18.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/1

(1)

Země zvýhodněná v rámci systému všeobecných celních preferencí (GSP) může požádat o možnost využívat dodatečné celní preference v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP+). Za tímto účelem se v čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 978/2012 stanoví zvláštní kritéria způsobilosti pro poskytnutí celních preferencí v rámci režimu GSP+. Země by měla být považována za zranitelnou v důsledku nedostatečné diverzifikace a nedostatečného začlenění do mezinárodního obchodního systému. Měla by mít ratifikovány veškeré úmluvy uvedené v příloze VIII nařízení (EU) č. 978/2012 a nejnovější závěry příslušných monitorovacích orgánů by neměly zjistit závažné nedostatky v účinném provádění žádné z těchto úmluv. V souvislosti s jakoukoli z příslušných úmluv by daná země neměla vznést výhradu, která je podle dané úmluvy zakázána nebo která je výlučně pro účely článku 9 nařízení (EU) č. 978/2012 považována za neslučitelnou s předmětem a účelem uvedené úmluvy. Měla by bez výhrad přijmout požadavky na podávání zpráv stanovené každou z úmluv a přijmout závazky uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. d), e) a f) nařízení (EU) č. 978/2012.

(2)

Každá země zvýhodněná v rámci systému GSP, která chce využívat výhod v rámci režimu GSP+, musí podat žádost doprovázenou souhrnnými informacemi o ratifikaci příslušných úmluv, uvést své výhrady a námitky ostatních smluvních stran úmluvy k těmto výhradám a své závazky.

(3)

Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy III nařízení (EU) č. 978/2012 s cílem poskytnout žádající zemi režim GSP+ jejím doplněním na seznam zemí zvýhodněných v rámci režimu GSP+.

(4)

Dne 12. července 2016 Komise obdržela žádost o poskytnutí režimu GSP+ od Šrílanské demokratické socialistické republiky (dále jen „Šrí Lanka“).

(5)

Komise žádost Šrí Lanky o poskytnutí režimu GSP+ posoudila podle ustanovení čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 978/2012 a stanovila, že Šrí Lanka splňuje uvedené podmínky. Šrí Lance by tudíž měly být přiznány preference v rámci režimu GSP+ ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Příloha III nařízení (EU) č. 978/2012 by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(6)

Komise podle článku 13 nařízení (EU) č. 978/2012 přezkoumá stav ratifikace příslušných úmluv a jejich účinné provádění ze strany vlády Šrí Lanky, jakož i spolupráci vlády Šrí Lanky s příslušnými monitorovacími orgány,

18.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/3

(1)

Polské znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1998 (2) obsahuje chybu v bodě 11.4.3 písm. a) přílohy, pokud jde o seznam způsobilostí vyžadujících aktualizační školení v konkrétních intervalech.

(2)

Švédské znění prováděcího nařízení (EU) 2015/1998 obsahuje chyby v příloze, konkrétně v bodech 8.1.1.2 a 9.1.1.3, pokud jde o požadavek týkající se obnovené detekční kontroly; v bodě 8.3.1, pokud jde o předmět povinnosti týkající se dodávek; v bodě 9.1.3.5 písm. b) prvním pododstavci, pokud jde o rozsah metody ověřování; v bodě 9.3.1, pokud jde o předmět povinnosti týkající se dodávek; a v uvozující větě bodu 11.2.3.1, pokud jde o osoby, na něž se vztahuje povinnost odborné přípravy.

(3)

Polské a švédské znění prováděcího nařízení (EU) 2015/1998 by proto měla být odpovídajícím způsobem opravena. Tato oprava se netýká ostatních jazykových znění.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro ochranu civilního letectví,

18.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/5

(1)

Nařízení (ES) č. 834/2007 stanoví základní požadavky na ekologickou produkci živočichů pocházejících z akvakultury, včetně požadavků na krmivo. Podrobná pravidla k provedení těchto požadavků jsou stanovena v nařízení Komise (ES) č. 889/2008 (2).

(2)

Ustanovení čl. 15 odst. 1 písm. d) bodu i) nařízení (ES) č. 834/2007 vyžaduje, aby ryby a korýši byli krmeni krmivem, které splňuje požadavky na výživu zvířete v různých stadiích jeho vývoje.

(3)

Článek 25 l nařízení (ES) č. 889/2008 stanoví zvláštní pravidla týkající se krmiv pro některé živočichy pocházející z akvakultury uvedené v oddílech 6, 7 a 9 přílohy XIIIa uvedeného nařízení. Smyslem pravidel stanovených v uvedeném článku je dosáhnout toho, aby byla upřednostňována přirozená krmiva, jsou-li k dispozici.

(4)

Podle čl. 25 l odst. 1 nařízení (ES) č. 889/2008 je nutno dotčené živočichy krmit krmivy, která jsou přirozeně dostupná v rybnících a jezerech. Nejsou-li v dostatečném množství k dispozici přirozené krmné zdroje, lze podle ustanovení čl. 25 l odst. 2 uvedeného nařízení použít ekologické krmivo rostlinného původu nebo mořské řasy. Pokud se přidává přirozené krmivo, čl. 25 l odst. 3 písm. a) a b) uvedeného nařízení stanoví maximální procentní podíly rybí moučky a rybího oleje, které může obsahovat krmivo pro pangase a garnáty.

(5)

Ve stadiu líhnutí je množství přirozeného krmiva omezené nebo není k dispozici vůbec. Členské státy oznámily Komisi, že pravidla týkající se krmení garnátů z čeledi Panaeidae, zejména Penaeus monodon, uvedená v čl. 25 l odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 889/2008 by vedla k podvýživě a zvýšenému úhynu, pokud by se použila u juvenilních jedinců v prostředí líhně.

(6)

Podle čl. 25 l odst. 1 nařízení (ES) č. 889/2008 je nutno dotčené živočichy krmit krmivy, která jsou přirozeně dostupná v rybnících a jezerech. Pravidlo stanovené v uvedeném článku by se mělo vztahovat pouze na stádia chovu dospělých jedinců, během nichž jsou živočichové chováni v rybnících a jezerech, spíše než v líhních, kde přirozeně dostupná krmiva nepostačují. Platí to zejména od 31. prosince 2016, poněvadž od tohoto data již podle čl. 25e odst. 3 nařízení (ES) č. 889/2008 nelze juvenilní jedince nepocházející z ekologické akvakultury přivážet do ekologického zemědělského podniku. Před tímto datem bylo povoleno přivážet po stádiu líhně do ekologického zemědělského podniku část juvenilních jedinců nepocházejících z ekologické produkce.

(7)

Kromě toho skupina odborníků pro technické poradenství v oblasti ekologické produkce (EGTOP) zřízená rozhodnutím Komise 2009/427/ES (3) potvrdila, že zvláštní pravidla uvedená v čl. 25 l odst. 3 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 889/2008 jsou vhodná pouze pro stádia chovu dospělých jedinců (4). Skupina EGTOP má za to, že kvůli omezením vztahujícím se podle uvedeného článku na rybí moučku a rybí olej nelze v časných vývojových stádiích života zvířete v líhni splnit jeho požadavky na výživu.

(8)

Komise zjistila, že je třeba změnit pravidla týkající se krmiv pro některé živočichy pocházející z akvakultury, aby bylo jasné, že se vztahují pouze na stádia chovu dospělých jedinců. Než dospěla k tomuto závěru, Komise zohlednila, že mají být splněny požadavky na výživu zvířete v různých stadiích jeho vývoje, jak je uvedeno v čl. 15 odst. 1 písm. d) bodě i) nařízení (ES) č. 834/2007, cíl článku 25 l nařízení (ES) č. 889/2008 upřednostňovat, jsou-li k dispozici, přirozená krmiva i stanovisko skupiny EGTOP.

(9)

Nařízení (ES) č. 889/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro ekologické zemědělství,

18.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/7

(1)

Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 stanoví seznam potravinářských přídatných látek Unie schválených pro použití v potravinách a podmínky jejich použití.

