ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 139

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 60
30. května 2017


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

MEZINÁRODNÍ DOHODY

 

*

Informace o vstupu v platnost Dohody mezi Evropskou unií a Lichtenštejnským knížectvím o doplňkových pravidlech týkajících se nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz jako součásti Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020

1

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Rady (EU) 2017/906 ze dne 29. května 2017, kterým se provádí čl. 17 odst. 3 nařízení (EU) č. 224/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Středoafrické republice

2

 

*

Prováděcí nařízení Rady (EU) 2017/907 ze dne 29. května 2017, kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii

15

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/908 ze dne 11. května 2017, kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Picodon (CHOP))

23

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/909 ze dne 11. května 2017, kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Huile d'olive de Corse / Huile d'olive de Corse – Oliu di Corsica (CHOP))

25

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/910 ze dne 11. května 2017, kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Cornish Sardines (CHZO))

27

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/911 ze dne 24. května 2017, kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin

28

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/912 ze dne 29. května 2017 o povolení přípravku Lactobacillus plantarum DSM 29024 jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat ( 1 )

30

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/913 ze dne 29. května 2017 o povolení přípravku esterázy fumonisinu z Komagataella pastoris (DSM 26643) jako doplňkové látky pro všechny druhy ptactva ( 1 )

33

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/914 ze dne 29. května 2017 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

36

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/915 ze dne 29. května 2017 o informačních činnostech Unie na podporu provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi

38

 

*

Prováděcí rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/916 ze dne 29. května 2017, kterým se provádí rozhodnutí 2013/798/SZBP o omezujících opatřeních vůči Středoafrické republice

49

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/917 ze dne 29. května 2017, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii

62

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/918 ze dne 23. května 2017, kterým se Svatý Vincenc a Grenadiny určují jako třetí země nespolupracující v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu

70

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/919 ze dne 29. května 2017, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/1942 o specifikacích Evropského portálu investičních projektů

78

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

MEZINÁRODNÍ DOHODY

30.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 139/1


Informace o vstupu v platnost Dohody mezi Evropskou unií a Lichtenštejnským knížectvím o doplňkových pravidlech týkajících se nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz jako součásti Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020

Dohoda mezi Evropskou unií a Lichtenštejnským knížectvím vstoupila v platnost dne 1. května 2017, přičemž postup podle čl. 19 odst. 3 této dohody byl dokončen dne 28. dubna 2017.


NAŘÍZENÍ

30.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 139/2


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2017/906

ze dne 29. května 2017,

kterým se provádí čl. 17 odst. 3 nařízení (EU) č. 224/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Středoafrické republice

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 224/2014 ze dne 10. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Středoafrické republice (1), a zejména na čl. 17 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 10. března 2014 přijala Rada nařízení (EU) č. 224/2014.

(2)

Dne 12. ledna 2017 aktualizoval výbor Rady bezpečnosti OSN zřízený podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2127 (2013) informace týkající se deseti osob a dvou subjektů, na něž se vztahují omezující opatření.

(3)

Příloha I nařízení (EU) č. 224/2014 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (EU) č. 224/2014 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. května 2017.

Za Radu

předseda

C. CARDONA


(1)   Úř. věst. L 70, 11.3.2014, s. 1.


PŘÍLOHA

Položky týkající se níže uvedených osob a subjektů se nahrazují těmito položkami:

„A.   Osoby

1.   François Yangouvonda BOZIZÉ (také znám jako: a) Bozize Yangouvonda)

Datum narození: 14. října 1946

Místo narození: Mouila, Gabon

Státní příslušnost: Středoafrická republika

Adresa: Uganda

Označení ze strany OSN: 9. května 2014

Další informace:

Matka se jmenuje Martine Kofiová. Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU: https://www.interpol.int/en/notice/search/un/5802796

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Bozizé byl zařazen na seznam 9. května 2014 na základě bodu 36 rezoluce 2134 (2014) jako osoba „zapojená do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu pro tyto činnosti“.

Další informace:

Ve spojení se svými stoupenci podněcoval Bozizé k útoku, k němuž došlo 5. prosince 2013 v Bangui. Od té doby se nadále pokouší vést destabilizační operace s cílem udržet napětí v hlavním městě Středoafrické republiky. Před útěkem ze Středoafrické republiky 24. března 2013 Bozizé údajně založil skupinu milicí Antibalaka. V jednom komuniké Bozizé své milice nabádal, aby pokračovaly v krutých činech namířených vůči stávajícímu režimu a islamistům. Bozizé údajně poskytoval finanční a materiální podporu příslušníkům milicí, kteří usilují o destabilizaci probíhající transformace a o návrat Bozizého k moci. Většina členů milicí Antibalaka pochází z řad středoafrických ozbrojených sil, které se po státním převratu rozptýlily po venkovských oblastech a které Bozizé následně reorganizoval. Bozizé a jeho stoupenci ovládají více než polovinu jednotek skupiny Antibalaka.

Síly věrné Bozizému byly vyzbrojeny útočnými puškami, minomety a raketomety a ve stále vyšší míře jsou zapojeny do odvetných útoků proti muslimskému obyvatelstvu Středoafrické republiky. Po útoku sil Antibalaka v Bangui 5. prosince 2013, při němž zahynulo více než 700 osob, se situace ve Středoafrické republice rychle zhoršila.

2.   Nourredine ADAM (také znám jako: a) Nureldine Adam; b) Nourreldine Adam; c) Nourreddine Adam; d) Mahamat Nouradine Adam)

Funkce: a) generální ředitel „Zvláštního výboru pro ochranu demokratických výsledků“; b) ministr pro bezpečnost; c) generál.

Datum narození: a) 1970 b) 1969 c) 1971 d) 1. ledna 1970

Místo narození: Ndele, Středoafrická republika

Státní příslušnost: Středoafrická republika Cestovní pas č.: D00001184

Adresa: Birao, Středoafrická republika

Označení ze strany OSN: 9. května 2014

Další informace:

Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU: https://www.interpol.int/en/notice/search/un/5802798

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Nourredine byl zařazen na seznam 9. května 2014 na základě bodu 36 rezoluce 2134 (2014) jako osoba „zapojená do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu pro tyto činnosti“.

Další informace:

Nourredine je jedním z původních čelných představitelů hnutí Séléka. Byl identifikován jako generál i nejvyšší představitel jedné z ozbrojených povstaleckých skupin v rámci hnutí Séléka, ústřední PJCC – skupiny, která je oficiálně známa pod názvem „Úmluva vlastenců pro spravedlnost a mír“ a je rovněž známa pod akronymem CPJP. Jakožto bývalý vedoucí představitel „fundamentalistické“ odštěpené skupiny Úmluvy vlastenců pro spravedlnost a mír (CPJP/F) byl během útoků, k nimž došlo při předchozím povstání ve Středoafrické republice v období od začátku prosince 2012 do března 2013, vojenským koordinátorem skupiny ex-Séléka. Bez Nourredinovy pomoci a úzkých vztahů s čadskými zvláštními silami by hnutí Séléka pravděpodobně nebylo schopno uchvátit moc bývalému prezidentovi Středoafrické republiky Françoisi Bozizému.

Od 20. ledna 2014, kdy byla Catherine Samba-Panzaová jmenována prozatímní prezidentkou, byl jedním z hlavních strůjců taktického stažení skupiny ex-Séléka v Sibutu, jehož cílem bylo uskutečnit Nourredineův plán vytvořit ze severu země baštu muslimů. Své síly zjevně nabádal k tomu, aby nedbaly rozkazů prozatímní vlády a vojenských velitelů mezinárodní podpůrné mise pod africkým vedením (MISCA). Nourredine aktivně řídí skupinu ex-Séléka – bývalé příslušníky Séléky, které prezident Djotodia v září 2013 údajně rozpustil, řídí operace namířené proti křesťanským čtvrtím a nadále poskytuje značnou podporu a pokyny skupině ex-Séléka působící ve Středoafrické republice.

Nourredine byl 9. května 2014 na seznam zařazen rovněž na základě bodu 36 písm. b) rezoluce 2134 (2014) jako osoba „zapojená do plánování nebo řízení či páchání činů porušujících mezinárodní právo v oblasti lidských práv či mezinárodní humanitární právo.“

Poté, co skupina Séléka převzala 24. března 2013 kontrolu nad Bangui, byl Nourredine Adam jmenován ministrem pro bezpečnost a poté generálním ředitelem „Zvláštního výboru pro ochranu demokratických výsledků“ (Comité extraordinaire de défense des acquis démocratiques — CEDAD, již neexistující zpravodajské služby Středoafrické republiky). Nourredine Adam využíval CEDAD jako svoji osobní politickou policii, která provedla řadu svévolných zatýkání, mučení a mimosoudních poprav. Nourredine byl rovněž jedním z klíčových aktérů, kteří stáli za krvavou operací v Boy Rabe. V srpnu 2013 zaútočily síly Séléka na Boy Rabe, čtvrť v hlavním městě Středoafrické republiky považovanou za baštu stoupenců Françoise Bozizého a jeho etnické skupiny. Pod záminkou, že hledají ukryté zbraně, jednotky Séléky údajně zabily velký počet civilistů a následně se pustily do rabování. Když se tyto útoky rozšířily i do dalších čtvrtí, tisíce tamních obyvatel zaplavily mezinárodní letiště, jež bylo vzhledem k přítomnosti francouzských jednotek považováno za bezpečné místo, a obsadily jeho přistávací plochu.

Nourredine byl 9. května 2014 na seznam zařazen rovněž na základě bodu 37 písm. d) rezoluce 2134 (2014) jako osoba „poskytující podporu ozbrojeným skupinám nebo zločineckým sítím prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů.“

Začátkem roku 2013 sehrál Nourredine Adam důležitou roli v rámci sítí financujících skupinu ex-Séléka. Podnikl cesty do Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů, aby pro povstalce z uvedené skupiny získal finanční prostředky. Působil rovněž jako zprostředkovatel pro čadskou síť nelegálních obchodníků s diamanty, která působila mezi Středoafrickou republikou a Čadem.

4.   Alfred YEKATOM (také znám jako: a) Alfred Yekatom Saragba, b) Alfred Ekatom, c) Alfred Saragba, d) plukovník Rombhot, e) plukovník Rambo, f) plukovník Rambot, g) plukovník Rombot, h) plukovník Romboh)

Funkce: vrchní velitel středoafrických ozbrojených sil (FACA)

Datum narození: 23. června 1976

Místo narození: Středoafrická republika

Státní příslušnost: Středoafrická republika

Adresa: a) Mbaiki, prefektura Lobaye, Středoafrická republika (tel.: +236 72 15 47 07 / +236 75 09 43 41, b) Bimbo, prefektura Ombella-Mpoko, Středoafrická republika (dřívější adresa)

Označení ze strany OSN: 20. srpna 2015

Další informace:

Řídil velkou skupinu ozbrojených milic a velel jí. Jméno otce (adoptivního otce) je Ekatom Saragba (psáno též: Yekatom Saragba). Bratr Yvese Saragby, velitele milic Antibalaka ve městě Batalimo v prefektuře Lobaye, a bývalého vojáka FACA. Fyzický popis: barva očí: černá; barva vlasů: lesklá; pleť: černá; výška: 170 cm; váha: 100 kg. K dispozici fotografie k zařazení do zvláštního sdělení Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU. Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU: https://www.interpol.int/en/notice/search/un/5891143

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Alfred Yekatom byl zařazen na seznam dne 20. srpna 2015 podle bodu 11 rezoluce 2196 (2015) jako osoba „zapojená do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu těmto činnostem, včetně činností, jež ohrožují nebo porušují prozatímní dohody, nebo ohrožují proces politické transformace, včetně přechodu ke svobodným a spravedlivým demokratickým volbám, nebo tomuto procesu brání, či podněcují násilí“.

Další informace:

Alfred Yekatom, také znám jako plukovník Rombhot, je velitel militantní frakce křesťanských milic Antibalaka, známé jako „Antibalaka z jihu“. Byl nositelem hodnosti vrchního velitele středoafrických ozbrojených sil (FACA – Forces Armées Centrafricaines).

Yekatom se zapojil do činností ohrožujících mír, stabilitu a bezpečnost Středoafrické republiky a poskytl podporu těmto činnostem, včetně činností, jež ohrožují prozatímní dohody a jež ohrožují proces politické transformace. Yekatom řídil velkou skupinu ozbrojených milic a velel jí a působil v sousedství PK 9 v Bangui a ve městech Bimbo (prefektura Ombella-Mpoko), Cekia, Pissa a Mbaïki (hlavní město prefektury Lobaye) a zřídil si velitelství v lesním hospodářství v Batalimu.

Yekatom přímo řídil více než desítku kontrolních stanovišť obsazených průměrně deseti ozbrojenými milicionáři ve vojenských uniformách, kteří přepravovali zbraně včetně vojenských útočných pušek z hlavního mostu mezi městy Bimbo a Bangui do Mbaïki (prefektura Lobaye) a z Pissy do Batalima (poblíž hranic s Konžskou republikou) a vybírali neoprávněné daně z osobních vozidel a motocyklů, osobních dodávkových a nákladních automobilů přepravujících lesní zdroje do Kamerunu a Čadu, ale také z lodí plavících se po řece Ubangi. Yekatom byl osobně spatřen při výběru části těchto neoprávněných daní. Yekatom a jeho milice rovněž údajně zabíjeli civilisty.

5.   Habib SOUSSOU (také znám jako: Soussou Abib)

Funkce: a) koordinátor milic Antibalaka pro prefekturu Lobaye, b) velitel středoafrických ozbrojených sil (FACA)

Datum narození: 13. března 1980

Místo narození: Boda, Středoafrická republika

Státní příslušnost: Středoafrická republika

Adresa: Boda, Středoafrická republika (tel.: +236 72198628)

Označení ze strany OSN: 20. srpna 2015

Další informace:

11. dubna 2014 jmenován velitelem oblasti (COMZONE) Boda a 28. června 2014 velitelem celé prefektury Lobaye. Pod jeho velením nadále docházelo k cílenému zabíjení, střetům a útokům na humanitární organizace a humanitární pracovníky. Fyzický popis: barva očí: hnědá; barva vlasů: černá; výška: 160 cm; váha: 60 kg. K dispozici fotografie k zařazení do zvláštního sdělení Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU. Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU: https://www.interpol.int/en/notice/search/un/5891199

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Habib Soussou byl zařazen na seznam dne 20. srpna 2015 podle bodů 11 a 12 písm. b) a e) rezoluce 2196 (2015) jako osoba „zapojená do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu těmto činnostem, včetně činností, jež ohrožují nebo porušují prozatímní dohody, nebo ohrožují proces politické transformace, včetně přechodu ke svobodným a spravedlivým demokratickým volbám, nebo tomuto procesu brání, či podněcují násilí“; „zapojená ve Středoafrické republice do plánování, řízení či páchání činů, které porušují mezinárodní právo v oblasti lidských práv nebo případně mezinárodní humanitární právo, nebo které představují zneužívání či porušování lidských práv, včetně činů zahrnujících sexuální násilí, cílených útoků na civilní obyvatelstvo, etnicky či nábožensky zaměřených útoků, útoků na školy a nemocnice, únosů a nuceného vysídlení“ a „brání dodávkám humanitární pomoci do Středoafrické republiky nebo přístupu k humanitární pomoci či její distribuci v této zemi“.

Další informace:

Habib Soussou byl jmenován oblastním velitelem milic Antibalaka (COMZONE) pro oblast Boda dne 11. dubna 2014 a tvrdil, že byl proto odpovědný za bezpečnostní situaci v této oblasti. Dne 28. června 2014 generální koordinátor milic Antibalaka Patrice Edouard Ngaïssona jmenoval Habiba Soussou provinčním koordinátorem pro město Boda od 11. dubna 2014 a od 28. června 2014 pro celé území prefektury Lobaye. Každý týden docházelo k cílenému zabíjení, střetům a útokům milic anti-balaka v Bodě proti humanitárním organizacím a humanitárním pracovníkům v oblastech, v nichž byl Soussou velitelem nebo koordinátorem milic Antibalaka. Soussousovy ozbrojené síly a milice Antibalaka se v těchto oblastech zaměřovaly na civilní obyvatelstvo a vyhrožovaly mu.

6.   Oumar YOUNOUS ABDOULAY (také znám jako: a) Oumar Younous; b) Omar Younous; c) Oumar Sodiam; d) Oumar Younous M'Betibangui)

Funkce: bývalý generál skupiny Séléka

Datum narození: 2. dubna 1970

Státní příslušnost: Súdán, diplomatický pas Středoafrické republiky číslo D00000898, vydaný dne 11. dubna 2013 (platný do 10. dubna 2018)

Adresa: a) Bria, Středoafrická republika (tel.: +236 75507560); b) Birao, Středoafrická republika; c) Tullus, jižní Dárfúr, Súdán (dřívější adresa)

Označení ze strany OSN: 20. srpna 2015

Další informace:

Je pašerákem diamantů a tříhvězdičkovým generálem skupiny Séléka a blízkým důvěrníkem bývalého prozatímního prezidenta Středoafrické republiky Michela Djotodii. Fyzický popis: barva vlasů: černá; výška: 180 cm; je příslušníkem etnické skupiny Fulani. K dispozici fotografie k zařazení do zvláštního sdělení Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU. Údajně zemřel dne 11. října 2015 Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU: https://www.interpol.int/en/notice/search/un/5903116

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Oumar Younous byl zařazen na seznam dne 20. srpna 2015 podle bodu 11 a bodu 12 písm. d) rezoluce 2196 (2015) jako osoba „zapojená do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu těmto činnostem, včetně činností, jež ohrožují nebo porušují prozatímní dohody, nebo ohrožují proces politické transformace, včetně přechodu ke svobodným a spravedlivým demokratickým volbám, nebo tomuto procesu brání, či podněcují násilí“ a „poskytující podporu ozbrojeným skupinám nebo zločineckým sítím prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů, včetně diamantů, zlata a volně žijících druhů a planě rostoucích rostlin a produktů z nich vyrobených nebo prostřednictvím nezákonného obchodu s nimi ve Středoafrické republice“.

Další informace:

Oumar Younous, jako generál bývalé povstalecké skupiny Séléka a pašerák diamantů, poskytoval podporu ozbrojené skupině prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů, včetně diamantů, a nezákonného obchodu s nimi ve Středoafrické republice.

V říjnu 2008 se Oumar Younous, bývalý řidič společnosti obchodující s diamanty (Sodiam), připojil k povstalecké skupině Mouvement des Libérateurs Centrafricains pour la Justice (MLCJ). V prosinci 2013 byl Oumar Younous identifikován jako tříhvězdičkový generál povstalecké skupiny Séléka a blízký důvěrník prozatímního prezidenta Michela Djotodii.

Younous je zapojen do obchodu s diamanty z měst Bria a Sam Ouandja do Súdánu. Prameny uvádějí, že Oumar Younous se podílel na vyzvedávání balíčků s diamanty ukrytých ve městě Bria a jejich převozu do Súdánu za účelem prodeje.

7.   Haroun GAYE (také znám jako: a) Haroun Geye; b) Aroun Gaye; c) Aroun Geye)

Funkce: zpravodaj politické koordinace Front Populaire pour la Renaissance de Centrafrique (FPRC)

Datum narození: a) 30. ledna 1968; b) 30. ledna 1969

Č. pasu: Středoafrická republika, číslo O00065772 (písmeno O, po němž následují tři nuly), platný do 30. prosince 2019.

Adresa: Bangui, Středoafrická republika

Označení ze strany OSN: 17. prosince 2015

Další informace:

Gaye je vůdcem Front Populaire pour la Renaissance de Centrafrique (FPRC) (neuvedené na seznamu), marginalizované ozbrojené skupiny ex-Séléka v Bangui. Je rovněž vůdcem tzv. „obranného výboru“ čtvrti PK5 v Bangui (známého jako „odboj PK5“ či „Texas“) (neuveden na seznamu), který obyvatele vydírá a vyhrožuje jim a používá fyzické násilí. Haroun Gaye byl dne 2. listopadu 2014 Nourredinem Adamem (CFi.002) jmenován zpravodajem politické koordinace FPRC. Dne 9. května 2014 výbor Rady bezpečnosti zřízený podle rezoluce 2127 (2013) o Středoafrické republice zařadil Adama na svůj seznamu sankcí. K dispozici fotografie k zařazení do zvláštního sdělení Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU. Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU: https://www.interpol.int/en/notice/search/un/5915753

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Haroun Gaye byl zařazen na seznam dne 17. prosince 2015 na základě bodu 11 a bodu 12 písm. b) a f) rezoluce 2196 (2015) jakožto osoba „zapojená do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu těmto činnostem“; „zapojená ve Středoafrické republice do plánování, řízení či páchání činů, které porušují mezinárodní právo v oblasti lidských práv nebo případně mezinárodní humanitární právo, nebo které představují zneužívání či porušování lidských práv, včetně činů zahrnujících sexuální násilí, cílených útoků na civilní obyvatelstvo, etnicky či nábožensky zaměřených útoků, útoků na školy a nemocnice, únosů a nuceného vysídlení“ a „zapojená do plánování, řízení, podpory či páchání útoků na mise OSN nebo přítomné mezinárodní bezpečnostní síly, včetně mise MINUSCA, misí Evropské unie a operací Francie, které je podporují“.

Další informace:

Haroun Gaye je od začátku roku 2014 jedním z vůdců ozbrojené skupiny působící ve čtvrti PK5 v Bangui. Představitelé občanské společnosti ve čtvrti PK5 tvrdí, že Haroun Gaye a jeho ozbrojená skupina přiživují konflikt v Bangui, jsou proti usmíření a brání pohybu obyvatel mezi třetím obvodem Bangui a okolím. Dne 11. května 2015 bránil Haroun Gaye spolu s 300 demonstranty v přístupu k Prozatímní národní radě s cílem narušit průběh posledního dne fóra z Bangui. Haroun Gaye údajně spolupracoval s příslušníky milic Antibalaka na koordinaci narušovacích akcí.

Dne 26. června 2015 narušil Haroun Gaye spolu se svým úzkým kruhem zahájení kampaně pro registraci voličů ve čtvrti PK5 v Bangui, v důsledku čehož byla registrační kampaň ukončena.

Příslušníci mise MINUSCA se pokusili v souladu s bodem 32 písm. f) podbodem i) rezoluce Rady bezpečnosti 2217 (2015) dne 2. srpna 2015 Harouna Gayeho zatknout. Haroun Gaye byl o pokusu o zatčení údajně předem informován a byl připraven se svými těžce vyzbrojenými stoupenci. Gayeho síly zahájily palbu na smíšené jednotky mise MINUSCA. V sedmihodinové přestřelce použili Gayovi muži proti vojákům MINUSCA střelné zbraně, protitankové granátomety a ruční granáty, přičemž jednoho příslušníka mírového sboru zabili a osm zranili. Haroun Gaye byl zapojen do aktivní podpory násilných protestů a střetů na konci září roku 2015, které zřejmě byly pokusem o převrat s cílem svrhnout přechodnou vládu. Pokus o převrat pravděpodobně vedli stoupenci bývalého prezidenta Françoise Bozizého účelově spolčení s Harounem Gayem a dalšími vedoucími představiteli FPRC. Cílem Harouna Gayeho bylo pravděpodobně rozdmýchat spirálu odvetných útoků, které by ohrozily nadcházející volby. Gaye měl na starosti koordinaci s marginalizovanými příslušníky milic Antibalaka.

Dne 1. října 2015 se ve čtvrti PK5 uskutečnilo setkání člena marginalizované skupiny Antibalaka Eugèna Barreta Ngaïkosseta a Harouna Gayeho s cílem naplánovat na sobotu 3. října společný útok na Bangui. Gayeho skupina bránila občanům opustit čtvrť PK5, aby byla posílena komunitní identita muslimské populace s cílem vyostřit mezietnické napětí a zabránit usmíření. Dne 26. října 2015 přerušila Gayeho skupina setkání arcibiskupa Bangui a imáma ústřední mešity Bangui a vyhrožovala delegaci, která byla nucena opustit ústřední mešitu a uprchnout ze čtvrti PK5.

8.   Eugène BARRET NGAÏKOSSET (také znám jako: a) Eugene Ngaikosset; b) Eugene Ngaikoisset; c) Eugene Ngakosset; d) Eugene Barret Ngaikosse; e) Eugene Ngaikouesset; f) „The Butcher of Paoua“ (řezník z Paouy); g) Ngakosset)

Funkce: a) bývalý kapitán prezidentské stráže Středoafrické republiky; b) bývalý kapitán námořních sil Středoafrické republiky

Národní identifikační číslo: vojenské identifikační číslo ozbrojených sil Středoafrické republiky (FACA) 911-10-77.

Adresa: a) Bangui, Středoafrická republika

Označení ze strany OSN: 17. prosince 2015

Další informace:

Kapitán Eugène Barret Ngaïkosset je bývalý člen prezidentské stráže bývalého prezidenta Françoise Bozizého a je spojován s hnutím Antibalaka. Dne 17. května 2015 po svém vydání z Brazzaville uprchl z vězení a založil vlastní frakci Antibalaka zahrnující bývalé bojovníky ozbrojených sil Středoafrické republiky.

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Eugène Barret Ngaïkosset byl zařazen na seznam dne 17. prosince 2015 podle bodů 11 a 12 písm. b) a f) rezoluce 2196 (2015) jako osoba „zapojená do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu těmto činnostem“; „zapojená ve Středoafrické republice do plánování, řízení či páchání činů, které porušují mezinárodní právo v oblasti lidských práv nebo případně mezinárodní humanitární právo, nebo které představují zneužívání či porušování lidských práv, včetně činů zahrnujících sexuální násilí, cílených útoků na civilní obyvatelstvo, etnicky či nábožensky zaměřených útoků, útoků na školy a nemocnice, únosů a nuceného vysídlení“ a „zapojená do plánování, řízení, podpory či páchání útoků na mise OSN nebo přítomné mezinárodní bezpečnostní síly, včetně mise MINUSCA, misí Evropské unie a operací Francie, které je podporují“.

Další informace:

Eugène Barret Ngaïkosset je jedním z hlavních pachatelů násilí, které vypuklo v Bangui na konci září roku 2015. Ngaïkosset a další příslušníci hnutí Antibalaka spolupracovali s marginalizovanými členy skupiny ex-Séléka ve snaze o destabilizaci přechodné vlády Středoafrické republiky. V noci z 27. na 28. září 2015 se Ngaïkosset a další neúspěšně pokusili přepadnout četnická kasárna „Izamo“ s cílem odcizit zbraně a munici. Dne 28. září skupina obklíčila kanceláře státního rozhlasu Středoafrické republiky.

Dne 1. října 2015 se ve čtvrti PK5 uskutečnilo setkání Eugèna Barreta Ngaïkosseta a vedoucího představitele FPRC Harouna Gayeho s cílem naplánovat na sobotu 3. října společný útok na Bangui.

Dne 8. října 2015 oznámil ministr spravedlnosti Středoafrické republiky úmysl vyšetřovat Ngaïkosseta a další jedince za jejich úlohu při násilí v Bangui v září roku 2015. Eugène Barret Ngaïkosset a další byli zmiňováni jako osoby, které se dopustily „strašných činů představujících narušení vnitřní bezpečnosti země, spiknutí, podněcování občanské války, občanské neposlušnosti, nenávisti a spoluviny“. Soudním orgánům Středoafrické republiky bylo nařízeno zahájit vyšetřování s cílem nalézt a zatknout pachatele a komplice.

Předpokládá se, že Ngaïkosset dne 11. října 2015 nařídil milicím Antibalaka, kterým velí, aby prováděla únosy zejména francouzských občanů, ale též politických osobností Středoafrické republiky a úředníků OSN s cílem donutit přechodnou prezidentku Catherine Samba-Panzovou k demisi.

9.   Joseph KONY (také znám jako: a) Kony b) Joseph Rao Kony c) Josef Kony d) „Le Messie sanglant“ (krvavý mesiáš))

Funkce: velitel Armády božího odporu (LRA)

Datum narození: a) 1959 b) 1960 c) 1961 d) 1963 e) 18. září 1964 f) 1965 g) (srpen 1961) h) (červenec 1961) i) 1. ledna 1961 j) (duben 1963)

Místo narození: a) vesnice Palaro, farnost Palaro, okres Omoro, distrikt Gulu, Uganda b) Odek, Omoro, Gulu, Uganda c) Atyak, Uganda

Státní příslušnost: ugandský cestovní pas

Adresa: a) Vakaga, Středoafrická republika b) Haute-Kotto, Středoafrická republika c) Basse-Kotto, Středoafrická republika d) Haut-Mbomou, Středoafrická republika e) Mbomou, Středoafrická republika f) Haut-Uele, Demokratická republika Kongo g) Bas-Uele, Demokratická republika Kongo h) (údajná adresa: Kafia Kingi (území na pomezí Súdánu a Jižního Súdánu, o jehož definitivním statusu dosud nebylo rozhodnuto). K lednu roku 2015 bylo ze Súdánu údajně vyhnáno 500 příslušníků Armády božího odporu.)

