22.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/1

22.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/2

(1)

Cílem nařízení (EU) č. 1380/2013 je postupně odstranit výměty z rybolovu v Unii zavedením povinnosti vykládky úlovků druhů, na něž se vztahují omezení odlovu.

(2)

Podle čl. 15 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1380/2013 se povinnost vykládky vztahuje v jihozápadních vodách na druhy charakteristické pro daný rybolov nejpozději od 1. ledna 2017.

(3)

Za účelem provádění povinnosti vykládky zavedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2374 (2) plán výmětů pro určité druhy rybolovu druhů žijících při dně v jihozápadních vodách v letech 2016–2018 na základě společného doporučení předloženého Belgií, Španělskem, Francií, Nizozemskem a Portugalskem v roce 2016.

(4)

Na řízení rybolovu v jihozápadních vodách mají přímý zájem Belgie, Španělsko, Francie, Nizozemsko a Portugalsko. Dne 2. ledna 2017 předložily tyto členské státy Komisi po konzultaci s poradním sborem pro jihozápadní vody nové společné doporučení.

(5)

Nové společné doporučení doplňuje plán výmětů stanovený nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2016/2374 a týká se rybolovu tkaničnice tmavé v divizích ICES (Mezinárodní rady pro průzkum moří) VIIIa, IX a X a v oblasti CECAF (Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku) 34.1.2 a růžichy šedé v divizi ICES IX.

(6)

Uvedené opatření navržené ve společném doporučení je v souladu s čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013, a může být tudíž zahrnuto do nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2374.

(7)

V novém společném doporučení se navrhuje, aby se výjimka z povinnosti vykládky vztahovala na tkaničnici tmavou ulovenou pomocí hlubinných nástražných dlouhých lovných sítí v divizích ICES VIIIa, IX a X a v oblasti CECAF 34.1.2, jelikož stávající vědecká doporučení poukazují na nízkou četnost zaznamenaného výskytu (a počet jedinců), přičemž se zohledňují vlastnosti zařízení pro lov tohoto druhu, rybolovné postupy a ekosystém. ICES ve svém hodnocení došla k závěru, že lze předpokládat nulové nebo zanedbatelné výměty pro účely většiny posouzení, protože úmrtnost výmětů je způsobena především predací tkaničnice tmavé zachycené na háček žraloky a kytovci a je relativně nízká ve srovnání s vykládkami. S ohledem na výše uvedené skutečnosti proto Komise akceptuje navrhovanou výjimku.

(8)

V novém společném doporučení se také navrhuje, aby se výjimka z povinnosti vykládky vztahovala na růžichu šedou v podoblasti ICES IX, protože členské státy jsou toho názoru, že vědecká doporučení naznačují možnou vysokou míru přežití. K prokázání výše uvedeného je nicméně zapotřebí provést nové studie a o výjimce lze uvažovat v budoucnu, až dotčené členské státy předloží Komisi údaje z probíhajících testů.

(9)

Příloha nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2374 by měla být změněna z důvodu jasnosti.

(10)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2374 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(11)

Vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto nařízení mají přímý dopad na související ekonomické činnosti a plánování rybolovného období pro rybářská plavidla Unie, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě po svém vyhlášení. Mělo by se začít používat od 1. ledna 2017, jakožto výjimka z obecného pravidla, z důvodu pozdního předložení společného doporučení,

22.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/6

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 589/2008 (2) stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (3), pokud jde o obchodní normy pro vejce. V bodě 1 přílohy II nařízení (ES) č. 589/2008 jsou konkrétně určeny minimální požadavky na „vejce od nosnic ve volném výběhu“.

(2)

Nařízení (EU) č. 1308/2013 nahradilo nařízení (ES) č. 1234/2007 a svěřuje Komisi pravomoc přijímat v této oblasti akty v přenesené pravomoci v souladu s jeho článkem 227.

