2.6.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 142/1

Dohoda mezi Evropskou unií a Seychelskou republikou o přístupu rybářských plavidel plujících pod vlajkou Seychel do vod a k mořským biologickým zdrojům ostrova Mayotte spadajících do jurisdikce Evropské unie – informace o vstupu v platnost

Evropská unie a Seychelská republika podepsaly dne 20. května 2014 v Bruselu dohodu o přístupu rybářských plavidel plujících pod vlajkou Seychel do vod a k mořským biologickým zdrojům ostrova Mayotte spadajících do jurisdikce Evropské unie.

Evropská unie dne 10. února 2015 oznámila, že dokončila vnitřní postupy nezbytné pro vstup dohody v platnost. Seychelská republika oznámila ze své strany tutéž skutečnost dne 18. května 2017.

V souladu se svým článkem 19 tudíž tato dohoda vstoupila v platnost dne 18. května 2017.

2.6.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 142/2

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2017/938

ze dne 23. září 2013

o podpisu Minamatské úmluvy o rtuti jménem Evropské unie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 ve spojení s čl. 218 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rtuť a její sloučeniny jsou vysoce toxické pro zdraví lidí, zvířat a rostlin. V Unii podléhají rtuť a její sloučeniny opatřením na ochranu lidského zdraví a životního prostředí.

(2)	Řídící rada Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) požádala v roce 2009 výkonného ředitele UNEP, aby svolal mezivládní vyjednávací výbor s mandátem připravit celosvětově právně závazný nástroj o rtuti a s cílem dokončit tuto přípravu před 27. pravidelným zasedáním Řídící rady v roce 2013.

(3)

V prosinci 2010 pověřila Rada Komisi, aby se jménem Unie zúčastnila jednání o celosvětově právně závazném nástroji o rtuti, pokud jde o záležitosti, které spadají do pravomoci Unie a pro které Unie přijala pravidla, v souladu s postupem stanoveným ve směrnicích pro jednání, které jsou obsaženy v dodatku k uvedenému pověření.

(4)	Vyjednávání bylo úspěšně dokončeno na pátém zasedání mezivládního vyjednávacího výboru, které se konalo v Ženevě ve dnech 13.–18. ledna 2013.

(5)	Unie hrála v tomto vyjednávání klíčovou úlohu a aktivně se podílela na výsledku, který je v souladu se směrnicemi pro jednání, jež Komise obdržela.

(6)	Rada na svém 3 233. zasedání dne 21. března 2013 výsledek vyjednávání přivítala.

(7)	Celosvětově právně závazný nástroj o rtuti bude pod názvem Minamatská úmluva o rtuti otevřen k podpisu na diplomatické konferenci, která se bude konat od 7. do 11. října 2013 ve městě Kumamoto v Japonsku.

(8)	Minamatská úmluva o rtuti by proto měla být podepsána,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Podpis Minamatské úmluvy o rtuti jménem Unie se schvaluje s výhradou jejího uzavření. (1)

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat úmluvu jménem Unie.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 23. září 2013.

Za Radu

předseda

V. JUKNA

(1) Znění úmluvy bude zveřejněno současně s rozhodnutím o jejím uzavření.

2.6.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 142/4

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2017/939

ze dne 11. května 2017

o uzavření Minamatské úmluvy o rtuti jménem Evropské unie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) druhým pododstavcem této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu, (1)

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	V souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2017/938 ze dne 23. září 2013 (2) byla dne 10. října 2013 jménem Unie podepsána Minamatská úmluva o rtuti (dále jen „úmluva“), s výhradou jejího pozdějšího uzavření.

(2)	Úmluva byla přijata v Kunamotu dne 10. října 2013. Úmluva poskytuje rámec pro regulaci a omezení použití rtuti a sloučenin rtuti a emisí a úniků rtuti a sloučenin rtuti do ovzduší, vody a půdy způsobených lidskou činností, jehož cílem je chránit lidské zdraví a životní prostředí.

(3)	Rtuť je látka, která se šíří přes hranice. Na ochranu osob a životního prostředí v Unii je proto třeba kromě domácích opatření přijmout i opatření na celosvětové úrovni.

(4)	Sedmý akční program pro životní prostředí (3) stanoví dlouhodobý cíl, kterým je netoxické životní prostředí, a za tímto účelem uvádí, že do roku 2020 je nutno dosáhnout minimalizace významných nepříznivých účinků chemických látek na lidské zdraví a životní prostředí.

(5)	Strategie Společenství týkající se rtuti z roku 2005, ve znění přezkumu z roku 2010, usiluje o snížení emisí rtuti, o omezení nabídky rtuti a poptávky po ní, o ochranu před vystavením účinkům rtuti a o podporu mezinárodních akcí týkajících se rtuti.

(6)

Rada znovu potvrzuje svůj závazek, vyjádřený v jejích závěrech ze dne 14. března 2011, ochraňovat lidské zdraví a životní prostředí před uvolňováním rtuti a jejích sloučenin minimalizací, a pokud je to možné, konečnou eliminací globálního antropogenního uvolňování rtuti do ovzduší, vody a půdy. Úmluva k dosažení těchto cílů přispívá.

(7)	V souladu s čl. 30 odst. 3 úmluvy by Unie měla ve své listině o schválení vymezit oblast své působnosti v otázkách, na něž se úmluva vztahuje.

(8)	Úmluva by měla být schválena,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Minamatská úmluva o rtuti se schvaluje jménem Evropské unie.

Prohlášení o působnosti vyžadované čl. 30 odst. 3 úmluvy se rovněž schvaluje.

Znění úmluvy a prohlášení o působnosti je připojeno k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady jmenuje osobu nebo osoby zmocněné uložit jménem Unie listinu o schválení podle čl. 30 odst. 1 úmluvy a prohlášení o působnosti.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 11. května 2017.

Za Radu

předseda

R. GALDES

(1) Souhlas ze dne 27. dubna 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(2) Rozhodnutí Rady (EU) 2017/938 ze dne 23. září 2013 o podpisu Minamatské úmluvy o rtuti jménem Evropské unie (viz strana 2 v tomto čísle Úředního věstníku).

(3) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171).

PŘEKLAD

PŘÍLOHA

MINAMATSKÁ ÚMLUVA O RTUTI

Smluvní strany této úmluvy,

uznávajíce, že rtuť je chemická látka vzbuzující celosvětové obavy vzhledem k jejímu dálkovému přenosu v ovzduší, k jejímu přetrvávání v životním prostředí, jakmile je do něj člověkem zanesena, k její schopnosti hromadit se v ekosystémech a k jejím závažným negativním dopadům na lidské zdraví a životní prostředí,

připomínajíce si rozhodnutí 25/5 z 20. února 2009 Řídící rady Programu Organizace spojených národů pro životní prostředí k zahájení mezinárodních kroků vedoucích k nakládání se rtutí účelným, účinným a uceleným způsobem,

připomínajíce si odstavec 221 závěrečného dokumentu konference Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji „Budoucnost, kterou chceme“, který vyzval k úspěšnému výsledku vyjednávání o globálním, právně závazném nástroji ke rtuti zaměřeném na rizika pro lidské zdraví a životní prostředí,

připomínajíce si opětovné potvrzení principů Deklarace o životním prostředí a rozvoji z Ria, které učinila konference Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji, které mimo jiné zahrnují společné, avšak rozdílné odpovědnosti, a uznávajíce příslušné podmínky a schopnosti států a nutnost globální akce,

vědomy si obav o zdraví, zejména v rozvojových zemích, které vyvolává expozice rtuti u zranitelných populací, zvláště pak žen, dětí a tím i budoucích generací,

zaznamenávajíce zvláštní zranitelnost arktických ekosystémů a původních společenství z důvodu biomagnifikace rtuti a kontaminace tradičních potravin a obecněji majíce obavu o původní společenství s ohledem na účinky rtuti,

uznávajíce důkladnou lekci z nemoci minamata, zejména závažné zdravotní a environmentální dopady způsobené znečištěním rtutí, a potřebu zajistit správné nakládání se rtutí a zabránit v budoucnu takovým událostem,

zdůrazňujíce důležitost finanční, odborné a technické podpory a podpory v budování kapacit, zejména pro rozvojové země a země s přechodnou ekonomikou, aby se posílily národní schopnosti pro nakládání se rtutí a aby se podpořilo účinné plnění této úmluvy,

uznávajíce také činnost Světové zdravotnické organizace v ochraně lidského zdraví s ohledem na rtuť a role souvisejících mnohostranných environmentálních smluv, zvláště Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování a Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu,

uznávajíce, že tato úmluva a ostatní mezinárodní dohody v oblasti životního prostředí a obchodu se vzájemně podporují,

zdůrazňujíce, že nic v této úmluvě nezamýšlí ovlivnit práva a povinnosti kterékoliv smluvní strany vyplývající z jakékoliv stávající mezinárodní dohody,

srozuměny, že výše uvedený odstavec není zamýšlen k vytvoření hierarchie mezi touto úmluvou a dalšími mezinárodními nástroji,

zaznamenávajíce, že nic v této úmluvě nebrání smluvní straně, aby přijala dodatečná vnitrostátní opatření v souladu s ustanoveními této úmluvy za účelem ochrany lidského zdraví a životního prostředí před expozicí rtuti v souladu s dalšími závazky této smluvní strany plynoucími z platného mezinárodního práva,

se dohodly takto:

Článek 1

Cíl

Cílem této úmluvy je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před emisemi a úniky rtuti a sloučenin rtuti způsobenými lidskou činností.

Článek 2

Definice

Pro účely této úmluvy:

a)	„neprůmyslová těžba zlata a těžba zlata v malém měřítku“ znamená těžbu zlata prováděnou jednotlivými těžaři nebo malými společnostmi s omezenými kapitálovými investicemi a výrobou;

„nejlepší dostupné techniky“ znamenají techniky, které jsou nejúčinnější k zamezení, a pokud to není proveditelné, ke snížení emisí a úniků rtuti do ovzduší, vody a půdy a celkově ke snížení dopadu těchto emisí a úniků na životní prostředí, při zohlednění ekonomických a technických podmínek pro určitou smluvní stranu nebo určité zařízení na území této smluvní strany. V této souvislosti:

„nejlepší“ znamená nejúčinnější při dosažení vysoké obecné úrovně ochrany životního prostředí jako celku;

„dostupné“ techniky znamenají, s ohledem na určitou smluvní stranu a určité zařízení na území této smluvní strany, takové techniky, které byly vyvinuty v rozsahu umožňujícím zavedení v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek, při zahrnutí nákladů a přínosů, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou tyto techniky používány nebo vyvíjeny na území této smluvní strany, pokud jsou provozovateli zařízení dle této smluvní strany dostupné, a

„techniky“ znamenají použité technologie, výrobní postupy a způsoby, na jejichž základě jsou zařízení navrhována, budována, udržována, provozována a odstavována;

c)	„nejlepší environmentální postupy“ znamenají využití nejvhodnější kombinace kontrolních opatření a strategií pro životní prostředí;

d)	„rtuť“ znamená elementární rtuť (Hg(0), číslo CAS 7439-97-6);

e)	„sloučenina rtuti“ znamená jakoukoli látku skládající se z atomů rtuti a jednoho nebo více atomů jiného chemického prvku, která může být rozložena na odlišné složky pouze chemickými reakcemi;

f)	„výrobek s přidanou rtutí“ znamená výrobek nebo složku výrobku, který(á) obsahuje rtuť nebo sloučeninu rtuti, která byla záměrně přidána;

g)	„smluvní strana“ znamená stát nebo organizaci regionální hospodářské integrace, který/á souhlasil/a se závazky této úmluvy a pro který/ou je úmluva platná;

h)	„přítomné a hlasující smluvní strany“ znamenají smluvní strany přítomné a odevzdávající hlas pro nebo proti na zasedání smluvních stran;

i)	„primární těžba rtuti“ znamená těžbu, v níž je základní hledanou surovinou rtuť;

„organizace regionální hospodářské integrace“ znamená organizaci tvořenou svrchovanými státy dané oblasti, na niž její členské státy převedly své pravomoci vzhledem k záležitostem upraveným touto úmluvou a která je plně oprávněna v souladu s jejími vnitřními postupy podepsat, ratifikovat, přijmout, schválit tuto úmluvu nebo k ní přistoupit, a

k)	„povolené použití“ znamená jakékoli použití rtuti nebo sloučenin rtuti smluvní stranou v souladu s touto úmluvou, včetně, avšak nikoliv pouze, použití v souladu s články 3, 4, 5, 6 a 7.

Článek 3

Zdroje nabídky rtuti a obchod se rtutí

1. Pro účely tohoto článku:

a)	odkazy na „rtuť“ zahrnují směsi rtuti s jinými látkami, včetně slitin rtuti, s obsahem rtuti nejméně 95 hmotnostních procent a

b)	„sloučeniny rtuti“ jsou chlorid rtuťný (známý také jako kalomel), oxid rtuťnatý, síran rtuťnatý, dusičnan rtuťnatý, cinabarit (rumělka) a sulfid rtuťnatý.

2. Ustanovení tohoto článku se nevztahují na:

a)	množství rtuti nebo sloučenin rtuti, které se použijí pro laboratorní výzkum nebo jako referenční standard, nebo

b)	přirozeně se vyskytující stopová množství rtuti nebo sloučenin rtuti přítomná v takových výrobcích jako nertuťové kovy, rudy nebo minerální produkty, včetně uhlí, nebo výrobcích odvozených z těchto surovin, a na nezamýšlená stopová množství v chemických výrobcích nebo

c)	výrobky s přidanou rtutí.

3. Žádná smluvní strana nepovolí primární těžbu rtuti, která neprobíhala na jejím území k datu vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu.

4. Každá smluvní strana povolí pouze primární těžbu rtuti, která se prováděla na jejím území k datu vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu, na dobu maximálně 15 let po tomto datu. V tomto období se takto vytěžená rtuť použije pouze pro výrobu výrobků s přidanou rtutí v souladu s článkem 4, ve výrobních procesech v souladu s článkem 5 nebo se odstraní v souladu s článkem 11 za použití postupů, které nevedou ke znovuzískání, recyklaci, odběru, přímému opětovnému použití nebo alternativním použitím.

5. Každá smluvní strana:

a)	bude usilovat o identifikaci jednotlivých zásob rtuti nebo sloučenin rtuti přesahujících 50 tun a zdrojů nabídky rtuti vytvářejících zásoby přesahující 10 tun ročně, jež se nacházejí na jejím území;

přijme opatření k zajištění, aby tam, kde smluvní strana rozhodne, že je k dispozici přebytečná rtuť z odstavených zařízení pro výrobu chloru a alkalických hydroxidů, byla tato rtuť odstraněna v souladu s pokyny pro environmentálně šetrné nakládání podle čl. 11 odst. 3 písm. a) pomocí postupů, které nevedou ke znovuzískání, recyklaci, odběru, přímému opětovnému použití nebo alternativním použitím.

6. Žádná smluvní strana nepovolí vývoz rtuti kromě:

vývozu do smluvní strany, která poskytla vyvážející smluvní straně písemný souhlas, a to pouze pro účely:

i)	povoleného použití pro dovážející smluvní stranu dle této úmluvy nebo

ii)	environmentálně šetrného prozatímního uložení podle článku 10 nebo

vývozu do státu, jenž není smluvní stranou, který poskytl vyvážející smluvní straně písemný souhlas, včetně potvrzení o tom, že:

i)	tento stát, jenž není smluvní stranou, má zavedena opatření k zajištění ochrany lidského zdraví a životního prostředí a k zajištění jeho dodržování ustanovení článků 10 a 11 a

ii)	tato rtuť bude použita pouze pro povolené použití pro smluvní stranu dle této úmluvy nebo pro environmentálně šetrné prozatímní uložení podle článku 10.

7. Vyvážející smluvní strana se může spolehnout na obecné oznámení pro sekretariát od dovážející smluvní strany nebo státu, který není smluvní stranou, jako na písemný souhlas požadovaný podle odstavce 6. Takové obecné oznámení stanoví veškerá pravidla a podmínky, za nichž dovážející smluvní strana nebo stát, jenž není smluvní stranou, poskytne svůj souhlas. Oznámení může být kdykoliv vzato zpět touto smluvní stranou nebo státem, jenž není smluvní stranou. Sekretariát vede veřejný registr všech těchto oznámení.

8. Žádná smluvní strana nepovolí dovoz rtuti ze státu, jenž není smluvní stranou a jemuž poskytne svůj písemný souhlas, pokud tento stát, jenž není smluvní stranou, nepředložil potvrzení, že rtuť není ze zdrojů uvedených jako nepovolené podle odstavce 3 nebo odst. 5 písm. b).

9. Smluvní strana, která poskytne obecné oznámení souhlasu podle odstavce 7, se může rozhodnout nepoužít odstavec 8, pokud dodrží všeobecná omezení vývozu rtuti a má na vnitrostátní úrovni zavedena opatření zajišťující, že se s dovezenou rtutí nakládá environmentálně šetrným způsobem. Tato smluvní strana poskytne oznámení o tomto rozhodnutí sekretariátu, včetně informace popisující její vývozní omezení a vnitrostátní regulační opatření, jakož i informace o množství a státech původu rtuti dovezené ze států, které nejsou smluvními stranami. Sekretariát vede veřejný registr všech těchto oznámení. Výbor pro plnění a dodržování přezkoumá a vyhodnotí jakékoliv takové oznámení a doprovodné informace v souladu s článkem 15 a může, dle potřeby, vydat doporučení pro konferenci smluvních stran.

10. Postup uvedený v odstavci 9 lze použít do ukončení druhého zasedání konference smluvních stran. Poté přestane být použitelný, pokud konference smluvních stran nerozhodne jinak prostou většinou smluvních stran přítomných a hlasujících, s výjimkou pro tu smluvní stranu, která poskytla oznámení podle odstavce 9 před koncem druhého zasedání konference smluvních stran.

11. Každá smluvní strana zahrne do svých zpráv předkládaných podle článku 21 informaci potvrzující, že požadavky tohoto článku byly splněny.

12. Konference smluvních stran na svém prvním zasedání stanoví další zásady k tomuto článku, zejména s ohledem na odst. 5 písm. a) a odstavce 6 a 8 a vypracuje a přijme požadovaný obsah potvrzení uváděného v odst. 6 písm. b) a v odstavci 8.

13. Konference smluvních stran vyhodnotí, zda obchodování s určitými sloučeninami rtuti porušuje cíl této úmluvy, a zváží, zda by se na určité sloučeniny rtuti, po jejich zařazení do dodatečné přílohy přijaté v souladu s článkem 27, měly vztahovat odstavce 6 a 8.

Článek 4

Výrobky s přidanou rtutí

1. Žádná smluvní strana nepovolí, přijetím příslušných opatření, výrobu, dovoz nebo vývoz výrobků s přidanou rtutí uvedených v části I přílohy A po termínu ukončení uvedeném pro tyto výrobky, kromě případů, kdy je vyloučení uvedeno v příloze A nebo smluvní strana zaregistrovala výjimku podle článku 6.

2. Smluvní strana může, alternativně k odstavci 1, oznámit v okamžiku ratifikace nebo při vstupu změny přílohy A v platnost pro tuto smluvní stranu, že zavede odlišná opatření nebo strategie zaměřené na výrobky zařazené do části I přílohy A. Smluvní strana může tuto možnost zvolit, pouze pokud dokáže prokázat, že již snížila na nejnižší úroveň výrobu, dovoz a vývoz velké většiny výrobků zařazených do části I přílohy A a zavedla opatření nebo strategie ke snížení použití rtuti v dalších výrobcích nezařazených do části I přílohy A v okamžiku, kdy oznamuje sekretariátu své rozhodnutí využít této možnosti. Kromě toho, smluvní strana využívající tuto možnost:

a)	při nejbližší příležitosti podá zprávu konferenci smluvních stran popisující zavedená opatření nebo strategie, včetně vyčíslení dosažených snížení;

b)	plní opatření nebo strategie ke snížení použití rtuti ve všech výrobcích uvedených v části I přílohy A, pro něž ještě nebylo dosaženo nejnižších hodnot;

c)	zváží dodatečná opatření k dosažení dalších snížení a

d)	není způsobilá požadovat výjimky podle článku 6 pro jakoukoliv kategorii výrobků, pro něž je zvolena tato možnost.

Nejpozději pět let po datu vstupu úmluvy v platnost konference smluvních stran přezkoumá jako součást přezkumu podle odstavce 8 pokrok a účinnost opatření přijatých podle tohoto odstavce.

3. Každá smluvní strana přijme opatření pro výrobky s přidanou rtutí uvedené v části II přílohy A v souladu s opatřeními tam uvedenými.

4. Sekretariát na základě informací poskytnutých smluvními stranami shromažďuje a uchovává informace o výrobcích s přidanou rtutí a jejich alternativách a tyto informace zveřejní. Sekretariát rovněž zveřejní jakékoliv další příslušné informace předložené smluvními stranami.

5. Každá smluvní strana přijme opatření zabraňující zařazení výrobků s přidanou rtutí do složených výrobků, jejichž výroba, dovoz a vývoz nejsou povoleny tímto článkem.

6. Žádná smluvní strana nebude doporučovat výrobu a uvádění na trh výrobků s přidanou rtutí nezahrnutých do kteréhokoliv známého použití výrobků s přidanou rtutí před datem vstupu této úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu, kromě případu, kdy hodnocení rizik a přínosů výrobku prokáže přínosy pro životní prostředí a lidské zdraví. Smluvní strana poskytne sekretariátu, v případě potřeby, informace o každém takovém výrobku, včetně informací o rizicích a přínosech výrobku pro lidské zdraví a životní prostředí. Sekretariát tyto informace zveřejní.

7. Jakákoliv smluvní strana může předložit sekretariátu návrh na zařazení výrobku s přidanou rtutí do přílohy A, který bude obsahovat informace o dostupnosti, technické a ekonomické proveditelnosti a rizicích pro životní prostředí a zdraví a přínosech bezrtuťových alternativ tohoto výrobku, s přihlédnutím k informacím podle odstavce 4.

8. Nejpozději pět let po datu vstupu úmluvy v platnost konference smluvních stran přezkoumá přílohu A a může zvážit změny této přílohy v souladu s článkem 27.

9. Při přezkumu přílohy A podle odstavce 8 konference smluvních stran zohlední alespoň:

a)	jakýkoliv návrh předložený podle odstavce 7;

b)	informace předložené podle odstavce 4 a

c)	dostupnost bezrtuťových alternativ pro smluvní strany, které jsou technicky a ekonomicky proveditelné, při zohlednění rizik a přínosů pro životní prostředí a lidské zdraví.

Článek 5

Výrobní procesy, v nichž se používá rtuť nebo sloučeniny rtuti

1. Pro potřeby tohoto článku a přílohy B výrobní procesy, v nichž se používá rtuť nebo sloučeniny rtuti, nezahrnují procesy používající výrobky s přidanou rtutí, procesy pro výrobu výrobků s přidanou rtutí nebo procesy zpracovávající odpad obsahující rtuť.

2. Přijetím odpovídajících opatření žádná smluvní strana nepovolí použití rtuti nebo sloučenin rtuti ve výrobních procesech uvedených v části I přílohy B po termínu ukončení uvedeném v této příloze pro jednotlivé procesy, kromě případů, kdy tato smluvní strana zaregistrovala výjimku podle článku 6.

3. Každá smluvní strana učiní opatření k omezení použití rtuti nebo sloučenin rtuti v procesech uvedených v části II přílohy B v souladu s opatřeními tam uvedenými.

4. Sekretariát na základě informací poskytnutých smluvními stranami shromažďuje a uchovává informace o procesech, které používají rtuť nebo sloučeniny rtuti a jejich alternativy, a tyto informace zveřejní. Další příslušné informace mohou být smluvními stranami rovněž předloženy a sekretariát je zveřejní.

5. Každá smluvní strana s jedním nebo více zařízeními, které používají rtuť nebo sloučeniny rtuti ve výrobních procesech uvedených v příloze B:

a)	přijme opatření zaměřená na emise a úniky rtuti nebo sloučenin rtuti z těchto zařízení;

b)	zařadí do svých zpráv předkládaných podle článku 21 informace o opatřeních učiněných podle tohoto odstavce a

bude usilovat o identifikaci zařízení na svém území, které používají rtuť nebo sloučeniny rtuti zařazené v příloze B, a do tří let po datu vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu předloží sekretariátu informace o počtu a typu těchto zařízení a odhadovaném ročním množství rtuti nebo sloučenin rtuti použitém v těchto zařízeních. Sekretariát tyto informace zveřejní.

6. Žádná smluvní strana nepovolí použití rtuti nebo sloučenin rtuti v zařízení, které neexistovalo před datem vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu, používajícím výrobní procesy uvedené v příloze B. Žádné výjimky se na tato zařízení nevztahují.

7. Žádná smluvní strana nebude doporučovat stavbu jakéhokoliv zařízení využívajícího jakýkoliv další výrobní proces, v němž se rtuť nebo sloučeniny rtuti záměrně používají, který neexistoval před datem vstupu úmluvy v platnost, kromě případů, u nichž smluvní strana na konferenci smluvních stran uspokojivě a názorně prokáže, že výrobní proces poskytuje významné přínosy pro životní prostředí a zdraví a že neexistují žádné technicky a ekonomicky proveditelné alternativy bez rtuti poskytující takové přínosy.

8. Smluvní strany se vybízejí k výměně informací o vývoji příslušných nových technologií, ekonomicky a technicky proveditelných alternativách, které nepoužívají rtuť, a o možných opatřeních a postupech pro omezení, a kde je to možné, odstranění použití rtuti a sloučenin rtuti a emisí a úniků rtuti a sloučenin rtuti z výrobních procesů uvedených v příloze B.

9. Jakákoliv smluvní strana může podat návrh na změnu přílohy B k zařazení výrobního procesu používajícího rtuť nebo sloučeniny rtuti. Návrh bude obsahovat informace o dostupnosti, technické a ekonomické proveditelnosti a rizicích pro životní prostředí a zdraví a přínosech bezrtuťových alternativ tohoto procesu.

10. Nejpozději pět let po datu vstupu úmluvy v platnost konference smluvních stran přezkoumá přílohu B a může zvážit změny této přílohy v souladu s článkem 27.

11. V jakémkoliv přezkumu přílohy B podle odstavce 10 konference smluvních stran vezme v úvahu alespoň:

a)	jakýkoliv návrh předložený podle odstavce 9;

b)	informaci dostupnou podle odstavce 4 a

c)	dostupnost bezrtuťových alternativ pro smluvní strany, které jsou technicky a ekonomicky proveditelné při zohlednění rizik a přínosů pro životní prostředí a zdraví.

Článek 6

Výjimky dostupné smluvní straně na vyžádání

1. Kterýkoliv stát nebo organizace regionální hospodářské integrace může zaregistrovat jednu nebo více výjimek z termínů ukončení uvedených v příloze A a v příloze B, níže uváděné jako „výjimka“, na základě písemného oznámení sekretariátu:

a)	když se stává smluvní stranou této úmluvy nebo

b)	když je jakýkoliv výrobek s přidanou rtutí přidán změnou přílohy A nebo jakýkoliv výrobní proces, v němž se používá rtuť, je přidán změnou přílohy B, ne však později než k datu vstupu této změny v platnost pro tuto smluvní stranu.

Každá taková registrace se doplní prohlášením, které vysvětluje potřebu výjimky pro tuto smluvní stranu.

2. Výjimka může být zaregistrována buď pro kategorii uvedenou v příloze A nebo B, nebo pro podkategorii označenou kterýmkoliv státem nebo organizací regionální hospodářské integrace.

3. Každá smluvní strana, která využívá jednu nebo více výjimek, bude uvedena v registru. Sekretariát zřídí, vede tento registr a zveřejní jej.

4. Registr obsahuje:

a)	seznam smluvních stran, které mají jednu nebo více výjimek;

b)	výjimku nebo výjimky zaregistrované každou smluvní stranou a

c)	datum ukončení platnosti každé výjimky.

5. Pokud není uvedeno smluvní stranou v registru kratší období, všechny výjimky podle odstavce 1 ukončí svou platnost pět let po příslušném termínu ukončení uvedeném v příloze A nebo B.

6. Na požádání některé smluvní strany může konference smluvních stran rozhodnout o prodloužení výjimky o pět let, pokud smluvní strana nepožádá o kratší období. Konference smluvních stran při tomto rozhodování vezme náležitě v úvahu:

a)	zprávu smluvní strany odůvodňující potřebu prodloužení výjimky a nastiňující uskutečněné a plánované činnosti k odstranění potřeby výjimky v co nejkratší možné době;

b)	dostupné informace, včetně informací o dostupnosti alternativních výrobků neobsahujících rtuť a výrobních procesů bez použití rtuti nebo spotřebovávajících méně rtuti, než je povoleno v rámci výjimky, a

c)	plánované nebo uskutečňované činnosti k zajištění environmentálně šetrného uložení rtuti a odstranění odpadů obsahujících rtuť.

Výjimka se může prodloužit pouze jednou pro každý výrobek a termín ukončení.

7. Smluvní strana může kdykoliv vzít výjimku zpět písemným oznámením sekretariátu. Vzetí výjimky zpět vstoupí v platnost k datu uvedenému v oznámení.

8. Bez ohledu na odstavec 1 žádný stát ani organizace regionální hospodářské integrace nemůže zaregistrovat výjimku po uplynutí pěti let od termínu ukončení pro určitý výrobek nebo proces uvedený v příloze A nebo B, pokud nezůstane jedné nebo více smluvním stranám zaregistrována výjimka pro tento výrobek nebo proces po obdržení prodloužení podle odstavce 6. V tomto případě stát nebo organizace regionální hospodářské integrace může v obdobích uvedených v odst. 1 písm. a) a b) zaregistrovat výjimku pro tento výrobek nebo proces, která ukončí svou platnost deset let po příslušném termínu ukončení.

9. Žádná smluvní strana nemůže mít platnou výjimku po uplynutí 10 let od termínu ukončení pro výrobek nebo proces zařazený v příloze A nebo B.

Článek 7

Neprůmyslová těžba zlata a těžba zlata v malém měřítku

1. Opatření v tomto článku a v příloze C se použijí na neprůmyslovou těžbu a zpracování zlata a těžbu a zpracování zlata v malém měřítku, v nichž se při extrakci zlata z rudy využívá amalgámové metody.

2. Každá smluví strana, která má na svém území neprůmyslovou těžbu a zpracování zlata a těžbu a zpracování zlata v malém měřítku podle tohoto článku, přijme kroky k omezení, a kde je to možné, k odstranění použití rtuti a sloučenin rtuti v této těžbě a zpracování zlata a emisí a úniků do životního prostředí z této těžby a zpracování zlata.

3. Každá smluvní strana oznámí sekretariátu, pokud kdykoliv tato smluvní strana určí, že neprůmyslová těžba a zpracování zlata a těžba a zpracování zlata v malém měřítku je vyšší než nevýznamná. Pokud takto určí, smluvní strana:

a)	vypracuje a bude plnit národní akční plán v souladu s přílohou C;

b)	předloží svůj národní akční plán sekretariátu nejpozději tři roky po vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu nebo nejpozději tři roky po svém oznámení sekretariátu, podle toho, která skutečnost nastala později, a

c)	dále pak každé tři roky provádí přezkum pokroku plnění svých povinností podle tohoto článku a zahrnuje tyto přezkumy do svých zpráv předkládaných podle článku 21.

4. Smluvní strany mohou v případě potřeby spolupracovat mezi sebou a s příslušnými mezivládními organizacemi a dalšími subjekty, aby naplnily cíle tohoto článku. Taková spolupráce může zahrnovat:

a)	vývoj strategií prevence rozšíření rtuti nebo sloučenin rtuti při použití v neprůmyslové těžbě a zpracování zlata a těžbě a zpracování zlata v malém měřítku;

b)	iniciativy zaměřené na vzdělávání, aktivní pomoc a budování kapacit;

c)	podporu výzkumu v udržitelných alternativních postupech, které nevyužívají rtuť;

d)	poskytnutí technické a finanční pomoci;

e)	partnerství na podporu plnění svých závazků podle tohoto článku a

f)	využití stávajících mechanismů výměny informací k prosazování znalostí, nejlepších environmentálních postupů a alternativních technologií, které jsou environmentálně, technicky, společensky a ekonomicky přijatelné.

Článek 8

Emise

1. Tento článek se týká regulování, a kde je to možné, snižování emisí rtuti a sloučenin rtuti, často vyjádřených jako „celková rtuť“, do ovzduší prostřednictvím opatření k regulaci emisí z bodových zdrojů spadajících do kategorií zdrojů uvedených v příloze D.

2. Pro účely tohoto článku:

a)	„emise“ znamenají emise rtuti nebo sloučenin rtuti do ovzduší;

„příslušný zdroj“ znamená zdroj spadající do jedné z kategorií zdrojů uvedených v příloze D. Smluvní strana může, zvolí-li si, stanovit kritéria pro identifikaci zdrojů pokrytých v kategorii zdrojů uvedených v příloze D, pokud tato kritéria pro jakoukoliv kategorii zahrnou alespoň 75 procent emisí z této kategorie;

„nový zdroj“ znamená jakýkoliv příslušný zdroj v kategorii uvedené v příloze D, jehož stavba nebo podstatná úprava je zahájena nejméně jeden rok po datu:

i)	vstupu této úmluvy v platnost pro dotčenou smluvní stranu nebo

ii)	vstupu změny přílohy D v platnost pro dotčenou smluvní stranu, kde se na zdroj začnou vztahovat ustanovení této úmluvy pouze na základě této změny;

d)	„podstatná úprava“ znamená úpravu příslušného zdroje, která vede k významnému zvýšení emisí, kromě jakékoliv změny v emisích vznikajících ze znovuzískání vedlejšího produktu. Smluvní strana se rozhodne, zda je úprava podstatná či nikoliv;

e)	„stávající zdroj“ znamená jakýkoliv příslušný zdroj, který není novým zdrojem;

f)	„hodnota emisního limitu“ znamená limit koncentrační, hmotnostní nebo rychlosti uvolňování rtuti a jejích sloučenin, často vyjádřených jako „celková rtuť“, uvolňovaný z bodového zdroje.

3. Smluvní strana s příslušnými zdroji přijme opatření k regulaci emisí a může připravit národní plán stanovující opatření potřebná k regulaci emisí a její očekávané cíle a výsledky. Jakýkoliv plán se předloží konferenci smluvních stran do čtyř let od data vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu. Pokud smluvní strana vytvoří implementační plán podle článku 20, může do něj zahrnout plán připravený podle tohoto odstavce.

4. Pro své nové zdroje bude každá smluvní strana vyžadovat použití nejlepších dostupných technik a nejlepších environmentálních postupů pro regulaci, a kde je to možné, pro snížení emisí, co nejdříve je to proveditelné, avšak nejpozději pět let po datu vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu. Smluvní strana může použít hodnoty emisních limitů, které platí pro použití nejlepších dostupných technik.

5. Pro své stávající zdroje zahrne každá smluvní strana do jakéhokoliv národního plánu a bude provádět jedno nebo více z níže uvedených opatření při zohlednění svých národních podmínek a ekonomické a technické proveditelnosti a cenové dostupnosti opatření, co nejdříve je to proveditelné, nejpozději však deset let po datu vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu:

a)	vyčíslený cíl pro regulování, a kde je to možné, pro snižování emisí z příslušných zdrojů;

b)	hodnoty emisního limitu pro regulování, a kde je to možné, pro snižování emisí z příslušných zdrojů;

c)	použití nejlepších dostupných technik a nejlepších environmentálních postupů k regulaci emisí z příslušných zdrojů;

d)	regulační strategie pro více znečišťujících látek najednou, která by přinesla společné výhody pro regulaci emisí rtuti;

e)	alternativní opatření pro snížení emisí z příslušných zdrojů.

