1.   Členské státy uznají organizace producentů pro produkt nebo skupinu produktů uvedených v žádosti o uznání.

2.   Členské státy uznají organizace producentů pro produkt nebo skupinu produktů určené výhradně ke zpracování pouze tehdy, jsou-li organizace producentů schopny zajistit dodávání těchto produktů ke zpracování, a to buď prostřednictvím systému dodavatelských smluv, či jinak.

1.   Minimální doba členství producenta nesmí být kratší než jeden rok.

2.   Vystoupení člena z organizace producentů se oznámí organizaci producentů písemně. Členské státy stanoví lhůtu pro vystoupení, která nesmí být delší než šest měsíců, a datum, k němuž vystoupení nabývá účinku.

1.   Pro účely čl. 154 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013 se hodnota nebo objem obchodované produkce vypočte na stejném základě jako hodnota produkce uváděné na trh podle článků 22 a 23 tohoto nařízení.

2.   V situaci, kdy historické údaje o produkci člena uváděné na trh nejsou pro uplatnění odstavce 1 dostatečné, odpovídá hodnota obchodované produkce skutečné hodnotě produkce uváděné na trh v průběhu 12 po sobě jdoucích měsíců. Uvedených 12 měsíců spadá do období tří let, jež předchází roku, v němž byla žádost o uznání podaná.

1.   Hlavní činnost organizace producentů se týká koncentrace nabídky a uvádění produktů, které vyprodukují její členové a pro které je uznána, na trh.

Uvádění na trh uvedené v prvním pododstavci provádí organizace producentů nebo v případě externího zajišťování činností podle článku 13 probíhá pod kontrolou organizace producentů. Uvádění na trh zahrnuje mimo jiné rozhodnutí o produktu, který se má prodat, způsobu prodeje, a pokud k prodeji nedojde formou aukce, jednání o jeho množství a ceně.

Organizace producentů po dobu nejméně pěti let uchovává záznamy, včetně účetních dokladů, které prokazují, že organizace producentů koncentrovala nabídku a uváděla na trh produkty svých členů, pro které byla uznána.

2.   Organizace producentů může prodávat produkty pocházející od producentů, kteří nejsou jejími členy ani členy sdružení organizací producentů, pokud je pro uvedené produkty uznána a pokud je hospodářská hodnota této činnosti nižší než hodnota její produkce uvedené na trh vypočtená podle článku 22.

3.   Za součást činnosti organizace producentů se nepovažuje uvedení na trh u ovoce a zeleniny, které byly přímo koupeny od jiné organizace producentů, a u produktů, pro které není organizace producentů uznána.

4.   V případě uplatnění čl. 22 odst. 8 platí odstavec 2 tohoto článku obdobně pro dotčené dceřiné podniky.

1.   Pokud je k tomu organizace producentů oprávní a pokud je to v souladu s podmínkami stanovenými členským státem a organizací producentů, členové této organizace producentů mohou:

2.   Procentní podíl produkce člena, která je uváděna na trh mimo organizaci producentů, nesmí překročit 25 % objemu nebo hodnoty. Členské státy však mohou stanovit nižší procentní podíl. Členské státy však mohou tento procentuální podíl zvýšit až na 40 % v případě produktů, na něž se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (8), nebo pokud členové uvádějí svoji produkci na trh prostřednictvím jiné organizace producentů, kterou určí jejich vlastní organizace producentů.

1.   Činnosti, jejichž zajištění externími subjekty mohou členské státy povolit podle článku 155 nařízení (EU) č. 1308/2013, se vztahují k cílům uvedeným v čl. 152 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení a mohou mimo jiné zahrnovat shromažďování, skladování, balení a uvádění produktu členů organizace producentů na trh.

2.   Organizace producentů zajišťující nějakou činnost externě uzavře pro účely provádění příslušné činnosti s jiným subjektem, včetně jednoho nebo několika svých členů nebo dceřiného podniku, písemnou obchodní dohodu formou smlouvy, dohody nebo protokolu. Organizace producentů zůstává nadále odpovědná za provádění činnosti zajišťované externě i za celkovou kontrolu řízení a dohled nad obchodní dohodou o provádění uvedené činnosti.

Avšak činnost, která je prováděna sdružením organizací producentů nebo družstvem, jejichž členové jsou sami družstvy, pokud je organizace producentů jejich členem, nebo dceřiným podnikem, který splňuje požadavek 90 % uvedený v čl. 22 odst. 8, se považuje za činnost prováděnou organizací producentů.

3.   Celková kontrola řízení a dohled uvedené v prvním pododstavci odstavce 2 musí být účinné a vyžadují, aby smlouva, dohoda nebo protokol o externím zajišťování činností:

Smlouvy, dohody nebo protokoly o externím zajišťování činností, jakož i zprávy uvedené v prvním pododstavci písm. b) uchovává organizace producentů po dobu nejméně 5 let pro účely následných kontrol a musí být na požádání přístupné všem členům.

1.   Sídlo nadnárodní organizace producentů se nachází v členském státě, v němž organizace dosahuje většinu hodnoty produkce uvedené na trh vypočítané v souladu s články 22 a 23.

Alternativně může být sídlo zřízeno v členském státě, v němž se nachází většina členů, pokud s tím dotčené členské státy souhlasí.

2.   Pokud nadnárodní organizace producentů provádí operační program a pokud v okamžiku podání žádosti o nový operační program se většiny hodnoty produkce uváděné na trh dosahuje v jiném členském státě, než v jakém se nachází sídlo uvedené nadnárodní organizace producentů, nebo pokud se většina členů nachází v jiném členském státě, než v jakém se nachází sídlo uvedené nadnárodní organizace producentů, zachová se sídlo až do konce provádění nového operačního programu ve stávajícím členském státě.

Pokud se však na konci provádění uvedeného nového operačního programu většiny hodnoty produkce uváděné na trh stále dosahuje v jiném členském státě, než v jakém se v současné době nachází sídlo, nebo většina členů organizace se stále nachází v jiném členském státě, než v jakém se v současné době nachází sídlo, přenese se sídlo do uvedeného jiného členského státu, pokud se dotyčné členské státy nedohodnou, že se umístění sídla nezmění.

3.   Členský stát, v němž se nachází sídlo nadnárodní organizace producentů, odpovídá za:

1.   Pokud dojde k fúzi organizací producentů, převezme organizace producentů vzniklá fúzí práva a povinnosti jednotlivých organizací producentů, které fúzi provedly. Členský stát zajistí, aby nová organizace producentů splňovala všechna kritéria uznání, a přidělí jí nové číslo pro účely jedinečného identifikačního systému uvedeného v článku 22 prováděcího nařízení (EU) 2017/892.

Organizace producentů vzniklá fúzí může buď pokračovat v souběžném a odděleném provádění programů až do 1. ledna roku následujícího po fúzi nebo operační programy od okamžiku fúze sloučit.

Na operační programy, které jsou sloučeny, se použije článek 34 tohoto nařízení.

