24.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 135/1

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/880

ze dne 23. května 2017,

kterým se stanoví pravidla použití maximálního limitu reziduí stanoveného pro farmakologicky účinnou látku v určité potravině i v jiné potravině získané ze stejného druhu a maximálního limitu reziduí stanoveného pro farmakologicky účinnou látku u jednoho nebo více určitých druhů i u jiných druhů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 (1), a zejména na čl. 13 odst. 2 písm. b) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Farmakologicky účinné látky se klasifikují na základě stanovisek týkajících se maximálních limitů reziduí (dále jen „MLR“) vydávaných Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (dále jen „agentura EMA“). Uvedená stanoviska zahrnují vědecké posouzení rizik a úvahy týkající se řízení rizik.

(2)

Při provádění vědeckého posouzení rizik a při přípravě doporučení pro řízení rizik musí agentura EMA zvážit použití MLR stanovených pro farmakologicky účinnou látku v určité potravině i v jiné potravině získané ze stejného druhu nebo použití MLR stanovených u jednoho nebo více určitých druhů extrapolací i u jiných druhů, aby se zlepšila dostupnost registrovaných veterinárních léčivých přípravků pro nákazy postihující zvířata určená k produkci potravin.

(3)

Extrapolace MLR zahrnuje proces, kdy se limity reziduí v tkáních nebo potravinových komoditách získaných z druhu zvířat určených k produkci potravin, pro nějž existují MLR, použijí k odhadu limitů reziduí a ke stanovení MLR v tkáni nebo v potravinové komoditě získané z jiného druhu nebo v jiné tkáni nebo potravinové komoditě získané z téhož druhu, pro nějž konvenční údaje o reziduích nejsou k dispozici nebo nejsou úplné. Za účelem řádného používání nařízení (ES) č. 470/2009 by měly být stanoveny zásady a minimální kritéria pro extrapolaci.

(4)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro veterinární léčivé přípravky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví zásady a minimální kritéria pro použití MLR stanovených pro farmakologicky účinnou látku v určité potravině i v jiné potravině získané ze stejného druhu a pro použití MLR stanovených u jednoho nebo více určitých druhů i u jiných druhů (dále jen „extrapolace“).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)	„referenčním druhem/referenční potravinovou komoditou / tkání“ se rozumí druh/potravinová komodita/tkáň, pro něž byly stanoveny MLR na základě správných a úplných údajů;

2)	„dotčeným druhem/dotčenou potravinovou komoditou/tkání“ se rozumí druh/potravinová komodita/tkáň, u nichž se uvažuje o extrapolaci;

3)	„většinovým druhem“ se rozumí skot, ovce určené k produkci masa, prasata, kuřata, včetně vajec, a lososovití;

4)	„menšinovým druhem“ se rozumí jakýkoli druh jiný než většinový druh;

5)	„příbuzným druhem“ se rozumí druh náležející do téže kategorie druhů přežvýkavců, monogastrických zvířat, savců, ptáků či ryb určených k produkci potravin;

6)	„nepříbuzným druhem“ se rozumí druh náležející do odlišných kategorií druhů zvířat určených k produkci potravin.

Článek 3

Zásady extrapolace

Agentura EMA zváží extrapolaci MLR, pokud je pro danou farmakologicky účinnou látku stanoven MLR nebo má tato látka status „Není nutné stanovit MLR“ a na dotčený druh se vztahuje jedna z těchto charakteristik:

1)	je příbuzný s většinovým referenčním druhem, pro nějž byly stanoveny MLR nebo který má u dotčené tkáně / potravinové komodity status „Není nutné stanovit MLR“;

2)	je příbuzný s menšinovým referenčním druhem, pro nějž byly stanoveny MLR nebo který má u dotčené tkáně / potravinové komodity status „Není nutné stanovit MLR“;

3)	není příbuzný s referenčním druhem, pro nějž byly stanoveny MLR nebo který má u dotčené tkáně / potravinové komodity status „Není nutné stanovit MLR“;

4)	byl stanoven MLR pro dotčený druh, ale nikoli pro dotčenou tkáň / potravinovou komoditu.

Článek 4

Minimální kritéria pro extrapolaci

Agentura EMA může provést extrapolaci pouze tehdy, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)	agentura EMA má k dispozici úplný soubor údajů o reziduích pro daný referenční druh;

b)	je stanoveno, do jaké míry je farmakologicky účinná látka metabolizována u referenčního druhu;

c)	je k dispozici náležitě validovaná analytická metoda pro referenční druh;

d)	při zvažování extrapolace mezi nepříbuznými druhy je stanovena podobnost metabolických profilů u referenčního a dotčeného druhu;

e)	výsledkem extrapolace MLR je teoretický maximální denní příjem (TMDI), který nepřevyšuje přijatelný denní příjem (ADI);

f)	v případě látek, u nichž indikátorové reziduum nezahrnuje mateřskou sloučeninu, je potvrzeno, že indikátorové reziduum je přítomno v dotčeném druhu / dotčené potravinové komoditě;

g)	v případě extrapolace mezi různými potravinovými komoditami je k dispozici nevyužitá část ADI k použití pro další potravinu.

Článek 5

Extrapolace z většinových druhů na příbuzné menšinové druhy

Při zvažování extrapolace MLR z většinových referenčních druhů na dotčené menšinové druhy v kategorii příbuzných druhů použije agentura EMA tato kritéria:

a)	extrapolace MLR referenčního druhu na dotčený druh v každém jednotlivém případě je možná, pokud je mateřská látka indikátorovým reziduem u referenčního druhu;

b)	pokud mateřská látka není indikátorovým reziduem u referenčního druhu, lze od žadatele požadovat potvrzení, že indikátorové reziduum je přítomno v dotčených tkáních / potravinových komoditách;

c)	stanovené MLR se extrapolují v souladu se vzorem stanoveným v příloze;

d)	tkáň / potravinová komodita většinového a menšinového druhu musí být tatáž;

e)	status „Není nutné stanovit MLR“ lze přímo extrapolovat na dotčený druh.

Článek 6

Extrapolace mezi nepříbuznými druhy a extrapolace z menšinového referenčního druhu na většinový dotčený druh

Při zvažování extrapolace MLR mezi nepříbuznými druhy a extrapolace z menšinového referenčního druhu na většinový dotčený druh použije agentura EMA tato kritéria:

a)	extrapolaci z menšinového na většinový druh lze v každém jednotlivém případě odůvodnit pouze tehdy, kdy je zjevné, že metabolismy u referenčního a dotčeného druhu jsou podobné;

b)	pokud se uvažuje o extrapolaci mezi nepříbuznými druhy (včetně menšinových druhů), lze od žadatele požadovat podpůrné informace, které jsou specifické pro danou látku a týkají se podobnosti metabolismu mezi referenčním a dotčeným druhem;

c)	pokud byly stanoveny MLR pro více než jeden nepříbuzný druh, extrapoluje se na dotčený druh v poměru 1:1 ten soubor MLR, jehož výsledkem je nejnižší příjem ze strany spotřebitelů;

d)	agentura EMA může v jednotlivých případech zvážit použití jiných zvláštních bezpečnostních faktorů, aby zohlednila specifickou nejistotu týkající se údajů;

e)	status „Není nutné stanovit MLR“ lze extrapolovat na dotčený druh, pokud je metabolismus podobný;

f)	přímá extrapolace MLR ze suchozemských druhů na ryby se svalovinou a kůží v přirozeném poměru je možná, pokud je mateřská sloučenina indikátorovým reziduem a byl stanoven MLR ve svalovině referenčního druhu;

g)	extrapolace z ryb na druhy savců/ptáků se neprovádí.

Článek 7

Extrapolace mezi potravinovými komoditami

Při zvažování extrapolace mezi potravinovými komoditami použije agentura EMA tato kritéria:

a)	v případě extrapolace mezi potravinovými komoditami se jako východisko pro odvození MLR v dotčené potravinové komoditě zvolí nejnižší stanovený MLR u daného druhu;

b)	jako východisko je možné rovněž použít zbývající část ADI a je možný přímý výpočet MLR;

c)	kromě toho se v případě odhadu expozice použije k výpočtu TMDI konzervativní odhad poměru indikátorového rezidua vůči celkovému množství reziduí;

d)	extrapolace mezi komoditami může vyžadovat úpravu hodnot MLR, aby se zohlednily rozdíly ve spotřebě;

při extrapolaci MLR z jiných tkání na mléko v rámci téhož druhu je nutno vzít v úvahu fyzikálně-chemické vlastnosti účinné látky a způsob, jakým mohou tyto vlastnosti ovlivnit akumulaci v mléce. Použití nejnižšího poměru indikátorového rezidua vůči celkovému množství reziduí v tkáních může být přijatelným východiskem pro stanovení poměru, jenž má být použit pro mléko;

f)	extrapolace MLR z tkání drůbeže na vejce drůbeže se neprovádí;

v případě extrapolace MLR na med se přihlédne k těmto skutečnostem:

i)	od žadatele lze požadovat fyzikálně-chemické a biologické údaje o stabilitě indikátorového rezidua a pravděpodobných (hlavních) produktech rozkladu a jejich možné tvorbě,

ii)	vzhledem k tomu, že u medu je žádoucí ochranná lhůta „nula dní“, jsou zapotřebí údaje o reziduích, aby se prokázalo, že výsledkem zamýšleného použití dané látky u včel budou bezpečné limity reziduí v medu bez použití ochranné lhůty. Tyto údaje lze použít rovněž pro odvození MLR,

iii)	MLR lze extrapolovat na med pouze tehdy, pokud jsou k dispozici informace k potvrzení toxikologického významu významných reziduí (včetně produktů rozkladu) v medu a pokud je zřejmé, že obsah reziduí v medu z ošetřených včel je nižší než MLR i bez použití ochranné lhůty.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. května 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 152, 16.6.2009, s. 11.

PŘÍLOHA

Extrapolace z většinových druhů na menšinové druhy:

Kategorie	Stávající MLR	Extrapolace na
Přežvýkavci	Skot (maso)	Všichni ostatní přežvýkavci (maso) kromě ovcí
	Ovce (maso)	Všichni ostatní přežvýkavci (maso) kromě skotu
	Skot a ovce (maso)	Všichni přežvýkavci (maso)
	Kravské mléko	Mléko všech přežvýkavců
Monogastrická zvířata	Prasata	Všichni monogastričtí savci
Ptáci	Kuřata a vejce	Drůbež a drůbeží vejce
Ryby	Lososovití	Všechny ryby
Ostatní	Skot, ovce nebo prasata	Koně, králíci
	Pokud existují identické MLR u přežvýkavců a monogastrických zvířat	Všechny druhy savců
	Pokud existují identické MLR u skotu (nebo ovcí), prasat a kuřat	Všechny druhy zvířat určených k produkci potravin (kromě ryb)

24.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 135/6

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/881

ze dne 23. května 2017,

kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 o sčítání lidu, domů a bytů, pokud jde o způsob zpracování a strukturu zpráv o kvalitě a technický formát pro předávání údajů, a kterým se mění nařízení (EU) č. 1151/2010

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 ze dne 9. července 2008 o sčítání lidu, domů a bytů (1), a zejména na čl. 5 odst. 5 a čl. 6 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 763/2008 stanoví společná pravidla pro poskytování souhrnných údajů o obyvatelstvu, domech a bytech v desetiletých intervalech.

(2)	Na základě nařízení Komise (EU) 2017/712 (2) by se příští sčítání lidu, domů a bytů mělo týkat referenčního roku 2021.

(3)	Nařízení Komise (EU) č. 1151/2010 (3) stanoví způsob zpracování a strukturu zpráv o kvalitě a technický formát pro předávání údajů ze sčítání lidu, domů a bytů za referenční rok 2011.

(4)	Pro účely příštího sčítání lidu, domů a bytů za rok 2021 a za účelem hodnocení kvality údajů předávaných Komisi (Eurostatu) je nezbytné nově stanovit způsob zpracování a strukturu zpráv o kvalitě a technický formát pro předávání údajů.

(5)

V souladu s čl. 5 odst. 5 nařízení (ES) č. 763/2008 by měly členské státy předávat ověřené údaje a metadata v elektronické formě ve vhodném technickém formátu, který stanoví Komise. Banka pro mezinárodní platby, Evropská centrální banka, Komise (Eurostat), Mezinárodní měnový fond, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Organizace spojených národů a Světová banka zahájily iniciativu pro výměnu statistických údajů a metadat (Statistical Data and Metadata eXchange (SDMX)) týkající se statistických a technických standardů pro výměnu a sdílení údajů a metadat, na nichž je založen nástroj Census Hub. SDMX a Census Hub poskytují statistické a technické standardy a standardy týkající se předávání údajů pro výměnu oficiálních statistik. Proto by měl být zaveden technický formát v souladu s těmito standardy.