6. Smluvní strany mohou přijmout stejná opatření ke všem příslušným stávajícím zdrojům anebo mohou přijmout různá opatření s ohledem na různé kategorie zdrojů. Cílem těchto opatření použitých smluvní stranou je dosáhnout rozumného pokroku při snižování emisí v průběhu času.

7. Každá smluvní strana vytvoří, co nejdříve je to proveditelné, avšak nejpozději do pěti let od data vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu, inventář emisí z příslušných zdrojů a dále jej pak spravuje.

8. Konference smluvních stran přijme na svém prvním zasedání zásady pro:

a)	nejlepší dostupné techniky a nejlepší environmentální postupy, při zohlednění jakýchkoliv rozdílů mezi novými a stávajícími zdroji a potřeby minimalizovat vlivy z přenosu mezi složkami, a

b)	podporu pro smluvní strany při naplňování opatření uvedených v odstavci 5, zejména při určování cílů a nastavování hodnot emisního limitu.

9. Konference smluvních stran přijme, co nejdříve je to proveditelné, zásady pro:

a)	kritéria, která smluvní strany mohou vytvořit podle odst. 2 písm. b);

b)	metodiku pro přípravu inventářů emisí.

10. Konference smluvních stran bude přezkoumávat a podle potřeby upravovat zásady vytvořené podle odstavců 8 a 9. Smluvní strany zohlední zásady při naplňování příslušných ustanovení tohoto článku.

11. Každá smluvní strana zahrne informace o svém naplňování tohoto článku do svých zpráv předkládaných podle článku 21, zejména informace o opatřeních, která učinila v souladu s odstavci 4 až 7, a o účinnosti těchto opatření.

Článek 9

Úniky

1. Tento článek se týká regulování, a kde je to možné, snižování úniků rtuti a sloučenin rtuti, často vyjádřených jako „celková rtuť“, do půdy a vody z příslušných bodových zdrojů neuvedených v ostatních ustanoveních této úmluvy.

2. Pro účely tohoto článku:

a)	„úniky“ znamenají úniky rtuti nebo sloučenin rtuti do půdy nebo vody;

b)	„příslušný zdroj“ znamená jakýkoliv významný bodový zdroj úniku vytvořený lidskou činností, který smluvní strana identifikovala a na nějž se nevztahují ostatní ustanovení této úmluvy;

c)	„nový zdroj“ znamená jakýkoliv příslušný zdroj, jehož stavba nebo podstatná úprava byla zahájena nejméně jeden rok po datu vstupu této úmluvy v platnost pro dotčenou smluvní stranu;

d)	„podstatná úprava“ znamená úpravu příslušného zdroje, která vede k významnému zvýšení úniků, kromě jakékoliv změny v únicích vznikajících ze znovuzískání vedlejšího produktu. Smluvní strana se rozhodne, zda je úprava podstatná či nikoliv;

e)	„stávající zdroj“ znamená jakýkoliv příslušný zdroj, který není novým zdrojem;

f)	„hodnota limitu úniků“ znamená koncentrační nebo hmotnostní limit rtuti nebo jejích sloučenin, často vyjádřených jako „celková rtuť“, uniklá z bodového zdroje.

3. Každá smluvní strana, nejpozději tři roky po datu vstupu úmluvy v platnost pro ni, a dále pak pravidelně, identifikuje příslušné kategorie bodových zdrojů.

4. Smluvní strana s příslušnými zdroji přijme opatření k regulaci úniků a může připravit národní plán stanovující opatření k regulaci úniků a její očekávané cíle a výsledky. Jakýkoliv plán se předloží konferenci smluvních stran do čtyř let od data vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu. Pokud smluvní strana vytvoří implementační plán podle článku 20, může do něj zahrnout plán připravený podle tohoto odstavce.

5. Opatření zahrnou, dle potřeby, jedno nebo více z níže uvedených:

a)	hodnoty limitu úniků pro regulaci, a kde je to možné, snížení úniků z příslušných zdrojů;

b)	použití nejlepších dostupných technik a nejlepších environmentálních postupů k regulaci úniků z příslušných zdrojů;

c)	regulační strategii pro více znečišťujících látek najednou, která by přinesla společné výhody pro regulaci úniků rtuti;

d)	alternativní opatření pro snížení úniků z příslušných zdrojů.

6. Každá smluvní strana vytvoří, co nejdříve je to proveditelné, avšak nejpozději do pěti let od data vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu, inventář úniků z příslušných zdrojů a dále jej pak spravuje.

7. Konference smluvních stran přijme, co nejdříve je to proveditelné, zásady pro:

a)	nejlepší dostupné techniky a nejlepší environmentální postupy, při zohlednění jakýchkoliv rozdílů mezi novými a stávajícími zdroji a potřeby minimalizovat vlivy z přenosu mezi složkami;

b)	metodiku přípravy inventářů úniků.

8. Každá smluvní strana zahrne informace o svém naplňování tohoto článku do svých zpráv předkládaných podle článku 21, zejména informace o opatřeních, která učinila v souladu s odstavci 3 až 6, a o účinnosti těchto opatření.

Článek 10

Environmentálně šetrné prozatímní ukládání rtuti, vyjma odpadní rtuti

1. Tento článek se použije na prozatímní ukládání rtuti a sloučenin rtuti definované v článku 3, které nespadají do definice odpadů obsahujících rtuť uvedené v článku 11.

2. Každá smluvní strana přijme opatření zajišťující, že prozatímní ukládání takové rtuti a sloučenin rtuti zamýšlené pro použití povolené smluvní straně podle této úmluvy probíhá environmentálně šetrným způsobem, při zohlednění jakýchkoliv pokynů, a je v souladu s jakýmikoliv požadavky přijatými podle odstavce 3.

3. Konference smluvních stran přijme pokyny o environmentálně šetrném prozatímním ukládání takové rtuti a sloučenin rtuti, při zohlednění jakýchkoliv příslušných pokynů vytvořených v rámci Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování a jiných příslušných zásad. Konference smluvních stran může přijmout požadavky pro prozatímní ukládání jako dodatečnou přílohu této úmluvy v souladu s článkem 27.

4. Smluvní strany, dle potřeby, spolupracují vzájemně a s příslušnými mezivládními organizacemi a dalšími subjekty, aby posílily budování kapacit pro environmentálně šetrné prozatímní ukládání takové rtuti a sloučenin rtuti.

Článek 11

Odpady obsahující rtuť

1. Příslušné definice z Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování se použijí na odpady pokryté touto úmluvou pro smluvní strany Basilejské úmluvy. Smluvní strany této úmluvy, jež nejsou smluvními stranami Basilejské úmluvy, použijí tyto definice jako zásady použitelné na odpady pokryté touto úmluvou.

2. Pro účely této úmluvy odpady obsahující rtuť znamenají látky nebo předměty:

a)	které se skládají ze rtuti nebo sloučenin rtuti;

b)	které obsahují rtuť nebo sloučeniny rtuti, nebo

c)	které jsou kontaminovány rtutí nebo sloučeninami rtuti,

v množství překračujícím příslušné limity definované jednotným způsobem konferencí smluvních stran ve spolupráci s příslušnými orgány Basilejské úmluvy, které je odstraněno nebo se zamýšlí odstranit nebo se vyžaduje odstranit podle ustanovení vnitrostátního práva nebo této úmluvy. Tato definice nezahrnuje skrývku, odpadní kamení a důlní hlušinu, kromě těch z primární těžby rtuti, pokud neobsahují rtuť nebo sloučeniny rtuti nad limity definovanými konferencí smluvních stran.

3. Každá smluvní strana přijme odpovídající opatření, aby odpad obsahující rtuť:

byl spravován environmentálně šetrným způsobem při zohlednění pokynů vytvořených v rámci Basilejské úmluvy a v souladu s požadavky, které konference smluvních stran přijme jako dodatečnou přílohu podle článku 27. Při stanovování požadavků vezme konference smluvních stran v úvahu nařízení a programy pro nakládání s odpady smluvních stran;

b)	byl obnoven, recyklován, znovuzískáván nebo přímo zpětně použit pouze pro použití povolené smluvní straně podle této úmluvy nebo pro environmentálně šetrné odstranění podle odst. 3 písm. a);

byl, pokud jde o smluvní strany Basilejské úmluvy, převážen přes mezinárodní hranice pouze za účelem environmentálně šetrného odstranění v souladu s tímto článkem a s Basilejskou úmluvou. Za podmínek převozu přes mezinárodní hranice, na které se Basilejská úmluva nevztahuje, povolí smluvní strana tento převoz pouze po zohlednění příslušných mezinárodních pravidel, standardů a pokynů.

4. Konference smluvních stran bude usilovat o úzkou spolupráci s příslušnými orgány Basilejské úmluvy, dle potřeby, při přezkumu a aktualizaci pokynů uvedených v odst. 3. písm. a).

5. Smluvní strany se vybízejí ke spolupráci vzájemně a s příslušnými mezivládními organizacemi a dalšími subjekty, dle potřeby, za účelem vytvoření a spravování globální, regionální a vnitrostátní kapacity pro nakládání s odpady obsahujícími rtuť environmentálně šetrným způsobem.

Článek 12

Kontaminovaná místa

1. Každá smluvní strana bude usilovat o vytvoření odpovídajících strategií pro identifikaci a hodnocení míst kontaminovaných rtutí nebo sloučeninami rtuti.

2. Jakékoliv činnosti ke snížení rizik plynoucích z takových míst budou prováděny environmentálně šetrným způsobem, který bude podle potřeby zahrnovat hodnocení rizik rtuti nebo sloučenin rtuti v nich obsažených pro lidské zdraví a životní prostředí.

3. Konference smluvních stran přijme zásady pro nakládání s kontaminovanými místy, které mohou zahrnovat metody a postupy pro:

a)	identifikaci a označení míst;

b)	zapojení veřejnosti;

c)	hodnocení rizik pro lidské zdraví a životní prostředí;

d)	možnosti pro nakládání s riziky působenými kontaminovanými místy;

e)	analýzu přínosů a nákladů a

f)	ověření výstupů.

4. Smluvní strany se vybízejí ke spolupráci při vývoji strategií a při implementaci činností pro identifikaci, hodnocení, nastavení priorit, spravování a, podle potřeby, sanaci kontaminovaných míst.

Článek 13

Finanční zdroje a mechanismus

1. Každá smluvní strana se zavazuje v rámci svých možností zajistit zdroje, pokud jde o ty vnitrostátní činnosti, které jsou určeny pro naplňování této úmluvy, v souladu se svými vnitrostátními politikami, prioritami, plány a programy. Tyto zdroje mohou zahrnovat národní financování prostřednictvím příslušných politik, rozvojových strategií a národních rozpočtů a dvoustranné a mnohostranné financování, stejně jako zapojení soukromého sektoru.

2. Celková účinnost naplňování této úmluvy smluvními stranami rozvojových zemí bude souviset s účinným plněním tohoto článku.

3. Mnohostranné, regionální a dvoustranné zdroje finanční a technické pomoci, stejně jako budování kapacit a přenos technologií se vybízejí k tomu, aby urychleně posílily a rozšířily své činnosti týkající se rtuti k podpoře smluvních stran rozvojových zemí při naplňování této úmluvy s ohledem na finanční prostředky, technickou pomoc a přenos technologií.

4. Smluvní strany ve svých činnostech v souvislosti s finančními prostředky plně zohlední zvláštní potřeby a speciální podmínky smluvních stran, které jsou malými ostrovními rozvojovými státy nebo nejméně rozvinutými zeměmi.

5. Tímto se ustanovuje mechanismus pro zajištění přiměřených, předvídatelných a včasných finančních zdrojů. Mechanismus má podporovat smluvní strany rozvojových zemí a smluvní strany zemí s přechodnou ekonomikou v naplňování závazků podle této úmluvy.

6. Mechanismus bude zahrnovat:

a)	svěřenecký fond Globálního fondu pro životní prostředí a

b)	zvláštní mezinárodní Program k podpoře budování kapacit a technické pomoci.

7. Svěřenecký fond Globálního fondu pro životní prostředí poskytne nové, předvídatelné, přiměřené a včasné finanční zdroje k pokrytí nákladů pro podporu naplňování této úmluvy dle dohody konference smluvních stran. Pro účely této úmluvy bude svěřenecký fond Globálního fondu pro životní prostředí řízen pod dohledem konference smluvních stran a bude konferenci smluvních stran odpovědný. Konference smluvních stran stanoví zásady pro všeobecné strategie, politiky, programové priority a způsobilost k přístupu a využití finančních zdrojů. Konference smluvních stran dále stanoví zásady pro předběžný seznam kategorií činností, které by mohly získat podporu ze svěřeneckého fondu Globálního fondu pro životní prostředí. Svěřenecký fond Globálního fondu pro životní prostředí poskytne prostředky k pokrytí odsouhlasených progresivních nákladů na celosvětové přínosy v oblasti životního prostředí a odsouhlasených plných nákladů na některé činnosti umožňující plnění úmluvy.

8. Svěřenecký fond Globálního fondu pro životní prostředí by při poskytování finančních prostředků na určitou činnost měl vzít v úvahu možné snížení množství rtuti prostřednictvím této navrhované činnosti v poměru k jejím nákladům.

9. Pro účely této úmluvy bude program uvedený v odst. 6 písm. b) řízen pod dohledem konference smluvních stran a bude konferenci smluvních stran odpovědný. Konference smluvních stran na svém prvním zasedání rozhodne o hostitelské instituci programu, jíž bude stávající subjekt, a stanoví pro ni zásady, včetně těch týkajících se jejího trvání. Všechny smluvní strany a další příslušné zainteresované subjekty se vyzývají k poskytnutí finančních prostředků programu, na dobrovolném základě.

10. Konference smluvních stran a subjekty utvářející mechanismus schválí na prvním zasedání konference smluvních stran ustanovení k zajištění účinnosti výše uvedených odstavců.

11. Konference smluvních stran přezkoumá, nejpozději na svém třetím zasedání a dále pak pravidelně, úroveň financování, zásady stanovené konferencí smluvních stran subjektům, kterým bylo svěřeno řízení finančního mechanismu ustanoveného tímto článkem, a jejich účinnost a schopnost reagovat na měnící se potřeby smluvních stran rozvojových zemí a zemí s přechodnou ekonomikou. Na základě tohoto přezkumu přijme vhodná opatření ke zlepšení účinnosti tohoto mechanismu.

12. Všechny smluvní strany se vyzývají, aby v rámci svých možností do mechanismu přispívaly. Mechanismus bude vybízet k poskytování prostředků z dalších zdrojů, včetně soukromého sektoru, a bude usilovat o znásobení těchto prostředků pro činnosti, které podporuje.

Článek 14

Budování kapacit, technická pomoc a přenos technologií

1. Smluvní strany budou spolupracovat, aby v rámci svých příslušných možností poskytovaly včasné a odpovídající budování kapacit a technickou pomoc smluvním stranám rozvojových zemí, zejména smluvním stranám, které jsou nejméně rozvinutými zeměmi nebo malými ostrovními rozvojovými státy, a smluvním stranám zemí s přechodnou ekonomikou, aby jim pomohly při naplňování jejich závazků vyplývajících z této úmluvy.

2. Budování kapacit a technická pomoc podle odstavce 1 a článku 13 mohou být poskytovány prostřednictvím regionálních, subregionálních a vnitrostátních opatření, včetně stávajících regionálních a subregionálních center, pomocí dalších mnohostranných a dvoustranných prostředků a partnerství, včetně partnerství zahrnujících soukromý sektor. Spolupráce a koordinace s dalšími mnohostrannými environmentálními smlouvami v oblasti chemických látek a odpadů by se měla vyhledávat, aby se zvýšila účinnost technické pomoci a jejího zprostředkování.

3. Smluvní strany rozvinutých zemí a ostatní smluvní strany podpoří a umožní v rámci svých možností, s podporou soukromého sektoru a dalších souvisejících zainteresovaných subjektů tam, kde je to vhodné, vývoj, přenos a rozšíření moderních environmentálně šetrných alternativních technologií a přístup k nim pro smluvní strany rozvojových zemí, zejména nejméně rozvinutých zemí a malých ostrovních rozvojových států, a zemí s přechodnou ekonomikou, aby posílily jejich kapacitu pro účinné naplňování této úmluvy.

4. Konference smluvních stran, nejpozději na svém druhém zasedání a poté pak pravidelně, při zohlednění oznámení a zpráv od smluvních stran včetně těch, které byly poskytnuty podle článku 21, a informací poskytnutých dalšími zainteresovanými subjekty:

a)	zváží informace o stávajících iniciativách a pokroku učiněném s ohledem na alternativní technologie;

b)	zváží informace o potřebách smluvních stran, zejména rozvojových zemí, ohledně alternativních technologií a

c)	identifikuje překážky, se kterými se smluvní strany, zejména smluvní strany rozvojových zemí, setkaly při přenosu technologií.

5. Konference smluvních stran doporučí, jak by dále bylo možné posilovat budování kapacit, technickou pomoc a přenos technologií podle tohoto článku.

Článek 15

Výbor pro plnění a dodržování

1. Tímto se ustanovuje mechanismus, včetně výboru jako pomocného orgánu konference smluvních stran, aby podporoval naplňování a přezkum dodržování všech ustanovení této úmluvy. Mechanismus, včetně výboru, bude podpůrného charakteru a bude se zaměřovat zejména na příslušné vnitrostátní schopnosti a podmínky smluvních stran.

2. Výbor bude podporovat naplňování a přezkum dodržování všech ustanovení této úmluvy. Výbor prozkoumá jak jednotlivé, tak systémové záležitosti plnění a dodržování úmluvy a podle potřeby vydá doporučení pro konferenci smluvních stran.

3. Výbor bude tvořen patnácti členy navrženými smluvními stranami a zvolenými konferencí smluvních stran, s náležitým zohledněním rovnoměrného zeměpisného zastoupení pěti regionů Organizace spojených národů; první členové budou zvoleni na prvním zasedání konference smluvních stran a poté v souladu s jednacím řádem schváleným konferencí smluvních stran podle odstavce 5; členové výboru budou mít kvalifikaci v oblasti příslušející této úmluvě a vykazovat přijatelnou šíři zkušeností.

4. Výbor může projednávat záležitosti na základě:

a)	písemných oznámení od jakékoliv smluvní strany s ohledem na její vlastní dodržování úmluvy;

b)	národních zpráv podle článku 21 a

c)	žádostí konference smluvních stran.

5. Výbor zpracuje svůj jednací řád, který bude podléhat schválení druhého zasedání konference smluvních stran; konference smluvních stran může přijmout další pravidla pro výbor.

6. Výbor vyvine veškeré úsilí, aby svá doporučení přijímal konsensem. Jestliže veškeré úsilí o dosažení konsensu bylo vyčerpáno a konsensu nebylo dosaženo, pak se taková doporučení přijmou, jako poslední možnost, tříčtvrtinovou většinou hlasů přítomných a hlasujících členů, na základě kvora dvou třetin členů.

Článek 16

Zdravotní aspekty

1. Smluvní strany se vybízejí, aby:

podporovaly vývoj a plnění strategií a programů k identifikaci a ochraně rizikových skupin populace, zejména ohrožených populací, které mohou zahrnovat přijetí zdravotních pokynů založených na vědeckých poznatcích ohledně expozice rtuti a sloučeninám rtuti, stanovení v případě potřeby cílů pro snížení expozice rtuti a veřejné vzdělávání se zapojením sektoru veřejného zdraví a dalších příslušných sektorů;

b)	podporovaly vývoj a plnění vzdělávacích a preventivních programů založených na vědeckých poznatcích o profesní expozici rtuti a sloučeninám rtuti;

c)	podporovaly vhodné služby zdravotní péče pro prevenci, ošetřování a péči u populací postižených expozicí rtuti a sloučeninám rtuti a

d)	zavedly a v případě potřeby posílily institucionální a odborné zdravotnické kapacity pro prevenci, diagnostiku, ošetřování a sledování zdravotních rizik spojených s expozicí rtuti a sloučeninám rtuti.

2. Konference smluvních stran při zvažování otázek nebo činností, které se vztahují ke zdraví, by měla:

a)	konzultovat a spolupracovat se Světovou zdravotnickou organizací, s Mezinárodní organizací práce a v případě potřeby s dalšími příslušnými mezivládními organizacemi a

b)	podporovat spolupráci a výměnu informací se Světovou zdravotnickou organizací, Mezinárodní organizací práce a v případě potřeby s dalšími příslušnými mezivládními organizacemi.

Článek 17

Výměna informací

1. Každá smluvní strana umožní výměnu:

a)	vědeckých, odborných, ekonomických a právních informací týkajících se rtuti a sloučenin rtuti, včetně toxikologických, ekotoxikologických a bezpečnostních informací;

b)	informací o snížení nebo odstranění výroby, použití, emisí a úniků rtuti a sloučenin rtuti a obchodu se rtutí a sloučeninami rtuti;

informací o technicky a ekonomicky přijatelných alternativách:

i)	výrobků s přidanou rtutí;

ii)	výrobních procesů, v nichž se používá rtuť nebo sloučeniny rtuti, a

iii)	činností a procesů, které uvolňují nebo z nichž uniká rtuť nebo sloučeniny rtuti;

včetně informací týkajících se rizik pro zdraví a životní prostředí a ekonomických a sociálních nákladů a přínosů těchto alternativ, a

d)	epidemiologických informací o zdravotních dopadech spojených s expozicí rtuti a sloučeninám rtuti, v úzké spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací a v případě potřeby s jinými příslušnými organizacemi.

2. Smluvní strany si mohou vyměňovat informace uvedené v odstavci 1 přímo, prostřednictvím sekretariátu nebo v případě potřeby ve spolupráci s jinými příslušnými organizacemi včetně sekretariátů úmluv k chemickým látkám a odpadům.

3. Sekretariát umožní spolupráci při výměně informací podle tohoto článku a rovněž při spolupráci s příslušnými organizacemi, včetně sekretariátů mnohostranných environmentálních smluv a jiných mezinárodních iniciativ. Mimo informací poskytovaných smluvními stranami tyto informace budou zahrnovat informace od mezivládních a nevládních organizací s odbornou znalostí problematiky rtuti a od národních a mezinárodních institucí s touto odborností.

4. Každá smluvní strana určí národní kontaktní místo pro výměnu informací podle této úmluvy, rovněž pokud jde o souhlas dovážející smluvní strany podle článku 3.

5. Pro účely této úmluvy se informace o zdraví a bezpečnosti lidí a o životním prostředí nepovažují za tajné. Smluvní strany, které si vyměňují jiné informace podle této úmluvy, chrání jakékoli tajné informace tak, jak bylo vzájemně odsouhlaseno.

Článek 18

Veřejné informace, osvěta a vzdělávání

1. Každá smluvní strana podle svých schopností podporuje a usnadňuje:

poskytování dostupných informací veřejnosti o:

i)	vlivech rtuti a sloučenin rtuti na zdraví a životní prostředí;

ii)	alternativách rtuti a sloučenin rtuti;

iii)	tématech uvedených v čl. 17 odst. 1;

iv)	výsledcích svých činností v oblasti výzkumu, vývoje a monitorování podle článku 19; a

v)	činnostech vedoucích k plnění svých povinností podle této úmluvy;

b)	vzdělávání, školení a veřejnou osvětu ohledně dopadů expozice rtuti a sloučeninám rtuti na lidské zdraví a životní prostředí, podle potřeby ve spolupráci s příslušnými mezivládními a nevládními organizacemi a zástupci ohrožených populací.

2. Každá smluvní strana využije existující mechanismy nebo případně zváží vytvoření mechanismů jako registr úniků a registr přenosů znečišťujících látek tam, kde je to vhodné, pro sběr a rozšiřování informací o odhadech svých ročních množství rtuti a sloučenin rtuti, které se prostřednictvím lidské činnosti uvolňují, unikají nebo jsou odstraňovány.

Článek 19

Výzkum, vývoj a monitorování

1. Smluvní strany při zohlednění svých příslušných podmínek a schopností budou usilovat o spolupráci, aby vytvořily a zlepšily:

a)	inventáře použití, spotřeby a emisí rtuti a sloučenin rtuti do ovzduší a úniků rtuti a sloučenin rtuti do vody a půdy způsobených lidskou činností;

b)	modelování a územně reprezentativní monitorování hladin rtuti a sloučenin rtuti v ohrožených populacích a složkách životního prostředí, včetně biotických jako ryby, mořští savci, mořské želvy a ptáci, i spolupráci při sběru a výměně příslušných a vhodných vzorků;

c)	hodnocení dopadů rtuti a sloučenin rtuti na lidské zdraví a životní prostředí, vedle sociálních, ekonomických a kulturních dopadů, zejména s ohledem na ohrožené populace;

d)	harmonizované metodiky pro činnosti prováděné na základě písmen a), b) a c);

informace o cyklu v životním prostředí, přenosu (včetně dálkového přenosu a depozice), přeměně a osudu rtuti a sloučenin rtuti v řadě ekosystémů, při náležitém zohlednění rozdílu mezi emisemi způsobenými lidskou činností a přírodními emisemi a úniky rtuti a zohlednění opětovného uvolňování rtuti z historických úložišť;

f)	informace o obchodování se rtutí a sloučeninami rtuti a s výrobky s přidanou rtutí a

g)	informace a výzkum v oblasti technické a ekonomické dostupnosti výrobků a procesů bez rtuti a nejlepších dostupných technik a nejlepších postupů šetrných k životnímu prostředí vedoucích ke snížení a sledování emisí a úniků rtuti a sloučenin rtuti.

2. Při provádění činností podle odstavce 1 by smluvní strany měly v případě, že je to vhodné, vycházet ze stávajících monitorovacích sítí a výzkumných programů.

Článek 20

Implementační plány

1. Každá smluvní strana, na základě počátečního hodnocení, může zpracovat a naplňovat implementační plán, při zohlednění svých vnitrostátních podmínek, aby splnila závazky této úmluvy. Každý takový plán by měl být předán sekretariátu bezprostředně po zpracování.

2. Každá smluvní strana může přezkoumat a aktualizovat svůj implementační plán, při zohlednění svých vnitrostátních podmínek a s odvoláním na zásady konference smluvních stran a další související zásady.

3. Při provádění činností podle odstavců 1 a 2 by smluvní strany měly vést konzultace s národními zainteresovanými subjekty s cílem usnadnit vytváření, provádění, přezkum a aktualizaci svých implementačních plánů.

4. Smluvní strany se rovněž mohou koordinovat ve věci regionálních plánů, aby usnadnily naplňování této úmluvy.

Článek 21

Podávání zpráv

1. Každá smluvní strana podává zprávu konferenci smluvních stran, prostřednictvím sekretariátu, o opatřeních učiněných pro provádění ustanovení této úmluvy a o účinnosti těchto opatření a o případných výzvách při dosahování cílů úmluvy.

2. Každá smluvní strana zahrne do své zprávy informace požadované podle článků 3, 5, 7, 8 a 9 této úmluvy.

3. Na svém prvním zasedání konference smluvních stran rozhodne o časových intervalech a způsobu podávání zpráv smluvními stranami při zohlednění potřeby koordinace podávání zpráv s dalšími souvisejícími úmluvami v oblasti chemických látek a odpadů.

Článek 22

Vyhodnocování účinnosti

1. Konference smluvních stran vyhodnotí účinnost této úmluvy poprvé nejpozději šest let po vstupu úmluvy v platnost a dále pak v opakujících se intervalech, které konference smluvních stran stanoví.

2. K usnadnění vyhodnocování konference smluvních stran dá na svém prvním zasedání podnět k ustanovení opatření, která by jí poskytovala porovnatelné informace z monitorování přítomnosti a pohybu rtuti a sloučenin rtuti v životním prostředí i o trendech v hladinách rtuti a sloučenin rtuti pozorovaných v živých organismech a ohrožených populacích.

3. Vyhodnocení se provede na základě dostupných vědeckých, environmentálních, technických, finančních a ekonomických informací, včetně:

a)	zpráv a dalších informací získaných monitorováním poskytnutých konferenci smluvních stran podle odstavce 2;

b)	zpráv předkládaných podle článku 21;

c)	informací a doporučení poskytovaných podle článku 15 a

d)	zpráv a dalších příslušných informací o provádění opatření o finanční pomoci, přenosu technologií a budování kapacit ustanovených v této úmluvě.

Článek 23

Konference smluvních stran

1. Tímto se zřizuje konference smluvních stran.

2. První zasedání konference smluvních stran svolá výkonný ředitel Programu Organizace spojených národů pro životní prostředí nejpozději do jednoho roku po vstupu této úmluvy v platnost. Řádná zasedání konference smluvních stran se budou dále konat v pravidelných intervalech, o nichž rozhodne konference.

3. Mimořádná zasedání konference smluvních stran se budou konat v jiných termínech, které může konference považovat za nezbytné, nebo na písemnou žádost kterékoli smluvní strany za předpokladu, že do šesti měsíců od sdělení sekretariátu o této žádosti smluvním stranám žádost podpoří alespoň jedna třetina smluvních stran.

4. Konference smluvních stran na svém prvním zasedání konsensem schválí a přijme jednací řád a finanční pravidla pro sebe a jakékoliv své pomocné orgány a rovněž finanční pravidla pro řízení práce sekretariátu.

5. Konference smluvních stran pravidelně přezkoumá a vyhodnotí provádění této úmluvy. Vykonává funkce, které jí byly přiděleny úmluvou, a k dosažení toho:

a)	zřizuje takové pomocné orgány, které se jeví jako nezbytné pro provádění úmluvy;

b)	spolupracuje v případě potřeby s příslušnými mezinárodními organizacemi a mezivládními a nevládními orgány;

c)	pravidelně přezkoumá všechny informace dostupné konferenci smluvních stran a sekretariátu podle článku 21;

d)	zvažuje doporučení jí předložená Výborem pro plnění a dodržování;

e)	zvažuje a provádí jakákoli další opatření, která mohou být požadována pro dosažení cílů úmluvy, a

f)	přezkoumává přílohy A a B podle článků 4 a 5.

6. Organizace spojených národů, její specializované agentury a Mezinárodní agentura pro atomovou energii a rovněž jakýkoli stát, který není smluvní stranou této úmluvy, může být zastoupen na zasedáních konference smluvních stran jako pozorovatel. Jakýkoli orgán nebo agentura bez ohledu na to, zda vnitrostátní nebo mezinárodní, vládní nebo nevládní, který/á má kvalifikaci v záležitostech upravených touto úmluvou a který/á informoval/a sekretariát o svém přání být zastoupen/a na zasedání konference smluvních stran jako pozorovatel, může být přijat/a, pokud proti tomu nevznese námitku alespoň jedna třetina přítomných smluvních stran. Na přijetí a účast pozorovatelů se vztahuje jednací řád přijatý konferencí smluvních stran.

Článek 24

Sekretariát

1. Tímto se zřizuje sekretariát.

2. Funkce sekretariátu jsou:

a)	organizovat zasedání konference smluvních stran a jejích pomocných orgánů a poskytovat jim požadované služby;

b)	usnadňovat, na požádání, pomoc smluvním stranám, zvláště smluvním stranám rozvojových zemí a zemí s přechodnou ekonomikou při provádění této úmluvy;

c)	koordinovat se, dle potřeby, se sekretariáty ostatních příslušných mezinárodních orgánů, zejména ostatních úmluv k chemickým látkám a odpadům;

d)	pomáhat smluvním stranám při výměně informací souvisejících s plněním této úmluvy;

e)	připravovat a zpřístupňovat smluvním stranám pravidelné zprávy založené na informacích obdržených podle článků 15 a 21 a dalších dostupných informacích;

f)	vstupovat pod všeobecným dohledem konference smluvních stran do takových administrativních a smluvních ujednání, která mohou být nezbytná pro účinné vykonávání jeho funkcí, a

g)	vykonávat další funkce sekretariátu stanovené v této úmluvě a dále takové ostatní funkce, které mohou být stanoveny konferencí smluvních stran.

3. Funkce sekretariátu v rámci této úmluvy vykonává výkonný ředitel Programu Organizace spojených národů pro životní prostředí, pokud konference smluvních stran nerozhodne tříčtvrtinovou většinou přítomných a hlasujících smluvních stran pověřit funkcemi sekretariátu jednu nebo více jiných mezinárodních organizací.

4. Konference smluvních stran, po konzultaci s příslušnými mezinárodními orgány, může zajišťovat posílení spolupráce a koordinace mezi sekretariátem a sekretariáty jiných úmluv k chemickým látkám a odpadům. Konference smluvních stran, po konzultaci s příslušnými mezinárodními orgány, může stanovit další zásady v této věci.

Článek 25

Urovnávání sporů

1. Smluvní strany budou usilovat o urovnání všech sporů mezi nimi týkajících se výkladu nebo provádění této úmluvy jednáním nebo jinými smírnými prostředky dle své vlastní volby.

2. Při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení k této úmluvě nebo kdykoli potom může smluvní strana, která není organizací regionální hospodářské integrace, prohlásit písemným dokumentem předaným depozitáři, že vzhledem k jakýmkoli sporům týkajícím se výkladu nebo provádění této úmluvy uznává jeden nebo oba z následujících prostředků urovnání sporů jako závazný ve vztahu k jakékoli jiné smluvní straně, která přijala stejnou povinnost:

a)	rozhodčí řízení v souladu s postupy uvedenými v části I přílohy E;

b)	předložení sporu Mezinárodnímu soudnímu dvoru.

3. Smluvní strana, která je organizací regionální hospodářské integrace, může učinit prohlášení s podobným účinkem týkající se rozhodčího řízení v souladu s odstavcem 2.

4. Prohlášení učiněné podle odstavce 2 nebo 3 zůstává v platnosti, dokud nevyprší jeho platnost v souladu s jeho termíny, nebo do uplynutí tří měsíců poté, kdy bylo písemné oznámení o jeho odvolání uloženo u depozitáře.

5. Vypršení platnosti prohlášení, oznámení o jeho odvolání nebo nové prohlášení neovlivní žádným způsobem řízení dosud projednávané před rozhodčím soudem nebo před Mezinárodním soudním dvorem, pokud se strany sporu nedohodnou jinak.

6. Jestliže strany sporu nepřijaly stejný prostředek urovnání sporu podle odstavců 2 nebo 3 a jestliže nebyly schopny urovnat svůj spor prostředky uvedenými v odstavci 1 během dvanácti měsíců po oznámení jednou stranou straně druhé, že mezi nimi existuje spor, pak je spor postoupen smírčí komisi na žádost kterékoli ze stran sporu. Postup uvedený v části II přílohy E se použije ke smírčímu řízení podle tohoto článku.

Článek 26

Změny úmluvy

1. Změny této úmluvy může navrhnout jakákoliv smluvní strana.

2. Změny této úmluvy se přijímají na zasedání konference smluvních stran. Text jakékoliv navrhované změny oznámí sekretariát smluvním stranám alespoň šest měsíců před zasedáním, na němž se má rozhodnout o přijetí návrhu. Sekretariát rovněž oznámí navrhovanou změnu signatářům této úmluvy a pro informaci i depozitáři.

3. Smluvní strany vynaloží veškeré úsilí, aby dosáhly dohody o jakékoliv navrhované změně této úmluvy konsensem. Jestliže veškeré úsilí o konsensu bylo vyčerpáno a nebylo dosaženo dohody, změna se jako poslední možnost přijme tříčtvrtinovou většinou hlasů přítomných a hlasujících smluvních stran.

