ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 30

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 61
2. února 2018


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/161 ze dne 23. října 2017, kterým se stanoví výjimka de minimis z povinnosti vykládky pro některé druhy drobného pelagického rybolovu ve Středozemním moři

1

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/162 ze dne 23. listopadu 2017, kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a přílohy II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013

6

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/163 ze dne 1. února 2018, kterým se zavádí celní evidence dovozu nových a protektorovaných pneumatik pro autobusy nebo nákladní automobily pocházejících z Čínské lidové republiky

12

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

2.2.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 30/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/161

ze dne 23. října 2017,

kterým se stanoví výjimka de minimis z povinnosti vykládky pro některé druhy drobného pelagického rybolovu ve Středozemním moři

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (1), a zejména na čl. 15 odst. 7 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem nařízení (EU) č. 1380/2013 je postupně odstranit výměty z veškerého rybolovu v Unii zavedením povinnosti vykládky úlovků druhů, na něž se vztahují omezení odlovu nebo minimální velikosti.

(2)

Podle čl. 15 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1380/2013 se povinnost vykládky vztahuje na drobný pelagický rybolov od 1. ledna 2015. V případě dotčeného druhu rybolovu je podle čl. 15. odst. 6 nařízení (EU) č. 1380/2013 Komise zmocněna k přijetí ustanovení pro plnění povinnosti vykládky (dále jen „plány výmětů“) prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci na stanovené období nepřevyšující tři roky.

(3)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1392/2014 (2) stanovilo plán výmětů pro některý drobný pelagický rybolov ve Středozemním moři. Tento plán výmětů se vztahuje na drobný pelagický rybolov pomocí pelagických vlečných sítí anebo košelkových nevodů (rybolov sardele obecné, sardinky obecné, makrely obecné a kranase obecného). Aby se zamezilo nepřiměřeným nákladům při manipulaci s nežádoucími úlovky, jsou umožněny výměty malého procenta úlovků druhů, na které se vztahují minimální velikosti uvedené v příloze III nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 (3) („výjimka de minimis“).

(4)

Platnost plánu výmětů podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1392/2014 skončí dne 31. prosince 2017. Nebyla navíc přijata žádná opatření za účelem upřesnění výjimky de minimis v rámci víceletého plánu pro období po 31. prosinci 2017. S cílem zamezit nepřiměřeným nákladům při manipulaci s nežádoucími úlovky je proto nutné stanovit výjimku de minimis v souladu s čl. 15 odst. 7 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tato výjimka de minimis by měla platit v oblastech dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři), na které se vztahuje současný plán výmětů, tj. v oblastech 1, 2, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11.1, 11.2 a 12 (západní Středozemní moře), 17 a 18 (Jaderské moře), a 15, 16, 19, 20, 22, 23 a 25 (jihovýchodní Středozemní moře).

(5)

Navrhovanou výjimku de minimis přezkoumal Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), který k návrhu nevznesl připomínky kromě toho, že případy žádostí o zvýšení procentního podílu výjimky de minimis ze 3 % na 5 % považoval za neopodstatněné. Vzhledem k výše uvedenému je vhodné stanovit výjimky de minimis podle procentního podílu stanoveného v nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1392/2014 a v úrovních, jež nepřekračují povolené úrovně podle čl. 15 odst. 7 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(6)

Platnost plánu výmětů podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1392/2014 skončí dne 31. prosince 2017, toto nařízení by se tedy mělo použít ode dne 1. ledna 2018. Podobně jako předchozí plán výmětů stanovený nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 1392/2014 by toto nařízení o výjimce de minimis mělo platit po období tří let, jak požadovaly regionální skupiny členských států, tj. do 31. prosince 2020,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví výjimku de minimis z povinnosti vykládky pro druhy, na které se vztahují minimální velikosti, ulovené v rámci drobného pelagického rybolovu pomocí pelagických vlečných sítí anebo košelkových nevodů ve Středozemním moři (rybolovu sardele obecné, sardinky obecné, makrely obecné a kranase obecného).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)

„druhy, na které se vztahuje minimální velikost“ se rozumí jakýkoli druhy uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 1967/2006;

b)

„Středozemním mořem“ se rozumí mořské vody Středozemního moře na východ od 5°36′ západní délky;

c)

„zeměpisnou podoblastí GFCM“ se rozumí zeměpisná podoblast Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři definovaná v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 (4);

d)

„západní částí Středozemního moře“ se rozumí zeměpisné podoblasti GFCM 1, 2, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11.1, 11.2 a 12;

e)

„jihovýchodní částí Středozemního moře“ se rozumí zeměpisné podoblasti GFCM 15, 16, 19, 20, 22, 23 a 25;

f)

„Jaderským mořem“ se rozumí zeměpisná podoblast GFCM 17 a 18;

g)

„jižním Jaderským a Jónským mořem“ se rozumí zeměpisné podoblasti GFCM 18, 19 a 20;

h)

„ostrovem Malta a jižní Sicílií“ se rozumí zeměpisné podoblasti GFCM 15 a 16;

i)

„Egejským mořem a ostrovem Kréta“ se rozumí zeměpisné podoblasti GFCM 22 a 23.