(3)

V bodě 1 písm. a) přílohy II nařízení (ES) č. 589/2008 je stanovena výjimka pro uvádění vajec na trh pod označením „vejce od nosnic ve volném výběhu“ v případech omezeného přístupu nosnic k venkovním volným výběhům v důsledku omezení přijatých podle právních předpisů Unie, včetně veterinárních omezení na ochranu zdraví lidí a zvířat, avšak na dobu nejvýše dvanácti týdnů. V návaznosti na vážná ohniska influenzy ptáků v Unii se jeví jako nezbytné stanovit výjimku na delší období a dále vyjasnit pravidla tak, aby byla v celé Unii uplatňována jednotně, zejména pokud jde o to, kdy doba, po kterou výjimka platí, začíná.

(4)

Příloha II nařízení (ES) č. 589/2008 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(5)

Aby se zajistilo okamžité provádění tohoto opatření, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

22.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/9

(1)

Nařízení (EU) 2016/1952 stanoví společný rámec pro tvorbu srovnatelných evropských statistik cen zemního plynu a elektřiny pro zákazníky v domácnostech a konečné zákazníky mimo domácnosti v Unii.

(2)

V souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1952 by členské státy měly předávat statistické údaje v elektronické podobě, aby odpovídaly příslušnému technickému formátu, který stanoví Komise.

(3)

Iniciativa pro výměnu statistických údajů a metadat (SDMX) stanoví statistické a technické standardy pro výměnu oficiálních statistik. Komise (Eurostat) by proto měla v rámci Evropského statistického systému, za úzké spolupráce s členskými státy, stanovit technický formát v souladu s těmito standardy.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro Evropský statistický systém,

22.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/19

(1)

Zpráva o hodnocení rizik nové psychoaktivní látky N-fenyl-N-[1-(2-fenylethyl)piperidin-4-yl]furan-2-karboxamid (furanylfentanyl) byla vypracována v souladu s rozhodnutím 2005/387/JVV na zvláštním jednání rozšířeného vědeckého výboru Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) a následně byla dne 24. května 2017 předložena Komisi a Radě.

(2)

Furanylfentanyl je syntetický opioid a je strukturálně podobný fentanylu, kontrolované látce široce používané v lékařství k celkové anestezii při chirurgickém zákroku a k tlumení bolesti. Furanylfentanyl je rovněž strukturálně příbuzný s acetylfentanylem a akryl-fentanylem, jež byly oba předmětem společné zprávy EMCDDA a Europolu v prosinci 2015 a v listopadu 2016.

(3)

Furanylfentanyl je v Unii dostupný přinejmenším od června 2015 a byl zjištěn v šestnácti členských státech. Ve většině případů byl zabaven ve formě prášku, ale rovněž v kapalné formě a jako tablety. Zjištěná množství jsou poměrně malá. Měla by však být posuzována ve spojitosti s účinností této látky.

(4)

Pět členských států nahlásilo dvacet dvě úmrtí spojená s furanylfentanylem. U nejméně deseti z těchto úmrtí byl furanylfentanyl příčinou úmrtí nebo měl pravděpodobně na úmrtí podíl. Kromě toho bylo ve třech členských státech zaznamenáno jedenáct akutních otrav bez následku smrti spojených s furanylfentanylem.

(5)

Nejsou k dispozici informace svědčící o účasti organizovaného zločinu na výrobě a distribuci furanylfentanylu či na nedovoleném obchodu s ním a na jeho dodávkách v rámci Unie. Z dostupných údajů vyplývá, že furanylfentanyl je vyráběn chemickými podniky sídlícími v Číně.

(6)

Furanylfentanyl se prodává přes internet v malých a velkoobchodních množstvích jako „chemická látka určená pro výzkumné účely“, zpravidla ve formě prášku a nosních sprejů připravených k použití. Informace získané při zabavení naznačují, že se furanylfentanyl možná prodával také na nelegálním trhu s opioidy.

(7)

Furanylfentanyl nemá v Unii žádné uznávané humánní lékařské nebo veterinární využití. Nic nenasvědčuje tomu, že může být používán pro jiné účely mimo použití jako analytického referenčního standardu a ve vědeckém výzkumu.