4. Přijatou změnu sdělí depozitář všem smluvním stranám za účelem její ratifikace, přijetí nebo schválení.

5. Ratifikace, přijetí nebo schválení změny se písemně oznámí depozitáři. Změna přijatá v souladu s odstavcem 3 vstoupí v platnost pro smluvní strany, které přijaly závazky z ní plynoucí, devadesátým dnem po datu uložení listin o ratifikaci, přijetí nebo schválení alespoň třemi čtvrtinami smluvních stran, které byly smluvní stranou v okamžiku přijetí změny. Poté změna vstoupí v platnost pro všechny ostatní smluvní strany devadesátým dnem po datu, kdy smluvní strany uložily své listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení změn.

Článek 27

Přijetí a změna příloh

1. Přílohy této úmluvy tvoří její nedílnou součást a, není-li výslovně stanoveno jinak, odkaz na tuto úmluvu je současně odkazem na její přílohy.

2. Jakékoliv dodatečné přílohy přijaté po vstupu této úmluvy v platnost se omezují na procedurální, vědecké, technické nebo administrativní záležitosti.

3. Pro návrh, přijetí a vstup v platnost dodatečných příloh úmluvy se použije tento postup:

a)	dodatečné přílohy se navrhují a přijímají podle postupu stanoveného v čl. 26 odst. 1 až 3;

kterákoliv smluvní strana, která není schopna přijmout dodatečnou přílohu, oznámí tuto skutečnost depozitáři písemně do jednoho roku od data sdělení depozitáře o přijetí této dodatečné přílohy. Depozitář neprodleně vyrozumí všechny smluvní strany, že takové oznámení obdržel. Smluvní strana může kdykoli písemně oznámit depozitáři, že vzala zpět předcházející oznámení o nepřijetí dodatečné přílohy, a tato příloha poté vstoupí pro tuto smluvní stranu v platnost podle písmene c), a

c)	po uplynutí jednoho roku od data sdělení depozitáře o přijetí dodatečné přílohy tato příloha vstoupí v platnost pro všechny smluvní strany, které nepředložily oznámení o nepřijetí v souladu s ustanoveními písmene b).

4. Návrh, přijetí a vstup v platnost změn příloh této úmluvy podléhá stejným postupům, jako jsou postupy pro návrh, přijetí a vstup v platnost dodatečných příloh této úmluvy, s výjimkou toho, kdy změna příloh nevstoupí v platnost pro tu smluvní stranu, která učinila prohlášení týkající se změny příloh v souladu s čl. 30 odst. 5; v tomto případě každá taková změna vstupuje v platnost pro tuto smluvní stranu devadesátým dnem po datu uložení její listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení k této změně u depozitáře.

5. Jestliže se dodatečná příloha nebo změna přílohy týká změny této úmluvy, pak tato dodatečná příloha nebo změna nevstoupí v platnost, dokud nevstoupí v platnost změna úmluvy.

Článek 28

Hlasovací právo

1. Každá smluvní strana úmluvy má jeden hlas, s výjimkou stanovenou v odstavci 2.

2. Organizace regionální hospodářské integrace vykonává, v záležitostech svého pověření, své hlasovací právo s počtem hlasů rovnajícím se počtu jejích členských států, které jsou smluvními stranami této úmluvy. Taková organizace neuplatňuje své hlasovací právo, jestliže některý z jejích členských států uplatní své hlasovací právo, a naopak.

Článek 29

Podpis

Tato úmluva je otevřena k podpisu všemi státy a organizacemi regionální hospodářské integrace v Kumamoto, Japonsko, ve dnech 10. a 11. října 2013, a poté v hlavním sídle Organizace spojených národů v New Yorku do 9. října 2014.

Článek 30

Ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení

1. Úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení státy a organizacemi regionální hospodářské integrace. Bude otevřena pro přistoupení států a organizací regionální hospodářské integrace den poté, kdy je uzavřena pro podpis. Listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení budou uloženy u depozitáře.

2. Každá organizace regionální hospodářské integrace, která se stane smluvní stranou úmluvy, aniž by některý z jejích členských států byl smluvní stranou, je vázána všemi povinnostmi podle úmluvy. V případě organizací, kdy jeden nebo více jejích členských států je smluvní stranou této úmluvy, organizace a její členské státy rozhodnou o své příslušné odpovědnosti za plnění svých závazků podle této úmluvy. V takových případech organizace a členské státy nejsou oprávněny uplatňovat práva podle úmluvy souběžně.

3. Ve své listině o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení uvede organizace regionální hospodářské integrace rozsah svých pravomocí vzhledem k záležitostem upraveným touto úmluvou. Každá taková organizace také informuje depozitáře o jakýchkoliv souvisejících úpravách v rozsahu svých pravomocí, který obratem informuje ostatní smluvní strany o všech podstatných změnách.

4. Každá smluvní strana nebo organizace regionální hospodářské integrace se vybízí k předání informace sekretariátu v okamžiku své ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení k této úmluvě o svých opatřeních pro plnění této úmluvy.

5. Ve své listině o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení může kterákoli smluvní strana prohlásit, že pro ni vstupuje kterákoli změna přílohy v platnost pouze po uložení její listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení vztahující se k této změně.

Článek 31

Vstup v platnost

1. Tato úmluva vstupuje v platnost devadesátým dnem po datu uložení padesáté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.

2. Pro každý stát nebo organizaci regionální hospodářské integrace, který/á ratifikuje, přijme nebo schválí tuto úmluvu nebo k ní přistoupí po uložení padesáté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, vstupuje tato úmluva v platnost devadesátým dnem po datu uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení tímto státem nebo organizací regionální hospodářské integrace.

3. Pro účely odstavců 1 a 2 se žádná listina uložená organizací regionální hospodářské integrace nepovažuje za dodatečnou k listinám uloženým členskými státy této organizace.

Článek 32

Výhrady

K úmluvě se nemohou uplatnit žádné výhrady.

Článek 33

Odstoupení

1. V kterýkoli okamžik po uplynutí tří let ode dne vstupu této úmluvy v platnost pro určitou smluvní stranu může tato smluvní strana od úmluvy odstoupit, když to písemně oznámí depozitáři.

2. Každé takové odstoupení vstupuje v platnost jeden rok ode dne, kdy depozitář obdržel oznámení o odstoupení, nebo k pozdějšímu datu, které může být stanoveno v oznámení o odstoupení.

Článek 34

Depozitář

Depozitářem této úmluvy je generální tajemník Organizace spojených národů.

Článek 35

Závazná znění

Prvopis této úmluvy, jehož anglické, arabské, čínské, francouzské, ruské a španělské znění mají stejnou platnost, je uložen u depozitáře.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této úmluvě své podpisy.

V Kumanotu v Japonsku dne desátého října dva tisíce třináct.

PŘÍLOHA A

VÝROBKY S PŘIDANOU RTUTÍ

Následující výrobky jsou vyňaty z této přílohy:

a)	výrobky nezbytné pro ochranu obyvatel a vojenské použití;

b)	výrobky pro výzkum, kalibraci přístrojů a pro použití jako referenční standard;

c)	výrobky, pro něž neexistuje schůdná bezrtuťová alternativa, přepínače a relé, zářivky se studenou katodou a zářivky s externí elektrodou (CCFL a EEFL) pro elektronické displeje a měřicí zařízení;

d)	výrobky používané ke kulturním nebo náboženským účelům a

e)	vakcíny obsahující thiomersal jako konzervační látku.

Část I: Výrobky podléhající čl. 4 odst. 1

Výrobky s přidanou rtutí

Termín, po němž není povolena výroba, dovoz nebo vývoz výrobku (termín ukončení)

Baterie, kromě knoflíkových baterií typu zinek-oxid stříbrný s obsahem rtuti < 2 %, knoflíkové zinkovzdušné baterie s obsahem rtuti < 2 %

2020

Spínače a relé, s výjimkou velmi přesných měřicích můstků kapacit a odporu a vysokofrekvenčních spínačů a relé v monitorovacích zařízeních a v řídicích modulech s maximálním obsahem rtuti 20 mg na můstek, spínač nebo relé

2020

Kompaktní zářivky (CFL) pro všeobecné osvětlení, které mají ≤ 30 wattů s obsahem rtuti překračujícím 5 mg na startér

2020

Trubicové zářivky (LFL) pro všeobecné osvětlení:

a)	trifosfátové zářivky < 60 wattů s obsahem rtuti vyšším než 5 mg na zářivku

b)	halofosfátové zářivky ≤ 40 wattů s obsahem rtuti vyšším než 10 mg na zářivku

2020

Vysokotlaké rtuťové výbojky (HPMV) pro všeobecné osvětlení

2020

Rtuť v zářivkách se studenou katodou a zářivkách s externí elektrodou (CCFL a EEFL) pro elektronické displeje:

a)	krátké (≤ 500 mm) s obsahem rtuti vyšším než 3,5 mg na zářivku

b)	střední (> 500 mm a ≤ 1 500 mm) s obsahem rtuti vyšším než 5 mg na zářivku

c)	dlouhé (> 1 500 mm) s obsahem rtuti vyšším než 13 mg na zářivku

2020

Kosmetika (s obsahem rtuti vyšším než 1 ppm), včetně zesvětlujících mýdel a krémů, a nezahrnující oblast oční kosmetiky, kde se rtuť používá jako konzervační látka a nejsou dostupné žádné účinné a bezpečné alternativní konzervační látky (1)

2020

Pesticidy, biocidy a lokální dezinfekce

2020

Následující neelektrická měřicí zařízení kromě neelektronických měřicích zařízení umístěných ve velkém zařízení nebo taková zařízení používaná pro velmi přesné měření, kde neexistují vhodné bezrtuťové alternativy:

a)	barometry;

b)	vlhkoměry;

c)	manometry;

d)	teploměry;

e)	sfygmomanometry.

2020

Část II: Výrobky podléhající čl. 4 odst. 3

Výrobky s přidanou rtutí

Ustanovení

Zubní amalgám

Opatření, která smluvní strany přijmou, aby snížily použití zubních amalgámů, zohlední národní podmínky a příslušné mezinárodní zásady a budou obsahovat dvě nebo více opatření z následujícího seznamu:

i)	stanovení národních cílů vedoucích k prevenci zubního kazu a ochrany zdraví, a tak snižování potřeby zubních rekonstrukcí;

ii)	stanovení národních cílů vedoucích k minimalizaci jeho použití;

iii)	podporování použití hospodárných a klinicky účinných bezrtuťových alternativ pro zubní rekonstrukce;

iv)	podporování výzkumu a vývoje kvalitních bezrtuťových materiálů pro zubní rekonstrukce;

v)	vybízení příslušných profesních organizací a stomatologických škol k výuce a školení stomatologických pracovníků a studentů o bezrtuťových zubních alternativách a o podpoře správné praxe;

vi)	odrazování od pojistných smluv a programů, které upřednostňují používání zubního amalgámu oproti bezrtuťovým zubním alternativám;

vii)	podporování pojistných smluv a programů, které podporují využívání kvalitních alternativ k zubnímu amalgámu pro zubní rekonstrukce;

viii)

omezování používání zubního amalgámu na jeho kapslovou formu;

ix)	podporování používání nejlepších environmentálních postupů v stomatologických zařízeních ke snížení úniků rtuti a sloučenin rtuti do vody a půdy.

(1) Záměrem je nepokrýt kosmetiku, mýdla nebo krémy obsahující stopové znečištění rtutí.

PŘÍLOHA B

VÝROBNÍ PROCESY, V NICHŽ SE POUŽÍVÁ RTUŤ NEBO SLOUČENINY RTUTI

Část I: Procesy podléhající čl. 5 odst. 2

Výrobní procesy používající rtuť nebo sloučeniny rtuti	Termín ukončení
Výroba chloru a alkalických hydroxidů	2025
Výroba acetaldehydu, v níž se rtuť nebo sloučeniny rtuti používá/používají jako katalyzátor	2018

Část II: Procesy podléhající čl. 5 odst. 3

Procesy používající rtuť

Ustanovení

Výroba monomer vinylchloridu

Opatření, která smluvní strany přijmou, budou obsahovat, ale nebudou omezena pouze na:

i)	snížení použití rtuti na jednotku průmyslové výroby o 50 % do roku 2020 vztaženo k použití v roce 2010;

ii)	podporování opatření ke snížení závislosti na rtuti z primární těžby;

iii)	přijímání opatření ke snížení emisí a úniků rtuti do životního prostředí;

iv)	podporování výzkumu a vývoje v souvislosti s bezrtuťovými katalyzátory a procesy nevyužívajícími rtuť;

v)	nepovolování používání rtuti pět let poté, co konference smluvních stran stanoví, že bezrtuťové katalyzátory jsou pro stávající procesy technicky a ekonomicky přijatelné;

vi)	podávání zpráv konferenci smluvních stran o svém úsilí při vývoji a/nebo nalézání alternativ a ukončení používání rtuti v souladu s článkem 21.

Výroba methylátu nebo ethylátu sodného nebo draselného

Opatření, která smluvní strany přijmou, budou obsahovat, ale nebudou omezena pouze na:

i)	opatření vedoucí ke snížení použití rtuti s cílem ukončit toto použití co nejrychleji to bude možné a do 10 let od vstupu úmluvy v platnost;

ii)	snížení emisí a úniků rtuti na jednotku průmyslové výroby o 50 % do roku 2020 vztaženo k roku 2010;

iii)	zákaz použití rtuti z primární těžby;

iv)	podporování výzkumu a vývoje v souvislosti s procesy nevyužívajícími rtuť;

v)	nepovolování použití rtuti pět let poté, co konference smluvních stran stanovila, že bezrtuťové katalyzátory se staly pro stávající procesy technicky a ekonomicky přijatelné;

vi)	podávání zpráv konferenci smluvních stran o svém úsilí při vývoji a/nebo nalézání alternativ a ukončení používání rtuti v souladu s článkem 21.

Výroba polyuretanu za použití katalyzátorů obsahujících rtuť

Opatření, která smluvní strany přijmou, budou obsahovat, ale nebudou omezena pouze na:

i)	přijímání opatření vedoucí ke snížení použití rtuti s cílem ukončit toto použití co nejrychleji to bude možné a do 10 let od vstupu úmluvy v platnost;

ii)	přijímání opatření ke snížení závislosti na rtuti z primární těžby rtuti;

iii)	přijímání opatření ke snížení emisí a úniků rtuti do životního prostředí;

iv)	podporování výzkumu a vývoje v souvislosti s bezrtuťovými katalyzátory a procesy nevyužívajícími rtuť;

v)	podávání zpráv konferenci smluvních stran o svém úsilí při vývoji a/nebo nalézání alternativ a ukončení používání rtuti v souladu s článkem 21.

Na tento výrobní proces se nevztahuje čl. 5 odst. 6.

PŘÍLOHA C

NEPRŮMYSLOVÁ TĚŽBA ZLATA A TĚŽBA ZLATA V MALÉM MĚŘÍTKU

Národní akční plány

Každá smluvní strana podléhající ustanovením čl. 7 odst. 3 zařadí do svého národního akčního plánu:

a)	národní cíle a cílové hodnoty snížení;

činnosti vedoucí k odstranění:

i)	amalgamace rud;

ii)	tepelný rozklad amalgámu nebo zpracovaného amalgámu v otevřené nádobě;

iii)	tepelný rozklad amalgámu v obytných oblastech a

iv)	louhování kyanidem v sedimentech, rudách nebo hlušině, do nichž byla dříve přidána rtuť, a tato nebyla před louhováním odstraněna;

c)	kroky vedoucí k formálnímu schválení nebo regulaci sektoru neprůmyslové těžby zlata a těžby zlata v malém měřítku;

d)	základní odhady množství použité rtuti a používané způsoby neprůmyslové těžby a zpracování zlata a těžby a zpracování zlata v malém měřítku na svém území;

e)	strategie podpory snižování emisí a úniků rtuti a expozice rtuti během neprůmyslové těžby a zpracování zlata a těžby a zpracování zlata v malém měřítku, včetně metod bez použití rtuti;

f)	strategie řízení obchodu a zamezování odklonu použití rtuti a sloučenin rtuti ze zahraničních i domácích zdrojů pro neprůmyslovou těžbu a zpracování zlata a těžbu a zpracování zlata v malém měřítku;

g)	strategie zapojování zainteresovaných subjektů do plnění a rozvoje národního akčního plánu;

strategie veřejného zdraví pro expozici rtuti pro těžaře v neprůmyslové těžbě zlata a těžbě zlata v malém měřítku a jejich komunit. Tato strategie by měla zahrnovat, mimo jiné, sběr dat týkajících se zdraví, školení pro zaměstnance v oblasti zdravotní péče a zvyšování povědomí prostřednictvím zdravotních zařízení;

i)	strategie ochrany ohrožených populací, zejména dětí a žen v reprodukčním věku, a především těhotných žen, před expozicí rtuti používané při neprůmyslové těžbě zlata a těžbě zlata v malém měřítku;

j)	strategie poskytování informací těžařům zapojeným do neprůmyslové těžby zlata a těžby zlata v malém měřítku a postiženým komunitám a

k)	harmonogram plnění národního akčního plánu.

Každá smluvní strana může zahrnout do svého národního akčního plánu dodatečné strategie k dosažení svých cílů, včetně použití nebo zavedení standardů pro bezrtuťovou neprůmyslovou těžbu zlata a těžbu zlata v malém měřítku a tržních mechanismů nebo nástrojů odbytu.

PŘÍLOHA D

SEZNAM BODOVÝCH ZDROJŮ EMISÍ RTUTI A SLOUČENIN RTUTI DO OVZDUŠÍ

Kategorie bodových zdrojů:

uhelné elektrárny;

průmyslové kotle na uhlí;

procesy tavení a žíhání používané při výrobě neželezných kovů (1);

zařízení pro spalování odpadu;

zařízení na výrobu cementového slínku.

(1) Pro účely této přílohy se „neželeznými kovy“ rozumí olovo, zinek, měď a průmyslové zlato.

PŘÍLOHA E

ROZHODČÍ A SMÍRČÍ ŘÍZENÍ

Část I: Rozhodčí řízení

Postup při rozhodčím řízení pro účely čl. 25 odst. 2 písm. a) této úmluvy je následující:

Článek 1

1. Smluvní strana může dát podnět k rozhodčímu řízení v souladu s článkem 25 úmluvy písemným oznámením druhé straně nebo stranám sporu. K oznámení musí být přiloženo prohlášení žalobního nároku, společně s jakýmikoli podpůrnými dokumenty. V tomto oznámení musí být uveden předmět rozhodčího řízení a musí obsahovat zvláště články úmluvy, jejichž výkladu nebo uplatňování se řízení týká.

2. Strana uplatňující nárok oznámí sekretariátu, že postupuje spor k rozhodčímu řízení podle článku 25 této úmluvy. Oznámení musí být doplněno písemným oznámením zaslaným stranou uplatňující nárok, prohlášením o žalobním nároku a podpůrnými dokumenty podle odstavce 1 výše. Sekretariát rozešle takto obdržené informace všem smluvním stranám.

Článek 2

1. Jestliže se spor postupuje k rozhodčímu řízení podle článku 1 výše, ustanoví se rozhodčí soud. Soud bude tvořen třemi členy.

2. Každá strana sporu jmenuje jednoho rozhodce a takto jmenovaní dva rozhodci určí dohodou třetího rozhodce, který bude předsedou soudu. Ve sporech mezi více než dvěma stranami strany stejného zájmu jmenují jednoho rozhodce společně po dohodě. Předseda soudu nesmí být národnosti žádné ze stran sporu, nesmí mít obvyklé bydliště na území žádné z těchto stran, nesmí být zaměstnancem žádné z nich a nesmí v daném sporu vystupovat v jakékoli jiné funkci.

3. Volná místa rozhodců budou obsazena způsobem stanoveným pro první jmenování rozhodců.

Článek 3

1. Jestliže jedna ze stran sporu nejmenuje rozhodce do dvou měsíců ode dne, kdy žalovaná strana obdrží oznámení o rozhodčím řízení, druhá strana o tom může informovat generálního tajemníka Organizace spojených národů, který v další lhůtě dvou měsíců rozhodce určí.

2. Jestliže nebude ve lhůtě dvou měsíců ode dne jmenování druhého rozhodce určen předseda rozhodčího soudu, určí předsedu generální tajemník Organizace spojených národů na žádost jedné ze stran, a to v další lhůtě dvou měsíců.

Článek 4

Rozhodčí soud je povinen činit rozhodnutí v souladu s ustanoveními úmluvy a s mezinárodním právem.

Článek 5

Jestliže se strany sporu nedohodnou jinak, určí si rozhodčí soud vlastní jednací řád.

Článek 6

Rozhodčí soud může na žádost jedné ze stran sporu navrhnout nezbytné předběžné ochranné opatření.

Článek 7

Strany sporu jsou povinny usnadnit práci rozhodčího soudu a využitím veškerých pro ně dostupných prostředků především:

a)	poskytnout rozhodčímu soudu veškeré příslušné dokumenty, informace a prostředky a

b)	umožnit mu, bude-li to nutné, předvolat svědky nebo znalce a získat od nich důkazy.

Článek 8

Strany a rozhodci jsou povinni chránit důvěrnost všech informací nebo dokumentů, které důvěrně obdrželi v průběhu řízení u rozhodčího soudu.

Článek 9

Pokud rozhodčí soud nerozhodne z důvodu zvláštních okolností jinak, náklady rozhodčího soudu nesou strany sporu rovným dílem. Rozhodčí soud je povinen vést záznamy o veškerých svých nákladech a poskytnout stranám jejich konečné vyúčtování.

Článek 10

Strana, která má na předmětu sporu právní zájem a rozhodnutí o sporu se ji může dotknout, může se souhlasem rozhodčího soudu do řízení zasahovat.

Článek 11

Rozhodčí soud může vyslechnout protinávrhy, které vyplynou přímo z předmětu sporu, a rozhodnout o nich.

Článek 12

O procesních i věcných otázkách předmětu sporu rozhoduje rozhodčí soud většinou hlasů svých členů.

Článek 13

1. Jestliže se jedna ze stran sporu nedostaví k rozhodčímu soudu nebo neuplatní svou obhajobu, druhá strana může požádat soud, aby v řízení pokračoval a vynesl rozhodnutí. Nepřítomnost jedné ze stran nebo skutečnost, že strana neuplatní svou obhajobu, není překážkou řízení.

2. Před vynesením konečného rozhodnutí je rozhodčí soud povinen přesvědčit se, že žaloba je z věcného i právního hlediska odůvodněná.

Článek 14

Rozhodčí soud je povinen vynést konečné rozhodnutí do pěti měsíců ode dne, kdy byl ustaven v plném počtu, pokud nepovažuje za nutné prodloužit tuto lhůtu o dobu, která by neměla přesáhnout dalších pět měsíců.

Článek 15

Konečné rozhodnutí rozhodčího soudu se musí omezit na předmět sporu a musí v něm být uvedeno odůvodnění, na němž se zakládá. Musí obsahovat jména a příjmení zúčastněných členů a datum vynesení konečného rozhodnutí. Kterýkoliv člen soudu může ke konečnému rozhodnutí přiložit samostatný nebo nesouhlasný názor.

Článek 16

Konečné rozhodnutí je pro obě strany sporu závazné. Výklad úmluvy obsažený v rozhodnutí je závazný také pro smluvní stranu, která do sporu zasahuje podle výše uvedeného článku 10, a to pokud jde o skutečnosti, které vedly k jejímu zapojení do sporu. Proti konečnému rozhodnutí se nelze odvolat, pokud se strany sporu předem nedohodly na odvolacím řízení.

Článek 17

Jakýkoli spor, který by vznikl mezi stranami vázanými konečným rozhodnutím podle výše uvedeného článku 16 a týkal by se výkladu nebo způsobu provedení tohoto rozhodnutí, může kterákoli z těchto stran předložit k rozhodnutí rozhodčímu soudu, který rozhodnutí vydal.

Část II: Smírčí řízení

Postup při smírčím řízení pro účely čl. 25 odst. 6 této úmluvy je následující:

Článek 1

Žádost strany sporu o zřízení smírčí komise v návaznosti na odstavec 6 článku 25 bude zaslána v písemné formě sekretariátu a v kopii druhé straně nebo stranám sporu. Sekretariát bezodkladně informuje o této skutečnosti všechny smluvní strany.

Článek 2

1. Smírčí komise se skládá ze tří členů, pokud se strany nedohodnou jinak. Každá z dotčených stran jmenuje jednoho člena a ti společně zvolí předsedu komise.

2. V případě sporu mezi více než dvěma stranami, strany, které sdílejí stejný zájem, se společně dohodnou na jmenování svého člena komise.

Článek 3

Jestliže strany sporu nejmenují členy komise do dvou měsíců ode dne, kdy sekretariát obdržel písemnou žádost uvedenou v článku 1 výše, generální tajemník Organizace spojených národů jmenuje na základě žádosti jedné ze stran tyto členy v další lhůtě dvou měsíců.

Článek 4

Jestliže nebude předseda smírčí komise určen do dvou měsíců poté, co byl jmenován druhý člen komise, generální tajemník Organizace spojených národů jmenuje na základě žádosti jedné ze stran sporu předsedu ve lhůtě dalších dvou měsíců.

Článek 5

Smírčí komise pomáhá stranám sporu nezávislým a nestranným způsobem dosáhnout přátelské urovnání.

Článek 6

1. Smírčí komise může vést smírčí řízení způsobem, který považuje za vhodný, při zohlednění okolností případu a stanovisek stran sporu včetně žádostí o rychlé urovnání. Jestliže se zúčastněné strany sporu nedohodnou jinak, určí si smírčí komise vlastní jednací řád.

2. Smírčí komise může kdykoliv během řízení předložit návrhy nebo doporučení k vyřešení sporu.

Článek 7

Strany sporu spolupracují se smírčí komisí. Zejména se vynasnaží splnit požadavky komise ohledně předložení písemných materiálů, poskytnutí důkazů a účasti na jednáních. Strany sporu a členové smírčí komise jsou povinni chránit důvěrnost všech informací nebo dokumentů, které důvěrně obdrželi v průběhu řízení u komise.

Článek 8

Smírčí komise rozhoduje většinou hlasů svých členů.

Článek 9

Pokud nebyl spor rozřešen, smírčí komise vyhotoví zprávu s doporučeními pro rozhodnutí o sporu do dvanácti měsíců ode dne, kdy byla ustanovena; strany jsou povinny tuto zprávu v dobré víře uvážit.

Článek 10

O jakékoli neshodě týkající se působnosti smírčí komise zabývat se jí předloženou věcí rozhodne komise.

Článek 11

Náklady na jednání smírčí komise ponesou rovnoměrně zúčastněné strany sporu, pokud se nedohodnou jinak. Komise si vede záznamy o veškerých svých nákladech a stranám předloží jejich konečné vyúčtování.

PŘÍLOHA

PROHLÁŠENÍ O ROZSAHU PRAVOMOCÍ EVROPSKÉ UNIE V SOULADU S ČL. 30 ODST. 3 MINAMATSKÉ ÚMLUVY O RTUTI

Tyto státy jsou v současnosti členy Evropské unie: Belgické království, Bulharská republika, Česká republika, Dánské království, Spolková republika Německo, Estonská republika, Irsko, Řecká republika, Španělské království, Francouzská republika, Chorvatská republika, Italská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Lucemburské velkovévodství, Maďarsko, Republika Malta, Nizozemské království, Rakouská republika, Polská republika, Portugalská republika, Rumunsko, Republika Slovinsko, Slovenská republika, Finská republika, Švédské království, Spojené království Velké Británie a Severního Irska.

V čl. 30 odst. 3 Minamatské úmluvy je stanoveno: „3. Ve své listině o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení uvede organizace regionální hospodářské integrace rozsah svých pravomocí vzhledem k záležitostem upraveným touto úmluvou. Každá taková organizace také informuje depozitáře o jakýchkoliv souvisejících úpravách v rozsahu svých pravomocí, který obratem informuje ostatní smluvní strany o všech podstatných změnách.“

Evropská unie prohlašuje, že má v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie, a zejména s čl. 192 odst. 1 uvedené smlouvy, pravomoc uzavírat mezinárodní dohody a plnit závazky z nich vyplývající, které přispívají k dosažení těchto cílů:

—	zachování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí;

—	ochrana lidského zdraví;

—	uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů;

—	podpora opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí, včetně změny klimatu.

Níže uvedený přehled právních nástrojů Unie dokládá, v jakém rozsahu vykonávala Unie v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie svou vnitřní pravomoc ve vztahu k záležitostem podléhajícím Minamatské úmluvě. Unie je příslušná plnit povinnosti vyplývající z Minamatské úmluvy o rtuti, pro něž ustanovení právních nástrojů Unie (zejména těch, které jsou uvedeny níže) stanoví společná pravidla, a to v rozsahu, v němž je působnost těchto společných pravidel ovlivněna nebo změněna ustanoveními Minamatské úmluvy nebo právním aktem přijatým v rámci provádění této úmluvy.

—	nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008 (1),

—	směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 88),

—	směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS (Úř. věst. L 266, 26.9.2006, s. 1),

—	směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností (Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34),

—	nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59),

—

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1),

—	nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1),

—	nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1),

—	směrnice Rady 93/42/ES ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích (Úř. věst. L 169, 12.7.1993, s. 1),

—	směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17),

—	směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 1),

—	nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1),

—	směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES ze dne 15. prosince 2004 o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší (Úř. věst. L 23, 26.1.2005, s. 3),

—	směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1),

—	směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3),

—	směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1),

—	nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1).

Výkon pravomocí, které členské státy Evropské unie převedly podle Smluv na Evropskou unii, se ze své povahy průběžně vyvíjí. Unie si proto vyhrazuje právo toto prohlášení upravovat.

(1) Úř. věst. L 137, 24. 5.2017, s. 1.

2.6.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 142/40

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/940

ze dne 1. června 2017

o povolení kyseliny mravenčí jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)	V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení kyseliny mravenčí. Žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)	Uvedená žádost se týká povolení kyseliny mravenčí jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat se zařazením do kategorie „technologické doplňkové látky“.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) ve svém stanovisku ze dne 30. dubna 2015 (2) dospěl k závěru, že za navržených podmínek užití nemá přípravek kyseliny mravenčí nepříznivý účinek na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí. Úřad rovněž dospěl k závěru, že přípravek účinně potlačuje množení bakteriálních patogenů v krmných surovinách a krmných směsích nebo snižuje jejich počet v nich. Úřad nepovažuje zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodách analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)	Posouzení přípravku kyseliny mravenčí prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Povolení

Přípravek uvedený v příloze, náležející do kategorie doplňkových látek „technologické doplňkové látky“ a do funkční skupiny „látky zlepšující hygienické podmínky“, se povoluje jako doplňková látka ve výživě zvířat podle podmínek stanovených v uvedené příloze.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. června 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.

(2) EFSA Journal 2015; 13(5):4113.

PŘÍLOHA

Identifikační číslo doplňkové látky

Doplňková látka

Chemický vzorec, popis, analytické metody

Druh nebo kategorie zvířat

Maximální stáří

Minimální obsah

Maximální obsah

Jiná ustanovení

Konec platnosti povolení

mg kyseliny mravenčí/kg kompletního krmiva o obsahu vlhkosti 12 %

Technologické doplňkové látky: látky zlepšující hygienické podmínky

1k236

Kyselina mravenčí

Složení doplňkové látky

Kyselina mravenčí (≥ 84,5 %)

kapalná forma

Charakteristika účinné látky

Kyselina mravenčí ≥ 84,5 %

H2CO2

číslo CAS: 64-18-6

Analytická metoda (1)

Pro stanovení kyseliny mravenčí: metoda iontové chromatografie s detekcí elektrické vodivosti (IC-ECD)

Všechny druhy zvířat

—

10 000

1.	V návodu pro použití doplňkové látky a premixu musí být uvedeny podmínky skladování.

2.	Směs různých zdrojů kyseliny mravenčí nesmí překročit maximální povolenou úroveň obsahu v kompletním krmivu.

Pro uživatele doplňkové látky a premixů musí provozovatelé krmivářských podniků stanovit provozní postupy a organizační opatření, která budou řešit případná rizika vyplývající z jejich použití. Pokud prostřednictvím těchto postupů a opatření nebude možné uvedená rizika odstranit nebo snížit na minimum, musí být doplňková látka a premixy používány s osobními ochrannými prostředky včetně prostředků k ochraně dýchacích cest, bezpečnostních brýlí a rukavic.

21.6.2027

(1) Podrobné informace o analytických metodách lze získat na internetové stránce referenční laboratoře: https://ec.europa.eu/jrc/en/eurl/feed-additives/evaluation-reports.

2.6.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 142/43

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/941

ze dne 1. června 2017,

kterým se odvolává přijetí závazku dvou vyvážejících výrobců podle prováděcího rozhodnutí 2013/707/EU, kterým se potvrzuje přijetí závazku nabídnutého v souvislosti s antidumpingovým a antisubvenčním řízením týkajícím se dovozu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky po dobu uplatňování konečných opatření

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní antidumpingové nařízení“), a zejména na článek 8 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (2) (dále jen „základní antisubvenční nařízení“), a zejména na článek 13 uvedeného nařízení,

informujíc členské státy,

vzhledem k těmto důvodům:

A. ZÁVAZEK A DALŠÍ STÁVAJÍCÍ OPATŘENÍ

(1)

Nařízením (EU) č. 513/2013 (3) uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů (dále jen „moduly“) a jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Evropské unie (dále jen „Unie“).

(2)

Skupina vyvážejících výrobců pověřila čínskou obchodní komoru pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků (China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic Products, dále jen „CCCME“), aby jejich jménem předložila Komisi cenový závazek, což CCCME učinila. Ze stanovených podmínek uvedeného cenového závazku jasně vyplývá, že jej tvoří soubor individuálních cenových závazků každého vyvážejícího výrobce, který je z praktických administrativních důvodů koordinován CCCME.

(3)	Rozhodnutím 2013/423/EU (4) Komise uvedený cenový závazek přijala, pokud jde o prozatímní antidumpingové clo. Nařízením (EU) č. 748/2013 (5) změnila Komise nařízení (EU) č. 513/2013 a zavedla technické změny potřebné v souvislosti s přijetím závazku, pokud jde o prozatímní antidumpingové clo.

(4)

Prováděcím nařízením (EU) č. 1238/2013 (6) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz modulů a článků pocházejících nebo odesílaných z ČLR (dále jen „dotčené výrobky“) do Unie. Prováděcím nařízením (EU) č. 1239/2013 (7) uložila Rada rovněž konečné vyrovnávací clo na dovoz dotčených výrobků do Unie.

(5)

Na základě oznámení o pozměněném cenovém závazku, které předložila skupina vyvážejících výrobců (dále jen „vyvážející výrobci“) společně s CCCME, potvrdila Komise prostřednictvím prováděcího rozhodnutí 2013/707/EU (8), že přijímá cenový závazek v pozměněné podobě (dále jen „závazek“), a to po dobu uplatňování konečných opatření. V příloze tohoto rozhodnutí je uveden seznam vyvážejících výrobců, od nichž byl závazek přijat, včetně těchto společností:

a)	BYD (Shangluo) Industrial Co. Ltd spolu s její společností ve spojení v ČLR a v Unii, pod společným doplňkovým kódem TARIC: B871(dále jen „BYD“);

b)	Yingli Energy (China) Co. Ltd spolu s jejími společnostmi ve spojení v ČLR a v Unii, pod společným doplňkovým kódem TARIC: B797 (dále jen „Yingli“).

(6)

Prováděcím rozhodnutím 2014/657/EU (9) přijala Komise návrh vyvážejících výrobců a CCCME, jenž se týkal upřesnění ohledně plnění závazku pro dotčené výrobky, na něž se závazek vztahuje, tj. moduly a články pocházející nebo odesílané z ČLR, v současnosti kódů KN ex 8541 40 90 (kódy TARIC 8541409021, 8541409029, 8541409031 a 8541409039), vyráběné vyvážejícími výrobci (dále jen „výrobek, na nějž se vztahuje závazek“). Na antidumpingová a vyrovnávací cla uvedená ve 4. bodě odůvodnění výše se společně se závazkem dále odkazuje jako na „opatření“.

