (EU) č. 514/2014 jsou způsobilé i ty výdaje, které odpovědný orgán uhradil dříve, než byl formálně určen podle článku 13 této dohody, pokud systémy řízení a kontroly používané před tímto formálním určením jsou v zásadě totožné se systémy účinnými po formálním určení odpovědného orgánu.

Článek 16

Žádost o platbu ročního zůstatku

1.   Do 15. února roku následujícího po příslušném rozpočtovém roce předloží Island Komisi dokumenty a informace požadované podle čl. 60 odst. 5 prvního pododstavce písm. b) a c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Odchylně od čl. 44 odst. 1 nařízení (EU) č. 514/2014 a v souladu s čl. 60 odst. 5 třetím pododstavcem nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Island do 15. března roku následujícího po příslušném rozpočtovém roce předloží Komisi výrok podle čl. 60 odst. 5 druhého pododstavce nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Předložené dokumenty uvedené v tomto odstavci slouží jako žádost o platbu ročního zůstatku.

2.   Dokumenty uvedené v odstavci 1 se vypracují podle vzorů, jež Komise přijme na základě čl. 44 odst. 3 nařízení (EU) č. 514/2014.

Článek 17

Zpráva o provádění

Odchylně od čl. 54 odst. 1 nařízení (EU) č. 514/2014 a v souladu s čl. 60 odst. 5 třetím pododstavcem nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Island předloží Komisi výroční zprávu o provádění národního programu v předchozím rozpočtovém roce do 15. února každého roku až do roku 2022 včetně a může tyto informace na příslušné úrovni zveřejnit.

První výroční zpráva o provádění národního programu se předloží dne 15. února po vstupu této dohody v platnost nebo zahájení jejího prozatímního provádění.

První zpráva bude zahrnovat rozpočtové roky od roku 2014 do rozpočtového roku před tím, než měla být v souladu s druhým pododstavcem předložena první výroční zpráva. Závěrečnou zprávu o provádění národního programu předloží Island do 31. prosince 2023.

Článek 18

Systém pro elektronickou výměnu dat

V souladu s čl. 24 odst. 5 nařízení (EU) č. 514/2014 se všechny úřední výměny informací mezi Islandem a Komisí provádějí za použití systému pro elektronickou výměnu dat poskytnutého za tímto účelem Komisí.

Článek 19

Vstup v platnost

1.   Depozitářem této dohody je generální tajemník Rady Evropské unie.

2.   Strany schválí tuto dohodu v souladu s vlastními postupy. Dokončení těchto postupů si navzájem oznámí.

3.   Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem prvního měsíce po dni posledního oznámení uvedeného v odstavci 2.

4.   Strany provádějí tuto dohodu vyjma článku 5 prozatímně od prvního dne po jejím podpisu, aniž jsou dotčeny ústavní požadavky.

Článek 20

Platnost a ukončení

1.   Unie nebo Island mohou tuto dohodu vypovědět oznámením svého rozhodnutí druhé straně. Platnost dohody končí tři měsíce ode dne takového oznámení. Projekty a činnosti probíhající v okamžiku výpovědi pokračují za podmínek stanovených v této dohodě. Ostatní případné důsledky výpovědi vyřeší strany vzájemnou dohodou.

2.   Tato dohoda se ukončí, je-li ukončena dohoda o přidružení Islandu a Norska v souladu s čl. 8 odst. 4, čl. 11 odst. 3 nebo článkem 16 dohody o přidružení Islandu a Norska.

Článek 21

Jazyky

Tato dohoda je sepsána v jednom vyhotovení v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a islandském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Съставено в Брюксел на втори март две хиляди и осемнадесета година.

Hecho en Bruselas, el dos de marzo de dos mil dieciocho.

V Bruselu dne druhého března dva tisíce osmnáct.

Udfærdiget i Bruxelles den anden marts to tusind og atten.

Geschehen zu Brüssel am zweiten März zweitausendachtzehn.

Kahe tuhande kaheksateistkümnenda aasta märtsikuu teisel päeval Brüsselis.

Έγινε στις Βρυξέλλες, στις δύο Μαρτίου δύο χιλιάδες δεκαοκτώ.

Done at Brussels on the second day of March in the year two thousand and eighteen.

Fait à Bruxelles, le deux mars deux mille dix-huit.

Sastavljeno u Bruxellesu drugog ožujka godine dvije tisuće osamnaeste.

Fatto a Bruxelles, addì due marzo duemiladiciotto.

Briselē, divi tūkstoši astoņpadsmitā gada otrajā martā.

Priimta du tūkstančiai aštuonioliktų metų kovo antrą dieną Briuselyje.

Kelt Brüsszelben, a kétezer-tizennyolcadik év március havának második napján.

Magħmul fi Brussell, fit-tieni jum ta' Marzu fis-sena elfejn u tmintax.

Gedaan te Brussel, twee maart tweeduizend achttien.

Sporządzono w Brukseli dnia drugiego marca roku dwa tysiące osiemnastego.

Feito em Bruxelas, em dois de março de dois mil e dezoito.

Întocmit la Bruxelles la doi martie două mii optsprezece.

V Bruseli druhého marca dvetisícosemnásť.

V Bruslju, dne drugega marca leta dva tisoč osemnajst.

Tehty Brysselissä toisena päivänä maaliskuuta vuonna kaksituhattakahdeksantoista.

Som skedde i Bryssel den andra mars år tjugohundraarton.

Gjört í Brussel hinn annan dag marsmánaðar árið tvö þúsund og átján.

За Европейския съюз

Рог la Unión Europea

Za Evropskou unii

For Den Europæiske Union

Für die Europäische Union

Euroopa Liidu nimel

Για την Ευρωπαϊκή Ένωση

For the European Union

Pour l'Union européenne

Za Europsku uniju

Per l'Unione europea

Eiropas Savienības vārdā –

Europos Sąjungos vardu

Az Európai Unió részéről

Għall-Unjoni Ewropea

Voor de Europese Unie

W imieniu Unii Europejskiej

Pela União Europeia

Pentru Uniunea Europeană

Za Európsku úniu

Za Evropsko unijo

Euroopan unionin puolesta

För Europeiska unionen

Fyrir hönd Evrópusambandsins

Image

За Исландия

Por Islandia

Za Island

For Island

Für Island

Islandi nimel

Για τηv Ισλανδία

For Iceland

Pour l'Islande

Za Island

Per l'Islanda

Islandes vārdā –

Islandijos vardu

Izland részéről

Għall-Iżlanda

Voor IJsland

W imieniu Islandii

Pela Islândia

Pentru Islanda

Za Island

Za Islandijo

Islannin puolesta

För Island

Fyrir hönd Íslands

Image

(1)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 143).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 ze dne 16. dubna 2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 112).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(5)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(6)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(8)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 461.

PŘÍLOHA

VZOREC PRO VÝPOČET FINANČNÍCH PŘÍSPĚVKŮ ZA ROKY 2019 A 2020 A ÚDAJE O ÚHRADĚ

Finanční příspěvek Islandu do Fondu pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza podle čl. 5 odst. 7 druhého a třetího pododstavce nařízení (EU) č. 515/2014 se za roky 2019 a 2020 vypočte takto:

 

Pro každý jednotlivý rok od roku 2013 do roku 2017 se konečné údaje o výši hrubého domácího produktu (HDP) Islandu, které jsou k dispozici k 31. březnu 2019, vydělí součtem údajů o výši HDP všech států účastnících se Fondu pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza za příslušný rok. Průměrná hodnota výsledných pěti procentních podílů za roky 2013 až 2017 se uplatní na součet skutečných ročních rozpočtových prostředků pro Fond pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza pro roky 2014 až 2019 a na roční prostředky na závazky pro Fond pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza pro rok 2020, jak je uvedeno v návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020 přijatého Komisí, za účelem získání celkové částky, která má být uhrazena Islandem za celou dobu provádění Fondu pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza. Od této částky se odečtou roční platby skutečně provedené Islandem v souladu s čl. 10 odst. 1 této dohody, aby byla získána celková částka jeho příspěvků za roky 2019 a 2020. Polovina této částky se uhradí v roce 2019 a druhá polovina v roce 2020.

 

Finanční příspěvek se hradí v eurech.

 

Island svůj příslušný finanční příspěvek uhradí nejpozději 45 dnů po doručení výzvy k úhradě. V případě prodlení s úhradou příspěvku se účtují úroky z prodlení z částky dlužné ke dni splatnosti. Jako úroková sazba se použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná v první kalendářní den měsíce splatnosti, zvýšená o 3,5 procentního bodu.

NAŘÍZENÍ

15.3.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 72/12

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/399

ze dne 1. března 2018

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení („Beelitzer Spargel“ (CHZO))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Žádost o zápis názvu „Beelitzer Spargel“ předložená Německem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Beelitzer Spargel“ zapsán do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název „Beelitzer Spargel“ (CHZO) se zapisuje do rejstříku.

Název uvedený v prvním pododstavci označuje produkt třídy 1.6 Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované uvedené v příloze XI prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014 (3).

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. března 2018.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Phil HOGAN

člen Komise

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 388, 17.11.2017, s. 9.

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 36).

15.3.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 72/13

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/400

ze dne 14. března 2018,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o Mezinárodní účetní standard (IAS) 40

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 (2) byly přijaty některé mezinárodní standardy a výklady, které existovaly ke dni 15. října 2008.

(2)

Dne 8. prosince 2016 zveřejnila Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) změny Mezinárodního účetního standardu (IAS) 40 Investiční nemovitý majetek. Tyto změny upřesňují podmínky, za nichž je společnost oprávněna reklasifikovat nemovitost na „investiční nemovitý majetek“ (resp. z „investičního nemovitého majetku“ na nemovitost jiné kategorie).

(3)

V návaznosti na konzultace s Evropskou poradní skupinou pro účetní výkaznictví dospěla Komise k závěru, že změny Mezinárodního účetního standardu (IAS) 40 splňují kritéria pro přejímání stanovená v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002.