(2)

Tento seznam potravinářských přídatných látek Unie lze aktualizovat jednotným postupem uvedeným v čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 (2) buď z podnětu Komise, nebo na základě podání žádosti.

(3)

Polsko předložilo dne 10. března 2016 žádost o povolení použití dusitanů (E 249–250) jako konzervační látky ve výrobku „golonka peklowana“. Žádost byla následně zpřístupněna členským státům na základě článku 4 nařízení (ES) č. 1331/2008.

(4)

Podle žadatele je „golonka peklowana“ tradiční polský masný polotovar, v němž jsou dusitany, vedle jejich konzervačních účinků, používány jako nasolovací přípravek k dosažení požadované barvy, chuti a textury, jež odpovídají očekávání spotřebitelů. „Golonka peklowana“ je nabízena spotřebitelům za předpokladu následné tepelné úpravy před konzumací.

(5)

V 7. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 1333/2008 se uvádí, že při schvalování potravinářských přídatných látek by se měly zohlednit rovněž další významné faktory, mimo jiné včetně tradičních faktorů. Je proto namístě zachovat určité tradiční výrobky na trhu v některých členských státech, jestliže je použití potravinářských přídatných látek v souladu s obecnými a zvláštními podmínkami stanovenými v nařízení (ES) č. 1333/2008.

(6)

Za účelem zajištění jednotného uplatňování použití přídatných látek, na které se vztahuje toto nařízení, bude „golonka peklowana“ popsána v pokynech popisujících kategorie potravin v části E přílohy II nařízení (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách (3).

(7)

Podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1331/2008 je Komise povinna za účelem aktualizace seznamu potravinářských přídatných látek Unie uvedeného v příloze II nařízení (ES) č. 1333/2008 požádat o stanovisko Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“), s výjimkou případu, kdy tato aktualizace pravděpodobně nemá vliv na lidské zdraví. Dusitany jsou obecně povoleny pro použití v masných výrobcích, použití v masných polotovarech je omezeno na určité tradiční polotovary a pro tradičně konzervované masné výrobky jsou stanovena zvláštní ustanovení. Jelikož žádost o rozšíření použití dusitanů je omezena na konkrétní, tradičně používaný masný polotovar, neočekává se, že by toto rozšíření mělo významný dopad na všeobecnou expozici dusitanům. Rozšíření použití uvedených přídatných látek tak představuje aktualizaci seznamu Unie, která pravděpodobně nemá vliv na lidské zdraví, a není tedy nutné žádat o stanovisko úřadu.

(8)

Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

18.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/10

(1)

V souladu s čl. 80 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1107/2009 se směrnice Rady 91/414/EHS (2) použije na postupy a podmínky schvalování účinných látek, o nichž bylo přijato rozhodnutí podle čl. 6 odst. 3 uvedené směrnice před 14. červnem 2011. U orthosulfamuronu byly podmínky čl. 80 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1107/2009 splněny rozhodnutím Komise 2006/806/ES (3).

(2)

Dne 4. července 2005 obdržela Itálie v souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS žádost společnosti Isagro S.p.A o zařazení účinné látky orthosulfamuron do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Rozhodnutím 2006/806/ES bylo potvrzeno, že je příslušná dokumentace „úplná“, tzn. že v zásadě vyhovuje požadavkům na údaje a informace stanoveným v přílohách II a III směrnice 91/414/EHS.

(3)

Účinky uvedené účinné látky na zdraví lidí a zvířat a na životní prostředí byly pro použití navrhovaná žadatelem posouzeny v souladu s ustanoveními čl. 6 odst. 2 a 4 směrnice 91/414/EHS. Členský stát určený jako zpravodaj předložil dne 27. července 2012 návrh zprávy o posouzení. V souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení Komise (EU) č. 188/2011 (4) byly od žadatele vyžádány doplňující informace. Itálií provedené hodnocení doplňujících informací, které předložil žadatel, bylo předloženo ve formě dodatků k návrhu zprávy o posouzení a zpracováno Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) v srpnu 2013.

(4)

Členské státy a úřad návrh zprávy o posouzení přezkoumaly. Úřad předložil Komisi svůj závěr o hodnocení rizik účinné látky orthosulfamuron (5) z hlediska pesticidů dne 3. září 2013. Dospěl k závěru, že na základě dostupných informací o vlastnostech reziduí u primárních a následných plodin v kombinaci s nedostatkem toxikologických informací a absencí posouzení příjmu u některých rostlinných metabolitů nelze dokončit posouzení rizika pro spotřebitele. Nebylo možné dokončit ani posouzení rizik pro půdní a vodní organismy. Úřad navíc poukázal na obavy v případě některých metabolitů, a nebylo tudíž možné dokončit ani posouzení expozice podzemních vod.

(5)

Komise vyzvala žadatele, aby předložil své připomínky ke stanovisku úřadu a v souladu čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 188/2011 i k návrhu zprávy o přezkoumání. Žadatel předložil své připomínky a ty byly důkladně přezkoumány.

(6)

Navzdory argumentům předloženým žadatelem však nebylo možné vyvrátit zjištěné obavy uvedené ve 4. bodě odůvodnění.

(7)

Nebylo proto prokázáno, že lze při navrhovaných podmínkách použití očekávat, že přípravky na ochranu rostlin obsahující orthosulfamuron obecně splňují požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 91/414/EHS.

(8)

V souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 1107/2009 by proto orthosulfamuron neměl být schválen.

(9)

V souladu s čl. 8 odst. 1 písm. b) směrnice 91/414/EHS bylo členským státům umožněno udělit přechodná povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující orthosulfamuron na počáteční dobu tří let. Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/205/EU (6) členským státům umožnilo prodloužit dočasná povolení pro orthosulfamuron o dobu končící nejpozději dnem 30. dubna 2015.

(10)

Všechna stávající povolení již vypršela, není tudíž nutné poskytnout dodatečnou lhůtu na odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující orthosulfamuron.

(11)

Tímto nařízením není dotčeno předložení další žádosti pro orthosulfamuron podle článku 7 nařízení (ES) č. 1107/2009.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

18.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/12

(1)

V části A přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (2) jsou uvedeny účinné látky považované za schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009.

(2)

Doby platnosti schválení účinných látek bentazon, dikvat, DPX KE 459 (flupyrsulfuron-methyl), famoxadon, flumioxazin, metalaxyl-M a pymetrozin byly naposledy prodlouženy prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/549 (3). Platnost schválení uvedených látek skončí dne 30. června 2017. V souladu s článkem 4 nařízení Komise (EU) č. 1141/2010 (4) byly podány žádosti o obnovení zařazení uvedených látek do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (5).

(3)

Doby platnosti schválení účinných látek karfentrazonethyl, kyazofamid, fenamidon, foramsulfuron, imazamox, isoxaflutol, oxasulfuron, pendimethalin a trifloxystrobin byly naposledy prodlouženy prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/950 (6). Platnost schválení uvedených látek skončí dne 31. července 2017.

(4)

Doby platnosti schválení účinných látek alfa-cypermethrin, Ampelomyces quisqualis kmen: aq 10, benalaxyl, bifenazát, bromoxynil, chlorprofam, desmedifam, etoxazol, Gliocladium catenulatum kmen: j1446, imazosulfuron, laminarin, methoxyfenozid, milbemektin, fenmedifam a s-metolachlor byly prodlouženy prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1197/2012 (7). Platnost schválení uvedených látek skončí dne 31. července 2017.

(5)

Žádosti o obnovení schválení látek uvedených ve 3. a 4. bodě odůvodnění byly předloženy v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) č. 844/2012 (8).

(6)

Vzhledem k tomu, že se posouzení uvedených látek zdrželo z důvodů, které žadatelé nemohli ovlivnit, skončí platnost schválení uvedených účinných látek pravděpodobně před přijetím rozhodnutí o jejich obnovení. Je proto nezbytné dobu platnosti jejich schválení prodloužit.

