9.3.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 67/3

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/344

ze dne 14. listopadu 2017,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria týkající se metodiky oceňování rozdílu v zacházení v rámci řešení krize

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (1), a zejména na čl. 74 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Je vhodné, aby existovala pravidla, která stanoví metodiku pro provedení ocenění, jež má určit případný rozdíl mezi skutečným zacházením s akcionáři a věřiteli, ve vztahu k nimž bylo provedeno jedno nebo více opatření k řešení krize, a částkou, kterou by tito akcionáři a věřitelé obdrželi v případě, že by instituce nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) směrnice 2014/59/EU (dále jen „subjekt“) vstoupil do běžného úpadkového řízení ke dni, k němuž bylo přijato rozhodnutí k řešení krize tohoto subjektu podle článku 82 směrnice 2014/59/EU.

(2)	Případný rozdíl v zacházení, který má u konkrétních akcionářů a věřitelů za následek vyšší ztráty v rámci řešení krize, by měl tyto akcionáře a věřitele opravňovat k náhradě z mechanismů financování k řešení krizí podle čl. 101 odst. 1 písm. e) směrnice 2014/59/EU.

(3)

Následné ocenění musí být provedeno požadovanou nezávislou osobou, která splňuje podmínky stanovené v článku 38 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1075 (2) (dále jen „odhadce“), co nejdříve po uskutečnění jednoho či více opatření k řešení krize, a to i v případě, že jejich dokončení může nějaký čas trvat. Toto ocenění by mělo vycházet z dostupných informací, které se vztahují ke dni, k němuž bylo přijato rozhodnutí k řešení krize daného subjektu, aby se náležitě zohlednily zvláštní okolnosti, jako je krize na trhu, jež existovaly ke dni vydání rozhodnutí k řešení krize. Informace získané po dni přijetí rozhodnutí k řešení krize by se měly použít pouze tehdy, mohly-li být k tomuto dni přiměřeně známy.

(4)

Aby bylo zajištěno provedení komplexního a věrohodného ocenění, měl by mít odhadce přístup k příslušné právní dokumentaci, včetně seznamu všech pohledávek a podmíněných pohledávek vůči subjektu, které jsou klasifikovány podle jejich priority v běžném úpadkovém řízení. Odhadce by měl mít možnost uzavírat dohody za účelem získání odborného poradenství či odborných znalostí, jež jsou podle okolností zapotřebí.

(5)

Za účelem stanovení zacházení, jehož by se akcionářům a věřitelům dostalo v případě, že by subjekt vstoupil do běžného úpadkového řízení, by měl odhadce určit očekávané časování a částku čistých peněžních toků, jež by každý akcionář a věřitel obdržel v rámci úpadkového řízení, aniž by se předpokládala státní podpora, a které jsou diskontovány příslušnou diskontní sazbou nebo sazbami. Při stanovení tohoto odhadu by odhadce mohl zohlednit rovněž informace týkající se nedávných zkušeností s úpadkem podobných úvěrových institucí, jsou-li tyto informace dostupné a relevantní.

(6)	Skutečné zacházení, jehož se dostalo akcionářům a věřitelům v rámci řešení krize, by mělo být určeno s ohledem na to, zda tito akcionáři resp. věřitelé obdrželi v důsledku přijetí rozhodnutí k řešení krize náhradu ve formě kapitálu, dluhopisů nebo hotovosti.

(7)	Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví (EBA).

(8)

Orgán EBA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Obecná ustanovení

1. Za účelem určení zacházení s akcionáři a věřiteli v běžném úpadkovém řízení se ocenění zakládá pouze na informacích o skutečnostech a okolnostech, které existovaly a které mohly být přiměřeně známy ke dni přijetí rozhodnutí k řešení krize, jež by v případě, že by byly odhadci známy, ovlivnily ocenění aktiv a závazků daného subjektu k tomuto dni.

Pro účely tohoto nařízení se „dnem přijetí rozhodnutí k řešení krize“ rozumí datum, k němuž je přijato rozhodnutí k řešení krize daného subjektu podle článku 82 směrnice 2014/59/EU.

2. Za účelem určení skutečného zacházení s akcionáři a věřiteli v rámci řešení krize vychází odhadce z dostupných informací týkajících se skutečností a okolností, které existovaly k datu či datům přiznání skutečného zacházení, k nimž akcionáři a věřitelé obdrželi náhradu (dále jen „datum nebo data přiznání skutečného zacházení“).

3. Rozhodným dnem pro ocenění je datum přijetí rozhodnutí k řešení krize, jež se může lišit od data přiznání skutečného zacházení. Pokud odhadce považuje dopad diskontování výnosů za zanedbatelný, lze nediskontované výnosy ke dni provedení opatření k řešení krize porovnat přímo s diskontovanou částkou hypotetických výnosů, jež by akcionáři a věřitelé obdrželi v případě, že by ke dni vydání rozhodnutí k řešení krize vstoupil subjekt do běžného úpadkového řízení.

Článek 2

Soupis aktiv a pohledávek

1. Odhadce vyhotoví soupis všech identifikovatelných a podmíněných aktiv ve vlastnictví subjektu. Tento soupis zahrnuje aktiva, u nichž je prokázána existence souvisejících peněžních toků, nebo ji lze přiměřeně očekávat.

2. Odhadci je dán k dispozici seznam všech pohledávek a podmíněných pohledávek vůči subjektu. Tento seznam klasifikuje všechny pohledávky a podmíněné pohledávky podle jejich úrovní priority v běžném úpadkovém řízení. Odhadce může uzavřít dohody za účelem odborného poradenství či odborných znalostí, pokud jde o soulad pořadí pohledávek s použitelným insolvenčním právem.

3. Zatížená aktiva a pohledávky zajištěné těmito aktivy určí odhadce zvlášť.

Článek 3

Jednotlivé kroky ocenění

Za účelem určení případného rozdílu v zacházení podle čl. 74 odst. 2 směrnice 2014/59/EU odhadce posoudí:

zacházení, jehož by se dostalo akcionářům a věřitelům, ve vztahu k nimž byla provedena opatření k řešení krize, nebo příslušnému systému pojištění vkladů v případě, že by ke dni přijetí rozhodnutí k řešení krize vstoupil subjekt do běžného úpadkového řízení, bez ohledu na poskytnutí mimořádné veřejné finanční podpory;

hodnotu restrukturalizovaných pohledávek po uplatnění nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů či jiných pravomocí a nástrojů k řešení krize nebo jiných výnosů, jež akcionáři a věřitelé obdrží k datu nebo datům přiznání skutečného zacházení a které jsou diskontovány ke dni vydání rozhodnutí k řešení krize, považuje-li se to za nutné, aby bylo možno provést spravedlivé srovnání se zacházením uvedeným v písmenu a);

c)	zda u každého věřitele výsledek zacházení podle písmena a) přesahuje výsledek hodnoty uvedené v písmenu b) v souladu s úrovněmi priority v běžném úpadkovém řízení, jak byly určeny podle článku 2.

Článek 4

Určení zacházení s akcionáři a věřiteli v rámci běžného úpadkového řízení

1. Metodika pro provedení ocenění podle čl. 3 písm. a) je omezena na určení diskontované částky očekávaných peněžních toků v běžném úpadkovém řízení.

2. Očekávané peněžní toky jsou diskontovány sazbou nebo sazbami, které případně zohledňují časování spojené s očekávanými peněžními toky, situaci ke dni vydání rozhodnutí k řešení krize, bezrizikové úrokové míry, rizikové prémie u podobných finančních nástrojů, které vydaly obdobné subjekty, tržní podmínky nebo diskontní sazby uplatňované možnými nabyvateli a jiné příslušné vlastnosti oceňovaného prvku či prvků (dále jen „příslušná diskontní sazba“). Příslušná diskontní sazba se nepoužije, pokud jsou konkrétní sazby, které jsou relevantní pro účely ocenění, stanoveny v použitelném insolvenčním právu nebo podle zvyklostí.

3. Při stanovení diskontované částky očekávaných peněžních toků v běžném úpadkovém řízení odhadce zohlední:

a)	použitelné insolvenční právo a zvyklosti v příslušné jurisdikci, jež mohou ovlivňovat faktory, jako jsou očekávaná lhůta pro prodej nebo míry výtěžnosti;

b)	přiměřeně předvídatelné správní náklady, transakční náklady, náklady na údržbu, náklady na prodej a jiné náklady, které vynaložil správce nebo konkurzní správce, jakož i náklady na financování;

c)	informace o nedávných případech úpadku podobných subjektů, jsou-li dostupné a relevantní.

4. U aktiv obchodovaných na aktivním trhu použije odhadce zjištěnou cenu vyjma v případě, kdy prodejnost aktiv daného subjektu omezují zvláštní okolnosti, jako je koncentrace, nasycení a hloubka trhu.

5. U aktiv, která nejsou obchodována na aktivním trhu, zohlední odhadce při stanovení částky a časování očekávaných peněžních toků řadu faktorů včetně:

a)	cen zjištěných na aktivních trzích, na nichž se obchoduje s obdobnými aktivy;

b)	cen zjištěných v běžném úpadkovém řízení či v rámci jiných transakcí s aktivy podobné povahy a stavu, které byly realizovány v tísni;

c)	cen zjištěných v rámci transakcí zahrnujících prodej činnosti nebo její převedení na překlenovací instituci nebo společnost pro správu aktiv v rámci řešení krize u podobných subjektů;

d)	pravděpodobnosti toho, že aktivum vytvoří v běžném úpadkovém řízení čistý peněžní tok;

e)	očekávaných tržních podmínek v dané lhůtě pro prodej, včetně hloubky trhu a schopnosti trhu vyměnit příslušný objem aktiv v dané lhůtě, a

f)	délka stanovené lhůty pro prodej zohledňuje aspekty použitelného insolvenčního práva, včetně očekávané délky likvidace, nebo vlastnosti příslušných aktiv.

6. Odhadce zohlední, zda bude finanční situace subjektu ovlivněna očekávanými peněžními toky, včetně prostřednictvím omezené schopnosti správce sjednat podmínky s potenciálními kupujícími.

7. S výhradou použitelného ustanovení příslušného insolvenčního režimu zohledňují peněžní toky pokud možno smluvní, statutární nebo jiná zákonná práva věřitelů či postupy běžného úpadkového řízení.

8. Hypotetické výnosy plynoucí z ocenění jsou přiděleny akcionářům a věřitelům podle jejich úrovně priority na základě použitelného insolvenčního práva, jak je stanoveno v článku 3.

9. Za účelem stanovení případné nezajištěné částky derivátových pohledávek v případě úpadku použije odhadce metodiky stanovené v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1401 (4), pokud jsou v souladu s insolvenčním právem a zvyklostmi.

Článek 5

Určení skutečného zacházení s akcionáři a věřiteli v rámci řešení krize

1. Odhadce určí všechny pohledávky, které nejsou uhrazeny po odpisu nebo konverzi kapitálových nástrojů a uplatnění případných opatření k řešení krize, a postoupí tyto pohledávky na právnické a fyzické osoby, které byly akcionáři a věřiteli subjektu ke dni vydání rozhodnutí k řešení krize. Kromě případu, kdy právnické a fyzické osoby, které byly akcionáři a věřiteli daného subjektu ke dni vydání rozhodnutí k řešení krize, obdrží v důsledku řešení krize náhradu v hotovosti, určí odhadce skutečné zacházení s nimi v souladu s odstavci 2 až 4.

2. Pokud právnické a fyzické osoby, které byly akcionáři a věřiteli daného subjektu v době vydání rozhodnutí k řešení krize, obdrží v důsledku řešení náhradu ve formě kapitálu, určí odhadce skutečné zacházení s těmito osobami poskytnutím odhadu celkové hodnoty akcií, které byly převedeny na držitele konvertovaných kapitálových nástrojů nebo věřitele s rekapitalizovanými závazky nebo které jim byly vydány jako protiplnění. Tento odhad může vycházet ze stanovené tržní ceny vyplývající z obecně uznávaných metodik oceňování.

3. Pokud právnické a fyzické osoby, které byly akcionáři a věřiteli daného subjektu v době vydání rozhodnutí k řešení krize, obdrží v důsledku řešení krize náhradu ve formě dluhopisů, určí odhadce skutečné zacházení s přihlédnutím k faktorům, jako jsou změny ve smluvních peněžních tocích, jež vyplývají z odpisu nebo konverze, či uplatnění jiných opatření k řešení krize, jakož i příslušné diskontní sazbě.

4. U neuhrazené pohledávky může odhadce zohlednit ceny zjištěné na aktivních trzích se stejnými nebo podobnými nástroji vydanými subjektem v režimu řešení krize nebo jinými podobnými subjekty, jsou-li k dispozici a společně s faktory popsanými v odstavcích 2 a 3.

Článek 6

Zpráva o ocenění

Odhadce vyhotoví pro orgán příslušný k řešení krize zprávu o ocenění, která obsahuje alespoň tyto prvky:

a)	shrnutí ocenění, včetně uvedení rozpětí ocenění a zdrojů nejistoty ocenění;

b)	vysvětlení hlavních metodik a přijatých předpokladů a toho, nakolik je ocenění citlivé na tyto volby;

c)	je-li to možné, vysvětlení toho, proč se ocenění liší od jiných příslušných ocenění, včetně ocenění v rámci řešení krize, která byla provedena v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/345, nebo jiných ocenění podle předpisů či účetních ocenění.

Článek 7

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. listopadu 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190.

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1075 ze dne 23. března 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující obsah ozdravných plánů, plánů řešení krize a skupinových plánů řešení krize, minimální kritéria, která má příslušný orgán posoudit v souvislosti s ozdravnými plány a skupinovými ozdravnými plány, podmínky vnitroskupinové finanční podpory, požadavky na nezávislé odhadce, smluvní uznání pravomoci k odpisu a konverzi, postupy a obsah požadavků na oznamování a oznámení o pozastavení, jakož i běžné fungování kolegií k řešení krize (Úř. věst. L 184, 8.7.2016, s. 1).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1401 ze dne 23. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, pokud jde o regulační technické normy pro metodiky a zásady týkající se ocenění závazků vzniklých z derivátů (Úř. věst. L 228, 23.8.2016, s. 7).

9.3.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 67/8

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/345

ze dne 14. listopadu 2017,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria týkající se metodiky pro posuzování hodnoty aktiv a závazků institucí nebo subjektů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V rámci scénáře řešení krize je důležité rozlišovat mezi počátečním oceněním, při kterém se posuzuje, zda byly splněny podmínky pro odpis a konverzi kapitálových nástrojů nebo podmínka zahájení řešení krize, na jedné straně, a následným oceňováním, jež vytváří základ pro rozhodnutí o uplatnění jednoho nebo více nástrojů k řešení krize, na straně druhé. V souvislosti s počátečním oceněním je vhodné zajistit, aby bylo při určování, zda jsou splněny podmínky pro zahájení řešení krize nebo pro odpis či konverzi kapitálových nástrojů, provedeno poctivé a realistické ocenění aktiv a závazků daného subjektu. Pro účely následného ocenění za účelem poskytnutí informací pro rozhodnutí o opatřeních k řešení krize je důležité zajistit, aby ocenění aktiv a závazků subjektu, jež určuje volbu opatření k řešení krize a rozsah jakéhokoli případného odpisu nebo konverze kapitálových nástrojů v okamžiku neživotaschopnosti, vycházelo ze spravedlivých, obezřetných a realistických předpokladů.

(2)

Aby se zajistilo, že uvedené ocenění je spravedlivé, obezřetné a realistické, je důležité, aby odhadlo dopad událostí před přijetím jakéhokoli opatření k řešení krize nebo před výkonem pravomoci k odpisu nebo konverzi kapitálových nástrojů v okamžiku neživotaschopnosti, jakož i dopad různých opatření, jež může přijmout orgán příslušný k řešení krize.