(4)

Nařízení (ES) č. 1126/2008 by tudíž mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro účetnictví,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V příloze nařízení (ES) č. 1126/2008 se Mezinárodní účetní standard (IAS) 40 Investiční nemovitý majetek mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Změny uvedené v článku 1 začnou jednotlivé společnosti uplatňovat nejpozději prvním dnem prvního účetního období, které začíná dne 1. ledna 2018 nebo po tomto datu.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. března 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1)  Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1).

PŘÍLOHA

Přeúčtování investičního nemovitého majetku

(Změny IAS 40)

Změny IAS 40 Investiční nemovitý majetek

Mění se odstavce 57–58.

PŘEÚČTOVÁNÍ

57.

Účetní jednotka převede nemovitost z investičního nemovitého majetku a na investiční nemovitý majetek právě tehdy, pokud došlo ke změně v užívání. Ke změně v užívání dojde, pokud nemovitost začne či přestane splňovat definici investičního nemovitého majetku a pokud je prokázána změna v užívání. Sama skutečnost, kdy vedení změnilo záměry ohledně užívání nemovitosti, není důkazem o změně v užívání. K příkladům důkazů o změně v užívání patří:

a)

zahájení užívání nemovitosti vlastníkem či zahájení rekonstrukce směřující k takovému užívání pro přeúčtování nemovitosti z investičního nemovitého majetku na nemovitost užívanou vlastníkem;

b)

zahájení rekonstrukce směřující k prodeji pro přeúčtování z investičního nemovitého majetku na zásoby;

c)

ukončení užívání nemovitosti vlastníkem pro přeúčtování z vlastníkem užívané nemovitosti na investiční nemovitý majetek a

d)

zahájení operativního leasingu jiné straně pro přeúčtování ze zásob na investiční nemovitý majetek.

e)

[zrušuje se]

58.

Když se účetní jednotka rozhodne k vyřazení investičního nemovitého majetku bez rekonstrukce, pokračuje ve vykazování dané nemovitosti jako investičního nemovitého majetku, a to až do okamžiku jejího odúčtování (vyřazení z výkazu o finanční pozici), a nereklasifikuje ji do zásob. Stejně tak, pokud účetní jednotka zahájí rekonstrukci stávajícího investičního nemovitého majetku s cílem je i nadále využívat jako investiční nemovitý majetek, nemovitost zůstává investičním nemovitým majetkem a není v průběhu rekonstrukce reklasifikována jako nemovitost užívaná vlastníkem.

…

Vkládají se nové odstavce 84C–84E spolu s nadpisy a odstavec 85G.

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

…

Přeúčtování investičního nemovitého majetku

84C

Dokument Přeúčtování investičního nemovitého majetku (Změny IAS 40) vydaný v prosinci 2016 změnil odstavce 57–58. Účetní jednotka použije tyto změny na změny v užívání, k nimž dojde na začátku nebo v průběhu ročního období, v němž účetní jednotka tyto změny použije poprvé (den prvotního použití). V den prvotního použití účetní jednotka opětovně posoudí klasifikaci nemovitosti držené k tomuto dni, a případně tuto nemovitost za použití odstavců 7–14 reklasifikuje, aby zohlednila podmínky existující k danému dni.

84D

Bez ohledu na požadavky odstavce 84C je povoleno, aby účetní jednotka použila změny odstavců 57–58 retrospektivně v souladu s IAS 8, a to výlučně tehdy, je-li to možné bez použití zpětného pohledu.

84E

Pokud účetní jednotka v souladu s odstavcem 84C reklasifikuje nemovitost v den prvotního použití, je povinna:

a)

zaúčtovat tuto reklasifikaci za použití požadavků odstavců 59–64. Při použití odstavců 59–64 je účetní jednotka povinna:

i)

vykládat odkazy na den změny v užívání jako odkazy na den prvotního použití a

ii)

vykázat veškeré částky, které by byly v souladu s odstavci 59–64 zachyceny do výkazu o úplném výsledku, jako úpravu počátečního zůstatku nerozděleného zisku ke dni prvotního použití,

b)

zveřejnit částky reklasifikované v souladu s odstavcem 84C z investičního nemovitého majetku a na investiční nemovitý majetek. Účetní jednotka zveřejní tyto reklasifikované částky v rámci sesouhlasení účetní hodnoty investičního nemovitého majetku na začátku a konci období v souladu s požadavky odstavců 76 a 79.

DATUM ÚČINNOSTI

…

85G

Dokument Přeúčtování investičního nemovitého majetku (Změny IAS 40) vydaný v prosinci 2016 změnil odstavce 57–58 a vložil nové odstavce 84C–84E. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční období počínající 1. ledna 2018 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije uvedené změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní.

15.3.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 72/17

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/401

ze dne 14. března 2018,

kterým se mění nařízení (EU) č. 139/2014, pokud jde o klasifikaci vzletových a přistávacích drah

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES (1), a zejména na čl. 8a odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha I nařízení Komise (EU) č. 139/2014 (2) stanoví pro účely uvedeného nařízení definici termínu „přístrojová dráha“. Ustanovení uvedeného nařízení by měla odrážet současný stav techniky a osvědčené postupy v oblasti letišť a zohledňovat použitelné mezinárodní standardy.

(2)

Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) v dopise AN 41.2.24–13/20 přijala změnu 11-B přílohy 14 svazku I Chicagské úmluvy, která je ve smluvních státech ICAO použitelná od 13. listopadu 2014. Změny v uvedeném dokumentu zjednodušují stávající klasifikaci drah z hlediska přiblížení a přesněji popisují jednotlivé typy přiblížení a přistání.

(3)

Tyto změny přílohy 14 Chicagské úmluvy by měly být promítnuty do nařízení (EU) č. 139/2014, zejména do jeho ustanovení týkajících se přiblížení s vertikálním vedením v rámci navigace založené na výkonnosti (PBN) a požadavků na dráhy v souvislosti s přiblížením. Kromě toho by mělo být umožněno, aby přiblížení s vertikálním vedením v rámci PBN mohl zavést velký počet letišť bez nutnosti modernizace dráhové infrastruktury.

(4)

Nařízení (EU) č. 139/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou založena na stanovisku Evropské agentury pro bezpečnost letectví č. 03/2016 v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. b) a čl. 19 odst. 1 nařízení (ES) č. 216/2008.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 65 nařízení (ES) č. 216/2008,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (EU) č. 139/2014 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. března 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1)  Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 139/2014 ze dne 12. února 2014, kterým se stanoví požadavky a správní postupy týkající se letišť podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (Úř. věst. L 44, 14.2.2014, s. 1).

PŘÍLOHA

Příloha I nařízení (EU) č. 139/2014 se mění takto:

1)

bod 22 se nahrazuje tímto:

„22)

„přístrojovou dráhou“ se rozumí jeden z těchto typů vzletové a přistávací dráhy určených pro provoz letadel používajících postupy pro přístrojové přiblížení:

1.   „dráha pro nepřesné přístrojové přiblížení“: vzletová a přistávací dráha vybavená vizuálními prostředky a alespoň jedním nevizuálním prostředkem určeným pro přistání po přístrojovém přiblížení typu A;

2.   „dráha pro přesné přiblížení I. kategorie“: vzletová a přistávací dráha vybavená vizuálními prostředky a alespoň jedním nevizuálním prostředkem určeným pro přistání po přístrojovém přiblížení typu B I. kategorie;

3.   „dráha pro přesné přiblížení II. kategorie“: vzletová a přistávací dráha vybavená vizuálními prostředky a alespoň jedním nevizuálním prostředkem určeným pro přistání po přístrojovém přiblížení typu B II. kategorie;

4.   „dráha pro přesné přiblížení III. kategorie“: vzletová a přistávací dráha vybavená vizuálními prostředky a alespoň jedním nevizuálním prostředkem určeným pro přistání po přístrojovém přiblížení typu B IIIA., IIIB. nebo IIIC. kategorie a pokrývajícím v celém rozsahu dráhu;“;

2)

vkládají se nové body 47a a 47b, které znějí:

„47a)

„přístrojovým přiblížením typu A“ se rozumí přístrojové přiblížení s minimální výškou pro klesání nebo výškou rozhodnutí 75 m (250 ft) nebo vyšší;

47b)

„přístrojovým přiblížením typu B“ se rozumí přístrojové přiblížení s výškou rozhodnutí nižší než 75 m (250 ft). Přístrojové přiblížení typu B je kategorizováno takto:

1.   I. kategorie (CAT I): s výškou rozhodnutí nejméně 60 m (200 ft) a buď s dohledností nejméně 800 m, nebo dráhovou dohledností nejméně 550 m;

2.   II. kategorie (CAT II): s výškou rozhodnutí menší než 60 m (200 ft), ale nejméně 30 m (100 ft) a dráhovou dohledností nejméně 300 m;

3.   IIIA. kategorie (CAT IIIA): s výškou rozhodnutí menší než 30 m (100 ft) nebo bez omezení výšky rozhodnutí a s dráhovou dohledností nejméně 175 m;

4.   IIIB. kategorie (CAT IIIB): s výškou rozhodnutí menší než 15 m (50 ft) nebo bez omezení výšky rozhodnutí a s dráhovou dohledností menší než 175 m, ale nejméně 50 m;

5.   IIIC. kategorie (CAT IIIC): bez jakýchkoliv omezení výšky rozhodnutí a dráhové dohlednosti;“.

ROZHODNUTÍ

15.3.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 72/20

ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2018/402

ze dne 13. března 2018,

kterým se zřizuje Evropská poradní skupina pro Evropský orgán pro pracovní záležitosti

(Text s významem pro EHP a pro Švýcarsko)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 46 a 48, čl. 53 odst. 1, článek 62 a čl. 91 odst. 1 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ve svém projevu o stavu Unie v roce 2017 (1) navrh předseda Komise Jean-Claude Juncker zřídit Evropský orgán pro pracovní záležitosti s cílem posílit spravedlnost na vnitřním trhu a zajistit, aby byla pravidla EU pro mobilitu pracovních sil vymáhána spravedlivým, jednoduchým a účinným způsobem.

