31.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 281/1

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (1) požaduje, aby byla přijata opatření pro zachování zdrojů s přihlédnutím k dostupnému vědeckému, technickému a ekonomickému poradenství, v příslušných případech včetně zpráv vypracovaných Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství a jinými poradními orgány, jakož i k poradenství poskytnutému poradními sbory zřízenými pro příslušné zeměpisné oblasti nebo oblasti působnosti a ke společným doporučením členských států.

(2)

Rada má přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, případně včetně některých podmínek, jež jsou s nimi funkčně spojeny. Rybolovná práva by měla být rozdělena mezi jednotlivé členské státy způsobem, který každému členskému státu u každé populace ryb nebo druhu rybolovu zajistí relativní stabilitu rybolovných činností, přičemž je třeba náležitě zohlednit cíle společné rybářské politiky stanovené v nařízení (EU) č. 1380/2013.

(3)

Podle nařízení (EU) č. 1380/2013 je cílem společné rybářské politiky dosáhnout míry využití umožňující maximální udržitelný výnos pokud možno do roku 2015 a postupně a přírůstkově nejpozději do roku 2020 pro všechny populace ryb.

(4)

Měly by tedy být stanoveny celkové přípustné odlovy (TAC) v souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013, a to na základě dostupných vědeckých doporučení a s ohledem na biologické a socioekonomické aspekty, přičemž je třeba zajistit spravedlivé zacházení se všemi odvětvími rybolovu a zohlednit názory vyjádřené během konzultací se zúčastněnými stranami.

(5)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 (2) zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace (dále jen „plán“). Cílem plánu je zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů obnovilo a zachovávalo stavy lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytnout maximální udržitelný výnos. Za tímto účelem se musí u dotčených populací co nejdříve a postupným, přírůstkovým způsobem do roku 2020 dosáhnout cílové úmrtnosti způsobené rybolovem, vyjádřené jako rozmezí hodnot. Omezení odlovů v případě populací tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři je na rok 2018 vhodné stanovit tak, aby se dosáhlo cílů plánu.

(6)

V plánu se uvádí, že naznačuje-li vědecké poradenství, že úroveň biomasy reprodukující se populace je u jakékoli dotčené populace nižší než referenční bod pro biomasu reprodukující se populace, jak je stanoven v příloze II nařízení (EU) 2016/1139, mají být přijata veškerá vhodná nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat dotčené populace nad úroveň, která může produkovat maximální udržitelný výnos. Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) uvedla, že biomasa populace tresky obecné (Gadus morhua) a sledě obecného (Clupea harengus) v západní části Baltského moře je pod úrovní referenčních bodů pro zachování zdrojů, jak jsou stanoveny v příloze II zmíněného nařízení. Z tohoto důvodu je vhodné stanovit rybolovná práva na tresku obecnou a sledě obecného v západní části Baltského moře pod rozmezím úmrtnosti způsobené rybolovem, jak je uvedeno ve sloupci B přílohy I nařízení (EU) 2016/1139, na úrovni přihlížející k poklesu biomasy. Za tímto účelem je nutné zohlednit harmonogram pro dosažení cílů společné rybářské politiky a cílů plánu zvláště s ohledem na očekávaný dopad přijatých nápravných opatření a potřebu zajistit přínosy v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti, jak je stanoveno v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(7)

Pokud jde o tresku obecnou v západní části Baltského moře, měla by být přijata další nápravná opatření. Zachováním zákazu rybolovu, který v současné době trvá osm týdnů, by zůstaly chráněny ryby v období tření. Z vědeckých doporučení vyplývá, že rekreační rybolov tresky obecné v západní části Baltského moře u této populace významně přispívá k celkové úmrtnosti způsobené rybolovem. Vzhledem k současnému stavu této populace je vhodné zachovat určitá aktuálně uplatňovaná opatření pro rekreační rybolov. Mělo by se uplatňovat denní omezení množství úlovků na rybáře, které by mělo být v období tření ještě zpřísněno. Tím není dotčena zásada relativní stability, jež se vztahuje na komerční rybolov.

(8)

Pokud jde o tresku obecnou (Gadus morhua) ve východní části Baltského moře, rada ICES nemohla vzhledem k biologickým změnám této populace stanovit biologické referenční body. Aby se napomohlo dosažení cílů plánu, je proto vhodné stanovit pro tresku obecnou ve východní části Baltského moře TAC v souladu s přístupem předběžné opatrnosti podle čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013. Dále by mělo být zavedeno osmitýdenní období zákazu rybolovu s cílem zajistit ochranu lokalit tření tresky obecné ve východní části Baltského moře v subdivizích 25–26.

