(1)

V návaznosti na antidumpingové šetření (dále jen „původní šetření“) uložila Rada nařízením (ES) č. 1942/2004 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz překližovaných desek z okoumé pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“ či „dotčená země“). Opatření měla podobu valorického cla a výše uloženého cla byla stanovená v rozmezí od 6,5 % do 23,5 % pro čtyři výrobce a 66,7 % pro všechny ostatní výrobce. Po přezkumu před pozbytím platnosti byla tato opatření zachována prováděcím nařízením Rady (EU) č. 82/2011 (3) (dále jen „předchozí přezkum“).

(2)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (4) platných antidumpingových opatření obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu opatření vůči ČLR před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (5) (dále jen „žádost o přezkum před pozbytím platnosti“ nebo „žádost“).

(3)

Žádost podala dne 22. října 2015 Evropská federace výrobců desek (European Panel Federation – „EPF“) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby překližovaných desek z okoumé v Unii. Žádost je odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k obnovení dumpingu a obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(4)

Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení rozhodla, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 29. ledna 2016 vyhlásila oznámením v Úředním věstníku Evropské unie (6) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009.

(5)

Šetření pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy se vztahovalo na období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2012 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(6)

Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce v ČLR, dovozce a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, jakož i orgány ČLR o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti.

(7)

Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost písemně vyjádřit své stanovisko k situaci a požádat o slyšení ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

(8)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(9)

S ohledem na zjevně vysoký počet vyvážejících výrobců v ČLR se v oznámení o zahájení přezkumu počítalo s výběrem vzorku.

(10)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(11)

Jelikož se přihlásily pouze dvě společnosti v ČLR, výběr vzorku nebyl nutný.

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby, přičemž přihlédla rovněž k objemu prodeje a k zeměpisnému rozsahu. Tento vzorek sestával z pěti výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo přibližně 74 % celkové výroby během období přezkumného šetření. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Ve stanovené lhůtě nebyly vzneseny žádné připomínky, a předběžný vzorek byl tudíž potvrzen. Vzorek se považoval za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(13)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

(14)

Při zahájení přezkumu bylo kontaktováno asi 35 potenciálních známých dovozců/uživatelů, kteří byli vyzváni, aby objasnili svou činnost a popřípadě vyplnili formulář pro výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, jenž byl připojen k oznámení o zahájení přezkumu.

(15)

Formulář pro výběr vzorku předložilo třináct dovozců. Všichni z nich uvedli, že překližované desky z okoumé z Číny nedováželi. Výběr vzorku se tedy nepokládal za odůvodněný.

(16)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné za účelem stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu, pravděpodobnosti přetrvání či obnovení újmy a ke stanovení zájmu Unie.

(17)

Komise zaslala dotazníky pro vyvážející výrobce dvěma společnostem v ČLR zmíněným v 11. bodě odůvodnění, dvanácti známým výrobcům v možných srovnatelných zemích (Gabon, Maroko, Švýcarsko a Turecko) a pěti výrobcům v Unii zařazeným do vzorku.

(18)

Na dotazník částečně odpověděla pouze jedna společnost v ČLR a úplné odpovědi na dotazník poskytli dva výrobci v Gabonu, jeden výrobce v Maroku a pět výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(19)

Komise provedla inspekce na místě v prostorách těchto společností:

(20)

Dne 13. února poskytla Komise všem zúčastněným stranám základní fakta a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová opatření, a vyzvala je, aby se k nim vyjádřily. Žádné připomínky vzneseny nebyly.

(21)

Dotčený výrobek je stejný výrobek jako v původním šetření a je definován takto: překližované desky sestávající pouze z dřevěných listů, z nichž každý má tloušťku nejvýše 6 mm, alespoň s jednou vnější vrstvou z okoumé nepotaženou trvalým filmem z jiných materiálů, pocházející z ČLR v současné době kódu KN ex 4412 31 10 (kód TARIC 4412311010). Dotčený výrobek má velký počet způsobů konečného využití. Ve stavebnictví se používá ve stavebním truhlářství a tesařství na dřevěné obklady, bednění, vnější základy a balustrády a úpravy břehů. Rovněž se používá pro dekorativní účely, mimo jiné v silniční dopravě (např. v autech, autobusech, karavanech, kempinkových automobilech), námořní dopravě (jachty), k výrobě nábytku a dveří.

(22)

Existují dva hlavní typy překližovaných desek z okoumé: překližované desky vyrobené výhradně z okoumé („celookoumová“) a překližované desky s alespoň jednou vnější vrstvou z okoumé („s povrchem z okoumé“), přičemž na zbytek se použije jiné dřevo (tento typ může být označován také jako „combi“ nebo „twin“). Oba hlavní typy překližovaných desek z okoumé vypadají z vnějšku stejně. Navzdory rozdílům v mechanických vlastnostech mají všechny stejné fyzikální a technické vlastnosti a v podstatě se používají ke stejným základním účelům.

(23)

Šetření ukázalo, že následující výrobky mají stejné fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(24)

Komise dospěla k závěru, že tyto výrobky jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(25)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že by pozbytí platnosti stávajících opatření vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu.

(26)

Jak bylo uvedeno výše v 18. bodě odůvodnění, na dotazník částečně odpověděla pouze jedna společnost v ČLR. Tato společnost uvedla, že v posuzovaném období překližované desky z okoumé nevyráběla ani neprodávala.

(27)

Vzhledem k tomu, že žádný další výrobce v ČLR nespolupracoval, Komise informovala čínské orgány, že se v souladu s článkem 18 základního nařízení mohou použít dostupné údaje. Komise od čínských orgánů neobdržela žádné připomínky ani žádosti o intervenci úředníka pro slyšení.

(28)

Na tomto základě byla v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení níže uvedená zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, zejména na:

Databáze čínské vývozní statistiky nemohla být použita, neboť její kódovací struktura nebyla dostatečně přesná, aby mohla poskytnout užitečné informace.

(29)

Z databáze Eurostatu a databáze podle čl. 14 odst. 6 nevyplývá, že se dotčený výrobek během období přezkumného šetření z ČLR dovážel; proto nebylo možné během tohoto období na trhu Unie stanovit dumping.

(30)

Výpočty dumpingu byly provedeny s ohledem na pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(31)

Za účelem zjištění pravděpodobnosti obnovení dumpingu v případě zrušení opatření byly analyzovány tyto prvky: i) možné úrovně dumpingu na trhu Unie a v ostatních třetích zemích, ii) výroba a výrobní kapacita v Číně a iii) atraktivita trhu Unie.

(32)

V souladu s článkem 18 základního nařízení byla níže uvedená zjištění týkající se pravděpodobnosti obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, a sice na zdrojích zmíněných v 28. bodě odůvodnění.

(33)

V původním šetření bylo zacházení jako v tržním hospodářství přiznáno čtyřem vyvážejícím výrobcům. Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro zbývající vyvážející výrobce určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím. Pro tento účel bylo nutné vybrat třetí zemi s tržním hospodářstvím („srovnatelnou zemi“).

