1.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 141/1

(1)

Nařízení Rady (EU) 2017/127 (2) stanoví kvóty na rok 2017.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2017.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

1.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 141/3

(1)

Ustanovení čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 1967/2006 zakazuje používat vlečná lovná zařízení do 3 námořních mil od pobřeží nebo do izobáty 50 m, je-li této hloubky dosaženo v menší vzdálenosti od pobřeží.

(2)

Na žádost členského státu může Komise povolit odchylku od čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 1967/2006, je-li splněno několik podmínek stanovených v čl. 13 odst. 5 a 9.

(3)

Komise dne 2. června 2016 obdržela žádost Řecka o odchylku od čl. 13 odst. 1 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1967/2006 pro používání tradičních lodních nevodů k lovu modráka ostronosého (Spicara smaris) a očnatce štíhlého (Boops boops) v řeckých teritoriálních vodách.

(4)

Žádost se týká rybolovných činností, které již Řecko povolilo, a týká se plavidel, která působí v rybářském sektoru po více než pět let a provozují činnost podle plánu řízení přijatého Řeckem.

(5)

Odchylku požadovanou Řeckem a související návrh plánu řízení posoudil v září 2016 Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR).

(6)

Řecko přijalo ministerským rozhodnutím (6719/146097/29–12–2016) v souladu s čl. 19 odst. 2 nařízení (ES) č. 1967/2006 ze dne 29. prosince 2016 plán řízení (dále jen „řecký plán řízení“).

(7)

Odchylka, o niž Řecko požádalo, je v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 13 odst. 5 a 9 nařízení (ES) č. 1967/2006.

(8)

Jedná se zejména o specifická zeměpisná omezení, která jsou dána jak odlišnou morfologickou strukturou Řecka, která se skládá z mnoha ostrovů rozložených v různých mořích, tak prostorovým rozšířením cílových druhů, které se vyskytují výhradně v některých specifických lokalitách a zónách v pobřežních oblastech v hloubce menší než 50 m. Loviště jsou proto omezená.

(9)

Rybolov nelze provádět pomocí jiných zařízení, protože pouze lodní nevody mají technické vlastnosti nezbytné pro provádění tohoto druhu rybolovu.

(10)

Tento rybolov kromě toho nemá významný dopad na mořské prostředí, neboť lodní nevody jsou velmi selektivní lovná zařízení, nedotýkají se mořského dna a nemohou být provozována nad dnem porostlým mořskými řasami druhu Posidonia oceanica.

(11)

Žádost se vztahuje na 244 plavidel uvedených v příloze 5 plánu řízení upravujícího provoz tradičních lodních nevodů v řeckých vodách. Odchylka požadovaná Řeckem se proto v porovnání s velkou oblastí rozmístění loďstva lodních nevodů, které představuje zhruba 1,5 procent veškerého řeckého rybářského loďstva a 1 697,72 hrubé prostornosti (GT), týká omezeného počtu plavidel.

(12)

Tato plavidla jsou uvedena na seznamu, který byl oznámen Komisi v souladu s čl. 13 odst. 9 nařízení (ES) č. 1967/2006.

(13)

Řecké ministerské rozhodnutí a plán řízení zaručují, že v souladu s čl. 13 odst. 9 nařízení (ES) č. 1967/2006 již nedojde k dalšímu zvýšení intenzity rybolovu.

(14)

Dotyčné rybolovné činnosti splňují požadavky čl. 4 odst. 1 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1967/2006, který zakazuje rybolov nad uvedenými stanovišti. Lodní nevody jsou skutečně taženy ve vodním sloupci a nedotýkají se mořského dna. Dokončené mapování dna porostlého mořskými řasami druhu Posidonia oceanica v řeckých teritoriálních vodách navíc přispívá k ochraně těchto mořských řas.

(15)

Požadavky čl. 8 odst. 1 písm. h) nařízení (ES) č. 1967/2006 se neuplatní, protože se vztahují na traulery.

(16)

Pokud jde o požadavek souladu s čl. 9 odst. 3, kterým se stanoví minimální velikost ok, Komise bere na vědomí, že vzhledem k tomu, že jsou dotyčné rybolovné činnosti vysoce selektivní, mají jen nepatrný dopad na mořské prostředí a nejsou dotčeny ustanoveními čl. 4 odst. 5, Řecko v souladu s čl. 9 odst. 7 nařízení (ES) č. 1967/2006 povolilo ve svém plánu řízení odchylku od těchto ustanovení.

(17)

Dotyčné rybolovné činnosti se provádějí ve velmi malé vzdálenosti od pobřeží, a nenarušují proto činnosti jiných plavidel.