(6)	Podle nařízení (EU) č. 1151/2010 musí členské státy uchovávat údaje ze sčítání lidu, domů a bytů za referenční rok 2011 do 1. ledna 2025. Aby mohli uživatelé údaje z obou sčítání srovnávat, měly by údaje ze sčítání za rok 2011 zůstat dostupné souběžně s údaji za rok 2021 až do 1. ledna 2035.

(7)	Nařízení (EU) č. 1151/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro Evropský statistický systém,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví způsob zpracování a strukturu zpráv členských států o kvalitě údajů, jež předají Komisi (Eurostatu) ze sčítání lidu, domů a bytů za referenční rok 2021, jakož i technický formát pro předávání údajů.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice a technické specifikace stanovené v nařízení (ES) č. 763/2008, prováděcím nařízení Komise (EU) 2017/543 (4) a nařízení (EU) 2017/712.

Použijí se rovněž tyto definice:

1.	„statistickou jednotkou“ se rozumí základní jednotka zjišťování, tedy fyzická osoba, domácnost, rodina, obydlený prostor nebo byt;

2.	„individuálním zjišťováním“ se rozumí sběr informací o každé statistické jednotce tak, aby bylo možno její charakteristiky zaznamenat samostatně s kombinovanou klasifikací s jinými charakteristikami;

3.	„souběžností“ se rozumí, že se informace získané při sčítání vztahují ke stejnému časovému okamžiku (referenčnímu datu);

„všeobecností na vymezeném území“ se rozumí, že údaje jsou poskytnuty pro všechny statistické jednotky na přesně vymezeném území. Jsou-li statistickými jednotkami osoby, rozumí se „všeobecností na vymezeném území“ to, že jsou poskytnuty údaje, které jsou založeny na informacích pro všechny osoby, jež mají místo svého obvyklého pobytu na vymezeném území (celkový počet obyvatel);

5.	„dostupností údajů z malých oblastí“ se rozumí dostupnost údajů pro malé zeměpisné oblasti a malé skupiny statistických jednotek;

6.	„stanovenou pravidelností“ se rozumí pravidelné provádění sčítání na počátku každého desetiletí, včetně kontinuity registrů;

7.	„zdrojem údajů“ se rozumí soubor záznamů údajů pro statistické jednotky a/nebo události související se statistickými jednotkami, který tvoří přímý základ pro získání údajů ze sčítání o jednom či několika určených tématech pro stanovenou cílovou populaci;

8.	„cílovou populací“ se rozumí soubor všech statistických jednotek ve vymezené zeměpisné oblasti k referenčnímu datu, které splňují podmínky pro vykázání údajů o jednom nebo více určených tématech. Zahrnuje každou platnou statistickou jednotku pouze jednou;

9.	„odhadovanou cílovou populací“ se rozumí nejlépe dostupný přibližný odhad cílové populace. Skládá se z počtu obyvatel ze sčítání s připočtením neúplného pokrytí a odečtením přesahu pokrytí;

10.

„počtem obyvatel ze sčítání“ se rozumí soubor statistických jednotek, který je fakticky reprezentován výsledky sčítání týkajícími se jednoho nebo více určených témat pro stanovenou cílovou populaci. Záznamy údajů pro počet obyvatel ze sčítání jsou záznamy údajů ve zdroji údajů pro stanovenou cílovou populaci, včetně všech imputovaných záznamů a s vyloučením všech vymazaných záznamů. Pokud zdroj údajů obsahuje na základě metodické zásady záznamy údajů pouze pro výběrový soubor statistických jednotek v odhadované cílové populaci, zahrnuje počet obyvatel ze sčítání vedle statistických jednotek ve výběrovém souboru doplňkový soubor statistických jednotek;

11.	„doplňkovým souborem statistických jednotek“ se rozumí soubor statistických jednotek, které patří do odhadované cílové populace, pro něž však zdroj údajů kvůli použité metodice stanovení výběrového souboru neobsahuje žádné záznamy údajů;

12.	„posouzením pokrytí“ se rozumí studie rozdílu mezi stanovenou cílovou populací a počtem obyvatel ze sčítání;

13.	„šetřením po zjišťování“ se rozumí šetření provedené krátce po zjišťování za účelem posouzení pokrytí a obsahu;

14.	„neúplným pokrytím“ se rozumí soubor všech statistických jednotek, které patří do stanovené cílové populace, nejsou však zahrnuty v odpovídajícím počtu obyvatel ze sčítání;

15.	„přesahem pokrytí“ se rozumí soubor všech statistických jednotek, které jsou zahrnuty v počtu obyvatel ze sčítání použitém k vykázání stanovené cílové populace, aniž by však patřily do této cílové populace;

16.	„imputací záznamu“ se rozumí přiřazení náhradního, avšak hodnověrného záznamu údajů přesně jedné zeměpisné oblasti na nejpodrobnější zeměpisné úrovni, pro niž jsou získány údaje ze sčítání, a imputace tohoto záznamu údajů do zdroje údajů;

17.	„výmazem záznamu“ se rozumí úkon spočívající ve vymazání nebo ignorování/nezohlednění záznamu údajů, který je obsažen ve zdroji údajů použitém k vykázání stanovené cílové populace, neuvádí však žádné platné informace o kterékoli statistické jednotce v této cílové populaci;

18.	„imputací položky“ se rozumí vložení náhradní, avšak hodnověrné hodnoty pro určité téma do záznamu údajů, který ve zdroji údajů již existuje, buď však tuto hodnotu neobsahuje, nebo obsahuje hodnotu považovanou za nehodnověrnou;

19.	„údaji založenými na dotaznících“ se rozumí údaje, které byly od respondentů původně získány pomocí dotazníku v rámci shromažďování statistických údajů, jež se vztahují k určitému časovému okamžiku;

20.	„spojováním záznamů“ se rozumí proces slučování informací z různých zdrojů údajů porovnáním záznamů pro jednotlivé statistické jednotky a sloučením informací vztahujících se na stejnou statistickou jednotku;

21.

„jedinečným identifikátorem“ se rozumí proměnná či soubor proměnných v záznamech údajů ve zdroji údajů nebo seznamu statistických jednotek, jež se používá k

—	ověření, zda zdroj údajů (nebo seznam statistických jednotek) obsahuje pro každou statistickou jednotku nejvýše jeden záznam údajů, a/nebo

—	spojování záznamů;

22.	„registrem“ se rozumí úložiště informací o statistických jednotkách, které je v průběhu událostí týkajících se statistických jednotek přímo aktualizováno;

23.	„údaji založenými na registrech“ se rozumí údaje v nebo z registru;

24.	„porovnáním registrů“ se rozumí spojování záznamů, kdy jsou v registrech obsaženy všechny odpovídající zdroje údajů;

25.	„extrakcí údajů“ se rozumí proces získávání informací ze sčítání z informací, které jsou obsaženy v registru a které se týkají jednotlivých statistických jednotek;

26.	„kódováním“ se rozumí proces převedení informací na kódy zastupující jednotlivé třídy v rámci systému klasifikace;

27.	„pořízením“ se rozumí proces, během něhož jsou shromážděné údaje převedeny do formy vhodné pro další zpracování;

28.	„editací záznamů“ se rozumí proces ověřování a úpravy záznamů údajů s cílem zajistit jejich hodnověrnost a současně zachovat významné části těchto záznamů;

29.	„generováním domácnosti“ se rozumí určení soukromé domácnosti podle koncepce bytové domácnosti stanovené v příloze prováděcího nařízení (EU) 2017/543 v rámci tématu „Postavení v domácnosti“;

30.

„generováním rodiny“ se rozumí určení rodiny na základě informací o tom, zda osoby žijí ve stejné domácnosti, avšak bez informací o rodinných vztazích mezi těmito osobami, či pouze s neúplnými informacemi o jejich rodinných vztazích. Výraz „rodina“ je v příloze prováděcího nařízení (EU) 2017/543 v rámci tématu „Postavení v rodině“ vymezen jako „rodinné jádro“;

31.	„nulovými informacemi o jednotce“ se rozumí, že od statistické jednotky, která je zahrnuta v počtu obyvatel ze sčítání, nebylo možno získat žádné údaje;

32.	„řízením rizika prozrazení statistických údajů“ se rozumí způsoby a postupy, které se používají k tomu, aby se při uvolnění statistických údajů na minimum omezilo riziko prozrazení informací o jednotlivých statistických jednotkách;

33.	„odhadem“ se rozumí výpočet statistických odhadů pomocí matematického vzorce a/nebo algoritmu použitého na dostupné údaje;

34.	„definicí struktury údajů“ se rozumí soubor strukturálních metadat spojených se souborem údajů, který zahrnuje informace o tom, jak jsou témata spojená s mírami, rozměry a atributy hyperkrychle, spolu s rozděleními, informacemi o reprezentaci údajů a se souvisejícími popisnými metadaty.

Článek 3

Metadata a zprávy o kvalitě

V souvislosti se sčítáním lidu, domů a bytů za referenční rok 2021 a s údaji a metadaty předanými Komisi (Eurostatu) podle nařízení (EU) 2017/712 předloží členské státy Komisi (Eurostatu) do 31. března 2024 podkladové informace a údaje a metadata související s kvalitou uvedené v příloze tohoto nařízení.

Článek 4

Zdroje údajů

Členské státy oznámí každý zdroj údajů použitý ke sběru informací, které jsou zapotřebí ke splnění požadavků nařízení (ES) č. 763/2008, a které zejména

a)	splňují základní rysy uvedené v čl. 2 písm. i) nařízení (ES) č. 763/2008;

b)	reprezentují cílovou populaci;

c)	jsou v souladu s příslušnými technickými specifikacemi stanovenými v prováděcím nařízení (EU) 2017/543 a

d)	přispívají k poskytování údajů pro program statistických údajů stanovený v nařízení (EU) 2017/712.

Článek 5

Přístup k příslušným informacím

1. Členské státy zajistí Komisi (Eurostatu) na její žádost přístup ke všem informacím, které jsou důležité pro vyhodnocení kvality předaných údajů a metadat podle nařízení (EU) 2017/712.

2. Při plnění odstavce 1 nejsou členské státy povinny poskytnout Komisi (Eurostatu) mikrodata nebo důvěrné údaje.

Článek 6

Technický formát pro předávání údajů

Technickým formátem, který se použije pro předání údajů a metadat za referenční rok 2021, je formát pro výměnu statistických údajů a metadat (Statistical Data and Metadata eXchange (SDMX)), jenž se používá v rámci nástroje Census Hub. Členské státy předají požadované údaje v souladu s definicemi struktury údajů a souvisejícími technickými specifikacemi stanovenými Komisí (Eurostatem). Pro případné pozdější předání na žádost Komise (Eurostatu) uchovávají členské státy požadované údaje a metadata do 1. ledna 2035.

Článek 7

Změna nařízení (EU) č. 1151/2010

V článku 6 nařízení (EU) č. 1151/2010 se třetí věta nahrazuje tímto:

„Členské státy uchovávají údaje a metadata za referenční rok 2011 do 1. ledna 2035. Členské státy nejsou povinny provádět změny či revize těchto údajů po 1. lednu 2025. Ty členské státy, které se k provedení změn či revizí rozhodnou, o nich Komisi (Eurostat) napřed uvědomí.“

Článek 8

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. května 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 14.

(2) Nařízení Komise (EU) 2017/712 ze dne 20. dubna 2017, kterým se zavádí referenční rok a program statistických údajů a metadat pro sčítání lidu, domů a bytů stanovený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 (Úř. věst. L 105, 21.4.2017, s. 1).

(3) Nařízení Komise (EU) č. 1151/2010 ze dne 8. prosince 2010, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 o sčítání lidu, domů a bytů, pokud jde o způsob zpracování a strukturu zpráv o kvalitě a technický formát pro předávání údajů (Úř. věst. L 324, 9.12.2010, s. 1).

(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/543 ze dne 22. března 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 o sčítání lidu, domů a bytů, pokud jde o technické specifikace témat a jejich rozdělení (Úř. věst. L 78, 23.3.2017, s. 13).