Označení ze strany OSN: 7. března 2016

Další informace:

Joseph Kony je zakladatel a vůdce Armády božího odporu (LRA) (CFe.002). Pod jeho velením se LRA dopouštěla únosů, zabíjení a mrzačení tisíců civilistů na mnoha místech střední Afriky. LRA je odpovědná za únosy, vysídlování, páchání sexuálního násilí a zabíjení, jejichž oběťmi se staly stovky osob v celé Středoafrické republice; rovněž se dopouštěla rabování a ničení civilního majetku. Otec se jmenuje Luizi Obol. Matka se jmenuje Nora Obolová. Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU: https://www.interpol.int/en/notice/search/un/5932340

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Joseph Kony byl zařazen na seznam dne 7. března 2016 na základě bodu 12 a bodu 13 písm. b), c) a d) rezoluce 2262 (2016) jakožto osoba „zapojená do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu těmto činnostem“; „zapojená ve Středoafrické republice do plánování, řízení či páchání činů, které porušují mezinárodní právo v oblasti lidských práv nebo případně mezinárodní humanitární právo, nebo které představují zneužívání či porušování lidských práv, včetně činů zahrnujících sexuální násilí, cílených útoků na civilní obyvatelstvo, etnicky či nábožensky zaměřených útoků, útoků na školy a nemocnice, únosů a nuceného vysídlení“; „provádějící ve Středoafrické republice nábor dětí nebo je využívající v ozbrojených konfliktech, čímž porušuje platné mezinárodní právo“ a „poskytující podporu ozbrojeným skupinám nebo zločineckým sítím prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů, včetně diamantů, zlata a produktů vyrobených z volně žijících druhů a planě rostoucích rostlin nebo prostřednictvím nezákonného obchodu s nimi ve Středoafrické republice nebo ze Středoafrické republiky“.

Další informace:

Joseph Kony založil Armádu božího odporu (LRA) a je popisován jako zakladatel této skupiny, její náboženský vůdce, předseda a vrchní velitel. LRA vznikla v severní Ugandě v 80. letech 20. století a dopouštěla se únosů, zabíjení a mrzačení tisíců civilistů na mnoha místech střední Afriky. Pod rostoucím vojenským tlakem nařídil Joseph Kony stažení LRA z Ugandy v letech 2005 a 2006. Od té doby působí LRA v Demokratické republice Kongo, Středoafrické republice, Jižním Súdánu a údajně v Súdánu.

Coby vůdce LRA Joseph Kony vyvíjí a uplatňuje strategii LRA, jež zahrnuje stálé příkazy k útokům a brutálním násilnostem vůči civilnímu obyvatelstvu. Od prosince roku 2013 se LRA pod vedením Josepha Konyho dopouštěla únosů, vysídlování, páchání sexuálního násilí a zabíjení, jejichž oběťmi se staly stovky osob v celé Středoafrické republice; rovněž se dopouštěla rabování a ničení civilního majetku. LRA je soustředěna ve východní části Středoafrické republiky a údajně v oblasti Kafia Kingi, což je území na pomezí Súdánu a Jižního Súdánu, o jehož definitivním statusu dosud nebylo rozhodnuto, jež je nicméně vojensky ovládáno Súdánem; LRA zde podniká nájezdy na vesnice, aby se zmocnila potravin a zásob. Její bojovníci přepadávají ze zálohy bezpečnostní síly a během jejich reakce na útoky se zmocňují jejich vybavení; bojovníci LRA se rovněž zaměřují na vesnice bez vojenské přítomnosti, které rabují. LRA též zintenzivnila útoky na diamantové a zlaté doly.

Mezinárodní trestní soud vydal na Josepha Konyho zatýkací rozkaz. Mezinárodní trestní soud jej obvinil z 12 případů zločinů proti lidskosti, včetně vraždy, zotročení, sexuálního zotročení, znásilnění a nelidského zacházení způsobujícího těžké ublížení na těle a utrpení, a z 21 případů válečných zločinů, včetně vraždy, krutého jednání s civilisty, úmyslného směrování útoků na civilní obyvatelstvo, drancování, navádění ke znásilňování a odvodům dětí mladších 15 let formou únosů.

Joseph Kony vydal stálé příkazy, podle nichž mají povstalečtí bojovníci loupit diamanty a zlato od řemeslných těžařů ve východní části Středoafrické republiky. Některé z těchto nerostů pak Konyho skupina údajně přepravuje do Súdánu nebo s nimi obchoduje s místním civilním obyvatelstvem a se členy bývalého hnutí Séléka.

Joseph Kony rovněž uložil bojovníkům pod svým velením, aby nelegálně lovili slony v národním parku Garamba v Demokratické republice Kongo, odkud jsou pak údajně sloní kly přepravovány přes východní část Středoafrické republiky do Súdánu, kde je vysocí představitelé LRA údajně prodávají a obchodují s nimi se súdánskými kupci a místními úředníky. Obchodování se slonovinou představuje pro Konyho skupinu významný zdroj příjmů. K lednu roku 2015 bylo ze Súdánu údajně vyhnáno 500 příslušníků Armády božího odporu.

10.   Ali KONY (také znám jako: a) Ali Lalobo b) Ali Mohammad Labolo c) Ali Mohammed d) Ali Mohammed Lalobo e) Ali Mohammed Kony f) Ali Mohammed Labola g) Ali Mohammed Salongo h) Ali Bashir Lalobo i) Ali Lalobo Bashir j) Otim Kapere k) „Bashir“ l) „Caesar“ m) „One-P“ n) „1-P“

Funkce: zástupce, Armáda božího odporu

Datum narození: a) 1994 b) 1993 c) 1995 d) 1992

Adresa: Kafia Kingi (území na pomezí Súdánu a Jižního Súdánu, o jehož definitivním statusu dosud nebylo rozhodnuto).

Označení ze strany OSN: 23. srpna 2016

Další informace:

Ali Kony je zástupcem velitele Armády božího odporu (LRA), označeného subjektu, a synem vůdce LRA Josepha Konyho, označené osoby. Ali se stal členem hierarchie velení LRA v roce 2010. Náleží do skupiny vysokých představitelů LRA, kteří působí společně s Josephem Konym. Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU: https://www.interpol.int/en/notice/search/un/5971056

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Ali Kony byl na seznam zařazen dne 23. srpna 2016 podle bodu 12 a bodu 13 písm. d) a g) rezoluce 2262 (2016) jakožto osoba „zapojená do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu těmto činnostem“; „poskytující podporu ozbrojeným skupinám nebo zločineckým sítím prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů, včetně diamantů, zlata a volně žijících druhů a planě rostoucích rostlin a produktů z nich vyrobených nebo prostřednictvím nezákonného obchodu s nimi ve Středoafrické republice nebo ze Středoafrické republiky“; „zastávající vedoucí postavení v některém ze subjektů označených výborem na základě bodů 36 nebo 37 rezoluce 2134 (2014) nebo rezoluce 2262 (2016) nebo poskytující podporu osobě nebo subjektu označenému výborem na základě bodů 36 nebo 37 rezoluce 2134 (2014) nebo rezoluce 2262 (2016) nebo subjektu vlastněnému či řízenému osobou nebo subjektem označeným výborem, nebo jednající v jejich zájmu nebo jejich jménem či pod jejich vedením“.

Ali Kony je považován za možného nástupce Josepha Konyho coby vůdce LRA. Ali se stále více zapojuje do operačního plánování v rámci LRA a je vnímán jako osoba umožňující přístup k Josephu Konymu. Ali je rovněž zpravodajský důstojník velící až 10 podřízeným.

Ali a jeho bratr Salim Kony zodpovídají za vymáhání kázně v rámci LRA. Oba bratři jsou považováni za součást užšího velení Josepha Konyho a mají na starost vykonávání jeho příkazů. Oba přijímali disciplinární rozhodnutí k potrestání nebo zabití příslušníků LRA, kteří porušili pravidla LRA. Salim a Ali jsou na základě příkazů Josepha Konyho zapojeni do obchodování se slonovinou z národního parku Garamba v severní části Demokratické republiky Kongo přes Středoafrickou republikou do sporné oblasti Kafia Kingi, kde je prodávána nebo směňována s místními obchodníky.

Ali Kony má na starosti vyjednávání cen za slonovinu a směňování slonoviny s obchodníky. Jednou či dvakrát měsíčně se setkává s obchodníky, aby sjednal cenu za slonovinu LRA v amerických dolarech nebo súdánských librách, nebo dojednal směnu za zbraně, střelivo a potraviny. Joseph Kony nařídil Alimu použít největší kly k nákupu protipěchotních min k ohraničení Konyho tábora. V červenci 2014 dohlížel Ali Kony na přesun 52 kusů slonoviny určených pro Josepha Konyho a na jejich konečný prodej.

V dubnu 2015 Salim opustil oblast Kafia Kingi, aby převzal dodávku klů. V květnu byl Salim zapojen do přepravy 20 kusů slonoviny z Demokratické republiky Kongo do oblasti Kafia Kingi. Přibližně ve stejnou dobu se Ali setkal s obchodníky, aby nakoupil zásoby a naplánoval další setkání v zájmu provádění dalších transakcí a dohodnutí kupních podmínek, jménem LRA, v souvislosti se zbožím, o němž se předpokládá, že je slonovinou, kterou doprovázel Salim.

11.   Salim KONY (také znám jako: a) Salim Saleh Kony b) Salim Saleh c) Salim Ogaro d) Okolu Salim e) Salim Saleh Obol Ogaro f) Simon Salim Obol)

Funkce: zástupce, Armáda božího odporu

Datum narození: a) 1992 b) 1991 c) 1993

Adresa: a) Kafia Kingi (území na pomezí Súdánu a Jižního Súdánu, o jehož definitivním statusu dosud nebylo rozhodnuto) b) Středoafrická republika

Označení ze strany OSN: 23. srpna 2016

Další informace:

Salim Kony je zástupcem velitele Armády božího odporu (LRA), označeného subjektu, a synem vůdce LRA Josepha Konyho, označené osoby. Salim se stal členem hierarchie velení LRA v roce 2010. Náleží do skupiny vysokých představitelů LRA, kteří působí společně s Josephem Konym. Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU: https://www.interpol.int/en/notice/search/un/5971058

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Salim Kony byl na seznam zařazen dne 23. srpna 2016 podle bodu 12 a bodu 13 písm. d) a g) rezoluce 2262 (2016) jakožto osoba „zapojená do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu těmto činnostem“; „poskytující podporu ozbrojeným skupinám nebo zločineckým sítím prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů, včetně diamantů, zlata a volně žijících druhů a planě rostoucích rostlin a produktů z nich vyrobených nebo prostřednictvím nezákonného obchodu s nimi ve Středoafrické republice nebo ze Středoafrické republiky“; „zastávající vedoucí postavení v některém ze subjektů označených výborem na základě bodů 36 nebo 37 rezoluce 2134 (2014) nebo rezoluce 2262 (2016) nebo poskytující podporu osobě nebo subjektu označenému výborem na základě bodů 36 nebo 37 rezoluce 2134 (2014) nebo rezoluce 2262 (2016) nebo subjektu vlastněnému či řízenému osobou nebo subjektem označeným výborem, nebo jednající v jejich zájmu nebo jejich jménem či pod jejich vedením“.

Salim Kony je hlavním velitelem „hlavního stanu“ LRA a již od raného věku společně s Josephem Konym plánuje útoky a obranu LRA. Salim dříve stál v čele skupiny, která zajišťuje ochranu Josepha Konyho. V nedávné době ho Joseph Kony pověřil správou finančních a logistických sítí LRA.

Salim a jeho bratr Ali Kony zodpovídají za vymáhání kázně v rámci LRA. Oba bratři jsou uznáváni jako členové užšího velení Josepha Konyho, které má na starost vykonávání jeho příkazů. Oba přijímali disciplinární rozhodnutí k potrestání nebo zabití příslušníků LRA, kteří porušili pravidla LRA. Salim údajně zabil příslušníky LRA, kteří hodlali zběhnout, a podával zprávy o činnosti skupiny LRA a jejích příslušníků Josephu Konymu.

Salim a Ali jsou na základě příkazů Josepha Konyho zapojeni do obchodování se slonovinou z národního parku Garamba v severní části Demokratické republiky Kongo přes Středoafrickou republikou do sporné oblasti Kafia Kingi, kde je prodávána nebo směňována s místními obchodníky.

Salim často zaujímá postavení u hranic Středoafrické republiky s přibližně tuctem bojovníků, aby doprovázeli jiné skupiny LRA přepravující slonovinu ze severu z parku Garamba. V dubnu 2015 Salim opustil oblast Kafia Kingi, aby převzal dodávku klů. V květnu byl Salim zapojen do přepravy dvaceti kusů slonoviny z Demokratické republiky Kongo do oblasti Kafia Kingi.

Dříve, v červnu 2014, překročil se skupinou bojovníků LRA hranice do Demokratické republiky Kongo, aby pytlačili slony v národním parku Garamba. Joseph Kony rovněž pověřil Salima doprovodem dvou velitelů LRA do parku Garamba, aby nalezli úlovky slonoviny, které tam byly v předchozích letech schovány. V červenci 2014 se Salim setkal s další skupinou LRA za účelem přepravy celkem 52 kusů slonoviny do oblasti Kafia Kingi. Salim zodpovídal Josephu Konymu vedení účtů za slonovinu a za předávání informací o transakcích se slonovinou skupinám LRA.

B.   Subjekty

1.   BUREAU D'ACHAT DE DIAMANT EN CENTRAFRIQUE/KARDIAM (také známé jako: a) BADICA/KRDIAM b) KARDIAM)

Adresa: a) BP 333, Bangui, Středoafrická republika (tel.: +32 3 2310521, Fax: +32 3 2331839, e-mail: kardiam.bvba@skynet.be: website: www.groupeabdoulkarim.com) b) Antverpy, Belgie

Označení ze strany OSN: 20. srpna 2015

Další informace:

V čele společnosti je od 12. prosince 1986 Abdoul-Karim Dan-Azoumi a od 1. ledna 2005 Aboubakar Mahamat. Mezi pobočky patří MINAiR a SOFIA TP (Douala, Kamerun). Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU: https://www.interpol.int/en/notice/search/une/5891200

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Bureau d'achat de Diamant en Centrafrique/KARDIAM byla zařazena na seznam dne 20. srpna 2015 podle bodu 12 písm. d) rezoluce 2196 (2015) jako subjekt „poskytující podporu ozbrojeným skupinám nebo zločineckým sítím prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů, včetně diamantů, zlata a volně žijících druhů a planě rostoucích rostlin a produktů z nich vyrobených nebo prostřednictvím nezákonného obchodu s nimi ve Středoafrické republice“.

Další informace:

BADICA/KARDIAM poskytla podporu ozbrojeným skupinám ve Středoafrické republice, zejména bývalým příslušníkům povstalecké skupiny Séléka a milicím Antibalaka, prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů, včetně diamantů a zlata, a nezákonného obchodu s nimi.

Bureau d'Achat de Diamant en Centrafrique (BADICA) pokračovala v roce 2014 v nákupu diamantů z okolí měst Bria a Sam-Ouandja (prefektura Haute Kotto) ve východní části Středoafrické republiky, kde bývalé síly Séléka uvalovaly daně na letadla přepravující diamanty a přijímaly bezpečnostní platby od sběračů diamantů. Někteří dodavatelé společnosti BADICA ve městech Bria a Sam-Ouandja jsou úzce spjati s bývalými veliteli povstalecké skupiny Séléka.

V květnu 2014 belgické orgány zabavily dva balíčky s diamanty zaslané do zastoupení společnosti BADICA v Antverpách, která je úředně registrována v Belgii jako KARDIAM. Znalci diamantů odhadovali, že zabavené diamanty s vysokou pravděpodobností pocházejí ze střední Afriky a vykazují znaky typické pro oblasti měst Sam-Ouandja a Bria, jakož i Nola (prefektura Sangha Mbaéré) na jihozápadě země.

Obchodníci, kteří nakupovali diamanty nelegálně přepravované ze Středoafrické republiky na zahraniční trhy, a to i ze západní části země, působili v Kamerunu jménem společnosti BADICA.

V květnu 2014 BADICA rovněž vyvezla zlato získané v Yaloké (prefektura Ombella-Mpoko), kde řemeslná těžba zlata spadala pod kontrolu skupiny Séléka až do začátku února 2014, kdy ji převzaly milice Antibalaka.

2.   LORD'S RESISTANCE ARMY (ARMÁDA BOŽÍHO ODPORU) (také známá jako: a) LRA b) Lord's Resistance Movement (LRM) c) Lord's Resistance Movement/Army (LRM/A)

Adresa: a) Vakaga, Středoafrická republika b) Haute-Kotto, Středoafrická republika c) Basse-Kotto, Středoafrická republika d) Haut-Mbomou, Středoafrická republika e) Mbomou, Středoafrická republika f) Haut-Uele, Demokratická republika Kongo g) Bas-Uele, Demokratická republika Kongo h) (údajná adresa: Kafia Kingi (území na pomezí Súdánu a Jižního Súdánu, o jehož definitivním statusu dosud nebylo rozhodnuto). K lednu roku 2015 bylo ze Súdánu údajně vyhnáno 500 příslušníků Armády božího odporu.)

Označení ze strany OSN: 7. března 2016

Další informace:

Vznikla v severní Ugandě v 80. letech 20. století. Dopustila se únosů, zabíjení a mrzačení tisíců civilistů na mnoha místech střední Afriky, z toho ve stovkách případů ve Středoafrické republice. Jejím vůdcem je Joseph Kony. Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU: https://www.interpol.int/en/notice/search/une/5932344

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Armáda božího odporu byla zařazena na seznam dne 7. března 2016 na základě bodu 12 a bodu 13 písm. b), c) a d) rezoluce 2262 (2016) jakožto subjekt „zapojený do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu těmto činnostem“; „zapojený ve Středoafrické republice do plánování, řízení či páchání činů, které porušují mezinárodní právo v oblasti lidských práv nebo případně mezinárodní humanitární právo, nebo které představují zneužívání či porušování lidských práv, včetně činů zahrnujících sexuální násilí, cílených útoků na civilní obyvatelstvo, etnicky či nábožensky zaměřených útoků, útoků na školy a nemocnice, únosů a nuceného vysídlení“; „provádějící ve Středoafrické republice nábor dětí nebo je využívající v ozbrojených konfliktech, čímž porušuje platné mezinárodní právo“ a „poskytující podporu ozbrojeným skupinám nebo zločineckým sítím prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů, včetně diamantů, zlata a produktů vyrobených z volně žijících druhů a planě rostoucích rostlin nebo prostřednictvím nezákonného obchodu s nimi ve Středoafrické republice nebo ze Středoafrické republiky“.

Další informace:

LRA vznikla v severní Ugandě v 80. letech 20. století a dopouští se únosů, zabíjení a mrzačení tisíců civilistů na mnoha místech střední Afriky. Pod rostoucím vojenským tlakem nařídil vůdce LRA Joseph Kony její stažení z Ugandy v letech 2005 a 2006. Od té doby působí LRA v Demokratické republice Kongo, Středoafrické republice, Jižním Súdánu a údajně v Súdánu.

Od prosince roku 2013 se LRA dopouští únosů, vysídlování, páchání sexuálního násilí a zabíjení, jejichž oběťmi se staly stovky osob v celé Středoafrické republice; rovněž se dopouštěla rabování a ničení civilního majetku. LRA je soustředěna ve východní části Středoafrické republiky a údajně v oblasti Kafia Kingi, což je území na pomezí Súdánu a Jižního Súdánu, o jehož definitivním statusu dosud nebylo rozhodnuto, jež je nicméně vojensky ovládáno Súdánem; LRA zde podniká nájezdy na vesnice, aby se zmocnila potravin a zásob. Její bojovníci přepadávají ze zálohy bezpečnostní síly a během jejich reakce na útoky se zmocňují jejich vybavení; bojovníci LRA se rovněž zaměřují na vesnice bez vojenské přítomnosti, které rabují. LRA též zintenzivnila útoky na diamantové a zlaté doly.

Buňky LRA často doprovázejí zajatci, kteří jsou nuceni pracovat jako nosiči, kuchaři a sexuální otroci. LRA páchá násilí na základě pohlaví, včetně znásilňování žen a mladých dívek.

V prosinci 2013 LRA unesla desítky osob v prefektuře Haute-Kotto. Od začátku roku 2014 byla LRA údajně zapojena do únosů stovek civilistů ve Středoafrické republice.

Bojovníci LRA na začátku roku 2014 několikrát napadli město Obo v prefektuře Haut-Mbomou na východě Středoafrické republiky.

Od května do července roku 2014 pokračovala LRA v útocích na Obo a jiná místa, včetně evidentně koordinovaných útoků a únosů v prefektuře Mbomou začátkem června.

LRA je minimálně od roku 2014 zapojena do nelegálního lovu a obchodování se slony za účelem zisku. LRA údajně pašuje slonovinu z národního parku Garamba na severu Demokratické republiky Kongo do Dárfúru, kde ji směňuje za zbraně a zásoby. LRA údajně dopravuje sloní kly získané pytláctvím přes Středoafrickou republiku do súdánského Dárfúru, kde je prodává. Kromě toho Joseph Kony začátkem roku 2014 údajně nařídil bojovníkům LRA, aby od těžařů ve východní části Středoafrické republiky loupili diamanty a zlato za účelem dopravy do Súdánu. K lednu roku 2015 bylo ze Súdánu údajně vyhnáno 500 příslušníků Armády božího odporu.

Na začátku roku 2015 unesli těžce vyzbrojení bojovníci LRA civilisty v Kpangbayanga v prefektuře Haut-Mbomou a zmocnili se potravin.

Útok LRA na vesnici Ndambissoua na jihovýchodě Středoafrické republiky a únos dětí měl za následek útěk většiny obyvatel vesnice. Počátkem července roku 2015 LRA zaútočila na několik vesnic na jihu prefektury Haute-Kotto; součástí útoků bylo rabování, násilí na civilistech, pálení domů a únosy.

Od ledna roku 2016 se útoky v prefekturách Mbomou, Haut-Mbomou a Haute-Kotto přičítané LRA znásobily, přičemž zasaženy jsou zejména těžební oblasti Haute-Kotto. Součástí těchto útoků je rabování, násilí na civilistech, ničení majetku a únosy. V jejich důsledku došlo k vysídlování obyvatel, včetně přibližně 700 osob, které se uchýlily do města Bria.“


30.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 139/15


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2017/907

ze dne 29. května 2017,

kterým se provádí nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 36/2012 ze dne 18. ledna 2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii a o zrušení nařízení (EU) č. 442/2011 (1) a zejména na čl. 32 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 18. ledna 2012 přijala Rada nařízení (EU) č. 36/2012.

(2)

Měly by být aktualizovány a změněny položky týkající se některých osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují omezující opatření, uvedených v příloze II nařízení (EU) č. 36/2012.

(3)

Příloha II nařízení (EU) č. 36/2012 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha II nařízení (EU) č. 36/2012 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. května 2017.

Za Radu

předseda

C. CARDONA


(1)   Úř. věst. L 16, 19.1.2012, s. 1.


PŘÍLOHA

Příloha II nařízení (EU) č. 36/2012 se mění takto:

1)

V části A („Osoby“) se položky týkající se následujících osob nahrazují těmito položkami:

 

Jméno

Identifikační údaje

Odůvodnění

Datum zařazení na seznam

„13.

Munzir (

Image 1

) (také znám jako Mundhir, Monzer) Jamil Al-Assad (

Image 2

)

datum narození: 1. března 1961;

místo narození: Kerdahá, provincie Latákie;

pasy č. 86449 a č. 842781

Podílí se na násilí vůči civilnímu obyvatelstvu v rámci milicí Šabíha.

9.5.2011

37.

Brigádní generál Rafiq (

Image 3

) (také znám jako Rafeeq) Shahadah (

Image 4

) (také znám jako Shahada, Shahade, Shahadeh, Chahada, Chahade, Chahadeh, Chahada)

místo narození: Džabla, provincie Latákie

Bývalý ředitel odboru č. 293 syrské vojenské zpravodajské služby (vnitřní záležitosti) v Damašku. Podílí se přímo na represích a násilí vůči civilnímu obyvatelstvu v Damašku. Poradce prezidenta Bašára Asáda pro strategické otázky a vojenské zpravodajství.

23.8.2011

53.

Adib (

Image 5

) Mayaleh (

Image 6

) (také znám jako André Mayard)

datum narození: 15. května 1955;

místo narození: Bassir

Bývalý ministr hospodářství a zahraničního obchodu, u moci po květnu 2011 (jmenován v červenci 2016). Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu. Adib Mayaleh byl také odpovědný za poskytování hospodářské a finanční podpory syrskému režimu v rámci své někdejší funkce guvernéra Syrské centrální banky.

15.5.2012

59.

Generál Ghassan (

Image 7

) Belal (

Image 8

)

 

Velící generál 4. rezervní divize. Poradce Máhera Asáda a koordinátor bezpečnostních operací. Odpovědný za zásahy vůči civilnímu obyvatelstvu na celém území Sýrie; má podíl na několika případech porušení zastavení nepřátelských akcí ve městě Ghúta.

14.11.2011

66.

Kifah (

Image 9

) Moulhem (

Image 10

) (také znám jako Moulhim, Mulhem, Mulhim)

 

Bývalý velitel praporu v rámci 4. divize. V červenci 2015 jmenován zástupcem vedoucího odboru vojenské zpravodajské služby. Odpovědný za zásahy vůči civilnímu obyvatelstvu ve městě Dajr az-Zaur.

14.11.2011

106.

Dr. Wael (

Image 11

) Nader (

Image 12

) Al –Halqi (

Image 13

) (také znám jako Al-Halki)

datum narození: 1964;

místo narození: provincie Dará

Bývalý předseda vlády, ve funkci do 3. července 2016, a bývalý ministr zdravotnictví. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

27.2.2012

109.

Imad (

Image 14

) Mohammad (

Image 15

) (také znám jako Mohamed, Muhammad, Mohammed) Deeb Khamis (

Image 16

) (také znám jako Imad Mohammad Dib Khamees)

datum narození: 1. srpna 1961;

místo narození: okolí Damašku

Předseda vlády a bývalý ministr pro elektrickou energii. Jako ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

23.3.2012

110.

Omar (

Image 17

) Ibrahim (

Image 18

) Ghalawanji (

Image 19

)

datum narození: 1954;

místo narození: Tartús

Bývalý místopředseda vlády pro služby, bývalý ministr pro místní správu, ve funkci do 3. července 2016. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

23.3.2012

117.

Adnan (

Image 20

) Hassan (

Image 21

) Mahmoud (

Image 22

)

datum narození: 1966;

místo narození: Tartús

Syrský velvyslanec v Íránu. Bývalý ministr informací ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

23.9.2011

157.

Ing. Bassam (

Image 23

) Hanna (

Image 24

)

 

Bývalý ministr pro vodní zdroje ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

16.10.2012

162.

Dr. Mahmoud (

Image 25

) Ibraheem (

Image 26

) (také znám jako Ibrahim) Sa'iid (

Image 27

) (také znám jako Said, Sa'eed, Saeed)

 

Bývalý ministr dopravy ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

16.10.2012

166.

Dr. Lubana (

Image 28

) (také známa jako Lubanah) Mushaweh (

Image 29

) (také známa jako Mshaweh, Mshawweh, Mushawweh)

datum narození: 1955;

místo narození: Damašek

Bývalá ministryně kultury ve funkci po květnu 2011. Jako bývalá ministryně vlády je spoluodpovědná za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

16.10.2012

168.

Omran (

Image 30

) Ahed (

Image 31

) Al Zu'bi (

Image 32

) (také znám jako Al Zoubi, Al Zo'bi, Al Zou'bi)

datum narození: 27. září 1959;

místo narození: Damašek

Bývalý ministr informací ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

16.10.2012

170.

Najm (

Image 33

) (také znám jako Nejm) Hamad (

Image 34

) Al Ahmad (

Image 35

) (také znám jako Al-Ahmed)

 

Bývalý ministr spravedlnosti ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

16.10.2012

171.