(8)

Ze zprávy o hodnocení rizik vyplývá, že na řadu otázek souvisejících s furanylfentanylem, jež vyvstávají z důvodu nedostatku údajů o rizicích pro zdraví osob, rizicích pro veřejné zdraví a o společenských rizicích, by bylo možné najít odpověď prostřednictvím dalšího výzkumu. Dostupné důkazy a informace o zdravotních a společenských rizicích, jež furanylfentanyl představuje, mimo jiné pro podobnost s fentanylem, nicméně poskytují dostatečné důvody pro podrobení této látky kontrolním opatřením v celé Unii.

(9)

Furanylfentanyl není uveden na seznamu látek podléhajících kontrole podle Jednotné úmluvy OSN o omamných látkách z roku 1961 ani podle Úmluvy OSN o psychotropních látkách z roku 1971. Tato látka není v současné době předmětem hodnocení v rámci systému OSN.

(10)

Vzhledem k tomu, že deset členských států kontroluje furanylfentanyl podle vnitrostátních právních předpisů o kontrole drog a tři členské státy kontrolují furanylfentanyl podle jiných legislativních opatření, by podrobení této látky kontrolním opatřením v celé Unii pomohlo zamezit vzniku překážek při přeshraničním prosazování práva a přispělo by k justiční spolupráci a k ochraně Unie před riziky, která dostupnost a užívání této látky mohou představovat.

(11)

K zajištění rychlé a odborně podložené reakce na úrovni Unie na výskyt nových psychoaktivních látek, které zjistily a nahlásily členské státy, svěřuje rozhodnutí 2005/387/JVV Radě prováděcí pravomoc podrobit tyto látky kontrolním opatřením v celé Unii. Podmínky a postup pro výkon této prováděcí pravomoci byly splněny, a proto by mělo být přijato prováděcí rozhodnutí s cílem podrobit furanylfentanyl kontrolním opatřením v celé Unii.

(12)

Pro Dánsko je rozhodnutí 2005/387/JVV závazné, a proto se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí, kterým se provádí rozhodnutí 2005/387/JVV.

(13)

Pro Irsko je rozhodnutí 2005/387/JVV závazné, a proto se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí, kterým se provádí rozhodnutí 2005/387/JVV.

(14)

Pro Spojené království není rozhodnutí 2005/387/JVV závazné, proto se neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí, kterým se provádí rozhodnutí 2005/387/JVV, a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné,

22.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/21

(1)

V souladu s postupem uvedeným v čl. 21 odst. 2 finančního nařízení pro 11. ERF Komise do 15. října 2017 předložila návrh upřesňující a) strop ročních příspěvků členských států do Evropského rozvojového fondu (ERF) na rok 2019; b) výši ročních příspěvků členských států do ERF na rok 2018; c) výši první splátky příspěvku na rok 2018; a d) orientační nezávaznou prognózu očekávaných ročních objemů příspěvků na roky 2020 a 2021.

(2)

V souladu s článkem 52 finančního nařízení pro 11. ERF zaslala Evropská investiční banka (EIB) dne 4. září 2017 Komisi aktualizované odhady závazků a plateb pro nástroje, jejichž správu zajišťuje.

(3)

V čl. 22 odst. 1 finančního nařízení pro 11. ERF se stanoví, že výzvy k poskytnutí příspěvků využijí nejdříve částky vyčleněné na předchozí ERF. Měly by být proto učiněny výzvy k poskytnutí příspěvků podle 10. ERF pro EIB a podle 11. ERF pro Komisi.

(4)

Rozhodnutí Rady (EU) 2016/2026 (4) stanovilo strop ročního příspěvku členských států do ERF na rok 2018 na 4 550 000 000 EUR pro Komisi a 250 000 000 EUR pro EIB.

