(1)

Nařízení Rady (EU) 2017/127 (1) stanoví pro rok 2017 rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací.

(2)

Odchylka umožňující odlov mořčáka evropského s použitím určitých kategorií lovných zařízení je spojena s historickými záznamy o úlovcích za použití těchto lovných zařízení. Je třeba upřesnit, že tato odchylka trvá i při nahrazování rybářských plavidel, a zároveň zajistit, že počet plavidel, na něž se odchylka vztahuje, a jejich celková rybolovná kapacita se nezvýší.

(3)

V roce 2017 Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) ve svém doporučení na základě referenčních ukazatelů za rok 2016 změnila oblasti řízení smačků rodu Ammodytes. Oblast řízení smačků 3r se nachází převážně v norských vodách, nicméně část se nachází také ve vodách Unie, přičemž některá důležitá loviště se rozprostírají napříč oblastmi řízení 2r a 3r. Je žádoucí zajistit, aby rybářská plavidla Unie měla přístup k lovištím smačků rodu Ammodytes, jež se nacházejí ve vodách Unie oblasti řízení 3r. Rybolovná práva stanovená pro oblast řízení 2r by tudíž měla zahrnovat také vody Unie oblasti řízení 3r.

(4)

Dne 27. března 2017 vydala rada ICES doporučení pro úlovky krevety severní (Pandalus borealis) v divizi ICES IVa Východ a subdivizi ICES 20 (severní část Severního moře, v norských hlubokých vodách a Skagerraku). Na základě těchto doporučení a konzultací s Norskem je vhodné stanovit podíl Unie pro krevety severní ve Skagerraku na 3 856 tun a změnit kvóty Unie v norských hlubokých vodách.

(5)

V předchozích letech byl celkový přípustný odlov (TAC) pro šprota obecného (Sprattus sprattus) v Severním moři stanoven pro kalendářní rok, přičemž ICES vydává své poradenství na období od 1. července příslušného roku do 30. června následujícího roku. Tato období by se měla sjednotit, aby období TAC odpovídalo období, na něž se vztahuje poradenství ICES. TAC pro šprota obecného by měl být výjimečně a pouze s ohledem na tento přechod pozměněn tak, aby pokrýval období 18 měsíců a končil 30. června 2018. Veškerá následná rybolovná práva by měla být stanovena v souladu s obdobím, pro které ICES vydává své poradenství.

(6)

V nařízení (EU) 2017/127 byl TAC pro šprota obecného stanoven ve výši 33 830 tun, aby se pokryly úlovky šprota obecného v prvním pololetí roku 2017. ICES doporučil, aby úlovky v období od 1. července 2017 do 30. června 2018 činily nejvýše 170 387 tun. Měl by proto být stanoven TAC pro šprota obecného na období 18 měsíců v zájmu pokrytí skutečných úlovků, k nimž došlo v prvním pololetí roku 2017 v rámci omezení TAC stanoveného v nařízení (EU) 2017/127 a v rámci úrovně odlovů uvedené v poradenství ICES pro zbývajících 12 měsíců (tj. od 1. července 2017 do 30. června 2018).

(7)

Nařízením Rady (EU) 2017/595 (2) byly odstraněny tabulky rybolovných práv pro limandu obecnou (Limanda limanda) a platýse bradavičnatého (Platichthys flesus) ve vodách Unie divize ICES IIa a podoblasti IV uvedené v příloze IA nařízení (EU) 2017/127. Je proto vhodné odstranit zmínky o limandě obecné v poznámkách pod čarou v příloze IA nařízení (EU) 2017/127, kde je limanda obecná zmíněna jako vedlejší úlovek souvisejícího druhu.

(8)

V doporučení Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) 1:2014 byl zakázán rybolov okouníka bradatého (Sebastes mentella) v mezinárodních vodách v podoblastech ICES I a II od 1. ledna do 30. června 2014. Zákaz podle uvedeného doporučení již po konci tohoto období neplatil. Rybolovná práva by proto měla být pozměněna s cílem umožnit rybolov okouníka bradatého během celého roku 2017.

