ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 25

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 61
30. ledna 2018


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Rady (EU) 2018/137 ze dne 29. ledna 2018, kterým se provádí nařízení (EU) č. 101/2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Tunisku

1

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/138 ze dne 16. ledna 2018 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Traditional Welsh Caerphilly/Traditional Welsh Caerffili (CHZO))

3

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/139 ze dne 29. ledna 2018, kterým se mění nařízení (ES) č. 1033/2006, pokud jde o odkazy na předpisy ICAO ( 1 )

4

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/140 ze dne 29. ledna 2018 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz určitých výrobků z litiny pocházejících z Čínské lidové republiky a o ukončení šetření dovozu určitých výrobků z litiny pocházejících z Indie

6

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/141 ze dne 29. ledna 2018, kterým se mění rozhodnutí 2011/72/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Tunisku

38

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/142 ze dne 15. ledna 2018, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2014/762/EU, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie (oznámeno pod číslem C(2018) 71)  ( 1 )

40

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/143 ze dne 19. ledna 2018, kterým se potvrzují nebo pozměňují předběžné výpočty průměrných specifických emisí CO2 a cíle pro specifické emise pro výrobce nových lehkých užitkových vozidel za kalendářní rok 2016 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2011 (oznámeno pod číslem C(2018) 184)

49

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/144 ze dne 19. ledna 2018, kterým se potvrzuje nebo pozměňuje předběžný výpočet průměrných specifických emisí CO2 a cílů pro specifické emise pro výrobce osobních automobilů za kalendářní rok 2016 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 (oznámeno pod číslem C(2018) 186)

64

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

30.1.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2018/137

ze dne 29. ledna 2018,

kterým se provádí nařízení (EU) č. 101/2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Tunisku

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 101/2011 ze dne 4. února 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Tunisku (1), a zejména na článek 12 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 4. února 2011 přijala Rada nařízení (EU) č. 101/2011.

(2)

Z přezkumu seznamu obsaženého v příloze I nařízení (EU) č. 101/2011 vyplývá, že by měly být pozměněny údaje týkající se jedné osoby.

(3)

Příloha I nařízení (EU) č. 101/2011 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (EU) č. 101/2011 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. ledna 2018.

Za Radu

předseda

R. PORODZANOV


(1)   Úř. věst. L 31, 5.2.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Údaje týkající se následující osoby uvedené v příloze I nařízení (EU) č. 101/2011 se nahrazují těmito údaji:

 

Jméno

Identifikační informace

Odůvodnění

„5.

Fahd Mohamed Sakher Ben Moncef Ben Mohamed Hfaiez MATERI

Tuniský státní příslušník, narozen v Tunisu dne 2. prosince 1981, syn Naïmy BOUTIBAOVÉ, manžel Nesrine BEN ALIOVÉ, držitel průkazu totožnosti č. 04682068

Osoba je soudně vyšetřovaná tuniskými orgány v souvislosti se spoluúčastí na zpronevěře tuniských veřejných finančních prostředků veřejným činitelem, spoluúčastí na zneužití pravomoci veřejného činitele (bývalého prezidenta Ben Aliho) za účelem neoprávněného zvýhodnění třetí strany, čímž státní správě vznikla škoda, nezákonné ovlivňování veřejného činitele, bývalého prezidenta Ben Aliho, za účelem přímého či nepřímého získání výhod ve prospěch jiných osob a pro trestný čin přijetí veřejných finančních prostředků veřejným činitelem s vědomím, že mu nepatří, a jejich použití k prospěchu svému nebo členů své rodiny.“


30.1.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/3


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/138

ze dne 16. ledna 2018

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení („Traditional Welsh Caerphilly“/„Traditional Welsh Caerffili“ (CHZO))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Žádost o zápis názvu „Traditional Welsh Caerphilly“/„Traditional Welsh Caerffili“ předložená Spojeným královstvím byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Traditional Welsh Caerphilly“/„Traditional Welsh Caerffili“ zapsán do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název „Traditional Welsh Caerphilly“/„Traditional Welsh Caerffili“ (CHZO) se zapisuje do rejstříku.

Název uvedený v prvním pododstavci označuje produkt třídy 1.3 Sýry uvedené v příloze XI prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014 (3).

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. ledna 2018.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Phil HOGAN

člen Komise


(1)   Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)   Úř. věst. C 317, 23.9.2017, s. 10.

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 36).


30.1.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/4


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/139

ze dne 29. ledna 2018,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1033/2006, pokud jde o odkazy na předpisy ICAO

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě) (1), a zejména na čl. 3 odst. 5 uvedeného nařízení,

po konzultaci s Výborem pro jednotné nebe,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 2 odst. 2 bodu 16 nařízení Komise (ES) č. 1033/2006 (2) odkazuje na definice stanovené v prvním dílu Postupů pro letové navigační služby Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) – Provoz letadel (PANS-OPS, Doc. 8168), konkrétněji na jeho páté vydání z roku 2006, ve kterém je obsažena změna č. 6. Dne 10. listopadu 2016 organizace ICAO dokument 8168 pozměnila, aby do něho byla zapracována změna č. 7.

(2)

Ustanovení bodu 2 přílohy nařízení (ES) č. 1033/2006 odkazuje na ustanovení v Postupech ICAO pro letové navigační služby – Uspořádání letového provozu (PANS-ATM, Doc. 4444), konkrétněji na jeho patnácté vydání z roku 2007, ve kterém je obsažena změna č. 6. Dne 10. listopadu 2016 organizace ICAO dokument 4444 pozměnila, aby do něho byla zapracována změna č. 7A.

(3)

Odkazy na dokumenty 8168 a 4444 v nařízení (ES) č. 1033/2006 by měly být aktualizovány, aby členské státy mohly plnit své mezinárodní právní závazky a aby byl zajištěn soulad s mezinárodním regulačním rámcem organizace ICAO.

(4)

Nařízení (ES) č. 1033/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1033/2006 se mění takto:

1)

V čl. 2 odst. 2 se bod 16 nahrazuje tímto:

„16.

„postupy v koncovém řízeném prostoru“ se rozumí standardizované postupy při odletech podle přístrojů a standardizované postupy při příletech podle přístrojů definované v Postupech ICAO pro letové navigační služby – Provoz letadel (PANS-OPS, Doc. 8168 – 1. díl – 5. vydání – 2006 – obsahující všechny změny až po č. 7).“

2)

V příloze se bod 2 nahrazuje tímto:

„2.

Hlava 4 oddíl 4.4 (Letový plán) a hlava 11 odst. 11.4.2.2 (Zprávy o pohybu letadel) dokumentu č. 4444 Úmluvy ICAO „Postupy pro letové navigační služby – Uspořádání letového povozu PANS-ATM“ (šestnácté vydání z roku 2016 včetně všech změn až do změny č. 7A).“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. ledna 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)   Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 26.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 1033/2006 ze dne 4. července 2006, kterým se stanoví požadavky na postupy pro letové plány v předletové fázi pro jednotné evropské nebe (Úř. věst. L 186, 7.7.2006, s. 46).


30.1.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/6


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/140

ze dne 29. ledna 2018

o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz určitých výrobků z litiny pocházejících z Čínské lidové republiky a o ukončení šetření dovozu určitých výrobků z litiny pocházejících z Indie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 9 odst. 2 a 4 uvedeného nařízení,

po konzultaci s členskými státy,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Prozatímní opatření

(1)

Dne 16. srpna 2017 uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/1480 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých výrobků z litiny s lupínkovým grafitem (tzv. šedá litina) nebo litiny s kuličkovým grafitem (známé také jako tvárná litina) a jejich částí, které pocházejí z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), do Evropské unie (dále jen „Unie“).

(2)

Komise zahájila šetření dne 10. prosince 2016 zveřejněním oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení“) na základě podnětu, který podalo dne 31. října 2016 sedm výrobců v Unii, konkrétně společnosti Fondatel Lecompte SA, Ulefos Niemisen Valimo Oy Ltd, Saint-Gobain PAM SA, Fonderies Dechaumont SA, Heinrich Meier Eisengießerei GmbH & Co. KG, Saint-Gobain Construction Products UK Ltd a Fundiciones de Odena SA (dále jen „žadatelé“), kteří představují více než 40 % celkové výroby určitých výrobků z litiny v Unii.

(3)

Jak je uvedeno ve 33. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2015 do 30. září 2016 (dále jen „období šetření“) a zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2013 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

1.2.   Následný postup

(4)

Po oznámení podstatných skutečností a důvodů, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), žadatelé, čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků (China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic Products, dále jen „CCCME“), ad hoc sdružení dovozců, kteří nejsou ve spojení, Free Castings Imports (dále jen „FCI“), dva dovozci, kteří nejsou ve spojení, indičtí vyvážející výrobci a sedm čínských vyvážejících výrobců předložilo písemná podání, v nichž vyjádřili svá stanoviska k prozatímním zjištěním.

(5)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení. Slyšení se uskutečnila s CCCME, FCI a žadateli. S CCCME proběhla dvě slyšení, jimž předsedal úředník pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

Komise zvážila připomínky předložené zúčastněnými stranami a zabývala se jimi níže.

(7)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, které považovala za nezbytné pro vyvození závěrečných zjištění. Za účelem ověření odpovědí na dotazník dovozců, kteří nejsou ve spojení, se uskutečnily inspekce na místě v prostorách těchto společností:

Hydrotec Technologies AG, Wildeshausen, Německo,

Mario Cirino Pomicino S.p.A., Neapol, Itálie.

(8)

Komise informovala všechny zúčastněné strany o podstatných skutečnostech a důvodech, na jejichž základě má v úmyslu uložit konečné antidumpingové clo na dovoz litinových výrobků pocházejících z ČLR do Unie a s konečnou platností vybrat částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla a ukončit šetření dovozu litinových výrobků pocházejících z Indie do Unie (dále jen „poskytnutí konečných informací“).

(9)

Všem účastníkům řízení byla poskytnuta lhůta, během níž mohli k uvedeným konečným informacím předložit svá stanoviska. CCCME, FCI, výrobní odvětví Unie a tři vyvážející výrobci vyjádřili svá stanoviska v písemných podáních po poskytnutí konečných informací a také v rámci slyšení. Připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a vzaty v úvahu.

1.3.   Poskytnutí prozatímních informací

(10)

CCCME a Botou City Wangwu Town Tianlong Casting Factory uvedly, že poskytnutí prozatímních informací Komisí je nedostatečné, čímž poškozuje jejich práva na obhajobu, a požádaly Komisi o další objasnění a poskytnutí dalších informací.

(11)

Pokud jde o výpočty dumpingu, výše uvedené strany požádaly o další informace ohledně konkrétní metodiky použité u každého typu výrobku, ohledně běžné hodnoty získané na základě těchto metodik podle typu výrobku, ohledně dumpingových rozpětí vyplývajících z různých metodik, ohledně částek použitých pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk a ohledně objemu prodeje jednotlivých typů výrobků prodávaných na indickém trhu s uvedením podílu ziskových transakcí.

(12)

CCCME rovněž požádala Komisi o poskytnutí přehledu typů výrobků s uvedením celkového objemu vývozu všech čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v členění podle typu výrobku a s uvedením celkového objemu domácího prodeje indických výrobců.

(13)

CCCME navíc tvrdila, že Komise nezveřejnila informace ohledně konkrétních typů výrobků výrobců ve srovnatelné zemi a že čínští vyvážející výrobci a CCCME nejsou schopni určit, zda existují rozdíly, které si zasluhují úpravu, protože neznají druh výrobků použitých k určení běžné hodnoty.

(14)

Metodika použitá k výpočtu dumpingového rozpětí byla podrobně popsána v 61. až 98. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Za účelem ochrany obchodně citlivých informací spolupracujících indických výrobců a vyvážejících čínských výrobců zařazených do vzorku byly podrobné výpočty dumpingu poskytnuty jen vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, a to včetně metodiky použité k výpočtu běžné hodnoty u každého typu výrobku.

(15)

Protože se však údaje použité ke stanovení běžných hodnot vztahovaly jen na dvě skupiny společností ve srovnatelné zemi, nebylo možné poskytnout souhrnné údaje ohledně běžné hodnoty bez zveřejnění obchodně citlivých údajů týkajících se těchto stran. Běžná hodnota byla proto uváděna v rozmezích.

(16)

Komise neprovedla celkové souhrnné výpočty podle typů výrobků prodávaných všemi čínskými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku. Místo toho Komise provedla výpočty podle typu výrobku a podle vyvážejícího výrobce. Navíc souhrnné údaje, jež CCCME požadovala za všechny čínské vyvážející výrobce zařazené do vzorku a srovnatelné indické výrobce ohledně objemů prodeje v členění podle typu výrobku, představují obchodně citlivé informace ve smyslu článku 19 základního nařízení. Komise proto tuto žádost zamítla.

(17)

Nicméně dokument s podrobnostmi o technických vlastnostech celé škály různých typů výrobků prodávaných na srovnatelném trhu a na trhu Unie indickými výrobci zařazenými do vzorku byl zahrnut do souboru informací, jež nejsou důvěrné, před poskytnutím prozatímních informací.

(18)

Na podporu své žádosti o poskytnutí dalších informací CCCME zpochybnila soudržnost rozpětí cenového podbízení a dumpingových rozpětí zveřejněných v prozatímním nařízení a stejné obavy zopakovala i po poskytnutí konečných informací. Tvrdila, že jelikož byla jako srovnatelná země vybrána Indie a jelikož čínští a indičtí vyvážející výrobci měli podobná rozpětí cenového podbízení, logickým důsledkem bylo, že by vyvážející výrobci v obou zemích měli mít rovněž podobná dumpingová rozpětí. CCCME tvrdila, že informace, jež má k dispozici, nejsou k pochopení a okomentování zjištění Komise v tomto ohledu dostatečné.

(19)

Komise uvedla, že jak je vysvětleno ve 179. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, rozdíly v rozpětích cenového podbízení indických a čínských vyvážejících výrobců jsou vysvětleny rozdílným sortimentem výrobků čínského a indického vývozu do Unie. Komise připomněla, že rozpětí cenového podbízení jsou výsledkem porovnání výrobků vyvážených čínskými vyvážejícími výrobci s podobnými výrobky prodávanými výrobním odvětvím Unie, zatímco dumpingová rozpětí čínských vyvážejících výrobců jsou výsledkem porovnání výrobků vyvážených z ČLR do Unie s podobnými výrobky prodávanými na indickém domácím trhu. Z tohoto důvodu, jak uznává i samotná CCCME, je možným výsledkem rozdíl mezi těmito dvěma rozpětími.

(20)

Kromě toho během slyšení CCCME dne 8. září 2017, jemuž předsedal úředník pro slyšení v obchodních řízeních, Komise vysvětlila, proč úprava týkající se nevratné DPH u dumpingového rozpětí stanoveného pro čínské vyvážející výrobce ovlivnila vzájemné srovnání indických a čínských výsledků. Tato úprava byla rovněž předmětem níže uvedených připomínek CCCME.

(21)

Pokud jde o výpočty újmy, CCCME tvrdila, že Komise nevzala v úvahu žádost CCCME o úplný přístup k výpočtům účinků na objem a ceny, k výpočtům rozpětí újmy a ukazatelů újmy a k případným dalším důvěrným informacím, z nichž tyto výpočty vycházely. CCCME v tomto ohledu uvedla, že povinnost Komise zachovávat důvěrnou povahu informací není absolutní a měla by být v rovnováze s právem zúčastněných stran na obhajobu. Jako příklad CCCME uvedla, že jí Komise neposkytla informace o vlastnostech výrobků, jež byly použity ke srovnání cen na straně výrobního odvětví Unie.

(22)

CCCME dále navrhla způsoby, jak by mohla Komise dojít k tomu, co podle ní představuje potřebnou rovnováhu mezi důvěrnou povahou informací a právem na obhajobu. Sem patřily například návrhy na „poskytnutí souhrnných informací“. CCCME navrhla, že by Komise mohla poskytnout výpočty cenového podbízení s konsolidovanými údaji za všechny čínské vyvážející výrobce zařazené do vzorku a konsolidovanými údaji za všechny výrobce v Unii zařazené do vzorku. CCCME uvedla, že se domnívá, že poskytnutím takto sestavených údajů zúčastněným stranám, jež samy nepůsobí jako hospodářské subjekty na trhu, by Komise náležitě respektovala důvěrnou povahu podkladových údajů.

(23)

CCCME kritizovala skutečnost, že Komise neustále upřednostňuje důvěrnou povahu informací před právem CCCME na obhajobu bez jakéhokoli posouzení konkrétních okolností, postavení CCCME s ohledem na dotyčné informace a obecněji bez řádného zohlednění důležitosti práva na obhajobu.

(24)

Komise s tímto posouzením nesouhlasila. Každou informaci, o kterou CCCME žádala, Komise jednotlivě posoudila a dne 25. srpna 2017 poskytla CCCME veškeré informace s výjimkou informací, které neexistovaly, nebyly součástí spisu nebo byly důvěrné. Pokud informace nebyly součástí spisu nebo byly důvěrné, Komise řádně odůvodnila, proč je odmítá poskytnout. Komise zejména neprováděla celkové souhrnné výpočty cenového podbízení ani výpočty cenového podbízení v členění podle kontrolních čísel jednotlivých výrobků (dále jen „PCN“ nebo „typ výrobku“). Místo toho provedla výpočty cenového podbízení podle typu výrobku a podle vyvážejícího výrobce. Souhrnné informace proto nebyly při šetření použity a nebyly součástí spisu.

(25)

Pokud jde o důvěrné informace, Komise připomněla, že má povinnost takové informace chránit podle článku 19 základního nařízení. Dále měla Komise za to, že veřejně přístupný spis k této věci, který byl zpřístupněn stranám včetně CCCME, obsahoval veškeré informace, jež jsou relevantní pro jejich věc a jež byly při šetření použity. V případě, že informace byly považovány za důvěrné, obsahoval veřejně přístupný spis jejich smysluplné shrnutí. Všechny zúčastněné strany včetně CCCME měly k veřejně přístupnému spisu přístup a mohly si jej prostudovat. Pokud jde o CCCME, Komise uvedla, že ačkoli CCCME zastupuje mimo jiné i čínské odvětví výroby odlitků, nebyl jí žádným jednotlivým vyvážejícím výrobcem zařazeným do vzorku povolen přístup k jeho důvěrným informacím. Důvěrné informace zaslané čínským vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku tudíž nemohly být CCCME poskytnuty.

(26)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že CCCME a vyvážející výrobce dostali příležitost plně uplatnit své právo na obhajobu, a jejich tvrzení zamítla.

(27)

Po poskytnutí konečných informací CCCME zopakovala své tvrzení, že jí v plném rozsahu nebylo umožněno uplatnit právo na obhajobu. CCCME si nevyžádala nové informace ani nepředložila nová tvrzení. CCCME zejména neodpověděla na informační dopis, ve kterém se Komise podrobně vyjádřila k otázkám, které CCCME dne 15. září 2017 předložila úředníkovi pro slyšení v obchodních řízeních. Komise toto tvrzení zamítla, protože jak je uvedeno v 10. až 26. bodě odůvodnění tohoto nařízení, poskytla komoře CCCME úplný přístup k informacím, jež nejsou důvěrné, a řádně odůvodnila, proč odmítá poskytnout informace důvěrné, nebo takové, jež nejsou součástí spisu.

1.4.   Výběr vzorku

(28)

Seznam čínských vyvážejících výrobců obsažený v příloze tohoto nařízení byl pozměněn tak, aby zahrnoval i názvy dvou vyvážejících výrobců, které byly v prozatímním nařízení buď vynechány, nebo nesprávně napsány.

(29)

Během šetření informoval jeden čínský vyvážející výrobce nezařazený do vzorku Komisi, že změnil svůj název. Komise byla s předloženými důkazy spokojena. Seznam čínských vyvážejících výrobců byl odpovídajícím způsobem pozměněn.

1.5.   Individuální zjišťování

(30)

CCCME vyzvala Komisi, aby přiznala individuální zjišťování osmnácti čínským vyvážejícím výrobcům nezařazeným do vzorku, kteří formálně požádali o toto zjišťování v souladu s čl. 17 odst. 3 základního nařízení.

(31)

Jak je vysvětleno ve 27. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, přezkoumání tak vysokého počtu žádostí by znamenalo příliš velké zatížení a neumožnilo by dokončit zjišťování ve lhůtě stanovené v základním nařízení. Komise proto nepovolila žádná individuální zjišťování.

1.6.   Zacházení jako v tržním hospodářství

(32)

V průběhu tohoto šetření CCCME a dva čínští vyvážející výrobci opakovali tvrzení, že jelikož oddíl 15 protokolu o přistoupení ČLR k WTO pozbyl po 11. prosinci 2016 platnost, volba srovnatelné země již není odůvodněná a existence dumpingu by měla být stanovena na základě domácích cen a nákladů čínských vyvážejících výrobců.

(33)

Komise použila stávající platné právní předpisy. V čl. 2 odst. 7 písm. a) a b) základního nařízení je uvedena metodika stanovení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce v ČLR na základě údajů srovnatelné země.

1.7.   Období šetření a posuzované období

(34)

FCI zopakovalo své tvrzení, že posuzované období je příliš krátké, než aby bylo možno dojít k jakémukoli smysluplnému určení, zejména pokud jde o objem dovozu z ČLR, a že doba kratší než čtyři roky je v rozporu se zavedenou praxí Komise, která obvykle volí období nejméně čtyř let.

(35)

Komise uvedla, že posuzované období určila při zahájení šetření v souladu se svojí běžnou praxí. Jak je vysvětleno ve 35. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, posuzované období pokrývá celé tři kalendářní roky a období šetření. Nebyl žádný důvod, aby se Komise odchýlila od své běžné praxe a zvolila jinou dobu. Dotyčné tvrzení bylo proto zamítnuto.

(36)

V každém případě, i kdyby Komise vyhověla požadavku FCI a do analýzy újmy zahrnula i rok 2012, objem dovozu z ČLR by stále za celé období vykazoval přibližně 10 % nárůst.

(37)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky ohledně období šetření a posuzovaného období, potvrzuje se 33. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

Tvrzení týkající se definice výrobku

(38)

Prozatímní definice dotčeného výrobku je uvedena ve 36. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(39)

Ve 39. až 60. bodě odůvodnění prozatímního nařízení jsou uvedena tvrzení indických vyvážejících výrobců, jednoho čínského vyvážejícího výrobce, FCI a dvou samostatných dovozců, kteří nejsou ve spojení, a jejich posouzení Komisí ohledně definice výrobku.

(40)

Po uložení prozatímních opatření předložili dva dovozci, kteří nejsou ve spojení, a FCI žádosti o objasnění a další tvrzení, podle nichž by některé typy výrobků měly být z definice výrobku vyloučeny. Žádosti o vyloučení se týkaly těchto typů výrobků:

litinové kryty podléhající normě EN 1433,

stupadla a zvedací rukojeti,

součásti Gatic s rozměrem větším než 1 000 mm,

kryty s poklopem,

kryty typu „stop tap box“ podléhající normě EN 1563 a

mříže podléhající normě EN 124.

(41)

Pokud jde o žádost jednoho dovozce o potvrzení vyloučení výrobků typu litinových krytů a mříží odvodňovacích žlábků podléhajících normě EN 1433, Komise potvrdila, že mříže odvodňovacích žlábků podléhají normě EN 1433, a jsou proto v souladu se 44. a 60. bodem odůvodnění prozatímního nařízení vyloučeny z definice dotčeného výrobku. Pokud jde o litinové kryty, Komise uvedla, že mají stejné fyzické vlastnosti a použití a podléhají stejné normě jako mříže odvodňovacích žlábků. Komise proto litinové kryty vyloučila z definice dotčeného výrobku.

(42)

Pokud jde o žádost FCI, aby Komise potvrdila vyloučení výrobků typu stupadel a zvedacích rukojetí z definice výrobku, Komise stanovila, že tato stupadla a zvedací rukojeti se nepovažují za součást definice výrobku v rámci tohoto šetření, protože mají jinou funkci než výrobky, které jsou popsány v definici dotčeného výrobku. Jsou to druhy příslušenství dotčeného výrobku, ale nemají stejné technické vlastnosti jako dotčený výrobek nebo jeho části. Stupadla a zvedací rukojeti se skutečně nepoužívají k zakrytí podzemních nebo podpovrchových systémů ani k umožnění přístupu k podzemním nebo podpovrchovým systémům či výhledu na ně.

(43)

Dovozce uvedený v 41. bodě odůvodnění předložil další informace ohledně své žádosti uvedené ve 45. až 53. bodě odůvodnění prozatímního nařízení týkající se vyloučení součástí Gatic s rozměrem větším než 1 000 mm z definice výrobku. Tyto součásti nespadají do působnosti normy EN 124 a jsou více než dvakrát dražší než tradiční poklopy vstupních šachet.

(44)

Jelikož součásti s rozměrem menším než 1 000 mm mohou být součástí výrobku s rozměrem větším než 1 000 mm, nelze je odlišit od dotčeného výrobku na základě žádné z fyzických a technických vlastností výrobku. K tomuto se Komise vyjádřila v 51. až 53. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Rozdíl v ceně výrobku proto není důležitý.

(45)

Po poskytnutí konečných informací společnost Gatic trvala na tom, že součásti krytů vstupních otvorů s individuální světlostí větší než 1 000 mm by měly být vyloučeny z definice výrobku, protože takovéto velké součásti nespadají do působnosti normy EN124. Celní orgány členských států mohou navíc snadno rozlišit součásti se světlostí větší než 1 000 mm (které nepodléhají opatřením) od součástí se světlostí menší než 1 000 mm (které opatřením podléhají). Neexistuje tudíž pádný důvod pro to, aby součásti se světlostí větší než 1 000 mm nebyly vyloučeny z působnosti opatření.

(46)

V 52. a 53. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je uvedeno, že veškeré fyzické a technické vlastnosti dotčených výrobků se vztahují rovněž na součásti Gatic, bez ohledu na světlost výrobku. Na tyto vlastnosti nemá vliv skutečnost, že součásti Gatic s individuální světlostí větší než 1 000 mm nepodléhají normě EN 124. Dotčený výrobek totiž není definován touto normou a zahrnuje více typů výrobků, než kolik jich podléhá normě EN 124. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(47)

Jiný dovozce podal žádost, aby byly z definice dotčeného výrobku výslovně vyloučeny výrobky podléhající normě EN 1253.