(9)

Tím, že plavidla o celkové délce menší než 12 metrů budou moci lovit v oblastech, ve kterých je hloubka menší než 20 metrů, se omezenému počtu rybářů umožní pokračovat v jejich rybolovné činnosti a zaměřit se na druhy jiné než treska obecná. Je proto přiměřené udělit plavidlům o celkové délce menší než 12 metrů právo provádět rybolov v oblastech s hloubkou menší než 20 metrů.

(10)

Pokud jde o sledě obecného v Botnickém zálivu, rada ICES vyhodnotila jeho populaci na základě posledních údajů a nejnovějších informací a revidovala rozmezí úmrtnosti způsobené rybolovem odpovídající maximálnímu udržitelnému výnosu. Třebaže existuje rozpor mezi rozmezími úmrtnosti způsobené rybolovem, která jsou stanovena ve vědeckých doporučeních a v plánu (jenž také vycházel z nejlepších vědeckých doporučení dostupných v době jeho přijetí), je plán právně závazný a platný, a je tedy třeba se jím při stanovování rybolovných práv k této populaci řídit. Vzhledem k tomu, že biomasa reprodukující se populace je u této populace ryb vyšší než referenční bod pro zachování biomasy stanovený ve sloupci A přílohy II nařízení (EU) 2016/1139, je vhodné stanovit TAC v souladu s rozmezími úmrtnosti způsobené rybolovem uvedenými ve sloupci B přílohy I příslušného nařízení, aby se tak omezily rozdíly v rybolovných právech mezi po sobě následujícími roky v souladu s čl. 4 odst. 4 písm. c) příslušného nařízení. Kromě toho se TAC pro tuto populaci nyní vztahuje na subdivize 30 a 31. Protože víceletý plán pro Baltské moře nevymezuje rozmezí pro subdivizi 31, v souladu s vědeckým doporučením se pro tuto oblast použije přístup založený na maximálním udržitelném výnosu.

(11)

Na využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (3), a zejména jeho články 33 a 34 o zaznamenávání úlovků a intenzity rybolovu a o předávání údajů o vyčerpání rybolovných práv Komisi. V tomto nařízení by proto měly být přesně stanoveny kódy, které budou členské státy při předávání údajů Komisi používat v souvislosti s vykládkami populací, na něž se vztahuje toto nařízení.

(12)

Nařízení Rady (ES) č. 847/96 (4) zavedlo dodatečné podmínky pro meziroční řízení TAC, včetně ustanovení o flexibilitě v článcích 3 a 4 v souvislosti s preventivními a analytickými TAC. Podle článku 2 uvedeného nařízení má Rada při stanovování TAC rozhodnout, na jaké populace se články 3 a 4 nepoužijí, a to zejména na základě biologického stavu daných populací. Poměrně nedávno byl ustanovením čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 u všech populací, na něž se vztahuje povinnost vykládky, zaveden mechanismus meziročníflexibility. Aby se tedy zabránilo nadměrné flexibilitě, jež by podrývala zásadu rozumného a odpovědného využívání živých mořských biologických zdrojů, bránila dosažení cílů společné rybářské politiky a zhoršovala biologický stav předmětných populací, by se měly články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 použít na analytické TAC jen tehdy, když není využívána meziroční flexibilita podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(13)

Na základě nového vědeckého doporučení by se měl stanovit předběžný TAC pro tresku Esmarkovu v oblasti ICES 3a a ve vodách Unie oblastí ICES 2a a podoblasti ICES 4 na období od 1. listopadu 2017 do 31. října 2018. Nařízení Rady (EU) 2017/127 (5) by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(14)

Aby se předešlo přerušení rybolovných činností a zajistila obživa rybářů Unie, mělo by se toto nařízení použít od 1. ledna 2018. Pokud jde o tresku Esmarkovu, mělo by být toto nařízení na ni použitelné od 1. listopadu 2017. Z důvodu naléhavosti by mělo toto nařízení vstoupit v platnost ihned po vyhlášení,

1)

„subdivizí“ subdivize ICES v Baltském moři ve smyslu přílohy I nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 (6);

2)

„celkovým přípustným odlovem“ (TAC) množství ryb z každé populace, které může být uloveno během období jednoho roku;

3)

„kvótou“ část TAC přidělená Unii, členskému státu nebo třetí zemi;

4)

„rekreačním rybolovem“ nekomerční rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje například pro rekreační, turistické nebo sportovní účely.

a)

výměny prováděné podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)

odpočty a přerozdělení prováděné podle článku 37 nařízení (ES) č. 1224/2009;

c)

dodatečné vykládky povolené podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96 nebo podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;

d)

množství převáděná v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 847/96 nebo čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;

e)

odpočty prováděné podle článků 105 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009.