Dr. Abdul- Salam (

Image 36

Image 37

) Al Nayef (

Image 38

)

 

Bývalý ministr zdravotnictví ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

16.10.2012

173.

Dr. Nazeera (

Image 39

) (také známa jako Nazira, Nadheera, Nadhira) Farah (

Image 40

) Sarkees (

Image 41

) (také známa jako Sarkis)

 

Bývalá státní ministryně pro otázky životního prostředí ve funkci po květnu 2011. Jako bývalá ministryně vlády je spoluodpovědná za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

16.10.2012

176.

Abdullah (

Image 42

) (také znám jako Abdallah) Khaleel (

Image 43

) (také znám jako Khalil) Hussein (

Image 44

) (také znám jako Hussain)

 

Bývalý státní ministr ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

16.10.2012

177.

Jamal (

Image 45

) Sha'ban (

Image 46

) (také znám jako Shaaban) Shaheen (

Image 47

)

 

Bývalý státní ministr ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

16.10.2012

181.

Suleiman Al Abbas

 

Bývalý ministr pro ropu a nerostné zdroje ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe vůči syrskému obyvatelstvu.

24.6.2014

182.

Kamal Eddin Tu'ma

datum narození: 1959

Bývalý ministr průmyslu ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

24.6.2014

183.

Kinda al-Shammat (také známa jako Shmat)

datum narození: 1973

Bývalá ministryně sociálních věcí ve funkci po květnu 2011. Jako bývalá ministryně vlády je spoluodpovědná za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

24.6.2014

184.

Hassan Hijazi

datum narození: 1964

Bývalý ministr práce ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

24.6.2014

185.

Ismael Ismael (také znám jako Ismail Ismail nebo Isma'Il Isma'il)

datum narození: 1955

Bývalý ministr financí ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

24.6.2014

186.

Dr Khodr Orfali (také znám jako Khud, Khudr Urfali, Orphaly)

datum narození: 1956

Bývalý ministr hospodářství a zahraničního obchodu ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

24.6.2014

187.

Samir Izzat Qadi Amin

datum narození: 1966

Bývalý ministr pro vnitřní obchod a ochranu spotřebitele ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

24.6.2014

189.

Dr Malek Ali (také znám jako Malik)

datum narození: 1956

Bývalý ministr pro vysokoškolské vzdělávání ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

24.6.2014

191.

Dr Hassib Elias Shammas (také znám jako Hasib)

datum narození: 1957

Bývalý státní ministr ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

24.6.2014

1.

Houmam Jaza'iri (také znám jako Humam al-Jazaeri, Hammam al-Jazairi)

datum narození: 1977

Bývalý ministr hospodářství a zahraničního obchodu ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe vůči syrskému obyvatelstvu.

21.10.2014

2.

Mohamad Amer Mardini (také znám jako Mohammad Amer Mardini)

datum narození: 1959;

místo narození: Damašek

Bývalý ministr pro vysokoškolské vzdělávání ve funkci po květnu 2011 (jmenován 27. srpna 2014). Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

21.10.2014

3.

Mohamad Ghazi Jalali (také znám jako Mohammad Ghazi al-Jalali)

datum narození: 1969;

místo narození: Damašek

Bývalý ministr pro telekomunikace a technologie ve funkci po květnu 2011 (jmenován 27. srpna 2014). Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

21.10.2014

4.

Kamal Cheikha (také znám jako Kamal al-Sheikha)

datum narození: 1961;

místo narození: Damašek

Bývalý ministr pro vodní zdroje ve funkci po květnu 2011 (jmenován 27. srpna 2014). Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

21.10.2014

5.

Hassan Nouri (také znám jako Hassan al-Nouri)

datum narození: 9.2.1960

Bývalý ministr pro správní rozvoj ve funkci po květnu 2011 (jmenován 27. srpna 2014). Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

21.10.2014

7.

Khalaf Souleymane Abdallah (také znám jako Khalaf Sleiman al-Abdullah)

datum narození: 1960;

místo narození: Dajr az-Zaur

Bývalý ministr práce ve funkci po květnu 2011 (jmenován 27. srpna 2014). Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

21.10.2014

9.

Hassan Safiyeh (také znám jako Hassan Safiye)

datum narození: 1949;

místo narození: Latákie

Bývalý ministr pro vnitřní obchod a ochranu spotřebitele ve funkci po květnu 2011 (jmenován 27. srpna 2014). Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

21.10.2014

10.

Issam Khalil

datum narození: 1965;

místo narození: Banias

Bývalý ministr kultury ve funkci po květnu 2011 (jmenován 27. srpna 2014). Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

21.10.2014

11.

Mohammad Mouti' Mouayyad (také znám jako Mohammad Muti'a Moayyad)

datum narození: 1968;

místo narození: Ariha (Idlib)

Bývalý státní ministr ve funkci po květnu 2011 (jmenován 27. srpna 2014). Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

21.10.2014

12.

Ghazwan Kheir Bek (také znám jako Ghazqan Kheir Bek)

datum narození: 1961;

místo narození: Latákie

Bývalý ministr dopravy ve funkci po květnu 2011 (jmenován 27. srpna 2014). Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

21.10.2014

217.

Atef Naddaf

Image 48

datum narození: 1956;

místo narození: venkovská oblast v okolí Damašku

Ministr pro vysokoškolské vzdělávání.

Jmenován v červenci 2016.

14.11.2016

218.

Hussein Makhlouf (také znám jako Makhluf)

Image 49

datum narození: 1964;

místo narození: Latákie;

bývalý guvernér provincie Damašek

Ministr pro místní správu.

Jmenován v červenci 2016.

Bratranec Rámího Maklúfa.

14.11.2016

219.

Ali Al-Zafir (také znám jako al-Dafeer)

Image 50

datum narození: 1962;

místo narození: Tartús

Ministr pro komunikace a technologie.

Jmenován v červenci 2016.

14.11.2016

220.

Ali Ghanem

Image 51

datum narození: 1963;

místo narození: Damašek

Ministr pro ropu a nerostné suroviny.

Jmenován v červenci 2016.

14.11.2016

221.

Mohammed (také znám jako Mohamed, Muhammad, Mohammad) Ramez Tourjman (také znám jako Tourjuman) (

Image 52

)

datum narození: 1966;

místo narození: Damašek

Ministr informací.

Jmenován v červenci 2016.

14.11.2016

222.

Mohammed (také znám jako Mohamed, Muhammad, Mohammad) al-Ahmed (také znám jako al-Ahmad)

Image 53

datum narození: 1961;

místo narození: Latákie

Ministr kultury.

Jmenován v červenci 2016.

14.11.2016

223.

Ali Hamoud (také znám jako Hammoud)

Image 54

datum narození: 1964;

místo narození: Tartús

Ministr dopravy.

Jmenován v červenci 2016.

14.11.2016

224.

Mohammed Zuhair (také znám jako Zahir) Kharboutli

Image 55

místo narození: Damašek

Ministr pro elektrickou energii.

Jmenován v červenci 2016.

14.11.2016

225.

Maamoun (také znám jako Ma'moun) Hamdan

Image 56

datum narození: 1958;

místo narození: Damašek

Ministr financí.

Jmenován v červenci 2016.

14.11.2016

226.

Nabil al-Hasan (také znám jako al-Hassan)

Image 57

datum narození: 1963;

místo narození: Aleppo

Ministr pro vodní zdroje.

Jmenován v červenci 2016.

14.11.2016

227.

Ahmad al-Hamu (také znám jako al-Hamo)

Image 58

datum narození: 1947

Ministr průmyslu.

Jmenován v červenci 2016.

14.11.2016

228.

Abdullah al-Gharbi (také znám jako al-Qirbi)

Image 59

datum narození: 1962;

místo narození: Damašek

Ministr pro vnitřní obchod a ochranu spotřebitele.

Jmenován v červenci 2016.

14.11.2016

229.

Abdullah Abdullah (

Image 60

)

datum narození: 1956

Státní ministr.

Jmenován v červenci 2016.

14.11.2016

230.

Salwa Abdullah

Image 61

datum narození: 1953;

místo narození: Kunejtra

Státní ministryně.

Jmenována v červenci 2016.

14.11.2016

231.

Rafe'a Abu Sa'ad (také znám jako Saad)

Image 62

datum narození: 1954;

místo narození: vesnice Habran (provincie Suvajda)

Státní ministr.

Jmenován v červenci 2016.

14.11.2016

232.

Wafiqa Hosni

Image 63

datum narození: 1952;

místo narození: Damašek

Státní ministryně.

Jmenována v červenci 2016.

14.11.2016

233.

Rima Al-Qadiri (také známa jako Al-Kadiri)

Image 64

datum narození: 1963;

místo narození: Damašek

Ministryně sociálních věcí (od srpna 2015).

14.11.2016

236.

Saji' Darwish (také znám jako Saji Jamil Darwish, Sajee Darwish; Sjaa Darwis) (

Image 65

)

datum narození: 11. ledna 1957;

hodnost: generálmajor, syrské arabské vzdušné síly

Má hodnost generálmajora, je vysokým důstojníkem a velitelem 22. divize syrských arabských vzdušných sil, ve funkci po květnu 2011.

Působí v oblasti šíření chemických zbraní a je odpovědný za násilné represe vůči civilnímu obyvatelstvu: jako vysoký důstojník syrských arabských vzdušných sil a velitel 22. divize je odpovědný za použití chemických zbraní letadly operujícími z leteckých základen pod kontrolou 22. divize, včetně útoku na osadu Talmenes, který byl podle zprávy společného vyšetřovacího mechanismu proveden vrtulníky režimu se základnou na letišti v Hamá.

21.3.2017“

2)

V části A („Osoby“) se doplňují položky týkající se následujících osob:

 

Jméno

Identifikační údaje

Odůvodnění

Datum zařazení na seznam

„239.

Hisham Mohammad Mamdouh al-Sha'ar

datum narození: 1958;

místo narození: Damašek (Sýrie)

Ministr spravedlnosti. Jmenován v březnu 2017.

30.5.2017

240.

Mohammad Samer Abdelrahman al-Khalil

 

Ministr hospodářství a zahraničního obchodu. Jmenován v březnu 2017.

30.5.2017

241.

Salam Mohammad al-Saffaf

datum narození: 1979

Ministr pro správní rozvoj. Jmenován v březnu 2017.

30.5.2017“

3)

V části B („Subjekty“) se položky týkající se následujících subjektů nahrazují těmito položkami:

 

Název

Identifikační údaje

Odůvodnění

Datum zařazení na seznam

„36.

Ebla Petroleum Company (také známa jako Ebco)

Head Office Mazzeh Villat Ghabia Dar Es Saada 16,

P.O. Box 9120,

Damašek, Sýrie;

Tel. +963 116691100

Společný podnik se společností GPC. Poskytuje režimu finanční podporu.

23.1.2012“


30.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 139/23


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/908

ze dne 11. května 2017,

kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Picodon (CHOP))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 prověřila Komise žádost Francie o schválení změny specifikace chráněného označení původu „Picodon“ zapsaného podle nařízení Komise (ES) č. 1107/96 (2) ve znění nařízení Komise (ES) č. 1143/2009 (3).

(2)

Dopisem ze dne 11. března 2016 francouzské orgány Komisi sdělily, že na základě čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) č. 1151/2012 bylo dvěma hospodářským subjektům se sídlem na území Francie, které splňovaly podmínky uvedeného článku, poskytnuto do 31. prosince 2016 přechodné období v souladu s vyhláškou ze dne 17. února 2016 o chráněném označení původu „Picodon“ zveřejněnou dne 26. února 2016 v Úředním věstníku Francouzské republiky. V průběhu vnitrostátního námitkového řízení oba hospodářské subjekty podaly námitku v souvislosti s povinností používat pro výrobu sýru „Picodon“ syrové mléko s tím, že nemohly okamžitě začít uvedené ustanovení dodržovat a že potřebují určitou lhůtu pro úpravu výrobního zařízení. Tyto hospodářské subjekty, jež „Picodon“ v souladu s právními předpisy nepřetržitě uváděly na trh po dobu alespoň pěti let před podáním žádosti, splňují podmínky čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) č. 1151/2012. Na základě uvedených skutečností jim tedy bylo do 31. prosince 2016 poskytnuto přechodné období. Jedná se o tyto subjekty: Fromagerie du Vivarais, Les Pélissons, 07570 Désaignes; Eurial, rue Henri Barbusse, 26400 Crest.

(3)

Jelikož daná změna není menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie (4).

(4)

Jelikož Komisi nebylo předloženo žádné prohlášení o námitce podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být změna specifikace schválena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna specifikace zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu „Picodon“ (CHOP) se schvaluje.

Článek 2

Název požívá ochrany podle článku 1 během přechodného období poskytnutého Francií na základě vyhlášky ze dne 17. února 2016 o chráněném označení původu „Picodon“ zveřejněné dne 26. února 2016 v Úředním věstníku Francouzské republiky podle čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) č. 1151/2012 hospodářským subjektům splňujícím podmínky uvedeného článku.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. května 2017.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Phil HOGAN

člen Komise


(1)   Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 1107/96 ze dne 12. června 1996 o zápisu zeměpisných označení a označení původu podle postupu stanoveného v článku 17 nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 (Úř. věst. L 148, 21.6.1996, s. 1).

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 1143/2009 ze dne 26. listopadu 2009, kterým se schvalují změny, které nejsou menšího rozsahu, ve specifikaci názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení [Picodon de l'Ardèche ou Picodon de la Drôme (CHOP)] (Úř. věst. L 312, 27.11.2009, s. 14).

(4)   Úř. věst. C 25, 25.1.2017, s. 5.


30.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 139/25


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/909

ze dne 11. května 2017,

kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Huile d'olive de Corse / Huile d'olive de Corse – Oliu di Corsica (CHOP))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 přezkoumala Komise žádost Francie o schválení změn specifikace chráněného označení původu „Huile d'olive de Corse“ / „Huile d'olive de Corse – Oliu di Corsica“ zapsaného podle nařízení Komise (ES) č. 148/2007 (2).

(2)

Dopisem ze dne 18. února 2016 francouzské orgány Komisi sdělily, že na základě čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) č. 1151/2012 bylo dvanácti hospodářským subjektům se sídlem na území Francie, které splňovaly podmínky uvedeného článku, poskytnuto do 31. prosince 2025 přechodné období v souladu s vyhláškou ze dne 26. ledna 2016 o chráněném označení původu „Huile d'olive de Corse“ / „Huile d'olive de Corse – Oliu di Corsica“ zveřejněnou dne 5. února 2016 v Úředním věstníku Francouzské republiky. V průběhu vnitrostátního námitkového řízení tyto hospodářské subjekty, jež „Huile d'olive de Corse“ / „Huile d'olive de Corse – Oliu di Corsica“ v souladu s právními předpisy nepřetržitě uváděly na trh po dobu alespoň pěti let před podáním žádosti, podaly námitku v souvislosti se zrušením harmonogramu zpětného zavedení olivových odrůd s tím, že potřebují znát lhůtu, aby patřičně přizpůsobily složení olivových hájů. Jedná se o tyto subjekty: EARL de Marquiliani, 20270 Aghione; Arthur Antolini, 11, lotissement Orabona, 20220 Monticello; Dominique Arrighi, 20290 Lucciana; Dominique Bichon, Le Regino, 20226 Speloncato; EARL Casa Rossa, Pianiccia, 20270 Tallone; William Delamare, Domaine de Valle, 20213 Querciolo; Roselyne Hubert, Pietra Macchja, 20279 Ville di Paraso; EARL Domaine de Torraccia, 20137 Lecci; Josette Lucciardi, Domaine de Pianiccione, 20270 Antisanti; Alfred Matt, plaine de Vallecalle, 20217 Saint-Florent; Jean-Luc Mozziconacci, Albaretto, 20240 Ghisonaccia a Jean-Louis Tommasini, 20225 Avapessa.

(3)

Jelikož daná změna není menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie (3).

(4)

Jelikož Komisi nebylo předloženo žádné prohlášení o námitce podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být změna specifikace schválena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna specifikace zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu „Huile d'olive de Corse“ / „Huile d'olive de Corse – Oliu di Corsica“ (CHOP) se schvaluje.

Článek 2

Název požívá ochrany podle článku 1 během přechodného období uděleného Francií na základě čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) č. 1151/2012 hospodářským subjektům, které splňují podmínky uvedeného článku.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. května 2017.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Phil HOGAN

člen Komise


(1)   Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 148/2007 ze dne 15. února 2007, kterým se zapisují některé názvy do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Geraardsbergse mattentaart (CHZO) – Pataca de Galicia nebo Patata de Galicia (CHZO) – Poniente de Granada (CHOP) – Gata-Hurdes (CHOP) – Patatas de Prades nebo Patates de Prades (CHZO) – Mantequilla de Soria (CHOP) – Huile d'olive de Nîmes (CHOP) – Huile d'olive de Corse nebo Huile d'olive de Corse-Oliu di Corsica (CHOP) – Clémentine de Corse (CHZO) – Agneau de Sisteron (CHZO) – Connemara Hill Lamb nebo Uain Sléibhe Chonamara (CHZO) – Sardegna (CHOP) – Carota dell'Altopiano del Fucino (CHZO) – Stelvio nebo Stilfser (CHOP) – Limone Femminello del Gargano (CHZO) – Azeitonas de Conserva de Elvas e Campo Maior (CHOP) – Chouriça de Carne de Barroso – Montalegre (CHZO) – Chouriço de Abóbora de Barroso – Montalegre (CHZO) – Sangueira de Barroso – Montalegre (CHZO) – Batata de Trás-os-Montes (CHZO) – Salpicão de Barroso – Montalegre (CHZO) – Alheira de Barroso – Montalegre (CHZO) – Cordeiro de Barroso, Anho de Barroso nebo Borrego de leite de Barroso (CHZO) – Azeite do Alentejo Interior (CHOP) – Paio de Beja (CHZO) – Linguíça do Baixo Alentejo nebo Chouriço de carne do Baixo Alentejo (CHZO) – Ekstra deviško oljčno olje Slovenske Istre (CHOP)) (Úř. věst. L 46, 16.2.2007, s. 14).

(3)   Úř. věst. C 9, 12.1.2017, s. 42.


30.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 139/27


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/910

ze dne 11. května 2017,

kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Cornish Sardines (CHZO))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 Komise přezkoumala žádost Spojeného království o schválení změny specifikace chráněného zeměpisného označení „Cornish Sardines“ zapsaného do rejstříku podle nařízení Komise (ES) č. 1182/2009 (2).

(2)

Jelikož daná změna není menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie (3).

(3)

Jelikož Komisi nebylo předloženo žádné prohlášení o námitce podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být změna specifikace schválena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna specifikace zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu „Cornish Sardines“ (CHZO) se schvaluje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. května 2017.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Phil HOGAN

člen Komise


(1)   Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 1182/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Cornish Sardines (CHZO)) (Úř. věst. L 317, 3.12.2009, s. 32).

(3)   Úř. věst. C 19, 20.1.2017, s. 6.


30.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 139/28


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/911

ze dne 24. května 2017,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 183 písm. b) uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2014 ze dne 16. dubna 2014 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů a zrušení nařízení Rady (ES) č. 1216/2009 a (ES) č. 614/2009 (2), a zejména na čl. 5 odst. 6 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 (3) stanovilo prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určilo reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin.

(2)

Z pravidelné kontroly údajů, na jejichž základě se stanoví reprezentativní ceny produktů v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, vyplývá nutnost změnit reprezentativní ceny pro dovoz některých produktů s přihlédnutím k cenovým rozdílům podle původu.

(3)

Nařízení (ES) č. 1484/95 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat uvedené opatření co nejdříve poté, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (ES) č. 1484/95 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. května 2017.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel

Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)   Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)   Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 1.

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 ze dne 28. června 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určují reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, a kterým se zrušuje nařízení č. 163/67/EHS (Úř. věst. L 145, 29.6.1995, s. 47).


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA I

Kód KN

Popis zboží

Reprezentativní cena

(EUR/100 kg)

Jistota uvedená v článku 3

(EUR/100 kg)

Původ (1)

0207 12 10

Kuřata 70 % – oškubaná, vykuchaná, bez hlavy a běháků, avšak s krkem, srdcem, játry a svalnatým žaludkem, zmrazená

126,2

0

AR

0207 12 90

Kuřata 65 % – oškubaná, vykuchaná, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a svalnatého žaludku nebo jinak předkládaná, zmrazená

120,8

0

AR

151,5

0

BR

0207 14 10

Dělené maso, vykostěné, z kohoutů a slepic druhu Gallus domesticus, zmrazené

256,5

13

AR

196,6

32

BR

297,0

1

CL

211,7

27

TH

0207 27 10

Dělené maso, vykostěné, z krůt, zmrazené

342,0

0

BR

319,5

0

CL

0408 91 80

Vejce bez skořápky, sušená

350,0

0

AR

1602 32 11

Tepelně neupravené přípravky z kohoutů nebo slepic druhu Gallus domesticus

214,8

22

BR


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


30.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 139/30


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/912

ze dne 29. května 2017

o povolení přípravku Lactobacillus plantarum DSM 29024 jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku Lactobacillus plantarum DSM 29024. Uvedená žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Žádost se týká povolení přípravku Lactobacillus plantarum DSM 29024 jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat se zařazením do kategorie doplňkových látek „technologické doplňkové látky“.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) ve svém stanovisku ze dne 6. prosince 2016 (2) dospěl k závěru, že za navržených podmínek užití nemá přípravek Lactobacillus plantarum DSM 29024 nepříznivý účinek na zdraví zvířat, lidské zdraví ani na životní prostředí. Úřad rovněž dospěl k závěru, že dotčený přípravek má potenciál zlepšit výrobu siláže z materiálu, který lze silážovat snadno nebo s mírnými obtížemi, a to tím, že zachová živiny. Úřad nepovažuje zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodách analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení přípravku Lactobacillus plantarum DSM 29024 prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přípravek uvedený v příloze, náležející do kategorie doplňkových látek „technologické doplňkové látky“ a funkční skupiny „doplňkové látky k silážování“, se povoluje jako doplňková látka ve výživě zvířat podle podmínek stanovených v uvedené příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. května 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)   Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.

(2)   EFSA Journal 2017; 15(1):4675.


PŘÍLOHA

Identifikační číslo doplňkové látky

Doplňková látka

Složení, chemický vzorec, popis, analytická metoda

Druh nebo kategorie zvířat

Maximální stáří

Minimální obsah

Maximální obsah

Jiná ustanovení

Konec platnosti povolení

CFU doplňkové látky/kg čerstvého materiálu

Technologické doplňkové látky: doplňkové látky k silážování

1k20753

Lactobacillus plantarum

DSM 29024

Složení doplňkové látky

Přípravek Lactobacillus plantarum

DSM 29024 s obsahem nejméně 8 × 1010 CFU/g doplňkové látky.

Charakteristika účinné látky

Vitální buňky Lactobacillus plantarum DSM 29024.

Analytická metoda  (1)

Stanovení počtu mikroorganismů v doplňkové látce: kultivační metoda na MRS agaru (Man, Rogosa, Sharpe agar) (EN 15787).

Identifikace doplňkové látky: gelová elektroforéza s pulzním polem (PFGE).

Všechny druhy zvířat

1.

V návodu pro použití doplňkové látky a premixů musí být uvedeny podmínky skladování a stabilita při tepelném ošetření.

2.

Minimální obsah doplňkové látky, pokud není použita v kombinaci s jinými mikroorganismy jako doplňkovými látkami k silážování: 5 × 107 CFU/kg čerstvého materiálu, který lze silážovat snadno nebo s mírnými obtížemi (2).

3.

Pro uživatele doplňkové látky a premixů musí provozovatelé krmivářských podniků stanovit provozní postupy a organizační opatření, která budou řešit případná rizika vyplývající z jejich použití. Pokud rizika nelze těmito postupy a opatřeními vyloučit nebo snížit na minimum, musí se doplňková látka a premixy používat s vhodnými osobními ochrannými prostředky, včetně ochrany dýchacích cest.

19. června 2027


(1)  Podrobné informace o analytických metodách lze získat na internetové stránce referenční laboratoře: https://ec.europa.eu/jrc/en/eurl/feed-additives/evaluation-reports

(2)  Krmiva, která lze snadno silážovat: > 3 % rozpustných uhlohydrátů v čerstvém materiálu. Krmiva, která lze silážovat s mírnými obtížemi: 1,5–3,0 % rozpustných uhlohydrátů v čerstvém materiálu. Nařízení Komise (ES) č. 429/2008 ze dne 25. dubna 2008 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003, pokud jde o vypracování a podávání žádostí a vyhodnocování a povolování doplňkových látek (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 1).


30.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 139/33


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/913

ze dne 29. května 2017

o povolení přípravku esterázy fumonisinu z Komagataella pastoris (DSM 26643) jako doplňkové látky pro všechny druhy ptactva

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku esterázy fumonisinu z Komagataella pastoris (DSM 26643). Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Žádost se týká povolení nového použití přípravku esterázy fumonisinu z Komagataella pastoris (DSM 26643) jako doplňkové látky pro všechny druhy ptactva, se zařazením do kategorie doplňkových látek „technologické doplňkové látky“.

(4)

Uvedený přípravek již byl povolen jako doplňková látka pro prasata na deset let prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1115/2014 (2).

(5)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 18. října 2016 (3) k závěru, že přípravek esterázy fumonisinu z Komagataella pastoris (DSM 26643) nemá za navržených podmínek použití nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví ani na životní prostředí. Dospěl rovněž k závěru, že přípravek má schopnost odbourávat fumonisiny v kontaminovaném krmivu pro kuřata na výkrm, krůty na výkrm a nosnice. Tento závěr lze extrapolovat na všechny druhy ptactva. Úřad nepovažuje zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(6)

Posouzení přípravku esterázy fumonisinu z Komagataella pastoris (DSM 26643) prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přípravek uvedený v příloze, náležející do kategorie doplňkových látek „technologické doplňkové látky“ a funkční skupiny „látky ke snižování kontaminace krmiva mykotoxiny“, se povoluje jako doplňková látka ve výživě zvířat podle podmínek stanovených v uvedené příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. května 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)   Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1115/2014 ze dne 21. října 2014 o povolení přípravku esterázy fumonisinu z Komagataella pastoris (DSM 26643) jako doplňkové látky pro prasata (Úř. věst. L 302, 22.10.2014, s. 51).

(3)   EFSA Journal 2016; 14(11):4617.


PŘÍLOHA

Identifikační číslo doplňkové látky

Jméno držitele povolení

Doplňková látka

Složení, chemický vzorec, popis, analytická metoda

Druh nebo kategorie zvířat

Maximální stáří

Minimální obsah

Maximální obsah

Jiná ustanovení

Konec platnosti povolení

Jednotky aktivity/kg kompletního krmiva o obsahu vlhkosti 12 %

Technologické doplňkové látky: látky ke snižování kontaminace krmiva mykotoxiny: fumonisiny

1m03

Esteráza fumonisinu

EC 3.1.1.87

Složení doplňkové látky

Přípravek esterázy fumonisinu z Komagataella pastoris (DSM 26643) s obsahem nejméně 3 000 U (1)/g.

Charakteristika účinné látky

Přípravek esterázy fumonisinu z Komagataella pastoris (DSM 26643).

Analytická metoda  (2)

Pro stanovení aktivity esterázy fumonisinu: Metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní detekcí.

Metoda (HPLC-MS/MS) založená na kvantifikaci kyseliny 1,2,3-propan trikarboxylové, uvolněné enzymem z fumonisinu B1 při pH 8,0 a teplotě 30 °C.

Všechny druhy ptactva

15 U

1.

V návodu pro použití doplňkové látky a premixech musí být uvedeny podmínky skladování a stabilita při tepelném ošetření.

2.

Doporučená maximální dávka: 300 U/kg kompletního krmiva.

3.

Používání doplňkové látky je povoleno v krmivech, která jsou v souladu s právními předpisy Evropské unie o nežádoucích látkách v krmivech (3).

4.

Pro uživatele doplňkové látky a premixů musí provozovatelé krmivářských podniků stanovit provozní postupy a organizační opatření, která budou řešit případná rizika vyplývající z jejich použití. Pokud uvedená rizika nelze těmito postupy a opatřeními vyloučit nebo snížit na minimum, musí se doplňková látka a premixy používat s osobními ochrannými prostředky, včetně ochrany dýchacích cest.