(48)

Z důvodů uvedených v 54. až 56. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise potvrdila, že tyto výrobky nespadají do definice výrobku v rámci tohoto šetření, a definici výrobku v normativní části příslušným způsobem upravila.

(49)

FCI prohlásilo, že v Unii neexistuje žádná výroba krytů s poklopem v souladu s německými normami a že v Unii nebudou k dispozici žádné kryty s poklopem z tvárné litiny, pokud budou uložena konečná antidumpingová opatření na dovoz krytů s poklopem z ČLR.

(50)

Komise uvedla, že kryty s poklopem, a to i v souladu s německými normami, výrobci v Unii zařazení do vzorku vyrábějí.

(51)

Komise dále připomněla, že konečná antidumpingová opatření se neukládají za účelem uzavření trhu s dotčeným výrobkem pro dovoz z ČLR. Pokud v Unii neexistuje výroba určitých typů krytů s poklopem v souladu s německými normami, mají uživatelé stále možnost získat tento výrobek ze třetích zemí včetně ČLR.

(52)

FCI předložilo žádost o vyloučení krytů typu „stop tap box“, jelikož nepodléhají normě EN 124, nýbrž normě EN 1563. Kryty typu „stop tap box“ jsou jednou z kategorií krytů s poklopem. Kryty s poklopem již byly předmětem žádosti o vyloučení, která byla zamítnuta v 59. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Komise proto zamítla i žádost o vyloučení krytů typu „stop tap box“ z definice dotčeného výrobku.

(53)

FCI předložilo žádost, aby byly dále vyloučeny také mříže podléhající normě EN 124, jelikož mají přesně stejné funkce jako mříže odvodňovacích žlábků podléhající normě EN 1433. Tyto výrobky spadají pod různé normy, protože mříže odvodňovacích žlábků podléhající normě EN 1433 se testují společně s kanálem pod nimi, zatímco mříže podléhající normě EN 124 se testují samostatně, podobně jako poklopy vpustí a poklopy vstupních šachet.

(54)

Komise uvedla, že technické vlastnosti takových mříží, poklopů vpustí a poklopů vstupních šachet jsou stejné, jelikož všechny tyto výrobky podléhají normě EN 124. Nelze je snadno a přímo odlišit od jiných typů dotčeného výrobku, a proto byla žádost o vyloučení mříží podléhajících normě EN 124 z definice dotčeného výrobku zamítnuta.

(55)

Po poskytnutí konečných informací FCI zopakovalo své tvrzení, že mřížová část odvodňovacích žlábků podléhá normě EN 1433 a mříže podléhající normě EN 124 sdílejí totožné fyzické a materiálové vlastnosti a stejný výrobní proces. Ve skutečnosti se tedy jedná o identické výrobky. FCI dále uvedlo, že tvrzení Komise, že samostatné mříže žlábků není možné snadno a přímo odlišit od jiných typů dotčeného výrobku, je v naprostém rozporu s fakty tohoto případu.

(56)

Komise poznamenala, že působnost normy EN 124 je omezena na poklopy vpustí a poklopy vstupních šachet. Mříže podléhající normě EN 124 jsou proto považovány za součást těchto výrobků. Z tohoto důvodu mřížová část odvodňovacích žlábků podléhající normě EN 1433 a mříže podléhající normě EN 124 nemohou být považovány za identický výrobek.

(57)

Když Komise uvedla, že tyto mříže podléhající normě EN 124 není možné snadno vizuálně odlišit od jiných typů dotčeného výrobku, měla tím na mysli, že tyto mříže není možné snadno vizuálně odlišit od mříží, které se používají jako kryt poklopu vpusti nebo poklopu vstupní šachty umožňujícího protékání vody skrz ně do šachty nebo do vpusti a které spadají pod dotčený výrobek jako jeho součást. Toto tvrzení bylo tudíž zamítnuto.

3.   DUMPING

3.1.   ČLR

3.1.1.   Srovnatelná země

(58)

Žadatelé zopakovali svůj nesouhlas s volbou Indie jako srovnatelné země z důvodu zkreslení vyplývajících z vývozních subvencí, vývozní daně a dvojí přepravní politiky ovlivňující cenu železné rudy.

(59)

K těmto tvrzením se Komise vyjádřila v 80. a 81. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Nebyl předložen žádný nový argument, a tato tvrzení byla proto zamítnuta.

3.1.2.   Běžná hodnota

(60)

Jak je uvedeno v 88. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, při výpočtu běžné hodnoty pro prozatímní dumpingová rozpětí byla u každého typu výrobku vyváženého čínskými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku nejprve stanovena běžná hodnota u každého indického srovnatelného výrobce a poté byl společně stanoven vážený průměr těchto běžných hodnot podle typu výrobku za použití údajů o množství vyrobeném každým indickým výrobcem.

(61)

Po poskytnutí prozatímních informací obdržela Komise připomínky od několika zúčastněných stran, které tvrdily, že použití početně zjištěných hodnot mohlo zvýšit běžnou hodnotu stanovenou ve srovnatelné zemi.

(62)

Zejména CCCME uvedla, že při výpočtu běžné hodnoty ve srovnatelné zemi měla Komise možnost vlastního uvážení, pokud jde o úroveň „dostatečných množství“ podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení.

(63)

CCCME také tvrdila, že pokud jeden čínský vyvážející výrobce splnil kritérium reprezentativnosti, měla by se stejná běžná hodnota na základě ceny použít pro stejný typ výrobku u všech ostatních čínských vyvážejících výrobců.

(64)

Komise přijala oba technické argumenty ohledně kritéria dostatečného množství a použití běžné hodnoty na základě ceny a odpovídajícím způsobem přepracovala výpočet běžné hodnoty.

(65)

Vzhledem ke skutečnosti, že při šetření spolupracoval více než jeden výrobce zařazený do vzorku ve srovnatelné zemi, Komise přehodnotila způsob stanovení běžné hodnoty tak, aby použití početně zjištěných běžných hodnot co nejvíce snížila.

(66)

V tomto ohledu, pokud byla běžná hodnota založena na ceně při domácím prodeji v Indii uskutečněném v běžném obchodním styku a v dostatečném množství, byla použita tato cena, a nikoli průměrná běžná hodnota odvozená od této ceny a početně zjištěná běžná hodnota u ostatních výrobců. To je v souladu s čl. 2 odst. 7, podle kterého by se běžná hodnota měla spíše vypočítat, než aby se použily domácí ceny obdobného výrobku ve srovnatelné zemi.

(67)

Pokud nebyl nějaký typ výrobku prodáván na domácím trhu žádným indickým výrobcem zařazeným do vzorku, ale alespoň jeden indický výrobce zařazený do vzorku tento typ výrobku vyráběl, byla běžná hodnota početně zjištěna za použití výrobních nákladů plus prodejních, režijních a správních nákladů a zisku z domácího prodeje při běžném obchodním styku tohoto indického výrobce. Vyjádřeno v procentech z obratu se součet prodejních, režijních a správních nákladů a zisku použitý v těchto případech pohyboval v rozmezí od 1 % do 10 % u výrobků z šedé litiny a v rozmezí od 10 % do 20 % u výrobků z tvárné litiny.

(68)

Pokud na úrovni typu výrobku neexistovala žádná shoda, Komise použila běžnou hodnotu založenou na domácím prodeji v běžném obchodním styku u všech typů výrobků, které se vyrábějí ze stejných surovin. U čtyř z pěti čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku se tato situace týkala méně než 1,2 % z celkového objemu vývozu. U jednoho čínského vývozce zařazeného do vzorku to představovalo více než 50 % objemu vývozu. Tento čínský vývozce prodával poměrně drahé nadstandardní výrobky, jimž se nemohly rovnat typy výrobků, které vyrábějí a prodávají výrobci zařazení do vzorku ve srovnatelné zemi a u nichž nebylo možno vyčíslit úpravu směrem nahoru oproti běžné hodnotě. Použitím průměrné běžné hodnoty všech typů výrobku ze stejné suroviny se dumpingové rozpětí tohoto vyvážejícího výrobce nezvýšilo.

(69)

CCCME a Botou City Wangwu Town Tianlong Casting Factory rovněž vyjádřily nesouhlas s metodikou, kterou Komise použila k výpočtu běžné hodnoty u typů výrobků prodávaných v nedostatečném množství. Po změnách uvedených v 64. až 68. bodě odůvodnění výše již toto tvrzení nebylo relevantní, jelikož nevznikla situace vyžadující určení běžné hodnoty výpočtem.

(70)

Po poskytnutí konečných informací CCCME uvedla, že by Komise měla pro stanovení běžné hodnoty použít prodejní, režijní a správní náklady a zisk z domácího prodeje v běžném obchodním styku všech indických výrobců.

(71)

Za okolností popsaných v 67. bodě odůvodnění a podle jasného znění čl. 2 odst. 6 základního nařízení byla Komise nucena použít částky prodejních, režijních a správních nákladů a zisku z domácího prodeje obdobného výrobku v běžném obchodním styku indického výrobce, který vyráběl daný typ výrobku.

(72)

Tvrzení CCCME, že by Komise měla vybrat různé prodejní, režijní a správní náklady a zisk jiných společností, které dotčený typ výrobku nevyráběly, a poté je nějakým způsobem zprůměrovat, bylo proto zamítnuto.

(73)

Po poskytnutí konečných informací CCCME požádala Komisi, aby potvrdila, že do výrobních nákladů indických výrobců nebyly zahrnuty nepřímé daně, že neovlivnily test ziskovosti a že nebyly zahrnuty do domácích cen použitých ke stanovení běžné hodnoty.

(74)

Komise potvrdila, že ceny ani náklady, které byly použity pro stanovení běžné hodnoty, neobsahovaly nepřímé daně a že nepřímé daně neměly žádný dopad na test ziskovosti.

3.1.3.   Vývozní cena

(75)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky ohledně vývozní ceny, byl potvrzen 89. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

3.1.4.   Srovnání

(76)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že běžná hodnota by měla být upravena podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení, aby odrážela skutečnost, že tento výrobek nenavrhli čínští vyvážející výrobci. Návrh poskytl dovozce, který není ve spojení.

(77)

Jelikož indičtí výrobci zařazení do vzorku navrhli obdobný výrobek prodávaný na jejich domácím trhu, Komise toto tvrzení přijala. Poměrné vyčíslení této úpravy bylo provedeno na základě příslušných údajů od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(78)

CCCME uvedla, že úprava za účelem zohlednění nepřímých daní je nezákonná a není uvedena v 91. bodě odůvodnění prozatímního nařízení mezi úpravami provedenými podle čl. 2 odst. 10. CCCME tvrdila, že úprava za účelem zohlednění částečného vrácení daně z přidané hodnoty je založena na tom, jak Komise posoudila status Čínské lidové republiky jakožto země, která nemá tržní hospodářství.

(79)

Komise tato tvrzení zamítla. Komise provedla úpravu v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. b) za účelem zohlednění rozdílu mezi nepřímými daněmi u vývozního prodeje z ČLR na vývoz do Unie (kdy se ukládá 17 % daň z vývozu a 5 % z ní se poté vrací) a nepřímými daněmi z domácího prodeje v Indii (kdy se domácí cena započítává bez daně). Tato úprava nijak nesouvisí s uplatněním metodiky srovnatelné země na ČLR. V 91. bodě odůvodnění prozatímního nařízení není tato úprava uvedena, protože byla nedopatřením vynechána. Tato úprava však byla uvedena v rámci zvláštního poskytnutí prozatímních informací vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku. Žádný z nich neměl k této úpravě žádné připomínky.

(80)

Po poskytnutí konečných informací CCCME zopakovala svou námitku ohledně skutečnosti, že Komise použila čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení pro zajištění srovnatelnosti mezi exportní cenou z ČLR a běžnou hodnotou z Indie. CCCME tvrdila, že jelikož systém vývozní DPH byl jedním z důvodů, proč ČLR není zemí s tržním hospodářstvím, nemohl být použit pro úpravu za účelem cenového srovnání. Tento argument byl zamítnut. Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení je Komise v případě, že země není tržním hospodářstvím a nebyl jí přiznán status země působící v tržním hospodářství („MET“), povinna nalézt alternativní zdroje běžné hodnoty. Jakmile je běžná hodnota stanovena, je Komise povinna zajistit spravedlivé a přiměřené srovnání v souladu s ustanovením čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(81)

Jak je uvedeno 79. bodě odůvodnění výše, vývoz odlitků z ČLR je předmětem částečně vratné vývozní DPH, zatímco domácí prodej v Indii má všechny daně vráceny. Proto pro zajištění spravedlivého srovnání v souladu s ustálenou judikaturou (3) měla Komise v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení povinnost upravit běžnou hodnotu, stejně tak jako to Komise učinila také u jiných rozdílů ovlivňujících srovnání podle dalších ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(82)

Pokud by byl společnosti v ČLR udělen MET, použila by se stejná úprava běžné hodnoty, jelikož by byl zjištěn stejný rozdíl daně.

(83)

CCCME a dva čínští vyvážející výrobci tvrdili, že by Komise měla poskytnout další informace, aby odůvodnila použití zkráceného PCN, které identifikuje různé typy výrobků, při výpočtech a dopad tohoto použití na spravedlivé srovnání.

(84)

V této souvislosti Komise uvedla, že svou povinnost zajistit spravedlivé srovnání splnila a že zkrácené PCN jí umožnilo porovnat celkový objem vývozu s nejpodobnějšími druhy obdobného výrobku s ohledem na jejich základní fyzikální vlastnosti. Komise nezjistila žádný rozdíl v tržní hodnotě vlastností výrobku, jež byly ve zkráceném PCN vynechány. Navíc žádný čínský vyvážející výrobce nepředložil vyčíslené údaje, které by odůvodňovaly požadavek na provedení úpravy za účelem zohlednění rozdílů ve fyzických vlastnostech.

(85)

Po poskytnutí konečných informací CCCME a dva čínští vyvážející výrobci zopakovali, že Komise nezajistila srovnatelnost cen. CCCME tvrdila, že by Komise měla provést úpravy kvůli rozdílnostem ve výrobcích, ať již jsou zohledněny v původních vlastnostech PCN, či nikoli. CCCME tvrdila, že neměla přístup k technickým vlastnostem výrobku prodávaném indickými výrobci a oznámení celých PCN výrobku vyráběného indickými výrobci nebylo dostatečné.

(86)

Komise tato tvrzení zamítla. Komise připomněla, že v červnu 2017 zpřístupnila všem zúčastněným stranám klasifikaci výrobků vyráběných ve srovnatelné zemi podle patnácti technických vlastností původního PCN. Kromě katalogů výrobků, které indičtí výrobci neměli, neměla Komise žádný jiný alternativní zdroj technických informací, který by nebyl svou povahou důvěrný nebo který mohl být smysluplně shrnut pro účely přezkumu dalšími zúčastněnými stranami.

(87)

Přestože CCCME byla dokonale obeznámena s patnácti vlastnostmi výrobku vyráběného indickými výrobci v původním PCN, nepřišla s žádným konkrétním tvrzením ohledně toho, jaké úpravy by měly být provedeny, a to ne jen mimo PCN, ale dokonce ani v rámci PCN. Komise navíc v průběhu inspekce na místě neshledala potřebu takovéto úpravy. Je třeba poznamenat, že samotná CCCME ve svém podání ze dne 22. prosince 2016 týkajícím se volby srovnatelné země sama zdůraznila, že „použití Indie by vyřešilo problémy se srovnatelnými typy výrobku, a to opět proto, že tyto údaje by byly reprezentativnější […]. Využitím Indie jako srovnatelné země bude objem zdrojových údajů podstatně větší, a je proto mnohem pravděpodobnější, že Komise bude mít k dispozici dostatek údajů pro srovnání typů výrobků.“ Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(88)

CCCME uvedla, že Komise by měla upravit výrobní náklady indických výrobců za účelem zohlednění údajných nesrovnalostí vyplývajících z nízkého objemu výroby výrobků z tvárné litiny. CCCME však toto tvrzení nepodložila žádnými důkazy.

(89)

Jelikož bylo zjištěno, že prodej výrobků z tvárné litiny v Indii je reprezentativní, Komise konstatovala, že taková úprava není opodstatněná. V každém případě, jelikož toto tvrzení bylo nepodložené, muselo být zamítnuto.

(90)

Po poskytnutí konečných informací CCCME své tvrzení zopakovala a prohlásila, že Komisi vysvětlila, že údajné nesrovnalosti měly za následek nepřiměřeně vysoké náklady na výrobu. CCCME doplnila, že jelikož nebyly předloženy žádné informace týkající se nákladů indických výrobců, nebyla s to učinit podložené tvrzení ohledně úpravy.

(91)

Komise k tomuto tvrzení neobdržela žádné podrobnější vysvětlení. Ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací CCCME uvedla, že „může docházet k nesrovnalostem ve výrobě nebo nadužívání různých nákladových faktorů, což vede k tomu, že jednotkové výrobní náklady jsou chybně vysoké“. CCCME byla nekonkrétní či mlčela, pokud jde o to, který výrobní náklad byl dotčen, vůči jakému kritériu by nesrovnalost měla být stanovena a jak by měla být vypočtena úprava.

(92)

Komise nesouhlasila, že takové tvrzení nelze učinit v případě neoznámení výrobních nákladů indickými výrobci.

(93)

Za prvé jsou údaje indických výrobců z povahy věci důvěrné a není možné je shrnout za účelem kontroly jinou zúčastněnou stranou způsobem, který by byl užitečný pro účel sledovaný CCCME a který by zároveň ochránil obchodně citlivé údaje indických výrobců.

(94)

Za druhé jsou výrobní procesy v Indii a ČLR velice podobné. Toto bylo potvrzeno v 79. bodu odůvodnění prozatímního nařízení a v podání CCCME ze dne 22. prosince 2016, které se týkalo volby Indie jako srovnatelné země. CCCME uvedla, že „většina čínských výrobců jsou malé slévárny a výrobní proces není automatizovaný, ale spíše manuální“. Také uvedla, že „je všeobecně známo, že Indie a Čína jsou si z hlediska úrovně rozvoje a velikosti podobné“ a „s ohledem na další prvky ovlivňující náklady a ceny“ si jsou ČLR a Indie „navzájem podobné více než Čína a kterákoliv jiná země“. Proto mohla CCCME, která dle svého tvrzení zastupuje vysoký počet čínských výrobců všech velikostí, tato tvrzení učinit bez potřeby přístupu k důvěrným informacím čínských výrobců. Na základě vlastní znalosti odvětví by měla být schopna určit, které výrobní vzorce a výrobní poměry vedou k údajným nepřiměřeným jednotkovým výrobním nákladům, a podložit svoje tvrzení o úpravě.

(95)

Komise nenalezla žádný prvek, který by ospravedlňoval úpravu výrobních nákladů indických výrobců ve vztahu k určení běžné hodnoty ve srovnatelné zemi. S ohledem na skutečnost, že objem prodeje indických výrobců byl shledán reprezentativní, a jelikož CCCME neučinila žádné konkrétní a podložené tvrzení, Komise zamítla tvrzení, že výrobní náklady indických výrobců by měly být upraveny.

(96)

Jeden čínský vyvážející výrobce tvrdil, že Komise neoprávněně upravila jeho vývozní ceny o úvěrové náklady, protože tyto náklady mu nevznikly.

(97)

Komise toto tvrzení zamítla. Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání cen, byly opravné položky k zohlednění úvěrových nákladů uplatněny na vývozní ceny všech čínských vyvážejících výrobců, kteří poskytli platební podmínky svým zákazníkům, jelikož jakýkoli poskytnutý úvěr je faktor, který se při stanovení účtovaných cen bere v úvahu. U tohoto vyvážejícího výrobce bylo zjištěno, že svým zákazníkům poskytoval úvěr, a proto byla úprava zohledňující úvěrové náklady opodstatněná, ačkoli si daná společnost nevypůjčila peníze na pokrytí období mezi dodáním a platbou ze strany zákazníka.

(98)

Po poskytnutí konečných informací CCCME prohlásila, že by Komise měla provést úpravu běžné hodnoty, pokud je tato založena na cenách pro zohlednění nepřímých daní nesených materiály, které jsou fyzicky použity v obdobném výrobku.

(99)

Protože však v tomto případě materiály použité v obdobném výrobku nezahrnovaly dovozní poplatky nebo nevrácené daně, návrh CCCME, aby toto vedlo k úpravě ceny, je nepodstatný.

3.1.5.   Dumpingová rozpětí

(100)

Jak je podrobně uvedeno v předchozích bodech odůvodnění, Komise vzala v úvahu některé připomínky zúčastněných stran a přepočítala dumpingové rozpětí čínských vyvážejících výrobců.

(101)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením jsou následující:

Tabulka 1

Konečná dumpingová rozpětí

Společnost

Konečné dumpingové rozpětí

Botou City Wangwu Town Tianlong Casting Factory

15,5 %

Botou Lisheng Casting Industry Co., Ltd.

31,5 %

Fengtai (Handan) Alloy Casting Co., Ltd.

38,1 %

Hong Guang Handan Cast Foundry Co., Ltd.

21,3 %

Shijiazhuang Transun Metal Products Co., Ltd.

25,0 %

Ostatní spolupracující společnosti

25,4 %

Všechny ostatní společnosti

38,1 %

3.2.   Indie

(102)

Po poskytnutí informací Komise neobdržela žádné další připomínky ohledně Indie.

(103)

Komise proto potvrdila své prozatímní závěry, že u skupin vyvážejících výrobců v Indii zařazených do vzorku nebyl dumping zjištěn.

(104)

V důsledku toho Komise potvrdila, že podle čl. 9 odst. 6 základního nařízení nezjistila žádný dumping u spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku a že ani u všech ostatních vyvážejících výrobců v Indii nezjistila žádný dumping, protože vývoz indických spolupracujících vyvážejících výrobců představuje velmi vysoký podíl (asi 85 %) z celkového objemu indického vývozu do Unie.

4.   ÚJMA

4.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(105)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně výrobního odvětví Unie a výroby v Unii, Komise potvrdila své závěry uvedené ve 108. až 111. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.2.   Spotřeba v Unii

(106)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně spotřeby v Unii, Komise potvrdila své závěry uvedené ve 112. až 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.3.   Dovoz z ČLR

(107)

CCCME zopakovala své obavy, jež vyjádřila ve svém podání ze dne 23. ledna 2017, ohledně spolehlivosti údajů o dovozu dotčeného výrobku. Zpochybnila metodu, na jejímž základě dospěli žadatelé k údajům o dovozu omezeným na dotčený výrobek za použití upravených údajů Eurostatu, které schválila Komise, a namítla, že by Komise měla své posouzení újmy objektivně založit na skutečných důkazech, a nikoli na nepodložených domněnkách žadatelů. CCCME dále tvrdila, že povinnost získat spolehlivé údaje o dovozu spočívá na Komisi.

(108)

Na podporu svého tvrzení o údajné nespolehlivosti údajů Komise o dovozu a o nemožnosti použít tyto údaje jako skutečný důkaz předložila CCCME 6. listopadu 2017 poprvé údaje o objemu vývozu dotčeného výrobku z ČLR, o kterých tvrdila, že jsou založeny na čínské celní statistice vývozu dotčeného výrobku, a které důvěrně shromáždila na základě jednotlivých transakcí. CCCME dále tvrdila, že dokáže z popisu výrobku stanovit, které výrobky nejsou dotčeným výrobkem, a může proto spočítat skutečný objem vývozu dotčeného výrobku z ČLR.

(109)

Komise uvedla, že objem exportu dotčeného výrobku vypočítala sama CCCME, a to i dle jednotlivých transakcí, z celních údajů ČLR, čímž došlo k vyloučení určitých popisů výrobku. Komise posoudila údaje o vývozu poskytnuté CCCME a zjistila, že tyto údaje nemohou změnit její závěry ohledně trendů podílu na trhu, objemu dovozu a spotřeby v Unii za posuzované období. Komise dále uvedla, že CCCME nepředložila žádný důkaz o úplnosti a přesnosti shromážděných údajů. Komise také uvedla, že CCCME neupřesnila, kterou oficiální databázi celních úřadů ČLR, jež by dovolovala sběr údajů dle jednotlivých transakcí a identifikaci popisu výrobku, použila. Na závěr Komise uvedla, že statistika vývozu z ČLR není nezbytně totožná se statistikou dovozu shromažďovanou Eurostatem z důvodu nutného zpoždění mezi vývozem z ČLR a vlastním dovozem do Unie. Komise posoudila údaje o vývozu poskytnuté CCCME a zjistila, že tyto údaje nemohou změnit její závěry ohledně trendů podílu na trhu, objemu dovozu a spotřeby v Unii za posuzované období. Komise tudíž tvrzení o nespolehlivosti údajů o dovozu jí použitých zamítla.

(110)

Komise uvedla, že metoda použitá žadateli k získání údajů o dovozu týkajících se dotčeného výrobku během posuzovaného období byla založena na údajích Eurostatu. Tato metoda zahrnovala pro rok 2013 celková množství u výrobků kódů KN 7325 10 50 a 7325 10 92, dále 30 % celkového množství výrobku kódu KN 7325 10 99 a celkové množství výrobku kódu KN 7325 99 10 snížené o pevně stanovený objem. Po změně KN kódů žadatelé použili pro období od roku 2014 až do období šetření 60 % kódu KN 7325 10 00, pokud jde o dovoz z ČLR, a celkové množství výrobku kódu KN 7325 99 10 snížené o pevně stanovený objem.

(111)

Jelikož Komise nenalezla žádný jiný alternativní zdroj informací, který by přesněji odrážel údaje o dovozu dotčeného výrobku, považovala metodu založenou na údajích Eurostatu za nejvhodnější. Proto tvrzení CCCME zamítla.

(112)

FCI i CCCME prohlásily, že metodika použitá k posouzení dovozu z ČLR nesprávně zahrnovala celkové množství všech výrobků dovážených pod kódem KN 7325 99 10 snížené o pevně stanovený objem, jak navrhli žadatelé, jelikož tento kód nebyl typicky použit pro dotčený výrobek před uložením antidumpingových opatření v roce 2005 a žadatelé neposkytli důkazy, že byl tento kód KN použit u dovozu dotčeného výrobku po roce 2009. FCI proto požádalo o vyloučení nebo o zohlednění určité části výrobků tohoto kódu KN při výpočtu objemu dovozu dotčeného výrobku.

