14.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 331/4

PŘEKLAD

DOHODA

mezi Evropskou unií a Chilskou republikou o obchodu s ekologickými produkty

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“,

na jedné straně a

CHILSKÁ REPUBLIKA, dále jen „Chile“,

na straně druhé,

společně dále jen „strany“,

UZNÁVAJÍCE vzájemné dlouhotrvající a silné obchodní partnerství postavené na společných zásadách a hodnotách, jež jsou promítnuty v Dohodě, kterou se zakládá přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Chilskou republikou na straně druhé;

ODHODLÁNY přispět k rozvoji a rozšíření svých ekologických odvětví vytvořením nových vývozních příležitostí;

ROZHODNUTY podporovat obchod s ekologickými produkty a přesvědčeny, že tato dohoda usnadní obchod s ekologicky produkovanými produkty mezi stranami;

SNAŽÍCE SE dosáhnout vysoké míry dodržování zásad ekologické produkce a vysoké úrovně záruk kontrolních systémů a integrity ekologických produktů;

ODHODLÁNY prohloubit regulační spolupráci v otázkách souvisejících s ekologickou produkcí;

UZNÁVAJÍCE význam vzájemnosti a transparentnosti v mezinárodním obchodu ku prospěchu všech zúčastněných stran;

VZHLEDEM K TOMU, že Dohoda Světové obchodní organizace o technických překážkách obchodu vybízí členy Světové obchodní organizace k tomu, aby příznivě posuzovali rovnocennost technických předpisů ostatních členů, a to i v případě, kdy se tyto předpisy liší od jejich vlastních, za předpokladu, že mají jistotu, že tyto předpisy přiměřeně splňují cíle jejich vlastních předpisů;

KONSTATUJÍCE, že zásadním prvkem takovéhoto uznávání rovnocennosti je trvalá důvěra v soustavnou spolehlivost hodnoticích postupů a kontrolního systému druhé strany;

VYCHÁZEJÍCE ze svých práv a povinností podle Dohody o zřízení Světové obchodní organizace a jiných vícestranných, regionálních a dvoustranných dohod a ujednání, jejichž jsou stranami;

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Účel

Účelem této dohody je podpořit obchod s ekologicky produkovanými zemědělskými produkty a potravinami mezi Unií a Chile v souladu se zásadami nediskriminace a vzájemnosti.

Článek 2

Definice

Pro účely této dohody se rozumí:

1)	„rovnocenností“ schopnost různých právních předpisů, jakož i kontrolních a certifikačních systémů, dosáhnout stejných cílů;

2)	„příslušným orgánem“ úřední subjekt s pravomocí ve vztahu k právním předpisům uvedeným v příloze III nebo IV, který odpovídá za provádění této dohody;

3)	„kontrolním orgánem“ orgán členského státu Unie, kterému příslušný orgán zcela nebo zčásti svěřil své pravomoci k provádění kontrol a certifikací v oblasti ekologické produkce v souladu s právními předpisy uvedenými v příloze III;

4)	„kontrolním subjektem“ nezávislý soukromý subjekt, jenž provádí kontroly a certifikace v oblasti ekologické produkce v souladu s právními předpisy uvedenými v příloze III nebo IV.

Článek 3

Uznání rovnocennosti

1. Pokud jde o produkty uvedené v příloze I, uznává Unie právní předpisy Chile uvedené v příloze IV za rovnocenné jejím právním předpisům uvedeným v příloze III.

2. Pokud jde o produkty uvedené v příloze II, uznává Chile právní předpisy Unie uvedené v příloze III za rovnocenné jeho právním předpisům uvedeným v příloze IV.

3. V případě změny, zrušení, nahrazení nebo doplnění právních předpisů uvedených v příloze III nebo IV se nová pravidla považují za rovnocenná pravidlům druhé strany, pokud druhá strana nevznese námitky postupem stanoveným v odstavci 4.

4. Pokud se některá ze stran domnívá, že právní předpisy nebo správní řízení a postupy druhé strany přestaly splňovat požadavky na rovnocennost, podá druhé straně odůvodněnou žádost, aby příslušný právní předpis nebo správní řízení nebo postup změnila, a určí přiměřenou lhůtu pro zajištění rovnocennosti, jež nesmí být kratší než tři měsíce. Pokud se po uplynutí této lhůty dotyčná strana stále domnívá, že požadavky na rovnocennost nejsou plněny, může pro příslušné produkty uvedené v příloze I nebo II jednostranně pozastavit uznání rovnocennosti právních předpisů uvedených v příloze III nebo IV.

5. Rozhodnutí o jednostranném pozastavení uznání rovnocennosti právních předpisů uvedených v příloze III nebo IV pro příslušné produkty uvedené v příloze I nebo II může být rovněž přijato po uplynutí výpovědní lhůty v délce tří měsíců, jestliže jedna strana neposkytla informace požadované podle článku 6 nebo nesouhlasí s provedením vzájemného hodnocení podle článku 7.

6. Pokud jde o produkty, které nejsou uvedeny v příloze I ani II, a v souladu s čl. 8 odst. 3 písm. b) přezkoumá rovnocennost na žádost kterékoli strany smíšený výbor zřízený podle čl. 8 odst. 1.

Článek 4

Dovoz a uvádění na trh

1. Unie akceptuje dovoz produktů uvedených v příloze I na své území a jejich uvádění na trh jakožto ekologických produktů za předpokladu, že vyhovují právním předpisům Chile uvedeným v příloze IV a je k nim přiloženo potvrzení o kontrole podle přílohy V nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí, jež vydal některý kontrolní subjekt uznaný Chile a oznámený Unii v souladu s odstavcem 3.

2. Chile akceptuje dovoz produktů uvedených v příloze II na své území a jejich uvádění na trh jakožto ekologických produktů za předpokladu, že vyhovují právním předpisům Unie uvedeným v příloze III a je k nim přiloženo potvrzení vydané některým kontrolním orgánem nebo kontrolním subjektem Unie v souladu s usnesením národního ředitelství Služby pro rostlinnou a živočišnou výrobu (Servicio Agrícola y Ganadero) č. 7880 ze dne 29. listopadu 2011, kterým se stanoví minimální obsah potvrzení o ekologickém zemědělství v rámci zákona č. 20.089.

3. Každá strana uznává kontrolní orgány nebo kontrolní subjekty, jež druhá strana oznámí jako odpovědné za provádění příslušných kontrol, pokud jde o ekologické produkty, na které se vztahuje uznání rovnocennosti podle článku 3, a za vydávání potvrzení o kontrole podle odstavců 1 a 2 tohoto článku za účelem jejich dovozu a uvedení na trh na území druhé strany.

Dovážející strana ve spolupráci s druhou stranou přidělí každému příslušnému kontrolnímu orgánu a kontrolnímu subjektu oznámenému druhou stranou číselný kód.

Článek 5

Označování

1. Produkty dovážené z území jedné strany druhou stranou v souladu s touto dohodou musí splňovat požadavky na označování, které jsou stanoveny v právních předpisech druhé strany uvedených v přílohách III a IV. Tyto produkty mohou být označeny unijním nebo chilským logem pro ekologickou produkci nebo oběma těmito logy podle příslušných právních předpisů za předpokladu, že splňují požadavky na označování stanovené pro příslušné logo nebo obě loga.

2. Strany se zavazují, že budou ve vztahu k produktům, na které se vztahuje uznání rovnocennosti podle článku 3, předcházet jakémukoli zneužívání výrazů odkazujících na ekologickou produkci, včetně jejich odvozenin nebo zkrácenin, například „bio“ a „eko“.

3. Strany se zavazují, že budou unijní a chilské logo pro ekologickou produkci, které jsou stanoveny v příslušných právních předpisech, chránit před jakýmkoli zneužíváním nebo napodobováním. Strany zajistí, aby se unijní a chilské logo pro ekologickou produkci používaly k označování a propagaci nebo v obchodních dokumentech pouze těch produktů, které vyhovují právním předpisům uvedeným v příloze III a IV.

Článek 6

Výměna informací

Strany si vyměňují veškeré relevantní informace, které se týkají provádění a uplatňování této dohody. Zejména do 31. března druhého roku po vstupu této dohody v platnost a poté každoročně do 31. března zašle každá strana druhé straně:

—	zprávu s informacemi o tom, jaké druhy a jaké množství ekologických produktů se na základě této dohody vyvezlo od ledna do prosince předchozího roku, a

—	zprávu o kontrolách a dohledu provedených příslušným orgánem spolu se získanými výsledky a s informacemi o přijatých nápravných opatřeních za období od ledna do prosince předcházejícího roku.

Každá strana kdykoliv neprodleně informuje druhou stranu:

—	o jakékoli aktualizaci seznamu svých příslušných orgánů, kontrolních orgánů a kontrolních subjektů, včetně odpovídajících kontaktních údajů (zejména adresy a internetové adresy),

—	o veškerých zamýšlených změnách nebo zrušeních právních předpisů uvedených v přílohách III a IV, o veškerých návrzích nových právních či správních předpisů a o veškerých relevantních změnách ve správních řízeních a postupech týkajících se ekologických produktů uvedených v přílohách I a II,

—	o veškerých změnách nebo zrušeních právních předpisů uvedených v přílohách III a IV, o veškeré nové legislativě a o relevantních změnách správních řízení a postupů týkajících se ekologických produktů uvedených v přílohách I a II a

—	o veškerých změnách internetových adres uvedených v příloze V.

Článek 7

Vzájemná hodnocení

1. Po oznámení učiněném s předstihem nejméně tří měsíců povolí každá strana úředníkům nebo odborníkům určeným druhou stranou, aby na jejím území provedli vzájemné hodnocení s cílem ověřit, zda příslušné kontrolní orgány a kontrolní subjekty provádějí kontroly vyžadované touto dohodou.

2. Při provádění vzájemných hodnocení podle odstavce 1, jejichž součástí mohou být návštěvy v kancelářích příslušných kontrolních orgánů a kontrolních subjektů, ve zpracovatelských závodech a u certifikovaných hospodářských subjektů, strany spolupracují a jsou si nápomocny v rozsahu, v jakém to umožňuje použitelné právo.

Článek 8

Smíšený výbor pro ekologické produkty

1. Strany ustavují společný výbor pro ekologické produkty (dále jen „smíšený výbor“) sestávající z řádně zmocněných zástupců Unie na straně jedné a ze zástupců vlády Chile na straně druhé.

2. V rámci smíšeného výboru probíhají konzultace za účelem snazšího provádění této dohody a prosazování jejích cílů.

3. Smíšený výbor má za úkol:

a)	spravovat tuto dohodu a přijímat přitom rozhodnutí nezbytná pro její provádění a řádné fungování;

b)	přezkoumávat případné žádosti některé ze stran o aktualizaci seznamu produktů uvedených v příloze I nebo II nebo jeho rozšíření o nové produkty a přijímat rozhodnutí o změně přílohy I nebo II, jestliže dojde k uznání rovnocennosti druhou stranou;

prohlubovat spolupráci v oblasti právních předpisů, norem a postupů posuzování shody v souvislosti s ekologickou produkcí a za tímto účelem projednávat jakékoli jiné technické nebo regulační otázky týkající se pravidel ekologické produkce a kontrolních systémů, tak aby se posílilo sbližování právních předpisů a norem;

d)	posuzovat jakékoli další záležitosti související s prováděním této dohody.

4. Strany v souladu se svými právními předpisy provádějí rozhodnutí přijatá smíšeným výborem podle odst. 3 písm. b) a vzájemně se o tom informují do tří měsíců od jejich přijetí (1).

5. Smíšený výbor pracuje na základě konsensu. Přijme svůj jednací řád. Může zřídit podvýbory a pracovní skupiny, které se budou zabývat konkrétními otázkami.

6. Smíšený výbor informuje o svých rozhodnutích a své činnosti Výbor pro normy, technické předpisy a posuzování shody zřízený článkem 88 Dohody, kterou se zakládá přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Chilskou republikou na straně druhé.

7. Smíšený výbor se schází jednou ročně, střídavě v Unii a v Chile, ve vzájemně dohodnutém termínu. Pokud s tím obě strany souhlasí, může se schůze smíšeného výboru uskutečnit prostřednictvím videokonference nebo telekonference.

8. Smíšenému výboru společně předsedají obě strany.

Článek 9

Řešení sporů

Veškeré spory ohledně výkladu nebo uplatňování této dohody se řeší konzultacemi mezi stranami ve smíšeném výboru. Strany předkládají smíšenému výboru relevantní informace, které jsou zapotřebí k důkladnému prošetření záležitosti tak, aby byl spor vyřešen.

Článek 10

Důvěrnost

Zástupci, odborníci a ostatní činitelé stran se musí i po skončení výkonu svých funkcí zdržet šíření jakýchkoli informací, které získali v rámci této dohody a které podléhají služebnímu tajemství.

Článek 11

Revize

1. Přeje-li si některá strana revizi této dohody, předloží druhé straně odůvodněnou žádost.

2. Posouzení takovéto žádosti mohou strany svěřit smíšenému výboru, který mohou také pověřit, aby případně předložil doporučení, zejména s ohledem na zahájení jednání o těch částech dohody, které nelze změnit v souladu s čl. 8 odst. 3 písm. b).

Článek 12

Provádění dohody

Strany přijmou veškerá obecná i zvláštní opatření, aby zajistily plnění povinností podle této dohody. Zdrží se jakýchkoli kroků, jež by mohly ohrozit dosažení cílů této dohody.

Článek 13

Přílohy

Přílohy této dohody tvoří její nedílnou součást.

Článek 14

Územní působnost

Tato dohoda se vztahuje na jedné straně na území, na něž se vztahuje Smlouva o fungování Evropské unie, a to za podmínek v ní stanovených, a na druhé straně na území Chile.

Článek 15

Vstup v platnost a doba platnosti dohody

Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem třetího měsíce po konečném oznámení, že každá strana dokončila nezbytné interní postupy.

Tato dohoda se uzavírá na počáteční období tří let. Její platnost bude prodloužena na dobu neurčitou, pokud Unie nebo Chile před uplynutím tohoto počátečního období neoznámí druhé straně, že má proti takovému prodloužení námitky.

Kterákoli ze stran může druhé straně písemně oznámit svůj záměr tuto dohodu vypovědět. Výpověď nabývá účinku šest měsíců po oznámení.

Článek 16

Závazná znění

Tato dohoda je podepsána ve dvou vyhotoveních v anglickém a španělském jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

V Bruselu dne 27. dubna 2017.

Za Evropskou unii

Za vládu Chilské republiky

(1) Chile provádí rozhodnutí smíšeného výboru prostřednictvím tzv. Acuerdos de ejecución v souladu s čl. 54 odst. 1 čtvrtým pododstavcem politické ústavy Chilské republiky (Constitución Política de la República de Chile).

PŘÍLOHA I

Ekologické produkty z Chile, u kterých Unie uznává rovnocennost

Kódy a popis nomenklatury harmonizovaného systému		Poznámky
0409	Přírodní med
06	ŽIVÉ DŘEVINY A JINÉ ROSTLINY; CIBULE, KOŘENY A PODOBNÉ; ŘEZANÉ KVĚTINY A OKRASNÁ ZELEŇ
Následující kódy této kapitoly jsou zahrnuty pouze v případě, že se jedná o nezpracované produkty
0603	Řezané květiny a poupata na kytice nebo k okrasným účelům, čerstvé, sušené, bělené, barvené, napuštěné nebo jinak upravené
0603 90	Ostatní
0604	Listoví, listy, větve a jiné části rostlin, bez květů nebo poupat, a trávy, mechy a lišejníky, na kytice nebo k okrasným účelům, čerstvé, sušené, bělené, barvené, napuštěné nebo jinak upravené
0604 90	Ostatní
07	JEDLÁ ZELENINA A NĚKTERÉ KOŘENY A HLÍZY
08	JEDLÉ OVOCE A OŘECHY; KŮRA CITRUSOVÝCH PLODŮ NEBO MELOUNŮ
09	KÁVA, ČAJ, MATÉ* A KOŘENÍ	* Vyloučeno
10	OBILOVINY
11	MLÝNSKÉ VÝROBKY; SLAD; ŠKROBY; INULIN; PŠENIČNÝ LEPEK
12	OLEJNATÁ SEMENA A OLEJNATÉ PLODY; RŮZNÁ ZRNA, SEMENA A PLODY; PRŮMYSLOVÉ NEBO LÉČIVÉ ROSTLINY; SLÁMA A PÍCNINY
Následující kódy této kapitoly jsou vyloučeny nebo omezeny:
1211	Rostliny a části rostlin (včetně semen a plodů) používané zejména ve voňavkářství, ve farmacii nebo jako insekticidy, fungicidy nebo k podobným účelům, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též řezané, drcené nebo v prášku	Produkty jsou zahrnuty pouze v případě, že jsou nezpracované nebo zpracované k použití jako potraviny.
1212 21	Mořské a jiné řasy	Vyloučeno
1212 21	Způsobilé k lidskému požívání	Vyloučeno
1212 29	Ostatní	Vyloučeno
13	ŠELAK; GUMY, PRYSKYŘICE A JINÉ ROSTLINNÉ ŠŤÁVY A VÝTAŽKY
Následující kódy této kapitoly jsou vyloučeny nebo omezeny:
1301	Šelak; přírodní gumy, pryskyřice, klejopryskyřice a přírodní olejové pryskyřice (například balzámy)	Vyloučeno
1302	Rostlinné šťávy a výtažky; pektinové látky, pektináty a pektany; agar-agar a ostatní slizy a zahušťovadla získané z rostlin, též upravené	Produkty jsou zahrnuty pouze v případě, že jsou zpracované k použití jako potraviny.
1302 11	Opium	Vyloučeno
1302 19	Ostatní	Vyloučeno
14	ROSTLINNÉ PLETACÍ MATERIÁLY; ROSTLINNÉ PRODUKTY, JINDE NEUVEDENÉ ANI NEZAHRNUTÉ
15	ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY
Následující kódy této kapitoly jsou vyloučeny nebo omezeny:
1501	Vepřový tuk (včetně sádla) a drůbeží tuk, jiné než čísla 0209 nebo 1503	Produkty jsou zahrnuty pouze v případě, že jsou zpracované k použití jako potraviny.
1502	Lůj hovězí, ovčí nebo kozí, jiný než čísla 1503	Produkty jsou zahrnuty pouze v případě, že jsou zpracované k použití jako potraviny.
1503	Stearin z vepřového sádla, olein z vepřového sádla, oleostearin, oleomargarín a olein z loje, neemulgované, nesmíchané ani jinak neupravené	Produkty jsou zahrnuty pouze v případě, že jsou zpracované k použití jako potraviny.
1505	Tuk z ovčí vlny a tukové látky z něho získané (včetně lanolinu)	Vyloučeno
1506	Ostatní živočišné tuky a oleje a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené	Vyloučeno
1515 30	Ricinový olej a jeho frakce	Vyloučeno
1515 90	Ostatní	U této podkapitoly je vyloučen jojobový olej. Ostatní produkty jsou zahrnuty pouze v případě, že jsou zpracované k použití jako potraviny.
1516 20	Rostlinné tuky a oleje a jejich frakce	Produkty jsou zahrnuty pouze v případě, že jsou zpracované k použití jako potraviny.
1518	Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, vařené, oxidované, dehydratované, sířené, foukané, polymerované za tepla ve vakuu nebo v inertním plynu nebo jinak chemicky upravené, jiné než uvedené v čísle 1516 ; směsi nebo přípravky z nepoživatelných živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo z frakcí různých tuků nebo olejů této kapitoly, jinde neuvedené ani nezahrnuté	Vyloučeno
1520	Glycerol surový; glycerolové vody a glycerolové louhy	Vyloučeno
1521	Rostlinné vosky (jiné než triglyceridy), včelí vosk a jiné hmyzí vosky a vorvanina (spermacet), též rafinované nebo barvené	Vyloučeno, s výjimkou rostlinných vosků, pokud jsou zpracované k použití jako potraviny.
17	CUKR A CUKROVINKY
18	KAKAO A KAKAOVÉ PŘÍPRAVKY
19	PŘÍPRAVKY Z OBILOVIN, MOUKY, ŠKROBU NEBO MLÉKA; JEMNÉ PEČIVO
20	PŘÍPRAVKY ZE ZELENINY, OVOCE, OŘECHŮ NEBO JINÝCH ČÁSTÍ ROSTLIN
21	RŮZNÉ JEDLÉ PŘÍPRAVKY
22	NÁPOJE, LIHOVINY A OCET
Následující kódy této kapitoly jsou vyloučeny nebo omezeny:
2201	Voda, včetně přírodních nebo umělých minerálních vod a sodovek, bez přídavku cukru nebo jiných sladidel, nearomatizovaná; led a sníh	Vyloučeno
2202	Voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná a jiné nealkoholické nápoje, vyjma ovocné nebo zeleninové šťávy čísla 2009	Vyloučeno
2208	Ethylalkohol nedenaturovaný s obsahem alkoholu nižším než 80 % obj.; destiláty, likéry a jiné lihové nápoje	Produkty jsou zahrnuty pouze v případě, že jsou zpracované ze zemědělských produktů k použití jako potraviny.
3301	Vonné silice (též deterpenované), včetně pevných a absolutních; pryskyřice; extrahované olejové pryskyřice; koncentráty vonných silic v tucích, nevysychavých olejích, voscích nebo podobných látkách, získané enfleuráží nebo macerací; vedlejší terpenické produkty vznikající při deterpenaci vonných silic; vodné destiláty a vodné roztoky vonných silic	Produkty jsou zahrnuty pouze v případě použití jako potraviny.

Podmínky:

Ekologické produkty uvedené v této příloze musí být nezpracovanými zemědělskými produkty vyprodukovanými v Chile a zpracovanými zemědělskými produkty určenými k použití jako potraviny, jež byly zpracovány v Chile s ekologicky vypěstovanými složkami, které byly vyprodukovány v Chile nebo byly do Chile dovezeny buď z Unie, nebo z některé třetí země v rámci režimu, který Unie uznává za rovnocenný v souladu s ustanoveními čl. 33 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91.