(34)

V původním šetření a předchozím přezkumu bylo jako srovnatelná země vybráno Turecko. V oznámení o zahájení tohoto přezkumu navrhla Komise použít jako srovnatelnou zemi Turecko.

(35)

Komise si vyžádala informace týkající se výrobců překližovaných desek z okoumé v jiných možných srovnatelných zemích a kontaktovala známé výrobce překližovaných desek z okoumé v Gabonu, Maroku a Švýcarsku a vyzvala je, aby poskytli nezbytné informace.

(36)

Přihlásili se dva výrobci v Gabonu a jeden výrobce v Maroku, kteří poskytli požadované informace. Žádný z tureckých výrobců nespolupracoval.

(37)

Gabon nebyl považován za vhodnou srovnatelnou zemi, neboť místní výrobci překližovaných desek z okoumé měli jasnou konkurenční výhodu z důvodu výrazně nižších nákladů na suroviny (7), výrobek vyráběný v Gabonu na prodej na domácím trhu měl zjevně nižší kvalitu, domácí trh byl malý bez dovozu překližovaných desek z okoumé a s dovozním clem ve výši 30 %.

(38)

Za vhodnou srovnatelnou zemi bylo považováno Maroko, neboť navzdory vysokým dovozním clům mělo významný podíl dovozu obdobného výrobku, který konkuroval výrobku vyráběnému na domácím trhu.

(39)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k tomuto výběru vyjádřily. Žádné připomínky vzneseny nebyly.

(40)

Jak bylo uvedeno v 33. bodě odůvodnění výše, zacházení jako v tržním hospodářství bylo v původním šetření přiznáno čtyřem vyvážejícím výrobcům. Vzhledem k nedostatečné spolupráci byla běžná hodnota pro tyto vyvážející výrobce – v souladu s článkem 18 základního nařízení – založena na dostupných údajích, konkrétně na odhadech provedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(41)

Jeden marocký výrobce při šetření spolupracoval a zaslal vyplněný dotazník. V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota vypočtena na základě údajů ověřených v prostorách tohoto výrobce, jak je uvedeno níže.

(42)

Běžná hodnota byla určena pro dva hlavní typy výrobku popsané v 23. bodě odůvodnění.

(43)

Bylo zkoumáno, zda prodej obdobného výrobku na domácím trhu může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto zkoumání proběhlo na základě stanovení podílu ziskového domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu v průběhu období přezkumného šetření.

(44)

Objem ziskového prodeje obdobného výrobku představoval méně než 80 % celkového objemu prodeje obdobného výrobku, proto byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr pouze ze ziskového prodeje.

(45)

Jak bylo zmíněno výše v 28. bodě odůvodnění, vzhledem k nespolupráci čínských výrobců vycházela vývozní cena v souladu s článkem 18 základního nařízení z dostupných údajů, tj. z informací obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Konkrétně vycházela vývozní cena pro dva hlavní typy výrobku popsané ve 23. bodě odůvodnění z více než deseti komerčních nabídek pro trh Unie a dalších třetích zemí (jmenovitě Bosny a Hercegoviny, Švýcarska, Turecka, států Perského zálivu a Norska), které byly získány prostřednictvím e-mailu nebo z dostupných komerčních nabídek na různých čínských webových stránkách během OPŠ, jak byly uvedeny v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Ceny obsažené v komerčních nabídkách se pohybovaly v rozmezí od 313 EUR/m3 do 540 EUR/m3 (CIF). Je třeba poznamenat, že tato úroveň cen se pohybovala ve stejném rozmezí jako úroveň cen dovozu překližovaných desek z okoumé z Číny uvedená ve statistikách Eurostatu a databázi podle čl. 14 odst. 6 po OPŠ (třetí čtvrtletí roku 2016). I když byla příslušná množství minimální, tato cenová úroveň potvrzuje reprezentativnost obchodních nabídek jako ukazatele možných cen vývozu překližovaných desek z okoumé z Číny.

(46)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu stanovenou na základě ceny ze závodu podle typu výrobku popsaného ve 23. bodě odůvodnění. Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, byla v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení vývozní cena a běžná hodnota upravena o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny. Úpravy byly provedeny s ohledem na náklady na dopravu (domácí a námořní přeprava) na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení, tj. informací obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(47)

Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu s váženou průměrnou vývozní cenou podle jednotlivých typů výrobku stanovenou výše uvedeným způsobem v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(48)

Na základě toho bylo vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením jak na trhu Unie, tak v dalších třetích zemích vyšší než 45 %.

(49)

Vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením bylo jak na trhu Unie, tak v dalších třetích zemích vyšší než 100 %.

(50)

Vzhledem k tomu, že čínští výrobci nespolupracovali a že nebyly k dispozici žádné veřejně dostupné informace, byla výroba v ČLR stanovena na základě odhadů poskytnutých žadatelem v jeho žádosti o současné šetření před pozbytím platnosti, a to na základě jeho nejlepších znalostí trhu.

(51)

Žadatel odhadl výrobu překližovaných desek z okoumé v Číně na základě počtu kmenů okoumé dovezených do Číny v roce 2014, které byly použity na výrobu překližovaných desek. Na tomto základě se odhad výroby překližovaných desek pohyboval v rozmezí od nejméně 290 000 m3 do nejvýše 2,9 mil. m3, a to v závislosti na typu vyráběného výrobku, jak je popsáno v 23. bodě odůvodnění, tj. celookoumových překližovaných desek nebo desek s povrchem z okoumé. To odpovídá nejméně 1,5násobku až nejvýše 15násobku celkové spotřeby v Unii.

(52)

Vzhledem k tomu, že čínští výrobci překližovaných desek z okoumé nespolupracovali nebo že nebyly k dispozici žádné další údaje o čínském odvětví výroby překližovaných desek z okoumé, byla posouzena situace čínského odvětví výroby překližovaných desek z okoumé jako celku (bez ohledu na použitý druh dřeva), stejně jako tomu bylo v předchozím přezkumu. V souladu s předchozím šetřením bylo potvrzeno, že překližované desky vyrábějí stejné společnosti pomocí stejného vybavení bez ohledu na používaný druh dřeva. Z předchozího přezkumu rovněž vyplynulo, že překližované desky z okoumé jsou lukrativnější než jiné typy překližovaných desek. Pokud by nebyla přijata opatření, je pravděpodobné, že by čínští výrobci přeorientovali svou výrobu z jiných typů překližovaných desek na lukrativnější překližované desky z okoumé.

(53)

Na tomto základě objem výroby všech typů překližovaných desek – které podle statistik FAO činily 113 mil. m3 během OPŠ – naznačují, že by v Číně mohly být k dispozici značné výrobní kapacity. V důsledku toho je pro výrazné zvýšení objemu výroby překližovaných desek z okoumé určených na vývoz potřebný jen malý posun od ostatních typů překližovaných desek z okoumé.