(5)

Rozhodnutí Rady (EU) 2017/1206 (5) zavedlo snížení příspěvků o částku ve výši 200 000 000 EUR z finančních prostředků uvolněných z osmého a devátého ERF,

22.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/24

(1)

Ustanovení čl. 10a odst. 8 směrnice 2003/87/ES zavádí mechanismus pro financování komerčních demonstračních projektů zaměřených na ekologicky bezpečné zachytávání a geologické ukládání CO2 (dále jen „demonstrační projekty CCS“) a demonstračních projektů v oblasti inovativních technologií využívajících obnovitelné zdroje energie (dále jen „demonstrační projekty obnovitelných zdrojů energie“), který použije 300 milionů povolenek ze systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v řámci Unie („systém EU ETS“), jež byly vyčleněny pro nové účastníky na trhu, ovšem nebyly přiděleny.

(2)

Rozhodnutím 2010/670/EU (2) Komise stanovila pravidla a kritéria pro výběr a zavádění těchto projektů a základní zásady pro zpeněžení povolenek a pro správu výnosů.

(3)

Na základě první a druhé výzvy k podávání návrhů byly do poloviny roku 2014 přiděleny ve 20 členských státech EU finanční prostředky na podporu provádění 39 demonstračních projektů obnovitelných energií a CCS. Nicméně vzhledem k náročnému hospodářskému prostředí v celosvětovém měřítku i v EU mělo přibližně 20 projektů s přidělenými financemi z první výzvy k podávání návrhů potíže shromáždit dostatečný kapitál nebo přilákat další investory. V důsledku této skutečnosti bylo do 31. prosince 2016 konečné investiční rozhodnutí podle článku 9 rozhodnutí 2010/670/EU přijato u 14 projektů, zatímco nejméně 436 milionů EUR na financování projektů z této první výzvy k podávání návrhů nebylo použito.

(4)

Nevyplacené finanční prostředky by měly být použity k přímému financování projektů spadajících do působnosti vymezené v čl. 10a odst. 8 směrnice 2003/87/ES. Nicméně vzhledem ke zvláštní povaze vysoce inovativních demonstračních projektů obnovitelných zdrojů energie a CCS by mělo být financování zčásti poskytováno ve formě grantů.

(5)

Aby se do těchto vysoce inovativních projektů v odvětví energetiky v EU zvýšily investice, což je priorita, kterou Komise uznala ve svém sdělení o urychlení inovací v oblasti čisté energie (3), nevyplacené výnosy z první výzvy k podávání návrhů by měly být bezodkladně a přednostně přerozděleny za použití nástroje InnovFin pro demonstrační projekty v oblasti energetiky (EDP) v rámci programu Horizont 2020 (4). Tato podpora by měla doplňovat stávající a budoucí finanční podporu, například granty v rámci programu Horizont 2020.

(6)

Aby se zvýšily investice do těchto vysoce inovativních projektů v odvětví dopravy, měly by způsobilé projekty podporovat inovativní, replikovatelné a škálovatelné používání obnovitelných zdrojů energie a využít by se přitom měl dluhový nástroj v odvětví dopravy v rámci Nástroje pro propojení Evropy (5).

(7)

Projekty, jimž byly přiděleny finanční prostředky v první nebo druhé výzvě k podávání návrhů, byla k nim přijata konečná investiční rozhodnutí a jsou ve fázi provádění, se považují za způsobilé k podání žádosti o příslušný finanční nástroj.

(8)

Pro lepší povědomí široké veřejnosti o příslušných finančních nástrojích bude Komise a skupina Evropské investiční banky nadále pravidelně organizovat specializované odborné semináře pro členské státy a zadavatele projektů.

(9)

Komise bude v dostatečném předstihu informovat Výbor pro změnu klimatu o vývoji příslušných pověřovacích dohod mezi Komisí a Evropskou investiční bankou, zejména pokud jde o související kritéria způsobilosti, provádění příslušných finančních nástrojů, zejména vytváření seznamu projektů, posuzování projektových žádostí, a v neposlední řadě bude i informovat o využívání přerozdělených výnosů a řádně zohlední názory členských států.