(113)

Komise uvedla, že analýza dovozu výrobků pod tímto kódem KN od uložení prozatímních opatření do začátku října 2017 ukázala významný objem dovozu v množství 6 796 tun výrobků pod kódem TARIC 7325991051 z ČLR, který se týká výhradně dotčeného výrobku. Je proto zřejmé, že dotčený výrobek se dováží také pod kódem KN 7325 99 10. Komise však neměla žádný důkaz o tom, že od roku 2005 vykazoval dovoz jiných výrobků pod tímto kódem KN stejný trend jako dovoz dotčeného výrobku. Použití procentního podílu za posuzované období by tudíž bylo nespolehlivé.

(114)

Proto se Komise rozhodla objem dovozu z ČLR neupravit. Komise dále uvedla, že i kdyby tento kód KN ze své analýzy vyloučila, objem dovozu by stále vykazoval srovnatelný nárůst podílu na trhu za posuzované období.

(115)

CCCME uvedla, že Komise ani žadatelé neobjasnili odhadovaný procentní podíl objemu dovozu dotčeného výrobku pod kódem KN 7325 10 99 a důvod, proč byl procentní podíl objemu dovozu výrobku pod kódem 7325 10 99 během posuzovaného období stabilní.

(116)

Jak je uvedeno ve 122. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise při stanovení objemu dovozu dotčeného výrobku z ČLR vycházela z metody navržené žadateli, protože ji považovala za spolehlivou a objektivní. Žádnou jinou spolehlivější metodu žádná strana nenavrhla. Za účelem vyloučení mříží odvodňovacích žlábků použila Komise průměrný objem prodeje mříží odvodňovacích žlábků vyráběných čínskými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku za období šetření, který činí 10 % celkového dovozu. Tento procentní podíl byl použit pro posuzované období. Jelikož CCCME neposkytla žádné jiné údaje o objemu dovozu mříží odvodňovacích žlábků z ČLR, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(117)

FCI uvedlo, že v tomto případě nelze zjistit žádné významné zvýšení dovozu a že při zohlednění všech let od vypršení platnosti antidumpingových opatření v roce 2010 se dovoz zvýšil pouze v letech 2013 a 2014 a ačkoli v období šetření byl dovoz nad úrovní roku 2013, byl výrazně nižší než v letech 2010 a 2011.

(118)

Komise došla k názoru, že posuzované období je přiměřené a v souladu s běžnou praxí Komise při zkoumání trendů významných pro posouzení újmy. Proto nevzala v úvahu předchozí roky, jak navrhovalo FCI.

(119)

Pokud jde o cenové podbízení, FCI uvedlo, že prozatímní výpočty jsou zavádějící, neboť srovnávaly ceny výrobků prodávaných čínskými slévárnami dovozcům v Unii s cenami výrobků prodávaných výrobním odvětvím Unie konečným spotřebitelům a nebraly v úvahu náklady nesené výhradně dovozci, kteří nejsou ve spojení. Mezi tyto náklady patří náklady na výzkum a vývoj, na vytváření vzorů a prototypů, na certifikaci, na homologaci, na kontrolu kvality a shody, na skladování a na prodej.

(120)

Komise tyto údaje ověřila a rozhodla se upravit rozpětí cenového podbízení o tyto náklady. Ceny ze závodu výrobního odvětví Unie byly sníženy o vážené průměrné náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku na výzkum a vývoj, které pokrývají všechny příslušné náklady uvedené v předchozím bodě odůvodnění. Úprava činila 2,2 % obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(121)

Kromě toho byla provedena úprava dovozní ceny o dovozní náklady dosahující přibližně 33 EUR na tunu, a to na základě údajů dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení, jež byly ověřeny po uložení prozatímních opatření.

(122)

CCCME požadovala další podrobnosti o rozpětí cenového podbízení v členění podle jednotlivých vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Pro účely zjištění újmy se dopad dumpingového dovozu na ceny analyzuje jako jeden z ukazatelů újmy a čl. 3 odst. 3 základního nařízení vyžaduje, aby cenové podbízení bylo značné. V tomto případě lze cenové podbízení v rozmezí od 31,6 % do 39,2 % považovat za značné. Aby se k takovému zjištění dospělo, není nutné, aby každá transakce vykazovala rysy cenového podbízení. Je tomu tak proto, že účinek a dopad dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie se analyzuje jako celek, tedy včetně cenového podbízení ze strany dumpingového dovozu. V každém případě jsou níže pro informaci uvedena rozpětí cenového podbízení vyvážejících výrobců zařazených do vzorku:

Tabulka 2

Rozpětí cenového podbízení

Společnost

Rozpětí cenového podbízení

Botou City Wangwu Town Tianlong Casting Factory

35,9 %

Botou Lisheng Casting Industry Co., Ltd.

31,6 %

Fengtai (Handan) Alloy Casting Co., Ltd.

39,2 %

Hong Guang Handan Cast Foundry Co., Ltd.

38,4 %

Shijiazhuang Transun Metal Products Co., Ltd.

37,0 %

(123)

Po poskytnutí konečných informací žadatelé zpochybnili metodiku, kterou Komise použila k úpravě jejich cen ze závodu směrem dolů, místo aby upravila dovozní ceny směrem nahoru, protože většinu nákladů na výzkum a vývoj vůbec nenesou dovozci, nýbrž je vynakládají výrobci v ČLR. Žadatelé dále usoudili, že náklady po dovozu jsou příliš vysoké a mohou zahrnovat náklady související s dovozem mříží odvodňovacích žlábků a nesprávné dovozní clo 2,7 % namísto 1,7 % na všechny výrobky z tvárné litiny.

(124)

Úprava nákladů na výzkum a vývoj o rozpětí cenového podbízení a úroveň pro odstranění újmy byla založena na jedné straně na ověřených údajích výrobců v Unii zařazených do vzorku a na straně druhé na důkazech předložených v průběhu inspekcí na místě u dovozců, kteří nejsou ve spojení, o tom, že jim vznikají takové náklady na výrobu dotčeného výrobku v ČLR. Protože žadatelé své tvrzení, že tyto náklady dovozcům, kteří nejsou ve spojení, nevznikají, nepodložili důkazy, Komise jejich tvrzení zamítla.

(125)

Výpočet nákladů po dovozu je založen na ověřených údajích dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení, zařazených do vzorku. Tyto údaje se týkaly výhradně dotčeného výrobku, a nezahrnují tedy vyloučené výrobky (např. mříže odvodňovacích žlábků). Proto Komise toto tvrzení zamítla.

(126)

Pokud jde o úpravu o dovozní clo, použila Komise sazbu cla použitelnou na dovoz výrobků z tvárné litiny. Nebrala přitom v potaz případná nesprávná prohlášení za účelem vyhnutí se zaplacení řádného dovozního cla. Toto tvrzení bylo proto také zamítnuto.

(127)

Po poskytnutí konečných informací poskytlo FCI výsledky dvou nedávných zakázkových řízení italských veřejných subjektů, která vyhrál prodejce unijních výrobců, jenž za obdobný výrobek nabídnul cenu nižší, než byla cena nabídnutá dovozci, kteří nejsou ve spojení, za dotčený výrobek, která byla o mnoho nižší, než cena deklarovaná žadateli a uvedená v prozatímním nařízení.

(128)

Komise uvedla, že takovéto nedávné nepřímé důkazy nejsou dostatečné pro vyvození závěru, že její ověřené údaje za období šetření by měly být považovány za nespolehlivé. Kromě toho je sortiment výrobků v těchto zakázkových řízeních odlišný od průměrného sortimentu výrobků a jeho odpovídajících výrobních nákladů. Proto Komise toto tvrzení zamítla.

(129)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně dovozu z ČLR ani ohledně revize výpočtů cenového podbízení uvedené ve 119. až 122. bodě odůvodnění, Komise potvrdila všechny ostatní závěry uvedené ve 115. až 128. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.4.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.4.1.   Obecné poznámky

(130)

CCCME uvedla, že Komise při své analýze makroekonomických údajů vycházela ze skutečných údajů týkajících se žadatelů a spolupracujícího odvětví a z odhadů týkajících se zbytku výrobního odvětví Unie poskytnutých žadateli. Tvrdila, že tyto odhady nelze považovat za skutečné důkazy, protože hodnoty a zdroje těchto odhadů nebyly zúčastněným stranám poskytnuty. Po poskytnutí konečných informací CCCME své tvrzení zopakovala.

(131)

Komise zdůraznila, že ve své analýze výrobního odvětví Unie nerozlišovala mezi žadateli a „nežadateli“, a uvedla, že si makroekonomické údaje vyžádala od výrobního odvětví Unie a že tyto údaje, které použila v průběhu šetření, zpřístupnila ve spisu veřejně přístupném zúčastněným stranám. Jak je uvedeno ve 32. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise rovněž na místě v prostorách žadatelů ověřila zdroje a postup, kterým žadatelé sestavovali údaje za zbytek výrobního odvětví. Ověřené údaje pocházející od společností zařazených do vzorku navíc pokrývaly významnou část celkových makroekonomických údajů, a to 48 % celkového objemu výroby a 43 % celkového prodeje výrobního odvětví Unie. Proto Komise toto tvrzení CCCME zamítla.

(132)

Po poskytnutí konečných informací FCI tvrdilo, že si Komise odporuje, neboť 132. bod odůvodnění prozatímního nařízení udává, že Komise hodnotila makroekonomické ukazatele týkající se všech výrobců v Unii. Ve 131. bodě odůvodnění výše je však uvedeno, že uvedené makroekonomické údaje vycházejí z ověřených údajů pocházejících od společností zařazených do vzorku pokrývajících 48 % celkového objemu výroby a 43 % celkového prodeje výrobního odvětví Unie. Údaje pokrývající méně než 50 % celkové produkce zjevně nejsou reprezentativní pro výrobní odvětví Unie jako celek. Vzhledem k výše uvedenému jsou zjištění Komise týkající se makroekonomických ukazatelů založena na kusých a zavádějících údajích, které nedovolují řádné vyhodnocení celkové situace ve výrobním odvětví Unie.

(133)

Komise uvedla, že makroekonomické údaje týkající se celého výrobního odvětví Unie ověřila na místě v prostorách žadatelů. Nadto Komise společnosti zařazené do vzorku, které reprezentují značnou část výroby výrobního odvětví Unie, důkladně prověřila. Makroekonomické údaje nejsou tedy založeny výhradně na společnostech zařazených do vzorku.

(134)

FCI dále tvrdilo, že údaje o makroekonomických ukazatelích jsou problematické, což dokládá fakt, že si Komise musela původní zdroje údajů ověřit v kanceláři právníků žadatelů více než jednou. Žadatelé navíc pokaždé předložili rozdílné verze údajů týkajících se makroekonomických ukazatelů s rozdílnými hodnotami. Už jen to dokládá, že metodika použitá žadateli je nenapravitelně chybná.

(135)

FCI navíc tvrdilo, že údaje, na kterých jsou založena zjištění Komise, jsou kusé. Týkají se totiž žadatelů a jen jednoho ze dvou podporovatelů. Celkem se tyto údaje týkají méně než 50 % celkové výroby srovnatelného výrobku v Unii.

(136)

Po poskytnutí konečných informací žadatelé také objasnili, že pro sestavení údajů použili podrobné údaje k ukazatelům újmy z odpovědí na dotazník, podepsané odpovědnými úředníky příslušných společností, které byly dodány žadateli a jedním spolupracujícím výrobcem ve stížnosti a následně zaktualizovány o období šetření. Odhady týkající se údajů dalších výrobců v rámci Unie byly vypracovali žadatelé na základě svých informací o trhu. Pro nedostatek konkrétních údajů týkajících se některých výrobců v Unii zvolili žadatelé konzervativní přístup a pracovali s předpokladem 100 % využití kapacity a konstantních hodnot prodeje v posuzovaném období.

(137)

Skutečnost, že žadatelé v průběhu šetření zaktualizovali makroekonomické údaje, neměla žádný vliv na spolehlivost jejich konečných údajů. Konečné údaje Komise ověřila a shledala je spolehlivými. Proto Komise toto tvrzení FCI zamítla.

(138)

CCCME také tvrdila, že Komise neprovedla segmentovou analýzu dle jednotlivých členských států, což mělo za následek rozdělení členských států na trhy s převážně tvárnou nebo převážně šedou litinou.

(139)

Komise odkazuje na 199. bod odůvodnění prozatímního nařízení, kde zdůraznila, že trh Unie je jednotný trh a výrobky z tvárné a šedé litiny jsou vzájemně zaměnitelné. Proto dotyčné tvrzení CCCME zamítla.

(140)

CCCME za prvé tvrdila, že údaje o dovozu za rok 2013 nelze porovnávat s údaji o dovozu za následující roky a období šetření, a to z důvodu změn v celních kodexech u dotčeného výrobku, k nimž došlo v roce 2014. Za druhé CCCME tvrdila, že použití nesrovnatelných souborů údajů neumožňuje Komisi vyvodit závěry ohledně vývoje objemů dovozu. A konečně CCCME také tvrdila, že pokud by Komise analyzovala účinky na objem s ohledem na údaje vycházející ze stejné metodiky, tj. za období od roku 2014 do období šetření, dospěla by k závěru, že k žádnému zvýšení dovozu nedošlo.

(141)

Komise uvedla, že období pro zjištění trendů významných pro posouzení újmy pokrývalo období od roku 2013 do období šetření. Pro svou analýzu trendů dovozu Komise použila metodu žadatelů ke zjištění údajů o dovozu dotčeného výrobku za použití údajů Eurostatu, kterou ověřila a přijala jako přiměřenou. Žádné jiné zdroje informací nebyly k dispozici. Komise proto dotyčné tvrzení CCCME zamítla.

4.4.2.   Makroekonomické ukazatele

4.4.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(142)

FCI a CCCME uvedly, že zjištění Komise uvedené ve 139. bodě odůvodnění prozatímního nařízení není podloženo fakty, jelikož objem dovozu dotčeného výrobku z ČLR mezi rokem 2014 a obdobím šetření klesl, což je v rozporu s tím, co je uvedeno ve 139. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(143)

Komise tato tvrzení přijala. Pokles objemu výroby mezi rokem 2014 a obdobím šetření byl převážně způsoben poklesem spotřeby, jak je znázorněno v tabulce 3 ve 113. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Avšak během posuzovaného období, i když spotřeba klesla o 8 %, dumpingový dovoz z ČLR vzrostl o 16 % a objem výroby výrobního odvětví Unie klesl o 4 %.

(144)

FCI uvedlo, že žadatelé své míry využití kapacity uvedené v tabulce 6 ve 137. bodě odůvodnění prozatímního nařízení vypočítali na základě tří směn. Podle FCI je na trhu s litinovými výrobky všeobecně známo, že slévárna je v dobré pozici, pokud pracuje na dvě směny, zatímco třetí výrobní směna je nákladná a pracuje s nižší výrobní kapacitou.

(145)

Tento argument FCI nebyl podložen žádnými důkazy a každopádně nevylučoval možnost třetí směny. Komise rovněž uvedla, že i kdyby se využití kapacity mělo vypočítávat na základě dvou směn, zůstane tento trend stejný jako ten, který ilustruje tabulka 6 prozatímního nařízení, a stále zůstane značná část kapacity nevyužitá. Za předpokladu, že výroba zůstává stabilní při všech směnách, by využití kapacity založené na dvou směnách činilo přibližně 80 %.

(146)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně výroby, výrobní kapacity a využití kapacity ani ohledně opravy 139. bodu odůvodnění prozatímního nařízení uvedené ve 142. a 143. bodě odůvodnění, Komise potvrdila všechny ostatní závěry uvedené ve 137. až 142. bodě prozatímního nařízení.

4.4.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(147)

FCI a CCCME uvedly, že zjištění uvedené ve 145. bodě odůvodnění prozatímního nařízení není podloženo fakty, jelikož objem dovozu dotčeného výrobku z ČLR mezi rokem 2014 a obdobím šetření klesl, což je v rozporu s tím, co je uvedeno ve 145. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(148)

Komise souhlasí, že odkaz na zvýšení dovozu mezi rokem 2014 a obdobím šetření uvedený ve 145. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je nesprávný, a uvádí, že k poklesu objemu prodeje došlo během celého posuzovaného období, a lze jej proto přičíst poklesu spotřeby uvedenému v tabulce 3 ve 113. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a rovněž rostoucímu objemu dumpingového dovozu z ČLR za celé posuzované období. Avšak během posuzovaného období, ačkoli spotřeba klesla o 8 %, dumpingový dovoz z ČLR vzrostl o 16 %, což mělo za následek mnohem významnější zvýšení tržního podílu dumpingového dovozu z ČLR na trhu, a to o 26 %.

(149)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně objemu prodeje a podílu na trhu ani ohledně opravy 145. bodu odůvodnění prozatímního nařízení uvedené ve 147. a 148. bodě odůvodnění, Komise potvrzuje všechny ostatní závěry uvedené ve 143. až 146. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.4.2.3.   Růst

(150)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně růstu, Komise potvrdila své závěry uvedené ve 147. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.4.2.4.   Zaměstnanost a produktivita

(151)

FCI uvedlo, že zjištění uvedené ve 149. bodě odůvodnění prozatímního nařízení není podloženo fakty, jelikož sníženou úroveň zaměstnanosti nelze dávat do souvislosti s rostoucím množstvím dovozu z ČLR, neboť v jediném roce, během něhož se dovoz zvýšil (od roku 2013 do roku 2014), vzrostla i zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie. V letech, kdy zaměstnanost klesala, klesal i dovoz z ČLR.

(152)

Komise uvedla, že trend za celé posuzované období ukázal snížený počet zaměstnanců, který byl hlavně důsledkem snížené výroby. Snížená výroba byla zase způsobena poklesem prodeje v Unii z důvodu snížení poptávky i zvýšení dumpingového dovozu během posuzovaného období. Analýza celého posuzovaného období odráží tuto posloupnost událostí a nevychází ze srovnání meziročního vývoje. Argument FCI tudíž nelze přijmout.

(153)

FCI uvedlo, že úrovně zaměstnanosti a produktivity nepodporují zjištění, že došlo k podstatné újmě. Úroveň zaměstnanosti zůstala poměrně stabilní, zejména pokud se vezme v úvahu, že během posuzovaného období přestaly výrobek, který je předmětem šetření, vyrábět čtyři společnosti. Úroveň produktivity vzrostla.

(154)

Komise uvedla, že snížení zaměstnanosti lze navíc přičíst snaze výrobního odvětví Unie snížit výrobní náklady a zvýšit efektivitu vzhledem k rostoucí konkurenci ze strany dumpingového dovozu z ČLR. Tato zvýšení efektivity vedla k nárůstu produktivity o 3 %. Argument FCI byl tudíž zamítnut.

(155)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně zaměstnanosti a produktivity, Komise potvrdila své závěry uvedené ve 149. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.4.2.5.   Rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(156)

FCI uvedlo, že situace výrobního odvětví Unie během období šetření je podobná situaci v době, kdy byla v roce 2011 zrušena opatření proti dovozu některých odlitků pocházejících z ČLR, protože stavebnictví se ještě nezotavilo z ekonomické krize a několik členských států v Unii podstatně snížilo svůj rozpočet na infrastrukturní projekty.

(157)

FCI však odkazuje na statistiky Eurostatu, jež tato tvrzení nepodporují. Statistiky výroby ve stavebnictví vykazují nárůst během posuzovaného období. Spotřebě litinových výrobků v Unii tento růst neprospěl, jak ukazuje tabulka 3 prozatímního nařízení. Proto Komise toto tvrzení zamítá. Argument FCI tudíž nelze přijmout.

(158)

Po poskytnutí konečných informací FCI uvedlo, že 157. bod odůvodnění výše chybně dovozuje, že statistika výroby ve stavebnictví vykazuje nárůst, protože antidumpingová opatření byla v roce 2011 zrušena. FCI tvrdí, že vývoj stavebnictví od konce období šetření v polovině 2010 jasně ukazuje, že se toto odvětví ještě nezotavilo z ekonomické krize na přelomu let 2008/2009.

(159)

Komise uvedla, že stavebnictví vykazuje od roku 2013 rostoucí trend, což naznačuje pomalé zotavení z dřívějšího poklesu. To je v rozporu s tvrzením FCI, že současná situace výrobního odvětví Unie je stejná jako situace do roku 2011, protože v tomto období vykazovalo stavebnictví klesající trend. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(160)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně rozsahu dumpingu a překonání účinků dřívějšího dumpingu, Komise potvrzuje své závěry uvedené ve 150. a 151. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.4.3.   Mikroekonomické ukazatele

4.4.3.1.   Ceny a činitele ovlivňující ceny

(161)

FCI uvedlo, že při zohlednění poklesu výrobních nákladů nelze zjistit žádné výrazné snížení prodejních cen, a proto nelze snížení prodejních cen považovat za známku podstatné újmy.

(162)

Jak je uvedeno ve 153. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, průměrné prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku se během posuzovaného období průběžně snížily o 5 %, zatímco průměrné jednotkové výrobní náklady klesly jen o 3 %. Jelikož byl pokles cen větší než pokles výrobních nákladů, bylo toto tvrzení zamítnuto.

4.4.3.2.   Náklady práce

(163)

Po uložení prozatímních opatření nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně nákladů práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku.

4.4.3.3.   Zásoby

(164)

Po uložení prozatímních opatření nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku.

4.4.3.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál

(165)

CCCME zpochybnila závěr Komise, že od roku 2006 dochází k postupnému snižování ziskovosti, a to odkazem na žádost o přezkum opatření před pozbytím platnosti v roce 2010.

(166)

Komise potvrdila, že na základě ověřených údajů poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku a dostupných ve spisu je její závěr uvedený ve 162. bodě odůvodnění prozatímního nařízení správný. Komise proto dotyčné tvrzení CCCME zamítla.

(167)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně mikroekonomických ukazatelů, potvrzují se závěry uvedené ve 152. až 166. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.4.4.   Závěr ohledně újmy

(168)

CCCME tvrdila, že Komise nezkoumala situaci výrobců v Unii ve střední a východní části Unie, a nemohla tudíž dospět k závěru ohledně újmy pro výrobní odvětví Unie jako celek.

(169)

Komise toto tvrzení zamítla, jelikož v souvislosti s makroekonomickými ukazateli újmy zkoumala celý trh Unie. Komise považuje vzorek výrobců v Unii pro účely analýzy mikroekonomických ukazatelů újmy za dostatečně reprezentativní a potvrzuje existenci obchodu s obdobným produktem v rámci Unie.

(170)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, Komise potvrdila své závěry uvedené ve 167. až 170. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

5.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

5.1.   Účinky dumpingového dovozu

(171)

FCI uvedlo, že prozatímní nařízení neodráží skutečnost, že objem dovozu z ČLR se zpočátku zvýšil a poté od roku 2014 až do období šetření neustále klesal, zatímco objem prodeje v Unii klesal během celého posuzovaného období a podíl výrobního odvětví Unie na trhu zůstal stabilní.

(172)

Komise uvedla, že ačkoli během posuzovaného období klesl objem prodeje o 11 % a podíl výrobního odvětví Unie na trhu klesl o 3 %, ve stejném období objem dovozu z ČLR vzrostl o 16 % a jeho podíl na trhu vzrostl o 26 %. To ukazuje zřejmou vazbu mezi nárůstem dovozu z ČLR a poklesem podílu výrobního odvětví Unie na trhu. Proto Komise toto tvrzení zamítla.

(173)

Po poskytnutí konečných informací FCI Komisi požádalo o vysvětlení rozbíhavosti mezi poklesem dovozu z ČLR o 8 % (při zvýšení cen) a poklesem prodeje výrobního odvětví Unie v období mezi rokem 2014 a obdobím šetření.

(174)

Ačkoliv v posuzovaném období objem prodeje v rámci výrobního odvětví Unie nevykazuje paralelní trend s objemem dovozu z ČLR, trendy z hlediska podílu na trhu jsou podobné. Objem výroby výrobního odvětví Unie se navíc vyvíjel v souladu s objemem dovozu z ČLR a vykázal mezi rokem 2013 až 2014 zvýšení a následný pokles. To značí, že výrobní odvětví Unie kopírovalo trend čínského dovozu. Tento trend v průběhu celého posuzovaného období navíc podporuje domněnku, že existovala příčinná souvislost, pokud jde jak o objem, tak tržní podíl. Proto Komise dospěla k závěru, že existovala obecná časová souběžnost mezi zvýšením čínského exportu a snížením ukazatelů újmy týkajících se výrobního odvětví Unie.

(175)

FCI uvedlo, že prodejní ceny výrobců v Unii od roku 2013 do období šetření neustále klesaly, ačkoli ceny čínského dovozu mezi rokem 2013 a obdobím šetření vzrostly o 4 %. Tyto dva trendy jsou jednoznačně odlišné, a tudíž nelze cenové strategii čínských vyvážejících výrobců přičítat žádný dopad na prodejní ceny výrobců v Unii.

(176)

Kromě toho FCI uvedlo, že skutečnost, že výrobci v Unii nezvýšili ziskovost svého prodeje, ačkoli ceny čínských výrobků vzrostly, zřetelně dokládá, že případnou podstatnou újmu během posuzovaného období nelze přičítat dovozu z ČLR.

(177)

Komise tyto argumenty zamítla, protože i po zvýšení cen během posuzovaného období byly ceny dumpingového dovozu z ČLR výrazně podbízivé vůči cenám výrobců v Unii, a výrobnímu odvětví Unie tudíž tento dovoz způsobil podstatnou újmu.

(178)

Po poskytnutí konečných informací se FCI k této záležitosti vrátilo a požadovalo na Komisi vysvětlení příčinné souvislosti navzdory rozdílným trendům od roku 2014, kdy došlo k poklesu čínského exportu (– 8 %), zatímco ceny čínských výrobků se zvýšily (+ 1 %) a podíl výrobního odvětví Unie na trhu zůstal stabilní (58,8 %).

(179)

Komise uvedla, že aby při stanovování trendu nezahrnovala účinky běžné ekonomické fluktuace, pohlíží na celé posuzované období. Navíc i v průběhu klesajícího trendu spotřeby v Unii během posuzovaného období se tržní podíl dovozu z ČLR zvyšoval.

(180)

CCCME tvrdila, že Komise při své analýze cenového podbízení nezajistila srovnatelnost cen, neboť nezohlednila určité vlastnosti dotčeného výrobku. Dále tvrdila, že Komise při stanovení dumpingového rozpětí zohlednila rozdílné vlastnosti výrobku.

(181)

Komise zdůraznila, že při porovnávání cen zvážila hlavní vlastnosti výrobku, který je předmětem šetření, a na základě dostupných informací zajistila srovnatelnost mezi dotčeným výrobkem a obdobným výrobkem vyráběným v Unii. Dotyčné tvrzení CCCME bylo proto zamítnuto.

