12.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 121/1

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (2), je nutné přijmout opatření týkající se zařazení určitého zboží.

(2)

Bod 2 přílohy nařízení Komise (EHS) č. 316/91 (3) zařadil bílou pastovitou hmotu známou jako „krémový kokosový ořech“, která je obvykle určena ke kuchyňskému použití k přípravě omáček a jiných potravin a je vyrobená jemným mletím jádra kokosového ořechu a pasterizovaná, do čísla 2008 kombinované nomenklatury jako ořechy, jinak upravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté. Zařazení výrobku do čísla 0801 kombinované nomenklatury bylo vyloučeno, neboť kapitola 8 nepovoluje pasterizaci.

(3)

Kombinovaná nomenklatura, zavedená nařízením (EHS) č. 2658/87, vychází z mezinárodního harmonizovaného systému zboží (dále jen „harmonizovaný systém“), který vypracovala Rada pro celní spolupráci (nyní Světová celní organizace), a který byl přijat mezinárodní úmluvou uzavřenou v Bruselu dne 14. června 1983 a schválen jménem Unie rozhodnutím Rady 87/369/EHS (4).

(4)

Poznámka 3 a) ke kapitole 8 byla do harmonizovaného systému začleněna v roce 1992. Umožňuje mírné tepelné zpracování pro dodatečné konzervování nebo stabilizaci sušených ořechů uvedené kapitoly. Podle dřívějších dokumentů harmonizovaného systému byl výraz „pasterizace“, původně navržený ve znění uvedené poznámky, nakonec nahrazen obecnějším výrazem „mírné tepelné zpracování“. Vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře Evropské unie (5) ke kapitole 8 objasnily na úrovni Unie, že pasterizace je mimo jiné přípustná u sušeného ovoce a ořechů uvedené kapitoly.

(5)

Z tabulky uvedené v příloze nařízení (EHS) č. 316/91 je tudíž vhodné odstranit bod 2, a zabránit tak možným rozdílům v sazebním zařazení výrobků ze sušených kokosových ořechů (např. krémového kokosového ořechu), které prošly mírným tepelným zpracováním, jakož i zajistit jednotné uplatňování kombinované nomenklatury v rámci Unie.

(6)

Nařízení (EHS) č. 316/91 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

12.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 121/3

(1)

Evropská komise (dále jen „Komise“) zahájila dne 13. února 2016 šetření na základě podnětu, který dne 4. ledna 2016 podal Výbor na obranu odvětví Evropské unie vyrábějícího bezešvé ocelové trubky (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení šetření.

(2)

Dne 12. listopadu 2016 Komise uložila prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli (jiné než nerezavějící oceli), s kruhovým příčným průřezem a o vnějším průměru převyšujícím 406,4 mm, pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“ nebo „dotčená země“), a to prostřednictvím nařízení Komise (EU) 2016/1977 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“).

(3)

Po oznámení podstatných skutečností a důvodů, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), výrobci v Unii, čínští vyvážející výrobci a sdružení čínských vyvážejících výrobců předložili písemná podání. Stranám, které požádaly o slyšení, byla tato možnost poskytnuta.

(4)

Komise vzala v potaz připomínky zúčastněných stran a prozatímní zjištění v potřebném rozsahu příslušně upravila.

(5)

Komise všechny strany informovala o podstatných skutečnostech a důvodech, na jejichž základě hodlá uložit konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta lhůta, v níž se mohly k poskytnutí konečných informací vyjádřit. Připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a případně vzaty v úvahu.

(6)

V bodech odůvodnění (7) až (9) prozatímního nařízení Komise vyzvala k podání připomínek ohledně reprezentativnosti jednoho z výrobců v Unii zahrnutých do vzorku.

(7)

Jeden čínský vyvážející výrobce tvrdil, že dotyčný výrobce v Unii by měl být ze vzorku vyřazen, jelikož jeho údaje by zkreslily závěry platné pro celé odvětví. Druhý čínský vyvážející výrobce zdůraznil, že Vallourec je největší společností ve vzorku, a je tudíž nejasné, zda je vzorek reprezentativní ve vztahu k výrobnímu odvětví Unie. Žadatel tvrdil, že čínští výrobci stále více konkurují také v oblasti zakázkových a špičkových výrobků. Poukázal rovněž na to, že výrobky pro odvětví ropy a plynu se převážně vyvážejí mimo Unii, takže tento rozdíl v sortimentech výrobků má na trhu Unie jen malou úlohu.

(8)

Komise si vyžádala další údaje a provedla další kontrolní návštěvu v prostorách výrobce v Unii. Zjištění ukázala, že výrobce v Unii vyrábí širší škálu typů výrobků než ostatní výrobci v Unii zahrnutí do vzorku, ale tento široký sortiment výrobků, včetně potrubí pro energetiku, odvětví ropy a plynu a stavebnictví, spadá do definice výrobku. Výrobci v Unii i čínští výrobci jsou zapojeni do výroby jak komoditních výrobků, tak i špičkových výrobků. Tento konkrétní výrobce v Unii představuje značnou část výroby Unie. Komise proto dospěla k závěru, že uvedený výrobce v Unii je součástí výrobního odvětví Unie a že neexistují žádné důvody pro jeho vyřazení ze vzorku. Případný nemístný vliv konkrétní situace této společnosti v souvislosti s dotyčnou újmou byl vyřešen prostřednictvím úprav nákladů a prostřednictvím vážení, jak je vysvětleno v bodech odůvodnění (81), (84) a (146).

(9)

Sdružení čínských vyvážejících výrobců zopakovalo svá dřívější vyjádření proti zahájení šetření, mezi něž patří i jeho nesouhlas s metodou určení předběžného vzorku před zahájením šetření. Rovněž tvrdilo, že podnět je neopodstatněný, nekvalitní a založený na domněnkách, že definice výrobku je příliš široká a sdružuje příliš odlišné výrobky a že je zde příliš mnoho důvěrných položek.

(10)

Komise připomněla, že zúčastněné strany mohly k předběžnému výběru společností zahrnutých do vzorku předložit své připomínky. Připomínky čínského sdružení byly obdrženy až po uplynutí příslušné lhůty, tedy ve fázi, kdy byl vzorek již potvrzen. Dotyčné připomínky byly proto zamítnuty. Pokud jde o ostatní tvrzení, Komise poukázala na to, že ve fázi podnětu není nutné mít již stejné důkazy o dumpingu a újmě, které budou nezbytné pro uložení příslušných opatření. Tvrzení ohledně důvěrných příloh podnětu byla prošetřena a důvod utajení byl potvrzen. V každém případě čínské sdružení obdrželo podrobnou odpověď na své výhrady proti zahájení šetření.

(11)

Jelikož nebyly předloženy žádné jiné připomínky ohledně metody výběru vzorků, byla potvrzena prozatímní zjištění uvedená v bodech odůvodnění (10) až (13) prozatímního nařízení.

(12)

Jak je uvedeno v bodě odůvodnění (14) prozatímního nařízení, tři vyvážející výrobci, kteří nebyli zahrnuti do vzorku, požádali o stanovení individuálního dumpingového rozpětí v souladu s čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Nicméně po zveřejnění prozatímních opatření se dva z nich rozhodli svoji žádost o individuální zjišťování stáhnout. Jediným vyvážejícím výrobcem, který potvrdil svoji původní žádost o individuální zjišťování, byla společnost Zhejiang Gross Seamless Steel Tube Co., Ltd.

(13)

Žádný z vyvážejících výrobců nepředložil během šetření formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství. Byla tudíž potvrzena zjištění uvedená v bodě odůvodnění (15) prozatímního nařízení.

(14)

Kromě dotazníků a inspekcí na místě popsaných v bodech odůvodnění (16) a (17) prozatímního nařízení zaslala Komise doplňující otázky žadateli a jednomu výrobci v Unii za účelem potřebných ověření ohledně újmy a příčinné souvislosti uvedených v prozatímním nařízení. Jeden čínský vyvážející výrobce navíc obdržel dotazník pro individuální zjišťování.

(15)

Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(16)

Sdružení čínských vyvážejících výrobců kritizovalo stanovení počátku posuzovaného období (rok 2012) s tím, že vhodnějším počátkem by byl rok 2011. Sdružení uvedlo, že dovoz dotčeného výrobku z Číny do EU mezi lety 2011 (46 657 tun) a 2012 (39 195 tun) poklesl. Stanovení roku 2012 za výchozí rok tudíž ukazuje nárůst dovozu v posuzovaném období (na 42 539 tun), zatímco stanovení roku 2011 za výchozí rok by ukázalo pokles dovozu z Číny. Sdružení požádalo o další vysvětlení, proč byl za výchozí rok zvolen rok 2012.

(17)

Komise uvedla, že posuzované období bylo určeno v souladu s běžnou praxí. Jak je vysvětleno v bodě odůvodnění (18) prozatímního nařízení, posuzované období pokrývá celé tři kalendářní roky předcházející období šetření. Není žádný důvod zvolit jiné období. Dotyčná připomínka byla proto zamítnuta. V každém případě se údaje shromážděné od zúčastněných stran vztahovaly pouze k posuzovanému období. Stanovit ukazatele újmy bylo proto možné pouze za období let 2012 až 2015. Z tohoto důvodu údaje o objemu dovozu z Číny od roku 2011 neumožnily Komisi vyvodit závěry o celkovém vývoji situace výrobního odvětví Unie. S ohledem na trend klesající ziskovosti od roku 2012, jak je popsán v bodech odůvodnění (91) a (92), zahrnutí roku 2011 do posuzovaného období by ukázalo ještě strmější negativní vývoj situace výrobního odvětví Unie.

(18)

Po poskytnutí konečných informací jeden čínský vyvážející výrobce a sdružení čínských vyvážejících výrobců tvrdili, že v bodě odůvodnění (59) (odpovídajícím bodu odůvodnění (47) obecného informačního dokumentu) nebylo vysvětlení, které Komise poskytla ohledně rozdílů v objemech vývozu, založeno na žádných důkazech.

(19)

Komise objasnila, že bod odůvodnění (59) se netýkal tvrzení o zařazení roku 2011 do období šetření, ale odkazoval na jinou připomínku od jiné zúčastněné strany, která poukazovala na nesoulad ve srovnání s dřívějším šetřením ohledně téhož výrobku. Tvrzení sdružení čínských vyvážejících výrobců ohledně období šetření byla vyřešena v bodě odůvodnění (17).

(20)

Protože nebyly předloženy žádné další připomínky ohledně období šetření, byl 18. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzen.

(21)

Jeden čínský vyvážející výrobce tvrdil, že je definice výrobku příliš široká, neboť zahrnuje typy výrobků z legované oceli, u kterých se příslušné náklady a ceny výrazně odchylují od dotčeného standardního výrobku. Požadoval vyřazení typů výrobků z legované a vysokolegované oceli (3) z definice výrobku.

(22)

Sdružení čínských vyvážejících výrobců potvrdilo, že definice výrobku spojuje tři různé segmenty trhu: a) odvětví ropy a plynu, b) elektrárenství a c) stavebnictví a že by se měla újma posoudit u každého z těchto segmentů zvlášť. Sdružení uvedlo, že výrobek určený pro jeden segment trhu musí splňovat konkrétní odvětvové standardy, a proto jej nelze používat v jiném segmentu. Na podporu druhého ze svých tvrzení odkázalo na praxi v Kanadě a Spojených státech, kde se v rámci antidumpingových šetření oddělovaly trubky a duté profily vyrobené pro odvětví ropy a plynu od trubek a dutých profilů vyráběných pro jiná odvětví.

(23)

S ohledem na druhé z obou tvrzení jedna ze zúčastněných stran tvrdila, že její vývoz do Unie se týká pouze stavebnictví.