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro změnu klimatu,

1.

V článku 2 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:

„4.   Veškeré nevyplacené výnosy z prvního kola výzev k podávání návrhů musí být k dispozici pro podporu inovativních, replikovatelných a škálovatelných demonstračních projektů CCS a obnovitelných energií, které jsou první svého druhu, přičemž se použijí příslušné finanční nástroje spravované skupinou Evropské investiční banky, a to s upřednostněním nástroje InnovFin pro demonstrační projekty v oblasti energetiky (EDP) a dluhového nástroje v odvětví dopravy v rámci Nástroje pro propojení Evropy.

Na použití těchto výnosů se nebude vztahovat předchozí odstavec ani články 6, 8, čl. 11 odst. 1 až 5, čl. 11 odst. 6 první a druhý pododstavec a článek 13.

Komise v dostatečném předstihu informuje Výbor pro změnu klimatu o vývoji příslušných pověřovacích dohod mezi Komisí a Evropskou investiční bankou, zejména pokud jde o související kritéria způsobilosti, provádění příslušných finančních nástrojů, obzvláště vytváření seznamu projektů, posuzování projektových žádostí a v neposlední řadě o použití přerozdělených výnosů, a řádně zohlední názory členských států.“

2.

V článku 14 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„Komise pravidelně předkládá Výboru pro změnu klimatu zprávu o použití výnosů uvedených v čl. 2 odst. 4, včetně počátečních informací o plánované podpoře projektů a části podpory, která bude zpřístupněna ve formě grantů, o zeměpisném rozložení projektů, rozsahu projektů a technologickém pokrytí, informacích ex post o pokroku při realizaci projektů, omezení emisí CO2, finanční páce, zvyšování povědomí a získaných zkušenostech, je-li to případné.“

22.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/26

(1)

Směrnice 64/432/EHS stanoví pravidla obchodu s prasaty uvnitř Unie. Článek 9 uvedené směrnice stanoví, že členský stát, který na celém nebo na části svého území uskutečňuje povinný vnitrostátní program tlumení Aujeszkyho choroby, může tento program předložit Komisi ke schválení. Uvedený článek rovněž stanoví, že v obchodu s prasaty uvnitř Unie mohou být vyžadovány doplňkové záruky.

(2)

Rozhodnutí Komise 2008/185/ES (2) stanoví další záruky pro pohyb prasat mezi členskými státy. Tyto záruky souvisí s klasifikací členských států na základě jejich nákazového statusu, pokud jde o Aujeszkyho chorobu. Příloha II rozhodnutí 2008/185/ES uvádí členské státy nebo jejich oblasti, ve kterých byly zavedeny schválené vnitrostátní programy tlumení pro eradikaci Aujeszkyho choroby.

(3)

Itálie předložila Komisi podpůrnou dokumentaci k tomu, aby byl pro oblast Lombardie schválen program tlumení pro eradikaci Aujeszkyho choroby a aby byla tato oblast náležitě uvedena v příloze II rozhodnutí 2008/185/ES. Na základě hodnocení uvedené podpůrné dokumentace by oblast Lombardie měla být uvedena v příloze II rozhodnutí 2008/185/ES. Příloha II rozhodnutí 2008/185/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(4)

Rozhodnutí 2008/185/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

22.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/28

(1)

Vzor veterinárního osvědčení pro obchod s živými včelami (Apis mellifera) a čmeláky (Bombus spp.) uvnitř Unie je stanoven v příloze E části 2 směrnice 92/65/EHS. Uvedené osvědčení stanoví kromě jiného i veterinární požadavky v souvislosti s výskytem lesknáčka úlového (Aethina tumida) a roztoče Tropilaelaps (Tropilaelaps spp.), které se vztahují jak na včely, tak na čmeláky.