(3)

Odhadce by měl mít přístup k veškerým zdrojům důležitých informací a odborných znalostí, např. interním záznamům, systémům a modelům dané instituce. Orgán příslušný k řešení krize by v rámci posouzení způsobilosti podle článku 15 směrnice 2014/59/EU měl posoudit, nakolik je možné vnitřní kapacity a systémy při oceňování v rámci řešení krize využít. Odhadci by rovněž mělo být umožněno uzavírat dohody o poskytování odborných rad nebo odborných znalostí. Dostupnost odborných rad nebo odborných znalostí by mohla mít význam například při vypracování odhadu rozdílu v zacházení podle čl. 36 odst. 8 směrnice 2014/59/EU. Orgán příslušný k řešení krize by se proto měl ujistit o tom, že odhadce má přístup buď k seznamu všech pohledávek včetně podmíněných pohledávek vůči subjektu klasifikovaných podle jejich práv a priority v běžném úpadkovém řízení, anebo k odpovídajícím odborným právním znalostem pro přípravu takového seznamu.

(4)

Určit, zda je subjekt v selhání nebo je jeho selhání pravděpodobné, může buď příslušný orgán nebo orgán příslušný k řešení krize v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 32 odst. 1 písm. a) směrnice 2014/59/EU. Pro účely určení, zda je subjekt v selhání nebo je jeho selhání pravděpodobné, by příslušný orgán měl zohlednit ocenění podle kapitoly II tohoto nařízení, pokud je již k dispozici, a měl by zohlednit pokyny vydané Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) podle čl. 32 odst. 6 směrnice 2014/59/EU, jejichž cílem je podpořit sbližování postupů v souvislosti s určováním takových podmínek zahájení řešení krize.

(5)

Oceňování pro účely poskytnutí informací příslušným orgánům nebo orgánům příslušným k řešení krize pro určení, zda jsou splněny podmínky pro zahájení řešení krize nebo podmínky pro odpis nebo konverzi kapitálových nástrojů, by měla být v souladu s použitelným účetním a obezřetnostním právním rámcem. Odhadce by však měl být schopen odchýlit se od předpokladů učiněných vedením daného subjektu, podle nichž se vypracovávají finanční výkazy, v takové míře, v jaké je taková odchylka v souladu s použitelným účetním a obezřetnostním právním rámcem. Při odchýlení se od těchto předpokladů by se ocenění mělo opírat o nejlepší dostupné informace a mělo by být v souladu se stávajícími pokyny pro dohled nebo jinými všeobecně uznávanými zdroji výkladu účetních standardů, aby spravedlivě a realisticky zobrazovalo finanční situaci daného subjektu.

(6)

Je vhodné mít pravidla, která zajistí, aby ocenění pro účely poskytnutí informací pro volbu a podobu opatření k řešení krize nebo pro rozsah odpisů a konverze kapitálových nástrojů v okamžiku neživotaschopnosti byla spravedlivá, obezřetná a realistická, k zajištění toho, aby v okamžiku použití nástrojů k řešení krize byly plně uznány veškeré ztráty nebo byla vykonávána pravomoc k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů. U konkrétních opatření k řešení krize, jež orgán příslušný k řešení krize zvažuje, by měl být zvolen nejvhodnější základ pro měření (hodnota držení nebo hodnota zcizení).

(7)

Je vhodné, aby ocenění pro účely poskytnutí informací pro volbu a podobu opatření k řešení krize nebo rozsah odpisů a konverze kapitálových nástrojů v okamžiku neživotaschopnosti posuzovala ekonomickou hodnotu, a nikoli účetní hodnotu. Uvedená ocenění by měla zohlednit současnou hodnotu peněžních toků, kterou může daný subjekt důvodně očekávat, a to i v případě, že to vyžaduje odchýlení se od účetního rámce nebo od obezřetnostního rámce pro oceňování.

(8)

Ocenění pro účely poskytnutí informací pro volbu a podobu opatření k řešení krize by měla zohlednit, že z pokračujícího držení aktiv mohou vzniknout peněžní toky, avšak měla by vzít v úvahu potenciální účinky řešení krize na budoucí peněžní toky a spravedlivé, obezřetné a realistické předpoklady, pokud jde o poměry selhání a závažnost ztrát. K určení kapitálové hodnoty akcií po konverzi by odhadce dále měl být schopen zohlednit rozumná očekávání ohledně franšízové hodnoty.

(9)	Případně – pokud subjekt není schopen držet aktiva nebo je k dosažení cílů řešení krize považováno za nezbytné nebo vhodné jejich zcizení – by ocenění mělo zohlednit, že tyto peněžní toky mohou vzniknout ze zcizení aktiv, závazků nebo linií podnikání posuzovaných během určitého období zcizení.

(10)

Hodnota zcizení by měla být obecně chápána jako odpovídající dostupné tržní ceně, kterou by bylo možné získat na trhu za konkrétní aktivum nebo skupinu aktiv, a může zohlednit slevu, která je přiměřená s ohledem na objem převáděných aktiv. Odhadce by však měl být schopen tam, kde je to vhodné vzhledem k opatřením, jež mají být přijata v rámci plánu řešení krize, určit hodnotu odprodeje pomocí snížení takové dostupné tržní ceny o případnou slevu při urychleném odprodeji. Pokud aktiva nemají likvidní trh, měla by se hodnota odprodeje určit na základě dostupných cen na trzích, na kterých se obchoduje s obdobnými aktivy, nebo na základě modelových výpočtů provedených s použitím dostupných tržních parametrů s případným zohledněním slev pro nelikviditu. Pokud se předpokládá nástroj převodu činností nebo použití nástroje překlenovací instituce, lze při určení hodnoty zcizení zohlednit rozumná očekávání ohledně franšízové hodnoty.

(11)

Pro účely zajištění soudržnosti mezi výpočtem odhadu zacházení, jakého by se podle očekávání akcionářům a každé třídě věřitelů dostalo, kdyby daná instituce nebo subjekt byly likvidovány v běžném úpadkovém řízení, který vyžaduje čl. 36 odst. 8 směrnice 2014/59/EU, a oceněním prováděným po vyřešení krize podle článku 74 uvedené směrnice je důležité, aby odhadce podle potřeby používal kritéria stanovená pro toto ocenění.

(12)

Prozatímní ocenění podle čl. 36 odst. 9 směrnice 2014/59/EU, jež vytváří základ pro rozhodování o přijetí vhodných opatření k řešení krize, by mělo obsahovat rezervu, jejímž cílem je odhadnout výši dodatečných ztrát. Tato rezerva by měla vycházet ze spravedlivého, obezřetného a realistického posouzení těchto dodatečných ztrát. Rozhodnutí a předpoklady, o něž se opírá výpočet rezervy, by měly být náležitě vysvětleny a odůvodněny ve zprávě o ocenění.

(13)

Při ocenění podle čl. 36 odst. 15 písm. a) a c) směrnice 2014/59/EU by odhadce měl vysvětlit a odůvodnit hlavní předpoklady, nejistoty a citlivost ocenění vůči těmto hlavním předpokladům a nejistotám. Ve zprávě o ocenění by měly být uvedeny významné rozdíly mezi předpoklady použitými při ocenění a předpoklady, ze kterých vycházejí účetní nebo regulační informace, jsou-li tyto rozdíly odhadci známy. V uvedené zprávě by odhadce měl rovněž zaznamenat jakékoli další související informace, jež by podle jeho názoru byly nápomocné orgánu příslušnému k řešení krize.

(14)

Kritéria uvedená v tomto nařízení by měla být stanovena výlučně pro provádění ocenění podle článku 36 směrnice 2014/59/EU. Neměla by nahrazovat nebo pozměňovat účetní zásady a normy ani obezřetnostní právní rámec, který platí pro subjekty v jiných souvislostech než při řešení krize. Mělo by však být umožněno informace vyplývající z ocenění použít ke zjištění případného nesprávného uplatňování účetních norem nebo obezřetnostního právního rámce daným subjektem nebo k určení změn účetních pravidel daného subjektu nebo pro předpoklady nebo úsudky, z nichž vychází měření aktiv a závazků. Tyto okolnosti by měly být zohledněny například při vypracování aktuální rozvahy podle čl. 36 odst. 6 směrnice 2014/59/EU. Za tímto účelem by odhadce měl poskytnout náležité vysvětlení rozdílů mezi stávající a aktuální rozvahou.

(15)	Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem předložených Komisi orgánem EBA.

(16)

Orgán EBA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, ze kterých toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (2),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)	„oceněním“ buď posouzení aktiv a závazků určitého subjektu, které provádí odhadce podle čl. 36 odst. 1 směrnice 2014/59/EU, nebo prozatímní ocenění, které provádí podle situace buď orgán příslušný k řešení krize, nebo odhadce, podle čl. 36 odst. 2, respektive odst. 9 uvedené směrnice;

b)	„odhadcem“ buď nezávislý odhadce ve smyslu článku 38 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1075 (3), nebo orgán příslušný k řešení krize při provádění prozatímního ocenění podle čl. 36 odst. 2 a 9 směrnice 2014/59/EU;

c)	„subjektem“ instituce nebo subjekt podle čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) směrnice 2014/59/EU;

d)	„reálnou hodnotou“ cena, která by byla získána za prodej aktiva nebo zaplacena za převod závazku v rámci řádné transakce mezi účastníky trhu v den ocenění, dle vymezení v příslušném účetním rámci;

„hodnotou držení“ současná hodnota peněžních toků, diskontovaná s použitím odpovídající sazby, kterou může subjekt na základě spravedlivých, obezřetných a realistických předpokladů důvodně očekávat, ponechá-li si určitá aktiva a závazky, s ohledem na faktory ovlivňující chování zákazníka nebo protistrany nebo na jiné parametry oceňování v souvislosti s řešením krize;

f)	„hodnotou zcizení“ základ pro měření podle čl. 12 odst. 5;

„franšízovou hodnotou“ čistá současná hodnota peněžních toků, jež podle důvodných předpokladů vyplyne z údržby a obnovy aktiv a závazků nebo činností, a která zahrnuje dopad jakýchkoli případných obchodních příležitostí, včetně příležitostí vyplývajících z různých opatření k řešení krize posuzovaných odhadcem. Franšízová hodnota může být vyšší nebo nižší než hodnota vyplývající ze smluvních podmínek aktiv a závazků existujících ke dni ocenění;

h)	„kapitálovou hodnotou“ odhadovaná tržní cena převedených nebo vydaných akcií, jež vyplývá z použití obecně uznávaných metod oceňování. V závislosti na povaze aktiv nebo činnosti může kapitálová hodnota zahrnovat franšízovou hodnotu;

i)	„základem pro měření“ přístup k určování peněžních částek, v nichž odhadce vyjadřuje aktiva nebo závazky;

j)	„dnem zahájení řešení krize“ den, kdy bylo přijato rozhodnutí o řešení krize daného subjektu podle článku 82 směrnice 2014/59/EU.

Článek 2

Obecná kritéria

1. Při provádění ocenění odhadce posoudí okolnosti ovlivňující očekávané peněžní toky aktiv a závazků daného subjektu a diskontní sazby použitelné na tyto aktiva a závazky a usiluje o věrné zobrazení finanční situace subjektu v souvislosti s příležitostmi a riziky, jimž je tento subjekt vystaven.

2. Odhadce sdělí a odůvodní hlavní předpoklady použité při ocenění. Každá významná odchylka od předpokladů použitých vedením subjektu při vypracovávání finančních výkazů a při výpočtu regulatorního kapitálu a kapitálových požadavků subjektu, použitá při ocenění, se odůvodní na základě nejlepších dostupných informací.

3. Odhadce poskytne co nejpřesnější bodový odhad hodnoty daného aktiva, závazku nebo jejich kombinace. Kde je to vhodné, poskytnou se výsledky ocenění také ve formě rozpětí hodnot.

4. Kritéria stanovená v tomto nařízení pro měření jednotlivých aktiv a závazků určitého subjektu se použijí také při měření portfolií, skupin aktiv, kombinací aktiv a závazků, činností nebo subjektu posuzovaného jako celek podle toho, jak vyžadují okolnosti.

5. V rámci ocenění se věřitelé rozdělí do tříd na základě stupně priority podle použitelného insolvenčního práva a uvedou se tyto odhady:

a)	hodnoty pohledávek v každé třídě podle použitelného insolvenčního práva a, je-li to případné a proveditelné, podle smluvních práv přiznaných věřitelům;

výnosů, jež by každá třída získala, kdyby byl daný subjekt likvidován v běžném úpadkovém řízení.

Při výpočtu odhadů podle prvního pododstavce písm. a) a b) může odhadce případně použít kritéria uvedená v článku 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/344 ze dne 14. listopadu 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria týkající se metodiky oceňování rozdílu v zacházení v rámci řešení krize.

6. Je-li to vhodné a proveditelné s ohledem na načasování a věrohodnost ocenění, může si orgán příslušný k řešení krize vyžádat několik ocenění. V takovém případě orgán příslušný k řešení krize stanoví kritéria pro určení, jak se tato ocenění použijí pro účely uvedené v článku 36 směrnice 2014/59/EU.

Článek 3

Den ocenění

Dnem ocenění je jeden z těchto dnů:

a)	referenční den určený odhadcem na základě dne pokud možno co nejblíže před předpokládaným dnem rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize zahájit řešení krize daného subjektu nebo vykonat pravomoc k odpisu nebo konverzi kapitálových nástrojů;

b)	pokud se provádí konečné následné ocenění, jež vyžaduje čl. 36 odst. 10 směrnice 2014/59/EU, den zahájení řešení krize;

c)	v souvislosti se závazky vzniklými z derivátových smluv okamžik určený podle článku 8 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1401 (4).

Článek 4

Zdroje informací

Ocenění je založeno na všech informacích relevantních k datu ocenění, jež považuje odhadce za důležité. Kromě finančních výkazů daného subjektu, souvisejících auditních zpráv a regulačních výkazů za období končící co nejblíže přede dnem ocenění mohou tyto relevantní informace zahrnovat:

a)	aktualizované finanční a regulační výkazy vypracované subjektem co nejblíže ke dni ocenění;

b)	vysvětlení hlavních metodik, předpokladů a úsudků, které subjekt používá za účelem vypracování finančních a regulačních výkazů;

c)	údaje obsažené v záznamech subjektu;

d)	relevantní tržní údaje;

e)	závěry vyvozené odhadcem z rozhovorů s vedením a auditory;

f)	jsou-li dispozici, posouzení finanční situace subjektu v rámci dohledu, včetně informací získaných podle čl. 27 odst. 1 písm. h) směrnice 2014/59/EU;

g)	celoodvětvová posouzení kvality aktiv, pokud jsou relevantní pro aktiva daného subjektu, a výsledky zátěžových testů;

h)	ocenění provedená u jiných subjektů, patřičně upravená, aby odrážela konkrétní situaci daného subjektu;

i)	historické informace, patřičně upravené s cílem vyloučit faktory, které již nejsou relevantní, a začlenit jiné faktory, které neměly vliv na tyto historické informace, nebo

j)	analýzy trendů, patřičně upravené, aby odrážely konkrétní situaci daného subjektu.

Článek 5

Dopad skupinových ujednání

1. Je-li daný subjekt součástí skupiny, odhadce zohlední dopad, který na hodnotu aktiv a závazků mohou mít stávající smluvní ujednání o podpoře uvnitř skupiny, pokud je vzhledem k okolnostem pravděpodobné, že budou tato ujednání uskutečněna.

2. Dopad jiných formálních nebo neformálních ujednání v rámci skupiny zohlední odhadce pouze v případě, kdy je vzhledem k okolnostem pravděpodobně, že tato ujednání zůstanou v platnosti v souvislosti s napjatou finanční situací skupiny nebo při řešení krize.