(24)

Pokud jde o první tvrzení ohledně legované a vysokolegované oceli, Komise uvedla, že definice dotčeného výrobku zahrnuje širokou škálu typů výrobků, které mají stejné nebo podobné základní technické a fyzikální vlastnosti. Komise vzala v úvahu rozdíly mezi různými typy výrobků a zajistila spravedlivé srovnání. Každému typu výrobku vyrobenému a prodanému čínskými vyvážejícími výrobci bylo přiřazeno jedinečné kontrolní číslo výrobku (product control number, „PCN“); totéž platí pro každý typ výrobku vyrobený a prodaný výrobním odvětvím Unie. Číslo PCN záviselo na hlavních vlastnostech výrobku, jimiž jsou v tomto případě typ výrobku, vnější průměr, tloušťka stěny, kalení a popouštění, délka, zakončení profilu a testování. Proto byly typy výrobků dovážené z Číny porovnány na základě PCN s výrobky vyráběnými a prodávanými výrobním odvětvím Unie, které mají stejné nebo podobné vlastnosti. Zejména první vlastnost (typ výrobku) oddělila navzájem nelegované oceli, legované oceli a vysokolegované oceli. Proto byly při srovnáních brány v úvahu rozdíly v nákladech a cenách vyplývající z použití legované a vysokolegované oceli. Podle judikatury (4) se pro určení toho, zda jsou výrobky obdobné do té míry, že jsou součástí stejného výrobku, musí zejména ověřit, zda mají stejné technické a fyzikální vlastnosti, stejné základní konečné využití a stejný poměr mezi cenou a kvalitou. V tomto ohledu by se měla též posoudit zaměnitelnost těchto výrobků a konkurence mezi nimi. Šetření ukázalo, že všechny typy výrobků jsou vyrobeny z oceli za použití výrobních postupů potřebných pro výrobu bezešvých trubek, tedy za použití podobných strojů, u kterých mohou výrobci podle poptávky přecházet z jedné varianty výrobku na jinou. Proto, ačkoli nejsou všechny různé typy výrobků navzájem přímo zaměnitelné, výrobci se ucházejí o zakázky, které zahrnují širokou škálu typů výrobků. Navíc jsou tyto typy výrobků s použitím podobných výrobních metod vyráběny a prodávány jak výrobním odvětvím Unie, tak čínskými vyvážejícími výrobci.

(25)

Pokud jde o druhé tvrzení ohledně segmentů trhu, toto tvrzení nedokládá, na jakém základě by typy výrobků jednoho nebo druhého segmentu trhu měly být vyřazeny z definice výrobku. Není ani vysvětleno, proč by se měla újma posuzovat u každého segmentu zvlášť. Definice dotčeného výrobku zahrnující bezešvé trubky a duté profily o vnějším průměru převyšujícím 406,4 mm, nebyla zpochybněna ani po oznámení o zahájení šetření, ani v odpovědích na dotazník či při inspekcích na místě. Jak je vysvětleno v bodě odůvodnění (24), číslo PCN je založeno na základních fyzikálních a technických vlastnostech, a nikoli na potenciálním konečném užití nebo segmentu trhu. V každém případě šetření ukázalo, že jak čínští vyvážející výrobci, tak výrobci v Unii si navzájem konkurují ve všech třech segmentech. Sazby cla pro jednotlivé čínské vyvážející výrobce se navíc vypočítávají na základě váženého průměru podle typu výrobku. V důsledku toho by celkové clo, které má být zaplaceno, zůstalo pro daný sortiment výrobků stejné. Zatímco některé typy výrobků by získaly nižší rozpětí a jiné naopak vyšší rozpětí, součet všech rozpětí by se rovnal váženému průměru všech typů výrobků.

(26)

Po poskytnutí konečných informací jeden čínský vyvážející výrobce a sdružení čínských vyvážejících výrobců dále zpochybnili definici výrobku. Tvrdili, že v důsledku rozdílných požadavků, pokud jde o standardy, obsah slitin a konečné užití, jsou výrobky pro odvětví ropy a plynu odlišné od výrobků pro ostatní dva segmenty a nejsou s nimi vzájemně zaměnitelné. Tvrdili, že PCN neumožňuje řádné vzájemné srovnání různých typů výrobků, protože samotná definice výrobku není řádně vymezena. Pokud jde o výrobce, kteří přesouvají těžiště své činnosti mezi segmenty, tvrdili, že obtíže v ostatních dvou segmentech jsou tudíž důsledkem působení tržních sil a nesouvisejí s dovozem z Číny. Kromě toho tvrdili, že přesouvání těžiště činnosti výrobců v Unii do jiných segmentů je obchodní strategie, která nutně znamená snížení výnosů v důsledku nižších prodejních cen v ostatních segmentech ve srovnání s výrobky pro odvětví ropy a plynu.

(27)

Komise odkázala na bod odůvodnění (24), ve kterém konstatovala, že ačkoli některé z různých typů výrobků nejsou navzájem přímo zaměnitelné, zejména v důsledku rozdílných požadavků, pokud jde o standardy a suroviny, přesto mají stejné nebo podobné základní technické a fyzikální vlastnosti. Pokud jde o přesouvání těžiště činnosti do jiných segmentů, připomínky zúčastněných stran nezpochybňovaly schopnost výrobců přesouvat těžiště své činnosti z jednoho segmentu do druhého. Tyto připomínky tudíž potvrdily zjištění uvedená v bodě odůvodnění (24), že výrobky pro různé segmenty vyrábějí stejní výrobci za použití podobných strojů a že výrobci mohou přecházet z jedné varianty výrobku na jinou. Komise proto dospěla k závěru, že definice výrobku je správná, a tudíž lze na základě PCN srovnávat mezi různými typy výrobků. Proto Komise konstatovala, že tato tvrzení nejsou v rozporu s výsledky šetření.

(28)

Komise proto dospěla k závěru, že všechny typy dotčeného výrobku mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti. Výše uvedená tvrzení byla proto zamítnuta a byla potvrzena zjištění uvedená v bodech odůvodnění (19) až (22) prozatímního nařízení.

(29)

Jak je uvedeno v bodech odůvodnění (24) až (28) prozatímního nařízení, jako vhodná srovnatelná země za účelem stanovení běžných hodnot pro ČLR v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení bylo vybráno Mexiko.

(30)

Po uložení prozatímních opatření jedna zúčastněná strana uvedla, že za lepší srovnatelnou zemi by měla být považována Jižní Korea, protože výrobní náklady a výrobní postup korejských výrobních závodů jsou mnohem podobnější nákladům a postupu čínských výrobních závodů. Bylo rovněž uvedeno tvrzení, že existují značné rozdíly, pokud jde o náklady a technologie používané ve výrobním postupu, mezi některými čínskými vyvážejícími výrobci a výrobcem ve srovnatelné zemi nebo výrobci v Unii. Výrobní postup čínských podniků je údajně pokročilejší a měly by být provedeny určité úpravy, aby bylo zaručeno spravedlivé srovnání.

(31)

Je nutno poznamenat, že dotčený výrobek představuje nikový trh, a tudíž jej dokáže vyrábět poměrně malý počet výrobců. Kromě toho spolupráce s výrobci ze srovnatelné země je dobrovolná. Ačkoli Čínské sdružení železa a oceli CISA navrhlo, že vhodnější volbou pro srovnatelnou zemi by byla Jižní Korea, nenavrhlo konkrétního korejského výrobce ochotného ke spolupráci. Zde je nutno připomenout, že v předběžné fázi Komise požádala o spolupráci 13 společností z 8 zemí. Přestože byla mezi těmito společnostmi i jedna jihokorejská společnost, konkrétní společnost nikdy na uvedenou žádost neodpověděla. Na základě vyhledávání na internetu a procházení firemních webových stránek 41 výrobců ocelových výrobků v Jižní Koreji bylo zjištěno, že pouze tři z nich vyrábějí bezešvé trubky a duté profily. Dva z nich vyrábějí trubky a duté profily malého průměru, což není dotčený výrobek, a jediný výrobce v Jižní Koreji, který vyrábí dotčený výrobek, využívá výrobní technologii, která není srovnatelná s výrobními technologiemi, jež převážně využívají čínští výrobci. Důkazy získané během šetření naznačují, že Jižní Korea převážně vyrábí bezešvé trubky a duté profily malého průměru, což není výrobek, který je předmětem šetření, nebo využívá výrobní technologii, která není srovnatelná s technologií čínských výrobců dotčeného výrobku. Z tohoto důvodu Komise dospěla k závěru, že Jižní Korea by neměla být považována za vhodnou srovnatelnou zemi.

(32)

Kromě toho, i když u čínských výrobců existuje celá řada výrobních postupů, výrobní postup mexického výrobce je jedním z postupů využívaných čínskými výrobci. Podobnosti výrobních postupů mezi Mexikem a Čínou dále podporují závěr, že Mexiko je vhodnou srovnatelnou zemí pro toto šetření.

(33)

Zúčastněná strana nepředložila dostatečné důkazy, které by vysvětlily a z hlediska nákladů kvantifikovaly rozdíly mezi její údajně moderní výrobní technologií a technologií, která se používá v Mexiku. Nepředložila žádné informace o nákladech konkrétního čínského výrobce nebo za dané odvětví v Číně ani neodkázala na žádného jiného výrobce využívajícího podobné výrobní postupy, což by Komisi umožnilo posoudit údajné rozdíly mezi technologií využívanou v Číně a technologií spolupracujícího mexického výrobce a případný dopad na vhodnost zvolení Mexika za srovnatelnou zemi. Jižní Korea navíc neposkytla žádnou součinnost. Proto bylo dotyčné tvrzení zamítnuto. V důsledku toho Komise potvrdila Mexiko jako jedinou vhodnou srovnatelnou zemi, která je k dispozici.

(34)

Po poskytnutí konečných informací jeden čínský vyvážející výrobce tvrdil, že Komise nekriticky přijala Mexiko jako srovnatelnou zemi jen proto, že taková volba posloužila její potřebě zjistit vysoká dumpingová rozpětí.

(35)

Dotyčné tvrzení bylo pouhé konstatování a zúčastněná strana nedoložila své tvrzení ani nepředložila žádný důkaz, že Mexiko není vhodnou srovnatelnou zemí. V každém případě Komise připomíná, že pokud se jí dostane spolupráce jen od jednoho vyvážejícího výrobce v zemi s tržním hospodářstvím, je Komise povinna na základě rozhodnutí Soudního dvora ve věci GLS (C-338/10) tuto zemi použít. Proto bylo dotyčné tvrzení zamítnuto.

(36)

Podrobnosti výpočtu běžné hodnoty jsou uvedeny v bodech odůvodnění (29) až (37) prozatímního nařízení.

(37)

Jeden čínský vyvážející výrobce tvrdil, že většina údajů pro stanovení dumpingového rozpětí byla bezdůvodně označena jako důvěrná. Dotyčný subjekt zejména poukázal na skutečnost, že nebyly poskytnuty informace o běžné hodnotě spolupracujícího výrobce.

(38)

Podle čl. 19 odst. 1 základního nařízení jsou důvěrnými informacemi takové informace, jejichž prozrazení může způsobit: 1) významnou soutěžní výhodu pro konkurenta, nebo 2) které by nepříznivě ovlivnilo poskytovatele informací nebo osobu, od níž byly informace získány. Jelikož údaje týkající se tržeb a nákladů jsou důvěrné povahy, jsou v prozatímním nařízení údaje o zisku a o prodejních, všeobecných a administrativních nákladech výrobce ve srovnatelné zemi uvedeny procentuálně v rozsazích, což zajišťuje co největší možnou míru transparentnosti, aniž by došlo k porušení jejich důvěrné povahy. Výrobce ve srovnatelné zemi požadoval a odůvodnil zachování důvěrnosti údajů o jeho tržbách a nákladech, jejichž prozrazení by mohlo poškodit konkurenční postavení jeho společnosti. Kromě toho by prozrazení běžné hodnoty mohlo konkurentovi poskytnout možnost zpětně odvodit ceny a náklady výrobce ve srovnatelné zemi. Proto bylo dotyčné tvrzení zamítnuto.

(39)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně běžné hodnoty, byly potvrzeny závěry uvedené v bodech odůvodnění (29) až (37) prozatímního nařízení.

(40)

Po poskytnutí konečných informací jeden čínský vyvážející výrobce, společnost Zhejiang Gross Seamless Steel Tube Co., Ltd. (dále jen „společnost Gross“), tvrdil, že Komise používá jen jednu vypočtenou běžnou hodnotu pro 27 typů výrobků, které společnost Gross vyvážela během období šetření, aniž by rozlišovala mezi různými druhy oceli a mezi náklady na kalení a popouštění v jejím výrobním postupu. Dotyčné tvrzení vycházelo ze způsobu chápání a výkladu jednotlivých částí obecného informačního dokumentu založeného na oddělení jejich významu od významu celého dokumentu.