(2)

Požadavky stanovené v uvedeném vzoru veterinárního osvědčení umožňují přesuny včel a čmeláků pouze z oblastí o průměru alespoň 100 km, na které se nevztahují žádná omezení související s podezřením výskytu či potvrzeným výskytem těchto patogenů.

(3)

Na základě informací poskytnutých příslušnými italskými orgány týkajících se jejich zkušeností s výskytem lesknáčka úlového ve včelstvech v Itálii po přijetí prováděcího rozhodnutí Komise 2014/909/EU (2), jehož cílem bylo zabránit šíření lesknáčka úlového z postižených oblastí v Itálii, se zdá, že stanovené požadavky jsou pro dlouhodobé řízení zasaženého včelařského odvětví v době po zjištění výskytu nepřiměřené.

(4)

Tyto požadavky totiž zejména neberou v úvahu, že mohou existovat oblasti, které se sice nacházejí ve vzdálenosti menší než 100 km, ale jednak se nacházejí vně ochranných pásem vytvořených vnitrostátními předpisy po zjištění výskytu a zároveň se na ně nevztahují omezující ochranná opatření Unie a vztahuje se na ně úředně plánovaný a prováděný aktivní dozor v souladu s Pokyny pro sledování výskytu lesknáčka úlového vypracovanými referenční laboratoří Evropské unie pro zdraví včel (3), který umožňuje s jistotou prokázat nepřítomnost lesknáčka úlového.

(5)

Kromě toho by zmíněné požadavky měly být aktualizovány, aby zohlednily, že vizuální prohlídka a okamžité použití jemné síťoviny k obalení zásilky včelích matek s doprovodem v místě původu zásilky je velmi účinné a technicky proveditelné opatření zmírňující potenciální riziko šíření lesknáčka úlového. To je potvrzeno vědeckým stanoviskem Evropského úřadu pro bezpečnost potravin o přežívání, šíření a usazování lesknáčka úlového, přijatým dne 15. prosince 2015 (4).

(6)

Vzhledem k tomu, že stávající požadavky jsou zbytečně omezující, je nutné změnit vzor veterinárního osvědčení pro obchod se včelami a čmeláky uvnitř Unie doplněním alternativního veterinárního požadavku pro zásilky včelích matek, který by uznával význam kombinace opatření aktivního dozoru ze strany příslušných orgánů pro ověření nepřítomnosti lesknáčka úlového a posílených opatření ke zmírnění rizik pro obchod uvnitř Unie.

(7)

Čmeláci nejsou vnímaví vůči roztočům Tropilaelaps. To je potvrzeno vědeckým stanoviskem Evropského úřadu pro bezpečnost potravin o riziku rozšíření Aethina tumida a Tropilaelaps spp. do EU, přijatým dne 27. února 2013 (5).

(8)

Chovy čmeláků se ve většině případů nacházejí v zařízeních oddělených od okolního prostředí, která podléhají přísným opatřením biologické bezpečnosti, jsou pravidelně kontrolována příslušným orgánem a je v nich kontrolována přítomnost nákaz. U takových zařízení, která jsou schválena příslušnými orgány dotčených zemí a jsou pod jejich dohledem, není pravděpodobné, že na rozdíl od kolonií ve venkovním prostoru budou zasažena výskytem lesknáčka úlového. Již nyní je možné, aby příslušné orgány potvrdily zásilky z takových zařízení pro dovoz čmeláků v souladu s nařízením Komise (EU) č. 206/2010 (6).

(9)

Za účelem doplnění alternativního veterinárního požadavku týkajícího se chovu čmeláků v zařízeních oddělených od okolního prostředí je proto třeba upravit vzor veterinárního osvědčení pro obchod se včelami a čmeláky uvnitř Unie.

(10)

Převážná část zásilek čmeláků je prodávána a odesílána přes hranice pro účely opylování, a proto by neměly být osvědčeny pro chov nebo pro účely sezónního přesunu, vzhledem k tomu, že čmeláci nemají být chováni a nemají se nikdy vrátit do místa svého původu. Je proto vhodné doplnit do osvědčení další možnost, která by dovolovala osvědčení čmeláků pro produkci.