2.   Odchylně od odst. 1 druhého pododstavce mohou členské státy na základě řádně odůvodněné žádosti povolit, aby byly nadále prováděny operační programy souběžně až do jejich přirozeného ukončení.

1.   Členské státy mohou stanovit podmínky, za nichž může být přijata za člena organizace producentů fyzická nebo právnická osoba, která není producentem.

2.   Při stanovení podmínek uvedených v odstavci 1 členské státy zajistí především soulad s čl. 153 odst. 2 písm. c) a čl. 159 písm. a) bodem i) nařízení (EU) č. 1308/2013.

3.   Fyzické nebo právnické osoby uvedené v odstavci 1:

Členské státy mohou omezit nebo zrušit právo fyzických nebo právnických osob hlasovat o rozhodnutích týkajících se provozních fondů, a to v souladu s podmínkami uvedenými v odstavci 1.

1.   Pokud organizace producentů má právní strukturu, jež podle platných vnitrostátních právních předpisů vyžaduje demokratickou odpovědnost, má se pro účely tohoto nařízení za to, že tento požadavek splňuje, pokud členský stát nerozhodne jinak.

2.   Pro jiné organizace producentů, než je organizace uvedená v odstavci 1, členské státy stanoví maximální procentní část hlasovacích práv a podílů nebo kapitálu, kterou fyzická nebo právnická osoba může v organizaci producentů držet. Maximální procentní část hlasovacích práv a podílů nebo kapitálu musí být nižší než 50 % všech hlasovacích práv a než 50 % podílů nebo kapitálu.

V řádně odůvodněných případech mohou členské státy stanovit vyšší maximální procentní část podílů nebo kapitálu, který právnická osoba může držet v organizaci producentů za předpokladu, že jsou přijata opatření, která zajistí, že se v každém případě předejde zneužití pravomoci touto právnickou osobou.

Odchylně od prvního pododstavce se v případě organizací producentů provádějících operační program dne 17. května 2014 maximální procentní část podílů nebo kapitálu stanovená členským státem podle prvního pododstavce uplatní až po skončení uvedeného operačního programu.

3.   Orgány členských států provádějí na základě analýzy rizik kontroly hlasovacích práv a podílů. V případě, že členové organizace producentů jsou sami právnickou osobou, zahrnují tyto kontroly totožnost fyzických nebo právnických osob, které drží podíly nebo kapitál členů.

4.   Pokud je organizace producentů jasně vymezenou složkou právnické osoby, členské státy přijmou opatření a omezí či zruší pravomoci uvedené právnické osoby, pokud jde o změnu, schvalování nebo zamítání rozhodnutí organizace producentů.

1.   Členské státy mohou uznat sdružení organizací producentů podle článku 156 nařízení (EU) č. 1308/2013 pro činnost nebo činnosti týkající se produktu nebo skupiny produktů uvedených v žádosti o uznání, pokud sdružení organizací producentů jsou schopna vykonávat uvedené činnosti efektivně.

2.   Sdružení organizací producentů uznané podle článku 156 nařízení (EU) č. 1308/2013 může provozovat libovolné činnosti nebo funkce organizace producentů i tehdy, jestliže v uvádění produktů na trh pokračují jeho členové.

3.   Organizace producentů může být pro určitý produkt nebo určitou skupinu produktů a činnost členem pouze jednoho sdružení organizací producentů, které provádí operační program.

4.   Členské státy mohou přijmout doplňující předpisy o uznávání sdružení organizací producentů.

1.   Členské státy mohou stanovit podmínky, za nichž může být členem sdružení organizací producentů jiná fyzická nebo právnická osoba, než která je uznanou organizací producentů.

2.   Členové uznaného sdružení organizací producentů, kteří nejsou uznanými organizacemi producentů:

Členské státy mohou povolit, omezit nebo zrušit právo těchto členů hlasovat o rozhodnutích týkajících se operačních programů.

1.   Sídlo nadnárodního sdružení organizací producentů se nachází v členském státě, v němž členské organizace producentů dosahují většiny hodnoty produkce uváděné na trh.

Alternativně může být sídlo zřízeno v členském státě, v němž se nachází většina členských organizací producentů, pokud s tím dotčený členský stát souhlasí.

2.   Pokud nadnárodní sdružení organizací producentů provádí operační program a pokud v okamžiku podání žádosti o nový operační program se většiny hodnoty produkce uváděné na trh dosahuje v jiném členském státě, než v jakém se nachází sídlo uvedeného nadnárodního sdružení, nebo pokud se většina členských organizací producentů nachází v jiném členském státě, než v jakém se nachází sídlo uvedeného nadnárodního sdružení, zachová se sídlo až do konce provádění nového operačního programu ve stávajícím členském státě.

Pokud se však na konci provádění uvedeného nového operačního programu většiny hodnoty produkce uváděné na trh stále dosahuje v jiném členském státě, než v jakém se v současné době nachází sídlo, nebo většina členských organizací producentů se stále nachází v jiném členském státě, než v jakém se v současné době nachází sídlo, přenese se sídlo do uvedeného jiného členského státu, pokud se dotyčné členské státy nedohodnou, že se umístění sídla nezmění.

3.   Členský stát, v němž se nachází sídlo nadnárodního sdružení organizací producentů, zodpovídá za:

1.   Hodnota produkce uvedené na trh v případě organizace producentů se vypočítá na základě produkce organizace producentů samé a jejích členů a zahrnuje pouze produkci ovoce a zeleniny, pro které je organizace producentů uznána. Hodnota produkce uvedené na trh může zahrnovat ovoce a zeleninu, které nemusí splňovat obchodní normy, pokud se uvedené normy neuplatňují.

Hodnota produkce uvedené na trh v případě sdružení organizací producentů se vypočítá na základě produkce uváděné na trh sdružením organizací producentů samotným a jeho členskými organizacemi producentů a zahrnuje pouze produkci ovoce a zeleniny, pro které je sdružení organizací producentů uznáno. Při tomto výpočtu se musí zamezit dvojímu započítávání.

2.   Hodnota produkce uvedené na trh nezahrnuje hodnotu výrobků z ovoce a zeleniny nebo jiných produktů, které nepatří do odvětví ovoce a zeleniny.

Hodnota produkce ovoce a zeleniny uváděných na trh a určených ke zpracování, které byly přepracovány na některý z výrobků z ovoce a zeleniny uvedených v příloze I části X nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo na jakýkoli jiný zpracovaný výrobek uvedený v tomto článku a popsaný dále v příloze I tohoto nařízení, ať už přepracování provedla organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo producenti, kteří jsou jejich členy, či jejich dceřiné podniky splňující požadavek 90 % uvedený v odstavci 8 tohoto článku, ať už sami, nebo formou externího zajišťování činnosti, se však vypočítá jako paušální sazba v procentech z fakturované hodnoty takových zpracovaných produktů. Tato paušální sazba činí:

3.   Členské státy mohou organizacím producentů povolit, aby do hodnoty produkce uvedené na trh zahrnuly hodnotu vedlejších produktů.