Článek 3

Výjimka de minimis

1.   V rámci drobného pelagického rybolovu pomocí pelagických vlečných sítí a košelkových nevodů, jak je stanoveno v přílohách I, II a III, je možné jako výměty vyřadit až 5 % celkových ročních úlovků druhů, na které se vztahuje minimální velikost.

2.   V rámci drobného pelagického rybolovu pomocí pelagických vlečných sítí, jak je stanoveno v přílohách IV, V a VI, je možné jako výměty vyřadit až 3 % celkových ročních úlovků druhů, na které se vztahuje minimální velikost.

3.   Odstavce 1 a 2 tohoto článku se použijí odchylně od čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Článek 4

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2018.

Použije se do 31. prosince 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. října 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1392/2014 ze dne 20. října 2014, kterým se stanoví plán výmětů pro některý drobný pelagický rybolov ve Středozemním moři (Úř. věst. L 370, 30.12.2014, s. 21).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 ze dne 13. prosince 2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři), kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (Úř. věst. L 347, 30.12.2011, s. 44).


PŘÍLOHA I

Drobný pelagický rybolov v západním Středozemním moři

Zeměpisné podoblasti GFCM

Kód lovného zařízení

Lovné zařízení

Cílové druhy

1, 2, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11.1, 11.2 a 12

OTM, PTM

Pelagická vlečná síť

Sardel obecná, sardinka obecná, makrela obecná a kranas obecný

1, 2, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11.1, 11.2 a 12

PS

Košelkové nevody

Sardel obecná, sardinka obecná, makrela obecná a kranas obecný


PŘÍLOHA II

Drobný pelagický rybolov v jihovýchodním Středozemním moři

Zeměpisné podoblasti GFCM

Kód lovného zařízení

Lovné zařízení

Cílové druhy

15, 16, 19, 20, 22 23 a 25

OTM, PTM

Pelagická vlečná síť

Sardel obecná, sardinka obecná, makrela obecná a kranas obecný

25

PS

Košelkové nevody

Sardel obecná, sardinka obecná, makrela obecná a kranas obecný


PŘÍLOHA III

Drobný pelagický rybolov v Jaderském moři

Zeměpisné podoblasti GFCM

Kód lovného zařízení

Lovné zařízení

Cílové druhy

17 a 18

OTM, PTM

Pelagická vlečná síť

Sardel obecná, sardinka obecná, makrela obecná a kranas obecný

17

PS

Košelkové nevody

Sardel obecná, sardinka obecná, makrela obecná a kranas obecný


PŘÍLOHA IV

Drobný pelagický rybolov u ostrova Malta a jižní Sicílie

Zeměpisné podoblasti GFCM

Kód lovného zařízení

Lovné zařízení

Cílové druhy

15 a 16

PS

Košelkové nevody

Sardel obecná, sardinka obecná, makrela obecná a kranas obecný


PŘÍLOHA V

Drobný pelagický rybolov v Egejském moři a u ostrova Kréta

Zeměpisné podoblasti GFCM

Kód lovného zařízení

Lovné zařízení

Cílové druhy

22 a 23

PS

Košelkové nevody

Sardel obecná, sardinka obecná, makrela obecná a kranas obecný


PŘÍLOHA VI

Drobný pelagický rybolov v jižním Jaderském a Jónském moři

Zeměpisné podoblasti GFCM

Kód lovného zařízení

Lovné zařízení

Cílové druhy

18, 19 a 20

PS

Košelkové nevody

Sardel obecná, sardinka obecná, makrela obecná a kranas obecný


2.2.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 30/6


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/162

ze dne 23. listopadu 2017,

kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a přílohy II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (1), a zejména na čl. 58 odst. 7 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (2), a zejména na čl. 6 odst. 3 a čl. 7 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví, že členské státy mohou do 31. prosince 2013 nebo do 1. srpna 2014 rozhodnout, že uvolní určitý procentní podíl svých ročních vnitrostátních stropů pro přímé platby jako dodatečnou podporu na opatření v rámci programů rozvoje venkova.