19. června 2027


(1)  1 U je jednotka enzymatické aktivity, která uvolní 1 μmol kyseliny 1,2,3-propan trikarboxylové za minutu ze 100 μΜ fumonisinu B1 v 20 mM tlumivém roztoku Tris-Cl o pH 8,0 s 0,1 mg/ml bovinního albuminového séra při 30 °C.

(2)  Podrobné informace o analytických metodách lze získat na internetové stránce referenční laboratoře pro doplňkové látky: https://ec.europa.eu/jrc/en/eurl/feed-additives/evaluation-reports

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech (Úř. věst. L 140, 30.5.2002, s. 10).


30.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 139/36


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/914

ze dne 29. května 2017

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. května 2017.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel

Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)   Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)   Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

MA

115,8

TR

67,0

ZZ

91,4

0707 00 05

TR

84,9

ZZ

84,9

0709 93 10

TR

129,3

ZZ

129,3

0805 10 22 , 0805 10 24 , 0805 10 28

EG

67,6

MA

55,3

TR

48,9

ZA

99,2

ZZ

67,8

0805 50 10

AR

116,2

TR

123,7

ZA

150,8

ZZ

130,2

0808 10 80

AR

100,8

BR

113,7

CL

128,0

CN

145,5

NZ

152,5

US

110,3

ZA

105,8

ZZ

122,4

0809 29 00

TR

367,5

ZZ

367,5


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


ROZHODNUTÍ

30.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 139/38


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2017/915

ze dne 29. května 2017

o informačních činnostech Unie na podporu provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 31 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Smlouvu o obchodu se zbraněmi (dále jen „smlouva ATT“) přijalo Valné shromáždění OSN dne 2. dubna 2013. Smlouva ATT byla následně dne 3. června 2013 otevřena k podpisu a dne 24. prosince 2014 vstoupila v platnost. Smluvními stranami smlouvy ATT jsou všechny členské státy.

(2)

Cílem smlouvy ATT je vytvořit co nejpřísnější společné mezinárodní normy pro regulaci legálního obchodu s konvenčními zbraněmi, předcházet nedovolenému obchodu s konvenčními zbraněmi a vymýtit jej a zamezit přesunu těchto zbraní do sítí nedovoleného obchodu. K hlavním úkolům patří účinné provádění smlouvy státy, které jsou jejími smluvními stranami, a zajištění její univerzální platnosti s ohledem na skutečnost, že regulace mezinárodního obchodu se zbraněmi již ze své podstaty představuje celosvětové úsilí. Ve snaze přispět k řešení těchto úkolů přijala Rada dne 16. prosince 2013 rozhodnutí Rady 2013/768/SZBP (1), čímž škálu unijní pomoci v oblasti kontroly vývozu rozšířila o činnosti týkající se konkrétně smlouvy ATT.

(3)

Činnosti prováděné na základě rozhodnutí 2013/768/SZBP byly zaměřeny na šestnáct přijímacích zemí a týkaly se celé řady oblastí relevantních z hlediska zavedení a rozvoje vnitrostátních systémů kontroly převodů zbraní v souladu s požadavky smlouvy ATT. S několika zeměmi, na které dosud činnosti Unie v oblasti poskytování pomoci související s kontrolou vývozu nebyly zaměřeny, byla zahájena slibná spolupráce, což odráží globální charakter smlouvy ATT. Na spolupráci s touto podskupinou zemí by se tudíž mělo navázat s cílem zajistit další pokrok a podpořit dotčené přijímací země v jejich vlastní regionální informační činnosti.

(4)

Kromě pokračování v činnostech s přijímacími zeměmi podle rozhodnutí 2013/768/SZBP by se měl uplatňovat přístup založený na poptávce, kdy by činnosti související s poskytováním pomoci mohly být aktivovány na žádost zemí, které určí své potřeby v souvislosti s prováděním smlouvy ATT. Ukázalo se, že tento přístup spočívající v poskytování pomoci Unie zemím, které podáním žádosti o tuto pomoc daly najevo angažovaný a odpovědný postoj ke smlouvě ATT, je spravedlivý a úspěšný. Toto rozhodnutí proto zachovává určitý počet činností, které budou dostupné na základě žádosti.

(5)

Pomoc Unie poskytovaná podle rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/2309 (2) je zaměřena na některé blízké země z východního a jižního sousedství Unie. Unie dále dlouhodobě poskytuje pomoc týkající se kontroly vývozu v oblasti zboží dvojího užití v rámci nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru (IcSP), který podporuje vytváření právních rámců a institucionálních kapacit pro zavedení a prosazování účinných kontrol vývozu zboží dvojího užití. Prostřednictvím nástroje IcSP a společné akce Rady 2006/419/SZBP (3), společné akce Rady 2008/368/SZBP (4) a rozhodnutí Rady 2013/391/SZBP (5) podporuje Unie také provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1540 (2004), kterou se stanoví účinné kontroly převodů zboží souvisejícího se zbraněmi hromadného ničení.

Kontroly zavedené za účelem provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1540 (2004) a v rámci programů Unie pro poskytování pomoci při kontrole vývozu zboží dvojího užití přispívají jako takové k celkové schopnosti účinně provádět smlouvu ATT, jelikož právní předpisy, správní postupy a subjekty odpovědné za kontrolu vývozu zboží dvojího užití se v mnoha případech shodují s těmi, jimiž je spravována kontrola vývozu konvenčních zbraní. Proto je velmi důležité zajistit důkladnou koordinaci činností prováděných v rámci kontrol vývozu zboží dvojího užití a činností podporujících provádění smlouvy ATT.

(6)

S ohledem na celkově vysoký počet činností stanovených v tomto rozhodnutí je opodstatněné, aby byly využity dva provádějící subjekty, což umožní účinné sdílení pracovní zátěže. Rada a Komise pověřily prováděním předchozích projektů týkajících se s kontroly vývozu německý Spolkový úřad pro hospodářství a kontrolu vývozu (dále jen „BAFA“). BAFA tak získal rozsáhlé poznatky a odborné znalosti. Za projekty EU P2P související se zbožím dvojího užití, které jsou financovány v rámci nástroje IcSP, odpovídá agentura Expertise France. Její úloha při provádění tohoto rozhodnutí Rady napomůže k zajištění náležité koordinace s projekty v oblasti dvojího užití,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Unie za účelem podpory účinného provádění a univerzální platnosti smlouvy ATT provádí činnosti sledující tyto cíle:

a)

podporovat některé státy s cílem posílit jejich systémy kontroly převodů zbraní za účelem účinného provádění smlouvy ATT;

b)

zvyšovat na celostátní a regionální úrovni povědomí příslušných státních a regionálních orgánů a zúčastněných subjektů z řad občanské společnosti o smlouvě ATT a jejich odpovědnost za ni.

2.   K dosažení cílů uvedených v odstavci 1 uskuteční Unie tyto projekty:

a)

poskytování pomoci přijímajícím zemím při případném vypracovávání, aktualizaci a provádění příslušných legislativních a správních opatření zaměřených na zavedení a vytvoření účinného systému kontroly převodů zbraní v souladu s požadavky smlouvy ATT;

b)

zlepšování odborných znalostí a kapacit úředníků přijímajících zemí vydávajících licence a úředníků donucovacích orgánů, zejména na základě sdílení osvědčených postupů, odborné přípravy a přístupu ke zdrojům důležitých informací, s cílem zajistit náležité provádění a prosazování kontrol převodů zbraní;

c)

prosazování transparentnosti mezinárodního obchodu se zbraněmi na základě požadavků na transparentnost podle smlouvy ATT;

d)

prosazování trvalého dodržování smlouvy ATT přijímajícími zeměmi a jejich sousedními zeměmi zapojováním příslušných celostátních a regionálních zúčastněných stran, jako jsou vnitrostátní parlamenty, příslušné regionální organizace a zástupci občanské společnosti, jež mají dlouhodobý zájem na sledování účinného provádění smlouvy ATT.

Činnosti vykonávané v rámci projektů uvedené v tomto odstavci jsou podrobně popsány v příloze.

Článek 2

1.   Za provádění tohoto rozhodnutí odpovídá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“).

2.   Technické provádění činností vykonávaných v rámci projektů uvedených v čl. 1 odst. 2 zajistí úřad „BAFA“ a agentura Expertise France.

3.   BAFA a Expertise France plní své úkoly na odpovědnost vysokého představitele. Za tímto účelem uzavře vysoký představitel s úřadem BAFA a agenturou Expertise France nezbytná ujednání.

Článek 3

1.   Finanční referenční částka na provádění činností v rámci projektů uvedených v čl. 1 odst. 2 činí 7 178 924,36 EUR. Celkový odhadovaný rozpočet celého projektu činí 8 368 151,36 EUR. Část odhadovaného rozpočtu nezahrnutá v referenční částce se poskytuje na základě spolufinancování ze strany vlády Spolkové republiky Německo a agentury Expertise France.

2.   Výdaje financované referenční částkou stanovenou v odstavci 1 jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly, kterými se řídí rozpočet Unie.

3.   Na řádnou správu výdajů uvedených v odstavci 1 dohlíží Komise. Za tímto účelem uzavře Komise s úřadem BAFA a agenturou Expertise France nezbytné finanční dohody. Tyto finanční dohody musí obsahovat ustanovení o tom, že BAFA a Expertise France zajistí zviditelnění příspěvku Unie úměrné jeho výši.

4.   Komise usiluje o uzavření finančních dohod uvedených v odstavci 3 co nejdříve po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. Informuje Radu o veškerých obtížích v tomto procesu a o dni uzavření uvedených finančních dohod.

Článek 4

1.   Vysoký představitel podává Radě zprávy o provádění tohoto rozhodnutí na základě pravidelných zpráv vypracovávaných provádějícími subjekty. Rada na základě těchto zpráv provádí hodnocení.

2.   Komise informuje o finančních aspektech provádění činností v rámci projektů uvedených v čl. 1 odst. 2.

Článek 5

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Pozbývá platnosti 36 měsíců ode dne uzavření finančních dohod uvedených v čl. 3 odst. 3, nebo šest měsíců od přijetí, nebudou-li v této lhůtě nezbytné finanční dohody uzavřeny.

V Bruselu dne 29. května 2017.

Za Radu

předseda

C. CARDONA


(1)  Rozhodnutí Rady 2013/768/SZBP ze dne 16. prosince 2013 o činnostech Unie v rámci Evropské bezpečnostní strategie na podporu provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi (Úř. věst. L 341, 18.12.2013, s. 56).

(2)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/2309 ze dne 10. prosince 2015 o prosazování účinných kontrol vývozu zbraní (Úř. věst. L 326, 11.12.2015, s. 56).

(3)  Společná akce Rady 2006/419/SZBP ze dne 12. června 2006 na podporu provedení rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 1540 (2004) a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení ( Úř. věst. L 165, 17.6.2006, S. 30).

(4)  Společná akce Rady 2008/368/SZBP ze dne 14. května 2008 na podporu provedení rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 1540 (2004) a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 127, 15.5.2008, s. 78).

(5)  Rozhodnutí Rady 2013/391/SZBP ze dne 22. července 2013 na podporu praktického provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1540 (2004) o nešíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů (Úř. věst. L 198, 23.7.2013, s. 40).


PŘÍLOHA

1.   Souvislosti a odůvodnění podpory Unie

Toto rozhodnutí vychází z předchozích rozhodnutí Rady na podporu procesu OSN vedoucího k uzavření Smlouvy o obchodu se zbraněmi a k prosazování jejího účinného provádění a její univerzální platnosti (dále jen „smlouva ATT“) (1). Smlouva ATT byla přijata dne 2. dubna 2013 Valným shromážděním OSN a dne 24. prosince 2014 vstoupila v platnost.

Deklarovaným cílem smlouvy ATT je „vytvořit co nejpřísnější společné mezinárodní normy pro regulaci nebo zlepšení regulace mezinárodního obchodu s konvenčními zbraněmi, předcházet nedovolenému obchodu s konvenčními zbraněmi a vymýtit jej a zamezit přesunu těchto zbraní do sítí nedovoleného obchodu“. Deklarovaným účelem je „přispět k míru, bezpečnosti a stabilitě v mezinárodním a regionálním měřítku; zmírnit lidské utrpení a prosazovat spolupráci, transparentnost a odpovědnou činnost států, které jsou smluvními stranami smlouvy, v rámci mezinárodního obchodu s konvenčními zbraněmi, a vytvářet tak vzájemnou důvěru mezi těmito státy“. Cíl a účel smlouvy ATT se tedy shodují s celkovým úsilím Unie v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, jak je zakotveno v článku 21 Smlouvy o Evropské unii.

Hlavním úkolem po přijetí smlouvy ATT v roce 2013 je nyní účinné provádění této smlouvy a zajištění její univerzální platnosti.

Pro řešení tohoto úkolu má zásadní význam poskytování pomoci a informací v oblasti kontroly vývozu, a tyto činnosti jsou proto ústředními prvky tohoto rozhodnutí. Pokud jde o pomoc v oblasti kontroly vývozu, je toto rozhodnutí zaměřeno na konkrétní partnerské země a současně ponechává otevřenou možnost pro případnou pomoc novým zemím, které o ni požádají.

Co se týče devíti konkrétních partnerských zemí (Senegal, Burkina Faso, Ghana, Filipíny, Gruzie, Peru, Jamajka, Kolumbie a Kostarika), stanoví toto rozhodnutí další rozvoj spolupráce zahájené v rámci první fáze činností na podporu provádění smlouvy, financovaných na základě rozhodnutí 2013/768/SZBP.

Pokud jde o možnosti nabízené žádajícím přijímajícím zemím, je toto rozhodnutí založeno na stejných osvědčených činnostech realizovaných podle rozhodnutí 2013/768/SZBP:

cílené programy pomoci, v jejichž rámci bude za účelem splnění požadavků smlouvy ATT přijímajícím zemím poskytována rozsáhlá pomoc uzpůsobená jejich potřebám. Pomoc se bude vyvíjet podle plánu pomoci dohodnutého s přijímajícími zeměmi, v němž budou určeny priority činnosti, zajištěna odpovědnost na místní úrovni a případně potvrzen závazek smlouvu ATT ratifikovat;

ad hoc činnosti související s poskytováním pomoci, které budou zaměřeny na přijímající země s omezenými a konkrétněji vymezenými potřebami. Tyto ad hoc činnosti související s poskytováním pomoci umožní Unii pružně reagovat na žádosti o pomoc.

Vzhledem k úkolu zajistit univerzální platnost smlouvy ATT zahrnuje toto rozhodnutí dále regionální informační složku zaměřenou na těchto devět konkrétních partnerských zemí za účasti nejvýznamnějších regionálních organizací. Dalším nástrojem na podporu univerzální platnosti je informační činnost v rámci výročních konferencí států, které jsou smluvními stranami smlouvy ATT.

Toto rozhodnutí proto s cílem přispět k plnění úkolu, kterým je účinné provádění a zajištění univerzální platnosti, stanoví ucelený soubor činností souvisejících s poskytováním pomoci a informací. Vychází z výsledků a poznatků získaných v průběhu předchozí fáze financované na základě rozhodnutí 2013/768/SZBP a svědčí o pokračující a angažované podpoře smlouvy ATT ze strany Unie a jejích členských států.

2.   Obecné cíle

Hlavním cílem tohoto rozhodnutí je podporovat některé státy s cílem posílit jejich systémy kontroly převodů zbraní v zájmu účinného provádění smlouvy ATT a prosazovat univerzální platnost této smlouvy. Činnost Unie konkrétně zajistí:

a)

posílení kapacit a odborných znalostí přijímajících zemí, pokud jde o kontroly převodů zbraní;

b)

posílení informovanosti a odpovědnosti příslušných zúčastněných stran, jako jsou příslušné regionální organizace, vnitrostátní parlamenty a zástupci občanské společnosti, kteří mají zájem na dlouhodobém účinném provádění smlouvy ATT;

c)

informační činnosti v dalších zemích za účelem podpory univerzální platnosti smlouvy ATT a jejího účinného provádění.

3.   Popis projektů

3.1.   Posílení skupiny odborníků zřízené rozhodnutím 2013/768/SZBP

3.1.1.   Cíl projektu

Skupina odborníků zřízená rozhodnutím 2013/768/SZBP představuje řádně vymezený, způsobilý a spolehlivý zdroj, který umožňuje náležitě podporovat činnosti poskytování pomoci. S ohledem na získané zkušenosti je nyní nezbytné tuto skupinu rozšířit, pokud jde o počet odborníků a jejich specializaci i o typ používaných odborníků, například včetně nevládních odborníků, podporovat jejich dlouhodobější zapojení v přijímajících zemích a v rámci skupiny zavést prvek „školení školitelů“.

3.1.2.   Popis projektu

Provádějící subjekty budou pracovat na rozšíření skupiny odborníků, přičemž zajistí co nejširší zeměpisné zastoupení a škálu odborných znalostí. Měly by zejména podporovat účast odborníků ze zemí, které v nedávné době úspěšně vytvořily vnitrostátní systémy kontroly převodů zbraní, včetně systémů vytvořených v souvislosti se získanou mezinárodní pomocí. Provádějící subjekty podávají o skupině, jejím složení a schopnosti zvládnout pracovní zátěž související s činnostmi stanovenými tímto rozhodnutím pravidelné zprávy Pracovní skupině pro vývoz konvenčních zbraní (COARM). V případě potřeby může tato pracovní skupina rozhodnout o nápravných opatřeních.

Celková odborná způsobilost skupiny odborníků by měla zahrnovat celou oblast působnosti vnitrostátního systému kontroly převodů zbraní, zejména právní otázky, vydávání licencí, cla, vymáhání, šíření informací, trestní stíhání a sankce, podávání zpráv a transparentnost.

3.1.2.1.   Odborníci

Provádějící subjekty zajistí spravedlivý a transparentní nábor odborníků a v případě odborníků unie budou plně využívat unijní seznam odborníků zaměřených na informační činnost, který je rozesílán a který Pracovní skupina pro vývoz konvenčních zbraní aktualizuje.

3.1.2.2.   Zasedání odborníků

Po dobu platnosti tohoto rozhodnutí svolají provádějící subjekty čtyři dvoudenní zasedání odborníků (každý ze subjektů dvě zasedání). Cílem těchto zasedání bude zejména:

dosáhnout mezi odborníky společného chápání úkolů a reakcí v souvislosti s podporou při provádění smlouvy ATT;

vypracovat případné společné materiály, které budou využívány v rámci pomoci poskytované odborníky (jako jsou příručky a pokyny), tak aby poradenství poskytované odborníky bylo konzistentní;

vyhodnocovat složku „školení školitelů“ (viz bod 3.1.2.3) a v případě potřeby rozhodovat o změnách.

Dvě zasedání, včetně prvního zahajovacího, by se měla konat v Bruselu. Další dvě zasedání se uskuteční tam, kde sídlí provádějící subjekt. Na každé zasedání bude pozváno až 40 odborníků vybraných s ohledem na zeměpisnou vyváženost a na potřeby složky „školení školitelů“ (viz bod 3.1.2.3).

3.1.2.3.   Složka „školení školitelů“

Tato složka má podpořit zaškolení určitého počtu odborníků z přijímajících zemí, aby tak v pozdější fázi mohli účinně školit své vlastní kolegy. Při zahájení činností souvisejících s poskytováním pomoci v přijímajících zemích podle tohoto rozhodnutí budou provádějící subjekty o složce „školení školitelů“ v rámci možností informovat a určí budoucí školitele. Tito pracovníci budou následně začleněni do skupiny odborníků, a v důsledku toho budou zváni na zasedání odborníků podle bodu 3.1.2.2.

„Školení školitelů“ se bude konat třetí den bezprostředně po zasedání odborníků. Zúčastní se ho budoucí školitelé a odpovídající počet odborníků ze skupiny, která školení provádí.

V době mezi výročními zasedáními odborníků a konáním „školení školitelů“ jako dalšího prvku budou školící odborníci a budoucí školitelé vybízeni ke vzájemným kontaktům, přičemž ve vhodných případech by mohla být naplánována další školení v přijímajících zemích v návaznosti na plánované činnosti související s poskytováním pomoci (např. půldenní cílený pracovní seminář podle 3.2.3.1).

Na každé školení bude zapsáno až 15 budoucích školitelů.

Za „školení školitelů“ navazující na zasedání odborníků bude odpovídat provádějící subjekt, který zasedání organizuje.

3.2.   Další pomoc dlouhodobým partnerským zemím

3.2.1.   Dlouhodobé partnerské země

Senegal, Burkina Faso, Ghana, Filipíny, Gruzie, Peru, Jamajka, Kolumbie, Kostarika.

Tyto dlouhodobé partnerské země budou rozděleny mezi provádějící subjekty takto:

BAFA: Ghana, Gruzie, Peru, Jamajka, Kolumbie, Kostarika;

Expertise France: Senegal, Burkina Faso, Filipíny.

3.2.2.   Cíl projektu

Rozhodnutí 2013/768/SZBP umožnilo Unii zahájit s devíti partnerskými zeměmi uvedenými v bodě 3.2.1 spolupráci na základě prvotního plánu. V souvislosti s plným či částečným splněním tohoto plánu však současně vyšly najevo další výzvy, kterými je třeba se zabývat s cílem pokročit na cestě k důslednějšímu provádění smlouvy ATT. Bude proto předložen celkový počet činností, které jsou k dispozici, a tyto činnosti budou přiděleny podle potřeb a zájmů přijímajících zemí a jejich schopnosti pomoc využít.

3.2.3.   Popis projektu

3.2.3.1.   Pracovní semináře v zemích

V návaznosti na činnosti, které již byly provedeny v rámci rozhodnutí 2013/768/SZBP, jakož i na dosažené výsledky bude pro devět dlouhodobých partnerských zemí uspořádáno celkem 45 dvoudenních pracovních seminářů, které se budou konat v přijímajících zemích.

3.2.3.2.   Studijní návštěvy v členských státech

Doplňkově k činnostem probíhajícím v přijímajících zemích bude vládním úředníkům, úředníkům vydávajícím licence a úředníkům donucovacích orgánů z dlouhodobých partnerských zemí nabídnuto až devět třídenních studijních návštěv u příslušných orgánů členských států. Organizaci studijní návštěvy zajistí provádějící subjekt, do jehož působnosti dlouhodobá partnerská země využívající tuto studijní návštěvu spadá (viz bod 3.2.1).

Vzhledem k vysokému potenciálu studijních návštěv, pokud jde o účely zaškolení, měly by se tyto návštěvy v zásadě týkat budoucích školitelů z přijímajících zemí, tj. úředníků přijímajících zemí účastnících se „školení školitelů“ podle bodu 3.1.2.3.

3.3.   Regionální informační činnosti

3.3.1.   Cíl projektu

Určených devět přijímajících zemí může plnit prospěšnou úlohu v rámci regionálních informačních činností tím, že budou dále spolupracovat s blízkými sousedními zeměmi v otázkách převodu zbraní a provádění smlouvy ATT. Tím by mohla být dlouhodobě podpořena spolupráce mezi zeměmi jihu.

Toto rozhodnutí jim proto poskytuje možnost, aby společně nebo samostatně pořádaly podle svých kapacit až pro tři sousední země subregionální pracovní semináře.

3.3.2.   Popis projektu

Pro účely regionálních informačních činností bude naplánováno až dvanáct dvoudenních pracovních seminářů. Nebude-li s hostitelskými zeměmi dohodnuto jinak, budou se tyto semináře konat takto:

Senegal, Burkina Faso, Ghana: až tři semináře až pro tři země Hospodářského společenství států západní Afriky (ECOWAS), případně ve spolupráci s Komisí ECOWAS, střídavě v každé ze tří dotyčných hostitelských zemích, pokud se tyto země nedohodnou jinak;

Peru, Kostarika a Kolumbie: až tři semináře pro až tři země v rámci Regionálního střediska OSN pro mír, odzbrojení a rozvoj v Latinské Americe a Karibiku (UNLIREC), případně ve spolupráci s UNLIREC, střídavě v každé ze tří dotyčných hostitelských zemích, pokud se tyto země nedohodnou jinak;

Filipíny, Gruzie, Jamajka: každá z těchto zemí až dva semináře až pro tři země, s nimiž sousedí. V Gruzii a na Filipínách se nachází regionální sekretariát středisek excelence pro oblast chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů (CBRN), který může usnadnit součinnost s projekty souvisejícími s kontrolou vývozu, jakož i určení zemí, které budou pozvány, a kontakty s nimi.

Bude pozváno až deset úředníků z každé pozvané sousední země.

Expertise France zajistí semináře určené pro Senegal, Burkinu Faso, Ghanu a Filipíny, a BAFA zajistí semináře určené pro Peru, Kostariku, Kolumbii, Gruzii a Jamajku.

3.4.   Programy pomoci založené na plánu pomoci

3.4.1.   Cíl projektu

Účelem cílených programů pomoci a jejich souvisejících plánů je posílit kapacity přijímajících zemí, aby mohly komplexně a trvale plnit požadavky smlouvy ATT. Plán pomoci zajistí předvídatelnost pomoci plánované pro novou přijímající zemi a bude mapovat zlepšení, která lze očekávat v kapacitách dané země v oblasti kontroly převodů. Přijímajícími zeměmi budou země, které o pomoc požádají po přijetí tohoto rozhodnutí.

3.4.2.   Popis projektu

Vnitrostátní programy pomoci budou zavedeny pro až devět přijímajících zemí.

Cílené programy pomoci by se měly vypracovávat v těchto fázích:

a)

žádost o pomoc za účelem provádění smlouvy ATT. Tato žádost by měla být co nejlépe odůvodněna a měla by určovat, na které konkrétní oblasti má být pomoc zaměřena. Žádající země by měla rovněž uvést případnou pomoc přijatou v minulosti nebo přijímanou v současnosti od jiných poskytovatelů pomoci (viz rovněž bod 6 níže) a informovat o své vnitrostátní prováděcí strategii pro smlouvu ATT;

b)

podle míry odůvodněnosti žádosti a kritérií uvedených v bodě 4 vysoký představitel ve spolupráci s Pracovní skupinou Rady pro vývoz konvenčních zbraní a provádějícím subjektem rozhodne o způsobilosti žádající země;

c)

pokud je žádost o pomoc přijata kladně, provádějící subjekt zorganizuje odbornou hodnotící návštěvu. Tato návštěva by měla vycházet z úzkých kontaktů mezi provádějícím subjektem a třetí zemí usilující o získání pomoci a mělo by se na ní podílet několik nejvhodnějších odborníků vybraných ze skupiny odborníků.

Odbornou hodnotící návštěvu lze tam, kde je to možné, připravit na základě dotazníků a sběru existujících informací; je prvním posouzením potřeb a priorit země žádající o poskytnutí pomoci. Umožní zejména ve spolupráci se zemí žádající o poskytnutí pomoci upřesnit, co je k účinnému provedení smlouvy ATT nezbytné, a porovnat tyto požadavky se stávajícími prostředky dané země. První odborná hodnotící návštěva zajistí setkání všech příslušných vnitrostátních agentur a zúčastněných stran a určí motivované a spolehlivé místní partnery;

d)

provádějící subjekt na základě výsledků odborné hodnotící návštěvy vypracuje návrh plánu pomoci. Při navrhování tohoto plánu provádějící subjekt zohlední jakoukoli pomoc v souvislosti se smlouvou ATT, která je případně poskytována prostřednictvím dobrovolného svěřenského fondu v rámci smlouvy ATT, Svěřenského fondu OSN na podporu spolupráce v oblasti regulace zbraní nebo jinými organizacemi (viz rovněž bod 6 níže). Pokud země usilující o získání pomoci již vypracovala pro smlouvu ATT vnitrostátní prováděcí strategii, provádějící subjekt rovněž zajistí, aby plán pomoci byl s touto vnitrostátní prováděcí strategií v souladu;

e)

návrh plánu pomoci bude předložen přijímající zemi za účelem jeho potvrzení příslušným orgánem. Tento plán bude přizpůsoben dané přijímající zemi a budou v něm určeny priority pro poskytnutí pomoci;

f)

plán bude proveden za účasti příslušných odborníků vybraných ze skupiny odborníků a případně se zapojením jiných zúčastněných stran. Provádějící subjekt bude mít možnost delegovat ve vhodných případech organizaci nebo realizaci procesu hodnocení a vypracování plánu pomoci na externího odborníka či externí odborníky. Provádějící subjekt bude nad tímto postupem vykonávat dohled.

Škála nástrojů pomoci bude zejména zahrnovat právní přezkum, semináře odborné přípravy a pracovní semináře a bude podporovat využívání internetových nástrojů a informačních zdrojů, jako jsou internetový informační portál EU P2P a newsletter EU P2P. Tyto nástroje pomoci vybere provádějící subjekt podle přesných potřeb a priorit určených na základě odborné hodnotící návštěvy a v souladu s dohodnutým plánem.