4.   Hodnota produkce uvedené na trh zahrnuje hodnotu produktů stažených z trhu, s nimiž se naloží v souladu s ustanoveními čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013. Tato hodnota se vypočítá na základě průměrné ceny uvedených produktů, které byly v dotčeném období uvedeny na trh organizací producentů.

5.   Do hodnoty produkce uvedené na trh se započte pouze produkce organizace producentů a jejích členů, kterou na trh uvedla tato organizace producentů. Produkce členů organizace producentů uvedená na trh jinou organizací producentů, kterou určí jejich vlastní organizace, se započte do hodnoty produkce uvedené na trh u této druhé organizace producentů. Musí se zamezit dvojímu započítávání.

6.   S výjimkou případů, kde se uplatní odstavec 8, se produkce ovoce a zeleniny uvedená na trh ve fázi „z organizace producentů“ fakturuje jako produkt uvedený v příloze I části IX nařízení (EU) č. 1308/2013, který je připravený a balený, bez:

7.   Hodnota produkce uvedené na trh může být rovněž vypočítána ve fázi „ze sdružení organizací producentů“, a to na stejném základě jako v odstavci 6.

8.   Hodnotu produkce uvedené na trh je také možno vypočítat ve fázi „po opuštění dceřiného podniku“ na tomtéž základě jako v odstavci 6, pokud alespoň 90 % podílů nebo kapitálu dceřiného podniku vlastní:

9.   V případě externího zajišťování činnosti se hodnota produkce uvedené na trh vypočítává ve fázi „z organizace producentů“ a zahrnuje přidanou hospodářskou hodnotu činnosti, kterou svěřila organizace producentů svým členům, třetím stranám nebo jinému dceřinému podniku, než který je uveden v odstavci 8.

10.   Jestliže dojde ke snížení produkce v důsledku přírodní pohromy, klimatického jevu, chorob rostlin nebo zvířat nebo napadení škůdci, veškerá pojistná plnění obdržená z těchto důvodů v rámci opatření pro pojištění úrody podle kapitoly III oddílu 7 nebo rovnocenných opatření řízených organizací producentů mohou být zahrnuta do hodnoty produkce uvedené na trh.

1.   Členské státy stanoví pro každou organizaci producentů dvanáctiměsíční referenční období začínající nejdříve 1. ledna třetího roku před rokem, na který se žádá o podporu, a končící nejpozději 31. prosince roku předcházejícího před rokem, na který se žádá o podporu,

Toto dvanáctiměsíční referenční období je účetním obdobím dotyčné organizace producentů.

Metodika pro stanovování referenčního období se během operačního programu nemění, vyjma řádně odůvodněných situací.

2.   Strop finanční podpory Unie uvedený v čl. 34 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 se vypočítává každý rok na základě hodnoty produkce, kterou v referenčním období uvádějí na trh producenti, kteří jsou dne 1. ledna roku, na který je požadována podpora, členy organizace producentů nebo sdružení organizací producentů.

3.   Alternativně k metodě uvedené v odstavci 2 se mohou členské státy v případě organizací producentů nebo sdružení organizací producentů, které nemají nadnárodní působnost, rozhodnout, že použijí skutečnou hodnotu produkce, která byla v uvedeném referenčním období uvedena na trh dotčenými organizacemi producentů nebo sdruženími organizací producentů. V takovém případě platí toto pravidlo pro všechny organizace producentů a sdružení organizací producentů bez nadnárodní působnosti v uvedeném členském státě.

4.   Pokud dojde ke snížení hodnoty produktu nejméně o 35 % z důvodů, za něž organizace producentů nenese odpovědnost a jimž nemohla zabránit, vychází se z toho, že hodnota produkce uvedené na trh činí u tohoto produktu 65 % hodnoty v předcházejícím referenčním období.

Organizace producentů objasní příslušnému orgánu členského státu důvody podle prvního pododstavce.

Tento odstavec se použije rovněž pro účel stanovení, zda je dodržována minimální hodnota produkce uváděné na trh podle článku 9.

5.   Pokud historické údaje o produkci uvedené na trh v případě nově uznaných organizací producentů nejsou dostatečné pro účel uplatnění odstavce 1, je hodnotou produkce uvedené na trh hodnota obchodované produkce, kterou uvedla organizace producentů za účelem svého uznání.

1.   Finanční příspěvky do provozního fondu podle čl. 32 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1308/2013 určuje organizace producentů nebo sdružení organizací producentů.

2.   Všichni producenti, jež jsou členy organizace producentů, nebo organizace, jež jsou členy sdružení organizací producentů, mají možnost využívat provozní fond a podílet se demokraticky na rozhodnutích o využívání provozního fondu organizace producentů nebo sdružení organizací producentů a o finančních příspěvcích do provozního fondu.

3.   Stanovy organizace producentů nebo stanovy sdružení organizací producentů vyžadují, aby členové organizací producentů nebo členové sdružení organizací producentů platili finanční příspěvky v souladu se stanovami na zřízení a doplňování provozního fondu stanoveného v článku 32 nařízení (EU) č. 1308/2013.

1.   Organizace producentů a sdružení organizací producentů oznámí členskému státu, který udělil uznání, nejpozději do 15. září odhadovanou výši finanční podpory a příspěvku Unie, výši finanční podpory a příspěvku svých členů a samotné organizace producentů nebo samotného sdružení organizací producentů do provozních fondů na následující rok spolu s operačními programy nebo žádostmi o schválení změn stávajícího operačního programu.

Členské státy však mohou stanovit pozdější datum než 15. září.

2.   Výpočet odhadované výše příspěvku do provozních fondů se zakládá na operačních programech a hodnotě produkce uvedené na trh. Výpočet se rozdělí na výdaje na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení a na ostatní opatření.

1.   Vnitrostátní strategie uvedená v čl. 36 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013, včetně vnitrostátní rámce uvedeného v čl. 36 odst. 1 uvedeného nařízení se stanoví před každoročním předkládáním návrhů operačních programů. Vnitrostátní rámec se začlení do vnitrostátní strategie po jeho předložení Komisi a po jeho případné změně v souladu s čl. 36 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 1308/2013.

Vnitrostátní strategii lze rozdělit na regionální prvky.

2.   Kromě prvků uvedených v čl. 36 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 vnitrostátní strategie obsahuje všechna rozhodnutí přijatá členským státem a ustanovení schválená členským státem pro účely článků 152 až 165 nařízení (EU) č. 1308/2013.

3.   Součástí postupu vypracování vnitrostátní strategie je analýza výchozí situace, za jejíž provedení odpovídá členský stát.

Při analýze se zjišťují a vyhodnocují prioritní potřeby, cíle, očekávané výsledky a kvantifikovatelné cíle ve srovnání s výchozí situací.

Analýza rovněž stanoví nástroje a opatření k dosažení uvedených cílů.

4.   Členské státy sledují a hodnotí vnitrostátní strategii a její provádění prostřednictvím operačních programů.

Vnitrostátní strategii lze měnit před každoročním předkládáním návrhů operačních programů.