(18)

Plán řízení zajišťuje, aby byly úlovky druhů uvedených v příloze III nařízení (ES) č. 1967/2006 minimální, protože cílovými druhy jsou modrák ostronosý (Spicara smaris) a očnatec štíhlý (Boops boops), které nejsou v příloze III nařízení (ES) č. 1967/2006 uvedeny a tyto rybolovné činnosti jsou vysoce selektivní.

(19)

Rybolovné činnosti jsou vysoce selektivní a nezaměřují se na hlavonožce.

(20)

Plán řízení zahrnuje opatření na sledování rybolovných činností, splňuje tedy podmínky stanovené v článku 14 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (2).

(21)

Řecký plán řízení zahrnuje opatření na sledování rybolovných činností, jak je uvedeno v čl. 13 odst. 9 třetím pododstavci nařízení (ES) č. 1967/2006.

(22)

Požadovaná odchylka by proto měla být udělena.

(23)

Řecko by mělo Komisi v pravidelných intervalech podávat zprávy v souladu s plánem sledování stanoveným v řeckém plánu řízení.

(24)

Omezené trvání odchylky umožní zajistit včasná nápravná řídicí opatření, pokud zpráva Komisi poukáže na špatný stav ochrany lovených populací, a zároveň poskytne prostor pro rozšíření vědeckého základu pro kvalitnější plán řízení.

(25)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,

a)

nesoucí registrační číslo uvedené v příloze 5 řeckého plánu řízení;

b)

působící v rybářském sektoru po více než pět let a

c)

mající oprávnění k rybolovu a provozující činnost podle plánu řízení přijatého Řeckem v souladu s článkem 19 nařízení (ES) č. 1967/2006.

1.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 141/6

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o nové užití přípravku mikroorganismu kmene DSM 11798 z čeledi Coriobacteriaceae a o změnu podmínek stávajícího povolení uděleného prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1016/2013 pro prasata (2). Uvedená žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003 a dalšími příslušnými podkladovými údaji souvisejícími s žádostí o změnu.

(3)

Žádost se týká povolení nového užití přípravku mikroorganismu kmene DSM 11798 z čeledi Coriobacteriaceae jako doplňkové látky pro všechny druhy ptactva, se zařazením do kategorie doplňkových látek „technologické doplňkové látky“, a změny podmínek stávajícího povolení pro prasata za účelem rozšíření jeho užití na všechny mykotoxiny ze skupiny trichothecenů.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) ve svém stanovisku ze dne 7. prosince 2016 (3) dospěl k závěru, že za navržených podmínek užití nemá přípravek mikroorganismu kmene DSM 11798 z čeledi Coriobacteriaceae nepříznivý účinek na zdraví zvířat, lidské zdraví ani na životní prostředí. Úřad uznal, že přípravek mikroorganismu kmene DSM 11798 z čeledi Coriobacteriaceae má schopnost redukovat deoxynivalenol (DON) v kontaminovaném krmivu. Došel k závěru, že přípravek má schopnost redukovat 12,13-epoxyskupinu v řadě typických trichothecenů a v dalších mykotoxinech se stejným typem struktury bez ohledu na druhy nebo kategorie zvířat přijímajících kontaminované krmivo. Úřad zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje za nutné. Ověřil také zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Aby bylo možné používat doplňkovou látku s jinými trichotheceny, je vhodné změnit prováděcí nařízení (EU) č. 1016/2013.

(6)

Posouzení přípravku mikroorganismu kmene DSM 11798 z čeledi Coriobacteriaceae prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

1.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 141/10

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2081 (2) otevřelo celní kvóty pro dovoz některých obilovin pocházejících z Ukrajiny.

(2)

V čl. 1 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2015/2081 je stanoveno, že v období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017 činí množství pro kvótu s pořadovým číslem 09.4306 960 000 tun.

(3)

Množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní licence podané od 19. května 2017 od 13:00 hodin do 26. května 2017 13:00 hodin bruselského času, jsou v případě kvóty s pořadovým číslem 09.4306 vyšší než dostupná množství. Je proto nutné vymezit rozsah vydávání dovozních licencí stanovením koeficientu přidělení, který se použije na množství požadovaná pro příslušnou kvótu, v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 (3).

(4)

Pro toto kvótové období je rovněž nutné zastavit vydávání dovozních licencí na celní kvótu s pořadovým číslem 09.4306, na niž se vztahuje prováděcí nařízení (EU) 2015/2081.

(5)

Aby byla zaručena účinnost tohoto opatření, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

1.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 141/12

(1)

Účetnictví Evropské centrální banky (ECB) a národních centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro, ověřují nezávislí externí auditoři doporučení Radou guvernérů ECB a schválení Radou.

(2)

Mandát externího auditora Nationale Bank van België/Banque Nationale de Belgique, společnosti Ernst & Young Bedrijfsrevisoren/Réviseurs d' Entreprises, skončil po provedení auditu za účetní rok 2016. Je proto nezbytné jmenovat externího auditora od účetního roku 2017.