(41)

Komise v této souvislosti připomněla, že podrobnosti výpočtu dumpingu jsou uvedeny v bodech odůvodnění (44) až (47) prozatímního nařízení a zmíněny v bodě odůvodnění (41) obecného informačního dokumentu. V bodě odůvodnění (44) prozatímního nařízení je přesně uvedeno, že Komise prováděla srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny u každého typu výrobku zvlášť a nikdy nepoužila pro všechny typy výrobků jen jednu běžnou hodnotu. Typy výrobků, které byly použity pro srovnání, byly definovány v dotaznících, jež byly zaslány výrobci ve srovnatelné zemi, čínským vyvážejícím výrobcům a výrobcům v Unii. Třída oceli, kalení a popouštění a další vlastnosti byly specifikovány a vzaty v úvahu pro výpočet nákladů na výrobu a výpočet běžné hodnoty u každého typu výrobku zvlášť, a to úpravou řádně zohledňující každou vlastnost. Jelikož se dotyčné tvrzení zakládá na nesprávném výkladu obecného informačního dokumentu, bylo zamítnuto.

(42)

Společnost Gross rovněž tvrdila, že Komise by měla z jejího vývozu vyřadit typy výrobků, které TAMSA, mexický výrobce ve srovnatelné zemi, nevyrábí.

(43)

Praxe Komise po rozhodnutí WTO v případě „Evropská společenství – konečná antidumpingová opatření vztahující se na některé spojovací prostředky ze železa nebo oceli z Číny“ (5) je taková, že běžnou hodnotu je nutno zjistit nebo vypočítat u všech typů, jež vyvážející výrobce vyváží. Komise proto dotyčné tvrzení zamítla.

(44)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně vývozní ceny, byly potvrzeny body odůvodnění (38) a (39) prozatímního nařízení.

(45)

Podrobnosti metody použité pro srovnání běžné hodnoty s vývozní cenou u vyvážejících výrobců zahrnutých do vzorku jsou uvedeny v bodech odůvodnění (40) až (43) prozatímního nařízení.

(46)

Zde je nutno připomenout, že Čína uplatňuje zásadu vracení DPH v případě vývozu pouze částečně. Aby se zajistilo, že bude běžná hodnota vyjádřena na stejné úrovni zdanění jako vývozní cena, byla běžná hodnota stanovena v prozatímním nařízení tak, že zahrnuje DPH zaplacenou při vývozu bezešvých trubek a dutých profilů velkého průměru, která se čínským vyvážejícím výrobcům nevracela. Konkrétní nevratná DPH byla u všech typů produktů na úrovni 8 %.

(47)

V tomto ohledu žadatelé poznamenali, že vratná DPH v Číně nebyla u všech typů výrobků stejná. Konkrétně u trubek a dutých profilů používaných při průzkumu ložisek ropy a plynu byla vratná DPH 13 % a u ostatních typů výrobků 9 %. Žadatel tvrdil, že dumpingová rozpětí by měla být odpovídajícím způsobem přepočítána, a požádal o potvrzení, že konkrétní DPH byla před vrácením skutečně zaplacena.

(48)

Jelikož DPH v Číně byla u všech typů výrobků stejná, a to na úrovni 17 %, nevratná DPH u trubek a dutých profilů používaných při průzkumu ložisek ropy a plynu tedy činila 4 % a u ostatních typů výrobků 8 %.

(49)

Komise tudíž přezkoumala úpravy u společností, které ve svých odpovědích na dotazník nahlásily skutečně vrácenou DPH na základě jednotlivých transakcí. Konkrétními vyvážejícími výrobci byly společnosti Yangzhou Lontrin Steel Tube Co., Ltd. a Hengyang Valin MPM Co., Ltd. Dumpingová rozpětí u těchto společností byla odpovídajícím způsobem přepočítána. Přepočet zohledňující konkrétní sazby nevratné DPH vedl k mírně nižším dumpingovým rozpětím. Dumpingová rozpětí jiných společností zahrnutých do vzorku zůstala na předběžné úrovni.

(50)

Během inspekcí na místě bylo potvrzeno, že DPH byla před vrácením skutečně zaplacena.

(51)

Podrobnosti výpočtu dumpingu jsou uvedeny v bodech odůvodnění (44) až (47) prozatímního nařízení.

(52)

Co se týče vyvážejících výrobců zahrnutých do vzorku, přesnější úpravy DPH u běžných hodnot vedly ke konečným dumpingovým rozpětím vyjádřeným jako procento z ceny CIF na hranice Unie před proclením, a to následovně:

U jediného vyvážejícího výrobce, který požádal o individuální zjišťování, společnosti Zhejiang Gross Seamless Steel Tube Co., Ltd., bylo konečné dumpingové rozpětí v obecných informačních dokumentech stanoveno na úrovni 66,0 %.

(53)

Po poskytnutí konečných informací jeden čínský vyvážející výrobce (společnost Zhejiang Gross Seamless Steel Tube Co., Ltd. (dále jen „společnost Gross“)), tvrdil, že jeho dumpingové rozpětí (66,0 %) nemůže být vyšší než dumpingová rozpětí společnosti Yangzhou Chengde Steel Pipe Co., Ltd., (dále jen „společnost Chengde“) a společnosti Yangzhou Lontrin Steel Tube Co., Ltd. (dále jen „společnost Lontrin“), která činila 45,4 %, respektive 39,9 %. Toto tvrzení bylo založeno na spojení dvou úvah: i) domněnky, že běžná hodnota použitá pro výpočet dumpingových rozpětí byla stejná u všech tří čínských vývozců, a ii) skutečnosti, že podle čínských obchodních statistik na úrovni celních kódů byla průměrná jednotková vývozní cena společnosti Gross vyšší než odpovídající ceny společností Chengde a Lontrin.

(54)

Pokud jde o dotyčnou domněnku společnosti Gross, Komise připomněla, že výpočet dumpingového rozpětí nevychází z průměrné běžné hodnoty u každého vyvážejícího výrobce, nýbrž z běžné hodnoty každého typu výrobku, který tento vyvážející výrobce vyvážel na trh Unie. To znamená, že určující pro výpočet váženého průměru dumpingového rozpětí byl sortiment vyvážených výrobků. Jelikož tři vyvážející výrobci nevyváželi v období šetření stejný sortiment výrobků, dotyčná domněnka společnosti Gross je nesprávná. Kromě toho jednotkové vývozní ceny použité k výpočtu dumpingového rozpětí vycházely ze skutečných vývozních transakcí, a nikoli ze statistických údajů. Současně byly jednotkové vývozní ceny určovány na úrovni typů výrobků, které neodpovídaly úrovni celních kódů, jež společnost Gross použila ve svém tvrzení. Jelikož bylo dotyčné tvrzení založeno na nesprávných domněnkách a nedostatečných faktech, bylo zamítnuto. Nicméně oprava některých administrativních chyb, které byly odhaleny v průběhu přezkoumání výpočtů dumpingových rozpětí, vedla ke snížení konečného dumpingového rozpětí z 66,0 % na 52,3 %.

(55)

Jelikož nebyly ohledně výrobního odvětví Unie vzneseny žádné připomínky, byly potvrzeny body odůvodnění (49) až (51) prozatímního nařízení.

(56)

Připomínky k bodu odůvodnění (52) prozatímního nařízení ohledně určení vzorku výrobního odvětví Unie byly řešeny výše spolu s připomínkami k bodům odůvodnění (7) až (9) prozatímního nařízení.

(57)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky ohledně spotřeby v Unii, byly potvrzeny závěry uvedené v bodě odůvodnění (53) prozatímního nařízení.

(58)

Po poskytnutí prozatímních informací jeden čínský vyvážející výrobce zpochybnil objem dovozu za rok 2012 uvedený v bodě odůvodnění (54) prozatímního nařízení a tvrdil, že dotyčný objem se liší od údajů použitých v rámci dříve ukončeného šetření, které se týkalo téhož výrobku.

(59)

Komise objasnila, že podnět v uvedeném předchozím šetření byl podán v prosinci 2012. Proto neobsahoval objemy dovozu za celý rok 2012, nýbrž byl založen na druhém pololetí roku 2011 a prvním pololetí roku 2012. Údaje použité v bodě odůvodnění (54) prozatímního nařízení odrážely údaje Eurostatu za celé roky 2012 až 2015. Dotyčné tvrzení bylo proto zamítnuto.

(60)

Po poskytnutí konečných informací jeden čínský vyvážející výrobce a sdružení čínských vyvážejících výrobců tvrdili, že v bodě odůvodnění (59) se vysvětlení Komise netýkalo jejich tvrzení, že vhodnějším počátečním rokem období šetření by byl rok 2011.

(61)

Komise objasnila, že bod odůvodnění (59) se týkal jiného tvrzení jiné zúčastněné strany. Tvrzení ohledně období šetření bylo vyřešeno v bodě odůvodnění (17).

(62)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně objemů dovozu, byly potvrzeny body odůvodnění (54) a (55) prozatímního nařízení.

(63)

Po poskytnutí konečných informací byla v bodech odůvodnění (56) až (58) a (105) prozatímního nařízení zjištěna administrativní chyba týkající se dovozních statistik.

(64)

V důsledku toho byla zjištění uvedená v bodě odůvodnění (56) prozatímního nařízení přepracována takto:

Následující tabulka udává průměrnou cenu dovozu z Číny:

(65)

Zjištění uvedená v bodě odůvodnění (57) prozatímního nařízení byla přepracována takto:

Průměrné dovozní ceny byly stanoveny na základě statistik Eurostatu o dovozu. Průměrné dovozní ceny z Číny byly v posuzovaném období poměrně stabilní. Dovozní ceny byly v roce 2014 mírně nižší než v předchozích letech, avšak v roce 2015 ceny vzrostly na své původní úrovně.

(66)

Zjištění uvedená v bodě odůvodnění (58) prozatímního nařízení byla rovněž přepracována takto:

Průměrné dovozní ceny nicméně závisí na složení sortimentu výrobků, zejména na třídě oceli, což z obchodních statistik nelze vyčíst. Zatímco průměrná prodejní cena na vývoz všech čínských vyvážejících výrobců činila v období šetření 1 099 EUR za tunu, průměrná prodejní cena na vývoz čínských vyvážejících výrobců zahrnutých do vzorku činila 1 102 EUR za tunu, přičemž se pohybovala v rozpětí 946 EUR za tunu až 1 444 EUR za tunu.

(67)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně dovozních cen, byly potvrzeny body odůvodnění (56) až (59) prozatímního nařízení v přepracovaném znění uvedeném v bodech odůvodnění (64) až (66).

(68)

Po poskytnutí prozatímních informací jeden čínský vyvážející výrobce a sdružení čínských vyvážejících výrobců požadovali lepší zdůvodnění odstranění dvou vlastností z kontrolních čísel výrobku (PCN) pro účely stanovení cenového podbízení a rozpětí újmy. Tvrdili, že odstranění těchto dvou vlastností může mít za následek nepřiměřeně vysoká rozpětí újmy. Také žádali o vysvětlení, proč výrobky s čísly PCN 214NN a 215NN vyvážené z Číny neodpovídají prodejům v Unii výrobců v Unii.

(69)

V souladu s informacemi poskytnutými vyvážejícím výrobcům v rámci poskytnutí prozatímních informací Komise objasnila, že za použití úplného PCN tvořeného sedmi vlastnostmi nelze zjistit dostatečnou shodu. Číslo PCN bylo zjednodušeno odstraněním vlastností výrobků nazvaných „kalení a popouštění“ a „testování“. V důsledku tohoto zjednodušení se 62 % až 99 % vývozu čínských vyvážejících výrobců zahrnutých do vzorku v předběžné fázi shoduje s typy výrobků prodávaných v Unii výrobním odvětvím Unie. Na rozdíl od uvedených tvrzení lze konstatovat, že vyšší míra shody zajistila, že újma byla zjišťována na základě reprezentativního vzorku, a nikoli na základě jen několika transakcí. V návaznosti na tvrzení čínských vyvážejících výrobců Komise upravila metodu srovnávání. Dovozní ceny ostatních typů výrobků, které výrobní odvětví Unie neprodávalo, byly srovnány s vypočtenou prodejní cenou v Unii, která byla založena na průměrné prodejní ceně nejbližší skupiny typů výrobků, tzn. výrobků se stejnou první vlastností v čísle PCN, v Unii. V důsledku toho bylo dosaženo 100 % shody vývozu čínských vyvážejících výrobců zahrnutých do vzorku s prodeji v Unii. Rozpětí cenového podbízení se pohybovala od 15,2 % do 29,1 %.

(70)

Pokud jde o konkrétní čísla PCN, Komise objasnila, že důvodem neshody těchto vývozů v předběžné fázi byla skutečnost, že v Unii se tento typ výrobku s tloušťkou stěny nad 30 mm neprodával. V konečné fázi byly i tyto typy výrobků zahrnuty do srovnání cen za použití upravené metody vysvětlené výše.

