„PŘÍLOHA A

VYSVĚTLIVKY K TERMINOLOGII

Tato příloha obsahuje vysvětlení, poznámky k zeměpisné oblasti působnosti nebo definice pojmů, které jsou použity v ostatních přílohách, pokud není v oněch přílohách stanoveno jinak.

1.   POZNÁMKY K ZEMĚPISNÉ OBLASTI PŮSOBNOSTI

Následující zeměpisné definice se použijí pouze pro účely statistického výkaznictví:

—	Austrálie nezahrnuje vnější území Austrálie,

—	Dánsko nezahrnuje Faerské ostrovy a Grónsko,

—	Francie zahrnuje Monako a francouzské zámořské departementy Guadeloupe, Martinik, Guayanu, Réunion a Mayotte,

—	Itálie zahrnuje San Marino a Vatikán (Svatý stolec),

—	Japonsko zahrnuje Okinawu,

—	Portugalsko zahrnuje Azory a Madeiru,

—	Španělsko zahrnuje Kanárské ostrovy, Baleárské ostrovy a Ceutu a Melillu,

—	Spojené státy zahrnují 50 států, District of Columbia, Americké Panenské ostrovy, Portoriko a Guam.

2.   AGREGÁTY

Výrobci elektřiny a tepla jsou klasifikováni podle účelu produkce:

—	výrobci s hlavní činností jsou výrobci v soukromém nebo veřejném vlastnictví, kteří vyrábějí elektřinu a/nebo teplo za účelem prodeje třetím stranám jako svoji hlavní činnost,

—	závodní výrobci jsou výrobci v soukromém nebo veřejném vlastnictví, kteří vyrábějí elektřinu nebo teplo zcela nebo částečně pro vlastní potřebu jako činnost, která podporuje jejich primární činnost.

Poznámka: Komise může blíže vysvětlit terminologii přidáním příslušných odkazů na NACE regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2 poté, co vstoupí v platnost revidovaná klasifikace NACE.

2.1.   Dodávky

2.1.1.   PRODUKCE/DOMÁCÍ PRODUKCE

Množství vytěžených nebo vyrobených paliv vypočítaná po všech úkonech, kterými se odstraní inertní složky. Produkce zahrnuje množství spotřebovaná výrobcem v produkčním procesu (například na vytápění nebo provoz zařízení a pomocných zařízení), jakož i dodávky jiným výrobcům energie pro transformaci nebo jiné použití.

Domácí produkcí se rozumí: produkce ze zdrojů na příslušném území.

2.1.2.   REGENEROVANÉ PRODUKTY

Vztahuje se jen na černé uhlí. Kaly a hlušinové haldy vytěžené v dolech.

2.1.3.   PŘÍJMY Z OSTATNÍCH ZDROJŮ

Množství paliv, jejichž výroba je zahrnutá v jiných výkazech paliv, ale která jsou smísena v jiných palivech a spotřebovávají se jako směs. Další podrobné údaje o této složce se uvedou jako:

—	Příjmy z ostatních zdrojů: z uhlí

—	Příjmy z ostatních zdrojů: z ropy a ropných produktů

—	Příjmy z ostatních zdrojů: ze zemního plynu

—	Příjmy z ostatních zdrojů: z obnovitelných zdrojů

2.1.4.   DOVOZ/VÝVOZ

Pokud není stanoveno jinak, „dovoz“ se vztahuje k vlastní zemi původu (země, ve které byl energetický produkt vyroben) a „vývoz“ se vztahuje ke konečné zemi spotřeby vyrobeného energetického produktu. Množství se považuje za dovezené nebo vyvezené po překročení politické hranice země, ať už bylo, nebo nebylo celně odbaveno.

Pokud nelze určit původ či destinaci, může se použít „Nespecifikované/Ostatní“.

2.1.5.   MEZINÁRODNÍ NÁMOŘNÍ ZÁSOBNÍKY

Množství paliv dodávaná lodím všech vlajek, které se podílejí na mezinárodní plavbě. Mezinárodní plavba se může uskutečňovat na moři, vnitrozemských jezerech a vodních cestách a v pobřežních vodách. Nezahrnuje se:

—	spotřeba u lodí, které se podílejí na vnitrostátní plavbě. Dělení na vnitrostátní/mezinárodní plavbu by mělo být stanoveno na základě přístavu vyplutí a přístavu připlutí a nikoliv na základě vlajky či státní příslušnosti lodě,

—	spotřeba u rybářských lodí,

—	spotřeba u vojenských sil.

2.1.6.   ZMĚNA STAVU ZÁSOB

Rozdíl mezi počátečním stavem zásob a konečným stavem zásob držených na území státu. Není-li stanoveno jinak, znázorní se tvorba zásob záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.

2.1.7.   POČÁTEČNÍ A KONEČNÉ ZÁSOBY NA ÚZEMÍ STÁTU CELKEM

Všechny zásoby na území státu, včetně zásob držených vládou, u hlavních spotřebitelů nebo distribučních organizací, zásoby na palubě připlouvajících zámořských lodí, zásoby v celních zónách a zásoby držené pro jiné, ať už na základě dvoustranné mezivládní dohody, nebo nikoliv. Počátečními a konečnými zásobami se rozumí stav zásob k prvnímu nebo k poslednímu dni vykazovaného období. Zásoby zahrnují zásoby držené ve všech druzích speciálních skladovacích zařízení, povrchových i podzemních.

2.1.8.   PŘÍMÉ UŽITÍ

Ropa (surová ropa a ropné produkty) použitá přímo bez zpracování v rafinériích ropy. Zahrnuje surovou ropu spalovanou za účelem výroby elektřiny.

2.1.9.   PŘÍJMY PRIMÁRNÍCH PRODUKTŮ (PŘÍMÉ UŽITÍ SUROVINY)

Zahrnuje množství domácí nebo dovážené surové ropy (včetně kondenzátů) a domácí NGL použité přímo bez zpracování v rafinérii ropy a množství zpětných toků z petrochemického průmyslu, která, ačkoliv nejsou primárním palivem, se použijí přímo.

2.1.10.   HRUBÝ RAFINÉRSKÝ VÝSTUP

Výroba hotových výrobků v rafinérii nebo mísírně. Nezahrnuje rafinérské ztráty, ale zahrnuje rafinérské palivo.

2.1.11.   RECYKLOVANÉ PRODUKTY

Hotové produkty, které podruhé projdou obchodní sítí poté, co již byly jednou dodány koncovému spotřebiteli (např. použitá maziva, která se znovu zpracovávají). Tato množství by se měla rozlišovat od petrochemických zpětných toků.

2.1.12.   ZPĚTNÉ TOKY

Hotové produkty nebo polotovary, které se vracejí od koncových spotřebitelů do rafinérií ke zpracování, mísení nebo prodeji. Většinou jsou to vedlejší produkty petrochemické výroby.

2.1.13.   PŘEVOD MEZIPRODUKTŮ (POLOPRODUKTŮ)

Množství přeřazená do jiné kategorie buď proto, že se změnila jejich specifikace, nebo že jsou smísena v jiném produktu. Záporný zápis pro jeden výrobek je kompenzován kladným zápisem (nebo několika zápisy) pro jeden výrobek nebo několik výrobků a naopak; celkový čistý výsledek by měl být nula.

2.1.14.   PŘEVEDENÉ PRODUKTY

Dovážené ropné produkty, které jsou přeřazeny do kategorie poloprodukty pro další zpracování v rafinérii, bez dodání koncovému spotřebiteli.

2.1.15.   STATISTICKÉ ROZDÍLY

Vypočítaná hodnota, definovaná jako rozdíl mezi výpočtem z hlediska dodávek (přístup „shora dolů“) a výpočtem z hlediska spotřeby (přístup „zdola nahoru“). Měly by se uvést důvody všech významných statistických rozdílů.

2.2.   Transformační sektor

V rámci transformačního sektoru se vykazují jen množství paliv, jež byla transformována do jiných paliv. Množství paliv použitá na vytápění, provoz zařízení a obecně na podporu transformace by se neměla vykazovat v transformačním, ale v energetickém sektoru.

2.2.1.   VEŘEJNÉ ELEKTRÁRNY

Množství paliv použitá výrobci s hlavní činností na výrobu elektřiny v jednotkách/zařízeních vyrábějících pouze elektřinu.

2.2.2.   VEŘEJNÉ TEPLÁRNY

Množství paliv použitá výrobci s hlavní činností na výrobu elektřiny a/nebo tepla v kogeneračních jednotkách.

2.2.3.   VEŘEJNÉ VÝTOPNY

Množství paliv použitá výrobci s hlavní činností na výrobu tepla v jednotkách/zařízeních vyrábějících pouze teplo.

2.2.4.   ZÁVODNÍ ELEKTRÁRNY

Množství paliv použitá závodními výrobci na výrobu elektřiny v jednotkách/zařízeních vyrábějících pouze elektřinu.

2.2.5.   ZÁVODNÍ TEPLÁRNY

Veškerá množství paliv použitá na výrobu elektřiny a poměrná část paliv použitá na výrobu tepla prodaného závodními výrobci v jednotkách kombinované výroby elektřiny a tepla. Poměrná část paliv použitá na výrobu tepla, které nebylo prodáno (teplo spotřebované v rámci vlastní spotřeby), se vykazuje podle konkrétního sektoru konečné spotřeby energie na základě klasifikace NACE. Teplo, které nebylo prodáno, ale bylo dodáno jiným subjektům v rámci nefinančních dohod nebo subjektům s jiným vlastníkem, se vykazuje podle stejného principu jako prodané teplo.

2.2.6.   ZÁVODNÍ VÝTOPNY

Poměrná část paliv, které odpovídá množství tepla prodaného závodními výrobci v jednotkách/zařízeních vyrábějících pouze teplo. Poměrná část paliv použitá na výrobu tepla, které nebylo prodáno (teplo spotřebované v rámci vlastní spotřeby), se vykazuje podle konkrétního sektoru konečné spotřeby energie na základě klasifikace NACE. Teplo, které nebylo prodáno, ale bylo dodáno jiným subjektům v rámci nefinančních dohod nebo subjektům s jiným vlastníkem, se vykazuje podle stejného principu jako prodané teplo.

2.2.7.   ČERNOUHELNÉ BRIKETÁRNY

Množství paliv použitá v černouhelných briketárnách k výrobě černouhelných briket.

2.2.8.   KOKSOVNY

Množství paliv použitá v koksovnách k výrobě černouhelného metalurgického koksu a koksárenského plynu.

2.2.9.   HNĚDOUHELNÉ/RAŠELINOVÉ BRIKETÁRNY

Množství paliv použitá na výrobu hnědouhelných briket (BKB) v hnědouhelných briketárnách a množství paliv použitá v rašelinových briketárnách na výrobu rašelinových briket (PB).

2.2.10.   PLYNÁRNY

Množství paliv použitá na výrobu energoplynu (generátorového plynu) v plynárnách a zařízeních na zplyňování uhlí (zplyňovacích zařízeních).

2.2.11.   VYSOKÉ PECE

Množství paliv vložených do vysoké pece, bez ohledu na to, zda sazebnou v horní části pece spolu se železnou rudou, nebo výfučnou v dolní části pece spolu s horkým dmýchaným vzduchem.

2.2.12.   ZKAPALŇOVÁNÍ UHLÍ

Množství paliva použitá na výrobu syntetického oleje.

2.2.13.   ZAŘÍZENÍ NA ZKAPALŇOVÁNÍ PLYNŮ

Množství plynných paliv přeměněných na kapalná paliva.

2.2.14.   ZAŘÍZENÍ VYRÁBĚJÍCÍ DŘEVĚNÉ UHLÍ

Množství pevných biopaliv přeměněných na dřevěné uhlí.

2.2.15.   RAFINÉRIE ROPY

Množství paliv použitá na výrobu ropných produktů.

2.2.16.   MÍSÍRNY ZEMNÍHO PLYNU (PRO SMÍŠENÝ ZEMNÍ PLYN)

Množství plynů smísených se zemním plynem do rozvodné sítě plynu (plynárenské sítě).

2.2.17.   PRO MÍSENÍ S MOTOROVÝM BENZINEM/MOTOROVOU NAFTOU/PETROLEJEM:

Množství kapalných biosložek smísených s fosilními palivy.

2.2.18.   JINDE NEUVEDENÉ

Množství paliv použitá na transformační činnosti jinde nezahrnuté. V případě použití je třeba ve zprávě vysvětlit, co je zahrnuto v této položce.

2.3.   Energetický sektor

Množství spotřebovaná energetickým průmyslem na podporu těžby (dobývání, produkce ropy a plynu) nebo zařízení s činností transformace paliv a energie. V rámci NACE Rev. 2 odpovídá oddílům 05, 06, 19 a 35, skupině 09.1 a třídám 07.21 a 08.92.

Nezahrnuje množství paliv transformovaná na jinou formu energie (což by se mělo uvést v transformačním sektoru) nebo použitá na podporu provozu ropovodů, plynovodů a potrubí na přepravu uhelných kalů (která by se měla uvést v sektoru dopravy).

Zahrnuje výrobu chemických materiálů pro jaderné štěpení a jadernou fúzi a produkty těchto procesů.

2.3.1.   VLASTNÍ POUŽITÍ V ELEKTRÁRNÁCH, TEPLÁRNÁCH A VÝTOPNÁCH

Množství paliv spotřebovaná jako energie pro podpůrné činnosti v zařízeních s jednotkami vyrábějícími pouze elektřinu, jednotkami vyrábějícími pouze teplo a kogeneračními jednotkami.

2.3.2.   UHELNÉ DOLY

Množství paliv spotřebovaná jako energie na podporu těžby a úpravy uhlí v rámci uhelného průmyslu (odvětví těžby uhlí). Uhlí spálené v důlních elektrárnách by se mělo vykazovat v transformačním sektoru.

2.3.3.   ČERNOUHELNÉ BRIKETÁRNY

Množství paliv spotřebovaná jako energie pro podpůrné činnosti v černouhelných briketárnách.

2.3.4.   KOKSOVNY

Množství paliv spotřebovaná jako energie pro podpůrné činnosti v koksovnách.

2.3.5.   HNĚDOUHELNÉ/RAŠELINOVÉ BRIKETÁRNY

Množství paliv použitá jako energie pro podpůrné činnosti v hnědouhelných/rašelinových briketárnách.

2.3.6.   PLYNÁRNY/ZAŘÍZENÍ NA ZPLYŇOVÁNÍ (ZPLYŇOVACÍ ZAŘÍZENÍ)

Množství paliv spotřebovaná jako energie pro podpůrné činnosti v plynárnách a zařízeních na zplyňování uhlí.

2.3.7.   VYSOKÉ PECE

Množství paliv spotřebovaná jako energie pro podpůrné činnosti ve vysokých pecích.

2.3.8.   ZKAPALŇOVÁNÍ UHLÍ

Množství paliv spotřebovaná jako energie pro podpůrné činnosti v zařízeních na zkapalňování uhlí.

2.3.9.   ZKAPALŇOVÁNÍ (LNG)/ZPĚTNÉ ZPLYŇOVÁNÍ

Množství paliv spotřebovaná jako energie pro podpůrné činnosti v zařízeních na zkapalňování zemního plynu a v zařízeních na zpětné zplyňování.

2.3.10.   ZAŘÍZENÍ NA ZPLYŇOVÁNÍ (BIOPLYN)

Množství paliv spotřebovaná jako energie pro podpůrné činnosti v zařízeních na zplyňování na bioplyn.

2.3.11.   ZAŘÍZENÍ NA ZKAPALŇOVÁNÍ PLYNŮ

Množství paliv spotřebovaná jako energie pro podpůrné činnosti v zařízeních na zkapalňování plynů.

2.3.12.   ZAŘÍZENÍ VYRÁBĚJÍCÍ DŘEVĚNÉ UHLÍ

Množství paliv spotřebovaná jako energie pro podpůrné činnosti v zařízeních vyrábějících dřevěné uhlí.

2.3.13.   RAFINÉRIE ROPY

Množství paliv spotřebovaná jako energie pro podpůrné činnosti v rafinériích ropy.

2.3.14.   TĚŽBA ROPY A PLYNU

Množství paliv spotřebovaná v zařízeních na těžbu ropy a zemního plynu. Nezahrnuje ztráty v potrubí (je třeba uvést jako distribuční ztráty) a množství energie použité při provozu potrubí (je třeba uvést v sektoru dopravy).

2.3.15.   JINDE NEUVEDENÉ – ENERGIE

Množství paliv související s činnostmi v oblasti energetiky jinde nezahrnutými. V případě použití je třeba ve zprávě vysvětlit, co je zahrnuto v této položce.

2.4.   Distribuční ztráty

Množství ztrát paliva v důsledku dopravy a distribuce.

2.5.   Konečná neenergetická spotřeba

Množství fosilních paliv použitá pro neenergetické účely – nespálených paliv.

2.6.   Konečná spotřeba energie (specifikace konečného užití)

2.6.1.   PRŮMYSL

Týká se množství paliv spotřebovaných průmyslovým podnikem na podporu jeho primárních činností.

V případě výtopen nebo tepláren se vykážou pouze množství paliv spotřebovaná na výrobu tepla použitého samotným subjektem (v rámci vlastní spotřeby tepla). Množství paliv spotřebovaná na výrobu prodaného tepla a na výrobu elektřiny by se měla vykazovat v příslušném transformačním sektoru.

2.6.1.1.   Hutnictví železa: skupiny 24.1, 24.2 a 24.3 NACE Rev. 2 a třídy 24.51 a 24.52 NACE Rev. 2.

2.6.1.2.   Chemický a petrochemický průmysl: oddíly 20 a 21 NACE Rev. 2.

2.6.1.3.   Hutnictví neželezných kovů: skupina 24.4 NACE Rev. 2 a třídy 24.53 a 24.54 NACE Rev. 2.

2.6.1.4.   Výroba nekovových minerálních výrobků: oddíl 23 NACE Rev. 2.

2.6.1.5.   Dopravní zařízení: oddíly 29 a 30 NACE Rev. 2.

2.1.6.6.   Strojírenství: oddíly 25, 26, 27 a 28 NACE Rev. 2.

2.6.1.7.   Těžební průmysl: oddíl 07 (kromě třídy 07.21) a oddíl 08 (kromě třídy 08.92) NACE Rev. 2 a skupina 09.9 NACE Rev. 2.

2.6.1.8.   Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků: oddíly 10, 11 a 12 NACE Rev. 2.