(3)

Nationale Bank van België/Banque Nationale de Belgique si za svého externího auditora pro účetní roky 2017 až 2022 vybrala společnost Mazars Réviseurs d'entreprises/Mazars Bedrijfsrevisoren SCRL/CVBA.

(4)

Rada guvernérů ECB doporučila, aby společnost Mazars Réviseurs d'entreprises/Mazars Bedrijfsrevisoren SCRL/CVBA byla jmenována externím auditorem Nationale Bank van België/Banque Nationale de Belgique pro účetní roky 2017 až 2022.

(5)

Na základě doporučení Rady guvernérů ECB by mělo být rozhodnutí Rady 1999/70/ES (2) odpovídajícím způsobem změněno,

1.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 141/14

(1)

Pověření Evropské centrální banky (ECB) úkoly v oblasti dohledu na základě nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (1) představuje výzvu pro efektivnost a účinnost rozhodovacího procesu ECB vzhledem k vysokému počtu rozhodnutí, která je třeba v souvislosti s úkoly ECB v oblasti bankovního dohledu přijímat.

(2)

Podle čl. 13 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii jsou všechny orgány Unie povinny jednat v mezích působnosti svěřené jim Smlouvami a v souladu s postupy, podmínkami a cíli v nich stanovenými. Podle článku 9.3 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) má ECB dva rozhodovací orgány, kterými jsou Rada guvernérů a Výkonná rada.

(3)

Článek 11.6 statutu ESCB stanoví, že Výkonná rada odpovídá za běžné záležitosti ECB. V této souvislosti se v článcích 10.1 a 10.2 jednacího řádu Evropské centrální banky (dále jen „jednací řád“), přijatého rozhodnutím ECB/2004/2 (2), stanoví, že všechny pracovní útvary ECB řídí Výkonná rada. Podle čl. 13m.1 jednacího řádu zahrnuje pravomoc Výkonné rady ve vztahu k vnitřní struktuře a zaměstnancům ECB úkoly v oblasti dohledu.

(4)

V souladu s článkem 25 nařízení (EU) č. 1024/2013 musí být úkoly, které jsou ECB svěřeny, prováděny, aniž jsou dotčeny její úkoly týkající se měnové politiky a odděleně od těchto a všech ostatních úkolů. Článek 25 dále stanoví, že zaměstnanci pověření plněním těchto úkolů musí být organizačně odděleni od zaměstnanců plnících jiné úkoly svěřené ECB a vztahují se na ně oddělené hierarchické linie. Toto organizační oddělení, podle něhož zaměstnanci zapojení do plnění úkolů svěřených ECB nařízením (EU) č. 1024/2013 podléhají předsedovi Rady dohledu, bylo provedeno rozhodnutím ECB/2014/39 (3).

(5)

Výkonná rada nemá rozhodovací pravomoc, pokud jde o rozhodnutí v oblasti dohledu. Na základě čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) č. 1024/2013 byla zřízena Rada dohledu jako vnitřní orgán, který odpovídá za plánování a plnění úkolů svěřených ECB nařízením (EU) č. 1024/2013. Podle čl. 26 odst. 8 nařízení (EU) č. 1024/2013 Rada dohledu provádí přípravné práce týkající se úkolů v oblasti dohledu svěřených ECB a navrhuje Radě guvernérů konečné návrhy rozhodnutí, které jsou přijaty, pokud k nim Rada guvernérů nevznese námitku. Rada dohledu není rozhodovacím orgánem ECB v souladu s čl. 129 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a článkem 9.3 statutu ESCB.

(6)

Z judikatury Soudního dvora Evropské unie vyplývá, že postup přenesení pravomoci přijímat rozhodnutí může být s ohledem na značný počet rozhodnutí, které může být instituce povinna přijímat, nutný k tomu, aby tato instituce byla schopna plnit svou funkci. Soudní dvůr uznal, že zajištění toho, aby byl rozhodovací orgán schopen fungovat, odpovídá zásadě vlastní každému organizačnímu systému (4). Pravomoci, které byly orgánu svěřeny, proto zahrnují možnost delegovat při dodržení ustanovení SFEU některé z těchto pravomocí za podmínek, které tento orgán určí. Orgán Unie je proto oprávněn stanovit organizační opatření a opatření delegující pravomoci svým rozhodovacím instancím, pokud jsou tato opatření odůvodněná a v souladu se zásadou proporcionality.