(71)

Po poskytnutí konečných informací jeden čínský vyvážející výrobce požádal o další objasnění svého individuálního rozpětí újmy ve srovnání s ostatními čínskými vyvážejícími výrobci na základě srovnání cen z celních statistik. Za druhé, tento vyvážející výrobce zpochybnil zjednodušení PCN kódu odstraněním dotyčných dvou vlastností a tvrdil, že toto zjednodušení není oprávněné a mohlo vést ke srovnání na rozdílných úrovních. Požadoval, aby Komise spíše provedla úpravu s ohledem na fyzikální vlastnosti, jmenovitě kalení a popouštění, u některých z jeho typů výrobků tím, že z ceny dumpingových prodejů odstraní průměrné náklady na kalení a tvrzení. Za třetí, tentýž výrobce poukázal na to, že prodejní ceny v Unii nejsou z hlediska délky výrobků a tloušťky stěny logické. Za čtvrté, tento výrobce rovněž požadoval vysvětlení ohledně zdroje podkladů pro výpočet prodejní ceny v Unii určené pro typy výrobků, u nichž nebyly zjištěny žádné prodeje v Unii.

(72)

Pokud jde o první tvrzení, Komise vysvětlila, že srovnání cen se provádí na základě jednotlivých typů výrobků. Z tohoto důvodu nemusí výsledek nutně odpovídat struktuře průměrných cen na úrovni celních kódů, protože sortiment výrobků v rámci téhož celního kódu není u dvou různých vyvážejících výrobců totožný. Pokud jde o druhé tvrzení, Komise žádost o úpravu akceptovala. Rozpětí újmy pro tohoto vyvážejícího výrobce byla u typů výrobků, kterých se žádost týkala, odpovídajícím způsobem přepočtena. Bylo zjištěno, že kalení a popouštění se týká méně než 5 % objemu prodeje dotčených výrobků v Unii. Na základě dostupných údajů bylo zjištěno, že náklady na kalení a popouštění se pohybují v rozmezí 30–60 EUR/tunu. Dopad úpravy na rozpětí újmy u dotyčného čínského vyvážejícího výrobce byl nižší než 0,2 %. Pokud jde o třetí tvrzení ohledně struktury cen, Komise objasnila, že průměrné prodejní ceny v Unii byly stanoveny na základě ověřených transakcí výrobců v Unii zahrnutých do vzorku. Ceny závisely na konkrétních tržních podmínkách v době každé transakce. Za čtvrté, pokud jde o zdroj podkladů pro výpočet prodejní ceny, Komise v souladu s informacemi uvedenými v informačních dokumentech objasnila, že jednotková prodejní cena byla vypočtena jako průměr prodejních cen v Unii u těch typů výrobků, které mají v rámci čísla PCN stejnou první vlastnost.

(73)

Po poskytnutí konečných informací druhý čínský vyvážející výrobce zpochybnil vypočtenou prodejní cenu v Unii. Tvrdil, že namísto výpočtu prodejní ceny v Unii na základě průměrných prodejních cen v Unii u všech výrobků ve stejné kategorii, jak je uvedeno v bodě odůvodnění (69), měla být prodejní cena v Unii stanovena jako průměrná prodejní cena v Unii pouze u těch typů výrobků, které jednotlivý čínský vyvážející výrobce vyvezl.

(74)

Komise poukázala na to, že taková metoda by bývala vedla k různým prodejním cenám v Unii u stejného PCN, a to v závislosti na sortimentu výrobků každého jednotlivého vyvážejícího výrobce. Taková metoda by tudíž nezaručovala rovné zacházení se všemi čínskými vyvážejícími výrobci. Zjištění na základě menšího počtu typů výrobků by také byla méně reprezentativní než zjištění na základě všech typů výrobků prodávaných v Unii. Proto bylo dotyčné tvrzení zamítnuto.

(75)

Čínský vyvážející výrobce zpochybnil použití prodejních cen v Unii pro výpočet cenového podbízení v bodě odůvodnění (60) a pro výpočet úrovně pro odstranění újmy v bodech odůvodnění (138) až (140) prozatímního nařízení. Dotyčný výrobce tvrdil, že tato metoda je nesprávná, protože průměrný výsledek výrobního odvětví Unie pravděpodobně není totožný s konkrétním ziskem u každého PCN. Tvrdil, že se srovnání mělo provést spíše na základě nákladů.

(76)

Komise poukázala na to, že použití nákladů výrobního odvětví Unie namísto cen, jak požadoval čínský vyvážející výrobce, by vedlo k méně přesnému srovnání. Důvodem je, že srovnání na základě nákladů nebylo možno upravit podle úrovně obchodu, jelikož úroveň obchodu lze brát v úvahu pouze tak, že se nezohlední konkrétní prodejní transakce, a sice přímý prodej konečným uživatelům. Výpočet na základě nákladů by naopak vycházel z výrobních nákladů, čímž by došlo k seskupení všech výrobků. Dovoz z Číny se uskutečňuje prostřednictvím obchodníků. Přímý prodej konečným uživatelům obvykle zahrnuje další požadavky podle přání zákazníka, jak je vysvětleno v bodě odůvodnění (61) prozatímního nařízení. Výpočet na základě nákladů by měl tudíž za následek vzájemné srovnání rozdílných typů transakcí a výrobků. Proto, na rozdíl od uváděných tvrzení, zohlednění úrovně obchodu vedlo k nižším rozpětím újmy, protože do výpočtu nebyly zahrnuty nákladné přímé prodeje konečným uživatelům.

(77)

Žadatel zpochybnil vyloučení přímých prodejů konečným uživatelům v bodě odůvodnění (61) prozatímního nařízení. Tvrdil, že ačkoli se prodej čínských výrobků opravdu uskutečňuje prostřednictvím distributorů, zahrnuje i prodej zakázkových výrobků a výrobků vysoké hodnoty. Podle žadatele není proto žádný důvod vyloučit přímé prodeje konečným uživatelům ze srovnání.

(78)

Komise uvedla, že jak výrobní odvětví Unie, tak i čínští výrobci většinou prodávají prostřednictvím obchodníků. Proto došla k závěru, že srovnání cen na stejné úrovni obchodu, které je popsáno v bodech odůvodnění (60) a (61) prozatímního nařízení, je nejpřesnější dostupný způsob, jak porovnávat ceny dovozu z Číny s nejpodobnějšími transakcemi v rámci prodeje v Unii.

(79)

V důsledku toho byly potvrzeny závěry uvedené v bodech odůvodnění (60) až (62) prozatímního nařízení.

(80)

V bodech odůvodnění (8) a (107) prozatímního nařízení Komise zdůraznila vysoké náklady jednoho z výrobců v Unii zahrnutých do vzorku. Tato skutečnost byla předmětem dalšího zkoumání po uložení prozatímních opatření.

(81)

Za prvé, při stanovení ziskovosti prodeje v Unii nebyl zohledněn vliv mimořádných odpisů jednoho výrobce v Unii. Mimořádné odpisy v ročních účetních závěrkách se týkaly ztráty hodnoty některých aktiv po poklesu prodejů odběratelům v odvětví ropy a plynu mimo Unii. Za celou skupinu činily celkem asi 1 400 milionů EUR v období let 2014–2015. Podíl odpisů ovlivnil hodnotu výrobních aktiv dotčeného výrobku v Evropě a byl zaznamenán v účetnictví jako výrobní náklady. Tento podíl odpisů tedy způsobil, že prodej v Unii se jevil ztrátovější, než by tomu bylo v rámci běžné nákladové struktury prodeje v Unii. Z tohoto důvodu nebyly tyto odpisy zahrnuty do nákladů prodeje v Unii. Výsledkem je, že průměrné náklady prodeje v Unii se v letech 2014 a 2015 snížily o 60–80 EUR/tunu.

(82)

Po poskytnutí konečných informací jeden čínský vyvážející výrobce požádal o objasnění, zda Komise zkoumala odpisy všech čtyř výrobců v Unii zahrnutých do vzorku a jak byly tyto odpisy přiřazeny k dotčenému výrobku.

(83)

Komise objasnila, že byly zohledněny pravidelné odpisy všech čtyř výrobců v Unii zahrnutých do vzorku. V případech, kdy byly výrobní prostředky použity i k výrobě jiných výrobků, než je dotčený výrobek, byla jako náklady na výrobu dotčeného výrobku zohledněna z celkových odpisů jen ta část, která odpovídá podílu objemu dotčeného výrobku. Úprava vysvětlená v bodě odůvodnění (81) dopad pravidelných odpisů nezměnila. Týkala se jen mimořádných odpisů jednoho výrobce v Unii v letech 2014 a 2015.

(84)

Za druhé, při stanovení ziskovosti prodeje v Unii nebyly zohledněny pevné náklady spojené s nevyužitou rezervní kapacitou tohoto výrobce v Unii zahrnutého do vzorku. Od roku 2012 do roku 2015 přišel o značnou část (20–40 %) prodeje (určeného především na vývoz). Kapacita nebyla snížena tak, aby odrážela tyto ztráty, ale zůstala na stejné výši, připravená k využití, až se poptávka obnoví. Z tohoto důvodu nebyly náklady na tuto rezervní kapacitu zahrnuty do nákladů prodeje v Unii.

(85)

Komise posuzovala, zda je opodstatněné provést stejnou úpravu i u ostatních výrobců v Unii zahrnutých do vzorku. Zjistila, že ostatní výrobci v Unii také přišli o tržby z vývozu, i když v menší míře, a přitom jejich výrobní kapacita zůstala stabilní. V zájmu jednotnosti provedla Komise stejnou úpravu nákladů u všech výrobců v Unii zahrnutých do vzorku, což však mělo pouze malý dopad (nepřesahující 0,5 procentního bodu rozpětí újmy).

(86)

Výsledkem je, že průměrné náklady prodeje v Unii se snížily o 30–100 EUR/tunu v letech 2014 a 2015.

(87)

Po poskytnutí konečných informací jeden čínský vyvážející výrobce požádal o více informací ohledně úpravy nákladů, jejich členění a dopadu úpravy. Navíc tvrdil, že zveřejněné finanční výkazy jednoho výrobce v Unii zahrnutého do vzorku ukazují finanční výsledky, které se liší od údajů o nákladech a ziskovosti uváděných v konečných informacích.

(88)

Pokud jde o zveřejnění úpravy nákladů, Komise poukázala na to, že celkový dopad úpravy o náklady za roky 2014 a 2015 byl zveřejněn v bodě odůvodnění (86). Komise objasnila, že úprava nákladů zohlednila všechny pevné náklady včetně režijních nákladů, nepřímých nákladů práce, odpisů a prodejních, všeobecných a správních nákladů. Vzhledem k obchodně citlivé povaze údajů o nákladech jednotlivých výrobců v Unii nemohla Komise zveřejnit podrobný rozpis nákladů. Místo toho Komise zveřejnila rozsah dopadu. Pokud jde o druhé tvrzení, Komise poukázala na to, že zveřejněné finanční výkazy uváděly výsledky celé skupiny a u všech výrobků. Oproti tomu výsledky šetření se týkaly výhradně prodeje dotčeného výrobku v Unii. Údaje o nákladech a ziskovosti z těchto dvou zdrojů se tudíž lišily, protože se netýkaly stejného rozsahu činnosti.

(89)

Tyto úpravy snižují podíl režijních nákladů přisouzených prodeji v Unii, a proto snižují ztráty prodeje v Unii v letech 2014 a 2015.

(90)

V důsledku uvedených úprav nákladů přepracovala Komise zjištění uvedená v bodě odůvodnění (79) prozatímního nařízení takto:

Ve stejném období zůstaly náklady výrobního odvětví Unie po odstranění vlivů mimořádných nákladů a rezervní kapacity poměrně stabilní. Stabilní náklady ve spojení s klesajícími prodejními cenami měly za následek, že se toto výrobní odvětví stalo od roku 2013 ztrátovým.

(91)

Komise navíc přepracovala zjištění uvedená v bodě odůvodnění (80) prozatímního nařízení takto:

V posuzovaném období se peněžní tok, investice a návratnost investic výrobců v Unii a jejich schopnost opatřit si kapitál vyvíjely takto:

(92)

V neposlední řadě Komise přepracovala zjištění uvedená v bodě odůvodnění (88) prozatímního nařízení takto:

Jak bylo demonstrováno výše, v průběhu posuzovaného období výroba výrobního odvětví v Unii klesla a v důsledku toho klesla i zaměstnanost. Výrobní odvětví v Unii přišlo o prodej a podíl na trhu, zatímco dovoz z Číny byl levnější než výroba v Unii, čímž se vytvářel tlak na cenu. V důsledku toho prodejní ceny klesly. Důležitější však je, že výrobní odvětví se stalo ztrátovým: ziskovost se v průběhu posuzovaného období zhoršila a dosáhla nejhorších výsledků v období šetření.

