1.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 200/1

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 847/2006 (2) byly ode dne 2. června 2006 zavedeny dvě roční celní kvóty pro bezcelní dovoz některých přípravků nebo konzerv z ryb.

(2)

V souladu s Dohodou ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Thajským královstvím, připojenou k rozhodnutí 2006/324/ES, byl určitý objem každé z těchto celních kvót přidělen Thajskému království a zbývající část byla otevřena dovozům ze všech zemí.

(3)

Celní kvóty pro jednotlivé země jsou přidělovány na základě nepreferenčního původu zboží. Označení tohoto nepreferenčního původu musí být uvedeno v celním prohlášení o propuštění do volného oběhu v Unii. V některých případech musí toto celní prohlášení doprovázet doklad o původu vydaný příslušnými orgány země původu.

(4)

V souladu s nařízením (ES) č. 847/2006 je prospěch z podílu na celních kvótách přidělených Thajsku podmíněn předložením osvědčení o původu zboží, které splňuje podmínky stanovené v článku 47 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (3).

(5)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/481 (4) bylo s účinkem ode dne 1. května 2016 zrušeno nařízení (EHS) č. 2454/93.

(6)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 (5), které vstoupilo v platnost dne 1. května 2016, již neobsahuje postup pro vydání a předložení osvědčení o původu srovnatelný s postupem uplatňovaným do 30. dubna 2016 v souladu s článkem 47 nařízení (EHS) č. 2454/93.

(7)

Podmínkou dovozu některých přípravků a konzerv z ryb pocházejících z Thajska do Unie, na které se vztahují celní kvóty otevřené nařízením (ES) č. 847/2006, je předložení společného veterinárního vstupního dokladu (SVVD) v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení Komise (ES) č. 136/2004 (6). Postup pro vydání SVVD poskytuje dostatečné záruky, pokud jde o původ přípravků a konzerv z ryb.

(8)

Celní orgány mohou nadto od deklaranta požadovat, aby původ zboží prokázal v souladu s článkem 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (7). To umožňuje, aby pro účely prokázání původu zboží byly použity jiné doklady než formální osvědčení, a zajišťuje správné uplatnění příslušných pravidel.

(9)

Proto by měl být v nařízení (ES) č. 847/2006 zrušen požadavek na předložení zvláštního osvědčení o původu, bez něhož nelze využívat celní kvóty pro dotčené zboží pocházející z Thajska.

(10)

Pravidla pro správu celních kvót jsou stanovena v prováděcím nařízení (EU) 2015/2447 a od 1. května 2016 nahrazují pravidla uvedená v článcích 308a až 308d nařízení (EHS) č. 2454/93. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/2006 by měl být změněn, aby se zohlednila nová pravidla.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

1.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 200/4

(1)

V souladu s článkem 6 nařízení (EU) č. 1285/2013 je systém EGNOS vlastnictvím Evropské unie. O převodu veškerého vlastnictví tohoto systému na Unii, k němuž došlo dne 1. dubna 2009, se uskutečnila výměna dopisů mezi Evropskou kosmickou agenturou a Komisí ve dnech 24. a 31. března 2009 a tento převod byl schválen rozhodnutím Komise ze dne 31. března 2009 (2). V dopise zaslaném Evropské kosmické agentuře dne 31. března 2009 Komise prohlásila, že přijímá tento majetek v jeho právním a faktickém stavu.

(2)

Pozemní infrastruktura systému EGNOS se skládá z koordinačního střediska pro provoz systému, kontrolních středisek, stanic pro monitorování signálu a jeho integrity, stanic pro komunikaci s geostacionárními družicemi, střediska služeb a ze zabezpečené sítě pro přenos údajů.

(3)

Koordinační středisko pro provoz systému je nejdůležitějším prvkem systému EGNOS, neboť řídí provozní činnosti a údržbu systému. Od roku 2004, tedy ještě před převodem systému do vlastnictví Unie, má sídlo ve francouzském Toulouse. Otázkou umístění koordinačního střediska pro provoz systému není nutné se znovu zabývat, jestliže vyhovuje potřebám programu, využívá již schválených veřejných investic a splňuje bezpečnostní požadavky v koordinaci s členským státem, na jehož území se nachází. Přesun do jiné lokality by navíc vyvolal náklady a narušil fungování systému.