5.   Členské státy ve vnitrostátní strategii stanoví maximální procentní podíly z provozního fondu, které lze vynaložit na jednotlivé opatření nebo druh akce, aby byla zajištěna rovnováha mezi různými opatřeními.

1.   Pokud byla v rámci programu či programů rozvoje venkova členského státu udělena podpora opatřením, která jsou totožná s akcemi, které by byly potenciálně způsobilé podle nařízení (EU) č. 1308/2013, uvedený členský stát zajistí, aby příjemce mohl podporu na danou akci obdržet pouze v rámci jednoho režimu.

Pokud členský stát zahrne tato opatření do svého programu či svých programů rozvoje venkova, zajistí, aby vnitrostátní strategie obsahovala záruky, ustanovení a kontroly zavedené za účelem zabránění dvojímu financování téže akce nebo téhož opatření.

2.   Organizace producentů, které získaly podporu uvedenou v článku 27 nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo v článku 19 nařízení Komise (EU) č. 702/2014 (9), nesmí ve stejném období provádět operační program.

3.   Tam, kde je to použitelné, a aniž jsou dotčeny čl. 34 odst. 1 a 3 a článek 35 nařízení (EU) č. 1308/2013, nepřekročí výše podpory pro opatření podle uvedeného nařízení výši použitelnou pro opatření v rámci programu rozvoje venkova.

4.   Podpora pro environmentální opatření, která jsou totožná s agroenvironmentálně-klimatickými závazky uvedenými v článku 28 nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo závazky ekologického zemědělství uvedené v článku 29 nařízení (EU) č. 1305/2013, je omezena na maximální částku pro agroenvironmentálně-klimatické platby nebo platby pro ekologické zemědělství stanovenou v příloze II uvedeného nařízení. Tyto částky mohou být v řádně odůvodněných případech zvýšeny, přičemž se zohlední zvláštní okolnosti, které je třeba zdůvodnit ve vnitrostátní strategii a v operačních programech organizací producentů.

5.   Odstavec 4 se nepoužije na environmentální opatření, která se netýkají přímo ani nepřímo konkrétního pozemku.

6.   Pokud organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo mezioborové organizace využívají propagační programy schválené podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 (10), členské státy zajistí, aby příjemce mohl podporu na danou akci obdržet pouze v rámci jednoho režimu.

1.   Operační programy nezahrnují akce ani výdaje uvedené v příloze II. Neúplný seznam způsobilých akcí je uveden v příloze III.

2.   Výdaje v rámci operačních programů způsobilé pro podporu jsou omezeny na skutečně vzniklé náklady. Členské státy však mohou stanovit standardní paušální sazby nebo stupnice jednotkových nákladů v těchto případech:

V zájmu zohlednění regionálních nebo místních specifik se mohou členské státy rozhodnout, že použijí diferencované stupnice jednotkových nákladů.

Členské státy přezkoumají standardní paušální sazby nebo stupnice jednotkových nákladů nejméně jednou za pět let.

3.   Členské státy zajistí, aby příslušné výpočty byly přiměřené a přesné a aby byly stanoveny předem na základě spravedlivého, nestranného a ověřitelného výpočtu. Za tímto účelem členské státy:

4.   Aby akce mohla být způsobilá, musí se u více než 50 % produktů (podle hodnoty), na které se akce vztahuje, jednat o produkty, pro něž je organizace producentů uznána. Dotčené produkty musí navíc pocházet od členů organizace producentů nebo od členů jiné organizace producentů či sdružení organizací producentů. Články 22 a 23 se použijí obdobně pro výpočet hodnoty.

5.   Investice do hmotného majetku zahrnují tyto závazky:

Pro účely písm. b) prvního pododstavce však členské státy mohou stanovit, že se použije jiné období než období fiskální amortizace. Toto období je uvedeno a řádně odůvodněno v jejich vnitrostátní strategii a zahrnuje alespoň období uvedené v čl. 71 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (11).

6.   Investice, včetně investic v rámci leasingových smluv, mohou být financovány prostřednictvím provozního fondu jednorázovou platbou nebo formou stejně vysokých splátek schválených v operačním programu. Členské státy mohou schválit změny operačních programů a stanovit nové rozložení splátek v řádně odůvodněných případech.

Pokud doba fiskální amortizace investice překročí délku operačního programu, může být převedena do následného operačního programu.

V případě náhrad za investice je zbytková hodnota nahrazovaných investic:

Pokud je investice prodána před koncem období uvedeného v odstavci 5, avšak není nahrazena, podpora Unie vyplacená na financování investice bude vymáhána a uhrazena Evropskému zemědělskému záručnímu fondu (EZZF) v poměru k počtu celých let, které zůstávají do konce doby fiskální amortizace uvedené v odst. 5 prvním pododstavci písm. b).

7.   Akce, včetně investic, se mohou provádět v jednotlivých podnicích nebo v prostorách členů organizací producentů, sdružení organizací producentů nebo jejich dceřiných podniků, které splňují požadavek 90 % uvedený v čl. 22 odst. 8, a to i v případě, že jsou akce svěřeny členům organizace producentů nebo sdružení organizací producentů, pokud přispívají k cílům operačního programu.

Vystoupí-li člen z organizace producentů, členské státy zajistí, aby organizace producentů vrátila investici nebo její zbytkovou hodnotu a aby byla zbytková hodnota přičtena k provoznímu fondu.

V řádně odůvodněných případech však mohou členské státy stanovit, že organizace producentů nemusí investici či její zbytkovou hodnotu vracet.

8.   Akce, včetně investic spojených s přepracováním ovoce a zeleniny na výrobky z ovoce a zeleniny mohou být způsobilé k podpoře, pokud tyto akce a investice sledují cíle uvedené v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013, včetně cílů uvedených v článku 160 uvedeného nařízení, a pokud jsou uvedeny ve vnitrostátní strategii podle článku 36 nařízení (EU) č. 1308/2013.

9.   Investice do nehmotného majetku mohou být způsobilé k podpoře, pokud tyto investice sledují cíle uvedené v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013, včetně cílů uvedených v článku 160 uvedeného nařízení, a pokud jsou uvedeny ve vnitrostátní strategii podle článku 36 nařízení (EU) č. 1308/2013.

1.   Členské státy mohou povolit, aby členové sdružení organizací producentů, kteří nejsou organizacemi producentů, ale kteří jsou členy těchto sdružení podle článku 20, financovali opatření prováděná sdružením organizací producentů v poměru k příspěvku členských organizací producentů.

2.   Články 30, 31, 33 a 34 tohoto nařízení a články 4 až 7 prováděcího nařízení (EU) 2017/892 se použijí obdobně na operační programy sdružení organizací producentů. Vyváženost z hlediska činností podle čl. 4 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2017/892 se však nevyžaduje u částečných operačních programů sdružení organizací producentů.

3.   Strop pro výdaje na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení podle čl. 33 odst. 3 čtvrtého pododstavce nařízení (EU) č. 1308/2013 se v rámci operačních programů sdružení organizací producentů vypočte na úrovni jednotlivých členských organizací producentů.