(2)

V souladu s čl. 14 odst. 1 čtvrtým pododstavcem nařízení (EU) č. 1307/2013 oznámily Francie, Litva a Nizozemsko Komisi do 1. srpna 2017 své rozhodnutí přezkoumat za kalendářní roky 2018 a 2019 své předchozí rozhodnutí převést určitý procentní podíl ročních vnitrostátních stropů pro přímé platby na programy rozvoje venkova, které jsou financovány v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).

(3)

Je proto nezbytné upravit přílohy II a III nařízení (EU) č. 1307/2013 s cílem začlenit navrhované změny ročních vnitrostátních stropů a ročních čistých stropů pro přímé platby. Je rovněž nezbytné upravit přílohu I nařízení (EU) č. 1305/2013, aby se tyto změny zohlednily v odpovídajícím ročním rozpisu podpory Unie pro rozvoj venkova podle jednotlivých členských států.

(4)

Příloha I nařízení (EU) č. 1305/2013 a přílohy II a III nařízení (EU) č. 1307/2013 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (EU) č. 1305/2013 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze I tohoto nařízení.

Článek 2

Přílohy II a III nařízení (EU) č. 1307/2013 se nahrazují zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. listopadu 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487.

(2)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608.


PŘÍLOHA I

PŘÍLOHA I

Rozpis týkající se podpory Unie pro rozvoj venkova (2014 až 2020)

(běžné ceny v EUR)

 