2.6.1.9.   Průmysl celulózy, papíru a tiskařský: oddíly 17 a 18 NACE Rev. 2.

2.6.1.10.   Dřevařský a dřevozpracující průmysl: oddíl 16 NACE Rev. 2.

2.6.1.11.   Stavebnictví: oddíly 41, 42 a 43 NACE Rev. 2.

2.6.1.12.   Textilní a kožedělný průmysl: oddíly 13, 14 a 15 NACE Rev. 2.

2.6.1.13.   Jinde neuvedené – Průmysl: oddíly 22, 31 a 32 NACE.

2.6.2.   SEKTOR DOPRAVY

Energie použitá ve všech dopravních činnostech bez ohledu na kategorii NACE (hospodářské odvětví), v jejímž rámci se činnost uskutečňuje. Paliva použitá na vytápění a osvětlení na železničních a autobusových stanicích, v přístavištích a na letištích by se měla uvést v položce „Obchod a veřejné služby“, a nikoli v sektoru dopravy.

2.6.2.1.   Železniční doprava

Množství paliv použitá v železniční dopravě, včetně průmyslových železnic a železniční dopravy v rámci městské nebo příměstské dopravy (například vlaky, tramvaje, metro).

2.6.2.2.   Vnitrostátní plavba

Množství paliv dodaná lodím všech vlajek, které se nepodílejí na mezinárodní plavbě (viz Mezinárodní námořní zásobníky). Dělení na vnitrostátní/mezinárodní plavbu by mělo být stanoveno na základě přístavu vyplutí a přístavu připlutí a nikoliv na základě vlajky či státní příslušnosti lodě.

2.6.2.3.   Silniční doprava

Množství paliv použitá v silničních vozidlech. Zahrnuje palivo použité v zemědělských vozidlech na dálnicích a maziva pro použití v silničních vozidlech.

Nezahrnuje energii užitou ve stacionárních motorech (viz Ostatní sektory), v traktorech mimo dálnice (viz Zemědělství), v silničních vozidlech pro vojenské účely (viz Ostatní sektory – Jinde neuvedené), bitumen/ropný asfalt použitý na silniční povrchy a energii užitou v motorech na stavbách (viz Stavebnictví).

2.6.2.4.   Potrubní doprava

Množství paliva použitá jako energie na podporu a provoz potrubí přepravujících plyny, kapaliny, kaly a jiné komodity. Zahrnuje energii použitou pro kompresorové stanice a údržbu potrubí. Nezahrnuje energii použitou pro distribuci zemního nebo vyrobeného plynu, horké vody nebo páry potrubím od distributora ke koncovým uživatelům (uvede se v položce „Energetický sektor“), energii použitou pro konečnou distribuci vody pro domácnosti, průmyslové, obchodní a jiné uživatele (zahrne se pod položkou „Sektor obchodu a veřejných služeb“) a ztráty, které se vyskytly během dopravy mezi distributorem a koncovými uživateli (uvede se jako distribuční ztráty).

2.6.2.5.   Mezinárodní letecká doprava

Množství paliv dodaná letadlům používaným v mezinárodní letecké dopravě. Dělení na vnitrostátní/mezinárodní leteckou dopravu by mělo být stanoveno na základě místa odletu a příletu a nikoliv na základě státní příslušnosti letecké společnosti. Nezahrnuje paliva použitá leteckými společnostmi v jejich silničních vozidlech (uvede se v položce „Jinde neuvedené – Doprava“) a letecká paliva pro vojenské účely (uvede se v položce „Jinde neuvedené – Ostatní“).

2.6.2.6.   Vnitrostátní letecká doprava

Množství paliv dodaná letadlům používaným ve vnitrostátní letecké dopravě. Zahrnuje palivo použité pro účely jiné než létání, například zkoušení motorů na zkušebním stavu. Dělení na vnitrostátní/mezinárodní leteckou dopravu by mělo být stanoveno na základě místa odletu a příletu a nikoliv na základě státní příslušnosti letecké společnosti. To zahrnuje lety značné délky mezi dvěma letišti v zemi, jež má zámořská území. Nepatří sem paliva použitá leteckými společnostmi v jejich silničních vozidlech (uvede se v položce „Jinde neuvedené – Doprava“) a letecká paliva pro vojenské účely (uvede se v položce „Jinde neuvedené – Ostatní“).

2.6.2.7.   Jinde neuvedené – Doprava

Množství paliv použitá na dopravní činnosti jinde nezahrnuté. Zahrnuje paliva použitá leteckými společnostmi v jejich silničních vozidlech a paliva použitá v přístavech pro vykladače lodí, různé typy jeřábů. V případě použití je třeba v poznámkách ve zprávě vysvětlit, co je zahrnuto v této položce.

2.6.3.   OSTATNÍ SEKTORY

Tato kategorie zahrnuje množství paliv použitá v sektorech, které nejsou výslovně uvedeny nebo nespadají do transformačního sektoru, energetického sektoru, sektoru průmyslu ani sektoru dopravy.

2.6.3.1.   Obchod a veřejné služby

Množství paliv spotřebovaná podniky a úřady ve veřejném a soukromém sektoru. Oddíly 33, 36, 37, 38, 39, 45, 46, 47, 52, 53, 55, 56, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 84 (kromě třídy 84.22), 85, 86, 87, 88, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96 a 99 NACE Rev. 2. Paliva použitá na vytápění a osvětlení na železničních a autobusových nádražích, v přístavištích a na letištích by se měla uvést v této kategorii, a to včetně paliv použitých ve všech činnostech nesouvisejících s dopravou obsažených v oddílech 49, 50 a 51 NACE Rev. 2.

2.6.3.2.   Domácnosti

Množství paliv spotřebovaná všemi domácnostmi včetně „domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu“. Oddíly 97 a 98 NACE Rev. 2.

Na tento sektor se vztahují tyto zvláštní definice:

Sektor domácností:

Domácností se rozumí samostatně žijící osoba nebo skupina osob žijících společně, které bydlí v samostatné bytové jednotce a podílejí se společně na výdajích, včetně obstarávání základních životních potřeb. Sektor domácností je proto souhrnem všech domácností v zemi.

Kolektivní obydlí, která mohou být trvalá (např. věznice) nebo dočasná (např. nemocnice), by se neměla zahrnovat, jelikož jsou zahrnuta ve spotřebě v sektoru služeb. Energie použitá ve všech přepravních činnostech by se měla vykazovat v sektoru dopravy a ne v sektoru domácností.

Spotřeba energie související s významnými ekonomickými činnostmi domácností by se rovněž neměla zahrnovat do celkové spotřeby energie v domácnostech. Mezi tyto činnosti patří zemědělské ekonomické činnosti v malých hospodářstvích a ostatní ekonomické činnosti prováděné v sídle domácnosti a měly by se vykazovat v odpovídajícím sektoru.

2.6.3.2.1.   Vytápění vnitřních prostor:

Touto energetickou službou se rozumí použití energie k poskytování tepla ve vnitřním prostoru obydlí.

2.6.3.2.2.   Chlazení vnitřních prostor:

Touto energetickou službou se rozumí použití energie k chlazení v obydlí chladicím systémem a/nebo chladicí jednotkou.

Do tohoto oddílu se nezahrnují ventilátory, dmychadla a ostatní zařízení nepřipojená k chladicí jednotce, která by měla být uvedena v oddíle „Osvětlení a elektrické spotřebiče“.

2.6.3.2.3.   Ohřev vody:

Touto energetickou službou se rozumí použití energie k ohřevu vody pro účely teplé užitkové vody, koupání, úklidu a pro ostatní užití, jiné než vaření.

Nezahrnuje se vytápění bazénů, které by mělo být uvedeno v oddíle „Ostatní konečné užití“.

2.6.3.2.4.   Vaření:

Touto energetickou službou se rozumí použití energie k přípravě pokrmů.

Nezahrnují se pomocné kuchyňské spotřebiče (mikrovlnné trouby, konvice, kávovary atd.); ty by měly být uvedeny v oddíle „Osvětlení a elektrické spotřebiče“.

2.6.3.2.5.   Osvětlení a elektrické spotřebiče (pouze elektřina):

Použití elektřiny pro osvětlování a jakákoli jiná elektrická zařízení v obydlí, která nespadají do ostatního konečného užití.

2.6.3.2.6.   Ostatní konečná užití:

Veškerá ostatní spotřeba energie v domácnostech, jako je použití energie pro venkovní a jakékoli jiné činnosti nezahrnuté do pěti výše uvedených konečných užití energie (např. sekačky na trávu, vytápění bazénů, venkovní ohřívače, venkovní grily, sauny atd.).

2.6.3.3.   Zemědělství/lesnictví

Množství paliv spotřebovaná uživateli zatříděnými jako zemědělství, myslivost a lesnictví; oddíly 01 a 02 NACE Rev. 2.

2.6.3.4.   Rybolov

Množství paliv dodaná pro vnitrozemský, pobřežní a hlubinný rybolov. Rybolov by měl zahrnovat paliva dodaná lodím všech vlajek, které doplnily palivo v dané zemi (včetně mezinárodního rybolovu), a energii použitou v odvětví rybolovu. Oddíl 03 NACE Rev. 2.

2.6.3.5.   Jinde neuvedené – Ostatní

Množství paliv použitá pro činnosti jinde nezahrnuté (např. třída 84.22 NACE Rev. 2). Tato kategorie zahrnuje palivo použité pro vojenské účely v rámci veškeré mobilní a stacionární spotřeby (např. lodě, letadla, silniční vozidla a energie použitá v obytných prostorách) bez ohledu na to, zda palivo bylo dodáno armádě dané země nebo armádě jiné země. V případě použití je třeba v poznámkách ve zprávě vysvětlit, co je zahrnuto v této položce.

3.   PRODUKTY

3.1.   UHLÍ (Tuhá fosilní paliva a vyrobené plyny)

3.1.1.   ČERNÉ UHLÍ

Černé uhlí je agregátem produktů zahrnujícím antracit, černé uhlí koksovatelné a ostatní bituminózní uhlí (černé uhlí energetické).

3.1.2.   ANTRACIT

Uhlí vysoké kvality určené pro využití v průmyslu a v domácnostech. Obecně obsahuje méně než 10 % těkavých látek a má vysoký obsah uhlíku (asi 90 % pevného uhlíku). Jeho spalné teplo je vyšší než 24 000 kJ/kg, počítáno na vlhký stav, bez popela.

3.1.3.   ČERNÉ UHLÍ KOKSOVATELNÉ

Bituminózní uhlí takové kvality, která umožňuje výrobu koksu (černouhelného metalurgického koksu) vhodného na podporu zavážky vysokých pecí. Jeho spalné teplo je vyšší než 24 000 kJ/kg, počítáno na vlhký stav, bez popela.

3.1.4.   OSTATNÍ BITUMINÓZNÍ UHLÍ (ČERNÉ UHLÍ ENERGETICKé)

Uhlí používané pro výrobu páry, zahrnuje veškeré bituminózní uhlí nezahrnuté v koksovatelném uhlí, ani v antracitu. Je charakterizováno vyšším obsahem těkavých látek, než má antracit (více než 10 %), a nižším obsahem uhlíku (méně než 90 % pevného uhlíku). Jeho spalné teplo je vyšší než 24 000 kJ/kg, počítáno na vlhký stav, bez popela.

3.1.5.   HNĚDÉ UHLÍ

Hnědé uhlí je agregátem produktů zahrnujícím sub-bituminózní uhlí a lignit.

3.1.6.   SUB-BITUMINÓZNÍ UHLÍ

Jedná se o nespékavé uhlí se spalným teplem mezi 20 000 kJ/kg a 24 000 kJ/kg obsahující více než 31 % těkavých látek, počítáno v sušině, bez minerálních látek.

3.1.7.   LIGNIT

Jedná se o nespékavé uhlí se spalným teplem nižším než 20 000 kJ/kg obsahující více než 31 % těkavých látek, počítáno v sušině, bez minerálních látek.

3.1.8.   BRIKETY ČERNOUHELNÉ

Složené palivo vyrobené z drti černého uhlí s přidáním pojiva. Vyrobené množství černouhelných briket může být proto mírně vyšší než skutečné množství uhlí spotřebované v transformačním procesu.

3.1.9.   KOKS ČERNOUHELNÝ METALURGICKÝ

Tuhý produkt získaný karbonizací uhlí, převážně koksovatelného černého uhlí, při vysoké teplotě, má nízký obsah vlhkosti a těkavých látek. Černouhelný metalurgický koks se používá zejména v hutnictví železa jako zdroj energie a jako chemický činitel.

Koksový mour a slévárenský koks se vykazují v této kategorii.

Do této kategorie by se měl zahrnout i polokoks (tuhý produkt získaný karbonizací uhlí při nízké teplotě). Polokoks se používá jako topné palivo nebo v samotném transformačním zařízení.

Tato položka rovněž zahrnuje koks, koksový mour a polokoks vyrobené z lignitu.

3.1.10.   KOKS ČERNOUHELNÝ PLYNÁRENSKÝ

Vedlejší produkt černého uhlí používaný pro výrobu energoplynu v plynárnách. Černouhelný plynárenský koks se používá pro vytápění.

3.1.11.   DEHET ČERNOUHELNÝ

Výsledek destruktivní destilace bituminózního uhlí. Černouhelný dehet je kapalný vedlejší produkt destilace uhlí pro výrobu koksu v koksovnách nebo je vyráběn z hnědého uhlí („nízkotepelný dehet“).

3.1.12.   BKB (BRIKETY HNĚDOUHELNÉ)

BKB je složené palivo vyrobené z lignitu nebo sub-bituminózního uhlí, vyrobené briketováním za vysokého tlaku bez přídavku pojiva, včetně vysušené lignitové drti a prachu.

3.1.13.   VYROBENÉ PLYNY

Vyrobené plyny jsou agregátem produktů zahrnujícím energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní kychtový plyn a ostatní získávané plyny.

3.1.14.   ENERGOPLYN (GENERÁTOROVÝ PLYN)

Zahrnuje všechny druhy plynů vyráběných ve veřejných nebo soukromých zařízeních, jejichž hlavním účelem je výroba, doprava a distribuce plynu. Zahrnuje plyn vyrobený karbonizací (včetně plynu vyrobeného v koksovnách a převedeného na energoplyn), úplným zplyňováním s obohacením nebo bez obohacení ropnými produkty (LPG, zbytkový topný olej atd.) a přetvořením a jednoduchým smísením plynů a/nebo vzduchu, včetně smísení se zemním plynem, který bude distribuován a spotřebován v rozvodné síti zemního plynu. Množství plynu, který je výsledkem převodu ostatních plynů ze zplyňování uhlí na energoplyn, by se mělo vykázat jako výroba energoplynu.

3.1.15.   KOKSÁRENSKÝ PLYN

Koksárenský plyn je plyn získaný jako vedlejší produkt výroby černouhelného metalurgického koksu pro hutnictví železa.

3.1.16.   VYSOKOPECNÍ KYCHTOVÝ PLYN

Vysokopecní kychtový plyn vzniká během spalování uhlí ve vysokých pecích v hutnictví železa. Získává a používá se jako palivo částečně v daném zařízení a částečně při jiných procesech v ocelářském průmyslu nebo v elektrárnách vybavených k jeho spalování.

3.1.17.   OSTATNÍ ZÍSKÁVANÉ PLYNY

Vedlejší produkt při výrobě oceli v pecích kyslíkovým způsobem, získává se při výstupu z pece. Tyto plyny jsou rovněž známé jako konvertorový plyn, plyn LD nebo plyn BOS. Množství rekuperovaného paliva by mělo být vykázáno ve spalném teple. Rovněž jsou zahrnuty nespecifikované vyrobené plyny výše neuvedené, jako jsou hořlavé plyny tuhého uhlíkatého původu získávané při výrobních a chemických procesech jinde neuvedené.

3.1.18.   RAŠELINA

Rašelina je hořlavý měkký, porézní nebo stlačený sediment rostlinného původu s vysokým obsahem vody (až 90 % v surovém stavu), lehce řezatelný, světle až tmavohnědé barvy. Rašelina zahrnuje rašelinové drny a mletou rašelinu. Rašelina použitá pro jiné než energetické účely se nezahrnuje.

3.1.19.   RAŠELINOVÉ PRODUKTY

Produkty, jako jsou rašelinové brikety, získané přímo nebo nepřímo z rašelinových drnů nebo mleté rašeliny.

3.1.20.   ROPNÁ BŘIDLICE A ROPNÉ PÍSKY

Ropná břidlice a ropné písky jsou sedimentární horniny, které obsahují organické látky ve formě kerogenu. Kerogen je voskovitá látka s vysokým obsahem uhlovodíků považovaná za prekurzor ropy. Ropnou břidlici lze spalovat přímo nebo z ní tepelným zpracováním extrahovat ropu ze živičné břidlice. Břidličná ropa a ostatní produkty získané zkapalňováním by se měly vykázat jako jiné uhlovodíky v rámci ropných produktů.

3.2.   Zemní plyn

3.2.1.   ZEMNÍ PLYN

Zemní plyn zahrnuje plyny vyskytující se v podzemních ložiskách, buď zkapalněné nebo plynné, sestávající zejména z methanu, bez ohledu na způsob těžby (konvenční a nekonvenční). Zahrnuje jak „nedoprovodný“ plyn (zemní plyn karbonský) pocházející z polí produkujících uhlovodíky pouze v plynné formě a „doprovodný“ plyn (zemní plyn naftový) produkovaný se surovou ropou, tak rovněž methan získávaný z uhelných dolů (důlní plyn) nebo z uhelných ložisek (plyn z uhelných ložisek). Zemní plyn nezahrnuje bioplyn a vyrobené plyny. Převody takových produktů do rozvodné sítě zemního plynu musí být vykázány odděleně od zemního plynu. Zemní plyn zahrnuje zkapalněný zemní plyn (LNG) a stlačený zemní plyn (CNG).

3.3.   Elektřina a teplo

3.3.1.   ELEKTŘINA

Pojmem „elektřina“ se rozumí přenos energie prostřednictvím fyzikálního jevu elektrického náboje a jeho účinku v klidu a v pohybu. Vykáže se veškerá použitá, vyrobená a spotřebovaná elektřina, včetně elektřiny mimo elektrické sítě a elektřiny spotřebované v rámci vlastní spotřeby.

3.3.2.   TEPLO (VYROBENÉ TEPLO)

Pojmem „teplo“ se rozumí energie získaná z translačního, rotačního a vibračního pohybu složek látek a také změny ve fyzickém stavu. Vykáže se veškeré vyrobené teplo, kromě tepla vyrobeného závodními výrobci pro vlastní potřebu a neprodaného; všechny ostatní formy tepla se vykážou jako použití produktů, z nichž bylo teplo vyrobeno.

