12.7.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 179/1

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2017/1249

ze dne 16. června 2017

o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Norským královstvím o doplňkových pravidlech týkajících se nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz jako součásti Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020 jménem Unie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2017/479 (2) Komise dne 8. prosince 2016 podepsala Dohodu mezi Evropskou unií a Norským královstvím o doplňkových pravidlech týkajících se nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz na období 2014–2020 (dále jen „dohoda“) s výhradou jejího uzavření.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 (3), stanoví, že země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis se mají účastnit tohoto nástroje v souladu s ustanoveními uvedeného nařízení a že mají být uzavřena ujednání týkající se jejich finančních příspěvků a doplňkových pravidel nezbytných pro takovou účast, včetně ustanovení na zajištění ochrany finančních zájmů Unie a pravomoci auditu Účetního dvora.

(3)

V souladu s články 1 a 2 protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(4)	Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES (4). Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(5)	Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (5); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(6)	Dohoda by měla být schválena,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dohoda mezi Evropskou unií a Norským královstvím o doplňkových pravidlech týkajících se nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz jako součásti Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020 se schvaluje jménem Unie. (6)

Článek 2

Předseda Rady učiní jménem Unie oznámení podle čl. 19 odst. 2 dohody, vyjadřující souhlas Unie s tím, aby byla dohodou vázána.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí. (7)

V Lucemburku dne 16. června 2017.

Za Radu

předseda

E. SCICLUNA

(1) Souhlas ze dne 16. května 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(2) Rozhodnutí Rady (EU) 2017/479 ze dne 8. prosince 2016 o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Dohody mezi Evropskou unií a Norským královstvím o doplňkových pravidlech týkajících se nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz jako součásti Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020 (Úř. věst. L 75, 21.3.2017, s. 1.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu vnitřní bezpečnosti zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 143).

(4) Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43).

(5) Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

(6) Dohoda byla zveřejněna v Úř. věst. L 75, 21.3.2017, s. 3 spolu s rozhodnutím o podpisu.

(7) Datum vstupu v platnost dohody zveřejní generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.

12.7.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 179/3

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1250

ze dne 11. července 2017,

kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008, pokud jde o odstranění aromatické látky 4,5-epoxydec-2(trans)-enal ze seznamu Unie

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o aromatech a některých složkách potravin s aromatickými vlastnostmi pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a (ES) č. 110/2008 a směrnice 2000/13/ES (1), a zejména na čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata (2), a zejména na čl. 7 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Příloha I nařízení (ES) č. 1334/2008 stanoví seznam aromat a výchozích materiálů Unie schválených pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a podmínky jejich použití.

(2)	Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 872/2012 (3) byl přijat seznam aromatických látek, který byl vložen do části A přílohy I nařízení (ES) č. 1334/2008.

(3)	Část A přílohy I nařízení (ES) č. 1334/2008 lze aktualizovat jednotným postupem uvedeným v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1331/2008, a to buď z podnětu Komise, nebo na základě žádosti podané členským státem nebo zúčastněnou stranou.

(4)

Aromatická látka 4,5-epoxydec-2(trans)-enal (číslo FL: 16.071) je uvedena v příloze I nařízení (ES) č. 1334/2008 jako aromatická látka, u které probíhá hodnocení a v souvislosti se kterou si Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad EFSA“) vyžádal další vědecké údaje. Žadatel tyto údaje předložil.

(5)

Úřad EFSA předložené údaje vyhodnotil a ve svém vědeckém stanovisku ze dne 4. května 2017 (4) dospěl k závěru, že 4,5-epoxydec-2(trans)-enal (číslo FL: 16.071) představuje bezpečnostní riziko, pokud jde o genotoxicitu, neboť během příslušné zkoušky in vivo byl pozorován genotoxický účinek na játra krys.

(6)	Použití látky 4,5-epoxydec-2(trans)-enal (číslo FL: 16.071) tudíž nesplňuje obecné podmínky použití aromat uvedené v čl. 4 písm. a) nařízení (ES) č. 1334/2008. V zájmu ochrany lidského zdraví by tudíž tato látka měla být ze seznamu neprodleně odstraněna.

(7)	Komise by proto měla použít postup pro naléhavé případy, kterým se ze seznamu Unie odstraňuje látka představující bezpečnostní riziko.

(8)	Část A přílohy I nařízení (ES) č. 1334/2008 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(9)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Část A přílohy I nařízení (ES) č. 1334/2008 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. července 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 34.

(2) Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 1.

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 872/2012 ze dne 1. října 2012, kterým se přijímá seznam aromatických látek, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2232/96, a kterým se tento seznam vkládá do přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 1565/2000 a rozhodnutí Komise 1999/217/ES (Úř. věst. L 267, 2.10.2012, s. 1).

(4) EFSA CEF Panel (komise EFSA pro materiály přicházející do styku s potravinami, enzymy, aromata a pomocné látky). Scientific Opinion on Flavouring Group Evaluation 226 Revision 1 (FGE.226Rev1) (Vědecké stanovisko k hodnocení skupiny aromatických látek): consideration of genotoxicity data on one alpha, beta-unsaturated aldehyde from chemical subgroup 1.1.1(b) of FGE.19. EFSA Journal 2017;15(5):4847, s. 24. https://doi.org/10.2903/j.efsa.2017.4847

PŘÍLOHA

Z části A přílohy I nařízení (ES) č. 1334/2008 se odstraňuje tato položka:

„16.071

4,5-epoxydec-2(trans)-enal

188590-62-7

1570

Nejméně 87 %; příměs 8–9 % 4,5-epoxydec-2(cis)-enalu

EFSA“

12.7.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 179/8

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2017/1252

ze dne 11. července 2017,

na podporu posílení chemické bezpečnosti a chemického zabezpečení na Ukrajině v souladu s prováděním rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1540 (2004) o nešíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 31 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropská rada přijala dne 12. prosince 2003 strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení, která obsahuje v kapitole II seznam opatření k boji proti tomuto šíření, jež mají být přijata v Unii i ve třetích zemích.

(2)

Unie tuto strategii aktivně provádí a opatření uvedená v kapitole III uvádí v účinnost, zejména uvolňováním finančních zdrojů na podporu konkrétních projektů řízených mnohostrannými institucemi, poskytováním technické a odborné pomoci státům, pokud jde o celou řadu opatření pro nešíření zbraní, a podporou úlohy Rady bezpečnosti OSN.

(3)

Dne 28. dubna 2004 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci č. 1540 (2004) (dále jen „rezoluce č. 1540 (2004)“), která je prvním mezinárodním nástrojem, jenž se jednotným a komplexním způsobem zabývá zbraněmi hromadného ničení, jejich nosiči a souvisejícími materiály. Rezoluce č. 1540 (2004) stanoví pro všechny státy závazné povinnosti, jejichž cílem je zabránit nestátním subjektům v získání přístupu k takovým zbraním a souvisejícímu materiálu a od získání takového přístupu je odradit. Rada bezpečnosti OSN v rezoluci č. 1540 (2004) rovněž rozhodla, že všechny státy musí přijmout a uplatňovat účinná opatření pro zavedení vnitrostátních kontrol s cílem zamezit šíření jaderných, chemických nebo biologických zbraní a jejich nosičů, a to i zavedením vhodných kontrol souvisejících materiálů.

(4)	Všeobecné přistoupení k Úmluvě o chemických zbraních a rezoluci č. 1540 (2004), jakož i jejich plné provádění jsou pro Ukrajinu, zejména v kontextu jejího nestálého členství v Radě bezpečnosti OSN v období 2016–2017, jedny z hlavních priorit v oblasti nešíření zbraní hromadného ničení.

(5)

Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na straně jedné a Ukrajinou na straně druhé (dále jen „dohoda o přidružení“) (1) byla podepsána dne 21. března a 27. června 2014. Dohoda o přidružení, která mimo jiné stanoví urychlenou harmonizaci právních předpisů Ukrajiny s příslušnými právními předpisy Unie, včetně odstranění veškerých překážek bránících komplexnímu provádění rezoluce č. 1540 (2004). Části dohody o přidružení jsou prozatímně prováděny od listopadu 2014 a ledna 2016.

(6)

V souladu s plánem ukrajinské vlády na období 2014–2017 týkajícím se provádění dohody o přidružení se Ukrajina zavázala vypracovat předpisy pro kontrolu závažných havárií s přítomností nebezpečných látek. Kabinet ministrů Ukrajiny rovněž rozhodl, že chemická bezpečnost a chemické zabezpečení budou posíleny prostřednictvím legislativních a regulačních opatření, jež budou vypracovány v oblasti dodržování požadavků na bezpečné zacházení s nebezpečnými chemickými látkami a v oblasti prevence nedovoleného uvádění nebezpečných chemických výrobků na trh.

(7)

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) za podpory Úřadu OSN pro otázky odzbrojení (UNODA), Svazu chemického průmyslu Ukrajiny (UCU) a Mezinárodního střediska pro chemickou bezpečnost a zabezpečení (ICCSS) uspořádala ve dnech 11. až 12. prosince 2014 v Kyjevě vnitrostátní jednání u kulatého stolu na téma „Schopnosti v oblasti chemické bezpečnosti a zabezpečení na Ukrajině a vypracování integrovaného programu chemické bezpečnosti a zabezpečení na Ukrajině, včetně podpory provádění rezoluce č. 1540 (2004)“. Při jednáních u kulatého stolu se setkala celá řada zúčastněných stran z Ukrajiny i mezinárodní partneři a výsledek této akce byl stvrzen schválením souboru doporučení.

(8)

Ve dnech 24. až 26. února 2015 se ve Vídni konalo zasedání hlavních zúčastněných stran a mezinárodních partnerů věnované vypracování integrovaného programu chemické bezpečnosti a zabezpečení na Ukrajině, včetně podpory provádění rezoluce č. 1540 (2004). Účastníci z Ukrajiny se dohodli na plánu pro program chemické bezpečnosti a zabezpečení na Ukrajině.

(9)	V tomto rámci vypracoval sekretariát OBSE v úzké spolupráci s příslušnými orgány Ukrajiny návrhy projektů, které byly předloženy Unii za účelem financování prostřednictvím rozpočtu SZBP.

(10)	Technickým prováděním projektů prováděných v rámci tohoto rozhodnutí by měl být pověřen sekretariát OBSE,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Za účelem podpory míru a bezpečnosti, jakož i účinného multilateralismu na celosvětové i regionální úrovni sleduje Unie tyto cíle:

a)	podpora míru a bezpečnosti v sousedství Unie omezováním hrozby, již představuje nedovolený obchod s kontrolovanými a toxickými chemickými látkami v zemích OBSE, zejména na Ukrajině;

b)	podpora účinného multilateralismu na regionální úrovni podporováním činnosti OBSE zaměřené na posílení kapacit příslušných orgánů na Ukrajině s cílem předcházet nedovolenému obchodu s kontrolovanými a toxickými chemickými látkami, a to v souladu se závazky podle rezoluce č. 1540 (2004).

2. K dosažení cíle uvedeného v odstavci 1 přijme Unie tato opatření:

a)	zlepšení regulačního systému Ukrajiny v oblasti chemické bezpečnosti a chemického zabezpečení;

b)	zřízení ukrajinského národního referenčního centra pro identifikaci kontrolovaných a toxických chemických látek;

c)	posílení kontrol přeshraničního pohybu kontrolovaných a toxických chemických látek.