PŘÍLOHA II

Ekologické produkty z Unie, u kterých Chile uznává rovnocennost

Kódy a popis nomenklatury harmonizovaného systému		Poznámky
01	ŽIVÁ ZVÍŘATA	Produkty lovu volně žijících zvířat a ryb se za ekologickou produkci nepovažují.
02	MASO A JEDLÉ DROBY	Maso a jedlé droby pocházející z lovu volně žijících zvířat a ryb jsou vyloučeny.
03	RYBY A KORÝŠI, MĚKKÝŠI A JINÍ VODNÍ BEZOBRATLÍ	Rybolov volně žijících živočichů je vyloučen.
04	MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY; PTAČÍ VEJCE; PŘÍRODNÍ MED; JEDLÉ PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU, JINDE NEUVEDENÉ ANI NEZAHRNUTÉ
05	VÝROBKY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU, JINDE NEUVEDENÉ ANI NEZAHRNUTÉ
Následující kódy této kapitoly jsou vyloučeny:
0501	Lidské vlasy, nezpracované, též prané nebo odmaštěné; odpad z lidských vlasů
0502	Štětiny a chlupy z domácích nebo divokých prasat; jezevčí a jiné chlupy k výrobě kartáčnického zboží; odpad z těchto štětin a chlupů
0502 10	Štětiny a chlupy z domácích nebo divokých prasat a odpad z těchto štětin nebo chlupů
0502 90	Ostatní
0505	Kůže a jiné části ptáků s peřím nebo prachovým peřím, peří a části per (též s přistřiženými okraji) a prachové peří, neopracované nebo pouze čištěné, dezinfikované nebo preparované z důvodu konzervace; prášek a odpad z ptačích per nebo jejich částí
0506	Kosti a rohové kosti, neopracované, zbavené tuku, jednoduše opracované (avšak nepřiříznuté do tvaru), upravené kyselinou nebo zbavené klihu; prach a odpad z těchto produktů
0507	Slonovina, želvovina, kostice (včetně vousů) velryb a jiných mořských savců, rohy, parohy, kopyta, paznehty, drápy a zobáky, neopracované nebo jednoduše opracované, avšak nepřiříznuté do tvaru; prach a odpad z těchto produktů
0510	Ambra šedá, kastoreum, cibet a pižmo; kantaridy; žluč, též sušená; žlázy a jiné látky živočišného původu používané k přípravě farmaceutických výrobků, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo jinak prozatímně konzervované
0511 91	Ostatní
0511 99	Přírodní houby živočišného původu
06	ŽIVÉ DŘEVINY A JINÉ ROSTLINY; CIBULE, KOŘENY A PODOBNÉ; ŘEZANÉ KVĚTINY A OKRASNÁ ZELEŇ
Následující kódy této kapitoly jsou zahrnuty pouze v případě, že se jedná o nezpracované produkty
0603	Řezané květiny a poupata na kytice nebo k okrasným účelům, čerstvé, sušené, bělené, barvené, napuštěné nebo jinak upravené
0603 90	Ostatní
0604	Listoví, listy, větve a jiné části rostlin, bez květů nebo poupat, a trávy, mechy a lišejníky, na kytice nebo k okrasným účelům, čerstvé, sušené, bělené, barvené, napuštěné nebo jinak upravené
0604 90	Ostatní
07	JEDLÁ ZELENINA A NĚKTERÉ KOŘENY A HLÍZY
08	JEDLÉ OVOCE A OŘECHY; KŮRA CITRUSOVÝCH PLODŮ NEBO MELOUNŮ
09	KÁVA, ČAJ, MATÉ* A KOŘENÍ	* Vyloučeno
10	OBILOVINY
11	MLÝNSKÉ VÝROBKY; SLAD; ŠKROBY; INULIN; PŠENIČNÝ LEPEK
12	OLEJNATÁ SEMENA A OLEJNATÉ PLODY; RŮZNÁ ZRNA, SEMENA A PLODY; PRŮMYSLOVÉ NEBO LÉČIVÉ ROSTLINY; SLÁMA A PÍCNINY
Následující kódy této kapitoly jsou vyloučeny nebo omezeny:
1211	Rostliny a části rostlin (včetně semen a plodů) používané zejména ve voňavkářství, ve farmacii nebo jako insekticidy, fungicidy nebo k podobným účelům, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též řezané, drcené nebo v prášku	Produkty jsou zahrnuty pouze v případě, že jsou nezpracované nebo zpracované k použití jako potraviny nebo krmiva.
13	ŠELAK; GUMY, PRYSKYŘICE A JINÉ ROSTLINNÉ ŠŤÁVY A VÝTAŽKY
Následující kódy této kapitoly jsou vyloučeny nebo omezeny:
1301	Šelak; přírodní gumy, pryskyřice, klejopryskyřice a přírodní olejové pryskyřice (například balzámy)	Vyloučeno
1302	Rostlinné šťávy a výtažky; pektinové látky, pektináty a pektany; agar-agar a ostatní slizy a zahušťovadla získané z rostlin, též upravené	Produkty jsou zahrnuty pouze v případě, že jsou zpracované k použití jako potraviny nebo krmiva.
1302 11	Opium	Vyloučeno
1302 19	Ostatní	Vyloučeno
14	ROSTLINNÉ PLETACÍ MATERIÁLY; ROSTLINNÉ PRODUKTY, JINDE NEUVEDENÉ ANI NEZAHRNUTÉ
15	ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY
Následující kódy této kapitoly jsou vyloučeny nebo omezeny:
1501	Vepřový tuk (včetně sádla) a drůbeží tuk, jiné než čísla 0209 nebo 1503	Produkty jsou zahrnuty pouze v případě, že jsou zpracované k použití jako potraviny nebo krmiva.
1502	Lůj hovězí, ovčí nebo kozí, jiný než čísla 1503	Produkty jsou zahrnuty pouze v případě, že jsou zpracované k použití jako potraviny nebo krmiva.
1503	Stearin z vepřového sádla, olein z vepřového sádla, oleostearin, oleomargarín a olein z loje, neemulgované, nesmíchané ani jinak neupravené	Produkty jsou zahrnuty pouze v případě, že jsou zpracované k použití jako potraviny nebo krmiva.
1505	Tuk z ovčí vlny a tukové látky z něho získané (včetně lanolinu)	Vyloučeno
1506	Ostatní živočišné tuky a oleje a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené	Vyloučeno
1515 30	Ricinový olej a jeho frakce	Vyloučeno
1515 90	Ostatní	U této podkapitoly je vyloučen jojobový olej. Ostatní produkty jsou zahrnuty pouze v případě, že jsou zpracované k použití jako potraviny nebo krmiva.
1520	Glycerol surový; glycerolové vody a glycerolové louhy	Produkty jsou zahrnuty pouze v případě, že jsou zpracované k použití jako potraviny nebo krmiva.
1521	Rostlinné vosky (jiné než triglyceridy), včelí vosk a jiné hmyzí vosky a vorvanina (spermacet), též rafinované nebo barvené	Zahrnuty jsou pouze rostlinné vosky, pokud jsou zpracované k použití jako potraviny nebo krmiva.
16	PŘÍPRAVKY Z MASA, RYB NEBO KORÝŠŮ, MĚKKÝŠŮ NEBO JINÝCH VODNÍCH BEZOBRATLÝCH
17	CUKR A CUKROVINKY
18	KAKAO A KAKAOVÉ PŘÍPRAVKY
19	PŘÍPRAVKY Z OBILOVIN, MOUKY, ŠKROBU NEBO MLÉKA; JEMNÉ PEČIVO
20	PŘÍPRAVKY ZE ZELENINY, OVOCE, OŘECHŮ NEBO JINÝCH ČÁSTÍ ROSTLIN
21	RŮZNÉ JEDLÉ PŘÍPRAVKY
22	NÁPOJE, LIHOVINY A OCET
Následující kódy této kapitoly jsou vyloučeny nebo omezeny:
2201	Voda, včetně přírodních nebo umělých minerálních vod a sodovek, bez přídavku cukru nebo jiných sladidel, nearomatizovaná; led a sníh	Vyloučeno
2202	Voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná a jiné nealkoholické nápoje, vyjma ovocné nebo zeleninové šťávy čísla 2009	Vyloučeno
2208	Ethylalkohol nedenaturovaný s obsahem alkoholu nižším než 80 % obj.; destiláty, likéry a jiné lihové nápoje	Produkty jsou zahrnuty pouze v případě, že jsou zpracované ze zemědělských produktů k použití jako potraviny.
23	ZBYTKY A ODPADY Z POTRAVINÁŘSKÉHO PRŮMYSLU; PŘIPRAVENÉ KRMIVO
Následující kód této kapitoly je omezen:
2307	Vinný kal; surový vinný kámen	Surový vinný kámen je vyloučen.
3301	Vonné silice (též deterpenované), včetně pevných a absolutních; pryskyřice; extrahované olejové pryskyřice; koncentráty vonných silic v tucích, nevysychavých olejích, voscích nebo podobných látkách, získané enfleuráží nebo macerací; vedlejší terpenické produkty vznikající při deterpenaci vonných silic; vodné destiláty a vodné roztoky vonných silic	Produkty jsou zahrnuty pouze v případě použití jako potraviny.
45	KOREK A KORKOVÉ VÝROBKY	Produkty jsou zahrnuty pouze v případě, že jsou nezpracované.
53	OSTATNÍ ROSTLINNÁ TEXTILNÍ VLÁKNA; PAPÍROVÉ NITĚ A TKANINY Z PAPÍROVÝCH NITÍ	Produkty jsou zahrnuty pouze v případě, že jsou nezpracované.

Podmínky:

Ekologické produkty uvedené v této příloze musí být nezpracovanými a zpracovanými zemědělskými produkty, které byly vyprodukovány nebo zpracovány v Unii.

PŘÍLOHA III

Právní předpisy upravující ekologickou produkci použitelné v Unii

Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 ve znění nařízení Rady (ES) č. 517/2013

Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu, ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1358/2014

Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí, ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/931

PŘÍLOHA IV

Právní předpisy upravující ekologickou produkci použitelné v Chile

Zákon č. 20.089 ze dne 17. ledna 2006, který zavádí vnitrostátní systém certifikace zemědělských ekologických produktů

Vyhláška ministerstva zemědělství č. 3 ze dne 29. ledna 2016, kterou se schvaluje úprava zákona č. 20.089, který zavádí vnitrostátní systém certifikace zemědělských ekologických produktů

Vyhláška ministerstva zemědělství č. 2 ze dne 22. ledna 2016, kterou se schvalují technická pravidla zákona č. 20.089, který zavádí vnitrostátní systém certifikace zemědělských ekologických produktů

Usnesení národního ředitelství Služby pro rostlinnou a živočišnou výrobu č. 569 ze dne 7. února 2007, které stanoví standardy pro registraci subjektů certifikujících ekologické produkty

Usnesení národního ředitelství Služby pro rostlinnou a živočišnou výrobu č. 1110 ze dne 4. března 2008, kterým se schvaluje oficiální označení pro ekologické produkty a ekvivalenty

Usnesení národního ředitelství Služby pro rostlinnou a živočišnou výrobu č. 7880 ze dne 29. listopadu 2011, kterým se stanoví minimální obsah potvrzení o ekologickém zemědělství v rámci zákona č. 20.089

PŘÍLOHA V

Internetové adresy, na kterých se lze seznámit s právními předpisy uvedenými v příloze III a IV, včetně případných změn, zrušení, nahrazení nebo doplnění, jakož i konsolidovaných verzí, a s veškerou novou legislativou týkající se produktů uvedených v příloze I nebo II v souladu s čl. 8 odst. 3 písm. b):

Unie:	http://eur-lex.europa.eu
Chile:	http://www.sag.gob.cl/ambitos-de-accion/certificacion-de-productos-organicos-agricolas/132/normativas

14.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 331/23

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/2309

ze dne 13. prosince 2017

o provedení odpočtů z rybolovných kvót dostupných u určitých populací v roce 2017 z důvodu nadměrného rybolovu jiných populací v předchozích letech a o změně prováděcího nařízení (EU) 2017/1345

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (1), a zejména na čl. 105 odst. 1, 2, 3 a 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rybolovné kvóty na rok 2016 byly stanoveny:

—	nařízením Rady (EU) č. 1367/2014 (2),

—	nařízením Rady (EU) 2015/2072 (3),

—	nařízením Rady (EU) 2016/72 (4) a

—	nařízením Rady (EU) 2016/73 (5).

(2)

Rybolovné kvóty na rok 2017 byly stanoveny:

—	nařízením Rady (EU) 2016/1903 (6),

—	nařízením Rady (EU) 2016/2285 (7),

—	nařízením Rady (EU) 2016/2372 (8) a

—	nařízením Rady (EU) 2017/127 (9).

(3)	Podle čl. 105 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009 platí, že zjistí-li Komise, že členský stát překročil přidělené rybolovné kvóty, provede odpočty z budoucích rybolovných kvót tohoto členského státu.

(4)	Prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/1345 (10) byly stanoveny odpočty z rybolovných kvót u určitých populací v roce 2017 z důvodu nadměrného rybolovu v předchozích letech.

(5)	U některých členských států však nebylo možné na základě prováděcího nařízení (EU) 2017/1345 provést odpočty z kvót přidělených pro nadměrně odlovené populace, protože dané členské státy nemají v roce 2017 tyto kvóty k dispozici.

(6)

Podle čl. 105 odst. 5 nařízení (ES) č. 1224/2009 by se v případě, kdy není možné provést odpočty z populace, u níž došlo k přečerpání kvót, v roce následujícím po roce, v němž k přečerpání došlo, z důvodu, že daný členský stát nemá kvótu na uvedenou populaci k dispozici, mohou se odpočty provést z jiných populací, které jsou dostupné v téže zeměpisné oblasti nebo které mají stejnou komerční hodnotu. Podle sdělení Komise 2012/C 72/07 (11) by tyto odpočty měly být pokud možno provedeny z kvót přidělených pro populace ulovené stejným loďstvem, jako je loďstvo, které kvótu přečerpalo, s přihlédnutím k potřebě zabránit výmětům u smíšeného rybolovu.

(7)	S dotčenými členskými státy proběhly konzultace ohledně navrhovaných odpočtů z kvót přidělených pro jiné než nadměrně odlovené populace.

(8)

Španělsko přečerpalo v roce 2016 svou kvótu pro marlína bělavého v Atlantském oceánu (WHM/ATLANT). Na základě prováděcího nařízení (EU) 2017/1345 byl uplatněn náležitý odpočet z celého rozsahu kvóty pro marlína bělavého na rok 2017, v souladu s pokyny uvedenými ve sdělení 2012/C 72/07. Jelikož kvóta na rok 2017 pro marlína bělavého v Atlanském oceánu není dostatečná, požádalo Španělsko dopisem ze dne 9. srpna 2017, aby se zbývají odpočet, včetně zatím neprovedených odpočtů z předchozích let, uplatnil z kvóty na rok 2017 pro mečouna obecného v Atlantském oceánu severně od 5° s. š. (SWO/AN05N). Této žádosti by mělo být v souladu s čl. 105 odst. 5 nařízení (ES) č. 1224/2009 vyhověno.

(9)

Španělsko přečerpalo v roce 2016 svou kvótu pro tuňáka křídlatého v Atlantském oceánu severně od 5° s. š. (ALB/AN05N). Dopisem ze dne 20. července 2017 požádalo Španělsko o rozložení odpočtu do tří let. Na základě poskytnutých informací a vzhledem k tomu, že odstavec 5 doplňkového doporučení ICCAT č. 13-05, které se týká programu obnovy populace tuňáka křídlatého v severní části Atlantského oceánu (12), stanoví, že každé přečerpání kvóty musí být odpočteno v rozmezí maximálně dvou let, může být místo toho výjimečně přijato rozložení odpovídající odpočtu v rozmezí dvou let.

(10)

Španělské orgány odpovědné za rybolov kromě toho zjistily, že údaje o úlovcích tuňáka křídlatého v Atlantském oceánu severně od 5° s. š. za rok 2016, které byly předány Komisi, nejsou správné. Na základě opravených údajů, jež Španělsko předalo dne 4. srpna 2017, se zdá, že kvóta Španělska pro tuňáka křídlatého v Atlantském oceánu severně od 5° s. š. byla překročena o nižší množství, než které bylo vzato v úvahu pro odpočet stanovený prováděcím nařízením (EU) 2017/1345. Odpočet z kvóty Španělska pro tuňáka křídlatého v Atlantském oceánu severně od 5° s. š. na rok 2017 by proto měl být upraven.

(11)

Po vyhlášení prováděcího nařízení (EU) 2017/1345 portugalské orgány odpovědné za rybolov zjistily, že údaje o úlovcích mečouna obecného v Atlantském oceánu severně od 5° s. š. (SWO/AN05N) za rok 2016, které byly předány Komisi, nejsou správné. Na základě opravených údajů, jež Portugalsko předalo dne 22. srpna 2017, se zdá, že kvóta Portugalska pro mečouna obecného v Atlantském oceánu severně od 5° s. š. byla překročena o nižší množství, než které bylo vzato v úvahu pro odpočet stanovený prováděcím nařízením (EU) 2017/1345. Odpočet z kvóty Portugalska pro mečouna obecného v Atlantském oceánu severně od 5° s. š. na rok 2017 by proto měl být upraven.

(12)

Litva dne 17. května 2017 požádala o aktualizaci svých prohlášení o úlovcích makrely obecné ve vodách Unie v oblasti IIa, ve vodách Unie a vodách Norska oblasti IVa (MAC/*4 A-EN). Na základě aktualizovaných údajů předaných Litvou ten samý den se zdá, že Litva překročila v roce 2016 kvótu pro makrelu obecnou ve vodách Unie v oblasti IIa, vodách Unie a vodách Norska oblasti IVa, jakož i pro mateřskou populaci, konkrétně pro makrelu obecnou v oblastech VI, VII, VIIIa, VIIIb, VIIId a VIIIe, ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblasti Vb, v mezinárodních vodách oblastí IIa, XII a XIV (MAC/2CX14-). Do přílohy prováděcího nařízení (EU) 2017/1345 by proto měly být přidány odpovídající odpočty.

(13)

Spojené království informovalo Komisi dne 10. srpna 2017 o tom, že byly chybně nahlášeny vedlejší úlovky ostrouna obecného ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblastí I, V, VI, VII, VIII, XII a XIV (DGS/*15X14). Z oprav, které Spojené království provedlo v systému podávání zpráv o souhrnných úlovcích dne 30. srpna 2017, vyplývá, že vedlejší úlovky ostrouna obecného ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblastí I, V, VI, VII, VIII, XII a XIV jsou nižší než přidělená kvóta na rok 2016. Z přílohy prováděcího nařízení (EU) 2017/1345 by proto měly být vymazány odpovídající odpočty.

(14)	Oprava algoritmu systému podávání zpráv o souhrnných úlovcích v říjnu 2017 odhalila, že Dánsko překročilo svou kvótu pro krevetu severní ve vodách Grónska v oblasti NAFO 1 (PRA/N1GRN.). Příloha prováděcího nařízení (EU) 2017/1345 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(15)

Na základě změn v definicích oblastí populací podle nařízení (EU) 2017/127 s cílem umožnit podávání přesných zpráv o úlovcích by se nyní měly odpočty týkající se Nizozemska z důvodu překročení kvóty pro tresku tmavou v oblastech III a IV, ve vodách Unie oblastí IIa, IIIb, IIIc a subdivizí 22–32 (POK/2A34) v roce 2016 uplatňovat na kvótu pro tresku tmavou v oblastech IIIa a IV, ve vodách Unie oblasti IIa (POK/2C3A4) na rok 2017.

(16)

V roce 2017 Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) ve svém doporučení na základě referenčních ukazatelů za rok 2016 změnila oblasti řízení smačků rodu Ammodytes. Proto odpočty, které musí být provedeny u Dánska a Spojeného království z důvodu překročení kvóty pro smačky rodu Ammodytes ve vodách Unie oblasti řízení smačků rodu Ammodytes 1 (SAN/234_1) v roce 2016, budou provedeny z kvóty pro smačky rodu Ammodytes ve vodách Unie oblasti řízení smačků rodu Ammodytes 1r (SAN234_1R) na rok 2017.

(17)

Některé odpočty požadované na základě prováděcího nařízení (EU) 2017/1345 jsou navíc zřejmě větší než upravená kvóta dostupná pro rok 2017, v důsledku čehož není možné u dané kvóty odpočty provést v plném rozsahu. Podle sdělení 2012/C 72/07 by měla být zbývající množství odečtena z upravených kvót dostupných v následujících letech, dokud nebude kompenzováno celé nadměrně odlovené množství.

(18)	Prováděcí nařízení (EU) 2017/1345 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Rybolovné kvóty stanovené nařízeními (EU) 2016/1903, (EU) 2016/2285, (EU) 2016/2372 a (EU) 2017/127 na rok 2017 a uvedené v příloze I tohoto nařízení se sníží o odpočty z alternativních populací stanovené v uvedené příloze.

Článek 2

Příloha prováděcího nařízení (EU) 2017/1345 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. prosince 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

(2) Nařízení Rady (EU) č. 1367/2014 ze dne 15. prosince 2014, kterým se pro roky 2015 a 2016 stanoví rybolovná práva na některé populace hlubinných druhů ryb pro rybářská plavidla Unie (Úř. věst. L 366, 20.12.2014, s. 1).

(3) Nařízení Rady (EU) 2015/2072 ze dne 17. listopadu 2015, kterým se pro rok 2016 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři a kterým se mění nařízení (EU) č. 1221/2014 a (EU) 2015/104 (Úř. věst. L 302, 19.11.2015, s. 1).

(4) Nařízení Rady (EU) 2016/72 ze dne 22. ledna 2016, kterým se pro rok 2016 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací a kterým se mění nařízení (EU) 2015/104 (Úř. věst. L 22, 28.1.2016, s. 1).

(5) Nařízení Rady (EU) 2016/73 ze dne 18. ledna 2016, kterým se na rok 2016 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb v Černém moři (Úř. věst. L 16, 23.1.2016, s. 1).

(6) Nařízení Rady (EU) 2016/1903 ze dne 28. října 2016, kterým se pro rok 2017 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři a kterým se mění nařízení (EU) 2016/72 (Úř. věst. L 295, 29.10.2016, s. 1).

(7) Nařízení Rady (EU) 2016/2285 ze dne 12. prosince 2016, kterým se pro roky 2017 a 2018 stanoví rybolovná práva na některé populace hlubinných druhů ryb pro rybářská plavidla Unie a kterým se mění nařízení (EU) 2016/72 (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 32).

(8) Nařízení Rady (EU) 2016/2372 ze dne 19. prosince 2016, kterým se pro rok 2017 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Černém moři (Úř. věst. L 352, 23.12.2016, s. 26).

(9) Nařízení Rady (EU) 2017/127 ze dne 20. ledna 2017, kterým se pro rok 2017 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací (Úř. věst. L 24, 28.1.2017, s. 1).

(10) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1345 ze dne 18. července 2017 o provedení odpočtů z rybolovných kvót dostupných u určitých populací v roce 2017 z důvodu nadměrného rybolovu v předchozích letech (Úř. věst. L 186, 19.7.2017, s. 6).

(11) Sdělení Komise – Pokyny pro odpočet kvót podle čl. 105 odst. 1, 2 a 5 nařízení (ES) č. 1224/2009 (2012/C 72/07) (Úř. věst. C 72, 10.3.2012, s. 27).

(12) https://www.iccat.int/Documents/Recs/compendiopdf-e/2013-05-e.pdf

PŘÍLOHA I

ODPOČTY Z KVÓT PRO ALTERNATIVNÍ POPULACE

Členský stát

Kód druhu

Kód oblasti

Název druhu

Název oblasti

Povolené vykládky v roce 2016 (celkové upravené množství v kilogramech) (1)

Celkové úlovky v roce 2016 (množství v kilogramech)

Čerpání kvót (%)

Přečerpání v poměru k povolené vykládce (množství v kilogramech)

Násobící koeficient (2)

Dodatečný násobící koeficient (3) (4)

Zatím neprovedené odpočty z předchozích let (5) (množství v kilogramech)

Odpočty v roce 2017 (množství v kilogramech)

Odpočty již provedené u téže populace v roce 2017 (množství v kilogramech) (6)

Zbývající množství k odpočtu z alternativní populace (množství v kilogramech)

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

(7)

(8)

(9)

(10)

(11)

(12)

(13)

(14)

(15)

DGS

2AC4-C

Ostroun obecný

Vody Unie oblastí IIa a IV

2 118

Nepoužije se

2 118

Odpočet má být proveden z následující populace

ARU

34-C.

Stříbrnice atlantská

Vody Unie oblastí III a IV

2 118

DGS

2AC4-C

Ostroun obecný

Vody Unie oblastí IIa a IV

1 350

Nepoužije se

1 350

Odpočet má být proveden z následující populace

NEP

2AC4-C

Humr severský

Vody Unie oblastí IIa a IV

1 350

NOP

04-N.

Treska Esmarkova

Vody Norska oblasti IV

22 880

Nepoužije se

22 880

Odpočet má být proveden z následující populace

NOP

2A3A4.

Treska Esmarkova

IIIa, vody Unie oblastí IIa a IV

22 880

POK

1N2AB.

Treska tmavá

Vody Norska oblastí I a II

3 920

Nepoužije se

3 920

Odpočet má být proveden z následující populace

POK

2C3A4

Treska tmavá

IIIa a IV; vody Unie oblasti IIa

3 920

SAN

04-N.

Smaček rodu Ammodytes

Vody Norska oblasti IV

19 860

Nepoužije se

19 860

Odpočet má být proveden z následující populace

SAN

234_2R

Smaček rodu Ammodytes

Vody Unie IIa, IIIa a IV (oblast řízení smačkovitých 2)

19 860

BUM

ATLANT

Marlín modrý

Atlantský oceán

13 396

Nepoužije se

13 396

20 094

Odpočet má být proveden z následující populace

SWO

AN05N

Mečoun obecný

Atlantský oceán severně od 5° s. š.

20 094

GHL

1N2AB.

Platýs černý

Vody Norska oblastí I a II

9 000

27 600

306,67 %

18 600

1,0

27 900

Odpočet má být proveden z následující populace

RED

1N2AB

Okouníci rodu Sebastes

Vody Norska oblastí I a II

27 900

WHM

ATLANT

Marlín bělavý

Atlantský oceán

2 460

9 859

400,77 %

7 399

1,0

138 994

150 092

2 427

147 665

Odpočet má být proveden z následující populace

SWO

AN05N

Mečoun obecný

Atlantský oceán severně od 5° s. š.

147 665

POK

1/2/INT

Treska tmavá

Mezinárodní vody oblastí I a II

2 352

Nepoužije se

2 352

Odpočet má být proveden z následující populace

POK

2C3A4

Treska tmavá

IIIa a IV; vody Unie oblasti IIa

2 352

RED

51214S

Okouníci rodu Sebastes (pelagický druh žijící v mělkých vodách)

Vody Unie a mezinárodní vody oblasti V; mezinárodní vody oblastí XII a XIV

29 827

Nepoužije se

29 827

Odpočet má být proveden z následující populace

BLI

5B67-

Mník modrý

Vody Unie a mezinárodní vody oblastí Vb, VI a VII

29 827

POK

1N2AB.

Treska tmavá

Vody Norska oblastí I a II

5 969

Nepoužije se

5 969

Odpočet má být proveden z následující populace

HER

1/2-

Sleď obecný

Vody Unie, vody Faerských ostrovů, vody Norska a mezinárodní vody oblastí I a II

5 969

DGS

2AC4-C

Ostroun obecný

Vody Unie oblastí IIa a IV

1 260

Nepoužije se

1 260

Odpočet má být proveden z následující populace

COD

2A3AX4

Treska obecná

IV; vody Unie oblasti IIa; část oblasti IIIa, která nepatří do Skagerraku a Kattegatu

1 260

HAD

7X7A34

Treska jednoskvrnná

VIIIb-k, VIII, IX a X; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1

559

26 220

Nepoužije se

25 661

Odpočet má být proveden z následující populace

HAD

2AC4.

Treska jednoskvrnná

IV; vody Unie oblasti IIa

25 661

GHL

1N2AB.

Platýs černý

Vody Norska oblastí I a II

18 487

Nepoužije se

18 487

Odpočet má být proveden z následující populace

RED

1N2AB

Okouníci rodu Sebastes

Vody Norska oblastí I a II

18 487

DGS

2AC4-C

Ostroun obecný

Vody Unie oblastí IIa a IV

17 776

Nepoužije se

17 776

Odpočet má být proveden z následující populace

PLE

2A3AX4

Platýs evropský

IV; vody Unie oblasti IIa; část oblasti IIIa, která nepatří do Skagerraku a Kattegatu

17 776

(1) Kvóty dostupné členskému státu podle příslušných nařízení o rybolovných právech po zohlednění výměny rybolovných práv v souladu s čl. 16 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22), převodu kvót z roku 2015 do roku 2016 v souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 847/96 (Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3), článkem 5a nařízení Rady (EU) č. 1221/2014 (Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 16), článkem 18a nařízení Rady (EU) 2015/104 (Úř. věst. L 22, 28.1.2015, p. 1) nebo přerozdělení a odpočtu rybolovných práv v souladu s články 37 a 105 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009.