3. Odhadce zjistí, zda zdroje subjektu ve skupině jsou k dispozici k pokrytí ztrát jiných subjektů v rámci skupiny.

Článek 6

Zpráva o ocenění

Odhadce vypracuje zprávu o ocenění pro orgán příslušný k řešení krize, která obsahuje alespoň tyto prvky:

a)	s výjimkou případů uvedených v čl. 36 odst. 9 směrnice 2014/59/EU informace uvedené v čl. 36 odst. 6 písm. a) až c) uvedené směrnice;

b)	s výjimkou případů uvedených v čl. 36 odst. 9 směrnice 2014/59/EU informace uvedené v čl. 36 odst. 8 směrnice 2014/59/EU;

c)	ocenění závazků vzniklých z derivátů provedené podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1401;

d)	shrnutí ocenění včetně vysvětlení nejpřesnějšího bodového odhadu, rozpětí hodnot a zdrojů nejistoty ocenění;

vysvětlení hlavních metodik a předpokladů, které odhadce při provádění ocenění použil, jak citlivé je ocenění na volbu metodik a předpokladů, a – je-li to proveditelné – vysvětlení, jak se tyto metodiky a předpoklady liší od metodik a předpokladů použitých při jiných relevantních oceněních včetně jakýchkoli případných předběžných ocenění v rámci řešení krize;

f)	jakékoli další informace, které by podle názoru odhadce byly užitečné pro orgán příslušný k řešení krize nebo příslušný orgán pro účely čl. 36 odst. 1 až 11 směrnice 2014/59/EU.

KAPITOLA II

KRITÉRIA PRO OCEŇOVÁNÍ PRO ÚČELY ČL. 36 ODST. 4 PÍSM. a)

Článek 7

Obecné zásady

1. Ocenění pro účely uvedené v čl. 36 odst. 4 písm. a) směrnice 2014/59/EU se provádí na základě spravedlivých a realistických předpokladů a ve snaze zajistit, aby ztráty v rámci příslušného scénáře byly plně uznány. Pokud je takové ocenění k dispozici, poskytne příslušnému orgánu nebo případně orgánu příslušnému k řešení krize informace k určení, zda je instituce v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, podle čl. 32 odst. 1 písm. a) směrnice 2014/59/EU. Na základě stávajících pokynů v oblasti dohledu nebo jiných všeobecně uznávaných zdrojů uvádějících kritéria napomáhající spravedlivému a realistickému měření různých druhů aktiv a závazků může odhadce zpochybnit předpoklady, údaje, metodiky a úsudky, na kterých daný subjekt založil svá ocenění za účelem splnění povinností v rámci finančního výkaznictví nebo pro účely výpočtu regulatorního kapitálu a kapitálových požadavků, a pro účely ocenění od nich odhlédnout.

2. Odhadce určí nejvhodnější metodiky oceňování, jež mohou vycházet z vnitřních modelů daného subjektu, pokud odhadce považuje za vhodné zohlednit povahu rámce pro řízení rizik daného subjektu a kvalitu údajů a informací, které jsou k dispozici.

3. Ocenění musí být v souladu s použitelným účetním rámcem a obezřetnostním regulačním rámcem.

Článek 8

Oblasti vyžadující při oceňování zvláštní pozornost

Odhadce se zvlášť zaměří na oblasti s velkou mírou nejistoty ocenění, jež mají významný dopad na celkové ocenění. U těchto oblastí odhadce poskytne výsledky ocenění ve formě co nejpřesnějších bodových odhadů a případně rozpětí hodnot, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 3. K těmto oblastem patří zejména:

úvěry nebo úvěrová portfolia, u nichž očekávané peněžní toky závisí na schopnosti, ochotě nebo motivaci protistrany plnit své závazky, pokud tato očekávání vycházejí z předpokladů spojených s mírami prodlení, pravděpodobností selhání, se ztrátovostí ze selhání nebo s vlastnostmi nástrojů, zejména nasvědčují-li tomu modely ztrát pro určité portfolio úvěrů;

b)	zpětně nabytá aktiva, u nichž má na peněžní toky vliv jak reálná hodnota daného aktiva v době, kdy daný subjekt přistoupí k výkonu zadržovacího práva na příslušný cenný papír nebo zástavu, tak očekávaný vývoj takové hodnoty po výkonu zadržovacího práva;

c)	nástroje měřené reálnou hodnotou, pokud určení této reálné hodnoty v souladu s účetními nebo obezřetnostními požadavky na jejich tržní ocenění nebo ocenění podle modelu již není vzhledem k okolnostem použitelné nebo platné;

d)	goodwill a nehmotná aktiva, pokud test snížení jejich hodnoty může záviset na subjektivním úsudku, a to i pokud jde o rozumně dosažitelné peněžní toky, diskontní sazby a okruh penězotvorných jednotek;

e)	právní spory a regulační opatření, u nichž mohou očekávané peněžní toky, podléhat různé míře nejistoty ohledně jejich výše a/nebo načasování;

f)	položky zahrnující penzijní aktiva a závazky a položky odložené daňové povinnosti.

Článek 9

Faktory ovlivňující ocenění

1. Odhadce zohlední obecné faktory, jež mohou ovlivnit hlavní předpoklady, z nichž vycházejí hodnoty aktiv a závazků v oblastech uvedených v článku 8, včetně těchto faktorů:

a)	hospodářská situace a situace v příslušném odvětví, jež mají vliv na daný subjekt, včetně příslušných tržních trendů;

b)	obchodní model subjektu a změny v jeho strategii;

c)	kritéria výběru aktiv daného subjektu, včetně politiky upisování úvěrů;

d)	okolnosti a postupy, které pravděpodobně povedou k platebním otřesům;

e)	okolnosti ovlivňující parametry používané k určení rizikově vážených aktiv pro výpočet minimálních kapitálových požadavků;

f)	dopad finanční struktury subjektu na jeho schopnost ponechat si aktiva po očekávanou dobu držení a na jeho schopnost vytvářet předvídatelné peněžní toky;

g)	obavy týkající se likvidity nebo financování obecně nebo likvidity a financování daného subjektu.

2. Odhadce jasně oddělí veškeré významné nerealizované zisky zjištěné v rámci ocenění, v rozsahu, v jakém tyto zisky nebyly v ocenění uznány, a ve zprávě o ocenění uvede odpovídající informace o mimořádných okolnostech, jež k těmto ziskům vedly.

KAPITOLA III

KRITÉRIA PRO OCEŇOVÁNÍ PRO ÚČELY ČL. 36 ODST. 4 PÍSM. b), c), d), e), f) A g) A ČL. 36 ODST. 9 DRUHÉHO PODODSTAVCE

Článek 10

Obecné zásady

1. Odhadce posoudí dopad každého opatření k řešení krize, které může orgán příslušný k řešení krize přijmout, na ocenění za účelem poskytnutí informací pro rozhodnutí podle čl. 36 odst. 4 písm. b) až g) směrnice 2014/59/EU. Aniž je dotčena nezávislost odhadce, může orgán příslušný k řešení krize uskutečnit konzultace s odhadcem za účelem zjištění okruhu opatření k řešení krize, jež tento orgán zvažuje, včetně opatření obsažených v plánu řešení krize nebo, jsou-li odlišná, v jakémkoli navrženém programu řešení krize.

2. K zajištění spravedlivého, obezřetného a realistického ocenění odhadce v případě, že je to vhodné, a v konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize předloží samostatná ocenění, jež zohledňují dopad dostatečně různorodé škály opatření k řešení krize.

3. Odhadce zajistí, aby při použití nástrojů k řešení krize nebo při výkonu pravomocí k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů byly v rámci scénářů, jež odpovídají škále zvažovaných opatření k řešení krize, plně uznány veškeré ztráty z aktiv daného subjektu.

4. Pokud se hodnoty vyplývající z ocenění výrazně liší od hodnot uváděných daným subjektem ve finančních výkazech, použije odhadce předpoklady tohoto ocenění za účelem poskytnutí informací pro úpravu předpokladů a účetních pravidel, které jsou nezbytné pro vypracování aktuální rozvahy vyžadované podle čl. 36 odst. 6 směrnice 2014/59/EU způsobem, který je v souladu s použitelným účetním rámcem. Pokud jde o ztráty zjištěné odhadcem, které nemohou být v aktuální rozvaze uznány, odhadce určí jejich výši, popíše důvody, z nichž určení ztrát vychází, a pravděpodobnost a časový horizont jejich výskytu.

5. Pokud jsou kapitálové nástroje nebo jiné závazky konvertovány na kapitál, uvede se v ocenění odhad kapitálové hodnoty nových akcií, převedených nebo vydaných jako protiplnění držitelům konvertovaných kapitálových nástrojů nebo jiným věřitelům, po konverzi. Tento odhad vytvoří základ pro stanovení konverzního koeficientu nebo konverzních koeficientů podle článku 50 směrnice 2014/59/EU.

Článek 11

Výběr základu pro měření

1. Při výběru nejvhodnějšího základu nebo nejvhodnějších základů pro měření zohlední odhadce všechna opatření k řešení krize, jež mají být posouzena v souladu s čl. 10 odst. 1.

2. Odhadce na základě spravedlivých, obezřetných a realistických předpokladů určí peněžní toky, které daný subjekt může očekávat ze stávajících aktiv a závazků po přijetí posuzovaného nebo posuzovaných opatření k řešení krize, diskontované s použitím odpovídající sazby stanovené podle odstavce 6.

3. Peněžní toky se určí na vhodné úrovni agregace, od jednotlivých aktiv a závazků až po portfolia nebo činnosti, s náležitým ohledem na rozdíly v rizikových profilech.

4. Pokud opatření k řešení krize podle čl. 10 odst. 1 vyžadují, aby si aktiva a závazky ponechal subjekt, který je i nadále fungující institucí, použije odhadce jako vhodný základ pro měření hodnotu držení. Hodnota držení, je-li považována za spravedlivou, obezřetnou a realistickou, může předjímat normalizaci podmínek na trhu.

Hodnota držení se jako základ pro měření nepoužije v případech, kdy jsou aktiva převedena na společnost pro správu aktiv podle článku 42 směrnice 2014/59/EU nebo na překlenovací instituci podle článku 40 uvedené směrnice, nebo pokud se použije nástroj převodu činnosti podle článku 38 směrnice 2014/59/EU.

5. Pokud opatření k řešení krize podle čl. 10 odst. 1 předpokládají prodej aktiv, odpovídají očekávané peněžní toky předpokládaným hodnotám zcizení v očekávaném horizontu zcizení.

6. Diskontní sazby se stanoví s ohledem na načasování peněžních toků, rizikový profil, náklady financování a tržní podmínky, na zvažovanou strategii zcizení a finanční situaci subjektu po vyřešení krize.

Článek 12

Specifické faktory související s odhadem a diskontováním očekávaných peněžních toků

1. Pro účely odhadu peněžních toků použije odhadce při stanovení klíčových vlastností aktiv nebo závazků, které se měří, svůj odborný úsudek. Odhadce použije svůj odborný úsudek také při určení, jak tyto peněžní toky ovlivní ponechání těchto aktiv nebo závazků, jejich případná obnova nebo refinancování, ukončení nebo zcizení, jež předpokládá posuzované opatření k řešení krize.

2. Pokud opatření k řešení krize předpokládá, že si daný subjekt podrží aktivum, ponechá závazek nebo bude pokračovat v činnosti, může odhadce zohlednit faktory potenciálně ovlivňující budoucí peněžní toky, včetně:

a)	změn předpokladů nebo očekávání v porovnání s předpoklady a očekáváními, jež převažovaly v den ocenění, odpovídajících dlouhodobým historickým trendům a přiměřenému časovému horizontu odpovídajícímu předpokládanému období držení aktiv nebo ozdravení subjektu, nebo

b)	dalších nebo alternativních základů nebo metodik pro oceňování, které odhadce považuje za vhodné a jsou v souladu s tímto nařízením, a to i v souvislosti s posouzením kapitálové hodnoty akcií po konverzi.

3. Pokud jde o skupiny aktiv a závazků nebo činností, o nichž se předpokládá, že budou ukončeny, zohlední odhadce náklady a přínosy tohoto řešení.

4. Pokud situace subjektu brání tomuto subjektu v držení aktiva nebo v pokračování v určité činnosti nebo pokud orgán příslušný k řešení krize k dosažení cílů řešení krize považuje za nutný prodej z jiných důvodů, očekávané peněžní toky se vztáhnou k hodnotám zcizení očekávaným během daného období zcizení.

5. Hodnotu zcizení odhadce určí na základě peněžních toků, které může, po odečtení nákladů zcizení a po odečtení očekávané hodnoty jakýchkoli případných poskytnutých záruk, subjekt rozumně očekávat za stávajících převládajících tržních podmínek při běžném prodeji nebo převodu aktiv nebo závazků. Pokud je to vhodné s ohledem na opatření, jež mají být přijata v rámci programu řešení krize, může odhadce určit hodnotu zcizení pomocí snížení o případnou slevu při urychleném prodeji na dostupnou tržní cenu tohoto prodeje nebo převodu. K určení hodnoty zcizení aktiv, jež nemají likvidní trh, odhadce zváží dostupné ceny na trzích, na kterých se obchoduje s obdobnými aktivy, nebo modelové výpočty s použitím dostupných tržních parametrů, s případným zohledněním slev pro nelikviditu.

6. Odhadce vezme v úvahu faktory, jež by mohly ovlivnit hodnoty zcizení a období zcizení, včetně:

a)	hodnot zcizení a období zcizení zjištěných u podobných transakcí, náležitě upravených s ohledem na rozdíly v obchodním modelu a ve finanční struktuře stran těchto transakcí;

b)	výhod nebo nevýhod konkrétní transakce, které jsou specifické pro zúčastněné strany nebo pro podmnožinu účastníků trhu;

c)	jednotlivých atributů aktiva nebo činnosti, které mohou být relevantní pouze pro potenciálního kupujícího nebo pro podmnožinu účastníků trhu;

d)	pravděpodobného dopadu očekávaných prodejů na franšízovou hodnotu subjektu.

7. Při posuzování hodnoty činností pro účely použití nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací instituce může odhadce vzít v úvahu rozumná očekávání ohledně franšízové hodnoty. Taková očekávání týkající se franšízové hodnoty zahrnují očekávání vyplývající z obnovy aktiv, z refinancování otevřeného portfolia nebo z pokračování nebo obnovení činnosti v souvislosti s opatřeními k řešení krize.

8. Odhadce, který dojde k závěru, že nelze důvodně očekávat realistické vyhlídky na zcizení aktiva nebo činnosti, nemusí určovat hodnotu zcizení, avšak odhadne související peněžní toky na základě příslušných vyhlídek na pokračování nebo ukončení. Toto ustanovení se nevztahuje na nástroj oddělení aktiv ani na nástroj převodu činnosti.

9. V případě částí skupiny aktiv nebo činnosti, které budou pravděpodobně likvidovány v rámci běžného úpadkového řízení, může odhadce přihlédnout k hodnotám zcizení a obdobím zcizení zjištěným na aukcích s aktivy podobné povahy a v podobném stavu. Při určování očekávaných peněžních toků se zohlední nelikvidita a absence spolehlivých vstupů pro stanovení hodnot zcizení a z toho vyplývající nutnost použít metodiky oceňování vycházející z nezjistitelných vstupních údajů.

Článek 13

Metodika pro výpočet a zahrnutí rezervy na dodatečné ztráty

1. S cílem řešit nejistotu prozatímních ocenění prováděných podle čl. 36 odst. 4 písm. b) až g) směrnice 2014/59/EU zahrne odhadce do ocenění rezervu k zohlednění skutečností a okolností nasvědčujících dalším ztrátám s nejistou výší nebo nejistým načasováním. Aby se zamezilo dvojímu zápočtu nejistoty, předpoklady, ze kterých výpočet rezervy vychází, odhadce náležitě vysvětlí a odůvodní.

2. S cílem určit velikost rezervy odhadce určí faktory, jež mohou ovlivnit očekávané peněžní toky v důsledku opatření k řešení krize, jež budou pravděpodobně přijata.

3. Pro účely odstavce 2 může odhadce ztráty odhadnuté pro část aktiv daného subjektu extrapolovat na zbývající část rozvahy tohoto subjektu. Extrapolovat lze také průměrné ztráty odhadnuté pro aktiva rovnocenného konkurenta, jsou-li takové údaje k dispozici, a to po provedení nezbytných úprav o rozdíly v obchodním modelu a finanční struktuře.