(7)	Prováděcím nařízením (EU) 2015/866 (10) odvolala Komise přijetí závazku tří vyvážejících výrobců.

(8)	Prováděcím nařízením (EU) 2015/1403 (11) odvolala Komise přijetí závazku dalšího vyvážejícího výrobce.

(9)	Prováděcím nařízením (EU) 2015/2018 (12) odvolala Komise přijetí závazku dvou vyvážejících výrobců.

(10)	Komise zahájila šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření zveřejněním oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie (13) dne 5. prosince 2015.

(11)	Komise zahájila šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti vyrovnávacích opatření zveřejněním oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie (14) dne 5. prosince 2015.

(12)	Komise rovněž zahájila částečný prozatímní přezkum antidumpingových a vyrovnávacích opatření zveřejněním oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie (15) dne 5. prosince 2015.

(13)	Prováděcím nařízením (EU) 2016/115 (16) odvolala Komise přijetí závazku dalšího vyvážejícího výrobce.

(14)

Konečné antidumpingové clo uložené prováděcím nařízením (EU) č. 1238/2013 na dovoz dotčených výrobků pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky Komise prováděcím nařízením (EU) 2016/185 (17) dále rozšířila na dovoz dotčeného výrobku odesílaného z Malajsie a Tchaj-wanu, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Malajsie a Tchaj-wanu, či nikoli.

(15)

Konečné vyrovnávací clo uložené prováděcím nařízením(EU) č. 1239/2013 na dovoz dotčených výrobků pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky Komise prováděcím nařízením (EU) 2016/184 (18) dále rozšířila na dovoz dotčeného výrobku odesílaného z Malajsie a Tchaj-wanu, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Malajsie a Tchaj-wanu, či nikoli.

(16)	Prováděcím nařízením (EU) 2016/1045 (19) odvolala Komise přijetí závazku dalšího vyvážejícího výrobce.

(17)	Prováděcím nařízením (EU) 2016/1382 (20) odvolala Komise přijetí závazku dalších pěti vyvážejících výrobců.

(18)	Prováděcím nařízením (EU) 2016/1402 (21) odvolala Komise přijetí závazku dalších tří vyvážejících výrobců.

(19)	Prováděcím nařízením (EU) 2016/1998 (22) odvolala Komise přijetí závazku dalších pěti vyvážejících výrobců.

(20)	Prováděcím nařízením (EU) 2016/2146 (23) odvolala Komise přijetí závazku dalších dvou vyvážejících výrobců.

(21)	Na základě přezkumu před pozbytím platnosti a prozatímního přezkumu uvedených v 10. až 12. bodě odůvodnění Komise prováděcími nařízeními (EU) 2017/366 (24) a (EU) 2017/367 (25) stávající opatření zachovala.

(22)	Komise rovněž zahájila částečný prozatímní přezkum podoby opatření zveřejněním oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie (26) dne 3. března 2017.

(23)	Prováděcím nařízením (EU) 2017/454 (27) odvolala Komise přijetí závazku čtyř vyvážejících výrobců.

(24)	Prováděcím rozhodnutím (EU) 2017/615 (28) přijala Komise návrh skupiny vyvážejících výrobců a CCCME, jenž se týkal plnění závazku.

B. PODMÍNKY ZÁVAZKU A DOBROVOLNÉ ODVOLÁNÍ ZÁVAZKU SPOLEČNOSTÍ YINGLI A BYD

(25)	Podle podmínek závazku může jakýkoli vyvážející výrobce svůj závazek dobrovolně odvolat kdykoli během jeho uplatňování.

(26)	Společnost BYD oznámila v březnu 2017 Komisi, že si přeje svůj závazek odvolat.

(27)	Společnost Yingli oznámila v dubnu 2017 Komisi, že si přeje svůj závazek odvolat.

C. ODVOLÁNÍ PŘIJETÍ ZÁVAZKU A ULOŽENÍ KONEČNÉHO CLA

(28)	Komise proto v souladu s čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení a rovněž v souladu s podmínkami závazku dospěla k závěru, že přijetí závazku společností BYD a Yingli musí být odvoláno.

(29)

V důsledku toho se v souladu s čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího nebo odesílaného z ČLR a vyrobeného společnostmi BYD (doplňkový kód TARIC: B871) a Yingli (doplňkový kód TARIC: B797) automaticky uplatní konečné antidumpingové clo uložené článkem 1 prováděcího nařízení (EU) 2017/367 a konečné vyrovnávací clo uložené článkem 1 prováděcího nařízení (EU) 2017/366, a to ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(30)

Komise rovněž připomíná, že pokud celní orgány členských států mají informace o tom, že cena uvedená na závazkové faktuře neodpovídá ceně skutečně zaplacené, měly by vyšetřit, zda byl porušen požadavek na zahrnutí jakýchkoli rabatů do závazkové faktury či zda nebyla dodržena minimální dovozní cena. Pokud celní orgány členských států dospějí k závěru, že došlo k takovému porušení nebo že minimální dovozní cena nebyla dodržena, měly by v důsledku toho vybírat cla. Komise by s cílem usnadnit na základě čl. 4 odst. 3 Smlouvy práci celních orgánů členských států měla v takových situacích sdílet důvěrné znění a další informace o závazku výhradně pro účely vnitrostátních řízení.

(31)

Kromě toho Komise uvádí, že přijetím dobrovolného odvolání není dotčena pravomoc svěřená Komisi prostřednictvím ustanovení čl. 3 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013, čl. 2 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2017/367, čl. 2 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013 a čl. 2 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2017/366 zrušit závazkové faktury vystavené před přijetím dobrovolného odvolání, pokud Komise zjistí skutečnosti, které takové zrušení odůvodňují.

(32)	V tabulce v příloze tohoto nařízení jsou pro informaci uvedeni vyvážející výrobci, u nichž přijetí závazku prováděcím rozhodnutím 2013/707/EU není dotčeno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Odvolává se přijetí závazku v souvislosti s těmito společnostmi:

Název společnosti

Doplňkový kód TARIC

Shanghai BYD Co. Ltd

BYD (Shangluo) Industrial Co. Ltd

B871

Yingli Energy (China) Co. Ltd

Baoding Tianwei Yingli New Energy Resources Co. Ltd

Hainan Yingli New Energy Resources Co. Ltd

Hengshui Yingli New Energy Resources Co. Ltd

Tianjin Yingli New Energy Resources Co. Ltd

Lixian Yingli New Energy Resources Co. Ltd

Baoding Jiasheng Photovoltaic Technology Co. Ltd

Beijing Tianneng Yingli New Energy Resources Co. Ltd

Yingli Energy (Beijing) Co. Ltd

B797

Článek 2

1. Pokud celní orgány členských států mají informace o tom, že cena předložená na závazkové faktuře podle čl. 3 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013, čl. 2 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2017/367, čl. 2 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013 a čl. 2 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2017/366 vystavené jednou ze společností, od nichž byl závazek původně přijat prostřednictvím prováděcího rozhodnutí 2013/707/EU, neodpovídá zaplacené ceně, a že proto uvedené společnosti mohly závazek porušit, mohou celní orgány v případě potřeby pro účely provádění vnitrostátního řízení požádat Komisi, aby jim předala kopie závazku a další informace za účelem kontroly použitelné minimální dovozní ceny (dále jen „MDC“) v den, kdy byla vystavena závazková faktura.

2. Pokud tato kontrola odhalí, že zaplacená cena je nižší než MDC, cla v důsledku splatná podle čl. 8 odst. 9 nařízení (EU) 2016/1036 a čl. 13 odst. 9 nařízení (EU) 2016/1037 se vyberou.

Pokud tato kontrola odhalí, že slevy a rabaty nebyly do obchodní faktury zahrnuty, cla v důsledku splatná podle čl. 3 odst. 2 písm. a) prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013, čl. 2 odst. 2 písm. a) prováděcího nařízení (EU) 2017/367, čl. 2 odst. 2 písm. a) prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013 a čl. 2 odst. 2 písm. a) prováděcího nařízení (EU) 2017/366 se vyberou.

3. Informace podle odstavce 1 mohou být použity pouze pro účely vymáhání cel splatných podle čl. 3 odst. 2 písm. a) prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013, čl. 2 odst. 2 písm. a) prováděcího nařízení (EU) 2017/367, čl. 2 odst. 2 písm. a) prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013 a čl. 2 odst. 2 písm. a) prováděcího nařízení (EU) 2017/366. V této souvislosti mohou celní orgány členských států poskytnout dlužníkovi těchto cel tyto informace pouze za účelem zachování jeho práva na obhajobu. Tyto informace nesmí být za žádných okolností sdělovány třetím stranám.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. června 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55.

(3) Úř. věst. L 152, 5.6.2013, s. 5.

(4) Úř. věst. L 209, 3.8.2013, s. 26.

(5) Úř. věst. L 209, 3.8.2013, s. 1.

(6) Úř. věst. L 325, 5.12.2013, s. 1.

(7) Úř. věst. L 325, 5.12.2013, s. 66.

(8) Úř. věst. L 325, 5.12.2013, s. 214.

(9) Úř. věst. L 270, 11.9.2014, s. 6.

(10) Úř. věst. L 139, 5.6.2015, s. 30.

(11) Úř. věst. L 218, 19.8.2015, s. 1.

(12) Úř. věst. L 295, 12.11.2015, s. 23.

(13) Úř. věst. C 405, 5.12.2015, s. 8.

(14) Úř. věst. C 405, 5.12.2015, s. 20.

(15) Úř. věst. C 405, 5.12.2015, s. 33.

(16) Úř. věst. L 23, 29.1.2016, s. 47.

(17) Úř. věst. L 37, 12.2.2016, s. 76.

(18) Úř. věst. L 37, 12.2.2016, s. 56.

(19) Úř. věst. L 170, 29.6.2016, s. 5.

(20) Úř. věst. L 222, 17.8.2016, s. 10.

(21) Úř. věst. L 228, 23.8.2016, s. 16.

(22) Úř. věst. L 308, 16.11.2016, s. 8.

(23) Úř. věst. L 333, 8.12.2016, s. 4.

(24) Úř. věst. L 56, 3.3.2017, s. 1.

(25) Úř. věst. L 56, 3.3.2017, s. 131.

(26) Úř. věst. C 67, 3.3.2017, s. 16.

(27) Úř. věst. L 71, 16.3.2017, s. 5.

(28) Úř. věst. L 86, 31.3.2017, s. 14.

PŘÍLOHA

Seznam společností

Název společnosti	Doplňkový kód TARIC
Jiangsu Aide Solar Energy Technology Co. Ltd	B798
Alternative Energy (AE) Solar Co. Ltd	B799
Anhui Chaoqun Power Co. Ltd	B800
Anji DaSol Solar Energy Science & Technology Co. Ltd	B802
Anhui Schutten Solar Energy Co. Ltd Quanjiao Jingkun Trade Co. Ltd	B801
Anhui Titan PV Co. Ltd	B803
Xi'an SunOasis (Prime) Company Limited TBEA SOLAR CO. LTD XINJIANG SANG'O SOLAR EQUIPMENT	B804
Changzhou NESL Solartech Co. Ltd	B806
Changzhou Shangyou Lianyi Electronic Co. Ltd	B807
CHINALAND SOLAR ENERGY CO. LTD	B808
ChangZhou EGing Photovoltaic Technology Co. Ltd	B811
CIXI CITY RIXING ELECTRONICS CO. LTD ANHUI RINENG ZHONGTIAN SEMICONDUCTOR DEVELOPMENT CO. LTD HUOSHAN KEBO ENERGY & TECHNOLOGY CO. LTD	B812
CSG PVtech Co. Ltd	B814
China Sunergy (Nanjing) Co. Ltd CEEG Nanjing Renewable Energy Co. Ltd CEEG (Shanghai) Solar Science Technology Co. Ltd China Sunergy (Yangzhou) Co. Ltd China Sunergy (Shanghai) Co. Ltd	B809
Dongfang Electric (Yixing) MAGI Solar Power Technology Co. Ltd	B816
EOPLLY New Energy Technology Co. Ltd SHANGHAI EBEST SOLAR ENERGY TECHNOLOGY CO. LTD JIANGSU EOPLLY IMPORT & EXPORT CO. LTD	B817
Zheijiang Era Solar Co. Ltd	B818
GD Solar Co. Ltd	B820
Greenway Solar-Tech (Shanghai) Co. Ltd Greenway Solar-Tech (Huaian) Co. Ltd	B821
Guodian Jintech Solar Energy Co. Ltd	B822
Hangzhou Bluesun New Material Co. Ltd	B824
Hanwha SolarOne (Qidong) Co. Ltd	B826
Hengdian Group DMEGC Magnetics Co. Ltd	B827
HENGJI PV-TECH ENERGY CO. LTD	B828
Himin Clean Energy Holdings Co. Ltd	B829
Jiangsu Green Power PV Co. Ltd	B831
Jiangsu Hosun Solar Power Co. Ltd	B832
Jiangsu Jiasheng Photovoltaic Technology Co. Ltd	B833
Jiangsu Runda PV Co. Ltd	B834
Jiangsu Sainty Photovoltaic Systems Co. Ltd Jiangsu Sainty Machinery Imp. And Exp. Corp. Ltd	B835
Jiangsu Shunfeng Photovoltaic Technology Co. Ltd Changzhou Shunfeng Photovoltaic Materials Co. Ltd Jiangsu Shunfeng Photovoltaic Electronic Power Co. Ltd	B837
Jiangsu Sinski PV Co. Ltd	B838
Jiangsu Sunlink PV Technology Co. Ltd	B839
Jiangsu Zhongchao Solar Technology Co. Ltd	B840
Jiangxi Risun Solar Energy Co. Ltd	B841
Jiangxi LDK Solar Hi-Tech Co. Ltd LDK Solar Hi-Tech (Nanchang) Co. Ltd LDK Solar Hi-Tech (Suzhou) Co. Ltd	B793
Jiangyin Shine Science and Technology Co. Ltd	B843
Jinzhou Yangguang Energy Co. Ltd Jinzhou Huachang Photovoltaic Technology Co. Ltd Jinzhou Jinmao Photovoltaic Technology Co. Ltd Jinzhou Rixin Silicon Materials Co. Ltd Jinzhou Youhua Silicon Materials Co. Ltd	B795
Juli New Energy Co. Ltd	B846
Jumao Photonic (Xiamen) Co. Ltd	B847
King-PV Technology Co. Ltd	B848
Kinve Solar Power Co. Ltd (Maanshan)	B849
Lightway Green New Energy Co. Ltd Lightway Green New Energy(Zhuozhou) Co. Ltd	B851
Nanjing Daqo New Energy Co. Ltd	B853
NICE SUN PV CO. LTD LEVO SOLAR TECHNOLOGY CO. LTD	B854
Ningbo Jinshi Solar Electrical Science & Technology Co. Ltd	B857
Ningbo Komaes Solar Technology Co. Ltd	B858
Ningbo South New Energy Technology Co. Ltd	B861
Ningbo Sunbe Electric Ind Co. Ltd	B862
Ningbo Ulica Solar Science & Technology Co. Ltd	B863
Perfectenergy (Shanghai) Co. Ltd	B864
Perlight Solar Co. Ltd	B865
SHANGHAI ALEX SOLAR ENERGY SCIENCE & TECHNOLOGY CO. LTD SHANGHAI ALEX NEW ENERGY CO. LTD	B870
Shanghai Chaori Solar Energy Science & Technology Co. Ltd	B872
Propsolar (Zhejiang) New Energy Technology Co. Ltd Shanghai Propsolar New Energy Co. Ltd	B873
SHANGHAI SHANGHONG ENERGY TECHNOLOGY CO. LTD	B874
SHANGHAI SOLAR ENERGY S&T CO. LTD Shanghai Shenzhou New Energy Development Co. Ltd Lianyungang Shenzhou New Energy Co. Ltd	B875
Shanghai ST Solar Co. Ltd Jiangsu ST Solar Co. Ltd	B876
Shenzhen Sacred Industry Co. Ltd	B878
Shenzhen Topray Solar Co. Ltd Shanxi Topray Solar Co. Ltd Leshan Topray Cell Co. Ltd	B880
Sopray Energy Co. Ltd Shanghai Sopray New Energy Co. Ltd	B881
SUN EARTH SOLAR POWER CO. LTD NINGBO SUN EARTH SOLAR POWER CO. LTD Ningbo Sun Earth Solar Energy Co. Ltd	B882
SUZHOU SHENGLONG PV-TECH CO. LTD	B883
TDG Holding Co. Ltd	B884
Tianwei New Energy Holdings Co. Ltd Tianwei New Energy (Chengdu) PV Module Co. Ltd Tianwei New Energy (Yangzhou) Co. Ltd	B885
Wenzhou Jingri Electrical and Mechanical Co. Ltd	B886
Shanghai Topsolar Green Energy Co. Ltd	B877
Shenzhen Sungold Solar Co. Ltd	B879
Wuhu Zhongfu PV Co. Ltd	B889
Wuxi Saijing Solar Co. Ltd	B890
Wuxi Shangpin Solar Energy Science and Technology Co. Ltd	B891
Wuxi Solar Innova PV Co. Ltd	B892
Wuxi Taichang Electronic Co. Ltd China Machinery Engineering Wuxi Co.Ltd Wuxi Taichen Machinery & Equipment Co. Ltd	B893
Xi'an Huanghe Photovoltaic Technology Co. Ltd State-run Huanghe Machine-Building Factory Import and Export Corporation Shanghai Huanghe Fengjia Photovoltaic Technology Co. Ltd	B896
Yuhuan BLD Solar Technology Co. Ltd Zhejiang BLD Solar Technology Co. Ltd	B899
Yuhuan Sinosola Science & Technology Co. Ltd	B900
Zhangjiagang City SEG PV Co. Ltd	B902
Zhejiang Fengsheng Electrical Co. Ltd	B903
Zhejiang Global Photovoltaic Technology Co. Ltd	B904
Zhejiang Heda Solar Technology Co. Ltd	B905
Zhejiang Jiutai New Energy Co. Ltd Zhejiang Topoint Photovoltaic Co. Ltd	B906
Zhejiang Kingdom Solar Energy Technic Co. Ltd	B907
Zhejiang Koly Energy Co. Ltd	B908
Zhejiang Mega Solar Energy Co. Ltd Zhejiang Fortune Photovoltaic Co. Ltd	B910
Zhejiang Shuqimeng Photovoltaic Technology Co. Ltd	B911
Zhejiang Shinew Photoelectronic Technology Co. Ltd	B912
Zhejiang Sunflower Light Energy Science & Technology Limited Liability Company Zhejiang Yauchong Light Energy Science & Technology Co. Ltd	B914
Zhejiang Sunrupu New Energy Co. Ltd	B915
Zhejiang Tianming Solar Technology Co. Ltd	B916
Zhejiang Trunsun Solar Co. Ltd Zhejiang Beyondsun PV Co. Ltd	B917
Zhejiang Wanxiang Solar Co. Ltd WANXIANG IMPORT & EXPORT CO. LTD	B918
ZHEJIANG YUANZHONG SOLAR CO. LTD	B920

2.6.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 142/53

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/942

ze dne 1. června 2017

o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz karbidu wolframu, taveného karbidu wolframu a karbidu wolframu jednoduše smíšeného s kovovým práškem pocházejících z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

1.1. Platná opatření

(1)

Nařízením Rady (EHS) č. 2737/90 (2) uložila Rada konečné antidumpingové clo ve výši 33 % na dovoz karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“ nebo „dotčená země“) („původní šetření“). Rozhodnutím 90/480/EHS (3) přijala Komise závazky dvou hlavních vývozců týkající se výrobku, který je předmětem opatření.

(2)	Po odvolání závazků dvěma dotčenými čínskými vývozci pozměnila Rada nařízením Rady (ES) č. 610/95 (4) nařízení (EHS) č. 2737/90 a uložila na dovoz karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu konečné clo ve výši 33 %.

(3)	Nařízením Rady (ES) č. 771/98 (5) byla tato opatření po přezkumu před pozbytím platnosti prodloužena na další pětileté období.

(4)	Nařízením Rady (ES) č. 2268/2004 (6) uložila Rada po přezkumu před pozbytím platnosti na dovoz karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu pocházejících z ČLR antidumpingové clo ve výši 33 %.

(5)	Nařízením Rady (ES) č. 1275/2005 (7) pozměnila Rada definici výrobku tak, aby zahrnovala rovněž karbid wolframu jednoduše smíšený s kovovým práškem.

(6)	Po přezkumu podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (8), prodloužila Rada prováděcím nařízením Rady (EU) č. 287/2011 (9) („předchozí šetření před pozbytím platnosti“) opatření na další pětileté období.

1.2. Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

(7)	Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (10) stávajících opatření obdržela Komise dne 7. prosince 2015 žádost o zahájení přezkumu těchto opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (dále jen „žádost o přezkum“).

(8)	Žádost byla podána jménem šesti výrobců v Unii (dále jen „žadatel“), kteří představují více než 25 % celkové výroby karbidu wolframu, taveného karbidu wolframu a karbidu wolframu jednoduše smíšeného s kovovým práškem (dále jen „karbid wolframu“) v Unii.

(9)	Žádost byla podána z toho důvodu, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvávání dumpingu a obnovení újmy způsobované výrobnímu odvětví Unie.

1.3. Zahájení

(10)

Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení rozhodla, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 23. března 2016 vyhlásila oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie (11) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009.

(11)

Několik uživatelů tvrdilo, že Komisi před zahájením stávajícího šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti požádali, aby byl v případě zahájení šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti současně zahájen i prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Toto tvrzení bylo zopakováno i po poskytnutí informací.

(12)

V rozporu s tímto tvrzením nebyla Komisi žádná takováto žádost předložena. Dotyčné strany se Komise pouze dotázaly, zda jsou dosud platná předchozí zjištění týkající se dumpingu a újmy. Tyto dotazy nebyly spojeny s žádostí o zahájení prozatímního přezkumu a tyto strany nepředložily důkazy prokazující trvalou změnu okolností. Za platnou žádost lze považovat pouze žádost, která je doložena dostatečnými důkazy, jež prokazují takovouto trvalou změnu okolností.

1.4. Zúčastněné strany

(13)	V oznámení o zahájení přezkumu Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise navíc o zahájení šetření výslovně informovala známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, čínské orgány, známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.

(14)

Zúčastněným stranám bylo umožněno písemně vyjádřit své stanovisko a požádat o slyšení ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení přezkumu. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty. Zúčastněné strany měly také možnost vyjádřit se k zahájení šetření a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(15)	Během šetření se uskutečnila čtyři slyšení: dvě s řadou uživatelů, jedno s výrobci v Unii a jedno s jedním dovozcem/uživatelem za přítomnosti úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

a) Výběr vzorku

(16)	V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

Výběr vzorku vyvážejících výrobců v ČLR

(17)	Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR se v oznámení o zahájení přezkumu počítalo s výběrem vzorku.

(18)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise mimoto požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(19)	Informace pro účely výběru vzorku poskytlo osm vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců nacházejících se v ČLR.

(20)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise původně vzorek tří vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci/skupinami vyvážejících výrobců a orgány v ČLR. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(21)

Dotazníky byly zaslány třem vyvážejícím výrobcům/skupinám vyvážejících výrobců zařazeným do vzorku, žádný z nich však Komisi neposkytl požadované informace. Za účelem získání potřebných informací ke stanovení pravděpodobnosti přetrvávání či obnovení dumpingu a újmy proto útvary Komise považovaly za nezbytné požádat o spolupráci zbývající vyvážející výrobce/skupiny vyvážejících výrobců, kteří poskytli informace pro účely výběru vzorku. Nový vzorek byl projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci/skupinami vyvážejících výrobců a orgány v ČLR. Nebyly obdrženy žádné připomínky. Zbývajícím vyvážejícím výrobcům/skupinám vyvážejících výrobců byly proto zaslány dotazníky. Žádný z čínských vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců však Komisi neposkytl požadované informace.

Výběr vzorku výrobců v Unii

(22)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Podle žádosti o přezkum existuje v Unii devět výrobců karbidu wolframu, přičemž šest z nich vyrábí pro volný trh a tři především pro vlastní spotřebu. Během tohoto šetření se přihlásilo všech šest výrobců v Unii/skupin výrobců v Unii, kteří vyrábějí pro volný trh a kteří představují 65 % celkové výroby v Unii. Komise se rozhodla zařadit do vzorku všech šest výrobců. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Ve stanovené lhůtě nebyly vzneseny žádné připomínky, a předběžný vzorek byl tudíž potvrzen. Vzorek byl shledán reprezentativním pro výrobní odvětví Unie.

(23)	Tři výrobci vyrábějící především pro závislý trh sice nespolupracovali, proti šetření však nevznesli námitky.

Výběr vzorku dovozců/uživatelů

(24)	Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, kontaktovala deset známých dovozců/uživatelů a požádala je, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

(25)	Ve stanovených lhůtách se přihlásilo sedm společností a všem těmto společnostem byly zaslány dotazníky. Ve všech případech se jednalo o uživatele.

b) Odpovědi na dotazník

(26)	Komise zaslala dotazníky šesti výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, sedmi známým uživatelům, osmi vyvážejícím výrobcům/skupinám vyvážejících výrobců v ČLR a 20 známým výrobcům v možných srovnatelných zemích (Kanada, Japonsko a Spojené státy americké).

(27)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od šesti výrobců v Unii, osmi uživatelů (dvou ve spojení), jednoho výrobce ve Spojených státech amerických jakožto možné srovnatelné země a jednoho výrobce v Japonsku jakožto možné srovnatelné země. Žádný z čínských vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců na dotazník neodpověděl.

(28)	Přihlásilo se jedno německé sdružení výrobců neželezných kovů, jež zachování opatření podpořilo.

c) Inspekce na místě

(29)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a ke stanovení újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobci v Unii

—	Eurotungstène poudres SA, Grenoble, Francie

—	Global Tungsten & Powders spol. s r.o, Bruntál, Česká republika

—	H. C. Starck GmbH & Co. KG, Goslar, Německo

—	Tikomet Oy, Jyväskylä, Finsko

—	Treibacher Industrie AG, Althofen, Rakousko

—	Wolfram Bergbau und Hütten-GmbH Nfg.KG., St Peter, Rakousko

Uživatelé

—	Atlas Copco Secoroc AB, Fagersta, Švédsko

—	Betek GmbH & Co. KG, Aichhalden, Německo

—	Gühring KG, Albstadt, Německo

—	Konrad Friedrichs GmbH & Co. KG, Kulmbach, Německo

—	Technogenia SAS, Sait-Jorioz, Francie

Výrobce ve srovnatelné zemi

—	Global Tungsten & Powders Corp., Towanda, Spojené státy americké

1.5. Období šetření a posuzované období

(30)

Šetření pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2012 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

2. VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU, A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1. Výrobek, který je předmětem přezkumu

(31)	Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu, je karbid wolframu, tavený karbid wolframu a karbid wolframu jednoduše smíšený s kovovým práškem (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současnosti kódů KN 2849 90 30 a ex 3824 30 00 (kód TARIC 3824300010).

(32)

Karbid wolframu, tavený karbid wolframu a karbid wolframu jednoduše smíšený s kovovým práškem jsou sloučeniny uhlíku a wolframu vyrobené tepelným zpracováním. U těchto výrobků se jedná o meziprodukty používané jako vstupní materiály při výrobě součástek z tvrdých kovů, například řezných nástrojů a vysoce odolných součástek ze slinutého karbidu, povlaků odolných proti opotřebení, hrotů nástrojů pro ropné vrty a těžbu nerostných surovin a lisovacích forem a hrotů pro tažení a tvarování kovů.

(33)

Během posuzovaného období se výrobek, který je předmětem přezkumu, v Unii vyráběl z „prvotních“ surovin (ruda, koncentrát, parawolframan amonný a oxid) v procesu nazvaném „výroba z prvotních surovin“ a z odpadu v procesu nazvaném „výroba recyklací“. Tvrdokovový odpad vzniká ve výrobním procesu společností vyrábějících tvrdé kovy, v procesu výroby nástrojů a u konečných uživatelů výrobků z tvrdého kovu. V odvětví wolframu lze odpad recyklovat pomocí chemické recyklace nebo v procesu regenerace zinku.

(34)	Nový karbid wolframu a chemicky recyklovaný karbid wolframu mají shodné fyzické a chemické vlastnosti a stejné použití. Ve výrobním procesu se mimoto karbid wolframu vyrobený z prvotních surovin neodděluje od karbidu wolframu vyrobeného z odpadu.

(35)	V procesu regenerace zinku vzniká karbid wolframu smíšený s kovovými prášky, jako je například kobalt. Tento výrobní proces představuje proces fyzikálně-mechanické recyklace a jakost karbidu wolframu určuje kvalita vstupu (použitého odpadu).

(36)	Několik zúčastněných stran tvrdilo, že by se toto šetření nemělo vztahovat na regenerovaný zinkový prášek, a to kvůli rozdílným výrobním nákladům, jiné úrovni poptávky, odlišným odběratelům a jiným použitím v porovnání s karbidem wolframu získaným z prvotních surovin.

(37)

Regenerovaný zinkový prášek spadá do popisu karbidu wolframu smíšeného s kovovými prášky, což je jeden ze tří typů výrobků, jichž se šetření týká. V rámci stávajícího šetření bylo zjištěno, že regenerovaný zinkový prášek má nižší chemickou čistotu a větší distribuci velikosti zrn než karbid wolframu vyrobený z prvotních surovin nebo z wolframového odpadu prostřednictvím chemické recyklace. Jakost získaného prášku závisí na kvalitě vstupního odpadu. Ačkoli regenerovaný zinkový prášek nelze použít ve všech aplikacích jako karbid wolframu, používá se k výrobě některých nástrojů z tvrdého kovu jako karbid wolframu. Byl proto vyvozen závěr, že tento typ karbidu wolframu má podobné fyzické a chemické vlastnosti a podobné použití jako karbid wolframu vyrobený z prvotních surovin nebo z odpadu prostřednictvím chemické recyklace. Ostatní prvky zmíněné v (36). bodě odůvodnění, jako jsou výrobní náklady a poptávka, nejsou mimoto pro definici výrobku, který je předmětem přezkumu, jako takové podstatné. Co se týká údajně odlišných odběratelů regenerovaného zinkového prášku, při šetření bylo zjištěno, že tři ze zúčastněných stran, které toto tvrzení předložily, jsou ve skutečnosti odběratelé jak tohoto typu výrobku, tak i karbidu wolframu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(38)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že by se stávající šetření nemělo vztahovat na karbid wolframu vyrobený z odpadu. Uvádělo se, že výrobek, který je předmětem přezkumu, dovážený z ČLR je vyráběn téměř výhradně z prvotních surovin, zatímco výrobní odvětví Unie vyrábí karbid wolframu rovněž z recyklovaného materiálu. Tyto strany tvrdily, že se náklady na výrobu karbidu wolframu liší v závislosti na použitých surovinách a že sběr, přeprava a zpracování odpadu má za následek jinou strukturu nákladů.

(39)

Výrobní náklady závisející na použitých vstupech (prvotní suroviny nebo odpad) nejsou jako takové pro definici výrobku podstatné, důležité jsou spíše technické, fyzické a chemické vlastnosti a základní použití výrobku. Jak bylo potvrzeno během posouzení výrobního procesu výrobního odvětví Unie, nedochází k oddělování karbidu wolframu vyrobeného z prvotních surovin a karbidu wolframu vyrobeného z odpadu. Někteří výrobci v Unii používají ve výrobním procesu pouze prvotní suroviny, zatímco jiní využívají i odpad. Jak je zmíněno v (34). bodě odůvodnění, karbid wolframu vyrobený z prvotních surovin a karbid wolframu vyrobený z odpadu mají shodné fyzické a chemické vlastnosti a stejné použití. Jak bylo uvedeno v (21). bodě odůvodnění, na dotazník každopádně neodpověděl žádný z čínských vyvážejících výrobců. Komise proto nemohla posoudit jejich výrobní proces a typy výrobků, které jsou vyváženy do Unie. Tvrzení, že by se stávající šetření nemělo vztahovat na karbid wolframu vyrobený z odpadu, bylo proto zamítnuto.

(40)

Jeden uživatel tvrdil, že by se při šetření měly vzít v úvahu různé jakostní vlastnosti karbidu wolframu, jelikož různé jakosti karbidu wolframu (např. velmi jemné, standardní jakosti a nauhličované při vysoké teplotě) mají dopad na ceny a jejich srovnatelnost. Rovněž bylo uvedeno, že se čínští vyvážející výrobci specializují na výrobu standardních jakostí, zatímco výrobní odvětví Unie vyrábí všechny jakosti.

(41)

Toto tvrzení nebylo doloženo a během šetření nemohlo být potvrzeno. Dotyčný uživatel nepředložil žádné důkazy, které by naznačovaly významný rozdíl v cenách jednotlivých typů/jakostí výrobků. Toto tvrzení nemohlo být potvrzeno informacemi, které byly během šetření získány. Jak bylo uvedeno v (21). bodě odůvodnění, na dotazník neodpověděl žádný z čínských vyvážejících výrobců. Komise proto nemohla posoudit mimo jiné typ výrobků, který vyrábějí, jejich strukturu nákladů a jejich prodejní ceny. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

2.2. Obdobný výrobek

(42)

Šetření dospělo k závěru, že výrobek, který je předmětem přezkumu, vyráběný a prodávaný do Unie vyvážejícími výrobci je z hlediska fyzických a chemických vlastností a použití shodný s výrobkem vyráběným výrobci v Unii a prodávaným na trhu Unie či s výrobkem vyráběným a prodávaným ve srovnatelné zemi.

(43)	Komise proto dospěla k závěru, že tyto výrobky představují obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3. PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ DUMPINGU

3.1. Dumping

Srovnatelná země

(44)

Žádnému z čínských vyvážejících výrobců nebylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství. Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro všechny vyvážející výrobce určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím. Pro tento účel bylo nutné vybrat třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“).

(45)	V předchozích přezkumech před pozbytím platnosti byly jako srovnatelná země vybrány Spojené státy americké (dále jen „USA“). V oznámení o zahájení tohoto přezkumu navrhla Komise použít jako srovnatelnou zemi opět USA a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(46)

Komise hledala spolupráci v jiných možných srovnatelných zemích, kontaktovala známé výrobce karbidu wolframu v Japonsku a Kanadě a vyzvala je, aby poskytli potřebné informace. Komise kontaktovala orgány v Izraeli, Japonsku, USA, Kanadě, Korejské republice, Indii a Ruské federaci a požádala je, aby poskytly informace o výrobě karbidu wolframu v příslušných zemích. Komise obdržela od Kanady, Japonska a USA informace o přibližně dvaceti známých výrobcích obdobného výrobku v těchto zemích a tito výrobci byli kontaktováni a vyzváni, aby odpověděli na dotazník. Přihlásil se pouze jeden výrobce v USA a jeden výrobce v Japonsku, kteří poskytli požadované informace.

(47)	Oba trhy, v USA a Japonsku, byly podobné z hlediska počtu domácích výrobců, neexistence platných antidumpingových opatření a významného množství dovozu z Číny. To naznačovalo, že oba trhy jsou konkurenční.

(48)	Zatímco však japonský výrobce prodával na svém domácím trhu pouze zanedbatelné množství obdobného výrobku, výrobce z USA prodával v období přezkumného šetření na svém domácím trhu množství značné.