PŘÍLOHA

Obsah a struktura zpráv o kvalitě pro předávání údajů

Textová a kvantitativní metadata pro sčítání lidu, domů a bytů provedená v členských státech za referenční rok 2021 zahrnují tyto oddíly:

1. PŘEHLED

1.1 Právní rámec

1.2 Odpovědné orgány

2. ZDROJE ÚDAJŮ

2.1 Klasifikace zdrojů údajů podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 763/2008

2.2 Seznam zdrojů údajů použitých pro sčítání v roce 2021

2.3 Matice „zdroje údajů x témata“

2.4 Přiměřenost zdrojů údajů: rozsah, v jakém splňují základní rysy (čl. 4 odst. 4 nařízení (ES) č. 763/2008)

2.4.1 Individuální zjišťování

2.4.2 Souběžnost

2.4.3 Všeobecnost na vymezeném území

2.4.4 Dostupnost údajů z malých oblastí

2.4.5 Stanovená pravidelnost

3. CYKLUS SČÍTÁNÍ

3.1 Referenční datum

Členské státy poskytnou Komisi (Eurostatu) referenční datum podle článku 3 nařízení Komise (EU) 2017/712.

3.2 Příprava a provedení sběru údajů

3.2.1 Údaje založené na dotaznících

—	návrh a otestování dotazníků (včetně kopií všech konečných dotazníků),

—	příprava adresářů, příprava práce v terénu, mapování, publicita,

—	sběr údajů (včetně práce v terénu),

—	právní povinnost shromažďovat informace, pobídky k poskytnutí pravdivých informací nebo možné důvody uvedení nepravdivých informací.

3.2.2 Údaje založené na registrech

—	vytvoření nových registrů počínaje od roku 2011 (v případě potřeby),

—	přepracování stávajících registrů počínaje od roku 2011 (včetně změn v obsahu registrů, úpravy počtu obyvatel ze sčítání, úpravy definic a/nebo technických specifikací) (v případě potřeby),

—

údržba registrů (pro každý registr použitý při sčítání v roce 2021), včetně:

—	obsahu registru (statistické jednotky a informace o nich, editace záznamů a/nebo imputace položky a záznamu do registru),

—	správní odpovědnosti,

—	právní povinnosti registrovat informace, pobídky k poskytnutí pravdivých informací a možné důvody uvedení nepravdivých informací,

—	prodlev při vykazování, zejména právních/úředních prodlev, prodlev při registraci údajů, pozdního vykázání,

—	vyhodnocení a ověření nezaregistrování, nevyřazení z registru, vícenásobné registrace,

—	případných podstatných revizí registrů nebo aktualizací záznamů, které ovlivňují údaje ze sčítání v roce 2021, pravidelnosti revizí registrů,

—	využití, včetně „jiného statistického využití registru než ke sčítání“ a „využití registru pro jiné než statistické účely (např. administrativní účely)“,

—	porovnání a spojování registrů (včetně jedinečného identifikátoru či jedinečných identifikátorů použitých ke spojování záznamů),

—	extrakce údajů.

3.2.3 Údaje získané prostřednictvím výběrového souboru

U témat, pro něž byly informace získány prostřednictvím výběrového souboru, obsahují metadata rovněž popisy:

—	plánu výběru,

—	metodik použitých pro případné odhady, modely nebo imputace,

—	možného zkreslení odhadu na základě použitých metodik,

—	vzorců a algoritmů použitých k výpočtu směrodatné odchylky.

3.2.4 Údaje získané kombinací metod (údaje založené na více než jednom typu zdroje údajů)

U témat, pro něž byly informace získány kombinací metod, obsahují metadata rovněž:

—	popis metod (typy použitých zdrojů údajů a způsob, jakým byly informace z různých zdrojů zkombinovány, jak se různé použité zdroje a metody vzájemně doplňují a podporují a, v případě potřeby, jakým zdrojem byly pokryty jaké skupiny obyvatelstva),

—	jakékoli jiné otázky týkající se kvality v souvislosti s použitím kombinace metod.

3.3 Zpracování a vyhodnocení

3.3.1 Zpracování údajů (včetně pořízení, kódování, identifikačních proměnných, editace záznamů, imputace záznamů, výmazu záznamů, odhadu, spojování záznamů včetně identifikačních proměnných použitých ke spojování záznamů, generování domácností a rodin, opatření k určení nebo omezení nulových informací o jednotce);

3.3.2 Činnosti posuzování pokrytí, metodika použitá v případě neposkytnutí odpovědi, šetření po zjišťování (v případě potřeby), ověření konečných údajů: metoda posuzování neúplného pokrytí a přesahu pokrytí, včetně informací o kvalitě odhadů neúplného pokrytí a přesahu pokrytí.

3.4 Šíření (kanály šíření, zajištění statistické důvěrnosti, včetně řízení rizika prozrazení statistických údajů)

3.5 Opatření k zajištění nákladové efektivnosti

4. HODNOCENÍ KVALITY ÚDAJŮ

4.1 Srovnatelnost

Pro každé téma oznámí členské státy jakoukoli odchylku od požadovaných koncepcí a definic nebo jakýkoli postup používaný v členském státě, který by mohl narušit srovnatelnost údajů napříč EU.

Pro téma „Typ současné ekonomické aktivity“ oznámí členské státy všechny metody odhadu, kterými byly údaje upraveny, aby přesněji odpovídaly definici stanovené v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/543. Členské státy podají zprávu o tom, do jaké míry mají zdroje údajů a případné použité metody odhadu za následek odchylku od definice tématu „Typ současné ekonomické aktivity“ stanovené v uvedeném nařízení.

4.2 Včasnost a dochvilnost

Na národní úrovni se poskytují tyto informace:

—	datum (data) předání údajů Komisi (Eurostatu) v rozdělení podle hyperkrychlí,

—	datum (data) podstatné revize (revizí) předaných údajů v rozdělení podle hyperkrychlí,

—	datum (data) předání metadat.

V případě podstatných revizí k 1. dubnu 2024 nebo po tomto datu oznámí členské státy příslušné datum (data) Komisi (Eurostatu) zvlášť do jednoho týdne.

4.3 Soudržnost

Členské státy oznámí jakýkoli významný nesoulad mezi údaji předanými v různých datových souborech definovaných v nařízení Komise (EU) 2017/712.

4.4 Pokrytí a přesnost

Za účelem uvedení pokrytí se pro počty osob poskytnou na národní úrovni následující absolutní hodnoty, které se rozčlení podle pohlaví a širokých věkových skupin podle definice v prováděcím nařízení Komise (EU) 2017/543:

a)	počet obyvatel ze sčítání;

b)	počet všech imputací záznamů;

c)	počet všech výmazů záznamů;

d)	neúplné pokrytí (odhad);

e)	přesah pokrytí (odhad);

f)	odhadovaná cílová populace.

Za účelem posouzení přesnosti se pro počty osob poskytnou na národní úrovni následující absolutní hodnoty, které se rozčlení podle pohlaví a širokých věkových skupin podle definice v prováděcím nařízení Komise (EU) 2017/543:

a)	počet obyvatel ze sčítání;

b)	počet zjištěných záznamů údajů o tématu odvozených z tradičního sčítání;

c)	počet zjištěných záznamů údajů o tématu odvozených z administrativních registrů;

d)	počet zjištěných záznamů údajů o tématu odvozených z výběrových šetření;

e)	počet zjištěných záznamů údajů o tématu odvozených z několika různých zdrojů údajů;

f)	doplňkový soubor statistických jednotek pro dané téma (pro výběrové soubory);

g)	počet imputovaných pozorování pro dané téma;

h)	počet záznamů s chybějícími informacemi pro dané téma.

Výše uvedené absolutní hodnoty pro posouzení přesnosti se poskytnou pro tato témata sčítání:

a)	Rodinný stav (LMS);

b)	Postavení v rodině (FST);

c)	Postavení v domácnosti (HST);

d)	Typ současné ekonomické aktivity (CAS);

e)	Zaměstnání (OCC);

f)	Odvětví (IND);

g)	Postavení v zaměstnání (SIE);

h)	Místo pracoviště (LPW);

i)	Nejvyšší ukončené vzdělání (EDU);

j)	Země/místo narození (POB);

k)	Státní občanství (COC);

l)	Rok přistěhování do země sčítání (od roku 2010) (YAT);

m)	Rok přistěhování do země sčítání (od roku 1980) (YAE);

n)	Místo obvyklého pobytu jeden rok před sčítáním (ROY);

o)	Způsob bydlení (HAR).

4.5 Úplnost

Členské státy podají zprávu o míře úplnosti údajů podle požadavků nařízení (ES) č. 763/2008. Poskytnou podrobné informace o případných tématech sčítání nebo souvisejících rozděleních, pro která nejsou k dispozici údaje.

4.6 Relevance

Na úrovni Unie se poskytují informace týkající se:

a)	opatření přijatých s cílem určit a plnit potřeby uživatelů;

b)	sledování rozsahu extrakcí údajů.

24.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 135/27

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/888

ze dne 22. května 2017,

kterým se mění rozhodnutí 2003/467/ES, pokud jde o status stád skotu úředně prostých tuberkulózy v případě italské oblasti Umbrie a status stád skotu úředně prostých enzootické leukózy v případě Polska, rozhodnutí 2004/558/ES, pokud jde o status Německa jako území prostého infekční bovinní rinotracheitidy, a rozhodnutí 2008/185/ES, pokud jde o status některých oblastí Polska jako území prostého Aujeszkyho choroby a schválení eradikačního programu pro Aujeszkyho chorobu pro italskou oblast Veneto

(oznámeno pod číslem C(2017) 3239)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 64/432/EHS ze dne 26. června 1964 o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 a čl. 10 odst. 2 uvedené směrnice a odstavec 4 přílohy A oddílu I a oddíl E přílohy D kapitoly I uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Směrnice 64/432/EHS stanoví pravidla obchodu se skotem a prasaty uvnitř Unie a podmínky, za kterých členský stát nebo oblast členského státu mohou být prohlášeny za úředně prosté tuberkulózy a enzootické leukózy, pokud jde o stáda skotu.

(2)

Rozhodnutí Komise 2003/467/ES (2) stanoví, že oblasti členských států uvedené v kapitole 2 přílohy I zmíněného rozhodnutí se prohlašují za úředně prosté tuberkulózy, pokud jde o stáda skotu. Itálie předložila Komisi dokumentaci prokazující splnění podmínek stanovených ve směrnici 64/432/EHS, pokud jde o oblast Umbrie, aby uvedená oblast mohla být uznána za oblast úředně prostou tuberkulózy, pokud jde o stáda skotu. Proto by oblast Umbrie měla být uvedena v kapitole 2 přílohy I rozhodnutí 2003/467/ES. Příloha I rozhodnutí 2003/467/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(3)

Rozhodnutí Komise 2003/467/ES dále stanoví, že členské státy a jejich oblasti uvedené v kapitole 1 a 2 přílohy III zmíněného rozhodnutí se prohlašují za úředně prosté enzootické leukózy skotu. Všechny oblasti Polska, s výjimkou devíti okresů západopomořanského vojvodství, jsou v současné době v daném rozhodnutí uvedeny jako oblasti úředně prosté enzootické leukózy skotu. Polsko nyní rovněž předložilo Komisi dokumentaci prokazující splnění příslušných podmínek stanovených ve směrnici 64/432/EHS, pokud jde o uvedených devět zbývajících okresů, aby uvedené okresy mohly být považovány za oblasti úředně prosté enzootické leukózy skotu. Polsko proto požádalo, aby bylo celé jeho území uznáno za úředně prosté enzootické leukózy skotu.

(4)

Polsko by proto mělo být v kapitole 1 přílohy III rozhodnutí 2003/467/ES uvedeno jako členský stát úředně prostý enzootické leukózy skotu a záznam pro tento členský stát v kapitole 2 uvedené přílohy by měl být zrušen. Příloha III rozhodnutí 2003/467/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(5)

Článek 9 směrnice 64/432/EHS stanoví, že členský stát, který uskutečňuje povinný vnitrostátní program tlumení infekční bovinní rinotracheitidy nebo Aujeszkyho choroby, může svůj program předložit Komisi ke schválení. Uvedený článek rovněž stanoví, že v obchodu se skotem a prasaty uvnitř Unie mohou být vyžadovány doplňkové záruky.

(6)

Článek 10 směrnice 64/432/EHS stanoví, že domnívá-li se členský stát, že jeho území nebo část jeho území jsou prosté infekční bovinní rinotracheitidy nebo Aujeszkyho choroby, předloží Komisi příslušnou podpůrnou dokumentaci. Uvedený článek rovněž stanoví, že v obchodu se skotem a prasaty uvnitř Unie mohou být vyžadovány doplňkové záruky.