(9)

Na svém výročním zasedání v roce 2016 přijala Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) doporučení 16-05 (dále jen „doporučení 16-05“), kterým byl TAC pro mečouna obecného (Xiphias gladius) ve Středozemním moři stanoven na 10 500 tun a kterým byla ustavena pracovní skupina za účelem vytvoření spravedlivého a vyváženého režimu rozdělování TAC pro mečouna obecného ve Středozemním moři, stanovení kvót pro smluvní strany, spolupracující nesmluvní strany, subjekty nebo rybářské subjekty na rok 2017 a určení režimu řízení TAC.

(10)

Unie formou dopisu zaslaného sekretariátu ICCAT dne 23. prosince 2016 potvrdila, že začne provádět doporučení 16-05 od 1. ledna 2017. Unie především potvrdila, že bude od roku 2017 uplatňovat období zákazu pro mečouna obecného ve Středozemním moři podle bodu 11 doporučení 16-05 v období od 1. ledna do 31. března. Je proto vhodné zavést takový zákaz jako podmínku funkčně spojenou se stanovováním a přidělováním rybolovných práv pro mečouna obecného ve Středozemním moři.

(11)

Pracovní skupina ustavená na základě doporučení 16-05 se sešla ve dnech 20. až 22. února 2017 a navrhla klíč pro přidělování a také kompromis pro řízení využívání kvót pro rok 2017. V rámci tohoto kompromisu byl podíl Unie stanoven na 70,756 % zmíněného TAC ICCAT, což odpovídá 7 410,48 tunám v roce 2017. Je proto třeba začlenit tento podíl Unie do práva Unie a vymezit kvóty pro členské státy. Přidělení by mělo vycházet z historických úlovků během referenčního období 2012–2015.

(12)

Omezení odlovu stanovená v nařízení (EU) 2017/127 jsou použitelná od 1. ledna 2017. Ustanovení tohoto pozměňujícího nařízení týkající se omezení odlovu by se proto měla použít rovněž od uvedeného dne. Touto zpětnou působností není dotčena zásada právní jistoty a ochrany legitimního očekávání, neboť příslušná rybolovná práva nebyla dosud vyčerpána.

(13)

Nařízení (EU) 2017/127 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

V čl. 9 odst. 2 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Výše uvedené odchylky platí pro rybářská plavidla Unie se záznamy úlovků mořčáka evropského v období od 1. července 2015 do 30. září 2016: v písmenu b) se záznamy o odlovech za použití háčků a lovných šňůr, a v písmenu c) se záznamy o odlovech využívajících zakotvené tenatové šňůry. V případě nahrazení rybářského plavidla Unie mohou členské státy povolit, aby příslušná odchylka platila pro jiné rybářské plavidlo za předpokladu, že počet rybářských plavidel Unie, na něž se vztahuje tato odchylka, a jejich celková rybolovná kapacita se nezvýší.“

2)

Přílohy IA a ID nařízení (EU) 2017/127 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

(1)

Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 stanoví seznam potravinářských přídatných látek Unie schválených pro použití v potravinách a podmínky jejich použití.

(2)

Potravinářské přídatné látky lze uvádět na trh jako takové jen v případě, že jsou zahrnuty na seznamu Unie uvedeném v příloze II nařízení (ES) č. 1333/2008, a v potravinách je lze používat jen za podmínek použití stanovených v uvedené příloze.

(3)

Některé potravinářské přídatné látky jsou určeny pro zvláštní použití pro některé enologické postupy a ošetření. Používání těchto potravinářských přídatných látek by mělo být v souladu s nařízením (ES) č. 1333/2008 a se zvláštními ustanoveními podle příslušných právních předpisů Unie.