Článek 14

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. listopadu 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1075 ze dne 23. března 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující obsah ozdravných plánů, plánů řešení krize a skupinových plánů řešení krize, minimální kritéria, která má příslušný orgán posoudit v souvislosti s ozdravnými plány a skupinovými ozdravnými plány, podmínky vnitroskupinové finanční podpory, požadavky na nezávislé odhadce, smluvní uznání pravomoci k odpisu a konverzi, postupy a obsah požadavků na oznamování a oznámení o pozastavení, jakož i běžné fungování kolegií k řešení krize (Úř. věst. L 184, 8.7.2016, s. 1).

9.3.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 67/30

SMĚRNICE KOMISE (EU) 2018/350

ze dne 8. března 2018,

kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES, pokud jde o hodnocení rizika geneticky modifikovaných organismů pro životní prostředí

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (1), a zejména na článek 27 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Směrnice 2001/18/ES stanoví požadavky na hodnocení rizika geneticky modifikovaných organismů (dále jen „GMO“) pro životní prostředí.

(2)	Dne 4. prosince 2008 přijala Rada závěry o GMO a zdůraznila, že je nutné aktualizovat a posílit hodnocení rizika GMO pro životní prostředí, zejména pokud jde o hodnocení dlouhodobě působících účinků na životní prostředí.

(3)

V návaznosti na žádost Komise přijal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v říjnu 2010 vědecké stanovisko, kterým se stanoví pokyny týkající se hodnocení rizika geneticky modifikovaných rostlin pro životní prostředí (2) (dále jen „pokyny“), které je revizí předchozích pokynů. Ostatní pokyny vydané úřadem EFSA a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky se týkají hodnocení rizika GMO jiných než rostliny pro životní prostředí.

(4)	Článek 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/412 (3) stanoví, že Komise do 3. dubna 2017 aktualizuje přílohy směrnice 2001/18/ES, pokud jde o hodnocení rizik pro životní prostředí, za účelem začlenění a dalšího rozpracování pokynů, které nejsou právně závazné.

(5)

Aby bylo možné přizpůsobit se technickému pokroku, a s přihlédnutím ke zkušenostem získaným při hodnocení rizika geneticky modifikovaných rostlin pro životní prostředí by měly být podstatné prvky těchto pokynů začleněny do směrnice 2001/18/ES. Při tom by měla být dodržena zásada, že hodnocení rizika pro životní prostředí by se mělo provádět případ od případu.

(6)

Pokyny byly uzpůsobeny zejména pro oznámení pro účely uvádění geneticky modifikovaných rostlin na trh (dále jen „oznámení podle části C“), zatímco příloha II směrnice 2001/18/ES se použije jak na oznámení podle části C, tak na oznámení pro jiné účely, než je uvedení na trh (dále jen „oznámení podle části B“). Proto by se určité požadavky vyplývající ze začlenění pokynů do přílohy II měly použít pouze na oznámení podle části C, jelikož by byly irelevantní či nepřiměřené pro oznámení podle části B, která se v zásadě týkají experimentálního uvolňování.

(7)	Část C přílohy II směrnice 2001/18/ES se týká metodiky hodnocení rizika pro životní prostředí. Ta by měla být aktualizována, aby zahrnovala zejména terminologii používanou k popisu šesti kroků postupu hodnocení, jak je uveden v těchto pokynech.

(8)

Část D přílohy II směrnice 2001/18/ES se použije na závěry vyplývající z hodnocení rizika pro životní prostředí a obsahuje dvě odlišné části týkající se GMO jiných než vyšší rostliny (oddíl D.1), resp. geneticky modifikovaných vyšších rostlin (oddíl D.2). V pokynech je uvedeno sedm konkrétních oblastí rizika, kterými je třeba se zabývat při hodnocení rizika geneticky modifikovaných rostlin pro životní prostředí, aby bylo možné vyvodit závěry. Struktura a obsah oddílu D.2 přílohy II by proto měly být aktualizovány tak, aby byly tyto oblasti rizika zohledněny.

(9)

Pokud se hodnocení rizika pro životní prostředí týká rostliny geneticky modifikované tak, aby se stala tolerantní k herbicidu, jeho oblast působnosti by měla být v souladu se směrnicí 2001/18/ES. Hodnocení rizika pro životní prostředí v případě používání přípravku na ochranu rostlin, včetně jeho používání na geneticky modifikované rostliny, spadá do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (4) a bude se provádět na úrovni členských států, aby se zohlednily zvláštní zemědělské podmínky.

(10)

Příloha III B směrnice 2001/18/ES uvádí informace vyžadované v oznámeních týkajících se uvolnění geneticky modifikovaných vyšších rostlin a použije se jak na oznámení podle části C, tak na oznámení podle části B. Její struktura, obsah a míra podrobnosti údajů by měly být změněny tak, aby se zajistil soulad s pokyny. Jelikož většina změn vyplývajících ze začlenění pokynů se týká hodnocení rizika pro životní prostředí pro oznámení podle části C, a v zájmu zajištění srozumitelnosti a zjednodušení pro oznamovatele a příslušné orgány je vhodné změnit strukturu přílohy III B oddělením požadavků týkajících se oznámení podle části C od požadavků týkajících se oznámení podle části B.

(11)

Většina žádostí o povolení k uvedení geneticky modifikovaných rostlin na trh se předkládá v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (5). V zájmu zjednodušení je proto vhodné sladit pořadí jednotlivých informací požadovaných pro oznámení podle části C v příloze III B směrnice 2001/18/ES v co nejvyšší možné míře s pořadím, které se dodržuje v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 503/2013 (6).

(12)

Příloha IV směrnice 2001/18/ES stanoví požadavky na dodatečné informace pouze pro oznámení podle části C. Požadavky stanovené v uvedené příloze, které se týkají metod detekce, by měly být aktualizovány s ohledem na technický pokrok, zejména pokud jde o předkládání referenčního materiálu ze strany oznamovatelů.

(13)	Opatření této směrnice jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 30 směrnice 2001/18/ES,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Přílohy II, III, III B a IV směrnice 2001/18/ES se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 29. září 2019. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 8. března 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1.

(2) EFSA Journal 2010;8(11):1879.

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/412 ze dne 11. března 2015, kterou se mění směrnice 2001/18/ES, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO) na svém území (Úř. věst. L 68, 13.3.2015, s. 1).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1).

(6) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 503/2013 ze dne 3. dubna 2013 o žádostech o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 a o změně nařízení Komise (ES) č. 641/2004 a (ES) č. 1981/2006 (Úř. věst. L 157, 8.6.2013, s. 1).

PŘÍLOHA

Směrnice 2001/18/ES se mění takto:

Příloha II se mění takto:

Oddíl C se nahrazuje tímto:

„C. Metodika

Pro účely provádění tohoto oddílu u oznámení podle části C jsou k dispozici pokyny vydané Evropským úřadem pro bezpečnost potravin.

C.1. Obecné a konkrétní zásady pro hodnocení rizika pro životní prostředí

1. Zamýšlené a nezamýšlené změny

V rámci určování a vyhodnocování potenciálních nepříznivých účinků uvedených v oddíle A se při hodnocení rizika pro životní prostředí identifikují zamýšlené a nezamýšlené změny, které vyplývají z genetické modifikace, a vyhodnotí se jejich potenciální nepříznivé účinky na lidské zdraví a životní prostředí.

Zamýšlené změny, které vyplývají z genetické modifikace, jsou změny, ke kterým má dojít a které splňují původní cíle genetické modifikace.

Nezamýšlené změny, které vyplývají z genetické modifikace, jsou konzistentní změny, které jdou nad rámec zamýšlené změny (zamýšlených změn) vyplývající(ch) z genetické modifikace.

Zamýšlené a nezamýšlené změny mohou mít buď přímé, nebo nepřímé a buď okamžité, nebo časově opožděné účinky na lidské zdraví a životní prostředí.

2. Dlouhodobé nepříznivé účinky a kumulativní dlouhodobé nepříznivé účinky uvedené v hodnocení rizika pro životní prostředí v oznámeních podle části C

Dlouhodobé účinky GMO jsou účinky, které vyplývají buď z opožděné reakce organismů nebo jejich potomstva na dlouhodobou nebo chronickou expozici geneticky modifikovanému organismu, nebo z rozsáhlého používání GMO v čase a prostoru.

Při identifikaci a hodnocení potenciálních dlouhodobých nepříznivých účinků GMO na lidské zdraví a životní prostředí se zohlední tyto prvky:

a)	dlouhodobé interakce mezi GMO a přijímajícím prostředím;

b)	charakteristiky GMO, které se stanou významnými z dlouhodobého hlediska;

c)	údaje získané z opakovaného záměrného uvolňování GMO nebo uvádění GMO na trh po dlouhou dobu.

Při identifikaci a hodnocení potenciálních kumulativních dlouhodobých nepříznivých účinků uvedených v úvodní části přílohy II se zohlední i GMO záměrně uvolněné nebo uvedené na trh v minulosti.

3. Kvalita údajů

S cílem provést hodnocení rizika pro životní prostředí pro účely oznámení podle části C této směrnice shromáždí oznamovatel již dostupné údaje z vědecké literatury či z jiných zdrojů, včetně zpráv o monitorování, a získá nezbytné údaje tím, že provede, pokud je to možné, příslušné studie. V příslušných případech oznamovatel v hodnocení rizika pro životní prostředí zdůvodní, proč získání údajů pomocí studií není možné.

Hodnocení rizika pro životní prostředí pro oznámení podle části B směrnice musí být založeno přinejmenším na již dostupných údajích z vědecké literatury či z jiných zdrojů a může být doplněno o další údaje získané oznamovatelem.

Pokud se v hodnocení rizika pro životní prostředí předkládají údaje získané mimo Evropu, odůvodní se jejich význam pro přijímající prostředí v Unii.

Údaje předložené v hodnocení rizika pro životní prostředí pro oznámení podle části C této směrnice musí splňovat tyto požadavky:

pokud se v hodnocení rizika pro životní prostředí předkládají toxikologické studie provedené za účelem posouzení rizika pro lidské zdraví či zdraví zvířat, oznamovatel poskytne důkazy, které prokazují, že tyto studie byly provedeny v zařízeních, která vyhovují:

i)	požadavkům směrnice 2004/10/ES; nebo

ii)	„zásadám OECD pro správnou laboratorní praxi“ (GLP), pokud jsou studie prováděny mimo Unii;

pokud se v hodnocení rizika pro životní prostředí předkládají jiné než toxikologické studie, musí:

i)	být v příslušných případech v souladu se zásadami správné laboratorní praxe (GLP) stanovenými ve směrnici 2004/10/ES; nebo

ii)	být prováděny organizacemi akreditovanými podle příslušné normy ISO; nebo

iii)	v případě neexistence příslušné normy ISO být prováděny v souladu s mezinárodně uznávanými normami;

c)	informace a výsledcích studií uvedených v písmenech a) a b) a o použitých protokolech ke studiím musí být spolehlivé a komplexní a musí obsahovat nezpracovaná data v elektronickém formátu vhodná k provedení statistické nebo jiné analýzy;

d)	oznamovatel pokud možno specifikuje rozsah účinku, který má každá provedená studie zjistit, a odůvodnění jej;

e)	výběr míst, kde může být GMO uvolněn, pro studie v terénu musí být založen na příslušných přijímajících prostředích s ohledem na potenciální expozici a dopad, který by byl pozorován. Tento výběr musí být v hodnocení rizika pro životní prostředí odůvodněn;

f)	geneticky nemodifikovaný komparátor musí být vhodný pro dané (daná) přijímající prostředí a jeho genetické pozadí musí být srovnatelné s daným GMO. Výběr komparátoru musí být v hodnocení rizika pro životní prostředí odůvodněn.

4. Kombinované transformační události v oznámeních podle části C

Na hodnocení rizika GMO obsahujícího kombinované transformační události pro životní prostředí v oznámeních podle části C se použijí tyto zásady:

a)	oznamovatel poskytne hodnocení rizika pro životní prostředí pro každou jednoduchou transformační událost v GMO nebo odkáže na již předložená oznámení pro uvedené jednoduché transformační události;

oznamovatel poskytne posouzení těchto hledisek:

i)	stabilita transformačních událostí;

ii)	exprese transformačních událostí;

iii)	potenciální aditivní, synergické nebo antagonistické účinky plynoucí z kombinace transformačních událostí;

pokud může potomstvo GMO obsahovat různé podkombinace kombinovaných transformačních událostí, poskytne oznamovatel vědecké zdůvodnění objasňující, že není nutné poskytnout experimentální údaje pro dotčené podkombinace, bez ohledu na jejich původ, nebo, pokud takové zdůvodnění neexistuje, poskytne příslušné experimentální údaje.

C.2. Charakteristiky GMO a uvolňování

V hodnocení rizika pro životní prostředí se zohlední příslušné podrobnosti technického a vědeckého charakteru týkající se charakteristik:

—	přijímajícího nebo rodičovského organismu (přijímajících nebo rodičovských organismů),

—	genetické modifikace (genetických modifikací), ať už se jedná o vložení, nebo odstranění genetického materiálu, a odpovídající informace o vektoru a dárci,

—	geneticky modifikovaného organismu,

—	zamýšleného uvolnění nebo použití, včetně jeho rozsahu,

—	možného přijímajícího (možných přijímajících) prostředí, do kterého (kterých) se bude GMO uvolňovat a do kterého (kterých) se může šířit transgen, a

—	interakce (interakcí) mezi těmito charakteristikami.

V souladu s čl. 6 odst. 3 nebo čl. 13 odst. 4 se v hodnocení rizika pro životní prostředí zohlední příslušné informace z předchozích uvolnění týchž nebo podobných GMO a organismů s obdobnými vlastnostmi a jejich biotická a abiotická interakce s obdobnými přijímajícími prostředími, včetně informací získaných díky monitorování těchto organismů.

C.3. Jednotlivé kroky hodnocení rizika pro životní prostředí

Hodnocení rizika pro životní prostředí podle článků 4, 6, 7 a 13 se provede pro každou příslušnou oblast rizika uvedenou v oddíle D1 nebo v oddíle D2 podle níže uvedených šesti kroků:

1. Vymezení problému včetně identifikace nebezpečí

V rámci vymezení problému:

a)	se identifikují veškeré změny charakteristik organismu spojené s genetickou modifikací, a to porovnáním charakteristik daného geneticky modifikovaného organismu s charakteristikami zvoleného geneticky nemodifikovaného komparátoru za odpovídajících podmínek uvolnění nebo použití;

se identifikují potenciální nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí, které jsou spojeny se změnami, jež byly identifikovány podle písmene a) výše.

Potenciální nepříznivé účinky nelze nebrat v úvahu na základě toho, že jejich výskyt je nepravděpodobný.

Potenciální nepříznivé účinky se budou případ od případu lišit a mohou zahrnovat:

—	účinky na dynamiku populací druhů v přijímajícím prostředí a na genetickou různorodost každé z těchto populací, které by mohly vést k potenciálnímu poklesu biologické rozmanitosti,

—	změněnou vnímavost vůči patogenům usnadňující šíření infekčních nemocí nebo vytváření nových rezervoárů nebo vektorů,

—	omezenou účinnost profylaktické nebo terapeutické lékařské, veterinární léčby nebo ošetření rostlin, například přenosem genů způsobujících rezistenci vůči antibiotikům používaným v lékařství nebo veterinárním lékařství,

—	účinky biogeochemického charakteru (biogeochemické cykly), včetně oběhu uhlíku a dusíku, projevující se změnami procesu půdního rozkladu organických materiálů,

—	onemocnění postihující člověka, včetně alergických nebo toxických reakcí,

—	onemocnění postihující zvířata a rostliny, včetně toxických a (v případě zvířat) alergických reakcí;

Pokud jsou zjištěny potenciální dlouhodobé nepříznivé účinky GMO, vyhodnotí se prostřednictvím dokumentárních studií, pokud možno s použitím jednoho nebo několika z těchto prvků:

i)	důkazy vyplývající z předchozích zkušeností;

ii)	dostupné soubory údajů nebo dostupná literatura;

iii)	matematické modelování.

c)	se identifikují příslušné parametry pro hodnocení. Potenciální nepříznivé účinky, které by mohly ovlivnit identifikované parametry pro hodnocení, se zohlední v dalších krocích hodnocení rizika.

se identifikují a popíšou cesty expozice nebo jiné mechanismy, jejichž prostřednictvím mohou nastat nepříznivé účinky.