(7)

Jako součást vnitřní organizace ECB a jejích rozhodovacích orgánů je zapotřebí obecné rámcové rozhodnutí o přenesení pravomocí. Právní nástroje, které mohou být přijímány na základě přenesené pravomoci, zahrnují rozhodnutí v oblasti dohledu ve smyslu čl. 2 odst. 26 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17) (5) nebo pokyny související s úkoly v oblasti dohledu uvedené v čl. 17a.3 jednacího řádu. Toto obecné rámcové rozhodnutí by mělo upřesnit postup, který je třeba dodržet při přijímání určitých rozhodnutí v oblasti dohledu, a mělo by stanovit rozsah povinností Výkonné rady a každého vedoucího pracovního útvaru ECB, na něhož se rozhodovací pravomoc přenáší. Tímto obecným rámcovým rozhodnutím by neměl být dotčen výkon úkolů ECB v oblasti dohledu ani pravomoc Rady dohledu předkládat konečné návrhy rozhodnutí Radě guvernérů.

(8)

V této souvislosti by Rada Guvernérů měla přijímat rozhodnutí o přenesení pravomocí v souladu s tímto obecným rámcovým rozhodnutím a postupem neuplatnění námitek podle čl. 26 odst. 8 nařízení (EU) č. 1024/2013. To je v souladu s judikaturou Soudního dvora, podle níž musí být rozhodnutí o přenesení pravomoci přijato postupem, který by se uplatnil, pokud by měl konečné rozhodnutí přijmout orgán přenášející pravomoc. Rada dohledu může v souladu s čl. 26 odst. 8 nařízení (EU) č. 1024/2013 kdykoliv předložit Radě guvernérů předlohu konečného návrhu rozhodnutí, kterým navrhne zrušení či změnu konkrétního rozhodnutí o přenesení pravomoci. Tímto zrušením nebo změnou by nemělo být dotčeno žádné rozhodnutí v přenesené pravomoci, které bylo již přijato. Rozhodnutí o otázkách, které nespadají do působnosti rozhodnutí o přenesení pravomoci, musí být přijata v souladu s postupem neuplatnění námitek,

(1)

„právním nástrojem v oblasti dohledu“ se rozumí právní nástroj týkající se úkolů ECB v oblasti dohledu;

(2)

„rozhodnutím o přenesení pravomoci“ se rozumí rozhodnutí Rady guvernérů o přenesení rozhodovacích pravomocí ve vztahu k právním nástrojům v oblasti dohledu na vedoucí pracovních útvarů ECB;

(3)

„rozhodnutím o jmenování“ se rozumí rozhodnutí Výkonné rady jmenovat jednoho nebo více vedoucích pracovních útvarů ECB, kteří přijímají rozhodnutí na základě rozhodnutí o přenesení pravomoci;

(4)

„rozhodnutím v přenesené pravomoci“ se rozumí rozhodnutí ve vztahu k právním nástrojům v oblasti dohledu přijaté na základě přenesení rozhodovacích pravomocí.

1.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 141/18

(1)

Čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) č. 1024/2013 vymezuje kritéria, na jejichž základě je úvěrová instituce, finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost klasifikována jako významný dohlížený subjekt. Kritéria pro určení významu jsou podrobněji upřesněna v části IV nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17) (3).

(2)

Podle článku 39 nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17) se dohlížený subjekt považuje za významný, pokud tak Evropská centrální banka (ECB) stanoví v rozhodnutí, které je určeno příslušnému dohlíženému subjektu. Článek 40 uvedeného nařízení stanoví, že je-li jeden či více dohlížených subjektů součástí dohlížené skupiny, stanoví se kritéria pro určení významu na nejvyšší úrovni konsolidace v rámci zúčastněných členských států a každý dohlížený subjekt se považuje za významný v souladu s těmito kritérii.

(3)

Podle čl. 43 odst. 3 nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17) může ECB kdykoli poté, co obdrží relevantní informace, přezkoumat, zda jsou kritéria významnosti splněna.

(4)

Nová rozhodnutí o významu by měla být z působnosti tohoto rozhodnutí vyloučena. Přijetím změny rozhodnutí o významu by nemělo být dotčeno uplatňování článku 22 nařízení (EU) č. 1024/2013 a části III hlavy 2 nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17).

(5)

Změna rozhodnutí o významu, kterou se ruší klasifikace významného dohlíženého subjektu nebo významné dohlížené skupiny jako významných, by neměla být přijímána prostřednictvím rozhodnutí v přenesené pravomoci, pokud se zakládá na článku 70 nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17).

(6)

Jako příslušný orgán ve vztahu ke všem významným dohlíženým subjektům v rámci jednotného mechanismu dohledu musí ECB každoročně přijmout značný počet rozhodnutí, kterými se mění existující rozhodnutí o významu. Aby se jejím rozhodovacím orgánům umožnilo fungovat, je třeba přijmout rozhodnutí o přenesení pravomoci, pokud jde o přijímání rozhodnutí, kterými se mění rozhodnutí o významu. Soudní dvůr Evropské unie uznal, že přenesení pravomoci je nezbytné pro to, aby se instituci, která je povinna přijmout značný počet rozhodnutí, umožnilo plnit její funkce. Soudní dvůr rovněž uznal, že nutnost zajistit schopnost fungování rozhodovacích orgánů představuje zásadu vlastní každému organizačnímu systému (4). S cílem usnadnit rozhodovací proces v souvislosti s přijímáním změn rozhodnutí o významu je nezbytné přijmout rozhodnutí o přenesení pravomoci.