Podrobný popis opatření uvedených v první pododstavci je uveden v příloze.

Článek 2

1. Za provádění tohoto rozhodnutí odpovídá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“).

2. Technickým prováděním opatření uvedených v čl. 1 odst. 2 je pověřen sekretariát OBSE. Tento úkol plní na odpovědnost vysokého představitele. Za tímto účelem uzavře vysoký představitel se sekretariátem OBSE nezbytná ujednání.

Článek 3

1. Finanční referenční částka na provádění projektů uvedených v čl. 1 odst. 2 prvním pododstavci činí 1 431 156,90 EUR.

2. Výdaje financované částkou stanovenou v odstavci 1 jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly, kterými se řídí souhrnný rozpočet Unie.

3. Na řádnou správu výdajů uvedených v odstavci 2 dohlíží Komise. Za tímto účelem uzavře se sekretariátem OBSE finanční dohodu. Tato dohoda musí obsahovat ustanovení, že sekretariát OBSE zajistí zviditelnění příspěvku Unie úměrné jeho výši.

4. Komise usiluje o uzavření finanční dohody uvedené v odstavci 3 co nejdříve po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. Informuje Radu o veškerých obtížích v tomto procesu a o dni uzavření finanční dohody.

Článek 4

Vysoký představitel podává Radě zprávy o provádění tohoto rozhodnutí a vychází při tom z pravidelných zpráv vypracovávaných sekretariátem OBSE. Na základě těchto zpráv provádí Rada hodnocení. Komise poskytne informace o finančních aspektech opatření uvedených v čl. 1 odst. 2 prvním pododstavci.

Článek 5

1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

2. Toto rozhodnutí pozbývá platnosti 36 měsíců ode dne uzavření finanční dohody podle čl. 3 odst. 3, nebo šest měsíců ode dne jeho přijetí, pokud v této lhůtě nebude uzavřena uvedená finanční dohoda.

V Bruselu dne 11. července 2017.

Za Radu

předseda

T. TÕNISTE

(1) Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3).

PŘÍLOHA

Posílení chemické bezpečnosti a chemického zabezpečení na Ukrajině v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1540(2004)

1. Souvislosti

Použití chemických zbraní nebo chemických látek jakožto zbraní ze strany nestátních subjektů se stalo reálnou hrozbou. Vzhledem k současné bezpečnostní situaci představuje hrozba a riziko neoprávněného použití chemických látek nebo útoky na chemická zařízení závažný problém pro bezpečnost, hospodářství, zdraví a životní prostředí na Ukrajině. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) za podpory Úřadu OSN pro otázky odzbrojení (UNODA), Svazu chemického průmyslu Ukrajiny (UCU) a Mezinárodního střediska pro chemickou bezpečnost a zabezpečení (ICCSS) proto uspořádala ve dnech 11. až 12. prosince 2014 v ukrajinském Kyjevě vnitrostátní jednání u kulatého stolu na téma „Schopnosti v oblasti chemické bezpečnosti a zabezpečení na Ukrajině a vypracování integrovaného programu chemické bezpečnosti a zabezpečení na Ukrajině, včetně podpory provádění rezoluce č. 1540 (2004)“.

V návaznosti na tuto akci se ve dnech 24. až 26. února 2015 uskutečnilo ve Vídni zasedání věnované vypracování integrovaného programu chemické bezpečnosti a zabezpečení na Ukrajině (ICSSP). Vnitrostátní účastníci se dohodli na plánu pro program chemické bezpečnosti a zabezpečení na Ukrajině. V první fázi provedli mezinárodní odborníci „komplexní přezkum chemické bezpečnosti a chemického zabezpečení na Ukrajině“ (dále jen „komplexní přezkum“). V rámci tohoto komplexního přezkumu byla provedena mimo jiné analýza celkové politiky v oblasti chemické bezpečnosti a chemického zabezpečení na Ukrajině, bezpečnosti a zabezpečení přepravy nebezpečných chemických látek, infrastruktury a technických kapacity v oblasti analýzy nebezpečných chemických látek, hraničních a celních kontrol pohybu těchto látek, bezpečnosti a zabezpečení výroby, skladování, používání chemických látek ve vnitrostátním průmyslu.

Výsledkem byly tři projekty, které připravila organizace OBSE v zájmu podpory integrovaného programu chemické bezpečnosti a zabezpečení na Ukrajině. Tyto projekty byly vypracovány ve spolupráci s příslušnými ukrajinskými orgány. Všechny projekty budou prováděny v souladu s příslušnými ustanoveními plánu pro provádění Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na straně jedné a Ukrajinou na straně druhé (dále jen „dohoda o přidružení“).

2. Cíle

Celkovým cílem tohoto rozhodnutí je podpora projektů OBSE zaměřených na posílení chemické bezpečnosti a chemického zabezpečení na Ukrajině v souladu s rezolucí č. 1540 (2004) a dohodou o přidružení, a to poskytnutím významného příspěvku k integrovanému programu chemické bezpečnosti a zabezpečení na Ukrajině. Toto rozhodnutí zejména usiluje o omezení hrozby, již představuje nedovolený obchod s kontrolovanými a toxickými chemickými látkami v zemích OBSE, zejména na Ukrajině, a tím i o podporu míru a bezpečnosti v sousedství Unie.

3. Popis projektů

3.1. Projekt 1: Zlepšení regulačního systému Ukrajiny v oblasti chemické bezpečnosti a chemického zabezpečení

3.1.1. Cíl projektu

—	Jako součást integrovaného programu chemické bezpečnosti a zabezpečení v souladu se závazky podle rezoluce č. 1540 (2004) zlepšit ukrajinský právní a regulační základ v oblasti chemické bezpečnosti a chemického zabezpečení.

3.1.2. Popis projektu

—

Za účelem podpory ukrajinských vládních agentur při řešení hrozeb, jež představuje zneužití toxických chemických látek, určila OBSE a příslušné ukrajinské orgány čtyři prioritní dokumenty týkající se posílení právních předpisů v oblasti chemické bezpečnosti a chemického zabezpečení:

—	technický předpis týkající se „bezpečného a zabezpečeného nakládání s chemickými výrobky“;

—	technický předpis týkající se „klasifikace a označování nebezpečných chemických látek“;

—	změny ukrajinského práva týkajícího se „vysoce rizikových zařízení“;

—	vyhláška Kabinetu ministrů Ukrajiny týkající se „určování vysoce rizikových zařízení a souvisejících prohlášení o bezpečnosti“.

3.1.3. Očekávané výsledky projektu

—	V rámci projektu budou vypracovány čtyři dokumenty uvedené v bodu 3.1.2 za účelem jejich přijetí do regulačního a legislativního rámce.

3.1.4. Příjemci projektu

—	Ministerstvo pro hospodářský rozvoj a obchod Ukrajiny;

—	Státní záchranná služba Ukrajiny.

3.2. Projekt 2: zřízení ukrajinského národního referenčního centra pro identifikaci kontrolovaných a toxických chemických látek

3.2.1. Cíl projektu

—	Jako součást integrovaného programu chemické bezpečnosti a zabezpečení v souladu se závazky podle rezoluce č. 1540(2004) zlepšit schopnost ukrajinských orgánů identifikovat toxické chemické látky a prekurzory a provádět forenzní šetření zneužití.

3.2.2. Popis projektu

—

V souladu s doporučením komplexního přezkumu a na po schválení Ministerstvem zdravotnictví Ukrajiny by mohlo být na základě jednoho stávajícího výzkumného střediska zřízeno národní referenční centrum. Laboratoře tohoto výzkumného střediska však nemají odpovídající regulační základ, standardní operační postupy pro poskytování služeb příslušným orgánům a soukromým subjektům ani zvláštní přístroje pro chemickou analýzu s vysokým rozlišením pro přesné a spolehlivé odhalování a identifikaci nebezpečných chemických látek. Tento projekt proto pomůže vytvořit plně funkční národní referenční centrum, včetně pořízení přístrojů pro chemickou analýzu s vysokým rozlišením a odpovídající odborné přípravy pracovníků laboratoře.

3.2.3. Očekávané výsledky projektu

—	Vytvoření národního referenčního centra pro identifikaci kontrolovaných a toxických chemických látek a jeho začlenění do vnitrostátních a mezinárodních systémů reakce na chemické hrozby.

—	Modernizace laboratorního zařízení výzkumného střediska.

—	Začlenění národního referenčního centra do mezinárodního rámce.

—	Vyškolení pracovníků laboratoře.

3.2.4. Příjemci projektu

—	Ministerstvo zdravotnictví Ukrajiny.

3.3. Projekt 3: posílení kontrol přeshraničního pohybu kontrolovaných a toxických chemických látek.

3.3.1. Cíl projektu

—	Zlepšit hraniční kontroly a sledování chemických látek při tranzitu přes Ukrajinu, v souladu se závazky podle rezoluce č. 1540(2004).

3.3.2. Popis projektu

—

Podle komplexního přezkumu je třeba posílit vnitřní kontroly přeshraničního pohybu toxických chemických látek a posílit v tomto ohledu vnitrostátní kapacity. Účelem projektu je tedy zavést řádně formalizované vnitrostátní systémy odborné přípravy a vyškolit školitele ze Státní pohraniční stráže Ukrajiny a Státní finanční správy Ukrajiny v problematice odhalování a identifikace kontrolovaných a toxických chemických látek přepravovaných přes státní hranice Ukrajiny. Ukrajinské orgány tak získají dlouhodobě využitelné znalosti a osvědčené postupy v oblasti chemické bezpečnosti, zabezpečení a řešení krizí, pokud jde o kontrolované a toxické chemické látky, a to díky vypracování vnitrostátních standardních operačních postupů harmonizovaných s Unií, zavedení mezinárodních standardů a postupů v této oblasti, pořádání simulačních cvičení a cvičení přímo v terénu na hranicích apod. Projekt rovněž napomůže při posilování kontroly vývozu prostřednictvím prosazování kontrolního seznamu Unie pro zboží dvojího užití ze strany ukrajinských celních orgánů.

—

Byly určeny tyto oblasti, v nichž by se měl projekt uplatnit:

—	analýza a sledování chemických látek při tranzitu;

—	ochrana hranic a nedovolené obchodování;

—	vzdělávání a osvěta;

—	zavedení příslušných správních a operačních předpisů týkajících se chemické bezpečnosti a chemického zabezpečení;

—	reakce na mimořádné události, pokud jde o nehody při tranzitu.

3.3.3. Očekávané výsledky projektu

—

Vypracování vnitrostátních programů odborné přípravy pro Státní finanční správu Ukrajiny a Státní pohraniční stráž Ukrajiny věnovaných postupům v oblasti chemické bezpečnosti, zabezpečení a řešení krizí při přeshraničním pohybu kontrolovaných a nebezpečných chemických látek na pozemních hraničních přechodech, v námořních přístavech a na letištích.

—	Vyškolený personál, včetně vnitrostátních školitelů ze Státní finanční správy Ukrajiny a Státní pohraniční stráže Ukrajiny, a zaměstnanci dopravních orgánů na regulační, řídící a operační úrovni.