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

CELKEM 2014–2020

Belgie

40 855 562

97 243 257

109 821 794

97 175 076

97 066 202

102 912 713

102 723 155

647 797 759

Bulharsko

0

502 807 341

505 020 057

340 409 994

339 966 052

339 523 306

338 990 216

2 366 716 966

Česká republika

0

470 143 771

503 130 504

344 509 078

343 033 490

323 242 050

321 615 103

2 305 673 996

Dánsko

90 287 658

90 168 920

136 397 742

144 868 072

153 125 142

152 367 537

151 588 619

918 803 690

Německo

664 601 903

1 498 240 410

1 685 574 112

1 404 073 302

1 400 926 899

1 397 914 658

1 394 588 766

9 445 920 050

Estonsko

103 626 144

103 651 030

111 192 345

122 865 093

125 552 583

127 277 180

129 177 183

823 341 558

Irsko

0

469 633 941

469 724 442

313 007 411

312 891 690

312 764 355

312 570 314

2 190 592 153

Řecko

0

907 059 608

1 007 736 821

703 471 245

701 719 722

700 043 071

698 261 326

4 718 291 793

Španělsko

0

1 780 169 908

1 780 403 445

1 185 553 005

1 184 419 678

1 183 448 718

1 183 394 067

8 297 388 821

Francie

4 353 019

2 336 138 618

2 363 567 980

1 665 777 592

1 668 304 328

1 984 761 729

1 987 739 983

12 010 643 249

Chorvatsko

0

448 426 250

448 426 250

282 342 500

282 342 500

282 342 500

282 342 500

2 026 222 500

Itálie

0

2 223 480 180

2 231 599 688

1 493 380 162

1 495 583 530

1 498 573 799

1 501 763 408

10 444 380 767

Kypr

0

28 341 472

28 345 126

18 894 801

18 892 389

18 889 108

18 881 481

132 244 377

Lotyšsko

138 327 376

150 968 424

153 066 059

155 139 289

157 236 528

159 374 589

161 491 517

1 075 603 782

Litva

230 392 975

230 412 316

230 431 887

230 451 686

230 472 391

247 213 599

263 791 386

1 663 166 240

Lucembursko

0

21 385 468

21 432 133

14 366 484

14 415 051

14 464 074

14 511 390

100 574 600

Maďarsko

0

742 851 235

737 099 981

488 620 684

488 027 342

487 402 356

486 662 895

3 430 664 493

Malta

0

20 905 107

20 878 690

13 914 927

13 893 023

13 876 504

13 858 647

97 326 898

Nizozemsko

87 118 078

87 003 509

118 496 585

118 357 256

118 225 747

148 107 797

147 976 388

825 285 360

Rakousko

557 806 503

559 329 914

560 883 465

562 467 745

564 084 777

565 713 368

567 266 225

3 937 551 997

Polsko

1 569 517 638

1 175 590 560

1 193 429 059

1 192 025 238

1 190 589 130

1 189 103 987

1 187 301 202

8 697 556 814

Portugalsko

577 031 070

577 895 019

578 913 888

579 806 001

580 721 241

581 637 133

582 456 022

4 058 460 374

Rumunsko

0

1 723 260 662

1 751 613 412

1 186 544 149

1 184 725 381

1 141 925 604

1 139 927 194

8 127 996 402

Slovinsko

118 678 072

119 006 876

119 342 187

119 684 133

120 033 142

120 384 760

120 720 633

837 849 803

Slovensko

271 154 575

213 101 979

215 603 053

215 356 644

215 106 447

214 844 203

214 524 943

1 559 691 844

Finsko

335 440 884

336 933 734

338 456 263

340 009 057

341 593 485

343 198 337

344 776 578

2 380 408 338

Švédsko

0

386 944 025

378 153 207

249 386 135

249 552 108

249 710 989

249 818 786

1 763 565 250

Spojené království

475 531 544

848 443 195

850 859 320

754 569 938

754 399 511

755 442 113

756 171 870

5 195 417 491

EU-28 celkem

5 264 723 001

18 149 536 729

18 649 599 495

14 337 026 697

14 346 899 509

14 656 460 137

14 674 891 797

100 079 137 365

 

Technická pomoc

34 130 699

34 131 977

34 133 279

34 134 608

34 135 964

34 137 346

34 138 756

238 942 629

Celkem

5 298 853 700

18 183 668 706

18 683 732 774

14 371 161 305

14 381 035 473

14 690 597 483

14 709 030 553

100 318 079 994


PŘÍLOHA II

PŘÍLOHA II

Vnitrostátní stropy uvedené v článku 6

(v tisících EUR)

Kalendářní rok

2015

2016

2017

2018

2019

2020

Belgie

523 658

509 773

502 095

488 964

481 857

505 266

Bulharsko

721 251

792 449

793 226

794 759

796 292

796 292

Česká republika

844 854

844 041

843 200

861 708

861 698

872 809

Dánsko

870 751

852 682

834 791

826 774

818 757

880 384

Německo

4 912 772

4 880 476

4 848 079

4 820 322

4 792 567

5 018 395

Estonsko

114 378

114 562

123 704

133 935

143 966

169 366

Irsko

1 215 003

1 213 470

1 211 899

1 211 482

1 211 066

1 211 066

Řecko

1 921 966

1 899 160

1 876 329

1 855 473

1 834 618

1 931 177

Španělsko

4 842 658

4 851 682

4 866 665

4 880 049

4 893 433

4 893 433

Francie

7 302 140

7 270 670

7 239 017

6 900 842

6 877 179

7 437 200

Chorvatsko  (*1)

183 735

202 865

241 125

279 385

317 645

306 080

Itálie

3 902 039

3 850 805

3 799 540

3 751 937

3 704 337

3 704 337

Kypr

50 784

50 225

49 666

49 155

48 643

48 643

Lotyšsko

181 044

205 764

230 431

255 292

280 154

302 754

Litva

417 890

442 510

467 070

475 319

483 680

517 028

Lucembursko

33 604

33 546

33 487

33 460

33 432

33 432

Maďarsko

1 345 746

1 344 461

1 343 134

1 343 010

1 342 867

1 269 158

Malta

5 241

5 241

5 242

5 243

5 244

4 690

Nizozemsko

749 315

736 840

724 362

682 616

670 870

732 370

Rakousko

693 065

692 421

691 754

691 746

691 738

691 738

Polsko

3 378 604

3 395 300

3 411 854

3 431 236

3 450 512

3 061 518

Portugalsko

565 816

573 954

582 057

590 706

599 355

599 355

Rumunsko

1 599 993

1 772 469

1 801 335

1 872 821

1 903 195

1 903 195

Slovinsko

137 987

136 997

136 003

135 141

134 278

134 278

Slovensko

438 299

441 478

444 636

448 155

451 659

394 385

Finsko

523 333

523 422

523 493

524 062

524 631

524 631

Švédsko

696 890

697 295

697 678

698 723

699 768

699 768

Spojené království

3 173 324

3 179 880

3 186 319

3 195 781

3 205 243

3 591 683

PŘÍLOHA III

Čisté stropy uvedené v článku 7

(v milionech EUR)