(7)

S ohledem na cíl čl. 17 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1107/2009, pokud jde o případy, kdy Komise přijme nařízení, které stanoví, že schválení účinné látky zmíněné v příloze tohoto nařízení není obnoveno, protože nejsou splněna kritéria pro schválení, stanoví Komise konec doby platnosti schválení na stejné datum jako před tímto nařízením nebo na den vstupu v platnost nařízení, které stanoví, že schválení účinné látky není obnoveno, podle toho, co nastane později. Pokud jde o případy, kdy Komise přijme nařízení obnovující schválení některé z účinných látek uvedených v příloze tohoto nařízení, pokusí se v závislosti na okolnostech stanovit co nejbližší možné datum použitelnosti.

(8)

Prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

18.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/16

(1)

Směrnice Komise 2003/79/ES (2) zařadila účinnou látku Coniothyrium minitans kmen CON/M/91-08 do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (3).

(2)

Účinné látky zařazené do přílohy I směrnice 91/414/EHS se považují za schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části A přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (4).

(3)

Platnost schválení účinné látky Coniothyrium minitans kmene CON/M/91-08, jak je stanoveno v části A přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, skončí dnem 31. října 2017.

(4)

V souladu s článkem 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 844/2012 (5) a ve lhůtě stanovené v uvedeném článku byla předložena žádost o obnovení schválení látky Coniothyrium minitans kmene CON/M/91-08.

(5)

Žadatel předložil doplňující dokumentaci požadovanou podle článku 6 prováděcího nařízení (EU) č. 844/2012. Žádost byla členským státem zpravodajem shledána úplnou.

(6)

Členský stát zpravodaj vypracoval po konzultaci s členským státem spoluzpravodajem hodnotící zprávu o obnovení a dne 29. května 2015 ji předložil Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi.

(7)

Úřad předal hodnotící zprávu o obnovení žadateli a členským státům, aby se k ní vyjádřili, a obdržené připomínky zaslal Komisi. Úřad rovněž zpřístupnil souhrn doplňující dokumentace veřejnosti.

(8)

Dne 8. června 2016 oznámil úřad Komisi svůj závěr (6) o tom, zda lze očekávat, že látka Coniothyrium minitans kmen CON/M/91-08 splní kritéria pro schválení uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009. Komise předložila zprávu o obnovení schválení látky Coniothyrium minitans kmene CON/M/91-08 Stálému výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva dne 6. prosince 2016.

(9)

Žadateli byla poskytnuta možnost předložit ke zprávě o obnovení schválení připomínky.

(10)

Bylo konstatováno, že v případě jednoho či více reprezentativních použití alespoň jednoho přípravku na ochranu rostlin obsahujícího látku Coniothyrium minitans kmen CON/M/91-08 jsou kritéria pro schválení stanovená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 splněna. Proto je vhodné obnovit schválení látky Coniothyrium minitans kmene CON/M/91-08.

(11)

Posouzení rizik pro účely obnovení schválení látky Coniothyrium minitans kmene CON/M/91-08 vychází z omezeného počtu reprezentativních použití, která však neomezují použití, pro něž mohou být přípravky na ochranu rostlin obsahující Coniothyrium minitans kmene CON/M/91-08 povoleny. Proto je vhodné nezachovat omezení použití jen jako fungicid.

(12)

Komise dále dospěla ke zjištění, že látka Coniothyrium minitans kmen CON/M/91-08 je účinnou látkou představující nízké riziko ve smyslu článku 22 nařízení (ES) č. 1107/2009. Látka Coniothyrium minitans kmen CON/M/91-08 není látkou vzbuzující obavy a splňuje podmínky uvedené v bodě 5 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009. Coniothyrium minitans kmen CON/M/91-08 je divoký kmen, který se běžně vyskytuje v životní prostředí. Není patogenní pro člověka ani pro zvířata. Očekává se, že dodatečná expozice lidí, zvířat a životního prostředí této látce vyplývající z použití schválených podle nařízení (ES) č. 1107/2009 bude zanedbatelná ve srovnání s expozicí očekávanou v reálných přirozených situacích.

(13)

Proto je vhodné obnovit schválení látky Coniothyrium minitans kmene CON/M/91-08 jako účinné látky představující nízké riziko. V souladu s čl. 13 odst. 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 by měla být příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 odpovídajícím způsobem změněna.

(14)

V souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s článkem 6 uvedeného nařízení a s ohledem na současné vědeckotechnické poznatky je však nezbytné stanovit určité podmínky a omezení.

(15)

V souladu s čl. 20 odst. 3 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s čl. 13 odst. 4 uvedeného nařízení by příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(16)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/950 (7) byla prodloužena doba platnosti schválení látky Coniothyrium minitans kmene CON/M/91-08 do 31. října 2017, aby bylo možno postup pro obnovení schválení této látky dokončit před datem skončení platnosti jejího schválení. Avšak vzhledem k tomu, že před uvedeným prodlouženým skončením platnosti bylo přijato rozhodnutí o obnovení schválení, použije se toto nařízení ode dne 1. srpna 2017.

(17)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

18.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/21

(1)

V souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009 obdržela Francie dne 6. listopadu 2012 od společnosti Arysta Lifescience S.A.S. žádost o schválení účinné látky Beauveria bassiana kmen NPP111B005. V souladu s čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení uvědomila Francie jakožto zpravodajský členský stát dne 5. února 2013 žadatele, ostatní členské státy, Komisi a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) o přijatelnosti dané žádosti.

(2)

Dne 7. října 2014 předložil zpravodajský členský stát Komisi návrh zprávy o posouzení, v níž posoudil, zda lze očekávat, že dotčená účinná látka splní kritéria pro schválení uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009, a kopii této zprávy zaslal úřadu.

(3)

Úřad splnil podmínky stanovené v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009. V souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení (ES) č. 1107/2009 požádal, aby žadatel předložil členským státům, Komisi a úřadu dodatečné informace. Posouzení dodatečných informací ze strany zpravodajského členského státu bylo úřadu předloženo v podobě aktualizovaného návrhu zprávy o posouzení dne 3. července 2015.

(4)

Dne 6. října 2015 sdělil úřad žadateli, členským státům a Komisi svůj závěr (2) o tom, zda lze očekávat, že účinná látka Beauveria bassiana kmen NPP111B005 splní kritéria pro schválení stanovená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009. Úřad zpřístupnil svůj závěr veřejnosti.

(5)

Dne 8. března 2016 předložila Komise Stálému výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zprávu o přezkumu látky Beauveria bassiana kmen NPP111B005 a předlohu nařízení o schválení látky Beauveria bassiana kmen NPP111B005.

(6)

Žadateli byla poskytnuta možnost předložit ke zprávě o přezkumu připomínky.

(7)

V případě jednoho či více reprezentativních použití alespoň jednoho přípravku na ochranu rostlin obsahujícího tuto účinnou látku, a zejména v případě použití, která byla posouzena a podrobně popsána ve zprávě o přezkumu, bylo stanoveno, že kritéria pro schválení uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 jsou splněna. Je proto vhodné látku Beauveria bassiana kmen NPP111B005 schválit.

(8)

V souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s článkem 6 téhož nařízení a s ohledem na současný stav vědeckých a technických poznatků je však nezbytné stanovit určité podmínky a omezení.

(9)

V souladu s čl. 13 odst. 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 by měla být odpovídajícím způsobem změněna příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (3).

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

18.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/25

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

18.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/27

(1)

Příloha III směrnice 2008/56/ES stanoví orientační seznamy vlastností, zátěží a dopadů uvedených v čl. 8 odst. 1, čl. 9 odst. 1 a 3, čl. 10 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a článku 24 uvedené směrnice.