Nepříznivé účinky se mohou projevit přímo nebo nepřímo prostřednictvím cest expozice nebo jiných mechanismů, které mohou zahrnovat:

—	rozšíření GMO do životního prostředí,

—	přenos vloženého genetického materiálu na tentýž organismus nebo na jiné organismy, ať již modifikované, či nikoli,

—	fenotypovou a genetickou nestabilitu,

—	interakce s jinými organismy,

—	změny v nakládání, v příslušných případech včetně změn zemědělských postupů;

e)	se formulují ověřitelné hypotézy a vymezí se příslušné měřené parametry, aby se tam, kde je to možné, umožnilo kvantitativní vyhodnocení potenciálního nepříznivého účinku (potenciálních nepříznivých účinků);

f)	se zváží případné nejistoty, včetně mezer ve znalostech, a metodologická omezení.

2. Charakterizace nebezpečí

Vyhodnotí se dosah každého potenciálního nepříznivého účinku. Toto hodnocení vychází z předpokladu, že k takovému nepříznivému účinku dojde. Při hodnocení rizika pro životní prostředí se zohlední to, že dosah bude pravděpodobně ovlivněn přijímajícím(i) prostředím(i), do kterého (kterých) má být GMO uvolněn, a rozsahem a podmínkami uvolnění.

Pokud je to možné, hodnocení se vyjádří kvantitativně.

Pokud se hodnocení vyjádří kvalitativně, použije se kategorický popis („vysoké“, „střední“, „nízké“ nebo „zanedbatelné“) a vysvětlí se dosah účinku podle jednotlivých kategorií.

3. Charakterizace expozice

Vyhodnotí se pravděpodobnost výskytu každého identifikovaného potenciálního nepříznivého účinku, aby se tam, kde je to možné, poskytlo kvantitativní hodnocení expozice jako relativní míry pravděpodobnosti, nebo v opačném případě kvalitativní posouzení expozice. Zohlední se charakteristiky přijímajícího (přijímajících) prostředí a rozsah působnosti oznámení.

Pokud se hodnocení vyjádří kvalitativně, použije se kategorický popis expozice („vysoká“, „střední“, „nízká“ nebo „zanedbatelná“) a vysvětlí se dosah účinku podle jednotlivých kategorií.

4. Charakterizace rizika

Riziko se charakterizuje kombinací (pro každý potenciální nepříznivý účinek) dosahu a pravděpodobnosti výskytu uvedeného nepříznivého účinku, aby mohl být proveden kvantitativní nebo částečně kvantitativní odhad rizika.

Pokud kvantitativní nebo částečně kvantitativní odhad není možno provést, poskytne se kvalitativní odhad rizika. V uvedeném případě se použije kategorický popis rizika („vysoké“, „střední“, „nízké“ nebo „zanedbatelné“) a vysvětlí se dosah účinku podle jednotlivých kategorií.

V příslušných případech se popíše nejistota u každého identifikovaného rizika a pokud možno se vyjádří kvantitativně.

5. Strategie řízení rizik

Pokud jsou zjištěna rizika, která na základě jejich charakterizace vyžadují opatření k jejich řízení, navrhne se strategie řízení rizik.

Strategie řízení rizik se popíšou z hlediska snížení nebezpečí nebo expozice či obojího a musí být přiměřené vzhledem k zamýšlenému snížení rizika, rozsahu a podmínkám uvolnění a úrovním nejistoty, které byly identifikovány v hodnocení rizika pro životní prostředí.

Výsledné snížení celkového rizika se pokud možno kvantifikuje.

6. Celkové hodnocení rizik a závěry

Kvalitativní a pokud možno kvantitativní hodnocení celkového rizika spojeného s GMO se provede s ohledem na výsledky charakterizace rizika, navrhované strategie řízení rizik a související úrovně nejistoty.

Celkové hodnocení rizik musí v příslušných případech zahrnovat strategie řízení rizik navržené pro každé identifikované riziko.

V rámci celkového hodnocení rizik a jeho závěrů se rovněž navrhnou konkrétní požadavky na plán monitorování GMO a v příslušných případech na monitorování účinnosti navrhovaných opatření k řízení rizik.

Pro účely oznámení podle části C směrnice musí celkové hodnocení rizik zahrnovat vysvětlení předpokladů, z nichž se vycházelo při hodnocení rizika pro životní prostředí, a povahy a závažnosti nejistot spojených s riziky a odůvodnění navržených opatření k řízení rizik.“

Název a úvodní odstavec oddílu D se nahrazují tímto:

„D. Závěry o specifických oblastech rizika podle hodnocení rizika pro životní prostředí

Vypracují se závěry o možných dopadech na životní prostředí v příslušných přijímajících prostředích v důsledku uvolnění GMO nebo uvedení GMO na trh pro každou příslušnou oblast rizika uvedenou v oddíle D1 v případě GMO jiných než vyšší rostliny nebo v oddíle D2 pro geneticky modifikované vyšší rostliny, a to na základě hodnocení rizika pro životní prostředí provedeného v souladu se zásadami uvedenými v oddíle B a podle metodiky popsané v oddíle C a na základě informací, které jsou vyžadovány podle přílohy III.“

Oddíl D.2 se nahrazuje tímto:

„D.2 V případě geneticky modifikovaných vyšších rostlin

„Vyššími rostlinami“ se rozumí rostliny, které náleží do taxonomické skupiny Spermatophytae (Gymnospermae a Angiospermae).

1.	Perzistence a invazivita geneticky modifikovaných vyšších rostlin, včetně přenosu genů z rostliny na rostlinu

2.	Přenos genů z rostlin na mikroorganismy

3.	Interakce mezi geneticky modifikovanými vyššími rostlinami a cílovými organismy

4.	Interakce mezi geneticky modifikovanými vyššími rostlinami a necílovými organismy

5.	Dopady na specifické techniky pěstování, nakládání a sklizně

6.	Účinky na biogeochemické procesy

7.	Účinky na zdraví lidí a zvířat.“

Příloha III se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA III

INFORMACE VYŽADOVANÉ V OZNÁMENÍ

Oznámení podle částí B a C této směrnice musí zpravidla obsahovat informace stanovené v příloze III A pro GMO jiné než vyšší rostliny nebo v příloze III B pro geneticky modifikované vyšší rostliny.

Poskytnutí daného dílčího souboru informací uvedených v příloze III A nebo v příloze III B se nepožaduje, pokud není relevantní nebo nezbytné pro účely hodnocení rizika v souvislosti s konkrétním oznámením, zejména s ohledem na charakteristiky GMO, rozsah a podmínky uvolnění nebo předpokládané podmínky jeho použití.

Vhodná míra podrobnosti pro každý dílčí soubor informací se může také lišit v závislosti na povaze a rozsahu navrhovaného uvolnění.

Pro každý požadovaný dílčí soubor informací se poskytnou tyto náležitosti:

i)	souhrny a výsledky studií uvedených v oznámení, v příslušných případech včetně vysvětlení jejich významu pro hodnocení rizika pro životní prostředí;

ii)	pro oznámení uvedená v části C této směrnice přílohy s podrobnými informacemi o uvedených studiích, včetně popisu použitých metod a materiálů nebo odkazu na standardní nebo mezinárodně uznané metody a názvu subjektu nebo subjektů odpovědných za provádění studií.

Budoucí vývoj v oblasti genetických modifikací si možná vyžádá přizpůsobení této přílohy technickému pokroku nebo vypracování pokynů k této příloze. Další rozlišení požadavků na informace pro různé druhy GMO, např. víceleté rostliny a stromy, jednobuněčné organismy, ryby nebo hmyz, nebo pro konkrétní použití GMO, např. při vývoji očkovacích látek, může být provedeno tehdy, až budou v Unii získány dostatečné zkušenosti s oznámeními o uvolnění konkrétních GMO.

Příloha III B se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA III B

INFORMACE VYŽADOVANÉ V OZNÁMENÍCH TÝKAJÍCÍCH SE UVOLNĚNÍ GENETICKY MODIFIKOVANÝCH VYŠŠÍCH ROSTLIN (GYMNOSPERMAE A ANGIOSPERMAE)

I. INFORMACE VYŽADOVANÉ V OZNÁMENÍCH PŘEDKLÁDANÝCH PODLE ČLÁNKŮ 6 A 7

A. Obecné informace

Název a adresa oznamovatele (společnosti nebo instituce)

Jméno, kvalifikace a zkušenosti odpovědného vědce (vědců)

Název projektu

Informace týkající se uvolnění

a)	Účel uvolnění

b)	Předpokládané datum (data) a trvání uvolnění

c)	Metoda, pomocí níž bude geneticky modifikovaná vyšší rostlina uvolněna

d)	Metoda pro přípravu místa uvolnění a nakládání s tímto místem před uvolněním, v průběhu uvolnění a po uvolnění, včetně metod pěstování a sklizně

e)	Přibližný počet rostlin (nebo počet rostlin na m2)

Informace týkající se místa uvolnění

a)	Umístění a velikost místa (míst) uvolnění

b)	Popis ekosystému v místě uvolnění, včetně klimatu, rostlin a živočichů

c)	Přítomnost pohlavně kompatibilních planě rostoucích příbuzných nebo pěstovaných rostlinných druhů

d)	Blízkost úředně uznaných stanovišť nebo chráněných oblastí, které by mohly být zasaženy

B. Vědecké informace

Informace týkající se přijímající rostliny nebo, v příslušných případech, rodičovských rostlin

Úplný název:

čeleď

ii)

rod

iii)

druh

iv)

poddruh

v)	kultivar nebo šlechtitelská linie

vi)	obecný název

b)	Geografické rozšíření a pěstování dané rostliny na území Unie

Informace týkající se reprodukce:

i)	způsob (způsoby) reprodukce

ii)	specifické faktory ovlivňující reprodukci, pokud existují

iii)	generační doba

d)	Pohlavní kompatibilita s jinými pěstovanými nebo planě rostoucími rostlinnými druhy, včetně rozšíření kompatibilních druhů v Evropě

Schopnost přežití:

i)	schopnost vytvářet struktury pro přežití nebo dormanci

ii)	specifické faktory ovlivňující schopnost přežití, pokud existují

Šíření:

i)	způsoby a rozsah šíření

ii)	specifické faktory ovlivňující šíření, pokud existují

g)	Pokud není rostlinný druh v Unii běžně pěstován, popis přírodního stanoviště rostliny, včetně informací o přirozených predátorech, parazitech, konkurentech a symbiontech

h)	Potenciální interakce rostliny, které mají význam pro geneticky modifikovanou vyšší rostlinu, s organismy v ekosystému, v němž je obvykle pěstována, nebo jinde, včetně informací o toxických účincích na lidi, zvířata a jiné organismy

Molekulární charakterizace

Informace týkající se genetické modifikace

i)	Popis metod použitých pro genetickou modifikaci

ii)	Charakter a zdroj použitého vektoru

iii)	Zdroj nukleové kyseliny (nukleových kyselin) použité (použitých) k transformaci, velikost a zamýšlená funkce každého jednotlivého fragmentu oblasti zamýšlené k vložení

Informace týkající se geneticky modifikované vyšší rostliny

i)	Obecný popis znaku (znaků) a charakteristik, které byly zavedeny nebo modifikovány

ii)

Informace o skutečně vložených/odstraněných sekvencích:

—	velikost a počet kopií všech inzertů a metody použité pro jejich charakterizaci,

—	v případě odstranění velikost a funkce odstraněné oblasti (odstraněných oblastí),

—	subcelulární lokace inzertu (inzertů) v rostlinných buňkách (integrován (integrovány) do jádra, chloroplastů, mitochondrií nebo zachován (zachovány) v neintegrované formě) a metody jejich určení

iii)	Části rostliny, v nichž dochází k expresi inzertu

iv)	Genetická stabilita inzertu a fenotypová stabilita geneticky modifikované vyšší rostliny

c)	Závěry týkající se molekulární charakterizace

Informace o specifických oblastech rizika

a)	Jakákoli změna perzistence nebo invazivity geneticky modifikované vyšší rostliny a její schopnosti přenášet genetický materiál na pohlavně kompatibilní příbuzné druhy a nepříznivé účinky této změny na životní prostředí

b)	Jakákoli změna schopnosti geneticky modifikované vyšší rostliny přenášet genetický materiál na mikroorganismy a nepříznivé účinky této změny na životní prostředí

c)	Mechanismus interakce mezi geneticky modifikovanou vyšší rostlinou a cílovými organismy (v příslušných případech) a jeho nepříznivé účinky na životní prostředí

d)	Potenciální změny v interakcích mezi geneticky modifikovanou vyšší rostlinou a necílovými organismy, které vyplývají z genetické modifikace, a jejich nepříznivé účinky na životní prostředí

e)	Potenciální změny v zemědělských postupech a nakládání s geneticky modifikovanou vyšší rostlinou, které vyplývají z genetické modifikace, a jejich nepříznivé účinky na životní prostředí

f)	Potenciální interakce s abiotickým prostředím a jejich nepříznivé účinky na životní prostředí

g)	Informace o jakémkoli toxickém, alergenním nebo jiném škodlivém účinku na zdraví lidí a zvířat vyplývajícím z genetické modifikace

h)	Závěry o specifických oblastech rizika.

Informace o plánech kontrol, monitorování, nakládání s geneticky modifikovaným rostlinným materiálem po uvolnění a nakládání s odpadem

Veškerá přijatá opatření, včetně:

i)	prostorové a časové izolace od pohlavně kompatibilních rostlinných druhů, jak planě rostoucích a plevelných příbuzných druhů, tak i plodin

ii)	veškerých opatření pro minimalizaci nebo zabránění šíření jakékoli reprodukční části geneticky modifikované vyšší rostliny

b)	Popis metod pro ošetření místa po uvolnění

c)	Popis metod pro nakládání s geneticky modifikovaným rostlinným materiálem po uvolnění, včetně odpadů

d)	Popis plánů a technik monitorování

e)	Popis veškerých plánů pro řešení mimořádných situací

Popis metod a postupů, jejichž cílem je:

i)	zabránit nebo minimalizovat šíření geneticky modifikovaných vyšších rostlin mimo místo uvolnění;

ii)	chránit dané místo před vstupem neoprávněných osob;

iii)	zabránit vniknutí jiných organismů na místo uvolnění nebo tato vniknutí minimalizovat.