(2)

Dne 13. března 2018 Komise navrhla zřídit Evropský orgán pro pracovní záležitosti (2) s cílem podpořit členské státy a Komisi při usnadňování přístupu jednotlivců a zaměstnavatelů k informacím o jejich právech a povinnostech, jakož i příslušným službám v situacích přeshraniční mobility pracovních sil, a podnítit spolupráci mezi členskými státy při přeshraničním vymáhání příslušných právních předpisů Unie, a působit jako mediátor a usnadňovat nalézání řešení v případě přeshraničních sporů nebo narušení fungování trhu práce.

(3)

Měla by být ustavena poradní skupina na poskytování poradenství a pomoci s rychlým zřízením a budoucím fungováním Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, jejíž název by měl být Evropská poradní skupina pro Evropský orgán pro pracovní záležitosti (dále jen „skupina“). Ačkoliv se nepodílí na legislativním procesu vedoucímu k přijetí návrhu nařízení, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti, měla by skupina pomoci položit základy pro zřízení tohoto orgánu.

(4)

Skupina by měla zejména umožnit výměnu osvědčených postupů a zkušeností se spoluprací v oblasti přeshraniční mobility pracovních sil a koordinace systémů oblasti sociálního zabezpečení, které by mohl Evropský orgán pro pracovní záležitosti dále rozvíjet, jakož i přezkum obecných otázek, principiálních otázek a praktických problémů vyplývajících z uplatňování příslušných právních předpisů Unie. Skupina by měla rovněž pomáhat při identifikaci způsobů spolupráce a příspěvků existující subjektů, včetně decentralizovaných agentur EU ke zřízení a řádnému fungování Evropského orgán pro pracovní záležitosti.

(5)

Skupině by měla předsedat Komise (GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování) a měla by být složena ze zástupců na vysoké úrovni z orgánů členských států, sociálních partnerů na úrovni Unie, Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound), Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop), Evropské nadace odborného vzdělávání (ETD) a Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA). Sociální partneři na úrovni Unie by měli rovnoměrně zastupovat odbory a organizace zaměstnavatelů.

(6)

Evropskému sdružení volného obchodu (ESVO) a Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva by mělo být uděleno postavení pozorovatele.

(7)

Skupina by měla spolupracovat s existujícími subjekty v oblasti mobility pracovních sil a koordinace systémů sociálního zabezpečení.

(8)

Měla by být stanovena pravidla pro sdělování informací členy a pozorovateli skupiny.

(9)

Osobní údaje by měly být zpracovávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (3).

(10)

Toto rozhodnutí by se mělo použít do té doby, než bude Evropský orgán pro pracovní záležitosti zřízen,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět

Zřizuje se Evropská poradní skupina pro Evropský orgán pro pracovní záležitosti (dále jen „skupina“).

Článek 2

Úkoly

Skupina poskytuje Komisi (GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování) poradenství a pomoc s rychlým zřízením a budoucím fungováním Evropského orgánu pro pracovní záležitosti.

Úkolem skupiny je zejména:

a)

usnadňovat spolupráci mezi vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami a poskytovat Komisi poradenství ohledně rychlého zřízení a budoucího provozního fungování Evropského orgánu pro pracovní záležitosti.

b)

zkoumat obecné otázky, principiální otázky a praktické problémy vyplývající z provádění právních předpisů Unie týkajících se přeshraniční mobility pracovních sil a koordinace systémů sociálního zabezpečení a jejich dopadu na činnosti Evropského orgánu pro pracovní záležitosti.

c)

vyměňovat si názory a identifikovat osvědčené postupy a příklady dobré spolupráce v oblasti přeshraniční mobility pracovních sil a koordinace systémů sociálního zabezpečení s cílem rozvinout činnost Evropského orgánu pro pracovní záležitosti.

d)

identifikovat způsoby spolupráce a příspěvky stávajících subjektů, včetně decentralizovaných agentur EU ke zřízení a řádnému fungování Evropského orgánu pro pracovní záležitosti.

Článek 3

Členství

1.   Skupina se skládá z:

—

jednoho zástupce z každého členského státu,

—

šesti zástupců sociálních partnerů na úrovni Unie rovnoměrně zastupujících odbory a organizace zaměstnavatelů,

—

jednoho zástupce z každé agentury EU v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí.

2.   Členové jmenují své zástupce a mají odpovědnost zajistit, aby šlo o osoby s vysokou úrovní odborných znalostí.

3.   Zástupci jsou jmenováni do 30 dnů od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. Zástupci mohou být doprovázeni odborníky.

4.   Členové, kteří nebudou schopni nadále účinně přispívat k jednáním odborné skupiny, kteří podle názoru Komise (GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování) nesplňují podmínky stanovené v článku 339 Smlouvy o fungování Evropské unie nebo kteří odstoupí, nebudou více zváni k účasti na zasedáních skupiny a bude možné je na zbývající dobu jejich funkčního období nahradit.

Článek 4

Předsednictví

Skupině předsedá zástupce Komise (GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování).

Článek 5

Fungování skupiny

1.   Skupina koná na žádost Komise (GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování) v souladu s horizontálními pravidly (4).

2.   Zasedání skupiny se konají nejméně třikrát ročně. Zasedání skupiny se v zásadě konají v prostorách Komise.

3.   Služby sekretariátu zajišťuje Komise (GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování). Zasedání skupiny se mohou účastnit další úředníci Komise z jiných útvarů, kteří mají zájem na projednávaných otázkách.

4.   Skupina může po dohodě s Komisí (GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování) prostou většinou svých členů rozhodnout, že její jednání bude veřejné.

5.   Zápis diskuse ke každému bodu programu jednání a ke stanoviskům přijatým skupinou musí být smysluplný a úplný. Zápis vypracuje sekretariát a odpovídá za něj předseda.

6.   Skupina přijímá svá stanoviska, doporučení nebo zprávy na základě konsensu.

7.   Účast odborníků Evropského parlamentu na práci skupiny se řídí bodem 15 a přílohou I rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí (5).

Článek 6

Přizvaní odborníci

Komise (GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování) může přizvat odborníky se zvláštní kvalifikací ve vztahu k předmětu jednání, aby se ad hoc zúčastnili činnosti skupiny.

Článek 7

Pozorovatelé

1.   Evropskému sdružení volného obchodu (ESVO) a Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva se uděluje postavení pozorovatele v souladu s horizontálními pravidly na základě přímého pozvání.

2.   Pozorovatelé jmenují své zástupce.

3.   Předseda může zástupcům pozorovatelů povolit účast na diskusích skupiny a předkládání odborných poznatků. Nemohou se však účastnit formulování doporučení či rad skupiny.

Článek 8

Jednací řád

Na návrh a po dohodě s Komisí (GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování) přijme skupina prostou většinou svých členů jednací řád, a to na základě standardního jednacího řádu pro expertní skupiny a v souladu s horizontálními pravidly.

Článek 9

Služební tajemství a nakládání s utajovanými informacemi

Členové skupiny a jejich zástupci, jakož i přizvaní odborníci a pozorovatelé jsou povinni dodržovat závazky týkající se služebního tajemství, které se podle Smluv a jejich prováděcích pravidel vztahují na všechny členy orgánů a jejich zaměstnance, a dále bezpečnostní pravidla Komise o ochraně utajovaných skutečností Unie, která jsou stanovena v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 (6) a (EU, Euratom) 2015/444 (7). Pokud tyto závazky nedodrží, může Komise přijmout veškerá vhodná opatření.

Článek 10

Transparentnost

1.   Skupina se zaregistruje do Rejstříku expertních skupin Komise a dalších podobných subjektů (dále jen „rejstřík expertních skupin“).

2.   Pokud jde o složení skupiny, zveřejní se v rejstříku expertních skupin následující údaje:

a)

název členských států;

b)

název sociálních partnerů; zastoupené zájmy;

c)

název agentur v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí;

d)

název pozorovatelů, včetně názvů třetích zemí.

3.   Všechny příslušné dokumenty, včetně programů jednání, zápisů a příspěvků účastníků, se zveřejní buď jejich uvedením v rejstříku expertních skupin, nebo na zvláštní internetové stránce dostupné odkazem z rejstříku. Přístup k této zvláštní internetové stránce nesmí podléhat registraci uživatele ani jakýmkoli jiným omezením. Program jednání a další relevantní podkladové dokumenty se zveřejní s dostatečným předstihem před zasedáním a následně se v řádné době zveřejní i zápis. Výjimky ze zveřejňování jsou stanoveny pouze v případech, kdy se má za to, že by zveřejnění dokumentu poškodilo ochranu veřejného nebo soukromého zájmu, jak stanoví článek 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (8).

Článek 11

Výdaje na zasedání

1.   Účastníkům podílejícím se na činnosti skupiny nepřísluší za poskytované služby odměna.

2.   Cestovné a náklady na pobyt vzniklé účastníkům v souvislosti s činností skupiny hradí Komise. Náhrada se poskytuje v souladu s předpisy platnými v rámci Komise a v mezích disponibilních prostředků, které jsou útvarům Komise přiděleny v rámci ročního postupu pro přidělování zdrojů.

Článek 12

Použitelnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se do té doby, než bude Evropský orgán pro pracovní záležitosti zřízen.

Ve Štrasburku dne 13. března 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1)  Projev o stavu Unie v roce 2017 je k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/commission/state-union-2017_cs.

(2)  COM(2018) 131.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(4)  C(2016) 3301, článek 13 odstavec 1.

(5)  Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47.

(6)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).

(7)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

15.3.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 72/24

ROZHODNUTÍ č. 2/2017 VÝBORU ZŘÍZENÉHO PODLE DOHODY MEZI EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ O VZÁJEMNÉM UZNÁVÁNÍ POSUZOVÁNÍ SHODY

ze dne 22. prosince 2017

o změně kapitoly 2 o osobních ochranných prostředcích, kapitoly 4 o zdravotnických prostředcích, kapitoly 5 o plynových spotřebičích a kotlích a kapitoly 19 o lanových dráhách [2018/403]

VÝBOR,

s ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody (dále jen „dohoda“), a zejména na čl. 10 odst. 4 a odst. 5 a čl. 18 odst. 2 uvedené dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská unie přijala nové nařízení o osobních ochranných prostředcích (1) a Švýcarsko změnilo své právní a správní předpisy, které jsou podle čl. 1 odst. 2 dohody považovány za rovnocenné s výše uvedeným právním předpisem Evropské unie.