(4)

Zvláštní ustanovení, která povolují používání přídatných látek ve víně, jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (3), rozhodnutí Rady 2006/232/ES (4) a nařízení Komise (ES) č. 606/2009 (5) a v jejich prováděcích opatřeních.

(5)

Nařízení Komise (EU) č. 231/2012 (6) stanoví specifikace pro potravinářské přídatné látky uvedené v přílohách II a III nařízení (ES) č. 1333/2008.

(6)

Seznam Unie a specifikace lze aktualizovat v souladu s jednotným postupem uvedeným v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1331/2008 buď z podnětu Komise, nebo na základě podání žádosti.

(7)

Dne 24. února 2015 byla podána žádost o povolení použití polyaspartátu draselného jako stabilizátoru ve víně. Tato žádost byla zpřístupněna členským státům na základě článku 4 nařízení (ES) č. 1331/2008.

(8)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin zhodnotil bezpečnost polyaspartátu draselného jako potravinářské přídatné látky a ve svém stanovisku (7) ze dne 9. března 2016 dospěl k závěru, že navrhované použití ve víně při maximální úrovni použití 300 mg/l a obvyklých úrovních pohybujících se v rozmezí 100–200 mg/l nepředstavuje bezpečnostní riziko.

(9)

Polyaspartát draselný působí jako stabilizátor proti vysrážení vinného kamene ve víně (červeném, růžovém a bílém víně). Zlepšuje uchovávání a stabilitu vína a jeho použití neovlivňuje senzorické vlastnosti. Proto je vhodné zahrnout polyaspartát draselný na seznam potravinářských přídatných látek Unie a přiřadit této přídatné látce číslo E 456, aby se umožnilo povolení této látky jako stabilizátoru ve víně ve zvláštních ustanoveních příslušných právních předpisů Unie.

(10)

Specifikace pro polyaspartát draselný (E 456) by měly být zahrnuty v nařízení (EU) č. 231/2012 při jeho prvním zařazení na seznam potravinářských přídatných látek Unie stanovený v příloze II nařízení (ES) č. 1333/2008.

(11)

Nařízení (ES) č. 1333/2008 a (EU) č. 231/2012 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Podle čl. 9 odst. 1 rozhodnutí 2013/233/SZBP je Politický a bezpečnostní výbor v souladu s článkem 38 Smlouvy zmocněn k přijímání příslušných rozhodnutí za účelem politické kontroly a strategického řízení mise Evropské unie pro pomoc při integrované správě hranic v Libyi (EUBAM Libya), včetně rozhodnutí o jmenování vedoucího mise.

(2)

Dne 30. srpna 2016 přijal Politický a bezpečnostní výbor rozhodnutí (SZBP) 2016/1634 (2) o jmenování pana Vincenza TAGLIAFERRIHO vedoucím mise EUBAM Libya na období od 1. září 2016 do 21. srpna 2017.

(3)

Dne 4. srpna 2016 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2016/1339 (3) o změně a prodloužení platnosti rozhodnutí 2013/233/SZBP do 21. srpna 2017.

(4)

Dne 17. července 2017 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2017/1342 (4) o prodloužení mandátu mise EUBAM Libya na období od 22. srpna 2017 do 31. prosince 2018.

(5)

Dne 12. července 2017 vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku navrhla, aby byl mandát pana Vincenza TAGLIAFERRIHO jako vedoucího mise EUBAM Libya prodloužen na období od 22. srpna 2017 do 21. srpna 2018,

(1)

Výrobce BMW AG (dále jen „žadatel“) podal dne 23. června 2016 žádost o schválení funkce setrvačné jízdy s motorem běžícím na volnoběh jako ekologické inovace. Úplnost žádosti byla posouzena v souladu s článkem 4 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011. Žádost byla shledána úplnou.

(2)

Žádost byla posouzena v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 443/2009, prováděcím nařízením (EU) č. 725/2011 a technickými pokyny pro přípravu žádostí o schválení inovativních technologií podle nařízení (ES) č. 443/2009 (3). Vzhledem ke složitosti technologie byla lhůta pro posouzení prodloužena o pět měsíců v souladu s čl. 10 odst. 4 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011, tj. do 23. srpna 2017.