(2)

V roce 2012 na základě počátečního posouzení svých mořských vod podle čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/56/ES a v rámci první etapy provádění svých strategií pro mořské prostředí oznámily členské státy Komisi soubor vlastností pro dobrý stav prostředí a své environmentální cíle v souladu s čl. 9 odst. 2 a čl. 10 odst. 2 směrnice 2008/56/ES. Komise ve svém posouzení (2) těchto zpráv členských států provedeném v souladu s článkem 12 uvedené směrnice zdůraznila, že k dosažení dobrého stavu prostředí do roku 2020 je naléhavě zapotřebí větší úsilí členských států a Unie.

(3)

Aby bylo zajištěno, že druhá etapa provádění strategií pro mořské prostředí členských států dále přispěje k dosažení cílů směrnice 2008/56/ES a přinese konzistentnější určování dobrého stavu prostředí, Komise ve své zprávě o první etapě provádění doporučila, aby Komise a členské státy na úrovni Unie spolupracovaly na revizi, posílení a zlepšení rozhodnutí Komise 2010/477/EU (3) do roku 2015, s cílem stanovit jasnější, jednodušší, stručnější, soudržnější a srovnatelný soubor kritérií a metodických norem pro dobrý stav prostředí a zároveň přezkoumat přílohu III rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí a v případě potřeby ji revidovat a vypracovat zvláštní pokyny pro zajištění soudržnějšího a jednotnějšího přístupu k posouzení v příštím cyklu provádění.

(4)

Přezkum přílohy III směrnice 2008/56/ES je nezbytným doplňkem přezkumu rozhodnutí 2010/477/EU. Kromě toho je souvislost mezi přílohou III směrnice 2008/56/ES a kvalitativními deskriptory pro určování dobrého stavu prostředí uvedenými v příloze I této směrnice obsažena v této směrnici pouze implicitně, a proto není dostatečně srozumitelná. Komise ve svém pracovním dokumentu z roku 2011 (4) vysvětlila vztah mezi kvalitativními deskriptory uvedenými v příloze I směrnice 2008/56/ES, prvky stanovenými v příloze III uvedené směrnice, jakož i kritérii a ukazateli stanovenými v rozhodnutí 2010/477/EU, ale v důsledku jejich inherentního obsahu poskytla jen částečnou odpověď. Je nezbytná revize přílohy III směrnice 2008/56/ES, kterou by se podrobněji vyjasnily vztahy a usnadnilo se její provádění, a došlo tak k lepšímu propojení prvků ekosystémů, antropogenních zátěží a dopadů na mořské prostředí s deskriptory uvedenými v příloze I směrnice 2008/56/ES a s výsledky přezkumu rozhodnutí 2010/477/EU.

(5)

V příloze III směrnice 2008/56/ES by měly být stanoveny prvky pro posouzení (čl. 8 odst. 1 uvedené směrnice) týkající se dobrého stavu prostředí (čl. 9 odst. 1 uvedené směrnice), prvky pro sledování (čl. 11 odst. 1 uvedené směrnice), kterými se posouzení doplňuje (např. teplota, slanost), a prvky, ke kterým je třeba přihlížet při stanovení cílů (čl. 10 odst. 1 uvedené směrnice). Význam těchto prvků se bude lišit podle jednotlivých regionů a členských států kvůli rozdílným regionálním podmínkám. To znamená, že prvky je nutné uvádět, pouze pokud jsou považovány za „základní rysy a vlastnosti“ nebo „hlavní zátěže a dopady“ uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 2008/56/ES a pokud se vyskytují ve vodách příslušného členského státu.

(6)

Je důležité zajistit, aby prvky stanovené v příloze III směrnice 2008/56/ES byly jasně spojeny s kvalitativními deskriptory uvedenými v příloze I uvedené směrnice a kritérii a metodickými normami pro dobrý stav prostředí mořských vod stanovenými Komisí na základě čl. 9 odst. 3 směrnice 2008/56/ES, jakož i se svým použitím v souvislosti s články 8, 9, 10 a 11 směrnice 2008/56/ES. Uvedené prvky by proto měly být generické a všeobecně použitelné v celé Unii, berouce v úvahu, že Komise může na základě čl. 9 odst. 3 směrnice 2008/56/ES nebo v kontextu určení souborů vlastností pro dobrý stav prostředí ve smyslu čl. 9 odst. 1 uvedené směrnice stanovit více konkrétních prvků.

(7)

Tabulky 1 a 2 uvedené v příloze III směrnice 2008/56/ES je třeba vyjasnit tak, aby se přesněji týkaly prvků určujících stav (tabulka 1) a prvků týkajících se zátěže a jejich dopadů (tabulka 2), přičemž prvky, které jsou v nich uvedeny, je třeba přímo propojit s kvalitativními deskriptory stanovenými v příloze I uvedené směrnice a prostřednictvím toho s kritérii stanovenými Komisí na základě čl. 9 odst. 3 směrnice 2008/56/ES.

(8)

S cílem poskytnout pokyny v souvislosti s posouzením využívání mořských vod podle čl. 8 odst. 1 písm. c) směrnice 2008/56/ES a lidských činností podle čl. 8 odst. 1 písm. b), jakož i v souvislosti s příslušným sledováním podle článku 11 uvedené směrnice by tabulka 2 měla být rozšířena tak, aby obsahovala orientační seznam způsobů využívání a lidských činností k zajištění jednotného posuzování jednotlivých mořských oblastí a podoblastí.

(9)

Přílohu III směrnice 2008/56/ES je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit.

(10)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem regulativního výboru zřízeného podle čl. 25 odst. 1 směrnice 2008/56/ES,

18.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/34

—

s ohledem na návrh Konference předsedů,

—

s ohledem na článek 226 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise 95/167/ES, Euratom, ESUO ze dne 19. dubna 1995 o podrobných ustanoveních o výkonu vyšetřovacího práva Evropského parlamentu (1),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu (EU) 2016/1021 ze dne 8. června 2016 o zřízení vyšetřovacího výboru pro prošetření údajných porušení a nesprávného úředního postupu při uplatňování právních předpisů Unie v souvislosti s praním peněz, vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovými úniky, a o jeho působnosti, početním složení a délce mandátu (2),

—

s ohledem na čl. 198 odst. 11 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že vyšetřovací výbor požádal o prodloužení svého funkčního období, aby byl schopen plně a řádně vykonávat svůj mandát, a že stále zbývá řada dokumentů, které je třeba ještě prozkoumat, zadaných analýz a zúčastněných stran, které mají být vyslechnuty;

1.

rozhodl o tři měsíce prodloužit funkční období vyšetřovacího výboru.

18.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/35

(1)

Dne 18. listopadu 2002 přijala Komise rozhodnutí 2002/915/ES (2), kterým se povoluje odchylka požadovaná Dánskem podle směrnice 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů umožňující v rámci dánského akčního programu na období 1999–2003 určitým podnikům zabývajícím se chovem skotu použití až 230 kg dusíku ze statkových hnojiv na hektar za rok. Odchylka byla prodloužena rozhodnutím Komise 2005/294/ES (3) v souvislosti s dánským akčním programem na období 2004–2007, rozhodnutím Komise 2008/664/ES (4) v souvislosti s dánským akčním programem na období 2008–2012 a prováděcím rozhodnutím Komise 2012/659/EU (5) v souvislosti s dánským akčním programem na období 2008–2015.

(2)

Odchylka povolená prováděcím rozhodnutím 2012/659/EU se týkala přibližně 1 500 podniků zabývajících se chovem skotu (v období 2014/2015), 425 102 dobytčích jednotek a 205 165 ha orné půdy, což odpovídá 4,0 % z celkového množství podniků, 18,6 % z celkového množství dobytčích jednotek a 8,2 % z celkového množství orné půdy v Dánsku.

(3)

Dne 4. února 2016 předložilo Dánsko Komisi žádost o prodloužení odchylky podle třetího pododstavce odstavce 2 přílohy III směrnice 91/676/EHS.