(93)

Po poskytnutí prozatímních informací žadatel požádal o další vysvětlení ohledně určení ukazatelů újmy v situacích, kdy lze stejnou výrobní linku použít i k výrobě trubek menšího průměru, jak je uvedeno v bodech odůvodnění (68) až (70) prozatímního nařízení.

(94)

Komise objasnila, že využití výrobní kapacity bylo stanoveno na základě využití celkové kapacity k výrobě všech výrobků na stejných výrobních linkách. U všech ostatních ukazatelů újmy byl zohledněn pouze dotčený výrobek.

(95)

Žadatel uvedl, že dopad dumpingu posouzený v bodě odůvodnění (76) prozatímního nařízení by měl být považován za významný. Také požádal o objasnění k závěru uvedenému v bodě odůvodnění (77) prozatímního nařízení, že žádné dřívější případy dumpingu nebyly zjištěny.

(96)

Komise objasnila, že vzhledem k vysokým dumpingovým rozpětím a významnému objemu a podílu na trhu a výrazně nižším cenám dovozu z Číny je velikost dumpingového rozpětí taková, že je klíčovým faktorem újmy a má dopad na výrobní odvětví Unie podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Komise dále objasnila, že bod odůvodnění (77) prozatímního nařízení odkazuje na skutečnost, že Komise dříve nezjistila žádný dumping u dotčeného výrobku během posuzovaného období. Předchozí šetření bylo zahájeno v roce 2013 a následně bylo ukončeno, aniž by vedlo k závěru, že v době šetření nebo dříve došlo k dumpingu.

(97)

Po poskytnutí prozatímních informací jeden čínský vyvážející výrobce zpochybnil zjištění uvedená v bodě odůvodnění (79) prozatímního nařízení a zejména se dotazoval, proč se průměrné náklady na prodané zboží v průběhu posuzovaného období zvýšily o 8 % a zda v případě, že byl tento nárůst způsoben pouze jedním výrobcem v Unii, odráží daný údaj újmu způsobenou celému výrobnímu odvětví Unie.

(98)

Komise uvedla, že po úpravách nákladů vysvětlených v bodech odůvodnění (81) a (84) zůstaly průměrné náklady na prodané zboží během posuzovaného období víceméně stabilní. Současně průměrné ceny prodeje v Unii klesly o 14 %, jak je uvedeno v bodech odůvodnění (78) a (79) prozatímního nařízení. To vedlo ke ztrátám výrobního odvětví Unie od roku 2013. Je tedy nutno dospět k závěru, že výrobní odvětví Unie jako celek utrpělo újmu v důsledku poklesu prodejních cen.

(99)

Sdružení čínských vyvážejících výrobců si vyžádalo další objasnění ohledně nákladů práce uvedených v bodě odůvodnění (87) prozatímního nařízení a ohledně dopadu režijních nákladů na výkonnost výrobního odvětví Unie.

(100)

Komise objasnila, že celkový počet zaměstnanců se v posuzovaném období snížil o 13 %, jak je uvedeno v bodě odůvodnění (75) prozatímního nařízení, a průměrné náklady práce na zaměstnance se snížily o 8 %, jak je uvedeno v bodě odůvodnění (87) prozatímního nařízení. Tento pokles průměrných nákladů práce na zaměstnance je částečně způsoben snižováním platů a částečně snížením počtu odpracovaných hodin. Menší počet odpracovaných hodin na zaměstnance se rovněž odráží v průměrném výstupu na jednoho zaměstnance, který se snížil o 13 %, jak je uvedeno v bodě odůvodnění (75) prozatímního nařízení. V důsledku toho celkový dopad nákladů práce na tunu zůstal během posuzovaného období víceméně stabilní, takže toto nelze považovat za hlavní faktor újmy.

(101)

Jelikož nebyly ohledně hospodářské situace výrobního odvětví Unie vzneseny žádné další připomínky, byly po úpravě bodů odůvodnění (79), (80) a (88) potvrzeny body odůvodnění (63) až (89) prozatímního nařízení.

(102)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení čínských vyvážejících výrobců uvedlo, že podle bodu odůvodnění (56) prozatímního nařízení byly čínské dovozní ceny do Unie nejvyšší v roce 2014, zatímco vývoj ukazatelů újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie v tomtéž roce nevykazuje přímý vztah k trendům dovozu z Číny.

(103)

Sdružení čínských vyvážejících výrobců rovněž zpochybnilo zjištění uvedená v bodě odůvodnění (94) prozatímního nařízení. Zpochybnilo existenci příčinné souvislosti mezi dovozem z Číny a ztrátami výrobního odvětví Unie. Za prvé, sdružení tvrdilo, že potíže výrobního odvětví Unie začaly o dost dříve než v roce 2013, o čemž svědčí dřívější antidumpingový podnět podaný v roce 2012. Za druhé, nárůst dovozu z Číny nelze označit za významný. Za třetí, nebyl vysvětlen dopad poklesu dovozu z Číny v roce 2013. Za čtvrté, analýza újmy by se neměla soustředit na jeden konkrétní rok. Za páté, ceny výrobního odvětví Unie se v roce 2014 vyvíjely pozitivně i navzdory zvýšení dovozu z Číny. Celkově sdružení tvrdilo, že ztráty výrobního odvětví Unie příliš kolísaly, než aby existovala souvislost s objemy dovozu z Číny. Újma způsobená výrobnímu odvětví Unie proto musela být způsobena jinými faktory než dovozem z Číny.

(104)

Sdružení čínských vyvážejících výrobců rovněž tvrdilo, že analýza újmy měla být provedena samostatně pro každý ze tří segmentů v rámci definice výrobku (odvětví ropy a plynu, energetika a odvětví mechanických zařízení/stavebnictví). Jinak rozdíly ve výrobcích a cenách údajně neumožňovaly řádné srovnání. Zejména, dovoz z Číny se týkal převážně odvětví mechanických zařízení/stavebnictví, zatímco výrobci v Unii se poměrně více zaměřovali na energetiku a odvětví ropy a plynu.

(105)

Jeden čínský vyvážející výrobce uvedl, že podle obchodních statistik zůstaly průměrné ceny dovozu z Číny během dotyčného období stabilní. Proto cenové podbízení dovozu z Číny nemohlo být příčinou klesajících objemů prodeje výrobního odvětví Unie.

(106)

Tentýž vyvážející výrobce rovněž zpochybnil ceny dovozu z Číny a dalších zemí uvedené v bodě odůvodnění (105) prozatímního nařízení. Poukázal na to, že nízké průměrné ceny dovozu z Číny neodrážejí vyšší ceny čínských vyvážejících výrobců zahrnutých do vzorku.

(107)

Komise souhlasila, že všechny ukazatele újmy nevykazují meziroční korelaci s vývojem dovozu z Číny. Účinky z jednoho roku však působí zpožděně v dalším roce, protože ceny a obchodní vztahy se přizpůsobují zvýšené nekalé soutěže. Jelikož se dovoz z Číny uskutečňuje prostřednictvím obchodníků, šetření dovozců, kteří nejsou ve spojení, ukázalo, že existuje značný časový odstup mezi okamžikem objednání výrobků z Číny a jejich dodáním konečnému uživateli, který vyplývá z doby potřebné pro výrobu, přepravu, skladování na úrovni obchodníka a konečné doručení. Celkový dopad levného dovozu tak lze pozorovat pouze během celého posuzovaného období. Žádná ze zúčastněných stran nezpochybnila zjištění uvedená v bodě odůvodnění (62) prozatímního nařízení, že dovoz z Číny vstupoval na trh Unie za ceny výrazně nižší než ceny v Unii. Rovněž nebylo zpochybněno, že dovoz z Číny v absolutních číslech během posuzovaného období vzrostl, a to za podmínek klesající spotřeby v Unii, což vedlo k ještě většímu nárůstu v relativním vyjádření.

(108)

Pokud jde o segmenty, Komise poukázala na to, že významné rozdíly mezi jednotlivými typy výrobků se odrážejí v kontrolním čísle výrobku (PCN), což zajišťuje, že se navzájem srovnávají pouze srovnatelné výrobky. Číslo PCN rozlišuje mezi klíčovými vlastnostmi u jednotlivých segmentů: legované a vysokolegované oceli (energetika), nelegované oceli (stavebnictví) a specifické kategorie výrobků typu potrubí, pažnic, dutých profilů a vrtných trub (odvětví ropy a plynu). Kromě toho, jak je vysvětleno v bodě odůvodnění (25), i kdyby byla stanovena samostatná rozpětí újmy pro každý segment, celkové clo, které má být zaplaceno za daný sortiment výrobků, by zůstalo stejné.

(109)

Co se týče obchodních statistik, Komise uvedla, že obchodní statistiky neberou v úvahu sortiment výrobků, jak je vysvětleno v bodě odůvodnění (58) prozatímního nařízení. Průměrné ceny proto mohou v různých letech představovat různé výrobky. Naproti tomu podbízení v rozsahu od 15,1 % do 30,2 % uvedené v bodě odůvodnění (62) prozatímního nařízení bylo zjištěno na základě srovnání cen stejných typů výrobků, a nikoli celkových průměrů. Proto se při stanovení jejich individuálních rozpětí újmy berou v úvahu různé sortimenty výrobků jednotlivých čínských vyvážejících výrobců zahrnutých do vzorku.

(110)

Závěry uvedené v bodech odůvodnění (91) až (95) prozatímního nařízení byly proto potvrzeny.

(111)

V souladu s bodem odůvodnění (114) prozatímního nařízení Komise dále zkoumala příčiny, které vedly k významnému poklesu ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(112)

Jak bylo požadováno v bodě odůvodnění (98) prozatímního nařízení, žadatel poskytl údaje, které ukazují, že celosvětová spotřeba bezešvých trubek a dutých profilů se v posuzovaném období snížila o více než 10 %. Tento pokles se soustředil v oblastech produkce ropy, a to v důsledku stagnace provádění nových vrtů ropy a plynu způsobené nízkými cenami ropy. Naproti tomu energetika a odvětví mechanických zařízení nebyly potížemi v odvětví ropy a plynu přímo ovlivněny, byly však nicméně zasaženy nepřímo. Podle výrobního odvětví Unie se výrobci při absenci poptávky z odvětví ropy a plynu snažili prodávat místo toho ostatním odvětvím, což vedlo k většímu konkurenčnímu tlaku i v ostatních odvětvích.

(113)

Po poskytnutí prozatímních informací požadovali čínští vyvážející výrobci a jejich sdružení kromě procentuálních hodnot uvedených v bodě odůvodnění (96) prozatímního nařízení také údaje o vývozu výrobního odvětví Unie. Tvrdili rovněž, že příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla nedostatečná vývozní výkonnost, a to zejména v odvětví ropy a plynu. Tvrdili, že dopad ztrát tržeb byl důležitější než relativně malý nárůst dovozu z Číny do Unie. Tvrdili, že příčinou ztrát výrobního odvětví Unie je pokles produktivity vyplývající z nižších objemů výroby.

(114)

Komise poskytla požadované objemy vývozu uvedené níže:

(115)

Jak lze vidět, vývoz výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížil o 31 %. Tento pokles vývozu byl tedy větší než celosvětový pokles spotřeby. Jak je uvedeno v bodě odůvodnění (96) prozatímního nařízení, prodeje v Unii se v průběhu posuzovaného období rovněž snížily, takže podíl vývozu zůstal vysoký, a to 56 % všech prodejů v období šetření. Ostatní zjištění uvedená v bodech odůvodnění (96) a (97) prozatímního nařízení byla potvrzena.

(116)

Komise dospěla k závěru, že pokles tržeb z vývozu měl nepříznivý dopad na finanční situaci výrobního odvětví Unie a přispěl k újmě. Pokles objemu prodeje vedl k nižšímu využití kapacit, a tím zvýšil váhu režijních nákladů u všech prodejů, a to i prodejů v Unii. Slabá vývozní výkonnost byla tedy faktorem, jenž přispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie zvýšením nákladů prodeje v Unii. V důsledku úprav nákladů výrobců v Unii, které jsou vysvětleny v bodech odůvodnění (81) a (84), byl dopad této příčiny z výpočtu rozpětí újmy ve značné míře odstraněn. V míře, v jaké by tento účinek býval nebyl zcela odstraněn prostřednictvím provedených úprav, by případný zbývající dopad na úroveň rozpětí újmy byl pouze okrajový.