—	Posílené kapacity v oblasti kontroly vývozu a vymáhání práva, pokud jde o kontrolu přeshraničního pohybu kontrolovaných a nebezpečných chemických látek na pozemních hraničních přechodech, v námořních přístavech a na letištích.

3.3.4. Příjemci projektu

—	Státní finanční správa Ukrajiny;

—	Státní pohraniční stráž Ukrajiny.

4. Správní podpora pro provádění projektů

Specializovaní zaměstnanci v rámci sekretariátu OBSE a úřadu koordinátora projektu OBSE na Ukrajině budou koordinovat a řídit provádění projektových činností uvedených v bodě 3 za účelem dalšího rozvoje rámce spolupráce mezi ukrajinskými partnery, mimo jiné vypracováním příslušných nových návrhů projektů a vnitrostátních opatření.

Dotyčný podpůrný personál bude plnit tyto úkoly:

—	řízení projektů ve všech fázích projektového cyklu;

—	každodenní finanční dohled nad projekty;

—	zajišťování technických a právních odborných poznatků, podpora rozsáhlejších zakázek, zapojení dalších mezinárodních organizací, zajišťování kvality a kontrola kvality výsledků schválených projektů, předkládání zpráv Evropské unii o veškerých činnostech programu chemické bezpečnosti a zabezpečení;

—	podpora ukrajinských orgánů při vypracovávání nových vnitrostátních opatření v rámci integrovaného programu chemické bezpečnosti a zabezpečení v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1540 (2004).

5. Doba trvání

Celková odhadovaná doba trvání projektů bude 36 měsíců.

6. Subjekt pověřený technickým prováděním

Technickým prováděním tohoto rozhodnutí bude pověřen sekretariát OBSE. Sekretariát OBSE bude v souladu s Úmluvou o chemických zbraních provádět činnosti podle tohoto rozhodnutí ve spolupráci s ostatními mezinárodními organizacemi a agenturami s cílem zajistit efektivní vzájemnou součinnosti a vyhnout se zdvojování s činnostmi prováděnými v rámci Organizace pro zákaz chemických zbraní.

7. Podávání zpráv

Sekretariát OBSE bude vypracovávat pravidelné zprávy a zprávy po dokončení každé z popsaných činností. Závěrečné zprávy by měly být předloženy Unii nejpozději šest týdnů po dokončení příslušných činností.

8. Řídící výbor

Řídící výbor tohoto projektu bude složen ze zástupce vysokého představitele a ze zástupce prováděcího subjektu uvedeného v bodě 6 této přílohy. Řídící výbor bude provádění projektů pravidelně přezkoumávat, a to nejméně jednou za šest měsíců, mimo jiné i za využití prostředků elektronické komunikace.

Celkové náklady projektu činí 1 431 156,90 EUR.

9. Odhadované celkové náklady projektu a finanční příspěvek Unie

Celkové náklady projektu činí 1 431 156,90 EUR.

12.7.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 179/16

ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/1254

ze dne 4. července 2017

o navrhované občanské iniciativě s názvem „Stop TTIP“

(oznámeno pod číslem C(2017) 4725)

(Pouze anglické znění je závazné)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 o občanské iniciativě (1), a zejména na článek 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím Komise C(2014) 6501 ze dne 10. září 2014 byla zamítnuta registrace navrhované občanské iniciativy s názvem „Stop TTIP“. Tribunál svým rozsudkem ze dne 10. května 2017 ve věci T-754/14 uvedené rozhodnutí zrušil. Aby bylo možno nezbytnými opatřeními vyhovět rozsudku Tribunálu, je třeba přijmout nové rozhodnutí Komise týkající se žádosti o registraci této navrhované občanské iniciativy.

(2)	Předmět navrhované občanské iniciativy s názvem „Stop TTIP“ je následující: „Vyzýváme Evropskou komisi, aby Radě doporučila zrušit mandát k vyjednávání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) a neuzavřít Komplexní hospodářskou a obchodní dohodu (CETA).“

(3)

Deklarované cíle navrhované občanské iniciativy jsou tyto: „Chceme zabránit uzavření partnerství TTIP a dohody CETA, jelikož obsahují několik závažných otázek, jako je řešení sporů mezi investorem a státem a pravidla spolupráce v oblasti regulace, které představují hrozbu pro demokracii a právní stát. Chceme zabránit zmírnění norem v oblasti zaměstnanosti, sociálních záležitostí, životního prostředí, ochrany soukromí a ochrany spotřebitelů a deregulaci veřejných služeb (např. dodávek vody) a kulturních statků v netransparentních jednáních. Evropská občanská iniciativa podporuje alternativní obchodní a investiční politiku v EU.“

(4)

Rozhodnutí Rady o zmocnění k vyjednávání mezinárodních dohod mezi Unií a třetími zeměmi, jako jsou Transatlantické obchodní a investiční partnerství a Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé (CETA), jakož i rozhodnutí Rady o podpisu nebo uzavření takových dohod jsou právními akty Unie pro účely provedení Smluv přijímané na základě doporučení nebo návrhu Komise. Tyto právní akty mohou být tudíž předmětem evropské občanské iniciativy.

(5)	Dohoda CETA však byla po přijetí rozhodnutí Rady (EU) 2017/37 (2) dne 30. října 2016 podepsána. Navrhovaná občanská iniciativa se proto stala bezpředmětnou, neboť jejím cílem byl návrh Komise na rozhodnutí Rady, že dohoda nemá být podepsána.

(6)	Smlouva o Evropské unii (SEU) posiluje občanství Unie a demokratické fungování Unie tím, že mimo jiné stanoví, že každý občan má právo se podílet na demokratickém životě Unie prostřednictvím evropské občanské iniciativy.

(7)	Postupy a podmínky vyžadované pro občanskou iniciativu by proto měly být jasné, jednoduché, uživatelsky vstřícné a přiměřené povaze občanské iniciativy, tak aby povzbuzovaly k účasti občanů a učinily Unii přístupnější.

(8)	Z těchto důvodů je vhodné vzít v úvahu, že navrhovaná občanská iniciativa nespadá zjevně mimo rámec pravomocí Komise k předložení návrhu právního aktu Unie pro účely provedení Smluv v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. b) uvedeného nařízení.

(9)

Navrhovaná občanská iniciativa s názvem „Stop TTIP“ by proto měla být zaregistrována. Nicméně vyjádření podpory této navrhované občanské iniciativě by mělo být shromažďováno, pouze pokud cílem iniciativy budou návrhy nebo doporučení Komise pro právní akty jiné než rozhodnutí Rady nepodepsat dohodu CETA,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Navrhovaná občanská iniciativa s názvem „Stop TTIP“ je zaregistrována.

2. Vyjádření podpory této navrhované občanské iniciativě lze shromažďovat za předpokladu, že jejím cílem jsou návrhy nebo doporučení Komise pro právní akty jiné než rozhodnutí Rady nepodepsat Komplexní hospodářskou a obchodní dohodu mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé (CETA).

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 10. července 2017.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno organizátorům (členům občanského výboru) navrhované občanské iniciativy s názvem „Stop TTIP“, které jako kontaktní osoby zastupují pan Michael EFLER a [osobní údaje byly po konzultaci s organizátory odstraněny].

Ve Štrasburku dne 4. července 2017.

Za Komisi

Frans TIMMERMANS

první místopředseda

(1) Úř. věst. L 65, 11.3.2011, s. 1.

(2) Rozhodnutí Rady (EU) 2017/37 ze dne 28. října 2016 o podpisu Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé jménem Evropské unie (Úř. věst. L 11, 14.1.2017, s. 1).

12.7.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 179/18

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/1255

ze dne 11. července 2017

o vzoru pro popis národních systémů a postupů pro přijímání organizací za členy a partnery sítě EURES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 ze dne 13. dubna 2016 o Evropské síti služeb zaměstnanosti (EURES), přístupu pracovníků ke službám mobility a další integraci trhů práce a o změně nařízení (EU) č. 492/2011 a (EU) č. 1296/2013 (1), a zejména na čl. 11 odst. 8 uvedeného nařízení,

po konzultaci s výborem sítě EURES,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (EU) 2016/589 stanoví mimo jiné základní zásady a kritéria pro přijímání členů a partnerů sítě EURES.

(2)

V souladu s čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2016/589 by měl každý členský stát zavést nejpozději do dne 13. května 2018 systém pro přijímání organizací za členy nebo partnery sítě EURES, pro sledování jejich činností a dodržování příslušných právních předpisů při provádění uvedeného nařízení a v případě potřeby i pro zrušení jejich přijetí.

(3)

Organizace, kterým je v souladu s článkem 40 nařízení (EU) 2016/589 povolena účast jako členům a partnerům sítě EURES v průběhu přechodného období, by měly za účelem setrvání v síti EURES po uplynutí přechodného období podat příslušné žádosti, které budou v rámci těchto systémů pro přijímání vyřízeny.

(4)	Veřejné služby zaměstnanosti určené podle článku 10 nařízení (EU) 2016/589 nepodléhají systémům pro přijímání, ale měly by splnit povinnosti a kritéria stanovená ve zmíněném článku.

(5)

Podle čl. 11 odst. 6 a 7 nařízení (EU) 2016/589 mají členské státy prostřednictvím svých národních koordinačních úřadů informovat Evropský koordinační úřad o svých systémech pro přijímání, o schválených a odmítnutých žádostech nebo o zrušených přijetích a Evropský koordinační úřad by měl tyto informace předat ostatním národním koordinačním úřadům.

(6)	Systematická výměna informací a spolupráce mezi členskými státy může pomoci zvyšovat kvalitu navrhovaných národních systémů pro přijímání a jejich uplatňování.

(7)	Aby byla zajištěna otevřená výměna informací a vzájemné učení mezi členskými státy, je zapotřebí používat společný vzor pro popis národních systémů pro přijímání a zavést mechanismus pro výměnu informací.

(8)	Tento vzor může být případně nutné v průběhu času upravit tak, aby zohledňoval změny na trhu náborových služeb a další vývoj. Je proto důležité zavést model správy, který před přijetím změn vzoru zajistí příslušné konzultace a zapojení národních koordinačních úřadů,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět

Tímto rozhodnutím se stanoví vzor, který členské státy použijí k popisu svých systémů pro přijímání členů a partnerů sítě EURES v souladu s čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2016/589 (dále jen „národní systémy pro přijímání“), postupy pro úpravu vzoru a mechanismy pro sdílení informací o systémech pro přijímání s ostatními členskými státy.

Článek 2

Obecné zásady

1. Členské státy sdílejí informace o svých systémech pro přijímání podle společného vzoru uvedeného v článku 6 a tyto informace při každé změně aktualizují.

2. Pro účely systémů pro přijímání zajistí každý členský stát následující funkce:

a)	zpracování a posouzení žádostí o přijetí za člena či partnera sítě EURES;

b)	rozhodnutí o schválení nebo odmítnutí žádostí a o zrušení přijetí;

c)	vyřizování stížností v souvislosti s rozhodnutími uvedenými v písmeni b), rozhodování o nich a nabízení odpovídajících opravných prostředků;

d)	sledování, zda členové a partneři sítě EURES dodržují požadavky národního systému pro přijímání a povinnosti vyplývající z nařízení (EU) 2016/589.