1.   Členské státy:

2.   Členské státu přijmou rozhodnutí o operačních programech a provozních fondech do 15. prosince roku, v němž byly předloženy.

Členské státy oznámí tato rozhodnutí organizacím producentů do 15. prosince.

Avšak v řádně odůvodněných případech mohou být tato rozhodnutí přijata po uvedeném datu, ale nejpozději do 20. ledna následujícího po datu předložení. Rozhodnutí o schválení může stanovit, že výdaje jsou způsobilé od 1. ledna roku následujícího po předložení.

1.   Organizace producentů mohou pro nadcházející roky žádat o změny operačních programů, včetně doby jejich trvání. Členské státy stanoví lhůty pro předkládání a schvalování takovýchto žádostí tak, aby schválené změny platily od 1. ledna následujícího roku.

V řádně odůvodněných případech mohou být tyto žádosti schváleny po uplynutí lhůt stanovených členskými státy, avšak nejpozději do 20. ledna roku následujícího po předložení žádosti. Rozhodnutí o schválení může stanovit, že výdaje jsou způsobilé od 1. ledna roku následujícího po předložení žádosti.

2.   Členské státy mohou povolit změny operačních programů během roku za podmínek, které samy určí. Rozhodnutí o uvedených změnách se přijímají do 20. ledna roku následujícího po roce, v němž byly změny požadovány.

Členské státy mohou organizacím producentů povolit, aby během roku:

Členské státy určí podmínky, za nichž mohou být operační programy během roku změněny bez předchozího schválení příslušným orgánem členského státu. Tyto změny jsou způsobilé pro podporu pouze v případě, že je organizace producentů neprodleně oznámí příslušnému orgánu.

Členské státy mohou procentní podíl uvedený v druhém pododstavci písm. c) změnit v případě spojení organizací producentů podle čl. 15 odst. 1.

3.   K žádostem o změny se přikládá podkladová dokumentace, v níž se uvádí důvod, povaha a důsledky navrhovaných změn.

1.   Členské státy mohou organizacím producentů povolit, aby zažádaly o zálohu na část podpory. Záloha odpovídá plánovaným výdajům vznikajícím v rámci operačního programu během tří- nebo čtyřměsíčního období začínajícího v měsíci, v němž byla žádost o zálohu podána.

Členské státy stanoví podmínky, které zajistí, aby byly finanční příspěvky do provozního fondu vybírány v souladu s články 24 a 25 a aby byly dříve vyplacené zálohy a odpovídající příspěvek organizace producentů skutečně vynaloženy.

2.   Žádosti o uvolnění záruky se mohou podávat během roku, v němž program probíhá, a musí k nim být přiložena podkladová dokumentace, jako např. faktury a doklady prokazující provedení platby.

Záruky se uvolňují až do 80 % vyplacených záloh.

3.   Při nedodržení podmínek operačních programů nebo závažném porušení závazků stanovených v čl. 5 písm. b) a c) prováděcího nařízení (EU) 2017/892 záruka propadne, aniž jsou dotčeny jiné správní sankce, které je možné použít podle kapitoly V oddílu 3 této hlavy.

V případě nesplnění jiných požadavků záruka propadá v poměru k závažnosti zjištěné nesrovnalosti.

1.   Pokud organizace producentů nebo sdružení organizací producentů přestane provádět svůj operační program před koncem jeho plánované doby trvání, nebudou ve prospěch uvedené organizace nebo uvedeného sdružení provedeny žádné další platby na akce prováděné po datu ukončení programu.

2.   Podpora obdržená na způsobilé akce prováděné před ukončením operačního programu se nevrací za předpokladu, že:

3.   Finanční podpora Unie pro víceleté závazky, jako jsou environmentální opatření, pokud jejich dlouhodobé cíle a očekávané přínosy nelze provést kvůli přerušení opatření, je vymáhána a vrácena ve prospěch EZZF.

4.   Tento článek se použije obdobně v případě dobrovolného pozastavení uznání, odnětí uznání nebo rozpuštění organizace producentů nebo sdružení organizací producentů.

5.   Neoprávněně vyplacená podpora se vrací v souladu s článkem 67.

1.   Členské státy zahrnou do svých vnitrostátních strategií seznam způsobilých investic, jejichž cílem je zajistit účinnější řízení množství uvedených na trh, jak je uvedeno v čl. 33 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   Před schválením operačních programů obsahujících opatření týkající se investic uvedených v odstavci 1 členské státy požadují odůvodnění, že navrhovaná investice je vhodná k účinnému zabránění krize nebo k jejímu lepšímu překonání.

1.   Členské státy přijmou podrobná ustanovení týkající se podpory na správní náklady na zřizování vzájemných fondů podle čl. 33 odst. 3 prvního pododstavce písm. d) nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   Podpora uvedená v odstavci 1 zahrnuje jak finanční podporu Unie, tak příspěvek organizace producentů. Celková výše uvedené podpory nesmí překročit v prvním roce fungování vzájemného fondu 5 % příspěvku organizace producentů do fondu, v druhém roce 4 % a ve třetím roce 2 %.

3.   Organizace producentů může obdržet podporu podle odstavce 1 pouze jednou a pouze v prvních třech letech fungování fondu. Pokud požádá organizace producentů o podporu až ve druhém nebo třetím roce fungování fondu, bude podpora činit 4 %, resp. 2 %.

4.   Členské státy mohou stanovit stropy pro částky, které může organizace producentů obdržet jako podporu na správní náklady na zřizování vzájemných fondů.

1.   Pokud členské státy zahrnou do svých vnitrostátních strategií opětovnou výsadbu sadů po povinném vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů podle čl. 33 odst. 3 prvního pododstavce písm. e) nařízení (EU) č. 1308/2013, musí být opatření v souladu se směrnicí Rady 2000/29/ES (12).

2.   Na opětovnou výsadbu sadů se nesmí použít více než 20 % celkových výdajů v rámci operačních programů. Členské státy mohou rozhodnout, že stanoví nižší procento.

1.   Limit 5 % z objemu produkce uvedené na trh podle čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013 se vypočte na základě aritmetického průměru celkových objemů produktů, pro něž je uznána organizace producentů a které byly prostřednictvím organizace producentů uvedeny na trh během tří předešlých roků.

2.   U nově uznaných organizací producentů se pro hospodářské roky před uznáním použijí tyto údaje:

1.   Organizace producentů a sdružení organizací producentů oznámí příslušným orgánům členských států písemně nebo elektronickou cestou předem svůj záměr o stažení produktů.

V tomto oznámení je zejména uveden seznam produktů, které mají být staženy, a jejich hlavní vlastnosti podle příslušných obchodních norem, odhadované množství jednotlivých dotčených produktů, jejich předpokládané určení a místo, na kterém mohou být stažené produkty zkontrolovány podle článku 29 prováděcího nařízení (EU) 2017/892.

Oznámení obsahují písemné prohlášení dokládající, že produkty, které mají být staženy, splňují platné obchodní normy nebo minimální požadavky uvedené v článku 15 prováděcího nařízení (EU) 2017/892.