(54)

Hlavním prvkem použitým ke stanovení atraktivity trhu Unie v případě, že by opatření byla zrušena, byla úroveň cen čínského vývozu do jiných třetích zemí ve srovnání s úrovní cen čínského vývozu do Unie. Komerční nabídky, které byly zmíněny výše v 45. bodě odůvodnění, pro trh Unie a další třetí země naznačovaly, že trh Unie byl během OPŠ skutečně atraktivní vzhledem k tomu, že čínské ceny vývozu překližovaných desek z okoumé na trh Unie byly vyšší než čínské vývozní ceny na všechny ostatní trhy v třetích zemích, pro něž byly k dispozici obchodní nabídky, s výjimkou Norska. Konkrétně byly cenové nabídky vývozu na trh Unie asi o 30 % vyšší než do Bosny a Hercegoviny a asi o 40 % vyšší než do Turecka a států Perského zálivu. Jelikož nebyly k dispozici žádné statistiky o objemu vývozu překližovaných desek z okoumé z Číny do těchto zemí, nemohla být stanovena reprezentativnost z hlediska objemu. Avšak potenciálně vyšší vývozní ceny do Unie by trh Unie činily atraktivním, neboť vývoz do Unie by přinášel vyšší zisky.

(55)

Kromě toho existují antidumpingová cla na dovoz překližovaných desek z Číny (8) v Korejské republice, Maroku a Turecku; navíc Spojené státy americké vydaly v lednu 2017 předběžná zjištění k vyrovnávacím opatřením vůči dovozu čínských překližovaných desek. Čínští vyvážející výrobci tedy budou mít omezený přístup na tyto trhy a budou omezeni při vývozu svých výrobků nebo přesměrovávání svého vývozu na tyto trhy. Tím se trh Unie stává pro čínský dovoz překližovaných desek ještě atraktivnějším.

(56)

Vzhledem ke značné výrobní kapacitě v Číně, kterou lze snadno ještě zvýšit, je proto v případě zrušení opatření pravděpodobné, že by se čínský dovoz na trh Unie ve značném objemu obnovil. Stojí za to připomenout, že před uložením původních opatření v roce 2004 činil objem čínského prodeje na vývoz na trh Unie 83 606 m3, což odpovídá 44 % spotřeby Unie během období přezkumného šetření.

(57)

Závěrem lze říci, že značná výrobní kapacita dostupná v Číně, skutečnost, že čínští výrobci mohou snadno zvýšit objem výroby určené na vývoz, možné vysoké dumpingové ceny na trzích v ostatních třetích zemích, jakož i na trhu Unie, a atraktivita trhu Unie naznačují, že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo čínské vyvážející výrobce k návratu na trh Unie za dumpingové ceny a ve významném množství. Proto se má za to, že v případě pozbytí platnosti současných antidumpingových opatření je pravděpodobné, že dojde k obnovení dumpingu.

(58)

Je známo, že obdobný výrobek vyrábí v Unii třináct výrobců ve Francii, Řecku, Maďarsku, Itálii a Španělsku. Celková výroba Unie se odhaduje na 162 000 m3. Výrobci v Unii, kteří představují celkovou výrobu Unie, tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(59)

Jak je zmíněno v 12. bodě odůvodnění, byl vybrán vzorek pěti výrobců v Unii, kteří představovali 74 % celkové výroby v Unii během období přezkumného šetření.

(60)

Spotřeba překližovaných desek z okoumé v Unii byla stanovena na základě objemu prodeje výrobců v Unii, kteří podali žádost, a jiných výrobců v Unii na trhu Unie a objemu dovozu ze třetích zemí do Unie na základě údajů Eurostatu.

(61)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

(62)

Spotřeba v Unii od roku 2012 do roku 2013 klesala. V letech 2012 až 2014 se klesající trend postupně stabilizoval a během OPŠ došlo k jejímu zvyšování, což poukazuje na mírné zlepšení v některých průmyslových činnostech. V důsledku toho se spotřeba v Unii mírně zvýšila, a to o 4 % během posuzovaného období.

(63)

Na to je však třeba pohlížet v souvislosti s vývojem po předchozím přezkumu. Mezi OPŠ v rámci předchozího přezkumu (1. říjen 2008 až 30. září 2009) a OPŠ v rámci stávajícího přezkumu se spotřeba v Unii celkově snížila o 35 % (z 291 421 m3 během OPŠ v rámci přechozícho přezkumu na 188 727 m3 během OPŠ v rámci stávajícího přezkumu), a to navzdory mírně rostoucímu trendu během současného posuzovaného období. Obecně klesající trend, který fakticky započal již před zahájením předchozího přezkumu, byl vysvětlován skutečností, že překližované desky z okoumé byly do jisté míry nahrazeny jinými druhy tropického dřeva. Ke klesající poptávce po překližovaných deskách z okoumé v Unii přispěly také hospodářská krize a následný útlum určitých průmyslových aktivit, včetně stavitelství, oblasti rekreačních plavidel a lehkých rekreačních/komerčních vozidel.

(64)

Během posuzovaného období v původním šetření podíl dovozu z Číny na trhu rychle vzrostl, a to prakticky z nuly na 18,7 % (9). Následně během OPŠ v rámci předchozího přezkumu klesl na 4,3 % (12 620 m3) (10). Během posuzovaného období v současném přezkumu dovoz z Číny prakticky ustal, s výjimkou roku 2012, kdy objem čínského dovozu činil přibližně 1 000 m3.

(65)

Jediným rokem, kdy dovoz z Číny dosáhl značného množství, byl rok 2012. Během uvedeného roku činila průměrná cena čínského dovozu 549 EUR/m3, která tak byla podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie během téhož roku (756 EUR/m3).

(66)

Během posuzovaného období pocházel dovoz z ostatních třetích zemí téměř výhradně z Gabonu a Maroka, zatímco podíl všech ostatních třetích zemí byl zanedbatelný. Dovoz z Gabonu a Maroka do Unie se neustále snižoval z 55 899 m3 v roce 2012 na 47 203 m3 během OPŠ, tj. o 16 %. Jelikož se spotřeba Unie zvýšila pouze o 4 % (viz 62. bod odůvodnění a tabulka 1), příslušný podíl Gabonu a Maroka na trhu poklesl ještě více, tj. z 30,8 % v roce 2012 na 25,0 % v OPŠ, tzn. o 5,7 procentního bodu.

(67)

Ceny dovozu z Gabonu a Maroka byly během posuzovaného období v současném šetření v průměru o 16 % až 17 % nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie (viz tabulka 8). V porovnání s cenami dovozu z Číny v roce 2012 (což byl jediný rok v posuzovaném období, kdy Čína vyvezla do Unie značná množství) byly ceny dovozu z těchto zemí v průměru o 16 % vyšší než čínské dovozní ceny.

(68)

Konkrétněji, Gabon je nejvýznamnější třetí zemí vyvážející do Unie. Objem dovozu z Gabonu se zvýšil z 40 467 m3 v roce 2012 na 42 711 m3 během OPŠ, tj. o 6 %. Tento nárůst se promítl do mírného zvýšení jeho podílu na trhu z 22,3 % v roce 2012 na 22,6 % v OPŠ, tj. zvýšení o 0,3 procentního bodu. Průměrné dovozní ceny z Gabonu byly o 17 % až 18 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie (viz tabulka 8), ale vyšší než průměrné ceny dovozu z Číny v roce 2012, který byl jediným rokem se značným objemem dovozu z této země na trh Unie. Byly taktéž vyšší než potenciální ceny dovozu z Číny vycházející z obchodních nabídek v OPŠ uvedených výše v 45. bodě odůvodnění. Tyto ceny mírně vzrostly z 628,64 EUR/m3 v roce 2012 na 645,32 EUR/m3 v OPŠ, což odpovídalo nárůstu o 3 %.