(182)

CCCME tvrdila, že CCCME ani čínští vyvážející výrobci neměli možnost určit rozdíly mezi vyváženými čínskými výrobky a výrobky prodávanými výrobci v Unii, které ovlivňují srovnatelnost cen, a požádat o úpravy pro účely stanovení míry cenového podbízení.

(183)

Komise uvedla, že zveřejnila konkrétní výpočty cenového podbízení a metodiku použitou u čínských vyvážejících výrobců, a potvrdila, že na základě hlavních vlastností výrobku, který je předmětem šetření, zajistila srovnatelnost mezi dotčeným výrobkem a obdobným výrobkem vyráběným a prodávaným v Unii. Nebyla prokázána nezbytnost jakékoli konkrétní úpravy za účelem zohlednění rozdílu ve fyzikálních vlastnostech. Dotyčné tvrzení CCCME bylo proto zamítnuto.

(184)

Po poskytnutí konečných informací CCCME tvrdila, že čínští vyvážející výrobci ani ona sama neměli možnost přezkoumat to, jak Komise vypočítala objem a hodnotu prodeje (podle PCN) výrobců v Unii zařazených do vzorku a nemohla tedy vyhodnotit, zda nebyly v tomto ohledu udělány chyby. CCCME tudíž tvrdila, že faktický základ pro analýzu podbízení je sporný a není věrohodným důkazem.

(185)

Komise uvedla, že při poskytnutí konečných informací CCCME vysvětlila důvody, proč by tyto údaje měly zůstat důvěrné. Proto tvrzení CCCME zamítla.

(186)

CCCME tvrdila, že Komise neposoudila význam cenového podbízení ve vztahu k podílu domácího prodeje výrobců v Unii zařazených do vzorku, u kterých nebylo podbízení zjištěno, a proto zpochybnila objektivitu Komise při zkoumání vlivu dumpingového dovozu na prodejní ceny výrobců v Unii. CCCME své tvrzení po poskytnutí konečných informací zopakovala.

(187)

Komise zjistila, že dumpingový dovoz vyvážejících výrobců z ČLR zařazených do vzorku působil cenovým podbízením na 62,6 % celkového prodeje unijních výrobců zařazených do vzorku v Unii. Komise zjistila, že všechny typy výrobku dovážené z ČLR jsou srovnatelné s typy výrobku prodávanými výrobci v Unii zařazenými do vzorku. Komise dále zjistila, že ceny všech dovážených typů výrobku působily cenovým podbízením na prodejní ceny srovnatelných typů prodávaných výrobci v Unii zařazenými do vzorku. Komise tudíž dospěla k závěru, že toto dostatečně prokazuje škodlivé účinky čínských dovozních cen na prodej výrobního odvětví Unie.

(188)

Po poskytnutí konečných informací FCI zopakovalo, že údaje o výši zaměstnanosti a produktivity nepodporují zjištění o podstatné újmě způsobené dovozem z ČLR. Navíc zvýšená efektivita automatizovaných výrobních linek vyžaduje stále nižší počet pracovních jednotek.

(189)

Komise uvedla, že snížení zaměstnanosti lze přičíst snížení objemu výroby způsobenému zvýšeným objemem dumpingového dovozu z ČLR v průběhu posuzovaného období a snaze výrobního odvětví Unie snížit výrobní náklady a zvýšit efektivitu z důvodu rostoucí konkurence ze strany dumpingového dovozu z ČLR. Snížení zaměstnanosti je větší než zvýšení produktivity, což ukazuje na újmu způsobenou dovozem z ČLR.

(190)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, Komise potvrdila své závěry uvedené ve 173. a 174. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

5.2.   Účinky jiných činitelů

5.2.1.   Dovoz ze třetích zemí

(191)

Jak Komise uvedla ve 179. a 180. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, indický dovoz nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a nemohl mít více než nepatrný dopad na újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(192)

CCCME však tvrdila, že indický dovoz mohl narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, jelikož neexistují žádné důkazy, na jejichž základě by mohla Komise konstatovat, že vyvážející výrobci z ČLR získali podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie. Nárůst podílu indického dovozu na trhu a pokles podílu výrobního odvětví Unie na trhu jsou totožné, od roku 2014 do období šetření se objem dovozu z Indie vyvíjel více v souladu s vývojem objemu výroby a prodeje výrobního odvětví Unie než objem dovozu z ČLR a cenové podbízení dovozu z Indie je vyšší než cenové podbízení dovozu z ČLR, což ukázalo, že případné účinky na ceny by byly spíše důsledkem dovozu z Indie než dovozu z ČLR.

(193)

CCCME dále tvrdila, že Komise by měla podrobně odlišit všechny jednotlivé důsledky indického dovozu a oddělit každý z nich od údajně škodlivých účinků čínského dovozu prostřednictvím segmentované analýzy v členění podle jednotlivých členských států a podle šedé litiny, což je indický výrobek, a tvárné litiny, což je čínský výrobek.

(194)

Komise dospěla k názoru, že z důvodů, které již byly vysvětleny ve 199. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, není nutno provádět segmentovanou analýzu k posouzení, zda dumpingový dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(195)

Komise uvedla, že relativní zvýšení podílu dovozu z Indie na trhu Unie je v posuzovaném období mírně vyšší než u dovozu z ČLR, avšak v absolutních číslech je objem indického dovozu a jeho podíl na trhu mnohem nižší než objem čínského dovozu a jeho podíl na trhu ve stejném období a v průběhu období šetření.

(196)

Komise uvedla, že na základě absolutních hodnot nemůže dospět k závěru, že pokles podílu výrobního odvětví Unie na trhu je v plném rozsahu způsobeno nárůstem podílu indického dovozu na trhu.

(197)

Komise dále uvedla, že tvrzení CCCME ohledně vývoje objemu dovozu od roku 2014 do období šetření je v rozporu s fakty. Objemy dovozu z Indie i ČLR se vyvíjely stejně ve srovnání s vývojem objemu výroby a objemu prodeje výrobního odvětví Unie.

(198)

Komise navíc uznala cenové podbízení dovozu z Indie a potvrdila svůj závěr ve 179. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že průměrné cenové rozdíly založené na objemu v tunách nejsou vypovídající, protože sortiment výrobků je jiný u dovozu z Indie než u dovozu z ČLR.

(199)

Po poskytnutí konečných informací CCCME tvrdila, že jí chyběly informace, které by jí dovolovaly vyjádřit se k cenovým rozdílům, které by dle Komise byly vypovídající, a z tohoto důvodu se závěry Komise nesouhlasí.

(200)

Komise potvrdila, že při zohlednění vývoje objemu dovozu, podílu na trhu a cen mohl indický dovoz přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Nelze však předpokládat, že dovoz z Indie byl jediným důvodem zhoršující se situace výrobního odvětví Unie. Pokud by se měl hypoteticky vyloučit účinek dovozu z Indie, dovoz z ČLR by stále byl sám o sobě nezávislou příčinou újmy. Zejména úroveň dovozu z ČLR během období šetření je mnohem významnější (více než trojnásobně) než úroveň dovozu z Indie během téhož období.

(201)

Komise proto dospěla k závěru, že je pravděpodobné, že dovoz z Indie mohl přispět k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Tento dovoz však nenarušil příčinnou souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z ČLR, a to z důvodu jeho nižšího objemu a podílu na trhu. Komise navíc uvedla, že případné účinky dovozu z Indie nejsou přičítány dovozu z ČLR, neboť úroveň pro odstranění újmy vypočtená za účelem uplatnění pravidla nižšího cla zohledňuje jen účinky dumpingového dovozu z ČLR.

(202)

Komise z výše uvedených důvodů potvrdila své závěry uvedené ve 175. až 182. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a tímto dotyčná tvrzení CCCME zamítá.

5.2.2.   Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(203)

FCI uvedlo, že ziskovost výrobního odvětví Unie nepříznivě ovlivnil zvýšený vývoz produkce výrobního odvětví Unie do třetích zemí za ceny, které byly nižší než jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie.

(204)

Komise uvedla, že vývoz do třetích zemí představoval během posuzovaného období jen asi 10 % prodeje výrobců v Unii zařazených do vzorku. Komise proto dospěla k závěru, že vývoz do třetích zemí mohl mít jen nepatrný dopad na situaci způsobující újmu výrobnímu odvětví Unie v období šetření, a nemohl tudíž narušit příčinnou souvislost mezi čínským dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(205)

Po poskytnutí konečných informací požádalo FCI Komisi o vysvětlení, jak je možné, že zvýšení dovozu spolu s velmi nízkými cenami nenaruší příčinnou souvislost mezi údajnou újmou, kterou mělo utrpět výrobní odvětví Unie, a dovozem dotčeného výrobku z ČLR. FCI tvrdilo, že pokud by výrobní odvětví Unie své výrobky neprodávalo na trzích třetích zemí a namísto toho tuto část výroby prodalo na trhu domácím za průměrnou cenu v rámci Unie, mohlo si ziskové rozpětí zvýšit o 17,20 %.

(206)

Komise uvedla, že domněnka FCI, že výrobci v Unii by výrobky, které vyvezli, bývali mohli prodat na unijním trhu za stejnou cenu, za jakou prodávají v rámci Unie, není podložena žádným důkazem a je pouze spekulativní. V prvé řadě jsou ceny v rámci výrobního odvětví Unie pod tlakem z důvodu dumpingového dovozu z ČLR. Za druhé pak ze základních ekonomických zákonů nabídky a poptávky vyplývá, že zvýšením nabídky se snižuje cena výrobku. Sortiment výrobků vyvážených výrobci v Unii zařazenými do vzorku se navíc může lišit od jejich průměrné výroby a s tím souvisejících výrobních nákladů. Tvrzení FCI, že by si výrobci v Unii bývali mohli zvýšit svoje ziskové rozpětí prodejem svých vyvezených výrobků na unijním trhu, tudíž Komise zamítla.

5.2.3.   Snížení poptávky

(207)

FCI předložilo důkazy, podle nichž by mělo být uzavření sléváren uvedených ve 190. bodě odůvodnění prozatímního nařízení přičítáno jiným faktorům než nárůstu dovozu dotčeného výrobku z ČLR.

(208)

Komise uvádí, že pokud jde o společnost ACO, veřejně dostupné informace ukazovaly, že cenový tlak a konkurence ze strany dovozu z ČLR byly jedním z důvodů uzavření této slévárny v Unii. Pokud jde o ostatní případy uzavření sléváren, FCI neposkytlo žádné přesvědčivé důkazy o jejich důvodech. V každém případě tyto případy uzavření sléváren ke snížení prodejních cen a ziskovosti výrobců v Unii zařazených do vzorku nevedly – do nich se jen promítlo snížení hospodářské soutěže na trhu uvnitř Unie. Komise proto zamítá dotyčné tvrzení a trvá na svém názoru, že tyto případy uzavření se časově shodují s újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a tudíž nenarušují příčinnou souvislost mezi čínským dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(209)

CCCME tvrdila, že Komise měla oddělit a odlišit poškozující účinek poklesu spotřeby od údajně poškozujících účinků dovozu z ČLR, jelikož je zřejmé, že při zohlednění vývoje objemu prodeje a výroby výrobního odvětví Unie nelze tento pokles přičíst dovozu z ČLR.

(210)

CCCME navíc tvrdila, že jelikož se nárůst dovozu z ČLR časově neshoduje s poklesem objemu prodeje výrobního odvětví Unie, neexistuje žádný faktický základ pro tvrzení Komise, že jelikož nárůst dovozu z ČLR je vyšší než pokles spotřeby a prodeje výrobního odvětví Unie, nemůže snížení poptávky narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(211)

Komise konstatuje, že v rozporu s tím, co tvrdila CCCME, se nárůst dovozu z ČLR časově shoduje s poklesem objemu prodeje výrobního odvětví Unie, když se vezme v úvahu celé období pro posouzení újmy.

(212)

Proto Komise dotyčné tvrzení zamítá a potvrzuje své závěry uvedené ve 189. až 191. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

5.2.4.   Segmentace na trhu Unie

(213)

FCI uvedlo, že vnitrostátní normy a různé požadavky na úrovni členských států rozdělují Unii na jednotlivé vnitrostátní trhy s litinovými výrobky.

(214)

Komise uvedla, že navzdory existenci vnitrostátních norem pro jednotlivé typy výrobků mohou výrobci v Unii i vyvážející výrobci splňovat tyto vnitrostátní požadavky ohledně certifikace výrobků. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

5.2.5.   Technický vývoj výrobku, který je předmětem šetření

(215)

FCI dále uvedlo, že hmotnost prodaných položek klesla, a proto odpovídající objem výroby v tunách ukazuje zvýšený počet prodaných položek. Podle FCI by měl být nedostatečný růst zisku a podílu na trhu přičítán spíše strukturální změně technologie a výrobních procesů než konkurenci ze strany výrobků vyrobených v ČLR.

(216)

Komise uvádí, že na základě údajů od výrobců v Unii zařazených do vzorku nebyla schopna zjistit žádné významné snížení hmotnosti během posuzovaného období. Tvrzení se proto zamítá.

(217)

Po poskytnutí konečných informací FCI namítla, že došlo k celkovému snížení hmotnosti litinových výrobků. Skutečnost, že objemy výroby v rámci Unie v průběhu období šetření byly rovnocenné s objemy v období před rokem 2013 (96 %) ukazuje, že výrobní odvětví Unie nezbytně zvýšilo počet prodaných výrobků. Jakákoliv újma by tedy měla být přičítána spíše strukturální změně technologie a výrobních procesů než konkurenci výrobků vyrobených v ČLR.

(218)

Komise si od výrobců v Unii zařazených do vzorku vyžádala údaje o výrobě jak v tunách, tak v prodaných kusech. Tyto ověřené údaje nevykazovaly žádné podstatné snížení hmotnosti obdobných výrobků. Z tohoto důvodu Komise nesouhlasila s tvrzením FCI, že výrobní odvětví Unie nezbytně zvýšilo počet prodaných výrobků. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

5.3.   Závěr týkající se příčinných souvislostí

(219)

CCCME tvrdila, že navzdory údajnému cenovému podbízení během období šetření bylo výrobní odvětví Unie schopno udržet svůj podíl na trhu, což lze obtížně uvést do souladu se zjištěním o existenci příčinné souvislosti.

(220)

Komise uvedla, že během posuzovaného období ztratilo výrobní odvětví Unie podíl na trhu, zatímco podíl na trhu dovozu z ČLR se významně zvýšil. Komise rovněž zjistila významné cenové podbízení. Proto dotyčné tvrzení zamítla.

(221)

Po poskytnutí konečných informací zopakovala CCCME své tvrzení, že neexistuje časová souvislost mezi dovozem z ČLR a údajnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. CCCME zdůraznila, že předložené údaje indikovaly časovou souvislost mezi příslušnými ukazateli újmy a vývojem spotřeby, což byla podle ní skutečná příčina údajné újmy. Dále tvrdila, že toto mělo následně vliv na další ukazatele újmy, jako např. ziskovost. A konečně CCCME tvrdila, že Komise při své analýze újmy a kauzality měla zohlednit trendy dovozu za posuzované období, a neporovnávat jen konečné stavy, jak rozhodl Odvolací orgán (4).

(222)

Na rozdíl od Odvolacího orgánu, který neprovedl analýzu trendů, ale pouze porovnal počáteční a konečný stavu v posuzovaném období, provedla Komise v daném případě řádnou analýzu trendů převažujících v celém posuzované období, včetně srovnání po jednotlivých letech tohoto období. Na tomto základě shledala Komise časovou souvislost mezi dovozy z ČLR a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie v tomto období. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(223)

Po vyhlášení prozatímního nařízení CCCME poprvé v průběhu vyšetřování tvrdila, že újmu, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo, si mohlo způsobit samo, jelikož několik výrobců v Unii začalo svůj vlastní prodej obdobného výrobku nahrazovat prodejem kompozitních výrobků, jež také vyrábějí, a navrhlo, že mělo být zohledněno konkurování těmito výrobky, protože tyto faktory mohly narušit údajnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou, kterou údajně utrpělo výrobní odvětví Unie.

(224)

Komise toto tvrzení zamítla, protože kromě publikace o výrobku jednoho z výrobců v Unii je CCCME nepodložila žádným přesvědčivým důkazem. Především se však zjištění Komise zakládají na údajích týkajících se výrobku, který je předmětem šetření.

(225)

Po poskytnutí konečných informací žadatelé i nadále tvrdili, že prodej kompozitních materiálů je minimální a představuje méně než 1 % jejich podnikání. Dotyčná tvrzení byla proto zamítnuta.

(226)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, Komise potvrdila své závěry uvedené ve 202. až 205. bodě prozatímního nařízení.

6.   ZÁJEM UNIE

6.1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(227)

FCI uvedlo, že dovoz z ČLR v posuzovaném období neměl za následek snížení domácích cen výrobku, který je předmětem šetření, na straně výrobního odvětví Unie, jelikož ceny čínského dovozu během posuzovaného období výrazně vzrostly, zatímco průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie v posuzovaném období postupně klesaly a tento trend kopíroval všeobecné snižování jednotkových výrobních nákladů, což bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(228)

Komise tento argument zamítla, protože i po zvýšení cen během posuzovaného období byly ceny dovozů z ČLR výrazně podbízivé vůči cenám výrobního odvětví Unie, a tudíž snižovaly ceny v Unii. O správnosti tohoto stanoviska svědčí i snížení prodejních cen výrobního odvětví Unie, které bylo vyšší než pokles jednotkových výrobních nákladů. Je proto v zájmu výrobního odvětví Unie zastavit tento pokles cen v důsledku levného dumpingového dovozu z Číny.

(229)

Po poskytnutí konečných informací FCI uvedlo, že výrobci v Unii získávají část svého sortimentu z ČLR. Důsledkem je to, že uložení prozatímního cla na ČLR způsobuje problémy také výrobcům v Unii.

(230)

Navíc jeden z výrobců v Unii v poslední době významně investoval do výstavby nové slévárny ve Spojených státech; uložení konečného cla povede ke zvýšení dovozu z USA a ke konsolidaci dominantního postavení tohoto výrobce v Unii na unijním trhu litinových výrobků na úkor volné a spravedlivé hospodářské soutěže.

(231)

Komise uvedla, že uložení antidumpingových opatření může mít účinek na všechny subjekty na unijním trhu, včetně výrobců v Unii. Po poskytnutí konečných informací však žadatelé a spolupracující výrobce uvedli, že uložení konečného cla, které přispěje k vytvoření rovných podmínek na trhu, je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(232)

V průběhu inspekce u výrobce uvedeného ve 230. bodě odůvodnění tato společnost Komisi informovala o tom, že investice v USA byla učiněna za účelem nahrazení stávajícího závodu. Protože FCI nepředložilo žádný důkaz podporující tvrzení, že tento výrobce využije tuto investici na zvýšení dovozů z USA do Unie, Komise toto tvrzení zamítla.

(233)

Žadatelé tvrdili, že pokud budou sazby konečného cla sníženy na úroveň navrženou v konečné informaci, nebudou schopni konkurovat dumpingovým dovozům, protože dovozci dotčeného výrobku z ČLR budou stále schopni podbízet ceny výrobního odvětví Unie i přes uložení prozatímního cla v průměrné výši 33 %.

(234)

Antidumpingová opatření jsou stanovena na úrovni nezbytné pro odstranění účinku dumpingu působícího újmu. Je proto možné, že dovozní ceny jsou stále konkurenceschopné vůči ceně obdobného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Unie, zejména z toho důvodu, že uložené prozatímní antidumpingové clo je založeno na dumpingovém rozpětí, které bylo shledáno nižší, než je úroveň pro odstranění újmy. Komise proto toto tvrzení zamítla.

6.2.   Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení

(235)

FCI uvedlo, že Komise podcenila úlohu, kterou má na trhu s dotčeným výrobkem velké konsorcium evropských malých a středních podniků, a význam pracovních míst, jež toto konsorcium vytváří.

(236)

Komise uvedla, že při šetření zjistila, že dovozci, kteří nejsou ve spojení, nesou některé náklady na design, certifikaci a výzkum a vývoj týkající se dotčeného výrobku, a proto se rozhodla odpovídajícím způsobem upravit výpočty cenového podbízení a úrovně pro odstranění újmy, jak je uvedeno ve 119. až 122. bodě odůvodnění výše. Avšak i po této úpravě jsou cenové podbízení a úroveň pro odstranění újmy nadále významné.

(237)

FCI uvedlo, že Komise nebere v úvahu význam certifikací u dotčeného výrobku a existenci dlouhodobých smluv.

(238)

Komise uvedla, že v průběhu šetření žádný důkaz o existenci takovýchto dlouhodobých smluv nenalezla. Náklady na certifikace u dotčeného výrobku jsou ve výpočtech cenového podbízení a úrovně pro odstranění újmy začleněny do úpravy provedené za účelem zohlednění nákladů na výzkum a vývoj.

(239)

Celkový počet zaměstnanců ve společnostech, které jsou členy FCI, se odhaduje na přibližně 1 200 pro dovoz ze všech zemí, takže opatření vztahující se na dovoz pouze z ČLR budou mít potenciální dopad na menší počet zaměstnanců.

(240)

FCI tvrdilo, že zatímco výrobní odvětví Unie by si mohlo nadále udržet své stávající úrovně zaměstnanosti i za přítomnosti dovozu dotčeného výrobku z ČLR, většina společností, které jsou členy FCI, bude nucena své provozovny zavřít nebo propustit pracovníky, pokud se Komise rozhodne uložit konečné antidumpingové clo.

(241)

Komise tento argument zamítla, protože FCI své tvrzení nepodložilo žádným důkazem ani analýzou, jež by potvrzovaly, že bude docházet k případům nuceného uzavírání sléváren nebo snižování počtu pracovních míst. Naopak, vzhledem k významné úrovni cenového podbízení zůstanou čínské dovozní ceny navzdory účinku případného konečného cla konkurenceschopné vůči cenám výrobního odvětví Unie a nepovedou k takovým případům uzavírání podniků a ke snižování zaměstnanosti.

(242)

FCI uvedlo, že dovozci, kteří nejsou ve spojení, nemohou snadno a v krátké době nalézt alternativní zdroje dodávek a výrobci v Unii nebudou dovozcům, kteří nejsou ve spojení, výrobek, který je předmětem šetření, prodávat, neboť si navzájem přímo konkurují.

(243)

Pokud jde o tvrzení, že uložení opatření by vedlo k nedostatečnému zásobování výrobkem, který je předmětem šetření, Komise nejprve poukázala na to, že cílem antidumpingových opatření není uzavřít trh Unie veškerému dovozu, nýbrž obnovit spravedlivý obchod odstraněním účinků dumpingu působícího újmu. Dovoz z ČLR by tedy neměl skončit, nýbrž pokračovat, třebaže za spravedlivé ceny.

(244)

Zároveň nelze v praxi vyloučit, že opatření proti dovozu z ČLR nebudou mít žádný účinek. Jak je však uvedeno ve 220. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, dovozci, kteří nejsou ve spojení, by se mohli orientovat na dovoz z jiných třetích zemí. V tomto ohledu Komise zjistila, že dovozci, kteří nejsou ve spojení, nejsou výhradně závislí na dovozu z ČLR, ale během posuzovaného období nakupovali výrobek, který je předmětem šetření, rovněž od výrobců v jiných třetích zemích, jako jsou Indie, Turecko a Brazílie. Komise zaznamenala další dovoz také z Vietnamu, Egypta a Ukrajiny.

(245)

Komise kromě toho v průběhu šetření zjistila, že výrobní odvětví Unie má k dispozici volnou kapacitu, jelikož pracuje na přibližně 50 % úrovni využití kapacity. FCI nepředložilo žádné důkazy na podporu tvrzení, že výrobní odvětví Unie nebude prodávat výrobek, který je předmětem šetření, dovozcům, kteří nejsou ve spojení.

(246)

Po poskytnutí konečných informací se FCI vrátilo k otázce zabezpečení dodávek s tvrzením, že výrobci v Unii nikdy nesouhlasili a nikdy nebudou souhlasit s výrobou odlitků jménem společností, které jsou členy FCI. Společnosti, které jsou členy FCI, kontaktovaly několik sléváren v Unii a ty jim všechny odmítly dodat materiál vyrobený dle jejich vzorů nebo prohlásily, že nejsou k dispozici pro výrobu litinových výrobků pro všechny požadované rozměry.

(247)

Ohledně možného přechodu k jiným třetím zemím FCI uvedlo, že žádná ze zemí uvedených v tomto nařízení nepředstavuje přijatelnou alternativu k ČLR. Indie a Turecko nejsou přijatelnou alternativou. V průběhu období šetření vyvezly tyto země pouze omezené množství dotčeného výrobku. Výrobci v Indii vyrábějí téměř výlučně šedou litinu, zatímco výrobci v ČLR většinou vyrábí tvárnou litinu. Z jiných třetích zemí kromě Indie bylo v průběhu období šetření dovezeno pouze 30 000 tun litinových výrobků, a proto je podle FCI nemyslitelné začít vyrábět dostatečné objemy odlitků v rozumném časovém období v jiných zemích než ČLR. Navíc jakákoliv změna ve zdroji dovozů dotčeného výrobku bude znamenat pro dovozce, kteří nejsou ve spojení, další náklady. Investice do vzorů vlastněných výrobci v ČLR nemohou být použity nikde jinde, a pokud bude uloženo konečné clo, ztratí svou hodnotu. Navíc jakýkoliv přesun výroby bude vyžadovat čas, a toto zpoždění zapříčiní, že dovozci, kteří nejsou ve spojení, opustí unijní trh.

(248)

Komise uvedla, že FCI neposkytlo žádný důkaz, který by dokládal tvrzení, že výrobci v Unii nikdy nebudou souhlasit s výrobou odlitků jménem společností, které jsou členy FCI.

(249)

Na druhé straně po poskytnutí konečných informací žadatelé uvedli, že jsou ochotni uvést jména těchto dovozců, a poskytli důkazy o tom, že se tak již děje. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(250)

Skutečnost, že v průběhu období šetření existovaly jen omezené dovozy z třetích zemí jiných než ČLR, nevylučuje možnost přesunu výroby do jiných třetích zemí. Navíc cílem opatření není uzavřít trh Unie před čínským dovozem, nýbrž obnovit spravedlivý obchod odstraněním účinků dumpingu působícího újmu. Protože sazby konečného cla jsou pod úrovní pro odstranění újmy a dokonce i pod rozpětím cenového podbízení u všech čínských vývozců zařazených do vzorku, neočekává se, že budou mít prohibitivní efekt na vývozy z ČLR. O správnosti tohoto stanoviska svědčí statistika dovozu od uložení prozatímních antidumpingových opatření, která i nadále vykazuje významný dovoz z ČLR.