(2)

Kapitola 2 přílohy 1, nazvaná Osobní ochranné prostředky, by měla být změněna, aby odrážela uvedené změny.

(3)

Evropská unie přijala nové nařízení o zdravotnických prostředcích (2), jehož kapitola IV se povinně používá ode dne 26. listopadu 2017, a nové nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro  (3), jehož kapitola IV se povinně používá ode dne 26. listopadu 2017. Výrobci mají kromě toho možnost uvedená nařízení použít dobrovolně od uvedeného data. Švýcarsko změnilo své právní předpisy, které jsou podle čl. 1 odst. 2 dohody považovány za rovnocenné s výše uvedenými ustanoveními předpisů Evropské unie, jež se povinně používají ode dne 26. listopadu 2017.

(4)

Kapitola 4 přílohy 1, nazvaná Zdravotnické prostředky, by měla být změněna, aby odrážela uvedené změny.

(5)

Evropská unie přijala nové nařízení o spotřebičích plynných paliv (4) a Švýcarsko změnilo své právní a správní předpisy, které jsou podle čl. 1 odst. 2 dohody považovány za rovnocenné s výše uvedeným právním předpisem Evropské unie.

(6)

Kapitola 5 přílohy 1, nazvaná Plynové spotřebiče a kotle, by měla být změněna, aby odrážela uvedené změny.

(7)

Evropská unie přijala nové nařízení o lanových dráhách (5) a Švýcarsko změnilo své právní a správní předpisy, které jsou podle čl. 1 odst. 2 dohody považovány za rovnocenné s výše uvedeným právním předpisem Evropské unie.

(8)

Kapitola 19 přílohy 1, nazvaná Lanové dráhy, by měla být změněna, aby odrážela uvedené změny.

(9)

V čl. 10 odst. 5 dohody se stanoví, že výbor může na návrh jedné ze stran měnit přílohy dohody,

ROZHODL TAKTO:

1.

Kapitola 2 přílohy 1 dohody, nazvaná Osobní ochranné prostředky, se mění v souladu s ustanoveními přílohy A tohoto rozhodnutí.

2.

Kapitola 4 přílohy 1 dohody, nazvaná Zdravotnické prostředky, se mění v souladu s ustanoveními přílohy B tohoto rozhodnutí.

3.

Kapitola 5 přílohy 1 dohody, nazvaná Plynové spotřebiče a kotle, se mění v souladu s ustanoveními přílohy C tohoto rozhodnutí.

4.

Kapitola 19 přílohy 1 dohody, nazvaná Lanové dráhy, se mění v souladu s ustanoveními přílohy D tohoto rozhodnutí.

5.

Toto rozhodnutí je vyhotoveno ve dvou stejnopisech a je podepsáno zástupci výboru oprávněnými jednat jménem stran. Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem posledního podpisu.

Za Švýcarskou konfederaci

Christophe PERRITAZ

Podepsáno v Bernu dne 22. prosince 2017

Za Evropskou unii

Ignacio IRUARRIZAGA

Podepsáno v Bruselu dne 21. prosince 2017

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 ze dne 9. března 2016 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 51).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/426 ze dne 9. března 2016 o spotřebičích plynných paliv a o zrušení směrnice 2009/142/ES (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 99).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424 ze dne 9. března 2016 o lanových dráhách a o zrušení směrnice 2000/9/ES (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 1).

PŘÍLOHA A

V příloze 1, Výrobní odvětví, se kapitola 2, Osobní ochranné prostředky, zrušuje a nahrazuje tímto (níže uvedené znění nabývá účinku dnem 21. dubna 2018, kdy začne platit nařízení (EU) 2016/425 a odpovídající právní předpisy Švýcarska, s výjimkou oddílu IV, který nabude účinku téhož dne jako toto rozhodnutí):

„KAPITOLA 2

OSOBNÍ OCHRANNÉ PROSTŘEDKY

ODDÍL I

Právní a správní předpisy

Předpisy podle čl. 1 odst. 2

Evropská unie

1.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 ze dne 9. března 2016 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 51).

Švýcarsko

100.

Spolkový zákon ze dne 12. června 2009 o bezpečnosti výrobků (RO 2010 2573)

101.

Nařízení ze dne 19. května 2010 o bezpečnosti výrobků (RO 2010 2583), naposledy pozměněné dne 25. října 2017 (RO 2017 5865)

102.

Nařízení ze dne 25. října 2017 o bezpečnosti osobních ochranných prostředků (RO 2017 5859)

103.

Nařízení ze dne 17. června 1996 o švýcarském akreditačním systému a o jmenování zkušebních laboratoří a subjektů posuzování shody (RO 1996 1904), naposledy pozměněné dne 25. listopadu 2015 (RO 2016 261)

ODDÍL II

Subjekty posuzování shody

Výbor zřízený podle článku 10 této dohody vypracuje a aktualizuje v souladu s postupem podle článku 11 dohody seznam subjektů posuzování shody.

ODDÍL III

Orgány, které provádějí jmenování

Výbor zřízený podle článku 10 této dohody vypracuje a aktualizuje seznam orgánů, které provádějí jmenování, oznámených stranami.

ODDÍL IV

Zvláštní pravidla pro jmenování subjektů posuzování shody

Při jmenování subjektů posuzování shody dodržují orgány, které provádějí jmenování, obecné zásady obsažené v příloze 2 této dohody a kritéria pro posuzování stanovená v kapitole V nařízení (EU) 2016/425.

ODDÍL V

Doplňující ustanovení

1.   Hospodářské subjekty

1.1.   Specifické povinnosti hospodářských subjektů v souladu s právními předpisy v oddílu I

V souladu s právními předpisy v oddílu I se na hospodářské subjekty usazené v EU nebo ve Švýcarsku vztahují rovnocenné povinnosti.

Aby se zabránilo zbytečné duplicitě povinností:

a)

pro účely povinností stanovených v čl. 8 odst. 6 a čl. 10 odst. 3 nařízení (EU) 2016/425 a v odpovídajících předpisech Švýcarska postačí uvést jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu, na níž lze kontaktovat výrobce usazeného na území Evropské unie nebo Švýcarska. V případě, že výrobce není usazený na území Evropské unie nebo Švýcarska, postačí uvést jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu, na níž lze kontaktovat dovozce usazeného na území Evropské unie nebo Švýcarska;

b)

pro účely povinností stanovených v čl. 8 odst. 3 a čl. 10 odst. 8 nařízení (EU) 2016/425 a v odpovídajících předpisech Švýcarska je dostačující, aby výrobce usazený na území Evropské unie nebo Švýcarska uchovával technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu deseti let od uvedení OOP na trh v Evropské unii nebo ve Švýcarsku. V případě, že výrobce není usazen na území Evropské unie nebo Švýcarska, je dostačující, aby dovozce usazený na území Evropské unie nebo Švýcarska uchovával kopii EU prohlášení o shodě, nebo případně osvědčení o shodě, pro potřebu orgánů dozoru nad trhem a aby zajistil, že těmto orgánům bude možné na vyžádání poskytnout technickou dokumentaci po dobu deseti let od uvedení OOP na trh v Evropské unii nebo ve Švýcarsku;

c)

pro účely povinností stanovených v čl. 8 odst. 4 druhém pododstavci a v čl. 10 odst. 6 nařízení (EU) 2016/425 a v odpovídajících předpisech Švýcarska je dostačující, aby tyto povinnosti splňoval výrobce usazený na území Evropské unie nebo Švýcarska, nebo v případě, že výrobce není usazený na území Evropské unie nebo Švýcarska, dovozce usazený na území Evropské unie nebo Švýcarska.

1.2.   Zplnomocněný zástupce

Pro účely povinnosti stanovené v čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2016/425 a v odpovídajících předpisech Švýcarska se zplnomocněným zástupcem rozumí fyzická nebo právnická osoba usazená v Evropské unii nebo ve Švýcarsku, která byla písemně zplnomocněna výrobcem, aby jednala jeho jménem podle ustanovení čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/425 nebo odpovídajících předpisů Švýcarska.

1.3.   Spolupráce s orgány dozoru nad trhem

Příslušný vnitrostátní orgán dozoru nad trhem členského státu Evropské unie nebo Švýcarska může na základě odůvodněné žádosti požádat příslušné hospodářské subjekty v Evropské unii a ve Švýcarsku, aby poskytly všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody OOP s právními předpisy uvedenými v oddílu I.

Tento orgán se může obrátit na hospodářský subjekt usazený na území druhé strany buď přímo, nebo s pomocí příslušného vnitrostátního orgánu dozoru nad trhem druhé strany. Může požádat výrobce nebo případně zplnomocněné zástupce a dovozce o poskytnutí dokumentace v jazyce snadno srozumitelném pro tento orgán. Může hospodářské subjekty požádat, aby spolupracovaly při činnostech, jejichž cílem je vyloučit rizika vyvolaná OOP.

2.   Výměna zkušeností

Švýcarské orgány, které provádějí jmenování, se mohou účastnit výměny zkušeností mezi vnitrostátními orgány členských států uvedené v článku 35 nařízení (EU) 2016/425.

3.   Koordinace subjektů posuzování shody

Švýcarské jmenované subjekty posuzování shody se mohou účastnit mechanismů koordinace a spolupráce podle článku 36 nařízení (EU) 2016/425, a to přímo nebo prostřednictvím určených zástupců.

4.   Vzájemná pomoc orgánů dozoru nad trhem

Podle čl. 9 odst. 1 dohody zajistí strany účinnou spolupráci a výměnu informací mezi svými orgány dozoru nad trhem. Orgány dozoru nad trhem členských států a Švýcarska spolupracují a vyměňují si informace. Poskytují si vzájemnou pomoc v přiměřeném rozsahu tím, že si poskytují informace nebo dokumentaci týkající se hospodářských subjektů usazených v některém z členských států nebo ve Švýcarsku.