(3)

Žádost se vztahuje na funkci „setrvačné jízdy s motorem běžícím na volnoběh“ vyvinutou společností BMW AG, která má být použita ve vozidlech BMW kategorie M1 s konvenčním pohonem a automatickou převodovkou. Základním principem této inovační technologie je oddělit spalovací motor od poháněcí soustavy a zamezit zpomalení způsobenému brzdění motorem. Tato funkce by se měla automaticky aktivovat ve standardním jízdním režimu, tj. režimu, který se automaticky nastaví při nastartování vozidla. Režim setrvačné jízdy na volnoběh tedy lze použít ke zvýšení dojezdové dráhy vozidla v situacích, kdy není zapotřebí pohonného systému nebo kdy je třeba postupně snižovat rychlost. Při setrvačné jízdě se kinetická a potenciální energie vozidla přímo využívají k překonání jízdních odporů, a tím ke snížení spotřeby paliva. Aby se minimalizovalo zpomalení, je motor odpojen od poháněcí soustavy otevřením spojky. Děje se tak automaticky pomocí řídicí jednotky automatické převodovky. Během těchto fází setrvačné jízdy běží motor na volnoběžné otáčky („setrvačná jízda s motorem běžícím na volnoběh“).

(4)

Komise prostřednictvím prováděcího rozhodnutí (EU) 2015/1132 (4) schválila žádost podanou společností Porsche AG, která se týkala funkce setrvačné jízdy určené k použití výhradně ve vozidlech Porsche kategorie M1 třídy S (sportovní kupé). Žádost podaná společností BMW AG, která se týká funkce setrvačné jízdy s motorem běžícím na volnoběh, má být použita ve vozidlech BMW kategorie M1 s konvenčním pohonem a automatickou převodovkou.

(5)

Žadatel předložil zkušební metodu pro zjištění snížení emisí CO2 v důsledku používání funkce setrvačné jízdy s motorem běžícím na volnoběh, včetně upraveného zkušebního cyklu NEDC, jenž vozidlům umožňuje jízdu setrvačností. Za účelem porovnání vozidla vybaveného motorem s funkcí setrvačné jízdy s motorem běžícím na volnoběh se základním vozidlem, v němž funkce setrvačné jízdy není nainstalována, není k dispozici ve standardním jízdním režimu nebo byla deaktivována pro účely zkoušky, by obě vozidla měla být podrobena stejnému upravenému zkušebnímu cyklu NEDC. Avšak vzhledem k tomu, že u základního vozidla lze jen stěží dodržet křivku rychlosti upraveného zkušebního cyklu NEDC, probíhá zkouška základního vozidla při standardním NEDC s teplým startem, zatímco upravené podmínky se zohledňují pomocí přepočítacího koeficientu, jenž se použije při výpočtu snížení emisí CO2. Určení přepočítacího koeficientu se řídí daným typem vozidla a souvisí především s hardwarovou konfigurací pohonu. Z předchozích studií vyplývá, že se přepočítací koeficient pohybuje zřejmě v rozmezí od 0,96 do 0,99. Žadatel požadoval, aby byl přepočítací koeficient stanoven na úrovni 0,98. Komise však konstatuje, že žadatel nepředložil dostatečné důkazy, jež by zdůvodňovaly přepočítací koeficient vyšší než 0,96. S ohledem na výše uvedené skutečnosti se považuje za vhodné zachovat přepočítací koeficient na dolní hranici zjištěného rozmezí, tj. ve výši 0,960 v souladu s přepočítacím koeficientem, který byl stanoven prováděcím rozhodnutím (EU) 2015/1132.