(7)

Přenesení rozhodovacích pravomocí by mělo být omezené, přiměřené a mělo by se zakládat na stanovených kritériích. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o významu dohlížené skupiny obsahují seznam subjektů, které patří do rozsahu významné dohlížené skupiny, stanovená kritéria by se měla týkat změny složení významné dohlížené skupiny nebo změny názvu významného dohlíženého subjektu, což by mělo být odůvodněno a respektovat zásadu proporcionality.

(8)

Rozhodnutí (EU) 2017/933 (ECB/2016/40) upřesňuje postup, který je třeba dodržet při přijímání určitých rozhodnutí v oblasti dohledu, a osoby, na něž lze rozhodovací pravomoc přenést. Uvedené rozhodnutí nemá vliv na výkon úkolů ECB v oblasti dohledu a není jím dotčena pravomoc Rady dohledu předkládat konečné návrhy rozhodnutí Radě guvernérů.

(9)

Nejsou-li kritéria pro přijetí rozhodnutí v přenesené pravomoci uvedená v tomto rozhodnutí splněna, měly by být změny rozhodnutí o významu přijímány v souladu s postupem neuplatnění námitek uvedeným v čl. 26 odst. 8 nařízení (EU) č. 1024/2013 a článku 13 g rozhodnutí ECB/2004/2 (5). Tímto rozhodnutím by neměl být dotčen výkon úkolů ECB v oblasti dohledu ani pravomoc Rady dohledu předkládat konečné návrhy rozhodnutí Radě guvernérů.

(10)

Rozhodnutí ECB v oblasti dohledu mohou být předmětem správního přezkumu v souladu s článkem 24 nařízení (EU) č. 1024/2013 a rozhodnutím ECB/2014/16 (6). V případě takového správního přezkumu by Rada dohledu měla zohlednit stanovisko správní revizní komise a předložit Radě guvernérů nový návrh rozhodnutí ke schválení postupem neuplatnění námitek,

1)

„změnou rozhodnutí o významu“ se rozumí rozhodnutí, které bylo přijato v návaznosti na přezkoumání významu dohlíženého subjektu v souladu s čl. 43 odst. 3 nebo čl. 52 odst. 1 nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17) a kterým se mění nebo ruší rozhodnutí ECB, jímž byly dohlížený subjekt nebo dohlížená skupina klasifikovány jako významné pro účely čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) č. 1024/2013;

2)

„zúčastněným členským státem“ se rozumí zúčastněný členský stát ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 1024/2013;

3)

„významným dohlíženým subjektem“ se rozumí významný dohlížený subjekt ve smyslu čl. 2 bodu 16 nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17);

4)

„dohlíženým subjektem“ se rozumí dohlížený subjekt ve smyslu čl. 2 bodu 20 nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17);

5)

„dohlíženou skupinou“ se rozumí dohlížená skupina ve smyslu čl. 2 bodu 21 nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17);

6)

„významnou dohlíženou skupinou“ se rozumí významná dohlížená skupina ve smyslu čl. 2 bodu 22 nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17);

7)

„rozhodnutím v přenesené pravomoci“ se rozumí rozhodnutí přijaté na základě přenesení pravomocí Rady guvernérů podle rozhodnutí (EU) 2017/933 (ECB/2016/40);

8)

„vedoucími pracovních útvarů“ se rozumí vedoucí pracovních útvarů ECB, na něž byla přenesena pravomoc přijímat změny rozhodnutí o významu.

1.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 141/21

(1)

Evropská centrální banka (ECB) jako příslušný orgán ve vztahu k významným dohlíženým subjektům v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 1024/2013 a články 93 a 94 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17) (3) odpovídá za zajištění toho, aby členové vedoucích orgánů těchto subjektů splňovali požadavky na způsobilost a bezúhonnost.

(2)

Článek 91 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (4) vyžaduje, aby: a) členové vedoucího orgánu dohlíženého subjektu vždy měli dostatečně dobrou pověst a dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti k výkonu svých povinností a aby vedoucí orgán jako celek měl dostatečné kolektivní znalosti, dovednosti a zkušenosti, aby rozuměl činnostem instituce; b) všichni členové vedoucího orgánu věnovali dostatečný čas výkonu svých funkcí v instituci a aby s ohledem na konkrétní okolnosti a povahu, rozsah a složitost činností dané instituce nepřesahovaly funkce ve vedoucím orgánu, které každý člen zastává, určitý počet; c) každý člen vedoucího orgánu jednal čestně, bezúhonně a používal vlastní názory a d) dohlížené subjekty prováděly politiku podporující rozmanitost v rámci vedoucího orgánu.