5.   Postup pro nakládání s OOP představujícími riziko, jež se netýká pouze území daného státu

Podle čl. 12 odst. 4 této dohody v případech, kdy orgány dozoru nad trhem určitého členského státu nebo Švýcarska přijaly opatření nebo mají dostatečné důvody domnívat se, že OOP, na něž se vztahuje tato kapitola, představují riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob, na něž se vztahují právní předpisy zmíněné v oddílu I této kapitoly, a pokud se domnívají, že se nesoulad netýká pouze území daného členského státu, informují Evropskou komisi, ostatní členské státy a Švýcarsko neprodleně o:

—

výsledcích hodnocení a o opatřeních, která má příslušný hospodářský subjekt na jejich žádost přijmout,

—

pokud příslušný hospodářský subjekt nepřijme odpovídající nápravné opatření, všech vhodných prozatímních opatřeních přijatých za účelem zákazu nebo omezení dodávání OOP na trh daného členského státu nebo za účelem jejich stažení z trhu nebo z oběhu.

Součástí těchto informací jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci nevyhovujících OOP, údaje o jejich původu, povaze údajného nesouladu a souvisejícího rizika, povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a stanoviska příslušného hospodářského subjektu. Konkrétně je nutno uvést, zda je důvodem nesouladu některý z těchto nedostatků:

—

OOP nesplňují požadavky na zdraví nebo bezpečnost osob v právních předpisech v oddílu I, nebo

—

nedostatky v harmonizovaných normách uvedených v právních předpisech v oddílu I.

Švýcarsko nebo členské státy neprodleně informují Evropskou komisi a ostatní vnitrostátní orgány o veškerých opatřeních, která přijaly, a o všech doplňujících údajích o nesouladu dotčených OOP, které mají k dispozici.

Členské státy a Švýcarsko zajistí, aby byla v souvislosti s dotčenými OOP bezodkladně přijata náležitá omezující opatření, jako je stažení těchto OOP z jejich trhu.

6.   Ochranný postup v případě námitek proti vnitrostátním opatřením

Pokud Švýcarsko nebo členský stát nesouhlasí s vnitrostátním opatřením uvedeným v bodě 5, oznámí Evropské komisi své námitky do tří měsíců od obdržení informace.

Pokud po uplatnění postupu stanoveného v bodě 5 vznese členský stát nebo Švýcarsko námitky proti opatření přijatému Švýcarskem či členským státem nebo pokud se Komise domnívá, že vnitrostátní opatření je v rozporu s příslušnými právními předpisy uvedenými v oddílu I, zahájí Evropská komise neprodleně konzultace s členskými státy, Švýcarskem a prostřednictvím švýcarských orgánů s příslušným hospodářským subjektem nebo příslušnými hospodářskými subjekty. Komise provede hodnocení daného vnitrostátního opatření, aby určila, zda je oprávněné, či nikoli.

Je-li vnitrostátní opatření považováno za:

—

oprávněné, všechny členské státy a Švýcarsko přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byly nevyhovující OOP staženy z jejich trhu, a odpovídajícím způsobem informují Komisi,

—

neoprávněné, dotčený členský stát nebo Švýcarsko dané opatření odvolá.

V souladu s bodem 8 může strana postoupit záležitost výboru zřízenému podle článku 10 této dohody.

7.   Osobní ochranný prostředek (OOP), který je v souladu, ale přesto představuje riziko

Pokud členský stát nebo Švýcarsko zjistí, že OOP, který hospodářský subjekt uvedl na trh EU a na švýcarský trh, je sice v souladu s právními předpisy uvedenými v oddílu I této kapitoly, ale přesto představuje riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob, přijme veškerá vhodná opatření a ihned o nich uvědomí Komisi, ostatní členské státy a Švýcarsko. Informace musí obsahovat všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci dotčeného OOP, údaje o jeho původu a dodavatelském řetězci, povaze souvisejícího rizika a povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni.

Evropská komise neprodleně zahájí konzultace s členskými státy, Švýcarskem a prostřednictvím švýcarských orgánů s příslušným hospodářským subjektem či příslušnými hospodářskými subjekty a provede hodnocení přijatých vnitrostátních opatření, aby určila, zda je vnitrostátní opatření oprávněné, či nikoli, a v případě potřeby navrhne vhodná opatření.

V souladu s bodem 8 může strana postoupit záležitost výboru zřízenému podle článku 10 této dohody.

8.   Ochranná doložka v případě přetrvávající neshody mezi stranami

V případě neshody mezi stranami ohledně opatření uvedených v bodech 6 a 7 bude případ předán výboru zřízenému podle článku 10 této dohody, který rozhodne o vhodném dalším postupu, včetně možnosti nechat provést odborné posouzení.

Jestliže výbor posoudí, že opatření je:

a)

oprávněné, přijmou strany nezbytná opatření k zajištění toho, aby byl nevyhovující OOP stažen z jejich trhu;

b)

neoprávněné, vnitrostátní orgán členského státu nebo Švýcarska opatření odvolá.“

PŘÍLOHA B

V příloze 1, Výrobní odvětví, se kapitola 4, Zdravotnické prostředky, zrušuje a nahrazuje tímto:

„KAPITOLA 4

ZDRAVOTNICKÉ PROSTŘEDKY

ODDÍL I

Právní a správní předpisy

Předpisy podle čl. 1 odst. 2

Evropská unie

1.

Směrnice Rady 90/385/EHS ze dne 20. června 1990 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aktivních implantabilních zdravotnických prostředků, naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 ze dne 29. září 2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

2.

Směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích, naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 ze dne 29. září 2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

3.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (Úř. věst. L 331, 7.12.1998, s. 1), naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 ze dne 29. září 2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1) a opravená opravou (Úř. věst. L 22, 29.1.1999, s. 75 a Úř. věst. L 6, 10.1.2002, s. 70).

4.

Rozhodnutí Komise 2002/364/ES ze dne 7. května 2002 o společných technických specifikacích pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (Úř. věst. L 131, 16.5.2002, s. 17).

5.

Směrnice Komise 2003/12/ES ze dne 3. února 2003 o změně klasifikace prsních implantátů v rámci směrnice 93/42/EHS o zdravotnických prostředcích (Úř. věst. L 28, 4.2.2003, s. 43).

6.

Nařízení Komise (EU) č. 722/2012 ze dne 8. srpna 2012 o zvláštních požadavcích týkajících se požadavků stanovených ve směrnicích Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS s ohledem na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky a zdravotnické prostředky vyrobené s použitím tkání zvířecího původu (Úř. věst. L 22, 9.8.2012, s. 3).

7.

Směrnice Komise 2005/50/ES ze dne 11. srpna 2005 o nové klasifikaci endoprotéz kyčelního, kolenního a ramenního kloubu v rámci směrnice Rady 93/42/EHS o zdravotnických prostředcích (Úř. věst. L 210, 12.8.2005, s. 41).

8.

Nařízení Komise (ES) č. 2007/2006 ze dne 22. prosince 2006 o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, pokud jde o dovoz a tranzit některých meziproduktů z materiálů kategorie 3 určených k technickému použití ve zdravotnických prostředcích, in vitro diagnostikách a laboratorních činidlech, a o změně uvedeného nařízení (Úř. věst. L 379, 28.12.2006, s. 98).

9.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/47/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 90/385/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aktivních implantabilních zdravotnických prostředků, směrnice Rady 93/42/EHS o zdravotnických prostředcích a směrnice 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh (Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 21).

10.

Rozhodnutí Komise 2011/869/EU ze dne 20. prosince 2011, kterým se mění rozhodnutí 2002/364/ES o společných technických specifikacích pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (Úř. věst. L 341, 22.12.2011, s. 63).

11.

Směrnice Komise 2011/100/EU ze dne 20. prosince 2011, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (Úř. věst. L 341, 22.12.2011, s. 50).

12.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 88).

13.

Rozhodnutí Komise 2010/227/EU ze dne 19. dubna 2010 o Evropské databance zdravotnických prostředků (Eudamed) (Úř. věst. L 102, 23.4.2010, s. 45).

14.

Nařízení Komise (EU) č. 207/2012 ze dne 9. března 2012 o elektronických návodech k použití zdravotnických prostředků (Úř. věst. L 72, 10.3.2012, s. 28).

15.

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 920/2013 ze dne 24. září 2013 o jmenování oznámených subjektů podle směrnice Rady 90/385/EHS o aktivních implantabilních zdravotnických prostředcích a směrnice Rady 93/42/EHS o zdravotnických prostředcích a dozoru nad těmito subjekty (Úř. věst. L 253, 25.9.2013, s. 8).

16.

Kapitola IV a příloha VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1).

17.

Kapitola IV a příloha VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176).

Švýcarsko

100.

Spolkový zákon ze dne 15. prosince 2000 o léčivech a zdravotnických prostředcích (RO 2001 2790), naposledy pozměněný dne 1. ledna 2014 (RO 2013 4137)

101.

Spolkový zákon ze dne 24. června 1902 o elektrických slaboproudých a silnoproudých zařízeních (RO 19 252 a RS 4 798), naposledy pozměněný dne 20. března 2008(RO 2008 3437)

102.

Spolkový zákon ze dne 9. června 1977 o metrologii (RO 1977 2394), naposledy pozměněný dne 17. června 2011 (RO 2012 6235)

103.

Spolkový zákon ze dne 22. března 1991 o ochraně proti záření (RO 1994 1933), naposledy pozměněný dne 10. prosince 2004 (RO 2004 5391)

104.

Nařízení ze dne 17. října 2001 o zdravotnických prostředcích (RO 2001 3487), naposledy pozměněné dne 25. října 2017 (RO 2017 5935)

105.

Nařízení ze dne 18. dubna 2007 o dovozu, tranzitu a vývozu zvířat a živočišných produktů (RO 2007 1847), naposledy pozměněné dne 4. září 2013 (RO 2013 3041)

106.

Nařízení ze dne 17. června 1996 o švýcarském akreditačním systému a o jmenování zkušebních laboratoří a subjektů posuzování shody (RO 1996 1904), naposledy pozměněné dne 25. listopadu 2015 (RO 2016 261)

107.