(6)

Klíčovým prvkem při určování snížení emisí CO2 je podíl vzdálenosti ujeté vozidlem s aktivovanou funkcí setrvačné jízdy, přičemž je třeba zohlednit, že funkce setrvačné jízdy může být v jiných jízdních režimech, než je standardní jízdní režim, deaktivována. Žadatel navrhl faktor použití 0,7, který vyjadřuje poměr mezi zjištěnou vzdáleností ujetou s funkcí setrvačné jízdy na volnoběh při zkouškách v podmínkách reálného provozu a vzdáleností ujetou s funkcí setrvačné jízdy na volnoběh v podmínkách upraveného zkušebního cyklu NEDC. Navrhovaného faktoru je však dosaženo pouze v nejlepším případě a bez dostatečně podpůrné analýzy. Na základě další analýzy a při zohlednění analýzy provedené pro účely prováděcího rozhodnutí (EU) 2015/1132 je vhodné zohlednit konzervativnější faktor použití v hodnotě 0,62.

(7)

Případová studie provedená společností BMW AG se týkala dvou vozidel, u nichž byla technologie setrvačné jízdy s motorem běžícím na volnoběh aktivována do rychlosti 40 km/h. S ohledem na připravovanou produkci modelů vozidel BMW schopných jízdy setrvačností na volnoběh do rychlosti 15 km/h navrhl žadatel analytickou metodu s cílem rozšířit oblast působnosti tak, aby byla pokryta rovněž tato delší doba aktivace funkce setrvačné jízdy na volnoběh. Vliv této delší doby setrvačné jízdy na volnoběh na faktor použití však žadatel dosud neanalyzoval. Z tohoto důvodu je vhodné považovat funkci setrvačné jízdy s motorem běžícím na volnoběh za aktivní alespoň do rychlosti 40 km/h.

(8)

Informace poskytnuté v žádosti prokazují, že podmínky vymezené v článcích 2 a 4 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011 a kritéria uvedená v článku 12 nařízení (ES) č. 443/2009 byla splněna alespoň u jednoho ze dvou vozidel zapojených do případové studie. Kromě toho se žádost opírá o zprávu o ověření zpracovanou nezávislým a autorizovaným subjektem v souladu s článkem 7 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011.

(9)

Na základě informací poskytnutých v předkládané žádosti a s přihlédnutím ke zkušenostem získaným při posuzování žádostí o schválení funkce setrvačné jízdy vyvinuté společností Porsche AG podle prováděcího rozhodnutí (EU) 2015/1132 bylo uspokojivým způsobem prokázáno, že funkce setrvačné jízdy s motorem běžícím na volnoběh vyvinutá společností BMW AG může u některých vozidel BMW zajistit snížení emisí CO2 ve výši nejméně 1 g CO2/km v souladu s článkem 9 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011. Je proto nezbytné, aby schvalovací orgán ověřil, že limit ve výši 1 g CO2/km uvedený v článku 9 prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011 je pro certifikaci snížení emisí CO2 u vozidel BMW vybavených funkcí setrvačné jízdy s motorem běžícím na volnoběh splněn.

(10)

V této souvislosti zastává Komise názor, že proti schválení dotyčné inovativní technologie by neměly být vzneseny žádné námitky.

(11)

Aby výrobce BMW AG získal certifikaci o snížení emisí CO2 dosaženém používáním funkce setrvačné jízdy s motorem běžícím na volnoběh, měl by schvalovacímu orgánu společně s žádostí o certifikaci předložit zprávu o ověření zpracovanou nezávislým a autorizovaným subjektem, která potvrzuje soulad vozidla vybaveného předmětnou technologií s podmínkami stanovenými v tomto rozhodnutí.