(49)

Ačkoli řada stran podotkla, že výrobce v USA je ve spojení s výrobním odvětvím Unie, samotná tato skutečnost nepředstavuje překážku pro výběr USA jako srovnatelné země. Žádná strana nepředložila důkazy o tom, že v daném případě měl tento vztah dopad na ceny na domácím trhu v USA, a že v důsledku toho nejsou USA vhodnou srovnatelnou zemí.

(50)

Několik zúčastněných stran rovněž tvrdilo, že se nebraly v potaz výrobní metody používané v USA, zejména to, zda se karbid wolframu vyrábí z prvotních surovin nebo z odpadu (jak bylo vysvětleno v (33). bodě odůvodnění). Dotyčné strany uváděly, že tyto rozdílné výrobní metody mají dopad na poptávku a ceny na trhu v USA, což je nutno vzít v úvahu. Tyto strany také tvrdily, že ceny v USA jsou obzvláště vysoké, jelikož výrobci v USA uzavřeli s americkou armádou smlouvy s vysokými cenami.

(51)

Jak již bylo zmíněno v (34). bodě odůvodnění, karbid wolframu vyrobený z prvotních surovin a karbid wolframu vyrobený z odpadu mají shodné fyzické a chemické vlastnosti a stejné použití. Proto ani v USA se ve výrobním procesu neodděluje karbid wolframu vyrobený z prvotních surovin a karbid wolframu vyrobený z odpadu. Šetření mimoto ukázalo, že výrobní proces nemá žádný dopad na poptávku a ceny.

(52)	Ačkoli se karbid wolframu skutečně používá pro vojenské účely, na základě informací získaných během šetření nebyly k dispozici žádné důkazy o tom, že případná spolupráce s vládou má dopad na cenu výrobce ze srovnatelné země na domácím trhu.

(53)	Tyto zúčastněné strany mimoto nenavrhly jinou srovnatelnou zemi.

(54)	Tvrzení zpochybňující vhodnost USA jako srovnatelného trhu byla proto zamítnuta.

(55)

Na základě výše uvedených skutečností, s přihlédnutím k množství prodávanému na domácích trzích výrobců v možných srovnatelných zemích v době výběru a s ohledem na skutečnost, že USA byly použity jako srovnatelná země i v původním šetření a že Komise neobdržela od zúčastněných stran žádné připomínky, které by mohly zpochybnit vhodnost USA jako srovnatelné země, se USA považovaly za vhodnou srovnatelnou zemi.

(56)	Zúčastněné strany byly o tomto výběru informovány. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

Běžná hodnota

(57)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve zkoumala, zda byl celkový objem prodeje obdobného výrobku na domácím trhu výrobcem ze srovnatelné země během období přezkumného šetření reprezentativní. Tento prodej se považoval za reprezentativní tehdy, pokud celkový objem prodeje nezávislým odběratelům představoval alespoň 5 % celkového objemu čínského prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, na vývoz do Unie (jak je stanoveno níže v (111). bodě odůvodnění) v období přezkumného šetření. Na tomto základě byl prodej obdobného výrobku výrobcem ze srovnatelné země na domácím trhu reprezentativní.

(58)	Komise poté u výrobce ve srovnatelné zemi zkoumala, zda byl prodej obdobného výrobku na domácím trhu v období přezkumného šetření ziskový, a zda jej lze tudíž považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(59)	Objem ziskového prodeje obdobného výrobku představoval méně než 80 % celkového objemu prodeje obdobného výrobku, běžná hodnota byla proto založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr pouze ziskového prodeje.

Vývozní cena

(60)

Jak je uvedeno v (21). bodě odůvodnění, vzhledem ke skutečnosti, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, byla vývozní cena v souladu s článkem 18 základního nařízení založena na dostupných údajích, tj. na informacích Eurostatu, které byly revidovány podle údajů obdržených od uživatelů, kteří dováželi karbid wolframu z Číny.

(61)

Vývoz z Číny se uskutečnil v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku (12) i v rámci běžného režimu. Jak je uvedeno v (111). bodě odůvodnění, jelikož vývoz uskutečněný v rámci běžného režimu představoval v období přezkumného šetření pouze 0,1 % podílu na trhu Unie, považoval se za zanedbatelný a výpočty byly provedeny pouze na základě vývozní ceny v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku.

Srovnání

(62)

Komise srovnala běžnou hodnotu a takto stanovenou vývozní cenu na základě ceny ze závodu. Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, byla v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení vývozní cena a běžná hodnota upravena o rozdíly, které mají vliv na ceny a jejich srovnatelnost. Úpravy byly provedeny s ohledem na náklady na dopravu (domácí a námořní přeprava) a vývozní daň ve výši 5 % (která byla v květnu 2015 zrušena), a to na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení, tj. žádosti o přezkum.

(63)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že čínští výrobci mají s ohledem na cenu suroviny, konkrétně parawolframanu amonného, komparativní výhodu, a tudíž nižší výrobní náklady. Toto tvrzení bylo zopakováno i po poskytnutí informací. Tyto strany rovněž uvedly, že čínští vyvážející výrobci mají efektivnější výrobu a dosahují úspor z rozsahu. Tyto prvky by se měly vzít při výpočtu dumpingového rozpětí v úvahu.

(64)

Jak bylo uvedeno v (21). bodě odůvodnění, žádný z čínských vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců neposkytl Komisi odpověď na dotazník. Žádná z těchto zúčastněných stran navíc nepředložila důkazy, které by toto tvrzení podpořily. Nebylo proto možné posoudit údajnou komparativní výhodu ve výrobním procesu čínských výrobců v porovnání s výrobcem ve srovnatelné zemi. Tento argument byl proto zamítnut.

(65)	Po poskytnutí informací několik uživatelů tvrdilo, že při výpočtu dumpingového rozpětí je třeba vzít v úvahu rozdíly v jakosti pro použití, výrobních nákladech a prodeji.

(66)

Jak bylo vysvětleno v (34). a (37). bodě odůvodnění, tři typy výrobků mají podobné fyzické a chemické vlastnosti a podobné použití. Jak bylo navíc uvedeno v (21). bodě odůvodnění, na dotazník neodpověděl žádný z čínských vyvážejících výrobců. Komise proto nemohla posoudit mimo jiné typ výrobků, který vyrábějí, rozdíly v jejich jakosti a v jejich konečném užití, strukturu nákladů a jejich prodejní ceny. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(67)	Po poskytnutí informací několik uživatelů rovněž uvedlo, že nepoužitím kontrolních čísel výrobků při tomto šetření se Komise odchýlila od své obvyklé praxe.

(68)	V původním šetření bylo zjištěno, že k rozlišování v rámci typů výrobků mimo jiné za účelem výpočtu dumpingových rozpětí není nutné použít různá kontrolní čísla výrobků.

(69)

Stávající šetření potvrdilo, že nedošlo ke změně skutkových okolností, jež by odůvodňovala odchýlení se od původní metodiky. Vzhledem ke skutečnosti, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, jak je uvedeno v (21). bodě odůvodnění, nebylo možné srovnání mezi výrobkem vyráběným a prodávaným na srovnatelném trhu a výrobkem vyváženým z Číny do Unie podle typů výrobků. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

Dumpingové rozpětí

(70)	Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu s váženou průměrnou vývozní cenou stanovenou výše uvedeným způsobem v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(71)	Na tomto základě činilo vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu zboží) na hranice Unie před proclením více než 40 %.

(72)	Řada zúčastněných stran tvrdila, že vzhledem k přechodu čínských vyvážejících výrobců na výrobu navazujících výrobků je vysoce nepravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci prodávali za dumpingové ceny.

(73)

Je třeba uvést, že dumpingové rozpětí zjištěné v (71). bodě odůvodnění bylo v souladu s metodikou stanovenou v článku 2 základního nařízení. Žádný z čínských vyvážejících výrobců nespolupracoval a neposkytl příslušné informace pro výpočet dumpingových rozpětí. Dotyčné strany nepředložily žádné důkazy k doložení svého tvrzení. Toto tvrzení bylo zamítnuto.

(74)	Řada zúčastněných stran uvedla, že údaje vyžádané od čínských vyvážejících výrobců a od výrobce ze srovnatelné země nebyly úplné a neumožnily náležité srovnání podle typu výrobků. Tyto strany tvrdily, že se měly shromáždit údaje na základě jednotlivých typů výrobků.

(75)

Toto tvrzení nebylo doloženo. Šetřením bylo zjištěno (stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se téhož výrobku), že rozdíly v typech/jakostech karbidu wolframu nemají významný dopad na náklady a ceny. Dotyčné zúčastněné strany nepředložily rovněž žádné důkazy, které by naznačovaly takovýto významný rozdíl v ceně jednotlivých typů/jakostí výrobků. Jak je uvedeno v (21). bodě odůvodnění, žádný z čínských vyvážejících výrobců neposkytl odpověď na dotazník, a Komise proto nemohla zjistit typ výrobků vyráběných čínskými vyvážejícími výrobci a případný dopad na náklady a ceny. Toto tvrzení bylo zamítnuto.

3.2. Vývoj dovozu v případě zrušení opatření

(76)

Za účelem zjištění pravděpodobnosti obnovení dumpingu v případě zrušení opatření byly analyzovány tyto prvky: i) výroba, výrobní kapacita a volná kapacita v Číně, ii) hromadění zásob surovin a vývozní daň z wolframového koncentrátu a iii) čínský vývoz a atraktivita trhu Unie, iv) vývoj spotřeby v Číně a na jejích ostatních hlavních vývozních trzích.

3.2.1. Výroba, výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR

(77)

Jelikož čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, byly výroba, výrobní kapacita a volná kapacita v Číně stanoveny na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení, a to na základě těchto zdrojů: i) informace získané během výběru vzorku vyvážejících výrobců, ii) informace uvedené v žádosti o přezkum (vycházející z průzkumu trhu provedeného žadatelem) a iii) veřejně dostupné údaje, tj. Metal Bulletin specializující se na tržní informace o světových trzích oceli, neželezných kovů a kovového odpadu.

(78)

Během období přezkumného šetření se výroba karbidu wolframu v Číně odhadovala přibližně na 30 000 tun, výrobní kapacita v rozmezí od 42 000 do 50 000 tun, a volná kapacita byla tudíž v rozmezí od 12 000 do 20 000 tun. Odhadovaná volná kapacita proto během období přezkumného šetření představovala 94 % až 156 % spotřeby Unie (stanovené v (107). bodě odůvodnění).

3.2.2. Hromadění zásob surovin a vývozní daň z wolframového koncentrátu

(79)

Na základě veřejně dostupných údajů (13) Komise zjistila, že během období přezkumného šetření a posléze měla Čína zásobu surovin (tj. parawolframanu amonného a wolframových koncentrátů), z níž by bylo možno vyrobit více než 25 000 tun karbidu wolframu, a tudíž vytvořit značný objem, který je dostupný během krátké doby. Šetření neodhalilo žádné náznaky vyšší celosvětové poptávky po výrobě karbidu wolframu z těchto surovin.

(80)	ČLR mimoto kontroluje 60 % světových zásob wolframové rudy a současně vybírá vývozní daň z wolframového koncentrátu ve výši 20 % (14).

3.2.3. Čínský vývoz a atraktivita trhu Unie

(81)

Objemy čínského vývozu a atraktivita trhu Unie byly zjištěny na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení, a to na základě těchto zdrojů: i) databáze čínské vývozní statistiky, ii) informace Eurostatu, které byly revidovány podle údajů obdržených od uživatelů, kteří dováželi karbid wolframu z Číny, jak je popsáno v (106). bodě odůvodnění, iii) informace získané během výběru vzorku vyvážejících výrobců, iv) informace o cenách na čínském spotovém trhu shromážděné během šetření a v) čínská cenová nabídka pro Japonsko získaná během šetření.

(82)	Hlavní známí čínští vyvážející výrobci vyváželi přibližně 20 % své výroby výrobku, který je předmětem přezkumu, a podíl vývozu do Unie a do ostatních třetích zemí (Japonsko, Korejská republika, USA atd.) činil zhruba 1:3.

(83)	Čínský vývoz výrobku, který je předmětem přezkumu, do ostatních třetích zemí navíc během posuzovaného období vzrostl o 10 %.

(84)

Navzdory platným antidumpingovým opatřením byla Čína i nadále největším vývozcem karbidu wolframu do Unie. Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Číny představoval v období přezkumného šetření více než pětinásobek dovozu v roce 2012 (tj. 406 %), což znamená nárůst o 6,9 procentního bodu z hlediska podílu na trhu Unie (stanoveného v (109). bodě odůvodnění, z 2,0 % v roce 2012 na 8,9 % v období přezkumného šetření). To potvrzuje přetrvávající čínský zájem o trh Unie. Po Japonsku je Unie pro Čínu druhým největším vývozním trhem pro karbid wolframu.

(85)	K posouzení atraktivity trhu Unie z hlediska cen byly čínské vývozní ceny do Unie porovnány s čínskými cenami na domácím trhu a čínskými vývozními cenami do ostatních třetích zemí.

(86)	Průměrné čínské ceny na domácím trhu byly v období přezkumného šetření až o 19 % nižší než čínské vývozní ceny do Unie.

(87)	Čínské vývozní ceny účtované na ostatních třetích trzích v období přezkumného šetření byly až o 25 % nižší než čínské vývozní ceny do Unie.

(88)	Skutečnost, že během období přezkumného šetření byly čínské vývozní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, na trhu Unie vyšší než čínské ceny na domácím trhu a čínské vývozní ceny na ostatních třetích trzích, výrazně naznačuje, že trh Unie je pro čínské vyvážející výrobce atraktivní.

(89)

Mimoto je třeba uvést, že i při neexistenci antidumpingových cel v ostatních třetích zemích je Unie pro Čínu stále druhým největším vývozním trhem pro karbid wolframu za Japonskem, jak bylo uvedeno v (84). bodě odůvodnění. Ve svém podání po poskytnutí informací mimoto několik uživatelů souhlasilo s tím, že na trhu Unie bude čínský výrobek vždy požadován.

(90)

Několik zúčastněných stran uvedlo, že úroveň atraktivity trhu Unie pro čínské výrobce je poměrně nízká. Tyto strany tvrdily, že to potvrzuje skutečnost, že za posledních deset let se čínští vyvážející výrobci neuchýlili k metodám obcházení či absorpce, že čínští vyvážející výrobci nezvýšili významně svůj vývoz nebo podíly na trhu Unie ani nesnížili své vývozní ceny do Unie.

(91)

Ačkoli postupy obcházení nebo absorpce jsou přesvědčivými ukazateli, které udávají, zda navzdory platným opatřením mohou mít někteří vyvážející výrobci zájem o určitý trh, nejsou jako takové při zjišťování atraktivity tohoto trhu pro dovoz ze třetí země nezbytně nutné. Další tvrzení těchto stran nebylo možno potvrdit zjištěními vyplývajícími z tohoto šetření, které (jak je objasněno v (109). a (114). bodě odůvodnění) zjistilo zvýšení podílu čínských vyvážejících výrobců na trhu a pokles jejich vývozních cen do Unie během posuzovaného období. Tento argument byl proto zamítnut.

(92)	Několik zúčastněných stran uvedlo, že na ostatních trzích antidumpingová cla vztahující se na karbid wolframu neexistují, pokud by tudíž opatření pozbyla platnosti, není pravděpodobné, že část této volné kapacity bude využita k zvýšení vývozu do Unie.

(93)

Čínští vyvážející výrobci již mohli za prvé do těchto ostatních třetích zemí vyvážet bez antidumpingových cel. Za druhé, jak je uvedeno v (107). bodě odůvodnění, spotřeba na trhu Unie v posuzovaném období vzrostla o 15 %. Za třetí, jak je objasněno v (111). až (112). bodě odůvodnění, většina dovozu z ČLR se uskutečnila v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku (bez cla), který se v posuzovaném období zvýšil o 477 %. Pokud by byla antidumpingová cla zrušena, čínský vývoz do EU by proto pravděpodobně vzrostl. Tento argument byl zamítnut.

3.2.4. Vývoj spotřeby v Číně a na jejích ostatních hlavních vývozních trzích

(94)

Pokud jde o pravděpodobný vývoj domácí spotřeby v Číně, šetření neodhalilo žádné prvky, které by mohly naznačovat významné zvýšení domácí poptávky v Číně v blízké budoucnosti. Na základě zvýšení čínského vývozu karbidu wolframu do Unie (406 %) a ostatních třetích zemí (10 %) (jak je uvedeno v (83). a (84). bodě odůvodnění) vyvodila Komise závěr, že domácí poptávka v Číně nemůže dostupnou volnou kapacitu absorbovat.

(95)

Co se týká pravděpodobného vývoje spotřeby na ostatních hlavních čínských vývozních trzích (Japonsko, Korejská republika a USA), šetření neodhalilo žádné prvky, které by mohly naznačovat významné zvýšení domácí poptávky na těchto trzích. Nárůst objemu čínského vývozu do těchto zemí v posuzovaném období činil 8 %, objem čínského vývozu do USA však v témže období klesl o 35 %. Vzhledem ke skutečnosti, že Čína je hlavním světovým producentem wolframu (jak je vysvětleno v (192). bodě odůvodnění), a třebaže nejsou známy údaje těchto zemí týkající se domácí výroby a dovozu, dospěla Komise k závěru, že tyto trhy nemohou absorbovat významnou úroveň dostupné volné kapacity, která v Číně existuje.

3.2.5. Závěr

(96)

Dumpingové rozpětí stanovené v období přezkumného šetření, značná volná kapacita, která je dostupná v Číně, a zjištěná atraktivita trhu Unie naznačují, že by zrušení opatření pravděpodobně vedlo k přetrvávání dumpingu a že dumpingový vývoz bude vstupovat na trh Unie ve značném množství. Proto se usuzuje, že v případě pozbytí platnosti stávajících antidumpingových opatření je pravděpodobné přetrvávání dumpingu.

4. PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ ÚJMY

4.1. Definice výrobního odvětví Unie a výroba v Unii

(97)

V Unii vyrábí obdobný výrobek devět společností nebo skupin společností, z toho šest společností vyrábí a prodává na volném trhu a zbývající tři společnosti vyrábějí karbid wolframu především jako vstup pro navazující výrobky („použití pro vlastní spotřebu“). Proto se má za to, že tvoří „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(98)	Jeden uživatel upozornil na skutečnost, že jeden z výrobců v Unii používá při prodeji svých výrobků v Unii jiný kód KN (8101 10 00), jehož se toto šetření netýká. To tudíž znamená, že by tento výrobce v Unii neměl být součástí výrobního odvětví Unie, jak bylo definováno v (97). bodě odůvodnění.

(99)

Kódy KN používané při prodeji výrobků v Unii nejsou pro definici výrobku, který je předmětem přezkumu, a pro definici výrobního odvětví Unie podstatné. Rozhodující je skutečnost, zda výrobek vyráběný výrobci v Unii spadá do definice výrobku, který je předmětem přezkumu, jak je uvedeno v (31). bodě odůvodnění. Šetřením bylo zjištěno, že výrobek vyráběný tímto výrobcem v Unii skutečně spadá do zmíněné definice. Tento výrobce v Unii je proto součástí výrobního odvětví Unie, jak je vymezeno v (97). bodě odůvodnění.

4.2. Spotřeba v Unii

(100)

Jak je uvedeno v (97). bodě odůvodnění, někteří výrobci v Unii vyrábějí výrobek, který je předmětem přezkumu, především pro vlastní spotřebu jako primární surovinu při výrobě různých navazujících výrobků, a proto byla spotřeba na závislém a volném trhu analyzována zvlášť.

(101)

Rozlišení mezi závislým a volným trhem je pro analýzu újmy důležité, neboť výrobky určené k využití pro vlastní spotřebu přímo nesoutěží s dovozem, a převodní ceny se stanovují v rámci skupin podle různých cenových politik, a nejsou proto spolehlivé. Naproti tomu výroba určená pro volný trh podstupuje přímou hospodářskou soutěž s dovozem výrobku, který je předmětem přezkumu, a ceny jsou cenami na volném trhu.

(102)

Na základě údajů získaných od spolupracujících výrobců v Unii a žadatele pro veškerou činnost výrobního odvětví Unie (závislý a volný trh) Komise stanovila, že pro vlastní spotřebu je určeno přibližně 31 % celkové výroby v Unii.

(103)

Na volném trhu vyrábí mimoto výrobní odvětví Unie na základě běžných dohod (výrobní odvětví Unie vlastní surovinu) a na základě dohod o poplatcích (vlastníkem suroviny je odběratel karbidu wolframu, který výrobcům v Unii hradí poplatek za zpracování, tj. za přeměnu suroviny na karbid wolframu). Dohody o poplatcích se využívají u činností v oblasti recyklace, jelikož odběratelé dodávají výrobnímu odvětví Unie odpad ke zpracování. V období přezkumného šetření bylo 23 % celkového objemu výroby zhotoveno na základě dohody o poplatcích, přičemž přibližně 89 % bylo určeno pro trh Unie. Z toho vyplývá, že běžná výroba pro volný trh představuje přibližně 46 % celkové výroby.

4.2.1. Vlastní spotřeba

(104)

Komise stanovila vlastní spotřebu v Unii na základě využití pro vlastní spotřebu a závislého prodeje na trhu Unie všech známých výrobců v Unii. Na tomto základě se vlastní spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 1

Vlastní spotřeba

	2012	2013	2014	OPŠ
Vlastní spotřeba (v tunách)	2 249	2 461	2 599	2 653
Index (2012 = 100)	100	109	116	118
Zdroj: odpovědi na dotazník, informace poskytnuté žadatelem a Eurostat.

(105)

V posuzovaném období vzrostla vlastní spotřeba v Unii o 18 % a v období přezkumného šetření dosáhla 2 653 tun.

4.2.2. Spotřeba na volném trhu

(106)

Komise stanovila spotřebu na volném trhu v Unii na základě: a) prodeje všech známých výrobců v Unii na volném trhu a b) celkového objemu dovozu do Unie podle údajů Eurostatu. Pokud jde o ČLR, údaje Eurostatu o objemu dovozu byly revidovány s přihlédnutím k ověřeným odpovědím na dotazník, které poskytli spolupracující uživatelé, jelikož ti udávali v porovnání s Eurostatem vyšší objemy dovozu.

(107)

Na tomto základě se spotřeba na volném trhu v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba na volném trhu

	2012	2013	2014	OPŠ
Spotřeba na volném trhu (v tunách)	11 151	11 778	13 815	12 814
Index (2012 = 100)	100	106	124	115
Zdroj: odpovědi na dotazník a Eurostat.

(108)

Spotřeba Unie na volném trhu mezi roky 2012 a 2014 vzrostla o 24 %, načež se v období přezkumného šetření v porovnání s rokem 2014 snížila o 7 % a dosáhla 12 814 tun. Celkově se spotřeba na volném trhu v posuzovaném období zvýšila o 15 %.

4.3. Dovoz z dotčené země

4.3.1. Objem dovozu z dotčené země a její podíl na trhu

(109)

Komise stanovila objem dovozu na základě revidovaných údajů Eurostatu s přihlédnutím k ověřeným odpovědím na dotazník, které poskytli spolupracující uživatelé, jelikož ti udávali v porovnání s Eurostatem vyšší celkové objemy dovozu, jak je zmíněno rovněž v (106). bodě odůvodnění. Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a podíl na trhu

	2012	2013	2014	OPŠ
Čínský dovoz (v tunách)	225	303	905	1 140
Index (2012 = 100)	100	135	402	506
Čínský podíl na trhu (%)	2,0	2,6	6,6	8,9
Index (2012 = 100)	100	127	325	441
Zdroj: Eurostat a odpovědi na dotazník.

(110)

Dovoz z ČLR v posuzovaném období značně vzrostl. V období přezkumného šetření bylo z ČLR dovezeno 1 140 tun, tj. více než pětinásobek objemu dovozu z ČLR na počátku posuzovaného období (225 tun). Zvýšení objemu dovozu překročilo nárůst spotřeby, a čínský podíl na trhu se proto v posuzovaném období zvýšil o 6,9 procentního bodu, z 2,0 % v roce 2012 na 8,9 % během období přezkumného šetření.

4.3.1.1. Dovozní režimy

(111)

Objem z ČLR byl dovážen v rámci běžného režimu a režimu aktivního zušlechťovacího styku, jak je uvedeno níže:

Tabulka 4

Objem dovozu a podíl na trhu podle dovozního režimu

	2012	2013	2014	OPŠ
Běžný dovozní režim
Čínský dovoz (v tunách)	29	8	10	10
Index (2012 = 100)	100	27	34	33
Čínský podíl na trhu (%)	0,3	0,1	0,1	0,1
Index (2012 = 100)	100	25	28	29
Aktivní zušlechťovací styk
Čínský dovoz (v tunách)	196	295	895	1 131
Index (2012 = 100)	100	151	457	577
Čínský podíl na trhu (%)	1,8	2,5	6,5	8,8
Index (2012 = 100)	100	143	369	502
Zdroj: Eurostat a odpovědi na dotazník.

(112)

Téměř všechen dovoz z ČLR se uskutečňuje v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku a v posuzovaném období jeho objem vzrostl skoro pětinásobně. Dovoz v rámci běžného režimu byl v celém posuzovaném období zanedbatelný (podíl na trhu nižší než 0,1 %), a dokonce vykazoval klesající tendenci.

4.3.2. Ceny dovozu z dotčené země a cenové podbízení

(113)

Komise stanovila trend cen čínského dovozu na základě údajů Eurostatu s přihlédnutím k ověřeným odpovědím spolupracujících uživatelů na dotazník. Jelikož objemy dovozu z ČLR v rámci běžného dovozního režimu byly zanedbatelné, při stanovení průměrné dovozní ceny a při výpočtu cenového podbízení se k nim nepřihlíželo.

(114)

Průměrná cena dovozu z ČLR do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 5

Dovozní ceny (EUR/tuna) v případě režimu aktivního zušlechťovacího styku

	2012	2013	2014	OPŠ
Čínské dovozní ceny (EUR/tuna)	39 418	35 465	34 414	33 327
Index (2012 = 100)	100	90	87	85
Zdroj: Eurostat a odpovědi na dotazník.

(115)

Průměrná cena výrobku dováženého v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku se v posuzovaném období snížila o 15 %. Tento pokles cen kopíroval snížení ceny surovin.

(116)

Na základě informací, které poskytli spolupracující uživatelé, a dovozních režimů používaných při dovozu z ČLR se veškerý dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR uskutečňuje na základě běžných dohod. Za účelem správného srovnání se proto při výpočtu cenového podbízení nepřihlíželo k prodeji výrobního odvětví Unie, který se uskutečnil na základě dohod o poplatcích. Jak je uvedeno v (113). bodě odůvodnění, dovoz v rámci běžného režimu byl v celém posuzovaném období zanedbatelný, a proto se nebral v potaz. Výpočet cenového podbízení tudíž vycházel pouze z dovozních cen v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku.

(117)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

—	váženého průměru prodejních cen karbidu wolframu prodávaného výrobci v Unii, které jsou účtovány odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, podle běžných dohod a upraveny na úroveň ceny ze závodu, a

—	odpovídajících vážených průměrných cen dovozu podle údajů Eurostatu s přihlédnutím k ověřeným odpovědím spolupracujících uživatelů na dotazník, s příslušnými úpravami o náklady po dovozu.

(118)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl vážené průměrné ceny výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření a činil v průměru 13,2 %. Tento výpočet bere v úvahu skutečnost, že se regenerovaný zinkový prášek v období přezkumného šetření z ČLR nedovážel, a byl tudíž vyloučen.

4.4. Dovoz z ostatních třetích zemí

(119)

Objem dovozu do Unie z jiných třetích zemí, než je dotčená země, je uveden v následující tabulce. Množství a cenový trend vycházejí z údajů Eurostatu a vztahují se na všechny dovozní režimy (běžný režim, aktivní zušlechťovací styk a pasivní zušlechťovací styk). Většina objemu dovozu ze třetích zemí je dovážena v rámci běžného režimu.

Tabulka 6

Dovoz z ostatních třetích zemí

	2012	2013	2014	OPŠ
Dovoz (v tunách)	1 896	1 402	1 724	1 359
Index (2012 = 100)	100	74	91	72
Podíl na trhu (%)	17,0	11,9	12,5	10,6
Podíl USA na trhu (%)	4,2	2,8	4,7	4,8
Průměrná cena (v EUR/tuna)	54 525	52 342	40 543	39 878
Index (2012 = 100)	100	96	74	73
Podíl Jižní Koreje na trhu (%)	1,4	2,3	2,0	2,4
Průměrná cena (v EUR/tuna)	49 249	38 022	39 256	41 316
Index (2012 = 100)	100	77	80	84
Podíl Vietnamu na trhu (%)	1,3	1,0	1,1	0,9
Průměrná cena (v EUR/tuna)	44 633	35 110	36 869	37 352
Index (2012 = 100)	100	79	83	84
Zdroj: Eurostat.

(120)

Celkový dovoz ze třetích zemí se za posuzované období snížil o 28 %. Jeho tendence nekopírovala celkový tržní trend v důsledku rostoucí spotřeby, jak je popsáno v (108). bodě odůvodnění. Pouze v roce 2014 objem dovozu v porovnání s rokem 2013 vzrostl o 23 %, poté se však v období přezkumného šetření oproti roku 2014 snížil o 21 %. Podíl tohoto dovozu na trhu se tudíž během posuzovaného období snížil z 17,0 % na 10,6 %.

(121)

USA a Jižní Korea tento celkový trend nesledovaly a v posuzovaném období zaznamenaly mírný nárůst, v období přezkumného šetření však dosáhly v porovnání s čínským dovozem nižší úrovně. Průměrná dovozní cena z USA a Jižní Koreje mimoto v posuzovaném období klesla, byla však trvale vyšší než průměrná prodejní cena čínského vývozu dovezeného v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku.

4.5. Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.5.1. Obecné poznámky

(122)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo přezkoumání dopadů dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(123)

Jak je uvedeno v (97). bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie tvoří devět společností nebo skupin společností, z toho šest společností vyrábí a prodává na volném trhu a zbývající tři společnosti vyrábějí především pro vlastní spotřebu. Tři výrobci v Unii, kteří působí na volném trhu, a tři výrobci na závislém trhu jsou integrovaní na navazujícím trhu. Jak je uvedeno v (22). bodě odůvodnění, Komise se rozhodla prověřit všech šest výrobců v Unii, kteří působí na volném trhu, za účelem zjištění možné újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(124)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele týkající se celého výrobního odvětví Unie na základě informací, které poskytl žadatel. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise pouze ve vztahu ke společnostem zařazeným do vzorku na základě údajů, jež výrobci v Unii zařazení do vzorku uvedli ve svých odpovědích na dotazník, které byly ověřeny. Oba soubory údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(125)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, vytížení kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita a výše dumpingového rozpětí.

(126)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, průměrné jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(127)

U některých makroekonomických ukazatelů týkajících se výrobního odvětví Unie analyzovala Komise samostatně údaje vztahující se k volnému a závislému trhu a provedla srovnávací analýzu. Těmito činiteli jsou: prodej a podíl na trhu. Ostatní hospodářské ukazatele však mohou být smysluplně zkoumány jedině ve vztahu k celé činnosti, včetně využití pro vlastní spotřebu výrobního odvětví Unie, neboť závisí na celé činnosti, ať už je výroba určena pro závislý trh, nebo prodávána na volném trhu. Těmito činiteli jsou: výroba, kapacita, vytížení kapacity, peněžní tok, investice, návratnost investic, zaměstnanost, produktivita a náklady práce. V případě těchto činitelů se vyžaduje analýza celého výrobního odvětví Unie, aby bylo možné vytvořit úplný obraz újmy výrobního odvětví Unie, jelikož příslušné údaje není možné rozčlenit na závislý prodej a volný prodej.

(128)

U některých mikroekonomických ukazatelů (průměrná jednotková cena, průměrné jednotkové náklady a ziskovost) rozlišovala analýza mezi běžnými dohodami a dohodami o poplatcích. Důvodem byla skutečnost, že dohody o poplatcích nezahrnují náklady na suroviny a ceny představují ve skutečnosti poplatky za zpracování.

(129)

Několik zúčastněných stran uvedlo, že by se šetření nemělo na činnost na základě dohod o poplatcích vztahovat, a tvrdilo, že vzhledem k tomu, že odběratel je vlastníkem surovin, je sporné, kdo je skutečným výrobcem. Rovněž se uvádělo, že náklady na výrobu na základě dohod o poplatcích jsou nižší než u běžné výroby, kdy je výrobní odvětví Unie vlastníkem surovin (jelikož v dohodách o poplatcích nejsou zahrnuty náklady na suroviny), a v analýze újmy by se tyto dva obchodní modely neměly směšovat.

(130)

Při šetření bylo zjištěno, že ve výrobním procesu výrobců v Unii nelze oddělit karbid wolframu vyrobený na základě běžných dohod od karbidu wolframu vyrobeného podle dohod o poplatcích. Odběratelé nevědí, zda byl karbid wolframu, který obdrží, získán z odpadu nebo z prvotních surovin. Pouze proces regenerace zinku pracuje s dávkami a v tomto případě obdrží odběratel karbid wolframu vyrobený z jeho vlastního odpadu. Objemy vyrobené v procesu regenerace zinku na základě dohod o poplatcích však byly velmi nízké (méně než 3 %) v porovnání s celkovou výrobou výrobního odvětví Unie v posuzovaném období. Množství vyrobené v tomto procesu na základě dohod o poplatcích proto nenarušilo celkové posouzení výroby v Unii. Podíl výroby na základě dohod o poplatcích na celkové výrobě v Unii se mimoto v jednotlivých letech liší v závislosti na dostupnosti surovin na trhu.

(131)

Co se týká rozdílu mezi náklady na výrobu podle dohod o poplatcích a výrobními náklady při běžné výrobě, ten není důvodem pro vyloučení činnosti na základě dohod o poplatcích z analýzy újmy. Tento rozdíl je každopádně v analýze zohledněn. Tvrzení, že by se šetření nemělo na dohody o poplatcích vztahovat, je proto zamítnuto.

4.5.2. Makroekonomické ukazatele

4.5.2.1. Výroba, výrobní kapacita a vytížení kapacity

(132)

Celková výroba, výrobní kapacita a vytížení kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Výroba, výrobní kapacita a vytížení kapacity

	2012	2013	2014	OPŠ
Výroba (v tunách)	12 667	13 903	15 068	14 668
Index (2012 = 100)	100	110	119	116
Výrobní kapacita (v tunách)	19 225	20 100	21 245	21 565
Index (2012 = 100)	100	105	111	112
Vytížení kapacity (%)	66	69	71	68
Index (2012 = 100)	100	105	108	103
Zdroj: odpovědi na dotazník a informace poskytnuté žadatelem.

(133)

Údaje uvedené v tabulce zahrnují výrobu na základě běžných dohod i dohod o poplatcích, a to pro výrobky vyrobené z prvotních surovin i výrobky získané recyklací.

(134)

Celkový objem výroby mezi roky 2012 a 2014 vzrostl o 16 %, načež od roku 2014 do období přezkumného šetření klesl o 3 % a dosáhl 14 668 tun. Celkově objem výroby v posuzovaném období vzrostl o 16 %.

(135)

Výrobní kapacita se v posuzovaném období zvýšila o 12 % a v období přezkumného šetření dosáhla 21 565 tun. Řada výrobců v Unii rovněž v příštích třech až čtyřech letech plánuje další zvýšení výrobní kapacity.

(136)

Míra vytížení kapacity mezi roky 2012 a 2014 vzrostla o 8 % a poté v období přezkumného šetření v porovnání s rokem 2012 mírně klesla. Míra vytížení kapacity v posuzovaném období celkově vzrostla o 3 % a v období přezkumného šetření dosáhla 68 %.