3.4.   ROPA (surová ropa a ropné produkty)

3.4.1.   SUROVÁ ROPA

Surová ropa je minerální olej přírodního původu, který obsahuje směs uhlovodíků a přidružených nečistot, jako je síra. Vyskytuje se v kapalné fázi za normální atmosférické teploty a tlaku a jeho fyzikální vlastnosti (hustota, viskozita atd.) se značně mění. Tato kategorie zahrnuje plynové ložiskové kondenzáty získané z „doprovodného“ (zemní plyn naftový) a „nedoprovodného“ plynu (zemní plyn karbonský), kde se smíchává s komerčním tokem surové ropy z vrtů. Množství se uvedou bez ohledu na způsob těžby (konvenční a nekonvenční). Surová ropa nezahrnuje NGL.

3.4.2.   ZEMNÍ PLYN KAPALNÝ (NGL)

NGL jsou kapalné nebo zkapalněné uhlovodíky získané ze zemního plynu v dělicích zařízeních nebo zařízeních na zpracování plynu. NGL zahrnují ethan, propan, butan (normální a iso), (iso)pentan a vyšší pentany (někdy nazývané přírodní benzin nebo rostlinný kondenzát).

3.4.3.   RAFINÉRSKÉ POLOPRODUKTY

Rafinérský poloprodukt je výchozí produkt ze zpracované ropy určený k dalšímu zpracování (např. primární ropný olej nebo vakuový plynový olej) kromě míchání. Dalším zpracováním se přemění na jednu nebo více složek a/nebo hotové produkty. Tato definice rovněž zahrnuje látky vracené z petrochemického průmyslu do rafinérského průmyslu (např. pyrolitický benzin, C4 frakce, frakce plynového a topného oleje).

3.4.4.   ADITIVA/OXYGENÁTY

Aditiva jsou neuhlovodíkové sloučeniny přidávané do ropných produktů nebo s nimi smísené za účelem úpravy jejich vlastností (oktan, cetan, vlastnosti za studena atd.). Aditiva zahrnují oxygenáty (např. alkoholy (methanol, ethanol), ethery (terc-butyl(methyl)ether (MTBE), terc-butyl(ethyl)ether (ETBE), terc-pentyl(methyl)ether (TAME) atd.), estery (např. řepkový olej nebo dimethylester atd.), chemické sloučeniny (např. tetramethylplumban (TML), tetraethylplumban (TEL) a detergenty). Množství aditiv/oxygenátů (alkoholů, etherů, esterů a jiných chemických sloučenin) uvedených v této kategorii by se měla vztahovat na množství určená ke smísení s palivy nebo pro použití jako palivo. Tato kategorie zahrnuje biosložky smísené s kapalnými fosilními palivy.

3.4.5.   BIOSLOŽKY V ADITIVECH/OXYGENÁTECH

Množství kapalných biosložek vykázaná v této kategorii se vztahují na přimísené kapalné biosložky, tzn. týkají se pouze příslušného podílu kapalné biosložky, a nikoli celkového objemu kapalin, do nichž se kapalné biosložky přimíchávají. Vyloučeny z této kategorie jsou veškeré kapalné biosložky, které nebyly smíseny.

3.4.6.   JINÉ (OSTATNÍ) UHLOVODÍKY

Syntetická surová ropa z dehtových písků, břidličná ropa atd., tekuté produkty ze zkapalňování uhlí, tekuté produkty z přeměny zemního plynu na benzin, hydrogenované a emulgované oleje (např. orimulsion); nezahrnuje ropnou břidlici; zahrnuje břidličnou ropu (druhotný produkt).

3.4.7.   ROPNÉ PRODUKTY

Ropné produkty jsou agregátem produktů zahrnujícím rafinérský plyn, ethan, zkapalněné ropné plyny, primární benzin, motorový benzin, letecký benzin, tryskové palivo benzinového typu, tryskové palivo petrolejového typu, ostatní petrolej, plynový olej/motorovou naftu, topný olej, lakový a technický benzin, maziva, bitumen, parafínové vosky, ropný koks a ostatní produkty.

3.4.8.   RAFINÉRSKÝ PLYN

Rafinérský plyn zahrnuje směs nekondenzovatelných plynů (zejména vodíku, methanu, ethanu a olefinů) získaných během destilace surové ropy nebo zpracováním ropných produktů (např. krakování) v rafinériích. Jsou zde zahrnuty také plyny vrácené z petrochemického průmyslu.

3.4.9.   ETHAN

Přírodní plynný uhlovodík s nerozvětveným řetězcem (C2H6) extrahovaný ze zemního plynu a toku rafinérských plynů.

3.4.10.   ZKAPALNĚNÉ ROPNÉ PLYNY (LPG)

LPG jsou lehké nasycené parafinické uhlovodíky pocházející z rafinérských procesů, stabilizace surové ropy a zpracovávání zemního plynu. Jedná se zejména o propan (C3H8) a butan (C4Hl0) nebo jejich kombinaci. Zahrnut by mohl být i propylen, butylen, isopropylen a isobutylen. Pro účely přepravy a skladování se LPG obvykle zkapalňují pod tlakem.

3.4.11.   PRIMÁRNÍ BENZIN (NAPHTHA)

Primární benzin je poloprodukt určený pro petrochemický průmysl (např. výroba ethylenu nebo aromatických látek) nebo pro výrobu benzinu reformováním nebo izomerizací v rámci rafinérie. Primární benzin zahrnuje materiály v destilačním rozmezí 30 °C až 210 °C nebo v části tohoto rozmezí.

3.4.12.   MOTOROVÝ BENZIN

Motorový benzin sestává ze směsi lehkých uhlovodíků destilujících v rozmezí 35 °C až 215 °C. Používá se jako palivo pro pozemní zážehové motory. Motorový benzin může zahrnovat aditiva, oxygenáty a činidla zlepšující oktanové číslo, včetně sloučenin olova. Zahrnuje mísící složky motorového benzinu (vyjma aditiv/oxygenátů), např. alkyláty, isomeráty, reformáty, štěpený benzin určený pro použití jako hotový motorový benzin. Motorový benzin je agregátem produktů zahrnujícím smísené biosložky do motorového benzinu (biosložky v motorovém benzinu) a motorový benzin bez biosložek.

3.4.12.1.   Smísené biosložky do motorového benzinu (biosložky v motorovém benzinu)

Biosložky do motorového benzinu, které byly přimíseny do motorového benzinu.

3.4.12.2.   Motorový benzin bez biosložek

Zbývající část motorového benzinu – motorový benzin bez přimíchaných biosložek (ve většině případů se jedná o motorový benzin fosilního původu).

3.4.13.   LETECKÝ BENZIN

Motorový benzin připravený zejména pro letecké pístové motory s oktanovým číslem vhodným pro daný motor, s bodem tuhnutí – 60 °C a s destilačním rozmezím obvykle mezi 30 °C a 180 °C.

3.4.14.   TRYSKOVÉ PALIVO BENZINOVÉHO TYPU (TRYSKOVÉ PALIVO NAPHTHOVÉHO TYPU NEBO JP4)

Zahrnuje všechny lehké uhlovodíkové oleje pro použití v leteckých turbínových hnacích jednotkách, s destilačním rozmezím 100 °C až 250 °C. Získávají se mícháním petrolejů a benzinu nebo primárního benzinu takovým způsobem, že obsah aromátů nepřesahuje 25 % objemu a tlak par dosahuje hodnot mezi 13,7 kPa a 20,6 kPa.

3.4.15.   TRYSKOVÉ PALIVO PETROLEJOVÉHO TYPU (LETECKÝ PETROLEJ)

Destilát používaný pro letecké turbínové hnací jednotky. Má stejné destilační vlastnosti mezi 150 °C a 300 °C (obvykle ne nad 250 °C) a bod vzplanutí jako petrolej. Kromě toho má zvláštní technické parametry (jako například bod tuhnutí) stanovené Mezinárodním sdružením leteckých dopravců. Zahrnuje petrolejové mísicí složky. Tryskové palivo petrolejového typu je agregátem produktů zahrnujícím smísené biosložky do leteckého petroleje (biosložky do leteckého petroleje v tryskovém palivu petrolejového typu) a letecký petrolej bez biosložek.

3.4.15.1.   Smísené biosložky do leteckého petroleje (biosložky do leteckého petroleje v tryskovém palivu petrolejového typu)

Biosložky do leteckého petroleje, které byly přimíseny do tryskového paliva petrolejového typu.

3.4.15.2.   Letecký petrolej bez biosložek

Zbývající část tryskového paliva petrolejového typu – tryskové palivo petrolejového typu bez přimíchaných biosložek do leteckého petroleje (ve většině případů se jedná o tryskové palivo petrolejového typu fosilního původu).

3.4.16.   OSTATNÍ PETROLEJ

Rafinovaný petrolejový destilát používaný v odvětvích jiných, než je letecká doprava. Destiluje v rozmezí teplot 150 °C a 300 °C.

3.4.17.   PLYNOVÝ OLEJ/MOTOROVÁ NAFTA (DESTILOVANÝ TOPNÝ OLEJ)

Plynový olej/motorová nafta je primárně střední destilát destilující rozmezí teplot 180 °C a 380 °C. Zahrnuje mísící složky. K dispozici je několik druhů podle použití. Plynový olej/motorová nafta zahrnuje motorovou naftu pro silniční dopravu pro vznětové motory osobních a nákladních vozidel. Plynový olej/motorová nafta zahrnuje lehký topný olej pro průmyslové a obchodní využití, lodní motorovou naftu a motorovou naftu používanou v železniční dopravě, ostatní plynové oleje včetně těžkých plynových olejů, které destilují v rozmezí teplot 380 °C a 540 °C a které se používají jako petrochemické poloprodukty. Plynový olej/motorová nafta je agregátem produktů zahrnujícím smísené biosložky do motorové nafty (biosložky do motorové nafty v plynovém oleji/motorové naftě) a motorovou naftu bez biosložek.

3.4.17.1.   Smísené biosložky do motorové nafty (biosložky do motorové nafty v plynovém oleji/motorové naftě)

Biosložky do motorové nafty, které byly přimíseny do plynového oleje/motorové nafty.

3.4.17.2.   Motorová nafta bez biosložek

Zbývající část plynového oleje/motorové nafty – plynový olej/motorová nafta bez přimíchaných biosložek do motorové nafty (ve většině případů se jedná o plynový olej/motorovou naftu fosilního původu).

3.4.18.   TOPNÝ OLEJ (TĚŽKÝ TOPNÝ OLEJ)

Všechny zbytkové (těžké) topné oleje (včetně těch, které byly získány smísením). Kinematická viskozita je vyšší než 10 cSt při 80 °C. Bod vzplanutí je vždy nad 50 °C a hustota je vždy vyšší než 0,90 kg/l. Topný olej je agregátem produktů zahrnujícím nízkosirný topný olej a vysokosirný topný olej.

3.4.18.1.   Nízkosirný topný olej (LSFO)

Topný olej s obsahem síry nižším než 1 %.

3.4.18.2.   Vysokosirný topný olej (HSFO)

Topný olej s obsahem síry 1 % nebo vyšším.

3.4.19.   LAKOVÝ A TECHNICKÝ BENZIN

Lakový a technický benzin jsou definovány jako rafinované destilátové poloprodukty s destilačním rozsahem primární benzin/petrolej. Patří sem technický benzin (rovněž nazývaný SBP; lehké oleje destilující v rozmezí 30 °C a 200 °C v 7 nebo 8 druzích technického benzinu, v závislosti na tom, kde se v destilačním rozmezí provede řez – druhy jsou definovány podle teplotního rozdílu mezi 5 % objemem a 90 % objemem destilačních teplot, který není větší než 60 °C) a lakové benziny (technický benzin s bodem vzplanutí nad 30 °C a s destilačním rozmezím 135 °C až 200 °C).

3.4.20.   MAZIVA

Uhlovodíky vyrobené z destilačních zbytků; používají se zejména ke zmenšení tření mezi povrchy ložisek. Zahrnují všechny hotové třídy mazacích olejů, od vřetenového až po válcový olej a všechny ty, které se používají v mazadlech, motorových olejích a všech třídách základních mazacích olejů.

3.4.21.   BITUMEN (ROPNÝ ASFALT A ASFALTOVÉ SMĚSI)

Tuhý, polotuhý nebo vazký uhlovodík s koloidní strukturou, hnědé až černé barvy, získávaný jako zbytek při destilaci surové ropy, vakuovou destilací ropných zbytků vzniklých při atmosférické destilaci. Bitumen se často označuje jako asfalt a používá se zejména při stavbě silnic a na střešní materiál. Zahrnuje zkapalněný a ředěný bitumen.

3.4.22.   PARAFÍNOVÉ VOSKY

Jde o nasycené alifatické uhlovodíky. Tyto vosky jsou zbytky extrahované při odparafinování mazacích olejů. Mají krystalickou strukturu, více či méně jemnou v závislosti na třídě. Jejich hlavní charakteristiky jsou následující: jsou bezbarvé, bez zápachu a průsvitné, s bodem tání nad 45 °C.

3.4.23.   ROPNÝ KOKS

Černý tuhý vedlejší produkt získávaný hlavně krakováním a karbonizací poloproduktů získaných z ropy, zbytků z vakuové destilace, dehtů a smol v procesech, jako je prodloužené nebo fluidní koksování. Obsahuje zejména uhlík (90 až 95 %) a má nízký obsah popela. Používá se jako surovina do koksárenských pecí v ocelářském průmyslu, pro vytápění, pro výrobu elektrod a pro výrobu chemických látek. Dvěma nejdůležitějšími jakostními druhy jsou „zelený koks“ a „kalcinovaný koks“. Zahrnuje „katalyzátorový koks“, který se usadí na katalyzátoru během rafinačního procesu; tento koks není obnovitelný a obvykle se spálí jako rafinérské palivo.

3.4.24.   OSTATNÍ PRODUKTY

Všechny ostatní produkty, které nejsou specifikovány výše, například: dehet a síra. Patří sem aromatické látky (např. BTX nebo benzen, toluen a xylen) a olefiny (např. propylen) produkované v rafinériích.

3.5.   Obnovitelné zdroje energie a odpad

3.5.1.   VODNÍ ENERGIE

Potenciální a kinetická energie vody přeměněná na elektřinu v hydroelektrárnách. Vodní zdroj energie je agregátem produktů zahrnujícím čistě vodní elektrárny, kombinované vodní elektrárny a čistě přečerpávací vodní elektrárny.

3.5.1.1.   Čistě vodní elektrárny

Vodní elektrárny, které využívají pouze přímý přírodní přítok vody a nejsou schopny ukládat energii v podobě naakumulované vody (přečerpáváním vody do horní nádrže).

3.5.1.2.   Kombinované vodní elektrárny

Vodní elektrárny s přírodním přítokem vody do horní nádrže, kdy veškerá zařízení nebo jejich část mohou být využita k přečerpání vody zpět do horní nádrže; elektřina se tak vyrábí využitím přírodního přítoku vody i toku vody, která byla předtím přečerpána z dolní nádrže do horní.

3.5.1.3.   Čistě přečerpávací vodní elektrárny

Vodní elektrárny bez přírodního přítoku vody do horní nádrže; převážná většina vody, pomocí níž se vyrábí elektřina, byla předtím přečerpána z dolní nádrže do horní; vyjma dešťových a sněhových srážek.

3.5.2.   GEOTERMÁLNÍ ENERGIE

Energie dostupná jako teplo vyzařované ze zemské kůry, obvykle ve formě horké vody nebo páry; nepatří sem teplo okolního prostředí zachycené tepelnými čerpadly se zemním zdrojem. Vyprodukovaná geotermální energie odpovídá rozdílu mezi entalpií, kterou má tekutina v okamžiku výstupu z vrtu, a entalpií, kterou má tekutina v okamžiku, kdy je čerpána zpět do vrtu.

3.5.3.   SOLÁRNÍ ENERGIE

Solární energie je agregátem produktů zahrnujícím solární fotovoltaickou energii a solární termickou energii.

3.5.3.1.   Solární fotovoltaická energie

Sluneční světlo přeměněné na elektřinu použitím solárních článků, které při vystavení světlu generují elektřinu. Vykáže se veškerá vyrobená elektřina (včetně malovýroby a zařízení nepřipojených do elektrické sítě).

3.5.3.2.   Solární termická energie

Teplo ze slunečního záření (slunečního světla) využité k výrobě užitečné energie. Jsou zde zahrnuty například solární termické elektrárny a aktivní systémy pro výrobu teplé užitkové vody nebo pro vytápění budov. Vyrobená energie odpovídá teplu dostupnému pro teplonosné médium, tj. dopadající sluneční energii snížené o optické ztráty a ztráty v kolektorech. Nezahrne se zde solární energie zachycená pasivními systémy pro vytápění, chlazení a osvětlení budov; uvede se pouze solární energie související s aktivními systémy.

3.5.4.   PŘÍLIVOVÁ, VLNOVÁ, OCEÁNSKÁ ENERGIE

Mechanická energie získaná z pohybu přílivu, vln nebo oceánských proudů a využitá k výrobě elektřiny.

3.5.5.   VĚTRNÁ ENERGIE

Kinetická energie větru využitá pro výrobu elektřiny ve větrných turbínách. Větrná energie je agregátem produktů zahrnujícím větrnou energii na pevnině (on-shore) a větrnou energii na moři (off-shore).

3.5.5.1.   Větrná energie na pevnině

Výroba elektřiny pomocí větrné energie na pevnině (vnitrozemí, včetně jezer a jiných vodních ploch nacházejících se ve vnitrozemí).

3.5.5.2.   Větrná energie na moři

Výroba elektřiny pomocí větrné energie na moři (např. moře, oceán a umělé ostrovy). Pokud jde o výrobu elektřiny pomocí větrné energie na moři mimo teritoriální vody daného území, zohlední se všechna zařízení nacházející se ve výlučné ekonomické zóně dané země.

3.5.6.   PRŮMYSLOVÝ ODPAD (NEOBNOVITELNÝ PODÍL)

Vykáže se odpad průmyslového neobnovitelného původu spálený přímo ve specifických zařízeních pro účely výroby užitečné energie. Množství použitého paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti. Nezahrne se odpad spálený bez jakéhokoli energetického využití. Obnovitelný podíl průmyslového odpadu by se měl vykázat v té kategorii biopaliv, která mu popisem nejlépe odpovídá.

3.5.7.   KOMUNÁLNÍ ODPAD

Odpad produkovaný domácnostmi, nemocnicemi a terciárním sektorem (obecně veškerý odpad charakteru domovního odpadu) spálený přímo ve specifických zařízeních pro účely výroby užitečné energie. Množství použitého paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti. Nezahrne se odpad spálený bez jakéhokoli energetického využití. Komunální odpad je agregátem produktů zahrnujícím obnovitelný komunální odpad a neobnovitelný komunální odpad.