(4)

Dánsko zřídilo v souladu s článkem 5 směrnice 91/676/EHS akční program na období 2016–2018, a to vyhláškou č. 1324 ze dne 15. listopadu 2016 o hospodářských zvířatech, statkových hnojivech, siláži, atd., konsolidovaným zákonem č. 388 ze dne 27. dubna 2016 o používání hnojiv zemědělskými podniky a o vegetačním porostu a vyhláškou č. 1055 ze dne 1. července 2016 o používání hnojiv zemědělskými podniky v plánovacím období 2016–2017. Jde o nový cílený režim pro pokryvné meziplodiny, povinnou část, jak je stanoveno zákonem o používání hnojiv zemědělskými podniky a o vegetačním porostu. Kromě toho zahrnuje dánská legislativa nové všeobecné nařízení týkající se fosforu, jak je stanoveno zákonem o environmentálním schválení atd. zemědělských podniků zabývajících se chovem skotu a ve vyhlášce o hospodářských zvířatech, statkových hnojivech, siláži, atd.

(5)

Dánské právní předpisy, jimiž se provádí směrnice 91/676/EHS, obsahují omezení pro používání dusíku. Právní předpisy omezující používání fosforu již byly přijaty a vstoupí v platnost v srpnu 2017.

(6)

Dánská zpráva o „Stavu a směrech vývoje vodního prostředí a zemědělských postupů“ týkající se období 2012–2015 uvádí roční přebytek vnitrostátní bilance zemědělských pozemků ve výši 80 kg N/ha v roce 2014 a celkový objem vypouštění dusíku do moře ze zemědělství v roce 2012 ve výši cca 70 % celku. Dánsko odhaduje, že pozemní zatížení dusíkem v pobřežních vodách musí být sníženo z 56,8 milionu tun na 44,7 milionu tun, aby byl posílen dobrý ekologický stav.

(7)

Dánská právní úprava by měla zahrnovat kombinaci cíleného režimu dobrovolných a povinných pokryvných meziplodin v letech 2017 a 2018. V rámci tohoto režimu by povinná ustanovení pro pokryvné meziplodiny měla vstoupit v platnost automaticky, pokud se nepodaří environmentální cíle splnit na základě dobrovolných ujednání o meziplodinách. Plochy, na kterých rostou meziplodiny, by měly být doplňkem povinných meziplodin, které stanoví dánský zákon o používání hnojiv zemědělskými podniky a o vegetačním porostu. Tato opatření jsou nezbytná k zajištění toho, aby uplatňování současné odchylky nevedlo k dalšímu zhoršení jakosti vody.

(8)

Z informací poskytnutých Dánskem v souvislosti s odchylkou udělenou prováděcím rozhodnutím 2012/659/EU vyplývá, že odchylka nevedla ke zhoršení jakosti vody v porovnání s oblastmi, na které se odchylka nevztahuje. Z údajů předložených Dánskem o provádění směrnice 91/676/EHS v období 2012–2015 (6) vyplývá, že přibližně 16 % monitorovacích stanic v Dánsku vykazuje v podzemních vodách průměrné koncentrace dusičnanů nad 50 mg/l a 23 % monitorovacích stanic vykazuje průměrné koncentrace dusičnanů vyšší než 40 mg/l. Údaje z monitorování vykazují stabilní trend koncentrace dusičnanů v podzemních vodách ve srovnání s předchozím vykazovaným obdobím (2008–2011). U povrchových vod vykazuje většina monitorovacích stanic průměrné koncentrace dusičnanů nižší než 50 mg/l a stabilní trend koncentrace dusičnanů. Zpráva za období 2012–2015 uvádí, že 2 ze 119 pobřežních vod měly v klasifikaci „dobrý“ stav.

(9)

Po přezkoumání žádosti Dánska vycházející z prvků popsaných v třetím pododstavci odstavce 2 přílohy III směrnice 91/676/EHS a s ohledem na zkušenosti získané při uplatňování odchylky podle rozhodnutí 2002/915/ES, 2005/294/ES, 2008/664/ES a prováděcího rozhodnutí 2012/659/EU se Komise domnívá, že záměr Dánska používat statková hnojiva v množství 230 kg dusíku na hektar za rok neohrozí dosažení cílů směrnice 91/676/EHS, budou-li splněny určité přísné podmínky.

(10)

Zemědělské podniky, které mají povoleno používat statková hnojiva obsahující až 230 kg dusíku na hektar za rok, aktualizují plány hnojení včas, aby byl zajištěn soulad se skutečnými zemědělskými postupy a stálý rostlinný pokryv orné půdy, a meziplodiny se používají k zajištění toho, aby tak vznikla náhrada za úniky dusičnanů do podorniční vrstvy půdy na podzim a omezily se úniky v zimě.

(11)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (7) stanoví ucelený přeshraniční přístup k ochraně vod v oblastech povodí s cílem dosáhnout do roku 2015 dobrého stavu evropských vodních útvarů. Nedílnou součástí tohoto cíle je snížení živin. Udělením odchylky podle tohoto rozhodnutí nejsou dotčena ustanovení podle směrnice 2000/60/ES ani není vyloučeno, že k plnění povinností, které z něj vyplývají, může být zapotřebí přijetí dalších opatření.

(12)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (8) stanoví obecná pravidla pro zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Unii pro účely unijních politik v oblasti životního prostředí a politik nebo činností, které mohou mít vliv na životní prostředí. Prostorové informace shromážděné v souvislosti s tímto rozhodnutím by měly být pokud možno v souladu s ustanoveními této směrnice. V zájmu snížení administrativní zátěže a zlepšení soudržnosti údajů by mělo Dánsko při sběru potřebných dat, na která se vztahuje toto rozhodnutí, využívat informace získané v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému zřízeného podle kapitoly II hlavy V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (9).

(13)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro dusičnany zřízeného podle článku 9 směrnice 91/676/EHS,

a)

„zemědělským podnikem zabývajícím se chovem skotu“ se rozumí podnik s roční produkcí dusíku ve statkových hnojivech nad 300 kg, z nichž nejméně dvě třetiny jsou ze skotu;

b)

„travou“ se rozumí trvalé nebo dočasné travinné porosty;

c)

„plodinami, pod které se seje tráva“ se rozumí obiloviny na siláž, kukuřice na siláž, jarní ječmen nebo kombinace jarního ječmene a hrachu, pod něž se seje před sklizní nebo po sklizni tráva;

d)

„plodinami s vysokou potřebou dusíku a s dlouhým vegetačním obdobím“ se rozumí kterákoli z těchto:

e)

„půdním profilem“ se rozumí vrstva půdy pod povrchem do hloubky 0,90 m nebo vrstva půdy do hloubky průměrné nejvyšší hladiny podzemní vody, pokud se tato hladina nachází v hloubce méně než 0,90 m pod povrchem.

1)

Od srpna 2017 vstoupí v platnost nařízení o fosforu, jímž se zřizují přímé limity fosforu na různých úrovních v celé zemi v závislosti na zeměpisné poloze a typu hnojiv. Tyto limity zahrnují použití fosforu ze všech typů hnojiv: organická hnojiva, včetně chlévské mrvy, digestátu z bioplynové stanice, odplyněné rostlinné biomasy, kalu z čistíren odpadních vod i průmyslových hnojiv. Bude zavedeno přísnější použití limitů pro fosfor vztahující se na všechny typy hnojiv v povodích, kde je vodní prostředí citlivé na fosfor.

2)

Bude zaveden systém ukazatelů a monitorovací systém, jež se budou zabývat množstvím fosforu použitému na zemědělských polích v Dánsku. Pokud bude systém ukazatelů nebo systém monitorování poukazovat na to, že současný roční průměr fosfátových hnojiv v zemědělské půdě v Dánsku překročil nebo by mohl překročit úroveň průměrné vnitrostátní hodnoty fosfátových hnojiv, které má být dosaženo během období 2018–2025, budou maximální limity pro používání fosforu odpovídajícím způsobem sníženy.