3. Členské státy zajistí, aby byli žadatelé řádně informováni o tom, jak budou jejich žádosti vyřizovány, především pokud jde o výměnu informací s ostatními členskými státy ohledně rozhodnutí o přijetí, sledování a zrušení přijetí.

Článek 3

Úlohy a povinnosti národních koordinačních úřadů

Jak je stanoveno v čl. 11 odst. 6 nařízení (EU) 2016/589, národní koordinační úřady jsou v příslušném členském státě odpovědné za informování Evropského koordinačního úřadu o národním systému pro přijímání a jeho uplatňování, zejména prostřednictvím těchto činností:

a)	poskytují informace o národním systému pro přijímání, včetně všech uplatňovaných kritérií a požadavků, předložením vyplněného společného vzoru uvedeného v článku 6 a v případě potřeby tyto informace aktualizují;

b)	informují Evropský koordinační úřad o členech a partnerech sítě EURES přijatých v souladu s národním systémem pro přijímání;

c)	informují Evropský koordinační úřad o každém odmítnutí přijetí z důvodu nesplnění požadavků, zejména požadavků uvedených v bodě 1 oddílu 1 přílohy I nařízení (EU) 2016/589;

d)	informují Evropský koordinační úřad o každém zrušení přijetí členů a partnerů sítě EURES včetně uvedení důvodů vedoucích k tomuto rozhodnutí.

Článek 4

Úlohy a povinnosti Evropského koordinačního úřadu

1. Evropský koordinační úřad je odpovědný za podporu výměny informací o národních systémech pro přijímání a o jejich fungování mezi členskými státy, zejména prostřednictvím těchto činností:

vytváří a udržuje vyhrazenou sekci na portálu Extranet sítě EURES, která poskytuje národním koordinačním úřadům:

i)	vzor uvedený v článku 6 včetně veškerých souvisejících informací o tom, jak jej vyplnit a předkládat;

ii)

veškeré informace poskytované národními koordinačními úřady o systémech pro přijímání a jejich uplatňování v souladu s nařízením (EU) 2016/589 a tímto rozhodnutím, a to s ohledem na povinnost Evropského koordinačního úřadu předávat informace o žádosti dalším národním koordinačním úřadům v souladu s čl. 11 odst. 6 a 7 nařízení (EU) 2016/589;

iii)	prostor napomáhající spolupráci při výměně informací o zřízení a provozování národních systémů pro přijímání;

b)	poskytuje další nástroje, odbornou přípravu a podporu potřebné k usnadnění výměny informací a vzájemného učení o systémech pro přijímání;

c)	pravidelně informuje koordinační skupinu o fungování výměny informací a v případě potřeby navrhuje změny vzoru a postupů.

2. Evropský koordinační úřad zveřejňuje seznam členů a partnerů sítě EURES na portálu EURES po dohodě s jednotlivými národními koordinačními úřady.

Článek 5

Úlohy a povinnosti koordinační skupiny

1. Koordinační skupina pozorně sleduje provoz národních systémů pro přijímání a slouží jako fórum pro výměnu názorů a osvědčených postupů s cílem zlepšit jejich fungování.

2. Koordinační skupina jednou za rok přezkoumá uplatňování tohoto rozhodnutí, což bude jejím příspěvkem k vypracování zprávy o činnosti a následných hodnotících zpráv, které předkládá Komise v souladu s články 33 a 35 nařízení (EU) 2016/589.

3. Pokud je třeba přizpůsobit nebo upravit sekci Extranet uvedenou v čl. 4 odst. 1 písm. a) nebo jakékoliv informace či dokumentaci, které s ní souvisejí, musí tento postup Evropský koordinační úřad před přijetím nové verze konzultovat s koordinační skupinou v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2016/589.

Článek 6

Vzor

1. Národní koordinační úřady používají elektronickou verzi vzoru uvedeného v příloze pro popis národních systémů pro přijímání, uplatňovaná kritéria a požadavky a subjekty určené pro jejich provozování.

2. Vyplněný vzor je nutno předložit Evropskému koordinačnímu úřadu, jakmile je národní systém pro přijímání zaveden. Kdykoliv dojde ke změnám týkajícím se poskytovaných informací, musí národní koordinační úřad neprodleně vyplnit a předložit nový vzor s aktualizovanými informacemi.

Článek 7

Vstup v platnost

1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Do 1. prosince 2017 Evropský koordinační úřad zpřístupní národním koordinačním úřadům na portálu Extranet sítě EURES elektronickou verzi vzoru uvedeného v příloze, jakékoli jeho pozdější úpravy a všechny další důležité pokyny.

V Bruselu dne 11. července 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 107, 22.4.2016, s. 1.

PŘÍLOHA

Vzor, který národní koordinační úřady použijí pro poskytování informací o národních systémech a postupech pro přijímání organizací za členy a partnery sítě EURES

Elektronická verze tohoto vzoru a rovněž všechny jeho konsolidované, následně pozměněné verze budou národním koordinačním úřadům zpřístupněny na portálu sítě EURES.

I. PRÁVNÍ ZÁKLAD

Odkaz na vnitrostátní právní předpis(y)/pravidla/nařízení.

II. POSTUP PRO VÝBĚR ČLENŮ A PARTNERŮ SÍTĚ EURES

1. Způsob

Popište zvolený způsob výběru členů a partnerů sítě EURES:

i.	Výzva k vyjádření zájmu (otevřená nebo zaměřená na některé organizace. Pokud ano, na které organizace a proč?)

ii.	Veřejná zakázka

iii.	Pozvánky (pokud ano, kterým organizacím a proč?)

iv.	Jiná možnost

b.	Vysvětlete, jak je zajištěna informovanost (jsou například oznámení zveřejňována elektronicky?)

2. Zamezení střetu zájmů

Vysvětlete opatření, jejichž cílem je zabránit střetu zájmů podle čl. 2 odst. 2 tohoto rozhodnutí.

3. Organizace přijímacího postupu až do udělení přijetí

a.	Subjekt odpovědný za zpracování a posouzení žádostí

b.	Funkce subjektu

4. Postup udělování přijetí/informování třetích stran

a.	Subjekt odpovědný za rozhodnutí o schválení/odmítnutí přijetí na základě posouzení žádostí

b.	Funkce subjektu

c.	Doba, která uplyne od podání žádosti do informování žadatelů o schválení/zamítnutí žádosti

d.	Vysvětlete, jak jsou žadatelé informováni o schválení/zamítnutí jejich žádosti

e.	Vysvětlete, jak je prováděno zveřejnění vybraných členů a partnerů sítě EURES, aby byla zachována transparentnost

5. Dodržení řádného právního postupu

a.	Odpovědný subjekt

b.	Vysvětlete, jak jsou vyřizovány stížnosti související s přijímacím postupem

c.	Dostupné opravné prostředky po zamítnutí žádosti o přijetí

6. Období přijetí

Je přijetí časově omezeno? Pokud ano, na jakou dobu?

7. Postup opětovného přijetí

Vysvětlete postup a harmonogram

8. Poplatky spojené s podáním žádosti

Jsou žadatelům účtovány nějaké poplatky? Pokud ano, jak jsou stanoveny?

III. KRITÉRIA PRO PŘIJETÍ

1.	Uplatnění minimálních kritérií uvedených v příloze I nařízení (EU) 2016/589.

2.	Případná vnitrostátní kritéria a důvody, proč jsou nezbytná pro účely stanovené v čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/589.

IV. SLEDOVÁNÍ

1.	Odpovědný subjekt/odpovědné subjekty

2.	Způsob (na základě údajů, inspekce a audity, namátkové kontroly atd.)

3.	Četnost kontrol

4.	Vyřizování stížností týkajících se činnosti členů a partnerů sítě EURES

5.	Důsledky nedodržování požadavků systému pro přijímání a povinností stanovených nařízením (EU) 2016/589

V. POSTUP PRO ZRUŠENÍ PŘIJETÍ

1.	Odpovědný subjekt

2.	Funkce subjektu

3.	Vysvětlete postup a harmonogram vyřizování případů

4.	Dostupné opravné prostředky po zrušení přijetí

VI. KRITÉRIA PRO ZRUŠENÍ PŘIJETÍ

Uveďte vnitrostátní kritéria pro zrušení přijetí.

VII. SEZNAM ČLENŮ A PARTNERŮ SÍTĚ EURES

Seznam členů a partnerů sítě EURES bude připojen ke vzoru při předložení Evropskému koordinačnímu úřadu a bude průběžně aktualizován.

12.7.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 179/24

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/1256

ze dne 11. července 2017

o vzorech a postupech pro výměnu informací o národních pracovních programech sítě EURES na úrovni Unie

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

po konzultaci s výborem sítě EURES,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2016/589 vyzývá k zavedení účinného systému na úrovni Unie pro výměnu informací o nabídce a poptávce pracovních sil v rámci jednotlivých států, regionů a odvětví mezi Komisí a členskými státy, který by měl členským státům sloužit jako základ pro posílení praktické spolupráce v rámci sítě EURES.

(2)

Ustanovení čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) 2016/589 vyžaduje, aby členské státy shromažďovaly a analyzovaly informace členěné podle pohlaví o nedostatku a přebytku pracovních sil na vnitrostátních a odvětvových trzích práce, přičemž zvláštní pozornost je věnována skupinám osob s nejvíce ztíženým postavením na trhu práce a regionům nejvíce postiženým nezaměstnaností, a o činnostech sítě EURES na vnitrostátní a případně na přeshraniční úrovni.

(3)

Ustanovení čl. 31 odst. 1 nařízení (EU) 2016/589 vyžaduje, aby národní koordinační úřady vypracovaly národní pracovní programy pro činnosti sítě EURES v příslušném členském státě. Sdílení národních pracovních programů v rámci cyklu plánování programu mezi členskými státy by mělo národním koordinačním úřadům umožnit zaměřit se při využívání prostředků sítě EURES na vhodné aktivity a projekty, a směrovat tak rozvoj sítě v nástroj více orientovaný na výsledky, který reaguje na potřeby pracovníků a zaměstnavatelů v souladu s dynamikou trhů práce.

(4)	Výměny mezi národními koordinačními úřady a Evropským koordinačním úřadem týkající se informací o jejich příslušných pracovních programech a společné analýzy návrhů by zlepšily fungování sítě, zvýšily transparentnost a posílily možnosti spolupráce v rámci sítě.

(5)

Za účelem plnění článku 31 nařízení (EU) 2016/589 by měly národní koordinační úřady v rámci přípravy národního pracovního programu shromažďovat a analyzovat informace dostupné na vnitrostátní úrovni uvedené ve zmíněném ustanovení a jsou vyzývány, aby zohledňovaly všechny příslušné zprávy a dokumenty dostupné na úrovni Unie.

(6)

Podle čl. 31 odst. 2 nařízení (EU) 2016/589 by měly být národní pracovní programy připravované národními koordinačními úřady vypracovávány každoročně a měly by vymezit základní činnosti, které mají být v rámci sítě EURES uskutečněny, celkový objem lidských a finančních zdrojů přidělených na jejich provádění a opatření pro sledování a hodnocení plánovaných činností.