2.   Členské státy stanoví pro organizace producentů a sdružení organizací producentů prováděcí pravidla týkající se oznámení podle odstavce 1, zejména pokud jde o lhůty.

1.   Podpora na stažení z trhu, složená z finanční podpory Unie a z příspěvku organizace producentů, nesmí převyšovat částky stanovené v příloze IV.

Pro produkty, jež nejsou uvedeny v příloze IV, členské státy stanoví maximální výši podpory, která zahrnuje jak finanční podporu Unie, tak příspěvek organizace producentů, na úrovni nejvýše 40 % průměrné tržní ceny za posledních pět let v případě bezplatného rozdělení a na úrovni nejvýše 30 % průměrné tržní ceny za posledních pět let pro jiná určení než jejich bezplatné rozdělení.

Pokud organizace producentů obdržela od třetích stran náhradu za produkty stažené z trhu, snižuje se podpora uvedená v prvním pododstavci o částku odpovídající obdržené kompenzaci. Aby byly dotčené produkty způsobilé pro podporu, nesmí se znovu dostat na trh s ovocem a zeleninou.

2.   Stažení z trhu nesmí u žádného produktu překročit 5 % objemu produkce uvedené na trh danou organizací producentů. Při určování tohoto procentního podílu se však nezohledňují množství, s nimiž se nakládá jedním ze způsobů uvedených v čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo jakýmkoli jiným způsobem schváleným členskými státy podle čl. 46 odst. 2 tohoto nařízení.

Objem produkce uvedené na trh podle prvního pododstavce je průměr objemu produkce uvedené na trh v předchozích třech letech. Pokud tento údaj není k dispozici, použije se objem produkce uvedené na trh, pro kterou byla organizace producentů uznána.

Procentní podíly uvedené v prvním pododstavci jsou roční průměry za období tří let, včetně dotčeného roku a předchozích dvou let, s ročním rozpětím pro překročení ve výši 5 %.

3.   Finanční podpora Unie v případě ovoce a zeleniny stažených z trhu, které byly bezplatně rozděleny mezi dobročinné organizace a nadace podle čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013, se vztahuje pouze na platby týkající se produktů, s nimiž bylo naloženo v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, a na náklady uvedené v čl. 16 odst. 1 a čl. 17 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2017/892.

1.   Členské státy stanoví přípustná určení pro produkty stažené z trhu. Přijmou předpisy zajišťující, aby stažení produktu z trhu ani jeho určení nemělo nepříznivý dopad na životní prostředí ani žádné nepříznivé rostlinolékařské důsledky.

2.   Určení podle odstavce 1 zahrnují bezplatné rozdělení ve smyslu čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013 a jakákoli jiná rovnocenná určení schválená členskými státy.

Na požádání mohou členské státy povolit dobročinným organizacím a nadacím uvedeným v čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013, aby od konečných příjemců produktů stažených z trhu požadovaly příspěvek.

Po obdržení povolení musí dané dobročinné organizace a nadace kromě povinností uvedených v čl. 47 odst. 1 tohoto nařízení vést k danému opatření finanční výkazy.

Příjemcům bezplatně rozdělených produktů je možno povolit, aby zaplatili zpracovatelům ovoce a zeleniny v naturáliích, pokud tato platba kompenzuje pouze náklady na zpracování a pokud členský stát, v němž dochází k platbě, stanovil pravidla, která zajistí, aby zpracované produkty byly určeny ke spotřebě konečnými příjemci podle druhého pododstavce.

Členské státy přijmou veškeré nezbytné kroky, aby usnadnily kontakty a spolupráci mezi organizacemi producentů a dobročinnými organizacemi a nadacemi podle čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013, které schválily.

3.   Postoupení produktů zpracovatelskému průmyslu je možné. Členské státy přijmou prováděcí předpisy zajišťující, aby v Unii nedošlo k narušení hospodářské soutěže v dotčených odvětvích ani u dovezených produktů a aby se stažené produkty nedostaly znovu na trh. Alkohol získaný destilací se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely.

1.   Příjemci stažených produktů podle čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013 se zavazují:

Členské státy mohou rozhodnout, že příjemci nemusí vést výkazy podle prvního pododstavce písm. b), pokud dostávají množství, která nedosahují maximální hodnoty stanovené členskými státy na základě zdokumentované analýzy rizik.

2.   Příjemci produktů stažených pro jiná určení se zavazují:

1.   Zelená sklizeň a nesklízení ovoce a zeleniny uvedené v čl. 33 odst. 3 prvním pododstavci písm. g) nařízení (EU) č. 1308/2013 doplňuje běžné pěstitelské postupy a liší se od nich.

2.   Ovoce a zelenina, u nichž proběhla zelená sklizeň nebo nesklízení ovoce a zeleniny, se po uskutečnění těchto operací nepoužijí ve stejném vegetačním období k dalším produkčním účelům.

3.   K zelené sklizni ovoce a zeleniny se nepřistoupí u ovoce a zeleniny, jejichž normální sklizeň již začala, a k nesklízení se nepřistoupí, pokud již v dané oblasti byla sklizena komerční produkce během normálního produkčního cyklu.

První pododstavec se nepoužije, trvá-li období sklizně u ovoce nebo zeleniny déle než jeden měsíc. V takových případech se částky uvedené v odstavci 4 vyrovnávají pouze u produkce, jež bude sklizena během šesti týdnů po zelené sklizni nebo nesklízení ovoce a zeleniny. Uvedené ovoce a zelenina se po uskutečnění zelené sklizně nebo nesklízení ovoce a zeleniny nepoužijí ve stejném vegetačním období k dalším produkčním účelům.

Pro účely druhého pododstavce mohou členské státy zakázat zelenou sklizeň nebo nesklízení ovoce a zeleniny, pokud v případě zelené sklizně významná část normální sklizně již proběhla, a v případě nesklízení, pokud již byla významná část komerční produkce sklizena. Má-li členský stát v úmyslu toto ustanovení uplatňovat, musí ve své vnitrostátní strategii stanovit, jaký podíl sklizně považuje za významný.

Zelená sklizeň i nesklízení ovoce a zeleniny se nesmí používat na stejný produkt a stejnou oblast během jednoho roku, výjimkou jsou účely ve smyslu druhého pododstavce, kdy lze obě akce uplatňovat současně.

4.   Podpora na zelenou sklizeň se vztahuje pouze na produkty, které se fyzicky nacházejí na pěstebních plochách a jsou skutečně sklízeny nezralé. Vyrovnávací platby, které zahrnují jak finanční podporu Unie, tak i příspěvek organizace producentů na zelenou sklizeň a nesklízení ovoce a zeleniny, stanoví členský stát podle čl. 49 prvního pododstavce písm. a) jako platby na hektar, a to na úrovni, která pokrývá nejvýše 90 % maximální míry podpory na stažení z trhu, které se uplatňuje u stažení pro jiná určení, než je bezplatné rozdělení podle čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013.