3)

Bude zaveden kombinovaný cílený režim dobrovolných a povinných pokryvných meziplodin, který se bude zakládat na potřebě snížit obsah dusičnanů v podzemních vodách a v pobřežních vodách. V rámci tohoto režimu vstoupí automaticky v platnost povinná ustanovení pro pokryvné meziplodiny, pokud se dané environmentální cíle nepodaří splnit na základě dobrovolných ujednání.

4)

Pokryvné meziplodiny stanovené v rámci tohoto programu budou doplňovat vnitrostátní povinný požadavek 10 nebo 14 % pokryvných meziplodin na plodiny na pozemku zemědělských podniků a nesmí se pěstovat na téže ploše používané ke splnění požadavku na plochy využívané v ekologickém zájmu v případě pokryvných meziplodin.

a)

plán střídání plodin s upřesněním těchto údajů:

b)

počet hospodářských zvířat daného podniku, popis systému ustájení a uskladnění statkových hnojiv, včetně dostupných skladovacích kapacit pro statková hnojiva;

c)

výpočet množství dusíku a fosforu ze statkových hnojiv vyprodukovaných v zemědělském podniku;

d)

popis úpravy statkových hnojiv, pokud se provádí, a očekávané vlastnosti upravených statkových hnojiv;

e)

množství, druh a vlastnosti statkových hnojiv dodávaných ze zemědělského podniku nebo do zemědělského podniku;

f)

předpokládaná potřeba dusíku a fosforu u plodin na jednotlivých pozemcích;

g)

výpočet použití dusíku a fosforu ze statkových hnojiv na jednotlivých pozemcích;

h)

výpočet použití dusíku a fosforu z umělých a jiných hnojiv na jednotlivých pozemcích;

i)

uvedení data použití statkových a umělých hnojiv.

a)

jetel v travinných porostech s méně než 50 % podílem jetele nebo vojtěšky;

b)

vojtěška v travinných porostech s méně než 50 % podílem jetele nebo vojtěšky;

c)

ječmene a hrachu, pod který se seje tráva.

a)

procentní podíl zemědělských podniků zabývajících se chovem skotu v každé obci, na něž se vztahuje povolení;

b)

procentní podíl hospodářských zvířat v každé obci, na něž se vztahuje povolení;

c)

procentní podíl zemědělské půdy v každé obci, na níž se vztahuje povolení.

a)

jetele nebo vojtěšky v travinném porostu;

b)

ječmene a hrachu, pod který se seje tráva.

a)

mapy znázorňující pro každou oblast, na kterou se vztahuje jednotlivá odchylka, procentní podíl zemědělských podniků, procentní podíl hospodářských zvířat a procentní podíl zemědělské půdy v jednotlivých obcích, jakož i mapy týkající se místního využívání půdy, podle čl. 10 odst. 1;

b)

výsledky monitorování koncentrací dusičnanů a fosforu v podzemních a povrchových vodách, včetně informací o trendech jakosti vody, a to jak za podmínek s odchylkou, tak bez odchylky, a také údaje o vlivu odchylky na jakost vody, podle čl. 10 odst. 2;

c)

výsledky monitorování koncentrací dusíku a fosforu ve vodě v kořenové zóně, jak za podmínek s odchylkou, tak bez odchylky, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 2;

d)

výsledky šetření ohledně místního využívání půdy, střídání plodin a zemědělských postupů podle čl. 10 odst. 3;

e)

výsledky modelových výpočtů rozsahu vyplavování dusíku a úniku fosforu, k němuž dochází v zemědělských podnicích využívajících povolení podle čl. 10 odst. 3;

f)

tabulky uvádějící procentní podíl zemědělské půdy s porostem jetele nebo vojtěšky v travinném porostu a s porostem ječmene/hrachu, pod který se seje tráva, na které se vztahuje odchylka, podle čl. 10 odst. 4;

g)

vyhodnocení toho, jak jsou uplatňovány podmínky odchylky, vycházející z kontrol na úrovni zemědělských podniků a informací o nevyhovujících zemědělských podnicích, vycházející z výsledků správních kontrol a inspekcí v terénu uvedených, podle článku 11;

h)

trendy v počtu hospodářských zvířat a produkci statkových hnojiv pro jednotlivé kategorie hospodářských zvířat v Dánsku a v zemědělských podnicích, jimž byla udělena odchylka.

18.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 125/43

(1)

Rozhodnutí Komise 2010/477/EU (2) stanovilo kritéria, která mají členské státy používat při určování dobrého stavu prostředí svých mořských vod a kterými se mají řídit při posuzování daného stavu v prvním prováděcím cyklu směrnice 2008/56/ES.

(2)

V rozhodnutí 2010/477/EU bylo uznáno, že je nutný další vědecký a technický pokrok, který by podpořil vývoj nebo revizi uvedených kritérií týkajících se některých kvalitativních deskriptorů, a že je nutné dále vyvíjet metodické normy v těsné koordinaci se stanovením programů sledování. Navíc se v rozhodnutí stanoví, že by se měla uskutečnit jeho revize včas a co nejdříve po posouzení podle článku 12 směrnice 2008/56/ES s cílem podpořit úspěšnou aktualizaci strategií pro mořské prostředí, které mají být přezkoumány do roku 2018 podle článku 17 směrnice 2008/56/ES.

(3)

V roce 2012 podaly členské státy na základě počátečního posouzení svých mořských vod provedeného v souladu s čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/56/ES zprávu o stavu prostředí svých mořských vod a oznámily Komisi své stanovení dobrého stavu prostředí podle čl. 9 odst. 2 a své environmentální cíle podle čl. 10 odst. 2 směrnice 2008/56/ES. Posouzení uvedených zpráv členských států (3) provedené Komisí podle článku 12 směrnice 2008/56/ES poukázalo na fakt, že pokud mají členské státy dosáhnout dobrého stavu prostředí do roku 2020, je naléhavě zapotřebí vyvinout větší úsilí. Výsledky upozornily na potřebu značného zlepšení kvality a soudržnosti při stanovování dobrého stavu prostředí ze strany členských států. Navíc bylo v posouzení uvedeno, že v jádru provádění směrnice 2008/56/ES musí být spolupráce na regionální úrovni. Také byla zdůrazněna potřeba členských států stavět systematicky na normách pocházejících z právních předpisů Unie nebo v případě, že neexistují, na normách stanovených regionálními úmluvami pro mořské prostředí nebo jinými mezinárodními dohodami.

(4)

Aby bylo zajištěno, že druhá etapa provádění strategií pro mořské prostředí členských států bude nadále přispívat k dosažení cílů směrnice 2008/56/ES a povede k jednotnějšímu stanovování dobrého stavu prostředí, doporučuje Komise ve své zprávě o první etapě provádění, aby útvary Komise a členské státy spolupracovaly při revidování, posilování a zlepšování rozhodnutí 2010/477/EU s cílem stanovit jasnější, jednodušší, stručnější, soudržnější a srovnatelný soubor kritérií a metodických norem pro dobrý stav prostředí a současně přezkoumaly přílohu III směrnice 2008/56/ES a v případě potřeby ji zrevidovaly a vypracovaly zvláštní pokyny pro zajištění soudržnějšího a jednotnějšího přístupu k posouzením v další etapě provádění.

(5)

Na základě těchto závěrů započalo v roce 2013 přezkoumání ve chvíli, kdy byl regulativním výborem zřízeným podle čl. 25 odst. 1 směrnice 2008/56/ES schválen plán skládající se z několika etap (technická a vědecká, konzultační a přijímání rozhodnutí). Během tohoto procesu uskutečnila Komise konzultace se všemi zainteresovanými stranami, včetně stran regionálních úmluv pro mořské prostředí.