Kalendářní rok

2015

2016

2017

2018

2019

2020

Belgie

523,7

509,8

502,1

489,0

481,9

505,3

Bulharsko

720,9

788,8

789,6

791,0

792,5

798,9

Česká republika

840,1

839,3

838,5

856,7

856,7

872,8

Dánsko

870,2

852,2

834,3

826,3

818,3

880,4

Německo

4 912,8

4 880,5

4 848,1

4 820,3

4 792,6

5 018,4

Estonsko

114,4

114,5

123,7

133,9

143,9

169,4

Irsko

1 214,8

1 213,3

1 211,8

1 211,4

1 211,0

1 211,1

Řecko

2 109,8

2 087,0

2 064,1

2 043,3

2 022,4

2 119,0

Španělsko

4 902,3

4 911,3

4 926,3

4 939,7

4 953,1

4 954,4

Francie

7 302,1

7 270,7

7 239,0

6 900,8

6 877,2

7 437,2

Chorvatsko  (*2)

183,7

202,9

241,1

279,4

317,6

306,1

Itálie

3 897,1

3 847,3

3 797,2

3 750,0

3 702,4

3 704,3

Kypr

50,8

50,2

49,7

49,1

48,6

48,6

Lotyšsko

181,0

205,7

230,3

255,0

279,8

302,8

Litva

417,9

442,5

467,1

475,3

483,7

517,0

Lucembursko

33,6

33,5

33,5

33,5

33,4

33,4

Maďarsko

1 276,7

1 275,5

1 274,1

1 274,0

1 273,9

1 269,2

Malta

5,2

5,2

5,2

5,2

5,2

4,7

Nizozemsko

749,2

736,8

724,3

682,5

670,8

732,4

Rakousko

693,1

692,4

691,8

691,7

691,7

691,7

Polsko

3 359,2

3 375,7

3 392,0

3 411,2

3 430,2

3 061,5

Portugalsko

565,9

574,0

582,1

590,8

599,4

599,5

Rumunsko

1 600,0

1 772,5

1 801,3

1 872,8

1 903,2

1 903,2

Slovinsko

138,0

137,0

136,0

135,1

134,3

134,3

Slovensko

435,5

438,6

441,8

445,2

448,7

394,4

Finsko

523,3

523,4

523,5

524,1

524,6

524,6

Švédsko

696,8

697,2

697,6

698,7

699,7

699,8

Spojené království

3 170,7

3 177,3

3 183,6

3 192,2

3 201,4

3 591,7


(*1)  Vnitrostátní strop pro Chorvatsko na kalendářní rok 2021 činí 344 340 000 EUR a na kalendářní rok 2022 činí 382 600 000 EUR.

(*2)  Čistý strop pro Chorvatsko na kalendářní rok 2021 činí 344 340 000 EUR a na kalendářní rok 2022 činí 382 600 000 EUR.


2.2.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 30/12


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/163

ze dne 1. února 2018,

kterým se zavádí celní evidence dovozu nových a protektorovaných pneumatik pro autobusy nebo nákladní automobily pocházejících z Čínské lidové republiky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní antidumpingové nařízení“), a zejména na čl. 14 odst. 5 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (2) (dále jen „základní antisubvenční nařízení“), a zejména na čl. 24 odst. 5 uvedeného nařízení,

po informování členských států,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 11. srpna 2017 oznámila Evropská komise (dále jen „Komise“) prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie  (3) (dále jen „oznámení o zahájení antidumpingového řízení“), že zahajuje antidumpingové řízení (dále jen „antidumpingové řízení“) týkající se dovozu nových a protektorovaných pneumatik pro autobusy nebo nákladní automobily pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Unie na základě podnětu podaného dne 30. června 2017 koalicí proti nekalému dovozu pneumatik (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 45 % celkové výroby nových a protektorovaných pneumatik pro autobusy nebo nákladní automobily v Unii.

(2)

Dne 14. října 2017 oznámila Komise prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie  (4) (dále jen „oznámení o zahájení antisubvenčního řízení“), že zahajuje antisubvenční řízení (dále jen „antisubvenční řízení“) týkající se dovozu nových a protektorovaných pneumatik pro autobusy nebo nákladní automobily pocházejících z ČLR do Unie na základě podnětu podaného žadatelem dne 31. srpna 2017 jménem výrobců představujících více než 45 % celkové výroby nových a protektorovaných pneumatik pro autobusy nebo nákladní automobily v Unii.

1.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

(3)

Výrobkem, který má být předmětem celní evidence (dále jen „dotčený výrobek“), jsou v obou řízeních nové a protektorované pneumatiky pro autobusy nebo nákladní automobily s indexem zatížení převyšujícím 121, v současnosti kódů KN 4011 20 90 a ex 4012 12 00, pocházející z ČLR. Tyto kódy KN se uvádějí pouze pro informaci.