(7)

Evropská komise stanoví společný vzor národních pracovních programů, jehož struktura má zohledňovat celkový cíl nařízení (EU) 2016/589, aby bylo zajištěno, že všechny členské státy určí základní činnosti uskutečňované v rámci podpůrných služeb pro pracovníky i zaměstnavatele uvedených v článcích 21 až 28 nařízení (EU) 2016/589.

(8)

Měl by být stanoven společný harmonogram přípravy národních pracovních programů založený na zkušenostech získaných při spolupráci národních koordinačních úřadů v rámci společného plánování podle prováděcího rozhodnutí Komise 2012/733/EU (2) a umožňující dostatečnou flexibilitu vzhledem k různým vnitrostátním uspořádáním.

(9)

Měla by být využita veškerá možná součinnost opatření a postupů pro shromažďování a analýzu údajů v některých oblastech činnosti sítě EURES prováděných na vnitrostátní úrovni podle článku 32 nařízení (EU) 2016/589, zejména aby národní pracovní programy používaly ukazatele, které vycházejí ze stávajících postupů v rámci veřejných služeb zaměstnanosti a které jsou konzistentní a podporují proces shromažďování údajů uvedený v prováděcích aktech přijatých podle čl. 32 odst. 3 nařízení (EU) 2016/589.

(10)	Zaměstnanci z řad členů a partnerů sítě EURES by měli mít přístup k relevantním informacím z národních pracovních programů, aby tak mohli lépe přispívat k dosažení cílů sítě EURES stanovených v článku 6 nařízení (EU) 2016/589.

(11)

Informace o činnostech a výsledcích shromážděné v rámci národních pracovních programů mohou významným způsobem napomoci při přípravě zprávy o činnosti sítě EURES, kterou podle článku 33 nařízení (EU) 2016/589 Komise předkládá každé dva roky Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, a je proto nezbytné zjistit, které části pracovních programů lze k tomuto účelu zpřístupnit,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět

Tímto rozhodnutím se stanoví opatření nezbytná pro výměnu informací o plánování činností v rámci sítě EURES.

Za tímto účelem poskytuje národním koordinačním úřadům vzor pro přípravu národních pracovních programů podle čl. 31 odst. 2 nařízení (EU) 2016/589 a stanoví postupy pro výměnu informací týkajících se národních pracovních programů na úrovni Unie.

Článek 2

Organizace cyklu plánování programu

1. Každý národní koordinační úřad každoročně vypracuje národní pracovní program činností sítě EURES ve svém členském státě v souladu se vzorem obsaženým v příloze I.

2. Navrhované národní pracovní programy jsou zpřístupněny všem národním koordinačním úřadům, které mají možnost se informovat ohledně plánovaných činností a v souvislosti s těmito činnostmi navrhovat spolupráci a výměnu informací.

3. Zástupci sociálních partnerů na úrovni Unie, kteří se účastní koordinační skupiny, mají možnost se k navrhovaným národním pracovním programům vyjádřit.

4. Po uplynutí lhůty k podání připomínek jsou konečné verze národních pracovních programů zpřístupněny všem národním koordinačním úřadům.

5. Národní pracovní programy využívají v maximální míře ukazatele a cíle vztahující se k prováděcím aktům přijatým podle čl. 32 odst. 3 nařízení (EU) 2016/589.

6. Národní pracovní programy mohou používat jiné doplňkové ukazatele.

7. Národní koordinační úřady každoročně předkládají zprávu o provádění národních pracovních programů, v níž uvedou dosažené výsledky plánovaných činností.

Článek 3

Úlohy a povinnosti národních koordinačních úřadů

Národní koordinační úřady jsou v příslušném členském státě odpovědné za:

a)	shromažďování, analýzu a sdílení potřebných informací podle článku 30 nařízení (EU) 2016/589 za účelem přípravy návrhu národního pracovního programu;

b)	vypracování návrhu národního pracovního programu podle vzoru v příloze I;

c)	dodržování lhůt stanovených v příloze II pro předkládání navrhovaných národních pracovních programů;

d)	zpřístupnění navrhovaného národního pracovního programu na síti pomocí prostředků poskytovaných Evropským koordinačním úřadem;

e)	účast na společném přezkumu navrhovaných národních pracovních programů s cílem tyto programy dovést do konečné podoby a zlepšit praktickou spolupráci při poskytování podpůrných služeb pracovníkům a zaměstnavatelům;

f)	dokončení národního pracovního programu na základě společného přezkumu;

g)	v případě potřeby aktualizování národního pracovního programu a zpřístupnění těchto změn na síti pomocí prostředků poskytovaných Evropským koordinačním úřadem;

h)	podávání zpráv o provádění činností stanovených v národním pracovním programu v souladu se lhůtami stanovenými v příloze II.

Článek 4

Úlohy a povinnosti Evropského koordinačního úřadu

Evropský koordinační úřad odpovídá za podporu výměny informací mezi členskými státy o národních pracovních programech a při provádění společného přezkumu, a to zejména:

a)	sdílením informací, které jsou relevantní dle článku 30 nařízení (EU) 2016/589 a které jsou dostupné na úrovni Unie, s národními koordinačními úřady, aby jim pomohl s přípravou jejich návrhů národních pracovních programů;

vývojem a údržbou nástroje na portálu Extranet sítě EURES, který národním koordinačním úřadům zpřístupňuje vzor uvedený v článku 7 a veškeré související informace o tom, jak jej vyplnit a předložit, a poskytuje národním koordinačním úřadům příležitost vzájemně přezkoumat navrhované národní pracovní programy a vyjádřit se k nim;

c)	dohlížením na dodržování lhůt stanovených v příloze II pro předkládání navrhovaných národních pracovních programů, společný přezkum a podávání zpráv o provádění národních pracovních programů;

d)	poskytováním dalších nástrojů, školení a podpory potřebných k usnadnění výměny informací a vzájemného učení v cyklu plánování programu;

e)	zpřístupněním příslušných prvků cyklu plánování programu na síti EURES prostřednictvím vyhrazené sekce na portálu Extranet sítě EURES s cílem zvýšit transparentnost a zlepšit vzájemné učení;

f)	poskytováním podpory národním koordinačním úřadům, aby byl zajištěn soulad mezi uplatňováním článků 31 a 32 nařízení (EU) 2016/589;

g)	pravidelným informováním koordinační skupiny o fungování cyklu plánování programu a v případě potřeby navrhováním úprav vzoru a postupů.

Článek 5

Úlohy a povinnosti členů a partnerů sítě EURES

Členové a partneři sítě EURES přispívají k cyklu plánování programu sítě EURES těmito způsoby:

a)	poskytují údaje o svých dostupných finančních a lidských zdrojích a plánovaných činnostech, které budou zahrnuty do národního pracovního programu;

b)	provádějí příslušné činnosti národního pracovního programu;

c)	poskytují údaje o provádění svých činností, které budou zahrnuty do národní zprávy o činnosti.

Článek 6

Úlohy a povinnosti koordinační skupiny

1. Koordinační skupina pozorně sleduje uplatňování článku 31 nařízení (EU) 2016/589 a slouží jako fórum pro výměnu názorů a osvědčených postupů s cílem zlepšit fungování cyklu plánování programu sítě EURES.

2. Koordinační skupina jednou za rok přezkoumá uplatňování tohoto rozhodnutí, což bude příspěvkem koordinační skupiny sítě EURES k vypracování zprávy o činnosti a následné hodnotící zprávy, které předkládá Komise v souladu s články 33 a 35 nařízení (EU) 2016/589.

3. Koordinační skupina rozhoduje, které prvky národních pracovních programů a národních zpráv o činnosti jsou důležité pro všechny zaměstnance sítě EURES, a proto by měly být zpřístupněny na portálu Extranet sítě EURES, aby bylo zajištěno řádné provádění cyklu plánování programu EURES a dosažení cílů sítě EURES stanovené v článku 6 nařízení (EU) 2016/589.

4. Koordinační skupina rozhoduje, které informace vyplývající z cyklu plánování programu sítě EURES jsou důležité a mohou být použity k vypracování zpráv o činnosti sítě EURES podle článku 33 nařízení (EU) 2016/589.

Článek 7

Vzor

1. Národní koordinační úřady použijí pro vypracování svých národních pracovních programů elektronickou verzi vzoru obsaženého v příloze I.

2. Národní koordinační úřady mohou zahrnout do jednotlivých částí vzoru obsaženého v příloze I tolik činností, kolik uznají za vhodné.

3. Pokud je třeba přizpůsobit nebo upravit nástroj uvedený v čl. 4 písm. b) či jakékoli informace či dokumentaci, které s ním souvisí, musí tento postup Evropský koordinační úřad před přijetím nové verze konzultovat s koordinační skupinou v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2016/589.

Článek 8

Postup

1. Národní koordinační úřady dodržují při přípravě národních pracovních programů harmonogram uvedený v příloze II.

2. Po skončení přijímací fáze mohou být národní pracovní programy nebo jejich části zpřístupněny síti EURES na portálu Extranet sítě EURES.

Článek 9

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 11. července 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 107, 22.4.2016, s. 1.

(2) Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/733/EU ze dne 26. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011, pokud jde o vyřizování nabídek volných pracovních míst a žádostí o zaměstnání a opětovné zřízení sítě EURES (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 21).

PŘÍLOHA I

VZOR PRO VYPRACOVÁNÍ ROČNÍCH PRACOVNÍCH PROGRAMŮ NÁRODNÍMI KOORDINAČNÍMI ÚŘADY

Elektronická verze tohoto vzoru a rovněž všechny jeho konsolidované, následně upravené verze budou národním koordinačním úřadům přístupné na portálu sítě EURES.

Níže uvedený výčet činnosti v rámci jednotlivých částí vzoru je orientační, nikoliv úplný.

1. SHRNUTÍ

Stručný přehled priorit a hlavních činností pracovního programu pro referenční období.

2. OBECNÉ PODPŮRNÉ SLUŽBY

2.1. Podpůrné služby pro pracovníky

Přehled činností, které podporují pracovníky, jako například:

—	činnosti zaměřené na zprostředkování zaměstnání a umísťování (včetně pomoci se sepsáním žádostí o zaměstnání a životopisů),

—	pořádání náborových akcí,

—	poskytování obecných informací a poradenství,

—	poskytování konkrétních informací a poradenství (např. o pracovních a životních podmínkách v zemi určení),

—	případně jiné činnosti.

2.2. Podpůrné služby pro zaměstnavatele

Přehled činností, které podporují zaměstnavatele, včetně zvláštní podpory pro malé a střední podniky, jako například:

—	činnosti na podporu zprostředkování zaměstnání a umísťování (včetně pomoci při sestavování požadavků na uchazeče o zaměstnání a oznámení o volných pracovních místech),

—	pořádání náborových akcí,

—	poskytování obecných informací a poradenství,

—	poskytování informací o zvláštních pravidlech týkajících se náboru z jiného členského státu a o faktorech, které mohou tento nábor usnadnit,

—	případně jiné činnosti.

3. ZVLÁŠTNÍ PODPŮRNÉ ČINNOSTI

3.1. Podpora učňovské přípravy a stáží

3.2. Podpůrné služby v příhraničních regionech

Přehled činností, které podporují příhraniční pracovníky a zaměstnavatele na trhu práce v příhraničních oblastech a jež mohou zahrnovat:

—	činnosti na podporu zprostředkování zaměstnání a umísťování,

—	poskytování informací týkajících se specifické situace příhraničních pracovníků a zaměstnavatelů,

—	vytvoření jediného kontaktního místa poskytujícího podporu příhraničním pracovníkům a zaměstnavatelům,

—	případně jiné činnosti.