Popis detekčních a identifikačních technik pro geneticky modifikovanou vyšší rostlinu

V příslušných případech informace o předchozích uvolněních geneticky modifikované vyšší rostliny

II. INFORMACE VYŽADOVANÉ V OZNÁMENÍCH PŘEDKLÁDANÝCH PODLE ČLÁNKU 13

A. Obecné informace

Název a adresa oznamovatele (společnosti nebo instituce)

Jméno, kvalifikace a zkušenosti odpovědného vědce (vědců)

Označení a specifikace geneticky modifikované vyšší rostliny

Oblast působnosti oznámení

Pěstování

b)	Jiná použití (nutno upřesnit v oznámení)

B. Vědecké informace

Informace týkající se přijímající rostliny nebo, v příslušných případech, rodičovských rostlin

Úplný název:

čeleď

ii)

rod

iii)

druh

iv)

poddruh

v)	kultivar/šlechtitelská linie

vi)	obecný název

b)	Geografické rozšíření a pěstování dané rostliny na území Unie

Informace týkající se reprodukce:

i)	způsob (způsoby) reprodukce

ii)	specifické faktory ovlivňující reprodukci, pokud existují

iii)	generační doba

d)	Pohlavní kompatibilita s jinými pěstovanými nebo planě rostoucími rostlinnými druhy, včetně rozšíření kompatibilních druhů v Unii

Schopnost přežití:

i)	schopnost vytvářet struktury pro přežití nebo dormanci

ii)	specifické faktory ovlivňující schopnost přežití, pokud existují

Šíření:

i)	způsoby a rozsah šíření;

ii)	specifické faktory ovlivňující šíření, pokud existují

g)	Pokud není rostlinný druh v Unii běžně pěstován, popis přírodního stanoviště rostliny, včetně informací o přirozených predátorech, parazitech, konkurentech a symbiontech

h)	Potenciální interakce rostliny, které mají význam pro geneticky modifikovanou vyšší rostlinu, s organismy v ekosystému, v němž je obvykle pěstována, nebo jinde, včetně informací o toxických účincích na lidi, zvířata a jiné organismy

Molekulární charakterizace

Informace týkající se genetické modifikace

i)	Popis metod použitých pro genetickou modifikaci

ii)	Charakter a zdroj použitého vektoru

iii)	Zdroj nukleové kyseliny (nukleových kyselin) použité (použitých) k transformaci, velikost a zamýšlená funkce každého jednotlivého fragmentu oblasti zamýšlené k vložení

Informace týkající se geneticky modifikované rostliny

i)	Popis znaku (znaků) a charakteristik, které byly zavedeny nebo modifikovány

ii)

Informace o skutečně vložených nebo odstraněných sekvencích:

—	velikost a počet kopií všech detekovatelných úplných i částečných inzertů a metody použité pro jejich charakterizaci,

—	uspořádání a sekvence vloženého genetického materiálu v každém místě vložení, a to ve standardizovaném elektronickém formátu,

—	v případě odstranění velikost a funkce odstraněné oblasti (odstraněných oblastí),

—	subcelulární lokace inzertu (inzertů) (integrován (integrovány) do jádra, chloroplastů, mitochondrií nebo zachován (zachovány) v neintegrované formě) a metody jejich určení,

—	v případě modifikace jiné než vložení nebo odstranění funkce modifikovaného genetického materiálu před modifikací a po modifikaci a rovněž bezprostřední změny v expresi genů v důsledku modifikace,

—	informace o sekvencích, a to ve standardizovaném elektronickém formátu, pro obě oblasti přilehlé k 5′ a 3′ konci v každém místě vložení,

—	bioinformatická analýza s použitím aktualizovaných databází s cílem prozkoumat možná přerušení známých genů,

—

veškeré otevřené čtecí rámce (dále jen „ORF“) v rámci inzertu (ať již vzniklé v důsledku přeuspořádání, či nikoli) a ORF vytvořené v důsledku genetické modifikace v místech spojení s genomovou DNA. ORF je definován jako nukleotidová sekvence obsahující řetězec kodonů, který není přerušený přítomností stopkodonu v tomtéž čtecím rámci,

—	bioinformatická analýza s použitím aktualizovaných databází s cílem prozkoumat možné podobnosti mezi ORF a známými geny, které mohou mít nepříznivé účinky,

—	primární struktura (sekvence aminokyselin) a, v případě potřeby, další struktury nově exprimované bílkoviny,

—	bioinformatická analýza s použitím aktualizovaných databází s cílem prozkoumat možné sekvenční homologie a, v případě potřeby, strukturní podobnosti mezi nově exprimovanou bílkovinou a známými bílkovinami nebo peptidy, které mohou mít nepříznivé účinky

iii)

Informace o expresi inzertu:

—	metoda použitá (metody použité) pro analýzu exprese a její (jejich) charakteristiky účinnosti,

—	informace o vývoji exprese inzertu během životního cyklu rostliny,

—	části rostliny, v nichž dochází k expresi inzertu/modifikované sekvence,

—	možná nezamýšlená exprese nových ORF vymezených v bodě ii) sedmé odrážce, které vyvolávají obavy, pokud jde o bezpečnost,

—	údaje o expresi bílkoviny, včetně nezpracovaných údajů, získané ze studií v terénu a vztahující se k podmínkám, za kterých je plodina pěstována

iv)	Genetická stabilita inzertu a fenotypová stabilita geneticky modifikované vyšší rostliny

c)	Závěry týkající se molekulární charakterizace

Srovnávací analýza agronomických a fenotypových vlastností a složení

a)	Výběr odpovídajícího konvenčního produktu a doplňujících komparátorů

b)	Výběr míst pro studie v terénu

Návrh experimentu a statistická analýza údajů z polních pokusů pro srovnávací analýzu:

i)	Popis návrhu studií v terénu

ii)	Popis relevantních aspektů přijímajících prostředí

iii)	Statistická analýza

d)	Výběr rostlinného materiálu pro analýzu, v příslušných případech

e)	Srovnávací analýza agronomických a fenotypových vlastností

f)	Srovnávací analýza složení, v příslušných případech

g)	Závěry srovnávací analýzy

Konkrétní informace pro každou oblast rizika

Pro každou ze sedmi oblastí rizika uvedenou v oddílu D.2 přílohy II popíše oznamovatel nejprve cestu k poškození a vysvětlí v řetězci příčin a následků, jak by uvolnění geneticky modifikované vyšší rostliny mohlo vést k poškození, přičemž zohlední jak nebezpečí, tak expozici.

Oznamovatel předloží následující informace, s výjimkou případů, kdy to s ohledem na zamýšlená použití daného GMO není relevantní:

Perzistence a invazivita, včetně přenosu genů z rostliny na rostlinu

i)	posouzení potenciálu geneticky modifikované vyšší rostliny, že se stane perzistentnější nebo invazivnější, a z něj plynoucích nepříznivých účinků na životní prostředí;

ii)	posouzení potenciálu geneticky modifikované vyšší rostliny, že přenese transgen(y) na pohlavně kompatibilní příbuzné druhy, a jeho nepříznivých účinků na životní prostředí;

iii)	závěry o nepříznivém účinku (nepříznivých účincích) perzistence a invazivity geneticky modifikované vyšší rostliny na životní prostředí, včetně nepříznivého účinku (nepříznivých účinků) přenosu genů z rostliny na rostlinu na životní prostředí.

Přenos genů z rostlin na mikroorganismy

i)	posouzení potenciálu pro přenos nově vložené DNA z geneticky modifikované vyšší rostliny na mikroorganismy a z něj plynoucích nepříznivých účinků;

ii)	závěry o nepříznivém účinku (nepříznivých účincích) přenosu nově vložené DNA z geneticky modifikované vyšší rostliny na mikroorganismy pro zdraví lidí a zvířat a pro životní prostředí.

Interakce mezi geneticky modifikovanou vyšší rostlinou a cílovými organismy, v příslušných případech

i)	posouzení potenciálu změn v přímých nebo nepřímých interakcích mezi geneticky modifikovanou vyšší rostlinou a cílovými organismy a nepříznivého účinku (nepříznivých účinků) na životní prostředí;

ii)	posouzení potenciálu vývoje rezistence cílového organismu vůči exprimované bílkovině (na základě historie vývoje rezistence vůči konvenčním pesticidům nebo transgenním rostlinám s obdobnými vlastnostmi) a jakéhokoli jeho nepříznivého účinku (nepříznivých účinků) na životní prostředí;

iii)	závěry o nepříznivém účinku (nepříznivých účincích) interakcí mezi geneticky modifikovanou vyšší rostlinou a cílovými organismy na životní prostředí.

Interakce mezi geneticky modifikovanou vyšší rostlinou a necílovými organismy

Posouzení potenciálu přímých a nepřímých interakcí mezi geneticky modifikovanou vyšší rostlinou a necílovými organismy, včetně chráněných druhů, a jeho nepříznivého účinku (nepříznivých účinků).

Toto posouzení rovněž zohlední potenciální nepříznivý účinek (nepříznivé účinky) na související ekosystémové služby a na druhy, které tyto služby poskytují.

ii)	Závěry o nepříznivém účinku (nepříznivých účincích) interakcí mezi geneticky modifikovanou vyšší rostlinou a necílovými organismy na životní prostředí.

Dopady na specifické techniky pěstování, nakládání a sklizně

i)	pokud jde o pěstování geneticky modifikovaných vyšších rostlin, posouzení změn ve specifických technikách pěstování a sklizně geneticky modifikovaných vyšších rostlin a nakládání s nimi a jejich nepříznivého účinku (nepříznivých účinků) na životní prostředí;

ii)	závěry o nepříznivém účinku (nepříznivých účincích) specifických technik pěstování, sklizně a nakládání na životní prostředí.

Účinky na biogeochemické procesy

i)	Posouzení změn v biogeochemických procesech v oblasti, v níž má být geneticky modifikovaná vyšší rostlina pěstována, a v širším prostředí, a z nich plynoucích nepříznivých účinků

ii)	Závěry o nepříznivých účincích na biogeochemické procesy

Účinky na zdraví lidí a zvířat

Posouzení možných přímých a nepřímých interakcí mezi geneticky modifikovanou vyšší rostlinou a osobami, které s těmito rostlinami pracují nebo přicházejí do styku, mimo jiné prostřednictvím pylu nebo prachu ze zpracovávaných geneticky modifikovaných vyšších rostlin, a posouzení nepříznivých účinků těchto interakcí na lidské zdraví

ii)

V případě geneticky modifikovaných vyšších rostlin, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu, ale u přijímajícího nebo rodičovského organismu (organismů) těchto rostlin lze uvažovat o lidské spotřebě, posouzení pravděpodobnosti náhodného požití a možných nepříznivých účinků tohoto požití na lidské zdraví

iii)	Posouzení potenciálních nepříznivých účinků na zdraví zvířat v důsledku náhodného požití geneticky modifikované vyšší rostliny nebo materiálu z této rostliny zvířetem

iv)	Závěry o účincích na zdraví lidí a zvířat

h)	Celkové hodnocení rizik a závěry Poskytne se shrnutí všech závěrů pro každou oblast rizika. V tomto shrnutí se zohlední charakterizace rizika v souladu s kroky 1 až 4 metodiky popsané v oddíle C.3 přílohy II a strategie řízení rizik navržené v souladu s bodem 5 oddílu C.3 přílohy II.

Popis detekčních a identifikačních technik pro geneticky modifikovanou vyšší rostlinu

V příslušných případech informace o předchozích uvolněních geneticky modifikované vyšší rostliny.

Oddíl A přílohy IV se mění takto:

bod 1 se nahrazuje tímto:

„1.	navrhované obchodní názvy produktů a názvy GMO v nich obsažených a návrh jednoznačného identifikačního kódu pro GMO, vytvořeného v souladu s nařízením Komise (ES) č. 65/2004 (*1). Po udělení souhlasu by jakékoli nové obchodní názvy měly být poskytnuty příslušnému orgánu;

(*1) Nařízení Komise (ES) č. 65/2004 ze dne 14. ledna 2004, kterým se zřizuje systém tvorby a přiřazování jednoznačných identifikačních kódů pro geneticky modifikované organismy (Úř. věst. L 10, 16.1.2004, s. 5).“;"

bod 7 se nahrazuje tímto:

„7.

metody pro detekci, identifikaci a případně kvantifikaci transformační události; vzorky GMO a jejich kontrolní vzorky a informace o místě, kde je dostupný referenční materiál. Informace, která je důvěrná a již nelze z tohoto důvodu umístit do veřejně přístupné části registru (registrů) uvedeného (uvedených) v čl. 31 odst. 2, by měla být jako taková identifikována;“.

9.3.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 67/46

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2018/351

ze dne 8. března 2018,

kterým se odmítají závazky nabídnuté v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 8 uvedeného nařízení,

informujíc členské státy,

vzhledem k těmto důvodům:

1. ŘÍZENÍ

(1)

Prováděcím nařízením (EU) 2017/1795 (2) Evropská komise (dále jen „Komise“) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny a ukončila šetření týkající se dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících ze Srbska (dále jen „konečné nařízení“).

(2)

Během šetření, které vedlo k uložení tohoto cla, nabídlo pět vyvážejících výrobců z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny cenové závazky. Jelikož tyto nabídky byly učiněny po dodatečném poskytnutí konečných informací, které proběhlo koncem šetření, nebyla Komise schopná před lhůtou pro přijetí konečného nařízení zanalyzovat, zda jsou takové cenové závazky přijatelné. Komise to vyhodnotila jako výjimečnou okolnost, a proto se zavázala dokončit analýzu těchto pěti nabídek později. Po ukončení šetření a vyhlášení konečného nařízení nabídl cenový závazek šestý vyvážející výrobce.

(3)

Dne 18. prosince 2017 Komise informovala všechny zúčastněné strany o posouzení nabídek závazků, na němž se zakládá její úmysl odmítnout všechny nabídky závazků (dále jen „posouzení Komise“). Na základě těchto informací zúčastněné strany předložily písemné připomínky k posouzení a v některých případech i další změny svých nabídek. Zúčastněné strany, které požádaly o slyšení, byly rovněž vyslechnuty.

(4)	Dne 3. ledna 2018 obdržela Komise od vlády Ukrajiny žádost o konzultace podle článku 50a dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou (3). Konzultace se uskutečnily dne 26. ledna 2018. Písemné připomínky byly předloženy dne 31. ledna 2018.

2. ZÁVAZKY

(5)	Dostatečnost a proveditelnost všech nabídek byly posouzeny s ohledem na příslušný právní rámec, včetně dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou v případě ukrajinského vyvážejícího výrobce.

2.1. Nabídky závazků a jejich posouzení

2.1.1. Companhia Siderúrgica Nacional (Brazílie)

(6)	Vyvážející výrobce nabídl jednu minimální dovozní cenu za tunu při určitém objemu vývozu do Unie a další, vyšší minimální dovozní cenu při objemu nad ten stanovený. Vyvážející výrobce také nabídl mechanismus úpravy ceny.

(7)

Nabídka založená na jedné průměrné minimální dovozní ceně je nedostatečná, protože neodstraní poškozující účinky dumpingu u všech typů výrobků, zejména těch nejdražších. Jak je uvedeno v 632. a 655. bodu odůvodnění konečného nařízení, Komise měla za to, že opatření ve formě pevné částky na tunu pro konkrétní společnost odráží újmu způsobovanou vyvážejícím výrobcem, u něhož byl zjištěn dumping, přesněji než minimální dovozní cena. Také to zajišťuje, že na rozdíl od minimální dovozní ceny odstraňuje clo újmu úplně, čímž výrobnímu odvětví Unie poskytuje okamžitou ochranu. Kromě toho nabídka zahrnuje transakce mezi subjekty ve spojení. Samotná povaha takových vztahů představuje četné možnosti pro křížovou kompenzaci. Jakákoli jiná transakce, půjčka nebo dotace mezi dvěma danými subjekty ve spojení by mohla být použita na vyrovnání minimální dovozní ceny. Komise není schopná tyto transakce sledovat a nedostává se jí vhodných referenčních ukazatelů, které by jí umožnily ověřit, zda jsou skutečné, či kompenzační.

(8)

Kromě toho by přijetí této nabídky bylo neproveditelné. Vyvážející výrobce má v několika členských státech společnosti ve spojení, z nichž některé dotčený výrobek dále zpracovávají. Vyvážející výrobce také zákazníkům v Unii prodává další výrobky a jeho dovozce ve spojení prodává obdobné výrobky z jiných zdrojů. Je tedy nemožné, aby Komise účinně sledovala tyto činnosti, stejně jako uplatňování dvou různých minimálních dovozních cen v závislosti na objemu vývozu.