5.   Organizace producentů a sdružení organizací producentů oznámí příslušným orgánům členských států písemně nebo elektronickou cestou předem svůj záměr o zelené sklizni nebo nesklízení ovoce a zeleniny.

1.   Členské státy přijmou prováděcí předpisy v oblasti pojištění sklizně, včetně předpisů nutných pro zajištění, že pojistnými opatřeními nebude narušena hospodářská soutěž na pojistném trhu.

2.   Členské státy mohou dodatečným vnitrostátním financováním přispívat k podpoře opatření k pojištění sklizně, která využívají prostředky z provozního fondu. Celková veřejná podpora na pojištění sklizně však nesmí překročit:

Limit stanovený v prvním pododstavci písm. b) platí i v těch případech, kdy je jinak provozní fond způsobilý pro 60 % finanční podpory Unie podle čl. 34 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013.

3.   Pojištění sklizně nekryje platby pojistného, které nahrazují producentům více než 100 % utrpěné ztráty příjmů, s přihlédnutím k veškerým náhradám, které producenti obdrží z jiných režimů podpory souvisejících s pojištěným rizikem.

1.   Členské státy oznámí Komisi každou středu nejpozději do 12:00 hodin (bruselského času) vážené průměrné ceny ovoce a zeleniny uvedených v příloze VI zjištěné v předchozím týdnu, pokud jsou údaje k dispozici.

U ovoce a zeleniny, na které se vztahuje všeobecná obchodní norma uvedená v příloze I části A prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, se oznamují pouze ceny produktů, které splňují normu, zatímco ceny u produktů, na které se vztahuje zvláštní obchodní norma stanovená v části B uvedené přílohy, se týkají pouze produktů třídy I.

Členské státy oznámí jedinou váženou průměrnou cenu podle druhů a odrůd produktů, velikosti a obchodní úpravy specifikovaných v příloze VI tohoto nařízení. Pokud se zaznamenané ceny týkají jiných druhů, odrůd, velikostí nebo obchodní úpravy, než které jsou uvedeny v uvedené příloze, členské státy oznámí Komisi druhy, odrůdy, velikosti nebo obchodní úpravu produktů, kterým ceny odpovídají.

Oznámené ceny jsou ceny produktů při výstupu z balíren, tříděných, balených a případně na paletách, vyjádřené v eurech na 100 kilogramů čisté hmotnosti.

2.   Členské státy určí reprezentativní trhy v pěstitelské oblasti pro dotčené ovoce a zeleninu. Členské státy oznámí Komisi reprezentativní trhy a jejich váhu v průměru spolu s prvním oznámením nebo při jejich změně. Členské státy mohou na dobrovolném základě oznámit ostatní ceny.

1.   Operační programy a vnitrostátní strategie jsou sledovány a hodnoceny za účelem posouzení pokroku dosaženého v plnění cílů stanovených pro operační programy a jejich účelnosti a účinnosti s ohledem na tyto cíle.

2.   Pokrok, účelnost a účinnost se posuzují prostřednictvím společných výkonnostních ukazatelů uvedených v příloze II prováděcího nařízení (EU) 2017/892 a vztahujících se k výchozí situaci a vstupům (finančnímu plnění), výstupům, výsledkům a dopadům prováděných operačních programů.

3.   Členské státy mohou ve své vnitrostátní strategii stanovit doplňkové ukazatele.

1.   Organizace producentů a sdružení organizací producentů zavedou systém shromažďování, evidence a uchovávání údajů sloužících k sestavování použitelných ukazatelů pro sledování a hodnocení operačních programů.

2.   Sledování se provádí tak, aby výsledky:

3.   Hodnocení má podle čl. 21 odst. 4 prováděcího nařízení (EU) 2017/892 podobu zprávy v předposledním roce provádění operačního programu.

Hodnocení posoudí pokrok dosažený při plnění celkových cílů programu. K tomuto účelu se použijí společné výkonnostní ukazatele týkající se výchozí situace, výstupů a výsledků.

Hodnocení zahrnuje případně kvalitativní vyhodnocení výsledků a dopadu environmentálních opatření zaměřených na:

Výsledky tohoto hodnocení se použijí:

Zpráva o hodnocení se připojí k příslušné výroční zprávě uvedené v čl. 21 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2017/892.

1.   Členské státy zavedou systém shromažďování, evidence a elektronického uchovávání údajů sloužících k sestavování ukazatelů uvedených v článku 56. Za tímto účelem použijí údaje předané organizacemi producentů a sdruženími organizací producentů týkající se sledování a hodnocení jejich operačních programů.

2.   Sledování je průběžné a slouží k posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů operačních programů. K tomuto účelu se použijí údaje předložené organizacemi producentů a sdruženími organizací producentů v rámci výročních zpráv. Sledování se provádí tak, aby výsledky:

3.   Cílem hodnocení je posouzení pokroku dosaženého při plnění celkových cílů stanovených pro vnitrostátní strategii. K tomuto účelu se použijí výsledky sledování a hodnocení operačních programů uvedené ve výročních zprávách a zprávách z předposledního roku předaných organizacemi producentů. Výsledky hodnocení se použijí:

Hodnocení zahrnuje hodnocení, jež má být provedeno v roce 2020. Jeho výsledky jsou součástí výroční vnitrostátní zprávy uvedené v čl. 54 písm. b) k danému roku. Zpráva prozkoumá míru využití finančních zdrojů, účinnost a účelnost prováděných operačních programů a posoudí účinky a dopad těchto programů ve vztahu k cílům stanoveným strategií, a případně také k dalším cílům stanoveným v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013.

1.   Pokud členský stát zjistí, že organizace producentů nesplňuje jedno z kritérií uznání v souvislosti s požadavky článků 5, 7, čl. 11 odst. 1 a 2 a článku 17, zašle dotyčné organizaci producentů nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy byla uvedená skutečnost zjištěna, doporučeně dopis, v němž bude uvedeno upozornění na chybu, potřebná nápravná opatření a lhůty, do kdy je třeba tato opatření přijmout; tyto lhůty nepřesáhnou čtyři měsíce. Od okamžiku zjištění nedodržení členské státy pozastaví platby podpory až do okamžiku přijetí nápravných opatření k jejich spokojenosti.

2.   Nedodržení přijetí nápravných opatření podle odstavce 1 ve lhůtě stanovené členským státem má za následek pozastavení uznání organizace producentů. Členský stát oznámí organizaci producentů dobu pozastavení, která začíná běžet bezprostředně po uplynutí lhůty stanovené pro přijetí uvedených nápravných opatření a která nepřesáhne 12 měsíců od data přijetí dopisu s upozorněním organizací producentů. Není tím dotčeno uplatňování horizontálních vnitrostátních právních předpisů, které mohou stanovit pozastavení této akce po zahájení soudního řízení v této věci.

Během doby pozastavení uznání může organizace producentů pokračovat ve své činnosti, ale podpory se přestanou vyplácet až do okamžiku, kdy je pozastavení uznání zrušeno. Roční částka podpory se sníží o 2 % za každý kalendářní měsíc nebo část měsíce, v němž bylo uznání pozastaveno.