3.3. Pomoc po přijetí pracovníka

Přehled činností prováděných za účelem zajištění lepší integrace mobilního pracovníka do jeho nového zaměstnání, jako například:

—	činnosti zaměřené na zvýšení obecné informovanosti/povědomí zaměstnavatelů o integraci přijatých pracovníků,

—	informace o dostupných vzdělávacích činnostech, které jsou důležité pro integraci pracovníků (např. jazykové vzdělávání),

—	případně jiné činnosti.

3.4. Další činnosti a podpora dalších programů

Informace o účasti ve zvláštních programech mobility pracovníků, které jsou finančně podporovány z rozpočtu EU nebo z vnitrostátních zdrojů, o účasti na dvoustranných nebo mnohostranných projektech zaměřených na mobilitu pracovníků a o jakékoli další činnosti, která nespadá do výše uvedených kategorií.

4. ZDROJE A SPRÁVA

4.1. Lidské zdroje

Odhadovaný celkový počet zaměstnanců pracujících na plný pracovní úvazek pro síť EURES (národní koordinační úřad, členové a partneři sítě EURES).

4.2. Finanční prostředky

Odhadované přidělení finančních prostředků v eurech dostupné pro tyto členské organizace s členěním podle zdroje: vnitrostátní zdroje, rozpočet EU (připadá-li v úvahu) a další (připadají-li v úvahu).

4.3. IT/Infrastruktura

Infrastruktura a nástroje IT určené pro činnost sítě EURES, jakož i přístup k dalším nástrojům sdíleným s členy sítě EURES (např. obecná infrastruktura sítě veřejných služeb zaměstnanosti) a s partnery.

4.4. Správa

Přehled činností, které podporují fungování vnitrostátní sítě, jako například:

—	činnosti zaměřené na zvýšení informovanosti o vnitrostátní síti,

—	interoperabilita a spolupráce mezi národním koordinačním úřadem a členy a partnery sítě EURES v rámci vnitrostátní sítě,

—	zavádění nových inovativních přístupů k poskytování služeb,

—	spolupráce s dalšími aktéry, jako jsou sociální partneři, jiné sítě, poradenské služby pro volbu profesní dráhy, obchodní komory, orgány odpovědné za sociální zabezpečení a daně atd.

4.5. Odborná příprava

Informace o odborné přípravě (včetně předběžné přípravy) na celostátní, regionální a místní úrovni a případně i veškeré další vzdělávací aktivity podporující zvyšování dovedností a znalostí v rámci sítě.

4.6. Komunikace

Seznam zvláštních aktivit vyplývajících z národních komunikačních plánů a/nebo komunikační strategie sítě EURES a případně další důležité činnosti zaměřené na zlepšení komunikace a zvyšování povědomí, které mají být prováděny v referenčním období a které mají význam pro podpůrné služby uvedené v oddílech 2 a 3 výše.

4.7. Sledování a hodnocení činností

Seznam nástrojů používaných k měření výstupů a výsledků činnosti sítě EURES na vnitrostátní úrovni.

PŘÍLOHA II

HARMONOGRAM PŘÍPRAVY ROČNÍHO NÁRODNÍHO PRACOVNÍHO PROGRAMU

1. FÁZE PŘÍPRAVY

Národní koordinační úřady zajistí, aby byly shromažďovány, analyzovány a sdíleny informace o nedostatku a přebytku pracovních sil na vnitrostátních a odvětvových trzích práce, přičemž zvláštní pozornost je věnována skupinám osob s nejvíce ztíženým postavením na trhu práce a regionům nejvíce postiženým nezaměstnaností, a rovněž jsou zohledňovány údaje o tocích a vzorcích mobility.

2. FÁZE VYPRACOVÁNÍ NÁVRHU

Národní koordinační úřady vypracují do 31. října roku N – 1 první verzi národního pracovního programu na základě informací shromážděných v průběhu fáze přípravy. Tyto návrhy jsou k dispozici ve vyhrazené sekci portálu Extranet sítě EURES.

3. FÁZE SPOLEČNÉHO PŘEZKUMU

Národní koordinační úřady společně přezkoumají navrhované roční národní pracovní programy do 31. prosince roku N – 1.

4. FÁZE PŘIJÍMÁNÍ

Národní koordinační úřady dokončí národní pracovní programy, v nichž zohlední připomínky obdržené během fáze společného přezkumu, do 31. ledna roku N.

5. FÁZE PROVÁDĚNÍ

Provádění ročních národních pracovních programů od ledna do prosince roku N.

6. FÁZE PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Národní koordinační úřady shromažďují informace o výsledcích a podávají zprávy o provádění národních pracovních programů do 31. března roku N + 1.

12.7.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 179/32

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/1257

ze dne 11. července 2017

o požadovaných technických normách a formátech jednotného systému, který umožní přiřazování nabídek volných pracovních míst k žádostem o zaměstnání a životopisům na portálu EURES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (EU) 2016/589 stanoví mimo jiné zásady a pravidla pro spolupráci mezi Komisí a členskými státy v oblasti sdílení příslušných dostupných údajů o volných pracovních místech, žádostech o zaměstnání a životopisech.

(2)	Článek 17 nařízení (EU) 2016/589 stanoví zřízení jednotného systému za účelem propojení volných pracovních míst s žádostmi o zaměstnání a životopisy předkládanými členskými státy na portálu EURES.

(3)	Aby bylo možné jednotný systém zřídit a umožnit efektivní vyhledávání a přiřazování poskytovaných údajů, je nezbytné pro vyměňované údaje používat společné normy a formáty.

(4)	Tyto normy a formáty by měly v maximální možné míře vycházet ze zavedených odvětvových či vládních norem používaných veřejnými službami zaměstnanosti a dalšími subjekty na trhu práce a měly by být přijaty po řádné konzultaci s členskými státy.

(5)	Normy a formáty může být zapotřebí v průběhu času upravovat, aby zohledňovaly technologické či funkční změny. Je proto důležité zavést model správy, který před přijetím norem a formátů zajistí řádné konzultace s členskými státy a jejich zapojení.

(6)

Pro usnadnění práce národních koordinačních úřadů při organizaci koordinovaného předávání informací portálu EURES, pro zabezpečení fungování mechanismu výměny údajů a zajištění dobré vnitřní a technické kvality informací je nutné určit a stanovit některé obecné zásady pro zavedení a provozování systému a rovněž úlohy a povinnosti zúčastněných stran.

(7)	Tyto obecné zásady by měly vysvětlit a vyjasnit práva a povinnosti původců a držitelů údajů a způsob, jakým je v celém systému předávání údajů zajištěna ochrana osobních údajů.

(8)

K zajištění efektivního přiřazování volných pracovních míst, včetně pracovních míst pro osoby v učňovské přípravě a stážisty, k žádostem o zaměstnání a životopisům na portálu EURES s ohledem na cíle nařízení (EU) 2016/589 je důležité, aby členové a partneři sítě EURES zpřístupňovali co nejvíce odpovídajících volných pracovních míst, žádostí o zaměstnání a životopisů, jež mají k dispozici, a to transparentním způsobem.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím týkající se zpracování osobních údajů by měla být prováděna v souladu s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů, zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (2) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (3) a rovněž v souladu s jejich vnitrostátními prováděcími opatřeními. Zvláštní pozornost je nutno věnovat dodržování zásad účelového omezení, minimalizace údajů, omezení uložení, integrity a důvěrnosti.

(10)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru sítě EURES,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět, oblast působnosti a definice

Toto rozhodnutí stanoví technické normy a formáty, které mají být používány pro jednotný systém umožňující propojení volných pracovních míst s žádostmi o zaměstnání a životopisy od členů sítě EURES nebo případně partnerů sítě EURES na portálu EURES a metody a postupy, podle nichž budou dohodnuty další technické a funkční definice.

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí tyto definice:

a)	„žádostí o zaměstnání“ se rozumí dokument nebo soubor dokumentů, které žadatel předává zaměstnavateli nebo službě zaměstnanosti v rámci procesu informování zaměstnavatele o dostupnosti žadatele a jeho přání být zaměstnán na určitém pracovním místě či pozici;

b)	„životopisem“ se rozumí dokument, který popisuje profil osoby, konkrétně souhrn odborných zkušeností a dosažené vzdělání, společně s dalšími relevantními informacemi o úspěších, dovednostech, schopnostech, kvalifikaci a zájmech dané osoby;

c)	„profilem uchazeče o zaměstnání“ se rozumí standardní datový formát pro vyřízení životopisů a žádostí o zaměstnání pracovníků, jak je stanoveno v tomto rozhodnutí;

„původcem údajů“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která původně vytvořila soubor údajů, který je zpřístupněn na portálu EURES. Zaměstnavatelé, kteří zveřejnili nabídku volného pracovního místa, a pracovníci, kteří si vytvořili a rozhodli se zveřejnit svůj profil uchazeče o zaměstnání u člena sítě EURES, nebo případně partnera sítě EURES, a kteří udělili nezbytný souhlas k tomu, aby byly informace předány na portál EURES, jsou považováni za původce údajů;

e)	„držitelem údajů sítě EURES“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba oprávněná rozhodovat, kdo by měl mít přístup k údajům. Držitelem údajů sítě EURES může být původce údajů nebo jiná osoba, která je k tomuto účelu zmocněna původcem údajů či jedná jeho jménem;

„koncovým uživatelem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která získává a používá údaje o volných pracovních místech a profilech uchazečů o zaměstnání shromážděné na portálu EURES v souladu s tímto rozhodnutím za účelem nalezení volných pracovních míst, o něž by se mohla ucházet, nebo za účelem nalezení uchazečů, aby jim nabídla pracovní příležitosti;

g)	„jednotným systémem“ se rozumí definice údajů a funkční specifikace pro předávání údajů a postupy stanovené v tomto rozhodnutí za účelem umožnění přiřazování volných pracovních míst k životopisům;

h)	„technickou infrastrukturou“ se rozumí kombinovaný soubor hardwaru, softwaru, sítí a dalších zařízení potřebných pro vývoj, testování, poskytování, sledování, řízení nebo podporu příslušných služeb IT nezbytných pro používání jednotného systému;

„jediným koordinovaným kanálem“ se rozumí služba, která je zřízena mezi spojovacím bodem portálu EURES a spojovacím bodem v členském státě, umožňující předávání údajů od národních členů sítě EURES, a případně partnerů sítě EURES, na portál EURES podle jednotného systému a s použitím příslušné technické infrastruktury.

Článek 2

Obecné zásady pro předávání a výměnu údajů

1. Každý členský stát vytvoří a spravuje jediný koordinovaný kanál pro předávání informací o volných pracovních místech a profilech uchazečů o zaměstnání od národních členů sítě EURES, a případně partnerů sítě EURES, na portál EURES.

2. Za tímto účelem každý členský stát zavede technickou infrastrukturu připojenou k portálu EURES, ke které se členové sítě EURES, a případně partneři sítě EURES, mohou připojit a jejímž prostřednictvím mohou předávat své údaje.