(3)

V souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) č. 1024/2013 je ECB povinna při plnění úkolů v oblasti dohledu uplatňovat všechny příslušné právní předpisy Unie a pokud tyto právní předpisy sestávají ze směrnic, je povinna uplatňovat vnitrostátní právní předpisy, jimiž se tyto směrnice provádějí. Na ECB se vztahují též regulační a prováděcí technické normy vypracované orgánem Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) a přijaté Evropskou komisí v souladu s články 10 až 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (5). ECB musí vynaložit veškeré úsilí, aby splnila obecné pokyny a doporučení vypracované orgánem EBA podle článku 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 a evropskou příručku pro výkon dohledu, kterou EBA vypracovala v souladu s uvedeným nařízením.

(4)

V souladu s pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví EBA/GL/2012/06 (6) je třeba při posuzování vhodnosti člena vedoucího orgánu vedle kritérií týkajících se jeho pověsti a zkušeností zohlednit též kritéria, která jsou relevantní pro fungování vedoucího orgánu. Toto hodnocení by mělo zahrnovat možné střety zájmů členů, jejich schopnost věnovat dostatečný čas výkonu svých funkcí, jejich schopnost vykonávat své funkce nezávisle bez nepatřičného vlivu třetích osob, celkové složení vedoucího orgánu a kolektivní znalosti a zkušenosti, jimiž musí tento orgán disponovat. Tím není dotčeno posouzení provedení systémů správy a řízení dané instituce pro účely článku 88 směrnice 2013/36/EU.

(5)

Kromě vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí článek 91 směrnice 2013/36/EU, by mělo rozhodnutí ECB o způsobilosti a bezúhonnosti zajistit též soulad s požadavky vymezenými v jiných příslušných vnitrostátních právních předpisech. Posouzením, zda lze rozhodnutí přijmout na základě přenesení pravomoci, by proto nemělo být dotčeno hodnocení splnění požadavků na způsobilost a bezúhonnost vymezených v příslušných právních předpisech.

(6)

Jako příslušný orgán musí ECB každoročně přijmout značný počet rozhodnutí o způsobilosti a bezúhonnosti. Za účelem usnadnění rozhodovacího procesu je třeba přijmout rozhodnutí o přenesení pravomoci v souvislosti s přijímáním těchto rozhodnutí. Soudní dvůr Evropské unie uznal, že přenesení pravomoci je nezbytné pro to, aby se instituci, která musí přijmout značný počet rozhodnutí, umožnilo plnit její funkce. Soudní dvůr rovněž uznal, že nutnost zajistit schopnost fungování rozhodovacích orgánů představuje zásadu vlastní každému organizačnímu systému (7).

(7)

Přenesení rozhodovacích pravomocí by mělo být omezené, přiměřené a jeho rozsah by měl být jasně vymezen.

(8)

Rozhodnutí (EU) 2017/933 (ECB/2016/40) stanoví postup, který je třeba dodržet při přijímání rozhodnutí o přenesení pravomoci v oblasti dohledu, a osoby, na něž lze rozhodovací pravomoc přenést. Uvedené rozhodnutí nemá vliv na výkon úkolů ECB v oblasti dohledu a není jím dotčena pravomoc Rady dohledu předkládat konečné návrhy rozhodnutí Radě guvernérů.

(9)

Nejsou-li kritéria pro přijetí rozhodnutí v přenesené pravomoci uvedená v tomto rozhodnutí splněna, měla by být rozhodnutí o způsobilosti a bezúhonnosti přijímána v souladu s postupem neuplatnění námitek uvedeným v čl. 26 odst. 8 nařízení (EU) č. 1024/2013 a článku 13 g rozhodnutí ECB/2004/2 (8).

(10)

Pokud se má za to, že člen nesplňuje požadavky na způsobilost a bezúhonnost, nemělo by být rozhodnutí o způsobilosti a bezúhonnosti přijato formou rozhodnutí v přenesené pravomoci, nýbrž postupem neuplatnění námitek. V případech, kdy nelze předem určit, zda může být přijato rozhodnutí v přenesené pravomoci, je proto třeba poskytnout dostatečný čas pro postup neuplatnění námitek. Proto pokud vnitrostátní příslušný orgán nepředloží ECB návrh rozhodnutí v přenesené pravomoci nejpozději 20 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro přijetí rozhodnutí o způsobilosti a bezúhonnosti podle příslušných vnitrostátních právních předpisů, mělo by být rozhodnutí přijato postupem neuplatnění námitek. Mají-li vedoucí pracovních útvarů s ohledem na nedostatečné informace, které poskytl vnitrostátní příslušný orgán, nebo s ohledem na složitost hodnocení obavy, zda člen splňuje požadavky na způsobilost a bezúhonnost, měl by se opět použít postup neuplatnění námitek,