(69)

Pokud jde o Maroko, objem jeho dovozu se v posuzovaném období výrazně snížil (z 15 431 m3 v roce 2012 na 4 492 m3 během OPŠ). V důsledku toho se podíl na trhu snížil z 8,5 % v roce 2012 na 2,4 % v OPŠ. Ceny dovozu z Maroka byly vyšší než ceny dovozu z Číny v roce 2012 i vyšší než potenciální dovozní ceny založené na komerčních nabídkách během OPŠ zmíněných výše v 45. bodě odůvodnění.

(70)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení přezkoumala Komise všechny hospodářské činitele a ukazatele ovlivňující stav výrobního odvětví Unie.

(71)

Jak je uvedeno v 12. bodě odůvodnění, za účelem stanovení újmy byl proveden výběr vzorku.

(72)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise vyhodnotila makroekonomické ukazatele týkající se celého výrobního odvětví Unie na základě informací, které uvedl žadatel v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, a údajů uvedených v odpovědích výrobců v Unii zařazených do vzorku. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise pouze ve vztahu ke společnostem zařazeným do vzorku na základě údajů, které uvedli výrobci v Unii zařazení do vzorku ve svých odpovědích na dotazník. Oba soubory údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(73)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(74)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(75)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(76)

Výroba se během posuzovaného období mírně zvýšila z 143 729 m3 v roce 2012 na 147 767 m3 během OPŠ, tj. o 3 %. Tento nárůst odrážel mírné zlepšení na trhu se dřevem okoumé v Unii, jak je uvedeno v 62. bodě odůvodnění. Navzdory mírnému nárůstu zůstal objem výroby výrobního odvětví Unie nižší než objemy zjištěné v období šetření v rámci původního šetření i během OPŠ v rámci předchozího přezkumu, tj. nižší než 267 591 m3. Důvodem byl pokles spotřeby na trhu a skutečnost, že výroba probíhá především na základě objednávek.

(77)

Výrobní kapacita se stejně jako objem výroby mírně zvýšila ze 179 561 m3 v roce 2012 na 184 738 m3 během OPŠ, tj. o 3 %. Tato kapacita je však výrazně nižší, než byla při předchozím přezkumu, tj. o 68 % nižší než kapacita 577 205 m3 zjištěná během OPŠ v rámci předchozího přezkumu. Důvodem bylo ukončení činnosti řady unijních výrobců překližovaných desek z okoumé, včetně největšího výrobce v Unii, společnosti Plysorol, a také snížení výroby těch výrobců v Unii, kteří stále provozují činnost.

(78)

I když k přizpůsobení výrobní kapacity, aby odpovídala nižší úrovni spotřeby, došlo především před posuzovaným obdobím, míra využití kapacity byla stabilní a na vyšší úrovni v porovnání s mírami zjištěnými během OPŠ v rámci předchozího přezkumu (41 %) (11).

(79)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(80)

Objem prodeje v posuzovaném období vzrostl z 124 033 m3 v roce 2012 na přibližně 141 446 m3 během OPŠ, tj. o 14 %, což bylo více než 4 % zvýšení spotřeby popsané v 62. bodě odůvodnění. Zvýšení objemu prodeje, s přihlédnutím k souběžnému snížení dovozu z ostatních třetích zemí, jak bylo popsáno v 66. bodě odůvodnění, proto vedlo k zvýšení podílu výrobního odvětví Unie na trhu z 68,2 % v roce 2012 na 74,9 % v OPŠ. Tato úroveň podílu na trhu však stále nedosahuje podílu na trhu ve výši 80,2 %, kterého výrobní odvětví Unie dosahovalo během OPŠ v rámci předchozího přezkumu.

(81)

Ačkoliv se spotřeba v Unii během posuzovaného období zvýšila o 4 %, objem prodeje výrobního odvětví Unie rostl rychleji, tj. o 14 %, což se projevilo zvýšením podílu na trhu o 6,7 procentního bodu.

(82)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(83)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie se od roku 2012 do roku 2014 celkově snížila o 13 % a následně se od roku 2014 do OPŠ mírně zvýšila (o 4 %). V průběhu posuzovaného období celkově klesla o 9 %. Jelikož některé společnosti ukončily činnost a nebo došlo k restrukturalizaci, úroveň zaměstnanosti v posuzovaném období dosáhla asi jen poloviny úrovně zjištěné během OPŠ v rámci předchozího šetření (983 osob).

(84)

Jak je vysvětleno v 76. bodě odůvodnění, objem výroby se během posuzovaného období zvýšil o 3 %. V důsledku toho se produktivita měřená jako roční výstup (v metrech krychlových) na zaměstnance během posuzovaného období zvýšila o 13 %. To je dáno tím, že výroba se mírně zvýšila, zatímco míra zaměstnanosti poklesla. To je známkou lepší účinnosti a výsledků restrukturalizace provedené výrobci v Unii.

(85)

Jak je zmíněno v 29. bodě odůvodnění, dotčený výrobek se během období přezkumného šetření z ČLR nedovážel. Proto nebylo možné na trhu Unie během tohoto období stanovit dumping, ani nemohl být posouzen rozsah dumpingového rozpětí. Proto také během posuzovaného období nedocházelo k žádnému přímému cenovému tlaku na trh Unie. Z tohoto hlediska byla platná antidumpingová opatření celkově účinná.

(86)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné prodejní ceny a jednotkové náklady

(87)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období zvýšila o 3 %. Tyto úrovně cen byly nicméně nižší než úrovně zaznamenané během předchozího přezkumného šetření, kdy se zvýšily ze 786 EUR/m3 v roce 2006 na 887 EUR/m3 během OPŠ, přičemž nejvyšší hodnoty 930 EUR/m3 bylo dosaženo v roce 2008 (12).

(88)

Během posuzovaného období se jednotkové výrobní náklady mírně snížily o 1 %.

(89)

Komise zjistila, že se výrobní odvětví Unie přizpůsobilo zhoršené situaci na trhu tím, že snížilo svou výrobní kapacitu a výrobní náklady v porovnání s OPŠ v rámci předchozího přezkumu. Jak je vysvětleno v 77. bodě odůvodnění, jednalo se o ukončení činnosti velkých výrobců v Unii a snížení výroby před posuzovaným obdobím a zlepšení produktivity během posuzovaného období, jak je popsáno v 84. bodě odůvodnění.

(90)

Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Náklady práce

(91)

Mezi rokem 2012 a obdobím přezkumného šetření zůstaly průměrné náklady práce na zaměstnance u výrobců v Unii zařazených do vzorku stabilní. Zvýšily se pouze mírně o 1 %.