(251)

Předpokládané další náklady spojené s potenciálním přesunem výroby jsou proto pouze indikativní a nejsou inherentně spojené s uložením antidumpingových opatření.

(252)

S ohledem na výše uvedené Komise veškerá tvrzení FCI ohledně bezpečnosti dodávek zamítla.

6.3.   Zájem uživatelů

(253)

FCI uvedlo, že opatření by byla v rozporu s různými potřebami a specifickými aspekty, jež požadují veřejné orgány a soukromé subjekty, které jsou závislé na dovozu uskutečňovaném dovozci, kteří nejsou ve spojení, zejména v regionech, jež nejsou dostatečně blízko výrobcům v Unii.

(254)

Komise znovu připomněla, že koncoví uživatelé nemohou spoléhat na dumpingové ceny na úkor výrobního odvětví Unie. Šetření navíc prokázalo, že obchod s dotčeným výrobkem a obdobným výrobkem v rámci Unie již existuje, a to včetně regionů, které se nenacházejí v blízkosti výrobců v Unii.

6.4.   Závěr ohledně zájmu Unie

(255)

Žádné z tvrzení předložených zúčastněnými stranami tedy neprokazuje, že by existovaly přesvědčivé důvody proti uložení opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR.

(256)

Případné nepříznivé účinky na dovozce, kteří nejsou ve spojení, nelze považovat za nepřiměřené a zmírňuje je dostupnost alternativních zdrojů dodávek, ať už ze třetích zemí nebo od výrobního odvětví Unie. Kladné dopady antidumpingových opatření na trh Unie, zejména na výrobní odvětví Unie, převažují nad možným negativním dopadem na ostatní zájmové skupiny.

(257)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, Komise potvrzuje své závěry uvedené ve 226. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

7.   UKONČENÍ ŠETŘENÍ A KONEČNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(258)

Jelikož nebyl zjištěn žádný dumping, řízení týkající se dovozů pocházejících z Indie se ukončuje.

7.1.   Úroveň pro odstranění újmy u dovozu z ČLR

(259)

Žadatelé uvedli, že nesouhlasí se ziskovostí ve výši 5,3 % použitou při posuzování úrovně pro odstranění újmy. Tvrdili, že ziskovost výrobců v Unii v roce 2006 činila přibližně 10 %. Ziskovost použitá při hodnocení újmy je však ziskovost dosažená v roce 2013 výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(260)

Jak je uvedeno ve 231. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, úroveň zisku z roku 2013 odráží zisk, jehož by bylo možné přiměřeně dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tzn. pokud by nedocházelo k dumpingovému dovozu. Tento cílový zisk je navíc v souladu s procentním podílem, který ve své stížnosti žadatelé navrhují pro výpočty cenového podbízení.

(261)

FCI uvedlo, že prozatímní hodnocení úrovně pro odstranění újmy je zavádějící, jelikož srovnává ceny výrobků prodávaných čínskými slévárnami dovozcům v Unii s cenami výrobků prodávaných výrobním odvětvím Unie konečným spotřebitelům a nezohledňuje náklady nesené výhradně dovozci, kteří nejsou ve spojení. Mezi tyto náklady patří náklady na výzkum a vývoj, na vytváření vzorů a prototypů, na certifikaci, na homologaci, na kontrolu kvality a shody, na skladování a na prodej.

(262)

Komise tyto údaje ověřila a rozhodla se upravit rozpětí cenového podbízení (viz 119. až 122. bod odůvodnění výše) a úroveň pro odstranění újmy s ohledem na tyto náklady, a to snížením cen ze závodu výrobního odvětví Unie o vážené průměrné náklady na výzkum a vývoj u obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku. Kromě toho byla upravena vývozní cena o ověřené náklady po dovozu.

7.2.   Konečná opatření uložená na dovoz z ČLR

(263)

Vzhledem k závěrům týkajícím se dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo na dovoz dotčeného výrobku, a to na úrovni dumpingového rozpětí podle pravidla nižšího cla.

(264)

Na základě výše uvedených skutečností se sazby konečného antidumpingového cla, které budou uloženy, stanoví podle tabulky 3 níže:

Tabulka 3

Dumpingové rozpětí, úroveň pro odstranění újmy a celní sazba

Společnost

Dumpingové rozpětí

Úroveň pro odstranění újmy

Clo

Botou City Wangwu Town Tianlong Casting Factory

15,5 %

63,5 %

15,5 %

Botou Lisheng Casting Industry Co., Ltd.

31,5 %

52,8 %

31,5 %

Fengtai (Handan) Alloy Casting Co., Ltd.

38,1 %

72,8 %

38,1 %

Hong Guang Handan Cast Foundry Co., Ltd.

21,3 %

70,3 %

21,3 %

Shijiazhuang Transun Metal Products Co., Ltd.

25,0 %

66,2 %

25,0 %

Ostatní spolupracující společnosti

25,4 %

64,8 %

25,4 %

Všechny ostatní společnosti

38,1 %

72,8 %

38,1 %

(265)

Individuální sazby antidumpingového cla pro společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy stav týkající se těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz dotčených výrobků pocházejících z ČLR a vyráběných těmito společnostmi, tedy uvedenými konkrétními právními subjekty. Na dotčené dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou výslovně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(266)

Případnou žádost o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu právního subjektu nebo po zřízení nových výrobních nebo prodejních subjektů) je nutno zaslat Komisi (5) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o každé změně v činnostech společnosti týkajících se výroby, domácího a vývozního prodeje, jež souvisejí například s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. V případě potřeby bude nařízení odpovídajícím způsobem změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se individuální celní sazby vztahují.

(267)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k velkému rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální antidumpingové celní sazby, musejí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Faktura musí splňovat požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(268)

Aby bylo zajištěno řádné uplatňování antidumpingového cla, celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“ by se měla vztahovat nejen na nespolupracující vyvážející výrobce, ale také na ty výrobce, kteří během období šetření nevyváželi do Unie, pokud ovšem nesplní podmínky stanovené v článku 3.

(269)

Skupina spolupracujících vyvážejících výrobců společně s CCCME nabídla společný cenový závazek v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení. Tento nabídnutý závazek se momentálně posuzuje.

(270)

S ohledem na nedávnou judikaturu Soudního dvora (6) je vhodné stanovit sazbu úroku z prodlení, který má být vyplacen v případě vrácení konečného cla, protože příslušná platná ustanovení o clech neuvádějí takovou úrokovou sazbu a použití vnitrostátních pravidel by vedlo k nepřiměřeným narušením mezi hospodářskými subjekty v závislosti na tom, který členský stát se zvolí pro celní řízení.

7.3.   Nabídka cenového závazku

(271)

Po poskytnutí konečných informací předložila CCCME a šedesát čtyři vyvážejících výrobců v souladu s článkem 8 základního nařízení nabídku cenového závazku.

(272)

Komise tuto nabídku vyhodnotila a dospěla k názoru, že přijetí takovéto nabídky ve smyslu článku 8 základního nařízení by bylo nepraktické na základě následujících prvků:

i)

obtíže celních orgánů členských států vizuálně odlišit dvě rozdílné skupiny výrobků předložené v nabídce;

ii)

vysoký počet vyvážejících výrobců v nabídce;

iii)

nízká spolehlivost jejich účetních záznamů;

iv)

vývoz jiných výrobků vyvážejícími výrobci, kteří nepodléhají opatřením, také dovolující cenovou kompenzaci a

v)

skutečnost, že podobný závazek týkající se daleko menšího počtu vyvážejících výrobců byl v minulosti opakovaně porušen a nakonec byl stažen.

(273)

CCCME, vyvážející výrobci a rovněž výrobní odvětví Unie byli informováni o důvodech, proč Komise zamýšlela nabídku závazku zamítnout. Výrobní odvětví Unie se zamítnutím vyjádřilo souhlas.

(274)

V reakci na hodnocení Komise, pokud jde o nabídku závazku, předložila CCCME několik připomínek a návrhů. CCCME nabídla použití jedné průměrné minimální dovozní ceny založené na nejdražších typech výrobku, omezení vývozu jiných výrobků a vymezení některých kritérií způsobilosti, což by snížilo počet vyvážejících výrobců účastnících se závazku. Nicméně i přesto, že by tyto návrhy mohly poněkud zmírnit některá rizika sledování, Komise nemohla posoudit návrhy týkající se snížení počtu vyvážejících výrobců a přirozené riziko spojené se spolehlivostí jejich účetních záznamů, protože nebyly dostatečně přesné, aby mohla být formulována revidovaná nabídka. Kromě toho omezení účastnících se vyvážejících výrobců by mohlo vést ke zprostředkování vývozu neúčastnících se vyvážejících výrobců účastnícími se vyvážejícími výrobci. A konečně Komise připomněla, že podobný závazek týkající se mnohem menšího počtu vyvážejících výrobců byl v minulosti opakovaně porušen a nakonec byl stažen. Proto připomínky a návrhy CCCME obecně nezměnily hodnocení Komise.

7.4.   Konečný výběr prozatímních cel

(275)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány.

(276)

Sazby konečného cla jsou nižší než sazby prozatímního cla. Zajištěné částky, které převyšují sazbu konečných antidumpingových cel, by tudíž měly být uvolněny.

(277)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal stanovisko,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz určitých výrobků z litiny s lupínkovým grafitem (tzv. šedá litina) nebo litiny s kuličkovým grafitem (známé také jako tvárná litina) a jejich částí, v současnosti kódů KN ex 7325 10 00 (kód TARIC 7325100031) a ex 7325 99 10 (kód TARIC 7325991051), které pocházejí z Čínské lidové republiky.

Tyto výrobky se používají k:

zakrytí podzemních nebo podpovrchových systémů a/nebo přístupu k podzemním nebo podpovrchovým systémům, a

umožnění přístupu k podzemním nebo podpovrchovým systémům a/nebo výhledu na podzemní nebo podpovrchové systémy.

Tyto výrobky mohou být strojově zpracované, natřené, lakované a/nebo pokryté jinými materiály (mimo jiné betonem, dlažebními deskami nebo obkládačkami).

Z definice dotčeného výrobku jsou vyloučeny tyto typy výrobku:

mříže odvodňovacích žlábků a litinové kryty podléhající normě EN 1433, jako součásti určené k montáži na žlábky z polymeru, plastu, galvanizované oceli nebo betonu, umožňující odtok povrchové vody do žlábku;

podlahové vpusti, střešní vtoky, vypouštěcí kanály a jejich kryty, které podléhají normě EN 1253,

stupadla, zvedací rukojeti a požární hydranty.

2.   Sazby konečného antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Společnost

Clo (v %)

Doplňkový kód TARIC

Botou City Wangwu Town Tianlong Casting Factory

15,5

C221

Botou Lisheng Casting Industry Co., Ltd.

31,5

C222

Fengtai (Handan) Alloy Casting Co., Ltd.

38,1

C223

Hong Guang Handan Cast Foundry Co., Ltd.

21,3

C224

Shijiazhuang Transun Metal Products Co., Ltd.

25,0

C225

Ostatní spolupracující společnosti uvedené v příloze

25,4

Viz příloha

Všechny ostatní společnosti

38,1

C999

3.   Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) určitých odlitků prodávaných na vývoz do Evropské unie, na nějž se vztahuje tato faktura, bylo vyrobeno společností (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v Čínské lidové republice. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se příslušná platná ustanovení o clech. Jako sazba úroku z prodlení, který má být vyplacen v případě vrácení zakládajícího právo na vyplacení úroku z prodlení, se použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná v první kalendářní den měsíce splatnosti, zvýšená o jeden procentní bod.

Článek 2

Částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla podle prováděcího nařízení (EU) 2017/1480 se vyberou s konečnou platností. Zajištěné částky, které převyšují konečnou sazbu antidumpingových cel, se uvolní.

Článek 3

Pokud jakýkoli nový vyvážející výrobce v Čínské lidové republice poskytne Komisi dostatečné důkazy o tom, že:

v období šetření (tj. od 1. října 2015 do 30. září 2016) nevyvážel do Unie výrobek popsaný v čl. 1 odst. 1,

není ve spojení s žádným vývozcem nebo výrobcem v Čínské lidové republice, na kterého se vztahují opatření uložená tímto nařízením,

skutečně vyvezl dotčený výrobek do Unie po skončení období šetření, na němž jsou založena tato opatření, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt značné množství dotčeného výrobku do Unie,

čl. 1 odst. 2 se poté, co všechny zúčastněné strany dostaly možnost vyjádřit připomínky, změní zařazením nového vyvážejícího výrobce mezi spolupracující společnosti nezařazené do vzorku, na něž se tudíž vztahuje vážená průměrná sazba cla.

Článek 4

Antidumpingové řízení týkající se dovozu výrobku uvedeného v čl. 1 odst. 1 pocházejícího z Indie se tímto ukončuje.

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. ledna 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)   Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1480 ze dne 16. srpna 2017, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých výrobků z litiny pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 211, 17.8.2017, s. 14).

(3)  Rozsudek z 19. září 2013, věc C-15/12 P Dashiqiao Sanqiang Refractory Materials v. Rada, ECLI:EU:C:2013:572, body 34–35.

(4)  Zpráva Odvolacího orgánu United States — Measures Affecting Imports of Certain Passenger Vehicle and Light Truck Tyres from China (Spojené státy – Opatření ovlivňující dovoz některých pneumatik pro osobní automobily a lehké nákladní automobily z Číny), WT/DS/399/AB/R, odstavec 220.

(5)   Evropská komise, Generální ředitelství pro obchod, ředitelství H, 1049 Brusel, Belgie.

(6)  Rozsudek ve věci Wortmann, C-365/15, EU:C:2017:19, odstavce 35 až 39.


PŘÍLOHA

Čínští spolupracující vyvážející výrobci zařazení do vzorku:

Název

Doplňkový kód TARIC

Baoding City Maikesaier Casting Ltd.

C226

Baoding GB Metal Products Co., Ltd.

C232

Baoding Hualong Casting Co., Ltd.

C233

Baoding Shuanghu Casting Co., Ltd.

C234

Bo Tou Chenfeng Casting Co., Ltd.

C235

Botou City Minghang Casting Co., Ltd.

C236

Botou City Qinghong Foundry Co., Ltd. a přidružená společnost Cangzhou Qinghong Foundry Co., Ltd.

C237

Botou City Simencun Town Bai Fo Tang Casting Factory

C238

Botou Dongli Foundry Co., Ltd.

C239

Botou GuangTai Precision Casting Factory

C240

Botou Mancheng Foundry Co., Ltd.

C241

Botou Okai Foundry Co., Ltd.

C242

Botou Sanjiang Casting Co., Ltd.

C243

Botou TongYang Casting Factory

C244

Botou Weili Precision Casting Co., Ltd.

C245

Botou Xinrong Foundry Co., Ltd.

C246

Botou Zhengxin Foundry Co., Ltd.

C247

Cangzhou Hongyuan Machinery & Foundry Co., Ltd.

C248

Cangzhou Yadite Casting Machinery Co., Ltd.

C249

Changsha Jinlong Foundry Industry Co., Ltd.

C250

Changyi City ChangZhan Casting Co., Ltd.

C251

China National Minerals Co., Ltd.

C252

Dingxiang Sitong Forging and Casting Industrial

C253

Dingzhou Dongyu Foundry Co., Ltd.

C254

Handan City Jinzhu Foundry Co., Ltd.

C255

Handan Haolin Casting Co., Ltd.

C256

Handan Qunshan Foundry Co., Ltd.

C257

Handan Yanyuan Machinery Foundry Co., Ltd.

C258

Handan Yuanyang Foundry Co.,Ltd

C259

Handan Zhangshui Pump Manufacturing Co., Ltd.

C260

Hebei Cheng'An Babel Casting Co., Ltd.

C261

Hebei Feixiang East Foundry Products Co., Ltd.

C262

Hebei Jinghua Casting Co., Ltd.

C263

Hebei Shunda Foundry Co., Ltd.

C264

Hebei Tengfeng Metal Products Co., Ltd.

C265

Hebei Zhonghe Foundry Co., Ltd.

C266

Hengtong Valve Co.,LTD

C267

Heping Cast Co., Ltd. Yi County

C268

Jiaocheng County Honglong Machinery Manufacturing Co., Ltd.

C269

Jiaocheng County Xinlei Machinery Manufacturing Co., Ltd.

C270

Jiaocheng County Xinxing Casting Co., Ltd.

C271

Laiwu City Haitian Machinery Plant

C272

Laiwu Xinlong Weiye Foundry Co., Ltd.

C273

Lianyungang Ganyu Xingda Casting Foundry

C274

Lingchuan County Rainbow Casting Co., Ltd.

C275

Lingshou County Boyuan Foundry Co., Ltd.

C276

Pingyao County Master Casting Co., Ltd.

C277

Qingdao Jiatailong Industrial Co.,Ltd

C278

Qingdao Jinfengtaike Machinery Co., Ltd.

C279

Qingdao Qitao Casting Co., Ltd.

C280

Qingdao Shinshu Casting Co., Ltd.

C281

Qingyuanxian Yueda Fountry Co., Ltd.

C282

Rockhan Technology Co., Ltd.

C283

Shahe City Fangyuan Casting Co., Ltd.

C284

Shandong Heshengda Machinery Technology Co., Ltd.

C298

Shandong Hongma Engineering Machinery Co., Ltd.

C285

Shandong Lulong Group Co., Ltd.

C286

Shanxi Ascent Industrial Co., Ltd.

C310

Shanxi Associated Industrial Co., Ltd.

C287

Shanxi Jiaocheng Xinglong Casting Co., Ltd.

C288

Shanxi Solid Industrial Co., Ltd.

C289

Shanxi Yuansheng Casting and Forging Industrial Co., Ltd.

C290

Shaoshan Huanqiu Castings Foundry

C291

Tang County Kaihua Metal Products Co., Ltd.

C292

Tangxian Hongyue Machinery Accessory Foundry Co., Ltd.

C293

Tianjin Jinghai Chaoyue Industrial and Commercial Co., Ltd.

C294

Tianjin Yu Xing Da Casting Co., Ltd.

C295

Wangdu Junrong Foundry Co., Limited

C296

Weifang Nuolong Machinery Co., Ltd.

C297

Weifang Weikai Casting Co., Ltd.

C299

Wen Shui Hengli Nature of the Company

C300

Wuhan RedStar Agro-Livestock Machinery Co. Ltd

C301

Zibo Joy's Metal Co., Ltd.

C302


ROZHODNUTÍ

30.1.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/38


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2018/141

ze dne 29. ledna 2018,

kterým se mění rozhodnutí 2011/72/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Tunisku

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 31. ledna 2011 přijala Rada rozhodnutí 2011/72/SZBP (1).

(2)

Použitelnost omezujících opatření stanovených v rozhodnutí 2011/72/SZBP končí dne 31. ledna 2018. Z přezkumu uvedeného rozhodnutí vyplývá, že použitelnost omezujících opatření by měla být prodloužena do 31. ledna 2019. Měly by být pozměněny údaje týkající se jedné osoby.

(3)

Rozhodnutí 2011/72/SZBP by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2011/72/SZBP se mění takto:

1)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Toto rozhodnutí se použije do 31. ledna 2019. Je průběžně přezkoumáváno. Pokud bude mít Rada za to, že jeho cílů nebylo dosaženo, může být odpovídajícím způsobem prodlouženo nebo změněno.“

2)

Příloha se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 29. ledna 2018.

Za Radu

předseda

R. PORODZANOV


(1)  Rozhodnutí Rady 2011/72/SZBP ze dne 31. ledna 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Tunisku (Úř. věst. L 28, 2.2.2011, s. 62).


PŘÍLOHA

Údaje týkající se následující osoby uvedené v příloze rozhodnutí 2011/72/SZBP se nahrazují těmito údaji.

 

Jméno

Identifikační informace

Odůvodnění

„5.

Fahd Mohamed Sakher Ben Moncef Ben Mohamed Hfaiez MATERI

Tuniský státní příslušník, narozen v Tunisu dne 2. prosince 1981, syn Naïmy BOUTIBAOVÉ, manžel Nesrine BEN ALIOVÉ, držitel průkazu totožnosti č. 04682068

Osoba je soudně vyšetřovaná tuniskými orgány v souvislosti se spoluúčastí na zpronevěře tuniských veřejných finančních prostředků veřejným činitelem, spoluúčastí na zneužití pravomoci veřejného činitele (bývalého prezidenta Ben Aliho) za účelem neoprávněného zvýhodnění třetí strany, čímž státní správě vznikla škoda, nezákonné ovlivňování veřejného činitele, bývalého prezidenta Ben Aliho, za účelem přímého či nepřímého získání výhod ve prospěch jiných osob a pro trestný čin přijetí veřejných finančních prostředků veřejným činitelem s vědomím, že mu nepatří, a jejich použití k prospěchu svému nebo členů své rodiny.“


30.1.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/40


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2018/142

ze dne 15. ledna 2018,

kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2014/762/EU, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie

(oznámeno pod číslem C(2018) 71)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany (1), a zejména na čl. 32 odst. 1 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/762/EU (2) stanoví cíle v oblasti kapacit, požadavky na kvalitu a interoperabilitu a certifikační a registrační postup evropské kapacity pro odezvu na mimořádné události (EERC), jakož i obecné požadavky na moduly civilní ochrany.

(2)

Akutní nedostatek zdravotnických záchranných týmů a dalších zdravotnických zásahových týmů během krize v souvislosti s virem Ebola v západní Africe vedl ke konceptu evropského zdravotnického sboru, jenž popisuje součást EERC, kterou lze mobilizovat pro operace v rámci reakce v případě vypuknutí epidemie a mimořádné události s důsledky pro zdraví. Cílem je posílit schopnost Unie jako celku reagovat na vypuknutí epidemie a mimořádné události s důsledky pro zdraví, které postižené země nejsou schopny zvládnout samy, a to jak v rámci Unie, tak mimo ni.

(3)

Požadavky na moduly civilní ochrany musí zohledňovat mezinárodně uznávané procesy, jako jsou iniciativa Světové zdravotnické organizace pro klasifikaci zdravotních záchranných týmů a zásady stanovené mezinárodní poradní skupinou v oblasti pátracích a záchranných akcí (INSARAG).

(4)

Na základě prováděcího rozhodnutí Komise 2014/762/EU má Komise za úkol ve spolupráci s členskými státy posuzovat vhodnost cílů v oblasti kapacit, požadavky na kvalitu a interoperabilitu a certifikační a registrační postup pro zdroje v EERC nejméně jednou za dva roky a případně je změnit. Certifikační proces pro zdroje by měl být upraven tak, aby zohledňoval zkušenosti získané během počátečního období.

(5)

Prováděcí rozhodnutí 2014/762/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Prováděcí rozhodnutí 2014/762/EU se mění takto:

1)

V článku 2 se doplňuje nový bod 6, který zní:

„6)

„evropským zdravotnickým sborem“ součást EERC, jež je k dispozici pro operace v oblasti reakce prováděné v rámci mechanismu Unie v případě akutních zdravotních mimořádných situací.“

2)

V článku 16 se odstavec 8 nahrazuje tímto:

„8.   Certifikace modulu, týmu pro technickou pomoc a podporu, další kapacity pro odezvu nebo odborníka by měla být opětovně vyhodnocena nejpozději po pěti letech, jsou-li přihlášeny k opětovné registraci do EERC.“

3)

Příloha II se mění v souladu s přílohou I tohoto rozhodnutí.

4)

Příloha III se nahrazuje přílohou II tohoto rozhodnutí.

5)

Příloha V se mění v souladu s přílohou III tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 15. ledna 2018.

Za Komisi

Christos STYLIANIDES

člen Komise


(1)   Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/762/EU ze dne 16. října 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie a zrušují rozhodnutí Komise 2004/277/ES, Euratom a 2007/606/ES, Euratom (Úř. věst. L 320, 6.11.2014, s. 1).


PŘÍLOHA I

Příloha II prováděcího rozhodnutí 2014/762/EU se mění takto:

1)

Vkládá se nový bod 18, který zní:

„18.   Zdravotnický záchranný tým (EMT) typ 1 (stacionární): ambulantní neodkladná péče

Úkoly

První pomoc v rámci ambulantní neodkladné péče týkající se zranění a jiných významných zdravotních potřeb, mimo jiné tyto služby:

třídění, posuzování, první pomoc,

stabilizace a přesměrování vážných urgentních případů (traumatických i netraumatických),

definitivní péče u méně závažných urgentních případů (traumatických i netraumatických).

Kapacity

Denní kapacita pro nejméně 100 ambulantních konzultací za den.

Hlavní složky

Tým a personální požadavky:

řízení: zaměstnanci na pokrytí funkce vedoucího týmu, zástupce vedoucího týmu, styčného úředníka (vazba na přijímací/propouštěcí středisko, středisko pro koordinaci operací na místě nebo případný jiný koordinační mechanismus, místní orgán pro zvládání mimořádných situací), pracovníka v oblasti bezpečnosti a ochrany,

specialisté v oblasti zdravotnictví: podle minimálních norem WHO,

logistika: 1 vedoucí logistického týmu + logistický tým v souladu s požadavky na soběstačnost.

Tým musí být v souladu s „klasifikací a minimálními normami pro zahraniční lékařské týmy zasahující při náhlých katastrofách“ a s následnými nebo dodatečnými pokyny vydanými Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

Soběstačnost

Tým by měl zajistit soběstačnost po celou dobu nasazení. Použije se článek 12 a kromě toho minimální normy WHO.

Vyslání

Připravenost k odjezdu nejpozději do 24–48 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci.

Schopnost zásahu po dobu nejméně 14 dnů.“

2)

Vkládá se nový bod 19, který zní:

„19.   Zdravotnický záchranný tým (EMT) typ 1 (mobilní): ambulantní neodkladná péče

Úkoly

První pomoc v rámci ambulantní neodkladné péče týkající se zranění a jiných významných zdravotních potřeb, mimo jiné tyto služby:

třídění, posuzování, první pomoc,

stabilizace a přesměrování vážných urgentních případů (traumatických i netraumatických),

definitivní péče u méně závažných urgentních případů (traumatických i netraumatických).