1)

„požadavky na způsobilost a bezúhonnost“ se rozumějí požadavky, které musí členové vedoucího orgánu významného dohlíženého subjektu vždy splňovat v souladu s článkem 91 směrnice 2013/36/EU a jinými příslušnými právními předpisy;

2)

„rozhodnutím o způsobilosti a bezúhonnosti“ se rozumí rozhodnutí ECB, které uvádí, zda určitý jednotlivec splňuje požadavky na způsobilost a bezúhonnost;

3)

„příslušnými právními předpisy“ se rozumějí příslušné právní předpisy Unie ve smyslu čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) č. 1024/2013 a veškeré vnitrostátní právní předpisy, které jsou relevantní pro hodnocení splnění požadavků na způsobilost a bezúhonnost;

4)

„zúčastněným členským státem“ se rozumí zúčastněný členský stát ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 1024/2013;

5)

„významným dohlíženým subjektem“ se rozumí významný dohlížený subjekt ve smyslu čl. 2 bodu 16 nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17);

6)

„dohlíženým subjektem“ se rozumí dohlížený subjekt ve smyslu čl. 2 bodu 20 nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17);

7)

„významnou dohlíženou skupinou“ se rozumí významná dohlížená skupina ve smyslu čl. 2 bodu 22 nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17);

8)

„rozhodnutím v přenesené pravomoci“ se rozumí rozhodnutí přijaté na základě přenesení pravomocí Rady guvernérů podle rozhodnutí (EU) 2017/933 (ECB/2016/40);

9)

„vedoucím orgánem“ se rozumí vedoucí orgán ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 7 směrnice 2013/36/EU s výhradou čl. 3 odst. 2 uvedené směrnice;

10)

„členem“ se rozumí navržený nebo jmenovaný člen vedoucího orgánu, popřípadě navržená nebo jmenovaná osoba v klíčové funkci ve smyslu příslušných právních předpisů;

11)

„vedoucími pracovních útvarů“ se rozumějí vedoucí pracovních útvarů ECB, na něž byla přenesena pravomoc společně přijímat rozhodnutí o způsobilosti a bezúhonnosti;

12)

„vnitrostátním příslušným orgánem“ se rozumí vnitrostátní příslušný orgán ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) č. 1024/2013;

13)

„postupem neuplatnění námitek“ se rozumí postup vymezený v čl. 26 odst. 8 nařízení (EU) č. 1024/2013 a dále upřesněný v článku 13 g rozhodnutí ECB/2004/2;

14)

„Všeobecnými zásadami hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti“ se rozumí dokument s tímto názvem, přijatý, případně pozměněný v souladu s postupem neuplatnění námitek a zveřejněný na internetových stránkách ECB, který obsahuje pokyny, jak se mají provádět hodnocení způsobilosti a bezúhonnosti;

15)

„úvěrovou institucí“ se rozumí úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (9).

a)

dohlížený subjekt na nejvyšší úrovni konsolidace významné dohlížené skupiny v rámci zúčastněných členských států;

b)

úvěrová instituce s nejvyšší celkovou hodnotou aktiv v rámci významné dohlížené skupiny, pokud tento subjekt není subjektem uvedeným v písmenu a);

c)

významný dohlížený subjekt, který není součástí významné dohlížené skupiny.

a)

konstatuje, že člen nesplňuje požadavky na způsobilost a bezúhonnost, nebo

b)

obsahuje podmínky, ledaže jsou tyto podmínky nezbytné k zajištění toho, aby člen splňoval požadavky na způsobilost a bezúhonnost, a jsou písemně dohodnuty.

a)

je vůči členovi v současné době vedeno trestní řízení u soudu nebo pokud byl tento člen u soudu první nebo poslední instance odsouzen za trestný čin, nebo

b)

proběhlo či probíhá vyšetřování nebo se projednává či bylo uloženo donucovací opatření nebo správní sankce v souvislosti s tím, že člen nedodržuje právní či regulatorní předpisy v oblasti finančních služeb.

a)

vnitrostátní příslušný orgán nepředloží ECB návrh rozhodnutí v přenesené pravomoci nejpozději 20 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro přijetí rozhodnutí o způsobilosti a bezúhonnosti podle příslušných právních předpisů, nebo

b)

z důvodu nedostatečných informací nebo složitosti hodnocení musí být rozhodnutí o způsobilosti a bezúhonnosti přijato v rámci postupu neuplatnění námitek.

a)

Zkušenost. Člen musí mít dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti k výkonu svých povinností.

b)

Pověst. Člen musí mít vždy dostatečně dobrou pověst k zajištění řádného a obezřetného řízení dohlíženého subjektu. Při hodnocení dobré pověsti se nepoužije zásada proporcionality.