Pozastavení končí dnem kontroly, která prokáže, že předmětná kritéria uznání byla dodržena.

3.   Pokud nejsou kritéria dodržena do konce doby pozastavení stanovené příslušným orgánem členského státu, členský stát odejme uznání s účinností ode dne, od něhož přestaly být podmínky uznání dodržovány, nebo pokud není možné toto datum určit, ode dne, kdy bylo nedodržení zjištěno. Není tím dotčeno uplatňování horizontálních vnitrostátních právních předpisů, které mohou stanovit pozastavení uznání po zahájení soudního řízení v této věci. Zbývající podpora týkající se období, během něhož se zjistilo selhání, nesmí být vyplacena a neoprávněně vyplacená podpora musí být vrácena.

4.   Pokud členský stát zjistí, že organizace producentů nedodržuje nějaké z kritérií uznání stanovené v článku 154 nařízení (EU) č. 1308/2013, než které je uvedeno v odstavci 1, zašle dotyčné organizaci producentů nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy byla uvedená skutečnost zjištěna, doporučeně dopis, v němž bude uvedeno upozornění na chybu, potřebná nápravná opatření a lhůty, do kdy je třeba tato opatření přijmout; tyto lhůty nepřesáhnou čtyři měsíce.

5.   Nejsou-li nápravná opatření přijata podle odstavce 4 ve lhůtě stanovené členským státem, dojde k pozastavení plateb a ke snížení roční výše podpory o 1 % za každý kalendářní měsíc nebo část kalendářního měsíce, který následuje po vypršení uvedené lhůty. Není tím dotčeno uplatňování horizontálních vnitrostátních právních předpisů, které mohou stanovit pozastavení této akce po zahájení soudního řízení v této věci.

6.   Členské státy odejmou uznání organizaci producentů, pokud nejpozději do 15. října druhého roku následujícího po roce, v němž uvedená kritéria nebyla splněna, organizace producentů neprokáže, že splňuje kritérium minimálního objemu nebo hodnoty obchodované produkce uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013. Odnětí nabývá účinnosti dnem, od něhož nebyly plněny podmínky uznání, nebo pokud není možné toto datum určit, ode dne, kdy bylo selhání zjištěno. Zbývající podpora týkající se období, během něhož se zjistilo selhání, nesmí být vyplacena a neoprávněně vyplacená podpora musí být vrácena.

Pokud však organizace producentů členskému státu prokáže, že není schopna dodržovat kritéria uznání stanovená v čl. 154 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o minimální objem nebo hodnotu obchodované produkce, které stanoví členské státy, v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů nebo chorob či škůdců, přestože podnikla opatření na prevenci rizik, může členský stát pro daný rok této organizaci producentů udělit výjimku ohledně minimálního objemu nebo hodnoty obchodované produkce.

7.   V případech, v nichž se použijí odstavce 1, 2, 4 a 5, mohou členské státy provádět platby po uplynutí lhůty stanovené v článku 10 prováděcího nařízení (EU) 2017/892. Tyto platby se uskuteční nejpozději 15. října druhého roku následujícího po roce provádění programu.

8.   Odstavce 1 až 5 se použijí obdobně v případech, kdy organizace producentů neposkytnou členskému státu informace vyžadované podle článku 21 prováděcího nařízení (EU) 2017/892.

1.   Členské státy pozastaví platby organizaci producentů nebo sdružení organizací producentů a pozastaví uznání organizaci producentů nebo sdružení organizací producentů, které vyšetřuje vnitrostátní orgán v souvislosti s podezřením na podvodné jednání týkající se podpory v působnosti nařízení (EU) č. 1308/2013, do doby, než se podezření vysvětlí.

2.   Pokud se zjistí, že se organizace producentů nebo sdružení organizací producentů dopustily podvodného jednání týkajícího se podpory v působnosti nařízení (EU) č. 1308/2013, pak aniž jsou dotčeny veškeré další sankce použitelné podle právních předpisů Unie a podle vnitrostátních předpisů, členské státy:

1.   Platby se vypočtou na základě způsobilých akcí.

2.   Členské státy prozkoumají žádost o podporu a stanoví částky, které jsou pro podporu způsobilé. Stanoví částku, jež:

3.   Pokud je částka stanovená podle odst. 2 písm. a) vyšší než částka stanovená podle odst. 2 písm. b) o více než 3 %, uplatňuje se postih. Výše postihu se stanoví jako rozdíl mezi částkami vypočtenými podle odst. 2 písm. a) a odst. 2 písm. b). Žádný postih se však nepoužije tehdy, pokud organizace producentů může doložit, že nenese odpovědnost za zahrnutí nezpůsobilé částky.

4.   Odstavce 2 a 3 se obdobně použijí na nezpůsobilé výdaje zjištěné během kontrol na místě nebo následných kontrol.

5.   Pokud je hodnota produkce uvedené na trh ohlášena a zkontrolována před podáním žádosti o podporu, použijí se tyto ohlášené a schválené hodnoty při stanovování částek podle odst. 2 písm. a) a b).

6.   Pokud na konci operačního programu nebyly splněny podmínky uvedené v čl. 33 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013, celková výše podpory za poslední rok operačního programu se sníží úměrně výši výdajů, které nevznikly v důsledku environmentálních opatření.

1.   Jestliže jsou po kontrole uvedené v článku 29 prováděcího nařízení (EU) 2017/892 zjištěny nesrovnalosti týkající se obchodních norem nebo minimálních požadavků podle článku 15 prováděcího nařízení (EU) 2017/892, které přesahující stanovené tolerance, je organizace producentů povinna zaplatit penále vypočtené podle podílu stažených produktů, jež nesplňují požadavky:

2.   Sankce uvedené v odstavci 1 se použijí, aniž je dotčena sankce uložená podle článku 61.

1.   Jestliže organizace producentů nesplnila své povinnosti týkající se zelené sklizně, zaplatí formou sankce částku vyrovnávací platby související s plochami, u nichž nebyla dodržena povinnost. Nesplnění povinností znamená případy, kdy:

2.   Jestliže organizace producentů nesplnila své povinnosti, pokud jde o nesklízení, je tato organizace producentů povinna zaplatit formou sankce částku vyrovnávací platby související s plochami, u nichž nebyla dodržena povinnost. Nesplnění povinností znamená případy, kdy:

Použije-li se čl. 48 odst. 3 druhý pododstavec, nepoužije se první pododstavec písm. b) tohoto odstavce.

3.   Sankce uvedené v odstavcích 1 a 2 se použijí navíc k veškerým sankcím uloženým podle článku 61.

1.   Organizace producentů a sdružení organizací producentů nebo jiné dotčené subjekty navrátí neoprávněně vyplacenou podporu spolu s úroky a zaplatí sankce stanovené v tomto oddíle.

Úroky se vypočítávají:

2.   Vrácená podpora, úroky a uložené sankce se zaplatí do EZZF.