3. Evropský koordinační úřad provozuje portál EURES a poskytuje související IT služby pro příjem a zpracování údajů předaných pomocí infrastruktury uvedené v odstavci 1.

4. Evropský koordinační úřad údaje zpřístupní k vyhledávání a přiřazování nejen koncovými uživateli přímo na portálu EURES, ale také přes rozhraní aplikace umožňující členům sítě EURES, a případně partnerům sítě EURES, aby informace zpřístupnili ve svých příslušných systémech svým zaměstnancům a uživatelům svých portálů pro hledání zaměstnání a služeb.

5. Všechny potřebné definice, normy, specifikace a postupy budou podrobně popsány v dokumentech, které musí být schváleny národními koordinačními úřady prostřednictvím struktury správy stanovené v tomto rozhodnutí a zpřístupněné všem zúčastněným stranám ve vyhrazené sekci na portálu Extranet sítě EURES.

Článek 3

Obecné zásady pro obsah a kvalitu údajů

1. Údaje předávané na portál EURES v souladu s nařízením (EU) 2016/589 a tímto rozhodnutím jsou indexovány, uloženy a zpřístupněny výhradně pro účely vyhledávání a přiřazování jednotlivých údajů během doby platnosti stanovené původcem údajů či držitelem údajů sítě EURES. Údaje, které byly anonymizovány, mohou být uloženy a zpřístupněny také třetím stranám pro výzkumné a statistické účely, a to i po uplynutí doby platnosti.

2. Předávání údajů na portál EURES nezasahuje do práv původců údajů či držitelů údajů sítě EURES k těmto údajům, a to v souladu s právními a správními předpisy a dohodami platnými během celého procesu předávání od původce údajů na portál sítě EURES.

3. Osobní údaje předané a uložené na portálu EURES mohou být zpřístupněny pouze v rozsahu odsouhlaseném původcem údajů. Mohou být zpřístupněny pouze členům a partnerům sítě EURES nebo koncovým uživatelům, kteří se zaregistrovali na portálu EURES nebo jimž člen či partner sítě EURES umožnil přístup k údajům prostřednictvím rozhraní aplikace uvedených v čl. 2 odst. 4 za předpokladu, že tito koncoví uživatelé odsouhlasili podmínky, které plně odpovídají souhlasu a povolením uděleným původci údajů.

4. Zaměstnavatelé mohou práva k údajům obsaženým v nabídce volného pracovního místa, s výjimkou jakýchkoli osobních informací v ní uvedených, přímo či nepřímo postoupit nebo se jich vzdát. Pracovník si zachová práva ke svým osobním údajům a může kdykoli odvolat svůj souhlas se zveřejněním svých údajů, mazat, upravovat či jinak zpracovávat části údajů nebo všechny údaje předané na portál EURES. Totéž platí v případě zaměstnavatelů u jakýchkoli osobních údajů obsažených v nabídce volných pracovních míst.

5. Je povinností národních koordinačních úřadů a členů sítě EURES, a případně partnerů sítě EURES, zajistit, aby všechny údaje, které jsou jejich prostřednictvím předávány na portál EURES, byly v souladu s nařízením (EU) 2016/589, tímto rozhodnutím a všemi ostatními platnými právními předpisy, zejména s ohledem na ochranu osobních údajů, aby byli původci údajů nebo držitelé údajů sítě EURES informováni o tom, jak budou jejich údaje použity a zpracovány, a aby byly získány všechny potřebné souhlasy a povolení. Původ údajů a jejich případné úpravy, jakož i udělený souhlas, musejí být dohledatelné během celého procesu předávání od původce na portál EURES.

6. Evropský koordinační úřad je „správcem“ ve smyslu nařízení (ES) č. 45/2001 v souvislosti s osobními údaji uloženými na portálu EURES. Je podle uvedeného nařízení odpovědný za zpracování osobních údajů, včetně procesu anonymizace uvedeného v odstavci 1, a za technická i organizační opatření nezbytná k zajištění dostatečné bezpečnosti, důvěrnosti a integrity dotčených údajů.

7. Koordinační skupina vypracuje a dohodne společné minimální požadavky na prohlášení o ochraně osobních údajů, podmínky a zásady, jež mají být uplatňovány Evropským koordinačním úřadem, národními koordinačními úřady, členy sítě EURES a případně partnery sítě EURES, aby byly splněny požadavky na informovaný souhlas původců údajů nebo držitelů údajů sítě EURES stanovené nařízením (EU) 2016/589 a zajištěny jednotné podmínky pro přístup k údajům.

Článek 4

Úlohy a povinnosti národních koordinačních úřadů

Národní koordinační úřady jsou v příslušném členském státě odpovědné za organizaci koordinovaného a bezpečného předávání informací o volných pracovních místech a profilech uchazečů o zaměstnání na portál EURES, a zejména odpovídají za tyto činnosti:

a)	dohlížejí na zřízení a údržbu technické infrastruktury potřebné k zajištění předávání příslušných údajů od členů sítě EURES, a případně partnerů sítě EURES, na portál EURES prostřednictvím jediného koordinovaného kanálu;

b)	povolují všem členům sítě EURES, a případně partnerům sítě EURES, aby se připojili a předávali údaje prostřednictvím tohoto jediného koordinovaného kanálu;

c)	zajišťují průběžný dohled nad připojením k portálu EURES a k zúčastněným členům a partnerům sítě EURES a jsou schopny jednat rychle, aby bylo možné řešit jakýkoli technický či jiný problém, který se může v souvislosti s připojením nebo předáváním údajů vyskytnout;

d)	zajišťují, aby se veškeré činnosti související s výměnou a předáváním údajů prováděly v naprostém souladu s nařízením (EU) 2016/589 a obecnými zásadami stanovenými v tomto rozhodnutí, a zasáhnou, kdykoli tomu tak není;

e)	zajišťují, aby u všech předávaných údajů byly dodrženy dohodnuté formáty a normy, jak stanoví nařízení (EU) 2016/589 a toto rozhodnutí;

f)	zajišťují zavedení opatření, díky nimž budou původci údajů plně informováni a seznámeni s tím, jakým způsobem budou jejich údaje použity a zpracovávány;

g)	poskytují a pravidelně aktualizují informace o opatřeních a systémech zavedených pro zajištění kvality, bezpečnosti, integrity, důvěrnosti a sledovatelnosti údajů, včetně ochrany osobních údajů;

h)	účastní se výměny informací a spolupráce stanovené v čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) 2016/589;

i)	pravidelně informují Evropský koordinační úřad o politikách týkajících se vyloučení volných pracovních míst nebo kategorií volných pracovních míst v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2016/589;

j)	informují o zřízení jediného kontaktního místa uvedeného v článku 9.

Článek 5

Úlohy a povinnosti Evropského koordinačního úřadu

Evropský koordinační úřad odpovídá při plnění svých povinností za podporu sítě EURES, pokud jde o koordinované předávání informací o volných pracovních místech a profilech uchazečů o zaměstnání na portál EURES, zejména prostřednictvím těchto činností:

a)	zřizuje a udržuje technickou infrastrukturu potřebnou pro příjem údajů od členských států prostřednictvím jediného koordinovaného kanálu;

b)	provozuje a dále rozvíjí portál EURES a související systémy IT s cílem poskytovat služby pro vyhledávání a přiřazování jak v síti EURES, tak koncovým uživatelům pomocí samoobsluhy na portálu EURES;

zřizuje a udržuje technickou infrastrukturu potřebnou k tomu, aby měli členové sítě EURES, případně partneři sítě EURES, přístup k nabídce volných pracovních míst a profilům uchazečů o zaměstnání na portálu EURES a mohli je zpřístupnit pro vyhledávání svým zaměstnancům a uživatelům jejich portálů pro hledání zaměstnání;

d)	zajišťuje, aby se veškeré činnosti související s výměnou a předáváním údajů prováděly v naprostém souladu s nařízením (EU) 2016/589 a obecnými zásadami stanovenými v tomto rozhodnutí, a zasáhne, kdykoli tomu tak není;

e)	poskytuje a pravidelně aktualizuje informace o opatřeních a systémech zavedených pro zajištění kvality, bezpečnosti, integrity, důvěrnosti a sledovatelnosti údajů, včetně ochrany osobních údajů;

f)	poskytuje vyhrazenou sekci na portálu Extranet sítě EURES a rovněž další nástroje a podporu nezbytné k tomu, aby si národní koordinační kanceláře a členové a partneři sítě EURES vyměňovali informace a vyřizovali stížnosti efektivním způsobem podle ustanovení zmíněného nařízení a tohoto rozhodnutí;

g)	připravuje, aktualizuje a zpřístupňuje na portálu Extranet sítě EURES veškerou potřebnou technickou a jinou dokumentaci potřebnou pro fungování předávání a výměny údajů, zejména dokumenty uvedené v článku 8.

Článek 6

Úlohy a povinnosti členů a partnerů sítě EURES

1. Všichni členové EURES a ti partneři EURES, kteří se zavázali plnit úkoly přispívající k rozšiřování nabídky volných pracovních míst a/nebo profilů uchazečů o zaměstnání, se podílejí prostřednictvím technické infrastruktury zřízené v souladu s tímto rozhodnutím na koordinovaném a bezpečném předávání informací o volných pracovních místech a profilech uchazečů o zaměstnání na portál EURES, jak je uvedeno v čl. 12 odst. 3 a čl. 17 odst. 1 nařízení (EU) 2016/589, zejména těmito činnostmi:

a)	zřizují technickou infrastrukturu potřebnou pro připojení k jedinému koordinovanému kanálu ve svém příslušném státě;

b)	průběžně tato připojení sledují a jsou schopni jednat rychle, aby bylo možné řešit jakýkoli technický či jiný problém, který se může v souvislosti s připojením nebo předáváním údajů vyskytnout;

c)	zajišťují, aby se veškeré činnosti související s výměnou a předáváním údajů prováděly v naprostém souladu s nařízením (EU) 2016/589 a obecnými zásadami stanovenými v tomto rozhodnutí, a zasáhnou, kdykoli tomu tak není;

d)	zajišťují, aby u všech předávaných údajů byly dodrženy dohodnuté formáty a normy, jak stanoví nařízení (EU) 2016/589 a toto rozhodnutí;

e)	zajišťují, aby byli původci údajů plně informováni a seznámeni s tím, jakým způsobem budou jejich údaje použity a zpracovávány;

f)	poskytují a pravidelně aktualizují informace o opatřeních a systémech zavedených pro zajištění kvality, bezpečnosti, integrity, důvěrnosti a sledovatelnosti údajů, včetně ochrany osobních údajů;

g)	jasným a transparentním způsobem informují národní koordinační úřad o provádění politik týkajících se vyloučení všech volných pracovních míst zpřístupněných veřejnosti z předávání údajů podle článku 17 nařízení (EU) 2016/589;

h)	poskytují kontaktní službu za účelem usnadnění koordinace národním koordinačním úřadem na vnitrostátní úrovni. Fungování kontaktní služby lze zajistit pomocí asistenční služby (helpdesku) nebo podobné služby.