(7)

Rozhodnutí Komise 2004/558/ES (3) schvaluje programy tlumení a eradikace infekční bovinní rinotracheitidy způsobené hovězím herpesvirem typu 1 (BHV1) předložené členskými státy uvedenými v příloze I zmíněného rozhodnutí pro regiony příslušných členských států, které jsou uvedeny ve zmíněné příloze a na které se vztahují dodatečné záruky pro infekční bovinní rinotracheitidu v souladu s článkem 9 směrnice 64/432/EHS. Kromě toho příloha II rozhodnutí 2004/558/ES uvádí seznam regionů členských států, které jsou považovány za prosté BHV1 a na které se vztahují dodatečné záruky pro infekční bovinní rinotracheitidu v souladu s článkem 10 směrnice 64/432/EHS.

(8)	Správní oblasti (Regierungsbezirk) Kolín a Düsseldorf spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko v Německu jsou v současné době uvedeny v příloze I rozhodnutí 2004/558/ES. Uvedené dva regiony jsou posledními regiony Německa, které dosud nebyly uznány za prosté BHV1.

(9)

Německo nyní předložilo Komisi podpůrnou dokumentaci k tomu, aby byly správní oblasti Kolín a Düsseldorf považovány za prosté BHV1. Německo proto Komisi požádalo, aby bylo celé jeho území považováno za prosté BHV1 a aby se na něj uplatňovaly doplňkové záruky pro infekční bovinní rinotracheitidu podle článku 10 směrnice 64/432/EHS.

(10)

Na základě posouzení podpůrné dokumentace, kterou Německo předložilo, by správní oblasti Kolín a Düsseldorf již neměly být uvedeny v příloze I rozhodnutí 2004/558/ES a záznam pro Německo v příloze II zmíněného rozhodnutí by měl být změněn tak, aby se vztahoval na všechny regiony uvedeného členského státu. Přílohy I a II rozhodnutí 2004/558/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(11)

Rozhodnutí Komise 2008/185/ES (4) stanoví další záruky pro pohyb prasat mezi členskými státy. Tyto záruky souvisí s klasifikací členských států na základě jejich nákazového statusu, pokud jde o Aujeszkyho chorobu. Příloha I rozhodnutí 2008/185/ES uvádí členské státy nebo jejich oblasti, které jsou prosté Aujezskyho choroby a ve kterých je zakázáno očkování, a příloha II zmíněného rozhodnutí uvádí členské státy nebo jejich oblasti, ve kterých byly zavedeny schválené vnitrostátní programy tlumení pro eradikaci Aujeszkyho choroby.

(12)

Itálie předložila Komisi podpůrnou dokumentaci k tomu, aby byl pro oblast Veneto schválen program tlumení pro eradikaci Aujeszkyho choroby a aby byla tato oblast náležitě uvedena v příloze II rozhodnutí 2008/185/ES. Na základě hodnocení uvedené podpůrné dokumentace by oblast Veneto měla být uvedena v příloze II rozhodnutí 2008/185/ES. Příloha II rozhodnutí 2008/185/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(13)

V příloze II rozhodnutí 2008/185/ES je v současné době uvedeno celé území Polska. Polsko nyní předložilo Komisi podpůrnou dokumentaci k tomu, aby byly regiony augustowski, białostocki, Białystok, bielski, hajnowski, moniecki, sejneński, siemiatycki, sokólski, suwalski a Suwałki považovány za prosté Aujeszkyho choroby a aby byly tyto regiony náležitě uvedeny v příloze I rozhodnutí 2008/185/ES. Na základě posouzení uvedené podpůrné dokumentace by tyto regiony již neměly být uvedeny v příloze II rozhodnutí 2008/185/ES a namísto toho by měly být uvedeny v příloze I uvedeného rozhodnutí. Přílohy I a II rozhodnutí 2008/185/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(14)	Rozhodnutí 2003/467/ES, 2004/558/ES a 2008/185/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(15)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Přílohy I a III rozhodnutí 2003/467/ES se mění v souladu s přílohou I tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Přílohy I a II rozhodnutí 2004/558/ES se mění v souladu s přílohou II tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Přílohy I a II rozhodnutí 2008/185/ES se mění v souladu s přílohou III tohoto rozhodnutí.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 22. května 2017.

Za Komisi

Vytenis ANDRIUKAITIS

člen Komise

(1) Úř. věst. 121, 29.7.1964, s. 1977/64.

(2) Rozhodnutí Komise 2003/467/ES ze dne 23. června 2003, kterým se stanoví status stád skotu úředně prostých tuberkulózy, brucelózy a enzootické leukózy skotu v některých členských státech nebo oblastech členských států (Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 74).

(3) Rozhodnutí Komise 2004/558/ES ze dne 15. července 2004 o realizaci směrnice Rady 64/432/EHS ohledně dalších záruk pro obchod s hovězím dobytkem v rámci Společenství v souvislosti s infekční rinotracheitidou hovězího dobytka a schválením vymýcovacích programů navrhovaných některými členskými státy (Úř. věst. L 249, 23.7.2004, s. 20).

(4) Rozhodnutí Komise 2008/185/ES ze dne 21. února 2008 o stanovení dalších záruk týkajících se Aujeszkyho choroby při obchodu s prasaty uvnitř Společenství a o stanovení kritérií pro poskytování informací o této nákaze (Úř. věst. L 59, 4.3.2008, s. 19).

PŘÍLOHA I

Přílohy I a III rozhodnutí 2003/467/ES se mění takto:

V příloze I kapitole 2 se záznam týkající se Itálie nahrazuje tímto:

„V Itálii:

—	oblast Abruzzo: provincie Pescara,

—	provincie Bolzano,

—	oblast Emilia-Romagna,

—	oblast Friuli-Venezia Giulia,

—	oblast Lazio: provincie Rieti, Viterbo,

—	oblast Liguria,

—	oblast Lombardia,

—	oblast Marche: provincie Ancona, Ascoli Piceno, Fermo, Pesaro-Urbino,

—	oblast Piemonte,

—	oblast Sardegna: provincie Cagliari, Medio-Campidano, Ogliastra, Olbia-Tempio, Oristano,

—	oblast Toscana,

—	provincie Trento,

—	oblast Umbria,

—	oblast Veneto.“

Příloha III se mění takto:

kapitola 1 se nahrazuje tímto:

„KAPITOLA 1

Členské státy úředně prosté enzootické leukózy skotu

Kód ISO	Členský stát
BE	Belgie
CZ	Česká republika
DK	Dánsko
DE	Německo
EE	Estonsko
IE	Irsko
ES	Španělsko
CY	Kypr
LV	Lotyšsko
LT	Litva
LU	Lucembursko
NL	Nizozemsko
AT	Rakousko
PL	Polsko
SI	Slovinsko
SK	Slovensko
FI	Finsko
SE	Švédsko
UK	Spojené království“

b)	v kapitole 2 se zrušuje celý záznam pro Polsko.

PŘÍLOHA II

Přílohy I a II rozhodnutí 2004/558/ES se nahrazují tímto:

„PŘÍLOHA I

Členské státy	Regiony členských států, na které se vztahují doplňkové záruky pro infekční bovinní rinotracheitidu v souladu s článkem 9 směrnice 64/432/EHS
Belgie	všechny regiony
Česká republika	všechny regiony
Itálie	region Friuli-Venezia Giulia autonomní provincie Trento
Lucembursko	všechny regiony

„PŘÍLOHA II

Členské státy	Regiony členských států, na které se vztahují doplňkové záruky pro infekční bovinní rinotracheitidu v souladu s článkem 10 směrnice 64/432/EHS
Dánsko	všechny regiony
Německo	všechny regiony
Itálie	region Valle d'Aosta autonomní provincie Bolzano
Rakousko	všechny regiony
Finsko	všechny regiony
Švédsko	všechny regiony
Spojené království	Jersey

“

PŘÍLOHA III

Přílohy I a II rozhodnutí 2008/185/ES se nahrazují tímto:

„PŘÍLOHA I

Členské státy nebo jejich oblasti prosté Aujeszkyho choroby, ve kterých je zakázáno očkování

Kód ISO	Členský stát	Oblasti
BE	Belgie	všechny oblasti
CZ	Česká republika	všechny oblasti
DK	Dánsko	všechny oblasti
DE	Německo	všechny oblasti
IE	Irsko	všechny oblasti
FR	Francie	departementy Ain, Aisne, Allier, Alpes-de-Haute-Provence, Alpes-Maritimes, Ardèche, Ardennes, Ariège, Aube, Aude, Aveyron, Bas-Rhin, Bouches-du-Rhône, Calvados, Cantal, Charente, Charente-Maritime, Cher, Corrèze, Côte-d'Or, Côtes-d'Armor, Creuse, Deux-Sèvres, Dordogne, Doubs, Drôme, Essonne, Eure, Eure-et-Loir, Finistère, Gard, Gers, Gironde, Hautes-Alpes, Hauts-de-Seine, Haute Garonne, Haute-Loire, Haute-Marne, Hautes-Pyrénées, Haut-Rhin, Haute-Saône, Haute-Savoie, Haute-Vienne, Hérault, Indre, Ille-et-Vilaine, Indre-et-Loire, Isère, Jura, Landes, Loire, Loire-Atlantique, Loir-et-Cher, Loiret, Lot, Lot-et-Garonne, Lozère, Maine-et-Loire, Manche, Marne, Mayenne, Meurthe-et-Moselle, Meuse, Morbihan, Moselle, Nièvre, Nord, Oise, Orne, Paris, Pas-de-Calais, Pyrénées-Atlantiques, Pyrénées-Orientales, Puy-de-Dôme, Réunion, Rhône, Sarthe, Saône-et-Loire, Savoie, Seine-et-Marne, Seine-Maritime, Seine-Saint-Denis, Somme, Tarn, Tarn-et-Garonne, Territoire de Belfort, Val-de-Marne, Val-d'Oise, Var, Vaucluse, Vendée, Vienne, Vosges, Yonne, Yvelines
IT	Itálie	autonomní provincie Bolzano
CY	Kypr	všechny oblasti
LU	Lucembursko	všechny oblasti
HU	Maďarsko	všechny oblasti
NL	Nizozemsko	všechny oblasti
AT	Rakousko	všechny oblasti
PL	Polsko	tyto okresy podleského vojvodství: augustowski, białostocki, Białystok, bielski, hajnowski, moniecki, sejneński, siemiatycki, sokólski, suwalski, Suwałki
SI	Slovinsko	všechny oblasti
SK	Slovensko	všechny oblasti
FI	Finsko	všechny oblasti
SE	Švédsko	všechny oblasti
UK	Spojené království	všechny oblasti

„PŘÍLOHA II

Členské státy nebo jejich oblasti, ve kterých byly zavedeny schválené vnitrostátní programy tlumení pro eradikaci Aujeszkyho choroby

Kód ISO	Členský stát	Oblasti
ES	Španělsko	všechny oblasti
IT	Itálie	oblast Friuli-Venezia Giulia oblast Veneto
LT	Litva	všechny oblasti
PL	Polsko	dolnoslezské vojvodství: všechny okresy, kujavsko-pomořské vojvodství: všechny okresy, lublinské vojvodství: všechny okresy, lubušské vojvodství: všechny okresy, lodžské vojvodství: všechny okresy, malopolské vojvodství: všechny okresy, mazovské vojvodství: všechny okresy, opolské vojvodství: všechny okresy, podkarpatské vojvodství: všechny okresy, tyto okresy podleského vojvodství: grajewski, kolneński, łomżyński, Łomża, wysokomazowiecki, zambrowski. pomořské vojvodství: všechny okresy, slezské vojvodství: všechny okresy, svatokřížské vojvodství: všechny okresy, varmijsko-mazurské vojvodství: všechny okresy, velkopolské vojvodství: všechny okresy, západopomořanské vojvodství: všechny okresy.

“

24.5.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 135/35

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/889

ze dne 23. května 2017,

kterým se Komorský svaz určuje jako nespolupracující třetí země v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (1), a zejména na článek 31 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1. ÚVOD

(1)	Nařízením (ES) č. 1005/2008 (dále jen „nařízení o rybolovu NNN“) se zavádí systém Unie pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „rybolov NNN“).

(2)

Kapitola VI nařízení o rybolovu NNN stanoví postup určení nespolupracujících třetích zemí, demarše zemím určeným jako nespolupracující třetí země, vytvoření seznamu nespolupracujících zemí, vyškrtnutí ze seznamu nespolupracujících zemí, zveřejnění seznamu nespolupracujících zemí a veškerá mimořádná opatření.

(3)

Podle článku 31 nařízení o rybolovu NNN určí Komise třetí země, které považuje za nespolupracující země v boji proti rybolovu NNN. Třetí země může být určena jako nespolupracující třetí země, pokud neplní povinnosti, které jsou jí uloženy v rámci mezinárodního práva jako státu vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežního státu, týkající se přijetí opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(4)	Určení nespolupracujících třetích zemí je založeno na přezkumu všech informací ve smyslu čl. 31 odst. 2 nařízení o rybolovu NNN.