(2) Podle čl. 105 odst. 2 nařízení (ES) č. 1224/2009. Ve všech případech přečerpání, které se rovná nejvýše 100 tunám, se uplatní odpočet rovnající se přečerpání násobenému koeficientem 1,00.

(3) Podle čl. 105 odst. 3 nařízení (ES) č. 1224/2009 a za předpokladu, že rozsah přečerpání překročí 10 %.

(4) Písmeno „A“ značí, že byl uplatněn dodatečný násobící koeficient 1,5 z důvodu opakovaného přečerpání v letech 2014, 2015 a 2016. Písmeno „C“ značí, že byl uplatněn dodatečný násobící koeficient 1,5, jelikož se na populaci vztahuje víceletý plán.

(5) Zbývající množství, která nemohla být odečtena v roce 2016 podle nařízení (EU) 2016/2226 ve znění nařízení (EU) 2017/162 kvůli žádné nebo nedostačující kvótě.

(6) Množství, která mohla být odečtena z téže populace díky výměně rybolovných práv sjednané v souladu s čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013.

PŘÍLOHA II

„

PŘÍLOHA

ODPOČTY Z KVÓT PRO NADMĚRNĚ ODLOVENÉ POPULACE

Členský stát	Kód druhu	Kód oblasti	Název druhu	Název oblasti	Původní kvóta na rok 2016 (v kilogramech)	Povolené vykládky v roce 2016 (celkové upravené množství v kilogramech) (1)	Celkové úlovky v roce 2016 (množství v kilogramech)	Čerpání kvóty v poměru k povoleným vykládkám	Přečerpání v poměru k povolené vykládce (množství v kilogramech)	Násobící koeficient (2)	Dodatečný násobící koeficient (3) (4)	Zatím neprovedené odpočty z předchozích let (5) (množství v kilogramech)	Odpočty, které se mají provést v roce 2017 (množství v kilogramech) (6)	Odpočty již provedené v roce 2017 (množství v kilogramech) (7)	K odpočtu v roce 2018 a následujících letech (množství v kilogramech)
(1)	(2)	(3)	(4)	(5)	(6)	(7)	(8)	(9)	(10)	(11)	(12)	(13)	(14)	(15)	(16)
BE	SOL	7FG.	Jazyk obecný	VIIf a VIIg	487 000	549 565	563 401	102,52 %	13 836	/	/	/	13 836	13 836	/
BE	SOL	8AB.	Jazyk obecný	VIIIa a VIIIb	42 000	281 638	287 659	102,14 %	6 021	/	C (8)	/	6 021	6 021	/
BE	SRX	07D.	Rejnokovití	Vody Unie oblasti VIId	87 000	86 919	91 566	105,35 %	4 647	/	/	/	4 647	4 647	/
BE	T/B	2AC4-C	Pakambala velká a pakambala východoatlantská	Vody Unie oblastí IIa a IV	329 000	481 000	514 275	106,92 %	33 275 (9)	/	/	/	33 275	33 275	/
DE	DGS	2AC4-C	Ostroun obecný	Vody Unie oblastí IIa a IV	0	0	2 118	Nepoužije se	2 118	/	/	/	2 118	2 118	/
DE	MAC	2CX14-	Makrela obecná	VI, VII, VIIIa, VIIIb, VIIId a VIIIe; vody Unie a mezinárodní vody oblasti Vb; mezinárodní vody oblastí IIa, XII a XIV	22 751 000	21 211 759	22 211 517	104,71 %	999 758	/	/	/	999 758	999 758	/
DK	DGS	2AC4-C	Ostroun obecný	Vody Unie oblastí IIa a IV	0	0	1 350	Nepoužije se	1 350	/	/	/	1 350	1 350	/
DK	HER	1/2-	Sleď obecný	Vody Unie, vody Faerských ostrovů, vody Norska a mezinárodní vody oblastí I a II	7 069 000	10 331 363	10 384 320	100,51 %	52 957	/	/	/	52 957	52 957	/
DK	JAX	4BC7D	Kranasi rodu Trachurus a související	Vody Unie oblastí IVb, IVc a VIId	5 519 000	264 664	265 760	100,42 %	1 096	/	/	/	1 096	1 096	/
DK	MAC	2A34.	Makrela obecná	IIIa a IV; vody Unie oblastí IIa, IIIb, IIIc a subdivizí 22–32	19 461 000	13 354 035	14 677 440	109,91 %	1 323 405	/	/	/	1 323 405	1 323 405	/
DK	MAC	2A4 A-N	Makrela obecná	Vody Norska oblasti IIa a IVa	14 043 000	14 886 020	16 351 930	109,85 %	1 465 910	/	/	/	1 465 910	1 465 910	/
DK	NOP	04-N.	Treska Esmarkova	Vody Norska oblasti IV	0	0	22 880	Nepoužije se	22 880	/	/	/	22 880	22 880	/
DK	OTH	*2AC4C	Jiné druhy	Vody Unie oblastí IIa a IV	6 018 300	3 994 920	4 508 050	112,84 %	513 130	1,2	/	/	615 756	615 756	/
DK	POK	1N2AB.	Treska tmavá	Vody Norska oblastí I a II	/	0	3 920	Nepoužije se	3 920	/	/	/	3 920	3 920	/
DK	PRA	N1GRN.	Kreveta severní	Vody Grónska oblasti NAFO 1	1 300 000	2 700 000	2 727 690	101,03 %	27 690	/	/	/	27 690	27 690	/
DK	SAN	04-N.	Smaček rodu Ammodytes	Vody Norska oblasti IV	0	0	19 860	Nepoužije se	19 860	/	/	/	19 860	19 860	/
DK	SAN	234_1 (11)	Smaček rodu Ammodytes	Vody Unie oblasti řízení smačků rodu Ammodytes 1	12 263 000	12 517 900	12 525 750	100,06 %	7 850	/	/	/	7 850	7 850	/
ES	ALB	AN05N	Severoatlantský tuňák křídlatý	Atlantský oceán severně od 5° s. š.	14 917 370	14 754 370	16 645 498	112,82 %	1 891 128	1,2	/	/	2 269 354	1 134 677 (12)	1 134 677 (12)
ES	ALF	3X14-	Pilonoši rodu Beryx	Vody Unie a mezinárodní vody oblastí III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X, XII a XIV	67 000	86 159	79 185	91,90 %	– 6 974	/	/	817	0	0	/
ES	BSF	8910-	Tkaničnice tmavá	Vody Unie a mezinárodní vody oblastí VIII, IX a X	12 000	24 004	16 419	68,41 %	– 7 585	/	/	2 703	0	0	/
ES	BUM	ATLANT	Marlín modrý	Atlantský oceán	0	0	13 396	Nepoužije se	13 396	/	A	/	20 094	20 094	/
ES	COD	1/2B.	Treska obecná	I a IIb	13 192 000	9 730 876	9 731 972	100,01 %	1 096	/	/	/	1 096	1 096	/
ES	GHL	1N2AB.	Platýs černý	Vody Norska oblastí I a II	/	9 000	27 600	306,67 %	18 600	1,0	A	/	27 900	27 900	/
ES	GHL	N3LMNO	Platýs černý	NAFO 3LMNO	4 067 000	4 070 000	4 072 999	100,07 %	2 999	/	C (8)	/	2 999	2 999	/
ES	SRX	67AKXD	Rejnokovití	Vody Unie oblastí VIa, VIb, VIIa–c a VIIe–k	876 000	459 287	469 586	102,24 %	10 299	/	/	/	10 299	10 299	/
ES	SRX	89-C.	Rejnokovití	Vody Unie oblastí VIII a IX	1 057 000	925 232	956 878	103,42 %	31 646	/	A	131 767	179 236	179 236	/
ES	WHM	ATLANT	Marlín bělavý	Atlantský oceán	2 460	2 460	9 859	400,77 %	7 399	1,0	A	138 994	150 092	150 092 (13)	/
FR	LIN	04-C.	Mník mořský	Vody Unie oblasti IV	162 000	262 351	304 077	115,91 %	41 726	1,0	/	/	41 726	41 726	/
FR	POK	1/2/INT	Treska tmavá	Mezinárodní vody oblastí I a II	0	0	2 352	Nepoužije se	2 352	/	/	/	2 352	2 352	/
FR	RED	51214S	Okouníci rodu Sebastes (pelagický druh žijící v mělkých vodách)	Vody Unie a mezinárodní vody oblasti V; mezinárodní vody oblastí XII a XIV	0	0	29 827	Nepoužije se	29 827	/	/	/	29 827	29 827	/
FR	SBR	678-	Růžicha šedá	Vody Unie a mezinárodní vody oblastí VI, VII a VIII	6 000	28 817	31 334	108,72 %	2 517	/	/	/	2 517	2 517	/
FR	SRX	07D.	Rejnokovití	Vody Unie oblasti VIId	663 000	630 718	699 850	110,96 %	69 132	1,0	A	/	103 698	103 698	/
FR	SRX	67AKXD	Rejnokovití	Vody Unie oblastí VIa, VIb, VIIa–c a VIIe–k	3 255 000	3 641 000	39 254	101,08 %	39 254	/	/	/	39 254	39 254	/
FR	WHG	08.	Treska bezvousá	VIII	1 524 000	2 406 000	2 441 333	101,47 %	35 333	/	/	/	35 333	35 333	/
IE	PLE	7FG.	Platýs evropský	VIIf a VIIg	200 000	66 332	67 431	101,66 %	1 099	/	/	/	1 099	1 099	/
IE	POK	1N2AB.	Treska tmavá	Vody Norska oblastí I a II	/	0	5 969	Nepoužije se	5 969	/	/	/	5 969	5 969	/
IE	SRX	67AKXD	Rejnokovití	Vody Unie oblastí VIa, VIb, VIIa–c a VIIe–k	1 048 000	949 860	980 960	103,27 %	31 056	/	A (8)	/	31 056	31 056	/
LT	MAC	*4 A-EN	Makrela obecná	Vody Unie oblasti IIa, vody Unie a vody Norska oblasti IVa	0	900 000	901 557	100,17 %	1 557	/	/	/	1 557	1 557	/
LT	MAC	2CX14-	Makrela obecná	VI, VII, VIIIa, VIIIb, VIIId a VIIIe; vody Unie a mezinárodní vody oblasti Vb; mezinárodní vody oblastí IIa, XII a XIV	140 000	2 027 000	2 039 332	100,61 %	12 332	/	/	/	12 332	12 332	/
NL	DGS	2AC4-C	Ostroun obecný	Vody Unie oblastí IIa a IV	0	0	1 260	Nepoužije se	1 260	/	/	/	1 260	1 260	/
NL	HAD	7X7A34	Treska jednoskvrnná	VIIb-k, VIII, IX a X; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1	/	559	26 220	Nepoužije se	25 661	/	/	/	25 661	25 661	/
NL	HER	*25B-F	Sleď obecný	Oblasti II, Vb severně od 62° s. š. (vody Faerských ostrovů)	736 000	477 184	476 491	99,86 %	– 693	/	/	23 551	22 858	22 858	/
NL	OTH	*2 A-14	Vedlejší úlovky souvisící s kranasem obecným (drsnatec obecný, treska bezvousá a makrela obecná)	Vody Unie oblastí IIa, IVa, VI, VIIa-c, VIIe-k, VIIIa, VIIIb, VIIId a VIIIe; vody Unie a mezinárodní vody oblasti Vb; mezinárodní vody oblastí XII a XIV	1 663 800	1 777 300	2 032 689	114,37 %	255 389	1,2	/	/	306 467	306 467	/
NL	POK	2A34. (14)	Treska tmavá	IIIa a IV; vody Unie oblastí IIa, IIIb, IIIc a subdivizí 22–32	68 000	110 846	110 889	100,04 %	43 (10)	/	/	1 057	1 057	1 057	/
NL	T/B	2AC4-C	Pakambala velká a pakambala východoatlantská	Vody Unie oblastí IIa a IV	2 493 000	2 551 261	2 737 636	107,31 %	186 375	/	/	/	186 375	186 375	/
PT	BUM	ATLANT	Marlín modrý	Atlantský oceán	49 550	49 550	50 611	102,14 %	1 061	/	/	/	1 061	1 061	/
PT	GHL	1N2AB	Platýs černý	Vody Norska oblastí I a II	/	0	18 487	Nepoužije se	18 487	/	/	/	18 487	18 487	/
PT	MAC	8C3411	Makrela obecná	VIIIc, IX a X; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1	6 971 000	6 313 658	6 823 967	108,08 %	510 309	/	/	/	510 309	510 309	/
PT	SRX	89-C.	Rejnokovití	Vody Unie oblastí VIII a IX	1 051 000	1 051 000	1 068 676	101,68 %	17 676	/	/	/	17 676	17 676	/
PT	SWO	AN05N	Mečoun obecný	Atlantský oceán severně od 5° s. š.	1 161 950	1 541 950	1 560 248	101,19 %	18 298	/	/	/	18 298	18 298	/
UK	DGS	2AC4-C	Ostroun obecný	Vody Unie oblastí IIa a IV	0	0	17 776	Nepoužije se	17 776	/	/	/	17 776	17 776	/
UK	HER	4AB.	Sleď obecný	Vody Unie a vody Norska oblasti IV severně od 53° 30′ s. š.	70 348 000	70 710 390	73 419 998	103,83 %	2 709 608	/	/		2 709 608	2 709 608	/
UK	MAC	2CX14-	Makrela obecná	VI, VII, VIIIa, VIIIb, VIIId a VIIIe; vody Unie a mezinárodní vody oblasti Vb; mezinárodní vody oblastí IIa, XII a XIV	208 557 000	195 937 403	209 143 232	106,74 %	13 205 829	/	A (8)	/	13 205 829	13 205 829	/
UK	SAN	234_1 (11)	Smaček rodu Ammodytes	Vody Unie oblasti řízení smačků rodu Ammodytes 1	268 000	0	0	Nepoužije se	0	/	/	1 466 168	1 466 168	1 466 168	/
UK	SRX	67AKXD	Rejnokovití	Vody Unie oblastí VIa, VIb, VIIa–c a VIIe–k	2 076 000	2 006 000	2 008 431	100,12 %	2 431	/	/	/	2 431	2 431	/
UK	T/B	2AC4-C	Pakambala velká a pakambala východoatlantská	Vody Unie oblastí IIa a IV	693 000	522 000	544 680	104,34 %	22 680	/	/	/	22 680	22 680	/

“

(1) Kvóty dostupné členskému státu podle příslušných nařízení o rybolovných právech po zohlednění výměny rybolovných práv v souladu s čl. 16 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22), převodu kvót z roku 2015 do roku 2016 v souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 847/96 (Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3), článkem 5a nařízení Rady (EU) č. 1221/2014 (Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 16), článkem 18a nařízení Rady (EU) 2015/104 (Úř. věst. L 22, 28.1.2015, s. 1), čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 nebo přerozdělení a odpočtu rybolovných práv v souladu s články 37 a 105 nařízení (ES) č. 1224/2009.

(3) Podle čl. 105 odst. 3 nařízení (ES) č. 1224/2009 a za předpokladu, že rozsah přečerpání překročí 10 %.

(5) Zbývající množství, která nemohla být odečtena v roce 2016 podle nařízení (EU) 2016/2226 ve znění nařízení (EU) 2017/162 kvůli žádné nebo nedostačující kvótě.

(6) Odpočty, které se mají provést v roce 2017.

(7) Odpočty, které se mají provést v roce 2017 a které by se skutečně mohly použít vzhledem k dostupné kvótě ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost.

(8) Dodatečný násobící koeficient se nepoužije, protože přečerpání nedosahuje 10 % povolených vykládek.

(9) Na žádost Belgie jsou podle čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 847/96 povoleny vykládky dodatečných množství až do výše 10 % kvóty pro pakambalu velkou a pakambalu východoatlantskou.

(10) Množství menší než jedna tuna se nezohledňují.

(11) K odpočtu ze SAN/234_1R (oblast řízení populace smačkovitých 1r).

(12) Na žádost Španělska bude odpočet za rok 2017 činící 2 269 354 kg rovnoměrně rozložen do dvou let (2017 a 2018).

(13) Z čehož se 2 427 kilo odpočte z kvóty na roku 2017 pro WHM/ATLANT a 147 665 kilo se alternativně odpočte z kvóty na rok 2017 pro SWO/AN05N.

(14) K odpočtu z POK/2C3A4.

14.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 331/57

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2017/2315

ze dne 11. prosince 2017,

kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce a stanoví seznam zúčastněných členských států

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 46 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na Protokol č. 10 o stálé strukturované spolupráci stanovené článkem 42 Smlouvy o Evropské unii, připojený ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie,

s ohledem na návrh Spolkové republiky Německo, Španělského království, Francouzské republiky a Italské republiky,

s ohledem na stanovisko vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 42 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) stanoví, že členské státy, jejichž vojenské schopnosti splňují vyšší kritéria a které přijaly v této oblasti přísnější závazky s ohledem na vedení těch nejnáročnějších misí, naváží v rámci Unie stálou strukturovanou spolupráci.

(2)

Rada a vysoká představitelka obdržely dne 13. listopadu 2017 společné oznámení v souladu s čl. 46 odst. 1 Smlouvy o EU od dvaceti tří členských států a dne 7. prosince 2017 od dalších dvou členských států informující o záměru všech těchto členských států účastnit se stálé strukturované spolupráce s ohledem na skutečnost, že splňují výše uvedené požadavky a že přijaly vůči sobě navzájem v této oblasti přísnější závazky, jak jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí, a na základě všech ostatních prvků uvedených v oznámení, včetně preambule a obecných zásad stálé strukturované spolupráce uvedených v příloze I oznámení, jimž zůstávají v úplnosti oddány, a rovněž s odkazem na článek 42 Smlouvy o EU, včetně čl. 42 odst. 7 (1).

(3)	Přísnější závazky stanovené v příloze tohoto rozhodnutí jsou v souladu s plněním cílů stanovených v článku 1 protokolu č. 10 a se závazky podle článku 2 uvedeného protokolu.

(4)

Rozhodnutí členských států účastnit se stálé strukturované spolupráce je dobrovolné a jako takové nemá dopad na jejich svrchovanost ani zvláštní povahu bezpečnostní a obranné politiky některých členských států. Příspěvky zúčastněných členských států za účelem splnění přísnějších závazků v rámci stálé strukturované spolupráce budou poskytovány v souladu s jejich příslušnými ústavními předpisy.

(5)	K přísným závazkům v rámci stálé strukturované spolupráce patří zvyšovat počet společných a kooperativních projektů v oblasti obranných schopností. Takové projekty mohou být podporovány příspěvky z rozpočtu Unie v souladu se Smlouvami a s příslušnými nástroji a programy Unie.

(6)	Zúčastněné členské státy stanovily ve svých vnitrostátních prováděcích plánech svou schopnost plnit přísnější závazky, jež vůči sobě navzájem přijaly.

(7)	Jelikož byly splněny nezbytné podmínky, je vhodné, aby Rada přijala rozhodnutí o zřízení stálé strukturované spolupráce.

(8)	Každý další členský stát, který se v budoucnosti bude chtít účastnit stálé strukturované spolupráce, může svůj záměr tak učinit oznámit Radě a vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) v souladu s čl. 46 odst. 3 Smlouvy o EU.

(9)	Vysoký představitel bude plně zapojen do činností týkajících se stálé strukturované spolupráce.

(10)

Činnosti prováděné v rámci stálé strukturované spolupráce by měly být v souladu s dalšími opatřeními společné zahraniční a bezpečnostní politiky a dalšími politikami Unie. Rada a, v rámci svých pravomocí, vysoký představitel a Komise by měli spolupracovat s cílem dosáhnout ve vhodných případech maximální součinnosti.

(11)	V souladu s článkem 5 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného k Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní vypracovávání a provádění těch rozhodnutí a činností Unie, které mají vliv na obranu. Toto rozhodnutí proto není pro Dánsko závazné,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zřízení stálé strukturované spolupráce

V rámci Unie se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce mezi členskými státy, jejichž vojenské schopnosti splňují vyšší kritéria, jak je uvedeno v článku 1 protokolu č. 10, a které přijaly závazky v této oblasti, jak je uvedeno v článku 2 uvedeného protokolu, s ohledem na vedení těch nejnáročnějších misí, a přispívající k naplnění úrovně ambicí Unie.

Článek 2

Zúčastněné členské státy

Stálé strukturované spolupráce se účastní tyto členské státy:

—

Belgie,

—	Bulharsko,

—	Česká republika,

—

Německo,

—

Estonsko,

—

Irsko,

—

Řecko,

—	Španělsko,

—

Francie,

—	Chorvatsko,

—

Itálie,

—

Kypr,

—

Lotyšsko,

—

Litva,

—	Lucembursko,

—

Maďarsko,

—	Nizozemsko,

—

Rakousko,

—

Polsko,

—	Portugalsko,

—

Rumunsko,

—	Slovinsko,

—	Slovensko,

—

Finsko,

—

Švédsko.

Článek 3

Přísnější závazky v souladu s protokolem č. 10

1. V zájmu dosažení cílů stanovených v článku 1 protokolu č. 10 a závazků podle článku 2 uvedeného protokolu poskytnou zúčastněné členské státy příspěvky za účelem plnění přísnějších závazků, jež vůči sobě navzájem přijaly, jak jsou uvedeny v příloze.

2. Zúčastněné členské státy za tímto účelem každoročně přezkoumávají a podle potřeby aktualizují své vnitrostátní prováděcí plány, v nichž popisují, jakým způsobem budou plnit přísnější závazky, a uvádějí, jak budou plnit konkrétnější cíle, jež budou stanoveny v každé fázi. Aktualizované vnitrostátní prováděcí plány se předkládají ročně Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ) a Evropské obranné agentuře a zpřístupní se všem zúčastněným členským státům.

Článek 4

Řízení stálé strukturované spolupráce

1. Řízení stálé strukturované spolupráce je organizováno:

—	na úrovni Rady a

—	v rámci projektů prováděných skupinami zúčastněných členských států, které se na provedení těchto projektů vzájemně dohodly.

2. V souladu s čl. 46 odst. 6 Smlouvy o EU Rada přijme rozhodnutí a doporučení, jimiž:

a)	poskytne strategické směry a pokyny pro stálou strukturovanou spolupráci;

b)	stanoví pořadí plnění přísnějších závazků uvedených v příloze v průběhu dvou po sobě následujících úvodních fází (roky 2018–2020 a roky 2021–2025) a na začátku každé fáze vymezí konkrétnější cíle pro plnění přísnějších závazků uvedených v příloze;

aktualizuje a v případě nutnosti posílí přísnější závazky uvedené v příloze s ohledem na výsledky dosažené prostřednictvím stálé strukturované spolupráce, aby zohlednila měnící se bezpečnostní prostředí Unie. Taková rozhodnutí se přijímají zejména na konci jednotlivých fází uvedených v odst. 2 písm. b) na základě procesu strategického přezkumu, v němž se zhodnotí plnění závazků ze stálé strukturované spolupráce;

d)	zhodnotí příspěvky zúčastněných členských států ke splnění dohodnutých závazků v souladu s mechanismem popsaným v článku 6;

e)	sestaví seznam projektů, které mají být v rámci stálé strukturované spolupráce rozvíjeny, přičemž zohlední podporu rozvoje schopností i poskytnutí, v mezích dostupných prostředků a schopností, významné podpory operacím a misím společné bezpečnostní a obranné politiky;

f)	sestaví společný soubor pravidel řízení pro projekty, jejž by mohly zúčastněné členské státy účastnící se jednotlivého projektu podle potřeby danému projektu přizpůsobit;

g)	stanoví v patřičné době v souladu s čl. 9 odst. 1 obecné podmínky, za nichž by k účasti na jednotlivých projektech mohly být výjimečně přizvány třetí státy, a rozhodne v souladu s čl. 9 odst. 2, zda daný třetí stát tyto podmínky splňuje; a

h)	stanoví jakákoli jiná opatření nezbytná k dalšímu provádění tohoto rozhodnutí.

Článek 5

Projekty stálé strukturované spolupráce

1. V návaznosti na návrhy zúčastněných členských států, které mají v úmyslu účastnit se jednotlivého projektu, může vysoký představitel vydat doporučení týkající se určení a zhodnocení projektů stálé strukturované spolupráce na základě posouzení poskytnutých v souladu s článkem 7 pro rozhodnutí a doporučení Rady, která mají být přijata v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. e) poté, co Vojenský výbor EU vydá vojenské doporučení.

2. Zúčastněné členské státy, které mají v úmyslu navrhnout jednotlivý projekt, o tom informují ostatní zúčastněné členské státy v dostatečném předstihu před předložením svého návrhu, aby si zajistily podporu a umožnily jim se k návrhu připojit a předložit jej společně.

Členy projektu jsou zúčastněné členské státy, které příslušný návrh předložily. Seznam členů každého jednotlivého projektu se připojí k rozhodnutí Rady uvedenému v čl. 4 odst. 2 písm. e).

Zúčastněné členské státy účastnící se projektu se mohou vzájemně dohodnout, že přijmou další zúčastněné členské státy, které o účast na tomto projektu projeví zájem později.

3. Zúčastněné členské státy účastnící se projektu se vzájemně dohodnou na způsobu a rozsahu své spolupráce a řízení daného projektu. Zúčastněné členské státy účastnící se projektu pravidelně podle potřeby informují Radu o vývoji projektu.