2. S cílem zajistit, aby jejich zaměstnanci pracující se sítí EURES a koncoví uživatelé portálů pro hledání zaměstnání, které spravují, měli snadný přístup k vyhledávání volných pracovních míst a profilů uchazečů o zaměstnání na portálu EURES a mohli provádět jejich přiřazování, mohou členové a partneři sítě EURES připojit své systémy k technické infrastruktuře poskytované k tomuto účelu Evropským koordinačním úřadem a tuto infrastrukturu využívat.

Článek 7

Úlohy a povinnosti koordinační skupiny

1. Koordinační skupina podporuje dobré fungování jednotného systému a organizaci koordinovaného a bezpečného předávání informací o volných pracovních místech a profilech uchazečů o zaměstnání na portál EURES a neustále přispívá k jeho zlepšování. Koordinační skupina pozorně sleduje provoz a slouží jako fórum pro výměnu názorů a osvědčených postupů s cílem zlepšit fungování jednotného systému.

2. Koordinační skupina provede jednou za rok přezkum uplatňování tohoto rozhodnutí, jenž bude příspěvkem členských států k vypracování zprávy o činnosti a následných hodnotících zpráv, které předkládá Komise v souladu s články 33 a 35 nařízení (EU) 2016/589.

3. Přijetí specifikací jediného koordinovaného kanálu sítě EURES uvedených v článku 8 a jakékoli jejich změny musí odsouhlasit koordinační skupina postupem stanoveným v článku 9.

4. Koordinační skupina může zřídit zvláštní odborné skupiny, které budou poskytovat podporu, pomoc a poradenství při plnění jejích úkolů.

Článek 8

Technické a funkční definice a specifikace pro výměnu údajů

1. V souladu s postupy stanovenými v článku 9 musí Evropský koordinační úřad přijmout „specifikace jediného koordinovaného kanálu sítě EURES“, které zahrnují:

„specifikaci formátů a norem sítě EURES“ popisující formát údajů, definice údajů, normy, které mají být použity, a pravidla pro ověřování, která je nutno dodržovat při předávání informací o volných pracovních místech či profilech uchazečů o zaměstnání na portál EURES prostřednictvím jednotného systému;

b)	„specifikace funkční výměny zpráv sítě EURES“ popisující technickou infrastrukturu, která musí být poskytnuta, a specifikace výměny, které je nutno zavést pro zajištění výměny údajů;

c)	„příručka procesu interoperability sítě EURES“ popisující procesy, opatření a intervence nezbytné pro provoz jediného koordinovaného kanálu, pro řízení změn a zajištění kvality, bezpečnosti, sledovatelnosti a ochrany údajů, včetně ochrany osobních údajů

2. „Specifikace jediného koordinovaného kanálu sítě EURES“ a veškeré jejich aktualizace či úpravy budou přístupné na síti EURES ve zvláštní sekci na portálu Extranet sítě EURES.

Článek 9

Správa

1. Všechny členské státy určí prostřednictvím příslušných národních koordinačních úřadů jediné kontaktní místo, na které lze směřovat všechny požadavky, dotazy a sdělení ohledně provádění ustanovení týkajících se služeb IT v souladu s nařízením (EU) 2016/589 a uplatňováním tohoto rozhodnutí. Podrobné údaje o tomto kontaktním místu sdělí Evropskému koordinačnímu úřadu.

2. Za účelem hladkého fungování jednotného systému pro výměnu údajů, portálu EURES a souvisejících služeb IT organizuje Evropský koordinační úřad pravidelná setkání s jedinými kontaktními místy uvedenými v odstavci 1 a zajistí účinné prostředky komunikace mezi nimi. Skupina jediných kontaktních míst může být koordinační skupinou pověřena přípravou konzultací nebo může být vyzvána, aby poskytla pokyny či poradenství v oblasti technických a IT otázek v souladu s nařízením (EU) 2016/589.

3. Před přijetím a jakýmikoli pozdějšími změnami „specifikací jediného koordinovaného kanálu sítě EURES“ Evropským koordinačním úřadem proběhne formální konzultace s koordinační skupinou v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2016/589. Těmto konzultacím budou případně předcházet konzultace na technické úrovni v rámci sítě EURES a s dalšími příslušnými vnitrostátními a mezinárodními odborníky, například se subjekty, které se podílejí na vývoji formátů a norem.

Článek 10

Vstup v platnost

1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Evropský koordinační úřad zveřejní první verzi „specifikací jediného koordinovaného kanálu sítě EURES“ a všechny další příslušné seznamy a pokyny na portálu Extranet sítě EURES do 1. prosince 2017.

V Bruselu dne 11. července 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 107, 22.4.2016, s. 1.

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31) a od 25. května 2018 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

12.7.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 179/39

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2017/1258

ze dne 5. července 2017

o přenesení pravomoci přijímat rozhodnutí o předání důvěrných statistických informací Jednotnému výboru pro řešení krizí (ECB/2017/22)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 12.1 tohoto statutu,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (1), a zejména na čl. 8 odst. 4a uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 8 odst. 4a první věty nařízení (ES) č. 2533/98 může Evropský systém centrálních bank (ESCB) předávat důvěrné statistické informace orgánům nebo subjektům členských států a Unie, které jsou odpovědné za dohled nad finančními institucemi, trhy a infrastrukturami nebo za stabilitu finančního systému v souladu s unijními nebo vnitrostátními právními předpisy, jakož i Evropskému mechanismu stability pouze v rozsahu a na úrovni podrobnosti, jež jsou nezbytné pro plnění jejich příslušných úkolů. Jednotný výbor pro řešení krizí je považován za takový orgán nebo subjekt.

(2)

Podle čl. 8 odst. 4a druhé věty nařízení (ES) č. 2533/98 jsou orgány nebo subjekty, které důvěrné statistické informace obdrží, povinny přijmout veškerá nezbytná normativní, správní, technická a organizační opatření k zajištění fyzické a logické ochrany důvěrných statistických informací. Rada guvernérů dospěla k závěru, že Jednotný výbor pro řešení krizí tato opatření přijal.

(3)

V zájmu usnadnění rozhodovacího procesu v souvislosti s přijímáním rozhodnutí o předání důvěrných statistických informací Jednotnému výboru pro řešení krizí je nezbytné přijmout rozhodnutí o přenesení pravomoci. V souladu s článkem 12.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky může Rada guvernérů rozhodnutím přenést určité pravomoci na Výkonnou radu. V souladu s obecnými zásadami týkajícími se přenesení pravomocí, jak byly formulovány a potvrzeny Soudním dvorem Evropské unie, by mělo být přenesení rozhodovacích pravomocí omezené, přiměřené a mělo by se zakládat na stanovených kritériích. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí, která mají být přijímána, jsou spíše technické než politické povahy, mohou být tato kritéria poměrně všeobecná.

(4)	Nejsou-li kritéria pro přijetí rozhodnutí v přenesené pravomoci uvedená v tomto rozhodnutí o přenesení pravomoci splněna, měla by rozhodnutí o předání důvěrných statistických informací Jednotnému výboru pro řešení krizí přijmout Rada guvernérů na návrh Výkonné rady.

(5)	Vzhledem k výrazně zvýšenému objemu žádostí Jednotného výboru pro řešení krizí o předání důvěrných statistických informací by toto rozhodnutí mělo být přijato co nejdříve a vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí tyto definice:

1)	„důvěrnými statistickými informacemi“ se rozumějí důvěrné statistické informace ve smyslu čl. 1 bodu 12 nařízení (ES) č. 2533/98;

2)	„rozhodnutím v přenesené pravomoci“ se rozumí rozhodnutí přijaté na základě přenesení pravomocí Radou guvernérů podle tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Předávání důvěrných statistických informací Jednotnému výboru pro řešení krizí

1. Rada guvernérů tímto přenáší na Výkonnou radu pravomoc přijímat rozhodnutí o předání důvěrných statistických informací Jednotnému výboru pro řešení krizí.

2. Rozhodnutí o předání důvěrných statistických informací Jednotnému výboru pro řešení krizí lze přijmout prostřednictvím rozhodnutí v přenesené pravomoci, jen pokud jsou splněna kritéria pro přijetí rozhodnutí v přenesené pravomoci stanovená v článku 3.

Článek 3

Kritéria pro přijetí rozhodnutí v přenesené pravomoci o předání důvěrných statistických informací Jednotnému výboru pro řešení krizí

1. Rozhodnutí o předání důvěrných statistických informací Jednotnému výboru pro řešení krizí lze přijmout prostřednictvím rozhodnutí v přenesené pravomoci, jen pokud jsou tyto informace ve smyslu čl. 8 odst. 4a nařízení (ES) č. 2533/98 nezbytné pro plnění úkolů Jednotného výboru pro řešení krizí. Důvěrné statistické informace, které mají být Jednotnému výboru pro řešení krizí předány, musí být přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k těmto úkolům.

2. Rozhodnutí o předání důvěrných statistických informací Jednotnému výboru pro řešení krizí lze přijmout prostřednictvím rozhodnutí v přenesené pravomoci, jen pokud

Jednotný výbor pro řešení krizí tyto informace potřebuje k provedení testu veřejného zájmu za účelem posouzení, zda a jaký by měla opatření k řešení krize dopad na protistrany z hlediska finanční stability, jakož i za účelem posouzení finančního propojení s jinými finančními institucemi a protistranami;

b)	předáním těchto informací není ohroženo plnění úkolů ESCB.

Článek 4

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 5. července 2017.

Prezident ECB

Mario DRAGHI

(1) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 179

České vydání	Právní předpisy	Ročník 60 12. července 2017

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2017/1249 ze dne 16. června 2017 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Norským královstvím o doplňkových pravidlech týkajících se nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz jako součásti Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020 jménem Unie	1
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise (EU) 2017/1250 ze dne 11. července 2017, kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008, pokud jde o odstranění aromatické látky 4,5-epoxydec-2(trans)-enal ze seznamu Unie ( 1 )	3
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1251 ze dne 11. července 2017, kterým se po dvousté sedmdesáté prvé mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s organizacemi ISIL (Dá'iš) a Al-Kajdá	6
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/1252 ze dne 11. července 2017, na podporu posílení chemické bezpečnosti a chemického zabezpečení na Ukrajině v souladu s prováděním rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1540 (2004) o nešíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů	8
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/1253 ze dne 11. července 2017, kterým se mění rozhodnutí 2012/392/SZBP o misi Evropské unie SBOP v Nigeru (EUCAP Sahel Niger)	15
	*	Rozhodnutí Komise (EU) 2017/1254 ze dne 4. července 2017 o navrhované občanské iniciativě s názvem Stop TTIP (oznámeno pod číslem C(2017) 4725)	16
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1255 ze dne 11. července 2017 o vzoru pro popis národních systémů a postupů pro přijímání organizací za členy a partnery sítě EURES ( 1 )	18
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1256 ze dne 11. července 2017 o vzorech a postupech pro výměnu informací o národních pracovních programech sítě EURES na úrovni Unie ( 1 )	24
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1257 ze dne 11. července 2017 o požadovaných technických normách a formátech jednotného systému, který umožní přiřazování nabídek volných pracovních míst k žádostem o zaměstnání a životopisům na portálu EURES ( 1 )	32
	*	Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2017/1258 ze dne 5. července 2017 o přenesení pravomoci přijímat rozhodnutí o předání důvěrných statistických informací Jednotnému výboru pro řešení krizí (ECB/2017/22)	39