4.5.2.2. Objem prodeje a podíl na trhu

(137)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na volném trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Objem prodeje na volném trhu a podíl na trhu

	2012	2013	2014	OPŠ
Objem prodeje na volném trhu Unie (v tunách)	9 030	10 073	11 186	10 314
Index (2012 = 100)	100	112	124	114
Podíl na trhu (%)	81,0	85,5	81,0	80,5
Index (2012 = 100)	100	106	100	99
Zdroj: odpovědi na dotazník, informace poskytnuté žadatelem a Eurostat.

(138)

Objem prodeje na volném trhu se mezi roky 2012 a 2014 zvýšil o 24 % a poté mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření klesl o 8 %. Objem prodeje se v posuzovaném období celkově zvýšil o 14 % a v období přezkumného šetření dosáhl 10 314 tun. Tento vývoj sledoval růst spotřeby Unie v témže období.

(139)

Podíl výrobního odvětví Unie na volném trhu se mezi roky 2012 a 2013 zvýšil o 4,5 procentního bodu, načež do konce období přezkumného šetření klesl o 5 procentních bodů a dosáhl 80,5 %. Podíl výrobního odvětví Unie na volném trhu se v posuzovaném období celkově mírně snížil o 0,5 procentního bodu.

(140)

Pokud jde o závislý trh, objem a podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Objem pro vlastní spotřebu a podíl na trhu

	2012	2013	2014	OPŠ
Vlastní spotřeba (v tunách)	2 249	2 461	2 599	2 653
Index (2012 = 100)	100	109	116	118
Podíl na trhu (ze závislého a volného trhu celkem) (%)	17	17	16	17
Index (2012 = 100)	100	103	94	102
Zdroj: odpovědi na dotazník, informace poskytnuté žadatelem a Eurostat

(141)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na závislém trhu (sestávajícím z vlastní spotřeby a prodeje výrobního odvětví Unie pro vlastní spotřebu) v posuzovaném období vzrostl o 18 %, o něco více než činil nárůst celkové spotřeby na závislém i volném trhu. V důsledku toho byl podíl výrobního odvětví Unie na závislém trhu vyjádřený jako procentní podíl celkové spotřeby (závislý i volný trh) v posuzovaném období téměř stálý a činil 17 %.

4.5.2.3. Růst

(142)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu věrně kopíroval vývoj spotřeby Unie a během posuzovaného období se zvýšil o 14 %. Výrobní odvětví Unie si proto zachovalo poměrně stálý podíl na trhu, a to v celém posuzovaném období s výjimkou roku 2013, kdy v porovnání s rokem 2012 jeho podíl vzrostl o 4,5 procentního bodu.

4.5.2.4. Zaměstnanost a produktivita

(143)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Zaměstnanost a produktivita

	2012	2013	2014	OPŠ
Počet zaměstnanců	681	687	700	704
Index (2012 = 100)	100	101	103	103
Produktivita (v tunách na zaměstnance)	19	20	22	21
Index (2012 = 100)	100	109	116	112
Zdroj: odpovědi na dotazník a informace poskytnuté žadatelem.

(144)

Počet zaměstnanců ve výrobním odvětví Unie v posuzovaném období mírně vzrostl o 3 % na 704 zaměstnanců v období přezkumného šetření. V důsledku vyššího růstu výroby vzrostla v posuzovaném období produktivita o 12 %.

4.5.2.5. Rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(145)

V (71). bodě odůvodnění šetření stanovilo, že dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR na trh Unie se i nadále uskutečňoval za značně dumpingové ceny.

(146)

Výrobní odvětví Unie velkou měrou překonalo účinky dřívějšího dumpingu a ukázalo se, že platná antidumpingová opatření jsou účinná. Výrobní odvětví Unie tudíž zvýšilo objem prodeje o 14 %. Jeho podíl na volném trhu se v posuzovaném období mírně snížil o 0,5 procentního bodu.

4.5.3. Mikroekonomické ukazatele

4.5.3.1. Ceny a faktory ovlivňující ceny

(147)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na základě běžných dohod se na volném trhu Unie v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Vážená průměrná jednotková prodejní cena

	2012	2013	2014	OPŠ
Vážená průměrná jednotková prodejní cena v Unii (EUR/tuna)	47 296	41 686	41 118	36 160
Index (2012 = 100)	100	88	87	76
Zdroj: odpovědi na dotazník.

(148)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie u objemů na základě běžných dohod během posuzovaného období klesly o 24 %. Pokles cen kopíroval snížení ceny surovin.

(149)

Vážený průměrný jednotkový poplatek za zpracování účtovaný výrobci v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na základě dohod o poplatcích se na volném trhu Unie v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Vážený průměrný jednotkový poplatek za zpracování

	2012	2013	2014	OPŠ
Vážený průměrný jednotkový poplatek za zpracování v Unii (EUR/tuna)	12 792	13 497	13 669	13 452
Index (2012 = 100)	100	106	107	105
Zdroj: odpovědi na dotazník.

(150)

Vážený průměrný jednotkový poplatek za zpracování účtovaný výrobním odvětvím Unie za objemy založené na dohodách o poplatcích v posuzovaném období vzrostl o 5 %.

(151)

Co se týká výrobních nákladů výrobního odvětví Unie a jeho nákladů na zpracování, Komise musela tyto údaje uvést ve formě indexů, jelikož se jedná o důvěrné obchodní informace.

(152)

Vážené průměrné jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie se u běžných dohod v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 13

Vážené průměrné jednotkové výrobní náklady u běžných dohod

	2012	2013	2014	OPŠ
Index (2012 = 100)	100	82	85	78
Zdroj: odpovědi na dotazník.

(153)

Během posuzovaného období se vážené průměrné jednotkové náklady na výrobu na základě běžných dohod snížily o 22 %. Výrobní náklady kopírovaly snížení ceny surovin.

(154)

Vážené průměrné jednotkové náklady na zpracování účtované výrobním odvětvím Unie na základě dohod o poplatcích se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 14

Vážené průměrné jednotkové náklady na zpracování u dohod o poplatcích

	2012	2013	2014	OPŠ
Index (2012 = 100)	100	105	97	99
Zdroj: odpovědi na dotazník.

(155)

Během posuzovaného období se vážený průměrný jednotkový poplatek za zpracování u výroby na základě dohod o poplatcích snížil o 1 %.

4.5.3.2. Náklady práce

(156)

Průměrné náklady práce se v posuzovaném období u výrobců v Unii vyvíjely takto:

Tabulka 15

Průměrné náklady práce na zaměstnance

	2012	2013	2014	OPŠ
Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance	65 626	70 243	73 736	71 898
Index (2012 = 100)	100	107	112	110
Zdroj: odpovědi na dotazník.

(157)

Průměrné náklady práce mezi roky 2012 a 2014 vzrostly o 12 % a pak se v období přezkumného šetření oproti roku 2014 snížily o 2 %. Celkově se průměrné náklady práce během posuzovaného období zvýšily o 10 %.

4.5.3.3. Zásoby

(158)

Úroveň zásob u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 16

Zásoby

	2012	2013	2014	OPŠ
Konečný stav zásob (v tunách)	1 201	1 095	923	1 069
Index (2012 = 100)	100	91	77	89
Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby (%)	9	9	7	8
Index (2012 = 100)	100	91	77	89
Zdroj: odpovědi na dotazník

(159)

Stav zásob se v posuzovaném období snížil o 11 %. Zásoby představovaly v období přezkumného šetření 8 % objemu výroby a bylo zjištěno, že jsou na obvyklé úrovni.

4.5.3.4. Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(160)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobního odvětví Unie v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 17

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

	2012	2013	2014	OPŠ
Ziskovost celkového prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení – běžné dohody a dohody o poplatcích (% obratu z prodeje)	11,9	16,8	13,6	11,6
Index (2012 = 100)	100	140	114	97
Peněžní tok (v EUR)	63 654 025	57 060 905	54 583 859	40 680 386
Index (2012 = 100)	100	90	86	64
Investice (v EUR)	19 902 447	21 890 061	25 810 548	15 752 867
Index (2012 = 100)	100	110	130	79
Návratnost investic (%)	37,1	46,0	35,9	20,1
Index (2012 = 100)	100	124	97	54
Zdroj: odpovědi na dotazník.

(161)

Ziskovost výrobců v Unii stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje pro celkovou činnost výrobního odvětví Unie (výroba na základě běžných dohod a dohod o poplatcích). Ziskovost běžné činnosti, která v období přezkumného šetření představovala 77 % celkové výroby, byla nižší než ziskovost činnosti na základě dohod o poplatcích. Mimoto je třeba uvést, že ziskovost běžné činnosti byla nižší než cílový zisk ve výši 10 %.

(162)

Výrobní odvětví Unie bylo v posuzovaném období ziskové, přičemž míra ziskovosti kolísala. V roce 2013 ziskovost oproti roku 2012 vzrostla o 4,8 procentního bodu a dosáhla 16,8 %, načež v období přezkumného šetření klesla o 5,1 procentního bodu na 11,6 %. Celkově se v průběhu posuzovaného období ziskovost snížila o 0,3 procentního bodu.

(163)

Peněžní tok, což je schopnost výrobců v Unii samofinancovat své činnosti, byl v posuzovaném období i nadále kladný. V posuzovaném období se však významně snížil o 36 %.

(164)

Investice mezi roky 2012 a 2014 vzrostly o 30 % a poté se do konce období přezkumného šetření oproti roku 2014 snížily o 39 %. V posuzovaném období klesly investice celkem o 21 %. Během posuzovaného období překročily investice výrobního odvětví Unie 80 milionů EUR. Investice se uskutečnily s cílem dosáhnout lepšího využití surovin, a tudíž docílit snížení výrobních nákladů, jako je lepší třídění, zlepšení recyklačního zařízení pro vakuování a lepší drcení. Výrobní odvětví Unie mimoto uskutečnilo investice k zajištění souladu s environmentálními předpisy platnými v Unii. Investice se uskutečnily rovněž s cílem zvýšit efektivnost, a to nahrazením staré technologie technologií, která je účinnější z hlediska spotřeby energie. Investovalo se také do nahrazení řady pecí k zajištění větší flexibility při míchání tvrdokovového a měkkokovového odpadu a zpracování širší škály odpadů.

(165)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. V posuzovaném období byla návratnost investic kladná. V roce 2013 v porovnání s rokem 2012 vzrostla o 24 % a poté se koncem období přezkumného šetření snížila o 25,9 procentního bodu. Celkově návratnost investic v průběhu posuzovaného období klesla o 17 procentních bodů.

4.5.4. Závěr ohledně újmy

(166)

Kvůli zavedeným antidumpingovým clům překonávalo výrobní odvětví Unie účinky dřívějšího dumpingu působícího újmu.

(167)

Objem prodeje a podíl na trhu vykazovaly v průběhu posuzovaného období pozitivní vývoj, jelikož se výrobnímu odvětví Unie podařilo přizpůsobit nárůstu spotřeby. V posuzovaném období se zvýšila rovněž výroba a vytížení kapacity.

(168)

Ukazatelé újmy týkající se finanční výkonnosti výrobního odvětví Unie (ziskovost, peněžní tok a návratnost investic) byly v posuzovaném období kladné. Peněžní tok však vykazoval klesající tendenci.

(169)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem došla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie překonalo účinky dřívějšího dumpingu a že mu v posuzovaném období nebyla způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

4.6. Pravděpodobnost obnovení újmy

4.6.1. Předběžné poznámky

(170)

Z šetření vyplynulo, že k čínskému dovozu v období přezkumného šetření docházelo za dumpingové ceny a že je pravděpodobné přetrvávání dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(171)

Jelikož výrobnímu odvětví Unie nebyla způsobena podstatná újma, bylo v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posouzeno, zda je pravděpodobné obnovení újmy, pokud by opatření vůči ČLR pozbyla platnosti.

(172)

K zjištění pravděpodobnosti obnovení újmy byly analyzovány tyto ukazatele: i) volná kapacita a hromadění zásob surovin v ČLR, ii) možné úrovně cen čínského dovozu na trhu Unie pro výrobek, který je předmětem přezkumu, a iii) jejich dopad na výrobní odvětví Unie.

4.6.2. Volná kapacita a zásoby surovin v ČLR

(173)

Jak bylo vysvětleno v (78). bodě odůvodnění, ČLR má značnou volnou kapacitu pro výrobu karbidu wolframu, kterou lze odhadnout v rozmezí od 12 000 do 20 000 tun, což v období přezkumného šetření představovalo 94 % až 156 % spotřeby Unie.

(174)

Jak je uvedeno v (79). bodě odůvodnění, ČLR má zásoby surovin pro výrobu karbidu wolframu (tj. parawolframanu amonného a wolframových koncentrátů), z nichž by bylo možno v krátkém čase vyrobit více než 25 000 tun karbidu wolframu.

(175)

V případě neexistence antidumpingových opatření by volná kapacita ve spojení se zásobou surovin byla pravděpodobně použita k výrobě na vývoz do Unie, jelikož Unie je pro čínské vyvážející výrobce atraktivním trhem, jak je popsáno v (85). bodě odůvodnění a dalších bodech odůvodnění. Nejsou k dispozici žádné údaje o tom, že by na trzích v ostatních třetích zemí existovala vyšší poptávka po karbidu wolframu, zatímco spotřeba v Unii vykazovala rostoucí tendenci a (jak bylo zmíněno i v (84). bodě odůvodnění) trh Unie byl v období přezkumného šetření druhým největším vývozním trhem ČLR za Japonskem. Dovoz z ČLR by proto na trh Unie vstupoval opět ve značném množství.

(176)

Po poskytnutí informací několik uživatelů tvrdilo, že čínští výrobci budou před vývozem suroviny na trh Unie upřednostňovat dodávky pro čínské výrobce na navazujícím trhu. Jelikož však toto tvrzení nebylo doloženo žádnými důkazy, bylo zamítnuto.

4.6.3. Možné úrovně cen čínského dovozu na trh Unie

(177)

Jako ukazatel výše ceny, za kterou bude čínský karbid wolframu pravděpodobně dovážen na trh Unie, pokud by byla opatření zrušena, byly vzaty v úvahu čínské dovozní ceny do Unie během období přezkumného šetření. V rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku byly tyto ceny v průměru o 13,2 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Vezmou-li se v úvahu možné ceny v rámci běžného dovozního režimu, bez antidumpingových cel a se zahrnutím celních poplatků, bylo by cenové podbízení rovněž značné a činilo by v průměru 8,6 %.

(178)

Analyzovány byly také úrovně cen čínského dovozu do ostatních třetích zemí a čínské ceny na domácím trhu. V obou případech bylo zjištěno, že čínské ceny byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie až o 33 % v porovnání s ostatními třetími zeměmi a až o 28 % v porovnání s čínskými cenami na domácím trhu.

4.6.4. Dopad na výrobní odvětví Unie

(179)

Významná volná kapacita a zásoby surovin v ČLR (jak bylo vysvětleno v (173). a (174). bodě odůvodnění) ve spojení s cenovým rozdílem popsaným v (85). až (87). bodě odůvodnění a (177). bodě odůvodnění budou pro čínské vyvážející výrobce představovat pobídku k vývozu značných objemů za nízké dumpingové ceny na trh Unie v krátkém čase, pokud by antidumpingová opatření neexistovala.

(180)

Tyto vysoké objemy levného karbidu wolframu budou vyvíjet značný cenový tlak na výrobní odvětví Unie, které bude muset snížit své ceny, aby bylo schopno prodávat v Unii. Výrobní odvětví Unie však současně přijde o objemy, jelikož nebude s to snížit své ceny na stejnou nízkou úroveň jako čínské vývozní ceny. Připomíná se, že (jak je uvedeno v (80). bodě odůvodnění) čínští vyvážející výrobci mají přístup k levnějším surovinám než výrobní odvětví Unie, jelikož ČLR kontroluje 60 % světových zásob wolframové rudy a současně vybírá vývozní daň z wolframového koncentrátu ve výši 20 %, která zvyšuje cenu této suroviny pro strany mimo ČLR.

(181)

Vezmou-li se čínské dovozní ceny v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku spolu s celními poplatky v úvahu jako možná referenční hodnota pro budoucí prodejní cenu výrobního odvětví Unie po zrušení opatření, nebude výrobní odvětví Unie již dosahovat zisku, nýbrž se bude nacházet na hranici rentability, což není udržitelné. Tento scénář je ve skutečnosti konzervativní, jelikož čínští vyvážející výrobci budou pravděpodobně prodávat na trhu Unie za ceny ještě nižší, než je tato referenční hodnota, a to vzhledem k úrovním čínských cen zaznamenaným v ostatních třetích zemích. Budou mít pobídku tak učinit ve snaze snížit své zásoby surovin, jak je objasněno v (79). bodě odůvodnění. V tomto případě bude muset výrobní odvětví Unie své prodejní ceny dále snížit, což bude mít za následek skutečnost, že se běžná činnost stane v krátkodobém horizontu (1–2 roky) ztrátovou. Mimoto je třeba uvést, že se výrobek, který je předmětem přezkumu, vyznačuje velkým kolísáním ziskového rozpětí. Jak je uvedeno v tabulce 17, ziskovost výrobního odvětví Unie se jen za dva roky (od roku 2013 do období přezkumného šetření) snížila o 5,2 procentního bodu.

(182)

Výrobní odvětví Unie bude pravděpodobně navíc nuceno snížit i objem výroby, neboť nebude schopno přizpůsobit se nízkým čínským cenám, aniž by zaznamenalo ztráty. Snížení objemu má přímý dopad i na činnost na základě smluv o poplatcích. Odvětví wolframu je kapitálově náročné výrobní odvětví, které musí zachovávat určitý objem výroby v zájmu udržení fixních nákladů v přiměřené výši. Nárůst fixních nákladů po snížení výroby zvýší nejen výrobní náklady u běžné činnosti, nýbrž také náklady na zpracování, a bude mít tudíž nepříznivý dopad i na ziskovost dohod o poplatcích.

(183)

Podle scénáře založeného na snížení objemu výroby o 25 % (3 700 tun neboli 23 % čínské volné kapacity) se například náklady na zpracování zvýší o 82 % a činnost na základě dohod o poplatcích se změní ze ziskové činnosti na činnost vykazující ztráty ve výši více než 30 %. To bylo zaznamenáno i v předchozím šetření, kdy snížení objemu výroby přibližně o 50 % (6 400 tun) způsobilo pokles ziskovosti z 7,6 % na –19,5 % jen během jednoho roku.

(184)

Činnosti založené na dohodách o poplatcích mají pro odběratele výrobního odvětví Unie (uživatele) ekonomický smysl jen tehdy, jsou-li poplatky za zpracování (náklady na zpracování + marže) nižší než dovozní cena karbidu wolframu z ČLR. Je-li dosaženo této hranice, nemají již uživatelé pobídku k uzavírání dohod o poplatcích s výrobním odvětvím Unie, nýbrž pořizují karbid wolframu z ČLR. Možnost nového sjednání poplatků za zpracování s výrobním odvětvím Unie se nejeví jako schůdná, jelikož náklady výrobního odvětví Unie na zpracování se zvýší, jak bylo vysvětleno výše.

(185)

I v případě, že by činnost na základě dohod o poplatcích byla ziskovější než běžná činnost, nemůže výrobní odvětví Unie fungovat výhradně na základě dohod o poplatcích. Dohody o poplatcích se vztahují pouze na činnosti v oblasti recyklace a kapacita výrobního odvětví Unie pro zpracování odpadu na wolframový koncentrát je v porovnání s celkovou potřebou wolframového koncentrátu ve výrobním procesu příliš nízká. Výrobní odvětví Unie proto musí potřebu wolframového koncentrátu doplnit čistými koncentráty na základě běžných dohod. Na trhu mimoto neexistuje dostatek odpadu, aby mohlo výrobní odvětví Unie zvýšit svou kapacitu v oblasti recyklace.

(186)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem přemění pokles prodejní ceny přinejmenším na úroveň dovozní ceny v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku během období přezkumného šetření, včetně cel, ve spojení se snížením objemu výrobní odvětví Unie na ztrátové výrobní odvětví.

(187)

Na základě výše popsaných skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by byla opatření zrušena, je pravděpodobné velmi rychlé obnovení podstatné újmy. Zejména v krátkodobém horizontu (1–2 roky) je pravděpodobné, že výrobci v Unii, kteří nejsou integrovaní na navazujícím trhu, budou nuceni své podnikání ukončit, jelikož budou na volném trhu přímo vystaveni tlaku na snižování cen vyvíjenému levným dumpingovým dovozem z Číny. Dvě z těchto společností nevykonávají činnosti v oblasti recyklace, a nemohou se proto spoléhat na vyšší marže u dohod o poplatcích. Výrobci v Unii integrovaní na navazujícím trhu budou mimoto prodávat i nadále karbid wolframu uživatelům ve spojení za nižší ceny, náklady na zpracování na základě dohod o poplatcích však kvůli poklesu objemu výroby vzrostou. V dlouhodobějším horizontu (4–5 let) je pravděpodobné, že svou činnost ukončí také výrobci v Unii integrovaní na navazujícím trhu, neboť nebudou schopni tomuto tlaku dlouhodobě konkurovat, jelikož se uživatelé, kteří jsou s nimi ve spojení, rozhodnou pořizovat karbid wolframu i z Číny. Pokud by nastal tento scénář, znamenalo by to, že v Unii již nebude tato strategická surovina vyráběna.

5. ZÁJEM UNIE

(188)

Komise v souladu s článkem 21 základního nařízení zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření uložených na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR na základě zjištění tohoto přezkumu před pozbytím platnosti bylo proti zájmu Unie jako celku. Určení zájmu Unie vycházelo z posouzení všech zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců, uživatelů a dodavatelů. Všechny zúčastněné strany měly možnost předložit svá stanoviska v souladu s čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(189)

Je nutno připomenout, že se v předchozích šetřeních mělo za to, že uložení opatření není v rozporu se zájmem Unie. Skutečnost, že stávající šetření je přezkumem před pozbytím platnosti, tedy analýzou situace, kdy jsou antidumpingová opatření již v platnosti, navíc umožňuje zhodnotit jakékoli nepřiměřené nežádoucí dopady, které by stávající antidumpingová opatření na dotčené strany mohla mít.

(190)

Na tomto základě se posuzovalo, zda i přes závěry ohledně pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu a obnovení újmy neexistují přesvědčivé důkazy, které by vedly k závěru, že zachování opatření není v tomto konkrétním případě v zájmu Unie.

5.1. Zájem výrobního odvětví Unie

(191)

Vzhledem k závěrům ohledně situace výrobního odvětví v Unii, které jsou uvedeny v (166). až (169). bodě odůvodnění, a podle tvrzení týkajících se analýzy pravděpodobnosti obnovení újmy (jak bylo vysvětleno v (170). až (186). bodě odůvodnění) dospěla Komise k závěru, že je pravděpodobné, že by výrobní odvětví Unie zaznamenalo vážné zhoršení své finanční situace, pokud by antidumpingová cla pozbyla platnosti. Ukázalo se, že opatření jsou nezbytná pro zachování výroby karbidu wolframu v Unii, jelikož by výrobní odvětví Unie nebylo schopno čelit tlaku velkých objemů dumpingového dovozu karbidu wolframu z ČLR, který je na trhu Unie prodáván za ceny nižší, než jsou ceny výrobního odvětví Unie.

(192)

Mělo se za to, že zachování opatření přinese prospěch výrobnímu odvětví Unie, které by pak mělo být schopno i nadále investovat do nové technologie pro výrobní zařízení, zejména do činností v oblasti recyklace, v zájmu větší nezávislosti na ČLR, a nacházet se tak v lepší situaci, aby mohlo čelit nedostatku prvotních surovin na trhu.

(193)

Pokud by byla naopak opatření zrušena, bude to mít pravděpodobně na výrobní odvětví Unie negativní dopad. Vážně to ohrozí životaschopnost výrobního odvětví Unie, které by v důsledku toho případně muselo ukončit své činnosti, což by tudíž snížilo dostupné zdroje dodávek na trhu Unie a hospodářskou soutěž. Pokud by výrobci v Unii ukončili výrobu, byla by Unie závislá především na dovozu z ostatních třetích zemí, a v prvé řadě z ČLR, která je nejen předním světovým producentem wolframu, nýbrž vlastní také většinu světových zásob surovin.

5.2. Zájem uživatelů

(194)

Při zahájení přezkumu bylo kontaktováno deset známých dovozců/uživatelů. Ve stanovených lhůtách se přihlásilo sedm uživatelů a všem z nich byly zaslány dotazníky. Tito uživatelé pořizovali karbid wolframu z ČLR, z ostatních třetích zemí (Jižní Korea, Vietnam, Japonsko, Izrael a Indie) a od výrobního odvětví Unie. Tito uživatelé používali karbid wolframu k výrobě slinutých karbidů používaných při zhotovování nástrojů z tvrdého kovu určených pro různá výrobní odvětví, jako je ropný a těžební průmysl.

(195)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od osmi uživatelů (dvou ve spojení). V jejich odpovědích byly udávány vyšší objemy dovozu z ČLR, než zaznamenal Eurostat. Všichni uživatelé kromě jednoho dováželi výrobek, který je předmětem přezkumu, pouze v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku. Spolupracující uživatelé představovali 32 % spotřeby na volném trhu v Unii v období přezkumného šetření. Přihlásilo se dalších pět uživatelů, kteří platná opatření podpořili, na dotazník však neodpověděli. Na tyto uživatele připadalo přibližně 8 % celkové spotřeby na volném trhu.

(196)

Jeden ze spolupracujících uživatelů tvrdil, že ve svém výrobním procesu potřebuje určitý typ výrobku, který výrobní odvětví Unie nevyrábí v požadované jakosti, a požadoval osvobození tohoto konkrétního typu výrobku od antidumpingového cla. Typ výrobku dovážený tímto uživatelem však spadal do definice výrobku popsané v (31). a (32). bodě odůvodnění. Neexistovaly žádné důvody pro vyloučení určitých typů výrobků ze šetření v rámci stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(197)

Ostatních sedm spolupracujících uživatelů uvedlo, že zavedená antidumpingová opatření mají značný negativní dopad na jejich ziskovost.

(198)

Šetření ukázalo, že činnost zahrnující karbid wolframu u těchto uživatelů představovala během období přezkumného šetření 55 % až 100 % jejich celkového obratu. Někteří uživatelé byli součástí skupin společností a prodávali rovněž výrobky vyrobené z karbidu wolframu v rámci jejich skupiny, zatímco v případě ostatních uživatelů se jednalo o samostatné subjekty. Tyto společnosti prodávaly nástroje ze slinutých karbidů nezávislým odběratelům na trhu Unie i mimo Unii. V případě prodeje mimo trh Unie pořizovali uživatelé výrobek, který je předmětem přezkumu, především z ČLR v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, z tohoto dovozu nebyla tudíž hrazena žádná dovozní cla.

(199)

Všichni spolupracující uživatelé vyráběli velké množství různých výrobků obsahujících výrobek, který je předmětem přezkumu. Podíl nákladů na karbid wolframu na celkových výrobních nákladech se mezi jednotlivými uživateli značně lišil, tj. byl v rozmezí od 6 % do 50 % v závislosti na typu konečných výrobků. Některé výrobky vyráběné spolupracujícími uživateli zahrnují významnou přidanou hodnotu a know-how, a tito uživatelé jsou proto schopni účtovat značné marže, zatímco ostatní výrobky, které zahrnují nižší přidanou hodnotu, jsou ziskové méně. Mimoto bylo zjištěno, že většina spolupracujících uživatelů dosahovala v období přezkumného šetření zisku přesahujícího 15 %. Šetření odhalilo, že na ziskovost těchto uživatelů měly dopad i jiné faktory než platná antidumpingová opatření, například nízká poptávka na trzích, na nichž působí (ropné vrty a těžba nerostných surovin).

(200)

Dalšími pěti uživateli zmíněnými v (194). bodě odůvodnění, kteří se přihlásili a podpořili zachování platných antidumpingových opatření, byli odběratelé výrobního odvětví Unie. Tito uživatelé tvrdili, že ačkoli pokles cen wolframu přinese uživatelům v krátkodobém horizontu prospěch, ve střednědobém a dlouhodobém horizontu se čínské ceny v případě neexistence hospodářské soutěže s výrobním odvětvím Unie pravděpodobně opět zvýší. Tito uživatelé tvrdili, že by zrušení antidumpingových opatření mělo negativní dopad i na činnosti v oblasti recyklace v Unii, jelikož dovoz velkých objemů levného karbidu wolframu z Číny povede k tomu, že recyklace v Unii nebude zisková. Tito uživatelé zdůraznili také svůj zájem na existenci více zdrojů dodávek, včetně výrobního odvětví Unie.

(201)

Zjištění šetření prokazují, že uživatelé byli schopni pořizovat karbid wolframu z více zdrojů. To zahrnovalo dovoz karbidu wolframu z ČLR ve značném množství bez placení cel, jelikož se tento dovoz uskutečňoval v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku. Většina z nich byla zisková. Ačkoli lze přiměřeně očekávat, že určití uživatelé budou mít prospěch (přinejmenším v krátkodobém horizontu) z dostupnosti levnějšího dovozu z ČLR, nemají na ně opatření vážný negativní účinek a to potvrzuje, že zachování platných antidumpingových opatření nemá na uživatele vážný dopad. Řada uživatelů dokonce zachování opatření podpořila.

(202)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že by se posouzení dopadů opatření na uživatele mělo provést za celé období, kdy byla opatření v platnosti, v souladu s věcí týkající se ferosilicia (15), a uvedlo, že uživatelé čelí dlouhodobým kumulativním negativním účinkům, které nejsou úměrné možnému či skutečnému přínosu pro výrobce v Unii.

(203)

V této souvislosti je třeba uvést, že ačkoli jsou opatření zavedena od roku 1990, uživatelům se podařilo absorbovat zvýšení nákladů a dosahují zisku. V rámci původního šetření a každého přezkumu před pozbytím platnosti provedeného v této souvislosti Komise navíc posoudila dopad antidumpingových opatření na uživatele. Komise pokaždé dospěla k závěru, že zachování antidumpingových opatření nebude mít pravděpodobně na uživatele v Unii vážný dopad. Stávající posouzení tento závěr potvrdilo na základě skutečného dopadu opatření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(204)

Po poskytnutí informací se přihlásili další čtyři uživatelé výrobku, který je předmětem přezkumu, přičemž tři z nich jsou ve spojení s jedním ze spolupracujících uživatelů, který poskytl odpověď na dotazník. Jeden z nich se však nachází v Brazílii, a v rámci tohoto šetření se tudíž nepovažuje za zúčastněnou stranu. Tyto společnosti byly proti zachování platných antidumpingových opatření.

(205)

Po poskytnutí informací mimoto řada uživatelů tvrdila, že jejich schopnost absorbovat náklady opatření a zůstat ziskovými dosáhla maxima. Rovněž se uvádělo, že tito uživatelé prokázali a dokázali, že neexistují další potenciální technologická zlepšení výrobku a že není možné nadále nést dodatečné náklady.

(206)

Jak je objasněno v (198). bodě odůvodnění, spolupracující uživatelé vyráběli velké množství různých výrobků obsahujících výrobek, který je předmětem přezkumu, a podíl nákladů na karbid wolframu na celkových výrobních nákladech se mezi jednotlivými uživateli značně lišil, tj. byl v rozmezí od 6 % do 50 % v závislosti na typu konečných výrobků. Ačkoliv není vyloučeno, že se ziskovost u jednotlivých výrobků liší, bylo zjištěno, že většina spolupracujících uživatelů dosahovala v období přezkumného šetření zisku přesahujícího 15 %. Toto tvrzení se proto zamítá.

(207)

Komise na tomto základě dospěla k závěru, že s ohledem na dopad na uživatele neexistují žádné údaje o tom, že zachování opatření bude mít na jejich činnost vážný negativní účinek.

5.3. Zájem dodavatelů

(208)

Přihlásilo se deset společností působících na předcházejícím trhu, které zachování opatření podpořily. Čtyři z nich byly těžební společnosti a výrobci wolframového koncentrátu zásobující výrobní odvětví Unie.

(209)

Ostatních šest společností byli dodavatelé materiálu pro výrobní odvětví Unie, který je určen k recyklaci. Tyto společnosti tvrdily, že ukončení činnosti výrobního odvětví Unie bude mít na jejich činnost značný negativní dopad, jelikož přijdou o své odběratele. Dotyčné společnosti zdůraznily rovněž význam recyklace odpadu v Unii a tvrdily, že odpadní materiál má vyšší obsah wolframu než koncentrát rudy, takže wolframový odpad představuje cennou surovinu, která může snížit náklady uživatelů na suroviny.

(210)

Komise na základě toho vyvodila závěr, že zachování platných antidumpingových opatření je v zájmu dodavatelů.

5.4. Wolfram jako kritická surovina

(211)

Od roku 2011 se wolfram považuje v Evropské unii za kritickou surovinu (16).

(212)

Zachování výroby wolframu v Unii, podpora recyklace k snížení spotřeby primárních surovin a snížení relativní závislosti na dovozu je proto v zájmu Unie.

5.5. Hospodářská soutěž v Unii

(213)

Řada zúčastněných stran uvedla, že antidumpingová opatření snížila úroveň hospodářské soutěže v Unii, jelikož omezila výběr dodavatelů. Tyto strany tvrdily, že všichni výrobci v Unii mají podobnou výši cen, které nejsou konkurenceschopné.

(214)

Na trhu existuje šest výrobců v Unii, kteří používají různé výrobní procesy a různé suroviny. Jak je uvedeno v (33). bodě odůvodnění, někteří výrobci v Unii používají pouze prvotní suroviny a někteří používají prvotní suroviny i odpad. Pokud jde o výrobu s použitím prvotních surovin, výrobní proces může začít s koncentrátem, parawolframanem amonným nebo oxidem wolframu. Tyto prvky ovlivňují výrobní náklady. Poplatek, který výrobní odvětví Unie účtuje svým zákazníkům navíc k ceně parawolframanu amonného, je proto ovlivněn jeho výrobními náklady. Šest výrobců v Unii není vzájemně závislých a na trhu Unie spolu soutěží. Šetření mimoto prokázalo, že na trhu Unie existují i jiné zdroje dodávek, například USA, Vietnam, Jižní Korea a Izrael. Toto tvrzení se proto zamítá.

5.6. Konkurenční nevýhoda výrobců, kteří jsou odběrateli

(215)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že kvůli platným opatřením jsou uživatelé v Unii v hospodářské soutěži v porovnání s konkurenty nacházejícími se v ostatních třetích zemích znevýhodněni, neboť opatření zvýhodňují uživatele mimo Unii na úkor uživatelů v Unii. Tyto strany rovněž tvrdily, že jelikož následní uživatelé ve třetích zemích mají prospěch z nižších nákladů, jsou v porovnání s konkurenty v Unii ziskovější. Rovněž se uvádělo, že negativní dopad měla i skutečnost, že ČLR zrušila v květnu 2015 vývozní clo ve výši 5 % vztahující se na karbid wolframu a omezení týkající se předcházejících výrobků (vývozní kvóty pro parawolframan amonný). Tyto strany také tvrdily, že pokud by byla opatření prodloužena, budou muset uživatelé přemístit své výrobní závody mimo Unii, aby nepřišli o své odběratele.