(92)

Úroveň zásob výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 10

Zásoby

(93)

Jak bylo rovněž zjištěno během původního šetření, překližované desky z okoumé se zpravidla vyrábějí na objednávku a úroveň zásob je proto obvykle nízká. Úroveň zásob se však v průběhu posuzovaného období v rámci předchozího přezkumu zvýšila a během OPŠ v rámci předchozího přezkumu dosáhla v důsledku poklesu objemu prodeje 6 589 m3. Během posuzovaného období v rámci současného přezkumu zůstávala stále na relativně vysoké úrovni a snížila se teprve během současného OPŠ. V každém případě stále zůstávala nad úrovní, kterou by bylo možné považovat za úroveň odrážející množství prodaného, avšak dosud nedodaného zboží.

(94)

V posuzovaném období došlo ke snížení celkového konečného stavu zásob o 25 %. Konečný stav zásob jako procento výroby se snížil z 9 % v roce 2012 na 7 % během období přezkumného šetření, tj. o 2 procentní body.

(95)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. V celém posuzovaném období byla ziskovost výrobního odvětví Unie velmi nízká. Na počátku posuzovaného období dosahovala záporné hodnoty a v roce 2014 a během OPŠ dosáhla mírně kladných hodnot. Celkově se zlepšila z – 3,5 % v roce 2012 na 0,3 % v OPŠ. Tato úroveň je výrazně nižší než úroveň zjištěná v předchozím přezkumu, kdy se pohybovala mezi 4,3 % a 9,8 %. Jak bylo vysvětleno v 86. až 89. bodě odůvodnění výše, zlepšení ziskovosti bylo způsobeno mírným zvýšením prodejních cen a objemu prodeje a rovněž mírným snížením výrobních nákladů, k čemuž částečně došlo v důsledku zvýšení produktivity.

(96)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svoji činnost. Peněžní tok se v letech 2012 až 2014 zvýšil a během OPŠ se snížil a dosáhl nižní úrovně než v roce 2012. V absolutním vyjádření byl peněžní tok během posuzovaného období celkově na nízké úrovni a byl výrazně nižší než během posuzovaného období v rámci předchozího přezkumu, kdy kolísal mezi 10,5 mil. EUR a 15,9 mil. EUR. Nízká úroveň peněžního toku odpovídá nízké ziskovosti zaznamenané během posuzovaného období v rámci současného přezkumu.

(97)

V souvislosti se snižováním produkce výrobního odvětví Unie byly investice na počátku posuzovaného období (2012) na velmi nízké úrovni a podstatně nižší než úrovně zaznamenané během předchozího přezkumu, jakož i pod úrovní, která je nutná ke kompenzaci odpisů fixních aktiv. V letech 2013 a 2014 dosáhly úrovně srovnatelné s předchozím přezkumem (3,6 mil. EUR až 8,1 mil. EUR), avšak během OPŠ v rámci stávajícího šetření se opět snížily.

(98)

Návratností investic se rozumí zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě fixních aktiv. Stejně jako v případě ostatních finančních ukazatelů i návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku byla v letech 2012 a 2013 záporná a v roce 2014 a OPŠ dosáhla mírně kladných hodnot, což bylo odrazem vývojové tendence ziskovosti. Celkově návratnost investic v průběhu posuzovaného období vzrostla z – 8,2 % na 0,7 %.

(99)

Co se týče schopnosti opatřit si kapitál, nízký zisk výrobního odvětví Unie a jeho nedostatečná schopnost vytvářet hotovost způsobily, že byl nárůst vlastních vnitřních zdrojů velmi nízký. V důsledku toho se schopnost opatřit si kapitál oproti předchozímu přezkumu zhoršila. V některých případech to mělo dopad na schopnost provádět investice.

(100)

Z analýzy vyplynulo, že výrobní odvětví Unie bylo v obtížné situaci. Po snížení spotřeby na trhu Unie po předchozím přezkumu, jak je popsáno v 62. bodě odůvodnění, bylo výrobní odvětví Unie nuceno přizpůsobit se zhoršeným podmínkám na trhu, které se zlepšily až během OPŠ. Unie reagovala restrukturalizací a výrazným snížením výroby, což vedlo k tomu, že v porovnání s předchozím přezkumem řada výrobců v Unii ukončila činnost, došlo ke značným ztrátám pracovních míst, jakož i k podstatnému snížení výrobní kapacity a objemu výroby. Toto úsilí začalo mít pozitivní dopad ke konci posuzovaného období v rámci současného přezkumu, kdy se produktivita, prodej, podíl na trhu a ziskovost výrobního odvětví Unie opět zvýšily. Avšak proces zotavování výrobního odvětví Unie je pomalý a stále v nejranější fázi vzhledem k tomu, že zisk dosažený během OPŠ byl velice nízký ve srovnání se ziskem dosaženým během posuzovaného období v předchozím přezkumu.

(101)

Na základě předchozího přezkumu byl přijat závěr, že by skončení platnosti opatření pravděpodobně vedlo k obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie dumpingovým dovozem dotčeného výrobku z Číny (13).

(102)

Od předešlého přezkumu se situace na trhu s překližovanými deskami z okoumé v Unii zhoršila a došlo ke snížení spotřeby, jak je popsáno v 63. bodě odůvodnění výše. Proto se oživení zjištěné v předchozím přezkumu zvrátilo a výrobní odvětví Unie zaznamenalo ukončení činnosti řady výrobců. Až v posledních dvou letech posuzovaného období v rámci současného přezkumu začalo být výrobní odvětví Unie opět ziskové, i když zisky byly během OPŠ stálé velmi nízké a pouze mírně nad hranicí rentability.

(103)

Ze stávajícího přezkumu vyplynulo, že výrobní odvětví Unie je v obtížné situaci. Výrobní odvětví Unie by proto bylo obzvláště zranitelné, kdyby se na trh Unie opět vrátil dumpigový a levný dovoz z Číny. Je tedy velmi pravděpodobné, že by v případě pozbytí platnosti opatření došlo k obnovení podstatné újmy. Toto tvrzení dokládá řada prvků.

(104)

Za prvé, jak je popsáno v 52. a 53. bodě odůvodnění výše, vzhledem ke značné výrobní kapacitě čínských vyvážejících výrobců, významné odhadované volné kapacitě v Číně a atraktivitě trhu Unie je pravděpodobné, že pokud by nebyla přijata opatření, dovoz z Číny do Unie by se ve značném množství obnovil. Jako ukazatel potenciálu čínských vyvážejících výrobců rychle zvýšit svou výrobu a vývoz překližovaných desek z okoumé se připomíná, že v původním šetření čínští vyvážející výrobci byli schopni zvýšit svůj vývoz na trh Unie z přibližně 9 500 m3 na více než 83 500 m3 za méně než tři roky (od roku 2001 do poloviny roku 2003).