3.4.3.   Geografické členění plánů pomoci

S ohledem na činnosti, které již byly provedeny v rámci rozhodnutí Rady 2013/768/SZBP, a na potřebné navazující kroky bude devět plánů pomoci prováděno takto (v závorce je uveden odpovědný provádějící subjekt):

severní, střední a západní Afrika: 5 (Expertise France),

jižní a východní Afrika: 1 (BAFA),

jihovýchodní Asie: 2 (BAFA),

země Blízkého východu a Perského zálivu a Střední Asie: 1 (Expertise France).

V souladu s praxí OSN bude ve smlouvách uzavřených s provádějícími subjekty dále konkrétně uvedeno, s kterými třetími zeměmi z výše uvedených zeměpisných regionů budou provádějící subjekty pracovat.

3.5.   Ad hoc pracovní semináře pomoci

3.5.1.   Cíl projektu

Cílem ad hoc pracovních seminářů pomoci je posílit kapacity pro kontrolu převodů zbraní přijímajících zemí tak, aby cíleně a náležitě plnily požadavky smlouvy ATT. Tyto ad hoc činnosti související s poskytováním pomoci umožní Unii pružně reagovat na žádosti o poskytnutí pomoci, přičemž určí konkrétní potřeby důležité pro provádění smlouvy ATT. Budou moci být zaměřeny buď individuálně na jednu přijímající zemi nebo na několik přijímajících zemí s obdobnými potřebami.

3.5.2.   Popis projektu

Jako odpověď na cílené žádosti o pomoc a vyjádření zájmu o rozvinutí jedné nebo více konkrétních oblastí systému kontroly převodů zbraní bude poskytnuto až čtrnáct dvoudenních pracovních seminářů.

Tyto semináře budou poskytovat uzpůsobenou pomoc a budou zaměřeny na konkrétní otázku nebo otázky vznesené žádající zemí nebo žádajícími zeměmi. Uskuteční se v přijímajících zemích a odborná stránka bude zajištěna odborníky vybranými ze skupiny odborníků.

O způsobu, jak reagovat na žádosti o pomoc, rozhodne vysoký představitel na základě konzultace s Pracovní skupinou pro vývoz konvenčních zbraní. Při posuzování vychází vysoký představitel zejména z kritérií stanovených v bodě 4, z přesnosti žádosti a způsobu, jakým určuje dotyčnou otázku nebo otázky, a přihlédne k zeměpisné vyváženosti.

3.5.3.   Geografické členění ad hoc pracovních seminářů pomoci

Uvedených 14 ad hoc pracovních seminářů pomoci bude provedeno takto (v závorce je uveden odpovědný provádějící subjekt):

Latinská Amerika: 3 (BAFA) a 1 (Expertise France),

Afrika: 3 (Expertise France),

Střední a jihovýchodní Asie: 2 (BAFA) a 1 (Expertise France),

východní Evropa a Kavkaz: 2 (BAFA),

země Perského zálivu a Blízký východ: 2 (Expertise France).

V souladu s praxí OSN bude ve smlouvách uzavřených s provádějícími subjekty dále konkrétně uvedeno, s kterými třetími zeměmi z výše uvedených zeměpisných regionů budou provádějící subjekty pracovat.

3.6.   Závěrečná konference zemí, které jsou přijemci pomoci pro provádění smlouvy ATT

3.6.1.   Cíl projektu

Cílem konference je zvýšit informovanost a odpovědnost příslušných zúčastněných stran, jako jsou příslušné regionální organizace, vnitrostátní parlamenty a zástupci občanské společnosti, kteří mají zájem na dlouhodobém účinném provádění smlouvy ATT.

3.6.2.   Popis projektu

Tento projekt bude mít podobu dvoudenní konference, která bude uspořádána ke konci provádění tohoto rozhodnutí a popřípadě bezprostředně po zasedání Pracovní skupiny pro vývoz konvenčních zbraní. Za realizaci projektu bude odpovídat BAFA. Této konference se zúčastní příslušní zástupci devíti zemí, které jsou dlouhodobými příjemci pomoci (3.2.1) a zemí přijímajících pomoc v rámci činností uvedených v bodech 3.4 a 3.5.

Konference usnadní výměnu zkušeností přijímajících stran, přinese informace o jejich postojích týkajících se smlouvy ATT a o stavu ratifikace a provádění této smlouvy a umožní sdílení důležitých informací se zástupci vnitrostátních parlamentů, regionálních organizací a občanské společnosti.

Mezi účastníky této konference by tedy měli být:

diplomatický personál a personál působící v oblasti vojenství a obrany z přijímajících zemí, zejména orgány odpovědné za vnitrostátní politiky související se smlouvou ATT;

technický personál a pracovníci donucovacích orgánů z přijímajících zemí, zejména úředníci orgánů vydávajících licence, celních orgánů a donucovacích orgánů;

zástupci státních, regionálních a mezinárodních organizací zapojených do poskytování pomoci, jakož i zástupci zemí majících zájem na poskytování či přijímání pomoci v oblasti strategické kontroly obchodu;

zástupci příslušných nevládních organizací, odborných skupin, vnitrostátních parlamentů a průmyslu.

Očekává se, že konference se zúčastní až 80 osob. O místě konání a konečném seznamu pozvaných zemí a organizací rozhodne vysoký představitel po konzultaci s Pracovní skupinou Rady pro vývoz konvenčních zbraní na základě návrhu provádějícího subjektu.

3.7.   Doprovodné akce v rámci konferencí států, které jsou smluvními stranami smlouvy ATT

3.7.1.   Cíl projektu

Výroční konference států, které jsou smluvními stranami smlouvy ATT, nabízejí jedinečnou příležitost, jak oslovit příslušné úředníky a zúčastněné strany zabývající se problematikou smlouvy ATT. Doprovodné akce financované ze strany Unie zejména umožní, aby se zvýšilo povědomí o činnostech Unie podporujících provádění a rovněž informovanost zemí, které by následně mohly požádat o pomoc, a podpoří vhodné postupy zejména ze strany přijímajících zemí.

3.7.2.   Popis projektu

Po dobu trvání programu se uskuteční tři doprovodné akce, tj. jedna v rámci každé výroční konference států, které jsou smluvními stranami smlouvy ATT. Za jejich organizaci bude odpovídat Expertise France. Finanční prostředky Unie lze použít zejména na cestovní výdaje až tří odborníků/úředníků z přijímajících zemí.

4.   Příjemci projektů podle bodů 3.4 a 3.5

Příjemci projektů podle bodů 3.4 a 3.5 mohou být státy žádající o poskytnutí pomoci za účelem provádění smlouvy ATT a budou vybrány na základě, mimo jiné, těchto kritérií:

míra odhodlání v politické a právní oblasti dodržovat smlouvu ATT a stav provádění mezinárodních nástrojů souvisejících s kontrolou obchodu se zbraněmi a převodů zbraní, které se na danou zemi vztahují;

pravděpodobnost úspěšného výsledku činností souvisejících s poskytováním pomoci;

posouzení jakékoli případné pomoci, která již byla přijata nebo je plánována v oblasti kontroly převodů zbraní a zboží dvojího užití;

význam dané země z hlediska světového obchodu se zbraněmi;

význam dané země z hlediska bezpečnostních zájmů Unie;

způsobilost pro oficiální rozvojovou pomoc.

5.   Provádějící subjekty

S ohledem na pracovní zátěž související s činnostmi podle tohoto rozhodnutí je vhodné využít dva způsobilé provádějící subjekty: úřad BAFA a agenturu Expertise France. Budou případně spolupracovat s partnery – agenturami členských států odpovědnými za kontrolu vývozu, příslušnými regionálními a mezinárodními organizacemi, odbornými skupinami, výzkumnými ústavy a nevládními organizacemi – nebo na tyto partnery delegovat určité úkoly.

Rada a Komise pověřily úřad BAFA provedením řady předchozích projektů souvisejících s kontrolou vývozu. BAFA tak získal rozsáhlé poznatky a odborné znalosti. Expertise France odpovídá za projekty EU P2P související se zbožím dvojího užití, které jsou financovány v rámci nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru (IcSP). Jeho úloha při provádění tohoto rozhodnutí Rady napomůže k zajištění náležité koordinace s projekty v oblasti dvojího užití. Z celkového hlediska disponují tedy oba provádějící subjekty prokazatelnými zkušenostmi, kvalifikacemi a nezbytnými odbornými znalostmi ohledně celé řady příslušných činností Unie týkajících se kontroly vývozu, a to jak v oblasti zboží dvojího užití, tak v oblasti zbraní.

6.   Koordinace s dalšími důležitými činnostmi souvisejícími s poskytováním pomoci

Provádějící subjekty by měly rovněž věnovat co největší pozornost činnostem souvisejícím se smlouvou ATT prováděným v rámci programu OSN k prevenci, potírání a vymýcení nedovoleného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech a jeho systému na podporu provádění, v rámci rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1540 (2004), dobrovolného svěřenského fondu v rámci smlouvy ATT a Svěřenského fondu OSN na podporu spolupráce v oblasti regulace zbraní, jakož i dvoustranným činnostem souvisejícím s poskytováním pomoci. Provádějící subjekty by měly podle potřeby s dalšími poskytovateli pomoci spolupracovat s cílem zajistit, aby nedocházelo ke zdvojování úsilí a aby bylo dosaženo maximální soudržnosti a doplňkovosti.

Cílem projektu je rovněž zvyšování informovanosti přijímajících zemí o nástrojích Unie, které mohou podpořit spolupráci v oblasti kontroly vývozu mezi zeměmi jihu. V tomto ohledu by v rámci činností souvisejících s poskytováním pomoci měly být poskytovány informace o dostupných nástrojích, jako jsou iniciativa středisek excelence EU pro oblast chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů (CBRN) a další programy EU P2P, a tyto nástroje by měly být podporovány.

7.   Zviditelnění Unie a dostupnost materiálů týkajících se pomoci

Materiál vzniklý v rámci projektu zajistí zviditelnění Unie, zejména na základě loga a grafické podoby Příručky pro komunikaci a zviditelnění v rámci vnější činnosti Evropské unie, včetně loga „programu EU P2P pro kontrolu vývozu“. Do akcí pořádaných ve třetích zemích by měly být zapojeny delegace Unie s cílem zlepšit návaznou činnost a zviditelnění v politické oblasti.

Pro účely činností podle tohoto rozhodnutí týkajících se poskytování pomoci v souvislosti se smlouvou ATT bude propagován internetový portál EU P2P (https://export-control.jrc.ec.europa.eu). Provádějící subjekty by proto měly do příslušných činností souvisejících s poskytováním pomoci, jež provádějí, zahrnout informování prostřednictvím internetového portálu a vybízet k vyhledávání a využívání technických prostředků tohoto portálu. Propagací portálu by měly zajistit zviditelnění Unie. Činnosti by dále měly být propagovány prostřednictvím newsletteru EU P2P.

8.   Posouzení dopadů

Dopad činností podle tohoto rozhodnutí by měl být posouzen z technického hlediska po jejich dokončení. Posouzení dopadu provede vysoký představitel ve spolupráci s Pracovní skupinou Rady pro vývoz konvenčních zbraní a případně s delegacemi Unie v přijímajících zemích jakož i s dalšími příslušnými zúčastněnými stranami na základě informací a zpráv poskytnutých provádějícími subjekty.

V případě zemí, které byly příjemci programu cílené pomoci, by při posuzování dopadu měla být věnována zvláštní pozornost počtu přijímajících zemí, které ratifikovaly smlouvu ATT, a rozvoji jejich kapacit pro kontrolu převodů zbraní. Toto posouzení kapacit přijímajících zemí, pokud jde o kontrolu převodů zbraní, by mělo zejména zahrnovat přípravu a vydávání příslušných vnitrostátních předpisů, plnění povinností stanovených ve smlouvě ATT ohledně podávání zpráv a posílení příslušných subjektů odpovědných za kontrolu převodů zbraní.

9.   Podávání zpráv

Provádějící subjekty budou vypracovávat pravidelné zprávy, včetně zpráv po dokončení každé z daných činností. Zprávy by měly být vysokému představiteli předloženy nejpozději šest týdnů po dokončení příslušných činností.


(1)  Viz rozhodnutí 2009/1012/SZBP; rozhodnutí 2010/336/SZBP; rozhodnutí 2012/711/SZBP; rozhodnutí 2013/43/SZBP a rozhodnutí 2013/768/SZBP.


30.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 139/49


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2017/916

ze dne 29. května 2017,

kterým se provádí rozhodnutí 2013/798/SZBP o omezujících opatřeních vůči Středoafrické republice

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 31 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/798/SZBP ze dne 23. prosince 2013 o omezujících opatřeních vůči Středoafrické republice (1), a zejména na článek 2c uvedeného rozhodnutí,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 23. prosince 2013 přijala Rada rozhodnutí 2013/798/SZBP.

(2)

Dne 12. ledna 2017 aktualizoval výbor Rady bezpečnosti OSN zřízený podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2127 (2013) informace týkající se deseti osob a dvou subjektů, na něž se vztahují omezující opatření.

(3)

Příloha rozhodnutí 2013/798/SZBP by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha rozhodnutí 2013/798/SZBP se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 29. května 2017.

Za Radu

předseda

C. CARDONA


(1)   Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 51.


PŘÍLOHA

Položky týkající se níže uvedených osob a subjektů se nahrazují těmito položkami:

„A.   Osoby

1.   François Yangouvonda BOZIZÉ (také znám jako: a) Bozize Yangouvonda)

Datum narození: 14. října 1946

Místo narození: Mouila, Gabon

Státní příslušnost: Středoafrická republika

Adresa: Uganda

Označení ze strany OSN: 9. května 2014

Další informace: Matka se jmenuje Martine Kofiová. Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU: https://www.interpol.int/en/notice/search/un/5802796

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Bozizé byl zařazen na seznam 9. května 2014 na základě bodu 36 rezoluce 2134 (2014) jako osoba „zapojená do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu pro tyto činnosti“.

Další informace:

Ve spojení se svými stoupenci podněcoval Bozizé k útoku, k němuž došlo 5. prosince 2013 v Bangui. Od té doby se nadále pokouší vést destabilizační operace s cílem udržet napětí v hlavním městě Středoafrické republiky. Před útěkem ze Středoafrické republiky 24. března 2013 Bozizé údajně založil skupinu milicí Antibalaka. V jednom komuniké Bozizé své milice nabádal, aby pokračovaly v krutých činech namířených vůči stávajícímu režimu a islamistům. Bozizé údajně poskytoval finanční a materiální podporu příslušníkům milicí, kteří usilují o destabilizaci probíhající transformace a o návrat Bozizého k moci. Většina členů milicí Antibalaka pochází z řad středoafrických ozbrojených sil, které se po státním převratu rozptýlily po venkovských oblastech a které Bozizé následně reorganizoval. Bozizé a jeho stoupenci ovládají více než polovinu jednotek skupiny Antibalaka.

Síly věrné Bozizému byly vyzbrojeny útočnými puškami, minomety a raketomety a ve stále vyšší míře jsou zapojeny do odvetných útoků proti muslimskému obyvatelstvu Středoafrické republiky. Po útoku sil Antibalaka v Bangui 5. prosince 2013, při němž zahynulo více než 700 osob, se situace ve Středoafrické republice rychle zhoršila.

2.   Nourredine ADAM (také znám jako: a) Nureldine Adam; b) Nourreldine Adam; c) Nourreddine Adam; d) Mahamat Nouradine Adam)

Funkce: a) generální ředitel „Zvláštního výboru pro ochranu demokratických výsledků; b) ministr pro bezpečnost; c) generál“

Datum narození: a) 1970 b) 1969 c) 1971 d) 1. ledna 1970

Místo narození: Ndele, Středoafrická republika

Státní příslušnost: Středoafrická republika Cestovní pas č.: D00001184

Adresa: Birao, Středoafrická republika

Označení ze strany OSN: 9. května 2014

Další informace: Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU: https://www.interpol.int/en/notice/search/un/5802798

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Nourredine byl zařazen na seznam 9. května 2014 na základě bodu 36 rezoluce 2134 (2014) jako osoba „zapojená do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu pro tyto činnosti“.

Další informace:

Nourredine je jedním z původních čelných představitelů hnutí Séléka. Byl identifikován jako generál i nejvyšší představitel jedné z ozbrojených povstaleckých skupin v rámci hnutí Séléka, ústřední PJCC – skupiny, která je oficiálně známa pod názvem „Úmluva vlastenců pro spravedlnost a mír“ a je rovněž známa pod akronymem CPJP. Jakožto bývalý vedoucí představitel „fundamentalistické“ odštěpené skupiny Úmluvy vlastenců pro spravedlnost a mír (CPJP/F) byl během útoků, k nimž došlo při předchozím povstání ve Středoafrické republice v období od začátku prosince 2012 do března 2013, vojenským koordinátorem skupiny ex-Séléka. Bez Nourredinovy pomoci a úzkých vztahů s čadskými zvláštními silami by hnutí Séléka pravděpodobně nebylo schopno uchvátit moc bývalému prezidentovi Středoafrické republiky Françoisi Bozizému.

Od 20. ledna 2014, kdy byla Catherine Samba-Panzaová jmenována prozatímní prezidentkou, byl jedním z hlavních strůjců taktického stažení skupiny ex-Séléka v Sibutu, jehož cílem bylo uskutečnit Nourredineův plán vytvořit ze severu země baštu muslimů. Své síly zjevně nabádal k tomu, aby nedbaly rozkazů prozatímní vlády a vojenských velitelů mezinárodní podpůrné mise pod africkým vedením (MISCA). Nourredine aktivně řídí skupinu ex-Séléka – bývalé příslušníky Séléky, které prezident Djotodia v září 2013 údajně rozpustil, řídí operace namířené proti křesťanským čtvrtím a nadále poskytuje značnou podporu a pokyny skupině ex-Séléka působící ve Středoafrické republice.

Nourredine byl 9. května 2014 na seznam zařazen rovněž na základě bodu 37 písm. b) rezoluce 2134 (2014) jako osoba „zapojená do plánování nebo řízení či páchání činů porušujících mezinárodní právo v oblasti lidských práv či mezinárodní humanitární právo.“

Poté, co skupina Séléka převzala 24. března 2013 kontrolu nad Bangui, byl Nourredine Adam jmenován ministrem pro bezpečnost a poté generálním ředitelem „Zvláštního výboru pro ochranu demokratických výsledků“ (Comité extraordinaire de défense des acquis démocratiques — CEDAD, již neexistující zpravodajské služby Středoafrické republiky). Nourredine Adam využíval CEDAD jako svoji osobní politickou policii, která provedla řadu svévolných zatýkání, mučení a mimosoudních poprav. Nourredine byl rovněž jedním z klíčových aktérů, kteří stáli za krvavou operací v Boy Rabe. V srpnu 2013 zaútočily síly Séléka na Boy Rabe, čtvrť v hlavním městě Středoafrické republiky považovanou za baštu stoupenců Françoise Bozizého a jeho etnické skupiny. Pod záminkou, že hledají ukryté zbraně, jednotky Séléky údajně zabily velký počet civilistů a následně se pustily do rabování. Když se tyto útoky rozšířily i do dalších čtvrtí, tisíce tamních obyvatel zaplavily mezinárodní letiště, jež bylo vzhledem k přítomnosti francouzských jednotek považováno za bezpečné místo, a obsadily jeho přistávací plochu.

Nourredine byl 9. května 2014 na seznam zařazen rovněž na základě bodu 37 písm. d) rezoluce 2134 (2014) jako osoba „poskytující podporu ozbrojeným skupinám nebo zločineckým sítím prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů.“

Začátkem roku 2013 sehrál Nourredine Adam důležitou roli v rámci sítí financujících skupinu ex-Séléka. Podnikl cesty do Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů, aby pro povstalce z uvedené skupiny získal finanční prostředky. Působil rovněž jako zprostředkovatel pro čadskou síť nelegálních obchodníků s diamanty, která působila mezi Středoafrickou republikou a Čadem.

4.   Alfred YEKATOM (také znám jako: a) Alfred Yekatom Saragba, b) Alfred Ekatom, c) Alfred Saragba, d) plukovník Rombhot, e) plukovník Rambo, f) plukovník Rambot, g) plukovník Rombot, h) plukovník Romboh)

Funkce: vrchní velitel středoafrických ozbrojených sil (FACA)

Datum narození: 23. června 1976

Místo narození: Středoafrická republika

Státní příslušnost: Středoafrická republika

Adresa: a) Mbaiki, prefektura Lobaye, Středoafrická republika (tel.: +236 72 15 47 07 / +236 75 09 43 41, b) Bimbo, prefektura Ombella-Mpoko, Středoafrická republika (dřívější adresa)

Označení ze strany OSN: 20. srpna 2015

Další informace: Řídil velkou skupinu ozbrojených milic a velel jí. Jméno otce (adoptivního otce) je Ekatom Saragba (psáno též: Yekatom Saragba). Bratr Yvese Saragby, velitele milic Antibalaka ve městě Batalimo v prefektuře Lobaye, a bývalého vojáka FACA. Fyzický popis: barva očí: černá; barva vlasů: lesklá; pleť: černá; výška: 170 cm; váha: 100 kg. K dispozici fotografie k zařazení do zvláštního sdělení Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU. Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU: https://www.interpol.int/en/notice/search/un/5891143

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Alfred Yekatom byl zařazen na seznam dne 20. srpna 2015 podle bodu 11 rezoluce 2196 (2015) jako osoba „zapojená do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu těmto činnostem, včetně činností, jež ohrožují nebo porušují prozatímní dohody, nebo ohrožují proces politické transformace, včetně přechodu ke svobodným a spravedlivým demokratickým volbám, nebo tomuto procesu brání, či podněcují násilí“.

Další informace:

Alfred Yekatom, také znám jako plukovník Rombhot, je velitel militantní frakce křesťanských milic Antibalaka, známé jako „Antibalaka z jihu“. Byl nositelem hodnosti vrchního velitele středoafrických ozbrojených sil (FACA – Forces Armées Centrafricaines).

Yekatom se zapojil do činností ohrožujících mír, stabilitu a bezpečnost Středoafrické republiky a poskytl podporu těmto činnostem, včetně činností, jež ohrožují prozatímní dohody a jež ohrožují proces politické transformace. Yekatom řídil velkou skupinu ozbrojených milic a velel jí a působil v sousedství PK 9 v Bangui a ve městech Bimbo (prefektura Ombella-Mpoko), Cekia, Pissa a Mbaïki (hlavní město prefektury Lobaye) a zřídil si velitelství v lesním hospodářství v Batalimu.

Yekatom přímo řídil více než desítku kontrolních stanovišť obsazených průměrně deseti ozbrojenými milicionáři ve vojenských uniformách, kteří přepravovali zbraně včetně vojenských útočných pušek z hlavního mostu mezi městy Bimbo a Bangui do Mbaïki (prefektura Lobaye) a z Pissy do Batalima (poblíž hranic s Konžskou republikou) a vybírali neoprávněné daně z osobních vozidel a motocyklů, osobních dodávkových a nákladních automobilů přepravujících lesní zdroje do Kamerunu a Čadu, ale také z lodí plavících se po řece Ubangi. Yekatom byl osobně spatřen při výběru části těchto neoprávněných daní. Yekatom a jeho milice rovněž údajně zabíjeli civilisty.

5.   Habib SOUSSOU (také znám jako: Soussou Abib)

Funkce: a) koordinátor milic Antibalaka pro prefekturu Lobaye, b) velitel středoafrických ozbrojených sil (FACA)

Datum narození: 13. března 1980

Místo narození: Boda, Středoafrická republika

Státní příslušnost: Středoafrická republika

Adresa: Boda, Středoafrická republika (tel.: +236 72198628)

Označení ze strany OSN: 20. srpna 2015

Další informace: 11. dubna 2014 jmenován velitelem oblasti (COMZONE) Boda a 28. června 2014 velitelem celé prefektury Lobaye. Pod jeho velením nadále docházelo k cílenému zabíjení, střetům a útokům na humanitární organizace a humanitární pracovníky. Fyzický popis: barva očí: hnědá; barva vlasů: černá; výška: 160 cm; váha: 60 kg. K dispozici fotografie k zařazení do zvláštního sdělení Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU. Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU: https://www.interpol.int/en/notice/search/un/5891199

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Habib Soussou byl zařazen na seznam dne 20. srpna 2015 podle bodů 11 a 12 písm. b) a e) rezoluce 2196 (2015) jako osoba „zapojená do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu těmto činnostem, včetně činností, jež ohrožují nebo porušují prozatímní dohody, nebo ohrožují proces politické transformace, včetně přechodu ke svobodným a spravedlivým demokratickým volbám, nebo tomuto procesu brání, či podněcují násilí“; „zapojená ve Středoafrické republice do plánování, řízení či páchání činů, které porušují mezinárodní právo v oblasti lidských práv nebo případně mezinárodní humanitární právo, nebo které představují zneužívání či porušování lidských práv, včetně činů zahrnujících sexuální násilí, cílených útoků na civilní obyvatelstvo, etnicky či nábožensky zaměřených útoků, útoků na školy a nemocnice, únosů a nuceného vysídlení“ a „brání dodávkám humanitární pomoci do Středoafrické republiky nebo přístupu k humanitární pomoci či její distribuci v této zemi“.

Další informace:

Habib Soussou byl jmenován oblastním velitelem milic Antibalaka (COMZONE) pro oblast Boda dne 11. dubna 2014 a tvrdil, že byl proto odpovědný za bezpečnostní situaci v této oblasti. Dne 28. června 2014 generální koordinátor milic Antibalaka Patrice Edouard Ngaïssona jmenoval Habiba Soussou provinčním koordinátorem pro město Boda od 11. dubna 2014 a od 28. června 2014 pro celé území prefektury Lobaye. Každý týden docházelo k cílenému zabíjení, střetům a útokům milic anti-balaka v Bodě proti humanitárním organizacím a humanitárním pracovníkům v oblastech, v nichž byl Soussou velitelem nebo koordinátorem milic Antibalaka. Soussousovy ozbrojené síly a milice Antibalaka se v těchto oblastech zaměřovaly na civilní obyvatelstvo a vyhrožovaly mu.

6.   Oumar YOUNOUS ABDOULAY (také znám jako: a) Oumar Younous; b) Omar Younous; c) Oumar Sodiam; d) Oumar Younous M'Betibangui)

Funkce: bývalý generál skupiny Séléka

Datum narození: 2. dubna 1970

Státní příslušnost: Súdán, diplomatický pas Středoafrické republiky číslo D00000898, vydaný dne 11. dubna 2013 (platný do 10. dubna 2018)

Adresa: a) Bria, Středoafrická republika (tel.: +236 75507560); b) Birao, Středoafrická republika; c) Tullus, jižní Dárfúr, Súdán (dřívější adresa)

Označení ze strany OSN: 20. srpna 2015

Další informace: Je pašerákem diamantů a tříhvězdičkovým generálem skupiny Séléka a blízkým důvěrníkem bývalého prozatímního prezidenta Středoafrické republiky Michela Djotodii. Fyzický popis: barva vlasů: černá; výška: 180 cm; je příslušníkem etnické skupiny Fulani. K dispozici fotografie k zařazení do zvláštního sdělení Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU. Údajně zemřel dne 11. října 2015 Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU: https://www.interpol.int/en/notice/search/un/5903116

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Oumar Younous byl zařazen na seznam dne 20. srpna 2015 podle bodu 11 a bodu 12 písm. d) rezoluce 2196 (2015) jako osoba „zapojená do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu těmto činnostem, včetně činností, jež ohrožují nebo porušují prozatímní dohody, nebo ohrožují proces politické transformace, včetně přechodu ke svobodným a spravedlivým demokratickým volbám, nebo tomuto procesu brání, či podněcují násilí“ a „poskytující podporu ozbrojeným skupinám nebo zločineckým sítím prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů, včetně diamantů, zlata a volně žijících druhů a planě rostoucích rostlin a produktů z nich vyrobených nebo prostřednictvím nezákonného obchodu s nimi ve Středoafrické republice“.

Další informace:

Oumar Younous, jako generál bývalé povstalecké skupiny Séléka a pašerák diamantů, poskytoval podporu ozbrojené skupině prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů, včetně diamantů, a nezákonného obchodu s nimi ve Středoafrické republice.