(5)	V souladu s článkem 33 nařízení o rybolovu NNN vypracuje Rada seznam nespolupracujících zemí. Vůči těmto zemím se uplatní opatření stanovená v článku 38 nařízení o rybolovu NNN.

(6)	Podle čl. 12 odst. 2 nařízení o rybolovu NNN se do Unie smí dovážet pouze produkty rybolovu provázené osvědčením o úlovku v souladu s uvedeným nařízením.

(7)

V souladu s čl. 20 odst. 1 písm. a) nařízení o rybolovu NNN mohou být osvědčení o úlovku potvrzená daným státem vlajky přijata, pouze pokud dotčený stát oznámí Komisi svá opatření pro provádění, kontrolu a vymáhání právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, která musí jeho rybářská plavidla dodržovat.

(8)	Komorský svaz (dále jen „Komory“) nepředložil Komisi oznámení jako stát vlajky v souladu s článkem 20 nařízení o rybolovu NNN.

(9)	V souladu s čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN Komise administrativně spolupracuje s třetími zeměmi v oblastech týkajících se provádění ustanovení tohoto nařízení o osvědčení o úlovku.

(10)

Na základě informací, na něž se odkazuje v čl. 31 odst. 2 nařízení o rybolovu NNN, měla Komise za to, že mnohé nasvědčuje tomu, že Komorský svaz neplní povinnosti, které jsou mu uloženy v rámci mezinárodního práva jako státu vlajky, přístavu trhu nebo pobřežního státu, pokud jde o přijetí opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(11)	Komise se proto v souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN rozhodnutím ze dne 1. října 2015 (2) rozhodla oznámit Komorám, že mohou být na základě nařízení o rybolovu NNN označeny jako nespolupracující třetí zemi.

(12)	Rozhodnutí ze dne 1. října 2015 obsahovalo informace o základních skutečnostech a faktorech, z nichž toto potenciální určení vychází.

(13)	Rozhodnutí bylo Komorám oznámeno společně s dopisem, jímž byly Komory vyzvány, aby v úzké spolupráci s Komisí prováděly akční plán za účelem odstranění zjištěných nedostatků.

(14)

Komise vyzvala Komory zejména k tomu, aby: i) přijaly všechna opatření nezbytná k provedení kroků uvedených v akčním plánu, který Komise navrhla, ii) vyhodnotily provádění opatření uvedených v akčním plánu, který Komise navrhla, iii) zasílaly Komisi každých šest měsíců podrobnou zprávu s hodnocením provádění každého opatření, mimo jiné z hlediska jeho individuální a/nebo celkové účinnosti při zajišťování systému pro kontrolu rybolovu v souladu s povinnostmi, které pro ně jakožto stát vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežní stát vyplývají z mezinárodního práva v oblasti předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(15)

Komory dostaly možnost reagovat písemně i ústně na otázky výslovně uvedené v rozhodnutí ze dne 1. října 2015, jakož i na další relevantní informace sdělené Komisí, čímž jim bylo umožněno předložit doklady k vyvrácení nebo doplnění skutečností uvedených v dotyčném rozhodnutí. Komorám bylo zaručeno právo požadovat nebo poskytnout dodatečné informace.

(16)	Komise prostřednictvím svého rozhodnutí a dopisu ze dne 1. října 2015 zahájila s Komorami dialog a uvedla, že období šesti měsíců považuje za v zásadě dostatečné k tomu, aby bylo dosaženo očekávaných výsledků.

(17)	Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné. Ústní a písemné připomínky předložené Komorami v návaznosti na rozhodnutí ze dne 1. října 2015 byly zváženy a zohledněny. Komory byly o úvahách Komise průběžně informovány, ať už ústně nebo písemně.

(18)

S ohledem na získané poznatky, jak je uvedeno v (37). až (93). bodě odůvodnění, je Komise přesvědčena, že Komory nevyřešily oblasti, které byly v rozhodnutí ze dne 1. října 2015 popsány jako problematické a nedostatečné, uspokojivým způsobem. Komory rovněž neprovedly v plném rozsahu opatření navrhovaná v průvodním akčním plánu.

2. POSTUP VŮČI KOMORÁM

(19)	Dne 1. října 2015 oznámila Komise podle článku 32 nařízení o rybolovu NNN Komorám, že zvažuje možnost určit Komory jako nespolupracující třetí zemi (3).

(20)	Komise navrhla Komorám, aby v úzké spolupráci s jejími útvary prováděly akční plán za účelem nápravy nedostatků uvedených v rozhodnutí Komise ze dne 1. října 2015.

(21)

Hlavní nedostatky, které Komise zjistila, souvisely s několika případy nesplnění povinností vyplývajících z mezinárodního práva, jež se týkaly zejména přijetí vhodného právního rámce, postupů zápisu do rejstříku a vydávání licencí, správy komorského rejstříku, nedostatečné spolupráce a sdílení informací v rámci komorských správních orgánů a s třetími zeměmi, v nichž jsou komorská plavidla aktivní, a absence náležitého a účinného sledování a odrazujícího sankčního systému. Ostatní zjištěné nedostatky se obecněji vztahují k dodržování mezinárodních závazků, včetně doporučení a usnesení regionálních organizací pro řízení rybolovu. Byl rovněž zjištěn nesoulad s doporučeními a usneseními příslušných orgánů, např. s Mezinárodním akčním plánem Organizace spojených národů proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu („IPOA NNN“) a Dobrovolnými pokyny FAO týkajícími se výkonu povinností státu vlajky. Nesoulad s nezávaznými doporučeními a usneseními byl nicméně považován pouze za podpůrný důkaz, a nikoli za základ pro určení.

(22)	S cílem zdůraznit význam toho, aby Komory reagovaly na rozhodnutí ze dne 1. října 2015, uspořádala Komise dne 5. ledna 2016 videokonferenci s komorskými orgány.

(23)	Svým dopisem ze dne 6. ledna 2016, který byl Komisi předán dne 29. ledna 2016, informovaly Komory Komisi o institucionálních opatřeních přijatých k odstranění nedostatků uvedených v rozhodnutí ze dne 1. října 2015. K tomuto dopisu byla přiložena podpůrná dokumentace.

(24)

Konzultace mezi Komisí a Komorami se uskutečnily dne 16. března 2016 v Bruselu. Komory během tohoto setkání především vyjádřily své odhodlání vyřešit problémy týkající se správy komorského rejstříku. V průběhu setkání poskytly Komory seznam rybářských plavidel a plavidla provádějících činnost související s rybolovem údajně plujících pod vlajkou Komor.

(25)

Dále komorské orgány poskytly dne 31. března 2016 ministerskou vyhlášku, kterou se zřizuje společný výbor orgánů odpovědných za registraci plavidel a orgánů odpovědných za rybolov. Dne 2. dubna 2016 předložily Komory návrh oběžníku o správě komorského rejstříku, na nějž Komise reagovala dopisem ze dne 13. dubna 2016.

(26)

Ve dnech 30. dubna 2016 a 2. května 2016 předložily Komory elektronickou cestou tyto dokumenty: i) dopis představující přijatá předběžná opatření týkající se správy komorského rejstříku a komorského rybářského loďstva a loďstva provádějícího činnost související s rybolovem, ii) pozměněný oběžník podepsaný dne 25. dubna 2016, který zejména pozastavuje registraci rybářských plavidel a plavidla provádějících činnost související s rybolovem pod komorskou vlajkou, iii) seznam rybářských plavidel a plavidla provádějících činnost související s rybolovem údajně plujících pod vlajkou Komor odlišný od toho, který byl poskytnut dne 16. března 2016, iv) kopie dopisů zaslaných třem regionálním rybářským organizacím, jež pokrývají oblasti, v nichž jsou aktivní komorská rybářská plavidla a plavidla provádějící činnost související s rybolovem, a v) kopii dopisu s právním poradenstvím zaslaného třetí zemi. Po tomto předání následovalo dne 18. května 2016 přijetí listinné podoby některých z těchto dokumentů. Uvedené předání zahrnovalo rovněž tyto dokumenty: i) průvodní a vysvětlující dopis, ii) nový seznam rybářských plavidel a plavidla provádějících činnost související s rybolovem údajně plujících pod vlajkou Komor odlišný od seznamů zmíněných výše a iii) nepodepsané prozatímní osvědčení o registraci. Komise reagovala na tato podání elektronickou cestou dne 31. května 2016 a dopisem dne 13. června 2016. Komise v těchto sděleních zdůraznila zejména potřebu toho, aby Komory přijaly vhodná dodatečná opatření, pokud jde o komorské rybářské loďstvo a loďstvo provádějící činnost související s rybolovem, především z hlediska donucovacích opatření a spolupráce s členskými státy, příslušnými pobřežními orgány a orgány přístavů třetích zemí, jakož i regionálními rybářskými organizacemi. Komise rovněž zdůraznila, že je možné, že řada rybářských plavidel a plavidel provádějících činnost související s rybolovem získala oprávnění plout pod vlajkou Komor poté, co bylo oběžníkem podepsaným 25. dubna 2016 schváleno pozastavení registrace.

(27)	Komory poskytly dne 31. května 2016 tyto dokumenty: i) akční plán založený na plánu navrhovaném Komisí, ii) návrh změn právního rámce upravujícího rybolov včetně sankčního systému a iii) přehled povinností Komor jako státu vlajky podle mezinárodního práva.

(28)	Komise několikrát vysvětlila Komorám, jak je důležité, aby odpověděly na její sdělení ze dnů 31. května 2016 a 13. června 2016, konkrétně ve dnech 8. června 2016, 21. června 2016, 28. června 2016 a 29. června 2016, a to jak ústně, tak písemně.

(29)

Komory rovněž informovaly Komisi o dalších výměnách mezi komorskými orgány a regionální rybářskou organizací ohledně statusu komorského rybářského loďstva a loďstva provádějícího činnost související s rybolovem ve dnech 7. července 2016 a 11. července 2016. Komory při této příležitosti poskytly nový seznam rybářských plavidel a plavidla provádějících činnost související s rybolovem údajně plujících pod vlajkou Komor, který se lišil od seznamů uvedených výše.

(30)	Dopisem ze dne 20. července 2016 Komise komorským orgánům navrhla, že uskuteční na Komorách návštěvu.

(31)

Komorské orgány reagovaly na sdělení Komise ze dnů 31. května 2016 a 13. června 2016 dopisem ze dne 20. července 2016, v němž připomněly, že v souladu s ustanoveními kodexu pro rybolov a akvakulturu zřízeného zákonem č. 07-011/AU ze dne 29. srpna 2007 a nařízení č. 15-050/PR ze dne 15. dubna 2015 by žádná komorská plavidla bez povolení od komorských orgánů neměla být aktivní mimo komorskou výlučnou ekonomickou zónu („EEZ“) a žádná komorská rybářská plavidla nebo plavidla provádějící činnost souvisejícíplavidla provádějící činnost související s rybolovem by neměla provádět rybolov nebo činnosti spojené s rybolovem mimo oblast působnosti Komise pro tuňáky Indického oceánu („IOTC“). Komory rovněž požádaly Komisi o pomoc s cílem mimo jiné informovat příslušné orgány členských států o statusu komorského rybářského loďstva a loďstva provádějícího činnost související s rybolovem a požádat je, aby sdělily komorským orgánům veškeré relevantní informace o činnostech těchto plavidel, jež mají k dispozici. Komise Komorám odpověděla dne 27. července 2016 a 28. července 2016, poskytla jim požadované informace a požádala o vysvětlení. Komise rovněž dne 5. srpna 2016 předala příslušným orgánům členských států informace poskytnuté Komorami písemnou cestou.

(32)

Komory předložily dne 11. srpna 2016 zápis z prvního zasedání společného výboru orgánů odpovědných za registraci plavidel a orgánů odpovědných za rybolov, které se konalo dne 2. srpna 2016. Hlavním doporučením tohoto zasedání bylo poskytnout rybářským plavidlům a plavidlům provádějícím činnost související s rybolovem plujícím pod vlajkou Komor, která jsou bez povolení od komorských orgánů aktivní mimo komorskou EEZ, jakož i mimo oblast působnosti IOTC, šestiměsíční období odkladu. Cílem období odkladu bylo informovat provozovatele těchto plavidel o jejich povinnostech podle komorského právního rámce upravujícího rybolov.

(33)

Komise byla dne 18. srpna 2016 příslušnými orgány jednoho členského státu rovněž informována o existenci oběžníku podepsaného dne 8. srpna 2016 komorskými správními orgány odpovědnými za registraci plavidel. Tento oběžník mimo jiné zrušil pozastavení registrace rybářských plavidel a plavidla provádějících činnost související s rybolovem pod komorskou vlajkou.