(6)

Aby se usnadnily budoucí aktualizace počátečního posouzení mořských vod členských států a určování dobrého stavu jejich prostředí a aby se zajistila větší soudržnost při provádění směrnice 2008/56/ES napříč Unií, je nezbytné kritéria, metodické normy, specifikace a standardizované metody, které budou členské státy používat, ve vztahu k prvkům aktuálně stanoveným v rozhodnutí 2010/477/EU vyjasnit, revidovat nebo zavést. Výsledkem by mělo být snížení počtu kritérií, které mají členské státy sledovat a posuzovat, přičemž na kritéria, která se zachovají, bude uplatněn přístup založený na posouzení rizik, aby členské státy mohly zaměřit své úsilí na hlavní antropogenní zátěže působící na jejich vody. A nakonec by měla být přesněji určena kritéria a jejich použití, včetně stanovení prahových hodnot nebo jejich nastavení, čímž bude určen rozsah, v němž má být měřeno dosažení dobrého stavu prostředí napříč mořskými vodami Unie.

(7)

V souladu se závazkem učiněným Komisí při přijetí jejího sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zlepšování právní úpravy k dosažení lepších výsledků – agenda EU (4), by toto rozhodnutí mělo zajistit soudržnost s dalšími právními předpisy Unie. Aby byla zajištěna větší jednotnost a porovnatelnost stanovování dobrého stavu prostředí členskými státy na úrovni Unie a aby nedocházelo ke zbytečnému vzájemnému překrývání, je vhodné zohlednit příslušné stávající normy a metody pro sledování a posuzování stanovené v právních předpisech Unie, včetně směrnice Rady 92/43/EHS (5), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (6), nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 (7), nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 (8), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES (9), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (10) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (11).

(8)

U každého kvalitativního deskriptoru uvedeného v příloze I směrnice 2008/56/ES a na základě orientačních seznamů uvedených v příloze III uvedené směrnice je nezbytné určit kritéria, včetně jednotlivých prvků kritérií, popřípadě prahové hodnoty, které mají být použity. Prahové hodnoty mají pomoci členským státům ve stanovení souboru vlastností pro dobrý stav prostředí a pomoci při posuzování, do jaké míry je dosažen dobrý stav prostředí. Dále je nezbytné stanovit metodické normy, včetně geografických měřítek pro posuzování a způsobu, jakým mají být kritéria použita. Tato kritéria a metodické normy mají zajistit jednotnost a umožnit srovnávání mezi mořskými oblastmi nebo podoblastmi při posuzování, do jaké míry byl dosažen dobrý stav prostředí.

(9)

Aby byla zajištěna srovnatelnost mezi údaji jednotlivých aktualizací uskutečněných členskými státy v návaznosti na přezkumy některých prvků jejich strategií pro mořské prostředí, které byly zaslány podle čl. 17 odst. 3 směrnice 2008/56/ES, měly by být definovány specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování s přihlédnutím ke stávajícím specifikacím a normám na úrovni Unie a mezinárodní úrovni, včetně úrovně oblastí a podoblastí.

(10)

Při určování souboru vlastností dobrého stavu prostředí podle čl. 9 odst. 1 směrnice 2008/56/ES a při stanovování koordinovaných programů sledování v souladu s článkem 11 uvedené směrnice by členské státy měly používat kritéria, metodické normy, specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování stanovené v tomto rozhodnutí v kombinaci s prvky ekosystému, antropogenními zátěžemi a lidskými činnostmi uvedenými v orientačních seznamech v příloze III uvedené směrnice a s odkazem na počáteční posouzení provedené podle čl. 8 odst. 1 uvedené směrnice.

(11)

Aby bylo možné určit jasnou souvislost mezi stanovením souboru vlastností pro dobrý stav prostředí a posuzováním pokroku v jeho dosahování, je vhodné uspořádat kritéria a metodické normy na základě kvalitativních deskriptorů stanovených v příloze I směrnice 2008/56/ES s přihlédnutím k orientačním seznamům prvků ekosystémů, antropogenním zátěžím a lidským činnostem stanoveným v příloze III uvedené směrnice. Některé z těchto kritérií a metodických norem souvisí zejména s posuzováním stavu prostředí nebo hlavních zátěží a dopadů podle čl. 8 odst. 1 písm. a) resp. b) směrnice 2008/56/ES.

(12)

V případech, kdy nejsou stanoveny žádné prahové hodnoty, by měly členské státy prahové hodnoty stanovit s využitím spolupráce na úrovni Unie, oblastí a podoblastí, například odkazy na stávající hodnoty nebo vypracováním nových hodnot v rámci regionálních úmluv pro mořské prostředí. V případech, kdy by měly být prahové hodnoty stanoveny prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie (u deskriptorů pro odpad v moři, hluk pod mořskou hladinou a integritu mořského dna), se tak stane v rámci společné strategie provádění vytvořené členskými státy a Komisí pro účely směrnice 2008/56/ES. I když budou tyto prahové hodnoty prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie, oblastí a podoblastí stanoveny, stanou se součástí souboru vlastností členských států pro dobrý stav prostředí teprve poté, co budou zaslány Komisi jako součást zpráv členských států podle čl. 17 odst. 3 směrnice 2008/56/ES. Dokud nebudou prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie, oblastí a podoblastí tyto prahové hodnoty stanoveny, měly by mít členské státy možnost zástupně používat vnitrostátní prahové hodnoty, hodnoty ve směru vývoje nebo prahové hodnoty založené na zátěžích.

(13)

Prahové hodnoty by měly ve vhodných případech představovat úroveň kvality, která odráží významnost negativních dopadů u daného kritéria, a měly by být stanoveny ve vztahu k referenčnímu stavu. Prahové hodnoty by měly být v souladu s právními předpisy Unie a měly by být stanoveny ve vhodném geografickém měřítku, aby odrážely rozdílné biotické a abiotické vlastnosti oblastí, podoblastí a subdivizí. To znamená, že i pokud k procesu stanovení prahových hodnot dochází na úrovni Unie, může dojít k nastavení rozdílných prahových hodnot, které budou specifické pro danou oblast, podoblast nebo subdivizi. Prahové hodnoty by také měly být stanoveny na základě zásady předběžné opatrnosti a odrážet možná rizika pro mořské prostředí. Nastavení prahových hodnot by měla zohlednit dynamický charakter mořských ekosystémů a jejich prvků, které se mohou měnit v prostoru a času v závislosti na hydrologických a klimatických změnách, vztazích mezi predátory a kořistí a dalších environmentálních činitelích. Tyto prahové hodnoty by také měly odrážet skutečnost, že se mořské ekosystémy v případě zhoršení jejich stavu mohou obnovit do stavu, který odráží převládající fyziografické, zeměpisné, klimatické a biologické podmínky, namísto do konkrétního stavu z minulosti.

(14)

Podle čl. 1 odst. 3 směrnice 2008/56/ES je nutné udržovat celkový dopad lidských činností na úrovni slučitelné s dosažením cíle dobrého stavu prostředí a zajistit, že schopnost mořských ekosystémů reagovat na změny vyvolané lidmi nebude ohrožena. To může případně znamenat, že prahové hodnoty určitých zátěží a jejich dopady na prostředí nemusí být nezbytně ve všech oblastech mořských vod členských států dosaženy pod podmínkou, že to neohrozí dosažení cílů směrnice 2008/56/ES a přitom bude umožněno udržitelné využívání zboží a služeb mořských oblastí.

(15)

Je nutné stanovit prahové hodnoty, které budou součástí souboru vlastností používaného členskými státy při stanovení dobrého stavu prostředí podle čl. 9 odst. 1 směrnice 2008/56/ES, a rozsah, v němž mají být tyto prahové hodnoty dosaženy. Prahové hodnoty proto samy o sobě nepředstavují stanovení dobrého stavu prostředí ze strany členských států.