V říjnu 2008 se Oumar Younous, bývalý řidič společnosti obchodující s diamanty (Sodiam), připojil k povstalecké skupině Mouvement des Libérateurs Centrafricains pour la Justice (MLCJ). V prosinci 2013 byl Oumar Younous identifikován jako tříhvězdičkový generál povstalecké skupiny Séléka a blízký důvěrník prozatímního prezidenta Michela Djotodii.

Younous je zapojen do obchodu s diamanty z měst Bria a Sam Ouandja do Súdánu. Prameny uvádějí, že Oumar Younous se podílel na vyzvedávání balíčků s diamanty ukrytých ve městě Bria a jejich převozu do Súdánu za účelem prodeje.

7.   Haroun GAYE (také znám jako: a) Haroun Geye; b) Aroun Gaye; c) Aroun Geye)

Funkce: zpravodaj politické koordinace Front Populaire pour la Renaissance de Centrafrique (FPRC)

Datum narození: a) 30. ledna 1968; b) 30. ledna 1969

Č. pasu: Středoafrická republika, číslo O00065772 (písmeno O, po němž následují tři nuly), platný do 30. prosince 2019.

Adresa: Bangui, Středoafrická republika

Označení ze strany OSN: 17. prosince 2015

Další informace: Gaye je vůdcem Front Populaire pour la Renaissance de Centrafrique (FPRC) (neuvedené na seznamu), marginalizované ozbrojené skupiny ex-Séléka v Bangui. Je rovněž vůdcem tzv. „obranného výboru“ čtvrti PK5 v Bangui (známého jako „odboj PK5“ či „Texas“) (neuveden na seznamu), který obyvatele vydírá a vyhrožuje jim a používá fyzické násilí. Haroun Gaye byl dne 2. listopadu 2014 Nourredinem Adamem (CFi.002) jmenován zpravodajem politické koordinace FPRC. Dne 9. května 2014 výbor Rady bezpečnosti zřízený podle rezoluce 2127 (2013) o Středoafrické republice zařadil Adama na svůj seznamu sankcí. K dispozici fotografie k zařazení do zvláštního sdělení Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU. Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU: https://www.interpol.int/en/notice/search/un/5915753

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Haroun Gaye byl zařazen na seznam dne 17. prosince 2015 na základě bodu 11 a bodu 12 písm. b) a f) rezoluce 2196 (2015) jakožto osoba „zapojená do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu těmto činnostem“; „zapojená ve Středoafrické republice do plánování, řízení či páchání činů, které porušují mezinárodní právo v oblasti lidských práv nebo případně mezinárodní humanitární právo, nebo které představují zneužívání či porušování lidských práv, včetně činů zahrnujících sexuální násilí, cílených útoků na civilní obyvatelstvo, etnicky či nábožensky zaměřených útoků, útoků na školy a nemocnice, únosů a nuceného vysídlení“ a „zapojená do plánování, řízení, podpory či páchání útoků na mise OSN nebo přítomné mezinárodní bezpečnostní síly, včetně mise MINUSCA, misí Evropské unie a operací Francie, které je podporují“.

Další informace:

Haroun Gaye je od začátku roku 2014 jedním z vůdců ozbrojené skupiny působící ve čtvrti PK5 v Bangui. Představitelé občanské společnosti ve čtvrti PK5 tvrdí, že Haroun Gaye a jeho ozbrojená skupina přiživují konflikt v Bangui, jsou proti usmíření a brání pohybu obyvatel mezi třetím obvodem Bangui a okolím. Dne 11. května 2015 bránil Haroun Gaye spolu s 300 demonstranty v přístupu k Prozatímní národní radě s cílem narušit průběh posledního dne fóra z Bangui. Haroun Gaye údajně spolupracoval s příslušníky milic Antibalaka na koordinaci narušovacích akcí.

Dne 26. června 2015 narušil Haroun Gaye spolu se svým úzkým kruhem zahájení kampaně pro registraci voličů ve čtvrti PK5 v Bangui, v důsledku čehož byla registrační kampaň ukončena.

Příslušníci mise MINUSCA se pokusili v souladu s bodem 32 písm. f) podbodem i) rezoluce Rady bezpečnosti 2217 (2015) dne 2. srpna 2015 Harouna Gayeho zatknout. Haroun Gaye byl o pokusu o zatčení údajně předem informován a byl připraven se svými těžce vyzbrojenými stoupenci. Gayeho síly zahájily palbu na smíšené jednotky mise MINUSCA. V sedmihodinové přestřelce použili Gayovi muži proti vojákům MINUSCA střelné zbraně, protitankové granátomety a ruční granáty, přičemž jednoho příslušníka mírového sboru zabili a osm zranili. Haroun Gaye byl zapojen do aktivní podpory násilných protestů a střetů na konci září roku 2015, které zřejmě byly pokusem o převrat s cílem svrhnout přechodnou vládu. Pokus o převrat pravděpodobně vedli stoupenci bývalého prezidenta Françoise Bozizého účelově spolčení s Harounem Gayem a dalšími vedoucími představiteli FPRC. Cílem Harouna Gayeho bylo pravděpodobně rozdmýchat spirálu odvetných útoků, které by ohrozily nadcházející volby. Gaye měl na starosti koordinaci s marginalizovanými příslušníky milic Antibalaka.

Dne 1. října 2015 se ve čtvrti PK5 uskutečnilo setkání člena marginalizované skupiny Antibalaka Eugèna Barreta Ngaïkosseta a Harouna Gayeho s cílem naplánovat na sobotu 3. října společný útok na Bangui. Gayeho skupina bránila občanům opustit čtvrť PK5, aby byla posílena komunitní identita muslimské populace s cílem vyostřit mezietnické napětí a zabránit usmíření. Dne 26. října 2015 přerušila Gayeho skupina setkání arcibiskupa Bangui a imáma ústřední mešity Bangui a vyhrožovala delegaci, která byla nucena opustit ústřední mešitu a uprchnout ze čtvrti PK5.

8.   Eugène BARRET NGAÏKOSSET (také znám jako: a) Eugene Ngaikosset; b) Eugene Ngaikoisset; c) Eugene Ngakosset; d) Eugene Barret Ngaikosse; e) Eugene Ngaikouesset; f) „The Butcher of Paoua“ (řezník z Paouy); g) Ngakosset)

Funkce: a) bývalý kapitán prezidentské stráže Středoafrické republiky; b) bývalý kapitán námořních sil Středoafrické republiky

Národní identifikační číslo: vojenské identifikační číslo ozbrojených sil Středoafrické republiky (FACA) 911-10-77.

Adresa: a) Bangui, Středoafrická republika

Označení ze strany OSN: 17. prosince 2015

Další informace: Kapitán Eugène Barret Ngaïkosset je bývalý člen prezidentské stráže bývalého prezidenta Françoise Bozizého a je spojován s hnutím Antibalaka. Dne 17. května 2015 po svém vydání z Brazzaville uprchl z vězení a založil vlastní frakci Antibalaka zahrnující bývalé bojovníky ozbrojených sil Středoafrické republiky.

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Eugène Barret Ngaïkosset byl zařazen na seznam dne 17. prosince 2015 podle bodů 11 a 12 písm. b) a f) rezoluce 2196 (2015) jako osoba „zapojená do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu těmto činnostem“; „zapojená ve Středoafrické republice do plánování, řízení či páchání činů, které porušují mezinárodní právo v oblasti lidských práv nebo případně mezinárodní humanitární právo, nebo které představují zneužívání či porušování lidských práv, včetně činů zahrnujících sexuální násilí, cílených útoků na civilní obyvatelstvo, etnicky či nábožensky zaměřených útoků, útoků na školy a nemocnice, únosů a nuceného vysídlení“ a „zapojená do plánování, řízení, podpory či páchání útoků na mise OSN nebo přítomné mezinárodní bezpečnostní síly, včetně mise MINUSCA, misí Evropské unie a operací Francie, které je podporují“.

Další informace:

Eugène Barret Ngaïkosset je jedním z hlavních pachatelů násilí, které vypuklo v Bangui na konci září roku 2015. Ngaïkosset a další příslušníci hnutí Antibalaka spolupracovali s marginalizovanými členy skupiny ex-Séléka ve snaze o destabilizaci přechodné vlády Středoafrické republiky. V noci z 27. na 28. září 2015 se Ngaïkosset a další neúspěšně pokusili přepadnout četnická kasárna „Izamo“ s cílem odcizit zbraně a munici. Dne 28. září skupina obklíčila kanceláře státního rozhlasu Středoafrické republiky.

Dne 1. října 2015 se ve čtvrti PK5 uskutečnilo setkání Eugèna Barreta Ngaïkosseta a vedoucího představitele FPRC Harouna Gayeho s cílem naplánovat na sobotu 3. října společný útok na Bangui.

Dne 8. října 2015 oznámil ministr spravedlnosti Středoafrické republiky úmysl vyšetřovat Ngaïkosseta a další jedince za jejich úlohu při násilí v Bangui v září roku 2015. Eugène Barret Ngaïkosset a další byli zmiňováni jako osoby, které se dopustily „strašných činů představujících narušení vnitřní bezpečnosti země, spiknutí, podněcování občanské války, občanské neposlušnosti, nenávisti a spoluviny“. Soudním orgánům Středoafrické republiky bylo nařízeno zahájit vyšetřování s cílem nalézt a zatknout pachatele a komplice.

Předpokládá se, že Ngaïkosset dne 11. října 2015 nařídil milicím Antibalaka, kterým velí, aby prováděla únosy zejména francouzských občanů, ale též politických osobností Středoafrické republiky a úředníků OSN s cílem donutit přechodnou prezidentku Catherine Samba-Panzovou k demisi.

9.   Joseph KONY (také znám jako: a) Kony b) Joseph Rao Kony c) Josef Kony d) „Le Messie sanglant“ (krvavý mesiáš))

Funkce: velitel Armády božího odporu (LRA)

Datum narození: a) 1959 b) 1960 c) 1961 d) 1963 e) 18. září 1964 f) 1965 g) (srpen 1961) h) (červenec 1961) i) 1. ledna 1961 j) (duben 1963)

Místo narození: a) vesnice Palaro, farnost Palaro, okres Omoro, distrikt Gulu, Uganda b) Odek, Omoro, Gulu, Uganda c) Atyak, Uganda

Státní příslušnost: ugandský cestovní pas

Adresa: a) Vakaga, Středoafrická republika b) Haute-Kotto, Středoafrická republika c) Basse-Kotto, Středoafrická republika d) Haut-Mbomou, Středoafrická republika e) Mbomou, Středoafrická republika f) Haut-Uele, Demokratická republika Kongo g) Bas-Uele, Demokratická republika Kongo h) (údajná adresa: Kafia Kingi (území na pomezí Súdánu a Jižního Súdánu, o jehož definitivním statusu dosud nebylo rozhodnuto). K lednu roku 2015 bylo ze Súdánu údajně vyhnáno 500 příslušníků Armády božího odporu.)

Označení ze strany OSN: 7. března 2016

Další informace: Joseph Kony je zakladatel a vůdce Armády božího odporu (LRA) (CFe.002). Pod jeho velením se LRA dopouštěla únosů, zabíjení a mrzačení tisíců civilistů na mnoha místech střední Afriky. LRA je odpovědná za únosy, vysídlování, páchání sexuálního násilí a zabíjení, jejichž oběťmi se staly stovky osob v celé Středoafrické republice; rovněž se dopouštěla rabování a ničení civilního majetku. Otec se jmenuje Luizi Obol. Matka se jmenuje Nora Obolová. I

Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU: https://www.interpol.int/en/notice/search/un/5932340

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Joseph Kony byl zařazen na seznam dne 7. března 2016 na základě bodu 12 a bodu 13 písm. b), c) a d) rezoluce 2262 (2016) jakožto osoba „zapojená do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu těmto činnostem“; „zapojená ve Středoafrické republice do plánování, řízení či páchání činů, které porušují mezinárodní právo v oblasti lidských práv nebo případně mezinárodní humanitární právo, nebo které představují zneužívání či porušování lidských práv, včetně činů zahrnujících sexuální násilí, cílených útoků na civilní obyvatelstvo, etnicky či nábožensky zaměřených útoků, útoků na školy a nemocnice, únosů a nuceného vysídlení“; „provádějící ve Středoafrické republice nábor dětí nebo je využívající v ozbrojených konfliktech, čímž porušuje platné mezinárodní právo“ a „poskytující podporu ozbrojeným skupinám nebo zločineckým sítím prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů, včetně diamantů, zlata a produktů vyrobených z volně žijících druhů a planě rostoucích rostlin nebo prostřednictvím nezákonného obchodu s nimi ve Středoafrické republice nebo ze Středoafrické republiky“.

Další informace:

Joseph Kony založil Armádu božího odporu (LRA) a je popisován jako zakladatel této skupiny, její náboženský vůdce, předseda a vrchní velitel. LRA vznikla v severní Ugandě v 80. letech 20. století a dopouštěla se únosů, zabíjení a mrzačení tisíců civilistů na mnoha místech střední Afriky. Pod rostoucím vojenským tlakem nařídil Joseph Kony stažení LRA z Ugandy v letech 2005 a 2006. Od té doby působí LRA v Demokratické republice Kongo, Středoafrické republice, Jižním Súdánu a údajně v Súdánu.

Coby vůdce LRA Joseph Kony vyvíjí a uplatňuje strategii LRA, jež zahrnuje stálé příkazy k útokům a brutálním násilnostem vůči civilnímu obyvatelstvu. Od prosince roku 2013 se LRA pod vedením Josepha Konyho dopouštěla únosů, vysídlování, páchání sexuálního násilí a zabíjení, jejichž oběťmi se staly stovky osob v celé Středoafrické republice; rovněž se dopouštěla rabování a ničení civilního majetku. LRA je soustředěna ve východní části Středoafrické republiky a údajně v oblasti Kafia Kingi, což je území na pomezí Súdánu a Jižního Súdánu, o jehož definitivním statusu dosud nebylo rozhodnuto, jež je nicméně vojensky ovládáno Súdánem; LRA zde podniká nájezdy na vesnice, aby se zmocnila potravin a zásob. Její bojovníci přepadávají ze zálohy bezpečnostní síly a během jejich reakce na útoky se zmocňují jejich vybavení; bojovníci LRA se rovněž zaměřují na vesnice bez vojenské přítomnosti, které rabují. LRA též zintenzivnila útoky na diamantové a zlaté doly.

Mezinárodní trestní soud vydal na Josepha Konyho zatýkací rozkaz. Mezinárodní trestní soud jej obvinil z 12 případů zločinů proti lidskosti, včetně vraždy, zotročení, sexuálního zotročení, znásilnění a nelidského zacházení způsobujícího těžké ublížení na těle a utrpení, a z 21 případů válečných zločinů, včetně vraždy, krutého jednání s civilisty, úmyslného směrování útoků na civilní obyvatelstvo, drancování, navádění ke znásilňování a odvodům dětí mladších 15 let formou únosů.

Joseph Kony vydal stálé příkazy, podle nichž mají povstalečtí bojovníci loupit diamanty a zlato od řemeslných těžařů ve východní části Středoafrické republiky. Některé z těchto nerostů pak Konyho skupina údajně přepravuje do Súdánu nebo s nimi obchoduje s místním civilním obyvatelstvem a se členy bývalého hnutí Séléka.

Joseph Kony rovněž uložil bojovníkům pod svým velením, aby nelegálně lovili slony v národním parku Garamba v Demokratické republice Kongo, odkud jsou pak údajně sloní kly přepravovány přes východní část Středoafrické republiky do Súdánu, kde je vysocí představitelé LRA údajně prodávají a obchodují s nimi se súdánskými kupci a místními úředníky. Obchodování se slonovinou představuje pro Konyho skupinu významný zdroj příjmů. K lednu roku 2015 bylo ze Súdánu údajně vyhnáno 500 příslušníků Armády božího odporu.

10.   Ali KONY (také znám jako: a) Ali Lalobo b) Ali Mohammad Labolo c) Ali Mohammed d) Ali Mohammed Lalobo e) Ali Mohammed Kony f) Ali Mohammed Labola g) Ali Mohammed Salongo h) Ali Bashir Lalobo i) Ali Lalobo Bashir j) Otim Kapere k) „Bashir“ l) „Caesar“ m) „One-P“ n) „1-P“

Funkce: zástupce, Armáda božího odporu

Datum narození: a) 1994 b) 1993 c) 1995 d) 1992

Adresa: Kafia Kingi (území na pomezí Súdánu a Jižního Súdánu, o jehož definitivním statusu dosud nebylo rozhodnuto).

Označení ze strany OSN: 23. srpna 2016

Další informace: Ali Kony je zástupcem velitele Armády božího odporu (LRA), označeného subjektu, a synem vůdce LRA Josepha Konyho, označené osoby. Ali se stal členem hierarchie velení LRA v roce 2010. Náleží do skupiny vysokých představitelů LRA, kteří působí společně s Josephem Konym. Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU: https://www.interpol.int/en/notice/search/un/5971056

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Ali Kony byl na seznam zařazen dne 23. srpna 2016 podle bodu 12 a bodu 13 písm. d) a g) rezoluce 2262 (2016) jakožto osoba „zapojená do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu těmto činnostem“; „poskytující podporu ozbrojeným skupinám nebo zločineckým sítím prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů, včetně diamantů, zlata a volně žijících druhů a planě rostoucích rostlin a produktů z nich vyrobených nebo prostřednictvím nezákonného obchodu s nimi ve Středoafrické republice nebo ze Středoafrické republiky“; „zastávající vedoucí postavení v některém ze subjektů označených výborem na základě bodů 36 nebo 37 rezoluce 2134 (2014) nebo rezoluce 2262 (2016) nebo poskytující podporu osobě nebo subjektu označenému výborem na základě bodů 36 nebo 37 rezoluce 2134 (2014) nebo rezoluce 2262 (2016) nebo subjektu vlastněnému či řízenému osobou nebo subjektem označeným výborem, nebo jednající v jejich zájmu nebo jejich jménem či pod jejich vedením“.

Ali Kony je považován za možného nástupce Josepha Konyho coby vůdce LRA. Ali se stále více zapojuje do operačního plánování v rámci LRA a je vnímán jako osoba umožňující přístup k Josephu Konymu. Ali je rovněž zpravodajský důstojník velící až 10 podřízeným.

Ali a jeho bratr Salim Kony zodpovídají za vymáhání kázně v rámci LRA. Oba bratři jsou považováni za součást užšího velení Josepha Konyho a mají na starost vykonávání jeho příkazů. Oba přijímali disciplinární rozhodnutí k potrestání nebo zabití příslušníků LRA, kteří porušili pravidla LRA. Salim a Ali jsou na základě příkazů Josepha Konyho zapojeni do obchodování se slonovinou z národního parku Garamba v severní části Demokratické republiky Kongo přes Středoafrickou republikou do sporné oblasti Kafia Kingi, kde je prodávána nebo směňována s místními obchodníky.

Ali Kony má na starosti vyjednávání cen za slonovinu a směňování slonoviny s obchodníky. Jednou či dvakrát měsíčně se setkává s obchodníky, aby sjednal cenu za slonovinu LRA v amerických dolarech nebo súdánských librách, nebo dojednal směnu za zbraně, střelivo a potraviny. Joseph Kony nařídil Alimu použít největší kly k nákupu protipěchotních min k ohraničení Konyho tábora. V červenci 2014 dohlížel Ali Kony na přesun 52 kusů slonoviny určených pro Josepha Konyho a na jejich konečný prodej.

V dubnu 2015 Salim opustil oblast Kafia Kingi, aby převzal dodávku klů. V květnu byl Salim zapojen do přepravy 20 kusů slonoviny z Demokratické republiky Kongo do oblasti Kafia Kingi. Přibližně ve stejnou dobu se Ali setkal s obchodníky, aby nakoupil zásoby a naplánoval další setkání v zájmu provádění dalších transakcí a dohodnutí kupních podmínek, jménem LRA, v souvislosti se zbožím, o němž se předpokládá, že je slonovinou, kterou doprovázel Salim.

11.   Salim KONY (také znám jako: a) Salim Saleh Kony b) Salim Saleh c) Salim Ogaro d) Okolu Salim e) Salim Saleh Obol Ogaro f) Simon Salim Obol)

Funkce: zástupce, Armáda božího odporu

Datum narození: a) 1992 b) 1991 c) 1993

Adresa: a) Kafia Kingi (území na pomezí Súdánu a Jižního Súdánu, o jehož definitivním statusu dosud nebylo rozhodnuto) b) Středoafrická republika

Označení ze strany OSN: 23. srpna 2016

Další informace: Salim Kony je zástupcem velitele Armády božího odporu (LRA), označeného subjektu, a synem vůdce LRA Josepha Konyho, označené osoby. Salim se stal členem hierarchie velení LRA v roce 2010. Náleží do skupiny vysokých představitelů LRA, kteří působí společně s Josephem Konym. Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU: https://www.interpol.int/en/notice/search/un/5971058

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Salim Kony byl na seznam zařazen dne 23. srpna 2016 podle bodu 12 a bodu 13 písm. d) a g) rezoluce 2262 (2016) jakožto osoba „zapojená do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu těmto činnostem“; „poskytující podporu ozbrojeným skupinám nebo zločineckým sítím prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů, včetně diamantů, zlata a volně žijících druhů a planě rostoucích rostlin a produktů z nich vyrobených nebo prostřednictvím nezákonného obchodu s nimi ve Středoafrické republice nebo ze Středoafrické republiky“; „zastávající vedoucí postavení v některém ze subjektů označených výborem na základě bodů 36 nebo 37 rezoluce 2134 (2014) nebo rezoluce 2262 (2016) nebo poskytující podporu osobě nebo subjektu označenému výborem na základě bodů 36 nebo 37 rezoluce 2134 (2014) nebo rezoluce 2262 (2016) nebo subjektu vlastněnému či řízenému osobou nebo subjektem označeným výborem, nebo jednající v jejich zájmu nebo jejich jménem či pod jejich vedením“.

Salim Kony je hlavním velitelem „hlavního stanu“ LRA a již od raného věku společně s Josephem Konym plánuje útoky a obranu LRA. Salim dříve stál v čele skupiny, která zajišťuje ochranu Josepha Konyho. V nedávné době ho Joseph Kony pověřil správou finančních a logistických sítí LRA.

Salim a jeho bratr Ali Kony zodpovídají za vymáhání kázně v rámci LRA. Oba bratři jsou uznáváni jako členové užšího velení Josepha Konyho, které má na starost vykonávání jeho příkazů. Oba přijímali disciplinární rozhodnutí k potrestání nebo zabití příslušníků LRA, kteří porušili pravidla LRA. Salim údajně zabil příslušníky LRA, kteří hodlali zběhnout, a podával zprávy o činnosti skupiny LRA a jejích příslušníků Josephu Konymu.

Salim a Ali jsou na základě příkazů Josepha Konyho zapojeni do obchodování se slonovinou z národního parku Garamba v severní části Demokratické republiky Kongo přes Středoafrickou republikou do sporné oblasti Kafia Kingi, kde je prodávána nebo směňována s místními obchodníky.

Salim často zaujímá postavení u hranic Středoafrické republiky s přibližně tuctem bojovníků, aby doprovázeli jiné skupiny LRA přepravující slonovinu ze severu z parku Garamba. V dubnu 2015 Salim opustil oblast Kafia Kingi, aby převzal dodávku klů. V květnu byl Salim zapojen do přepravy dvaceti kusů slonoviny z Demokratické republiky Kongo do oblasti Kafia Kingi.

Dříve, v červnu 2014, překročil se skupinou bojovníků LRA hranice do Demokratické republiky Kongo, aby pytlačili slony v národním parku Garamba. Joseph Kony rovněž pověřil Salima doprovodem dvou velitelů LRA do parku Garamba, aby nalezli úlovky slonoviny, které tam byly v předchozích letech schovány. V červenci 2014 se Salim setkal s další skupinou LRA za účelem přepravy celkem 52 kusů slonoviny do oblasti Kafia Kingi. Salim zodpovídal Josephu Konymu vedení účtů za slonovinu a za předávání informací o transakcích se slonovinou skupinám LRA.

B.   Subjekty

1.   BUREAU D'ACHAT DE DIAMANT EN CENTRAFRIQUE/KARDIAM (také známé jako: a) BADICA/KRDIAM b) KARDIAM)

Adresa: a) BP 333, Bangui, Středoafrická republika (tel.: +32 3 2310521, Fax: +32 3 2331839, e-mail: kardiam.bvba@skynet.be: website: www.groupeabdoulkarim.com) b) Antverpy, Belgie

Označení ze strany OSN: 20. srpna 2015

Další informace: V čele společnosti je od 12. prosince 1986 Abdoul-Karim Dan-Azoumi a od 1. ledna 2005 Aboubakar Mahamat. Mezi pobočky patří MINAiR a SOFIA TP (Douala, Kamerun).

Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU: https://www.interpol.int/en/notice/search/une/5891200

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Bureau d'achat de Diamant en Centrafrique/KARDIAM byla zařazena na seznam dne 20. srpna 2015 podle bodu 12 písm. d) rezoluce 2196 (2015) jako subjekt „poskytující podporu ozbrojeným skupinám nebo zločineckým sítím prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů, včetně diamantů, zlata a volně žijících druhů a planě rostoucích rostlin a produktů z nich vyrobených nebo prostřednictvím nezákonného obchodu s nimi ve Středoafrické republice“.

Další informace:

BADICA/KARDIAM poskytla podporu ozbrojeným skupinám ve Středoafrické republice, zejména bývalým příslušníkům povstalecké skupiny Séléka a milicím Antibalaka, prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů, včetně diamantů a zlata, a nezákonného obchodu s nimi.

Bureau d'Achat de Diamant en Centrafrique (BADICA) pokračovala v roce 2014 v nákupu diamantů z okolí měst Bria a Sam-Ouandja (prefektura Haute Kotto) ve východní části Středoafrické republiky, kde bývalé síly Séléka uvalovaly daně na letadla přepravující diamanty a přijímaly bezpečnostní platby od sběračů diamantů. Někteří dodavatelé společnosti BADICA ve městech Bria a Sam-Ouandja jsou úzce spjati s bývalými veliteli povstalecké skupiny Séléka.

V květnu 2014 belgické orgány zabavily dva balíčky s diamanty zaslané do zastoupení společnosti BADICA v Antverpách, která je úředně registrována v Belgii jako KARDIAM. Znalci diamantů odhadovali, že zabavené diamanty s vysokou pravděpodobností pocházejí ze střední Afriky a vykazují znaky typické pro oblasti měst Sam-Ouandja a Bria, jakož i Nola (prefektura Sangha Mbaéré) na jihozápadě země.

Obchodníci, kteří nakupovali diamanty nelegálně přepravované ze Středoafrické republiky na zahraniční trhy, a to i ze západní části země, působili v Kamerunu jménem společnosti BADICA.

V květnu 2014 BADICA rovněž vyvezla zlato získané v Yaloké (prefektura Ombella-Mpoko), kde řemeslná těžba zlata spadala pod kontrolu skupiny Séléka až do začátku února 2014, kdy ji převzaly milice Antibalaka.

2.   LORD'S RESISTANCE ARMY (ARMÁDA BOŽÍHO ODPORU) (také známá jako: a) LRA b) Lord's Resistance Movement (LRM) c) Lord's Resistance Movement/Army (LRM/A)

Adresa: a) Vakaga, Středoafrická republika b) Haute-Kotto, Středoafrická republika c) Basse-Kotto, Středoafrická republika d) Haut-Mbomou, Středoafrická republika e) Mbomou, Středoafrická republika f) Haut-Uele, Demokratická republika Kongo g) Bas-Uele, Demokratická republika Kongo h) (údajná adresa: Kafia Kingi (území na pomezí Súdánu a Jižního Súdánu, o jehož definitivním statusu dosud nebylo rozhodnuto). K lednu roku 2015 bylo ze Súdánu údajně vyhnáno 500 příslušníků Armády božího odporu.)