(117)

Vývozní výkonnost nemůže vysvětlit újmu vyplývající ze zvýšení dovozu z Číny za ceny, které jsou nižší než ceny v Unii, a následné stlačení cen v Unii. Při neexistenci dumpingových dovozů mohli výrobci v Unii prodat své výrobky na trhu Unie za ceny nepůsobící újmu. Vývozní výkonnost proto nenarušila příčinnou souvislost mezi dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(118)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byly potvrzeny závěry uvedené v bodech odůvodnění (99) a (100) prozatímního nařízení.

(119)

Po poskytnutí prozatímních informací čínský vyvážející výrobce uvedl, že nárůst dovozu z Číny v posuzovaném období byl 3 344 tun. Zároveň se spotřeba v Unii snížila o 18 212 tun a dovoz z ostatních třetích zemí se zvýšil o 9 711 tun, z nichž dovoz z Japonska se zvýšil o 3 535 tun. Poukázal na to, že všechny tyto faktory měly větší dopad než nárůst dovozu z Číny.

(120)

Komise souhlasila s tím, že snížení spotřeby a nárůst dovozu z jiných zemí mohly přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie tím, že snížily objem prodeje výrobního odvětví Unie.

(121)

Tyto faktory však nemohou vysvětlit nárůst dovozu z Číny za ceny nižší než ceny v Unii. Dovoz z Číny se zvýšil za podmínek klesající spotřeby v Unii. Zejména, jak je uvedeno v bodech odůvodnění (101) až (105) prozatímního nařízení, ceny dovozů z ostatních zemí byly vyšší než ceny dovozu z Číny, jejich průměrné ceny se v posuzovaném období zvýšily a jejich podíl na trhu zůstal malý. Dovoz ze třetích zemí proto nemohl být příčinou poklesu prodejních cen v Unii. Případná újma, kterou dovozy ze třetích zemí způsobily, pokud jde o ceny i objem, by tudíž byla jen okrajová. Tyto faktory proto nenarušily příčinnou souvislost mezi dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. V každém případě v míře, v jaké měly tyto faktory větší než okrajový vliv, jsou zohledněny v úpravě týkající se nevyužité kapacity popsané v bodech odůvodnění (84) a (85).

(122)

Po poskytnutí konečných informací jeden čínský vyvážející výrobce zpochybnil údaje obchodních statistik uvedené v bodě odůvodnění (105) prozatímního nařízení, když tvrdil, že ceny za tunu výrobků dovážených z jiných zemí než z Číny a Japonska byly neobvykle vysoké. Čínský vyvážející výrobce tvrdil, že základním důvodem bylo, že se v prohlášeních o dovozu uváděla nižší než skutečná množství, což mělo za následek vysoké průměrné ceny. Proto tvrdil, že zjištění ohledně příčinné souvislosti byla chybná, protože nezohledňovala údajné vyšší objemy a nižší ceny dovozu ze třetích zemí.

(123)

Komise objasnila, že údaje obsažené v bodě odůvodnění (105) prozatímního nařízení vycházejí z veřejně dostupných údajů Eurostatu. Komise vyplnila údaje v podobě komplexnější tabulky, která podrobně uváděla také dovoz z USA a dovoz ze všech jiných zemí než z Číny, Japonska a USA. Také v ní byly opraveny administrativní chyby zjištěné po poskytnutí konečných informací. V důsledku toho byla zjištění uvedená v bodě odůvodnění (105) prozatímního nařízení přepracována takto:

Na základě výše uvedených skutečností byl proto vyvozen závěr, že dopad tohoto dovozu nebyl natolik silný, aby narušil příčinnou souvislost mezi čínským dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(124)

Statistické údaje o dovozu ukázaly, že dovoz z USA měl během období šetření mimořádně vysokou jednotkovou cenu. Ceny dovozu z ostatních třetích zemí byly víceméně v souladu s cenami v Unii a zůstaly poměrně stabilní v čase. Vysoké průměrné dovozní ceny tudíž odrážely rozdíly cen dovozu z USA. Komise uvedla, že nebyly předloženy žádné důkazy podporující tvrzení, že statistické údaje o dovozu byly nesprávné. V každém případě, vzhledem k poměrně vysokým cenám dovozu z USA i v předchozích letech a jejich malému podílu na trhu, a to i v případě, že by došlo k chybě ve statistických údajích týkajících se USA, jak tvrdí dotyčný čínský vyvážející výrobce, by to nezměnilo zjištění uvedená v bodě odůvodnění (121), že dovoz ze třetích zemí nenarušil příčinnou souvislost mezi dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(125)

Jelikož nebyly vzneseny jiné připomínky, byly potvrzeny závěry uvedené v bodech odůvodnění (101) až (106) prozatímního nařízení.

(126)

V souladu s bodem odůvodnění (107) až (110) prozatímního nařízení prozkoumala Komise podrobněji situaci jednoho z výrobců v Unii.

(127)

Průměrné náklady tohoto výrobce v Unii byly skutečně vyšší než u jiných výrobců v Unii. To je však vysvětleno širším sortimentem výrobků než mají ostatní výrobci v Unii, včetně většího podílu výrobků z dražších legovaných a vysokolegovaných ocelí. Dotyčný výrobce v Unii také prodává zakázkové výrobky přímo konečným zákazníkům, a nikoli distributorům. Tyto prodeje se obvykle uskutečňují za vyšší ceny.

(128)

Dotyčný výrobce v Unii prokázal, že někteří z čínských vyvážejících výrobců získali potřebná osvědčení kvality, aby mohli do Unie dodávat výrobky i pro ta nejnáročnější užití, a tak se v segmentu špičkových výrobků ucházeli v Unii o tytéž projekty jako tento výrobce v Unii, což způsobovalo cenový tlak na jeho prodeje v Unii.

(129)

Během posuzovaného období ztrácel tento výrobce v Unii objem výroby rychleji, než tomu bylo u jiných výrobců v Unii, a to zejména v oblasti vývozu, což vedlo ke zvýšení váhy pevných nákladů. Také byly uplatněny mimořádné odpisy, aby odrážely obtíže na trzích odvětví ropy a plynu. V neposlední řadě byla ziskovost prodeje v Unii ovlivněna také poklesem prodejních cen v Unii.

(130)

Ačkoli část ztrát výrobce v Unii byla důsledkem ztracených objemů prodeje a následným nízkým využitím výrobní kapacity, Komise také zjistila, že část jeho finančních ztrát byla způsobena snížením cen na trhu Unie. Existuje tedy příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny za ceny, které jsou nižší než ceny v Unii, a újmou, kterou výrobce v Unii utrpěl. Tato příčinná souvislost, která nepříznivě ovlivnila prodejní ceny v Unii, není uvedena v členění podle konkrétních nákladů výrobce v Unii v letech 2014–2015.

(131)

Jak je vysvětleno v bodech odůvodnění (81), (84), (85), (90) a (91), byly provedeny úpravy nákladů výrobce v Unii a ziskovost prodeje v Unii byla přepočítána. Tyto úpravy do značné míry odstranily dopad prodeje na vývoz a odpisů vztahujících se ke specifické situaci na trzích odvětví ropy a plynu. V míře, v jaké by tento účinek býval nebyl zcela odstraněn úpravami nákladů, by případný zbývající dopad na úroveň rozpětí újmy byl pouze okrajový. Dokonce i po úpravách nákladů zůstala ziskovost výrobce v Unii nepříznivě ovlivněna cenovým podbízením vůči jeho prodejním cenám v Unii.

(132)

Po poskytnutí konečných informací, jak je vysvětleno v bodě odůvodnění (26), jeden čínský vyvážející výrobce a sdružení čínských vyvážejících výrobců tvrdili, že obtíže výrobního odvětví Unie při prodeji v ostatních segmentech než v odvětví ropy a plynu byly důsledkem působení tržních sil a nesouvisely s dovozem z Číny. Rovněž tvrdili, že výrobci v Unii zvolili obchodní strategii spočívající v přesunu těžiště jejich činnosti z výrobků pro odvětví ropy a plynu do segmentů s levnějšími výrobky, což způsobilo nepříznivý vývoj ziskovosti.

(133)

Komise uvedla, že dumpingový dovoz z Číny představoval podbízení se cenám v Unii v celém rozsahu sortimentu výrobků, a ne jen u výrobků pro odvětví ropy a plynu. Proto se újma způsobená dovozem z Číny neomezila jen na určitý segment. V případě neexistence dumpingových dovozů za ceny nižší než ceny v Unii by výrobní odvětví Unie dokázalo dosáhnout vyšších cen ve všech segmentech, a to nezávisle na zaměření těžiště činnosti výrobců v Unii. V rozsahu, v jakém byl přesun těžiště činnosti do ostatních segmentů zdrojem újmy, to bylo důsledkem vývozní výkonnosti a snižování spotřeby, přičemž obě tyto skutečnosti byly vyhodnoceny výše jako další potenciální faktory způsobující újmu, a to se závěrem, že tyto faktory nemohly narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Dotyčné tvrzení bylo proto zamítnuto.

(134)

Komise dospěla k závěru, že další důvody újmy, a to jak samostatně, tak i při souhrnném posouzení, nenarušily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Je tomu tak proto, že dumpingový dovoz jednoznačně způsobil újmu cenovým podbízením pod úrovní cen v Unii, a tudíž stlačením prodejních cen na trhu Unie.

(135)

Naproti tomu ostatní příčiny újmy nebyly v souvislosti s cenovým podbízením pod úrovní prodejních cen v Unii a jejich kumulativní dopad byl pouze okrajový. Újma způsobená poklesem objemu prodeje nesouvisela s cenami v Unii a její účinek byl po úpravách nákladů výrobců v Unii nanejvýš okrajový. Dovozy ze třetích zemí byly malé a uskutečňovaly se za vysoké a rostoucí ceny. Nezpůsobily tudíž stlačení cen a jejich případný účinek byl pouze okrajový. Konkrétní struktura nákladů jednoho výrobce v Unii byla vyřešena úpravami nákladů a případný zbývající účinek po úpravách nákladů byl nanejvýš okrajový.

(136)

Po poskytnutí konečných informací jeden čínský vyvážející výrobce tvrdil, že celková úroveň mezd a nákladů v Číně je nižší než v Unii, což vysvětluje, proč jsou čínské ceny nižší než ceny v Unii. Tvrdil, že cenové podbízení bylo tudíž normálním jevem a srovnání mezi cenami v Unii a dovozními cenami je nespravedlivé.

(137)

Komise poukázala na to, že antidumpingová cla se ukládají pouze v situacích, kdy jsou ceny vývozu nižší než běžná hodnota. Argumenty ohledně obecně nižších nákladů tudíž nejsou relevantní.

(138)

Po poskytnutí konečných informací jiný čínský vyvážející výrobce a sdružení čínských vyvážejících výrobců zpochybnili zjištění ohledně příčinné souvislosti. Tvrdili, že dovoz z Číny nemůže vysvětlit změny ziskovosti výrobního odvětví Unie. Tvrdili, že újmu výrobnímu odvětví Unie způsobily jiné příčiny než dovoz z Číny. Tvrdili, že úpravy nákladů nemohou nahradit analýzu příčinných souvislostí.

(139)

Komise uvedla, že úpravy nákladů vedly k určení skutečných nákladů výrobního odvětví Unie, jak je vysvětleno v bodech odůvodnění (81), (84), (85) a (86). Za druhé, Komise uvedla, že argumenty vznesené po poskytnutí konečných informací nezpochybnily zjištění, že dovoz z Číny během posuzovaného období vzrostl, a to za situace klesající spotřeby v Unii. Dotyčné argumenty také nezpochybnily zjištění, že dovoz z Číny se uskutečňoval za ceny nižší než ceny v Unii, což způsobilo újmu výrobnímu odvětví Unie. Ostatní faktory, jež přispěly k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, Komise podrobně posoudila v bodech odůvodnění (111) až (135). Kumulativní analýza vlivu ostatních faktorů uvedená v bodech odůvodnění (134) a (135) ukázala, že ostatní faktory, a to jak samostatně, tak i při souhrnném posouzení, nenarušily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny podbízejícím se vůči cenám v Unii a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a že dumpingovému dovozu nebyla přičtena žádná újma, kterou lze připsat jiným faktorům. Dotyčná tvrzení byla proto zamítnuta.