31.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 281/11

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (2), je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby držitel mohl závazné informace o sazebním zařazení zboží dotčeného tímto nařízením, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po určitou dobu podle čl. 34 odst. 9 nařízení (EU) č. 952/2013. Tato doba by měla být stanovena na tři měsíce.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

31.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 281/14

(1)

Nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví pravidla pro prevenci, tlumení a eradikaci přenosných spongiformních encefalopatií (dále jen „TSE“) u skotu, ovcí a koz. Uvedené nařízení se použije na produkci a uvádění živých zvířat a produktů živočišného původu na trh a v některých zvláštních případech na jejich vývoz.

(2)

Chronické chřadnutí (dále jen „CWD“) je TSE, která postihuje jelenovité a která je velmi rozšířena v Severní Americe. Na území Unie doposud CWD nebylo hlášeno; v dubnu roku 2016 však bylo poprvé zaznamenáno v případě jednoho soba v Norsku. Norsko v souvislosti s tím zintenzivnilo program dohledu nad CWD u jelenovitých a zaznamenalo řadu dalších případů CWD u sobů a losů.

(3)

Dne 2. prosince 2016 přijal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vědecké stanovisko ohledně chronického chřadnutí u jelenovitých (dále jen „stanovisko EFSA“) (2). Stanovisko EFSA předkládá doporučení pro provádění tříletého programu dohledu nad CWD u jelenovitých v Estonsku, Finsku, na Islandu, v Lotyšsku, Litvě, Norsku, Polsku a Švédsku, tedy v zemích Unie a EHP s populací sobů a/nebo losů. Stanovisko EFSA zdůrazňuje, že cílem tohoto tříletého programu dohledu nad CWD je potvrdit nebo vyloučit přítomnost CWD v zemích, v nichž tato nákaza nikdy dříve zaznamenána nebyla, a v zemích, v nichž CWD zaznamenáno bylo (doposud pouze Norsko), a to za účelem odhadnout výskyt a zeměpisné rozložení CWD.

(4)

V čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 999/2001 se stanoví, že každý členský stát provede roční program sledování TSE založený na aktivním a pasivním dohledu v souladu s přílohou III uvedeného nařízení.

(5)

Požadavky na tříletý program dohledu nad CWD v Estonsku, Finsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku a Švédsku by tedy měly být doplněny v kapitole A přílohy III nařízení (ES) č. 999/2001 na základě doporučení obsažených ve stanovisku EFSA. Tyto požadavky by měly být považovány za minimální požadavky, které musí být splněny dotčenými členskými státy. Tyto členské státy však mohou své programy dohledu nad CWD přizpůsobovat své konkrétní situaci.

(6)

Kromě toho by měly být v části III kapitoly A přílohy III uvedeny také laboratorní protokoly a zkušební metody, které mají být použity pro účely programu dohledu nad CWD, jakož i opatření, které je třeba přijmout po testování na CWD.

(7)

Jak je doporučeno ve stanovisku EFSA, tříletý program dohledu nad CWD by měl být zaměřen na jelenovité ve farmovém chovu a v zajetí na jedné straně a na volně žijící a polodomestikované jelenovité na straně druhé. Za účelem zajištění právní jistoty by měla být definice pojmů „jelenovití ve farmovém chovu a v zajetí“, „volně žijící jelenovití“ a „polodomestikovaní jelenovití“ vložena do přílohy I nařízení (ES) č. 999/2001.