c)

Možný střet zájmů a nezávislý úsudek. Člen musí být schopen jednat nezávisle. Součástí hodnocení možného střetu zájmů a nezávislého úsudku je posouzení systému správy a řízení, který dohlížený subjekt používá pro oznamování, zmírňování, řízení či předcházení střetů zájmů.

d)

Časový závazek. Člen musí být schopen věnovat dostatečný čas výkonu svých funkcí v dohlíženém subjektu. Na hodnocení může mít dopad několik faktorů, kterými jsou například počet funkcí, které člen zastává, povaha, rozsah a složitost činnosti dohlíženého subjektu a jiné relevantní závazky.

e)

Kolektivní vhodnost. Pokud se týká požadavku na kolektivní vhodnost, hodnocení člena se provádí v okamžiku úvodního hodnocení jeho způsobilosti a bezúhonnosti, přičemž se zohlední průběžný dohled nad správou a řízením dohlíženého subjektu, jakož i vlastní hodnocení vedoucího orgánu, zejména pokud se týká jeho složení a potřeb kolektivní vhodnosti.

1.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 141/26

(1)

S ohledem na značný počet rozhodnutí, jež má Evropská centrální banka (ECB) přijímat v souvislosti s plněním svých úkolů v oblasti dohledu, byl zaveden postup pro přijímání určitých rozhodnutí v přenesené pravomoci.

(2)

Rozhodnutí o přenesení pravomoci nabývá účinnosti přijetím rozhodnutí Výkonné rady o jmenování jednoho nebo více vedoucích pracovních útvarů za účelem přijímání rozhodnutí na základě rozhodnutí o přenesení pravomoci.

(3)

Výkonná rada by měla při jmenování vedoucích pracovních útvarů ECB zohlednit význam rozhodnutí o přenesení pravomoci a počet adresátů, jimž je třeba rozhodnutí v přenesené pravomoci zaslat.

(4)

Předsedkyně Rady dohledu byla konzultována ohledně vedoucích pracovních útvarů, na které by měla být přenesena pravomoc přijímat rozhodnutí o způsobilosti a bezúhonnosti,

a)

generální ředitel generálního ředitelství Mikroobezřetnostní dohled I, pokud dohled nad příslušným dohlíženým subjektem nebo skupinou vykonává generální ředitelství Mikroobezřetnostní dohled I;

b)

generální ředitel generálního ředitelství Mikroobezřetnostní dohled II, pokud dohled nad příslušným dohlíženým subjektem nebo skupinou vykonává generální ředitelství Mikroobezřetnostní dohled II; nebo

c)

zástupce generálního ředitele, není-li generální ředitel přítomen.

1.6.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 141/28

(1)

S ohledem na značný počet rozhodnutí, jež má Evropská centrální banka (ECB) přijímat v souvislosti s plněním svých úkolů v oblasti dohledu, byl zaveden postup pro přijímání určitých rozhodnutí v přenesené pravomoci.

(2)

Rozhodnutí o přenesení pravomoci nabývá účinnosti přijetím rozhodnutí Výkonné rady o jmenování jednoho nebo více vedoucích pracovních útvarů za účelem přijímání rozhodnutí na základě rozhodnutí o přenesení pravomoci.

(3)

Výkonná rada by měla při jmenování vedoucích pracovních útvarů zohlednit význam rozhodnutí o přenesení pravomoci a počet adresátů, jimž je třeba rozhodnutí v přenesené pravomoci zaslat.

(4)

Předsedkyně Rady dohledu byla konzultována ohledně vedoucích pracovních útvarů, na které by měla být přenesena pravomoc přijímat rozhodnutí o významu dohlížených subjektů,

a)

generální ředitel generálního ředitelství Mikroobezřetnostní dohled I, pokud dohled nad příslušným dohlíženým subjektem nebo skupinou vykonává generální ředitelství Mikroobezřetnostní dohled I;

b)

generální ředitel generálního ředitelství Mikroobezřetnostní dohled II, pokud dohled nad příslušným dohlíženým subjektem nebo skupinou vykonává generální ředitelství Mikroobezřetnostní dohled II; nebo

c)

zástupce generálního ředitele, není-li generální ředitel přítomen.

a)

generální ředitel generálního ředitelství Mikroobezřetnostní dohled I, pokud dohled nad příslušným dohlíženým subjektem nebo skupinou vykonává generální ředitelství Mikroobezřetnostní dohled I;

b)

generální ředitel generálního ředitelství Mikroobezřetnostní dohled II, pokud dohled nad příslušným dohlíženým subjektem nebo skupinou vykonává generální ředitelství Mikroobezřetnostní dohled II; nebo

c)

zástupce generálního ředitele, není-li generální ředitel přítomen.