(216)

Jak je uvedeno v (198). bodě odůvodnění, šetření prokázalo, že většina spolupracujících uživatelů v Unii byla během období přezkumného šetření zisková a že jejich ziskovost ovlivnily i jiné faktory než platná antidumpingová opatření, například nízká poptávka na trzích, na nichž působí (ropné vrty a těžba nerostných surovin). Tvrzení, že uživatelé v ostatních třetích zemích údajně dosahují vyšších zisků než uživatelé v Unii, není pro posouzení zájmu Unie podstatné. Tyto strany nebyly navíc schopny vysvětlit, jak mohla mít skutečnost, že ČLR zrušila vývozní clo a omezení vztahující se na předcházející výrobky, negativní dopad na uživatele, a toto tvrzení nebylo navíc doloženo žádnými důkazy. Tvrzení týkající se přemístění některých uživatelů nebylo podložené, jelikož ziskovost těchto uživatelů závisí na typu vyráběných výrobků, současně však i na jiných faktorech, jako je pokles poptávky po těchto výrobcích. Každopádně nejsou k dispozici důkazy, které by prokazovaly, že by zrušení opatření zabránilo přemístění uživatelů. Tvrzení uvedená v (214). bodě odůvodnění byla proto zamítnuta.

5.7. Integrace na navazujícím trhu

(217)

Řada zúčastněných stran uvedla, že většina výrobců karbidu wolframu v Unii je integrována na navazujícím trhu, a tudíž výrobci nástrojů, kteří jsou s nimi ve spojení, mohou pořizovat suroviny za nižší ceny než uživatelé, kteří integrovaní nejsou, což vede k rozdílnému znevýhodnění uživatelů.

(218)

Šetřením bylo prokázáno, že z celkem šesti výrobců karbidu wolframu pro volný trh v Unii jsou tři z nich integrováni na navazujícím trhu. Tito výrobci v Unii prodávali výrobek, který je předmětem přezkumu, společnostem, jež jsou s nimi ve spojení, za tržní ceny, což tudíž při pořizování surovin neznamenalo žádnou cenovou výhodu v porovnání s uživateli, kteří integrovaní nejsou. Toto tvrzení se proto zamítá.

(219)

Po poskytnutí informací několik uživatelů uvedlo, že konkurenty uživatelů jsou také vertikálně integrovaní dodavatelé, kteří brání spravedlivé hospodářské soutěži, jelikož mohou uživatelům přestat dodávat výrobek, který je předmětem přezkumu.

(220)

Při šetření nebyly zjištěny žádné náznaky toho, že výrobní odvětví Unie ukončí prodej výrobku, který je předmětem přezkumu, uživatelům, kteří nejsou ve spojení. Naopak, během posuzovaného období se prodej výrobců v Unii, kteří jsou integrovaní na navazujícím trhu, uživatelům, kteří nejsou ve spojení, zvýšil o 16 %. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

5.8. Nedostatečné investice a zastaralé technologie

(221)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že v důsledku platných antidumpingových opatření nemá výrobní odvětví Unie pobídku k investicím do nových technologií. Tyto strany uvedly, že výrobní odvětví Unie používá staré a nemoderní technologie.

(222)

Šetření však odhalilo, že (jak je uvedeno v (164). bodě odůvodnění) během posuzovaného období uskutečnilo výrobní odvětví Unie významné investice s cílem dosáhnout lepšího využití surovin, a tudíž snížit výrobní náklady, zvýšit efektivnost, zlepšit flexibilitu při míchání tvrdokovového a měkkokovového odpadu a zajistit lepší dodržování environmentálních předpisů. Toto tvrzení se proto zamítá.

5.9. Suroviny

(223)

Řada uživatelů uvedla, že situace výrobního odvětví Unie závisí na jeho přístupu k surovinám, jejich dostupnosti a cenách. Antidumpingová opatření by neměla kompenzovat možnou nevýhodu při pořizování surovin.

(224)

Antidumpingová opatření byla uložena na základě zjištěného dumpingu ze strany čínských vyvážejících výrobců, který způsoboval výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Tvrzení, že antidumpingová opatření kompenzují nevýhody při pořizování surovin, bylo proto zamítnuto.

(225)

Nový celní kodex Unie

(226)

Několik uživatelů uvedlo, že ustanovení čl. 169 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (17), zavedlo změny celních předpisů Unie, podle nichž již nebude u zboží, jehož se antidumpingová opatření týkají, aktivní zušlechťovací styk přípustný, nebo nebude přinejmenším ekonomicky rentabilní. Jeho výrobní náklady se proto zvýší.

(227)

Toto tvrzení nebylo ve skutečnosti správné, jelikož ustanovení čl. 169 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 nezakazuje použití aktivního zušlechťovacího styku v případě antidumpingových cel, nýbrž odkazuje na použití rovnocenného zboží. Zboží dovážené v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku bude tudíž podléhat antidumpingovému clu pouze tehdy, je-li dále zpracované zboží později propuštěno do volného oběhu v Unii. Je-li zpracované zboží předmětem zpětného vývozu, jak tomu je zpravidla v současnosti, nebude antidumpingovým clům podléhat. Zúčastněné strany mimoto nepředložily žádné důkazy prokazující, že režim aktivního zušlechťovacího styku již nebude ekonomicky rentabilní. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(228)

Po poskytnutí informací několik uživatelů uvedlo, že změny celního kodexu Unie omezí využívání režimu aktivního zušlechťovacího styku kvůli potřebě větší dokumentace a vysokému riziku nedodržení předpisů, což zvýší náklady na suroviny až o 15 %.

(229)

V této souvislosti je třeba uvést, že změny celního kodexu Unie mají zlepšit sledovatelnost zboží, na něž se vztahují antidumpingová opatření a které je dováženo v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku. Není proto vyloučeno, že to povede k zvýšení správních nákladů společností. Uživatelé však neposkytli žádné důkazy ani vysvětlení ohledně toho, jak byl vypočten 15 % nárůst. Vzhledem k hypotetické povaze bylo toto tvrzení zamítnuto.

5.10. Doba trvání opatření

(230)

Zúčastněné strany tvrdily, že antidumpingová opatření uložená na výrobek, který je předmětem přezkumu, jsou v platnosti od roku 1990, a proto by již neměla být prodloužena.

(231)

Podle podmínek stanovených v čl. 11 odst. 2 základního nařízení musí být tato opatření zachována, je-li zjištěno přetrvávání nebo obnovení dumpingu působícího újmu a nejsou-li opatření v rozporu se zájmem Unie jako celku. V tomto šetření byly všechny podmínky splněny. Dotyčné strany obdobně neprokázaly zvláštní důvod z hlediska celkového zájmu Unie, který by hovořil proti opatřením. Komise proto nemá jinou možnost než uložit antidumpingová opatření. Toto tvrzení se proto zamítá.

5.11. Závěr ohledně zájmu Unie

(232)

Na základě výše uvedených skutečností vyvodila Komise závěr, že z hlediska zájmu Unie neexistují přesvědčivé důvody, které by hovořily proti zachování konečných antidumpingových opatření uložených na dovoz karbidu wolframu, taveného karbidu wolframu a karbidu wolframu jednoduše smíšeného s kovovým práškem pocházejících z ČLR.

6. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

6.1. Opatření

(233)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě se zamýšlelo antidumpingová opatření zachovat v platnosti. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím předložit připomínky. Podání a připomínky byly v odůvodněných případech náležitě vzaty v úvahu.

(234)

Jak bylo uvedeno v (65). bodě odůvodnění, po poskytnutí informací několik uživatelů uvedlo, že při výpočtu mimo jiné rozpětí újmy je nutno vzít v úvahu rozdíly v jakosti pro použití, výrobních nákladech a prodeji.

(235.

Toto tvrzení je neopodstatněné. Připomíná se, že stávající šetření je přezkumem před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení, jehož účelem je posoudit, zda by měla být platná antidumpingová opatření zachována, nebo zrušena. V rámci tohoto šetření se nové rozpětí újmy nevypočítává.

(236)

Po poskytnutí informací mimoto řada uživatelů požadovala, aby opatření pozbyla platnosti v době, kdy budou postupně zrušena povolení aktivního zušlechťovacího styku, tj. za dva roky.

(237)

V této souvislosti je nutno uvést, že při šetření nebyly zjištěny žádné výjimečné okolnosti, které by mohly odůvodnit prodloužení opatření na dobu kratší než pět let v souladu s platnými pravidly stanovenými v základním nařízení.

(238)

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že by v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení měla být antidumpingová opatření vztahující se na dovoz karbidu wolframu, taveného karbidu wolframu a karbidu wolframu jednoduše smíšeného s kovovým práškem pocházejících z ČLR zachována. Připomíná se, že tato opatření byla uložena ve formě valorických cel.

(239)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal stanovisko.

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz karbidu wolframu, taveného karbidu wolframu a karbidu wolframu jednoduše smíšeného s kovovým práškem, v současnosti kódů KN 2849 90 30 a ex 3824 30 00 (18) (kód TARIC 3824300010), pocházejících z Čínské lidové republiky.

2. Sazba cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením pro výrobky popsané v odstavci 1 činí 33 %.

3. Není-li stanoveno jinak, použijí se příslušná platná ustanovení o clech.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. června 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2) Nařízení Rady (EHS) č. 2737/90 ze dne 24. září 1990 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu pocházejících z Čínské lidové republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla (Úř. věst. L 264, 27.9.1990, s. 7).

(3) Rozhodnutí Komise 90/480/EHS ze dne 24. září 1990 o přijetí závazků poskytnutých některými vývozci v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu pocházejících z Čínské lidové republiky a o ukončení šetření s ohledem na dotyčné vývozce (Úř. věst. L 264, 27.9.1990, s. 59).

(4) Nařízení Rady (ES) č. 610/95 ze dne 20. března 1995 o změně nařízení (EHS) č. 2735/90, (EHS) č. 2736/90 a (EHS) č. 2737/90 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu wolframových rud a koncentrátů, oxidu wolframového, kyseliny wolframové, karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu pocházejících z Čínské lidové republiky a o konečném výběru částek zajištěných prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla podle nařízení Komise (ES) č. 2286/94 (Úř. věst. L 64, 22.3.1995, s. 1).

(5) Nařízení Rady (ES) č. 771/98 ze dne 7. dubna 1998 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 111, 9.4.1998, s. 1).

(6) Nařízení Rady (ES) č. 2268/2004 ze dne 22. prosince 2004 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 395, 31.12.2004, s. 56).

(7) Nařízení Rady (ES) č. 1275/2005 ze dne 26. července 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 2268/2004 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 202, 3.8.2005, s. 1).

(8) Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. Listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství(Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51). Toto nařízení bylo kodifikováno základním nařízením.

(9) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 287/2011 ze dne 21. března 2011 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz karbidu wolframu, karbidu wolframu jednoduše smíšeného s kovovým práškem a taveného karbidu wolframu pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 78, 24.3.2011, s. 1).

(10) Oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření (Úř. věst. C 212, 27.6.2015, s. 8).

(11) Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz karbidu wolframu, taveného karbidu wolframu a karbidu wolframu jednoduše smíšeného s kovovým práškem pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. C 108, 23.3.2016, s. 6).

(12) Karbid wolframu, který se dováží v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, nepodléhá celním poplatkům a antidumpingovým clům a používá se při výrobě nástrojů, které se vyvážejí mimo EU.

(13) Metal Bulletin: 1. https://www.metalbulletin.com/Article/3646910/2017-PREVIEW-Chinese-tungsten-prices-will-continue-journey-of-recovery-as-market-reaches-consensus-on.html a2. https://www.metalbulletin.com/Article/3596231/Chinas-SRB-tungsten-concentrate-stockpiling-boosts-domestic-export-prices.html

(14) https://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/tungsten/mcs-2015-tungs.pdf

(15) Rozhodnutí Komise 2001/230/ES ze dne 21. února 2001 o ukončení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu ferosilicia pocházejícího z Brazílie, Čínské lidové republiky, Kazachstánu, Ruska, Ukrajiny a Venezuely (Úř. věst. L 84, 23.3.2001, s. 36).

(16) KOM(2011) 25 final ze dne 2. února 2011 a COM(2014) 297 final ze dne 26. května 2014.

(17) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).

(18) Částice jsou nepravidelné a netekuté, na rozdíl od částic prášku připraveného k lisování („ready to press“), které jsou kulovité nebo ve tvaru granulí, homogenní a tekuté. Špatnou tekutost je možné změřit a stanovit použitím kalibrované nálevky, např. průtokoměru HALL podle normy ISO č. 4490.

2.6.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 142/84

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2017/943

ze dne 18. května 2017

o automatizované výměně údajů o registraci vozidel na Maltě, na Kypru a v Estonsku a o nahrazení rozhodnutí 2014/731/EU, 2014/743/EU a 2014/744/EU

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (1), a zejména na článek 33 uvedeného rozhodnutí,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV nesmí k předávání osobních údajů stanoveném v uvedeném rozhodnutí dojít, dokud nebudou ve vnitrostátním právu na území členských států, které se na tomto předávání podílejí, provedena obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 uvedeného rozhodnutí.

(2)

Článek 20 rozhodnutí Rady 2008/616/SVV (3) stanoví, že ověření, zda podmínka uvedená v 1. bodě odůvodnění týkající se automatizované výměny údajů podle kapitoly 2 rozhodnutí 2008/615/SVV byla splněna, se provádí na základě hodnotící zprávy vycházející z dotazníku, hodnotící návštěvy a zkušebního testu.

(3)	Radě byly předloženy celkové hodnotící zprávy, v nichž jsou shrnuty výsledky dotazníku, hodnotící návštěvy a zkušebního testu týkajících se výměny údajů o registraci vozidel na Maltě, na Kypru a v Estonsku.

(4)

Přijetím rozhodnutí Rady 2014/731/EU (4) Rada došla k závěru, že Malta plně provedla obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněna přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s článkem 12 uvedeného rozhodnutí od 9. října 2014, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(5)

Přijetím rozhodnutí Rady 2014/743/EU (5) Rada došla k závěru, že Kypr plně provedl obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněn přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s článkem 12 uvedeného rozhodnutí od 21. října 2014, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(6)

Přijetím rozhodnutí Rady 2014/744/EU (6) Rada došla k závěru, že Estonsko plně provedlo obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněno přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s článkem 12 uvedeného rozhodnutí od 21. října 2014, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(7)

Toto rozhodnutí nahrazuje rozhodnutí 2014/731/EU, 2014/743/EU a 2014/744/EU, která byla zrušena Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) jeho rozsudkem ze dne 22. září 2016 ve spojených věcech C-14/15 a C-116/15. V tomto rozsudku zachoval Soudní dvůr účinek rozhodnutí 2014/731/EU, 2014/743/EU a 2014/744/EU do té doby, než vstoupí v platnost nové akty určené k jejich nahrazení. Rozhodnutí 2014/731/EU, 2014/743/EU a 2014/744/EU proto pozbývají účinku dnem vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

(8)

V zájmu zajištění pokračujícího přijímání a poskytování osobních údajů podle článku 12 rozhodnutí 2008/615/SVV by se vstup tohoto rozhodnutí v platnost neměl dotknout platnosti automatizované výměny údajů provedené členskými státy na základě rozhodnutí 2014/731/EU, 2014/743/EU a 2014/744/EU. Členské státy, které získaly osobní údaje podle rozhodnutí 2014/731/EU, 2014/743/EU a 2014/744/EU, by měly být nadále zmocněny k dalšímu zpracování údajů na vnitrostátní úrovni nebo mezi členskými státy pro účely stanovené v článku 26 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(9)

Článek 33 rozhodnutí 2008/615/SVV svěřuje Radě prováděcí pravomoci s cílem přijímat opatření nutná k provádění uvedeného rozhodnutí, zejména pokud jde o přijímání a poskytování osobních údajů stanovené v uvedeném rozhodnutí. Jelikož byly splněny podmínky pro zahájení výkonu takových prováděcích pravomocí a byly dodrženy odpovídající postupy, mělo by být přijato prováděcí rozhodnutí o automatizované výměně údajů o registraci vozidel týkající se Malty, Kypru a Estonska s cílem nahradit zrušená rozhodnutí 2014/731/EU, 2014/743/EU a 2014/744/EU a umožnit těmto členským státům nadále přijímat a poskytovat osobní údaje podle článku 12 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(10)	Pro Dánsko je rozhodnutí 2008/615/SVV závazné, a proto se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí, kterým se provádí rozhodnutí 2008/615/SVV.

(11)	Pro Spojené království a Irsko je rozhodnutí 2008/615/SVV závazné, a proto se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí, kterým se provádí rozhodnutí 2008/615/SVV,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Malta, Kypr a Estonsko jsou nadále oprávněny přijímat a poskytovat osobní údaje podle článku 12 rozhodnutí 2008/615/SVV pro účely automatizovaného vyhledávání údajů o registraci vozidel.

Článek 2

1. Rozhodnutí 2014/731/EU, 2014/743/EU a 2014/744/EU pozbývají účinku dnem vstupu tohoto rozhodnutí v platnost, aniž je dotčena platnost automatizované výměny údajů provedené členskými státy na základě uvedených rozhodnutí.

2. Členské státy, které získaly osobní údaje podle rozhodnutí uvedených v odstavci 1, jsou nadále zmocněny k dalšímu zpracování údajů na vnitrostátní úrovni nebo mezi členskými státy pro účely stanovené v článku 26 rozhodnutí 2008/615/SVV.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto rozhodnutí se použije v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 18. května 2017.

Za Radu

předseda

C. ABELA

(1) Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1.

(2) Stanovisko ze dne 5. dubna 2017 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3) Rozhodnutí Rady 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008 o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 12).

(4) Rozhodnutí Rady 2014/731/EU ze dne 9. října 2014 o zahájení automatizované výměny údajů o registraci vozidel na Maltě (Úř. věst. L 302, 22.10.2014, s. 56).

(5) Rozhodnutí Rady 2014/743/EU ze dne 21. října 2014 o zahájení automatizované výměny údajů o registraci vozidel na Kypru (Úř. věst. L 308, 29.10.2014, s. 100).

(6) Rozhodnutí Rady 2014/744/EU ze dne 21. října 2014 o zahájení automatizované výměny údajů o registraci vozidel v Estonsku (Úř. věst. L 308, 29.10.2014, s. 102).

2.6.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 142/87

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2017/944

ze dne 18. května 2017

o automatizované výměně daktyloskopických údajů v Lotyšsku a o nahrazení rozhodnutí 2014/911/EU

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

(2)

(3)	Radě byla předložena celková hodnotící zpráva, v níž jsou shrnuty výsledky dotazníku, hodnotící návštěvy a zkušebního testu týkajících se výměny daktyloskopických údajů v Lotyšsku.

(4)

Přijetím rozhodnutí Rady 2014/911/EU (4) dospěla Rada k závěru, že Lotyšsko plně provedlo obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněno přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s článkem 9 uvedeného rozhodnutí od 4. prosince 2014, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(5)

Toto rozhodnutí nahrazuje rozhodnutí 2014/911/EU, které bylo zrušeno Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) jeho rozsudkem ze dne 22. září 2016 ve spojených věcech C-14/15 a C-116/15. V tomto rozsudku Soudní dvůr dospěl k závěru, že účinky rozhodnutí 2014/911/EU jsou zachovány, dokud nevstoupí v platnost nový akt určený k jeho nahrazení. Rozhodnutí 2014/911/EU proto pozbývá účinku ke dni vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

(6)

V zájmu zajištění pokračujícího přijímání a poskytování osobních údajů podle článku 9 rozhodnutí 2008/615/SVV by se vstup v platnost tohoto rozhodnutí neměl dotknout platnosti automatizované výměny údajů provedené členskými státy na základě rozhodnutí 2014/911/EU. Členské státy, které získaly osobní údaje podle rozhodnutí 2014/911/EU, by měly být nadále zmocněny k dalšímu zpracování údajů na vnitrostátní úrovni nebo mezi členskými státy pro účely stanovené v článku 26 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(7)

Článek 33 rozhodnutí 2008/615/SVV svěřuje Radě prováděcí pravomoci s cílem přijímat opatření nutná k provádění uvedeného rozhodnutí, zejména pokud jde o přijímání a poskytování osobních údajů stanovené v uvedeném rozhodnutí. Jelikož byly splněny podmínky pro zahájení výkonu takových prováděcích pravomocí a byly dodrženy odpovídající postupy, mělo by být přijato prováděcí rozhodnutí o automatizované výměně daktyloskopických údajů týkající se Lotyšska s cílem nahradit zrušené rozhodnutí 2014/911/EU a umožnit tomuto členskému státu nadále přijímat a poskytovat osobní údaje podle článku 9 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(8)	Pro Dánsko je rozhodnutí 2008/615/SVV závazné, a proto se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí, kterým se provádí rozhodnutí 2008/615/SVV.

(9)	Pro Spojené království a Irsko je rozhodnutí 2008/615/SVV závazné, a proto se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí, kterým se provádí rozhodnutí 2008/615/SVV,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Lotyšsko je nadále oprávněno přijímat a poskytovat osobní údaje podle článku 9 rozhodnutí 2008/615/SVV pro účely automatizovaného vyhledávání daktyloskopických údajů.

Článek 2

1. Rozhodnutí 2014/911/EU pozbývá účinku dnem vstupu tohoto rozhodnutí v platnost, aniž je dotčena platnost automatizované výměny údajů provedené členskými státy na základě uvedeného rozhodnutí.

2. Členské státy, které získaly osobní údaje podle rozhodnutí 2014/911/EU, jsou nadále zmocněny k dalšímu zpracování údajů na vnitrostátní úrovni nebo mezi členskými státy pro účely stanovené v článku 26 rozhodnutí 2008/615/SVV.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto rozhodnutí se použije v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 18. května 2017.

Za Radu

předseda

C. ABELA

(1) Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1.

(2) Stanovisko ze dne 5. dubna 2017 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(4) Rozhodnutí Rady 2014/911/EU ze dne 4. prosince 2014 o zahájení automatizované výměny daktyloskopických údajů v Lotyšsku (Úř. věst. L 360, 17.12.2014, s. 28).

2.6.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 142/89

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2017/945

ze dne 18. května 2017

o automatizované výměně údajů o DNA na Slovensku, v Portugalsku, v Lotyšsku, v Litvě, v České republice, v Estonsku, v Maďarsku, na Kypru, v Polsku, ve Švédsku, na Maltě a v Belgii a o nahrazení rozhodnutí 2010/689/EU, 2011/472/EU, 2011/715/EU, 2011/887/EU, 2012/58/EU, 2012/299/EU, 2012/445/EU, 2012/673/EU, 2013/3/EU, 2013/148/EU, 2013/152/EU a 2014/410/EU

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

(2)

(3)

Radě byly předloženy celkové hodnotící zprávy, v nichž jsou shrnuty výsledky dotazníku, hodnotící návštěvy a zkušebního testu, týkajících se výměny údajů o DNA na Slovensku, v Portugalsku, v Lotyšsku, v Litvě, v České republice, v Estonsku, v Maďarsku, na Kypru, v Polsku, ve Švédsku, na Maltě a v Belgii.

(4)

Přijetím rozhodnutí Rady 2010/689/EU (4) dospěla Rada k závěru, že Slovensko plně provedlo obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněno přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s články 3 a 4 uvedeného rozhodnutí od 8. listopadu 2010, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(5)

Přijetím rozhodnutí Rady 2011/472/EU (5) dospěla Rada k závěru, že Portugalsko plně provedlo obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněno přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s články 3 a 4 uvedeného rozhodnutí od 19. července 2011, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(6)

Přijetím rozhodnutí Rady 2011/715/EU (6) dospěla Rada k závěru, že Lotyšsko plně provedlo obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněno přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s články 3 a 4 uvedeného rozhodnutí od 27. října 2011, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(7)

Přijetím rozhodnutí Rady 2011/887/EU (7) dospěla Rada k závěru, že Litva plně provedla obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněna přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s články 3 a 4 uvedeného rozhodnutí od 13. prosince 2011, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(8)

Přijetím rozhodnutí Rady 2012/58/EU (8) dospěla Rada k závěru, že Česká republika plně provedla obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněna přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s články 3 a 4 uvedeného rozhodnutí od 23. ledna 2012, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(9)

Přijetím rozhodnutí Rady 2012/299/EU (9) dospěla Rada k závěru, že Estonsko plně provedlo obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněno přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s články 3 a 4 uvedeného rozhodnutí od 7. června 2012, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(10)

Přijetím rozhodnutí Rady 2012/445/EU (10) dospěla Rada k závěru, že Maďarsko plně provedlo obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněno přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s články 3 a 4 uvedeného rozhodnutí od 24. července 2012, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(11)

Přijetím rozhodnutí Rady 2012/673/EU (11) dospěla Rada k závěru, že Kypr plně provedl obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněn přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s články 3 a 4 uvedeného rozhodnutí od 25. října 2012, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(12)

Přijetím rozhodnutí Rady 2013/3/EU (12) dospěla Rada k závěru, že Polsko plně provedlo obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněno přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s články 3 a 4 uvedeného rozhodnutí od 20. prosince 2012, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(13)

Přijetím rozhodnutí Rady 2013/148/EU (13) dospěla Rada k závěru, že Švédsko plně provedlo obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněno přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s články 3 a 4 uvedeného rozhodnutí od 21. března 2013, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(14)

Přijetím rozhodnutí Rady 2013/152/EU (14) dospěla Rada k závěru, že Malta plně provedla obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněna přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s články 3 a 4 uvedeného rozhodnutí od 21. března 2013, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(15)

Přijetím rozhodnutí Rady 2014/410/EU (15) dospěla Rada k závěru, že Belgie plně provedla obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněna přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s články 3 a 4 uvedeného rozhodnutí od 24. června 2014, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(16)

Ve svém rozsudku ze dne 22. září 2016 ve spojených věcech C-14/15 a C-116/15 Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV protiprávně stanoví požadavek jednomyslnosti pro přijetí opatření nutných k provedení uvedeného rozhodnutí. Rozhodnutí 2010/689/EU, 2011/472/EU, 2011/715/EU, 2011/887/EU, 2012/58/EU, 2012/299/EU, 2012/445/EU, 2012/673/EU, 2013/3/EU, 2013/148/EU, 2013/152/EU a 2014/410/EU byla přijata na základě čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV a vykazují v důsledku toho procesní vadu.

(17)

V zájmu zajištění právní jistoty ohledně přijímání a poskytování osobních údajů podle rozhodnutí 2008/615/SVV, pokud jde o členské státy, na něž se vztahují rozhodnutí 2010/689/EU, 2011/472/EU, 2011/715/EU, 2011/887/EU, 2012/58/EU, 2012/299/EU, 2012/445/EU, 2012/673/EU, 2013/3/EU, 2013/148/EU, 2013/152/EU a 2014/410/EU, by uvedená rozhodnutí měla být nahrazena tímto rozhodnutím.

(18)

V zájmu zajištění pokračujícího přijímání a poskytování osobních údajů podle článků 3 a 4 rozhodnutí 2008/615/SVV pozbydou rozhodnutí 2010/689/EU, 2011/472/EU, 2011/715/EU, 2011/887/EU, 2012/58/EU, 2012/299/EU, 2012/445/EU, 2012/673/EU, 2013/3/EU, 2013/148/EU, 2013/152/EU a 2014/410/EU účinku ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

(19)

Ze stejného důvodu by se vstup tohoto rozhodnutí v platnost neměl dotknout platnosti automatizované výměny údajů provedené členskými státy na základě rozhodnutí 2010/689/EU, 2011/472/EU, 2011/715/EU, 2011/887/EU, 2012/58/EU, 2012/299/EU, 2012/445/EU, 2012/673/EU, 2013/3/EU, 2013/148/EU, 2013/152/EU a 2014/410/EU.

(20)

Členské státy, které získaly osobní údaje podle rozhodnutí 2010/689/EU, 2011/472/EU, 2011/715/EU, 2011/887/EU, 2012/58/EU, 2012/299/EU, 2012/445/EU, 2012/673/EU, 2013/3/EU, 2013/148/EU, 2013/152/EU a 2014/410/EU, by rovněž měly být nadále zmocněny k dalšímu zpracování takových údajů na vnitrostátní úrovni nebo mezi členskými státy pro účely stanovené v článku 26 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(21)

Článek 33 rozhodnutí 2008/615/SVV svěřuje Radě prováděcí pravomoci s cílem přijímat opatření nutná k provádění uvedeného rozhodnutí, zejména pokud jde o přijímání a poskytování osobních údajů stanovené v uvedeném rozhodnutí. Jelikož byly splněny podmínky pro zahájení výkonu takových prováděcích pravomocí a byly dodrženy odpovídající postupy, mělo by být přijato prováděcí rozhodnutí o automatizované výměně údajů o DNA týkající se Slovenska, Portugalska, Lotyšska, Litvy, České republiky, Estonska, Maďarska, Kypru, Polska, Švédska, Malty a Belgie s cílem umožnit těmto členským státům nadále přijímat a poskytovat osobní údaje podle článků 3 a 4 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(22)	Pro Dánsko je rozhodnutí 2008/615/SVV závazné, a proto se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí, kterým se provádí rozhodnutí 2008/615/SVV.

(23)	Pro Spojené království a Irsko je rozhodnutí 2008/615/SVV závazné, a proto se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí, kterým se provádí rozhodnutí 2008/615/SVV,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Slovensko, Portugalsko, Lotyšsko, Litva, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Kypr, Polsko, Švédsko, Malta a Belgie jsou nadále oprávněny přijímat a poskytovat osobní údaje podle článků 3 a 4 rozhodnutí 2008/615/SVV pro účely automatizovaného vyhledávání a srovnávání údajů o DNA.

Článek 2

1. Rozhodnutí 2010/689/EU, 2011/472/EU, 2011/715/EU, 2011/887/EU, 2012/58/EU, 2012/299/EU, 2012/445/EU, 2012/673/EU, 2013/3/EU, 2013/148/EU, 2013/152/EU a 2014/410/EU pozbývají účinku dnem vstupu tohoto rozhodnutí v platnost, aniž je dotčena platnost automatizované výměny údajů provedené členskými státy na základě uvedených rozhodnutí.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto rozhodnutí se použije v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 18. května 2017.

Za Radu

předseda

C. ABELA

(1) Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1.

(2) Stanovisko ze dne 5. dubna 2017 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(4) Rozhodnutí Rady 2010/689/EU ze dne 8. listopadu 2010 o zahájení automatizované výměny údajů o DNA se Slovenskem (Úř. věst. L 294, 12.11.2010, s. 14).

(5) Rozhodnutí Rady 2011/472/EU ze dne 19. července 2011 o zahájení automatizované výměny údajů o DNA s Portugalskem (Úř. věst. L 195, 27.7.2011, s. 71).

(6) Rozhodnutí Rady 2011/715/EU ze dne 27. října 2011 o zahájení automatizované výměny údajů o DNA s Lotyšskem (Úř. věst. L 285, 1.11.2011, s. 24).

(7) Rozhodnutí Rady 2011/887/EU ze dne 13. prosince 2011 o zahájení automatizované výměny údajů o DNA s Litvou (Úř. věst. L 344, 28.12.2011, s. 36).

(8) Rozhodnutí Rady 2012/58/EU ze dne 23. ledna 2012 o zahájení automatizované výměny údajů o DNA s Českou republikou (Úř. věst. L 30, 2.2.2012, s. 15).

(9) Rozhodnutí Rady 2012/299/EU ze dne 7. června 2012 o zahájení automatizované výměny údajů o DNA s Estonskem (Úř. věst. L 151, 12.6.2012, s. 31).

(10) Rozhodnutí Rady 2012/445/EU ze dne 24. července 2012 o zahájení automatizované výměny údajů o DNA s Maďarskem (Úř. věst. L 202, 28.7.2012, s. 22).

(11) Rozhodnutí Rady 2012/673/EU ze dne 25. října 2012 o zahájení automatizované výměny údajů o DNA s Kyprem (Úř. věst. L 302, 31.10.2012, s. 12).

(12) Rozhodnutí Rady 2013/3/EU ze dne 20. prosince 2012 o zahájení automatizované výměny údajů o DNA s Polskem (Úř. věst. L 3, 8.1.2013, s. 5).

(13) Rozhodnutí Rady 2013/148/EU ze dne 21. března 2013 o zahájení automatizované výměny údajů o DNA se Švédskem (Úř. věst. L 84, 23.3.2013, s. 26).

(14) Rozhodnutí Rady 2013/152/EU ze dne 21. března 2013 o zahájení automatizované výměny údajů o DNA s Maltou (Úř. věst. L 86, 26.3.2013, s. 20).

(15) Rozhodnutí Rady 2014/410/EU ze dne 24. června 2014 o zahájení automatizované výměny údajů o DNA s Belgií (Úř. věst. L 190, 28.6.2014, s. 80).

2.6.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 142/93

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2017/946

ze dne 18. května 2017

o automatizované výměně daktyloskopických údajů na Slovensku, v Bulharsku, ve Francii, v České republice, v Litvě, v Nizozemsku, v Maďarsku, na Kypru, v Estonsku, na Maltě, v Rumunsku a ve Finsku a o nahrazení rozhodnutí 2010/682/EU, 2010/758/EU, 2011/355/EU, 2011/434/EU, 2011/888/EU, 2012/46/EU, 2012/446/EU, 2012/672/EU, 2012/710/EU, 2013/153/EU, 2013/229/EU a 2013/792/EU

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

(2)

(3)

Radě byly předloženy celkové hodnotící zprávy, v nichž jsou shrnuty výsledky dotazníku, hodnotící návštěvy a zkušebního provozu, týkajících se výměny daktyloskopických údajů na Slovensku, v Bulharsku, ve Francii, v České republice, v Litvě, v Nizozemsku, v Maďarsku, na Kypru, v Estonsku, na Maltě, v Rumunsku a ve Finsku.

(4)

Přijetím rozhodnutí Rady 2010/682/EU (4) dospěla Rada k závěru, že Slovensko plně provedlo obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněno přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s článkem 9 uvedeného rozhodnutí od 8. listopadu 2010, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(5)

Přijetím rozhodnutí Rady 2010/758/EU (5) dospěla Rada k závěru, že Bulharsko plně provedlo obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněno přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s článkem 9 uvedeného rozhodnutí od 2. prosince 2010, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(6)

Přijetím rozhodnutí Rady 2011/355/EU (6) dospěla Rada k závěru, že Francie plně provedla obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněna přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s článkem 9 uvedeného rozhodnutí od 9. června 2011, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(7)

Přijetím rozhodnutí Rady 2011/434/EU (7) dospěla Rada k závěru, že Česká republika plně provedla obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněna přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s článkem 9 uvedeného rozhodnutí od 19. července 2011, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(8)

Přijetím rozhodnutí Rady 2011/888/EU (8) dospěla Rada k závěru, že Litva plně provedla obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněna přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s článkem 9 uvedeného rozhodnutí od 13. prosince 2011, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(9)

Přijetím rozhodnutí Rady 2012/46/EU (9) dospěla Rada k závěru, že Nizozemsko plně provedlo obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněno přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s článkem 9 uvedeného rozhodnutí od 23. ledna 2012, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(10)

Přijetím rozhodnutí Rady 2012/446/EU (10) dospěla Rada k závěru, že Maďarsko plně provedlo obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněno přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s článkem 9 uvedeného rozhodnutí od 24. července 2012, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(11)

Přijetím rozhodnutí Rady 2012/672/EU (11) dospěla Rada k závěru, že Kypr plně provedl obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněn přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s článkem 9 uvedeného rozhodnutí od 25. října 2012, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(12)

Přijetím rozhodnutí Rady 2012/710/EU (12) dospěla Rada k závěru, že Estonsko plně provedlo obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněno přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s článkem 9 uvedeného rozhodnutí od 13. listopadu 2012, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(13)

Přijetím rozhodnutí Rady 2013/153/EU (13) dospěla Rada k závěru, že Malta plně provedla obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněna přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s článkem 9 uvedeného rozhodnutí od 21. března 2013, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(14)

Přijetím rozhodnutí Rady 2013/229/EU (14) dospěla Rada k závěru, že Rumunsko plně provedlo obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněno přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s článkem 9 uvedeného rozhodnutí od 14. května 2013, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(15)

Přijetím rozhodnutí Rady 2013/792/EU (15) dospěla Rada k závěru, že Finsko plně provedlo obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněno přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s článkem 9 uvedeného rozhodnutí od 16. prosince 2013, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(16)

Ve svém rozsudku ze dne 22. září 2016 ve spojených věcech C-14/15 a C-116/15 se Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV protiprávně stanoví požadavek jednomyslnosti pro přijetí opatření nutných k provedení uvedeného rozhodnutí. Rozhodnutí 2010/682/EU, 2010/758/EU, 2011/355/EU, 2011/434/EU, 2011/888/EU, 2012/46/EU, 2012/446/EU, 2012/672/EU, 2012/710/EU, 2013/153/EU, 2013/229/EU a 2013/792/EU byla přijata na základě čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV a vykazují v důsledku toho procesní vadu.