(9)

Vyvážející výrobce v reakci na posouzení Komise tvrdil, že minimální dovozní cena navržená v jeho nabídce odstraňuje poškozující účinek dumpingu, protože Komise ve fázi šetření navrhla stejnou minimální dovozní cenu. Vyvážející výrobce poukázal na to, že tato minimální dovozní cena je založena na vážené průměrné dovozní ceně všech typů výrobku. Tato minimální dovozní cena by tedy neměla působit újmu výrobcům v Unii, jelikož u typů výrobku nižší kategorie by byly stanoveny ceny vyšší úrovně, než by měly být, a tak by kompenzovaly ceny u typů výrobku vyšší kategorie. Kdyby byla tato logika uplatněna na složení jeho vývozu na základě typů výrobku během období šetření, podle vyvážejícího výrobce by minimální dovozní cena postačovala k tomu, aby byl odstraněn poškozující účinek dumpingu. Kromě toho vyvážející výrobce tvrdil, že by minimální dovozní cena neměla být upravena s přihlédnutím k prodeji uskutečněnému prostřednictvím společnosti ve spojení, mimo jiné kvůli způsobu, jakým byla jeho vývozní cena stanovena v konečném nařízení. Vyvážející výrobce dále tvrdil, že křížová kompenzace je nemožná z řady důvodů, zejména proto, že by ji bylo možné zjistit ve výročních zprávách vyvážejícího výrobce a jeho společností ve spojení. Vyvážející výrobce rovněž upravil svou nabídku závazku. V nové nabídce se vyvážející výrobce zavázal zastavit další prodej plochých za tepla válcovaných výrobků prostřednictvím svého subjektu ve spojení v Unii a oznámit prodej jiných výrobků do Unie.

(10)

Pokud jde o připomínku, že navrhovaná minimální dovozní cena odstraňuje poškozující účinek dumpingu, protože je shodná s cenou navrženou Komisí ve fázi šetření, Komise uvedla, že toto řešení bylo nakonec odmítnuto. Důvody tohoto odmítnutí jsou uvedeny mimo jiné v 632. a 655. bodě odůvodnění konečného nařízení, které jsou shrnuty výše v 7. bodě odůvodnění. Připomínka ohledně toho, že minimální dovozní cena je založena na vážených průměrných dovozních cenách, nemá vliv na závěr, že minimální dovozní cena neodstraňuje poškozující účinek dumpingu u nejdražších typů výrobku. Komise nebyla s to získat údaje na podporu tvrzení, že poškozující účinek dumpingu by byl odstraněn minimální dovozní cenou v důsledku složení vývozu podle typů výrobku během období šetření. Tyto údaje neposkytl ani žadatel. I kdyby měla údaje na podporu tohoto tvrzení k dispozici, Komise zjistila, že nic nebrání tomu, aby se složení vývozu podle typů výrobku posunulo směrem k typům výrobku s cenami vyšší kategorie. Takovému posunu by mohlo napomáhat samo uplatňování minimální dovozní ceny. Pokud jde o připomínku, že by minimální dovozní cena neměla být upravena v důsledku prodeje uskutečněného prostřednictvím společnosti ve spojení, by Komise mohla souhlasit s tím, že s ohledem na okolnosti případu v období šetření, a zejména způsob, jakým byla vývozní cena stanovena pro vyvážejícího výrobce v konečném nařízení, by tato úprava nebyla odůvodněná. Neexistuje však žádná záruka, že se okolnosti nezmění, zejména proto, že společnosti jsou ve spojení. Konečně, pokud jde o změnu nabídky a rizika křížové kompenzace, Komise uvedla, že i když závazek zastavit další prodej dotčeného výrobku by omezil některá rizika křížové kompenzace, hlavní problém, a to uplatňování minimální dovozní ceny na transakce mezi subjekty ve spojení, přetrvává. Toto spojení mezi dvěma subjekty otevírá mnoho možností pro křížovou kompenzaci, které Komise nemůže účinně sledovat. Ne všechny z nich by bylo možno zjistit ve výročních zprávách a u těch, které by bylo možno zjistit, by Komisi chyběly vhodné referenční hodnoty, na jejichž základě by bylo možno posoudit, zda mají kompenzační charakter. Závazek týkající se prodeje odběratelům ve spojení může být přijat, pouze pokud je dotčený výrobek nakonec dále prodán nezávislému odběrateli a u těchto transakcí lze uplatnit náležitě upravenou minimální dovozní cenu. To není možné v případě, že je dotčený výrobek transformován na jiný výrobek.

2.1.2. Usinas Siderurgicas de Minas Gerais S.A. (Brazílie)

(11)	Vyvážející výrobce nabídl jednu minimální dovozní cenu za tunu u veškerého svého vývozu.

(12)

Nabídka založená na jedné průměrné minimální dovozní ceně je nedostatečná, protože neodstraní poškozující účinky dumpingu u všech typů výrobku, zejména těch nejdražších. Jak je uvedeno v 632. a 655. bodu odůvodnění konečného nařízení, Komise měla za to, že opatření ve formě pevné částky na tunu pro konkrétní společnost odráží újmu způsobovanou vyvážejícím výrobcem, u něhož byl zjištěn dumping, přesněji než jednotná minimální dovozní cena. Také zajišťuje, že na rozdíl od jednotné minimální dovozní ceny, odstraňuje clo újmu úplně, čímž výrobnímu odvětví Unie poskytuje okamžitou ochranu. Nabídka je rovněž nedostatečná, protože vyvážející výrobce nenavrhl mechanismus úpravy, přestože ceny plochých za tepla válcovaných výrobků mají tendenci se v čase významně lišit.

(13)

Kromě toho by přijetí této nabídky bylo neproveditelné. Kvůli globální struktuře a prodejním činnostem vyvážejícího výrobce by nemohl být navržený cenový závazek účinně sledován, jelikož se nabízí několik příležitostí pro křížovou kompenzaci cen. Vyvážející výrobce má mnoho společností ve spojení v několika členských státech a mimo EU. Kromě toho prodává vyvážející výrobce do Unie také jiné výrobky. Je tak pro Komisi nemožné tyto činnosti účinně sledovat.

2.1.3. Mobarakeh Steel Company (Írán)

(14)	Vyvážející výrobce nabídl jednu minimální dovozní cenu za tunu pro veškerý svůj vývoz, upravenou pro prodej prostřednictvím svého obchodníka v EU.

(15)

Nabídka založená na jedné průměrné minimální dovozní ceně je nedostatečná, protože neodstraní poškozující účinky dumpingu na všechny typy výrobků, zejména ty nejdražší. Jak je uvedeno v 632. a 655. bodu odůvodnění konečného nařízení, Komise měla za to, že opatření ve formě pevné částky na tunu pro konkrétní společnost odráží dumping působící újmu zjištěný u vyvážejícího výrobce přesněji než minimální dovozní cena. Také zajišťuje, že na rozdíl od minimální dovozní ceny clo odstraňuje dumping působící újmu úplně, čímž výrobnímu odvětví Unie poskytuje okamžitou ochranu. Nabídka je rovněž nedostatečná, protože vyvážející výrobce nenavrhl mechanismus úpravy, přestože ceny plochých za tepla válcovaných výrobků mají tendenci se v čase významně lišit.

(16)	Kromě toho by přijetí této nabídky bylo neproveditelné. Kvůli skutečnosti, že vyvážející výrobce prodává EU další výrobky, bylo by nemožné navržený cenový závazek účinně sledovat, jelikož se nabízí příležitosti pro křížovou kompenzaci cen. Je tak pro Komisi nemožné tyto činnosti účinně sledovat.

(17)

V reakci na posouzení Komise vyvážející výrobce tvrdil, že se Komise nevyjádřila ke skutečnosti, že jeho nabídka odrážela návrh Komise ve fázi šetření. Vyvážející výrobce požádal o vysvětlení, proč nabídka odrážející tento návrh není vhodná. Vyvážející výrobce tvrdil, že jeho navrhovaná minimální dovozní cena je vyšší, než navrhla Komise během šetření, a proto minimální dovozní cena navržená v závazku ze své podstaty odstraňuje újmu výrobnímu odvětví Unie. Vyvážející výrobce kromě toho tvrdil, že neexistuje rozdíl mezi minimální dovozní cenou a specifickým clem za tunu, pokud jde o odstranění poškozujícího účinku dumpingu u nejdražšího výrobku, takže tento argument je irelevantní. Vyvážející výrobce uvedl, že skutečnost, že prodává jiné výrobky do Unie, nevytváří automaticky riziko křížové kompenzace. Dále tvrdil, že faktury související se závazkem by odstranily jakékoli riziko obcházení či křížové kompenzace stejným způsobem jako platná obchodní faktura navržená v konečném obecném informačním dokumentu.

(18)

Komise uvedla, že její posouzení nejen důrazně upozorňuje na podobnost mezi nabídkou závazku a možností zvažovanou ve fázi šetření, nýbrž že také v 15. bodě odůvodnění poukazuje na část konečného nařízení, která vysvětluje, proč tato možnost byla zamítnuta, a shrnuje ji. Stejné odůvodnění platí pro připomínku vyvážejícího výrobce srovnávající faktury související se závazkem s jedním z řešení, které Komise zvažovala během šetření, a nakonec je odmítla. Skutečnost, že minimální dovozní cena navržená vyvážejícím výrobcem je vyšší než cena zvažovaná Komisí v určitém okamžiku během šetření neznamená, že tato minimální dovozní cena ze své podstaty odstraňuje poškozující účinek dumpingu. Rozdíl je nepatrný a neovlivnil odůvodnění, že průměrná minimální dovozní cena je nedostatečná, protože neodstraní poškozující účinky dumpingu u všech typů výrobku, zejména u těch nejdražších. Připomínka, že minimální dovozní cena a specifické clo jsou v tomto ohledu stejně neúčinné, je rovněž irelevantní. Na rozdíl od minimální dovozní ceny nutí specifické clo dovozce platit více za dražší typ výrobku, protože jednou částí ceny je tržní cena typu výrobku, kterou platí, a druhou částí je clo. Jinak je tomu v případě minimální dovozní ceny, která je stejná pro všechny typy výrobku. Kromě toho prodej jiných výrobků do Unie lze využít ke křížové kompenzaci, pouze pokud jsou prodávány stejným odběratelům jako ploché za tepla válcované výrobky. Komise však poukázala na to, že křížová kompenzace a riziko křížové kompenzace jsou dva různé pojmy. Komise například ví, že vyvážející výrobce prodává jiné výrobky do Unie, nemá ale údaje týkající se odběratelů vyvážejícího výrobce, pokud jde o tyto výrobky. Je pozoruhodné, že vyvážející výrobce nepopřel, že odběratelům plochých za tepla válcovaných výrobků prodává jiné výrobky, ani se nezavázal, že tak nebude činit v budoucnosti. Třebaže tato situace nedokazuje křížovou kompenzaci, jednoznačně představuje riziko křížové kompenzace, které Komise nemůže sledovat.

2.1.4. PJSC Magnitogorsk Iron and Steel Works (Rusko)

(19)

Vyvážející výrobce nabídl dvě minimální dovozní ceny za tunu, jednu za plechy a jednu za svitky. Vyvážející výrobce také nabídl mechanismus úpravy ceny a v dodatku ke své nabídce se zavázal prodávat dotčený výrobek pouze přímo nezávislým odběratelům v Unii a neprodávat svým odběratelům plochých za tepla válcovaných výrobků v Unii jiné výrobky.

(20)

Nabídka vyvážejícího výrobce byla předložena po ukončení šetření a jako taková by měla být zamítnuta. I když v souladu s čl. 8 odst. 2 základního nařízení za výjimečných okolností mohou být závazky nabídnuty po skončení období, během kterého mohou být předložena stanoviska v souladu s čl. 20 odst. 5 základního nařízení, měla by být taková nabídka obdržena přiměřenou dobu před ukončením šetření.

(21)

Nicméně i kdyby nabídka byla předložena včas, nabídka založená na dvou průměrných minimálních dovozních cenách je nedostatečná, protože neodstraní poškozující účinky dumpingu u všech typů výrobku, zejména ty nejdražší. Jak je uvedeno v 632. a 655. bodu odůvodnění konečného nařízení, Komise měla za to, že opatření ve formě pevné částky na tunu pro konkrétní společnost odráží dumping působící újmu zjištěný u vyvážejícího výrobce přesněji než minimální dovozní cena. Také zajišťuje, že na rozdíl od minimální dovozní ceny clo odstraňuje dumping působící újmu úplně, čímž výrobnímu odvětví Unie poskytuje okamžitou ochranu.

(22)

Kromě toho by přijetí této nabídky bylo neproveditelné. Kvůli globální struktuře a prodejním činnostem vyvážejícího výrobce by bylo nemožné navržený cenový závazek účinně sledovat, jelikož nabízí příležitosti pro křížovou kompenzaci cen. Vyvážející výrobce má mnoho společností ve spojení a prodává do Unie i jiné výrobky z oceli. Je tak pro Komisi nemožné tyto činnosti účinně sledovat.

(23)	Vyvážející výrobce v reakci na posouzení Komise vyjádřil nesouhlas s výše uvedeným posouzením, přičemž zdůraznil význam svých dodatečných závazků využívat pouze jeden prodejní kanál a neprodávat svým odběratelům plochých za tepla válcovaných výrobků jiné výrobky.

(24)

Pokud jde o dodatečné závazky, Komise poukázala na to, že vzhledem ke globální struktuře vyvážejícího výrobce a globální struktuře jeho zákazníků je nemožné sledovat veškeré dostupné možnosti křížové kompenzace. Například pokud společnosti, na které se vztahuje závazek, neprodávají určitému odběrateli plochých za tepla válcovaných výrobků v Unii jiné výrobky, nic nebrání tomu, aby jejich společnosti ve spojení – ať už v Unii, nebo mimo ni – s těmito odběrateli nebo jejich subjekty ve spojení prováděly transakce, které mohou mít povahu křížové kompenzace. Ačkoli vyvážející výrobce nesouhlasil s posouzením dostatečnosti své nabídky, nepředložil žádné další argumenty proti závěru, k němuž Komise dospěla.

2.1.5. Novolipetsk Steel OJSC (Rusko)

(25)

Vyvážející výrobce nejdříve nabídl několik minimálních dovozních cen za tunu v závislosti na typu výrobku. Potom svou nabídku pozměnil a navrhl jednu minimální dovozní cenu za tunu u všech typů výrobků s mechanismem úpravy založeným na průměrných cenách plochých za tepla válcovaných výrobků. Kromě toho vyvážející výrobce navrhl množstevní roční strop a zavázal se prodávat pouze své společnosti ve spojení v Unii a pouze pro další zpracování.

(26)

Nabídka založená na jedné průměrné minimální dovozní ceně je nedostatečná, protože neodstraní poškozující účinky dumpingu u všech typů výrobku, zejména těch nejdražších. Jak je uvedeno v 632. a 655. bodu odůvodnění konečného nařízení, Komise měla za to, že opatření ve formě pevné částky na tunu pro konkrétní společnost odráží dumping působící újmu zjištěný u vyvážejícího výrobce přesněji než minimální dovozní cena. Také zajišťuje, že na rozdíl od minimální dovozní ceny clo odstraňuje dumping působící újmu úplně, čímž výrobnímu odvětví Unie poskytuje okamžitou ochranu. Kromě toho nabídka zahrnuje transakce mezi subjekty ve spojení. Samotná povaha takových vztahů představuje četné možnosti křížové kompenzace. Jakákoli jiná transakce, půjčka nebo dotace mezi dvěma danými subjekty ve spojení by mohla být použita na vyrovnání minimální dovozní ceny. Komise není schopná tyto transakce sledovat a nedostává se jí vhodných referenčních ukazatelů, které by jí umožnily ověřit, zda jsou skutečné, či kompenzační.

(27)

Přijetí nabídky by rovněž bylo neproveditelné. Kvůli globální struktuře a prodejním činnostem vyvážejícího výrobce by bylo nemožné navržený cenový závazek účinně sledovat, jelikož nabízí příležitosti pro křížovou kompenzaci cen. Kromě toho společnosti ve spojení v Unii rovněž vyrábějí a prodávají obdobný výrobek. Je tak pro Komisi nemožné tyto činnosti účinně sledovat.