(8)

V čl. 6 odst. 4 nařízení (ES) č. 999/2001 se stanoví, že členské státy Komisi předloží výroční zprávy o svých činnostech, pokud jde o dohled nad TSE. Oddíl A části I kapitoly B přílohy III uvedeného nařízení stanoví informace, které mají členské státy zahrnout ve svých výročních zprávách prostřednictvím pravidelných příspěvků do databáze EU o TSE a/nebo zahrnutím do výroční zprávy. Část II uvedené kapitoly stanoví, že EFSA analyzuje informace zahrnuté členskými státy v jejich výročních zprávách a že každoročně zveřejní zprávu o trendech a zdrojích TSE v Unii. Aby bylo zajištěno, že údaje získané z tohoto programu jsou dotčenými členskými státy vkládány do databáze EU o TSE, a že tedy mohou být zařazeny a analyzovány v souhrnné výroční zprávě EU o dohledu na TSE, kterou vypracuje EFSA v souladu s částí II uvedené kapitoly, měly by být do oddílu A části I kapitoly B přílohy III vloženy požadavky na podávání zpráv, které se budou týkat tříletého programu dohledu nad CWD.

(9)

Rozhodnutí Komise 2007/182/ES (3) stanoví požadavky pro průzkum týkající se CWD u jelenovitých, který byl proveden mezi lety 2007 až 2010. Vzhledem k tomu, že tento průzkum byl dokončen, a za účelem předejít rozdílným definicím, pokud jde o dohled nad CWD, mezi těmi, které stanoví příloha I uvedeného rozhodnutí, a těmi, které stanoví toto nařízení, by mělo být rozhodnutí 2007/182/ES zrušeno. Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

31.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 281/21

(1)

V zájmu ochrany zdraví lidí a zvířat se produkty pocházející z Unie, které jsou přepraveny, a případně též uskladněny, ve třetích zemích, považují za nevyhovující požadavkům na tyto produkty stanoveným v právních předpisech Unie. Směrnice Rady 97/78/ES (3) proto stanoví, že členské státy jsou povinny zajistit provádění veterinárních kontrol u zásilek těchto produktů, které jsou dováženy do Unie ze třetích zemí.

(2)

Nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví zvláštní pravidla pro hygienu potravin živočišného původu vztahující se na provozovatele potravinářských podniků, včetně pravidel pro produkty rybolovu. Kromě toho nařízení (ES) č. 854/2004 stanoví pravidla pro úřední kontroly, které se mají provádět u produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě. Nařízení (ES) č. 854/2004 stanoví, že k zásilkám produktů živočišného původu je při jejich vstupu do Unie třeba přiložit doklad, který splňuje určité požadavky, a v souladu s uvedeným nařízením se mají provést úřední kontroly těchto produktů.

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 2074/2005 (4) stanoví vzory veterinárních osvědčení a dokladů pro dovoz některých produktů živočišného původu pro účely nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004, včetně dokladu pro dovoz produktů rybolovu v příloze VI uvedeného nařízení.

(4)

Členské státy a organizace zúčastněných stran požádaly Komisi, aby stanovila vzor veterinárního osvědčení pro zásilky produktů rybolovu určených k lidské spotřebě, které ulovila plavidla plující pod vlajkou členského státu a které byly přepraveny, a případně též uskladněny, ve třetích zemích, jenž by měl být podepsán příslušným orgánem ve třetí zemi, a to za účelem harmonizace informací, které je třeba poskytnout v okamžiku, kdy tyto zásilky vstupují na území Unie.

(5)

Vzor veterinárního osvědčení by měl konkrétně odkazovat na příslušná ustanovení týkající se vylodění, vykládky a skladování produktů rybolovu uvedená v kapitolách II a VII oddílu VIII přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004.

(6)

Vzor veterinárního osvědčení by měl být rovněž kompatibilní pro použití v rámci elektronického obchodního řídicího a expertního systému (TRACES) (5), který se využívá pro výměnu veterinárních osvědčení mezi třetími zeměmi a členskými státy.

(7)

Je proto vhodné stanovit harmonizovaný vzor veterinárního osvědčení, jejž má podepsat příslušný orgán ve třetí zemi, přes kterou jsou produkty rybolovu přepravovány předtím, než jsou odeslány do Unie.

(8)

Nařízení (ES) č. 2074/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

a)

Doplňuje se nový článek 6c, který zní:

„Článek 6c

Požadavky na úřední kontroly produktů rybolovu, které ulovila plavidla plující pod vlajkou členských států a které vstupují do Unie poté, co byly přepraveny, a případně též uskladněny, ve třetích zemích

1.   K produktům rybolovu určeným k lidské spotřebě, které ulovila plavidla plující pod vlajkou členského státu, vyloženým, a případně též uskladněným, ve třetích zemích před vstupem do Unie za použití jiného dopravního prostředku musí být přiloženo veterinární osvědčení vydané příslušným orgánem dané třetí země a vyplněné v souladu se vzorem veterinárního osvědčení stanoveným v dodatku VIII k příloze VI.