(105)

Nic nenasvědčuje tomu, že by použití dřeva okoumé při výrobě překližovaných desek bylo stabilně nahrazeno jinými druhy dřeva. Z šetření vyplynulo, že čínští výrobci stále používají k výrobě překližovaných desek dřevo okoumé, jak je prokázáno v 51. bodě odůvodnění výše značným objemem výroby překližovaných desek z okoumé, který je v Číně stále k dispozici. Díky zavedenému antidumpingovému clu dovoz z Číny během posuzovaného období téměř ustal, nicméně šetření potvrdilo, že ve stejném období byla na trhu Unie poptávka po překližovaných deskách z okoumé.

(106)

Za druhé, pokud jde o pravděpodobnou úroveň cen, za kterou by čínští vyvážející výrobci vyváželi na trh Unie, byla tato cena – jelikož během OPŠ nedocházelo k žádnému dovozu z Číny – založena na obchodních nabídkách pro trh Unie a další třetí země předložených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, jak je popsáno ve 45. bodě odůvodnění. Na tomto základě by se ceny pohybovaly v rozmezí 313 EUR/m3 až 540 EUR/m3. Reprezentativnost těchto cenových ukazatelů byla potvrzena úrovní cen uvedenou v databázi podle čl. 14 odst. 6 po OPŠ v rámci stávajícího přezkumu, jak je zmíněno ve 45. bodě odůvodnění.

(107)

V takovém případě by se ceny dovozu z Číny podbízely cenám výrobního odvětví Unie v průměru o více než 100 %.

(108)

Považuje se za pravděpodobné, že dovoz dotčeného výrobku z Číny na trh Unie za dumpingové ceny podstatně nižší, než jsou ceny výrobního odvětví Unie, a ve značném množství by se obnovil a že výrobní odvětví Unie by nebylo schopno udržet svou současnou cenovou úroveň. Toto pravděpodobné snížení cen by skutečně ohrozilo stávající, stále jen mírné zotavování výrobního odvětví Unie a výrobní odvětví Unie by se velmi rychle dostalo do ztráty.

(109)

Kromě toho by výrobní odvětví Unie rychle ztratilo odbyt a podíl na trhu Unie, a následně by se snížila i výroba. V důsledku toho by se míra využití kapacity, která se vrátila na přijatelnou úroveň až po procesu rozsáhlé restrukturalizace, opět snížila. Tento vývoj by pravděpodobně vedl k dalšímu ukončování činnosti výrobců v Unii. S přihlédnutím ke stále ještě obtížné situaci výrobního odvětví Unie fakticky není vyloučeno, že by byla ohrožena samotná existence tohoto odvětví v Unii.

(110)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že pokud by opatření pozbyla platnosti, dojde pravděpodobně k rychlému obnovení podstatné újmy způsobené obnoveným dumpingovým dovozem dotčeného výrobku z Číny.

(111)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících opatření vůči Číně nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(112)

Zachování antidumpingových opatření uložených na dovoz dotčeného výrobku z Číny by zvýšilo možnost výrobního odvětví Unie dosáhnout přiměřené úrovně ziskovosti, neboť tato opatření by výrobnímu odvětví Unie pomohla udržet své ceny na přiměřené úrovni, která by pokrývala jeho výrobní náklady. Opatření by zabránila čínským vyvážejícím výrobcům výrazně zvýšit objem vývozu za nízké a dumpingové ceny, a tím vytlačit výrobní odvětví Unie z trhu. Existuje totiž značná pravděpodobnost, že dojde k obnovení dumpingu působícího újmu v rozsahu, kterému by výrobní odvětví Unie zejména s ohledem na složitou situaci po zhoršení podmínek na trhu nemohlo odolávat. Opatření by výrobnímu odvětví Unie pomohla konsolidovat oživení a zlepšit jeho hospodářské a finanční ukazatele směrem ke stabilní a dobré ziskovosti. Na druhé straně, pokud by opatření pozbyla platnosti, byla by ohrožena samotná existence výrobního odvětví Unie, což by na trhu Unie vedlo k zavírání podniků a ztrátě pracovních míst.

(113)

Proto se dospělo k závěru, že zachování antidumpingových opatření vůči Číně bude jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie.

(114)

Při zahájení přezkumu bylo kontaktováno asi 36 potenciálních známých dovozců/uživatelů, kteří byli vyzváni, aby objasnili svou činnost a popřípadě vyplnili formulář pro výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, jenž byl připojen k oznámení o zahájení přezkumu.

(115)

Formulář pro výběr vzorku předložilo třináct dovozců. Všichni z nich uvedli, že překližované desky z okoumé z Číny nedováželi.

(116)

Jelikož neexistuje žádný důkaz, že platná antidumpingová opatření měla významný dopad na dovozce, má se za to, že zachování opatření nebude mít žádný zásadní nepříznivý dopad na dovozce v Unii.

(117)

Pokud jde o uživatele, působí hlavní uživatelé ve stavebnictví, v oblasti průmyslových aplikací, jako jsou doprava a konečná užití v lodní dopravě, a další odbyt, jako je trh s nábytkem. Podle žádosti o přezkum před pozbytím platnosti představují tato odvětví přibližně 80 % spotřeby překližovaných desek z okoumé. Dalšími hlavními uživateli jsou průmysloví výrobci mobilních produktů, jako jsou silniční, železniční a námořní dopravní prostředky, a vertikální přeprava (výtahy).

(118)

Žádný z uživatelů, kteří byli kontaktováni v zahajovací fázi, nevznesl připomínky. Navíc se po zveřejnění oznámení o zahájení řízení nepřihlásily ani žádné hospodářské subjekty.

(119)

Jelikož nejsou známa žádná sdružení uživatelů překližovaných desek z okoumé, Komise kontaktovala Evropskou organizaci spotřebitelů a vyzvala ji, aby vyjádřila své stanovisko. Žádné připomínky vzneseny nebyly.

(120)

Připomínky nevznesli ani žádní další uživatelé nebo sdružení.

(121)

Na základě výše uvedených informací dospěla Komise k závěru, že zachování opatření nebude mít žádný významný negativní dopad na uživatele v Unii.

(122)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že by nebylo v zájmu Unie zachovat opatření uložená na dovoz překližovaných desek z okoumé pocházejících z Číny.

(123)

Z výše uvedených důvodů by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz překližovaných desek z okoumé pocházejících z ČLR uložená prováděcím nařízením (EU) č. 82/2011 měla být v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zachována.

(124)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz dotčeného výrobku vyráběného těmito společnostmi, a tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení s těmito společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(125)

Všechny žádosti o uplatňování těchto individuálních sazeb antidumpingového cla (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně zaslány Komisi se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácího prodeje a prodeje na vývoz a které souvisejí např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. V případě potřeby bude poté toto nařízení příslušným způsobem změněno a bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(126)

Aby se co nejvíce omezilo riziko obcházení opatření z důvodu velkých rozdílů v celních sazbách a v zájmu zajištění řádného používání antidumpingového cla, je v tomto případě nutné přijmout zvláštní opatření. Tato zvláštní opatření zahrnují předložení platné obchodní faktury, která vyhovuje požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, celním orgánům členských států. Dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, podléhá antidumpingovému clu, které platí pro „všechny ostatní společnosti“.