3.5.7.1.   Obnovitelný komunální odpad

Podíl komunálního odpadu, jenž je biologického původu.

3.5.7.2.   Neobnovitelný komunální odpad

Podíl komunálního odpadu, jenž je nebiologického původu.

3.5.8.   BIOPALIVA

Biopaliva jsou agregátem produktů zahrnujícím pevná biopaliva, bioplyn a kapalné biosložky. Do energetické statistiky se nezahrnují biopaliva použitá pro neenergetické účely (například dřevo použité pro stavební účely nebo jako nábytek, biomazivo pro mazání motoru či biobitumen použitý na silniční povrchy).

3.5.8.1.   Pevná biopaliva

Jedná se o pevný organický, nefosilní materiál biologického původu (označovaný také jako biomasa), jenž může být použit jako palivo pro výrobu tepla nebo výrobu elektřiny. Pevná biopaliva jsou agregátem produktů zahrnujícím dřevěné uhlí, palivové dříví, dřevní odpad a vedlejší produkty, černý louh, bagasu, živočišný odpad, ostatní rostlinné látky a zbytky a obnovitelný podíl průmyslového odpadu.

3.5.8.1.1.   Dřevěné uhlí

Dřevěné uhlí je průmyslově vyrobené palivo z pevných biopaliv – pevný zbytek destruktivní destilace a pyrolýzy dřeva a jiných rostlinných látek.

3.5.8.1.2.   Palivové dříví, dřevní odpad a vedlejší produkty

Palivové dříví (ve formě polen, klestí, pelet nebo štěpků) získané z přírodních nebo obhospodařovaných lesů či solitérních stromů. Zahrne se jako palivo použitý dřevní odpad, u nějž byl zachován původní stav dřeva; zahrnou se i dřevěné pelety. Nezahrne se dřevěné uhlí a černý louh. Množství použitého paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti.

3.5.8.1.2.1.   Dřevěné pelety

Dřevěné pelety jsou válcovité výrobky aglomerované z dřevního odpadu slisováním.

3.5.8.1.3.   Černý louh

Energie z výluhu se sníženou zásaditostí získaného z vyhnívacích nádrží při výrobě sulfátové nebo natronové buničiny potřebné pro výrobu papíru. Množství použitého paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti.

3.5.8.1.4.   Bagasa

Palivo získané z vláken, která zůstávají po extrakci šťávy při zpracování cukrové třtiny. Množství použitého paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti.

3.5.8.1.5.   Živočišný odpad

Energie z výkalů zvířat, zbytků masa a ryb, které se v suchém stavu používají přímo jako palivo. Nezahrne se odpad použitý v zařízeních pro anaerobní fermentaci. Topné plyny z těchto zařízení jsou zahrnuty v rámci bioplynů. Množství použitého paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti.

3.5.8.1.6.   Ostatní rostlinné látky a zbytky

Biopaliva, která nejsou uvedena jinde, a to včetně slámy, zeleninových slupek, skořápek podzemnice olejné, klestí z prořezávání stromů a křovin, olivových pokrutin a jiného odpadu vzniklého z činností v rámci péče o rostliny, obdělávání rostlin a jejich zpracování. Množství použitého paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti.

3.5.8.1.7.   Obnovitelný podíl průmyslového odpadu

Pevný obnovitelný podíl průmyslového odpadu spálený přímo ve specifických zařízeních pro účely výroby užitečné energie (například, ale nejen, podíl přírodního kaučuku v pryžovém odpadu – použitých pneumatikách (kategorie odpadu 07.3) nebo podíl přírodních vláken v textilním odpadu (kategorie odpadu 07.6), podle vymezení kategorií odpadu v nařízení (ES) č. 2150/2002 o statistice odpadů). Množství použitého paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti.

3.5.8.2.   Bioplyn

Plyn složený převážně z methanu a oxidu uhličitého vzniklý anaerobní digescí biomasy nebo termickými procesy z biomasy, včetně biomasy v odpadech. Množství použitého paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti. Bioplyn je agregátem produktů zahrnujícím skládkový plyn, splaškový bahenní plyn, ostatní bioplyny z anaerobní digesce a bioplyny z termických procesů.

3.5.8.2.1.   Skládkový plyn

Bioplyn vzniklý z anaerobní digesce skládkových odpadů.

3.5.8.2.2.   Splaškový bahenní plyn

Bioplyn vzniklý anaerobní fermentací kalu z čistíren odpadních vod.

3.5.8.2.3.   Ostatní bioplyny z anaerobní digesce

Bioplyn vzniklý anaerobní fermentací kejdy a odpadů na jatkách, v pivovarech a jiných zemědělsko-potravinářských odvětvích.

3.5.8.2.4.   Bioplyny z termických procesů

Bioplyn vzniklý z termických procesů (zplyňováním nebo pyrolýzou) biomasy.

3.5.8.3.   Kapalné biosložky

Tato kategorie zahrnuje všechna kapalná paliva přírodního původu (např. vyrobená z biomasy a/nebo biologicky rozložitelné složky odpadů), vhodná k mísení s kapalnými palivy fosilního původu nebo k jejich nahrazení. Množství kapalných biosložek vykázaná v této kategorii by se měla vztahovat na množství čistých biosložek, která nebyla smísena s fosilními palivy. U konkrétního případu dovozu a vývozu kapalných biosložek jde jen o obchod s množstvím, které nebylo smíseno s pohonnými hmotami pro dopravu (tj. v jejich čisté formě); obchod s kapalnými biosložkami smísenými s pohonnými hmotami pro dopravu by se měl vykazovat v kategorii ropy. Vykážou se pouze kapalné biosložky použité pro energetické účely – spálené přímo, nebo smísené s fosilními palivy. Kapalné biosložky jsou agregátem produktů zahrnujícím biosložky do motorového benzinu, biosložky do motorové nafty, biosložky do leteckého petroleje a ostatní kapalné biosložky.

3.5.8.3.1.   Biosložky do motorového benzinu

Kapalné biosložky vhodné k mísení s motorovými palivy fosilního původu nebo k jejich nahrazení.

3.5.8.3.1.1.   Bioethanol

Ethanol jako součást biosložek do motorového benzinu.

3.5.8.3.2.   Biosložky do motorové nafty

Kapalné biosložky vhodné k mísení s plynovým olejem/motorovou naftou fosilního původu nebo k jejich nahrazení.

3.5.8.3.3.   Biosložky do leteckého petroleje

Kapalné biosložky vhodné k mísení s leteckým petrolejem fosilního původu nebo k jeho nahrazení.

3.5.8.3.4.   Ostatní kapalné biosložky

Kapalné biosložky, které nejsou zahrnuty v žádné z předchozích kategorií.

3.5.9.   TEPLO OKOLNÍHO PROSTŘEDÍ

Tepelná energie na užitečné teplotní úrovni extrahovaná (zachycená) pomocí tepelných čerpadel, která ke své funkci potřebují elektřinu nebo jinou pomocnou energii. Tato tepelná energie může být uložena v okolním ovzduší, pod pevným zemským povrchem nebo v povrchových vodách. Vykázané hodnoty musí být vypočítány na základě stejné metodiky, jaká se používá k vykazování tepelné energie zachycené tepelnými čerpadly (podle směrnice 2009/28/ES), avšak měla by být zahrnuta všechna tepelná čerpadla bez ohledu na jejich výkon.

„PŘÍLOHA B

ROČNÍ ENERGETICKÉ STATISTIKY

Tato příloha popisuje rozsah, jednotky, vykazované (sledované) období, četnost, lhůty a způsob předávání při ročním sběru energetických statistik.

Následující ustanovení se vztahují na všechny soubory údajů uvedené v této příloze:

a)	Vykazované (sledované) období: Vykazovaným (sledovaným) obdobím pro uváděné údaje je kalendářní rok (od 1. ledna do 31. prosince), počínaje referenčním rokem 2017.

b)	Četnost: Údaje se vykazují za každý rok.

c)	Lhůta pro předání údajů: Údaje musí být předány do 30. listopadu roku následujícího po vykazovaném (sledovaném) roce.

d)	Formát pro předávání údajů: Údaje musí být předány ve formátu odpovídajícím vhodnému standardu pro výměnu údajů stanovenému Eurostatem.

e)	Způsob předávání: Údaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Eurostatu.

Pojmy, pro které tato příloha neobsahuje vysvětlení, jsou vysvětleny v příloze A.

1.   TUHÁ FOSILNÍ PALIVA A VYROBENÉ PLYNY

1.1.   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Není-li uvedeno jinak, vztahuje se tento sběr údajů na všechny energetické produkty uvedené v příloze A kapitole 3.1 UHLÍ (Tuhá fosilní paliva a vyrobené plyny).

1.2.   Seznam agregátů

Za všechny energetické produkty uvedené v předchozím bodě se vykazují níže vyjmenované agregáty, není-li stanoveno jinak.

1.2.1.   DODÁVKY

1.2.1.1.   Produkce

1.2.1.1.1.   Hlubinná těžba

Vztahuje se jen na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí (černé uhlí energetické), sub-bituminózní uhlí a lignit.

1.2.1.1.2.   Povrchová těžba

Vztahuje se jen na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí (černé uhlí energetické), sub-bituminózní uhlí a lignit.

1.2.1.2.   Příjmy z ostatních zdrojů

Sestává ze dvou složek:

—	regenerované kaly, meziprodukty a ostatní uhelné produkty nízké kvality, které nelze třídit (klasifikovat) podle typu uhlí. Zahrnuje uhlí získané z hald a ostatních odpadních sběrných nádrží,

—	příjmy z ostatních zdrojů.

1.2.1.3.   Příjmy z ostatních zdrojů: z ropných produktů

Nevztahuje se na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí (černé uhlí energetické), sub-bituminózní uhlí, lignit, rašelinu a ropnou břidlici a ropné písky.

1.2.1.4.   Příjmy z ostatních zdrojů: ze zemního plynu

Nevztahuje se na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí (černé uhlí energetické), sub-bituminózní uhlí, lignit, rašelinu a ropnou břidlici a ropné písky.

1.2.1.5.   Příjmy z ostatních zdrojů: z obnovitelných zdrojů

Nevztahuje se na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí (černé uhlí energetické), sub-bituminózní uhlí, lignit, rašelinu a ropnou břidlici a ropné písky.

1.2.1.6.   Dovoz

1.2.1.7.   Vývoz

1.2.1.8.   Mezinárodní námořní zásobníky

1.2.1.9.   Změna stavu zásob

1.2.2.   TRANSFORMAČNÍ SEKTOR

1.2.2.1.   Veřejné elektrárny

1.2.2.2.   Veřejné teplárny

1.2.2.3.   Veřejné výtopny

1.2.2.4.   Závodní elektrárny

1.2.2.5.   Závodní teplárny

1.2.2.6.   Závodní výtopny

1.2.2.7.   Černouhelné briketárny

1.2.2.8.   Koksovny

1.2.2.9.   Hnědouhelné/rašelinové briketárny

1.2.2.10.   Plynárny

1.2.2.11.   Vysoké pece

1.2.2.12.   Zkapalňování uhlí

1.2.2.13.   Pro smíšený zemní plyn

1.2.2.14.   Jinde neuvedené – Transformace

1.2.3.   ENERGETICKÝ SEKTOR

1.2.3.1.   Elektrárny, teplárny a výtopny

1.2.3.2.   Uhelné doly

1.2.3.3.   Černouhelné briketárny

1.2.3.4.   Koksovny

1.2.3.5.   Hnědouhelné/rašelinové briketárny

1.2.3.6.   Plynárny

1.2.3.7.   Vysoké pece

1.2.3.8.   Rafinérie ropy

1.2.3.9.   Zkapalňování uhlí

1.2.3.10.   Jinde neuvedené – Energie

1.2.4.   DISTRIBUČNÍ ZTRÁTY

Distribuční ztráty zahrnují také hoření vyrobených plynů bez využití.

1.2.5.   NEENERGETICKÉ UŽITÍ

1.2.5.1.   Průmysl, transformační sektor a energetický sektor

Neenergetické užití ve všech průmyslových, transformačních a energetických subsektorech, např. uhlí použité pro výrobu methanolu nebo amoniaku.

1.2.5.1.1.   Chemický a petrochemický průmysl

Oddíly 20 a 21 NACE Rev. 2; neenergetické užití uhlí zahrnuje použití jako vstupní surovina pro výrobu hnojiv a jako vstupní surovina pro ostatní petrochemické produkty.

1.2.5.2.   Sektor dopravy

Neenergetické užití ve všech odvětvích dopravy.

1.2.5.3.   Ostatní sektory

Neenergetické užití v obchodu a veřejných službách, domácnostech, zemědělství a v ostatních jinde neuvedených.

1.2.6.   KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE – PRŮMYSL

1.2.6.1.   Hutnictví železa

1.2.6.2.   Chemický a petrochemický průmysl

1.2.6.3.   Hutnictví neželezných kovů

1.2.6.4.   Výroba nekovových minerálních výrobků

1.2.6.5.   Dopravní zařízení

1.2.6.6.   Strojírenství

1.2.6.7.   Těžební průmysl

1.2.6.8.   Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků

1.2.6.9.   Průmysl celulózy, papíru a tiskařský

1.2.6.10.   Dřevařský a dřevozpracující průmysl

1.2.6.11.   Stavebnictví

1.2.6.12.   Textilní a kožedělný průmysl

1.2.6.13.   Jinde neuvedené – Průmysl

1.2.7.   KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE – SEKTOR DOPRAVY

1.2.7.1.   Železniční doprava

1.2.7.2.   Vnitrostátní plavba

1.2.7.3.   Jinde neuvedené – Doprava

1.2.8.   KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE – OSTATNÍ SEKTORY

1.2.8.1.   Obchod a veřejné služby

1.2.8.2.   Domácnosti

1.2.8.2.1.   Domácnosti: vytápění vnitřních prostor

1.2.8.2.2.   Domácnosti: chlazení vnitřních prostor

1.2.8.2.3.   Domácnosti: ohřev vody

1.2.8.2.4.   Domácnosti: vaření

1.2.8.2.5.   Domácnosti: ostatní konečná užití

1.2.8.3.   Zemědělství/lesnictví

1.2.8.4.   Rybolov

1.2.8.5.   Jinde neuvedené – Ostatní

1.2.9.   DOVOZ PODLE ZEMĚ PŮVODU A VÝVOZ PODLE ZEMĚ URČENÍ

Vykáže se dovoz podle země původu a vývoz podle země určení. Vztahuje se na antracit, černé uhlí koksovatelné, ostatní bituminózní uhlí (černé uhlí energetické), sub-bituminózní uhlí, lignit, černouhelné brikety, koks černouhelný metalurgický, černouhelný dehet, hnědouhelné brikety, rašelinu, rašelinové produkty a ropnou břidlici a ropné písky.

1.2.10.   VÝHŘEVNOSTI

Vztahuje se na antracit, černé uhlí koksovatelné, ostatní bituminózní uhlí (černé uhlí energetické), sub-bituminózní uhlí, lignit, černouhelné brikety, koks černouhelný metalurgický, koks černouhelný plynárenský, černouhelný dehet, hnědouhelné brikety, rašelinu, rašelinové produkty, ropnou břidlici a ropné písky.

Vykáže se jak spalné teplo, tak výhřevnost paliva, a to za následující agregáty:

1.2.10.1.   Produkce

1.2.10.2.   Dovoz

1.2.10.3.   Vývoz

1.2.10.4.   Použité v koksovnách

1.2.10.5.   Použité ve vysokých pecích

1.2.10.6.   Použité ve veřejných elektrárnách, teplárnách a výtopnách

1.2.10.7.   Použité v průmyslu

1.2.10.8.   Pro ostatní účely

1.3.   Jednotky měření

Vykázaná množství musí být uvedena v kt (v kilotunách), s výjimkou vyrobených plynů (energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní kychtový plyn, ostatní získávané plyny), kdy se vykázané množství uvede v TJ spalného tepla (v terajoulech podle spalného tepla).

Výhřevnost musí být uvedena v MJ/t (v megajoulech na tunu).

1.4.   Výjimky

Nepoužijí se.

2.   ZEMNÍ PLYN

2.1.   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Tato kapitola se týká vykazování údajů za zemní plyn.

2.2.   Seznam agregátů

Za zemní plyn se vykážou níže uvedené agregáty.

2.2.1.   DODAVATELSKÝ SEKTOR

Vykázaná množství za dodavatelský sektor musí být vyjádřená jak v objemových, tak v energetických jednotkách, včetně spalného tepla a výhřevnosti.

2.2.1.1.   Domácí produkce

Zahrnuje produkci na moři (off-shore).

2.2.1.1.1.   „Doprovodný“ plyn (zemní plyn naftový)

Zemní plyn produkovaný ve spojení se surovou ropou.

2.2.1.1.2.   „Nedoprovodný“ plyn (zemní plyn karbonský)

Zemní plyn pocházející z polí produkujících uhlovodíky pouze v plynné formě.

2.2.1.1.3.   Důlní plyn

Methan produkovaný v uhelných dolech nebo z uhelných ložisek, odvedený na povrch a spotřebovaný v šachtách nebo přenášený plynovodem ke spotřebitelům.

2.2.1.2.   Příjmy z ostatních zdrojů

2.2.1.2.1.   Příjmy z ostatních zdrojů: z ropy a ropných produktů

2.2.1.2.2.   Příjmy z ostatních zdrojů: z uhlí

2.2.1.2.3.   Příjmy z ostatních zdrojů: z obnovitelných zdrojů

2.2.1.3.   Dovoz

2.2.1.4.   Vývoz

2.2.1.5.   Mezinárodní námořní zásobníky

2.2.1.6.   Změna stavu zásob

2.2.1.7.   Hrubá domácí spotřeba

2.2.1.8.   Vytěžitelný plyn

Počáteční a konečné zásoby se uvedou zvlášť jako zásoby na území státu a zásoby držené v zahraničí. Zásobami se rozumí množství plynu, jež je k dispozici pro dodávky během každého vstupního-výstupního cyklu. Jedná se o vytěžitelný zemní plyn skladovaný ve speciálních skladovacích zařízeních (vyčerpaná plynová nebo ropná pole, vodonosné vrstvy, vytěžené solné prostory, smíšené kaverny nebo jiné) a také skladování zkapalněného zemního plynu. Nezahrne se pracovní polštář. Požadavek na vykazování výhřevnosti se zde neuplatňuje.

2.2.1.9.   Plyn vypouštěný do atmosféry

Objem plynu uvolněného do vzduchu v místě produkce nebo v zařízení na zpracování plynu. Požadavek na vykazování výhřevnosti se zde neuplatňuje.