Kapacity

Denní kapacita pro nejméně 50 ambulantních konzultací za den.

Hlavní složky

Tým a personální požadavky:

řízení: zaměstnanci na pokrytí funkce vedoucího týmu, zástupce vedoucího týmu, styčného úředníka (vazba na přijímací/propouštěcí středisko, středisko pro koordinaci operací na místě nebo případný jiný koordinační mechanismus, místní orgán pro zvládání mimořádných situací), pracovníka v oblasti bezpečnosti a ochrany,

specialisté v oblasti zdravotnictví: podle minimálních norem WHO,

logistika: 1 vedoucí logistického týmu + logistický tým v souladu s požadavky na soběstačnost.

Tým musí být v souladu s „klasifikací a minimálními normami pro zahraniční lékařské týmy zasahující při náhlých katastrofách“ a s následnými nebo dodatečnými pokyny vydanými Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

Soběstačnost

Tým by měl zajistit soběstačnost po celou dobu nasazení. Použije se článek 12 a kromě toho minimální normy WHO.

Vyslání

Připravenost k odjezdu nejpozději do 24–48 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci.

Schopnost zásahu po dobu nejméně 14 dnů.“

3)

Vkládá se nový bod 20, který zní:

„20.   Zdravotnický záchranný tým (EMT) typ 2: nemocniční neodkladná chirurgická péče

Úkoly

Akutní nemocniční péče, všeobecná a porodnická chirurgie v případě traumat a jiných vážných onemocnění, včetně následujících služeb:

příjem/vyšetření nových a přesměrovaných pacientů, navracení,

chirurgické třídění a hodnocení,

pokročilá resuscitace,

konečné ošetření rány a základní ošetření zlomenin,

okamžité chirurgické zákroky pro záchranu života („damage control surgery“),

urgentní všeobecná a porodnická chirurgie,

nemocniční péče u netraumatických urgentních případů,

základní anestezie, rentgen, sterilizace, laboratorní vyšetření a transfuze krve,

rehabilitační služby a následné sledování pacientů.

Kapacita pro přijímání a integraci specializovaných zdravotnických týmů, aby mohly pracovat v jeho zařízení, pokud některé z výše uvedených služeb nemůže tým poskytnout.

Kapacity

Denní a noční služby (v případě potřeby 24 hodin denně 7 dní v týdnu), které zahrnují alespoň:

1 operační sál s 1 operační místností; nejméně 20 nemocničních lůžek na operační stůl,

schopnost provést 7 velkých nebo 15 drobných chirurgických případů za den.

Hlavní složky

Tým a personální požadavky:

řízení: 1 vedoucí týmu; 1 zástupce vedoucího týmu; 1 styčný úředník (vazba na přijímací/propouštěcí středisko, středisko pro koordinaci operací na místě nebo případný jiný koordinační mechanismus, místní orgán pro zvládání mimořádných situací); 1 pracovník v oblasti bezpečnosti a ochrany,

specialisté v oblasti zdravotnictví: podle minimálních norem Světové zdravotnické organizace (WHO),

logistika: 1 vedoucí logistického týmu + logistický tým pro EMT a jeho hospitalizované pacienty.

Tým musí být v souladu s „klasifikací a minimálními normami pro zahraniční lékařské týmy zasahující při náhlých katastrofách“ a s následnými nebo dodatečnými pokyny vydanými WHO.

Soběstačnost

Tým by měl zajistit soběstačnost po celou dobu nasazení. Použije se článek 12 a kromě toho minimální normy WHO.

Vyslání

Připravenost k odjezdu nejpozději do 48–72 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci a schopnost fungovat na místě během 24–96 hodin.

Schopnost fungovat po dobu nejméně 3 týdnů mimo území Unie a po dobu nejméně 14 dnů v rámci Unie.“

4)

Vkládá se nový bod 21, který zní:

„21.   Zdravotnický záchranný tým (EMT) typ 3: nemocniční péče o přesměrované pacienty

Úkoly

Komplexní nemocniční chirurgická péče o přesměrované pacienty včetně kapacity pro intenzivní péči, a zejména tyto služby:

kapacita k poskytování služeb EMT typ 2,

komplexní rekonstruktivní ošetřování ran a ortopedická péče,

složitější úkony v oblasti rentgenu, sterilizace, laboratorního vyšetření a transfuze krve,

rehabilitační služby a následné sledování pacientů,

anestezie na vysoké úrovni u dětí a dospělých,

lůžka intenzivní péče s monitorováním 24 h a ventilací,

služby příjmu a přesměrování z EMT typu 1 a 2 a z vnitrostátního systému zdravotní péče.

Mohou být zahrnuty specializované služby, např.: péče o popáleniny; dialýza a léčba pacientů s tzv. crush syndromem; maxilofaciální chirurgie; orthoplastická chirurgie; intenzivní rehabilitace; zdraví matek; novorozenecká a dětská péče; doprava a repatriace.

Kapacity

Denní a noční služby (v případě potřeby 24 hodin denně 7 dní v týdnu), které zahrnují alespoň:

1 operační sál s nejméně 2 operačními stoly ve dvou oddělených místnostech v operačním prostoru, alespoň 40 nemocničních lůžek (20 na operační stůl) a 4–6 lůžek pro intenzivní péči; každý další operační stůl vyžaduje dodatečných 20 nemocničních lůžek, aby se zajistila odpovídající pooperační kapacita.

schopnost provést 15 velkých nebo 30 drobných chirurgických případů za den.

Hlavní složky

Tým a personální požadavky:

řízení: 1 vedoucí týmu; 1 zástupce vedoucího týmu; 1 styčný úředník (vazba na přijímací/propouštěcí středisko, středisko pro koordinaci operací na místě nebo případný jiný koordinační mechanismus, místní orgán pro zvládání mimořádných situací); 1 pracovník v oblasti bezpečnosti a ochrany,

tým specialistů v oblasti zdravotnictví: podle minimálních norem Světové zdravotnické organizace (WHO),

logistický tým: 1 vedoucí logistického týmu + logistický tým pro EMT a jeho hospitalizované pacienty.

Tým musí být v souladu s „klasifikací a minimálními normami pro zahraniční lékařské týmy zasahující při náhlých katastrofách“ a s následnými nebo dodatečnými pokyny vydanými WHO.

Soběstačnost

Tým by měl zajistit soběstačnost po celou dobu nasazení. Použije se článek 12 a kromě toho minimální normy WHO.

Vyslání

Připravenost k odjezdu nejpozději do 48–72 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci a schopnost fungovat na místě během 5-7 dnů.

Schopnost fungovat po dobu nejméně 8 týdnů mimo území Unie a po dobu nejméně 14 dnů v rámci Unie.“


PŘÍLOHA II

Příloha III prováděcího rozhodnutí 2014/762/EU se mění takto:

„PŘÍLOHA III

CÍLE EERC V OBLASTI KAPACIT

Moduly

Modul

Počet modulů současně připravených k nasazení (1)

HCP (Vysokokapacitní odčerpávání)

6

MUSAR (Pátrání a záchranné práce ve městech ve středně těžkých podmínkách – 1 v chladných podmínkách)

6

WP (Čištění vody)

2

FFFP (Modul pro letecké hašení lesních požárů s pomocí letadel)

2

AMP (Předsunutá zdravotnická jednotka)

2 (2)

ETC (Nouzový dočasný tábor)

2

HUSAR (Vyhledávání a záchranné práce ve městech v těžkých podmínkách)

2

CBRNDET (Chemická, biologická, radiologická a jaderná detekce a odběr vzorků (CBRN))

2

GFFF (Pozemní hašení lesních požárů)

2

GFFF-V (Pozemní hašení lesních požárů s pomocí vozidel)

2

CBRNUSAR (Vyhledávání a záchranné práce ve městech v podmínkách CBRN)

1

AMP-S (Předsunutá zdravotnická jednotka s chirurgií)

1 (2)

FC (Kontrola šíření povodní)

2

FRB (Povodňové záchranné práce s pomocí člunů)

2

MEVAC (Letecká evakuace obětí pohromy)

1

FHOS (Polní nemocnice)

1 (2)

FFFH (Modul pro letecké hašení lesních požárů s pomocí vrtulníků)

2

EMT typ 1, stacionární (Zdravotnický záchranný tým typ 1: ambulantní neodkladná péče – stacionární)

5

EMT typ 1, mobilní (Zdravotnický záchranný tým typ 1: ambulantní neodkladná péče – mobilní)

2

EMT typ 2 (Zdravotnický záchranný tým typ 2: nemocniční neodkladná chirurgická péče)

3

EMT typ 3 (Zdravotnický záchranný tým typ 3: nemocniční péče o přesměrované pacienty)

1


Týmy pro technickou pomoc a podporu

Tým pro technickou pomoc a podporu (TAST)

Počet TAST současně připravených k nasazení (1)

TAST (Tým pro technickou pomoc a podporu)

2


Další kapacity pro odezvu

Další kapacita pro odezvu

Počet dalších kapacit pro odezvu současně připravených k nasazení (1)

Týmy pro pátrání a záchranu osob v horách

2

Týmy pro pátrání a záchranu osob ve vodě

2

Týmy pro pátrání a záchranu osob v jeskyních

2

Týmy se specializovaným vybavením pro vyhledávání a záchranu, např. s pátracími roboty

2

Týmy s bezpilotními letouny

2

Týmy pro reakci na mimořádné události na moři

2

Týmy pozemního stavitelství pro posuzování škod a bezpečnosti, posuzování budov, které mají být zbourány/opraveny, posuzování infrastruktury, krátkodobou stavbu vzpěr

2

Podpora při evakuaci: včetně týmů pro řízení informací a logistiku

2

Hašení požárů: poradenské/hodnoticí týmy

2

Týmy pro chemickou, biologickou, radiologickou a jadernou dekontaminaci

2

Mobilní laboratoře pro ekologické katastrofy

2

Komunikační týmy nebo platformy pro rychlé obnovení komunikačních sítí v odlehlých oblastech

2

Letecká záchranná služba pro záchranné evakuace a vrtulníky pro záchranné evakuace, zvlášť pro nasazení v Evropě, nebo ve světě

2

Dodatečné ubytovací kapacity: jednotky pro 250 osob (50 stanů); včetně soběstačné jednotky pro ošetřující personál

100

Dodatečné ubytovací soupravy: jednotky pro 2 500 osob (500 nepromokavých plachet); sady nástrojů případně opatřit z místních zdrojů

6

Vodní čerpadla s minimálním výkonem 800 l/min

100

Generátory elektrické energie o výkonu 5–150 kW

Generátory elektrické energie o výkonu nad 150 kW

100

10

Kapacity na pomoc proti znečištění moří

podle potřeby

Zdravotnické záchranné týmy pro specializovanou péči

8

Mobilní laboratoře pro biologickou bezpečnost

4

Stálá technická kapacita

1

Další kapacity pro odezvu potřebné k řešení zjištěných rizik

podle potřeby

(1)

Pro zajištění dostupnosti těchto kapacit je možné registrovat v EERC větší počet kapacit (např. v případě rotace). Obdobně může být v EERC registrován větší počet kapacit v případě, kdy členské státy dají k dispozici více kapacit.

(2)

Pro tento typ modulu neexistuje možnost registrovat větší počet kapacit v EERC. Cíl kapacity pro tento typ modulu pozbývá platnosti nejpozději dne 31. prosince 2019.

PŘÍLOHA III

Příloha V prováděcího rozhodnutí Komise 2014/762/EU se mění takto:

1)

Název přílohy se nahrazuje tímto:

„CERTIFIKAČNÍ A REGISTRAČNÍ POSTUPY PRO EERC“

2)

Tabulka na konci přílohy se nahrazuje touto tabulkou:

„FÁZE CERTIFIKACE

1.

Certifikační proces zahrnuje konzultační návštěvu, simulační cvičení a cvičení v terénu. Od cvičení v terénu lze upustit u požárních modulů, nouzových dočasných táborů, modulů letecké lékařské evakuace a některých dalších kapacit pro odezvu, a to na individuálním základě.

2.

Týmy pro vyhledávání a záchranné operace ve městech (středně náročné a náročné operace) se považují za certifikované, jestliže byly podrobeny Externí klasifikaci INSARAG. Pro týmy pro vyhledávání a záchranné operace ve městech není vytvořen žádný zvláštní certifikační proces v rámci EERC.

3.

Zdravotnické záchranné týmy (typ 1, 2, 3 a pro specializovanou péči) se považují za certifikované, jestliže byly podrobeny ověřovacímu procesu Světové zdravotnické organizace (WHO). Certifikační a registrační postupy zdravotnických záchranných týmů v EERC doplňují ověřovací proces WHO.“

30.1.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/49


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2018/143

ze dne 19. ledna 2018,

kterým se potvrzují nebo pozměňují předběžné výpočty průměrných specifických emisí CO2 a cíle pro specifické emise pro výrobce nových lehkých užitkových vozidel za kalendářní rok 2016 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2011

(oznámeno pod číslem C(2018) 184)

(Pouze anglické, estonské, francouzské, italské, německé, nizozemské, španělské a švédské znění je závazné)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2011 ze dne 11. května 2011, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nová lehká užitková vozidla v rámci integrovaného přístupu Unie ke snižování emisí CO2 z lehkých vozidel (1), a zejména na čl. 8 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s nařízením (EU) č. 510/2011 je Komise povinna každý rok vypočítat průměrné specifické emise CO2 a cíl pro specifické emise pro každého výrobce lehkých užitkových vozidel v Unii. Na základě tohoto výpočtu Komise určí, zda výrobci a sdružení výrobců splnili své cíle pro specifické emise.

(2)

Podle článku 4 nařízení (EU) č. 510/2011 se průměrné specifické emise výrobců za rok 2016 vypočítávají v souladu s jeho třetím pododstavcem, přičemž se zohledňuje 80 % nových lehkých užitkových vozidel výrobce zaregistrovaných v uvedeném roce.

(3)

Podrobné údaje, které se mají použít pro výpočet průměrných specifických emisí a cílů pro specifické emise, vycházejí z počtu registrací nových lehkých užitkových vozidel v členských státech během předchozího kalendářního roku. V případě, že se na lehká užitková vozidla vztahuje proces vícestupňového schvalování typu, je požadováno, aby odpovědnost za emise CO2 dokončeného vozidla převzal výrobce základního vozidla.

(4)

Všechny členské státy předložily Komisi údaje za rok 2016 v souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. 510/2011. V případech, kdy bylo po ověření Komisí patrné, že některé údaje chybějí nebo jsou zjevně nesprávné, se Komise obrátila na dotčené členské státy, a pokud s tím souhlasily, údaje příslušným způsobem upravila nebo doplnila. Pokud s některým členským státem nebylo možné dosáhnout dohody, předběžné údaje tohoto členského státu upraveny nebyly.

(5)

Dne 18. května 2017 Komise předběžné údaje zveřejnila a oznámila 62 výrobcům předběžné výpočty jejich průměrných specifických emisí CO2 v roce 2016 a jejich cílů pro specifické emise. Výrobci byli požádáni, aby tyto údaje ověřili a oznámili Komisi do tří měsíců od obdržení oznámení případné chyby. Oznámení o chybách předložilo 23 výrobců.

(6)

U zbývajících 39 výrobců, kteří žádné chyby v datových souborech neoznámili ani jinak nezareagovali, by předběžné údaje a předběžné výpočty průměrných specifických emisí a cílů pro specifické emise měly být potvrzeny.

(7)

Komise ověřila chyby oznámené výrobci a příslušná odůvodnění jejich oprav a datové soubory byly náležitě potvrzeny nebo pozměněny.

(8)

V případě záznamů bez odpovídajících identifikačních čísel vozidel a s chybějícími nebo nesprávnými identifikačními parametry, jako je typ, varianta, kód verze nebo číslo schválení typu, by měla být zohledněna skutečnost, že výrobci tyto záznamy nemohou ověřit nebo opravit. Na hodnoty emisí CO2 a hmotnosti v těchto záznamech je proto vhodné použít chybové rozpětí.

(9)

Chybové rozpětí by mělo být vypočteno jako rozdíl mezi vzdálenostmi od cíle pro specifické emise vyjádřenými jako výsledek odečtení cíle pro specifické emise od průměrných emisí vypočtených se zahrnutím a bez zahrnutí těch registrací, které výrobci nemohou ověřit. Bez ohledu na to, zda je tento rozdíl kladný, nebo záporný, by chybové rozpětí mělo výrobcovu pozici z hlediska jeho cíle pro specifické emise vždy zlepšit.

(10)

V souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) č. 510/2011 by se u výrobce mělo mít za to, že svůj cíl pro specifické emise uvedený v článku 4 uvedeného nařízení splnil, jestliže jsou průměrné emise uvedené v tomto rozhodnutí nižší než cíl pro specifické emise, tj. vyjádřené jako záporná vzdálenost od cíle. Pokud průměrné emise cíl pro specifické emise překračují, uloží se poplatek za překročení emisí, pokud se na dotčeného výrobce nevztahuje výjimka z tohoto cíle nebo tento výrobce není členem některého sdružení a dané sdružení svůj cíl pro specifické emise splňuje.

(11)

Dne 3. listopadu 2015 vydala skupina Volkswagen Group v tomto smyslu prohlášení, že u některých jejích vozidel byly zjištěny nesrovnalosti při určování množství CO2 v souvislosti se schvalováním typu. I když byla tato záležitost důkladně prošetřována, zastává Komise nicméně názor, že jsou nutná další objasnění ze strany sdružení Volkswagen jako celku, jakož i potvrzení příslušných vnitrostátních orgánů schvalování typu, že veškeré tyto nesrovnalosti byly odstraněny. V důsledku toho nemohou být hodnoty pro sdružení Volkswagen a jeho členy (Audi AG, Ing. h.c.F. Porsche AG, Quattro GmbH, Seat S.A., Skoda Auto A.S. a Volkswagen AG) potvrzeny ani změněny.

(12)

Komise si vyhrazuje právo přezkoumat výkonnost kteréhokoli výrobce potvrzenou nebo změněnou tímto rozhodnutím, pokud příslušné vnitrostátní orgány potvrdí, že existují nesrovnalosti v hodnotách emisí CO2 využívaných pro stanovení toho, zda výrobce splňuje cíl pro specifické emise.

(13)

Předběžný výpočet průměrných specifických emisí CO2 z nových lehkých užitkových vozidel zaregistrovaných v roce 2016, cíle pro specifické emise a rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami by měly být náležitě potvrzeny,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Hodnoty týkající se výkonnosti výrobců za kalendářní rok 2016, potvrzené nebo pozměněné pro každého výrobce lehkých užitkových vozidel a pro každé sdružení výrobců lehkých užitkových vozidel v souladu s čl. 8 odst. 6 nařízení (EU) č. 510/2011, jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno těmto jednotlivým výrobcům nebo sdružením vytvořeným v souladu s článkem 7 nařízení (EU) č. 510/2011:

1)

Alfa Romeo SpA

C.so Giovanni Agnelli 200

10135 Turín

ITÁLIE

2)

Automobiles Citroen

Route de Gizy

78943 Vélizy-Villacoublay Cedex

FRANCIE

3)

Automobiles Peugeot

7, rue Henri Sainte-Claire Deville

92500 Rueil-Malmaison

FRANCIE

4)

AVTOVAZ JSC

zastoupení v Unii:

LADA France S.A.S.

13, Route Nationale 10

78310 Coignieres

FRANCIE

5)

BLUECAR SAS

31-32 quai de Dion Bouton

92800 Puteaux

FRANCIE

6)

Bayerische Motoren Werke AG

Petuelring 130

80788 Mnichov

NĚMECKO

7)

BMW M GmbH

Petuelring 130

80788 Mnichov

NĚMECKO

8)

FCA US LLC

zastoupení v Unii:

Fiat Chrysler Automobiles

Building 5 – Ground floor – Room A8N

C.so Settembrini, 40

10135 Turín

ITÁLIE

9)

CNG-Technik GmbH

Werk Niehl, Imbert – Gebäude 479

Henry-Ford-Straße 1

50735 Kolín nad Rýnem

NĚMECKO

10)

COMARTH ENGINEERING S.L.

Carril Alejandrico 79

30570 Beniajan – Murcia

ŠPANĚLSKO

11)

Automobile Dacia S.A.

Guyancourt

1 avenue du Golf

78288 Guyancourt Cedex

FRANCIE

12)

Daimler AG

Mercedesstr 137/1 Zimmer 229

HPC F403

70327 Stuttgart

NĚMECKO

13)

HONDA MOTOR CO., LTD.

zastoupení v Unii:

Giotti Victoria Srl Sr.l.

Sr.l. Pissana Road 11/a 50021

Barberino Val D'Elsa (Florencie)

ITÁLIE

14)

Esagono Energia S.r.l.

Via Puecher 9

20060 Pozzuolo Martesana (MI)

ITÁLIE

15)

FCA Italy S.p.A.

Building 5 – Ground floor – Room A8N

C.so Settembrini, 40

10135 Turín

ITÁLIE

16)

Ford Motor Company of Australia Ltd.

zastoupení v Unii:

Ford Werke GmbH

Werk Niehl, Imbert – Gebäude 479

Henry-Ford-Straße 1

50735 Kolín nad Rýnem

NĚMECKO

17)

Ford Motor Company

Werk Niehl, Imbert – Gebäude 479

Henry-Ford-Straße 1

50735 Kolín nad Rýnem

NĚMECKO

18)

Ford Werke GmbH

Werk Niehl, Imbert – Gebäude 479

Henry-Ford-Straße 1

50735 Kolín nad Rýnem

NĚMECKO

19)

Fuji Heavy Industries Ltd.

zastoupení v Unii:

Subaru Europe NV/SA

Leuvensesteenweg 555 B/8

1930 Zaventem

BELGIE

20)

Mitsubishi Fuso Truck & Bus Corporation

zastoupení v Unii:

Daimler AG

Mercedesstr 137/1 Zimmer 229

HPC F403

70327 Stuttgart

NĚMECKO

21)

Mitsubishi Fuso Truck Europe SA

zastoupení v Unii:

Daimler AG

Mercedesstr 137/1 Zimmer 229

HPC F403

70327 Stuttgart

NĚMECKO

22)

LLC Automobile Plant Gaz

Poe 2 Lähte Tartumaa

Lähte Tartumaa

60502

ESTONSKO

23)

General Motors Company

zastoupení v Unii:

Adam Opel GmbH

Bahnhofsplatz 1 IPC 39-12

65423 Rüsslesheim

NĚMECKO

24)

GAC Gonow Auto Co. Ltd.

zastoupení v Unii:

AUTORIMESSA MONTE MARIO SRL

Via della Muratella, 797

00054 Maccarese (RM)

ITÁLIE

25)

Goupil Industrie S.A.

Route de Villeneuve

47320 Bourran

FRANCIE

26)

Great Wall Motor Company Ltd.

zastoupení v Unii:

Great Wall Motor Europe Technical Center GmbH

Otto-Hahn-Str. 5

63128 Dietzenbach

NĚMECKO

27)

Honda Motor Co., Ltd.

zastoupení v Unii:

Aalst Office

Wijngaardveld 1 (Noord V)

B-9300 Aalst

Belgie

28)

Honda of the UK Manufacturing Ltd.

Aalst Office

Wijngaardveld 1 (Noord V)

B-9300 Aalst

BELGIE

29)

Hyundai Motor Company

zastoupení v Unii:

Hyundai Motor Europe GmbH

Kaiserleipromenade 5

63067 Offenbach

NĚMECKO

30)

Hyundai Assan Otomotiv Sanayi Ve Ticaret A.S.

zastoupení v Unii:

Hyundai Motor Europe GmbH

Kaiserleipromenade 5

63067 Offenbach

NĚMECKO

31)

Hyundai Motor Manufacturing Czech, spol. s r. o.

Kaiserleipromenade 5

63067 Offenbach

NĚMECKO

32)

Isuzu Motors Limited

zastoupení v Unii:

Isuzu Motors Europe NV

Bist 12

B-2630 Aartselaar

BELGIE

33)

IVECO S.p.A.

Via Puglia 35

10156 Turín

ITÁLIE

34)

Jaguar Land Rover Limited

Abbey Road

Whitley

Coventry

CV3 4LF

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

35)

KIA Motors Corporation

zastoupení v Unii:

Kia Motors Europe GmbH

Theodor-Heuss-Allee 11

60486 Frankfurt nad Mohanem

NĚMECKO

36)

KIA Motors Slovakia, spol. s r. o.

Theodor-Heuss-Allee 11

60486 Frankfurt nad Mohanem

NĚMECKO

37)

LADA Automobile GmbH

Erlengrund 7-11

21614 Buxtehude

NĚMECKO

38)

Magyar Suzuki Corporation Ltd.

Legal Department Suzuki-Allee 7

64625 Bensheim

NĚMECKO

39)

Mahindra & Mahindra Ltd.

zastoupení v Unii:

Mahindra Europe S.r.l.

Via Cancelliera 35

00040 Ariccia (Řím)

ITÁLIE

40)

Mazda Motor Corporation

zastoupení v Unii:

Mazda Motor Europe GmbH

European R&D Centre

Hiroshimastr 1

D-61440 Oberursel/Ts

NĚMECKO

41)

M.F.T.B.C.

zastoupení v Unii:

Daimler AG

Mercedesstr 137/1 Zimmer 229

HPC F403

70327 Stuttgart

NĚMECKO

42)

Mitsubishi Motors Corporation MMC

zastoupení v Unii:

Mitsubishi Motors Europe B.V. MME

Mitsubishi Avenue 21

6121 SG Born

NIZOZEMSKO

43)

Mitsubishi Motors Thailand Co., Ltd. MMTh

zastoupení v Unii:

Mitsubishi Motors Europe BV MME

Mitsubishi Avenue 21

6121 SG Born

NIZOZEMSKO

44)

Nissan International SA

zastoupení v Unii:

Renault Nissan Representation Office

Avenue des Arts/Kunstlaan 40

1040 Brusel

BELGIE

45)

Adam Opel GmbH

Bahnhofsplatz 1IPC 39-12

65423 Rüsslesheim

NĚMECKO

46)

Piaggio & C S.p.A.

Viale Rinaldo Piaggio 25

56025 Pontedera (PI)

ITÁLIE

47)

Renault S.A.S.

Guyancourt

1 avenue du Golf

78288 Guyancourt Cedex

FRANCIE

48)

Renault Trucks

99 Route de Lyon TER L10 0 01

69802 Saint Priest Cedex

FRANCIE

49)

Romanital Srl

Via delle Industrie, 107

90040 Isola delle Femmine PA

ITÁLIE

50)

SAIC MAXUS Automotive Co. Ltd.

zastoupení v Unii:

SAIC Luc, S.a.r.l.