Článek 6

Dohled, hodnocení a podávání zpráv

1. Rada v rámci čl. 46 odst. 6 Smlouvy o EU zajišťuje jednotu, soudržnost a účinnost stálé strukturované spolupráce. K dosažení těchto cílů přispívá rovněž vysoký představitel.

2. Vysoký představitel je plně zapojen do činností týkajících se stálé strukturované spolupráce v souladu s protokolem č. 10.

3. Vysoký představitel předkládá Radě výroční zprávu o stálé strukturované spolupráci. Tato zpráva vychází z příspěvků Evropské obranné agentury podle čl. 7 odst. 3 písm. a) a z příspěvků ESVČ podle čl. 7 odst. 2 písm. a). Ve zprávě vysokého představitele je popsán stav provádění stálé strukturované spolupráce, včetně toho, jak každý zúčastněný členský státe plní své závazky podle svého vnitrostátního prováděcího plánu.

Vojenský výbor EU předkládá Politickému a bezpečnostnímu výboru vojenské stanovisko a doporučení v souvislosti s každoročním procesem hodnocení stálé strukturované spolupráce.

Na základě výroční zprávy o stálé strukturované spolupráci, kterou předloží vysoký představitel, přezkoumá Rada jednou ročně, zda zúčastněné členské státy i nadále plní přísnější závazky uvedené v článku 3.

4. Jakékoli rozhodnutí o pozastavení účasti některého členského státu se přijme v souladu s čl. 46 odst. 4 Smlouvy o EU teprve poté, co byl pro daný členský stát stanoven jasně vymezený časový rámec pro individuální konzultace a reakci.

Článek 7

Podpora od ESVČ a Evropské obranné agentury

1. ESVČ včetně Vojenského štábu EU a Evropská obranná agentura pod vedením vysokého představitele, i v jeho funkci vedoucího Evropské obranné agentury, společně zajišťují pro stálou strukturovanou spolupráci nezbytné funkce sekretariátu jiné než na úrovni Rady a představují v tomto ohledu jediné kontaktní místo.

2. ESVČ včetně Vojenského štábu EU podporují fungování stálé strukturované spolupráce zejména tím, že:

a)	přispívají k hodnocení příspěvků zúčastněných členských států, pokud jde o operační aspekty, obsaženému ve výroční zprávě vysokého představitele o stálé strukturované spolupráci podle článku 6,

b)	koordinují posuzování návrhů projektů podle článku 5, zejména v oblastech dostupnosti, interoperability, flexibility a schopnosti nasazení sil. ESVČ včetně Vojenského štábu EU zejména posoudí, zda jsou navrhované projekty v souladu s operačními potřebami a do jaké míry k nim přispívají.

3. Evropská obranná agentura podporuje stálou strukturovanou spolupráci zejména tím, že:

a)	přispívá k hodnocení příspěvků zúčastněných členských států, pokud jde o schopnosti, obsaženému ve výroční zprávě vysokého představitele o stálé strukturované spolupráci podle článku 6, a zejména příspěvků učiněných v souladu s přísnějšími závazky podle článku 3,

usnadňuje projekty rozvoje schopností, zejména koordinací posuzování návrhů projektů podle článku 5, především v oblasti rozvoje schopností. Evropská obranná agentura podporuje členské státy zejména při zajišťování toho, aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojování se stávajícími iniciativami i v jiných institucionálních kontextech.

Článek 8

Financování

1. Správní výdaje, které orgánům Unie a ESVČ vzniknou při provádění tohoto rozhodnutí, jsou hrazeny z rozpočtu Unie. Správní výdaje Evropské obranné agentury podléhají jejím finančním pravidlům v souladu s rozhodnutím Rady (SZBP) 2015/1835 (2).

2. Provozní výdaje vzniklé v souvislosti s projekty prováděnými v rámci stálé strukturované spolupráce primárně ponesou zúčastněné členské státy, které se jednotlivého projektu účastní. Příspěvky ze souhrnného rozpočtu Unie mohou být na tyto projekty poskytnuty v souladu se Smlouvami a příslušnými nástroji Unie.

Článek 9

Účast třetích států na jednotlivých projektech

1. Obecné podmínky účasti třetích států na jednotlivých projektech jsou uvedeny v rozhodnutí Rady přijatém v souladu s čl. 4 odst. 2, jež může obsahovat vzor správního ujednání se třetími státy.

2. Rada v souladu s čl. 46 odst. 6 Smlouvy o EU rozhodne, zda třetí stát, jejž chce zúčastněný členský stát účastnící se daného projektu přizvat k účasti, splňuje požadavky stanovené v rozhodnutí uvedeném v odstavci 1 tohoto článku.

3. Je-li rozhodnutí uvedené v odstavci 2 kladné, mohou členské zúčastněné státy účastnící se projektu uzavřít s dotčeným třetím státem správní ujednání pro účely jeho účasti na daném projektu. Tato ujednání musí být v souladu s postupy a rozhodovací samostatností Unie.

Článek 10

Bezpečnostní pravidla

V souvislosti se stálou strukturovanou spoluprací se použijí ustanovení rozhodnutí Rady 2013/488/EU (3).

Článek 11

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 11. prosince 2017.

Za Radu

předsedkyně

F. MOGHERINI

(1) Oznámení se zveřejňuje současně s vyhlášením tohoto rozhodnutí (viz strana 65 v tomto čísle Úředního věstníku).

(2) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/1835 ze dne 12. října 2015, kterým se vymezuje statut, sídlo a způsob fungování Evropské obranné agentury (Úř. věst. EU L 266, 13.10.2015, s. 55).

(3) Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).

PŘÍLOHA

Seznam ambiciózních a přísnějších společných závazků přijatých zúčastněnými členskými státy v pěti oblastech stanovených v článku 2 protokolu č. 10

„a)	spolupracovat od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost za účelem dosažení schválených cílů týkajících se úrovně investičních výdajů na obranné vybavení a pravidelně tyto cíle přezkoumávat s ohledem na bezpečnostní situaci a mezinárodní odpovědnosti Unie,“

Na základě společných referenčních hodnot stanovených v roce 2007 členské státy přijímají tyto závazky:

1)	pravidelně zvyšovat rozpočty na obranu v reálném vyjádření v zájmu dosažení dohodnutých cílů;

postupně, ve střednědobém horizontu zvyšovat výdaje na investice do obrany až do výše 20 % celkových výdajů na obranu (společná referenční hodnota) s cílem vyřešit nedostatky v oblasti strategických schopností účastí na projektech zaměřených na obranné schopnosti v souladu s plánem rozvoje schopností a koordinovaným každoročním přezkumem v oblasti obrany;

3)	zvyšovat počet společných a kooperativních projektů v oblasti strategických obranných schopností. Tyto společné a kooperativní projekty by měly být podle potřeby a v náležité míře podporovány prostřednictvím Evropského obranného fondu;

4)	zvyšovat výdaje vyčleněné na obranný výzkum a technologie s cílem přiblížit se 2 % celkových výdajů na obranu (společná referenční hodnota);

5)	zavést pravidelný přezkum těchto závazků (s cílem dosáhnout potvrzení Radou);

„b)	vzájemně v co největší míře slaďovat obranná zařízení, zejména harmonizací identifikace svých vojenských potřeb, sdružováním a případně specializací svých obranných prostředků a schopností a podporou spolupráce v oblasti výcviku a logistiky;“

6)	zastávat významnou úlohu v rozvoji schopností v Unii, mimo jiné v rámci koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany, s cílem zajistit dostupnost schopností nezbytných k dosažení příslušné úrovně ambicí v Evropě;

7)	podporovat v maximální možné míře koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany a současně brát na vědomí jeho dobrovolnou povahu a individuální omezení na straně jednotlivých členských států;

8)	intenzivně zapojit budoucí Evropský fond pro obranu do nadnárodního zadávání zakázek, které mají pro Unii prokazatelnou přidanou hodnotu;

9)	vypracovat harmonizované požadavky pro všechny projekty zaměřené na rozvoj kapacit dohodnuté zúčastněnými členskými státy;

10)	zvážit možnost společného využití stávajících schopností k optimalizaci dostupných zdrojů a zlepšení jejich celkové účinnosti;

11)	zajistit intenzivnější úsilí ve spolupráci na kybernetické obraně, například ve sdílení informací, odborné přípravě a operativní podpoře.

„c)	přijímat konkrétní opatření k posílení disponibility, interoperability, flexibility a schopnosti nasazení svých sil, zejména určením společných cílů týkajících se rozmístění sil, včetně případného přezkumu svých vnitrostátních rozhodovacích postupů;“

12)

pokud jde o dostupnost a schopnost nasazení sil, závazek zúčastněných členských států:

—	zajistit disponibilitu útvarů schopných strategického nasazení pro účely realizace příslušné úrovně ambicí Unie navíc k možnému nasazení bojového uskupení Unie. Součástí toho závazku nejsou ani síly připravené k okamžité reakci ani síly ve stálé pohotovosti, ani pohotovostní rezervní síly;

—	vytvořit robustní nástroj (například databázi) pro evidenci dostupných a rychle nasaditelných schopností s cílem usnadnit a urychlit proces vytváření sil, přístupný pouze zúčastněným členským státům a přispívajícím zemím;

—	usilovat o urychlené přijetí politického závazku na úrovni státu, včetně případného provedení přezkumu vnitrostátních rozhodovacích procesů;

—

poskytnout, v mezích dostupných prostředků a schopností, významnou podporu operacím (například operaci EUFOR) a misím (například výcvikovým misím Unie) společné bezpečnostní a obranné politiky – poskytnutí personálu, vybavení, infrastruktury a odborné přípravy, podpory při výcviku či jinak – na základě jednomyslného rozhodnutí Rady, přičemž nejsou dotčena žádná rozhodnutí o příspěvcích k operacím společné bezpečnostní a obranné politiky ani žádná ústavní omezení;

—

významným způsobem přispět k bojovým uskupením Unie potvrzením příspěvků v zásadě alespoň se čtyřletým předstihem, při stanoveném období pohotovosti v souladu s koncepcí bojového uskupení Unie a povinnost pořádat cvičení bojového uskupení Unie pro účely soudržného seskupení sil bojového uskupení Unie (zastřešující stát) nebo se těchto cvičení účastnit (všechny členské státy účastnící se bojového uskupení Unie);

—	zjednodušit a sjednotit postupy pro přeshraniční vojenskou přepravu, a umožnit tak rychlé nasazení vojenského materiálu a personálu;

13)

pokud jde o interoperabilitu sil, závazek zúčastněných členských států:

—

rozvíjet interoperabilitu svých sil prostřednictvím:

—	závazku dohodnout společná hodnotící a validační kritéria pro seskupení sil bojového uskupení Unie, která budou v souladu se standardy NATO, při současném zachování vnitrostátní certifikace;

—	závazku dohodnout společné technické a operativní standardy sil s tím, že je nezbytné zajistit interoperabilitu s NATO;

—

optimalizovat nadnárodní struktury: zúčastněné členské státy by se mohly zavázat k tomu, že se zapojí a budou zastávat aktivní úlohu v hlavních stávajících a případných budoucích strukturách zapojených do evropské vnější činnosti ve vojenské oblasti (EUROCORPS, EUROMARFOR, EUROGENDFOR, MCCE/ATARES/SEOS);

14)	závazek zúčastněných členských států usilovat o ambiciózní přístup ke společnému financování vojenských operací a misí společné bezpečnostní a obranné politiky nad rámec toho, co bude v souladu s rozhodnutím Rady o mechanismu Athena vymezeno jako společné náklady;

„d)	spolupracovat na zajištění toho, že přijímají nezbytná opatření pro nápravu, a to i prostřednictvím mnohonárodního přístupu a aniž jsou dotčeny takové závazky v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy, nedostatků zjištěných v rámci „Mechanismu pro rozvoj schopností“;“

15)	napomáhat k řešení nedostatků ve schopnostech zjištěných podle plánu rozvoje schopností a koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany. Tyto projekty v oblasti schopností zvýší strategickou samostatnost Evropy a posílí Evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany;

16)	při řešení nedostatků v oblasti schopností zjištěných na vnitrostátní úrovni považovat za prioritu evropský kooperativní přístupu a výlučně vnitrostátní přístup používat v zásadě až po posouzení této možnosti;

17)	zúčastnit se alespoň jednoho projektu v rámci stálé strukturované spolupráce, který rozvíjí nebo poskytuje schopnosti, jež členské státy označily jako strategicky relevantní;

„e)	případně se účastnit vývoje hlavních společných nebo evropských programů pro výbavu v rámci Evropské obranné agentury.“

18)	využívat Evropskou obrannou agenturu jako evropské fórum pro společný rozvoj schopností a pro potřeby správy kooperativních programů přednostně využívat Organizaci pro vzájemnou spolupráci v oblasti vyzbrojování;

19)	zajistit, aby všechny projekty týkající se schopností vedené zúčastněnými členskými státy přispívaly ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu pomocí vhodné průmyslové politiky, která zamezí zbytečnému překrývání činností;

20)	zajistit, aby kooperativní programy – z nichž musí mít prospěch pouze subjekty, které prokazatelně přinášejí přidanou hodnotu na území Unie – a akviziční strategie zúčastněných členských států měly pozitivní dopad na Evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany.

PŘEKLAD

Oznámení o stálé strukturované spolupráci (PESCO) určené radě a vysoké představitelce unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Preambule

Zúčastněné členské státy,

připomínajíce, že Unie provádí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku založenou na „stále se zvyšujícím sbližování činností členských států“ (čl. 24 odst. 2 SEU) a že nedílnou součástí společné zahraniční a bezpečnostní politiky je společná bezpečnostní a obranná politika (SBOP);

poukazujíce na to, že společná bezpečnostní a obranná politika zajišťuje Unii operační schopnost, která se opírá o civilní a vojenské prostředky, a že posílení bezpečnostní a obranné politiky si vyžádá úsilí členských států v oblasti schopností;

připomínajíce rovněž odhodlání Evropské unie a jejích členských států zasazovat se o světový pořádek založený na pravidlech, jehož klíčovým principem je multilateralismus a ústředním aktérem Organizace spojených národů;

připomínajíce čl. 42 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii (SEU), v němž je uvedeno, že „Členské státy, jejichž vojenské schopnosti splňují vyšší kritéria a které přijaly v této oblasti přísnější závazky s ohledem na vedení těch nejnáročnějších misí, naváží v rámci Unie stálou strukturovanou spolupráci“ (PESCO);

poukazujíce na to, že PESCO by mohla významně přispět k naplnění úrovně ambicí EU, mimo jiné i v souvislosti s nejnáročnějšími misemi a operacemi, a že by mohla usnadnit rozvoj obranných schopností členských států prostřednictvím intenzivního zapojení do projektů nadnárodního zadávání zakázek a intenzivní spolupráce s vhodnými průmyslovými subjekty včetně malých a středních podniků, jakož i posílit evropskou spolupráci v oblasti obrany, a to při plném využití Smluv;

majíce na zřeteli cíle stálé strukturované spolupráce a závazky členských států těchto cílů dosáhnout, jak jsou stanoveny v Protokolu č. 10 o stálé strukturované spolupráci a uvedeny v článku 46 SEU;

připomínajíce, že Evropská rada na zasedání konaném dne 15. prosince 2016 konstatovala, že Evropané musejí převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost, a že v zájmu posílení evropské bezpečnosti a obrany ve složitém geopolitickém prostředí a zajištění lepší ochrany svých občanů Evropská rada potvrdila předchozí závazky přijaté v tomto ohledu a zdůraznila, že je zapotřebí učinit ještě více, mimo jiné tím, že budou vyčleněny dostatečné další zdroje, a to při zohlednění situace jednotlivých členských států a jejich právních závazků a v případě členských států, které jsou rovněž členy NATO, i s ohledem na pokyny NATO v oblasti výdajů na obranu;

připomínajíce rovněž, že Evropská rada také vyzvala k posílení spolupráce za účelem rozvoje nezbytných schopností, jakož i k závazku poskytnout tyto schopnosti v případě potřeby k dispozici, a že konstatovala, že Evropská unie a její členské státy musejí být schopny přispět rozhodujícím způsobem ke kolektivnímu úsilí, a stejně tak jednat samostatně, kdykoli a kdekoli to je nutné, a s partnery, kdykoli je to možné;

poukazujíce na to, že Evropská rada na zasedání v červnu roku 2017 uvedla, že pro dosažení úrovně ambicí EU schválené Evropskou radou v prosinci roku 2016 má zásadní význam společná příprava projektů zaměřených na schopnosti, na nichž se společně dohodnou členské státy v zájmu řešení stávajících závažných nedostatků a vývoje technologií budoucnosti; přivítala sdělení Komise o Evropském obranném fondu, který se skládá z části zaměřené na výzkum a z části zaměřené na schopnosti; a vyzvala členské státy, aby určily vhodné projekty zaměřené na schopnosti pro Evropský obranný fond a pro Program rozvoje evropského obranného průmyslu;

připomínajíce zejména skutečnost, že Evropská rada vyzvala vysokou představitelku k předložení návrhů, pokud jde o prvky a možnosti pro účely inkluzivní stálé strukturované spolupráce na základě modulárního přístupu a nastínění možných projektů;

připomínajíce, že Rada pro zahraniční věci se dne 6. března 2017 shodla na tom, že je třeba pokračovat v práci na inkluzivní stálé strukturované spolupráci na základě modulárního přístupu, která by měla být otevřena všem členským státům, které jsou ochotny přijmout nezbytné přísné závazky a splnit stanovená kritéria, a to na základě čl. 42 odst. 6 a článku 46 Smlouvy a Protokolu č. 10 připojeného ke Smlouvě;

odhodlány dosáhnout v souladu s čl. 42 odst. 2 SEU nové úrovně postupného vymezování společné obranné politiky Unie zavedením stálé strukturované spolupráce v rámci Unie; zohledňujíce přitom zvláštní povahu bezpečnostní a obranné politiky všech členských států;

připomínajíce povinnost vyplývající z čl. 42 odst. 7 SEU vzájemně si poskytovat pomoc a podporu;

připomínajíce, že podle čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii musí být závazky a spolupráce v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky „v souladu se závazky v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy, která zůstává pro ty členské státy, které jsou jejími členy, základem jejich společné obrany a fórem pro její provádění“;

zdůrazňujíce, že Evropská rada se na zasedání ve dnech 22. a 23. června 2017 shodla na tom, že je třeba zahájit inkluzivní a ambiciózní stálou strukturovanou spolupráci (PESCO), a reagujíce na mandát Evropské rady vypracovat do tří měsíců „společný seznam kritérií a pevných závazků, plně v souladu s čl. 42 odst. 6 a článkem 46 SEU a Protokolem č. 10 připojeným ke Smlouvě – a to i s ohledem na nejnáročnější mise –, […], jehož součástí bude přesný harmonogram a konkrétní mechanismy hodnocení, s cílem umožnit členským státům, které toho budou schopny, aby neprodleně oznámily svůj záměr účastnit se“;

OZNAMUJÍ TÍMTO Radě a vysoké představitelce Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku svůj záměr účastnit se stálé strukturované spolupráce;

VYZÝVAJÍ Radu k přijetí rozhodnutí, kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce, v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy o Evropské unii a Protokolu č. 10 připojeného k této Smlouvě a na základě zásad vymezených v příloze I, společných přísnějších závazků uvedených v příloze II, jakož i návrhů týkajících se řízení obsažených v příloze III;

PŘEDLOŽÍ předtím, než Rada přijme rozhodnutí o zřízení stálé strukturované spolupráce, vnitrostátní prováděcí plán dokládající, že jsou schopny splnit přísnější závazky uvedené v příloze II.

V Bruselu dne třináctého listopadu dva tisíce sedmnáct.

*	Irsko oznámilo dne 7. prosince 2017 Radě a vysoké představitelce svůj úmysl účastnit se PESCO a připojilo se k tomuto společnému oznámení.

*	Portugalská republika oznámila dne 7. prosince 2017 Radě a vysoké představitelce svůj úmysl účastnit se PESCO a připojila se k tomuto společnému oznámení.

PŘÍLOHA I - ZÁSADY PESCO

„Stálá strukturovaná spolupráce“ je stanovena v článcích 42 a 46 Smlouvy o Evropské unii a v Protokolu č. 1) připojeném k této Smlouvě. Lze ji aktivovat pouze jednou a zřizuje se rozhodnutím Rady, jež musí přijmout kvalifikovaná většina, s cílem vytvořit v oblasti obrany uskupení všech členských států, které mají o spolupráci v této oblasti zájem, „jejichž vojenské schopnosti splňují vyšší kritéria“ a které přijaly „přísnější závazky s ohledem na vedení těch nejnáročnějších misí“ a operací.

PESCO je ambiciózní, závazný a inkluzivní evropský právní rámec pro investice do bezpečnosti a obrany území EU a jejích občanů. PESCO rovněž představuje pro všechny členské státy významný politický rámec ke zlepšení jejich příslušných vojenských prostředků a obranných schopností prostřednictvím dobře koordinovaných iniciativ a konkrétních projektů na základě přísnějších závazků. Posílené obranné schopnosti členských států EU budou přínosné i pro NATO. Posílí evropský pilíř v rámci této aliance a budou odpovědí na opakované výzvy k vyváženějšímu sdílení zátěže na obou stranách Atlantiku.

PESCO je zásadním krokem k posílení společné obranné politiky. Mohla by být jedním z prvků možného vývoje směrem ke společné obraně, pokud by o tom Rada jednomyslně rozhodla (jak je stanoveno v čl. 42 odst.2 SEU). Dlouhodobou vizí v rámci PESCO by mohlo být vytvoření soudržné struktury s celým spektrem sil, jež by doplňovala NATO, které bude pro jeho členy i nadále základem kolektivní obrany.

Inkluzivní PESCO považujeme za nejdůležitější nástroj na podporu společné bezpečnosti a obrany v oblasti, v níž je zapotřebí větší soudržnost, kontinuita, koordinace a spolupráce. Evropské úsilí vyvíjené za tímto účelem musí být jednotné, koordinované a smysluplné a musí být založeno na společně dohodnutých politických pokynech.

PESCO nabízí spolehlivý a závazný právní rámec jako součást institucionálního rámce EU. Zúčastněné členské státy splní své přísné závazky, přičemž potvrzují, že zřízení a provádění stálé strukturované spolupráce budou realizovány v plném souladu s ustanoveními Smlouvy o EU a protokoly k ní připojenými a při respektování ústavních předpisů členských států.

Povinná povaha závazků v rámci PESCO bude zajištěna prostřednictvím každoročního pravidelného hodnocení, prováděného vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku za podpory zejména Evropské obranné agentury (EDA), pokud jde o aspekty rozvoje schopností (popsané především v článku 3 Protokolu č. 10), a ESVČ, včetně Vojenského štábu EU a dalších struktur SBOP, pokud jde o operativní aspekty PESCO. Prostřednictvím PESCO by Unie mohla pokročit směrem k soudržné struktuře s celým spektrem sil, neboť PESCO by stávající nebo budoucí struktury a úsilí orientované zdola nahoru doplnila o koordinaci a pokyny ve směru shora dolů.

PESCO by členským státům poskytla příležitost ke zlepšení obranných schopností prostřednictvím účasti na dobře koordinovaných iniciativách a konkrétních společných projektech, s potenciálním využitím stávajících regionálních klastrů. Účast na PESCO je dobrovolná a nemá žádný dopad na národní svrchovanost.

Inkluzivní PESCO je jednoznačným politickým signálem pro naše občany a pro vnější svět, že vlády členských států EU přistupují ke společné bezpečnosti a obraně se vší vážností a usilují o jejich posílení. Pro občany EU to znamená větší bezpečnost a jasný důkaz, že všechny členské státy jsou ochotny podporovat společnou bezpečnost a obranu v zájmu dosažení cílů stanovených v globální strategii EU.

PESCO bude orientována na výsledky a měla by umožnit hmatatelný pokrok v oblasti investičních výdajů na obranné vybavení, cílů spolupráce při rozvoji schopností a disponibility nasaditelných obranných schopností pro kombinované mise a operace, při uznání zásady „jednoho souboru sil“. Hlavním hybným faktorem rozvoje schopností v rámci PESCO bude odstranění nedostatků ve schopnostech v souvislosti s úrovní ambicí EU a s cíli a prioritami společné bezpečnostní a obranné politiky.

„Inkluzivní“ a „modulární“ povaha PESCO, jak ji v prosinci 2016 popsala Evropská rada, nesmí vést k omezení spolupráce. Cíl, jímž je „ambiciózní“ PESCO, znamená, že všechny členské státy, které se jí účastní, se musejí řídit společným seznamem cílů a závazků. Jak připomněla Evropská rada na zasedání v červnu 2017, PESCO je „inkluzivní a ambiciózní“.

Následující seznam závazků musí pomoci dosáhnout úrovně ambicí EU, jak byla vymezena v závěrech Rady ze dne 14. listopadu 2016 a potvrzena Evropskou radou v prosinci 2016, a posílit tak strategickou samostatnost Evropanů i EU.