2.   ŽÁDOST

(4)

Žadatel předložil žádosti o zavedení celní evidence podle čl. 14 odst. 5 základního antidumpingového nařízení a čl. 24 odst. 5 základního antisubvenčního nařízení ve dnech 19. srpna 2017 a 5. října 2017. Žadatel požádal o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření ode dne celní evidence.

3.   DŮVODY PRO CELNÍ EVIDENCI

(5)

Podle čl. 14 odst. 5 základního antidumpingového nařízení a čl. 24 odst. 5 základního antisubvenčního nařízení může Komise vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení celní evidence dovozu, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření ode dne celní evidence. Celní evidenci dovozu lze zavést na řádně odůvodněnou žádost výrobního odvětví Unie.

(6)

Celní evidence je podle tvrzení žadatele odůvodněná, jelikož dotčený výrobek je dumpingový a subvencovaný. Výrobnímu odvětví Unie je dovozem za nízké ceny působena podstatná újma, která je obtížně napravitelná.

(7)

Komise posoudila žádost na základě čl. 10 odst. 4 základního antidumpingového nařízení a čl. 16 odst. 4 základního antisubvenčního nařízení.

(8)

Pokud jde o tu část žádosti, která se týká dumpingu, Komise ověřila, zda dovozci o dumpingu věděli nebo měli vědět, pokud jde o rozsah dumpingu a předpokládanou nebo skutečnou újmu. Rovněž posoudila, zda došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu, které s ohledem na čas a objem, jakož i další okolnosti, může vážně ohrozit nápravný účinek uloženého konečného antidumpingového cla.

(9)

Pokud jde o tu část žádosti, která se týká subvencování, Komise ověřila, zda existují kritické okolnosti, za kterých byla masivním dovozem výrobku, na který byly poskytnuty napadnutelné subvence, uskutečněným v poměrně krátkém čase způsobena újma, kterou lze těžko napravit, a zda je nutné uložit na dovoz tohoto výrobku vyrovnávací clo se zpětnou působností, aby se zamezilo opakování uvedené újmy.

3.1.   Povědomí dovozců o dumpingu, rozsahu dumpingu a údajné újmě

(10)

Pokud jde o dumping, má Komise k dispozici dostatečné důkazy o tom, že dovoz dotčeného výrobku z ČLR je dumpingový. Žadatel totiž předložil důkazy o běžné hodnotě stanovené na základě celkových výrobních nákladů s připočtením přiměřené částky pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk, přičemž za srovnatelnou zemi byly vybrány Spojené státy americké.

(11)

Důkazy o dumpingu vycházejí ze srovnání takto stanovených běžných hodnot s vývozní cenou (na úrovni ceny ze závodu) dotčeného výrobku při jeho prodeji na vývoz do Unie. Tyto důkazy ve svém celku a s ohledem na rozsah údajného dumpingového rozpětí ve výši nejméně 74 % poskytují v této fázi dostatečnou oporu pro tvrzení, že vývozci provádějí dumping. Žadatel také poskytl dostatečné důkazy o údajné újmě.

(12)

Tyto informace byly uvedeny v oznámení o zahájení tohoto řízení dne 11. srpna 2017. Toto oznámení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a jedná se tudíž o veřejný dokument, který je přístupný všem dovozcům. Komise byla proto toho názoru, že nejpozději k uvedenému datu dovozci věděli nebo měli vědět o údajných dumpingových praktikách, rozsahu dumpingu a údajné újmě. Došla proto k závěru, že první kritérium pro celní evidenci bylo splněno, pokud jde o část žádosti, která se týká dumpingu.

3.2.   Další podstatné zvýšení dovozu

(13)

Objem dovozu dotčeného výrobku vzrostl o 14,3 % v období od dubna do září 2017 ve srovnání s objemem dovozu ve stejném období v roce 2016. V souladu s nedávnými zjištěními v jiných řízeních (5), považovala Komise takové zvýšení dovozu za podstatné.

(14)

Komise proto dospěla k závěru, že druhé kritérium pro celní evidenci bylo také splněno, pokud jde o část žádosti, která se týká dumpingu.

3.3.   Další okolnosti

(15)

Žadatel do podnětu a do žádosti o zavedení celní evidence rovněž zahrnul dostatečné důkazy o klesajícím trendu prodejních cen dovozu. Podle veřejně dostupných statistik Eurostatu, byla jednotková hodnota dovozu z ČLR v období od dubna do září 2017 o 38 % nižší než u dovozu jiného původu. To je pro odvětví, které je citlivé na cenu, jako je odvětví pneumatik, kriticky nízká hodnota.