2.2.1.10.   Plyn spalovaný bez využití

Objem plynu spáleného bez využití v místě produkce nebo v zařízení na zpracování plynu. Požadavek na vykazování výhřevnosti se zde neuplatňuje.

2.2.2.   TRANSFORMAČNÍ SEKTOR

2.2.2.1.   Veřejné elektrárny

2.2.2.2.   Závodní elektrárny

2.2.2.3.   Veřejné teplárny

2.2.2.4.   Závodní teplárny

2.2.2.5.   Veřejné výtopny

2.2.2.6.   Závodní výtopny

2.2.2.7.   Plynárny

2.2.2.8.   Koksovny

2.2.2.9.   Vysoké pece

2.2.2.10.   Plyn na kapaliny

2.2.2.11.   Neuvedené – Transformace

2.2.3.   ENERGETICKÝ SEKTOR

2.2.3.1.   Uhelné doly

2.2.3.2.   Těžba ropy a plynu

2.2.3.3.   Vstupy do rafinérií ropy

2.2.3.4.   Koksovny

2.2.3.5.   Vysoké pece

2.2.3.6.   Plynárny

2.2.3.7.   Elektrárny, teplárny a výtopny

2.2.3.8.   Zkapalňování (LNG) nebo zplyňování

2.2.3.9.   Plyn na kapaliny

2.2.3.10.   Jinde neuvedené – Energie

2.2.4.   DISTRIBUČNÍ ZTRÁTY

2.2.5.   SEKTOR DOPRAVY

Konečná spotřeba energie a konečná neenergetická spotřeba se uvedou zvlášť za následující agregáty.

2.2.5.1.   Silniční doprava

2.2.5.2.   Potrubní doprava

2.2.5.3.   Jinde neuvedené – Doprava

2.2.6.   PRŮMYSL

Konečná spotřeba energie a konečná neenergetická spotřeba se uvedou zvlášť za následující agregáty.

2.2.6.1.   Hutnictví železa

2.2.6.2.   Chemický a petrochemický průmysl

2.2.6.3.   Hutnictví neželezných kovů

2.2.6.4.   Výroba nekovových minerálních výrobků

2.2.6.5.   Dopravní zařízení

2.2.6.6.   Strojírenství

2.2.6.7.   Těžební průmysl

2.2.6.8.   Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků

2.2.6.9.   Průmysl celulózy, papíru a tiskařský

2.2.6.10.   Dřevařský a dřevozpracující průmysl

2.2.6.11.   Stavebnictví

2.2.6.12.   Textilní a kožedělný průmysl

2.2.6.13.   Jinde neuvedené – Průmysl

2.2.7.   OSTATNÍ SEKTORY

Konečná spotřeba energie a konečná neenergetická spotřeba se uvedou zvlášť za následující agregáty.

2.2.7.1.   Obchod a veřejné služby

2.2.7.2.   Domácnosti

2.2.7.2.1.   Domácnosti: vytápění vnitřních prostor

2.2.7.2.2.   Domácnosti: chlazení vnitřních prostor

2.2.7.2.3.   Domácnosti: ohřev vody

2.2.7.2.4.   Domácnosti: vaření

2.2.7.2.5.   Domácnosti: ostatní konečná užití

2.2.7.3.   Zemědělství/lesnictví

2.2.7.4.   Rybolov

2.2.7.5.   Jinde neuvedené – Ostatní

2.2.8.   DOVOZ PODLE ZEMĚ PŮVODU A VÝVOZ PODLE ZEMĚ URČENÍ

Uvede se jak množství zemního plynu celkem, tak jeho příslušná část LNG, podle země původu u dovozu a podle země určení u vývozu.

2.2.9.   SKLADOVACÍ KAPACITY PLYNU

Vykáže se zvlášť jako skladovací zařízení pro plyn v plynném skupenství a jako terminály LNG (ty se dále rozlišují na dovozní terminály LNG a vývozní terminály LNG).

2.2.9.1.   Název

Název místa skladovacího zařízení nebo terminálu LNG.

2.2.9.2.   Typ (pouze u skladovacích zařízení pro plyn v plynném skupenství)

Typ skladování, jako např. vyčerpané plynové pole, vodonosná vrstva, solná kaverna atd.

2.2.9.3.   Provozní kapacita

V případě skladovacích zařízení pro plyn v plynném skupenství: celková skladovací kapacita plynu bez pracovního polštáře. Pracovní polštář je celkový objem plynu, jehož je zapotřebí jako trvalé zásoby pro udržení přiměřeného tlaku v podzemních skladovacích nádržích a výtlaku po celý výstupní cyklus.

V případě terminálů LNG: celková skladovací kapacita plynu vyjádřená jako ekvivalent plynu v plynném skupenství.

2.2.9.4.   Špičkový výkon

Maximální míra, při které může být plyn čerpán z příslušného skladovacího prostoru; odpovídá maximální použitelné kapacitě.

2.2.9.5.   Kapacita pro zpětné zplyňování nebo zkapalňování (pouze u terminálů LNG)

Vykáže se kapacita pro zpětné zplyňování u dovozních terminálů a kapacita pro zkapalňování u vývozních terminálů.

2.3.   Jednotky měření

Množství zemního plynu se vykazují vyjádřená energetickým obsahem, tj. v TJ podle spalného tepla. Pokud se požadují fyzická množství, jednotka se uvádí v 106 m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 °C, 101 325 Pa).

Energetické hodnoty se vykazují v kJ/m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 °C, 101 325 Pa).

Provozní kapacita se uvádí v 103 m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 °C, 101 325 Pa).

Špičkový výkon, kapacita pro zpětné zplyňování a pro zkapalňování se uvádějí v 103 m3/den za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 °C, 101 325 Pa).

3.   ELEKTŘINA A TEPLO

3.1.   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Tato kapitola se týká tepla a elektřiny.

3.2.   Seznam agregátů

Za teplo a elektřinu se vykazují níže uvedené agregáty, není-li stanoveno jinak.

3.2.1.   VÝROBA ELEKTŘINY A TEPLA

Následující zvláštní definice se vztahují na agregáty za elektřinu a teplo v této kapitole:

—   Hrubá výroba elektřiny: součet výroby elektrické energie všech generátorů (včetně přečerpávacích vodních elektráren) měřené na výstupních svorkách hlavních generátorů.

—   Hrubá výroba tepla: celkové teplo vyrobené danými instalacemi, zahrnuje teplo použité pomocnými zařízeními, které využívají horké kapaliny (vytápění vnitřních prostor, vytápění tekutým palivem atd.) a ztráty v zařízeních/tepelné výměníkové síti, stejně tak jako teplo z chemických procesů použité jako primární forma energie.

—   Čistá výroba elektřiny: hrubá výroba elektřiny snížená o elektrickou energii absorbovanou (spotřebovanou) pomocnými výrobními provozy a o ztráty v hlavních generátorových transformátorech.

—   Čistá výroba tepla: teplo dodané do rozvodné soustavy stanovené měřením výstupních a zpětných toků.

Agregáty podle bodů 3.2.1.1 až 3.2.1.11 se vykážou zvlášť za výrobce s hlavní činností a za závodní výrobce. U obou těchto typů výrobců musí být hrubá i čistá výroba elektřiny a hrubá i čistá výroba tepla vykázány v příslušných případech zvlášť za elektrárny, za výtopny a za teplárny.

3.2.1.1.   Jaderná energie

3.2.1.2.   Vodní energie (vztahuje se jen na elektřinu)

3.2.1.3.   Geotermální energie

3.2.1.4.   Solární energie

3.2.1.5.   Přílivová, vlnová, oceánská energie (vztahuje se jen na elektřinu)

3.2.1.6.   Větrná energie (vztahuje se jen na elektřinu)

3.2.1.7.   Paliva

Paliva schopná vznícení nebo hoření, tj. reakcí s kyslíkem produkují výrazný nárůst teploty, a spalovaná přímo pro výrobu elektřiny nebo tepla.

3.2.1.8.   Tepelná čerpadla (vztahuje se jen na teplo)

3.2.1.9.   Elektrické kotle (vztahuje se jen na teplo)

3.2.1.10.   Teplo z chemických procesů

Teplo pocházející z procesů bez vstupní energie, jako je chemická reakce. Nezahrnuje odpadní teplo pocházející z energetických procesů, které by se mělo uvést jako teplo vyráběné z příslušného paliva.

3.2.1.11.   Ostatní zdroje

3.2.2.   DODÁVKY

U bodů 3.2.2.1 a 3.2.2.2 musí vykázaná množství odpovídat hodnotám vykázaným u agregátů podle bodů 3.2.1.1 až 3.2.1.11.

3.2.2.1.   Hrubá výroba celkem

3.2.2.2.   Čistá výroba celkem

3.2.2.3.   Dovoz

Množství elektřiny se považují za dovezená nebo vyvezená, překročila-li politické hranice země, ať už byla, nebo nebyla celně odbavena. Pokud je elektřina přepravována přes území země, mělo by být toto množství vykázáno jako dovoz i jako vývoz.

3.2.2.4.   Vývoz

Viz vysvětlení v bodě 3.2.2.3 „Dovoz“.

3.2.2.5.   Použité v tepelných čerpadlech (vztahuje se jen na elektřinu)

3.2.2.6.   Použité v elektrických kotlích (vztahuje se jen na elektřinu)

3.2.2.7.   Použité v přečerpávacích vodních elektrárnách – čistě přečerpávacích vodních elektrárnách (vztahuje se jen na elektřinu)

3.2.2.8.   Použité v přečerpávacích vodních elektrárnách – kombinovaných vodních elektrárnách (vztahuje se jen na elektřinu)

3.2.2.9.   Použité při výrobě elektřiny (vztahuje se jen na teplo)

3.2.3.   DISTRIBUČNÍ ZTRÁTY

U elektřiny se zahrnují ztráty v transformátorech, které nejsou považovány za nedílnou součást elektráren.

3.2.4.   KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE – SEKTOR DOPRAVY

Konečná spotřeba energie a konečná neenergetická spotřeba se uvedou zvlášť za následující agregáty.

3.2.4.1.   Železniční doprava

3.2.4.2.   Potrubní doprava

3.2.4.3.   Silniční doprava

3.2.4.4.   Jinde neuvedené – Doprava

3.2.5.   KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE – OSTATNÍ SEKTORY

3.2.5.1.   Obchod a veřejné služby

3.2.5.2.   Domácnosti

3.2.5.2.1.   Domácnosti: vytápění vnitřních prostor

3.2.5.2.2.   Domácnosti: chlazení vnitřních prostor

3.2.5.2.3.   Domácnosti: ohřev vody

3.2.5.2.4.   Domácnosti: vaření

3.2.5.2.5.   Osvětlení a elektrické spotřebiče

3.2.5.2.6.   Domácnosti: ostatní konečná užití

3.2.5.3.   Zemědělství/lesnictví

3.2.5.4.   Rybolov

3.2.5.5.   Jinde neuvedené – Ostatní

3.2.6.   ENERGETICKÝ SEKTOR

Nezahrnuje vlastní použití (spotřebu) v zařízení, použité pro přečerpávací vodní elektrárny, tepelná čerpadla a elektrické kotle.

3.2.6.1.   Uhelné doly

3.2.6.2.   Těžba ropy a plynu

3.2.6.3.   Černouhelné briketárny

3.2.6.4.   Koksovny

3.2.6.5.   Hnědouhelné/rašelinové briketárny

3.2.6.6.   Plynárny

3.2.6.7.   Vysoké pece

3.2.6.8.   Rafinérie ropy

3.2.6.9.   Jaderný průmysl

3.2.6.10.   Zařízení na zkapalňování uhlí

3.2.6.11.   Zařízení na zkapalňování (LNG)/zařízení na zpětné zplyňování

3.2.6.12.   Zařízení na zplyňování (bioplyn)

3.2.6.13.   Plyn na kapaliny

3.2.6.14.   Zařízení vyrábějící dřevěné uhlí

3.2.6.15.   Jinde neuvedené – Energie

3.2.7.   PRŮMYSL

3.2.7.1.   Hutnictví železa

3.2.7.2.   Chemický a petrochemický průmysl

3.2.7.3.   Hutnictví neželezných kovů

3.2.7.4.   Výroba nekovových minerálních výrobků

3.2.7.5.   Dopravní zařízení

3.2.7.6.   Strojírenství

3.2.7.7.   Těžební průmysl

3.2.7.8.   Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků

3.2.7.9.   Průmysl celulózy, papíru a tiskařský

3.2.7.10.   Dřevařský a dřevozpracující průmysl

3.2.7.11.   Stavebnictví

3.2.7.12.   Textilní a kožedělný průmysl

3.2.7.13.   Jinde neuvedené – Průmysl

3.2.8.   ČISTÁ VÝROBA OD ZÁVODNÍCH VÝROBCŮ

Čistá výroba elektřiny a čistá výroba tepla od závodních výrobců se vykážou zvlášť za elektrárny, výtopny a teplárny u následujících zařízení nebo činností:

3.2.8.1.   Energetický sektor: Uhelné doly

3.2.8.2.   Energetický sektor: Těžba ropy a plynu

3.2.8.3.   Energetický sektor: Černouhelné briketárny

3.2.8.4.   Energetický sektor: Koksovny

3.2.8.5.   Energetický sektor: Hnědouhelné/rašelinové briketárny

3.2.8.6.   Energetický sektor: Plynárny

3.2.8.7.   Energetický sektor: Vysoké pece

3.2.8.8.   Energetický sektor: Rafinérie ropy

3.2.8.9.   Energetický sektor: Zařízení na zkapalňování uhlí

3.2.8.10.   Energetický sektor: Zařízení na zkapalňování (LNG)/zařízení na zpětné zplyňování

3.2.8.11.   Energetický sektor: Zařízení na zplyňování (bioplyn)

3.2.8.12.   Energetický sektor: Plyn na kapaliny

3.2.8.13.   Energetický sektor: Zařízení vyrábějící dřevěné uhlí

3.2.8.14.   Energetický sektor: Jinde neuvedené – Energie

3.2.8.15.   Průmysl: Hutnictví železa

3.2.8.16.   Průmysl: Chemický a petrochemický průmysl

3.2.8.17.   Průmysl: Hutnictví neželezných kovů

3.2.8.18.   Průmysl: Výroba nekovových minerálních výrobků

3.2.8.19.   Průmysl: Dopravní zařízení

3.2.8.20.   Průmysl: Strojírenství

3.2.8.21.   Průmysl: Těžební průmysl

3.2.8.22.   Průmysl: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků

3.2.8.23.   Průmysl: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský

3.2.8.24.   Průmysl: Dřevařský a dřevozpracující průmysl

3.2.8.25.   Průmysl: Stavebnictví

3.2.8.26.   Průmysl: Textilní a kožedělný průmysl

3.2.8.27.   Průmysl: Jinde neuvedené – Průmysl

3.2.8.28.   Sektor dopravy: Železniční doprava

3.2.8.29.   Sektor dopravy: Potrubní doprava

3.2.8.30.   Sektor dopravy: Silniční doprava

3.2.8.31.   Sektor dopravy: Jinde neuvedené – Doprava

3.2.8.32.   Ostatní sektory: Domácnosti

3.2.8.32.   Ostatní sektory: Obchod a veřejné služby

3.2.8.32.   Ostatní sektory: Zemědělství/lesnictví

3.2.8.32.   Ostatní sektory: Rybolov

3.2.8.32.   Ostatní sektory: Jinde neuvedené – Ostatní

3.2.9.   HRUBÁ VÝROBA ELEKTŘINY A TEPLA Z PALIV

Hrubé množství vyrobené elektřiny, prodané teplo a použitá množství paliv včetně jejich příslušné celkové energie z paliv uvedených níže musí být vykázány zvlášť za výrobce s hlavní činností a za závodní výrobce. U obou těchto typů výrobců musí být tato výroba elektřiny a tepla vykázána v příslušných případech zvlášť za elektrárny, za výtopny a za teplárny.

3.2.9.1.   Antracit

3.2.9.2.   Černé uhlí koksovatelné

3.2.9.3.   Ostatní bituminózní uhlí (černé uhlí energetické)

3.2.9.4.   Sub-bituminózní uhlí

3.2.9.5.   Lignit

3.2.9.6.   Rašelina

3.2.9.7.   Brikety černouhelné

3.2.9.8.   Koks černouhelný metalurgický

3.2.9.9.   Koks černouhelný plynárenský

3.2.9.10.   Dehet černouhelný

3.2.9.11.   BKB (brikety hnědouhelné)

3.2.9.12.   Energoplyn (generátorový plyn)

3.2.9.13.   Koksárenský plyn

3.2.9.14.   Vysokopecní kychtový plyn

3.2.9.15.   Ostatní získávané plyny

3.2.9.16.   Rašelinové produkty

3.2.9.17.   Ropná břidlice a ropné písky

3.2.9.18.   Surová ropa

3.2.9.19.   NGL

3.2.9.20.   Rafinérský plyn

3.2.9.21.   LPG

3.2.9.22.   Primární benzin (naphtha)

3.2.9.23.   Tryskové palivo petrolejového typu (letecký petrolej)

3.2.9.24.   Ostatní petrolej

3.2.9.25.   Plynový olej/motorová nafta

3.2.9.26.   Topný olej

3.2.9.27.   Bitumen/ropný asfalt

3.2.9.28.   Ropný koks

3.2.9.29.   Ostatní ropné produkty

3.2.9.30.   Zemní plyn

3.2.9.31.   Průmyslový odpad

3.2.9.32.   Obnovitelný komunální odpad

3.2.9.33.   Neobnovitelný komunální odpad

3.2.9.34.   Pevná biopaliva

3.2.9.35.   Bioplyny

3.2.9.36.   Biosložky do motorové nafty

3.2.9.37.   Biosložky do motorového benzinu

3.2.9.38.   Ostatní kapalné biosložky

3.2.10.   ČISTÝ MAXIMÁLNÍ ELEKTRICKÝ VÝKON

Výkon se vykáže ke dni 31. prosince příslušného vykazovaného (sledovaného) roku. Zahrnuje elektrický výkon elektráren i tepláren. Čistý maximální elektrický výkon musí být uveden jak za výrobce s hlavní činností, tak za závodní výrobce. Čistý maximální elektrický výkon je součet čistých maximálních výkonů všech stanic, které jsou zohledňovány jednotlivě po celou dobu daného období provozu. Obdobím provozu se pro účely této statistiky rozumí nepřetržitý provoz: v praxi 15 nebo více hodin denně. Čistý maximální výkon je maximální výkon považovaný za výlučně činný výkon, který lze nepřetržitě dodávat při plném provozu elektrárny na výstupu do sítě.