President Building

37A avenue J.F. Kennedy

1855 Lucemburk

LUCEMBURSKO

51)

SsangYong Motor Company

zastoupení v Unii:

SsangYong Motor Europe Office

Herriotstrasse 1

60528 Frankfurt nad Mohanem

NĚMECKO

52)

StreetScooter GmbH

Jülicher Straße 191

52070 Cáchy

NĚMECKO

53)

Suzuki Motor Corporation

zastoupení v Unii:

Suzuki Deutschland GmbH

Legal Department Suzuki-Allee 7

64625 Bensheim

NĚMECKO

54)

Tata Motors Limited

zastoupení v Unii:

Tata Motors European Technical Centre Plc.

Internal Automotive Research Centre

University of Warwick

Coventry

CV4 7AL

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

55)

Toyota Motor Europe NV/SA

Avenue du Bourget/Bourgetlaan 60

1140 Brusel

BELGIE

56)

Univers Ve Helem

14 rue Federico Garcia Lorca

32000 Auch

FRANCIE

57)

Volvo Car Corporation

VAK building Assar Gabrielssons väg

405 31 Göteborg

ŠVÉDSKO

58)

Sdružení: Daimler AG

Mercedesstr 137/1

Zimmer 229

70546 Stuttgart

NĚMECKO

59)

Sdružení: FCA Italy S.p.A.

Building 5 – Ground floor – Room A8N

C.so Settembrini, 40

10135 Turín

ITÁLIE

60)

Sdružení: Ford Werke GmbH

Werk Neihl, Imbert – Gebäude 479

Henry-Ford-Straße 1

50735 Kolín nad Rýnem

NĚMECKO

61)

Sdružení: General Motors

Bahnhofsplatz 1IPC 39-12

65423 Rüsslesheim

NĚMECKO

62)

Sdružení: Kia

Theodor-Heuss-Allee 11

60486 Frankfurt nad Mohanem

NĚMECKO

63)

Sdružení: Hyundai

Kaiserleipromenade 5

63067 Offenbach

NĚMECKO

64)

Sdružení: Mitsubishi Motors

Mitsubishi Avenue 21

6121 SG Born

NIZOZEMSKO

65)

Sdružení: podniku Renault:

1 Avenue du Golf

78288 Guyancourt Cedex

FRANCIE

V Bruselu dne 19. ledna 2018.

Za Komisi

Miguel ARIAS CAÑETE

člen Komise


(1)   Úř. věst. L 145, 31.5.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Tabulka 1

Hodnoty týkající se výkonnosti výrobců potvrzené nebo pozměněné v souladu s čl. 8 odst. 6 nařízení (EU) č. 510/2011

A

B

C

D

E

F

G

H

I

Název výrobce

Sdružení a výjimky

Počet registrací

Průměrné specifické emise CO2 (80 %)

Cíl pro specifické emise

Vzdálenost od cíle

Upravená vzdálenost od cíle

Průměrná hmotnost

Průměrné specifické emise CO2 (100 %)

ALFA ROMEO SPA

 

3

108,000

145,302

– 37,302

– 37,302

1 386,67

114,333

AUTOMOBILES CITROEN

 

147 450

132,337

167,907

– 35,570

– 35,570

1 629,73

145,920

AUTOMOBILES PEUGEOT

 

152 426

133,395

170,220

– 36,825

– 36,825

1 654,60

147,718

AVTOVAZ JSC

P8

30

216,000

135,847

80,153

80,153

1 285,00

216,000

BLUECAR SAS

DMD

173

0,000

 

 

 

1 325,00

0,000

BAYERISCHE MOTOREN WERKE AG

DMD

324

143,344

 

 

 

1 894,74

148,988

BMW M GMBH

DMD

291

127,203

 

 

 

1 756,75

135,955

FCA US LLC

P2

163

202,208

204,098

– 1,890

– 1,890

2 018,88

215,356

CNG-TECHNIK GMBH

P3

2

108,000

152,541

– 44,541

– 44,541

1 464,50

115,000

COMARTH ENGINEERING SL

DMD

5

0,000

 

 

 

860,20

0,000

AUTOMOBILE DACIA SA

P8

23 928

118,662

135,482

– 16,820

– 16,820

1 281,07

124,061

DAIMLER AG

P1

141 780

177,473

215,538

– 38,065

– 38,065

2 141,89

187,766

DFSK MOTOR CO LTD

DMD

503

172,291

 

 

 

1 143,26

174,684

ESAGONO ENERGIA SRL

DMD

6

0,000

 

 

 

1 314,17

0,000

FCA ITALY SPA

P2

158 552

143,505

172,123

– 28,618

– 28,619

1 675,06

153,099

FORD MOTOR COMPANY OF AUSTRALIA LIMITED

P3

31 598

207,251

221,102

– 13,851

– 13,854

2 201,72

212,811

FORD MOTOR COMPANY

P3

512

202,836

218,576

– 15,740

– 15,740

2 174,56

209,527

FORD-WERKE GMBH

P3

243 326

158,071

192,422

– 34,351

– 34,397

1 893,33

168,603

FUJI HEAVY INDUSTRIES LTD

DMD

86

155,735

 

 

 

1 673,84

160,267

MITSUBISHI FUSO TRUCK & BUS CORPORATION

P1

543

235,756

253,909

– 18,153

– 18,153

2 554,48

238,066

LLC AUTOMOBILE PLANT GAZ

DMD

4

285,000

 

 

 

2 091,25

285,000

GENERAL MOTORS COMPANY

P4

11

269,750

250,558

19,192

19,192

2 518,45

280,455

GONOW AUTO CO LTD

DMD

44

191,314

 

 

 

1 535,91

203,455

GOUPIL INDUSTRIE SA

DMD

60

0,000

 

 

 

1 095,83

0,000

GREAT WALL MOTOR COMPANY LIMITED

DMD

183

196,610

 

 

 

1 800,49

202,377

HONDA MOTOR CO LTD

DMD

38

108,500

 

 

 

1 382,16

113,842

HONDA OF THE UK MANUFACTURING LTD

DMD

89

134,817

 

 

 

1 686,36

143,281

HYUNDAI MOTOR COMPANY

P5

3 489

207,827

225,072

– 17,245

– 17,245

2 244,41

211,070

HYUNDAI ASSAN OTOMOTIV SANAYI VE

P5

32

99,600

125,504

– 25,904

– 25,904

1 173,78

102,313

HYUNDAI MOTOR MANUFACTURING CZECH SRO

P5

461

154,310

186,196

– 31,886

– 31,886

1 826,39

167,994

ISUZU MOTORS LIMITED

 

12 658

197,733

208,994

– 11,261

– 11,261

2 071,53

203,634

IVECO SPA

 

30 686

210,302

232,423

– 22,121

– 22,121

2 323,45

215,944

JAGUAR LAND ROVER LIMITED

D

7 435

247,609

272,000

– 24,391

– 24,391

2 147,75

257,094

KIA MOTORS CORPORATION

P6

498

115,834

147,327

– 31,493

– 31,493

1 408,44

123,169

KIA MOTORS SLOVAKIA SRO

P6

436

124,736

158,336

– 33,600

– 33,600

1 526,82

133,766

LADA AUTOMOBILE GMBH

DMD

15

216,000

 

 

 

1 242,07

216,000

MAGYAR SUZUKI CORPORATION LTD

DMD

25

117,350

 

 

 

1 357,24

119,920

MAHINDRA & MAHINDRA LTD

DMD

386

208,808

 

 

 

1 986,97

212,370

MAZDA MOTOR CORPORATION

DMD

556

138,385

 

 

 

1 622,53

152,570

MFTBC

P1

162

235,806

258,513

– 22,707

– 22,707

2 603,99

238,136

MITSUBISHI MOTORS CORPORATION MMC

P7/D

955

166,357

195,000

– 28,643

– 28,643

1 894,06

178,721

MITSUBISHI MOTORS THAILAND CO LTD MMTH

P7/D

16 429

175,873

195,000

– 19,127

– 19,127

1 934,71

179,395

NISSAN INTERNATIONAL SA

 

52 940

135,342

191,107

– 55,765

– 55,765

1 879,19

164,242

ADAM OPEL AG

P4

92 815

150,202

179,531

– 29,329

– 29,329

1 754,72

160,762

PIAGGIO & C SPA

D

2 966

130,872

155,000

– 24,128

– 24,128

1 101,58

149,553

RENAULT SAS

P8

216 516

133,477

175,639

– 42,162

– 42,162

1 712,87

152,141

RENAULT TRUCKS

 

9 111

196,829

229,655

– 32,826

– 32,826

2 293,69

206,718

ROMANITAL SRL

DMD

20

155,000

 

 

 

1 268,25

160,450

SAIC MAXUS AUTOMOTIVE CO LTD

DMD

447

249,994

 

 

 

2 184,42

249,996

SSANGYONG MOTOR COMPANY

DMD

795

195,692

 

 

 

2 069,26

198,153

STREETSCOOTER GMBH

 

1 669

0,000

145,715

– 145,715

– 145,715

1 391,11

0,000

SUZUKI MOTOR CORPORATION

DMD

119

159,063

 

 

 

1 160,96

160,286

TATA MOTORS LIMITED

 

6

196,000

210,015

– 14,015

– 14,015

2 082,50

196,000

TOYOTA MOTOR EUROPE NV SA

 

30 760

170,839

197,565

– 26,726

– 27,747

1 948,63

179,279

UNIVERS VE HELEM

DMD

2

0,000

 

 

 

1 008,00

0,000

VOLVO CAR CORPORATION

 

1 216

113,332

171,938

– 58,606

– 58,606

1 673,08

121,022


Tabulka 2

Hodnoty týkající se výkonnosti sdružení potvrzené nebo pozměněné v souladu s čl. 8 odst. 6 nařízení (EU) č. 510/2011

A

B

C

D

E

F

G

H

I

Název sdružení

Sdružení

Počet registrací

Průměrné specifické emise CO2 (80 %)

Cíl pro specifické emise

Vzdálenost od cíle

Upravená vzdálenost od cíle

Průměrná hmotnost

Průměrné specifické emise CO2 (100 %)

DAIMLER AG

P1

142 486

177,673

215,733

– 38,060

– 38,060

2 143,99

188,015

FCA ITALY SPA

P2

158 718

143,536

172,155

– 28,619

– 28,620

1 675,41

153,162

FORD–WERKE GMBH

P3

275 438

162,277

195,760

– 33,483

– 33,522

1 929,23

173,750

GENERAL MOTORS

P4

92 826

150,205

179,539

– 29,334

– 29,334

1 754,81

160,776

HYUNDAI

P5

3 982

200,556

219,771

– 19,215

– 19,215

2 187,41

205,209

KIA

P6

934

119,137

152,466

– 33,329

– 33,329

1 463,7

128,116

MITSUBISHI MOTORS

P7/D

17 384

174,897

195,000

– 20,103

– 20,103

1 932,48

179,358

RENAULT

P8

240 474

131,072

171,638

– 40,566

– 40,566

1 669,85

149,355

Vysvětlivky k tabulkám č. 1 a 2:

Sloupec A:

Tabulka 1: „Názvem výrobce“ se rozumí název výrobce, který Komisi oznámil dotčený výrobce, nebo v případě, že jej neoznámil, název zapsaný registračním orgánem členského státu.

Tabulka 2: „Názvem sdružení“ se rozumí název sdružení uvedený správcem sdružení.

Sloupec B:

 

Písmenem „D“ se rozumí, že byla udělena výjimka malovýrobci v souladu s čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) č. 510/2011 pro kalendářní rok 2016.

 

Písmeny „DMD“ se rozumí, že byla v souladu s čl. 2 odst. 4 nařízení (EU) č. 510/2011 udělena výjimka de minimis, tzn. že výrobce, na kterého společně se všemi jeho spojenými podniky připadlo v roce 2016 méně než 1 000 nových registrovaných vozidel, nemusí splnit cíl pro specifické emise.

 

Písmenem „P“ se rozumí, že výrobce je členem sdružení (uvedeného v tabulce č. 2), jež bylo vytvořeno podle článku 7 nařízení (EU) č. 510/2011, a dohoda o sdružení je pro kalendářní rok 2016 platná.

Sloupec C:

„Počtem registrací“ se rozumí celkový počet nových lehkých užitkových vozidel registrovaných členskými státy za kalendářní rok, přičemž se nezapočítávají registrace, které se týkají záznamů, u nichž chybějí hodnoty hmotnosti nebo emisí CO2, a záznamů, které výrobce neuznává. Počet registrací oznámených členskými státy nelze jinak měnit.

Sloupec D:

„Průměrnými specifickými emisemi CO2 (80 %)“ se rozumí průměrné specifické emise CO2, které byly vypočítány na základě 80 % vozidel s nejnižšími emisemi v rámci vozového parku výrobce v souladu s čl. 4 třetím pododstavcem nařízení (EU) č. 510/2011. Průměrné specifické emise CO2 případně zohledňují chyby oznámené dotčeným výrobcem Komisi. Záznamy použité pro výpočet zahrnují ty, které obsahují platnou hodnotu hmotnosti a emisí CO2. Průměrné specifické emise CO2 zahrnují snížení vyplývající z ustanovení o superkreditech v článku 5 nařízení (EU) č. 510/2011 nebo o ekologických inovacích v článku 12 uvedeného nařízení.

Sloupec E:

„Cílem pro specifické emise“ se rozumí cíl pro emise vypočtený na základě průměrné hmotnosti všech vozidel přiřazených výrobci za použití vzorce stanoveného v příloze I nařízení (EU) č. 510/2011.

Sloupec F:

„Vzdáleností od cíle“ se rozumí rozdíl mezi průměrnými specifickými emisemi CO2 uvedenými ve sloupci D a cílem pro specifické emise uvedeným ve sloupci E. Pokud je hodnota ve sloupci F kladná, jsou průměrné specifické emise CO2 vyšší než cíl pro specifické emise.

Sloupec G:

„Upravenou vzdáleností od cíle“ se rozumí, že jsou-li hodnoty v tomto sloupci odlišné od hodnot ve sloupci F, byly hodnoty v uvedeném sloupci upraveny tak, aby zohledňovaly chybové rozpětí. Chybové rozpětí se vypočte podle tohoto vzorce:

Chyba = absolutní hodnota [(AC1 – TG1) – (AC2 – TG2)]

AC1

=

průměrné specifické emise CO2 se zahrnutím neidentifikovatelných vozidel (uvedené ve sloupci D);

TG1

=

cíl pro specifické emise se zahrnutím neidentifikovatelných vozidel (uvedený ve sloupci E);

AC2

=

průměrné specifické emise CO2 bez zahrnutí neidentifikovatelných vozidel;

TG2

=

cíl pro specifické emise bez zahrnutí neidentifikovatelných vozidel.

Sloupec I:

„Průměrnými emisemi CO2 (100 %)“ se rozumí průměrné specifické emise CO2, které byly vypočteny na základě 100 % vozidel přiřazených výrobci. Průměrné specifické emise CO2 případně zohledňují chyby oznámené dotčeným výrobcem Komisi. Záznamy použité pro výpočet zahrnují ty, které obsahují platnou hodnotu hmotnosti a emisí CO2, ale nezohledňují snížení emisí vyplývající z ustanovení o superkreditech v článku 5 nařízení (EU) č. 510/2011 nebo o ekologických inovacích v článku 12 uvedeného nařízení.


30.1.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 25/64


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2018/144

ze dne 19. ledna 2018,

kterým se potvrzuje nebo pozměňuje předběžný výpočet průměrných specifických emisí CO2 a cílů pro specifické emise pro výrobce osobních automobilů za kalendářní rok 2016 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009

(oznámeno pod číslem C(2018) 186)

(Pouze bulharské, nizozemské, anglické, francouzské, německé, italské a švédské znění je závazné)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel (1), a zejména na čl. 8 odst. 5 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s nařízením (ES) č. 443/2009 je Komise povinna každý rok vypočítat průměrné specifické emise CO2 a cíl pro specifické emise pro každého výrobce osobních automobilů v Unii, jakož i pro každé sdružení výrobců. Na základě tohoto výpočtu Komise určí, zda výrobci a sdružení splnili své cíle pro specifické emise.

(2)

Podrobné údaje, které se mají použít pro výpočet průměrných specifických emisí CO2 a cílů pro specifické emise, vycházejí z počtu registrací nových osobních automobilů v členských státech během předchozího kalendářního roku.

(3)

Všechny členské státy předložily Komisi údaje za rok 2016. V případech, kdy bylo po ověření Komisí patrné, že některé údaje chybějí nebo jsou zjevně nesprávné, se Komise obrátila na dotčené členské státy, a pokud s tím souhlasily, údaje příslušným způsobem upravila nebo doplnila. Pokud se s některým členským státem nebylo možné dohodnout, jeho předběžné údaje upraveny nebyly.

(4)

Dne 20. dubna 2017 Komise předběžné údaje zveřejnila a oznámila 95 výrobcům předběžné výpočty jejich průměrných specifických emisí CO2 a jejich cílů pro specifické emise v roce 2016. Výrobci byli požádáni, aby tyto údaje ověřili a oznámili Komisi do tří měsíců od obdržení oznámení případné chyby. 40 výrobců předložilo v dané lhůtě oznámení o chybách.

(5)

U zbývajících 55 výrobců, kteří žádné chyby v datových souborech neoznámili ani jinak nezareagovali, by předběžné údaje a předběžné výpočty průměrných specifických emisí a cílů pro specifické emise měly být potvrzeny. U tří výrobců nespadalo žádné z vozidel vykázaných v souboru předběžných údajů do působnosti nařízení (ES) č. 443/2009.

(6)

Komise ověřila chyby oznámené výrobci a příslušná odůvodnění jejich oprav a datové soubory byly potvrzeny nebo pozměněny.

(7)

V případě záznamů s chybějícími nebo nesprávnými identifikačními parametry, jako je typ, varianta, kód verze nebo číslo schválení typu, by měla být zohledněna skutečnost, že výrobci nemohou tyto záznamy ověřit nebo opravit. Na hodnoty emisí CO2 a hmotnosti v těchto záznamech je proto vhodné použít chybové rozpětí.

(8)

Chybové rozpětí by mělo být vypočteno jako rozdíl mezi vzdálenostmi od cíle pro specifické emise vyjádřenými jako výsledek odečtení cíle pro specifické emise od průměrných emisí vypočtených se zahrnutím a bez zahrnutí těch registrací, které výrobci nemohou ověřit. Bez ohledu na to, zda je tento rozdíl kladný, nebo záporný, by chybové rozpětí mělo výrobcovu pozici z hlediska jeho cíle pro specifické emise vždy zlepšit.

(9)

V souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 443/2009 by se u výrobce mělo mít za to, že svůj cíl pro specifické emise uvedený v článku 4 uvedeného nařízení splnil, jestliže jsou průměrné emise uvedené v tomto rozhodnutí nižší než cíl pro specifické emise, tj. vyjádřené jako záporná vzdálenost od cíle. Pokud průměrné emise cíl pro specifické emise překračují, uloží se poplatek za překročení emisí, ledaže by se na dotčeného výrobce vztahovala výjimka z tohoto cíle nebo by byl tento výrobce členem některého sdružení a dané sdružení svůj cíl pro specifické emise splňovalo.

(10)

Dne 3. listopadu 2015 vydala skupina Volkswagen Group v tomto smyslu prohlášení, že u některých jejích vozidel byly zjištěny nesrovnalosti při určování množství CO2 v souvislosti se schvalováním typu. I když byla tato záležitost důkladně prošetřována, zastává Komise nicméně názor, že jsou nutná další objasnění ze strany sdružení Volkswagen jako celku, jakož i potvrzení příslušných vnitrostátních orgánů schvalování typu, že veškeré tyto nesrovnalosti byly odstraněny. V důsledku toho nemohou být hodnoty pro sdružení Volkswagen a jeho členy (Audi AG, Audi Hungaria Motor Kft., Bugatti Automobiles S.A.S., Dr. Ing. h.c. F. Porsche AG, Quattro GmbH, Seat S.A., Skoda Auto A.S. a Volkswagen AG) potvrzeny ani změněny.

(11)

Komise si vyhrazuje právo přezkoumat výkonnost kteréhokoli výrobce potvrzenou nebo změněnou tímto rozhodnutím, pokud příslušné vnitrostátní orgány potvrdí, že existují nesrovnalosti v hodnotách emisí CO2 využívaných pro stanovení toho, zda výrobce splňuje cíl pro specifické emise.

(12)

Předběžný výpočet průměrných specifických emisí CO2 z nových osobních automobilů zaregistrovaných v roce 2016, cíle pro specifické emise a rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami by měly být náležitě potvrzeny,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Hodnoty týkající se výkonnosti výrobců za kalendářní rok 2016, potvrzené nebo pozměněné pro každého výrobce osobních automobilů a pro každé sdružení těchto výrobců v souladu s čl. 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 443/2009, jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno níže uvedeným jednotlivým výrobcům a sdružením vytvořeným v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 443/2009:

1)

Adidor Voitures SAS

2/4 Rue Hans List

78290 Croissy-sur-Seine

FRANCIE

2)

Alfa Romeo S.P.A.

C.so Giovanni Agnelli 200

10135 Turín

ITÁLIE

3)

Alpina Burkard Bovensiepen GmbH & Co.,KG

Alpenstraße 35 - 37

86807 Buchloe

NĚMECKO

4)

Anhui JiangHuai Automobile Co Ltd

Via Lanzo 27

10071 Borgaro Torinese

ITÁLIE

5)

Aston Martin Lagonda Ltd.

Gaydon Engineering Centre

Banbury Road

Gaydon Warwickshire

CV35 0DB

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

6)

Automobiles Citroen

7, rue Henri Sainte-Claire Deville

92500 Rueil-Malmaison

FRANCIE

7)

Automobiles Peugeot

7, rue Henri Sainte-Claire Deville

92500 Rueil-Malmaison

FRANCIE

8)

AVTOVAZ JSC

zastoupení v Unii:

LADA France S.A.S.

13, Route Nationale 10

78310 Coignieres

FRANCIE

9)

Bentley Motors Ltd.

Berliner Ring 2

38436 Wolfsburg

NĚMECKO

10)

BLUECAR SAS

31-32 quai de Dion Bouton

92800 Puteaux

FRANCIE

11)

BLUECAR ITALY S.R.L.

Foro Bonaparte 54

20121 Milano (MI)

ITÁLIE

12)

Bayerische Motoren Werke AG

Petuelring 130

80788 Mnichov

NĚMECKO

13)

BMW M GmbH

Petuelring 130

80788 Mnichov

NĚMECKO

14)

BYD AUTO INDUSTRY COMPANY LIMITED

zastoupení v Unii:

BYD Europe B.V.

's-Gravelandseweg 256

3125 BK Schiedam

NIZOZEMSKO

15)

Caterham Cars Ltd.

2 Kennet Road Dartford

Kent

DA1 4QN

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

16)

Chevrolet Italia S.p.A.

Bahnhofsplatz 1 IPC 39-12

65423 Rüsselsheim

NĚMECKO

17)

FCA US LLC

zastoupení v Unii:

Fiat Chrysler Automobiles

Building 5 – Ground floor - Room A8N

C.so Settembrini, 40

10135 Turín

ITÁLIE

18)

CNG-Technik GmbH

Niehl Plant, building Imbert 479

Henry-Ford-Straße 1

50735 Kolín nad Rýnem

NĚMECKO

19)

Automobile Dacia SA

Guyancourt

1 avenue du Golf

78288 Guyancourt Cedex

FRANCIE

20)

Daimler AG

Zimmer 229

Mercedesstr 137/1

70546 Stuttgart

NĚMECKO

21)

Donkervoort Automobielen BV

Pascallaan 96

8218 NJ Lelystad

NIZOZEMSKO

22)

Dr Motor Company Srl

S.S. 85, Venafrana km 37.500

86070 Macchia d'Isernia

ITÁLIE

23)

Ferrari S.p.A.

Via Emilia Est 1163

41122 Modena

ITÁLIE

24)

FCA Italy S.p.A.

Building 5 – Ground floor – Room A8N

C.so Settembrini, 40

10135 Turín

ITÁLIE

25)

Ford India Private Ltd.

zastoupení v Unii:

Ford Werke GmbH

Niehl Plant, building Imbert 479

Henry-Ford-Straße 1

50735 Kolín nad Rýnem

NĚMECKO

26)

Ford Motor Company of Australia Ltd.

zastoupení v Unii:

Ford Werke GmbH

Niehl Plant, building Imbert 479

Henry-Ford-Straße 1

50735 Kolín nad Rýnem

NĚMECKO

27)

Ford Motor Company of Brazil Ltda.

zastoupení v Unii:

Ford Werke GmbH

Niehl Plant, building Imbert 479

Henry-Ford-Straße 1

50735 Kolín nad Rýnem

NĚMECKO

28)

Ford Motor Company

Niehl Plant, building Imbert 479

Henry-Ford-Straße 1

50735 Kolín nad Rýnem

NĚMECKO

29)

Ford Werke GmbH

Niehl Plant, building Imbert 479

Henry-Ford-Straße 1

50735 Kolín nad Rýnem

NĚMECKO

30)

Fuji Heavy Industries Ltd.

zastoupení v Unii:

Subaru Europe NV/SA

Leuvensesteenweg 555 B/8

1930 Zaventem

BELGIE

31)

General Motors Company

zastoupení v Unii:

Adam Opel GmbH

Bahnhofsplatz 1 IPC 39-12

65423 Rüsselsheim

NĚMECKO

32)

General Motors Holdings LLC

zastoupení v Unii:

KnowMotive

Bouwhuispad 1

8121 PX Olst

NIZOZEMSKO

33)

GM Korea Company

zastoupení v Unii:

Adam Opel GmbH

Bahnhofsplatz 1 IPC 39-12

65423 Rüsselsheim

NĚMECKO

34)

Great Wall Motor Company Ltd

zastoupení v Unii:

Great Wall Motor Europe Technical Center GmbH

Otto-Hahn-S. 5

63128 Dietzenbach

NĚMECKO

35)

Honda Automobile (China) Co., Ltd.

zastoupení v Unii:

Honda Motor Europe Ltd.

Cain Road

Bracknell

Berkshire

RG12 1HL

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

36)

Honda Motor Co., Ltd.

zastoupení v Unii:

Honda Motor Europe Ltd.