(127)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření týkající se obcházení opatření. V rámci takového šetření lze mimo jiné prošetřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo,

(128)

Výbor zřízený čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal stanovisko,

(1)

Dne 7. října 2016 Evropská komise (dále jen „Komise“) uložila prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/1778 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli, též ve svitcích (včetně výrobků „zkracovaných na míru“ a „úzkých pásů“), po válcování za tepla již dále neopracovaných, neplátovaných, nepokovených ani nepotažených (dále jen „dotčený výrobek“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Šetření bylo zahájeno dne 13. února 2016 (3) na základě podnětu, který podalo dne 4. ledna 2016 Evropské sdružení oceli (dále jen „Eurofer“ nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 90 % celkové výroby určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli v Unii.

(3)

Jak je uvedeno v 23. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2012 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Jak je uvedeno v 3. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise rovněž zahájila následující dvě šetření:

(5)

Jak je uvedeno ve 4. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, žadatel dne 5. dubna 2016 předložil žádost o registraci dovozu dotčeného výrobku z ČLR. Dne 2. června 2016 žadatel žádost aktualizoval poskytnutím novějších finančních informací, ale dne 11. srpna 2016 ji stáhl.

(6)

Po poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), předložilo několik zúčastněných stran písemné připomínky. Stranám, které požádaly o slyšení, byla tato možnost poskytnuta.

(7)

Jak je podrobně popsáno v 135. a dalších bodech odůvodnění níže, útvary Komise vyzvaly jednu zúčastněnou stranu, aby požádala o zásah úředníka pro slyšení v určitých obchodních řízeních (dále jen „úředník pro slyšení“) ohledně přesnosti předběžných výpočtů a jejího práva na přístup k utajovaným informacím. Slyšení proběhlo dne 7. února 2017.

(8)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné pro konečná zjištění. Aby získala obsáhlejší informace o výrobních nákladech v Unii (podle jednotlivých typů výrobku za čtvrtletí období šetření), požádala výrobce v Unii zařazené do vzorku o doplňující údaje. Všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku poskytli požadované informace.

(9)

Komise všechny strany informovala o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě hodlala uložit konečné antidumpingové clo na dovoz dotčeného výrobku do Unie. Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta lhůta, v níž se mohly k poskytnutí konečných informací vyjádřit.

(10)

Stanoviska předložená zúčastněnými stranami byla zvážena a případně vzata v úvahu.

(11)

Prozatímní definice dotčeného výrobku je uvedena v 24. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(12)

V 29. až 35. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se tvrdí, že jeden vyvážející čínský výrobce a jeden dovozce požadovali, aby byla nástrojová ocel a rychlořezná ocel vyňata z definice výrobku, a uvádějí důvody, proč Komise z definice výrobku nástrojovou ocel a rychlořeznou ocel prozatím vyňala.

(13)

Po poskytnutí konečných informací žadatel zopakoval svou připomínku, že tato žádost nebyla opodstatněná a že existuje riziko obcházení v případě, že by Komise těmto žádostem vyhověla. Komise uvedla, že již v prozatímní fázi šetření zvažovala riziko obcházení. Jak je uvedeno v 34. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise zjistila, že dovoz nástrojové oceli a rychlořezné oceli představuje z hlediska objemu 1,25 % celkového čínského dovozu v roce 2015 a že nástrojová ocel a rychlořezná ocel spadají pod různé specifické kódy KN. Kromě toho Komise neobdržela žádné důkazy, které by po uložení prozatímních opatření naznačovaly změnu obchodních toků, která by poukazovala na možné obcházení.

(14)

Z důvodů uvedených ve 32. až 34. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a jelikož nebyly předloženy žádné nové skutečnosti či důkazy, Komise potvrdila své rozhodnutí vyjmout nástrojovou ocel a rychlořeznou ocel z definice výrobku.

(15)

V 36. a 37. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se uvádí, že jeden italský uživatel žádal, aby byly z definice výrobku vyňaty další určité typy výrobku. Jak se uvádí v 38. a 39. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise prozatím tyto žádosti zamítla, avšak uvedla, že bude tuto žádost o vynětí výrobku nadále prošetřovat. Po poskytnutí prozatímních informací tento italský uživatel svou žádost zopakoval.

(16)

Během inspekce na místě v prostorách společnosti Komise usilovala o vyjasnění bodů, na které tento uživatel poukázal.

(17)

Během těchto diskusí však tento uživatel nepředložil žádný nový prvek. Komise proto tato tvrzení zamítla a potvrdila své závěry učiněné ve 38. a 39. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(18)

Po poskytnutí konečných informací italský uživatel zopakoval svou žádost, aby byly z dotčeného výrobku vyňaty tyto typy dotčeného výrobku: typy ocelí bez intersticií (IF), typy dvoufázových ocelí, typy vysokouhlíkových ocelí a typy ocelí s neorientovanou strukturou. Tento uživatel se odvolával na diskusi s vyšetřovateli Komise, během níž úředníci Komise podle uživatele údajně souhlasili s tím, že existuje rozdíl mezi „běžnými“ a dalšími vysoce kvalitními typy dotčeného výrobku, pokud jde o chemické vlastnosti a konečné užití. Kromě toho tento uživatel odkazoval na dvě další šetření, kdy Komise měla rozhodnout o vynětí některých typů výrobku. Prvním případem bylo šetření ohledně obcházení, které se týkalo některých hliníkových fólií z Čínské lidové republiky, na základě údajné nepatrné úpravy výrobku. V uvedeném případě byl konkrétní typ hliníkové folie používané k dalšímu zpracování údajně vyňat z rozšíření na mírně změněný výrobek (6). Druhý případ se týkal šetření určitých korozivzdorných ocelí pocházejících z Čínské lidové republiky (7), kde byl výrobek definován tak, aby vylučoval z působnosti opatření třídy pro automobilový průmysl.

(19)

Komise tuto žádost zamítla. Za prvé, účelem setkání v prostorách této společnosti byla výměna informací, aby se vyjasnily některé body, na které uživatel poukázal. Uživatel nemůže z takového neformálního setkání vyvozovat žádná legitimní očekávání. Kromě toho vyšetřovatelé Komise – v rozporu s tím, co tvrdil uživatel – nikdy nesouhlasili s tím, že existuje rozdíl mezi určitými typy dotčeného výrobku, pokud jde o chemické vlastnosti a koncová užití. Za druhé, je pravda, že současný popis a kódy KN dotčeného výrobku zahrnují z hlediska kvality širokou škálu typů. Nicméně výroba vysoce kvalitních typů dotčeného výrobku, a to jak v případě výrobců v Unii, tak vyvážejících výrobců, patří k výrobnímu procesu dotčeného výrobku a typy vyšší kvality se vyrábí z téhož základního materiálu a na témže výrobním zařízení. Takový argument proto nepostačuje k vynětí, které uživatel požadoval. Za třetí, řízení v obou případech, na které se uživatel odvolává, ještě probíhají a dosud nebyly vyvozeny konečné závěry. Navíc se jeden z těchto případů (případ týkající se konkrétního typu hliníkové fólie) týká šetření možného obcházení, a tudíž není relevantní. Za čtvrté, v případě různých typů dotčeného výrobku, včetně tzv. vysoce kvalitních typů, není možné určit rozdíl mezi mnoha typy dotčeného výrobku na základě vizuální prohlídky, a proto by vynětí bylo pro celní orgány neproveditelné. Za páté, v mnoha případech výrobky nemohou být rozlišeny ani chemickou nebo mikrostrukturální analýzou, neboť tyto specifické vlastnosti vznikají až později v průběhu dalšího procesu válcování za studena. Závěrem lze říci, že tyto typy poměrně vyšší kvality také zcela vyhovují definici dotčeného výrobku a že nebyl předložen přesvědčivý argument pro jejich vynětí z definice dotčeného výrobku.