3.2.10.1.   Jaderná energie

3.2.10.2.   Čisté vodní elektrárny

3.2.10.3.   Kombinované vodní elektrárny

3.2.10.4.   Čisté přečerpávací vodní elektrárny

3.2.10.5.   Geotermální energie

3.2.10.6.   Solární fotovoltaická energie

3.2.10.7.   Solární termická energie

3.2.10.8.   Přílivová, vlnová, oceánská energie

3.2.10.9.   Větrná energie

3.2.10.10.   Paliva

3.2.10.10.1.   Způsob výroby: pára

3.2.10.10.2.   Způsob výroby: vnitřní spalování

3.2.10.10.3.   Způsob výroby: plynová turbína

3.2.10.10.4.   Způsob výroby: kombinovaný cyklus

3.2.10.10.5.   Způsob výroby: ostatní

3.2.10.11.   Ostatní zdroje

3.2.11.   ČISTÝ MAXIMÁLNÍ ELEKTRICKÝ VÝKON PALIV

Čistý maximální elektrický výkon paliv se musí uvést jak za výrobce s hlavní činností a závodní výrobce, tak zvlášť za každý typ jednotky na jeden druh paliva nebo jednotky na více druhů paliva uvedené níže. Systémy na více druhů paliva zahrnují pouze jednotky, které dokáží spalovat více než jeden druh paliva nepřetržitě. Stanice, které mají oddělené jednotky, které používají různá paliva, by se měly rozdělit do příslušných kategorií jednotek na jeden druh paliva. Je třeba označit, jaký typ se použil jako primární palivo, a alternativní paliva je třeba přidat u všech případů jednotek na více druhů paliva.

3.2.11.1.   Jednotky na jeden druh paliva (všechny kategorie primárních paliv)

3.2.11.2.   Jednotky na více druhů paliva, tuhá a kapalná paliva

3.2.11.3.   Jednotky na více druhů paliva, tuhá paliva a zemní plyn

3.2.11.4.   Jednotky na více druhů paliva, kapalná paliva a zemní plyn

3.2.11.5.   Jednotky na více druhů paliva, tuhá a kapalná paliva a zemní plyn

3.3.   Jednotky měření

Elektřina se uvádí v GWh (v gigawatthodinách), teplo v TJ (v terajoulech) a výkon v MW (v megawattech).

Pokud mají být vykázány údaje za jiná paliva, použijí se pro tato paliva jednotky, jak jsou definovány v příslušných kapitolách této přílohy.

4.   ROPA A ROPNÉ PRODUKTY

4.1.   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Není-li uvedeno jinak, vztahuje se tento sběr údajů na všechny energetické produkty uvedené v příloze A kapitole 3.4 ROPA (surová ropa a ropné produkty)

4.2.   Seznam agregátů

Za všechny energetické produkty uvedené v předchozím bodě se vykazují níže vyjmenované agregáty, není-li stanoveno jinak.

4.2.1.   DODÁVKY SUROVÉ ROPY, NGL, RAFINÉRSKÝCH POLOPRODUKTŮ, ADITIV A JINÝCH UHLOVODÍKŮ

Za surovou ropu, NGL, rafinérské poloprodukty, aditiva/oxygenáty, biosložky v aditivech/oxygenátech a jiné uhlovodíky se vykazují níže uvedené agregáty:

4.2.1.1.   Domácí produkce

Nevztahuje se na rafinérské poloprodukty a na biosložky.

4.2.1.2.   Příjmy z ostatních zdrojů:

Nevztahuje se na surovou ropu, NGL a rafinérské poloprodukty.

4.2.1.2.1.   Příjmy z ostatních zdrojů: z uhlí

4.2.1.2.2.   Příjmy z ostatních zdrojů: ze zemního plynu

4.2.1.2.3.   Příjmy z ostatních zdrojů: z obnovitelných zdrojů

4.2.1.3.   Zpětné toky z petrochemického průmyslu

Vztahuje se jen na rafinérské poloprodukty.

4.2.1.4.   Převedené produkty

Vztahuje se jen na rafinérské poloprodukty.

4.2.1.5.   Dovoz

Zahrnuje množství surové ropy a produktů dovážených nebo vyvážených na základě zušlechťovacích dohod (tj. rafinace na účet). Surová ropa a NGL by se měly vykázat jako pocházející ze země hlavního původu; rafinérské poloprodukty a hotové produkty by se měly vykázat jako pocházející ze země poslední konsignace. Zahrnuje jakýkoliv kapalný podíl zemního plynu (tj. LPG) extrahovaný během zpětného zplyňování dováženého zkapalněného zemního plynu a ropné produkty dovážené nebo vyvážené přímo petrochemickým průmyslem. Poznámka: Zde by neměl být zahrnut žádný obchod s biosložkami (biopalivy), které nebyly smíseny s pohonnými hmotami pro dopravu (tj. v jejich čisté formě). Zpětný vývoz ropy dovážené na zpracování v celních zónách by měl být zahrnut jako vývoz produktu ze země zušlechtění do konečného místa určení.

4.2.1.6.   Vývoz

Poznámka týkající se dovozu (v bodě 4.2.1.5) se analogicky použije i na vývoz.

4.2.1.7.   Přímé užití

4.2.1.8.   Změna stavu zásob

4.2.1.9.   Zjištěný rafinérský vstup

Množství naměřená jako vstup do rafinérií.

4.2.1.10.   Rafinérské ztráty

Rozdíl mezi rafinérským vstupem (zjištěným) a hrubým rafinérským výstupem. Ztráty se mohou vyskytnout během destilačního procesu v důsledku odpařování. Vykazované ztráty jsou kladné. Může dojít k přírůstkům objemu, ale ne k přírůstkům množství (hmotnosti).

4.2.1.11.   Počáteční zásoby na území státu celkem

4.2.1.12.   Konečné zásoby na území státu celkem

4.2.1.13.   Výhřevnost

4.2.1.13.1.   Produkce (nevztahuje se na rafinérské poloprodukty a biosložky v aditivech/oxygenátech)

4.2.1.13.2.   Dovoz (nevztahuje se na biosložky v aditivech/oxygenátech)

4.2.1.13.3.   Vývoz (nevztahuje se na biosložky v aditivech/oxygenátech)

4.2.1.13.4.   Celkový průměr

4.2.2.   DODÁVKY ROPNÝCH PRODUKTŮ

Níže uvedené agregáty se vztahují na hotové produkty (rafinérský plyn, ethan, LPG, primární benzin (naphtha), motorový benzin včetně biosložek do motorového benzinu, letecký benzin, tryskové palivo benzinového typu, tryskové palivo petrolejového typu (letecký petrolej) včetně jeho biosložek, ostatní petrolej, plynový olej/motorová nafta, nízkosirný a vysokosirný topný olej, lakový a technický benzin, maziva, bitumen, parafinové vosky, ropný koks a ostatní produkty). Surová ropa a NGL použité k přímému spálení by měly být zahrnuty do dodávek hotových výrobků a převodů meziproduktů (poloproduktů).

4.2.2.1.   Příjmy primárních produktů (přímé užití suroviny)

4.2.2.2.   Hrubý rafinérský výstup

4.2.2.3.   Recyklované produkty

4.2.2.4.   Rafinérské palivo (rafinérie ropy)

Do této kategorie by měla být zahrnuta i paliva použitá v rafinériích na výrobu prodané elektřiny a prodaného tepla.

4.2.2.4.1.   Použité v elektrárnách

4.2.2.4.2.   Použité v teplárnách

4.2.2.4.3.   Použité ve výtopnách

4.2.2.5.   Dovoz

Platí poznámka týkající se dovozu (viz bod 4.2.1.5).

4.2.2.6.   Vývoz

Platí poznámka týkající se dovozu (viz bod 4.2.1.5).

4.2.2.7.   Mezinárodní námořní zásobníky

4.2.2.8.   Převod meziproduktů (poloproduktů)

4.2.2.9.   Převedené produkty

4.2.2.10.   Změna stavu zásob

4.2.2.11.   Počáteční stav zásob

4.2.2.12.   Konečný stav zásob

4.2.2.13.   Změna stavu zásob u výrobců s hlavní činností

Změny v zásobách, které jsou drženy veřejnými zařízeními a nejsou zahrnuty ve stavu zásob a změnách stavu zásob vykázaných jinde. Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.

4.2.2.14.   Průměrná výhřevnost

4.2.3.   DODÁVKY DO PETROCHEMICKÉHO PRŮMYSLU

Zjištěná dodávka hotových ropných produktů z primárních zdrojů (např. rafinérií, mísíren atd.) na tuzemský trh.

4.2.3.1.   Hrubé dodávky do petrochemického průmyslu

4.2.3.2.   Energetické užití v petrochemickém průmyslu

Množství ropy použitá jako palivo pro petrochemické procesy, jako je krakování parou.

4.2.3.3.   Neenergetické užití v petrochemickém průmyslu

Množství ropy použité v petrochemickém průmyslu za účelem výroby ethylenu, propylenu, butylenu, syntetického plynu, aromatických látek, butadienu a jiných surovin na bázi uhlovodíků v procesech, jako je krakování parou, aromatické provozy a reformování parou. Nezahrnuje množství ropy použitá pro palivové účely.

4.2.3.4.   Zpětné toky z petrochemického průmyslu do rafinérií

4.2.4.   TRANSFORMAČNÍ SEKTOR

Vykážou se množství týkající se energetického užití i neenergetického užití.

4.2.4.1.   Veřejné elektrárny

4.2.4.2.   Závodní elektrárny

4.2.4.3.   Veřejné teplárny

4.2.4.4.   Závodní teplárny

4.2.4.5.   Veřejné výtopny

4.2.4.6.   Závodní výtopny

4.2.4.7.   Plynárny/zplyňovací zařízení

4.2.4.8.   Pro smíšený zemní plyn

4.2.4.9.   Koksovny

4.2.4.10.   Vysoké pece

4.2.4.11.   Petrochemický průmysl

4.2.4.12.   Černouhelné briketárny

4.2.4.13.   Jinde neuvedené – Transformace

4.2.5.   ENERGETICKÝ SEKTOR

Vykážou se množství týkající se energetického užití i neenergetického užití.

4.2.5.1.   Uhelné doly

4.2.5.2.   Těžba ropy a plynu

4.2.5.3.   Koksovny

4.2.5.4.   Vysoké pece

4.2.5.5.   Plynárny

4.2.5.6.   Vlastní použití v elektrárnách, teplárnách a výtopnách

4.2.5.7.   Jinde neuvedené – Energie

4.2.6.   DISTRIBUČNÍ ZTRÁTY

Vykážou se množství týkající se energetického užití i neenergetického užití.

4.2.7.   KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE – PRŮMYSL

Vykážou se množství týkající se energetického užití i neenergetického užití.

4.2.7.1.   Hutnictví železa

4.2.7.2.   Chemický a petrochemický průmysl

4.2.7.3.   Hutnictví neželezných kovů

4.2.7.4.   Výroba nekovových minerálních výrobků

4.2.7.5.   Dopravní zařízení

4.2.7.6.   Strojírenství

4.2.7.7.   Těžební průmysl

4.2.7.8.   Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků

4.2.7.9.   Průmysl celulózy, papíru a tiskařský

4.2.7.10.   Dřevařský a dřevozpracující průmysl

4.2.7.11.   Stavebnictví

4.2.7.12.   Textilní a kožedělný průmysl

4.2.7.13.   Jinde neuvedené – Průmysl

4.2.8.   KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE – SEKTOR DOPRAVY

Vykážou se množství týkající se energetického užití i neenergetického užití.

4.2.8.1.   Mezinárodní letecká doprava

4.2.8.2.   Vnitrostátní letecká doprava

4.2.8.3.   Silniční doprava

4.2.8.4.   Železniční doprava

4.2.8.5.   Vnitrostátní plavba

4.2.8.6.   Potrubní doprava

4.2.8.7.   Jinde neuvedené – Doprava

4.2.9.   KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE – OSTATNÍ SEKTORY

Vykážou se množství týkající se energetického užití i neenergetického užití.

4.2.9.1.   Obchod a veřejné služby

4.2.9.2.   Domácnosti

4.2.9.2.1.   Domácnosti: vytápění vnitřních prostor

4.2.9.2.2.   Domácnosti: chlazení vnitřních prostor

4.2.9.2.3.   Domácnosti: ohřev vody

4.2.9.2.4.   Domácnosti: vaření

4.2.9.2.5.   Domácnosti: ostatní konečná užití

4.2.9.3.   Zemědělství/lesnictví

4.2.9.4.   Rybolov

4.2.9.5.   Jinde neuvedené – Ostatní

4.2.10.   DOVOZ PODLE ZEMĚ PŮVODU A VÝVOZ PODLE ZEMĚ URČENÍ

Vykáže se dovoz podle země původu a vývoz podle země určení. Platí poznámka týkající se dovozu (viz bod 4.2.1.5).

4.2.11.   KAPACITA RAFINÉRIÍ

Vykáže se celková rafinérská kapacita státu a rozdělení roční kapacity podle jednotlivých rafinérií v tisících metrických tun za rok. Uvedou se následující údaje.

4.2.11.1.   Název/místo

4.2.11.2.   Atmosférická destilace

4.2.11.3.   Vakuová destilace

4.2.11.4.   Krakování (tepelné)

4.2.11.4.1.   Z toho visbreaking

4.2.11.4.2.   Z toho koksování

4.2.11.5.   Krakování (katalytické)

4.2.11.5.1.   Z toho fluidní katalytické krakování (FCC)

4.2.11.5.2.   Z toho hydrokrakování (HCK)

4.2.11.6.   Reformování

4.2.11.7.   Odsiřování

4.2.11.8.   Alkylace, polymerace, isomerace

4.2.11.9.   Etherifikace

4.3.   Jednotky měření

Vykázaná množství musí být uvedena v kt (v kilotunách). Výhřevnost musí být uvedena v MJ/t (v megajoulech na tunu).

4.4.   Výjimky

Kypr je osvobozen od vykazování agregátů definovaných v bodě 4.2.9 (Konečná spotřeba energie – ostatní sektory); vykazují se jen celkové hodnoty. Kypr je osvobozen od vykazování neenergetického užití v bodech 4.2.4 (Transformační sektor), 4.2.5 (Energetický sektor), 4.2.7 (Průmysl), 4.2.7.2 (Průmysl – z toho chemický a petrochemický průmysl), 4.2.8 (Doprava) a 4.2.9 (Ostatní sektory).

5.   OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE A ENERGIE Z ODPADU

5.1.   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Není-li uvedeno jinak, vztahuje se tento soubor údajů na všechny energetické produkty uvedené v příloze A kapitole 3.5 OBNOVITELNÉ ZDROJE A ODPAD. Vykážou se pouze množství paliv použitá pro energetické účely (např.: výroba elektřiny a tepla, spalování s energetickým využitím, použití v mobilních motorech v dopravě a ve stacionárních motorech). Množství použitá pro neenergetické účely jsou z vykazovaných údajů vyloučena (např.: dřevo ve stavebnictví a pro výrobu nábytku, použití biomaziv pro mazání, použití biobitumenu na silniční povrchy). Z vykazovaných údajů je vyloučena také pasivní tepelná energie (např.: pasivní solární vytápění budov).

5.2.   Seznam agregátů

Za všechny energetické produkty uvedené v předchozím bodě se vykazují níže vyjmenované agregáty, není-li stanoveno jinak. Teplo okolního prostředí (tepelná čerpadla) se vykazuje pouze u těchto sektorů: transformační sektor (pouze za agregáty týkající se prodaného tepla), energetický sektor (pouze celkové množství, žádné podkategorie), průmysl celkem (pouze celkové množství, žádné podkategorie), obchod a veřejné služby, domácnosti a jinde neuvedené – ostatní.

5.2.1.   HRUBÁ VÝROBA ELEKTŘINY A TEPLA

Použijí se definice uvedené v kapitole 3.2.1. Agregáty podle bodů 5.2.1.1 až 5.2.1.18 se vykážou zvlášť za výrobce s hlavní činností a za závodní výrobce. U obou těchto typů výrobců musí být hrubá výroba elektřiny a tepla vykázána v příslušných případech zvlášť za elektrárny, za teplárny a za výtopny.