(34)

Od května 2016 byla Komise rovněž plně informována o žádostech o vzájemnou pomoc zaslaných v rámci článku 51 nařízení o rybolovu NNN příslušnými orgány členských států a jiných třetích zemí komorským orgánům ohledně statusu a činností komorských rybářských plavidel a plavidla provádějících činnost související s rybolovem, jakož i o odpovědích těchto orgánů. Komise obdržela informace o statusu a činnostech tohoto loďstva také z jiných zdrojů včetně třetích zemí. Tyto informace byly považovány za podpůrný důkaz.

(35)

Komise navštívila dotčené komorské orgány ve dnech 23. až 26. srpna 2016. Během návštěvy Komise měly komorské orgány možnost informovat Komisi o nejnovějším vývoji. Ve dnech 30. srpna 2016 a 2. září 2016 zaslala Komise Komorám následné informace a další žádosti o informace a dokumenty. Komorské orgány potvrdily přijetí těchto sdělení v uvedeném pořadí ve dnech 2. září 2016 a 4. září 2016.

(36)

Dopisem ze dne 28. října 2016 předala Komise komorským orgánům informace o až 21 překládkách na moři, jichž se účastnila komorská rybářská plavidla a plavidla provádějící činnost související s rybolovem, ke kterým došlo mezi dubnem a červnem 2016 u pobřeží západní Afriky. Komise ve svém sdělení připomenula své obavy, pokud jde o problémy týkající se správy komorského rejstříku.

3. URČENÍ KOMOR JAKO NESPOLUPRACUJÍCÍ TŘETÍ ZEMĚ

(37)

V souladu s čl. 31 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN Komise přezkoumala, zda Komory dodržovaly své mezinárodní závazky jakožto stát vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežní stát v souladu se zjištěními uvedenými v rozhodnutí ze dne 1. října 2015 a příslušnými informacemi, které Komory poskytly, s navrhovaným akčním plánem a s opatřeními, která byla přijata k nápravě situace. Pro účel tohoto přezkumu Komise vzala v úvahu parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN.

3.1. Opatření přijatá s ohledem na opakovaný výskyt plavidel provádějících rybolov NNN a obchodních toků NNN (čl. 31 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN)

(38)

Jak je zdůrazněno ve 36. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015, Komise zjistila, že Komory neplní své povinnosti, které mají podle mezinárodního práva jako stát vlajky, přístavu, trhu a pobřežní stát ohledně plavidel provádějících rybolov NNN a rybolovu NNN prováděného nebo podporovaného plavidly plujícími pod jejich vlajkou nebo jejich státními příslušníky a ohledně zabránění přístupu produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN na svůj trh.

(39)

Ve 20. až 23. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015 se uvádí, že během období let 2010–2015 se na rybolovných činnostech NNN podílelo přibližně 20 komorských rybářských plavidel a plavidla provádějících činnost související s rybolovem. Komise zejména zjistila, že tato plavidla byla bez povolení od komorských orgánů aktivní mimo komorskou EEZ a mimo jejich kontrolu, jakož i mimo oblast působnosti IOTC, zejména ve východním Atlantiku. Tato situace je v rozporu s doporučeními uvedenými v bodě 45 IPOA NNN a s odst. 8 bodem 2.2 kodexu chování pro odpovědný rybolov Organizace pro výživu a zemědělství (dále jen „kodex chování FAO“), který stanoví, že státy vlajky by měly zajistit, aby každé plavidlo oprávněné plout pod jejich vlajkou působící mimo jejich vody bylo držitelem platného povolení. Jedná se též o nedodržení doporučení bodů 29 a 30 Dobrovolných pokynů FAO týkajících se výkonu povinností státu vlajky. Jak je vysvětleno ve 31. bodě odůvodnění, komorské orgány uznaly, že by žádná komorská plavidla neměla být aktivní mimo komorskou EEZ bez povolení od komorských orgánů a že by žádná komorská rybářská plavidla nebo plavidla provádějící činnost související s rybolovem neměla provádět rybolov nebo činnosti spojené s rybolovem mimo oblast působnosti IOTC.

(40)	Důkazy shromážděné Komisí od rozhodnutí ze dne 1. října 2015 ukazují, že se situace popsaná ve 39. bodě odůvodnění nijak nezměnila.

(41)

Z informací shromážděných Komisí, zejména od členských států a příslušných pobřežních orgánů a orgánů přístavů třetích zemí, Komise zjistila několik případů překládek na moři, jichž se účastnila plavidla uvedená v 39. bodě odůvodnění, ačkoli – jak je uvedeno v 60. bodě odůvodnění – Komory poskytly písemná prohlášení potvrzující, že překládky na moři jsou komorskými orgány zakázány. K těmto operacím tedy došlo bez povolení od komorských orgánů. To je v rozporu s bodem 49 plánu IPOA NNN, v němž se uvádí, že státy vlajky by měly zajistit, aby všechna jejich plavidla provádějící překládky měla předchozí povolení vydané státem vlajky a nahlašovala údaje vnitrostátním orgánům.

(42)

Komise rovněž podle čl. 31 odst. 4 písm. b) nařízení o rybolovu NNN zkoumala opatření přijatá Komorami ohledně přístupu produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN na jejich trh. Plán IPOA NNN stanoví pokyny ohledně mezinárodně dohodnutých tržní opatření, která mají podpořit omezení nebo odstranění obchodu s rybami a produkty rybolovu získanými prostřednictvím rybolovu NNN. V bodě 71 se rovněž navrhuje, aby státy podnikly kroky ke zlepšení transparentnosti svých trhů tak, aby byla umožněna sledovatelnost ryb nebo produktů rybolovu. Rovněž kodex chování FAO nastiňuje, konkrétně v článku 11, osvědčené postupy následující po odlovu a zásady odpovědného mezinárodního obchodu. Ustanovení článku 11.1.11 tohoto kodexu chování ukládají státům, aby zlepšením v určování původu ryb a produktů rybolovu zajistily, že na mezinárodní nebo vnitrostátní úrovni se s rybami a produkty rybolovu bude obchodovat podle rozumných postupů pro zachování a řízení zdrojů.

(43)

Jak je uvedeno ve 23. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015, Komory nejsou schopny poskytnout informace o druzích ulovených komorským rybářským loďstvem a obchodních tocích ulovených produktů rybolovu. Na základě informací shromážděných od komorských orgánů měla Komise za to, že ve věci skutečností popsaných ve 23. a 33. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015 týkajících se nedostatečné kontroly komorských orgánů nad komorskými plavidly, která jsou aktivní mimo komorskou EEZ, pokud jde o jejich rybolovné činnosti, vykládky a překládky, nebylo dosaženo žádného pokroku. Komory tedy nebyly schopny zaručit transparentnost svých trhů, aby byla umožněna sledovatelnost ryb nebo produktů rybolovu, jak je uvedeno v bodě 71 plánu IPOA NNN.

(44)	V tomto ohledu lze konstatovat, že sledovatelnosti produktů brání rovněž nedostatečná transparentnost komorských postupů registrace a vydávání licencí a nedostatečná vnitřní spolupráce a sdílení informací, jak je popsáno ve 24. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015.

(45)

Tento nedostatek údajů neumožňuje Komorám řádně zajišťovat sledovatelnost rybích produktů a ohrožuje jejich schopnost bránit obchodování s produkty rybolovu NNN. Vzhledem ke zjištěné nedostatečné sledovatelnosti a nedostatku informací dostupných komorským orgánům o rybách, které byly vyloženy nebo přeloženy plavidly plujícími pod jejich vlajkou, Komory nezabránily tomu, aby produkty rybolovu pocházející z rybolovu NNN byly vykládány v jejich přístavech, čímž vzniklo riziko, že těmto produktům bude umožněn přístup na trh. Komise tudíž nemůže zaručit, že produkty rybolovu obchodované v této zemi nepochází z rybolovu NNN. Komory v tomto ohledu nevzaly v úvahu doporučení v bodě 24 plánu IPOA NNN, která státům vlajky radí, aby zajistily komplexní a účinné sledování a kontrolu rybolovu a dohled nad ním od jeho zahájení, přes místo vykládky až k místu konečného určení.

(46)

Od rozhodnutí ze dne 1. října 2015 nezavedly Komory žádné vhodné nápravné opatření k vyřešení situace popsané výše. Komory proto nejsou schopny zaručit transparentnost svých trhů způsobem, který by umožňoval sledovatelnost ryb nebo produktů rybolovu, jak je vyžadováno v bodě 71 plánu IPOA NNN a článku 11.1.11 kodexu chování FAO.

(47)

Vzhledem ke 20. až 35. bodu odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015 a vzhledem k vývoji po 1. říjnu 2015 zastává Komise názor, že na základě ustanovení čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 4 písm. a) a b) nařízení o rybolovu NNN neplní Komory povinnosti, které pro ně jako pro stát vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežní stát vyplývají z mezinárodního práva ohledně plavidel provádějících rybolov NNN a rybolovu NNN prováděného rybářskými plavidly plujícími pod jejich vlajkou nebo jejich státními příslušníky, a nepřijaly dostatečná opatření pro zabránění přístupu produktů rybolovu pocházejících z rybolovu NNN na svůj trh.

3.2. Nedostatečná spolupráce a nepřijetí donucovacích opatření (čl. 31 odst. 5 nařízení o rybolovu NNN)

(48)	Jak je popsáno ve 37. až 41. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015, Komise provedla analýzu toho, zda Komory účinně spolupracují s Komisí na vyšetřování a s ním spojených činnostech.

(49)	Po rozhodnutí ze dne 1. října 2015 se Komise setkávala s obtížemi při navazování spolupráce s komorskými orgány. Spolehlivost jejich odpovědí byla rovněž zpochybněna předáváním částečných odpovědí, které obsahovaly rozporuplné informace a dokazovaly malou ochotu reagovat.

(50)	Komise navíc využila příležitosti a při své návštěvě na Komorách v srpnu 2016 vyzvala komorské orgány, aby poskytly řadu dokumentů. Přes následnou žádost o informace zaslanou komorským orgánům dne 2. září 2016 Komise až do tohoto rozhodnutí dotyčné dokumenty neobdržela.

(51)	Kromě nevedly dokumenty předložené Komisi v souvislosti s akčním plánem v návaznosti na rozhodnutí ze dne 1. října 2015 k žádným konkrétním opatřením.

(52)	Vzhledem k situaci popsané v 33., 34. a 50. bodě odůvodnění Komise rovněž zjistila, že jí nebyly sděleny důležité informace.

(53)

Tuto nedostatečnou spolupráci ještě zhoršuje absence vnitřní koordinace v rámci komorských správních orgánů samotných, mezi orgány odpovědnými za registraci plavidel a orgány odpovědnými za rybolov, což komorské orgány během návštěvy Komise v srpnu 2016 uznaly. Komise v tomto ohledu zjistila, že co se týče tohoto kritického nedostatku, bylo od rozhodnutí ze dne 1. října 2015 dosaženo jen malého nebo vůbec žádného pokroku a že v rámci komorských správních orgánů nebyly sdíleny důležité informace.

(54)

Jak je uvedeno ve 42. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015, Komise navíc v souvislosti s celkovým hodnocením plnění povinností Komor při provádění závazků jako stát vlajky, přístavu, trhu a pobřežní stát rovněž analyzovala, zda Komory v oblasti boje proti rybolovu NNN spolupracují s ostatními státy.

(55)

Jak je zdůrazněno ve 39. až 41. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že rybářská plavidla a plavidla provádějící činnost související s rybolovem plující pod komorskou vlajkou jsou aktivní mimo komorskou EEZ a oblast působnosti IOTC, zejména ve východním Atlantiku. Komise uznává snahu Komor zřídit kanály spolupráce se zeměmi východního Atlantiku prostřednictvím regionálních rybářských organizací pokrývajících oblasti, ve kterých jsou aktivní komorská plavidla. Komory vysvětlily, že byly přijaty iniciativy s cílem vstoupit do přímého kontaktu s třetími zeměmi, v nichž jsou aktivní komorská plavidla, a Komise nabídla řešení k usnadnění těchto kontaktů. Komisi však doposud nebyly poskytnuty žádné informace o možných výměnách.

(56)

Je třeba připomenout, že 34. bod odůvodnění vysvětluje, že příslušné orgány členských států zaslaly komorským orgánům žádosti o vzájemnou pomoc týkající se statusu a činností komorských rybářských plavidel a plavidla provádějících činnost související s rybolovem. Komise byla rovněž informována, že také třetí země přijaly podobné iniciativy. Komise však zjistila, že nedostatečná úroveň spolupráce ze strany komorských orgánů při jejich výměnách s Komisí ovlivňuje rovněž tyto žádosti o vzájemnou pomoc. Tato situace zpochybnila opatření zahájená příslušnými orgány daných zemí vůči řadě komorských plavidel na základě informací poskytnutých komorskými orgány.