(4)

Úkolem dvou kontrolních středisek je nepřetržitě sledovat a kontrolovat stav a fungování systému. Od roku 2004 a od roku 2003, tedy ještě před převodem systému do vlastnictví Unie, sídlí jedno středisko v italském Ciampinu a druhé ve španělském Torrejónu. Otázkou umístění těchto dvou kontrolních středisek není nutné se znovu zabývat, jestliže vyhovují potřebám programu, využívají již schválených veřejných investic a splňují bezpečnostní požadavky v koordinaci s členskými státy, na jejichž území se nacházejí. Přesun do jiných lokalit by navíc vyvolal náklady a narušil fungování systému.

(5)

Úkolem stanic pro monitorování signálu a jeho integrity („Ranging and Integrity Monitoring Station“, „RIMS“) je sledovat hladké fungování systémů globální družicové navigace (GNSS) na místní úrovni. Tyto stanice měří v reálném čase odchylky mezi údaji o zeměpisné poloze získanými ze signálů vysílaných těmito systémy a jejich vlastní, extrémně přesnou referenční lokalizací. Volba jejich umístění se řídí především technickým požadavkem na jejich vyvážené zeměpisné rozložení na celém území pokrytém systémem EGNOS, ale také případnou přítomností stávajícího zařízení a vybavení a nutností dodržovat bezpečnostní požadavky v koordinaci s členskými státy a se třetími zeměmi, na jejichž území se stanice nacházejí.

(6)

Počet a umístění stanic RIMS se může měnit v závislosti na vývoji programu, jeho potřebách a především na rozšíření pokrytí tímto systémem v naprostém souladu s čl. 2 odst. 5 třetím pododstavcem nařízení (EU) č. 1285/2013. Také je lze upravit na základě výsledků analýz bezpečnostních rizik, což se týká zejména stanic RIMS ve třetích zemích.

(7)

Stanice pro komunikaci s geostacionárními družicemi („Navigation Land Earth Station“, „NLES“) vysílají do transpondérů EGNOS instalovaných na geostacionárních družicích korigované údaje, které přijímačům signálů GNSS nacházejícím se na území pokrytém systémem EGNOS umožňují provádět cílené korekce podle jejich zeměpisné polohy. Každá geostacionární družice má dvě stanice NLES. Volba jejich umístění je v zásadě dána technickými požadavky, zejména nutností místního propojení vybavení systému EGNOS s vybaveními pro přenos signálu v majetku provozovatelů geostacionárních družic, na nichž jsou instalovány transpondéry systému EGNOS, ale zohledňuje rovněž dodržování bezpečnostních požadavků.

(8)

Počet a umístění stanic NLES se může měnit v závislosti na vývoji programu a na jeho potřebách, zejména v závislosti na životnosti transpondérů systému EGNOS, jež jsou instalovány na geostacionárních družicích v současnosti umístěných na oběžné dráze, a na volbě družic, na nichž mají být transpondéry umístěny v budoucnu.

(9)

Účelem střediska služeb je jednak sledovat kvalitu signálů a údajů vysílaných transpondéry instalovanými na geostacionárních družicích, jednak sloužit jako rozhraní s uživateli systému EGNOS. Zajišťuje také službu pro šíření obchodních údajů (služba EDAS) podle čl. 2 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 1285/2013. Od roku 2004, tedy ještě před převodem systému do vlastnictví Unie, má středisko služeb sídlo ve španělském Torrejónu. Otázkou umístění tohoto střediska není nutné se znovu zabývat, jestliže vyhovuje potřebám programu, využívá již schválených veřejných investic a splňuje bezpečnostní požadavky v koordinaci s členským státem, na jehož území se nachází. Přesun do jiné lokality by navíc vyvolal náklady a narušil by fungování systému.

(10)

Za účelem zajištění zabezpečeného propojení všech složek pozemní infrastruktury systému EGNOS v reálném čase jsou tyto složky mezi sebou propojeny sítí EWAN („Egnos Wide Area Network“), což je zabezpečená síť pro přenos údajů speciálně vyčleněná pro tento systém. Vzhledem k technickým vlastnostem této sítě není možné v tomto rozhodnutí stanovit její umístění.

(11)

Měla by být schváleno umístění koordinačního střediska pro provoz systému, kontrolních středisek, stanic RIMS, stanic NLES a střediska služeb tvořících pozemní infrastrukturu systému EGNOS.

(12)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 36 odst. 1 nařízení (EU) č. 1285/2013,