(17)

V zájmu zajištění právní jistoty ohledně přijímání a poskytování osobních údajů podle rozhodnutí 2008/615/SVV, pokud jde o členské státy, na něž se vztahují rozhodnutí 2010/682/EU, 2010/758/EU, 2011/355/EU, 2011/434/EU, 2011/888/EU, 2012/46/EU, 2012/446/EU, 2012/672/EU, 2012/710/EU, 2013/153/EU, 2013/229/EU a 2013/792/EU, by uvedená rozhodnutí měla být nahrazena tímto rozhodnutím.

(18)

V zájmu zajištění pokračujícího přijímání a poskytování osobních údajů podle článku 9 rozhodnutí 2008/615/SVV pozbydou rozhodnutí 2010/682/EU, 2010/758/EU, 2011/355/EU, 2011/434/EU, 2011/888/EU, 2012/46/EU, 2012/446/EU, 2012/672/EU, 2012/710/EU, 2013/153/EU, 2013/229/EU a 2013/792/EU účinku ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

(19)

Ze stejného důvodu by se vstup tohoto rozhodnutí v platnost neměl dotknout platnosti automatizované výměny údajů provedené členskými státy na základě rozhodnutí 2010/682/EU, 2010/758/EU, 2011/355/EU, 2011/434/EU, 2011/888/EU, 2012/46/EU, 2012/446/EU, 2012/672/EU, 2012/710/EU, 2013/153/EU, 2013/229/EU a 2013/792/EU.

(20)

Členské státy, které získaly osobní údaje podle rozhodnutí 2010/682/EU, 2010/758/EU, 2011/355/EU, 2011/434/EU, 2011/888/EU, 2012/46/EU, 2012/446/EU, 2012/672/EU, 2012/710/EU, 2013/153/EU, 2013/229/EU a 2013/792/EU, by rovněž měly být nadále zmocněny k dalšímu zpracování takových údajů na vnitrostátní úrovni nebo mezi členskými státy pro účely stanovené v článku 26 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(21)

Článek 33 rozhodnutí 2008/615/SVV svěřuje Radě prováděcí pravomoci s cílem přijímat opatření nezbytná k provádění uvedeného rozhodnutí, zejména pokud jde o přijímání a poskytování osobních údajů stanovené v uvedeném rozhodnutí. Jelikož byly splněny podmínky pro zahájení výkonu takových prováděcích pravomocí a byly dodrženy odpovídající postupy, mělo by být přijato prováděcí rozhodnutí o automatizované výměně daktyloskopických údajů týkající se Slovenska, Bulharska, Francie, České republiky, Litvy, Nizozemska, Maďarska, Kypru, Estonska, Malty, Rumunska a Finska s cílem umožnit těmto členským státům nadále přijímat a poskytovat osobní údaje podle článku 9 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(22)	Pro Dánsko je rozhodnutí 2008/615/SVV závazné, a proto se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí, kterým se provádí rozhodnutí 2008/615/SVV.

(23)	Pro Spojené království a Irsko je rozhodnutí 2008/615/SVV závazné, a proto se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí, kterým se provádí rozhodnutí 2008/615/SVV,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Slovensko, Bulharsko, Francie, Česká republika, Litva, Nizozemsko, Maďarsko, Kypr, Estonsko, Malta, Rumunsko a Finsko jsou nadále oprávněny přijímat a poskytovat osobní údaje podle článku 9 rozhodnutí 2008/615/SVV pro účely automatizovaného vyhledávání daktyloskopických údajů.

Článek 2

1. Rozhodnutí 2010/682/EU, 2010/758/EU, 2011/355/EU, 2011/434/EU, 2011/888/EU, 2012/46/EU, 2012/446/EU, 2012/672/EU, 2012/710/EU, 2013/153/EU, 2013/229/EU a 2013/792/EU pozbývají účinku dnem vstupu tohoto rozhodnutí v platnost, aniž je dotčena platnost automatizované výměny údajů provedené členskými státy na základě uvedených rozhodnutí.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto rozhodnutí se použije v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 18. května 2017.

Za Radu

předseda

C. ABELA

(1) Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1.

(2) Stanovisko ze dne 5. dubna 2017 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(4) Rozhodnutí Rady 2010/682/EU ze dne 8. listopadu 2010 o zahájení automatizované výměny daktyloskopických údajů se Slovenskem (Úř. věst. L 293, 11.11.2010, s. 58).

(5) Rozhodnutí Rady 2010/758/EU ze dne 2. prosince 2010 o zahájení automatizované výměny daktyloskopických údajů s Bulharskem (Úř. věst. L 322, 8.12.2010, s. 43).

(6) Rozhodnutí Rady 2011/355/EU ze dne 9. června 2011 o zahájení automatizované výměny daktyloskopických údajů s Francií (Úř. věst. L 161, 21.6.2011, s. 23).

(7) Rozhodnutí Rady 2011/434/EU ze dne 19. července 2011 o zahájení automatizované výměny daktyloskopických údajů s Českou republikou (Úř. věst. L 190, 21.7.2011, s. 72).

(8) Rozhodnutí Rady 2011/888/EU ze dne 13. prosince 2011 o zahájení automatizované výměny daktyloskopických údajů s Litvou (Úř. věst. L 344, 28.12.2011, s. 38).

(9) Rozhodnutí Rady 2012/46/EU ze dne 23. ledna 2012 o zahájení automatizované výměny daktyloskopických údajů s Nizozemskem (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 32).

(10) Rozhodnutí Rady 2012/446/EU ze dne 24. července 2012 o zahájení automatizované výměny daktyloskopických údajů s Maďarskem (Úř. věst. L 202, 28.7.2012, s. 23).

(11) Rozhodnutí Rady 2012/672/EU ze dne 25. října 2012 o zahájení automatizované výměny daktyloskopických údajů s Kyprem (Úř. věst. L 302, 31.10.2012, s. 11).

(12) Rozhodnutí Rady 2012/710/EU ze dne 13. listopadu 2012 o zahájení automatizované výměny daktyloskopických údajů s Estonskem (Úř. věst. L 321, 20.11.2012, s. 61).

(13) Rozhodnutí Rady 2013/153/EU ze dne 21. března 2013 o zahájení automatizované výměny daktyloskopických údajů s Maltou (Úř. věst. L 86, 26.3.2013, s. 21).

(14) Rozhodnutí Rady 2013/229/EU ze dne 14. května 2013 o zahájení automatizované výměny daktyloskopických údajů s Rumunskem (Úř. věst. L 138, 24.5.2013, s. 11).

(15) Rozhodnutí Rady 2013/792/EU ze dne 16. prosince 2013 o zahájení automatizované výměny daktyloskopických údajů s Finskem (Úř. věst. L 349, 21.12.2013, s. 103).

2.6.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 142/97

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2017/947

ze dne 18. května 2017

o automatizované výměně údajů o registraci vozidel ve Finsku, ve Slovinsku, v Rumunsku, v Polsku, ve Švédsku, v Litvě, v Bulharsku, na Slovensku a v Maďarsku a o nahrazení rozhodnutí 2010/559/EU, 2011/387/EU, 2011/547/EU, 2012/236/EU, 2012/664/EU, 2012/713/EU, 2013/230/EU, 2013/692/EU a 2014/264/EU

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

(2)

(3)	Radě byly předloženy celkové hodnotící zprávy, v nichž jsou shrnuty výsledky dotazníku, hodnotící návštěvy a zkušebního testu týkající se výměny údajů o registraci vozidel ve Finsku, ve Slovinsku, v Rumunsku, v Polsku, ve Švédsku, v Litvě, v Bulharsku, na Slovensku a v Maďarsku.

(4)

Přijetím rozhodnutí Rady 2010/559/EU (4) Rada došla k závěru, že Finsko plně provedlo obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněno přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s článkem 12 uvedeného rozhodnutí ode dne 13. září 2010, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(5)

Přijetím rozhodnutí Rady 2011/387/EU (5) Rada došla k závěru, že Slovinsko plně provedlo obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněno přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s článkem 12 uvedeného rozhodnutí ode dne 28. června 2011, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(6)

Přijetím rozhodnutí Rady 2011/547/EU (6) Rada došla k závěru, že Rumunsko plně provedlo obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněno přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s článkem 12 uvedeného rozhodnutí ode dne 12. září 2011, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(7)

Přijetím rozhodnutí Rady 2012/236/EU (7) Rada došla k závěru, že Polsko plně provedlo obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněno přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s článkem 12 uvedeného rozhodnutí ode dne 26. dubna 2012, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(8)

Přijetím rozhodnutí Rady 2012/664/EU (8) Rada došla k závěru, že Švédsko plně provedlo obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněno přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s článkem 12 uvedeného rozhodnutí ode dne 25. října 2012, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(9)

Přijetím rozhodnutí Rady 2012/713/EU (9) Rada došla k závěru, že Litva plně provedla obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněna přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s článkem 12 uvedeného rozhodnutí ode dne 13. listopadu 2012, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(10)

Přijetím rozhodnutí Rady 2013/230/EU (10) Rada došla k závěru, že Bulharsko plně provedlo obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněno přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s článkem 12 uvedeného rozhodnutí ode dne 14. května 2013, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(11)

Přijetím rozhodnutí Rady 2013/692/EU (11) Rada došla k závěru, že Slovensko plně provedlo obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněno přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s článkem 12 uvedeného rozhodnutí ode dne 19. listopadu 2013, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(12)

Přijetím rozhodnutí Rady 2014/264/EU (12) Rada došla k závěru, že Maďarsko plně provedlo obecná ustanovení o ochraně údajů obsažená v kapitole 6 rozhodnutí 2008/615/SVV a je oprávněno přijímat a poskytovat osobní údaje v souladu s článkem 12 uvedeného rozhodnutí ode dne 6. května 2014, a rovněž dospěla k závěru, že hodnotící zpráva byla schválena v souladu s čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(13)

Ve svém rozsudku ze dne 22. září 2016 ve spojených věcech C-14/15 a C-116/15 se Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV protiprávně stanoví požadavek jednomyslnosti pro přijetí opatření nutných k provedení uvedeného rozhodnutí. Rozhodnutí 2010/559/EU, 2011/387/EU, 2011/547/EU, 2012/236/EU, 2012/664/EU, 2012/713/EU, 2013/230/EU, 2013/692/EU a 2014/264/EU byla přijata na základě čl. 25 odst. 2 rozhodnutí 2008/615/SVV a vykazují v důsledku toho procesní vadu.

(14)

V zájmu zajištění právní jistoty ohledně přijímání a poskytování osobních údajů podle rozhodnutí 2008/615/SVV, pokud jde o členské státy, na něž se vztahují rozhodnutí 2010/559/EU, 2011/387/EU, 2011/547/EU, 2012/236/EU, 2012/664/EU, 2012/713/EU, 2013/230/EU, 2013/692/EU a 2014/264/EU, by uvedená rozhodnutí měla být nahrazena tímto rozhodnutím.

(15)	V zájmu zajištění pokračujícího přijímání a poskytování osobních údajů podle článku 12 rozhodnutí 2008/615/SVV pozbydou rozhodnutí 2010/559/EU, 2011/387/EU, 2011/547/EU, 2012/236/EU, 2012/664/EU, 2012/713/EU, 2013/230/EU, 2013/692/EU a 2014/264/EU účinku od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

(16)	Ze stejného důvodu by se vstup tohoto rozhodnutí v platnost neměl dotknout platnosti automatizované výměny údajů provedené členskými státy na základě rozhodnutí 2010/559/EU, 2011/387/EU, 2011/547/EU, 2012/236/EU, 2012/664/EU, 2012/713/EU, 2013/230/EU, 2013/692/EU a 2014/264/EU.

(17)

Členské státy, které získaly osobní údaje podle rozhodnutí 2010/559/EU, 2011/387/EU, 2011/547/EU, 2012/236/EU, 2012/664/EU, 2012/713/EU, 2013/230/EU, 2013/692/EU a 2014/264/EU, by rovněž měly být nadále zmocněny k dalšímu zpracování takových údajů na vnitrostátní úrovni nebo mezi členskými státy pro účely stanovené v článku 26 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(18)

Článek 33 rozhodnutí 2008/615/SVV svěřuje Radě prováděcí pravomoci s cílem přijímat opatření nutná k provádění tohoto rozhodnutí, zejména pokud jde o přijímání a poskytování osobních údajů stanovené v uvedeném rozhodnutí. Jelikož byly splněny podmínky pro zahájení výkonu takových prováděcích pravomocí a byly dodrženy odpovídající postupy, mělo by být přijato prováděcí rozhodnutí o automatizované výměně údajů o registraci vozidel týkající se Finska, Slovinska, Rumunska, Polska, Švédska, Litvy, Bulharska, Slovenska a Maďarska s cílem umožnit těmto členským státům nadále přijímat a poskytovat osobní údaje podle článku 12 rozhodnutí 2008/615/SVV.

(19)	Pro Dánsko je rozhodnutí 2008/615/SVV závazné, a proto se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí, kterým se provádí rozhodnutí 2008/615/SVV.

(20)	Pro Spojené království a Irsko je rozhodnutí 2008/615/SVV závazné, a proto se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí, kterým se provádí rozhodnutí 2008/615/SVV,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Finsko, Slovinsko, Rumunsko, Polsko, Švédsko, Litva, Bulharsko, Slovensko a Maďarsko jsou i nadále oprávněny přijímat a poskytovat osobní údaje podle článku 12 rozhodnutí 2008/615/SVV pro účely automatizovaného vyhledávání údajů o registraci vozidel (VRD).

Článek 2

1. Rozhodnutí 2010/559/EU, 2011/387/EU, 2011/547/EU, 2012/236/EU, 2012/664/EU, 2012/713/EU, 2013/230/EU, 2013/692/EU a 2014/264/EU pozbývají účinku dnem vstupu tohoto rozhodnutí v platnost, aniž je dotčena platnost automatizované výměny údajů provedené členskými státy na základě uvedených rozhodnutí.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto rozhodnutí se použije v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 18. května 2017.

Za Radu

předseda

C. ABELA

(1) Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1.

(2) Stanovisko ze dne 5. dubna 2017 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(4) Rozhodnutí Rady 2010/559/EU ze dne 13. září 2010 o zahájení automatizované výměny údajů o registraci vozidel (VRD) s Finskem (Úř. věst. L 245, 17.9.2010, s. 34).

(5) Rozhodnutí Rady 2011/387/EU ze dne 28. června 2011 o zahájení automatizované výměny údajů o registraci vozidel (VRD) se Slovinskem (Úř. věst. L 173, 1.7.2011, s. 9).

(6) Rozhodnutí Rady 2011/547/EU ze dne 12. září 2011 o zahájení automatizované výměny údajů o registraci vozidel (VRD) s Rumunskem (Úř. věst. L 242, 20.9.2011, s. 8).

(7) Rozhodnutí Rady 2012/236/EU ze dne 26. dubna 2012 o zahájení automatizované výměny údajů o registraci vozidel (VRD) s Polskem (Úř. věst. L 118, 3.5.2012, s. 8).

(8) Rozhodnutí Rady 2012/664/EU ze dne 25. října 2012 o zahájení automatizované výměny údajů o registraci vozidel (VRD) se Švédskem (Úř. věst. L 299, 27.10.2012, s. 44).

(9) Rozhodnutí Rady 2012/713/EU ze dne 13. listopadu 2012 o zahájení automatizované výměny údajů o registraci vozidel (VRD) s Litvou (Úř. věst. L 323, 22.11.2012, s. 17).

(10) Rozhodnutí Rady 2013/230/EU ze dne 14. května 2013 o zahájení automatizované výměny údajů o registraci vozidel (VRD) s Bulharskem (Úř. věst. L 138, 24.5.2013, s. 12).

(11) Rozhodnutí Rady 2013/692/EU ze dne 19. listopadu 2013 o zahájení automatizované výměny údajů o registraci vozidel (VRD) se Slovenskem (Úř. věst. L 319, 29.11.2013, s. 7).

(12) Rozhodnutí Rady 2014/264/EU ze dne 6. května 2014 o zahájení automatizované výměny údajů o registraci vozidel (VRD) s Maďarskem (Úř. věst. L 137, 12.5.2014, s. 7).

2.6.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 142/100

DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2017/948

ze dne 31. května 2017

týkající se používání hodnot spotřeby paliva a emisí CO2 schválených pro daný typ a měřených v souladu s celosvětově harmonizovaným zkušebním postupem pro lehká vozidla při zpřístupňování informací pro spotřebitele podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/94/ES

(oznámeno pod číslem C(2017) 3525)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/94/ES ze dne 13. prosince 1999 o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 písm. c) uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nový regulační zkušební postup pro měření emisí CO2 a spotřeby paliva u lehkých vozidel, celosvětově harmonizovaný zkušební postup pro lehká vozidla (WLTP), stanovený v nařízení Komise C(2017) 3521 (2), nahradí nový evropský jízdní cyklus (NEDC), který se v současné době používá na základě nařízení Komise (ES) č. 692/2008 (3), ale již neodpovídá současným podmínkám řízení nebo technologiím vozidel. Celosvětově harmonizovaný zkušební postup pro lehká vozidla přinese ku prospěchu spotřebitelů přísnější podmínky zkoušky a realističtější hodnoty spotřeby paliva a emisí CO2. Požadavky na informace pro spotřebitele by měly zahrnovat způsob, jakým bude k těmto lepším informacím zajištěn přístup, aby bylo možno zaručit nezbytnou srovnatelnost uvedených informací.

(2)

Cílem směrnice 1999/94/ES je zajistit, aby informace vztahující se ke spotřebě paliva a emisím CO2 z nových osobních automobilů nabízených k prodeji nebo na leasing v Unii byly k dispozici spotřebitelům a aby jim tak umožnily činit při nákupu nového automobilu informovaná rozhodnutí. Uvedená směrnice vyžaduje, aby u nových osobních automobilů byla spotřebitelům k dispozici jak oficiální spotřeba paliva, tak i oficiální typické emise CO2 z nových osobních automobilů, jak jsou definovány v bodech 5 a 6 čl. 2 uvedené směrnice. Hodnoty, které mají být použity, jsou hodnoty schválené pro daný typ a měřené schvalovacím orgánem v souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 (4) a nařízení (ES) č. 692/2008, zejména v příloze XII uvedeného nařízení, a zařazené v příloze VIII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (5). Tyto hodnoty se připojí k certifikátu ES schválení typu vozidla a mají být uvedeny v prohlášení o shodě.

(3)

Podle části B přílohy II směrnice 2007/46/ES se má WLTP postupně zavádět do praxe pro nové typy osobních automobilů od 1. září 2017, po nichž budou od 1. září 2018 následovat nové osobní automobily. Vozidla z výběhu série podle čl. 3 bodu 22 směrnice 2007/46/ES, jejichž hodnoty jsou typově schválené a naměřené v souladu s NEDC, mohou být uváděna na trh po dobu dvanácti měsíců od data vypršení platnosti ES schválení typu, tj. do 31. srpna 2019. Všechny nové osobní automobily uvedené na trh Unie se proto od 1. září 2019 mají zkoušet v souladu s WLTP.

(4)

Během postupného zavádění WLTP se na certifikátu schválení typu a prohlášení o shodě mají uvádět hodnoty spotřeby paliva a emisí CO2 schválené pro daný typ a měřené v souladu s NEDC a/nebo WLTP. V případě osobních automobilů s typovým schválením podle WLTP budou na prohlášení o shodě zaznamenané hodnoty spotřeby paliva a emisí CO2 podle WLTP i NEDC.

(5)

Během uvedeného přechodného období postupného zavádění WLTP je proto důležité objasnit, které hodnoty se mají použít pro účely informování spotřebitelů podle směrnice 1999/94/ES, aby byla nadále zajištěna srovnatelnost informací pro spotřebitele u všech nových osobních automobilů a ve všech členských státech.

(6)

Je velmi pravděpodobné, že hodnoty spotřeby paliva a emisí CO2 naměřené podle WLTP budou odlišné od hodnot naměřených podle NEDC. Hodnoty WLTP budou v mnoha případech vyšší v porovnání s hodnotami podle NEDC u téhož automobilu. Kromě toho na rozdíl od NEDC se měřením podle WLTP zajistí konkrétní hodnoty spotřeby paliva a emisí CO2 pro každé jednotlivé vozidlo v závislosti na jeho specifikacích a volitelné výbavě, které mají na tyto hodnoty vliv. Takto by spotřebitelé měli získat přesnější a realističtější informace o každém novém osobním automobilu nebo, v případě daného modelu automobilu, o rozsahu možných hodnot spotřeby paliva a emisí CO2.

(7)

Výsledky zkoušky spotřeby paliva a emisí CO2 jsou hodnoty zaznamenané v různých fázích zkoušky. U vozidel typově schválených v souladu s NEDC jsou uvedeny hodnoty v „městském“ a „mimoměstském“ cyklu, jakož i hodnoty „kombinované“ a „vážené, kombinované“. U vozidel typově schválených v souladu s WLTC jsou uvedeny hodnoty v nízké, střední, vysoké a mimořádně vysoké fázi, jakož i „kombinované“ a „vážené, kombinované“ hodnoty. S cílem zajistit srovnatelnost by měly být spotřebitelům poskytnuty alespoň „kombinované“ hodnoty z platné zkušební metody.

(8)

Pokud se informace o spotřebě paliva nebo emisích CO2 poskytují spotřebitelům mimo štítky, příručky, plakáty nebo propagační literaturu a materiály vyžadované podle směrnice 1999/94/ES a pokud jsou založeny na neharmonizovaných zkušebních protokolech v rozsahu dobrovolných systémů výrobců, spotřebitelé by měli být plně informováni o tom, že takové hodnoty vycházejí z neharmonizovaných zkušebních protokolů. Spotřebitelům by se mělo doporučit, aby ke srovnání spotřeby paliva nebo emisí CO2 z nových osobních automobilů použili hodnoty naměřené a typově schválené v souladu s harmonizovaným zkušebním protokolem EU.

(9)

Při provádění směrnice 1999/94/ES se některé členské státy rozhodly zahrnout na štítcích s údaji o automobilech vedle informací o spotřebě paliva a typických emisích CO2 rovněž informace o látkách znečišťujících ovzduší. Po zavedení WLTP a postupu zkoušek na základě emisí v reálném provozu (RDE), jakož i nových požadavků na uvádění maximální hodnoty emisí v reálném provozu na prohlášení o shodě nových automobilů (6) budou od 1. září 2017 k dispozici údaje o látkách znečišťujících ovzduší za všechny nové typy vozidel a od 1. září 2019 za všechna nová vozidla. V souladu s doporučením Evropského parlamentu v návaznosti na vyšetřování měření emisí v automobilovém odvětví (7) by měly členské státy zvážit, zda takové informace zpřístupní spotřebitelům s cílem zvýšit povědomí a umožnit jim přijímat při koupi automobilu informovaná rozhodnutí.

(10)

S cílem zajistit, aby spotřebitelé plně chápali důsledky přechodu na WLTP, by měly všechny zúčastněné strany uspořádat informační kampaně nebo se na nich podílet a vysvětlit vliv nového zkušebního postupu na hodnoty spotřeby paliva a emisí CO2. Do těchto informačních kampaní by se měly zapojit veřejné orgány, spotřebitelské organizace, organizace na ochranu životního prostředí a nevládní organizace, sdružení řidičů a automobilový průmysl.

(11)

Poté, co proběhnou konzultace s odbornou skupinou pro rozvoj a provádění politiky v oblasti emisí CO2 ze silničních vozidel, s odborníky z odvětví, spotřebitelskými organizacemi a dalšími nevládními organizacemi a členskými státy, považuje Komise za vhodné poskytnout doporučení, jak by měla být oficiální spotřeba paliva a oficiální typické emise CO2 nových osobních automobilů vyjádřena za účelem informování spotřebitele.

(12)	Doporučení by měla být přijata s cílem umožnit spotřebitelům informovaně se rozhodovat a podporovat harmonizované uplatňování směrnice 1999/94/ES v celé Unii.

(13)	Opatření tohoto doporučení jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 10 směrnice 1999/94/ES,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

Členské státy by měly zajistit, aby se za účelem informování spotřebitelů o oficiální spotřebě paliva a oficiálních typických emisích CO2 podle čl. 2 bodů 5 a 6 směrnice 1999/94/ES používaly hodnoty NEDC zaznamenané v osvědčeních o shodě nových registrovaných automobilů, a to do 31. prosince 2018, přičemž po tomto datu se budou všechna nová vozidla uvedená na trh Unie zkoušet a typově schvalovat v souladu s WLTP.

2.	Od 1. ledna 2019 by členské státy měly zajistit, aby se pro informování spotřebitelů používaly pouze údaje o spotřebě paliva a emisích CO2 na základě WLTP.

Členské státy by měly zajistit, aby po 1. lednu 2019, kdy u vozidel z výběhu sérií mohou být stále k dispozici pouze hodnoty na základě NEDC, bylo k uvedeným hodnotám připojeno prohlášení, že dané vozidlo je vozidlem z výběhu série a že uvedené hodnoty nejsou srovnatelné s hodnotami na základě WLTP.

4.	Členské státy by měly zajistit, aby na štítku, který je v místě prodeje připevněn ke každému novému osobnímu automobilu nebo vedle něj zobrazen, byly uvedeny údaje o oficiální spotřebě paliva a oficiálních typických emisích CO2 vozidla, kterého se týkají.

Členské státy by měly zajistit, aby v příručce o spotřebě paliva a emisích CO2, jakož i na plakátu nebo na displeji, který se má vystavit v místě prodeje, byly uvedeny údaje o oficiální spotřebě paliva a oficiálních typických emisích CO2 vozidla, kterého se týkají. Pokud je v rámci jednoho modelu seskupených několik variant a/nebo verzí, uvedené údaje by se měly vztahovat na to vozidlo v dané skupině, které vykazuje nejvyšší hodnoty.

Členské státy by měly zajistit, aby v propagačním materiálu, který obsahuje odkaz na jakýkoliv konkrétní model, verzi nebo variantu nového osobního automobilu, byly uvedeny údaje o oficiální spotřebě paliva a oficiálních emisích CO2 vozidla, kterého se týkají. Pokud je uveden více než jeden model, členské státy by měly zajistit, aby tyto údaje obsahovaly údaje o oficiální spotřebě paliva a oficiálních emisích CO2 všech vozidel, na něž se údaje vztahují, nebo rozpětí od nejhorších po nejlepší hodnoty všech vozidel, kterých se týkají. Pokud jde o vozidla typově schválená v souladu s WLTP, nejhorší a nejlepší hodnoty by měly odrážet hodnoty pro nové osobní automobily dostupné na trhu, které jsou zaznamenány v osvědčeních o shodě.

Členské státy by měly zajistit, aby propagační materiály rozšiřované elektronickými prostředky, které spotřebitelům umožňují sestavit si konkrétní vozidlo, jako jsou online konfigurátory vozidel, zřetelně zobrazovaly, jak různá specifická zařízení a volitelná výbava ovlivňují hodnoty spotřeby paliva a emisí CO2 naměřené a typově schválené v souladu s WLTP.

Pokud členské státy umožní, aby hodnoty spotřeby paliva a emisí CO2 podle WLTP byly spotřebitelům poskytovány jako doplňující informace před 1. lednem 2019 s cílem umožnit spotřebitelům co nejdříve přístup k hodnotám emisí CO2 a spotřeby paliva, které lépe odpovídají reálným jízdním podmínkám, měly by zajistit, aby tyto dodatečné informace byly zřetelně zobrazeny a odděleny od štítků, příruček, plakátů nebo propagační literatury a materiálů požadovaných podle směrnice 1999/94/ES a aby obsahovaly tyto informace:

„Od 1. září 2017 budou některé nové vozy typově schváleny s použitím celosvětového harmonizovaného zkušebního postupu pro lehká vozidla (WLTP), který je novým, realističtějším zkušebním postupem pro měření spotřeby paliva a emisí CO2. WLTP od 1. září 2018 plně nahradí nový evropský jízdní cyklus (NEDC), který se používá dnes. Z důvodu realističtějších zkušebních podmínek jsou hodnoty spotřeby paliva a emisí CO2 naměřené na základě WLTP často vyšší než hodnoty naměřené na základě NEDC.“.

9.	Členské státy by měly zajistit, aby spotřebitelé před přijetím rozhodnutí o koupi vozu dostali informace o změnách hodnot spotřeby paliva a emisí CO2 vyplývajících ze zavedení WLTP a o důsledcích, které tyto změny mohou mít v době registrace vozidla.

10.	Členské státy by měly zajistit, aby hodnoty oficiální spotřeby paliva a oficiálních emisí CO2 zahrnovaly alespoň „kombinované“ hodnoty naměřené v souladu s příslušným zkušebním postupem.

11.

Pokud se údaje o spotřebě paliva nebo emisích CO2 získané na základě neharmonizovaných zkušebních protokolů v rámci dobrovolných systémů výrobců poskytují spotřebitelům odděleně od štítků, příruček, plakátů nebo propagační literatury a materiálů vyžadovaných podle směrnice 1999/94/ES, členské státy by měly zajistit, aby takové údaje obsahovaly tyto informace:

„Uvedené hodnoty spotřeby paliva nebo emisí CO2 jsou získány na základě neharmonizovaných zkušebních protokolů. Jsou uvedeny pouze pro informaci. Pro srovnání hodnot spotřeby paliva nebo emisí CO2 nového osobního automobilu získaných na základě harmonizovaného zkušebního protokolu EU by se měly používat hodnoty oficiální spotřeby paliva nebo emisí CO2 [vložte hypertextový odkaz, pod kterým jsou tyto hodnoty k dispozici].“.

12.	Členské státy by měly zvážit možnost uvést na štítku, který je připevněn nebo zobrazen vedle každého nového osobního automobilu na prodejním místě, i údaje o maximálních hodnotách látek znečišťujících ovzduší v reálném provozu zaznamenaných v osvědčení o shodě každého vozidla.

13.

Členské státy by měly zajistit spuštění vhodných informačních kampaní s cílem vysvětlit spotřebitelům zavedení WLTP a jeho důsledky pro hodnoty spotřeby paliva a emisí CO2, zejména nárůst těchto hodnot oproti hodnotám odvozenými na základě NEDC, jakož i význam hodnot vyplývajících z rozdílných zkušebních fází.

14.	Toto doporučení je určeno členským státům.

V Bruselu dne 31. května 2017.

Za Komisi

Miguel ARIAS CAÑETE

člen Komise

(1) Úř. věst. L 12, 18.1.2000, s. 16.

(2) Nařízení Komise C(2017) 3521 ze dne 1. června 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních či užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, nařízení Komise (ES) č. 692/2008 a nařízení Komise (EU) č. 1230/2012 a zrušuje nařízení (ES) č. 692/2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3) Nařízení Komise (ES) č. 692/2008 ze dne 18. července 2008, kterým se provádí a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. L 199, 28.7.2008, s. 1).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1).

(6) Nařízení Komise (EU) 2016/646 ze dne 20. dubna 2016, kterým se mění nařízení (ES) č. 692/2008 z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 6) (Úř. věst. L 109, 26.4.2016, s. 1).

(7) P8_TA(2017)0100

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 142

České vydání	Právní předpisy	Ročník 60 2. června 2017

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
	*	Dohoda mezi Evropskou unií a Seychelskou republikou o přístupu rybářských plavidel plujících pod vlajkou Seychel do vod a k mořským biologickým zdrojům ostrova Mayotte spadajících do jurisdikce Evropské unie – informace o vstupu v platnost	1
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2017/938 ze dne 23. září 2013 o podpisu Minamatské úmluvy o rtuti jménem Evropské unie	2
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2017/939 ze dne 11. května 2017 o uzavření Minamatské úmluvy o rtuti jménem Evropské unie	4
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/940 ze dne 1. června 2017 o povolení kyseliny mravenčí jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat ( 1 )	40
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/941 ze dne 1. června 2017, kterým se odvolává přijetí závazku dvou vyvážejících výrobců podle prováděcího rozhodnutí 2013/707/EU, kterým se potvrzuje přijetí závazku nabídnutého v souvislosti s antidumpingovým a antisubvenčním řízením týkajícím se dovozu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky po dobu uplatňování konečných opatření	43
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/942 ze dne 1. června 2017 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz karbidu wolframu, taveného karbidu wolframu a karbidu wolframu jednoduše smíšeného s kovovým práškem pocházejících z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036	53
		ROZHODNUTÍ
	*	Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2017/943 ze dne 18. května 2017 o automatizované výměně údajů o registraci vozidel na Maltě, na Kypru a v Estonsku a o nahrazení rozhodnutí 2014/731/EU, 2014/743/EU a 2014/744/EU	84
	*	Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2017/944 ze dne 18. května 2017 o automatizované výměně daktyloskopických údajů v Lotyšsku a o nahrazení rozhodnutí 2014/911/EU	87
	*	Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2017/945 ze dne 18. května 2017 o automatizované výměně údajů o DNA na Slovensku, v Portugalsku, v Lotyšsku, v Litvě, v České republice, v Estonsku, v Maďarsku, na Kypru, v Polsku, ve Švédsku, na Maltě a v Belgii a o nahrazení rozhodnutí 2010/689/EU, 2011/472/EU, 2011/715/EU, 2011/887/EU, 2012/58/EU, 2012/299/EU, 2012/445/EU, 2012/673/EU, 2013/3/EU, 2013/148/EU, 2013/152/EU a 2014/410/EU	89
	*	Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2017/946 ze dne 18. května 2017 o automatizované výměně daktyloskopických údajů na Slovensku, v Bulharsku, ve Francii, v České republice, v Litvě, v Nizozemsku, v Maďarsku, na Kypru, v Estonsku, na Maltě, v Rumunsku a ve Finsku a o nahrazení rozhodnutí 2010/682/EU, 2010/758/EU, 2011/355/EU, 2011/434/EU, 2011/888/EU, 2012/46/EU, 2012/446/EU, 2012/672/EU, 2012/710/EU, 2013/153/EU, 2013/229/EU a 2013/792/EU	93
	*	Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2017/947 ze dne 18. května 2017 o automatizované výměně údajů o registraci vozidel ve Finsku, ve Slovinsku, v Rumunsku, v Polsku, ve Švédsku, v Litvě, v Bulharsku, na Slovensku a v Maďarsku a o nahrazení rozhodnutí 2010/559/EU, 2011/387/EU, 2011/547/EU, 2012/236/EU, 2012/664/EU, 2012/713/EU, 2013/230/EU, 2013/692/EU a 2014/264/EU	97
		DOPORUČENÍ
	*	Doporučení Komise (EU) 2017/948 ze dne 31. května 2017 týkající se používání hodnot spotřeby paliva a emisí CO2 schválených pro daný typ a měřených v souladu s celosvětově harmonizovaným zkušebním postupem pro lehká vozidla při zpřístupňování informací pro spotřebitele podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/94/ES (oznámeno pod číslem C(2017) 3525)	100