Spolkový zákon ze dne 19. června 1992 o ochraně údajů (RO 1992 1945), naposledy pozměněný dne 30. září 2011 (RO 2013 3215)

ODDÍL II

Subjekty posuzování shody

Výbor zřízený podle článku 10 této dohody vypracuje a aktualizuje v souladu s postupem podle článku 11 dohody seznam subjektů posuzování shody.

ODDÍL III

Orgány, které provádějí jmenování

Výbor zřízený podle článku 10 této dohody vypracuje a aktualizuje seznam orgánů, které provádějí jmenování, oznámených stranami.

ODDÍL IV

Zvláštní pravidla pro jmenování subjektů posuzování shody

Při jmenování subjektů posuzování shody podle této kapitoly orgány, které provádějí jmenování:

—

dodržují obecné zásady obsažené v příloze 2 této dohody,

—

splňují kritéria pro posuzování stanovená v příloze XI směrnice 93/42/EHS, v příloze 8 směrnice 90/385/EHS a v příloze IX směrnice 98/79/ES, jak je uvedeno v nařízení (EU) č. 920/2013, a

—

splňují kritéria pro posuzování stanovená v kapitole IV a příloze VII nařízení (EU) 2017/745 a nařízení (EU) 2017/746.

Strany dají k dispozici hodnotitele pro skupinu zřízenou podle nařízení (ES) 920/2013, článku 40 nařízení (EU) 2017/745 a článku 36 nařízení (EU) 2017/746. Orgány, které provádějí jmenování, jednotlivých stran spolupracují za účelem posouzení oznámených subjektů v souladu s článkem 39 nařízení (EU) 2017/745 a článkem 35 nařízení (EU) 2017/746. Uvedené orgány se účastní vzájemného hodnocení podle článku 48 nařízení (EU) 2017/745 a článku 44 nařízení (EU) 2017/746.

ODDÍL V

Doplňující ustanovení

1.   Registrace osoby odpovědné za uvádění prostředků na trh

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce, který uvede na trh jedné ze stran zdravotnické prostředky uvedené v článku 14 směrnice 93/42/EHS nebo článku 10 směrnice 98/79/ES, sdělí příslušným orgánům strany, v níž má sídlo, údaje uvedené ve zmíněných článcích. Strany si vzájemně uznávají uvedenou registraci. Výrobce není povinen jmenovat osobu odpovědnou za uvedení prostředků na trh, která je usazena na území druhé strany.

2.   Označování zdravotnických prostředků

Výrobci obou stran uvedou na štítku zdravotnických prostředků uvedených v příloze 1 bodě 13.3 písm. a) směrnice 93/42/EHS a na diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro uvedených v příloze 1 bodě 8.4 písm. a) směrnice 98/79/ES své jméno nebo obchodní název a adresu. Výrobci nejsou povinni uvádět na štítku, vnějším obalu nebo v návodu k použití jméno a adresu osoby odpovědné za uvedení prostředků na trh a jméno a adresu zástupce nebo dovozce usazeného na území druhé strany.

U prostředků dovážených ze třetích zemí, s předpokladem jejich distribuce v Unii a ve Švýcarsku, musí značení nebo vnější obal či návod k použití případně obsahovat jméno a adresu jednoho zplnomocněného zástupce výrobce usazeného v Unii nebo ve Švýcarsku.

3.   Výměna informací a spolupráce

V souladu s článkem 9 dohody

—

si strany vyměňují zejména informace uvedené v článku 8 směrnice 90/385/EHS, článku 10 směrnice 93/42/EHS, článku 11 směrnice 98/79/ES a článku 3 nařízení (EU) č. 920/2013,

—

strany spolupracují zejména v souladu s články 102 a 103 nařízení (EU) 2017/745 a články 97 a 98 nařízení (EU) 2017/746.

—

Švýcarsko může předložit žádost, aby v souladu s článkem 106 nařízení (EU) 2017/745 Komise jmenovala odborné laboratoře, nebo žádost, aby v souladu s článkem 100 nařízení (EU) 2017/746 Komise jmenovala referenční laboratoře.

4.   Evropské databáze

Příslušné švýcarské orgány mají mít přístup k evropským databázím zřízeným podle článku 12 směrnice 98/79/ES, článku 14a směrnice 93/42/EHS, článku 3 nařízení (EU) č. 920/2013, článku 33 nařízení (EU) 2017/745 a článku 30 nařízení (EU) 2017/746. Předají Komisi a/nebo orgánu odpovědnému za správu databází údaje, které jsou stanovené v uvedených článcích, shromážděné ve Švýcarsku, aby mohly být vloženy do evropských databází.

5.   Přechodná ustanovení

Odchylně od ustanovení v oddílu I mohou být prostředky, které jsou v souladu s nařízením (EU) 2017/745 a nařízením (EU) 2017/746, uvedeny na trh obou stran.

Odchylně od ustanovení v oddílu I mohou oznámené subjekty, které jsou jmenovány a oznámeny v souladu s nařízením (EU) 2017/745 a nařízením (EU) 2017/746, provádět postupy posuzování stanovené v uvedených nařízeních a vydávat certifikáty v souladu s týmiž nařízeními. Strany uvedené certifikáty uznají.“

PŘÍLOHA C

V příloze 1, Výrobní odvětví, se kapitola 5, Plynové spotřebiče a kotle, zrušuje a nahrazuje tímto (níže uvedené znění nabývá účinku dnem 21. dubna 2018, kdy začne platit nařízení (EU) 2016/426 a odpovídající právní předpisy Švýcarska, s výjimkou oddílu IV, který nabude účinku téhož dne jako toto rozhodnutí):

„KAPITOLA 5

PLYNOVÉ SPOTŘEBIČE A KOTLE

ODDÍL I

Právní a správní předpisy

Předpisy podle čl. 1 odst. 1

Evropská unie

1.

Směrnice Rady 92/42/EHS ze dne 21. května 1992 o požadavcích na účinnost nových teplovodních kotlů na kapalná nebo plynná paliva (Úř. věst. L 167, 22.6.1992, s. 17), ve znění pozdějších předpisů

Švýcarsko

100.

Nařízení ze dne 16. prosince 1985 o ochraně ovzduší (přílohy 3 a 4) (RS 814.318.142.1), ve znění pozdějších předpisů

Předpisy podle čl. 1 odst. 2

Evropská unie

1.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/426 ze dne 9. března 2016 o spotřebičích plynných paliv a o zrušení směrnice 2009/142/ES (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 99).

Švýcarsko

100.

Spolkový zákon ze dne 12. června 2009 o bezpečnosti výrobků (RO 2010 2573)

101.

Nařízení ze dne 19. května 2010 o bezpečnosti výrobků (RO 2010 2583), naposledy pozměněné dne 25. října 2017 (RO 2017 5865)

102.

Nařízení ze dne 25. října 2017 o plynových spotřebičích (RO 2017 5865)

103.

Nařízení ze dne 17. června 1996 o švýcarském akreditačním systému a o jmenování zkušebních laboratoří a subjektů posuzování shody (RO 1996 1904), naposledy pozměněné dne 25. listopadu 2015 (RO 2016 261)

ODDÍL II

Subjekty posuzování shody

Výbor zřízený podle článku 10 této dohody vypracuje a aktualizuje v souladu s postupem podle článku 11 dohody seznam subjektů posuzování shody.

ODDÍL III

Orgány, které provádějí jmenování

Výbor zřízený podle článku 10 této dohody vypracuje a aktualizuje seznam orgánů, které provádějí jmenování, oznámených stranami.

ODDÍL IV

Zvláštní pravidla pro jmenování subjektů posuzování shody

Při jmenování subjektů posuzování shody dodržují orgány, které provádějí jmenování, obecné zásady obsažené v příloze 2 této dohody a kritéria pro posuzování stanovená v kapitole IV nařízení (EU) 2016/426.

ODDÍL V

Doplňující ustanovení

1.   Hospodářské subjekty

1.1.   Specifické povinnosti hospodářských subjektů v souladu s právními předpisy v oddílu I

V souladu s právními předpisy v oddílu I se na hospodářské subjekty usazené v EU nebo ve Švýcarsku vztahují rovnocenné povinnosti.

Aby se zabránilo zbytečné duplicitě povinností:

a)

pro účely povinností stanovených v čl. 7 odst. 6 a čl. 9 odst. 3 nařízení (EU) 2016/426 a v odpovídajících předpisech Švýcarska postačí uvést jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu, na níž lze kontaktovat výrobce usazeného na území Evropské unie nebo Švýcarska. V případě, že výrobce není usazený na území Evropské unie nebo Švýcarska, postačí uvést jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu, na níž lze kontaktovat dovozce usazeného na území Evropské unie nebo Švýcarska;

b)

pro účely povinností stanovených v čl. 7 odst. 3 a čl. 9 odst. 8 nařízení (EU) 2016/426 a v odpovídajících předpisech Švýcarska je dostačující, aby výrobce usazený na území Evropské unie nebo Švýcarska uchovával technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh v Evropské unii nebo ve Švýcarsku. V případě, že výrobce není usazen na území Evropské unie nebo Švýcarska, je dostačující, aby dovozce usazený na území Evropské unie nebo Švýcarska uchovával kopii EU prohlášení o shodě, nebo případně osvědčení o shodě, pro potřebu orgánů dozoru nad trhem a aby zajistil, že těmto orgánům bude možné na vyžádání poskytnout technickou dokumentaci po dobu deseti let od uvedení spotřebiče nebo vybavení na trh v Evropské unii nebo ve Švýcarsku;

c)

pro účely povinností stanovených v čl. 7 odst. 4 druhém pododstavci a v čl. 9 odst. 6 nařízení (EU) 2016/426 a v odpovídajících předpisech Švýcarska je dostačující, aby tyto povinnosti splňoval výrobce usazený na území Evropské unie nebo Švýcarska, nebo v případě, že výrobce není usazený na území Evropské unie nebo Švýcarska, dovozce usazený na území Evropské unie nebo Švýcarska.

1.2.   Zplnomocněný zástupce

Pro účely povinnosti stanovené v čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2016/426 a v odpovídajících předpisech Švýcarska se zplnomocněným zástupcem rozumí fyzická nebo právnická osoba usazená v Evropské unii nebo ve Švýcarsku, která byla písemně zplnomocněna výrobcem, aby jednala jeho jménem podle ustanovení čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) 2016/426 nebo odpovídajících předpisů Švýcarska.