Označení ze strany OSN: 7. března 2016

Další informace: Vznikla v severní Ugandě v 80. letech 20. století. Dopustila se únosů, zabíjení a mrzačení tisíců civilistů na mnoha místech střední Afriky, z toho ve stovkách případů ve Středoafrické republice. Jejím vůdcem je Joseph Kony. Odkaz na internetové stránky se zvláštním sdělením Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU: https://www.interpol.int/en/notice/search/une/5932344

Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:

Armáda božího odporu byla zařazena na seznam dne 7. března 2016 na základě bodu 12 a bodu 13 písm. b), c) a d) rezoluce 2262 (2016) jakožto subjekt „zapojený do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu těmto činnostem“; „zapojený ve Středoafrické republice do plánování, řízení či páchání činů, které porušují mezinárodní právo v oblasti lidských práv nebo případně mezinárodní humanitární právo, nebo které představují zneužívání či porušování lidských práv, včetně činů zahrnujících sexuální násilí, cílených útoků na civilní obyvatelstvo, etnicky či nábožensky zaměřených útoků, útoků na školy a nemocnice, únosů a nuceného vysídlení“; „provádějící ve Středoafrické republice nábor dětí nebo je využívající v ozbrojených konfliktech, čímž porušuje platné mezinárodní právo“ a „poskytující podporu ozbrojeným skupinám nebo zločineckým sítím prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů, včetně diamantů, zlata a produktů vyrobených z volně žijících druhů a planě rostoucích rostlin nebo prostřednictvím nezákonného obchodu s nimi ve Středoafrické republice nebo ze Středoafrické republiky“.

Další informace:

LRA vznikla v severní Ugandě v 80. letech 20. století a dopouští se únosů, zabíjení a mrzačení tisíců civilistů na mnoha místech střední Afriky. Pod rostoucím vojenským tlakem nařídil vůdce LRA Joseph Kony její stažení z Ugandy v letech 2005 a 2006. Od té doby působí LRA v Demokratické republice Kongo, Středoafrické republice, Jižním Súdánu a údajně v Súdánu.

Od prosince roku 2013 se LRA dopouští únosů, vysídlování, páchání sexuálního násilí a zabíjení, jejichž oběťmi se staly stovky osob v celé Středoafrické republice; rovněž se dopouštěla rabování a ničení civilního majetku. LRA je soustředěna ve východní části Středoafrické republiky a údajně v oblasti Kafia Kingi, což je území na pomezí Súdánu a Jižního Súdánu, o jehož definitivním statusu dosud nebylo rozhodnuto, jež je nicméně vojensky ovládáno Súdánem; LRA zde podniká nájezdy na vesnice, aby se zmocnila potravin a zásob. Její bojovníci přepadávají ze zálohy bezpečnostní síly a během jejich reakce na útoky se zmocňují jejich vybavení; bojovníci LRA se rovněž zaměřují na vesnice bez vojenské přítomnosti, které rabují. LRA též zintenzivnila útoky na diamantové a zlaté doly.

Buňky LRA často doprovázejí zajatci, kteří jsou nuceni pracovat jako nosiči, kuchaři a sexuální otroci. LRA páchá násilí na základě pohlaví, včetně znásilňování žen a mladých dívek.

V prosinci 2013 LRA unesla desítky osob v prefektuře Haute-Kotto. Od začátku roku 2014 byla LRA údajně zapojena do únosů stovek civilistů ve Středoafrické republice.

Bojovníci LRA na začátku roku 2014 několikrát napadli město Obo v prefektuře Haut-Mbomou na východě Středoafrické republiky.

Od května do července roku 2014 pokračovala LRA v útocích na Obo a jiná místa, včetně evidentně koordinovaných útoků a únosů v prefektuře Mbomou začátkem června.

LRA je minimálně od roku 2014 zapojena do nelegálního lovu a obchodování se slony za účelem zisku. LRA údajně pašuje slonovinu z národního parku Garamba na severu Demokratické republiky Kongo do Dárfúru, kde ji směňuje za zbraně a zásoby. LRA údajně dopravuje sloní kly získané pytláctvím přes Středoafrickou republiku do súdánského Dárfúru, kde je prodává. Kromě toho Joseph Kony začátkem roku 2014 údajně nařídil bojovníkům LRA, aby od těžařů ve východní části Středoafrické republiky loupili diamanty a zlato za účelem dopravy do Súdánu. K lednu roku 2015 bylo ze Súdánu údajně vyhnáno 500 příslušníků Armády božího odporu.

Na začátku roku 2015 unesli těžce vyzbrojení bojovníci LRA civilisty v Kpangbayanga v prefektuře Haut-Mbomou a zmocnili se potravin.

Útok LRA na vesnici Ndambissoua na jihovýchodě Středoafrické republiky a únos dětí měl za následek útěk většiny obyvatel vesnice. Počátkem července roku 2015 LRA zaútočila na několik vesnic na jihu prefektury Haute-Kotto; součástí útoků bylo rabování, násilí na civilistech, pálení domů a únosy.

Od ledna roku 2016 se útoky v prefekturách Mbomou, Haut-Mbomou a Haute-Kotto přičítané LRA znásobily, přičemž zasaženy jsou zejména těžební oblasti Haute-Kotto. Součástí těchto útoků je rabování, násilí na civilistech, ničení majetku a únosy. V jejich důsledku došlo k vysídlování obyvatel, včetně přibližně 700 osob, které se uchýlily do města Bria.“


30.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 139/62


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2017/917

ze dne 29. května 2017,

kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 31. května 2013 přijala Rada rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (1).

(2)

Dne 27. května 2016 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2016/850 (2), kterým byla platnost omezujících opatření uvedených v rozhodnutí 2013/255/SZBP prodloužena do 1. června 2017.

(3)

Na základě přezkumu rozhodnutí 2013/255/SZBP by měla být platnost omezujících opatření dále prodloužena do 1. června 2018.

(4)

Měly by být aktualizovány a změněny položky týkající se některých osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují omezující opatření, uvedených v příloze I rozhodnutí 2013/255/SZBP.

(5)

Rozhodnutí 2013/255/SZBP a příloha I rozhodnutí 2013/255/SZBP by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Článek 34 rozhodnutí 2013/255/SZBP se nahrazuje tímto:

„Článek 34

Toto rozhodnutí se použije do 1. června 2018. Je průběžně přezkoumáváno. Pokud bude mít Rada za to, že jeho cílů nebylo dosaženo, může je podle potřeby prodloužit nebo změnit.“

Článek 2

Příloha I rozhodnutí 2013/255/SZBP se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 29. května 2017.

Za Radu

předseda

C. CARDONA


(1)   Úř. věst. L 147, 1.6.2013, s. 14.

(2)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/850 ze dne 27. května 2016, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii (Úř. věst. L 141, 28.5.2016, s. 125).


PŘÍLOHA

Příloha I rozhodnutí 2013/255/SZBP se mění takto:

1)

V části A („Osoby“) se položky týkající se následujících osob nahrazují těmito položkami:

 

Jméno

Identifikační údaje

Odůvodnění

Datum zařazení na seznam

„13.

Munzir (

Image 66

) (také znám jako Mundhir, Monzer) Jamil Al-Assad (

Image 67

)

datum narození: 1. března 1961;

místo narození: Kerdahá, provincie Latákie;

pasy č. 86449 a č. 842781

Podílí se na násilí vůči civilnímu obyvatelstvu v rámci milicí Šabíha.

9.5.2011

37.

Brigádní generál Rafiq (

Image 68

) (také znám jako Rafeeq) Shahadah (

Image 69

) (také znám jako Shahada, Shahade, Shahadeh, Chahada, Chahade, Chahadeh, Chahada)

místo narození: Džabla, provincie Latákie

Bývalý ředitel odboru č. 293 syrské vojenské zpravodajské služby (vnitřní záležitosti) v Damašku. Podílí se přímo na represích a násilí vůči civilnímu obyvatelstvu v Damašku. Poradce prezidenta Bašára Asáda pro strategické otázky a vojenské zpravodajství.

23.8.2011

53.

Adib (

Image 70

) Mayaleh (

Image 71

) (také znám jako André Mayard)

datum narození: 15. května 1955;

místo narození: Bassir

Bývalý ministr hospodářství a zahraničního obchodu, u moci po květnu 2011 (jmenován v červenci 2016). Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu. Adib Mayaleh byl také odpovědný za poskytování hospodářské a finanční podpory syrskému režimu v rámci své někdejší funkce guvernéra Syrské centrální banky.

15.5.2012

59.

Generál Ghassan (

Image 72

) Belal (

Image 73

)

 

Velící generál 4. rezervní divize. Poradce Máhera Asáda a koordinátor bezpečnostních operací. Odpovědný za zásahy vůči civilnímu obyvatelstvu na celém území Sýrie; má podíl na několika případech porušení zastavení nepřátelských akcí ve městě Ghúta.

14.11.2011

66.

Kifah (

Image 74

) Moulhem (

Image 75

) (také znám jako Moulhim, Mulhem, Mulhim)

 

Bývalý velitel praporu v rámci 4. divize. V červenci 2015 jmenován zástupcem vedoucího odboru vojenské zpravodajské služby. Odpovědný za zásahy vůči civilnímu obyvatelstvu ve městě Dajr az-Zaur.

14.11.2011

106.

Dr. Wael (

Image 76

) Nader (

Image 77

) Al –Halqi (

Image 78

) (také znám jako Al-Halki)

datum narození: 1964;

místo narození: provincie Dará

Bývalý předseda vlády, ve funkci do 3. července 2016, a bývalý ministr zdravotnictví. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

27.2.2012

109.

Imad (

Image 79

) Mohammad (

Image 80

) (také znám jako Mohamed, Muhammad, Mohammed) Deeb Khamis (

Image 81

) (také znám jako Imad Mohammad Dib Khamees)

datum narození: 1. srpna 1961;

místo narození: okolí Damašku

Předseda vlády a bývalý ministr pro elektrickou energii. Jako ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

23.3.2012

110.

Omar (

Image 82

) Ibrahim (

Image 83

) Ghalawanji (

Image 84

)

datum narození: 1954;

místo narození: Tartús

Bývalý místopředseda vlády pro služby, bývalý ministr pro místní správu, ve funkci do 3. července 2016. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

23.3.2012

117.

Adnan (

Image 85

) Hassan (

Image 86

) Mahmoud (

Image 87

)

datum narození: 1966;

místo narození: Tartús

Syrský velvyslanec v Íránu. Bývalý ministr informací ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

23.9.2011

157.

Ing. Bassam (

Image 88

) Hanna (

Image 89

)

 

Bývalý ministr pro vodní zdroje ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

16.10.2012

162.

Dr. Mahmoud (

Image 90

) Ibraheem (

Image 91

) (také znám jako Ibrahim) Sa'iid (

Image 92

) (také znám jako Said, Sa'eed, Saeed)

 

Bývalý ministr dopravy ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

16.10.2012

166.

Dr. Lubana (

Image 93

) (také známa jako Lubanah) Mushaweh (

Image 94

) (také známa jako Mshaweh, Mshawweh, Mushawweh)

datum narození: 1955;

místo narození: Damašek

Bývalá ministryně kultury ve funkci po květnu 2011. Jako bývalá ministryně vlády je spoluodpovědná za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

16.10.2012

168.

Omran (

Image 95

) Ahed (

Image 96

) Al Zu'bi (

Image 97

) (také znám jako Al Zoubi, Al Zo'bi, Al Zou'bi)

datum narození: 27. září 1959;

místo narození: Damašek

Bývalý ministr informací ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

16.10.2012

170.

Najm (

Image 98

) (také znám jako Nejm) Hamad (

Image 99

) Al Ahmad (

Image 100

) (také znám jako Al-Ahmed)

 

Bývalý ministr spravedlnosti ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

16.10.2012

171.

Dr. Abdul- Salam (

Image 101

Image 102

) Al Nayef (

Image 103

)

 

Bývalý ministr zdravotnictví ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

16.10.2012

173.

Dr. Nazeera (

Image 104

) (také známa jako Nazira, Nadheera, Nadhira) Farah (

Image 105

) Sarkees (

Image 106

) (také známa jako Sarkis)

 

Bývalá státní ministryně pro otázky životního prostředí ve funkci po květnu 2011. Jako bývalá ministryně vlády je spoluodpovědná za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

16.10.2012

176.

Abdullah (

Image 107

) (také znám jako Abdallah) Khaleel (

Image 108

) (také znám jako Khalil) Hussein (

Image 109

) (také znám jako Hussain)

 

Bývalý státní ministr ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

16.10.2012

177.

Jamal (

Image 110

) Sha'ban (

Image 111

) (také znám jako Shaaban) Shaheen (

Image 112

)

 

Bývalý státní ministr ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

16.10.2012

181.

Suleiman Al Abbas

 

Bývalý ministr pro ropu a nerostné zdroje ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe vůči syrskému obyvatelstvu.

24.6.2014

182.

Kamal Eddin Tu'ma

datum narození: 1959

Bývalý ministr průmyslu ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

24.6.2014

183.

Kinda al-Shammat (také známa jako Shmat)

datum narození: 1973

Bývalá ministryně sociálních věcí ve funkci po květnu 2011. Jako bývalá ministryně vlády je spoluodpovědná za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

24.6.2014

184.

Hassan Hijazi

datum narození: 1964

Bývalý ministr práce ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

24.6.2014

185.

Ismael Ismael (také znám jako Ismail Ismail nebo Isma'Il Isma'il)

datum narození: 1955

Bývalý ministr financí ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

24.6.2014

186.

Dr Khodr Orfali (také znám jako Khud, Khudr Urfali, Orphaly)

datum narození: 1956

Bývalý ministr hospodářství a zahraničního obchodu ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

24.6.2014

187.

Samir Izzat Qadi Amin

datum narození: 1966

Bývalý ministr pro vnitřní obchod a ochranu spotřebitele ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

24.6.2014

189.

Dr Malek Ali (také znám jako Malik)

datum narození: 1956

Bývalý ministr pro vysokoškolské vzdělávání ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

24.6.2014

191.

Dr Hassib Elias Shammas (také znám jako Hasib)

datum narození: 1957

Bývalý státní ministr ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

24.6.2014

1.

Houmam Jaza'iri (také znám jako Humam al-Jazaeri, Hammam al-Jazairi)

datum narození: 1977

Bývalý ministr hospodářství a zahraničního obchodu ve funkci po květnu 2011. Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe vůči syrskému obyvatelstvu.

21.10.2014

2.

Mohamad Amer Mardini (také znám jako Mohammad Amer Mardini)

datum narození: 1959;

místo narození: Damašek

Bývalý ministr pro vysokoškolské vzdělávání ve funkci po květnu 2011 (jmenován 27. srpna 2014). Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

21.10.2014

3.

Mohamad Ghazi Jalali (také znám jako Mohammad Ghazi al-Jalali)

datum narození: 1969;

místo narození: Damašek

Bývalý ministr pro telekomunikace a technologie ve funkci po květnu 2011 (jmenován 27. srpna 2014). Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

21.10.2014

4.

Kamal Cheikha (také znám jako Kamal al-Sheikha)

datum narození: 1961;

místo narození: Damašek

Bývalý ministr pro vodní zdroje ve funkci po květnu 2011 (jmenován 27. srpna 2014). Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

21.10.2014

5.

Hassan Nouri (také znám jako Hassan al-Nouri)

datum narození: 9.2.1960

Bývalý ministr pro správní rozvoj ve funkci po květnu 2011 (jmenován 27. srpna 2014). Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

21.10.2014

7.

Khalaf Souleymane Abdallah (také znám jako Khalaf Sleiman al-Abdullah)

datum narození: 1960;

místo narození: Dajr az-Zaur

Bývalý ministr práce ve funkci po květnu 2011 (jmenován 27. srpna 2014). Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

21.10.2014

9.

Hassan Safiyeh (také znám jako Hassan Safiye)

datum narození: 1949;

místo narození: Latákie

Bývalý ministr pro vnitřní obchod a ochranu spotřebitele ve funkci po květnu 2011 (jmenován 27. srpna 2014). Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

21.10.2014

10.

Issam Khalil

datum narození: 1965;

místo narození: Banias

Bývalý ministr kultury ve funkci po květnu 2011 (jmenován 27. srpna 2014). Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

21.10.2014

11.

Mohammad Mouti' Mouayyad (také znám jako Mohammad Muti'a Moayyad)

datum narození: 1968;

místo narození: Ariha (Idlib)

Bývalý státní ministr ve funkci po květnu 2011 (jmenován 27. srpna 2014). Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

21.10.2014

12.

Ghazwan Kheir Bek (také znám jako Ghazqan Kheir Bek)

datum narození: 1961;

místo narození: Latákie

Bývalý ministr dopravy ve funkci po květnu 2011 (jmenován 27. srpna 2014). Jako bývalý ministr vlády je spoluodpovědný za násilné represe režimu vůči civilnímu obyvatelstvu.

21.10.2014

217.

Atef Naddaf

Image 113

datum narození: 1956;

místo narození: venkovská oblast v okolí Damašku

Ministr pro vysokoškolské vzdělávání.

Jmenován v červenci 2016.

14.11.2016

218.

Hussein Makhlouf (také znám jako Makhluf)

Image 114

datum narození: 1964;

místo narození: Latákie;

bývalý guvernér provincie Damašek

Ministr pro místní správu.

Jmenován v červenci 2016.

Bratranec Rámího Maklúfa.

14.11.2016

219.

Ali Al-Zafir (také znám jako al-Dafeer)

Image 115

datum narození: 1962;

místo narození: Tartús

Ministr pro komunikace a technologie.

Jmenován v červenci 2016.

14.11.2016

220.

Ali Ghanem

Image 116

datum narození: 1963;

místo narození: Damašek

Ministr pro ropu a nerostné suroviny.

Jmenován v červenci 2016.

14.11.2016

221.

Mohammed (také znám jako Mohamed, Muhammad, Mohammad) Ramez Tourjman (také znám jako Tourjuman) (

Image 117

)

datum narození: 1966;

místo narození: Damašek

Ministr informací.

Jmenován v červenci 2016.

14.11.2016

222.

Mohammed (také znám jako Mohamed, Muhammad, Mohammad) al-Ahmed (také znám jako al-Ahmad)

Image 118

datum narození: 1961;

místo narození: Latákie

Ministr kultury.

Jmenován v červenci 2016.

14.11.2016

223.

Ali Hamoud (také znám jako Hammoud)

Image 119

datum narození: 1964;

místo narození: Tartús

Ministr dopravy.

Jmenován v červenci 2016.

14.11.2016

224.

Mohammed Zuhair (také znám jako Zahir) Kharboutli

Image 120

místo narození: Damašek

Ministr pro elektrickou energii.

Jmenován v červenci 2016.

14.11.2016

225.

Maamoun (také znám jako Ma'moun) Hamdan

Image 121

datum narození: 1958;

místo narození: Damašek

Ministr financí.

Jmenován v červenci 2016.

14.11.2016

226.

Nabil al-Hasan (také znám jako al-Hassan)

Image 122

datum narození: 1963;

místo narození: Aleppo

Ministr pro vodní zdroje.

Jmenován v červenci 2016.

14.11.2016

227.

Ahmad al-Hamu (také znám jako al-Hamo)

Image 123

datum narození: 1947

Ministr průmyslu.

Jmenován v červenci 2016.

14.11.2016

228.

Abdullah al-Gharbi (také znám jako al-Qirbi)

Image 124

datum narození: 1962;

místo narození: Damašek

Ministr pro vnitřní obchod a ochranu spotřebitele.

Jmenován v červenci 2016.

14.11.2016

229.

Abdullah Abdullah (

Image 125

)

datum narození: 1956

Státní ministr.

Jmenován v červenci 2016.

14.11.2016

230.

Salwa Abdullah

Image 126

datum narození: 1953;

místo narození: Kunejtra

Státní ministryně.

Jmenována v červenci 2016.

14.11.2016

231.

Rafe'a Abu Sa'ad (také znám jako Saad)

Image 127

datum narození: 1954;

místo narození: vesnice Habran (provincie Suvajda)

Státní ministr.

Jmenován v červenci 2016.

14.11.2016

232.

Wafiqa Hosni

Image 128

datum narození: 1952;

místo narození: Damašek

Státní ministryně.

Jmenována v červenci 2016.

14.11.2016

233.

Rima Al-Qadiri (také známa jako Al-Kadiri)

Image 129

datum narození: 1963;

místo narození: Damašek

Ministryně sociálních věcí (od srpna 2015).

14.11.2016

236.

Saji' Darwish (také znám jako Saji Jamil Darwish, Sajee Darwish; Sjaa Darwis) (

Image 130

)

datum narození: 11. ledna 1957;

hodnost: generálmajor, syrské arabské vzdušné síly

Má hodnost generálmajora, je vysokým důstojníkem a velitelem 22. divize syrských arabských vzdušných sil, ve funkci po květnu 2011.

Působí v oblasti šíření chemických zbraní a je odpovědný za násilné represe vůči civilnímu obyvatelstvu: jako vysoký důstojník syrských arabských vzdušných sil a velitel 22. divize je odpovědný za použití chemických zbraní letadly operujícími z leteckých základen pod kontrolou 22. divize, včetně útoku na osadu Talmenes, který byl podle zprávy společného vyšetřovacího mechanismu proveden vrtulníky režimu se základnou na letišti v Hamá.

21.3.2017“

2)

V části A („Osoby“) se doplňují položky týkající se následujících osob:

 

Jméno

Identifikační údaje

Odůvodnění

Datum zařazení na seznam

„239.

Hisham Mohammad Mamdouh al-Sha'ar

datum narození: 1958;

místo narození: Damašek (Sýrie)

Ministr spravedlnosti. Jmenován v březnu 2017.

30.5.2017

240.

Mohammad Samer Abdelrahman al-Khalil

 

Ministr hospodářství a zahraničního obchodu. Jmenován v březnu 2017.

30.5.2017

241.

Salam Mohammad al-Saffaf

datum narození: 1979

Ministr pro správní rozvoj. Jmenován v březnu 2017.

30.5.2017“

3)

V části B („Subjekty“) se položky týkající se následujících subjektů nahrazují těmito položkami:

 

Název

Identifikační údaje

Odůvodnění

Datum zařazení na seznam

„36.

Ebla Petroleum Company (také známa jako Ebco)

Head Office Mazzeh Villat Ghabia Dar Es Saada 16,

P.O. Box 9120,

Damašek, Sýrie;

Tel. +963 116691100

Společný podnik se společností GPC. Poskytuje režimu finanční podporu.

23.1.2012“


30.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 139/70


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/918

ze dne 23. května 2017,

kterým se Svatý Vincenc a Grenadiny určují jako třetí země nespolupracující v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (1), a zejména na článek 31 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   ÚVOD

(1)

Nařízením (ES) č. 1005/2008 („nařízení o rybolovu NNN“) se zavádí systém Unie pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu („rybolov NNN“).

(2)

Kapitola VI nařízení o rybolovu NNN stanoví postup pro určování nespolupracujících třetích zemí, pro oznamování skutečností (demarše) zemím určeným jako nespolupracující třetí země, pro vytváření seznamu nespolupracujících zemí, pro vyškrtávání ze seznamu nespolupracujících zemí, pro zveřejňování seznamu nespolupracujících zemí a pro veškerá mimořádná opatření.

(3)

Podle článku 31 nařízení o rybolovu NNN má Komise určit třetí země, které v boji proti rybolovu NNN považuje za nespolupracující země. Třetí země může být určena jako nespolupracující třetí země, pokud neplní povinnosti, které jsou jí uloženy v rámci mezinárodního práva jako státu vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežního státu týkající se přijetí opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(4)

Určení nespolupracujících třetích zemí je založeno na přezkumu všech informací ve smyslu čl. 31 odst. 2 nařízení o rybolovu NNN.

(5)

V souladu s článkem 33 nařízení o rybolovu NNN má Rada vypracovat seznam nespolupracujících zemí. Vůči těmto zemím se uplatní opatření stanovená v článku 38 nařízení o rybolovu NNN.

(6)

V souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení o rybolovu NNN se do Unie dovážejí pouze produkty rybolovu provázené osvědčením o úlovku v souladu s uvedeným nařízením.

(7)

V souladu s čl. 20 odst. 1 písm. a) nařízení o rybolovu NNN lze osvědčení o úlovku potvrzená dotyčným státem vlajky přijmout pouze, pokud daný stát oznámí Komisi svá opatření pro provádění, kontrolu a vymáhání právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, která musí rybářská plavidla dodržovat.

(8)

Svatý Vincenc a Grenadiny nepředložily Komisi své oznámení jako stát vlajky podle článku 20 nařízení o rybolovu NNN.

(9)

V souladu s čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN Komise administrativně spolupracuje se třetími zeměmi v oblastech týkajících se provádění ustanovení uvedeného nařízení o osvědčení o úlovku.

(10)

Na základě informací uvedených v čl. 31 odst. 2 nařízení o rybolovu NNN se Komise domnívala, že mnoho nasvědčuje tomu, že Svatý Vincenc a Grenadiny nesplnily povinnosti, které pro ně jakožto stát vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežní stát vyplývají z mezinárodního práva, tj. nepřijaly opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(11)

V souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN proto Komise rozhodnutím ze dne 12. prosince 2014 (2) rozhodla oznámit Svatému Vincenci a Grenadinám, že je možné, že budou určeny jako nespolupracující třetí země podle nařízení o rybolovu NNN.

(12)

Rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014 uvádí informace o základních skutečnostech a faktorech, z nichž toto možné určení vychází.

(13)

Rozhodnutí bylo oznámeno Svatému Vincenci a Grenadinám spolu s dopisem, ve kterém se Svatému Vincenci a Grenadinám navrhuje provést v úzké spolupráci s Komisí akční plán k nápravě zjištěných nedostatků.

(14)

Komise vyzvala Svatého Vincence a Grenadiny, aby především: a) přijaly všechna opatření nezbytná k provedení opatření uvedených v akčním plánu, který Komise navrhla; b) posoudily provádění opatření uvedených v akčním plánu navrženém Komisí a c) každých šest měsíců zasílaly Komisi podrobnou zprávu, ve které posoudí provádění jednotlivých opatření, co se týká mimo jiné konkrétní a/nebo celkové účinnosti při zajišťování plně vyhovujícího systému pro kontrolu rybolovu.

(15)

Svatý Vincenc a Grenadiny dostaly možnost reagovat na rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014, jakož i na další relevantní informace sdělené Komisí, přičemž mohly předložit důkazy na vyvrácení skutečností uvedených v rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014 nebo tyto skutečnosti doplnit. Svatému Vincenci a Grenadinám bylo zaručeno právo na vyžádání nebo poskytnutí dodatečných informací.

(16)

Komise svým rozhodnutím a dopisem ze dne 12. prosince 2014 zahájila se Svatým Vincencem a Grenadinami dialog a uvedla, že za dostatečné období k tomu, aby se v této záležitosti dosáhlo dohody, považuje šest měsíců.

(17)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné. Ústní a písemné připomínky předložené Svatým Vincencem a Grenadinami v návaznosti na rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014 byly zváženy a zohledněny. Svatý Vincenc a Grenadiny byly o úvahách Komise průběžně informovány buď ústně, nebo písemně.

(18)

Svatý Vincenc a Grenadiny neuspokojivě řešily problémové oblasti a nedostatky, jež byly popsány v rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014, a také plně neprovedly opatření navržená v akčním plánu, který byl zveřejněn spolu s rozhodnutím.

2.   POSTUP VŮČI SVATÉMU VINCENCI A GRENADINÁM

(19)

Dne 12. prosince 2014 oznámila Komise podle článku 32 nařízení o rybolovu NNN Svatému Vincenci a Grenadinám, že zvažuje možnost určit Svatého Vincence a Grenadiny za nespolupracující třetí zemi.

(20)

Komise vyzvala Svatého Vincence a Grenadiny, aby v úzké spolupráci s jejími útvary provedly akční plán k nápravě nedostatků uvedených v jejím rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014.

(21)

Hlavní nedostatky, které Komise shledala, souvisely s několika případy nesplnění povinností vyplývajících z mezinárodního práva, které se týkaly zejména přijetí vhodného právního rámce, absence přiměřeného a účinného sledování, absence pozorovacího a kontrolního programu, absence jasných a transparentních postupů registrace a udílení licencí k rybolovu a absence odrazujícího sankčního systému. Další zjištěné nedostatky se obecněji vztahují k dodržování mezinárodních závazků, včetně doporučení a usnesení regionálních organizací pro řízení rybolovu. Bylo rovněž zjištěno nedodržování doporučení a usnesení relevantních orgánů, např. Mezinárodního akčního plánu FAO proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu (IPOA–NNN) a pokynů FAO týkajících se výkonu povinností státu vlajky. Nedodržování nezávazných doporučení a usnesení však bylo považováno pouze za podpůrný důkaz, nikoli za základ pro určení.

(22)

Dopisem ze dne 2. února 2015 informovaly Svatý Vincenc a Grenadiny Komisi o institucionálních opatřeních přijatých k odstranění nedostatků uvedených rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014.

(23)

Technické konzultace mezi Komisí a Svatým Vincencem a Grenadinami se uskutečnily dne 11. února 2015 v Panamě.