PŘÍLOHA II –SEZNAM AMBICIÓZNÍCH A PŘÍSNĚJŠÍCH SPOLEČNÝCH ZÁVAZKŮ V PĚTI OBLASTECH STANOVENÝCH ČLÁNKEM 2 PROTOKOLU č. 10

„a)	spolupracovat od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost za účelem dosažení schválených cílů týkajících se úrovně investičních výdajů na obranné vybavení a pravidelně tyto cíle přezkoumávat s ohledem na bezpečnostní situaci a mezinárodní odpovědnosti Unie,“

Na základě společných referenčních hodnot stanovených v roce 2007 přijímají zúčastněné členské státy tyto závazky:

1.	pravidelně navyšovat rozpočty na obranu v reálném vyjádření v zájmu dosažení dohodnutých cílů;

postupně, ve střednědobém horizontu navyšovat výdaje na investice do obrany až do výše 20 % celkových výdajů na obranu (společná referenční hodnota) s cílem vyřešit nedostatky v oblasti strategických schopností prostřednictvím účasti na projektech zaměřených na obranné schopnosti, a to v souladu s plánem rozvoje schopností (CDP) a koordinovaným každoročním přezkumem v oblasti obrany (CARD);

3.	zvyšovat počet společných a „kooperativních“ projektů v oblasti strategických obranných schopností. Tyto společné a kooperativní projekty by měly být v případě potřeby a v odpovídající míře podporovány prostřednictvím Evropského obranného fondu;

4.	zvyšovat výdaje vyčleněné na obranný výzkum a technologie s cílem přiblížit se 2 % celkových výdajů na obranu (společná referenční hodnota);

5.	zavést pravidelný přezkum těchto závazků (s cílem dosáhnout potvrzení ze strany Rady);

„b)	vzájemně v co největší míře slaďovat obranná zařízení, zejména harmonizací identifikace svých vojenských potřeb, sdružováním a případně specializací svých obranných prostředků a schopností a podporou spolupráce v oblasti výcviku a logistiky;“

6.	zastávat významnou úlohu v rozvoji schopností v rámci EU, mimo jiné v kontextu přezkumu CARD, s cílem zajistit dostupnost schopností nezbytných k dosažení příslušné úrovně ambicí v Evropě.

7.	závazek podporovat v maximální možné míře přezkum CARD a současně vzít na vědomí jeho dobrovolnou povahu a konkrétní omezení na straně jednotlivých členských států;

8.	závazek intenzivně zapojit budoucí Evropský fond pro obranu do nadnárodního zadávání zakázek, které mají pro EU prokazatelnou přidanou hodnotu;

9.	závazek vypracovat harmonizované požadavky pro všechny projekty zaměřené na rozvoj kapacit, a to na základě dohody zúčastněných členských států.

10.	závazek zvážit možnost společného využití stávajících schopností s cílem optimalizovat dostupné zdroje a zlepšit jejich celkovou účinnost;

11.	závazek zajistit intenzivnější úsilí v rámci spolupráce v oblasti kybernetické obrany, pokud jde například o sdílení informací, odbornou přípravu a operativní podporu.

„c)	přijímat konkrétní opatření k posílení disponibility, interoperability, flexibility a schopnosti nasazení svých sil, zejména určením společných cílů týkajících se rozmístění sil, včetně případného přezkumu svých vnitrostátních rozhodovacích postupů;“

12.

Pokud jde o dostupnost a schopnost nasazení sil, zúčastněné členské státy se zavazují:

—

zajistit disponibilitu útvarů schopných strategického nasazení pro účely realizace příslušné úrovně ambicí EU, a to jako doplněk možného nasazení bojového uskupení EU. Součástí toho závazku nejsou ani síly připravené k okamžité reakci (readiness force) ani síly ve stálé pohotovosti (standing force) ani pohotovostní rezervní síly (stand by force);

—	vytvořit robustní nástroj (např. databázi) pro evidenci dostupných a rychle nasaditelných schopností s cílem usnadnit a urychlit proces vytváření sil, přičemž tento nástroj bude přístupný pouze zúčastněným členským státům a přispívajícím zemím;

—	usilovat o urychlené přijetí politického závazku na vnitrostátní úrovni a rovněž případně provést přezkum vnitrostátních rozhodovacích procesů;

—

poskytnout v rámci dostupných prostředků a schopností významnou podporu operacím a misím SBOP (např. operaci EUFOR nebo výcvikovým misím EU) – např. poskytnutí personálu, vybavení, infrastruktury a odborné přípravy, podpora při výcviku –, a to na základě jednomyslného rozhodnutí Rady, přičemž nejsou dotčena žádná rozhodnutí o příspěvcích k operacím SBOP ani žádná ústavní omezení;

—

významným způsobem přispět k bojovým uskupením EU (EU BG), a to potvrzením příspěvků v zásadě alespoň se čtyřletým předstihem, přičemž je stanoveno období pohotovosti v souladu s koncepcí EU BG a povinnost pořádat cvičení EU BG pro účely soudržného seskupení sil EU BG (zastřešující stát) nebo se těchto cvičení účastnit (všechny členské státy EU účastnící se EU BG);

—	zjednodušit a sjednotit postupy pro přeshraniční vojenskou přepravu, a umožnit tak rychlé nasazení vojenského materiálu a personálu.

13.

Pokud jde o interoperabilitu sil, zúčastněné členské státy se zavazují:

—

rozvíjet interoperabilitu svých sil prostřednictvím:

—	závazku dohodnout společná hodnotící a validační kritéria pro seskupení sil EU BG, která budou v souladu se standardy NATO, při současném zachování vnitrostátní certifikace;

—	závazku dohodnout společné technické a operativní standardy sil s tím, že je nezbytné zajistit interoperabilitu s NATO;

—

14.	Zúčastněné členské státy budou usilovat o ambiciózní přístup ke společnému financování vojenských operací a misí SBOP, nad rámec toho, co bude v souladu s rozhodnutím Rady o mechanismu Athena vymezeno jako společné náklady.

„d)	spolupracovat na zajištění toho, že přijímají nezbytná opatření pro nápravu, a to i prostřednictvím mnohonárodního přístupu a aniž jsou dotčeny takové závazky v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy, nedostatků zjištěných v rámci „Mechanismu pro rozvoj schopností“;“

15.	napomáhat k řešení nedostatků ve schopnostech zjištěných v rámci plánu rozvoje schopností (CDP) a přezkumu CARD. Tyto projekty v oblasti schopností zvýší strategickou samostatnost Evropy a posílí evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany (EDTIB);

16.	při řešení nedostatků v oblasti schopností zjištěných na vnitrostátní úrovni považovat za prioritu evropský kooperativní přístupu a výlučně vnitrostátní přístup používat v zásadě až po posouzení této možnosti;

17.	zúčastnit se alespoň jednoho projektu v rámci PESCO, který rozvíjí nebo poskytuje schopnosti, jež členské státy označily jako strategicky relevantní.

„e)	případně se účastnit vývoje hlavních společných nebo evropských programů pro výbavu v rámci Evropské obranné agentury.“

18.	závazek využívat agenturu EDA jako evropské fórum pro společný rozvoj schopností a pro potřeby správy kooperativních programů přednostně využívat Organizaci pro vzájemnou spolupráci v oblasti vyzbrojování (OCCAR);

19.	zajistit, aby všechny projekty týkající se schopností realizované pod vedením zúčastněných členských států přispívaly ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu, a to prostřednictvím odpovídající průmyslové politiky, která zamezí zbytečnému překrývání činností.

20.	zajistit, aby kooperativní programy – z nichž musí mít prospěch pouze subjekty, které prokazatelně přinášejí přidanou hodnotu na území EU – a akviziční strategie zúčastněných členských států měly pozitivní dopad na EDTIB.

PŘÍLOHA III – ŘÍZENÍ

1. Ústředními aktéry rozhodovacího procesu jsou i nadále zúčastněné členské státy v součinnosti s vysokým představitelem

PESCO je rámcem řízeným zúčastněnými členskými státy a primárně zůstává v jejich pravomoci. Pro nezúčastněné členské státy EU je zajištěna transparentnost.

V zájmu zajištění řádné koordinace PESCO s celkovou bezpečnostní a obrannou politikou (SBOP), jíž je nedílnou součástí, bude vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku plně zapojen do procesů souvisejících s PESCO. Vysoký představitel bude odpovědný za řízení každoročního hodnocení, k němuž vyzvala Evropská rada a které je uvedeno v bodě 4 níže. ESVČ, včetně Vojenského štábu EU (EUMS), a EDA budou v úzké koordinaci s náměstkem generálního tajemníka pro SBOP a reakci na krize (útvar ESVČ) zajišťovat pro PESCO funkce sekretariátu.

V souladu s článkem 3 Protokolu č. 10 připojeného k SEU a s rozhodnutím Rady o zřízení Evropské obranné agentury bude EDA poskytovat vysokému představiteli podporu v souvislosti s těmi aspekty PESCO, které se týkají rozvoje schopností. ESVČ bude vysokému představiteli poskytovat podporu, zejména pokud jde o operativní aspekty PESCO, mimo jiné prostřednictvím vojenského štábu EU a dalších struktur SBOP.

Je na místě uvést, že v souladu s čl. 41 odst. 1 SEU „správní výdaje, které orgánům vzniknou při provádění této kapitoly, jsou hrazeny z rozpočtu Evropské unie“.

2. Řízení spočívá ve dvou úrovních řízení, přičemž jedna úroveň je zastřešující a zajišťuje zachování soudržnosti a ambicí PESCO a doplňují ji konkrétní řídící postupy pro projekty PESCO.

2.1. Zastřešující úroveň bude odpovědná za soudržnost a důvěryhodné provádění PESCO.

Řízení bude vycházet ze stávajících struktur. Otázkami PESCO by se mohli zabývat ministři zahraničních věcí a ministři obrany zemí EU v rámci společných zasedání Rady pro zahraniční věci (obrana), která se konají obvykle dvakrát ročně. Jsou-li na zasedání Rady projednávány otázky PESCO, jsou hlasovací práva vyhrazena zástupcům zúčastněných členských států. Zúčastněné členské státy by na takovém zasedání mohly jednomyslně přijímat nové projekty (v souladu s čl. 46 odst. 6 SEU), zabývat se předloženými hodnoceními úsilí zúčastněných členských států, zejména hodnoceními podrobně popsanými v bodě 3 této přílohy, a mohly by v souladu s čl. 46 odst. 3 SEU kvalifikovanou většinou po konzultaci s vysokým představitelem přijímat rozhodnutí, kterým potvrdí účast dalšího členského státu.

V souladu s čl. 46 odst. 4 SEU může Rada jako nejzazší opatření pozastavit účast členského státu, který již nesplňuje kritéria, a to za předpokladu, že předem stanoví jasný časový rámec pro individuální konzultace a opatření v reakci na takovou situaci, nebo členského státu, který již není schopen dostát závazkům a povinnostem v rámci PESCO.

Příslušné stávající přípravné orgány Rady se budou scházet „ve složení pro PESCO“ tak, že přítomny budou všechny členské státy EU, avšak bude patřičně zohledněno, že hlasovací práva v Radě mají pouze zúčastněné členské státy. Politický a bezpečnostní výbor by na zasedáních „ve složení pro PESCO“ mohl řešit otázky, na kterých mají společný zájem zúčastněné členské státy, plánovat a projednávat projekty nebo jednat o nových členech PESCO. Jeho činnost bude podporována prostřednictvím zasedání Politicko-vojenské skupiny ve složení pro PESCO. Ve složení pro PESCO bude zasedat i Vojenský výbor EU, jehož úkolem bude zejména poskytovat na žádost vojenské poradenství. Kromě toho se mohou konat neformální zasedání pouze za účasti zúčastněných členských států.

2.2. Řízení projektů

2.2.1. Přezkum projektů PESCO bude vycházet z posouzení provedeného vysokým představitelem s podporou ESVČ, včetně EUMS, a EDA; výběr projektů bude podléhat rozhodnutí Rady

Zúčastněné členské státy mohou bez omezení navrhovat veškeré projekty, které považují za užitečné pro účely PESCO. Zveřejní svůj záměr s cílem získat podporu a projekty budou předkládat společně sekretariátu PESCO a souběžně je budou sdílet se všemi zúčastněnými členskými státy.

Projekty by měly napomáhat ke splnění závazků uvedených v příloze II oznámení; řada těchto závazků vyzývá k rozvoji nebo k poskytnutí schopností označených členskými státy za strategicky relevantní a přinášejících společně odsouhlasenou přidanou hodnotu EU, a rovněž žádá, aby bylo v souladu s čl. 42 odst. 6 SEU v rámci dostupných prostředků a schopností poskytnuta významná podpora operacím SBOP (EUFOR) a misím SBOP (například výcvikovým misím EU).

V zájmu zajištění soudržnosti a konzistentnosti jednotlivých projektů PESCO navrhujeme omezený počet projektů konkrétně zaměřených na určité mise a operace v souladu s úrovní ambicí EU. Tyto projekty by pak byly podporovány dalšími projekty, které by měli podpůrnou a pomocnou úlohu. Projekty by měly být odpovídajícím způsobem seskupeny.

Posuzování navrhovaných projektů bude koordinovat sekretariát PESCO. Pokud jde o projekty zaměřené na rozvoj schopností, EDA zajistí, aby nedocházelo ke zdvojování se stávajícími iniciativami, a to ani na jiných institucionálních úrovních. Pokud jde o projekty zaměřené na operace a mise, EUMS bude posuzovat, zda jsou tyto projekty v souladu s operačními potřebami EU a jejích členských států a zda k nim přispívají. Vysoký představitel na tomto základě předloží doporučení, které označí ty návrhy projektů, které jsou nejambicióznější, přispívají k úrovni ambicí EU a jsou nejvhodnější z hlediska rozvoje strategické samostatnosti Evropy. Projektové portfolio by mělo odrážet odpovídající rovnováhu mezi projekty, které se zaměřují spíše na oblast rozvoje schopností, a těmi, které lze zařadit spíše do oblasti operací a misí.

Doporučení vysokého představitele bude podkladem pro Radu, která na jeho základě v návaznosti na vojenské poradenství Vojenského výboru EU ve formátu PESCO a prostřednictvím Politického a bezpečnostního výboru ve formátu PESCO rozhodne o seznamu projektů PESCO prováděných v rámci PESCO. Rada rozhodne jednomyslně, přičemž k jednomyslnosti je v souladu s čl. 46 odst. 6 SEU zapotřebí pouze hlasů zástupců zúčastněných členských států.

Nezúčastněné členské státy EU mohou v každém případě oznámit svůj úmysl účastnit se projektů tím, že přijmou příslušné závazky a připojí se k PESCO.

Ve výjimečných případech mohou účastníci projektů přizvat k účasti třetí státy, a to v souladu s obecnými ujednáními, o nichž Rada zavčas rozhodne postupem podle čl. 46 odst. 6 SEU. Tyto státy by musely přinášet dotčenému projektu podstatnou přidanou hodnotu, musely by přispět k posílení PESCO a SBOP a plnit náročnější závazky. Tím nebudou těmto třetím státům uděleny rozhodovací pravomoci při řízení PESCO. Rada ve složení pro PESCO kromě toho rozhodne, zda příslušný třetí stát přizvaný příslušnými účastníky projektu splnil podmínky stanovené v obecných ujednáních.

2.2.2. Řízení projektů je v prvé řadě úkolem zúčastněných členských států

Pro účely rozhodování o seznamu projektů PESCO v Radě musí být ke každému projektu přiložen seznam zúčastněných členských států, které jsou do něj zapojeny. Členské státy, které se účastní konkrétního projektu, v předstihu společně předloží návrh tohoto projektu.

Zúčastněné členské státy zapojené do projektu se mezi sebou jednomyslně dohodnou na podmínkách a rozsahu své spolupráce, včetně příspěvku, který je nezbytný pro zapojení se do projektu. Stanoví pravidla řízení projektu a budou rozhodovat o přijetí dalších zúčastněných členských států v průběhu projektového cyklu, přičemž tyto členské státy mohou mít status účastníka nebo pozorovatele. Nicméně je zapotřebí vypracovat společný soubor pravidel řízení, který by bylo možné přizpůsobit v rámci jednotlivých projektů. Zajistilo by se tím určité sjednocení způsobů řízení napříč projekty a usnadnilo jejich iniciování. Zejména v případě projektů zaměřených na rozvoj schopností ponesou za řízení projektů (tj. za specifikaci, strategii pořizování, výběr výkonné agentury, volbu průmyslových podniků atd.) i nadále výlučnou odpovědnost zúčastněné členské státy zapojené do daného projektu.

Zúčastněné členské státy informují o projektech odpovídajícím způsobem nezúčastněné členské státy.

3. Přesně definovaný vícefázový přístup s realistickými a závaznými cíli pro každou fázi

Závazky přijaté zúčastněnými členskými státy budou naplňovány prostřednictvím úsilí na vnitrostátní úrovni a konkrétními projekty.

Realistický vícefázový přístup má zásadní význam pro to, aby se zachovala účast členských států v první linii v PESCO, a tím i zásady ambicióznosti a inkluzivnosti. Ačkoliv zúčastněné členské státy budou usilovat o splnění všech svých závazků již od oficiálního zahájení PESCO, některé z nich lze splnit dříve než jiné. Za tímto účelem musí zúčastněné členské státy dohodnout vícefázový přístup.

Fáze budou zohledňovat další již naplánované činnosti (například provádění evropského obranného akčního plánu, zahájení provádění příštího víceletého finančního rámce v roce 2021 a závazky, které členské státy již přijaly v souvislosti s jinými rámci). Rozdělení do dvou fází (2018–2021 a 2021–2025) umožní načasovat plnění jednotlivých závazků. Po roce 2025 bude proveden přezkum. Zúčastněné členské státy za tímto účelem posoudí plnění všech závazků PESCO a rozhodnou o nových závazcích s cílem zahájit novou fázi na cestě k integraci evropské obrany a bezpečnosti.

4. Řízení PESCO vyžaduje dobře koncipovaný a ambiciózní mechanismus hodnocení vycházející z vnitrostátních prováděcích plánů

Za plnění závazků ručí všechny členské státy a vysoký představitel předloží v souladu se zásadou pravidelného hodnocení stanovenou Protokolem č. 10 (článek 3) o tomto plnění zprávu. Závazná povaha a důvěryhodnost dohodnutých závazků bude zajištěna dvouúrovňovým mechanismem hodnocení:

4.1. „Vnitrostátní prováděcí plán“

Všechny zúčastněné členské státy se na důkaz toho, že jsou schopny a ochotny plnit dohodnuté závazky, zavazují předložit ještě před přijetím rozhodnutí Rady o zřízení PESCO vnitrostátní prováděcí plán, ve kterém popíší svou schopnost dostát přijatým závazkům. V zájmu zajištění transparentnosti budou tyto prováděcí plány zpřístupněny všem zúčastněným členským státům.

Hodnocení toho, jak zúčastněné členské státy plní dohodnuté závazky, bude prováděno jednou ročně na základě vnitrostátních prováděcích plánů, prostřednictvím sekretariátu PESCO a z pověření vysokého představitele (s podporou EDA, pokud jde o investice do obrany, a s podporou ESVČ, včetně EUMS, pokud jde o operativní aspekty). Toto hodnocení bude z pověření Rady postoupeno Politickému a bezpečnostnímu výboru (ve složení pro PESCO), jakož i Vojenskému výboru EU (ve složení pro PESCO) za účelem získání jejich stanoviska.

Hodnotitelé se zaměří na důvěryhodnost závazků PESCO, kterou ověří důkladnou kontrolou vnitrostátních prováděcích plánů jednotlivých členských států, věcných ustanovení a příspěvků k projektům.

Po zahájení PESCO budou zúčastněné členské státy na základě požadavků vícefázového přístupu odpovídajícím způsobem aktualizovat své vnitrostátní prováděcí plány.

Na začátku každé fáze budou jednotlivé závazky podrobně vymezeny prostřednictvím přesnějších cílů stanovených mezi zúčastněnými členskými státy v zájmu usnadnění hodnotícího procesu.

4.2. Každoroční přezkum a strategický přezkum na závěr každé fáze

Vysoký představitel předloží alespoň jednou ročně společnému zasedání Rady pro zahraniční věci / Obrana zprávu vycházející z příspěvků poskytnutých agenturou EDA (v souladu s článkem 3 Protokolu č. 10) a ESVČ, včetně EUMS. V této zprávě bude podrobně popsán stav provádění PESCO, včetně toho, jak jednotlivé zúčastněné členské státy plní své závazky v souladu s vnitrostátními prováděcími plány. Zpráva bude po vydání stanoviska Vojenského výboru EU sloužit jako podklad pro doporučení a rozhodnutí Rady přijímaná v souladu s článkem 46 SEU.

Na konci každé fáze (v letech 2021 a 2025) bude proveden strategický přezkum, jehož prostřednictvím bude vyhodnoceno plnění závazků, jež měly být v dané fázi splněny, bude rozhodnuto o zahájení následující fáze a v případě potřeby budou aktualizovány závazky pro následující fázi.

14.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 331/81

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/2318

ze dne 13. prosince 2017

o rovnocennosti právního rámce a rámce dohledu vztahujícího se na finanční trhy v Austrálii v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (1), a zejména na čl. 25 odst. 4 písm. a) uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 23 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (2) musí investiční podniky zajistit, aby jimi prováděné obchody s akciemi přijatými k obchodování na regulovaných trzích nebo obchodovanými v obchodních systémech probíhaly na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech nebo v systematických internalizátorech nebo případně v obchodních systémech třetích zemí posouzených Komisí jako rovnocenné v souladu s čl. 25 odst. 4 písm. a) směrnice 2014/65/EU.

(2)	Ustanovení čl. 23 odst. 1 nařízení (EU) č. 600/2014 se vztahuje pouze na obchodní povinnost v souvislosti s akciemi. Obchodní povinnost se netýká jiných kapitálových nástrojů, jako jsou fondy obchodované v obchodním systému, certifikáty a jiné podobné finanční nástroje.

(3)

Cílem postupu pro posouzení rovnocennosti obchodních systémů usazených ve třetích zemích podle čl. 25 odst. 4 písm. a) směrnice 2014/65/EU je umožnit investičním podnikům obchodovat s akciemi, které podléhají obchodní povinnosti v Unii, v obchodních systémech třetích zemí uznaných za rovnocenné. Komise by měla posoudit, zda právní rámec a rámec dohledu třetí země zaručuje, že obchodní systém povolený v dané třetí zemi splňuje právně závazné požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům vyplývajícím z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (3), z hlavy III směrnice 2014/65/EU, z hlavy II nařízení (EU) č. 600/2014 a ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES (4) a jejichž plnění v dané třetí zemi podléhá účinnému dohledu a vymáhání. Uvedené by mělo být vykládáno s ohledem na cíle, které příslušný akt sleduje, zejména pak jeho přispění k vytvoření a fungování vnitřního trhu, k integritě trhu, ochraně investorů a v neposlední řadě k finanční stabilitě.

(4)

V souladu s čl. 25 odst. 4 písm. a) čtvrtým pododstavcem směrnice 2014/65/EU mohou být právní rámec a rámec dohledu třetí země považovány za rovnocenné, pokud splňují alespoň podmínky, že a) trhy podléhají povolení a průběžnému a účinnému dohledu a vymáhání; b) trhy se vyznačují jasnými a průhlednými pravidly, pokud jde o přijímání cenných papírů k obchodování, takže tyto cenné papíry jsou obchodovatelné poctivě, řádně, efektivně a volně; c) emitenti cenných papírů podléhají požadavkům na pravidelné a průběžné informace, což zajišťuje vysokou míru ochrany investorů, a d) průhlednost a integrita trhu jsou zajištěny tím, že je zabráněno zneužívání trhu v podobě obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem.

(5)

Účelem tohoto posouzení rovnocennosti je posoudit mimo jiné, zda jsou právně závazné požadavky vztahující se v Austrálii na finanční trhy tam usazené a povolené jako burzy cenných papírů a podléhající dohledu australské komise pro cenné papíry a investice (Australian Securities and Investments Commission – ASIC) rovnocenné požadavkům vyplývajícím z nařízení (EU) č. 596/2014, z hlavy III směrnice 2014/65/EU, z hlavy II nařízení (EU) č. 600/2014 a ze směrnice 2004/109/ES, jejichž plnění v dané třetí zemi podléhá účinnému dohledu a vymáhání.

(6)

Zákon o obchodních společnostech (Corporations Act) z roku 2001 definuje finanční trh jako nástroj, jehož prostřednictvím jsou pravidelně podávány nebo přijímány nabídky na koupi nebo prodej finančních produktů. Finanční trh musí provozovat mnohostranný systém v souladu se závaznými pravidly. Nemá volnost rozhodovat o tom, jak provádí obchody, a nemá povoleno obchodovat na vlastní účet ani se zapojovat do obchodování párováním pokynů na vlastní účet. Dále musí finanční trh poskytovat členům nestranný přístup na své trhy a ke svým službám. Podmínky přístupu musí být nestranné, transparentní a musí být uplatňovány nediskriminačním způsobem. Za tímto účelem provozní pravidla finančního trhu musí mít přiměřené a nediskriminační normy upravující požadavky na přístup a způsobilost. Tato pravidla posuzuje komise ASIC.

(7)	Aby bylo možné určit, zda jsou právní a dohledová opatření třetí země týkající se burz povolených v této zemi rovnocenná opatřením uvedeným ve směrnici 2014/65/EU, musí být splněny čtyři podmínky stanovené v čl. 25 odst. 4 písm. a) čtvrtém pododstavci směrnice 2014/65/EU.

(8)	Podle první podmínky musí obchodní systémy třetí země podléhat povolení a průběžnému a účinnému dohledu a vymáhání.