1.3.   Spolupráce s orgány dozoru nad trhem

Příslušný vnitrostátní orgán dozoru nad trhem členského státu Evropské unie nebo Švýcarska může na základě odůvodněné žádosti požádat příslušné hospodářské subjekty v Evropské unii a ve Švýcarsku, aby poskytly všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody spotřebiče nebo vybavení s právními předpisy uvedenými v oddílu I.

Tento orgán se může obrátit na hospodářský subjekt usazený na území druhé strany buď přímo, nebo s pomocí příslušného vnitrostátního orgánu dozoru nad trhem druhé strany. Může požádat výrobce nebo případně zplnomocněné zástupce a dovozce o poskytnutí dokumentace v jazyce snadno srozumitelném pro tento orgán. Může hospodářské subjekty požádat, aby spolupracovaly při činnostech, jejichž cílem je vyloučit rizika vyvolaná spotřebičem nebo vybavením.

2.   Výměna zkušeností

Švýcarské orgány, které provádějí jmenování, se mohou účastnit výměny zkušeností mezi vnitrostátními orgány členských států uvedené v článku 34 nařízení (EU) 2016/426.

3.   Koordinace subjektů posuzování shody

Švýcarské jmenované subjekty posuzování shody se mohou účastnit mechanismů koordinace a spolupráce podle článku 35 nařízení (EU) 2016/426, a to přímo nebo prostřednictvím určených zástupců.

4.   Vzájemná pomoc orgánů dozoru nad trhem

Podle čl. 9 odst. 1 dohody zajistí strany účinnou spolupráci a výměnu informací mezi svými orgány dozoru nad trhem. Orgány dozoru nad trhem členských států a Švýcarska spolupracují a vyměňují si informace. Poskytují si vzájemnou pomoc v přiměřeném rozsahu tím, že si poskytují informace nebo dokumentaci týkající se hospodářských subjektů usazených v některém z členských států nebo ve Švýcarsku.

5.   Postup pro nakládání se spotřebiči nebo s vybavením představujícími riziko, jež se netýká pouze území daného státu

Podle čl. 12 odst. 4 této dohody v případech, kdy orgány dozoru nad trhem určitého členského státu nebo Švýcarska přijaly opatření nebo mají dostatečné důvody domnívat se, že spotřebič nebo vybavení, na něž se vztahuje tato kapitola, představují riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob nebo pro domácí zvířata nebo majetek, na něž se vztahují právní předpisy zmíněné v oddílu I této kapitoly, a pokud se domnívají, že se nesoulad netýká pouze území daného členského státu, informují Evropskou komisi, ostatní členské státy a Švýcarsko neprodleně o:

—

výsledcích hodnocení a o opatřeních, která má příslušný hospodářský subjekt na jejich žádost přijmout,

—

pokud příslušný hospodářský subjekt nepřijme odpovídající nápravné opatření, všech vhodných prozatímních opatřeních přijatých za účelem zákazu nebo omezení dodávání spotřebičů nebo vybavení na trh daného členského státu nebo za účelem jejich stažení z trhu nebo z oběhu.

Součástí těchto informací jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci nevyhovujícího spotřebiče nebo vybavení, údaje o jejich původu, povaze údajného nesouladu a souvisejícího rizika, povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a stanoviska příslušného hospodářského subjektu. Konkrétně je nutno uvést, zda je důvodem nesouladu některý z těchto nedostatků:

—

spotřebič nebo vybavení nesplňuje požadavky na zdraví nebo bezpečnost osob nebo pro domácí zvířata nebo majetek uvedené v právních předpisech v oddílu I, nebo

—

nedostatky v harmonizovaných normách uvedených v právních předpisech v oddílu I.

Švýcarsko nebo členské státy neprodleně informují Evropskou komisi a ostatní vnitrostátní orgány o veškerých opatřeních, která přijaly, a o všech doplňujících údajích o nesouladu dotčeného spotřebiče nebo vybavení, které mají k dispozici.

Členské státy a Švýcarsko zajistí, aby byla v souvislosti s dotčeným spotřebičem nebo vybavením bezodkladně přijata náležitá omezující opatření, jako je stažení tohoto spotřebiče nebo vybavení z jejich trhu.

6.   Ochranný postup v případě námitek proti vnitrostátním opatřením

Pokud Švýcarsko nebo členský stát nesouhlasí s vnitrostátním opatřením uvedeným v bodě 5, oznámí Evropské komisi své námitky do tří měsíců od obdržení informace.

Pokud po uplatnění postupu stanoveného v bodě 5 vznese členský stát nebo Švýcarsko námitky proti opatření přijatému Švýcarskem či členským státem nebo pokud se Komise domnívá, že vnitrostátní opatření je v rozporu s příslušnými právními předpisy uvedenými v oddílu I, zahájí Evropská komise neprodleně konzultace s členskými státy, Švýcarskem a prostřednictvím švýcarských orgánů s příslušným hospodářským subjektem nebo příslušnými hospodářskými subjekty. Komise provede hodnocení daného vnitrostátního opatření, aby určila, zda je oprávněné, či nikoli.

Je-li vnitrostátní opatření týkající se určitého spotřebiče nebo vybavení považováno za:

—

oprávněné, všechny členské státy a Švýcarsko přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byly nevyhovující spotřebič nebo vybavení staženy z jejich trhu, a odpovídajícím způsobem informují Komisi,

—

neoprávněné, dotčený členský stát nebo Švýcarsko dané opatření odvolá.

V souladu s bodem 8 může strana postoupit záležitost výboru zřízenému podle článku 10 této dohody.

7.   Spotřebiče nebo vybavení, které jsou v souladu s právními předpisy, ale přesto představují riziko

Pokud členský stát nebo Švýcarsko zjistí, že spotřebič nebo vybavení, které hospodářský subjekt uvedl na trh EU a na švýcarský trh, jsou sice v souladu s právními předpisy uvedenými v oddílu I této kapitoly, ale přesto představují riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob nebo pro domácí zvířata nebo majetek, přijme veškerá vhodná opatření a ihned o nich uvědomí Komisi, ostatní členské státy a Švýcarsko. Informace musí obsahovat všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci dotčeného spotřebiče nebo vybavení, údaje o jeho původu a dodavatelském řetězci, povaze souvisejícího rizika a povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni.

Evropská komise neprodleně zahájí konzultace s členskými státy, Švýcarskem a prostřednictvím švýcarských orgánů s příslušným hospodářským subjektem či příslušnými hospodářskými subjekty a provede hodnocení přijatých vnitrostátních opatření, aby určila, zda je vnitrostátní opatření oprávněné, či nikoli, a v případě potřeby navrhne vhodná opatření.

V souladu s bodem 8 může strana postoupit záležitost výboru zřízenému podle článku 10 této dohody.

8.   Ochranná doložka v případě přetrvávající neshody mezi stranami

V případě neshody mezi stranami ohledně opatření uvedených v bodech 6 a 7 bude případ předán výboru zřízenému podle článku 10 této dohody, který rozhodne o vhodném dalším postupu, včetně možnosti nechat provést odborné posouzení.

Jestliže výbor posoudí, že opatření je:

a)

oprávněné, přijmou strany nezbytná opatření k zajištění toho, aby byly nevyhovující spotřebič nebo vybavení staženy z jejich trhu;

b)

neoprávněné, vnitrostátní orgán členského státu nebo Švýcarska opatření odvolá.

9.   Výměna informací

V souladu s článkem 12 dohody si strany vyměňují informace ohledně druhů plynu a odpovídajících vstupních tlacích plynných paliv používaných na svém území, jež jsou uvedeny v příloze II nařízení (EU) 2016/426. Kromě toho Švýcarsko podá informace o uvedených změnách do šesti měsíců od oznámení plánovaných změn. Evropská unie podá informace o uvedených změnách do šesti měsíců od obdržení oznámení od členského státu.“

PŘÍLOHA D

V příloze 1, Výrobní odvětví, se kapitola 19, Lanové dráhy, zrušuje a nahrazuje tímto (níže uvedené znění nabývá účinku dnem 21. dubna 2018, kdy začne platit nařízení (EU) 2016/424 a odpovídající právní předpisy Švýcarska, s výjimkou oddílu IV, který nabude účinku téhož dne jako toto rozhodnutí):

„KAPITOLA 19

LANOVÉ DRÁHY

ODDÍL I

Právní a správní předpisy

Předpisy podle čl. 1 odst. 2

Evropská unie

1.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424 ze dne 9. března 2016 o lanových dráhách a o zrušení směrnice 2000/9/ES (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 1).

Švýcarsko

100.

Spolkový zákon ze dne 23. června 2006 o lanových dráhách pro dopravu osob (RO 2006 5753), naposledy pozměněný dne 20. března 2009 (RO 2009 5597)

101.

Nařízení ze dne 21. prosince 2006 o lanových dráhách pro dopravu osob (RO 2007 39), naposledy pozměněný dne 11. října 2017 (RO 2017 5831)

102.

Nařízení ze dne 17. června 1996 o švýcarském akreditačním systému a o jmenování zkušebních laboratoří a subjektů posuzování shody (RO 1996 1904), naposledy pozměněné dne 25. listopadu 2015 (RO 2016 261)

ODDÍL II

Subjekty posuzování shody

Výbor zřízený podle článku 10 této dohody vypracuje a aktualizuje v souladu s postupem podle článku 11 dohody seznam subjektů posuzování shody.

ODDÍL III

Orgány, které provádějí jmenování

Výbor zřízený podle článku 10 této dohody vypracuje a aktualizuje seznam orgánů, které provádějí jmenování, oznámených stranami.

ODDÍL IV

Zvláštní pravidla pro jmenování subjektů posuzování shody

Při jmenování subjektů posuzování shody dodržují orgány, které provádějí jmenování, obecné zásady obsažené v příloze 2 této dohody a kritéria pro posuzování stanovená v kapitole IV nařízení (EU) 2016/424.