(11)

Včely mohou být prodávány v různých formách, jako matky s doprovodem, jako celá včelstva, oddělky a smetence (pakety). Jednoznačné určení druhu zásilky z tohoto hlediska by usnadnilo analýzu rizik příslušnými orgány za účelem úředních kontrol zásilek na místě určení. Proto by k osvědčení měly být připojeny další podrobné informace.

(12)

Příloha E část 2 směrnice 92/65/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(13)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

1.

V položce I.25 se doplňuje zaškrtávací políčko s následujícími slovy: „Produkci (opylování)“.

2.

V položce I.31 se doplňuje sloupec se slovy „Druh zboží“, která tvoří nadpis sloupce, a pod tímto nadpisem se doplňují následující volitelné položky, každá na samostatném řádku: „matky, smetence (pakety), oddělky, včelstva“.

3.

V položce II.1 písmeni b) se za slovo „nevyskytují“ doplňuje následující:

„nebo

nebo

22.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/31

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/247 (3) bylo přijato v návaznosti na výskyt ohnisek vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5 v řadě členských států (dále jen „dotčené členské státy“) a vymezení ochranných pásem a pásem dozoru příslušným orgánem dotčených členských států v souladu s čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 2005/94/ES (4).

(2)

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/247 stanoví, že ochranná pásma a pásma dozoru vymezená příslušnými orgány dotčených členských států v souladu se směrnicí 2005/94/ES mají zahrnovat přinejmenším oblasti uvedené jako ochranná pásma a pásma dozoru v příloze uvedeného prováděcího rozhodnutí. Prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/247 dále stanoví, že opatření, která mají být uplatňována v ochranných pásmech a pásmech dozoru, jak je stanoveno v čl. 29 odst. 1 a článku 31 směrnice 2005/94/ES, mají být zachována alespoň do dat stanovených pro tato pásma v příloze uvedeného prováděcího rozhodnutí.

(3)

Od data přijetí prováděcího rozhodnutí (EU) 2017/247 bylo uvedené rozhodnutí několikrát změněno, aby byl zohledněn vývoj epizootologické situace v Unii, pokud jde o influenzu ptáků. Prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/247 bylo konkrétně změněno prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2017/696 (5) s cílem stanovit pravidla pro odesílání zásilek jednodenních kuřat z oblastí uvedených v příloze prováděcího rozhodnutí (EU) 2017/247. Uvedená změna zohlednila skutečnost, že jednodenní kuřata představují ve srovnání s jinými drůbežími komoditami jen velmi nízké riziko šíření vysoce patogenní influenzy ptáků.

(4)

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/247 bylo následně rovněž změněno prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2017/1841 (6), aby se posílila opatření pro tlumení nákazy použitelná v případech, kdy existuje zvýšené riziko šíření vysoce patogenní influenzy ptáků. V důsledku toho nyní prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/247 stanoví, že v návaznosti na ohnisko nebo ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků se na úrovni Unie vymezí další uzavřená pásma v dotčených členských státech, jak jsou uvedena v čl. 16 odst. 4 směrnice 2005/94/ES, a dobu platnosti opatření, která v nich mají být uplatňována. Prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/247 nyní rovněž stanoví pravidla pro odesílání živé drůbeže, jednodenních kuřat a násadových vajec z těchto dalších uzavřených pásem do jiných členských států, s výhradou splnění určitých podmínek.

(5)

Kromě toho byla mnohokrát změněna příloha prováděcího rozhodnutí (EU) 2017/247, zejména aby se zohlednily změny hranic ochranných pásem a pásem dozoru vymezených dotčenými členskými státy v souladu se směrnicí 2005/94/ES. Příloha prováděcího rozhodnutí (EU) 2017/247 byla naposledy změněna prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2017/2000 (7), a to v návaznosti na oznámení Itálie o nových ohniscích vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N8 v hospodářstvích s chovem drůbeže v regionu Lombardie uvedeného členského státu. Itálie také oznámila Komisi, že v návaznosti na uvedená ohniska přijala nezbytná opatření požadovaná podle směrnice 2005/94/ES, včetně vymezení ochranných pásem a pásem dozoru kolem nakažených hospodářství s chovem drůbeže.