(12)

Za účelem stanovení obecného kódu ekologické inovace, který se uvede v příslušných dokumentech schválení typu podle příloh I, VIII a IX směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (5), by měl být určen individuální kód, který se použije pro tuto inovativní technologii,

a)

inovativní technologií jsou vybavena vozidla BMW kategorie M1 s konvenčním pohonem a automatickou převodovkou vybavená funkcí setrvačné jízdy s motorem běžícím na volnoběh vyvinutou společností BMW AG, která je automaticky aktivovaná ve standardním jízdním režimu; jde o jízdní režim, který se nastaví vždy po nastartování vozidla bez ohledu na provozní režim aktivovaný před vypnutím motoru; funkce setrvačné jízdy s motorem běžícím na volnoběh vyvinutá společností BMW AG nemůže být ve standardním jízdním režimu deaktivována řidičem ani prostřednictvím vnějších zásahů;

b)

funkce setrvačné jízdy s motorem běžícím na volnoběh vyvinutá společností BMW AG je aktivní alespoň do rychlosti 40 km/h;

c)

u vozidel, která mají funkci setrvačné jízdy na volnoběh i při rychlosti nižší než 40 km/h, je funkce setrvačné jízdy s motorem běžícím na volnoběh vyvinutá společností BMW AG pro účely zkoušky stanovené v příloze při rychlosti 40 km/h deaktivována.

(1)

Rada guvernérů dne 16. března 2016 schválila zřízení Rady pro tržní infrastrukturu, nového řídícího orgánu odpovědného za úkoly technického a provozního řízení v oblasti tržních infrastruktur a platforem.

(2)

Rozhodnutí ECB/2012/6 (2) je proto třeba změnit tak, aby zohledňovalo zřízení Rady pro tržní infrastrukturu a fungování Rady T2S jako jednoho ze specializovaných složení Rady pro tržní infrastrukturu,

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

(*1)  Obecné zásady ECB/2012/13 ze dne 18. července 2012 o TARGET2-Securities (Úř. věst. L 215, 11.8.2012, s. 19).“;"

2)

V článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

3)

V příloze I se čtvrtý odstavec v oddíle s názvem „Složení“ nahrazuje tímto:

„Funkční období člena Rady T2S trvá 24 měsíců a lze jej obnovit. Rada guvernérů může rozhodnout o kratším funkčním období, a to mimo jiné v případech, kdy členové odstoupí z funkce nebo odejdou do důchodu před uplynutím funkčního období.“;

4)

Příloha II se mění takto:

(1)

Rada guvernérů dne 16. března 2016 schválila zřízení Rady pro tržní infrastrukturu, nového řídícího orgánu odpovědného za úkoly technického a provozního řízení v oblasti tržních infrastruktur a platforem.

(2)

Téhož dne Rada guvernérů schválila zřízení Výboru pro tržní infrastrukturu a platební styk, jenž nahradil Výbor pro platební a zúčtovací systémy.

(3)

Byla zřízena Poradní skupina pro tržní infrastruktury pro cenné papíry a zajištění (dále jen „poradní skupina AMI SeCo“), která převzala úkoly poradní skupiny T2S poskytovat Eurosystému poradenství v otázkách týkajících se zúčtování a vypořádání obchodů s cennými papíry, správy zajištění a T2S.

(4)

Obecné zásady (1) je proto třeba změnit tak, aby zohledňovaly nahrazení Výboru pro platební a zúčtovací systémy Výborem pro tržní infrastrukturu a platební styk, zřízení Rady pro tržní infrastrukturu a nahrazení Poradní skupiny T2S Poradní skupinou AMI SeCo.

1)

V článku 2 se doplňují tyto nové definice, které znějí:

2)

V článku 2 se bod 18 nahrazuje tímto:

3)

V článku 7 odstavcích 1 až 3 se všechny odkazy na „Poradní skupinu T2S“ nahrazují odkazem na „poradní skupinu AMI SeCo“;

4)

V článku 8 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

5)

V článku 9 odstavcích 3 a 4 se všechny odkazy na „Výbor pro platební a zúčtovací systémy“ nahrazují odkazem na „Výbor pro tržní infrastrukturu a platební styk“;

6)

Příloha se nahrazuje přílohou těchto obecných zásad.