(28)

Vyvážející výrobce v reakci na posouzení Komise tvrdil, že Komise opominula dva klíčové prvky jeho nabídky, a sice množstevní strop a závazek konečného užití (tj. pouze další zpracování). Podle vyvážejícího výrobce tyto dva závazky zajišťují, že vývoz za dumpingové ceny se zastaví, protože dotčený výrobek se nebude vyvážet na volný trh Unie. Vyvážející výrobce dále tvrdil, že v konečném nařízení Komise neuvedla žádnou zjištěnou újmu na závislém trhu. I přes tyto argumenty vyvážející výrobce v duchu plné spolupráce upravil svou nabídku a nabídl 22 minimálních dovozních cen na základě typů výrobku. Pokud jde o riziko křížové kompenzace, vyvážející výrobce tvrdil, že jelikož se prodej neuskuteční na volném trhu, je ve skutečnosti irelevantní, za jakou minimální cenu se dotčený výrobek prodává v rámci skupiny. Vzhledem k tomu, že taková minimální cena je irelevantní, je irelevantní i riziko křížové kompenzace. Vyvážející výrobce dále tvrdil, že transakce uvnitř skupiny podléhají politice převodních cen skupiny, a proto nemohou být využity ke křížové kompenzaci.

(29)

Vyvážející výrobce během období šetření neprodával ploché za tepla válcované výrobky svým subjektům ve spojení v Unii. Mimoto v rozporu s tvrzením vyvážejícího výrobce nebyl prodej plochých za tepla válcovaných výrobků v rámci skupiny pro další zpracování v konečném nařízení vyloučen ze zjištění dumpingu působícího újmu. Na tento prodej se v současné době vztahuje platné clo a toto zjištění nelze zvrátit prostřednictvím závazku. Vzhledem k tomu, že tvrzení vyvážejícího výrobce ohledně nemožnosti křížové kompenzace v rámci skupiny závisí na chybném předpokladu, že prodej v rámci skupiny pro zpracování nezapříčiňuje dumping působící újmu, bylo toto tvrzení odmítnuto. Kromě toho politika skupiny ohledně interních převodů je vnitřním rozhodnutím skupiny a jako taková není dostatečnou zárukou, že nedochází ke křížové kompenzaci. I kdyby byla, křížové kompenzace v rámci skupiny by mohlo být dosaženo jinými prostředky, než je prodej zboží. Závazek týkající se prodeje odběratelům ve spojení může být přijat, pouze pokud je dotčený výrobek nakonec dále prodán nezávislému odběrateli a u těchto transakcí lze uplatnit náležitě upravenou minimální dovozní cenu. To však není možné v případě, že je dotčený výrobek transformován na jiný výrobek. Nabídka 22 minimálních dovozních cen založených na skupinách typů výrobku nemohla být přijata, protože by nebylo možné její účinné sledování celními orgány.

2.1.6. Metinvest Group (Ukrajina)

(30)

Vyvážející výrobce navrhl ve své původní nabídce dva scénáře. První scénář je založen na jedné minimální dovozní ceně za tunu (jeho průměrná cena v průběhu období šetření, navýšená o clo a upravená vzhledem k nárůstu ceny surovin po období šetření) a s možností prodeje pod minimální dovozní cenou, na základě daného cla. Druhý scénář je založen na nižší minimální dovozní ceně za tunu (bez úpravy vzhledem k nárůstu ceny surovin po období šetření) a bez možnosti prodávání pod danou minimální dovozní cenou. Vyvážející výrobce pak upravil svou nabídku tím, že doplnil roční množstevní strop pro prodej v rámci závazku.

(31)

Komise nepřijímá takzvaná volitelná ustanovení, prostřednictvím kterých je vyvážejícímu výrobci dovoleno prodávat v rámci závazku a paralelně pod minimální dovozní cenou na základě daného cla, a proto je jediným scénářem ke zvážení ten druhý. Přijetí takového ustanovení by umožnilo mechanismus křížové kompenzace, kde by transakce na úrovni minimální dovozní ceny mohly být vyrovnány transakcemi s cenami pod minimální dovozní cenou.

(32)

Článek 50 dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou vyjadřuje preferenci pro závazky za předpokladu, že Komise obdrží realizovatelnou nabídku, která je dostatečná a jejíž přijetí se nepovažuje za neproveditelné. V tomto případě, z níže vysvětlených důvodů, Komise neobdržela proveditelnou nabídku závazku, a proto nemůže být preferenci vyhověno.

(33)

V posouzení Komise je několik důvodů, proč je nabídka nedostatečná. Je založena na jedné průměrné minimální dovozní ceně, a proto neodstraní poškozující účinky dumpingu u všech typů výrobku, zejména těch nejdražších. Jak je uvedeno v 632. a 655. bodu odůvodnění konečného nařízení, Komise měla za to, že opatření ve formě pevné částky na tunu pro konkrétní společnost odráží dumping působící újmu zjištěný u vyvážejícího výrobce přesněji než minimální dovozní cena. Také zajišťuje, že na rozdíl od minimální dovozní ceny clo odstraňuje dumping působící újmu zcela, čímž výrobnímu odvětví Unie poskytuje okamžitou ochranu. Vyvážející výrobce nenavrhl úpravu ohledně prodeje prostřednictvím svých společností ve spojení. Zatímco ceny plochých za tepla válcovaných výrobků mají tendenci se značně lišit v čase, vyvážející výrobce nenavrhl mechanismus úpravy. Kromě toho jsou do závazku zahrnuty pouze dva ze tří výrobních závodů, které vyvážely dotčený výrobek do Unie v průběhu období šetření. Nakonec vyvážející výrobce navrhl, aby jeho prodej subjektům ve spojení v Unii byl zahrnut do podmínek závazku. Sama povaha takových vztahů skýtá četné možnosti pro křížovou kompenzaci. Jakákoli jiná transakce, půjčka nebo dotace mezi dvěma danými subjekty ve spojení by mohla být použita na vyrovnání minimální dovozní ceny. Komise není schopná tyto transakce sledovat a nedostává se jí vhodných referenčních ukazatelů, které by jí umožnily ověřit, zda jsou skutečné, či kompenzační.

(34)

Přijetí nabídky by rovněž bylo neproveditelné. Kvůli globální struktuře a prodejním činnostem vyvážejícího výrobce by bylo nemožné navržený cenový závazek účinně sledovat, jelikož nabízí příležitosti pro křížovou kompenzaci cen. Vyvážející výrobce má v různých členských státech a mimo Unii několik společností ve spojení, z nichž některé vyrábějí a prodávají obdobný výrobek. Vyvážející výrobce prodává do Unie prostřednictvím jedné nebo více z těchto společností. Tudíž je pro Komisi nemožné, aby tyto činnosti účinně sledovala.

(35)

Vyvážející výrobce v reakci na posouzení Komise předložil třetí verzi své nabídky závazku. V nové verzi nabídky vyvážející výrobce navrhl čtyři různé minimální dovozní ceny a zavázal se, že nebude prodávat za ceny nižší. Podle vyvážejícího výrobce byla tato změna provedena navzdory tomu, že Komise ve fázi šetření, které vedlo k uložení cla, považovala jednu minimální dovozní cenu pro všechny typy za přijatelnou. Vyvážející výrobce se kromě toho zavázal zahrnout do nabídky závazku třetí výrobní závod; neprodávat dotčený výrobek prostřednictvím svých subjektů ve spojení v Unii; poskytnout podrobné údaje o svém prodeji jiných výrobků v Unii svým odběratelům plochých za tepla válcovaných výrobků v Unii a neprodávat dotčený výrobek mimo Unii a jiné výrobky svým odběratelům plochých za tepla válcovaných výrobků v Unii. Vyvážející výrobce dále navrhl nižší roční množstevní strop. Vyvážející výrobce se zavázal, že nad rámec tohoto stropu bude prodávat na základě platného antidumpingového cla.

(36)	Vedle těchto závazků vláda Ukrajiny během konzultací navrhla poskytnout Komisi vývozní statistiky, pokud jde o dotčený výrobek, a zřídit skupinu odborníků, která by usnadnila výměnu statistik a dalších informací.

(37)

Dne 5. února 2018 provedl vyvážející výrobce ve své nabídce závazku další změnu. Vyvážející výrobce tvrdil, že veškerý jeho prodej podléhá striktní politice skupiny pro stanovování cen a zamezuje křížové kompenzaci. Vyvážející výrobce kromě toho tvrdil, že pravidelné audity daňových orgánů jak v Unii, tak ve Švýcarsku důkladně ověřují cenovou politiku skupiny. Přesto se vyvážející výrobce zavázal neprodávat ploché za tepla válcované výrobky vyrobené v Unii a jiné výrobky vyrobené jeho skupinou svým odběratelům plochých za tepla válcovaných výrobků, kteří kupují dotčený výrobek. To by se vztahovalo na všechny jeho odběratele s výjimkou jednoho, který by kupoval ploché za tepla válcované výrobky z Ukrajiny i Unie a jiné výrobky vyráběné skupinou.

(38)

Pokud jde o připomínku, že Komise ve fázi šetření považovala jednu minimální dovozní cenu pro všechny typy výrobku za přijatelnou, Komise poukázala na to, že toto řešení bylo nakonec odmítnuto. Důvody tohoto odmítnutí jsou uvedeny mimo jiné v 632. a 655. bodě odůvodnění konečného nařízení, které jsou shrnuty výše v 33. bodě odůvodnění.

(39)

Nabídka je i nadále nedostatečná z několika důvodů. Z navržených čtyř skupin minimální dovozní ceny se v jedné neuskutečnil téměř žádný prodej, v další je cenová varianta a ve zbývajících dvou skupinách významné cenové varianty. Minimální dovozní ceny založené na průměrných cenách v každé skupině proto neodstraní poškozující účinky dumpingu u všech typů výrobku, zejména těch nejdražších v každé skupině. Kromě toho byla výše čtyř minimálních dovozních cen stanovena zcela nahodile. Komisi nebyly předloženy žádné údaje odůvodňující rozdíl mezi minimálními dovozními cenami. A konečně, třebaže mají ceny plochých za tepla válcovaných výrobků tendenci se značně lišit v čase, vyvážející výrobce nenavrhl mechanismus úpravy.

(40)

Nabídka závazku je i nadále neproveditelná. Vyvážející výrobce se zavázal neprodávat žádné výrobky subjektům svých odběratelů v Unii se sídlem mimo Unii. Tento závazek se však týká pouze tří výrobních společností a pomíjí desítky jejich společností ve spojení, včetně švýcarského obchodníka. I kdyby se závazek týkal všech těchto společností, takový závazek by vzhledem k velikosti skupiny vyvážejícího výrobce a jeho odběratelské základny nebylo možné sledovat. Kromě toho vyvážející výrobce navrhl, že bude oznamovat prodej jiných výrobků svým odběratelům plochých za tepla válcovaných výrobků v Unii. Komise by však neměla vhodné referenční hodnoty k ověření, zda mají tyto transakce kompenzační povahu. Ačkoli se vyvážející výrobce zavázal neprodávat prostřednictvím svých subjektů ve spojení v Unii, tyto subjekty prodávají na trhu Unie obdobný výrobek. Třebaže se tyto transakce mohou týkat stejných odběratelů, a tedy mohou být využity ke kompenzaci, jsou zcela mimo působnost závazku.

(41)

Změna v nabídce závazku navržená dne 5. února 2018 (tj. prodávat pouze dotčený výrobek všem svým odběratelům plochých za tepla válcovaných výrobků v Unii s výjimkou jednoho) neodstraňuje výše zmíněnou obavu u vyloučeného odběratele. U ostatních zákazníků by vzhledem k velikosti skupiny vyvážejícího výrobce bylo nemožné sledovat, zda kterákoli ze společností ve spojení s vyvážejícím výrobcem prodává jiné výrobky odběratelům plochých za tepla válcovaných výrobků v Unii nebo jejich subjektům ve spojení. Politiky interních cen vyvážejícího výrobce a odběratele, jemuž hodlá prodávat, nejsou dostatečnou zárukou proti křížové kompenzaci. Kromě toho vyvážející výrobce nevysvětlil, jak by při auditech daňových orgánů v Unii a ve Švýcarsku byly zjištěny ceny využívané ke křížové kompenzaci. Dohoda o prodeji výrobku za cenu nižší, než by byla jinak požadována, není nezbytně porušením daňových právních předpisů. Je součástí běžného cenového vyjednávání.

(42)

Konečně, prodej nad rámec ročního stropu na základě platného antidumpingového cla nelze přijmout, neboť by mohl být využit ke kompenzaci. Jde v zásadě o odloženou obdobu volitelných ustanovení popsaných výše v 31. bodě odůvodnění. Proto tato nová nabídka tím, že snižuje strop značně pod historické roční množství vývozu, zvyšuje riziko křížové kompenzace.

(43)

I přes preferenci závazků vyjádřenou v článku 50 dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou nemůže být nabídka přijata, protože je nedostatečná. I kdyby byla dostatečná, její přijetí by bylo z důvodů uvedených výše stále neproveditelné. Žádná z výše uvedených otázek by nebyla dostatečně řešena výměnou statistik a vytvořením skupiny odborníků, které během konzultace navrhla vláda Ukrajiny.

2.2. Závěr

(44)	Na základě výše uvedených důvodů nemůže Komise přijmout žádnou z uvedených nabídek závazků.

2.3. Připomínky stran a odmítnutí nabídek závazků

(45)

Zúčastněné strany byly informovány o důvodech, na kterých se zakládá toto rozhodnutí, a byla jim poskytnuta příležitost, aby vyjádřily své připomínky a požádaly o slyšení. Vládě Ukrajiny byla v souladu s článkem 50a dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou také nabídnuta konzultace. Dne 26. ledna 2018 se uskutečnily konzultace s ukrajinskými orgány a dne 31. ledna 2018 poskytla vláda Ukrajiny písemné připomínky. Kromě toho se konala řada slyšení s dotčenými vyvážejícími vývozci a sdružením Eurofer, zastupujícím výrobní odvětví Unie. Všechny připomínky obdržené v průběhu tohoto procesu byly řešeny výše. Ani připomínky předložené zúčastněnými stranami, ani konzultace s vládou Ukrajiny nevedly k odlišnému závěru, než je odmítnutí nabídek závazků,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Závazky nabídnuté vyvážejícími výrobci v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny se tímto odmítají.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 8. března 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1795 ze dne 5. října 2017, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny a kterým se ukončuje šetření týkající se dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících ze Srbska (Úř. věst. L 258, 6.10.2017, s. 24).

(3) Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 67

České vydání	Právní předpisy	Ročník 61 9. března 2018

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2018/343 ze dne 5. března 2018 o prodloužení platnosti Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Brazilskou federativní republikou	1
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/344 ze dne 14. listopadu 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria týkající se metodiky oceňování rozdílu v zacházení v rámci řešení krize ( 1 )	3
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/345 ze dne 14. listopadu 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria týkající se metodiky pro posuzování hodnoty aktiv a závazků institucí nebo subjektů ( 1 )	8
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/346 ze dne 5. března 2018 o povolení přípravku Lactobacillus buchneri NRRL B-50733 jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat ( 1 )	18
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/347 ze dne 5. března 2018 o povolení přípravku Saccharomyces cerevisiae CNCM I-1079 jako doplňkové látky pro selata a prasnice a o změně nařízení (ES) č. 1847/2003 a (ES) č. 2036/2005 (držitel povolení společnost Danstar Ferment AG, zastoupená společností Lallemand SAS) ( 1 )	21
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/348 ze dne 8. března 2018 o dočasné odchylce z pravidel preferenčního původu stanovených v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446, pokud jde o jízdní kola a jiná kola vyráběná v Kambodži, konkrétně o využívání součástí jízdních kol pocházejících z Malajsie na základě kumulace	24
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/349 ze dne 8. března 2018, kterým se po dvousté osmdesáté druhé mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s organizacemi ISIL (Dá'iš) a Al-Kajdá	28
		SMĚRNICE
	*	Směrnice Komise (EU) 2018/350 ze dne 8. března 2018, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES, pokud jde o hodnocení rizika geneticky modifikovaných organismů pro životní prostředí	30
		ROZHODNUTÍ
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/351 ze dne 8. března 2018, kterým se odmítají závazky nabídnuté v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny	46

Poř. č.	Kód KN	Popis zboží	Období	Množství (v jednotkách)
09.8094	8712	Jízdní kola a jiná kola (včetně dodávkových tříkolek), bez motoru	od 9. března 2018 do 31. prosince 2019	100 000