(16)

Členské státy by měly vyjádřit rozsah dosažení dobrého stavu prostředí jako podíl mořských vod, v nichž bylo dosaženo prahových hodnot, nebo jako podíl prvků kritérií (druhy, znečišťující látky atd.), u nichž bylo dosaženo prahových hodnot. Při posuzování dobrého stavu prostředí svých mořských vod podle čl. 17 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/56/ES by členské státy měly jakoukoliv změnu stavu vyjádřit jako zlepšení, stabilní stav nebo zhoršení ve srovnání s předchozím vykazovaným obdobím, a to s ohledem na často velmi pomalou reakci mořského prostředí na změny.

(17)

Pokud nebudou prahové hodnoty stanovené v souladu s tímto rozhodnutím u určitých kritérií splněny, měly by členské státy zvážit přijetí vhodných opatření nebo provedení dalšího výzkumu nebo šetření.

(18)

Pokud se od členských států vyžaduje, aby spolupracovaly na úrovni oblastí a podoblastí, měly by využívat, je-li to účelné a vhodné, stávající regionální institucionální struktury spolupráce, včetně struktur v rámci regionálních úmluv pro mořské prostředí, jak je stanoveno v článku 6 směrnice 2008/56/ES. Stejně tak by v případě chybějících konkrétních kritérií, metodických norem, včetně norem pro integraci kritérií, specifikací a standardizovaných metod pro sledování a posuzování, je-li to praktické a vhodné, měly členské státy vycházet z norem vypracovaných na mezinárodní úrovni, úrovni oblastí a podoblastí, například z norem dohodnutých v rámci regionálních úmluv pro mořské prostředí nebo dalších mezinárodních mechanismů. Jinak mohou členské státy ve vhodných případech vzájemně spolupracovat na úrovni oblastí a podoblastí. Na podporu provádění směrnice 2008/56/ES mohou navíc členské státy na základě specifik svých mořských vod také zvážit použití dalších prvků, které nebyly stanoveny v tomto rozhodnutí a nebyly ošetřeny na mezinárodní úrovni, úrovni oblastí nebo podoblastí, nebo zvážit použití prvků tohoto rozhodnutí na své brakické vody definované v čl. 2 bodu 6 směrnice 2000/60/ES.

(19)

Členské státy by měly být dostatečně flexibilní, aby se mohly za stanovených podmínek zaměřit na hlavní zátěže a jejich environmentální dopady na různé prvky ekosystémů v každé oblasti nebo podoblasti s cílem sledovat a posuzovat své mořské vody účelným a účinným způsobem a usnadnit upřednostňování činností, které je třeba provést pro účely dosažení dobrého stavu prostředí. Pro tyto účely by měly členské státy mít zaprvé možnost zvážit, že některá kritéria nemusí být vhodné používat, je-li to odůvodnitelné. Za druhé by členské státy měly mít možnost rozhodnout se nepoužívat určité prvky kritérií nebo zvolit dodatečné prvky nebo se zaměřit na určité matice nebo oblasti mořských vod, pokud to vyplývá z posouzení rizik souvisejících se zátěžemi a jejich dopady. Mělo by se rovněž zavést rozlišení primárních a sekundárních kritérií. Zatímco primární kritéria by měla být použita k zajištění jednotnosti v celé Unii, v případě sekundárních kritérií by se měla povolit určitá flexibilita. O použití sekundárních kritérií by měly v případě potřeby rozhodovat členské státy, aby mohla být doplněna primární kritéria, nebo pokud je v případě určitých kritérií ohroženo dosažení nebo udržení dobrého stavu mořského prostředí.

(20)

Kritéria včetně prahových hodnot, metodické normy, specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování by měly vycházet z nejlepších dostupných vědeckých poznatků. Na podporu dalšího vývoje některých těchto kritérií, norem, specifikací a metod je však nutný další vědecký a technický pokrok, a jakmile budou k dispozici nové poznatky a znalosti, je nutné jich využít.

(21)

Rozhodnutí 2010/477/EU by tedy mělo být zrušeno.

(22)

Opatření stanovená v tomto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem regulativního výboru,

a)

kritéria a metodické normy, které mají členské státy podle čl. 9 odst. 1 směrnice 2008/56/ES používat při určování souboru vlastností, jaké musí mít mořské vody pro dobrý stav prostředí, na základě příloh I a III a s odkazem na počáteční posouzení provedené podle čl. 8 odst. 1 uvedené směrnice s cílem posoudit rozsah, v jakém je dosahováno dobrého stavu prostředí podle čl. 9 odst. 3 uvedené směrnice;

b)

specifikace a standardizované metody pro sledování a posuzování, které mají členské státy při stanovení koordinovaných programů sledování podle článku 11 směrnice 2008/56/ES používat v souladu s čl. 11 odst. 4 uvedené směrnice;

c)

časový rámec pro stanovení prahových hodnot, seznamů prvků kritérií a metodických norem prostřednictvím spolupráce na úrovni Unie, oblastí nebo podoblastí;

d)

požadavek na oznamování prvků kritérií, prahových hodnot a metodických norem.

1)

„podoblastmi“ se rozumí podoblasti uvedené v čl. 4 odst. 2 směrnice 2008/56/ES;

2)

„subdivizemi“ se rozumí subdivize uvedené v čl. 4 odst. 2 směrnice 2008/56/ES;

3)

„invazními nepůvodními druhy“ se rozumí „invazní nepůvodní druhy“ ve smyslu čl. 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 (12);

4)

„prvky kritérií“ se rozumí prvky tvořící ekosystém, zejména jeho biologické prvky (druhy, přírodní stanoviště a jejich komunity), nebo aspekty zátěží na mořské prostředí (biologické, fyzické, látky, odpadky a energie), které jsou posuzovány v rámci každého kritéria;

5)

„prahovou hodnotou“ se rozumí hodnota nebo rozsah hodnot, které umožňují posouzení úrovně kvality dosažené u konkrétního kritéria, čímž přispívají k posouzení rozsahu, v němž je dosahováno dobrého stavu prostředí.

a)

jsou součástí souboru vlastností používaných členskými státy při jejich stanovování dobrého stavu prostředí;

b)

jsou v souladu s právními předpisy Unie;

c)

případně rozlišují úroveň kvality, která odráží významnost negativních dopadů u kritéria, a jsou stanoveny ve vztahu k referenčnímu stavu;

d)

jsou stanoveny ve vhodném geografickém měřítku posuzování, aby odrážely rozdílné biotické a abiotické vlastnosti oblastí, podoblastí a subdivizí;

e)

jsou stanoveny na základě zásady předběžné opatrnosti a odrážejí možná rizika pro mořské prostředí;

f)

jsou jednotné napříč různými kritérii, pokud se vztahují na stejné prvky ekosystému;

g)

využívají nejlepší dostupné vědecké poznatky;

h)

jsou založeny na sledu údajů z delšího časového úseku, pokud jsou dostupné, aby bylo možné určit nejvhodnější hodnotu;

i)

odrážejí přirozenou dynamiku ekosystémů, včetně vztahů mezi predátory a kořistí a hydrologických a klimatických změn, a zohledňují skutečnost, že se mořské ekosystémy nebo jejich části v případě zhoršení jejich stavu mohou obnovit do stavu, který odráží převládající fyziografické, zeměpisné, klimatické a biologické podmínky, namísto do konkrétního stavu z minulosti;

j)

je-li to praktické a vhodné, jsou v souladu s příslušnými hodnotami stanovenými v rámci regionálních institucionálních struktur spolupráce, včetně hodnot dohodnutých v rámci regionálních úmluv pro mořské prostředí.

a)

vnitrostátní prahové hodnoty pod podmínkou dodržení povinnosti regionální spolupráce stanovené v článcích 5 a 6 směrnice 2008/56/ES;

b)

hodnoty ve směru vývoje těchto hodnot;

c)

náhradní prahové hodnoty založené na zátěžích.

18.5.2017