ODDÍL V

Doplňující ustanovení

1.   Hospodářské subjekty

1.1.   Specifické povinnosti hospodářských subjektů v souladu s právními předpisy v oddílu I

V souladu s právními předpisy v oddílu I se na hospodářské subjekty usazené v EU nebo ve Švýcarsku vztahují rovnocenné povinnosti.

Aby se zabránilo zbytečné duplicitě povinností:

a)

pro účely povinností stanovených v čl. 11 odst. 6 a čl. 13 odst. 3 nařízení (EU) 2016/424 a v odpovídajících předpisech Švýcarska postačí uvést jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu, na níž lze kontaktovat výrobce usazeného na území Evropské unie nebo Švýcarska. V případě, že výrobce není usazený na území Evropské unie nebo Švýcarska, postačí uvést jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu, na níž lze kontaktovat dovozce usazeného na území Evropské unie nebo Švýcarska;

b)

pro účely povinností stanovených v čl. 11 odst. 3 a čl. 13 odst. 8 nařízení (EU) 2016/424 a v odpovídajících předpisech Švýcarska je dostačující, aby výrobce usazený na území Evropské unie nebo Švýcarska uchovával technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu třiceti let od uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh v Evropské unii nebo ve Švýcarsku. V případě, že výrobce není usazen na území Evropské unie nebo Švýcarska, je dostačující, aby dovozce usazený na území Evropské unie nebo Švýcarska uchovával kopii EU prohlášení o shodě, nebo případně osvědčení o shodě, pro potřebu orgánů dozoru nad trhem a aby zajistil, že těmto orgánům bude možné na vyžádání poskytnout technickou dokumentaci po dobu třiceti let od uvedení dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh v Evropské unii nebo ve Švýcarsku;

c)

pro účely povinností stanovených v čl. 11 odst. 4 druhém pododstavci a v čl. 13 odst. 6 nařízení (EU) 2016/424 a v odpovídajících předpisech Švýcarska je dostačující, aby tyto povinnosti splňoval výrobce usazený na území Evropské unie nebo Švýcarska, nebo v případě, že výrobce není usazený na území Evropské unie nebo Švýcarska, dovozce usazený na území Evropské unie nebo Švýcarska.

1.2.   Zplnomocněný zástupce

Pro účely povinnosti stanovené v čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) 2016/424 a v odpovídajících předpisech Švýcarska se zplnomocněným zástupcem rozumí fyzická nebo právnická osoba usazená v Evropské unii nebo ve Švýcarsku, která byla písemně zplnomocněna výrobcem, aby jednala jeho jménem podle ustanovení čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2016/424 nebo odpovídajících předpisů Švýcarska.

1.3.   Spolupráce s orgány dozoru nad trhem

Příslušný vnitrostátní orgán dozoru nad trhem členského státu Evropské unie nebo Švýcarska může na základě odůvodněné žádosti požádat příslušné hospodářské subjekty v Evropské unii a ve Švýcarsku, aby poskytly všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody dílčího systému nebo bezpečnostního prvku s právními předpisy uvedenými v oddílu I.

Tento orgán se může obrátit na hospodářský subjekt usazený na území druhé strany buď přímo, nebo s pomocí příslušného vnitrostátního orgánu dozoru nad trhem druhé strany. Může požádat výrobce nebo případně zplnomocněné zástupce a dovozce o poskytnutí dokumentace v jazyce snadno srozumitelném pro tento orgán. Může hospodářské subjekty požádat, aby spolupracovaly při činnostech, jejichž cílem je vyloučit rizika vyvolaná dílčím systémem nebo bezpečnostním prvkem.

2.   Výměna zkušeností

Švýcarské orgány, které provádějí jmenování, se mohou účastnit výměny zkušeností mezi vnitrostátními orgány členských států uvedené v článku 37 nařízení (EU) 2016/424.

3.   Koordinace subjektů posuzování shody

Švýcarské jmenované subjekty posuzování shody se mohou účastnit mechanismů koordinace a spolupráce podle článku 38 nařízení (EU) 2016/424, a to přímo nebo prostřednictvím určených zástupců.

4.   Vzájemná pomoc orgánů dozoru nad trhem

Podle čl. 9 odst. 1 dohody zajistí strany účinnou spolupráci a výměnu informací mezi svými orgány dozoru nad trhem. Orgány dozoru nad trhem členských států a Švýcarska spolupracují a vyměňují si informace. Poskytují si vzájemnou pomoc v přiměřeném rozsahu tím, že si poskytují informace nebo dokumentaci týkající se hospodářských subjektů usazených v některém z členských států nebo ve Švýcarsku.

5.   Postup pro nakládání s dílčími systémy nebo bezpečnostními prvky představujícími riziko, jež se netýká pouze území daného státu

Podle čl. 12 odst. 4 této dohody v případech, kdy orgány dozoru nad trhem určitého členského státu nebo Švýcarska přijaly opatření nebo mají dostatečné důvody domnívat se, že dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, na něž se vztahuje tato kapitola, představují riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob nebo pro majetek, na něž se vztahují právní předpisy zmíněné v oddílu I této kapitoly, a pokud se domnívají, že se nesoulad netýká pouze území daného členského státu, informují Evropskou komisi, ostatní členské státy a Švýcarsko neprodleně o:

—

výsledcích hodnocení a o opatřeních, která má příslušný hospodářský subjekt na jejich žádost přijmout,

—

pokud příslušný hospodářský subjekt nepřijme odpovídající nápravné opatření, všech vhodných prozatímních opatřeních přijatých za účelem zákazu nebo omezení dodávání dílčího systému nebo bezpečnostního prvku na trh daného členského státu nebo za účelem jejich stažení z trhu nebo z oběhu.

Součástí těchto informací jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci nevyhovujícího dílčího systému nebo bezpečnostního prvku, údaje o jejich původu, povaze údajného nesouladu a souvisejícího rizika, povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a stanoviska příslušného hospodářského subjektu. Konkrétně je nutno uvést, zda je důvodem nesouladu některý z těchto nedostatků:

—

dílčí systém nebo bezpečnostní prvek nesplňuje požadavky na zdraví nebo bezpečnost osob nebo pro majetek uvedené v právních předpisech v oddílu I, nebo

—

nedostatky v harmonizovaných normách uvedených v právních předpisech v oddílu I.

Švýcarsko nebo členské státy neprodleně informují Evropskou komisi a ostatní vnitrostátní orgány o veškerých opatřeních, která přijaly, a o všech doplňujících údajích o nesouladu dotčeného dílčího systému nebo bezpečnostního prvku, které mají k dispozici.

Členské státy a Švýcarsko zajistí, aby byla v souvislosti s dotčeným dílčím systémem nebo bezpečnostním prvkem bezodkladně přijata náležitá omezující opatření, jako je stažení tohoto dílčího systému nebo bezpečnostního prvku z jejich trhu.

6.   Ochranný postup v případě námitek proti vnitrostátním opatřením

Pokud Švýcarsko nebo členský stát nesouhlasí s vnitrostátním opatřením uvedeným v bodě 5, oznámí Evropské komisi své námitky do tří měsíců od obdržení informace.

Pokud po uplatnění postupu stanoveného v bodě 5 vznese členský stát nebo Švýcarsko námitky proti opatření přijatému Švýcarskem či členským státem nebo pokud se Komise domnívá, že vnitrostátní opatření je v rozporu s příslušnými právními předpisy uvedenými v oddílu I, zahájí Evropská komise neprodleně konzultace s členskými státy, Švýcarskem a prostřednictvím švýcarských orgánů s příslušným hospodářským subjektem nebo příslušnými hospodářskými subjekty. Komise provede hodnocení daného vnitrostátního opatření, aby určila, zda je oprávněné, či nikoli.

Je-li vnitrostátní opatření týkající se určitého dílčího systému nebo bezpečnostního prvku považováno za:

—

oprávněné, všechny členské státy a Švýcarsko přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byl nevyhovující dílčí systém nebo bezpečnostní prvek stažen z jejich trhu, a odpovídajícím způsobem informují Komisi,

—

neoprávněné, dotčený členský stát nebo Švýcarsko dané opatření odvolá.

V souladu s bodem 8 může strana postoupit záležitost výboru zřízenému podle článku 10 této dohody.

7.   Dílčí systémy nebo bezpečnostní prvky, které jsou v souladu s právními předpisy, ale přesto představují riziko

Pokud členský stát nebo Švýcarsko zjistí, že dílčí systém nebo bezpečnostní prvek, které hospodářský subjekt uvedl na trh EU a na švýcarský trh, jsou sice v souladu s právními předpisy uvedenými v oddílu I této kapitoly, ale přesto představují riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob nebo pro majetek, přijme veškerá vhodná opatření a ihned o nich uvědomí Komisi, ostatní členské státy a Švýcarsko. Informace musí obsahovat všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci dotčeného dílčího systému nebo bezpečnostního prvku, údaje o jeho původu a dodavatelském řetězci, povaze souvisejícího rizika a povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni.

Evropská komise neprodleně zahájí konzultace s členskými státy, Švýcarskem a prostřednictvím švýcarských orgánů s příslušným hospodářským subjektem či příslušnými hospodářskými subjekty a provede hodnocení přijatých vnitrostátních opatření, aby určila, zda je vnitrostátní opatření oprávněné, či nikoli, a v případě potřeby navrhne vhodná opatření.

V souladu s bodem 8 může strana postoupit záležitost výboru zřízenému podle článku 10 této dohody.

8.   Ochranná doložka v případě přetrvávající neshody mezi stranami

V případě neshody mezi stranami ohledně opatření uvedených v bodech 6 a 7 bude případ předán výboru zřízenému podle článku 10 této dohody, který rozhodne o vhodném dalším postupu, včetně možnosti nechat provést odborné posouzení.

Jestliže výbor posoudí, že opatření je:

a)

oprávněné, přijmou strany nezbytná opatření k zajištění toho, aby byl nevyhovující dílčí systém nebo bezpečnostní prvek stažen z jejich trhu;

b)

neoprávněné, vnitrostátní orgán členského státu nebo Švýcarska opatření odvolá.“