(6)

Od data poslední změny prováděcího rozhodnutí (EU) 2017/247 prováděcím rozhodnutím (EU) 2017/2000 oznámilo Bulharsko Komisi dvě nová ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N8 v hospodářstvích s chovem drůbeže v regionech Sliven a Jambol uvedeného členského státu. Bulharsko také oznámilo Komisi, že v návaznosti na uvedená nová ohniska přijalo nezbytná opatření požadovaná podle směrnice 2005/94/ES, včetně vymezení ochranných pásem a pásem dozoru kolem všech nakažených hospodářství s chovem drůbeže.

(7)

Kromě toho Itálie oznámila Komisi další ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N8 v hospodářstvích s chovem drůbeže, která se nacházejí v regionech Lombardie, Piemonte a Lazio uvedeného členského státu. Itálie také oznámila Komisi, že v návaznosti na uvedená nová ohniska přijala nezbytná opatření požadovaná podle směrnice 2005/94/ES, včetně vymezení ochranných pásem a pásem dozoru kolem všech nakažených hospodářství s chovem drůbeže a rozšíření vymezených dalších uzavřených pásem.

(8)

Komise prozkoumala opatření, jež Bulharsko a Itálie přijaly v návaznosti na nedávná ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků v uvedených členských státech v souladu se směrnicí 2005/94/ES, a přesvědčila se, že hranice ochranných pásem a pásem dozoru, které vymezily příslušné orgány uvedených dvou členských států, jsou v dostatečné vzdálenosti od všech hospodářství s chovem drůbeže, kde byla ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N8 potvrzena. Komise rovněž přezkoumala hranice dalších uzavřených pásem, která vymezil příslušný orgán v Itálii v souvislosti s nedávnými ohnisky v uvedeném členském státě, a přesvědčila se, že rozloha oblastí, na které se rozšíření uvedených dalších uzavřených pásem vztahuje, je s ohledem na stávající epizootologickou situaci v Itálii dostatečná.

(9)

Aby se předešlo jakémukoli zbytečnému narušení obchodu uvnitř Unie a kladení neopodstatněných překážek obchodu ze strany třetích zemí, je nutné na úrovni Unie a ve spolupráci s Bulharskem a Itálií urychleně popsat ochranná pásma a pásma dozoru vymezená v uvedených dvou členských státech a rozšířená další uzavřená pásma vymezená v Itálii v souladu se směrnicí 2005/94/ES v návaznosti na nedávná ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků v uvedených členských státech. Položky týkající se Bulharska a Itálie v příloze prováděcího rozhodnutí (EU) 2017/247 by proto měly být aktualizovány, aby zohledňovaly aktuální epizootologickou situaci v uvedených členských státech, pokud jde o uvedenou nákazu. Do seznamů v příloze prováděcího rozhodnutí (EU) 2017/247 je zejména zapotřebí doplnit nové položky pro ochranná pásma a pásma dozoru v Bulharsku a Itálii a pro rozšířená další uzavřená pásma v Itálii, která jsou nyní předmětem omezení v souladu se směrnicí 2005/94/ES.

(10)

Příloha prováděcího rozhodnutí (EU) 2017/247 by proto měla být za účelem aktualizace regionalizace na úrovni Unie změněna tak, aby zahrnovala ochranná pásma a pásma dozoru vymezená v Bulharsku a Itálii a rozšířená další uzavřená pásma vymezená v Itálii v souladu se směrnicí 2005/94/ES v návaznosti na nedávná ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků v uvedených členských státech a dobu trvání omezení, která mají být v těchto pásmech uplatňována.

(11)

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/247 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(12)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,