(57)

Situace popsaná v 54. až 56. bodě odůvodnění ukazuje, že Komory účinně nespolupracovaly a nekoordinovaly činnosti se státy, ve kterých jsou aktivní komorská plavidla, při předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN v souladu s bodem 28 plánu IPOA NNN. Jak stanoví bod 31 plánu IPOA NNN, Komory měly jako stát vlajky zejména uzavřít dohody nebo ujednání s jinými státy a i jiným způsobem spolupracovat za účelem prosazování příslušných právních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů nebo předpisů přijatých na vnitrostátní, regionální či celosvětové úrovni.

(58)

Jak je zdůrazněno ve 44. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015, Komise rovněž zkoumala, zda Komory přijaly účinná donucovací opatření vůči provozovatelům odpovědným za provádění rybolovu NNN a zda byly použity dostatečně přísné sankce, aby pachatele připravily o zisky vyplývající z tohoto rybolovu.

(59)	Dostupné důkazy potvrzují, že Komory neplní své povinnosti podle mezinárodního práva, co se týče účinných donucovacích opatření.

(60)

Jak je vysvětleno ve 31. bodě odůvodnění, komorské orgány uznaly, že by žádná komorská plavidla neměla být aktivní mimo komorskou EEZ bez povolení od komorských orgánů a že by žádná komorská rybářská plavidla nebo plavidla provádějící činnost související s rybolovem neměla provádět rybolov nebo činnosti spojené s rybolovem mimo oblast působnosti IOTC. Lze rovněž podotknout, že v průběhu výměn, ke kterým došlo v souvislosti s žádostmi o pomoc, jež se týkaly až 12 komorských plavidel účastnících se překládek na moři a společných operací, komorské orgány poskytly Komisi a členským státům písemná prohlášení potvrzující, že překládky na moři jsou komorskými orgány zakázány a že v důsledku toho tato plavidla provádí rybolovné činnosti NNN.

(61)	Komise však zjistila, že po rozhodnutí ze dne 1. října 2015 komorské orgány nenahlásily přijetí žádných donucovacích opatření proti plavidlům, která jsou bez povolení od komorských orgánů aktivní mimo komorskou EEZ i mimo oblast působnosti IOTC.

(62)

Jak je popsáno v 32. bodě odůvodnění, lze navíc konstatovat, že rybářským plavidlům a plavidlům provádějícím činnost související s rybolovem plujícím pod vlajkou Komor, která jsou aktivní v rozporu s komorskými právními předpisy a požadavky, bylo od srpna 2016 v podstatě poskytnuto šestiměsíční období odkladu. Toto rozhodnutí společně se situací popsanou v 56. bodě odůvodnění zpochybnilo opatření zahájená příslušnými orgány členských států vůči řadě komorských plavidel na základě informací poskytnutých komorskými orgány. Komise byla komorskými orgány informována o možném zrušení registrace plavidel, která by nezjednala nápravu své situace do konce šestiměsíčního období odkladu. Je nicméně třeba poznamenat, že zrušení registrace plavidel nezajišťuje, aby pachatelům porušení byly ukládány přiměřeně přísné sankce a aby byli připraveni o zisky vyplývající z jejich nezákonné činnosti.

(63)	Komise navíc během své návštěvy v srpnu 2016 zjistila, že orgány nepřijaly žádné konkrétní rozhodnutí o zrušení registrace. Takové teoretické zrušení registrace by v každém případě neznamenalo vyšetřování rybolovných činností NNN prováděných plavidly ani uložení sankcí za zjištěná porušení.

(64)

Na základě informací shromážděných během návštěvy v srpnu 2016 Komise zjistila, že komorské orgány odpovědné za rybolov vypracovaly na podporu odstraňování nedostatků během šestiměsíčního období odkladu uvedeného v 62. bodě odůvodnění kontrolní seznam vyjmenovávající podmínky pro vydávání povolení k rybolovu. Tento dokument byl předán komorským orgánům odpovědným za registraci plavidel. Cílem bylo předat dokument soukromým právnickým osobám se sídlem mimo Komory, na něž byla správa rejstříku komorského rybářského loďstva a loďstva provádějícího činnost související s rybolovem částečně přenesena. Těmto soukromým právnickým osobám bylo svěřeno předání uvedeného dokumentu hospodářským subjektům. Komise zjistila, že tento dokument je velmi teoretické povahy a neodráží nezbytné technické prvky, které by hospodářským subjektům umožňovaly dosažení souladu s komorskými právními předpisy a komorským orgánům by umožňovaly sledovat činnosti dotyčných komorských plavidel.

(65)

Vzhledem k situaci uvedené v 62. až 64. bodě odůvodnění Komise zjistila, že komorské orgány nepřijaly v souvislosti s rybářskými plavidly a plavidly provádějícími činnost související s rybolovem plujícími pod vlajkou Komor, která jsou aktivní v rozporu s komorskými právními předpisy a požadavky, žádná vhodná zajišťovací opatření.

(66)

Navíc se připomíná, že jak je uvedeno ve 46. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015, komorské orgány si byly již před tímto rozhodnutím vědomy, že plavidla plující pod jejich vlajkou byla v rozporu s komorskými právními předpisy a požadavky aktivní mimo komorskou EEZ, a nepřijaly vůči těmto plavidlům donucovací opatření.

(67)

Situace uvedená v 58. až 66. bodě odůvodnění je v rozporu s článkem 94 úmluvy UNCLOS týkající se povinností státu vlajky účinně vykonávat svou svrchovanou pravomoc a kontrolu nad plavidly plujícími pod jejich vlajkou a jejich veliteli, důstojníky i posádkami. Je to rovněž v rozporu s doporučením přijmout donucovací opatření vůči rybolovným činnostem NNN a uvalit na takové činnosti dostatečně přísné sankce pro účely účinného předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN a s cílem připravit pachatele o zisky vyplývající z tohoto rybolovu, jak stanovuje čl. 8 odst. 2 bod 7 kodexu chování FAO, bod 21 plánu IPOA NNN a body 31 až 33, 35 a 38 Dobrovolných pokynů FAO týkajících se výkonu povinností státu vlajky.

(68)

Uvádí se, že právní rámec komorského rybolovu je stále ještě založen na kodexu pro rybolov a akvakulturu zřízeném zákonem č. 07-011/AU ze dne 29. srpna 2007 a nařízení č. 15-050/PR ze dne 15. dubna 2015 platném v době rozhodnutí ze dne 1. října 2015. Jak je třeba rovněž připomenout, 49. a 50. bod odůvodnění uvedeného rozhodnutí stanovil, že: i) komorské orgány uznaly, že pro zajištění souladu mezi vnitrostátními právními předpisy a platnými mezinárodními a regionálními předpisy je nutné vypracovat ke kodexu pro rybolov a akvakulturu další prováděcí předpisy, ii) komorský kodex pro rybolov a akvakulturu nezahrnuje do definice rybářských plavidel plavidla, která provádí činnosti související s rybolovem, a iii) ačkoli komorský právní rámec zahrnuje závažná porušení, jak jsou definována podle mezinárodního práva, nedefinuje výslovně rybolov NNN a výslovně nestanoví donucovací opatření a sankce pro státní příslušníky, kteří rybolov NNN podporují nebo jsou do něj zapojeni, jak uvádí body 18 a 21 plánu IPOA NNN.

(69)

Je třeba také připomenout, že 50. bod odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015 stanoví, že pokud jde o sankční systém, předpokládané pokuty v souvislosti s průmyslovými rybolovnými činnostmi jsou založeny na hodnotě licenčních poplatků. Kategorie povolení k rybolovu definované v komorských právních předpisech se však omezují pouze na tuňáky. Vzhledem k neexistenci odpovídajících licenčních poplatků proto neexistují odpovídající pokuty v případech porušení ze strany loďstva provozujícího průmyslový rybolov lovícího jiné druhy. Tato situace snižuje odrazující účinek komorského sankčního systému a neumožňuje komorským orgánům ukládat sankce za rybolovné činnosti NNN s dostatečnou přísností pro účely účinného předcházení, potírání a odstranění těchto činností a s cílem připravit pachatele o zisky vyplývající z jejich nezákonných činností.

(70)

Uvádí se, že komorské orgány odpovědné za rybolov předložily Komisi návrh změn ustanovení kodexu pro rybolov a akvakulturu zřízeného zákonem č. 07-011/AU ze dne 29. srpna 2007 a nařízením č. 15-050/PR ze dne 15. dubna 2015. Během své návštěvy v srpnu 2016 však Komise zjistila, že na proces revize má vliv nedostatečné správní prostředí. Komise rovněž zjistila, že část komorských správních orgánů považuje proces revize za příležitost k posílení komorské politiky vlajky podle práva výběru. Komise proto dochází k závěru, že právní rámec je z hlediska dodržování platných mezinárodních a regionálních předpisů stále nedostatečný.

(71)

Na základě informací shromážděných od komorských orgánů a během své návštěvy v srpnu 2016 Komise zjistila, že mnoho povinností předpokládaných v rámci komorských právních předpisů není Komorami stále ještě prováděno ani vymáháno (např. povinnost předávat informace ze systému sledování plavidel a hlásit údaje o úlovcích, omezení pro oblasti aktivity komorských plavidel atd.). Jak je uvedeno ve 47. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015, tato situace svědčí o neschopnosti orgánů sledovat operace komorských plavidel a ohrožuje schopnost orgánů účinně vymáhat pravidla platná pro různé dotčené oblasti.

(72)

Kromě toho nebylo dosaženo žádného pokroku ve věci skutečností popsaných v 51. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015, pokud jde o neexistenci vnitrostátního plánu inspekcí, který by zajišťoval soudržnou politiku v oblasti kontroly operací komorského loďstva, a nedostatečný počet pozorovatelů.

(73)

Během své návštěvy v srpnu 2016 Komise zjistila, že bez ohledu na to, že komorské orgány připustily, že jejich kapacita pro sledování a kontrolu rybolovu a činností spojených s rybolovem komorského loďstva všude, kde vyvíjí činnost, a zahraničního loďstva aktivního v komorské EEZ je nedostatečná, stále byla sledována strategie rozšíření loďstva.

(74)

Jak je zdůrazněno v 67. až 72. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015, úroveň rozvoje Komor nelze považovat za činitel narušující schopnost příslušných orgánů spolupracovat s ostatními zeměmi a usilovat o vymáhání pravidel. Vyhodnocení konkrétních překážek vycházejících z úrovně rozvoje Komor je dále popsáno v (88). až (93). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí.

(75)

S ohledem na 37. až 54. bod odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015 a vývoj po 1. říjnu 2015 se Komise domnívá, že podle čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 5 písm. a), b), c) a d) nařízení o rybolovu NNN Komory neplní povinnosti, které jsou jim uloženy v rámci mezinárodního práva jako státu vlajky, přístavu, trhu a pobřežnímu státu v souvislosti se spoluprací a donucovacími opatřeními.

3.3. Neprovedení mezinárodních pravidel (čl. 31 odst. 6 nařízení o rybolovu NNN)

(76)

Jak je popsáno v 57. až 60. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015, Komise provedla analýzu informací, které považovala za důležité, z dostupných údajů zveřejněných regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, zejména Komisí pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) a Komisí pro rybolov v jihozápadním Indickém oceánu (SWIOFC). Komise navíc provedla analýzu informací, které považovala za důležité, pokud jde o status Komor jako smluvní strany IOTC a SWIOFC po rozhodnutí ze dne 1. října 2015.

(77)	Je třeba připomenout, že 57. a 58. bod odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015 popisují opakované i jednorázové obtíže Komor s dodržováním usnesení IOTC uvedených pro rok 2014 ve zprávě IOTC o dodržování předpisů ze strany Komor ze dne 25. března 2015 (4).

(78)

Podle informací získaných ze zprávy o dodržování předpisů ze strany Komor předložené dne 16. dubna 2016 (5) bylo v roce 2015 zjištěno několik opakovaných porušení předpisů. Komory zejména pouze částečně dodržely tyto požadavky: i) poskytnout souhrnné statistiky o nominálních odlovech žraloků, jak požadovalo usnesení 05/05, ii) poskytnout souhrnné statistiky o odlovech žraloků a intenzitě jejich odlovu, jak požadovalo usnesení 05/05, a iii) poskytnout souhrnné statistiky o velikostní frekvenci žraloků, jak požadovalo usnesení 05/05. Komory rovněž neposkytly žádné informace o evidenci vykládky u drobného rybolovu podle použitého lovného zařízení, jak požadovalo usnesení 11/04.