(16)

S ohledem na načasování může objem dumpingového dovozu a další okolnosti (jako je pokles prodeje výrobního odvětví Unie, obratu, zaměstnanosti a zisku, zejména na spodním segmentu trhu) pravděpodobně vážně ohrozit nápravný účinek jakéhokoli konečného antidumpingového cla, pokud toto clo nebude uloženo se zpětnou působností. Kromě toho lze s ohledem na zahájení současných řízení důvodně předpokládat, že dovoz dotčeného výrobku se může ještě zvýšit před přijetím případných prozatímních opatření a dovozci by mohli rychle zvýšit stav zásob.

(17)

Vzhledem k těmto okolnostem dospěla Komise k závěru, že třetí kritérium pro celní evidenci bylo také splněno, pokud jde o část žádosti, která se týká dumpingu.

3.4.   Újma, kterou lze těžko napravit, je způsobena masivním dovozem výrobku, na který byly poskytnuty subvence, uskutečněným v poměrně krátkém čase

(18)

Pokud jde o subvence, má Komise k dispozici dostatečné důkazy o tom, že dovoz dotčeného výrobku z ČLR je subvencovaný. Údajné subvenční praktiky spočívají zejména v přímých převodech finančních prostředků a potenciálních přímých převodech finančních prostředků nebo závazků, prominutém nebo nevybraném státním příjmu a poskytnutí zboží nebo služeb státem za cenu nižší než přiměřenou. To zahrnuje například důkazy o existenci různých grantů, preferenčních půjček a cílených úvěrů poskytovaných bankami ve státním vlastnictví i soukromými bankami, vývozních úvěrů a vývozních záruk a pojištění; pozemků, energií, vody a surovin poskytovaných státem pro výrobu dotčeného výrobku; a o snížení daně z příjmu a osvobození od daně z příjmu, snížení dovozních cel a osvobození od DPH a odpočtech DPH.

(19)

Výše uvedená opatření jsou údajně subvencemi, protože zahrnují finanční příspěvek vlády ČLR nebo regionálních a místních správ (včetně veřejnoprávních subjektů) a poskytují výhodu vyvážejícím výrobcům dotčeného výrobku. Jsou údajně závislé na vývozní výkonnosti a/nebo přednostním použití domácího výrobku před dováženým a/nebo jsou omezeny na určitá odvětví a/nebo typy podniků a/nebo oblasti, a proto jsou specifické a napadnutelné.

(20)

Důkazy, které jsou v této fázi k dispozici, tudíž naznačují, že vývoz dotčeného výrobku je zvýhodněn napadnutelnými subvencemi.

(21)

Kromě toho má Komise k dispozici dostatečné důkazy tom, že dumpingové a subvenční praktiky vývozců způsobují výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Z důkazů ohledně ceny a objemu dovozu, které byly uvedeny v podnětech a následných podáních týkajících se žádostí o zavedení celní evidence, vyplývá, že v období mezi roky 2013 a 2016 došlo k masivnímu nárůstu dovozu, a to jak v absolutních hodnotách, tak i co se týče podílu na trhu. Z dostupných důkazů konkrétně vyplývá, že čínští vývozci téměř zdvojnásobili objem dovozu dotčeného výrobku do Unie, z 2,3 na 4,4 milionu jednotek (+ 2,1 milionu jednotek), což vedlo k prudkému zvýšení podílu na trhu z 13,2 % na 20,9 %. Objem a ceny dotčeného výrobku mají nepříznivý vliv na prodaná množství a na ceny stanovené na trhu Unie, stejně jako na podíl výrobního odvětví Unie na trhu. To vede k závažným nepříznivým důsledkům pro celkový výkon a finanční situaci výrobního odvětví Unie. Důkazy týkající se činitelů újmy uvedených v čl. 3 odst. 5 základního antidumpingového nařízení a v čl. 8 odst. 4 základního antisubvenčního nařízení sestávají z údajů uvedených v podnětech a následných podáních týkajících se celní evidence a jsou podpořeny veřejně dostupnými údaji Eurostatu.