5.2.1.1.   Čisté vodní elektrárny (vztahuje se jen na elektřinu)

5.2.1.2.   Kombinované vodní elektrárny (vztahuje se jen na elektřinu)

5.2.1.3.   Čisté přečerpávací vodní elektrárny (vztahuje se jen na elektřinu)

5.2.1.4.   Geotermální energie

5.2.1.5.   Solární fotovoltaická energie (vztahuje se jen na elektřinu)

5.2.1.6.   Solární termická energie

5.2.1.7.   Přílivová, vlnová, oceánská energie (vztahuje se jen na elektřinu)

5.2.1.8.   Větrná energie (vztahuje se jen na elektřinu)

5.2.1.9.   Větrná energie na pevnině

5.2.1.10.   Větrná energie na moři

5.2.1.11.   Obnovitelný komunální odpad

5.2.1.12.   Neobnovitelný komunální odpad

5.2.1.13.   Pevná biopaliva

5.2.1.14.   Bioplyny

5.2.1.15.   Biosložky do motorové nafty

5.2.1.16.   Biosložky do motorového benzinu

5.2.1.17.   Ostatní kapalné biosložky

5.2.1.18.   Tepelná čerpadla (vztahuje se jen na teplo)

5.2.2.   DODÁVKY

5.2.2.1.   Produkce

5.2.2.2.   Dovoz

5.2.2.3.   Vývoz

5.2.2.4.   Změna stavu zásob

5.2.3.   TRANSFORMAČNÍ SEKTOR

5.2.3.1.   Veřejné elektrárny

5.2.3.2.   Veřejné teplárny

5.2.3.3.   Veřejné výtopny

5.2.3.4.   Závodní elektrárny

5.2.3.5.   Závodní teplárny

5.2.3.6.   Závodní výtopny

5.2.3.7.   Černouhelné briketárny

5.2.3.8.   Hnědouhelné/rašelinové briketárny

5.2.3.9.   Plynárny

5.2.3.10.   Vysoké pece

5.2.3.11.   Mísírny zemního plynu

5.2.3.12.   Pro mísení s motorovým benzinem/motorovou naftou/petrolejem:

5.2.3.13.   Zařízení vyrábějící dřevěné uhlí

5.2.3.14.   Jinde neuvedené – Transformace

5.2.4.   ENERGETICKÝ SEKTOR

5.2.4.1.   Zařízení na zplyňování (bioplyn)

5.2.4.2.   Elektrárny, teplárny a výtopny

5.2.4.3.   Uhelné doly

5.2.4.4.   Černouhelné briketárny

5.2.4.5.   Koksovny

5.2.4.6.   Rafinérie ropy

5.2.4.7.   Hnědouhelné/rašelinové briketárny

5.2.4.8.   Plynárny

5.2.4.9.   Vysoké pece

5.2.4.10.   Zařízení vyrábějící dřevěné uhlí

5.2.4.11.   Jinde neuvedené – Energie

5.2.5.   DISTRIBUČNÍ ZTRÁTY

5.2.6.   KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE – PRŮMYSL

5.2.6.1.   Hutnictví železa

5.2.6.2.   Chemický a petrochemický průmysl

5.2.6.3.   Hutnictví neželezných kovů

5.2.6.4.   Výroba nekovových minerálních výrobků

5.2.6.5.   Dopravní zařízení

5.2.6.6.   Strojírenství

5.2.6.7.   Těžební průmysl

5.2.6.8.   Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků

5.2.6.9.   Průmysl celulózy, papíru a tiskařský

5.2.6.10.   Dřevařský a dřevozpracující průmysl

5.2.6.11.   Stavebnictví

5.2.6.12.   Textilní a kožedělný průmysl

5.2.6.13.   Jinde neuvedené – Průmysl

5.2.7.   KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE – SEKTOR DOPRAVY

5.2.7.1.   Železniční doprava

5.2.7.2.   Silniční doprava

5.2.7.3.   Vnitrostátní plavba

5.2.7.4.   Jinde neuvedené – Doprava

5.2.8.   KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE – OSTATNÍ SEKTORY

5.2.8.1.   Obchod a veřejné služby

5.2.8.2.   Domácnosti

5.2.8.2.1.   Domácnosti: vytápění vnitřních prostor

5.2.8.2.2.   Domácnosti: chlazení vnitřních prostor

5.2.8.2.3.   Domácnosti: ohřev vody

5.2.8.2.4.   Domácnosti: vaření

5.2.8.2.5.   Domácnosti: ostatní konečná užití

5.2.8.3.   Zemědělství/lesnictví

5.2.8.4.   Rybolov

5.2.8.5.   Jinde neuvedené – Ostatní

5.2.9.   ČISTÝ MAXIMÁLNÍ ELEKTRICKÝ VÝKON

Výkon se vykáže ke dni 31. prosince příslušného vykazovaného (sledovaného) roku. Zahrnuje elektrický výkon elektráren i tepláren. Čistý maximální elektrický výkon je součet čistých maximálních výkonů všech stanic, které jsou zohledňovány jednotlivě po celou dobu daného období provozu. Obdobím provozu se pro účely této statistiky rozumí nepřetržitý provoz: v praxi 15 nebo více hodin denně. Čistý maximální výkon je maximální výkon považovaný za výlučně činný výkon, který lze nepřetržitě dodávat při plném provozu elektrárny na výstupu do sítě.

5.2.9.1.   Čisté vodní elektrárny

5.2.9.2.   Kombinované vodní elektrárny

5.2.9.3.   Čisté přečerpávací vodní elektrárny

5.2.9.4.   Geotermální energie

5.2.9.5.   Solární fotovoltaická energie

5.2.9.6.   Solární termická energie

5.2.9.7.   Přílivová, vlnová, oceánská energie

5.2.9.8.   Větrná energie na pevnině

5.2.9.9.   Větrná energie na moři

5.2.9.10.   Průmyslový odpad

5.2.9.11.   Komunální odpad

5.2.9.12.   Pevná biopaliva

5.2.9.13.   Bioplyny

5.2.9.14.   Biosložky do motorové nafty

5.2.9.15.   Biosložky do motorového benzinu

5.2.9.16.   Ostatní kapalné biosložky

5.2.10.   TECHNICKÉ CHARAKTERISTIKY

5.2.10.1.   Plocha solárních kolektorů

Vykazuje se celková plocha instalovaných solárních kolektorů. Zohlední se pouze plocha solárních kolektorů související s výrobou tepla pomocí solární energie; plocha solárních kolektorů použitá pro výrobu elektřiny se zde neuvádí (solární fotovoltaická a koncentrovaná solární energie). Plocha všech solárních kolektorů; zahrnou se glazované a neglazované kolektory, ploché kolektory a kolektory s vakuovými trubicemi využívající jako nosič energie kapalinu nebo vzduch.

5.2.10.2.   Výrobní kapacita u biosložek do motorového benzinu

5.2.10.3.   Výrobní kapacita u biosložek do motorové nafty

5.2.10.4.   Výrobní kapacita u biosložek do leteckého petroleje

5.2.10.5.   Výrobní kapacita u ostatních kapalných biosložek

5.2.10.6.   Průměrná výhřevnost u biosložek do motorového benzinu

5.2.10.7.   Průměrná výhřevnost u bioethanolu

5.2.10.8.   Průměrná výhřevnost u biosložek do motorové nafty

5.2.10.9.   Průměrná výhřevnost u biosložek do leteckého petroleje

5.2.10.10.   Průměrná výhřevnost u ostatních kapalných biosložek

5.2.10.11.   Průměrná výhřevnost u dřevěného uhlí

5.2.11.   PRODUKCE PEVNÝCH BIOPALIV A BIOPLYNŮ

Celková produkce pevných biopaliv (kromě dřevěného uhlí) se rozdělí mezi tato paliva:

5.2.11.1.   Palivové dříví, dřevní odpad a vedlejší produkty

5.2.11.1.1.   Dřevěné pelety jako součást palivového dříví, dřevního odpadu a vedlejších produktů

5.2.11.2.   Černý louh

5.2.11.3.   Bagasa

5.2.11.4.   Živočišný odpad

5.2.11.5.   Ostatní rostlinné látky a zbytky

5.2.11.6.   Obnovitelný podíl průmyslového odpadu

Celková produkce bioplynu se rozdělí mezi tyto výrobní metody:

5.2.11.7.   Bioplyny z anaerobní fermentace: skládkový plyn

5.2.11.8.   Bioplyny z anaerobní fermentace: splaškový bahenní plyn

5.2.11.9.   Bioplyny z anaerobní fermentace: ostatní bioplyny z anaerobní fermentace

5.2.11.10.   Bioplyny z termických procesů

5.2.12.   DOVOZ PODLE ZEMĚ PŮVODU A VÝVOZ PODLE ZEMĚ URČENÍ

Vykáže se dovoz podle země původu a vývoz podle země určení. Vztahuje se na biosložky do motorového benzinu, bioethanol, biosložky do leteckého petroleje, biosložky do motorové nafty, ostatní kapalné biosložky, dřevěné pelety.

5.3.   Jednotky měření

Elektřina se uvádí v GWh (v gigawatthodinách), teplo v TJ (v terajoulech) a elektrický výkon v MW (v megawattech).

Vykázaná množství musí být uvedena v TJ podle výhřevnosti (v terajoulech podle výhřevnosti), s výjimkou dřevěného uhlí, biosložek do motorového benzinu, bioethanolu, biosložek do leteckého petroleje, biosložek do motorové nafty a ostatních kapalných biosložek, které se uvádějí v kt (v kilotunách).

Výhřevnost musí být uvedena v MJ/t (v megajoulech na tunu).

Plocha solárních kolektorů se uvádí v 1 000 m2.

Výrobní kapacita se uvádí v kt (v kilotunách) ročně.

6.   ROČNÍ STATISTIKY O JADERNÉ ENERGII

Musí se vykázat tyto údaje týkající se využívání jaderné energie pro civilní účely:

6.1.   Seznam agregátů

6.1.1.   OBOHACOVACÍ KAPACITA

Roční kapacita separační práce provozovaných zařízení na obohacování (separace izotopů uranu).

6.1.2.   KAPACITA VÝROBY ČERSTVÝCH PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ

Roční výrobní kapacita zařízení na výrobu paliv. Nezahrnují se zařízení na výrobu paliva MOX.

6.1.3.   VÝROBNÍ KAPACITA ZAŘÍZENÍ NA VÝROBU PALIVA MOX

Roční výrobní kapacita zařízení na výrobu paliva MOX. Palivo MOX obsahuje směs plutonia a uranu (MOX – směsný oxid).

6.1.4.   VÝROBA ČERSTVÝCH PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ

Výroba hotových čerstvých palivových článků v zařízeních na výrobu jaderného paliva. Nezahrnují se palivové tyče ani jiné dílčí výrobky. Rovněž se nezahrnují výrobní zařízení na výrobu paliva MOX.

6.1.5.   VÝROBA PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ MOX

Výroba hotových čerstvých palivových článků v zařízeních na výrobu paliva MOX. Nezahrnují se palivové tyče ani jiné dílčí výrobky.

6.1.6.   VÝROBA TEPLA Z JADERNÉ ENERGIE

Celkové množství tepla vyrobeného jadernými reaktory pro výrobu elektřiny nebo pro jiné užitečné využití tepla.

6.1.7.   ROČNÍ PRŮMĚRNÉ VYHOŘENÍ DEFINITIVNĚ VYŇATÝCH VYHOŘELÝCH PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ

Vypočítaný průměr vyhoření palivových článků, které byly definitivně vyňaty z jaderných reaktorů během příslušného referenčního roku. Nezahrnují se palivové články, které byly vyňaty dočasně a pravděpodobně budou později opět vsazeny.

6.1.8.   VÝROBA URANU A PLUTONIA V ZAŘÍZENÍCH NA PŘEPRACOVÁNÍ

Uran a plutonium vyrobené během referenčního roku v zařízeních na přepracování.

6.1.9.   KAPACITA (URAN A PLUTONIUM) ZAŘÍZENÍ NA PŘEPRACOVÁNÍ

Roční kapacita na přepracování uranu a plutonia.

6.2.   Jednotky měření

tJSP (tuny jednotek separační práce) u bodu 6.1.1

tTK (tuny těžkých kovů) u bodů 6.1.4, 6.1.5, 6.1.8

tTK (tuny těžkých kovů) za rok u bodů 6.1.2, 6.1.3, 6.1.9

TJ (terajouly) u bodu 6.1.6

GWd/tTK (gigawattden na tunu těžkých kovů) u bodu 6.1.7

„PŘÍLOHA C

MĚSÍČNÍ ENERGETICKÉ STATISTIKY

Tato příloha popisuje rozsah, jednotky, vykazované (sledované) období, četnost, lhůty a způsob předávání při měsíčním sběru energetických statistik.

Pojmy, pro které tato příloha neobsahuje vysvětlení, jsou vysvětleny v příloze A.

Následující ustanovení se vztahují na všechny soubory údajů uvedené v této příloze:

a)	Vykazované (sledované) období: Vykazovaným (sledovaným) obdobím pro uváděné údaje je kalendářní měsíc.

b)	Četnost: Údaje se vykazují za každý měsíc.

c)	Formát pro předávání údajů: Údaje musí být předány ve formátu odpovídajícím vhodnému standardu pro výměnu údajů stanovenému Eurostatem.

d)	Způsob předávání: Údaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Eurostatu.

1.   PEVNÁ PALIVA

1.1.   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Tato kapitola se týká vykazování údajů za tyto produkty:

1.1.1.

Černé uhlí

1.1.2.

Hnědé uhlí

1.1.3.

Rašelina

1.1.4.

Ropná břidlice a ropné písky

1.1.5.

Koks černouhelný metalurgický

1.2.   Seznam agregátů

1.2.1.   Za černé uhlí se vykážou tyto agregáty:

1.2.1.1.

Produkce

1.2.1.2.

Regenerované produkty

1.2.1.3.

Dovoz

1.2.1.4.

Dovoz ze zemí mimo EU

1.2.1.5.

Vývoz

1.2.1.6.

Počáteční zásoby na území státu celkem Jedná se o množství v dolech, u dovozců a u spotřebitelů, kteří dovážejí přímo.

1.2.1.7.

Konečné zásoby na území státu celkem Jedná se o množství v dolech, u dovozců a u spotřebitelů, kteří dovážejí přímo.

1.2.1.8.

Dodávky výrobcům s hlavní činností

1.2.1.9.

Dodávky do koksoven

1.2.1.10.

Dodávky do průmyslu celkem

1.2.1.11.

Dodávky do hutnictví železa

1.2.1.12.

Ostatní dodávky (služby, domácnosti atd.) Množství černého uhlí dodané sektorům, které nejsou výslovně uvedeny nebo nespadají do transformačního sektoru, energetického sektoru, sektoru průmyslu ani sektoru dopravy.

1.2.2.   Za hnědé uhlí, rašelinu a ropnou břidlici a ropné písky se vykážou tyto agregáty:

1.2.2.1.

Produkce

1.2.2.2.

Dovoz

1.2.2.3.

Vývoz

1.2.2.4.

Počáteční zásoby na území státu celkem Jedná se o množství v dolech, u dovozců a u spotřebitelů, kteří dovážejí přímo.

1.2.2.5.

Konečné zásoby na území státu celkem Jedná se o množství v dolech, u dovozců a u spotřebitelů, kteří dovážejí přímo.

1.2.2.6.

V případě rašeliny může být místo počátečních a konečných zásob vykázána změna stavu zásob.

1.2.2.7.

Dodávky výrobcům s hlavní činností

1.2.3.   Za černouhelný metalurgický koks se vykážou tyto agregáty:

1.2.3.1.

Produkce

1.2.3.3.

Dovoz

1.2.3.4.

Dovoz ze zemí mimo EU

1.2.3.5.

Vývoz

1.2.3.6.

Počáteční zásoby na území státu celkem Jedná se o množství u výrobců, dovozců a spotřebitelů, kteří dovážejí přímo.

1.2.3.7.

Konečné zásoby na území státu celkem Jedná se o množství u výrobců, dovozců a spotřebitelů, kteří dovážejí přímo.

1.2.3.8.

Dodávky do hutnictví železa

1.3.   Jednotky měření

Vykázaná množství musí být uvedena v kt (v kilotunách).

1.4.   Lhůta pro předání údajů

Do tří kalendářních měsíců následujících po vykazovaném (sledovaném) měsíci.

2.   ELEKTŘINA

2.1.   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Tato kapitola se týká vykazování údajů za elektřinu.

2.2.   Seznam agregátů

Za elektřinu se vykážou tyto agregáty:

2.2.1.   Čistá výroba elektřiny z jaderných elektráren

2.2.2.   Čistá výroba elektřiny z konvenčních tepelných elektráren využívajících uhlí

2.2.3.   Čistá výroba elektřiny z konvenčních tepelných elektráren využívajících ropu

2.2.4.   Čistá výroba elektřiny z konvenčních tepelných elektráren využívajících plyn

2.2.5.   Čistá výroba elektřiny z konvenčních tepelných elektráren využívajících obnovitelná paliva (např. pevná biopaliva, bioplyny, kapalné biosložky, obnovitelný komunální odpad)

2.2.6.   Čistá výroba elektřiny z konvenčních tepelných elektráren využívajících ostatní neobnovitelná paliva (např. neobnovitelný průmyslový odpad a neobnovitelný komunální odpad)

2.2.7.   Čistá výroba elektřiny z čistých vodních elektráren

2.2.8.   Čistá výroba elektřiny z kombinovaných vodních elektráren

2.2.9.   Čistá výroba elektřiny z čistých přečerpávacích vodních elektráren

2.2.10.   Čistá výroba elektřiny z větrných elektráren na pevnině

2.2.11.   Čistá výroba elektřiny z větrných elektráren na moři

2.2.12.   Čistá výroba elektřiny ze solárních fotovoltaických elektráren

2.2.13.   Čistá výroba elektřiny ze solárních termických elektráren

2.2.14.   Čistá výroba elektřiny z geotermálních elektráren

2.2.15.   Čistá výroba elektřiny z ostatních obnovitelných zdrojů (např. přílivová, vlnová, oceánská energie a energie z ostatních obnovitelných zdrojů nezaložených na spalování)

2.2.16.   Čistá výroba elektřiny ze zdrojů nespecifikovaného původu

2.2.17.   Dovoz

2.2.17.1.   Z toho ze zemí EU

2.2.18.   Vývoz

2.2.18.1.   Z toho do zemí EU

2.2.19.   Elektrická energie použitá pro přečerpávací vodní elektrárny

2.3.   Jednotky měření

Vykázaná množství musí být uvedena v GWh (v gigawatthodinách).

2.4.   Lhůta pro předání údajů

Do tří kalendářních měsíců následujících po vykazovaném (sledovaném) měsíci.

3.   ROPA A ROPNÉ PRODUKTY

3.1.   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Není-li uvedeno jinak, vztahuje se tento soubor údajů na všechny energetické produkty uvedené v příloze A kapitole 3.4 ROPA (surová ropa a ropné produkty).

Kategorie „Ostatní produkty“ zahrnuje množství, která odpovídají definici v příloze A kapitole 3.4, a dále množství lakového a technického benzinu, maziv, bitumenu a parafinových vosků; tyto produkty nesmí být vykázány odděleně.

3.2.   Seznam agregátů

Za všechny energetické produkty uvedené v předchozím bodě se vykazují níže vyjmenované agregáty, není-li stanoveno jinak.

3.2.1.   DODÁVKY SUROVÉ ROPY, NGL, RAFINÉRSKÝCH POLOPRODUKTŮ, ADITIV A JINÝCH UHLOVODÍKŮ

Za surovou ropu, NGL, rafinérské poloprodukty, aditiva/oxygenáty, biopaliva a jiné uhlovodíky se vykazují níže uvedené agregáty:

3.2.1.1.   Domácí produkce (nevztahuje se na rafinérské poloprodukty a biopaliva)

3.2.1.2.   Příjmy z ostatních zdrojů (nevztahuje se na surovou ropu, NGL, rafinérské poloprodukty)

3.2.1.3.   Zpětné toky

Hotové produkty nebo polotovary, které se vracejí od koncových spotřebitelů do rafinérií ke zpracování, mísení nebo prodeji. Většinou jsou to vedlejší produkty petrochemické výroby. Vztahuje se jen na rafinérské poloprodukty.

3.2.1.4.   Převedené produkty

Dovážené ropné produkty, které jsou přeřazeny do kategorie poloprodukty pro další zpracování v rafinérii, bez dodání koncovému spotřebiteli. Vztahuje se jen na rafinérské poloprodukty.

3.2.1.5.   Dovoz

3.2.1.6.   Vývoz

Poznámka ohledně dovozu a vývozu: Zahrnuje množství surové ropy a produktů dovážených nebo vyvážených na základě zušlechťovacích dohod (tj. rafinace na účet). Surová ropa a NGL by se měly vykázat jako pocházející ze země hlavního původu; rafinérské poloprodukty a hotové produkty by se měly vykázat jako pocházející ze země poslední konsignace. Zahrnuje jakýkoliv kapalný podíl zemního plynu (tj. LPG) extrahovaný během zpětného zplyňování dováženého zkapalněného zemního plynu a ropné produkty dovážené nebo vyvážené přímo petrochemickým průmyslem.