(140)

Ani po posouzení kumulativního účinku ostatních činitelů, které mohly přispět k újmě, proto nebyla narušena příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou. Závěry uvedené v bodě odůvodnění (115) prozatímního nařízení byly proto potvrzeny.

(141)

Po poskytnutí prozatímních informací jeden čínský vyvážející výrobce nesouhlasil se závěry uvedenými v bodě odůvodnění (124) prozatímního nařízení, podle něhož existuje několik alternativních zdrojů dodávek. Toto tvrzení však nebylo odůvodněno. Výsledky šetření ukazují, že většina dovozců, kteří nejsou ve spojení, již nakupuje z jiných zdrojů.

(142)

Dotyčné tvrzení bylo zamítnuto a závěry uvedené v bodech odůvodnění (116) až (132) prozatímního nařízení byly potvrzeny.

(143)

Po poskytnutí předběžných informací jeden čínský vyvážející výrobce tvrdil, že cílového zisku + 5,7 %, použitého k určení úrovně pro odstranění újmy, jak je uvedeno v bodě odůvodnění (137) prozatímního nařízení, nebylo dosaženo za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto tvrzení však nebylo odůvodněno a nespecifikovalo, jaká metoda určení ziskovosti by se měla místo toho použít. Dotyčné tvrzení bylo proto zamítnuto.

(144)

Žadatel tvrdil, že vhodná úroveň cílového zisku by měla být + 15 %, protože dovoz z Číny probíhal již v roce 2012. Navrhl použít na podporu takové úrovně údaje o zisku z let před rokem 2012.

(145)

Komise konstatovala, že metoda pro předběžné stanovení cílového zisku na základě roku 2012 byla navržena v podnětu a že uvedená úroveň vychází z ověřených údajů výrobců v Unii. Výrobci v Unii neposkytli dřívější údaje o zisku z let před rokem 2012, které by mohly být ověřeny. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto a byly potvrzeny závěry uvedené v bodech odůvodnění (134) až (137) prozatímního nařízení, pokud jde o metodu stanovení cílového zisku na základě roku 2012.

(146)

V předběžné fázi určily výrobky s vysokými cenami do značné míry průměrnou ziskovost, protože výpočet byl založen na hodnotách tržeb. Většina prodejů v Unii a dovozu z Číny se však týká komoditních výrobků prodávaných za nízké ceny. Metoda založená na hodnotách tržeb proto nadhodnocuje význam výrobků prodávaných za vysoké ceny ve srovnání s jejich skutečným podílem na trhu Unie. Z těchto důvodů byly pro účely výpočtu úrovně pro odstranění újmy nastaveny váhy jednotlivých výrobců v Unii tak, aby odpovídaly jejich podílu na objemu prodeje, a nikoli na hodnotách tržeb.

(147)

Vážená průměrná ziskovost je následující:

(148)

Zisk za rok 2012 se tudíž změnil z + 5,7 % na + 4,7 %. Cílový zisk byl proto stanoven na úrovni + 4,7 %.

(149)

Vážená ziskovost výrobního odvětví Unie v období šetření a cílový zisk slouží pro výpočet cen nepůsobících újmu v souladu s body odůvodnění (139) a (140) prozatímního nařízení.

(150)

Po poskytnutí konečných informací jeden čínský vyvážející výrobce zpochybnil výpočet cílové jednotkové ceny. Tvrdil, že cílové jednotkové ceny by měly být o 4,7 % vyšší než prodejní ceny v Unii, zatímco v konečných informacích byl rozdíl mezi těmito dvěma cenami 9 %.

(151)

Komise objasnila, že rozdíl mezi prodejní cenou v Unii a cílovou jednotkovou cenou se skládá z průměrné ztráty (– 3,9 %) a cílového zisku (+ 4,7 %). Tyto procentuální hodnoty jsou vypočteny na základě prodejních cen v Unii, jak je vysvětleno v bodě odůvodnění (139) prozatímního nařízení. Tytéž částky vedou k rozdílu 9 %, pokud jsou vyjádřeny jako procentní podíl z hodnot dovozních cen CIF.

(152)

Po poskytnutí konečných informací druhý čínský vyvážející výrobce poukázal na zveřejněné roční účetní závěrky jednoho výrobce v Unii zahrnutého do vzorku a tvrdil, že dotyčný výrobce v Unii byl v roce 2014 ziskový a že ačkoli byl v roce 2015 ve ztrátě, mohl by být považován za ziskového, pokud by náklady byly upraveny odstraněním ztráty hodnoty majetku, snížením nákladů na prodané zboží v souladu s prodejem a snížením prodejních, všeobecných a administrativních nákladů v souladu s prodejem. Na tomto základě čínský vyvážející výrobce tvrdil, že výrobní odvětví Unie bylo v letech 2013–2015 ziskové, a proto by výpočet rozpětí újmy neměl obsahovat žádný cílový zisk, ani by neměl zohledňovat ztráty výrobního odvětví Unie.

(153)

Komise uvedla, že finanční výsledky uvedené v ročních účetních závěrkách se týkaly výsledků celé skupiny a všech výrobků, zatímco výsledky šetření se týkaly výhradně prodeje dotčeného výrobku v Unii. Ziskovost prodeje dotčeného výrobku v Unii tudíž nelze vypočítat na základě zveřejněných účetních závěrek, jelikož ty se netýkaly stejného rozsahu činností.

(154)

Připomínky ohledně metody stanovení úrovně pro odstranění újmy byly vyřešeny v bodech odůvodnění (75) až (78). Jelikož nebyly vzneseny jiné připomínky, byly potvrzeny závěry uvedené v bodech odůvodnění (138) až (141) prozatímního nařízení.

(155)

Vzhledem k závěrům, k nimž se dospělo ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení, by měla být na dovoz dotčeného výrobku uložena konečná antidumpingová opatření podle pravidla nižšího cla uvedeného v čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise srovnala rozpětí újmy a rozpětí dumpingu. Výše cla by měla být stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot rozpětí dumpingu a rozpětí újmy.

(156)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla, vyjádřené jako cena CIF na hranici Unie před proclením, měly být stanoveny takto:

(157)

Na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření byly pro dotčené společnosti stanoveny individuální sazby antidumpingového cla uvedené v tomto nařízení. Odrážely tedy situaci zjištěnou během tohoto šetření týkajícího se těchto společností. Tyto celní sazby jsou výlučně použitelné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních antidumpingových celních sazeb.

(158)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Taková žádost musí být zaslána Komisi (6). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(159)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních antidumpingových celních sazeb. Společnosti, na něž se vztahují individuální antidumpingové celní sazby, musejí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Faktura musí splňovat požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(160)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, mělo by se antidumpingové clo pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(161)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a s ohledem na míru újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by se částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla zavedeného prozatímním nařízením měly s konečnou platností vybrat ve výši konečné celní sazby.

(162)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

i)

během období šetření (od 1. ledna do 31. prosince 2015) nevyvážel zboží popsané v čl. 1 odst. 1 pocházející z Číny,

ii)

není ve spojení s žádným vývozcem ani výrobcem, na něž se vztahují opatření uložená tímto nařízením, a že

iii)

buď skutečně vyvezl dotčené zboží do Unie, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt značné množství dotčeného zboží do Unie po skončení období šetření,

12.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 121/26

(1)

Směrnice Komise 2004/30/ES (2) zařadila flazasulfuron jako účinnou látku do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (3).

(2)

Účinné látky zařazené do přílohy I směrnice 91/414/EHS se považují za schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části A přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (4).

(3)

Platnost schválení účinné látky flazasulfuronu, jak je stanoveno v části A přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, skončí dnem 31. ledna 2018.

(4)

V souladu s článkem 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 844/2012 (5) a ve lhůtě stanovené v uvedeném článku byla předložena žádost o obnovení schválení flazasulfuronu.

(5)

Žadatel předložil doplňující dokumentaci požadovanou podle článku 6 prováděcího nařízení (EU) č. 844/2012. Žádost byla členským státem zpravodajem shledána úplnou.

(6)

Členský stát zpravodaj připravil po konzultaci s členským státem spoluzpravodajem hodnotící zprávu o obnovení a předložil ji dne 14. srpna 2015 Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi.

(7)

Úřad předal hodnotící zprávu o obnovení žadateli a členským státům, aby se k ní vyjádřili, a obdržené připomínky zaslal Komisi. Úřad rovněž zpřístupnil souhrn doplňující dokumentace veřejnosti.

(8)

Dne 10. srpna 2016 (6) oznámil úřad Komisi svůj závěr ohledně toho, zda lze očekávat, že flazasulfuron splní kritéria pro schválení uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009. Dne 6. října 2016 předložila Komise Stálému výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zprávu o obnovení schválení flazasulfuronu.

(9)

Bylo zjištěno, že v případě jednoho či více reprezentativních použití alespoň jednoho přípravku na ochranu rostlin obsahujícího flazasulfuron jsou kritéria pro schválení stanovená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 splněna. Proto je vhodné schválení flazasulfuronu obnovit.

(10)

Posouzení rizik pro účely obnovení schválení flazasulfuronu vychází z omezeného počtu reprezentativních použití, která však neomezují použití, pro něž mohou být přípravky na ochranu rostlin obsahující flazasulfuron povoleny. Proto je vhodné nezachovat omezení použití pouze jako herbicid.

(11)

V souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s článkem 6 uvedeného nařízení a s ohledem na současné vědeckotechnické poznatky je však nezbytné stanovit určité podmínky a omezení. Zejména je vhodné vyžádat si další potvrzující informace.

(12)

V souladu s čl. 20 odst. 3 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s čl. 13 odst. 4 uvedeného nařízení by příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(13)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/2016 (7) byla prodloužena doba platnosti schválení flazasulfuronu do 31. ledna 2018, aby bylo možno postup pro obnovení schválení této látky dokončit před uplynutím data platnosti jejího schválení. Avšak vzhledem k tomu, že rozhodnutí o obnovení schválení bylo přijato před skončením prodlouženého data platnosti, použije se toto nařízení ode dne 1. srpna 2017.

(14)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

12.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 121/31

(1)

V souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009 obdržela Francie dne 19. června 2013 od společnosti Novozymes Biologicals France žádost o schválení účinné látky Bacillus amyloliquefaciens kmen FZB24.

(2)

V souladu s čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení oznámila Francie jakožto zpravodajský členský stát dne 4. září 2013 žadateli, ostatním členským státům, Komisi a Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“), že žádost je přijatelná.

(3)

Dne 13. dubna 2015 předložil zpravodajský členský stát Komisi návrh zprávy o posouzení, v níž posoudil, zda lze očekávat, že dotčená účinná látka splní kritéria pro schválení uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009, a kopii této zprávy zaslal úřadu.

(4)

Úřad splnil podmínky stanovené v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009. V souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení (ES) č. 1107/2009 požádal, aby žadatel předložil členským státům, Komisi a úřadu dodatečné informace. Posouzení dodatečných informací ze strany zpravodajského členského státu bylo úřadu předloženo v podobě aktualizovaného návrhu zprávy o posouzení dne 22. února 2016.

(5)

Dne 10. května 2016 sdělil úřad žadateli, členským státům a Komisi svůj závěr (2) o tom, zda lze očekávat, že účinná látka Bacillus amyloliquefaciens kmen FZB24 splní kritéria pro schválení stanovená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009. Úřad svůj závěr zpřístupnil veřejnosti.

(6)

Dne 6. října 2016 předložila Komise Stálému výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zprávu o přezkumu účinné látky Bacillus amyloliquefaciens kmen FZB24 a návrh nařízení o schválení účinné látky Bacillus amyloliquefaciens kmen FZB24.

(7)

Žadateli byla poskytnuta možnost předložit ke zprávě o přezkumu připomínky.

(8)

V případě jednoho či více reprezentativních použití alespoň jednoho přípravku na ochranu rostlin obsahujícího tuto účinnou látku, a zejména v případě použití, která byla posouzena a podrobně popsána ve zprávě o přezkumu, bylo stanoveno, že kritéria pro schválení uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 jsou splněna. Uvedená kritéria pro schválení se tudíž považují za splněná. Proto je vhodné Bacillus amyloliquefaciens kmen FZB24 schválit.