(22)

Dále Komise v této fázi posoudila, zda je tato způsobená újma obtížně napravitelná. Jakmile se odběratelé výrobního odvětví Unie přizpůsobí výrazně nižším cenám čínských konkurentů, nebudou pravděpodobně ochotni akceptovat vyšší ceny výrobního odvětví Unie, a to i pokud by, hypoteticky vzato, Komise v budoucnu přistoupila k uložení vyrovnávacích opatření bez zpětné působnosti. Takové nebezpečí trvalé ztráty podílu na trhu nebo snížení příjmů představuje újmu, která je obtížně napravitelná. Kromě toho se výrobní odvětví Unie, které se zabývá protektorováním, může dostat do neudržitelné situace a může pro něj být obtížné obnovit svoji činnost, pokud bude jeho základna narušena v důsledku pokračujícího levného dovozu nových pneumatik z Číny.

3.5.   Zamezení obnovení újmy

(23)

Vzhledem k údajům uvedeným ve 21. bodě odůvodnění a úvahám uvedeným ve 22. bodě odůvodnění, považovala Komise za nutné připravit případné uložení opatření se zpětnou působností spočívajících v zavedení celní evidence, aby se zamezilo obnovení uvedené újmy.

4.   POSTUP

(24)

Komise tedy dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, které odůvodňují zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku podle čl. 14 odst. 5 základního antidumpingového nařízení a čl. 24 odst. 5 základního antisubvenčního nařízení.

(25)

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně sdělily svá stanoviska a poskytly příslušné důkazy. Komise může kromě toho zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to písemně požádají a prokáží, že existují zvláštní důvody pro takové slyšení.

5.   CELNÍ EVIDENCE

(26)

Podle čl. 14 odst. 5 základního antidumpingového nařízení a čl. 24 odst. 5 základního antisubvenčního nařízení by měla být zavedena celní evidence dovozu dotčeného výrobku, aby v případě, že výsledkem šetření bude zjištění vedoucí k uložení antidumpingového a/nebo vyrovnávacího cla, mohla být tato cla, pokud budou splněny nezbytné podmínky, uložena na celně evidovaný dovoz se zpětnou působností v souladu s platnými právními předpisy.

(27)

Jakýkoli budoucí celní dluh by vycházel ze zjištění antidumpingových, resp. antisubvenčních šetření.

(28)

Tvrzení v podnětu požadujícím zahájení antidumpingového šetření uvádějí pro dotčený výrobek odhad průměrného dumpingového rozpětí 74–152 % a průměrného rozpětí cenového podbízení 26–37 %. Částka možného budoucího celního dluhu se stanoví na úrovni cenového podbízení odhadnutého na základě podnětu, konkrétně na 26–37 % ad valorem dovozní hodnoty CIF dotčeného výrobku.

(29)

V této fázi šetření není zatím možné odhadnout výši subvencování. Tvrzení v podnětu požadujícím zahájení antisubvenčního šetření uvádějí pro dotčený výrobek odhad cenového podbízení na 26–37 %. Částka možného budoucího celního dluhu se stanoví na úrovni cenového podbízení odhadnutého na základě antisubvenčního podnětu, konkrétně na 26–37 % ad valorem dovozní hodnoty CIF dotčeného výrobku.

6.   ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

(30)

S veškerými osobními údaji shromážděnými v souvislosti se zavedením této celní evidence bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (6),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Celní orgány se vyzývají, aby podle čl. 14 odst. 5 nařízení (EU) 2016/1036 a čl. 24 odst. 5 nařízení (EU) 2016/1037 přijaly vhodná opatření k zavedení celní evidence dovozu do Unie nových a protektorovaných pneumatik pro autobusy nebo nákladní automobily s indexem zatížení převyšujícím 121, v současnosti kódů KN 4011 20 90 a ex 4012 12 00 (kód TARIC 4012120010), pocházejících z Čínské lidové republiky.

2.   Celní evidence končí po uplynutí devíti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.   Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně sdělily svá stanoviska a poskytly příslušné důkazy nebo požádaly o slyšení do 21 dnů ode dne vyhlášení tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. února 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55.

(3)  Úř. věst. C 264, 11.8.2017, s. 14.

(4)  Úř. věst. C 346, 14.10.2017, s. 9.

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2325 ze dne 11. prosince 2015, kterým se zavádí celní evidence dovozu některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Ruské federace, Úř. věst. L 328, 12.12.2015, s. 104, 9. bod odůvodnění (nárůst o 24 %); prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1357 ze dne 9. srpna 2016, kterým se zavádí celní evidence dovozu některých tlustých plechů z nelegované oceli nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, Úř. věst. L 215, 10.8.2016, s. 23, 7. bod odůvodnění (nárůst o 15 %).

(6)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.