(9)

Aby mohla osoba provozovat finanční trh, musí být držitelem licence pro australský trh (Australian Market Licence – AML). Podle zákona o obchodních společnostech má pravomoc udělit licenci AML ministr. Podle § 795 A zákona o obchodních společnostech musí být žádost o licenci AML podána komisi ASIC, která v souvislosti se žádostí poskytne ministrovi poradenství. Povolení je uděleno mimo jiné pouze v případě, kdy je ministr přesvědčen o tom, že žadatel má odpovídající mechanismy umožňující splňovat platné požadavky a že může vykonávat odpovídající dohled nad trhem, sledovat chování účastníků a vymáhat dodržování provozních pravidel trhu (§ 795B zákona o obchodních společnostech). Po získání licence musí finanční trhy průběžně plnit podmínky licence a udržovat odpovídající mechanismy pro provozování trhu, včetně mechanismů pro sledování a vymáhání dodržování provozních pravidel (§ 792 A zákona o obchodních společnostech).

(10)

Komise ASIC je veřejný orgán zřízený zákonem o australské komisi pro cenné papíry a investice z roku 2001 (zákon o komisi ASIC) a je odpovědný za správu australských finančních trhů a za vymáhání příslušného práva. K pravomocem komise ASIC v oblasti dohledu a vymáhání patří mimo jiné vyšetřování domnělého porušení práva, vydávání oznámení o porušení práva a podávání žádostí o uložení občanskoprávních sankcí ze strany soudů. V případě povinností vyplývajících ze zákona o obchodních společnostech, které jsou stíhatelné jako trestný čin, může komise ASIC zahájit trestní řízení. Kromě toho je komise ASIC oprávněna kontrolovat finanční trhy bez předchozího oznámení. To zahrnuje pravomoc kontrolovat rejstříky, záznamy a doklady. Ministr pro finanční služby navíc může provozovateli finančního trhu písemně nařídit, aby přijal konkrétní opatření pro dodržení svých povinností, které jsou mu uloženy jako držiteli licence pro finanční trh, pokud se tento ministr domnívá, že tyto povinnosti nejsou plněny (§ 794 A zákona o obchodních společnostech). Pokud finanční trh tomuto nařízení nevyhoví, může se komise ASIC obrátit na soud a požádat o vydání příkazu, kterým si splnění těchto povinností vynutí (§ 794 A zákona o obchodních společnostech). Komise ASIC má rovněž pravomoc vydat nařízení určitému subjektu (včetně provozovatelů trhu a účastníků trhů, na něž byla udělena licence), pokud se domnívá, že je nezbytné nebo ve veřejném zájmu chránit osoby obchodující s finančními produkty nebo s určitými kategoriemi finančních produktů (§ 798 J zákona o obchodních společnostech). Kromě toho může komise ASIC požádat o vydání příkazů a předat k řízení záležitosti spojené s vymáháním jeho regulačních a vyšetřovacích opatření. Komise ASIC se může obrátit na soud, aby vydal příkaz požadující dodržování jejích opatření, která byla přijata na základě jejích regulačních a vyšetřovacích pravomocí (§ 70 zákona o komisi ASIC). Pokud subjekt nevyhoví nařízení vydanému podle zákona o obchodních společnostech, může se komise ASIC obrátit na soud, aby vydal příkaz požadující dodržování tohoto nařízení. Zákon o obchodních společnostech v neposlední řadě rovněž vyžaduje, aby finanční trhy byly schopny vymáhat od svých členů dodržování ustanovení zákona o obchodních společnostech, pravidel a předpisů vyplývajících z uvedeného zákona a svých provozních pravidel trhu (§ 792 A zákona). Po burze, jíž byla udělena licence, se rovněž požaduje, aby řešila potenciální porušení provozních pravidel trhu nebo zákona o obchodních společnostech svými členy a aby tato potenciální porušení oznámila komisi ASIC.

(11)	Lze tudíž dospět k závěru, že burzy cenných papírů v Austrálii podléhají povolení a průběžnému a účinnému dohledu a vymáhání.

(12)	Podle druhé podmínky se musí obchodní systémy třetí země vyznačovat jasnými a transparentními pravidly, pokud jde o přijímání cenných papírů k obchodování, takže tyto cenné papíry jsou obchodovatelné poctivě, řádně, efektivně a volně.

(13)

Existují obecné povinnosti, podle nichž musí organizátor finančních trhů zvážit, zda lze s cennými papíry přijatými k obchodování na trhu, který provozuje, obchodovat poctivě, řádně a transparentně. Ustanovení § 793 A zákona o obchodních společnostech obsahuje právně závazné požadavky, jež stanoví povinnost mít provozní pravidla upravující přijetí cenných papírů. Provozní pravidla finančních trhů stanoví podmínky, které musí být splněny, aby bylo možné provést kotaci akcií kótovaného subjektu na trhu. Subjekt musí požádat o přijetí k obchodování tam, kde jeho cenné papíry budou obchodovány, a požádat o povolení a získat povolení pro kotaci všech cenných papírů ve své hlavní třídě cenných papírů na oficiálním seznamu finančního trhu. Seznam subjektů přijatých k obchodování je zveřejňován organizátorem trhu a aktualizován po každém obchodním dni. Komise ASIC přezkoumává, zda finanční trhy mají odpovídající pravidla, systémy a procesy umožňující posoudit, zda finanční produkt splňuje kritéria finančních trhů a zákonná kritéria pro přijetí k obchodování na trhu, a dále zajistit, aby v oblasti obchodování s cennými papíry neexistovala žádná nepřiměřená omezení. Veškeré cenné papíry obchodované na burzách, jimž byla udělena licence, musí splňovat určitá pravidla kótování, která jsou předkládána komisi ASIC ke kontrole. Cenné papíry musí být volně převoditelné a musí splňovat určitá kritéria ohledně distribuce cenných papírů veřejnosti a emitentovi, jež jsou potřebná k ocenění cenného papíru. Burza, jíž byla udělena licence, nemůže kótovat cenné papíry, o nichž nejsou veřejně dostupné informace o emitovaných cenných papírech a emitentovi. V neposlední řadě mohou komise ASIC a ministr při zajišťování řádného obchodování s cennými papíry na burzách, jimž byla udělena licence, pozastavit obchodování finančního produktu nebo třídy finančních produktů.

(14)

Právně závazná povinnost zajistit „poctivé, řádné a transparentní“ obchodování stanovená v zákonu o obchodních společnostech vyžaduje, aby finanční trhy zveřejňovaly informace o transakcích a nabídkách nákupu a prodeje. Kromě toho existuje povinnost, podle níž účastník nesmí uzavřít transakci, pokud tato transakce není uzavřena spárováním transparentního předobchodního pokynu v evidenci pokynů. Pro určité obchody existují výjimky, např. pro blokové obchody nebo obchody s provedením za lepší ceny. Jestliže účastník trhu uplatňuje jednu z těchto výjimek, musí vést záznamy dokládající, že daná transakce splnila kritéria, jež se na uvedenou výjimku vztahují. Podle pravidel integrity trhu s ohledem na hospodářskou soutěž (Competition Market Integrity Rules) musí finanční trhy neprodleně zpřístupnit předobchodní informace získávané během doby obchodování průběžně a v reálném čase, a to za přiměřených obchodních podmínek a nediskriminačním způsobem. Informace obdržené po době obchodování musí organizátor trhu zpřístupnit tak, aby předobchodní informace byly k dispozici nejpozději v okamžiku, kdy je doba obchodování znovu zahájena. Australský regulační rámec rovněž obsahuje požadavky na poskytování poobchodních informací průběžně a v reálném čase. Finanční trhy musí poobchodní informace zpřístupnit na veřejně dostupných webových stránkách zdarma a s prodlením nejvýše 20 minut.

(15)	Lze tudíž dospět k závěru, že burzy cenných papírů v Austrálii se vyznačují jasnými a transparentními pravidly, pokud jde o přijímání cenných papírů k obchodování, takže tyto cenné papíry jsou obchodovatelné poctivě, řádně, efektivně a volně.

(16)	Podle třetí podmínky musí emitenti cenných papírů podléhat požadavkům na pravidelné a průběžné informace, což zajišťuje vysokou míru ochrany investorů.

(17)

Australský regulační rámec stanoví jasné, úplné a konkrétní požadavky na zveřejňování informací vztahující se na výroční a průběžné zprávy. Emitenti, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na australské burze cenných papírů, musí zveřejňovat výroční a průběžné (pololetní) finanční zprávy (§§ 292 a 302). Zprávy musí být v souladu s účetními standardy (§§ 296 a 304 zákona o obchodních korporacích) a podávat pravdivý a skutečný obraz o finanční situaci a výsledcích subjektu (§§ 297 a 305 zákona o obchodních korporacích). Výroční finanční zprávy musí být dále ověřeny auditorem a je zapotřebí získat zprávu auditora (§ 301 zákona o obchodních korporacích). Komise ASIC vede evidenci informací o společnosti, včetně prospektu a roční účetní závěrky společnosti. Zveřejňování úplných a včasných informací o emitentech cenných papírů umožňuje investorům posoudit obchodní výsledky emitentů a zajišťuje jim odpovídající transparentnost prostřednictvím pravidelného toku informací.

(18)	Lze tudíž dospět k závěru, že emitenti cenných papírů přijatých k obchodování na burzách, jimž komise ASIC udělila v Austrálii licenci, podléhají požadavkům na pravidelné a průběžné informace, což zajišťuje vysokou míru ochrany investorů.

(19)	Podle čtvrté podmínky musí právní rámec a rámec dohledu třetí země zajišťovat transparentnost a integritu trhu tím, že je zabráněno zneužívání trhu v podobě obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem.

(20)

Australské zákony o cenných papírech stanoví komplexní regulační a dohledový rámec zajišťující integritu trhu, zakazující podvodné nebo klamavé jednání na burzách, jimž byla udělena licence, a šíření nepravdivých nebo zavádějících informací o cenných papírech nebo emitentech a bránící obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem. Ustanovení o zneužívání trhu jsou upravena v části 7.10 zákona o obchodních korporacích. Některé ze zákazů jsou rovněž stanoveny na základě pravidel integrity trhu (Market Integrity Rules – MIR) vytvořených podle § 798 G odst. 1 zákona o obchodních korporacích a vztahujících se na regulované finanční trhy a účastníky těchto trhů. Podle § 1041 E a 1041 F zákona o obchodních korporacích je zakázáno činit nepravdivá nebo zavádějící prohlášení o finančních produktech a nabádat jiné osoby k obchodování s finančními produkty na základě nepravdivých nebo zavádějících informací, jakož i podílet se na nečestném jednání v souvislosti s finančním produktem nebo jako nabyvatel licence k poskytování finančních služeb (§ 1041 G a 1041 H). Kapitola 2 části 7.10 zákona o obchodních korporacích obsahuje řadu zákazů týkajících se manipulace s trhem. Dále kapitola 3 části 7.10 zákona o obchodních korporacích výslovně zakazuje obchodování zasvěcených osob. Komise ASIC vymáhá dodržování těchto pravidel pomocí svých rozsáhlých pravomocí v oblasti vyšetřování podezřelé činnosti na trhu a trestního stíhání případů, ve kterých se má za to, že došlo k porušení pravidel.

(21)	Lze tudíž dospět k závěru, že australský právní rámec a rámec dohledu zajišťuje transparentnost a integritu trhu tím, že je zabráněno zneužívání trhu v podobě obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem.

(22)

Lze tudíž dále dospět k závěru, že právní rámec a rámec dohledu upravující finanční trhy a uplatňovaný v Austrálii pod dohledem komise ASIC splňuje uvedené čtyři podmínky pro právní a dohledová opatření, a lze je tedy považovat za rámce zajišťující systém rovnocenný požadavkům na obchodní systémy stanoveným ve směrnici 2014/65/EU, nařízení (EU) č. 600/2014, nařízení (EU) č. 596/2014 a směrnici 2004/109/ES.

(23)

Vzhledem k tomu, že významný počet akcií, které jsou emitovány a přijaty k obchodování v Austrálii, je rovněž obchodován v obchodních systémech v EU, je toto rozhodnutí nutné pro zajištění toho, aby si všechny investiční podniky, pro které platí obchodní povinnost stanovená v čl. 23 odst. 1 nařízení (EU) č. 600/2014, zachovaly možnost obchodovat s akciemi přijatými k obchodování na australských burzách. Jelikož jsou na australských burzách pro tyto akcie k dispozici významné alternativní zdroje likvidity, je nezbytné uznat právní rámec a rámec dohledu Austrálie, zejména proto, aby investiční podniky mohly vůči svým zákazníkům splnit svoji povinnost nejlepšího způsobu provedení.

(24)

Toto rozhodnutí vychází z údajů, které dokládají, že celkové obchodování EU s určitým počtem akcií přijatých k obchodování na australských burzách je tak časté, že podniky spadající do působnosti směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID) by nemohly využívat výjimky stanovené v čl. 23 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 600/2014. To znamená, že obchodní povinnost stanovená v čl. 23 odst. 1 nařízení (EU) č. 600/2014 by se vztahovala na významný počet akcií přijatých k obchodování v Austrálii.

(25)	Rozhodnutí bude doplněno ujednáními o spolupráci s cílem zajistit účinnou výměnu informací a koordinaci činnosti dohledu mezi vnitrostátními příslušnými orgány a komisí ASIC.

(26)

Toto rozhodnutí se zakládá na právně závazných požadavcích vztahujících se na finanční trhy, které byly v Austrálii použitelné v okamžiku přijetí tohoto rozhodnutí. Komise by měla i nadále pravidelně sledovat vývoj právních a dohledových opatření týkajících se regulovaných trhů a účinnost spolupráce v oblasti dohledu v souvislosti se sledováním, vymáháním a plněním podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato.

(27)

Komise by měla provádět pravidelný přezkum právních a dohledových opatření vztahujících se na finanční trhy v Austrálii. Není tím dotčena možnost Komise kdykoli uskutečnit specifický přezkum, pokud si relevantní vývoj vynutí, aby Komise status rovnocennosti přiznaný tímto rozhodnutím opětovně posoudila. Toto rozhodnutí může být na základě každého opětovného posouzení případně zrušeno.

(28)	Vzhledem k tomu, že se nařízení (EU) č. 600/2014 a směrnice 2014/65/EU použijí od 3. ledna 2018, je nezbytné, aby toto rozhodnutí vstoupilo v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

(29)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pro účely čl. 23 odst. 1 nařízení (EU) č. 600/2014 se právní rámec a rámec dohledu v Austrálii vztahující se na finanční trhy tam povolené a uvedené v příloze tohoto rozhodnutí považují za rovnocenné požadavkům vyplývajícím ze směrnice 2014/65/EU, nařízení (EU) č. 600/2014, nařízení (EU) č. 596/2014 a směrnice 2004/109/ES a má se za to, že podléhají účinnému dohledu a vymáhání.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 13. prosince 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38).

PŘÍLOHA

Finanční trhy:

a)	ASX Limited

b)	Chi-X Australia Pty Ltd

14.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 331/87

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/2319

ze dne 13. prosince 2017

o rovnocennosti právního rámce a rámce dohledu vztahujícího se na uznané burzovní společnosti ve Zvláštní administrativní oblasti Hongkong v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

(2)	Ustanovení čl. 23 odst. 1 nařízení (EU) č. 600/2014 se vztahuje pouze na obchodní povinnost v souvislosti s akciemi. Obchodní povinnost se netýká jiných kapitálových nástrojů, jako jsou fondy obchodované v obchodním systému, certifikáty a jiné podobné finanční nástroje.

(3)

(4)

V souladu s čl. 25 odst. 4 písm. a) čtvrtým pododstavcem směrnice 2014/65/EU mohou být právní rámec a rámec dohledu třetí země považovány za rovnocenné, pokud splňují alespoň podmínky, že a) trhy podléhají povolení a průběžnému a účinnému dohledu a vymáhání, b) trhy se vyznačují jasnými a průhlednými pravidly, pokud jde o přijímání cenných papírů k obchodování, takže tyto cenné papíry jsou obchodovatelné poctivě, řádně, efektivně a volně, c) emitenti cenných papírů podléhají požadavkům na pravidelné a průběžné informace, což zajišťuje vysokou míru ochrany investorů, a d) průhlednost a integrita trhu jsou zajištěny tím, že je zabráněno zneužívání trhu v podobě obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem.

(5)

Účelem tohoto posouzení rovnocennosti je posoudit mimo jiné, zda jsou právně závazné požadavky vztahující se v Hongkongu na uznané burzovní společnosti usazené a povolené na základě hongkongského předpisu o cenných papírech a futures (Securities and Futures Ordinance – SFO) („uznané burzovní společnosti“) a podléhající dohledu komise pro dohled nad cennými papíry a futures (Securities and Futures Commission – SFC) rovnocenné požadavkům vyplývajícím z nařízení (EU) č. 596/2014, z hlavy III směrnice 2014/65/EU, z hlavy II nařízení (EU) č. 600/2014 a ze směrnice 2004/109/ES, jejichž plnění v dané třetí zemi podléhá účinnému dohledu a vymáhání.

(6)

Pokud jde o podmínky, že trhy podléhají povolení a průběžnému a účinnému dohledu a vymáhání, musí podle předpisu SFO (kapitola 571 zákonů Hongkongu) uznaná burzovní společnost provozovat mnohostranný systém v souladu se závaznými pravidly. Nemá volnost rozhodovat o tom, jak provádí obchody, a nemá povoleno obchodovat na vlastní účet ani se zapojovat do obchodování párováním pokynů na vlastní účet. Dále musí uznaná burzovní společnost poskytovat členům nestranný přístup na své trhy a ke svým službám. Podmínky přístupu musí být nestranné, transparentní a musí být uplatňovány nediskriminačním způsobem. Za tímto účelem provozní pravidla uznané burzovní společnosti musí mít přiměřené a nediskriminační normy upravující požadavky na přístup a způsobilost. Burzovní pravidla přezkoumává a schvaluje SFC. Pro přístup do obchodního systému uznané burzovní společnosti je zapotřebí se stát účastníkem burzy uznané burzovní společnosti. Účastníci burzy musí splňovat určitá kritéria. Mimo jiné se musí jednat o společnost založenou v Hongkongu, která získala licenci v souladu s čl. 116 odst. 1 předpisu SFO a je držitelem platného osvědčení o registraci podniku podle předpisu o registraci podniků (Business Registration Ordinance).

(7)	Aby bylo možné určit, zda jsou právní a dohledová opatření třetí země týkající se obchodních systémů povolených v dané zemi rovnocenná opatřením uvedeným ve směrnici 2014/65/EU, musí být splněny čtyři podmínky stanovené v čl. 25 odst. 4 písm. a) čtvrtém pododstavci směrnice 2014/65/EU.

(8)	Podle první podmínky musí obchodní systémy třetí země podléhat povolení a průběžnému a účinnému dohledu a vymáhání.

(9)

V souladu s ustanovením § 19 odst. 1 písm. a) předpisu SFO nemůže žádná osoba provozovat akciový trh, pokud tato osoba není uznanou burzovní společností. Komise SFC může uznat společnost za burzovní společnost, jestliže je přesvědčena o tom, že je to v zájmu investující veřejnosti nebo ve veřejném zájmu nebo za účelem řádné regulace trhů cenných papírů. Komise SFC může uznat společnost za burzovní společnost po konzultaci s veřejností a následně s ministrem financí Zvláštní administrativní oblasti Hongkong. Komise SFC může rovněž se souhlasem ministra financí uznat burzovního kontrolora. Uznání může být podmíněno splněním podmínek, které komise SFC určí. Po svém uznání má uznaná burzovní společnost, která provozuje akciový trh, povinnost zajistit řádný, informovaný a spravedlivý trh cenných papírů obchodovaných na dceřiných burzách. Podle části III kapitoly 2 až 4 předpisu SFO uznaná burzovní společnost musí zajistit obezřetné řízení rizik souvisejících s její obchodní činností a provozem. Při výkonu těchto povinností musí jednat v zájmu veřejnosti, s obzvláštním zřetelem k zájmu investující veřejnosti, a musí zajistit, aby zájem veřejnosti převážil tam, kde je v rozporu se zájmem uznané burzovní společnosti nebo uznaného burzovního kontrolora. Uznaná burzovní společnost musí splnit veškeré zákonné požadavky, které jsou na ni kladeny podle jakýchkoli právních předpisů nebo norem, a jakékoli další právní požadavky.

(10)

Komise SFC je regulátorem trhů cenných papírů v Hongkongu. Podle části III předpisu SFO nese komise SFC odpovědnost za dohled nad činností vykonávanou uznanými burzovními společnostmi a uznanými burzovními kontrolory a za sledování a regulaci této činnosti. Komise SFC sleduje uznanou burzovní společnost, aby mohla posoudit, zda od počátku a průběžně plní své zákonné povinnosti. Jestliže uznaná burzovní společnost tyto povinnosti neplní, má komise SFC pravomoc přijmout odpovídající opatření stanovená v části III předpisu SFO. §§ 28 a 72 předpisu SFO stanoví, že komise SFC může uznání společnosti za burzovní společnost odebrat. Podle předpisu SFO má komise SFC regulační, správní a vyšetřovací pravomoci a může ukládat soudní příkazy prostřednictvím občanskoprávního řízení podle §§ 213 a 214 předpisu SFO a správní nebo trestní sankce a rovněž zahajovat trestní stíhání nebo postupovat věci k trestnímu stíhání. Dále podle § 399 odst. 1) předpisu SFO může komise SFC vydávat kodexy a pokyny, které považuje za vhodné pro podporu svých regulačních cílů, funkcí a uplatňování ustanovení předpisu SFO. Uznané burzovní společnosti nesou odpovědnost za tvorbu a vymáhání svých vlastních obchodních pravidel tak, aby zajistily jejich dodržování účastníky burzy. Při zajišťováníprůběžného dodržování požadavků stanovených v předpisu SFO může komise SFC přezkoumávat operace a provádět audit operací uznaných burzovních společností a uznaných burzovních kontrolorů, jejich elektronických obchodních systémů, systémů zúčtování a řízení rizik. Podle § 23 předpisu SFO může komise SFC nařídit uznané burzovní společnosti, aby vypracovala nebo změnila pravidla, která má povoleno podle uvedeného ustanovení vypracovat. Komise SFC může od uznané burzovní společnosti požadovat, aby jí poskytla účetní knihy, záznamy a jiné informace o své obchodní činnosti nebo obchodování s cennými papíry. Komise SFC může rovněž uznané burzovní společnosti nařídit, aby přijala konkrétní opatření, včetně požadavku, aby tato opatření přijala ve vztahu k řízení, výkonu nebo provozování své obchodní činnosti, nebo jí může přijetí opatření ve vztahu k řízení, výkonu nebo provozování její obchodní činnosti zakázat, jak je uvedeno v oznámení o omezení podle § 92 odst. 1 předpisu SFO. Dále má komise SFC podle § 29 předpisu SFO pravomoc pozastavit obchodování s cennými papíry a ukončit činnost uznané burzovní společnosti v případě, že se domnívá, že je ohroženo řádné obchodování na akciovém trhu. Předpis SFO dává komisi SFC pravomoc ukládat disciplinární opatření (část IX předpisu SFO) a stíhat pachatele, kteří se dopustí nekalého jednání v souvislosti s cennými papíry (§ 388 předpisu SFO). Působnost dohledu a disciplinárního dozoru komise SFC se netýká jen kótovaných společností a nabyvatelů licencí, ale i účastníků trhu, včetně investorů. Komise SFC podle předpisu SFO pravomoc zahájit za nekalé tržní praktiky disciplinární, občanskoprávní a trestní řízení. Podle části XIII předpisu SFO se může komise SFC obrátit na tribunál pro nekalé tržní praktiky a podle potřeby uložit občanskoprávní sankce. Případně může komise SFC podle části XIV předpisu SFO postoupit věc trestním soudům. V případě potřeby může komise SFC rovněž požádat o povolení k prohlídce prostor podle § 191 předpisu SFO a spolupracovat s vnitrostátními a zahraničními regulačními orgány při vedení vyšetřování podle § 186 předpisu SFO.

(11)

Memorandum o porozumění z roku 2001 uzavřené mezi burzovním kontrolorem a komisí SFC o záležitostech týkajících se dozoru komise SFC, dohledu nad účastníky burzy a dohledu nad trhem vyžaduje, aby uznané burzy cenných papírů poskytovaly komisi SFC pravidelně nebo ad hoc údaje a informace. Pro účely sledování má komise SFC přístup k pokynům a informacím o transakcích v reálném čase. Podle bodu 16 dodatku II memoranda o porozumění musí uznané burzovní společnosti co nejdříve informovat komisi SFC o záležitostech označených za závažné a předávat komisi SFC informace ve stanovených lhůtách podle dohody mezi oběma stranami. Podle § 27 předpisu SFO může komise SFC po uznané burzovní společnosti požadovat, aby poskytla účetní knihy a záznamy vedené v souvislosti s její obchodní činností nebo pro účely této činnosti nebo vztahující se k obchodovaným finančním nástrojům a jakékoli další informace, které se týkají její obchodní činnosti nebo obchodování s cennými papíry, futures nebo OTC derivátovými produkty. Uznané burzovní společnosti musí vést záznamy o všech pokynech a transakcích týkajících se finančních nástrojů, které si komise SFC může důvodně vyžádat za účelem výkonu svých funkcí. Tyto záznamy jsou povinny vést po dobu nejméně sedmi let.

(12)	Lze tudíž dospět k závěru, že uznané burzovní společnosti v Hongkongu podléhají povolení a průběžnému a účinnému dohledu a vymáhání.

(13)	Podle druhé podmínky se musí obchodní systémy třetí země vyznačovat jasnými a transparentními pravidly, pokud jde o přijímání cenných papírů k obchodování, takže tyto cenné papíry jsou obchodovatelné poctivě, řádně, efektivně a volně.