(9)

Komise se dále domnívá, že Bacillus amyloliquefaciens kmen FZB24 je účinnou látkou představující nízké riziko ve smyslu článku 22 nařízení (ES) č. 1107/2009. Bacillus amyloliquefaciens kmen FZB24 není látkou vzbuzující obavy a splňuje podmínky uvedené v bodě 5 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009. Bacillus amyloliquefaciens kmen FZB24 je divoký kmen, který se přirozeně vyskytuje v prostředí. Není patogenní pro člověka ani pro zvířata. Očekává se, že dodatečné vystavení lidí, zvířat a životního prostředí této látce vyplývající z použití schválených podle nařízení (ES) č. 1107/2009 bude zanedbatelné ve srovnání s vystavením očekávaným v reálných přirozených situacích.

(10)

Proto je vhodné Bacillus amyloliquefaciens kmen FZB24 schválit na dobu 15 let.

(11)

V souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s článkem 6 uvedeného nařízení a s ohledem na současné vědeckotechnické poznatky je však nezbytné stanovit určité podmínky.

(12)

V souladu s čl. 13 odst. 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 by příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (3) měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(13)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

12.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 121/35

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 809/2014 (2) stanoví konečné datum pro podávání jednotné žádosti, žádostí o podporu nebo žádostí o platbu, konečné datum pro oznámení změn jednotné žádosti nebo žádosti o platbu a konečné datum pro podání žádosti o přiznání platebních nároků nebo zvýšení hodnoty platebních nároků v rámci režimu základní platby.

(2)

Několik členských států zavádí změny ve svých správních systémech pro přímé platby, které mimo jiného spočívají v strukturálních změnách systému evidence půdy a v reorganizaci informační technologie. Tyto změny se shodují s důležitým krokem v rámci povinného zavádění geoprostorové žádosti o podporu. V důsledku toho se tyto členské státy potýkají s administrativními obtížemi.

(3)

V této situaci je pro příjemce obtížné předkládat jednotnou žádost, žádosti o podporu nebo žádosti o platbu a žádosti o přiznání platebních nároků nebo zvýšení hodnoty platebních nároků v rámci režimu základní platby ve lhůtách stanovených v čl. 13 odst. 1 a čl. 22 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 809/2014.

(4)

S ohledem na tuto situaci je vhodné stanovit odchylku od čl. 13 odst. 1 a čl. 22 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 809/2014, která umožní členským státům, aby pro rok 2017 stanovily konečné datum pro podávání jednotné žádosti, žádostí o podporu nebo žádostí o platbu a konečné datum pro podání žádostí o přiznání platebních nároků nebo zvýšení hodnoty platebních nároků v rámci režimu základní platby, která jsou pozdější než lhůty stanovené v uvedených článcích. Protože data a období uvedená v čl. 11 odst. 4 a čl. 15 odst. 2 a odst. 2a prováděcího nařízení (EU) č. 809/2014 souvisí s konečným datem stanoveným v čl. 13 odst. 1 uvedeného nařízení, měla by být stanovena podobná odchylka pro oznámení výsledků předběžných kontrol a změn jednotné žádosti nebo žádosti o platbu.

(5)

Jelikož by se tyto odchylky měly vztahovat na jednotnou žádost, žádosti o podporu a žádosti o platbu, změny jednotné žádosti nebo žádosti o platbu a žádosti o přiznání platebních nároků za rok 2017, je vhodné, aby toto nařízení platilo pro uvedené žádosti a žádosti o platbu vztahující se k roku 2017.

(6)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro přímé platby a Výboru pro rozvoj venkova,

12.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 121/37

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

12.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 121/39

(1)

Evropská rada přijala dne 12. prosince 2003 strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení, která obsahuje v kapitole III seznam opatření k boji proti tomuto šíření, jež mají být přijata v Unii i ve třetích zemích.

(2)

Unie tuto strategii aktivně provádí a uvádí v účinnost opatření uvedená v kapitole III, zejména uvolňováním finančních zdrojů na podporu konkrétních projektů řízených mnohostrannými institucemi, poskytováním technické a odborné pomoci státům, jež ji potřebují, pokud jde o celou řadu opatření pro nešíření zbraní, a podporou úlohy Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN).

(3)

Dne 28. dubna 2004 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci 1540 (2004) (dále jen „rezoluce 1540 (2004)“), která je prvním mezinárodním nástrojem, jenž se jednotným a komplexním způsobem zabývá zbraněmi hromadného ničení, jejich nosiči a souvisejícími materiály. Rezoluce 1540 (2004) stanoví pro všechny státy závazné povinnosti, jejichž cílem je zabránit nestátním aktérům v získání přístupu k takovým zbraním a souvisejícímu materiálu a od získání takového přístupu je odradit. Vyzývá rovněž státy, aby výboru Rady bezpečnosti zřízenému rezolucí 1540 (2004) (dále jen „výbor 1540“) předložily zprávu o opatřeních, která učinily nebo zamýšlejí učinit za účelem provedení této rezoluce.

(4)

Dne 27. dubna 2006 Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci 1673 (2006) a rozhodla, že výbor 1540 by měl zintenzivnit úsilí o podporu provádění rezoluce 1540 (2004) v plném rozsahu prostřednictvím pracovních programů, informačních činností, pomoci, dialogu a spolupráce. Rovněž vyzvala výbor 1540, aby spolu se státy a mezinárodními, regionálními a subregionálními organizacemi prozkoumal možnost sdílení zkušeností a získaných poznatků a dostupnost programů, které by mohly usnadnit provádění rezoluce 1540 (2004).

(5)

Dne 20. dubna 2011 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci 1977 (2011) a rozhodla prodloužit mandát výboru 1540 o 10 let, tedy do dne 25. dubna 2021. Rovněž rozhodla, že výbor 1540 má nadále zvyšovat úsilí o podporu provádění rezoluce 1540 (2004) v plném rozsahu všemi státy, aktivně se angažovat při přiřazování nabídek pomoci k žádostem o tuto pomoc, a to prostřednictvím opatření, jako jsou návštěvy na základě pozvání příslušného členského státu, vzorové žádosti o pomoc, akční plány či jiné informace předložené výboru 1540, jakož i provést do prosince roku 2016 celkovou revizi stavu provádění rezoluce 1540 (2004).

(6)

Dne 15. prosince 2016 Rada bezpečnosti OSN jednomyslně přijala rezoluci 2325 (2016) a stvrdila tak výsledek komplexního přezkumu rezoluce 1540 (2004) provedeného během roku 2016. Vyzvala všechny státy, aby posílily vnitrostátní opatření, pokud jde o provádění rezoluce 1540 (2004), a vyzvala k větší pomoci v zájmu rozvoje schopností státu v tomto ohledu, mimo jiné prostřednictvím dobrovolných příspěvků, jakož i k užší spolupráci mezi zúčastněnými stranami, občanskou společností a akademickou obcí.

(7)

Provádění společných akcí Rady 2006/419/SZBP (1) a 2008/368/SZBP (2) a rozhodnutí Rady 2013/391/SZBP (3) přispělo ke značnému snížení počtu států, které zprávu nepodaly, a počtu států, jež nepředložily dodatečné informace požadované výborem 1540 v návaznosti na předložení neúplných zpráv.

(8)

Technickým prováděním projektů v rámci tohoto rozhodnutí by měl být pověřen Úřad OSN pro otázky odzbrojení (UNODA), který odpovídá za poskytování materiální a logistické podpory výboru 1540 a jeho skupině odborníků.

(9)

Toto rozhodnutí by mělo být prováděno v souladu s finanční a správní rámcovou dohodou uzavřenou mezi Komisí a OSN, jež se týká správy finančních příspěvků Unie na programy nebo projekty spravované OSN,

—

posílit příslušné vnitrostátní a regionální úsilí a schopnosti, především prostřednictvím odborné přípravy, budování kapacit a usnadnění pomoci, a to v úzké koordinaci s jinými programy Unie a dalšími subjekty zapojenými do provádění rezoluce 1540 (2004) za účelem zajištění součinnosti a doplňkovosti,

—

přispívat k praktickému provádění konkrétních doporučení celkové revize z roku 2009 týkající se stavu provádění rezoluce 1540 (2004), jakož i výsledku celkové revize, jež má být proveden do prosince roku 2016, zejména v oblasti technické pomoci, mezinárodní spolupráce a zvyšování informovanosti veřejnosti,

—

na žádost dotyčných států podporovat vypracování dobrovolných vnitrostátních akčních plánů pro provádění rezoluce 1540 (2004),

—

podporovat zapojení příslušných zúčastněných subjektů z průmyslových odvětví a občanské společnosti do provádění rezoluce 1540 (2004).

12.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 121/45

(1)

Společnost Rütgers Organics GmbH (dále jen „žadatel“) předložila Francii úplnou žádost o vzájemné uznávání povolení přípravku na ochranu dřeva obsahujícího účinnou látku kyselinu boritou (dále jen „přípravek“), které udělilo Německo. Německo přípravek povolilo za účelem preventivního ošetření profesionálními uživateli proti dřevokazným houbám, hmyzu a termitům žijícím pod zemí a v suchém dřevě.

(2)

Kyselina boritá je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (2) klasifikována jako látka toxická pro reprodukci kategorie 1B, a proto splňuje kritérium vyloučení uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 528/2012. V souladu s čl. 5 odst. 2 třetím pododstavcem uvedeného nařízení bude použití biocidního přípravku obsahujícího kyselinu boritou omezeno na členské státy, v nichž je splněna alespoň jedna z podmínek stanovených v uvedeném odstavci.

(3)

Francie má za to, že žádná z podmínek stanovených v čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 528/2012 nebyla splněna, a žadateli sdělila, že v souladu s čl. 37 odst. 2 uvedeného nařízení navrhne zamítnout udělení povolení ve Francii. Odůvodněním tohoto zamítnutí je ochrana zdraví a života lidí, zejména pokud jde o zranitelné skupiny, jak je stanoveno v čl. 37 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.

(4)

Žadatel vyjádřil s navrhovaným zamítnutím nesouhlas a uvedl, že toto opatření podle něj není z důvodů stanovených v čl. 37 odst. 1 nařízení (EU) č. 528/2012 dostatečně odůvodněné. V souladu s čl. 37 odst. 2 druhým pododstavcem uvedeného nařízení tedy Francie dne 6. října 2016 informovala Komisi.

(5)

Z argumentů předložených Francií vyplývá, že riziko spojené s používáním přípravku profesionálními uživateli je sice podle příslušných modelů posouzení expozice přijatelné, ale není zanedbatelné, že jiné přípravky na ochranu dřeva obsahující účinné látky, které nesplňují kritéria vyloučení uvedená v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 528/2012, jsou na francouzském trhu k dispozici pro zamýšlená použití a že tento přípravek zatím na francouzském trhu dostupný nebyl. Proto má Francie za to, že přípravek není nezbytný pro zvládnutí vážného ohrožení lidského zdraví, zdraví zvířat nebo životního prostředí a že neschválení přípravku ve Francii nebude mít na francouzskou společnost nepřiměřený negativní dopad.

(6)

Žádné z podmínek v čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 528/2012 splněny nejsou. Účelem tohoto nařízení je zlepšit volný pohyb biocidních přípravků v Unii a zároveň zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí i zvířat a životního prostředí, zejména pokud jde o zranitelné skupiny. Profesionální uživatelé jsou v dlouhodobém horizontu vystaveni vysoké expozici biocidních přípravků a splňují definici „zranitelných skupin“ podle čl. 3 odst. 1 písm. ad) nařízení (EU) č. 528/2012. Komise se proto domnívá, že navrhovaná odchylka od vzájemného uznávání splňuje podmínku uvedenou v čl. 37 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

BC-QC011565-51.

12.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 121/47

(1)

V čl. 3 odst. 1 směrnice 2009/158/ES se stanoví, že členské státy předloží Komisi plán vnitrostátních opatření, která hodlají zavést pro zajištění dodržování pravidel stanovených v příloze II uvedené směrnice pro schvalování zařízení pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Unie.

(2)

Plán Belgie byl naposledy schválen rozhodnutím Komise 2004/835/ES (2).

(3)

Belgické orgány předložily dne 24. října 2016 změněný plán a požádaly o schválení uvedených změn, které zohledňují pokrok, jehož bylo dosaženo u metod pro diagnostiku nákaz, na něž se vztahují programy sledování nákaz stanovené v příloze II kapitole III směrnice 2009/158/ES.

(4)

Komise uvedený změněný plán posoudila; tento plán splňuje kritéria stanovená ve směrnici 2009/158/ES a umožňuje dosáhnout cílů uvedené směrnice, pokud bude účinně prováděn a pokud jej Belgie bude pravidelně aktualizovat. Měl by být proto schválen.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,