2.   Třetí země, v níž se přeprava uskuteční, musí být uvedena na seznamu vypracovaném podle čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 854/2004.

3.   Pokud jsou produkty rybolovu uvedené v odstavci 1 vyloženy a přepraveny do skladovacího zařízení, které se nachází v třetí zemi uvedené ve zmíněném odstavci, musí být dané skladovací zařízení zapsáno na seznamu vypracovaném podle článku 12 nařízení (ES) č. 854/2004.

4.   Pokud jsou produkty rybolovu uvedené v odstavci 1 naloženy na plavidlo plující pod vlajkou třetí země, musí být daná třetí země uvedena na seznamu vypracovaném podle čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 854/2004 a dané plavidlo musí být uvedeno na seznamu vypracovaném podle článku 12 nařízení (ES) č. 854/2004.

Na kontejnerové lodě používané pro přepravu produktů rybolovu v kontejnerech se tento požadavek nevztahuje.“

b)

Příloha VI se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

31.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 281/27

(1)

Příloha V nařízení (EU) 2016/44 obsahuje seznam plavidel určených Výborem OSN pro sankce v souladu s bodem 11 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2146 (2014). Na tato plavidla se podle uvedeného nařízení vztahuje řada zákazů, mimo jiné zákaz nakládat, přepravovat či vykládat ropu z Libye a zákaz vstupovat do přístavů na území Unie.

(2)

Dne 20. října 2017 Výbor Rady bezpečnosti OSN obnovil a změnil zařazení plavidla Capricorn na seznam plavidel, na něž se vztahují omezující opatření. Příloha V nařízení (EU) 2016/44 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(3)

Aby byla zajištěna účinnost opatření stanovených tímto nařízením, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě,

31.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 281/29

(1)

Směrnice 2011/65/EU od členských států vyžaduje, aby zajistily, že elektrická a elektronická zařízení uváděná na trh neobsahují kadmium.

(2)

Na základě bodu 39 přílohy III směrnice 2011/65/EU byla udělena výjimka pro použití kadmia v diodách vyzařujících světlo (LED) konvertujících barvu pro použití v systémech polovodičového osvětlení nebo vizualizace s platností do 1. července 2014. Komise obdržela žádost o prodloužení této výjimky před 1. lednem 2013, což je v souladu s čl. 5 odst. 5 směrnice 2011/65/EU.

(3)

Prokázalo se, že diody vyzařující světlo (LED) konvertující barvu obsahující kvantové tečky mají oproti dřívějším technologiím značné výhody, pokud jde o energetickou účinnost a barevný rozsah. Celková vyváženost použití kvantových teček na bázi kadmia v systémech vizualizace (displejích) má pozitivní dopad v důsledku jejich nižší spotřeby energie ve srovnání s aktuálně dostupnými alternativními technologiemi. Celkové negativní dopady na životní prostředí, zdraví a bezpečnost spotřebitelů způsobené náhradou kvantových teček na bázi kadmia v systémech vizualizace, kde se kvantové tečky používají, pravděpodobně převáží nad jejími celkovými přínosy pro životní prostředí, zdraví a bezpečnost spotřebitelů.

(4)

Používání selenidu kademnatého v polovodičových nanokrystalových kvantových tečkách na bázi kadmia pro konverzi vlnové délky („downshifting“) pro použití v systémech vizualizace by tudíž mělo být ze zákazu vyňato na dobu dvou let po vyhlášení směrnice v přenesené pravomoci v Úředním věstníku Evropské unie. Jedná se o krátké období platnosti, které pravděpodobně nebude mít nepříznivé dopady na inovace či na rozvoj alternativ prostých kadmia.

(5)

Diody vyzařující světlo (LED) s kvantovými tečkami na bázi kadmia v systémech osvětlení ještě nejsou na trhu k dispozici a jejich potenciální výhody ve srovnání se stávajícími technologiemi nelze řádně vyčíslit, a proto nejsou pro prodloužení výjimky u použití v systémech osvětlení důvody.

(6)

Přílohu III směrnice 2011/65/EU je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit,

31.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 281/32

(1)

Dne 31. července 2015 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2015/1333.

(2)

Dne 20. října 2017 výbor Rady bezpečnosti OSN zřízený podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1970 (2011) obnovil a pozměnil zařazení na seznam jednoho plavidla, na které se vztahují omezující opatření.

(3)

Příloha V rozhodnutí (SZBP) 2015/1333 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

31.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 281/34