(14)

Podle § 21 předpisu SFO je zákonnou povinností uznané burzovní společnosti zajistit řádný, informovaný a spravedlivý trh. Pravidla kótace jsou požadavky vymezené v burzovním řádu v souladu s předpisem SFO, ve kterých organizátor trhu stanoví svoje vnitřní pravidla pro zajištění spravedlivého, řádného a účinného fungování trhu pro obchodování s cennými papíry a pro požadavek, aby emise cenných papírů byly prováděny poctivě a řádně a aby se všem držitelům emitovaných cenných papírů dostalo spravedlivého a rovného zacházení. Pravidla kótace obsahují základní kvalifikační požadavky pro kótování cenných papírů. Tato pravidla rovněž zahrnují požadavky, které je nutné splnit před tím, než je možné cenné papíry kótovat, a také průběžné požadavky, které musí emitent splňovat po schválení kótace. Podle § 24 předpisu SFO musí pravidla kótace schválit komise SFC. Žadatel podávající žádost o kótaci musí být řádně zapsán do obchodního rejstříku, musí splňovat určité kapitálové požadavky, požadavky na zveřejňování informací a musí mít v Hongkongu dostatečné manažerské zastoupení. Žadatel i jeho obchodní činnost musí být podle názoru organizátora trhu pro účely kótace vhodná. Uznaná burzovní společnost má absolutní pravomoc žádosti o kótaci přijmout nebo zamítnout. Případnou výjimku z pravidel kótace lze udělit pouze v jednotlivých případech s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu. Má-li mít taková výjimka obecnou platnost, lze ji udělit pouze s předchozím souhlasem komise SFC. Uznaná burzovní společnost musí komisi SFC potvrdit, že cenný papír byl schválen pro účely kótace i kotace. Cenné papíry musí být volně převoditelné a musí splňovat určitá kritéria ohledně distribuce cennýchpapírů veřejnosti. V neposlední řadě může komise SFC při zabezpečování řádného obchodování s cennými papíry pozastavit obchodování finančního produktu nebo třídy finančních produktů obchodovaných v uznané burzovní společnosti.

(15)

V rámci povinnosti zajistit řádné, informované a spravedlivé obchodování musí uznaná burzovní společnost včas a spravedlivě zajistit odpovídající úroveň transparentnosti obchodů. Předobchodní informace zahrnují nejlepší kotace nabídek na nákup a prodej, hloubku cen a pokynů. Úplná evidence pokynů, včetně aktuálních cen nabídek na nákup a prodej a intenzity obchodních zájmů na uvedených cenách, je během obchodního dne v kontinuálním režimu zveřejňována průběžně a v reálném čase. Účastníci trhu mohou získat přístup k předobchodním informacím přímo prostřednictvím burzovních systémů s údaji o trhu nebo nepřímo prostřednictvím poskytovatelů informací. Z požadavků na transparentnost před uskutečněním obchodu neexistují žádné výjimky. Pro transakce prováděné na uznané burze platí povinnost poskytnout informace po uskutečnění obchodu. Údaje o transakcích obchodovaných na burze jsou poskytovány v reálném čase a zahrnují mimo jiné i ceny, uzavírací ceny a informace o tržním obratu. Účastníci trhu mohou získat přístup k poobchodním informacím přímo prostřednictvím burzovních systémů s údaji o trhu nebo nepřímo prostřednictvím poskytovatelů informací.

(16)	Lze tudíž dospět k závěru, že uznané burzovní společnosti v Hongkongu se vyznačují jasnými a transparentními pravidly, pokud jde o přijímání cenných papírů k obchodování, takže tyto cenné papíry jsou obchodovatelné poctivě, řádně, efektivně a volně.

(17)	Podle třetí podmínky musí emitenti cenných papírů podléhat požadavkům na pravidelné a průběžné informace, což zajišťuje vysokou míru ochrany investorů.

(18)

Pravidla kótace v uznané burzovní společnosti musí obsahovat jasné, úplné a konkrétní požadavky na zveřejňování informací vztahující se na výroční a průběžné zprávy. Emitenti, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování, musí zveřejňovat roční účetní závěrku a pololetní finanční zprávy v souladu s burzovním řádem. Zprávy musí být ověřené auditorem a musí splňovat všeobecně uznávané účetní standardy. Uznaná burzovní společnost musí sledovat průběžné plnění povinností týkajících se zveřejňování informací emitenty v souladu s pravidly kótace. Kromě toho uznaná burzovní společnost rovněž provádí přezkum výročních zpráv emitentů s důrazem na dodržování pravidel kótace těmito emitenty a na jejich zveřejňování podstatných událostí a vývoje v rámci činnosti související s průběžným sledováním a zajišťováním souladu. Komise SFC provádí aktivní dohled nad činností společností a hloubkové přezkumy vybraných kótovaných společností, aby zjistila případné nedodržování předpisů nebo pochybení ze strany těchto společností. Zveřejňování úplných a včasných informací o emitentech cenných papírů umožňuje investorům posoudit obchodní výsledky emitentů a zajišťuje jim odpovídající transparentnost prostřednictvím pravidelného toku informací.

(19)	Lze tudíž dospět k závěru, že emitenti cenných papírů přijatých k obchodování v uznaných burzovních společnostech v Hongkongu podléhají požadavkům na pravidelné a průběžné informace, což zajišťuje vysokou míru ochrany investorů.

(20)	Podle čtvrté podmínky musí právní rámec a rámec dohledu třetí země zajišťovat transparentnost a integritu trhu tím, že je zabráněno zneužívání trhu v podobě obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem.

(21)

Jak je dále uvedeno, právní předpisy Hongkongu o cenných papírech stanoví komplexní regulační a dohledový rámec zajišťující integritu trhu, zakazující podvodné nebo klamavé jednání v uznaných burzovních společnostech a šíření nepravdivých nebo zavádějících informací o cenných papírech nebo emitentech a bránící obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem. Předpis SFO upravuje zneužívání trhu a stanoví občanskoprávní a trestněprávní režimy týkající se nekalých tržních praktik. Nekalé tržní praktiky podle definice v předpisu SFO zahrnují šest deliktů, tj. obchodování zasvěcených osob podle §§ 270 a 291 předpisu SFO, podvodné obchodování podle §§ 274 a 295 předpisu SFO, zmanipulování cen podle §§ 275 a 296 předpisu SFO, zveřejnění informací o zakázaných transakcích podle §§ 276 a 297 předpisu SFO, zveřejnění nepravdivých a zavádějících informací podněcujících k provedení transakcí podle §§ 277 a 298 předpisu SFO a manipulaci s trhem podle §§ 278 a 299 předpisu SFO. Delikty v rámci občanskoprávního režimu řeší tribunál pro nekalé tržní praktiky, před kterým může komise SFC zahájit řízení. U deliktů v trestněprávním režimu má komise SFC pravomoc vést zkrácené trestní řízení u nižších soudů. Podle § 107 předpisu SFO může komise SFC požadovat uvalení trestních sankcí na osoby, které nabádají jiné osoby ke koupi nebo prodeji cenných papírů prostřednictvím podvodného nebo nezodpovědného uvedení v omyl, nebo podle § 298 předpisu SFO na osoby, které zveřejňují nepravdivé nebo zavádějící informace, u nichž je pravděpodobné, že budou jiné osoby nabádat k nákupu cenných papírů. Podle § 277 předpisu SFO je posledně uvedené jednání rovněž považováno za porušení povinností v rámci občanskoprávního režimu nekalých tržních praktik. § 300 předpisu SFO dále stanoví trestní odpovědnost osob, které se v rámci transakce s cennými papíry dopustí klamavého nebo podvodného jednání nebo použijí prostředek čisystém s úmyslem podvést nebo oklamat. § 384 předpisu SFO stanoví trestní odpovědnost osob, které vědomě nebo nezodpovědně podávají komisi SFC nebo uznanému burzovnímu kontrolorovi nepravdivé či zavádějící informace. Je-li společnost shledána vinou ze spáchání deliktu, § 390 předpisu SFO stanoví trestní odpovědnost každého úředníka dané společnosti, jenž se spácháním tohoto deliktu souhlasil, mlčky ho schvaloval nebo v dané souvislosti jednal nezodpovědně.

(22)	Lze tudíž dospět k závěru, že právní rámec a rámec dohledu v Hongkongu zajišťuje transparentnost a integritu trhu tím, že je zabráněno zneužívání trhu v podobě obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem.

(23)

Lze tudíž dále dospět k závěru, že právní rámec a rámec dohledu vztahující se na uznané burzovní společnosti působící v Hongkongu pod dohledem komise SFC splňují uvedené čtyři podmínky pro právní a dohledová opatření, a lze je tedy považovat za rámce zajišťující systém rovnocenný požadavkům na obchodní systémy stanoveným ve směrnici 2014/65/EU, nařízení (EU) č. 600/2014, nařízení (EU) č. 596/2014 a směrnici 2004/109/ES.

(24)

Vzhledem k tomu, že významný počet akcií, které jsou emitovány v EU, přijaty k obchodování a obchodovány v obchodních systémech EU, je rovněž obchodován v obchodních systémech v Hongkongu, jsou obchodní systémy v Hongkongu pro akcie emitované v EU často dalším centrem likvidity. Tato skutečnost umožňuje investičním podnikům z EU obchodovat s akciemi emitovanými v EU, přijatými k obchodování a obchodovanými v systémech EU mimo pracovní dobu obchodních systémů EU. Uznání právního rámce a rámce dohledu Hongkongu by znamenalo, že možnost investičních podniků EU i nadále obchodovat s akciemi emitovanými v EU mimo pracovní dobu obchodních systémů EU zůstane zachována.

(25)

Toto rozhodnutí vychází z údajů, které dokládají, že celkové obchodování EU s určitým počtem akcií přijatých k obchodování na burzách v Hongkongu je tak časté, že podniky spadající do působnosti směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID) by nemohly využívat výjimky stanovené v čl. 23 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 600/2014. To znamená, že obchodní povinnost stanovená v čl. 23 odst. 1 nařízení (EU) č. 600/2014 by se vztahovala na významný počet akcií přijatých k obchodování v Hongkongu.

(26)	Rozhodnutí bude doplněno ujednáními o spolupráci s cílem zajistit účinnou výměnu informací a koordinaci činnosti dohledu mezi vnitrostátními příslušnými orgány a komisí SFC.

(27)

Toto rozhodnutí se zakládá na právně závazných požadavcích vztahujících se na uznané burzovní společnosti, které byly v Hongkongu použitelné v okamžiku přijetí tohoto rozhodnutí. Komise by měla i nadále pravidelně sledovat vývoj právních a dohledových opatření týkajících se těchto obchodních systémů, vývoj na trhu, účinnost spolupráce v oblasti dohledu v souvislosti se sledováním, vymáháním a plněním podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato.

(28)

Komise by měla provádět pravidelný přezkum právních a dohledových opatření vztahujících se na uznané burzovní společnosti v Hongkongu. Není tím dotčena možnost Komise kdykoliv uskutečnit specifický přezkum, pokud si relevantní vývoj vynutí, aby Komise status rovnocennosti přiznaný tímto rozhodnutím opětovně posoudila. Toto rozhodnutí může být na základě každého opětovného posouzení případně zrušeno.

(29)	Vzhledem k tomu, že se nařízení (EU) č. 600/2014 a směrnice 2014/65/EU použijí od 3. ledna 2018, je nezbytné, aby toto rozhodnutí vstoupilo v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

(30)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pro účely čl. 23 odst. 1 nařízení (EU) č. 600/2014 se právní rámec a rámec dohledu ve Zvláštní administrativní oblasti Hongkong vztahující se na uznané burzovní společnosti tam povolené a uvedené v příloze tohoto rozhodnutí považují za rovnocenné požadavkům vyplývajícím ze směrnice 2014/65/EU, nařízení (EU) č. 600/2014, nařízení (EU) č. 596/2014 a směrnice 2004/109/ES a má se za to, že podléhají účinnému dohledu a vymáhání.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 13. prosince 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349.

PŘÍLOHA

Uznané burzovní společnosti:

The Stock Exchange of Hong Kong Limited (SEHK)

14.12.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 331/94

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/2320

ze dne 13. prosince 2017

o rovnocennosti právního rámce a rámce dohledu Spojených států amerických pro vnitrostátní systémy obchodování s cennými papíry a alternativní obchodní systémy v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 23 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (2) požaduje, aby investiční podniky zajistily, aby jimi prováděné obchody s akciemi přijatými k obchodování na regulovaných trzích nebo obchodovanými v obchodních systémech probíhaly na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech nebo v systematických internalizátorech nebo případně v obchodních systémech třetích zemí posuzovaných Komisí jako rovnocenné v souladu s čl. 25 odst. 4 písm. a) směrnice 2014/65/EU.

(2)

Ustanovení čl. 23 odst. 1 nařízení (EU) č. 600/2014 se vztahuje pouze na obchodní povinnost v souvislosti s akciemi. Tato obchodní povinnost nezahrnuje další kapitálové nástroje, jako jsou cenné papíry nahrazující jiné cenné papíry, fondy obchodované v obchodním systému, certifikáty a jiné podobné finanční nástroje.

(3)

Cílem postupu uznání rovnocennosti obchodních systémů třetích zemí stanoveného v čl. 25 odst. 4 písm. a) směrnice 2014/65/EU je umožnit investičním podnikům provádět obchody s akciemi, na které se v Unii vztahuje obchodní povinnost, v obchodních systémech třetích zemí uznaných jako rovnocenné. Komise by měla posoudit, zda právní rámec a rámec dohledu třetí země zajišťují, že obchodní systémy povolené v dané třetí zemi splňují právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům vyplývajícím z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (3), hlavy III směrnice 2014/65/EU, hlavy II nařízení (EU) č. 600/2014 a ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES (4), a jejichž dodržování v uvedené třetí zemi podléhá účinnému dohledu a vymáhání. To je třeba vykládat v souvislosti s cíli sledovanými těmito akty, zejména pak s tím, jak přispívají k vytvoření a fungování vnitřního trhu, k integritě trhu, k ochraně investorů a v neposlední řadě též k finanční stabilitě.

(4)

Podle čl. 25 odst. 4 písm. a) čtvrtého pododstavce směrnice 2014/65/EU mohou být právní rámec a rámec dohledu třetí země považovány za rovnocenné, pokud splňují alespoň podmínky, že a) trhy podléhají povolení a průběžnému a účinnému dohledu a vymáhání, b) trhy se vyznačují jasnými a transparentními pravidly, pokud jde o přijímání cenných papírů k obchodování, takže tyto cenné papíry jsou obchodovatelné poctivě, řádně, efektivně a volně, c) emitenti cenných papírů podléhají požadavkům na pravidelné a průběžné informace, což zajišťuje vysokou míru ochrany investorů, a d) transparentnost a integrita trhu jsou zajištěny tím, že je zabráněno zneužívání trhu ve formě obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem.

(5)

Účelem tohoto posouzení rovnocennosti je posoudit mimo jiné, zda jsou právně závazné požadavky platné ve Spojených státech amerických (dále jen „Spojené státy“ nebo „USA“) pro státní systémy obchodování s cennými papíry a alternativní obchodní systémy se sídlem na území USA a registrované u Komise Spojených států proburzu a cenné papíry (U.S. Securities and Exchange Commission) („Komise pro burzu a cenné papíry“) a podléhající jejímu dohledu rovnocenné požadavkům vyplývajícím z nařízení (EU) č. 596/2014, hlavy III směrnice 2014/65/EU, hlavy II nařízení (EU) č. 600/2014 a ze směrnice 2004/109/ES, jejichž dodržování v uvedené třetí zemi podléhá účinnému dohledu a vymáhání.

(6)

Pokud jde o podmínky, že trhy podléhají povolení a průběžnému a účinnému dohledu a vymáhání, oddíl 3(a)(1) zákona o systémech obchodování s cennými papíry (Securities Exchange Act) (dále jen „zákon o systémech obchodování“) z roku 1934 definuje obchodní systém jako jakoukoli organizaci, sdružení či skupinu osob, která ustaví, provozuje nebo poskytuje trh či systémy pro zprostředkování kontaktu mezi kupujícími a prodejci cenných papírů či pro jinou formu plnění funkcí, pokud jde o cenné papíry, které obvykle plní burza cenných papírů. Pojem „obchodní systém“ je dále definován v pravidle 3b-16 Komise pro burzu a cenné papíry jako „organizace, sdružení či skupina osob, která 1) shromažďuje pokyny týkající se cenných papírů od více kupujících a prodávajících a 2) používá zavedené a závazné metody (ať již tím, že poskytuje obchodní systémy, nebo tím, že stanoví pravidla), podle nichž mají takové pokyny na sebe vzájemně reagovat, a kupující a prodávající, kteří tyto pokyny zadávají, souhlasí s podmínkami obchodu. Obchodní systém tedy musí provozovat mnohostranný systém v souladu se závaznými pravidly. Obchodní systém musí být zaregistrován u Komise pro burzu a cenné papíry buď jako státní systém obchodování, nebo jako obchodník-zprostředkovatel – v takovém případě musí dodržovat předpis o alternativních obchodních systémech.

(7)

Státní systém obchodování musí dále svým členům umožňovat nestranný přístup na své trhy a ke svým službám. Přístupová kritéria musí být rovněž transparentní a nesmí být používána nespravedlivě diskriminačním způsobem. Za tímto účelem musí mít státní obchodní systém zavedena pravidla, která stanoví, jakými prostředky může jakýkoli zaregistrovaný zprostředkovatel-obchodník požádat o členství. Komise pro burzu a cenné papíry podle oddílu 19(b) zákona o systémech obchodování, přezkoumává pravidla pro přijetí do státního systému obchodování. Státní systémy obchodování sice musí mít přiměřené normy pro přístup, tyto normy by však měly fungovat tak, aby neumožňovaly neodůvodněné diskriminační odmítnutí přístupu. Státní systém obchodování musí odmítnout členství každému neregistrovanému zprostředkovateli-obchodníkovi a může odmítnout členství zprostředkovateli-obchodníkovi, jemuž bylo na základě předpisů zakázáno provozování činnosti.

(8)

Oddíl 242.300 hlavy 17 Sbírky federálních předpisů část 242 (Code of Federal Regulations Part 242) („předpis o alternativních obchodních systémech“) definuje alternativní obchodní systém jako jakoukoli organizaci, sdružení, osobu či skupinu osob nebo systém, který poskytuje trh pro zprostředkování kontaktu mezi kupujícími a prodejci cenných papírů či pro jinou formu plnění funkcí, pokud jde o cenné papíry, které obvykle plní burza cenných papírů ve smyslu pravidla 3b-16 zákona o systémech obchodování (Exchange Act Rule 3b-16). Podle předpisu o alternativních obchodních systémech se subjekt, který vyhovuje definici obchodního systému, musí zaregistrovat buď jako státní systém obchodování, nebo jako zprostředkovatel-obchodník, a musí dodržovat předpis o alternativních obchodních systémech. Alternativní obchodní systémy musí provozovat mnohostranný systém, v němž účastníci provádějí transakce v souladu se závaznými pravidly. Alternativní obchodní systémy, na které připadá v určitém časovém období alespoň 5 % průměrného denního objemu obchodování s jakýmkoliv kapitálovým cenným papírem, musí dodržovat požadavky oddílu 242.301(b)(5)(ii) týkající se spravedlivého přístupu předpisu alternativních obchodních systémech. Konkrétně musí zavést písemné normy pro poskytování přístupu k obchodování s příslušným cenným papírem ve svých systémech a musí tyto normy vést ve svých záznamech. Alternativní systémy obchodování nesmí bezdůvodně omezovat žádné osoby, pokud jde o přístup k jejich službám týkajícím se těch kapitálových cenných papírů, u nichž na daný alternativní systém obchodování připadá alespoň 5 % průměrného denního objemu obchodování v příslušném časové období, a nesmí tyto normy uplatňovat nespravedlivým či diskriminačním způsobem. Přístupové normy jsou na požádání poskytnuty Komisi pro burzu a cenné papíry.

(9)

Aby bylo možné určit, že právní systém a systém dohledu určité třetí země, pokud jde o státní systémy obchodování a alternativní systémy obchodování povolené v uvedené zemi, jsou rovnocenné systémům stanoveným ve směrnici 2014/65/EU, musí být splněny čtyři podmínky stanovené v čl. 25 odst. 4 písm. a) čtvrtém pododstavci směrnice 2014/65/EU.

(10)	Podle první podmínky musí obchodní systémy třetích zemí podléhat povolení a průběžnému a účinnému dohledu a vymáhání.

(11)

Státní systém obchodování musí být předtím, než může zahájit činnost, zaregistrován Komisí pro burzu a cenné papíry. Komise pro burzu a cenné papíry registraci udělí, pokud shledá, že žadatel splňuje příslušné požadavky. Pokud k takovému zjištění nedojde, musí Komise pro burzu a cenné papíry registraci odmítnout (oddíl 19(a)(1) zákona o systémech obchodování). Zákon o systémech obchodování vyžaduje, aby obchodní systém měl zavedeny mechanismy řešení všech typů operací a činností, jež chce žadatel provozovat. Po zaregistrování jsou státní systémy obchodování povinny dodržovat pravidla, politiky a postupy, které jsou v souladu s jejich zákonnými povinnostmi, a mít kapacitu k plnění svých povinností. Při registraci se státní systém obchodování stává orgánem stavovské samosprávy. Jako orgány stavovské samosprávy státní systémy obchodování sledují a vymáhají dodržování ustanovení zákona o systémech obchodování a pravidel a předpisů z něj vycházejícícha svých vlastních pravidel ze strany svých členů a osob spojených s jejich členy. V případě, že členové státního systému obchodování poruší jeho pravidla, je státní systém obchodování jakožto orgán stavovské samosprávy povinen řešit jakákoli potenciální porušení pravidel příslušného trhu nebo federálních zákonů týkajících se cenných papírů ze strany jeho členů. Rovněž je povinen informovat o závažných porušeních pravidel Komisi pro burzu a cenné papíry.

(12)

Alternativní obchodní systémy musí být v souladu s předpisem o alternativních obchodních systémech, který mimo jiné vyžaduje, aby se alternativní obchodní systémy zaregistrovaly u Komise pro burzu a cenné papíry jako zprostředkovatel-obchodník podle oddílu 15 zákona o systémech obchodování s cennými papíry. Alternativní obchodní systémy se jakožto zprostředkovatelé-obchodníci musí stát členy alespoň jednoho orgánu stavovské samosprávy, například Úřadu pro regulaci finančního odvětví (Financial Industry Regulatory Authority, FINRA). Zprostředkovatel-obchodník, který žádost podává, musí poskytnout základní informace o své činnosti, včetně typu obchodování, do něhož se chce zapojit, totožnost svých přímých a nepřímých vlastníků a dalších osob, které ho kontrolují, včetně výkonných manažerů, a uvést, pokud proti němu nebo kterémukoli ze subjektů, které ho kontrolují, bylo vedeno trestní stíhání, občanskoprávní řízení nebo přijato regulační opatření v souvislosti s jakoukoliv činností týkající se investování. Pokud k takovému zjištění nedojde, musí Komise pro burzu a cenné papíry registraci odmítnout (oddíl 15 zákona o systémech obchodování s cennými papíry).

(13)

Podle rámce Spojených států je trvalé dodržování původních registračních požadavků pro státní systémy obchodování a alternativní obchodní systémy podmínkou pro pokračování registrace. Zaregistrované státní systémy obchodování a alternativní obchodní systémy jsou povinny dodržovat pravidla, politiky a postupy, které jsou v souladu s jejich povinnostmi podle federálních zákonů a předpisů týkajících se cenných papírů, a mít kapacitu k plnění svých povinností.

(14)

Pokud jde o účinný dohled, jsou hlavními předpisy, které tvoří primární legislativu, jež zavádí právně vymahatelný režim pro obchodování s cennými papíry v USA, zákon o cenných papírech (Securities Act) z roku 1933 a zákon o systémech obchodování. Zákon o systémech obchodování dává Komisi pro burzu a cenné papíry široké pravomoci, co se týče všech aspektů obchodování s cennými papíry, včetně pravomoci registrovat a regulovat zprostředkovatele-obchodníky, včetně alternativních obchodních systémů, zprostředkovatelů převodů a clearingových agentur a rovněž orgánů stavovské samosprávy v USA, mezi něž patří i systémy pro obchodování s cennými papíry a úřad FINRA, a vykonávat nad nimi dohled. Zákon o systémech obchodování rovněž identifikuje a zakazuje určité typy jednání na trzích a dává Komisi pro burzu a cenné papíry disciplinární pravomoci nad regulovanými subjekty a osobami s nimi spojenými. Zákon o systémech obchodování rovněž zmocňuje Komisi pro burzu a cenné papíry, aby vyžadovala pravidelné hlášení informací od společností s veřejně obchodovanými cennými papíry. Samospráva tržních zprostředkovatelů skrze systém orgánů stavovské samosprávy je jedním z nejdůležitějších prvků regulačního rámce Spojených států. Podle rámce Spojených států jsou orgány stavovské samosprávy jakožto regulátoři v první řadě zodpovědné za stanovení pravidel, podle nichž jejich členové vykonávají činnost, a za sledování způsobů, jak jejich členové vykonávají činnost. V případě, že členové alternativního obchodního systému poruší jeho pravidla, je alternativní obchodní systém jakožto orgán stavovské samosprávy povinen řešit jakákoli potenciální porušení pravidel příslušného trhu nebo federálních zákonů týkajících se cenných papírů ze strany jeho členů. Rovněž je povinen informovat o závažných porušeních pravidel Komisi pro burzu a cenné papíry.