Cain Road

Bracknell

Berkshire

RG12 1HL

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

37)

Honda Turkiye A.S.

zastoupení v Unii:

Honda Motor Europe Ltd.

Cain Road

Bracknell

Berkshire

RG12 1HL

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

38)

Honda of the UK Manufacturing Ltd.

Honda Motor Europe Ltd.

Cain Road

Bracknell

Berkshire

RG12 1HL

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

39)

Hyundai Motor Company

zastoupení v Unii:

Hyundai Motor Europe GmbH

Kaiserleipromenade 5

63067 Offenbach

NĚMECKO

40)

Hyundai Motor Europe GmbH

Kaiserleipromenade 5

63067 Offenbach

NĚMECKO

41)

Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o.

Kaiserleipromenade 5

63067 Offenbach

NĚMECKO

42)

Hyundai Motor India Ltd.

zastoupení v Unii:

Hyundai Motor Europe GmbH

Kaiserleipromenade 5

63067 Offenbach

NĚMECKO

43)

Hyundai Assan Otomotiv Sanayi Ve Ticaret A.S.

zastoupení v Unii:

Hyundai Motor Europe GmbH

Kaiserleipromenade 5

63067 Offenbach

NĚMECKO

44)

Isuzu Motors Limited

zastoupení v Unii:

Isuzu Motors Europe NV

Bist 12

B-2630 Aartselaar

BELGIE

45)

IVECO S.p.A.

Via Puglia 35

10156 Turín

ITÁLIE

46)

Jaguar Land Rover Ltd.

Abbey Road

Whitley

Coventry CV3 4LF

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

47)

KIA Motors Corporation

zastoupení v Unii:

Kia Motors Europe GmbH

Theodor-Heuss-Allee 11

60486 Frankfurt am Main

NĚMECKO

48)

KIA Motors Slovakia s.r.o.

Kia Motors Europe GmbH

Theodor-Heuss-Allee 11

60486 Frankfurt am Main

NĚMECKO

49)

Koenigsegg Automotive AB

Valhall Park

262 74 Ängelholm

ŠVÉDSKO

50)

KTM-Sportmotorcycle AG

Stallhofnerstrasse 3

5230 Mattighofen

RAKOUSKO

51)

LADA Automobile GmbH

Erlengrund 7-11

21614 Buxtehude

NĚMECKO

52)

LADA France S.A.S.

13, Route Nationale 10

78310 Coignieres

FRANCIE

53)

Automobili Lamborghini S.p.A.

via Modena 12

40019 Sant'Agata Bolognese (BO)

ITÁLIE

54)

Litex Motors AD

3 Lachezar Stanchev S., 2nd floor,

1706 Sofie

BULHARSKO

55)

Lotus Cars Ltd.

Hethel Norwich

Norfolk

NR14 8EZ

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

56)

Magyar Suzuki Corporation Ltd.

Legal Department

Suzuki Allee 7

64625 Bensheim

NĚMECKO

57)

Mahindra & Mahindra Ltd.

zastoupení v Unii:

Mahindra Europe S.r.l.

Via Cancelliera 35

00040 Ariccia (Řím)

ITÁLIE

58)

Maruti Suzuki India Ltd.

zastoupení v Unii:

Suzuki Deutschland GmbH

Legal Department

Suzuki Allee 7

64625 Bensheim

NĚMECKO

59)

Maserati S.p.A.

Viale Ciro Menotti 322

41122 Modena

ITÁLIE

60)

Mazda Motor Corporation

zastoupení v Unii:

Mazda Motor Europe GmbH

European R&D Centre

Hiroshimastr 1

61440 Oberursel/Ts

NĚMECKO

61)

McLaren Automotive Ltd.

Chertsey Road

Woking

Surrey GU21 4YH

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

62)

Mercedes-AMG GmbH

Mercedesstr 137/1

Zimmer 229 HPC F 403

70327 Stuttgart

NĚMECKO

63)

MG Motor UK Ltd.

International HQ

Q Gate

Low Hill Lane

Birmingham

B31 2BQ

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

64)

Mitsubishi Motors Corporation MMC

zastoupení v Unii:

Mitsubishi Motors Europe B.V. MME

Mitsubishi Avenue 21

6121 SH Born

NIZOZEMSKO

65)

Mitsubishi Motors Thailand Co., Ltd. MMTh

zastoupení v Unii:

Mitsubishi Motors Europe B.V. MME

Mitsubishi Avenue 21

6121 SH Born

NIZOZEMSKO

66)

Morgan Technologies Ltd.

Pickersleigh Road Malvern Link

Worcestershire

WR14 2LL

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

67)

National Electric Vehicle Sweden A.B.

Saabvägen 5

SE-461 38 Trollhättan

ŠVÉDSKO

68)

Nissan International SA

zastoupení v Unii:

Renault Nissan Representation Office

Av des Arts 40

1040 Brusel

BELGIE

69)

Noble Automotive Ltd

24a Centurion Way

Meridian Business Park

Leicester LE19 1WH

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

70)

Adam Opel GmbH

Bahnhofsplatz 1IPC 39-12

65423 Rüsselsheim

NĚMECKO

71)

Pagani Automobili S.p.A.

Via dell' Artigianato 5

41018 San Cesario sul Panaro (Modena)

ITÁLIE

72)

PGO Automobiles

ZA de la pyramide

30380 SAINT CHRISTOL les Alès

FRANCIE

73)

Radical Motorsport Ltd.

24 Ivatt Way Business Park

Westwood

Peterborough

PE3 7PG

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

74)

Renault S.A.S.

Guyancourt

1 avenue du Golf

78288 Guyancourt Cedex

FRANCIE

75)

Renault Trucks

99 Route de Lyon TER L10 0 01

69802 Saint Priest Cedex

FRANCIE

76)

Rolls-Royce Motor Cars Ltd.

Petuelring 130

80788 Mnichov

NĚMECKO

77)

Secma S.A.S.

Rue Denfert Rochereau

59580 Aniche

FRANCIE

78)

Shanghai Maple Automobile Co Ltd.

zastoupení v Unii:

LTI Vehicles Ltd

Holyhead Road

Coventry

CV5 8JJ

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

79)

SsangYong Motor Company

zastoupení v Unii:

SsangYong Motor Europe Office

Herriotstrasse 1

60528 Frankfurt am Main

NĚMECKO

80)

Suzuki Motor Corporation

zastoupení v Unii:

Suzuki Deutschland GmbH

Legal Department

Suzuki Allee 7

64625 Bensheim

NĚMECKO

81)

Suzuki Motor Thailand Co. Ltd.

zastoupení v Unii:

Suzuki Deutschland GmbH

Legal Department

Suzuki Allee 7

64625 Bensheim

NĚMECKO

82)

Taiqi Electric Vehicle Co Limited

zastoupení v Unii:

Quickstart 05/14

Vermögensverwaltung GmbH

Ganghoferstraße 33

80399 Mnichov

NĚMECKO

83)

Tata Motors Ltd.

zastoupení v Unii:

Tata Motors European Technical Centre Plc.

International Automotive Research Centre

University of Warwick

Coventry

CV4 7AL

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

84)

Tazzari GL S.p.A.

VIA Selice Provinciale 42/E

40026 Imola

Bologna

ITÁLIE

85)

Tesla Motors Ltd.

zastoupení v Unii:

Tesla Motors NL

7-9 Atlasstraat

5047 RG Tilburg

NIZOZEMSKO

86)

Toyota Motor Europe NV/SA

Avenue du Bourget 60

1140 Brusel

BELGIE

87)

Volvo Car Corporation

VAK building

Assar Gabrielssons väg

405 31 Göteborg

ŠVÉDSKO

88)

Sdružení: BMW Group

Petuelring 130

80788 Mnichov

NĚMECKO

89)

Sdružení: Daimler AG

Mercedesstr 137/1

Zimmer 229

70546 Stuttgart

NĚMECKO

90)

Sdružení: FCA Italy S.p.A.

Building 5 – Ground floor – Room A8N

C.so Settembrini, 40

10135 Turín

ITÁLIE

91)

Sdružení: Ford-Werke GmbH

Niehl Plant, building Imbert 479

Henry Ford Strasse 1

50725 Kolín nad Rýnem

NĚMECKO

92)

Sdružení: General Motors

Bahnhofsplatz 1 IPC 39-12

65423 Rüsselsheim

NĚMECKO

93)

Sdružení: Honda Motor Europe Ltd.

470 London Road Slough

Berkshire SL3 8QY

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

94)

Sdružení: Hyundai

Hyundai Motor Europe GmbH

Kaiserleipromenade 5

63067 Offenbach

NĚMECKO

95)

Sdružení: Kia

Theodor-Heuss-Allee 11

60486 Frankfurt am Main

NĚMECKO

96)

Sdružení: Mitsubishi Motors

Mitsubishi Avenue 21

6121 SH Born

NIZOZEMSKO

97)

Sdružení: podniku Renault

1 Avenue du Golf

78288

Guyancourt Cedex

FRANCIE

98)

Sdružení: podniku Suzuki

Suzuki Allee 7

64625 Bensheim

NĚMECKO

99)

Sdružení: Tata Motors Ltd., Jaguar Cars Ltd., Land Rover

Abbey Road

Whitley

Coventry CV3 4LF

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ.

V Bruselu dne 19. ledna 2018.

Za Komisi

Miguel ARIAS CAÑETE

člen Komise


(1)   Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 1.


PŘÍLOHA

Tabulka 1

Hodnoty týkající se výkonnosti výrobců potvrzené nebo pozměněné v souladu s čl. 8 odst. 5 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 443/2009

A

B

C

D

E

F

G

H

I

Název výrobce

Sdružení a výjimky

Počet registrací

Průměrné specifické emise CO2 (100 %)

Cíl pro specifické emise

Vzdálenost od cíle

Upravená vzdálenost od cíle

Průměrná hmotnost

Průměrné emise CO2 (100 %)

ADIDOR VOITURES SAS

DMD

16

179,000

 

 

 

1 300,00

179,000

ALFA ROMEO SPA

P3

63 120

115,042

128,478

– 13,436

– 13,436

1 359,09

115,042

ALPINA BURKARD BOVENSIEPEN GMBH E CO KG

DMD

773

172,604

 

 

 

1 873,15

172,604

ANHUI JIANGHUAI AUTOMOBILE

DMD

52

232,692

 

 

 

1 586,92

232,692

ASTON MARTIN LAGONDA LTD

D

1 367

308,661

309,000

– 0,339

– 0,339

1 830,98

308,661

AUTOMOBILES CITROEN

 

614 686

103,312

122,810

– 19,498

– 19,498

1 235,06

103,312

AUTOMOBILES PEUGEOT

 

889 051

101,748

123,348

– 21,600

– 21,600

1 246,84

101,748

AVTOVAZ JSC

P10

2 676

180,060

120,367

59,693

59,693

1 181,62

180,060

BENTLEY MOTORS LTD

D

3 260

285,502

294,000

– 8,498

– 8,682

2 499,31

285,502

BLUECAR SAS

 

1 466

0,000

128,873

– 128,873

– 128,873

1 367,74

0,000

BLUECAR ITALY SRL

 

8

0,000

133,089

– 133,089

– 133,089

1 460,00

0,000

BAYERISCHE MOTOREN WERKE AG

P1

973 555

121,947

138,104

– 16,157

– 16,218

1 569,72

121,983

BMW M GMBH

P1

15 780

175,968

144,250

31,718

30,524

1 704,21

175,976

BYD AUTO INDUSTRY COMPANY LIMITED

DMD

32

0,000

 

 

 

2 455,00

0,000

CATERHAM CARS LIMITED

DMD

130

150,438

 

 

 

644,54

150,438

CHEVROLET ITALIA SPA

P5

1

116,000

120,293

– 4,293

– 4,293

1 180,00

116,000

FCA US LLC

P3

104 390

146,673

142,421

4,252

4,199

1 664,19

146,673

CNG-TECHNIK GMBH

P4

567

162,695

137,799

24,896

24,896

1 563,05

162,695

AUTOMOBILE DACIA SA

P10

414 892

117,432

121,203

– 3,771

– 3,771

1 199,90

117,432

DAIMLER AG

P2

910 189

124,543

138,640

– 14,097

– 14,236

1 581,46

125,012

DONKERVOORT AUTOMOBIELEN BV

DMD

5

178,000

 

 

 

865,00

178,000

DR MOTOR COMPANY SRL

DMD

490

147,808

 

 

 

1 183,29

147,808

FERRARI SPA

D

2 482

281,007

290,000

– 8,993

– 8,993

1 710,05

281,007

FCA ITALY SPA

P3

768 863

115,961

119,443

– 3,482

– 3,484

1 161,40

115,961

FORD INDIA PRIVATE LIMITED

P4

7 363

113,646

114,583

– 0,937

– 0,955

1 055,05

113,646

FORD MOTOR COMPANY OF AUSTRALIA LIMITED

P4

1

206,000

173,762

32,238

32,238

2 350,00

206,000

FORD MOTOR COMPANY

P4

16 184

216,871

149,108

67,763

67,547

1 810,52

216,871

FORD – WERKE GMBH

P4

1 010 774

118,435

128,663

– 10,228

– 10,241

1 363,15

118,435

FUJI HEAVY INDUSTRIES LTD

ND

30 249

158,756

164,616

– 5,860

– 5,930

1 606,29

158,756

GENERAL MOTORS COMPANY

P5

1 138

265,656

151,235

114,421

114,421

1 857,07

265,656

GENERAL MOTORS HOLDINGS LLC

P5

642

267,399

152,108

115,291

115,291

1 876,16

267,399

GM KOREA COMPANY

P5

378

121,569

124,182

– 2,613

– 2,613

1 265,09

121,577

GREAT WALL MOTOR COMPANY LIMITED

DMD

167

184,964

 

 

 

1 751,60

184,964

HONDA AUTOMOBILE CHINA CO LTD

P6

5

128,800

118,657

10,143

10,143

1 144,20

128,800

HONDA MOTOR CO LTD

P6

66 732

116,989

123,400

– 6,411

– 6,411

1 247,98

116,989

HONDA TURKIYE AS

P6

1 081

154,871

125,445

29,426

29,426

1 292,73

154,871

HONDA OF THE UK MANUFACTURING LTD

P6

83 283

134,565

135,144

– 0,579

– 0,579

1 504,95

134,565

HYUNDAI MOTOR COMPANY

P7

78 881

131,212

135,580

– 4,368

– 4,368

1 514,51

131,212

HYUNDAI ASSAN OTOMOTIV SANAYI VE TICARET AS

P7

164 974

112,035

115,761

– 3,726

– 3,726

1 080,83

112,035

HYUNDAI MOTOR MANUFACTURING CZECH SRO

P7

245 611

130,815

133,970

– 3,155

– 3,155

1 479,27

130,815

HYUNDAI MOTOR EUROPE GMBH

P7

840

109,012

116,796

– 7,784

– 7,784

1 103,47

109,012

HYUNDAI MOTOR INDIA LTD

P7

15

114,533

118,194

– 3,661

– 3,661

1 134,07

114,533

ISUZU MOTORS LTD

DMD

9

198,556

 

 

 

2 015,00

198,556

JAGUAR LAND ROVER LIMITED

P12/ND

225 192

149,841

178,025

– 28,184

– 28,184

1 953,39

149,841

KIA MOTORS CORPORATION

P8

250 700

119,687

127,681

– 7,994

– 7,994

1 341,65

119,687

KIA MOTORS SLOVAKIA SRO

P8

171 005

132,348

132,789

– 0,441

– 0,441

1 453,42

132,348

KOENIGSEGG AUTOMOTIVE AB

DMD

4

377,750

 

 

 

1 432,75

377,750

KTM-SPORTMOTORCYCLE AG

DMD

30

189,967

 

 

 

895,00

189,967

LADA AUTOMOBILE GMBH

DMD

889

215,847

 

 

 

1 284,97

215,847

AUTOMOBILI LAMBORGHINI SPA

D

856

315,729

318,000

– 2,271

– 2,271

1 693,16

315,729

LITEX MOTORS AD

DMD

51

181,902

 

 

 

1 720,78

181,902

LOTUS CARS LIMITED

DMD

784

207,352

 

 

 

1 199,71

207,352

MAGYAR SUZUKI CORPORATION LTD

P11/ND

137 789

120,610

123,114

– 2,504

– 2,504

1 186,03

120,610

MAHINDRA & MAHINDRA LTD

DMD

396

172,326

 

 

 

1 825,89

172,326

MARUTI SUZUKI INDIA LTD

P11/ND

14 234

100,181

123,114

– 22,933

– 22,934

960,77

100,181

MASERATI SPA

D

7 111

197,005

245,000

– 47,995

– 48,023

2 072,67

197,005

MAZDA MOTOR CORPORATION

ND

219 859

126,740

129,426

– 2,686

– 2,687

1 323,59

126,740

MCLAREN AUTOMOTIVE LIMITED

D

739

262,188

275,000

– 12,812

– 12,812

1 493,83

262,188

MERCEDES-AMG GMBH

P2

2 194

220,390

141,170

79,220

77,774

1 636,83

220,390

MG MOTOR UK LIMITED

D

4 159

126,445

146,000

– 19,555

– 19,555

1 305,57

126,445

MITSUBISHI MOTORS CORPORATION MMC

P9

78 199

125,408

140,027

– 14,619

– 14,619

1 611,81

125,408

MITSUBISHI MOTORS THAILAND CO LTD MMTH

P9

26 176

96,226

108,560

– 12,334

– 12,334

923,26

96,226

MORGAN TECHNOLOGIES LTD

DMD

473

187,977

 

 

 

1 080,64

187,977

NATIONAL ELECTRIC VEHICLE SWEDEN

DMD

1

161,000

 

 

 

1 910,00

161,000

NISSAN INTERNATIONAL SA

 

550 090

116,666

129,402

– 12,736

– 12,736

1 379,31

116,666

NOBLE AUTOMOTIVE LTD

DMD

2

333,000

 

 

 

1 416,00

333,000

ADAM OPEL AG

P5

968 401

122,854

127,667

– 4,813

– 4,813

1 341,36

122,854

PAGANI AUTOMOBILI SPA

DMD

1

343,000

 

 

 

1 487,00

343,000

PGO AUTOMOBILES

DMD

26

172,423

 

 

 

1 065,54

172,423

RADICAL MOTORSPORT LTD

DMD

5

319,800

 

 

 

1 088,40

319,800

RENAULT SAS

P10

1 128 508

105,185

125,246

– 20,061

– 20,063

1 288,38

105,185

RENAULT TRUCKS

DMD

49

172,184

 

 

 

2 172,04

172,184

ROLLS-ROYCE MOTOR CARS LTD

P1

756

334,075

183,226

150,849

148,449

2 557,09

334,075

SECMA SAS

DMD

39

132,846

 

 

 

678,79

132,846

SHANGHAI MAPLE AUTOMOBILE CO LTD

DMD

1

256,000

 

 

 

1 455,00

256,000

SSANGYONG MOTOR COMPANY

ND

18 228

153,254

167,573

– 14,319

– 14,319

1 633,60

153,254

SUZUKI MOTOR CORPORATION

P11/ND

14 893

156,047

123,114

32,933

32,806

1 111,88

156,047

SUZUKI MOTOR THAILAND CO LTD

P11/ND

26 427

96,760

123,114

– 26,354

– 26,354

882,11

96,760

TAIQI ELECTRIC VEHICLE CO. LIMITED

DMD

1

0,000

 

 

 

1 313,00

0,000

TATA MOTORS LIMITED

P12/ND

5

149,800

178,025

– 28,225

– 28,225

1 485,00

149,800

TAZZARI GL SPA

DMD

2

0,000

 

 

 

712,00

0,000

TESLA MOTORS LTD

 

10 829

0,000

169,018

– 169,018

– 169,018

2 246,18

0,000

TOYOTA MOTOR EUROPE NV SA

 

616 164

105,447

126,835

– 21,388

– 21,834

1 323,15

105,447

VOLVO CAR CORPORATION

 

270 854

121,166

145,620

– 24,454

– 24,454

1 734,20

121,166


Tabulka 2

Hodnoty týkající se výkonnosti sdružení potvrzené nebo pozměněné v souladu s čl. 8 odst. 5 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 443/2009

A

B

C

D

E

F

G

H

I

Název sdružení

Sdružení

Počet registrací

Průměrné specifické emise CO2 (100 %)

Cíl pro specifické emise

Vzdálenost od cíle

Upravená vzdálenost od cíle

Průměrná hmotnost

Průměrné emise CO2 (100 %)

BMW GROUP

P1

990 091

122,970

138,236

– 15,266

– 15,389

1 572,62

123,006

DAIMLER AG

P2

912 383

124,774

138,646

– 13,872

– 14,020

1 581,59

125,241

FCA ITALY SPA

P3

936 373

119,323

122,614

– 3,291

– 3,299

1 230,78

119,323

FORD – WERKE GMBH

P4

1 034 889

119,964

128,888

– 8,924

– 8,938

1 368,07

119,964

GENERAL MOTORS

P5

970 560

123,117

127,710

– 4,593

– 4,593

1 342,29

123,117

HONDA MOTOR EUROPE LTD

P6

151 101

126,948

129,887

– 2,939

– 2,939

1 389,93

126,948

HYUNDAI

P7

490 321

124,522

128,073

– 3,551

– 3,551

1 350,23

124,522

KIA

P8

421 705

124,821

129,752

– 4,931

– 4,931

1 386,97

124,821

MITSUBISHI MOTORS

P9

104 375

118,090

132,136

– 14,046

– 14,046

1 439,13

118,090

RENAULT

P10

1 546 076

108,601

124,153

– 15,552

– 15,553

1 264,45

108,601

SUZUKI POOL

P11/ND

193 343

118,576

123,114

– 4,538

– 4,542

1 122,19

118,576

TATA MOTORS LTD, JAGUAR CARS LTD, LAND ROVER

P12/ND

225 197

149,841

178,025

– 28,184

– 28,184

1 953,38

149,841

Vysvětlivky k tabulkám č. 1 a 2:

Sloupec A:

Tabulka 1: „Názvem výrobce“ se rozumí název výrobce, který Komisi oznámil dotčený výrobce, nebo v případě, že jej neoznámil, název zapsaný registračním orgánem členského státu.

Tabulka 2: „Názvem sdružení“ se rozumí název sdružení uvedený správcem sdružení.

Sloupec B:

 

Písmenem „D“ se rozumí, že byla udělena výjimka malovýrobci v souladu s čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 443/2009 pro kalendářní rok 2016.

 

Písmeny „ND“ se rozumí, že byla udělena výjimka specializovanému výrobci v souladu s čl. 11 odst. 4 nařízení (ES) č. 443/2009 pro kalendářní rok 2016.

 

Písmeny „DMD“ se rozumí, že byla v souladu s čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 443/2009 udělena výjimka de minimis, tzn. že výrobce, na kterého společně se všemi jeho spojenými podniky připadlo v roce 2016 méně než 1 000 nových registrovaných vozidel, nemusí splnit cíl pro specifické emise.

 

Písmenem „P“ se rozumí, že výrobce je členem sdružení (uvedeného v tabulce 2), jež bylo vytvořeno podle článku 7 nařízení (ES) č. 443/2009, a dohoda o sdružení je pro kalendářní rok 2016 platná.

Sloupec C:

„Počtem registrací“ se rozumí celkový počet nových automobilů registrovaných členskými státy za kalendářní rok, přičemž se nezapočítávají registrace, které se týkají záznamů, u nichž chybějí hodnoty pro hmotnost nebo emise CO2, a dále záznamů, které výrobce neuznává. Počet registrací oznámených členskými státy nelze jinak měnit.

Sloupec D:

„Průměrnými specifickými emisemi CO2 (100 %)“ se rozumí průměrné specifické emise CO2, které byly vypočteny na základě 100 % vozidel přiřazených výrobci. Průměrné specifické emise CO2 případně zohledňují chyby oznámené dotčeným výrobcem Komisi. Záznamy použité pro výpočet zahrnují ty, které obsahují platnou hodnotu hmotnosti a emisí CO2. Průměrné specifické emise CO2 zahrnují snížení emisí vyplývající z ekologických inovací podle článku 12 nařízení (ES) č. 443/2009.

Sloupec E:

„Cílem pro specifické emise“ se rozumí cíl pro emise vypočtený na základě průměrné hmotnosti všech vozidel přiřazených výrobci za použití vzorce stanoveného v příloze I nařízení (ES) č. 443/2009.

Sloupec F:

„Vzdáleností od cíle“ se rozumí rozdíl mezi průměrnými specifickými emisemi CO2 uvedenými ve sloupci D a cílem pro specifické emise uvedeným ve sloupci E. Pokud je hodnota ve sloupci F kladná, jsou průměrné specifické emise CO2 vyšší než cíl pro specifické emise.

Sloupec G:

„Upravenou vzdáleností od cíle“ se rozumí, že jsou-li hodnoty v tomto sloupci odlišné od hodnot ve sloupci F, byly hodnoty v uvedeném sloupci upraveny tak, aby zohledňovaly chybové rozpětí. Chybové rozpětí se uplatní pouze v případě, že výrobce oznámil Komisi záznamy označené chybovým kódem B podle čl. 9 odst. 3 nařízení Komise (EU) č. 1014/2010 (1). Chybové rozpětí se vypočte podle tohoto vzorce:

Chyba = absolutní hodnota [(AC1 – TG1) – (AC2 – TG2)]

AC1

=

průměrné specifické emise CO2 se zahrnutím neidentifikovatelných vozidel (uvedené ve sloupci D);

TG1

=

cíl pro specifické emise se zahrnutím neidentifikovatelných vozidel (uvedený ve sloupci E);

AC2

=

průměrné specifické emise CO2 bez zahrnutí neidentifikovatelných vozidel;

TG2

=

cíl pro specifické emise bez zahrnutí neidentifikovatelných vozidel.

Sloupec I:

„Průměrnými emisemi CO2 (100 %)“ se rozumí průměrné specifické emise CO2, které byly vypočteny na základě 100 % vozidel přiřazených výrobci. Průměrné specifické emise CO2 případně zohledňují chyby oznámené dotčeným výrobcem Komisi. Záznamy použité pro výpočet zahrnují ty, které obsahují platnou hodnotu hmotnosti a emisí CO2, ale vylučují snížení emisí vyplývající z ekologických inovací v článku 12 nařízení (ES) č. 443/2009.


(1)  Nařízení Komise (EU) č. 1014/2010 ze dne 10. listopadu 2010 o sledování a hlášení údajů o registraci nových osobních automobilů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 (Úř. věst. L 293, 11.11.2010, s. 15).