3.2.1.7.   Přímé užití

3.2.1.8.   Změna stavu zásob

Tvorba zásob se znázorní kladným číslem a čerpání zásob se znázorní záporným číslem.

3.2.1.9.   Zjištěný rafinérský vstup

Definováno jako celkové množství ropy (včetně jiných uhlovodíků a aditiv), u něhož bylo zjištěno, že vstoupilo do rafinérského procesu (vstup do rafinérií).

3.2.1.10.   Rafinérské ztráty

Rozdíl mezi zjištěným rafinérským vstupem a hrubým rafinérským výstupem. Ztráty se mohou vyskytnout během destilačního procesu v důsledku odpařování. Vykazované ztráty jsou kladné. Může dojít k přírůstkům objemu, ale ne k přírůstkům množství.

3.2.2.   DODÁVKY HOTOVÝCH PRODUKTŮ

Za surovou ropu, NGL, rafinérský plyn, ethan, LPG, primární benzin (naphthu), biosložky do motorového benzinu, motorový benzin bez biosložek, letecký benzin, tryskové palivo benzinového typu, biosložky do leteckého petroleje, letecký petrolej bez biosložek, ostatní petrolej, biosložky do motorové nafty, plynový olej/motorovou naftu bez biosložek, nízkosirný a vysokosirný topný olej, ropný koks a ostatní produkty se vykazují níže uvedené agregáty:

3.2.2.1.   Příjmy primárních produktů

3.2.2.2.   Hrubý rafinérský výstup (nevztahuje se na surovou ropu a NGL)

3.2.2.3.   Recyklované produkty (nevztahuje se na surovou ropu a NGL)

3.2.2.4.   Rafinérské palivo (nevztahuje se na surovou ropu a NGL)

Příloha A kapitola 2.3 Energetický sektor – rafinérie ropy; zahrnuje paliva použitá v rafinériích na výrobu prodané elektřiny a prodaného tepla.

3.2.2.5.   Dovoz (nevztahuje se na surovou ropu, NGL a rafinérský plyn)

3.2.2.6.   Vývoz (nevztahuje se na surovou ropu, NGL a rafinérský plyn)

Poznámka: platí poznámka ohledně dovozu a vývozu uvedená v bodě 3.2.1.

3.2.2.7.   Mezinárodní námořní zásobníky (nevztahuje se na surovou ropu a NGL)

3.2.2.8.   Převod meziproduktů (poloproduktů)

3.2.2.9.   Převedené produkty (nevztahuje se na surovou ropu a NGL)

3.2.2.10.   Změna stavu zásob (nevztahuje se na surovou ropu, NGL a rafinérský plyn)

Tvorba zásob se znázorní kladným číslem a čerpání zásob se znázorní záporným číslem.

3.2.2.11.   Zjištěné hrubé vnitrozemské dodávky

Zjištěná dodávka hotových ropných produktů z primárních zdrojů (např. rafinérií, mísíren atd.) na tuzemský trh.

3.2.2.11.1.   Mezinárodní letecká doprava (vztahuje se pouze na letecký benzin, tryskové palivo benzinového typu, biosložky do leteckého petroleje, letecký petrolej bez biosložek)

3.2.2.11.2.   Veřejné elektrárny

3.2.2.11.3.   Silniční doprava (vztahuje se pouze na LPG)

3.2.2.11.4.   Vnitrostátní plavba a železniční doprava (vztahuje se pouze na biosložky do motorové nafty, plynový olej/motorovou naftu bez biosložek)

3.2.2.12.   Petrochemický průmysl

3.2.2.13.   Zpětný tok do rafinérií (nevztahuje se na surovou ropu a NGL)

3.2.3.   DOVOZ PODLE ZEMĚ PŮVODU – VÝVOZ PODLE ZEMĚ URČENÍ

Vykáže se dovoz podle země původu a vývoz podle země určení. Platí poznámka ohledně dovozu a vývozu uvedená v bodě 3.2.1.

3.2.4.   STAV ZÁSOB

Vykazují se následující počáteční a konečné zásoby za všechny energetické produkty, včetně aditiv/oxygenátů, avšak kromě rafinérského plynu:

3.2.4.1.   Zásoby na území státu

Zásoby v následujících lokalitách: nádrže rafinérií, sběrné terminály, potrubní nádrže, nákladní čluny a pobřežní tankery (v případě, že přístav odplutí a přístav určení jsou v téže zemi), tankery v přístavu členského státu (pokud se má jejich náklad vyložit v přístavu) a vnitrozemské zásobníky lodí. Nezahrnují se zásoby ropy v ropovodech, v železničních cisternách, v automobilových cisternách, v zásobníkách námořních lodí, v čerpacích stanicích, v maloobchodních prodejnách a v zásobníkách na moři.

3.2.4.2.   Zásoby držené pro jiné země na základě dvoustranných mezivládních dohod

Zásoby na území státu, které patří jiné zemi, a přístup k nim je zaručen dohodou mezi příslušnými vládami.

3.2.4.3.   Zásoby se známým zahraničním místem určení

Zásoby nezahrnuté v bodě 3.2.4.2 na území státu, které patří jiné zemi a jsou pro ni určeny. Tyto zásoby mohou být umístěny uvnitř celních zón nebo mimo ně.

3.2.4.4.   Ostatní zásoby v celních zónách

Zahrnuje zásoby nezahrnuté v bodech 3.2.4.2 a 3.2.4.3, ať už byly, nebo nebyly celně odbaveny.

3.2.4.5.   Zásoby u hlavních spotřebitelů

Zahrnuje zásoby, které podléhají vládnímu dohledu. Tato definice nezahrnuje ostatní spotřebitelské zásoby.

3.2.4.6.   Zásoby na palubě připlouvajících zámořských lodí v přístavu nebo na kotvišti

Zásoby, ať už byly, nebo nebyly celně odbaveny. Tato kategorie nezahrnuje zásoby na palubě plavidel na volném moři.

Zahrnuje ropu v pobřežních tankerech v případě, že jejich přístav odplutí a přístav určení jsou v téže zemi. V případě připlouvajících plavidel s více než jedním přístavem vykládky se vykazuje jen množství, které bude vyloženo ve vykazující zemi.

3.2.4.7.   Zásoby držené vládou na území státu

Zahrnuje zásoby pro nevojenské účely držené v rámci území státu vládou, tyto zásoby jsou majetkem vlády nebo jsou pod jejím dohledem a jsou drženy výlučně pro nouzové účely.

Nezahrnuje zásoby držené státními ropnými společnostmi nebo elektroenergetickými zařízeními nebo zásoby držené přímo ropnými společnostmi pro vlády.

3.2.4.8.   Zásoby u distribučních organizací na území státu

Zásoby držené jak veřejnými, tak soukromými společnostmi zřízenými za účelem udržování zásob výlučně pro nouzové účely.

Nezahrnuje povinné zásoby držené soukromými společnostmi.

3.2.4.9.   Všechny ostatní zásoby držené na území státu

Všechny ostatní zásoby splňující podmínky uvedené výše v bodě 3.2.4.1.

3.2.4.10.   Zásoby držené v zahraničí na základě dvoustranných mezivládních dohod

Zásoby, které patří vykazující zemi, ale jsou držené v jiné zemi a přístup k nim je zaručen dohodou mezi příslušnými vládami.

3.2.4.10.1.   Z toho: vládní zásoby

3.2.4.10.2.   Z toho: zásoby distribučních a skladovatelských organizací

3.2.4.10.3.   Z toho: ostatní zásoby

3.2.4.11.   Zásoby držené v zahraničí definitivně určené pro dovoz zásob

Zásoby nezahrnuté v kategorii 10, které patří vykazujícímu státu, ale jsou držené v jiném státě a čekají tam na dovoz.

3.2.4.12.   Ostatní zásoby v celních zónách

Ostatní zásoby na území státu nezahrnuté ve výše uvedených kategoriích.

3.2.4.13.   Náplň ropovodů

Ropa (surová ropa a ropné produkty) nacházející se v ropovodech, nezbytné pro udržení průtoku v potrubí.

Kromě toho se vykazují množství v členění podle příslušné země pro:

3.2.4.13.1.

konečné zásoby držené pro jiné země na základě oficiální dohody, podle příjemce,

3.2.4.13.2.

konečné zásoby držené pro jiné země na základě oficiální dohody, z toho držené jako „stock tickets“ podle příjemce,

3.2.4.13.3.

konečné zásoby se známým zahraničním místem určení, podle příjemce,

3.2.4.13.4.

konečné zásoby držené v zahraniční na základě oficiální dohody, podle umístění,

3.2.4.13.5.

konečné zásoby držené v zahraniční na základě oficiální dohody, z toho držené jako „stock tickets“, podle umístění,

3.2.4.13.6.

konečné zásoby držené v zahraniční definitivně určené pro dovoz do země deklaranta, podle umístění.

Počátečními zásobami se rozumí zásoby v poslední den měsíce, který předchází vykazovanému (sledovanému) měsíci. Konečnými zásobami se rozumí zásoby v poslední den vykazovaného měsíce.

3.3.   Jednotky měření

Vykázaná množství musí být uvedena v kt (v kilotunách).

3.4.   Lhůta pro předání údajů

Do 55 dnů následujících po vykazovaném (sledovaném) měsíci.

3.5.   Poznámky k zeměpisné oblasti působnosti

Vysvětlivky v příloze A kapitole 1 se použijí jen pro účely statistického výkaznictví s touto konkrétní výjimkou: Švýcarsko zahrnuje Lichtenštejnsko.

4.   ZEMNÍ PLYN

4.1.   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Tato kapitola se týká vykazování údajů za zemní plyn.

4.2.   Seznam agregátů

Za zemní plyn se vykážou níže uvedené agregáty.

4.2.1.   DOMÁCÍ PRODUKCE

Veškerá suchá tržní produkce v rámci státních hranic, včetně produkce na moři (off-shore). Produkce se měří po čištění a extrakci NGL a síry. Nezahrnuje těžební ztráty a množství opětovně vstřikovaná, vypouštěná do atmosféry nebo spalovaná bez využití. Zahrnuje množství použitá v rámci odvětví zemního plynu; při těžbě plynu, v soustavách plynovodů a ve zpracovatelských zařízeních.

4.2.2.   DOVOZ (VSTUPY)

4.2.3.   VÝVOZ (VÝSTUPY)

Poznámka ohledně dovozu a vývozu: Vykážou se veškerá množství zemního plynu, která fyzicky překročila státní hranice země, ať už byla, nebo nebyla celně odbavena. To zahrnuje i množství přepravovaná přes území vaší země; tato množství by měla být vykázána jako dovoz a jako vývoz. V případě dovozu zkapalněného zemního plynu by mělo být uvedeno pouze ekvivalentní množství odpovídající suché tržní produkci, včetně množství použitých jako vlastní spotřeba při procesu zpětného zplyňování. Množství použitá jako vlastní spotřeba při zpětném zplyňování by měla být vykázána v kategorii „Vlastní spotřeba a ztráty odvětví zemního plynu“ (viz bod 4.2.11). Veškeré kapalné podíly zemního plynu (např. LPG) extrahované během zpětného zplyňování dováženého LNG by měly být vykázány v rámci vstupů „Příjmy z ostatních zdrojů“ kategorie „Jiné uhlovodíky“ podle definice v kapitole 3 této přílohy (ROPA A ROPNÉ PRODUKTY).

4.2.4.   ZMĚNA STAVU ZÁSOB

Tvorba zásob se znázorní kladným číslem a čerpání zásob se znázorní záporným číslem.

4.2.5.   ZJIŠTĚNÉ HRUBÉ VNITROZEMSKÉ DODÁVKY

Tato kategorie představuje dodávky tržního plynu na tuzemský trh, včetně plynu použitého plynárenským průmyslem pro vytápění a provoz vlastních zařízení (tj. spotřeba při těžbě plynu, v soustavě plynovodů a ve zpracovatelských zařízeních); zahrnuty by měly být i přenosové a distribuční ztráty.

4.2.6.   POČÁTEČNÍ ZÁSOBY DRŽENÉ NA ÚZEMÍ STÁTU

4.2.8.   KONEČNÉ ZÁSOBY DRŽENÉ NA ÚZEMÍ STÁTU

4.2.9.   POČÁTEČNÍ ZÁSOBY DRŽENÉ V ZAHRANIČÍ

4.2.10.   KONEČNÉ ZÁSOBY DRŽENÉ V ZAHRANIČÍ

Poznámka ohledně zásob: zahrne se zemní plyn uskladněný ve formě plynné i zkapalněné.

4.2.11.   VLASTNÍ SPOTŘEBA A ZTRÁTY ODVĚTVÍ ZEMNÍHO PLYNU

Množství plynu použitého vlastním plynárenským průmyslem pro vytápění a provoz zařízení (tj. spotřeba při těžbě plynu, v soustavě plynovodů a ve zpracovatelských zařízeních); zahrnou se přenosové a distribuční ztráty.

4.2.12.   DOVOZ (VSTUPY) PODLE ZEMĚ PŮVODU A VÝVOZ (VÝSTUPY) PODLE ZEMĚ URČENÍ

Vykáže se dovoz (vstupy) podle země původu a vývoz (výstupy) podle země určení. Platí poznámka ohledně dovozu a vývozu uvedená v bodě 4.2.3. Dovoz a vývoz se vykáže pouze za sousední zemi nebo zemi, s níž existuje přímé spojení plynovodem, a v případě LNG za zemi, v níž byl plyn naložen na palubu přepravní lodi.

4.3.   Jednotky měření

Množství se vykazuje ve dvou jednotkách:

4.3.1.

vyjádřené fyzickým množstvím v milionech m3 (v milionech metrů krychlových) za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 °C, 101 325 Pa),

4.3.2.

vyjádřené energetickým obsahem v TJ (v terajoulech), podle spalného tepla.

4.4.   Lhůta pro předání údajů

Do 55 dnů následujících po vykazovaném (sledovaném) měsíci.

„PŘÍLOHA D

KRÁTKODOBÉ MĚSÍČNÍ STATISTIKY

Tato příloha popisuje rozsah, jednotky, vykazované (sledované) období, četnost, lhůty a způsob předávání při krátkodobém měsíčním sběru statistických údajů.

Pojmy, pro které tato příloha neobsahuje vysvětlení, jsou vysvětleny v příloze A.

Následující ustanovení se vztahují na všechny soubory údajů uvedené v této příloze:

a)	Vykazované (sledované) období: Vykazovaným (sledovaným) obdobím pro uváděné údaje je kalendářní měsíc.

b)	Četnost: Údaje se vykazují za každý měsíc.

c)	Formát pro předávání údajů: Údaje musí být předány ve formátu odpovídajícím vhodnému standardu pro výměnu údajů stanovenému Eurostatem.

d)	Způsob předávání: Údaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Eurostatu.

1.   ZEMNÍ PLYN

1.1.   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Tato kapitola se týká vykazování údajů za zemní plyn.

1.2.   Seznam agregátů

Vykážou se tyto agregáty:

1.2.1.   Produkce

1.2.2.   Dovoz

1.2.3.   Vývoz

1.2.4.   Změna stavu zásob

1.2.5.   Konečné zásoby na území státu celkem

1.3.   Jednotky měření

Vykázaná množství musí být uvedena v TJ (v terajoulech), podle spalného tepla.

1.4.   Lhůta pro předání údajů

Do jednoho kalendářního měsíce následujícího po vykazovaném (sledovaném) měsíci.

2.   ELEKTŘINA

2.1.   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Tato kapitola se týká vykazování údajů za elektřinu.

2.2.   Seznam agregátů

Vykážou se tyto agregáty:

2.2.1.   VÝROBA ELEKTŘINY CELKEM

Celkové hrubé množství vyrobené energie.

Zahrnuje vlastní spotřebu elektráren.

2.2.2.   DOVOZ

Množství elektřiny se považují za dovezená, překročila-li politické hranice země, ať už byla, nebo nebyla celně odbavena. Pokud je elektřina přepravována přes území země, mělo by být toto množství vykázáno jako dovoz i jako vývoz.

2.2.3.   VÝVOZ

Množství elektřiny se považují za vyvezená, překročila-li politické hranice země, ať už byla, nebo nebyla celně odbavena. Pokud je elektřina přepravována přes území země, mělo by být toto množství vykázáno jako dovoz i jako vývoz.

2.3.   Jednotky měření

Vykázaná množství musí být uvedena v GWh (v gigawatthodinách).

2.4.   Lhůta pro předání údajů

Do jednoho kalendářního měsíce následujícího po vykazovaném (sledovaném) měsíci.

2.5.   Výjimky

Německo je osvobozeno od sběru těchto údajů.

3.   ROPA A ROPNÉ PRODUKTY

3.1.   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Tato kapitola se týká vykazování údajů za tyto produkty:

3.1.1.

Ropa

3.1.2.

LPG

3.1.3.

Benzin (odpovídá součtu motorového benzinu a leteckého benzinu)

3.1.4.

Petrolej (odpovídá součtu tryskového paliva petrolejového typu a ostatního petroleje)

3.1.5.

Plynový olej/motorová nafta

3.1.6.

Topný olej

3.1.7.

„Ropa celkem“, tj. součet všech výše uvedených produktů kromě surové ropy, který zahrnuje také všechny ostatní ropné produkty vymezené v příloze A (např. rafinérský plyn, ethan, primární benzin (naphtha), ropný koks, lakový a technický benzin, parafinové vosky, bitumen, maziva a jiné).

3.2.   Seznam agregátů

Za všechny energetické produkty uvedené v předchozím bodě se vykazují níže vyjmenované agregáty.

3.2.1.   Produkce surové ropy a rafinérský výstup (hrubý výstup, včetně rafinérského paliva) za všechny ostatní produkty uvedené v bodě 3.1.

3.2.2.   Dovoz

3.2.3.   Vývoz

3.2.4.   Konečné zásoby

3.2.5.   Změna stavu zásob

Tvorba zásob se znázorní kladným číslem a čerpání zásob se znázorní záporným číslem.

3.2.6.   Rafinérský vstup (zjištěný výkon rafinérie) u surové ropy a poptávka po všech ostatních produktech uvedených v bodě 3.1.

Poptávka je definována jako dodávky nebo prodej na tuzemském trhu (domácí spotřeba) plus rafinérské palivo plus mezinárodní námořní a letecké zásobníky. Poptávka po ropě celkem zahrnuje surovou ropu.

3.3.   Jednotky měření

Vykázaná množství musí být uvedena v kt (v kilotunách).

3.4.   Lhůta pro předání údajů

Do 25 dnů následujících po vykazovaném (sledovaném) měsíci.