(15)

Zákon o systémech obchodování požaduje, aby všechny zaregistrované státní systémy obchodování byly schopny vymáhat dodržování ustanovení zákona o systémech obchodování a pravidel a předpisů z něj vycházejících a svých vlastních pravidel ze strany svých členů a osob spojených s jejich členy. V rámci svého průběžného dohledu nad státními systémy obchodování Komise pro burzu a cenné papíry hodnotí schopnost každého obchodního systému dohlížet na své členy a jejich obchodní aktivity. Je rovněž odpovědností státních systémů obchodování řešit jakákoli potenciální porušení pravidel příslušného trhu nebo federálních zákonů týkajících se cenných papírů ze strany jeho členů a hlásit taková potenciální porušení Komisi pro burzu a cenné papíry. V rámci své povinnosti vymáhat dodržování předpisů ze strany svých členů je každý státní systém obchodování odpovědný za vyšetřování a potrestání jakýchkoli porušení zákona o systémech obchodování a pravidel a předpisů z něj vycházejících. Komise pro burzu a cenné papíry může také dle svého uvážení šetřit a stíhat jakákoli porušení zákona o systémech obchodování a pravidel z něj vycházejících. Úřad FINRA, který je orgánem stavovské samosprávy pro zprostředkovatele-obchodníky včetně alternativních obchodních systémů, je povinen vymáhat dodržování ustanovení zákona o systémech obchodování a pravidel a předpisů z něj vycházejících a svých vlastních pravidel ze strany svých členů, včetně alternativních obchodních systémů. Pravidla orgánů stavovské samosprávy rovněž podléhají přezkumu ze strany Komise pro burzu a cenné papíry. Pokud Komise pro burzu a cenné papíry zjistí, že orgán stavovské samosprávy bez přiměřeného odůvodnění nebo ospravedlnění nezajistil vymáhání dodržování některého z těchto ustanovení ze strany svého člena nebo osoby spojené s jeho členem, má pravomoc uložit vůči tomuto orgánu stavovské samosprávy sankce podle oddílu 19(h) zákona o systémech obchodování. Podle oddílu 21 zákona o systémech obchodování může Komise pro burzu a cenné papíry šetřit porušení pravidel a ukládat sankce vůči členům orgánu stavovské samosprávy, kteří poruší některé z jeho pravidel. V rámci svého průběžného dohledu nad orgány stavovské samosprávy Komise pro burzu a cenné papíry hodnotí schopnost každého státního systému obchodování a úřadu FINRA dohlížet na své členy a jejich obchodní aktivity. Státní systémy obchodování a alternativní obchodní systémy jsou povinny informovat Komisi pro burzu a cenné papíry o každé změně pravidel.

(16)

Pokud jde o účinné vymáhání, má Komise pro burzu a cenné papíry široké pravomoci šetřit skutečná či potenciální porušení federálních zákonů týkajících se cenných papírů, včetně zákona o systémech obchodování a pravidel z něj vycházejících. Komise pro burzu a cenné papíry může na základě svých pravomocí dohledu požadovat záznamy od regulovaných subjektů. Kromě toho může Komise pro burzu a cenné papíry na základě své předvolávací pravomoci požadovat předložení dokumentů či svědectví od jakékoli osoby nebo subjektu kdekoli ve Spojených státech. Komise pro burzu a cenné papíry má pravomoc přijímat donucovací opatření prostřednictvím zahájení občanskoprávní žaloby u příslušného federálního oblastního soudu nebo prostřednictvím zahájení správního řízení u správního soudce Komise pro burzu a cenné papíry z důvodu porušení federálních zákonů týkajících se cenných papírů, včetně obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem. V občanskoprávních řízeních může Komise pro burzu a cenné papíry požadovat vrácení neoprávněně nabytého zisku, úroků vzniklých před rozhodnutím soudu, peněžní pokuty uložené občanskoprávním soudem, soudní zákazy, zákaz vykonávat funkci manažera nebo ředitele veřejné společnosti nebo zákaz účastnit se nabídek penny stock, jakož i další vedlejší náhrady škody (například vklad od obžalovaného). Ve správních řízeních mohou sankce kromě vrácení neoprávněně nabytého zisku nebo omezení pro jednotlivce nebo zrušení registrace určitého subjektu zahrnovat zákazy, omezení činnosti, občanskoprávní pokuty. Pokud orgán stavovské samosprávy (např. státní systém obchodování nebo úřad FINRA) nekoná nebo neplní náležitě požadované funkce, má Komise pro burzu a cenné papíry pravomoc použít proti němu donucovací opatření.

(17)

Komise pro burzu a cenné papíry má rovněž pravomoc šetřit alternativní obchodní systémy kvůli porušení federálních zákonů USA týkajících se cenných papírů a přijímat vůči nim disciplinární či jiná donucovací opatření. Kromě toho je Komise pro burzu a cenné papíry oprávněna koordinovat svá donucovací opatření s domácími a mezinárodními protějšky. Komise pro burzu a cenné papíry může například kdykoli během šetření nebo vyšetřování předložit určitou věc ministerstvu spravedlnosti Spojených států amerických k trestnímu stíhání nebo jiným trestním nebo regulačním orgánům k přijetí opatření. Komise pro burzu a cenné papíry má také pravomoc sdílet neveřejné informace, které má k dispozici, s domácími a mezinárodními protějšky.

(18)	Proto lze vyvodit závěr, že státní systémy obchodování a alternativní obchodní systémy registrované u Komise USA pro burzu a cenné papíry podléhají povolování a průběžnému a účinnému dohledu a vymáhání.

(19)	Podle druhé podmínky musí mít obchodní systémy třetích zemí jasná a transparentní pravidla, pokud jde o přijímání cenných papírů k obchodování, takže tyto cenné papíry jsou obchodovatelné poctivě, řádně, efektivně a volně,

(20)

Podle oddílu 12(a) zákona o systémech obchodování musí cenné papíry kótované ve státním systému obchodování USA zaregistrovat ve státním systému obchodování emitent. K registraci cenného papíru je nutné, aby emitent podal žádost u obchodního systému, kde budou cenné papíry kótované; emitent musí rovněž předložit Komisi pro burzu a cenné papíry prohlášení o registraci. Úřad systému obchodování potvrdí Komisi pro burzu a cenné papíry, že státní systém obchodování schválil daný cenný papír pro kótaci a registraci. Všechny cenné papíry obchodované ve státním systému obchodování a cenné papíry kótované k obchodování v alternativním obchodním systému musí splňovat normy stanovené v pravidlech daného systému obchodování pro kótování, která musí být předložena Komisi pro burzu a cenné papíry podle oddílu 19(b) zákona o systémech obchodování a podle pravidla 19b-4. Nekótované cenné papíry obchodované veřejně v alternativním obchodním systému podléhají pravidlům Komise pro burzu a cenné papíry pro poskytování informací a dalším normám platným pro veřejně obchodované cenné papíry. Podle pravidel Komise pro burzu a cenné papíry a norem pro kótování jsou emitenti povinni poskytnout včas informace, jež jsou podstatné pro investory, nebo jež budou mít pravděpodobně významný dopad na cenu cenných papírů určitého emitenta. Tamtéž uvedený oddíl 10 A(m) a pravidlo 10 A-3 rovněž nařizuje, aby každý státní systém obchodování zakázal kótování jakéhokoli cenného papíru emitenta, který nedodržuje požadavky výboru pro audit stanovené v uvedených předpisech a pravidle. Zákon o cenných papírech vyžaduje, aby investorům byly poskytovány finanční a jiné významné informace týkající se cenných papírů nabízených k veřejnému prodeji a jejich emitentů, a zakazuje klamání, zkreslování informací a jiné podvody při prodeji cenných papírů. Státní systémy obchodování musí mít jasná a transparentní pravidla, pokud jde o přijímání cenných papírů k obchodování. Cenné papíry musí být volně obchodovatelné a musí splňovat určitá kritéria týkající se distribuce cenných papírů veřejnosti a informací o cenném papíru a emitentovi, které jsou potřebné k určení hodnoty cenného papíru. Státní systém obchodování nemůže zaregistrovat cenné papíry, u nichž nejsou informace o cenném papíru a emitentovi veřejně dostupné. Řádné obchodování s cennými papíry ve státním systému obchodování nebo v alternativním obchodním systému v neposlední řadě zajišťují také pravomoci Komise pro burzu a cenné papíry za určitých okolností pozastavit obchodování a vydávat naléhavé příkazy. Podle oddílu 12(k)(1)(A) zákona o systémech obchodování může Komise pro burzu a cenné papíry, pokud to vyžaduje veřejný zájem a v zájmu ochrany investorů, vydat souborný příkaz k dočasnému zastavení veškerého obchodování s určitým cenným papírem.

(21)

Regulační rámec USA obsahuje požadavky na poskytování předobchodních informací účastníkům trhu. Zákony a předpisy týkající se cenných papírů a pravidla orgánů stavovské samosprávy vyžadují informování o nejlepších kupních a prodejních cenách a kótovaných objemech v reálném čase pro každý cenný papír ve státním systému obchodování nebo v alternativním obchodním systému, který představuje 5 % nebo více z obchodovaného objemu na dané burze s běžným objemem obchodů a zobrazuje nabídky kterékoliv osobě. Tato 5 % hranice je stanovena na základě pravidla 301(b)(3) a (b)(5) a počítá se s použitím objemů akcií nahlášeným službě konsolidovaných obchodních informací USA. Komise pro burzu a cenné papíry má pravomoc zkoumat, zda alternativní obchodní systémy dodržují federální zákony týkající se cenných papírů a předpis o alternativních obchodních systémech, mimo jiné také, zda určitý alternativní obchodní systém překročil tuto 5 % hranici, a pokud ano, zda splňuje požadavek pravidla 301(b)(3) zákona o alternativních obchodních systémech. Podle pravidla 602 Komise pro burzu a cenné papíry je každý státní systém obchodování povinen shromažďovat a zpracovávat informace o nejlepších kupních a prodejních cenách a agregovaných kótovaných objemech pro každý cenný papír a poskytovat je prodejcům. Tyto informace jsou zpřístupněny široké veřejnosti za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek. Ve veřejném zájmu a v zájmu ochrany investorů a zachování spravedlivého a řádného fungování trhů jsou státní systémy obchodování podle oddílu 11 A(a)(1)(C) zákona o systémech obchodování a pravidel z něj vycházejících povinny zajistit zprostředkovatelům, obchodníkům a investorům dostupnost informací ohledně odhadů týkajících se cenných papírů a ohledně transakcí s cennými papíry. Regulační rámec Spojených států rovněž obsahuje požadavky na včasné poskytování poobchodních informací účastníkům trhu, včetně ceny, objemu a okamžiku uskutečnění transakcí. Pravidlo 601(a) předpisu o běžném objemu obchodů vyžaduje, aby obchodní systémy a úřad FINRA předkládaly Komisi pro burzu a cenné papíry ke schválení plány hlášení transakcí. Pravidla Komise pro burzu a cenné papíry a orgánů stavovské samosprávy vyžadují informování o transakcích v obchodních systémech a v alternativních obchodních systémech v reálném čase. Zprostředkovatelé-obchodníci, včetně alternativních obchodních systémů, musí poskytovat informace o transakcích úřadu FINRA, který je dále šíří.

(22)	Proto lze vyvodit závěr, že státní systémy obchodování a alternativní obchodní systémy zaregistrované u Komise pro burzu a cenné papíry mají jasná a transparentní pravidla pro přijímání cenných papírů k obchodování, takže tyto cenné papíry jsou obchodovatelné potivě, řádně, efektivně a volně.

(23)	Podle třetí podmínky musí pro emitenty cenných papírů platit požadavky na pravidelné a průběžné informování zajišťující vysokou úroveň ochrany investorů.

(24)

Emitenti, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování ve státním systému obchodování USA, jsou povinni zveřejňovat roční a mezitímní účetní závěrku. Pro kótované emitenty a společnosti, jejichž akcie jsou přijaty k obchodování, rovněž platí požadavky na podávání zpráv podle oddílu 13(a) nebo 15(d) zákona o systémech obchodování. Cenné papíry přijaté k obchodování ve státním systému obchodování USA mohou být rovněž obchodovány v jiném státním systému obchodování nebo v alternativním obchodním systému. Povinnost podávat zprávy vztahující se na takové emitenty platí bez ohledu na systém, v němž se uskutečňují jednotlivé obchody. Poskytování ucelených a včasných informací o emitentech cenných papírů umožňuje investorům posoudit obchodní výsledky emitentů a zajišťuje investorům odpovídající transparentnost prostřednictvím pravidelného toku informací.

(25)	Lze proto vyvodit závěr, že pro emitenty, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování ve státním systému obchodování nebo v alternativním obchodním systému, platí požadavky na pravidelné a průběžné informování zajišťující vysokou úroveň ochrany investorů.

(26)	Podle čtvrté podmínky musí právní rámec a rámec dohledu třetí země zajišťovat transparentnost a integritu trhu tím, že zabraňuje zneužívání trhu ve formě obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem.

(27)

Federální zákony USA týkající se cenných papírů stanoví ucelený regulační rámec, jenž má zajistit integritu trhu a zabránit obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem. Tento rámec zakazuje jednání, jež může vést k narušení fungování trhů, například manipulaci s trhem a sdělování nepravdivých nebo zavádějících informací, a dává Komisi pro burzu a cenné papíry pravomoc použít donucovací opatření proti takovému jednání (viz též oddíly 9(a), 10(b), 14(e) a 15(c) zákona o systémech obchodování a pravidlo 10b-5 uvedené tamtéž). Federální zákony týkající se cenných papírů rovněž zakazují obchodování zasvěcených osob (např. oddíl 17(a) zákona o cenných papírech, oddíl 10(b) zákona o systémech obchodování a pravidlo 10b-5 tamtéž). Komise pro burzu a cenné papíry může použít donucovací opatření vůči určité osobě za nákup či prodej cenných papírů na základě podstatných neveřejných informací získaných nebo použitých v důsledku porušení fiduciární povinnosti nebo povinnosti zachovat důvěrnost nebo za sdělení takových informací, jež představuje porušení povinnosti (oddíl 17(a) zákona o cenných papírech a oddíl 10(b) a pravidlo 10b-5 zákona o systémech obchodování).

(28)	Lze proto vyvodit závěr, že právní rámec a rámec dohledu Spojených států zajišťuje transparentnost a integritu trhu tím, že zabraňuje zneužívání trhu ve formě obchodování zasvěcených osob a manipulace s trhem.

(29)

Lze proto dále vyvodit závěr, že právní rámec a rámec dohledu upravující státní systémy obchodování a alternativní obchodní systémy registrované u Komise pro burzu a cenné papíry splňuje čtyři výše uvedené podmínky pro právní mechanismy a mechanismy dohledu, a lze je tudíž považovat za systém rovnocenný požadavkům na obchodní systémy stanoveným ve směrnici 2014/65/EU, v nařízení (EU) č. 600/2014, nařízení (EU) č. 596/2014 a ve směrnici 2004/65/EU.

(30)

Toto rozhodnutí vychází z právního rámce a rámce dohledu upravujících státní systémy obchodování a alternativní obchodní systémy zaregistrované u Komise pro burzu a cenné papíry, v nichž se po zvláštním přijetí k obchodování ve státních systémech obchodování obchoduje rovněž s akciemi, které byly přijaty k obchodování v EU. Toto rozhodnutí se proto nevztahuje na alternativní obchodní systémy, v nichž se obchoduje s akciemi přijatými k obchodování v EU, aniž by získaly zvláštní přijetí.

(31)	Rozhodnutí bude rovněž doplněno ujednáním o spolupráci, aby se zajistila účinná výměna informací a koordinace činností dohledu mezi příslušnými vnitrostátními příslušnými orgány a Komisí pro burzu a cenné papíry.

(32)

Toto rozhodnutí je založeno na právně závazných požadavcích týkajících se státních systémů obchodování a alternativních obchodních systémů, které jsou platné v USA v době přijetí tohoto rozhodnutí. Komise by měla i nadále průběžně sledovat vývoj právních a požadavků a požadavků dohledu pro tyto obchodní systémy, vývoj na trhu, účinnost spolupráce v oblasti dohledu ve vztahu k monitorování a prosazování předpisů a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato.

(33)

Za tím účelem by Komise měla provádět pravidelný přezkum právních mechanismů a mechanismů dohledu platných pro státní systémy obchodování a alternativní obchodní systémy v USA. Není tím dotčena možnost, aby Komise kdykoli uskutečnila specifický přezkum, pokud si relevantní vývoj vynutí, aby Komise status rovnocennosti přiznaný tímto rozhodnutím opětovně posoudila, zejména s přihlédnutím ke zkušenostem, pokud jde o uskutečňování obchodů v alternativních obchodních systémech, po uplynutí jednoho roku od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. Na základě jakéhokoli opětovného posouzení by mohlo být toto rozhodnutí zrušeno.

(34)	Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 600/2014 a směrnice 2014/65/EU se použijí ode dne 3. ledna 2018, je nezbytné, aby toto rozhodnutí vstoupilo v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

(35)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pro účely čl. 23 odst. 1 nařízení (EU) č. 600/2014 se právní rámec a rámec dohledu ve Spojených státech amerických použitelný na vnitrostátní systémy obchodování s cennými papíry a na alternativní obchodní systémy registrované u Komise pro burzu a cenné papíry uvedené v příloze tohoto rozhodnutí považují za rovnocenné požadavkům na regulované trhy definovaným ve směrnici 2014/65/EU vyplývající z nařízení (EU) č. 596/2014, hlavy III směrnice 2004/109/ES, hlavy II nařízení (EU) č. 600/2014 a ze směrnice 2004/109/ES a za podléhající účinnému dohledu a vymáhání.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 13. prosince 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349.

PŘÍLOHA

Vnitrostátní systémy obchodování s cennými papíry zaregistrované u Komise USA pro burzu a cenné papíry a považované za rovnocenné regulovaným trhům dle vymezení ve směrnici 2014/65/EU:

a)	BOX Options Exchange LLC

b)	Cboe BYX Exchange, Inc. (dříve Bats BYX Exchange, Inc.; BATS Y-Exchange, Inc.)

c)	Cboe BZX Exchange, Inc. (dříve Bats BZX Exchange, Inc.; BATS Exchange, Inc.)

d)	Cboe C2 Exchange, Inc.

e)	Cboe EDGA Exchange, Inc. (dříve Bats EDGA Exchange, Inc.; EDGA Exchange, Inc.)

f)	Cboe EDGX Exchange, Inc. (dříve Bats EDGX Exchange, Inc.; EDGX Exchange, Inc.)

g)	Cboe Exchange, Inc.

h)	Chicago Stock Exchange, Inc.

i)	The Investors Exchange LLC

j)	Miami International Securities Exchange

k)	MIAX PEARL, LLC

l)	Nasdaq BX, Inc. (dříve NASDAQ OMX BX, Inc.; Boston Stock Exchange)

m)	Nasdaq GEMX, LLC (dříve ISE Gemini)

n)	Nasdaq ISE, LLC (dříve International Securities Exchange, LLC)

o)	Nasdaq MRX, LLC (dříve ISE Mercury)

p)	Nasdaq PHLX LLC (dříve NASDAQ OMX PHLX, LLC; Philadelphia Stock Exchange)

q)	The Nasdaq Stock Market

r)	New York Stock Exchange LLC

s)	NYSE Arca, Inc.

t)	NYSE MKT LLC (dříve NYSE AMEX a the American Stock Exchange)

u)	NYSE National, Inc. (dříve National Stock Exchange, Inc.)

Alternativní systémy obchodování zaregistrované u Komise USA pro burzu a cenné papíry a považované za rovnocenné regulovaným trhům dle vymezení ve směrnici 2014/65/EU:

a)	Aqua Securities L.P.

ATS-1

ATS-4

ATS-6

e)	Barclays ATS

f)	Barclays DirectEx

g)	BIDS Trading, L.P.

CIOI

CitiBLOC

CITICROSS

k)	CODA Markets, Inc

l)	Credit Suisse Securities (USA) LLC

m)	Deutsche Bank Securities, Inc

eBX LLC

o)	Instinct X

p)	Instinet Continuous Block Crossing System (CBX)

q)	Instinet, LLC (Instinet Crossing, Instinet BLX)

r)	Instinet, LLC (BlockCross)

JPB-X

t)	J.P. Morgan ATS („JPM-X“)

JSVC LLC

v)	LiquidNet H2O ATS

w)	Liquidnet Negotiation ATS

x)	Luminex Trading & Analytics LLC

y)	National Financial Services, LLC

POSIT

(aa)

SIGMA X2

(bb)	Spot Quote LLC

(cc)	Spread Zero LLC

(dd)

UBS ATS

(ee)	Ustocktrade

(ff)	Virtu MatchIt

(gg)

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2017/2307 ze dne 9. října 2017 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Chilskou republikou o obchodu s ekologickými produkty	1
		Dohoda mezi Evropskou unií a Chilskou republikou o obchodu s ekologickými produkty	4
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2308 ze dne 13. prosince 2017 o povolení přípravku z Bacillus subtilis (DSM 5750) a Bacillus licheniformis (DSM 5749) jako doplňkové látky pro sající selata (držitel povolení Chr. Hansen A/S) ( 1 )	19
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2309 ze dne 13. prosince 2017 o provedení odpočtů z rybolovných kvót dostupných u určitých populací v roce 2017 z důvodu nadměrného rybolovu jiných populací v předchozích letech a o změně prováděcího nařízení (EU) 2017/1345	23
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2310 ze dne 13. prosince 2017, kterým se na rok 2018 otevírá celní kvóta pro dovoz některého zboží pocházejícího z Norska a vzniklého zpracováním zemědělských produktů, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2014, do Unie	36
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2311 ze dne 13. prosince 2017, kterým se stanoví vážený průměr maximálních sazeb za ukončení volání v mobilních sítích v celé Unii a kterým se ruší prováděcí nařízení (EU) 2016/2292 ( 1 )	39
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2312 ze dne 13. prosince 2017 o povolení nového užití přípravku Bacillus subtilis C-3102 (DSM 15544) jako doplňkové látky pro prasnice, sající selata a psy (držitel povolení společnost Asahi Calpis Wellness Co. Ltd, zastoupená společností Asahi Calpis Wellness Co. Ltd Europe Representative Office) ( 1 )	41
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2313 ze dne 13. prosince 2017, kterým se stanoví formální náležitosti rostlinolékařského pasu pro přemísťování na území Unie a rostlinolékařského pasu pro dovoz do chráněné zóny a přemísťování v rámci této zóny	44
		Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2314 ze dne 13. prosince 2017, kterým se stanoví koeficient přidělení použitelný na množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní licence podané od 20. listopadu 2017 do 30. listopadu 2017, a které určuje množství, jež je třeba přičíst k množství stanovenému pro podobdobí od 1. července 2018 do 31. prosince 2018 v rámci celních kvót pro odvětví mléka a mléčných výrobků otevřených nařízením (ES) č. 2535/2001	53
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315 ze dne 11. prosince 2017, kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce a stanoví seznam zúčastněných členských států	57
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/2316 ze dne 12. prosince 2017, kterým se zrušuje rozhodnutí 92/176/EHS o mapách, které mají být poskytovány pro použití v síti Animo (oznámeno pod číslem C(2017) 8316) ( 1 )	78
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/2317 ze dne 13. prosince 2017 o uznání nepovinného režimu Red Tractor Farm Assurance Combinable Crops & Sugar Beet pro prokázání souladu s kritérii udržitelnosti podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES a 2009/28/ES	79
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/2318 ze dne 13. prosince 2017 o rovnocennosti právního rámce a rámce dohledu vztahujícího se na finanční trhy v Austrálii v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ( 1 )	81
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/2319 ze dne 13. prosince 2017 o rovnocennosti právního rámce a rámce dohledu vztahujícího se na uznané burzovní společnosti ve Zvláštní administrativní oblasti Hongkong v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ( 1 )	87
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/2320 ze dne 13. prosince 2017 o rovnocennosti právního rámce a rámce dohledu Spojených států amerických pro vnitrostátní systémy obchodování s cennými papíry a alternativní obchodní systémy v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ( 1 )	94

Produkty pocházející z Islandu
Pořadové číslo	Koeficient přidělení – žádosti podané pro podobdobí od 1.1.2018 do 30.6.2018 (v %)	Množství, na něž nebyly podány žádosti a která je třeba přičíst k dostupným množstvím na podobdobí od 1.7.2018 do 31.12.2018 (v kg)
09.4205	—	—
09.4206	—	—

Produkty pocházející z Nového Zélandu
Pořadové číslo	Koeficient přidělení – žádosti podané pro podobdobí od 1.1.2018 do 30.6.2018 (v %)	Množství, na něž nebyly podány žádosti a která je třeba přičíst k dostupným množstvím na podobdobí od 1.7.2018 do 31.12.2018 (v kg)
09.4514	—	7 000 000
09.4515	—	4 000 000
09.4182	—	16 806 000
09.4195	—	20 540 500

Produkty pocházející z Ukrajiny
Pořadové číslo	Koeficient přidělení – žádosti podané pro podobdobí od 1.1.2018 do 30.6.2018 (v %)	Množství, na něž nebyly podány žádosti a která je třeba přičíst k dostupným množstvím na podobdobí od 1.7.2018 do 31.12.2018 (v kg)
09.4600	—	3 777 000
09.4601	—	1 250 000
09.4602	0,608872	—

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 331

České vydání	Právní předpisy	Ročník 60 14. prosince 2017