(24)

Komise a orgány Svatého Vincence a Grenadin uspořádaly telekonferenci konanou dne 13. března 2015 s cílem posoudit stav provádění akčního plánu.

(25)

Orgány Svatého Vincence a Grenadin předložily dne 7. srpna 2015 dokument obsahující seznam opatření k předcházení rybolovu NNN. Dotyčné orgány nicméně v tomto sdělení oznámily, že konečné schválení většiny dokumentů uvedených v akčním plánu je odloženo.

(26)

Dne 2. října 2015 zaslala Komise dopis ministru zemědělství, transformace venkova, lesnictví a rybolovu Svatého Vincence a Grenadin, ve kterém uvedla, že neexistuje žádný jasný důkaz o tom, že se orgány Svatého Vincence a Grenadin zabývaly nedostatky, v jejichž důsledku došlo k předběžnému určení jako nespolupracující země, a navrhla, že bude pokračovat v dialogu prostřednictvím návštěvy na místě zaměřené na dialog.

(27)

Orgány Svatého Vincence a Grenadin odpověděly na tento dopis tím, že dne 28. října 2015 předložily zprávu o pokroku, aniž by jakkoli navázaly na dokument uvedený v 25. bodě odůvodnění.

(28)

V dopise zaslaném dne 16. prosince 2015 Komise zdůraznila, že Svatý Vincenc a Grenadiny nepokročily při realizaci akčního plánu po vydání rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014.

(29)

Dne 19. ledna 2016 zaslala Komise dopis orgánům Svatého Vincence a Grenadin dopis, ve kterém sdělila shromážděné informace o aktivitě rybářského plavidla Asian Warrior uvedeného na seznamu plavidel provádějících rybolov NNN, známého také jako Kunlun a Taishan, a požádala o dodatečné informace ohledně postupu registrace plavidel plujících pod jejich vlajkou.

(30)

V únoru 2016 Komise uskutečnila návštěvu zaměřenou na dialog s cílem projednat pokrok, kterého bylo dosaženo od vydání rozhodnutí dne 12. prosince 2014. Tato návštěva potvrdila přetrvávající slabiny při řešení zjištěných nedostatků uvedených v dotyčném rozhodnutí.

(31)

V březnu 2016 orgány Svatého Vincence a Grenadin předložily: a) návrh národního akčního plánu proti rybolovu NNN a b) návrh memoranda o porozumění mezi dvěma vnitrostátními orgány, které se podílejí na regulaci rybářských plavidel, tj. odboru rybolovu a odboru námořní správy. V dopise ze dne 3. června 2016 Komise informovala orgány Svatého Vincence a Grenadin, že obsah těchto dokumentů zřejmě není v souladu s jejich povinnostmi, které mají podle mezinárodního práva jako stát vlajky a které je zavazují k přijetí opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN. Dopis mimo to zdůraznil, že chybí jasný časový harmonogram řešení nedostatků uvedených v akčním plánu.

(32)

Dopisem ze dne 3. června 2016 Komise vyzvala orgány Svatého Vincence a Grenadin, aby poskytly informace o rybářském plavidle Gotland, které pluje pod jejich vlajkou a o kterém se předpokládá, že bez platné licence provozuje rybolov ve vodách pod vnitrostátní jurisdikcí Senegalu a odmítá vyhovět příkazům vydaným senegalskými orgány (3).

(33)

V červnu 2016 Svatý Vincenc a Grenadiny přistoupily k Dohodě FAO o opatřeních přístavních států.

(34)

Dne 15. července 2016 byla Svatému Vincenci a Grenadinám zaslána elektronickou poštou upomínka, ve které byly vyzvány, aby přijaly účinné kroky v boji proti rybolovu NNN a napravily nedostatky v oblasti legálního rybolovu a administrativních rámců.

(35)

Po této upomínce byl orgánům Svatého Vincence a Grenadin dne 24. října 2016 zaslán dopis, jehož přijetí tyto orgány ve stejný den potvrdily.

3.   URČENÍ SVATÉHO VINCENCE A GRENADIN JAKO NESPOLUPRACUJÍCÍ TŘETÍ ZEMĚ

(36)

Podle čl. 31 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN Komise přezkoumala, zda Svatý Vincenc a Grenadiny dodržovaly své mezinárodní závazky jakožto stát vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežního státu. Pro účel tohoto přezkumu Komise vzala v úvahu parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN.

3.1.   Opatření přijatá s ohledem na opakovaný výskyt plavidel provádějících rybolov NNN a obchodní toky (čl. 31 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN)

(37)

Na základě veřejně dostupných informací Komise zjistila, že minimálně dvě plavidla plující pod vlajkou Svatého Vincence se v letech 2015 a 2016 účastnila rybolovu NNN (4).

(38)

V srpnu 2015 bylo rybářské plavidlo Asian Warrior, známé také jako Kunlun a Taishan, registrováno jako mrazírenské dopravní plavidlo plující pod vlajkou Svatého Vincence a Grenadin. Toto plavidlo, které bylo předtím zadrženo v Thajsku kvůli nepravdivému tvrzení, že pluje pod vlajkou Indonésie, odplulo v září 2015 z Phuketu (Thajsko) bez povolení vydaného příslušnými orgány. Před vyplutím plavidlo doplnilo 80 000 litrů pohonných hmot a přeložilo do plavidla ledovky, které byly dříve vyloženy v Thajsku. V prosinci 2015 plavidlo zadržely senegalské orgány.

(39)

Dne 8. února 2016 orgány Svatého Vincence a Grenadin na základě příkazu přijatého právnickou osobou usazenou mimo Svatý Vincenc a Grenadiny, která byla pověřena řízením registru plavidel, vyškrtly toto plavidlo z registru lodí Svatého Vincence a Grenadin z důvodu „zneužití osvědčení registru, která nebyla platná pro plavbu“. I když se Asian Warrior v době, kdy plul pod vlajkou Svatého Vincence a Grenadin, podílel na řadě nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činností, včetně toho, že na trh dodával nelegální úlovky, orgány Svatého Vincence a Grenadin nepodnikly v tomto ohledu kromě odstranění daného plavidla z národního registru žádné správní nebo sankční opatření. Plavidlo Asian Warrior bylo kromě toho uvedeno na seznamu plavidel provádějících rybolov NNN, který vede Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR) od roku 2003 a INTERPOL dne 13. ledna 2015 vydal oznámení tzv. „Purple Notice“, které bylo naposledy aktualizováno dne 29. září 2015.

(40)

Pouhé správní rozhodnutí vyškrtnout rybářské plavidlo z registru, aniž by byla zajištěna možnost uložit jiné sankce, nemá odrazující účinek. Zrušení registrace rybářského plavidla nezajišťuje, že pachatelé budou za své činy sankcionováni a že budou připraveni o zisky z jejich činnosti. Kromě toho nedostatečná reakce ze strany Svatého Vincence a Grenadin a nedostatečná spolupráce s příslušnými orgány dotyčných států přístavu není v souladu s povinnostmi stanovenými v článku 6 dohody FAO o opatřeních přístavních států k předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu.

(41)

Komise od orgánů Svatého Vincence a Grenadin neobdržela žádné sdělení, které by obsahovalo informace o plavidle Asian Warrior.

(42)

Podle informací, které získala Komise, bylo v únoru 2016 nahlášeno plavidlo Gotland (5) plující pod vlajkou Svatého Vincence a Grenadin a lovící bez platné licence ve výlučné ekonomické zóně Senegalu. V této souvislosti vydaly senegalské orgány pokyn ke stíhání a zadržení tohoto plavidla, které uniklo. Jelikož tyto činnosti představují porušení senegalského kodexu pro námořní rybolov (6), senegalské orgány potrestaly rybářské plavidlo Gotland pokutou ve výši 1 030 000 000 XOF (7).

(43)

Na žádost o pomoc ze strany senegalských orgánů navázala Komise kontakt s orgány Svatého Vincence a Grenadin, a to zejména proto, aby Svatému Vincenci a Grenadinám zdůraznila, jak je důležité přijmout vhodná opatření ohledně tohoto plavidla. Komise dosud neobdržela od Svatého Vincence a Grenadin žádnou odpověď a není jí známa žádná odpověď na žádosti o vzájemnou spolupráci, které zaslaly členské státy v rámci článku 51 nařízení o rybolovu NNN. Komise rovněž obdržela informace, že některé třetí země také přijaly podobné iniciativy. Komise nebyla upozorněna z žádných jiných zdrojů na jakákoli opatření, která Svatý Vincenc a Grenadiny přijaly ve vztahu k dotyčnému plavidlu.

(44)

Pokud jde o informace uvedené v 37. až 43. bodě odůvodnění, Komise se domnívá, že Svatý Vincenc a Grenadiny nedodržely své povinnosti jako stát vlajky a nepředešly tomu, aby se jejich loďstvo nezapojilo do nezákonných, nehlášených a neregulovaných rybolovných činností. V této souvislosti je třeba připomenout, že podle čl. 94 odst. 2 písm. b) dohody UNCLOS musí stát vlajky v rámci svého vnitrostátního práva přijmout pod svou jurisdikci plavidla plující pod jeho vlajkou, včetně postupů jeho velitele, důstojníků i posádky. Je třeba upozornit, že podle článku 117 dohody UNCLOS má stát vlajky povinnost přijmout pro své státní příslušníky taková opatření, nebo spolupracovat s jinými státy na jejich přijetí, která jsou potřebná pro zachování živých zdrojů na volném moři.

(45)

Podle čl. 31 odst. 4 písm. b) nařízení o rybolovu NNN přezkoumala Komise rovněž opatření, která Svatý Vincenc a Grenadiny přijaly s ohledem na přístup produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN na jeho trh. V plánu IPOA NNN jsou uvedeny pokyny pro mezinárodně dohodnutá tržní opatření, která podporují snížení nebo odstranění obchodu s rybami a rybími výrobky pocházejícími z rybolovu NNN. V bodě 71 se též navrhuje, aby státy podnikly kroky ke zlepšení transparentnosti svých trhů, aby se umožnila sledovatelnost ryb nebo rybích výrobků. Stejně tak kodex chování FAO pro odpovědný rybolov (dále jen „kodex chování FAO“) nastiňuje, zejména v článku 11, osvědčené postupy pro činnosti po odlovu a odpovědný mezinárodní obchod. V článku 11.1.11 uvedeného kodexu chování se vyžaduje, aby státy zajistily, aby se lepším určováním původu ryb a produktů rybolovu s rybami a produkty rybolovu na mezinárodní i na vnitrostátní úrovni obchodovalo v souladu s rozumnou praxí v oblasti zachování a řízení zdrojů.

(46)

V průběhu dvou návštěv uskutečněných na Svatém Vincenci a Grenadinách v květnu 2014, jak je uvedeno v 9. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014, a v únoru 2016 Komise zjistila, že příslušné orgány Svatého Vincence a Grenadin nejsou schopny zajistit přiměřenou kontrolu činností svého rybářského loďstva. Příslušné orgány Svatého Vincence a Grenadin tvrdily, že všechna jejich rybářská plavidla působící v oblasti úmluvy ICCAT provádějí vykládku či překládku výhradně v přístavech Trinidadu a Tobaga (konkrétně v přístavech Port of Spain a Chaguaramas). Avšak vzhledem k nedostatečné spolupráci s orgány Trinidadu a Tobaga nejsou Svatý Vincenc a Grenadiny s to poskytnout informace o vlastnostech druhů ulovených plavidly plujícími pod jeho vlajkou na volném moři nebo o produktech rybolovu vyložených nebo přeložených v přístavech Trinidadu a Tobaga ani o obchodních tocích těchto produktů. V tomto ohledu orgány Svatého Vincence a Grenadin nespolupracovaly s orgány přístavních států, což je v rozporu s článkem 20 Dohody FAO o opatřeních přístavních států k předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu.

(47)

Kromě toho, jak je uvedeno v 38. bodě odůvodnění, orgány Svatého Vincence a Grenadiny nepředešly tomu, aby produkty rybolovu pocházející z rybolovu NNN nebyly vyloženy v přístavech, čímž vzniklo riziko, že se tyto produkty následně dostanou na trh.

(48)

Na základě informací získaných při návštěvách na místě se Komise domnívá, že Svatý Vincenc a Grenadiny nejsou schopny zaručit transparentnost svých trhů tak, aby se umožnila sledovatelnost ryb nebo rybích výrobků, jak je stanoveno v bodě 71 plánu IPOA NNN a článku 11.1.11 kodexu chování FAO. V tomto ohledu se zdá, že Svatý Vincenc a Grenadiny neplní povinnosti státu přístavu uvedené v článku 23 UNFSA, tj. nepodnikají kroky, jejichž účelem je podpora účinnosti mezinárodních opatření pro zachování a řízení zdrojů, mimo jiné přístavních kontrol dokladů, lovných zařízení nebo úlovků a zákazu vykládat či překládat, pokud bylo zjištěno, že k úlovku došlo způsobem, který ohrožuje účinnost mezinárodních opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(49)

Vzhledem k událostem po dni 12. prosince 2014 se Komise domnívá, že podle čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN neplní Svatý Vincenc a Grenadiny povinnosti, které pro ně jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva ohledně rybolovu NNN prováděného nebo podporovaného rybářskými plavidly plujícími pod jejich vlajkou nebo řízenými jejich státními příslušníky, a nepřijaly dostatečná opatření, aby předešly tomu, aby se produkty rybolovu pocházející z rybolovu NNN dostaly na jejich trh.

3.2.   Nedostatečná spolupráce a nepřijetí donucovacích opatření (čl. 31 odst. 5 nařízení o rybolovu NNN)

(50)

Jak je popsáno ve 20. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014, Komise analyzovala, zda orgány Svatého Vincence a Grenadin účinně spolupracovaly s Komisí na vyšetřování rybolovu NNN a s ním spojených činností, a dospěla k závěru, že orgány Svatého Vincence a Grenadin pro rybolov neposkytly Komisi žádné informace ani odpovědi týkající se toho, jak budou řešit nedostatky ve svém systému řízení rybolovu zjištěné v průběhu návštěvy Komise. Po přijetí rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014 měla Komise za to, že orgány Svatého Vincence a Grenadin nereagovaly na žádosti Komise o spolupráci ohledně nezákonné rybolovné činnosti plavidel Asian Warrior a Gotland. Na základě informací, které Komise získala, bylo zjištěno, že tato nedostatečná spolupráce negativně ovlivnila i žádosti o spolupráci, které členské státy a třetí země zaslaly orgánům Svatého Vincence a Grenadin v souvislosti s vyšetřováním rybolovu NNN a s ním spojených činností.

(51)

Dokumenty předložené Komisi v souvislosti s akčním plánem vypracovaným v návaznosti na rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014 navíc nevedly k žádnému konkrétnímu opatření.

(52)

Kromě toho při posuzování, zda Svatý Vincenc a Grenadiny splnily své povinnosti jako stát vlajky, Komise také zkoumala, zda tento stát spolupracuje s ostatními státy vlajky v boji proti rybolovu NNN.

(53)

Na základě informací získaných během návštěv na místě v květnu 2014 a únoru 2016 a od orgánů třetích pobřežních států Komise zjistila, že plavidla plující pod vlajkou Svatého Vincence a Grenadin a působící v oblasti ICCAT vykládají a překládají v přístavech Trinidadu a Tobaga. Orgány Svatého Vincence a Grenadin uznaly, že jejich vláda formálně nespolupracuje s orgány Trinidadu a Tobaga. V tomto ohledu nedošlo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 12. prosince 2014 k žádnému pokroku.

(54)

Ze situace popsané v 53. bodě odůvodnění vyplývá, že Svatý Vincenc a Grenadiny nespolupracovaly a nekoordinovaly činnosti se třetími zeměmi, ve kterých plavidla plující pod vlajkou Svatého Vincence a Grenadin provádí vykládku nebo překládku, za účelem předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, jak je stanoveno v bodě 28 plánu IPOA NNN. Svatý Vincenc a Grenadiny navíc neuzavřely dohody nebo ujednání s jinými státy ani jiným způsobem nespolupracovaly na prosazování příslušných právních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů nebo předpisů přijatých na vnitrostátní, regionální nebo celosvětové úrovni, jak je stanoveno v bodě 31 plánu IPOA NNN.

(55)

Jak bylo vysvětleno v 25. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014, Komise také zkoumala, zda Svatý Vincenc a Grenadiny přijaly účinná donucovací opatření vůči provozovatelům odpovědným za rybolov NNN a zda byly použity dostatečně přísné sankce, aby připravily pachatele o zisky z jejich činností souvisejících s rybolovem NNN. Dostupná fakta potvrzují, že pokud jde o účinná donucovací opatření, Svatý Vincenc a Grenadiny nesplnily své povinnosti podle mezinárodního práva.

(56)

Svatý Vincenc a Grenadiny nevypracovaly žádnou vnitrostátní strategii pro sledování, kontrolování a dozor nad jejich rybářským loďstvem ani inspekčními a pozorovatelskými programy. Jak je zdůrazněno v 27. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014, během návštěvy na místě v květnu 2014 Komise zjistila, že Svatý Vincenc a Grenadiny nejsou schopny sledovat svá plavidla lovící na volném moři, ve vodách třetích zemí nebo zastavující v přístavech ve třetích zemích. Během návštěvy na místě v únoru 2016 Komise potvrdila, že Svatý Vincenc a Grenadiny nemají jak napravit nedostatečné sledování loďstva, a proto nesplňují článek 94 dohody UNCLOS, podle kterého přejímá stát vlajky pod svou jurisdikci v rámci svých vnitrostátních právních předpisů každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku. Svatý Vincenc a Grenadiny rovněž porušují čl. 18 odst. 3 dohody UNCLOS, který stanoví opatření, jež má stát vlajky přijmout ohledně plavidel plujících pod jeho vlajkou. Svatý Vincenc a Grenadiny kromě toho nedodržují své povinnosti státu vlajky týkající se dodržování předpisů a donucovacích opatření, jak vyžaduje článek 19 dohody UNFSA, jelikož neprokázaly, že jednají a působí v souladu s podrobnými pravidly stanovenými v uvedeném článku.

(57)

Právní rámec pro řízení loďstva Svatého Vincence a Grenadin, který vychází ze zákona o rybolovu na volném moři z roku 2001 a nařízení o rybolovu na volném moři z roku 2003, neobsahuje definici činností rybolovu NNN. Navíc ve stávajícím právním rámci chybí definice závažných porušení i komplexní seznam závažných trestných činů, na něž by se vztahovaly přiměřené přísné sankce. Systém sankcí v současné podobě tudíž není úplný a dostatečně přísný, aby plnil svou odrazující funkci. Postup při porušeních a vážných porušeních není postačující, aby zajišťoval dodržování opatření, odrazoval od porušování bez ohledu na to, kde k porušení dojde, a aby tímto postupem přišli pachatelé o veškeré zisky z jejich nezákonné činnosti, jak požaduje bod 21 plánu IPOA NNN a bod 38 pokynů FAO pro výkon státu vlajky.

(58)

Jak bylo zdůrazněno v 30. a 31. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014, úroveň rozvoje Svatého Vincence a Grenadin nelze považovat za faktor narušující schopnost příslušných orgánů spolupracovat s ostatními zeměmi a provádět donucovací opatření. Posouzení zvláštních omezení vyplývajících z úrovně rozvoje je blíže popsáno v 66. a 67. bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí.

(59)

S ohledem 19. až 31. bod odůvodnění rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014 a události po 12. prosinci 2014 se Komise domnívá, že v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 5 písm. a), b), c) a d) nařízení o rybolovu NNN Svatý Vincenc a Grenadiny neplní povinnosti, které jsou jim uloženy v rámci mezinárodního práva jako státu vlajky v souvislosti se spoluprací a donucovacími opatřeními.

3.3.   Nedodržování mezinárodních pravidel (čl. 31 odst. 6 nařízení o rybolovu NNN)

(60)

Jak je popsáno v 34. až 39. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014, Komise analyzovala informace, které považovala za důležité a které byly získány z dostupných údajů zveřejněných regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, a zejména Mezinárodní komisí pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT). Komise navíc vyhodnotila informace, které považovala za důležité, pokud jde o status Svatého Vincence a Grenadin jako smluvní strany ICCAT po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 12. prosince 2014.

(61)

Je nutné poznamenat, že loďstvo Svatého Vincence a Grenadin se zaměřuje na lov tuňáka a jiných vysoce stěhovavých druhů v oblasti úmluvy ICCAT. V této souvislosti by Svatý Vincenc a Grenadiny měly spolupracovat s ICCAT, regionální rybolovnou organizací příslušnou pro uvedenou oblast a uvedené druhy. Avšak navzdory skutečnosti, že Svatý Vincenc a Grenadiny jsou smluvní stranou ICCAT, tato země neplní povinnost, kterou má jako stát vlajky v souladu s článkem 117 úmluvy UNCLOS, podle které má přijmout, s ohledem na své státní příslušníky, opatření pro zachování živých zdrojů na volném moři.

(62)

Jak uvádí 35. až 38. bod odůvodnění, v letech 2011 až 2013 ICCAT vydala několik dopisů adresovaných orgánům Svatého Vincence a Grenadin. Po vydání rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014 ICCAT v roce 2016 opět předložila dopis, v němž vůči orgánům Svatého Vincence a Grenadin vyjádřila znepokojení a zdůraznila nedostatky zjištěné na zasedáních ICCAT v roce 2015, konkrétně pozdní předložení a) výroční zprávy, b) obecného plánu pro řízení lovu mečouna v severním Atlantiku a c) tabulek souladu. V uvedeném dopise ICCAT také požádala orgány Svatého Vincence a Grenadin o poskytnutí dalších informací o tom, jak tato země provádí doporučení ICCAT 12-05, pokud jde o dodržování stávajících opatření na zachování a řízení populací žraloků. Kromě toho ICCAT informovala o tom, že na dopisy vyjadřující znepokojení neobdržela odpověď.

(63)

Svatý Vincenc a Grenadiny nepřijaly národní akční plán pro boj proti rybolovu NNN, jak je doporučeno v bodu 25 plánu IPOA NNN.

(64)

Jak je uvedeno 39. v bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014, ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybolovu Svatého Vincence a Grenadin není schopno zajistit skutečné spojení mezi státem vlajky a plavidly plujícími pod vlajkou této země, jak vyžaduje bod 91 úmluvy UNCLOS.

(65)

S ohledem na 35. až 39. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 12. prosince 2014 a následné události se Komise na základě čl. 31 odst. 3 a 6 nařízení o rybolovu NNN domnívá, že Svatý Vincenc a Grenadiny nesplnily své povinnosti, které pro ně vyplývají z mezinárodního práva, co se týče mezinárodních pravidel, předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů.

3.4.   Konkrétní omezení rozvojových zemí (čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN)

(66)

Je třeba připomenout, že podle ukazatele lidského rozvoje zavedeného Organizací spojených národů (8) jsou Svatý Vincenc a Grenadiny považovány za zemi na vysokém stupni lidského rozvoje (97. místo ze 188 zemí). Rovněž se připomíná, že podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 (9) jsou Svatý Vincenc a Grenadiny uvedeny v kategorii zemí a území s vyššími středními příjmy.

(67)

Jak je uvedeno v 42. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014, nebyly zjištěny žádné jednoznačné důkazy, ze kterých by vyplynulo, že Svatý Vincenc a Grenadiny neplní své povinnosti podle mezinárodního práva kvůli omezením vyplývajícím z jejich úrovně rozvoje. Stejně tak neexistuje žádný konkrétní důkaz o tom, že nedostatky zjištěné v souvislosti se sledováním a kontrolou rybolovných činností a dohledem nad nimi souvisejí s nedostatečnými kapacitami a infrastrukturou. V této souvislosti je třeba poznamenat, že orgány Svatého Vincence a Grenadin neuplatnily žádný argument ohledně omezení vyplývajících z jejich úrovně rozvoje a prohlásily, že jejich státní správa má celkově dobrou úroveň účinnosti.

(68)

S ohledem na 41., 42. a 43. bod odůvodnění rozhodnutí ze dne 12. prosince 2014 a události po dni 12. prosince 2014 se Komise podle čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN domnívá, že celková výkonnost Svatého Vincence a Grenadin v oblasti rybolovu není ohrožena jejich úrovní rozvoje.

4.   ZÁVĚR TÝKAJÍCÍ SE URČENÍ JAKO NESPOLUPRACUJÍCÍ TŘETÍ ZEMĚ

(69)

Vzhledem k tomu, že Komise došla k závěru, že Svatý Vincenc a Grenadiny neplní povinnosti vyplývající z mezinárodního práva pro stát vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežní stát a nepřijímají kroky směřující k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, měla by být tato země v souladu s článkem 31 nařízení o rybolovu NNN určena za nespolupracující třetí zemi v boji proti rybolovu NNN.

(70)

Podle čl. 18 odst. 1 písm. g) nařízení o rybolovu NNN jsou příslušné orgány členských států povinny odmítnout dovoz produktů rybolovu do Unie, aniž by musely žádat dodatečné důkazy nebo posílat žádost o pomoc státu vlajky, pokud si jsou vědomy, že osvědčení o úlovku potvrdily orgány státu vlajky určeného v souladu s článkem 31 uvedeného nařízení jako nespolupracující zemi.

(71)

Je třeba uvést, že určení Svatého Vincence a Grenadin jako země, kterou Komise považuje za nespolupracující zemi, nebrání tomu, aby Komise nebo Rada učinily pro účely vypracování seznamu nespolupracujících zemí další kroky.

5.   POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU

(72)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Svatý Vincenc a Grenadiny se určují jako třetí země, kterou Komise považuje za nespolupracující třetí zemi v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 23. května 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)   Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.

(2)  Rozhodnutí Komise ze dne 12. prosince 2014 o oznámení třetí zemi, u níž Komise považuje za možné, že bude určena jako nespolupracující třetí země podle nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (Úř. věst. C 453, 17.12.2014, s. 5).

(3)  http://www.lesoleil.sn/2016-03-22-23-21-32/item/53178-peche-illicite-dans-les-eaux-senegalaise-en-fuite-le-navire-gotland-imo-arraisonne-en-espagne.html

(4)  Viz oznámení Interpolu tzv. „Purple Notice“ č. 248 ze dne 13. ledna 2015, https://www.ccamlr.org/en/compliance/non-contracting-party-iuu-vessel-list a poznámky pod čarou č. 13.

(5)  Viz poznámka pod čarou 3.

(6)  Akt č. 2015-18 ze dne 13. července 2015.

(7)  Viz poznámka pod čarou 3.

(8)  Informace získané na adrese http://hdr.undp.org/en/statistics.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006 kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41).


30.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 139/78


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/919

ze dne 29. května 2017,

kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/1942 o specifikacích Evropského portálu investičních projektů

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (1), a zejména na čl. 15 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2015/1017 pověřuje Komisi vytvořením Evropského portálu investičních projektů („portál EIPP“) za podpory Evropské investiční banky (EIB). Portál EIPP je veřejně přístupný internetový portál investičních projektů, který funguje jako platforma pro přiblížení projektů potenciálním investorům z celého světa.

(2)

Specifikace portálu EIPP byly stanoveny v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2016/1942 (2).

(3)

Ze zkušeností se správou portálu EIPP vyplývá, že určitá ustanovení by měla být změněna, zejména s cílem přilákat více projektů menších navrhovatelů projektů, malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací v souladu s cílem Evropské unie, jímž je podpora malých a středních podniků a podnikání. Proto by minimální náklady na projekt měly být sníženy z pěti milionů na jeden milion EUR.

(4)

Aby se zvýšila přitažlivost portálu EIPP a zmírnila zátěž pro navrhovatele projektů nediskriminačním způsobem, a tím byl poskytnut impulz pro zvýšení počtu projektů zveřejněných na portálu EIPP, neměly by být za zpracování žádosti navrhovatelům projektů účtovány žádné poplatky. Ustanovení o kontrole projektů v oddíle 3 přílohy prováděcího rozhodnutí (EU) 2016/1942 by mělo zůstat zachováno, aby bylo zajištěno, že budou na portálu EIPP zveřejněny kvalitní projekty,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/1942 se mění takto:

1)

V článku 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

celkové náklady na projekt (nebo program sestávající z menších projektů) dosahují nejméně 1 000 000 EUR;“

2)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Za zpracování žádosti se neúčtuje žádný poplatek.“

3)

V příloze se zrušuje oddíl 4.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 29. května 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)   Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1942 ze dne 4. listopadu 2016 o specifikacích Evropského portálu investičních projektů a o zrušení prováděcího rozhodnutí (EU) 2015/1214 (Úř. věst. L 299, 5.11.2016, s. 86).