(79)	V téže zprávě byla konstatována také jednorázová porušení předpisů. Komory neposkytly žádné informace o zákazu lovu žraloka dlouhoploutvého, jak požadovalo usnesení 13/06, ani žádné informace o provádění pokynů FAO o mořských želvách, jak požadovalo usnesení 12/04.

(80)

Problematika (ne)dodržování usnesení komise IOTC ze strany Komor prokazuje, že Komory neplní své povinnosti jako stát vlajky, jak je stanoveno v článku 94 úmluvy UNCLOS. Ukazuje rovněž, že Komory se neřídí doporučeními uvedenými v bodech 31 až 33, 35 a 38 Dobrovolných pokynů FAO týkajících se výkonu povinností státu vlajky ani v bodu 24 plánu IPOA NNN.

(81)

S výjimkou IOTC a SWIOFC nejsou Komory smluvní stranou žádné jiné regionální organizace pro řízení rybolovu. Vzhledem ke struktuře komorského loďstva, které není aktivní pouze v oblasti Indického oceánu, toto zjištění oslabuje úsilí Komor při plnění povinností podle úmluvy UNCLOS, zejména článků 117 a 118 této úmluvy.

(82)

Komory kromě toho neratifikovaly s výjimkou úmluvy UNCLOS žádné jiné mezinárodní právní nástroje týkající se řízení rybolovu. Vzhledem k významu tažných a vysoce stěhovavých rybích populací pro Komory toto zjištění oslabuje úsilí Komor při plnění jejich povinností jako státu vlajky, přístavu, trhu a pobřežního státu podle úmluvy UNCLOS, zejména článků 63 a 64 této úmluvy.

(83)

Ani pokud jde o uplatňování mezinárodních nástrojů, Komory nejednají v souladu s doporučeními uvedenými v bodu 11 plánu IPOA NNN, v němž se státům doporučuje, aby přednostně ratifikovaly či přijaly Dohodu OSN o provádění ustanovení úmluvy UNCLOS týkajících se zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací (UNFSA) nebo k ní přistoupily a dohodu FAO o podpoře dodržování opatření. Stejně tak nedodržují bod 14, který stanoví, že by státy měly plně a účinně uplatňovat kodex chování a své příslušné mezinárodní akční plány.

(84)	Komory rovněž neratifikovaly dohodu FAO o opatřeních přístavních států z roku 2009.

(85)	V rozporu s doporučeními uvedenými v bodech 25 až 27 plánu IPOA NNN Komory dosud nevypracovaly národní akční plán pro boj proti rybolovu NNN.

(86)

Z informací shromážděných od komorských orgánů Komise zjistila, že správa rejstříku komorského rybářského loďstva a loďstva provádějícího činnost související s rybolovem zůstává částečně přenesena na soukromé právnické osoby sídlící mimo Komory. Na základě informací shromážděných Komisí a prohlášení Komor bylo zjištěno, že Komory nezajistily, aby plavidla plující pod jejich vlajkou měla se zemí řádnou vazbu. To je v rozporu s článkem 91 úmluvy UNCLOS, který stanoví, že mezi státem vlajky a jeho loděmi musí existovat řádná vazba.

(87)

S ohledem na 55. až 65. bod odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015 a vývoj po 1. říjnu 2015 se Komise domnívá, že v souladu s čl. 31 odst. 3 a 6 nařízení o rybolovu NNN Komory neplní své povinnosti, které jsou jim uloženy v rámci mezinárodního práva, co se týče mezinárodních pravidel, předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů.

3.4. Konkrétní omezení rozvojových zemí (čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN)

(88)

Je třeba připomenout, že Komory mají nízký ukazatel lidského rozvoje a v roce 2014 se podle ukazatele lidského rozvoje zavedeného OSN (UNHDI) řadily na 159. místo ze 188 zemí (6). Rovněž je třeba připomenout, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 (7) uvádí Komory v kategorii nejméně rozvinutých zemí (8).

(89)

Nebyl zjištěn žádný průkazný důvod, který by naznačoval, že skutečnost, že Komory neplní povinnosti vyplývající pro ně z mezinárodního práva, je důsledkem omezení rozvoje. Ačkoli obecně mohou existovat určitá kapacitní omezení, pokud jde o sledování, kontrolu a dohled, konkrétní omezení Komor plynoucí z jejich úrovně rozvoje nemohou odůvodnit nedostatky uvedené v předchozích oddílech. To se týká zejména statusu komorského rejstříku a úplné neexistence kontroly nad částí komorského loďstva.

(90)

Jak je uvedeno v 69. bodě odůvodnění rozhodnutí ze dne 1. října 2015, zdá se, že zjištěné nedostatky vyplývají především z nedostatečného správního prostředí a nedostatku spolupráce a sdílení informací v rámci komorských správních orgánů pro zajištění účinného a účelného plnění povinností Komor jako státu vlajky, přístavu, trhu a pobřežního státu. Tuto situaci zhoršuje nevyvážená velikost komorského rybářského loďstva a loďstva provádějícího činnost související s rybolovem a jeho oblasti působnosti.

(91)

Je třeba rovněž připomenout, že Evropská unie a Komory podepsaly dohodu o partnerství v odvětví rybolovu (9). Poslední protokol (10) k této dohodě zahrnuje odvětvovou finanční podporu, jež je součástí finančního příspěvku vypláceného Komorám. Cílem odvětvové finanční podpory je podporovat udržitelný rozvoj rybolovu posilováním správní a vědecké kapacity s důrazem na udržitelné řízení rybolovu, jeho sledování, kontrolu a dohled nad ním. To mělo Komorám pomoci, aby splnily své povinnosti podle mezinárodního práva jako stát vlajky, přístavu, trhu a pobřežní stát a aby bojovaly s rybolovem NNN.

(92)

Komory navíc rovněž dostávají podporu z regionálních iniciativ, jako je projekt „SmartFish“, který financuje Evropská unie a provádí Komise Indického oceánu (IOC) a jehož cílem je mimo jiné boj proti rybolovu NNN prostřednictvím sdílených zdrojů, výměna informací, vzdělávání a rozvoj operačních systémů pro sledování, kontrolu a dohled, a „First South West Indian Ocean Fisheries Governance and Shared Growth Project“ (První projekt správy rybolovu a sdíleného růstu v jihozápadním Indickém oceánu) Světové banky, jenž se zaměřuje na zlepšování efektivnosti řízení vybraných rybolovů s vysokou prioritou na regionální, vnitrostátní či komunální úrovni.

(93)

Vzhledem k argumentům uvedeným v tomto oddílu vyplývajícím z veškerých skutkových okolností shromážděných Komisí a k informacím předloženým Komorami došla Komise k závěru, že v souladu s čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN se zdá vhodné zohlednit konkrétní omezení Komor vzhledem k jejich rozvojovému statusu, který může zhoršovat celkovou výkonnost Komor v řízení rybolovu. S ohledem na povahu zjištěných nedostatků na Komorách bylo nicméně stanoveno, že stupeň rozvoje Komor nemůže plně omluvit nebo jinak ospravedlnit jejich celkovou výkonnost jako státu vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežního státu, pokud jde o rybolov a o nedostatečná opatření k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

4. ZÁVĚR TÝKAJÍCÍ SE URČENÍ NESPOLUPRACUJÍCÍ TŘETÍ ZEMĚ

(94)

S ohledem na závěry týkající se skutečnosti, že Komory neplní povinnosti vyplývající z mezinárodního práva pro stát vlajky, přístavu, trhu nebo pobřežní stát a nečiní kroky směřující k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, měly by být v souladu s článkem 31 nařízení o rybolovu NNN určeny jako země nespolupracující v boji proti rybolovu NNN.

(95)

Podle čl. 18 odst. 1 písm. g) nařízení o rybolovu NNN jsou příslušné orgány členských států povinny odmítnout dovoz produktů rybolovu do Unie, aniž by musely žádat dodatečné důkazy nebo posílat žádost o pomoc státu vlajky, pokud si jsou vědomy, že osvědčení o úlovku potvrdily orgány státu vlajky určeného v souladu s článkem 31 uvedeného nařízení jako nespolupracující stát.

(96)	Je třeba poznamenat, že určení Komor jako země, kterou Komise považuje za nespolupracující, nebrání tomu, aby Komise nebo Rada učinily za účelem vypracování seznamu nespolupracujících zemí další kroky.

5. POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU

(97)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Komory se určují jako třetí země, kterou Komise považuje za nespolupracující třetí zemi v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 23. května 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.

(2) Rozhodnutí Komise ze dne 1. října 2015 o oznámení třetí zemi, že může být označena za nespolupracující třetí zemi v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu (Úř. věst. C 324, 2.10.2015, s. 6).

(3) Dopis ministrovi výroby, životního prostředí, energetiky, průmyslu a řemesel Komorského svazu ze dne 1. října 2015.

(4) Informace získány z: http://www.iotc.org/sites/default/files/documents/2015/04/IOTC-2015-CoC12-CR04E-Comoros.pdf.

(5) Informace získány z: http://www.iotc.org/compliance/monitoring.

(6) Informace získány z: http://hdr.undp.org/en/composite/HDI.

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41).

(8) Informace získány z: http://www.oecd.org/dac/stats/documentupload/DAC%20List%20of%20ODA%20Recipients%202014%20final.pdf.

(9) Nařízení Rady (ES) č. 1563/2006 ze dne 5. října 2006 o uzavření Dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím a Komorskou unií v odvětví rybolovu (Úř. věst. L 290, 20.10.2006, s. 6).

(10) Rozhodnutí Rady 2013/786/EU ze dne 16. prosince 2013 o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Protokolu mezi Evropskou unií a Komorským svazem, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle platné dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi oběma stranami (Úř. věst. L 349, 21.12.2013, s. 4), a Protokol mezi Evropskou unií a Komorským svazem, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle platné dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi oběma stranami (Úř. věst. L 349, 21.12.2013, s. 5).

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 135

České vydání	Právní předpisy	Ročník 60 24. května 2017

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise (EU) 2017/880 ze dne 23. května 2017, kterým se stanoví pravidla použití maximálního limitu reziduí stanoveného pro farmakologicky účinnou látku v určité potravině i v jiné potravině získané ze stejného druhu a maximálního limitu reziduí stanoveného pro farmakologicky účinnou látku u jednoho nebo více určitých druhů i u jiných druhů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ( 1 )	1
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/881 ze dne 23. května 2017, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 o sčítání lidu, domů a bytů, pokud jde o způsob zpracování a strukturu zpráv o kvalitě a technický formát pro předávání údajů, a kterým se mění nařízení (EU) č. 1151/2010 ( 1 )	6
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/882 ze dne 23. května 2017 o odchylkách od pravidel původu stanovených v protokolu 1 Dohody o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a státy SADC EPA na straně druhé, které se použijí v rámci kvóty na určité produkty z Namibie	15
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2017/883 ze dne 11. května 2017 o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat ve Smíšeném výboru EHP ke změně Protokolu 31 k Dohodě o EHP o spolupráci v některých oblastech mimo čtyři svobody (rozpočtová položka 12 02 01)	18
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2017/884 ze dne 22. května 2017 o jmenování jedné členky Výboru regionů, navržené Švédským královstvím	21
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2017/885 ze dne 22. května 2017 o jmenování jedné náhradnice Výboru regionů, navržené Spolkovou republikou Německo	22
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2017/886 ze dne 22. května 2017 o jmenování tří členů a šesti náhradníků Výboru regionů, navržených Českou republikou	23
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/887 ze dne 22. května 2017 o opatřeních proti zavlékání viru slintavky a kulhavky z Tuniska do Unie a o změně prováděcího rozhodnutí (EU) 2017/675 (oznámeno pod číslem C(2017) 3221) ( 1 )	25
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/888 ze dne 22. května 2017, kterým se mění rozhodnutí 2003/467/ES, pokud jde o status stád skotu úředně prostých tuberkulózy v případě italské oblasti Umbrie a status stád skotu úředně prostých enzootické leukózy v případě Polska, rozhodnutí 2004/558/ES, pokud jde o status Německa jako území prostého infekční bovinní rinotracheitidy, a rozhodnutí 2008/185/ES, pokud jde o status některých oblastí Polska jako území prostého Aujeszkyho choroby a schválení eradikačního programu pro Aujeszkyho chorobu pro italskou oblast Veneto (oznámeno pod číslem C(2017) 3239) ( 1 )	27
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/889 ze dne 23. května 2017, kterým se Komorský svaz určuje jako nespolupracující třetí země v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu	35