(20)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se definice výrobku a obdobného výrobku, byly závěry uvedené v 24. až 28. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzeny.

(21)

Dotčený výrobek je tak vymezen jako určité ploché válcované výrobky ze železa, nelegované oceli nebo ostatní legované oceli, též ve svitcích (včetně výrobků „zkracovaných na míru“ a „úzkých pásů“), po válcování za tepla již dále neopracované, neplátované, nepokovené ani nepotažené, pocházející z ČLR.

Dotčený výrobek nezahrnuje:

Dotčený výrobek je v současnosti kódů KN 7208 10 00, 7208 25 00, 7208 26 00, 7208 27 00, 7208 36 00, 7208 37 00, 7208 38 00, 7208 39 00, 7208 40 00, 7208 52 10, 7208 52 99, 7208 53 10, 7208 53 90, 7208 54 00, 7211 13 00, 7211 14 00, 7211 19 00, ex 7225 19 10, 7225 30 90, ex 7225 40 60, 7225 40 90, ex 7226 19 10, 7226 91 91 a 7226 91 99.

(22)

Po uložení prozatímních opatření a po poskytnutí konečných informací Čínské sdružení výrobců železa a oceli (China Iron & Steel Association – CISA) tvrdilo, že rozdíl mezi újmou a dumpingovým rozpětím vyvolal pochybnosti ohledně přesnosti metodiky Komise. Sdružení CISA odhadovalo, že běžná hodnota ve srovnatelné zemi byla o 61 % vyšší než cílová cena výrobního odvětví Unie. Podle sdružení CISA jsou běžné hodnoty stanovené výrobcem, jenž je ve spojení s žadatelem, jak je tomu v případě stávajícího šetření, někdy abnormálně vysoké.

(23)

Sdružení CISA kromě toho prohlásilo, že pokud jsou údaje s ohledem na tento rozdíl věcně správné, měla by Komise zrušit výběr USA jako platné srovnatelné země, tyto údaje upravit nebo namísto nich použít údaje EU.

(24)

Podle práva Unie je Komise oprávněna použít ceny společností, které jsou ve spojení s výrobci EU, pokud je srovnatelná země vhodná. Tak tomu bylo v případě šetření týkajícího se tyčí pro výztuž do betonu z oceli s vysokými únavovými parametry (Jižní Afrika) (8) a plochých za studena válcovaných výrobků z oceli (Kanada) (9), jak uvedlo samo sdružení CISA. Existence spojení mezi výrobcem ve srovnatelné zemi a výrobcem v Unii neruší platnost ani neovlivňuje určení běžné hodnoty, která se zakládá na řádně ověřených údajích.

(25)

Výpočty týkající se běžné hodnoty byly provedeny a ověřeny podle příslušných právních předpisů. Věcně jsou správné.

(26)

USA jsou konkurenčním trhem s deseti domácími výrobci a významným dovozem z několika zemí. Mají platná antidumpingová a vyrovnávací opatření, která umožňují jejich podnikům fungovat za běžných podmínek hospodářské soutěže. Komise proto nevidí žádný důvod, proč nepoužít ceny USA. Kromě toho nebyly předloženy žádné důkazy, které by odůvodňovaly provedení úpravy.

(27)

Po poskytnutí konečných informací jedna zúčastněná strana opět zpochybnila výběr USA coby platné srovnatelné země pro tento případ, přičemž zpochybnila věrohodnost běžné hodnoty v této zemi, kterou považovala za příliš vysokou ve srovnání s cenou na trhu Unie. Vzhledem k tomu, že údaje o výrobci ve srovnatelné zemi byly ověřeny a bylo zjištěno, že jsou správné, byl tento argument zamítnut.

(28)

Pokud jde o návrh týkající se cen, které byly nebo mají být skutečně zaplaceny v Unii, čl. 2 odst. 7 základního nařízení umožňuje použití těchto cen, pouze pokud není možné použití tuzemských nebo vývozních cen ve třetí zemi s tržním hospodářstvím. Jelikož je v tomto případě možné použít ceny USA (metoda srovnatelné země), byl tento návrh zamítnut.

(29)

Komise tudíž potvrdila svá zjištění týkající se běžné hodnoty.

(30)

V prozatímní fázi Komise provedla úpravy u transakcí, v jejichž rámci vyvážející výrobci vyvážejí dotčený výrobek do Unie prostřednictvím společností ve spojení, které působí jako dovozce.

(31)

Tyto úpravy byly provedeny s ohledem na skutečný zisk dovozců ve spojení.

(32)

Vzhledem ke vztahu mezi těmito vyvážejícími výrobci a jejich obchodníky/dovozci ve spojení však musí být skutečné zisky dovozců ve spojení považovány za nespolehlivé. Z tohoto důvodu a v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení by orgán pro šetření měl vhodným způsobem stanovit přiměřené ziskové rozpětí. Komise měla za to, že zisky dosažené dovozcem, který není ve spojení, představují v této situaci vhodný způsob.

(33)

Avšak s ohledem na to, že s Komisí během tohoto šetření nespolupracoval žádný dovozce, který není ve spojení, použila Komise zisk dovozce nejpodobnějšího výrobku, který není ve spojení. Komise proto použila zisk dovozce plochých za studena válcovaných výrobků z oceli, které se v mnoha ohledech podobají dotčenému výrobku, jak je objasněno ve 221. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tento zisk byl stanoven při šetření ohledně plochých za studena válcovaných výrobků z oceli, které bylo zmíněno ve 24. bodě odůvodnění výše. Výpočet vývozních cen byl odpovídajícím způsobem upraven.

(34)

Vyvážející výrobce Jiangsu Shagang Group tvrdil, že Komise neinformovala o všech úpravách provedených u vývozní ceny společnosti Shagang, a přitom poukázal na jednu konkrétní úpravu. Komise objasnila, že právním základem této úpravy byl čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, neboť odkazuje na přirážku společnosti ve spojení, která plní funkce obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize. Na to společnost Shagang tvrdila, že měla být spolu se svými společnostmi ve spojení považována za jediný hospodářský subjekt, a že proto neměla být tato úprava provedena. Dne 16. listopadu 2016 proběhlo na žádost společnosti Shagang slyšení mezi společností Shagang a útvary Komise, aby tuto otázku dále projednaly. Navíc po poskytnutí konečných informací dne 12. ledna 2017 proběhlo druhé slyšení s cílem projednat mimo jiné tuto úpravu.

(35)

Společnost Shagang zopakovala, že její společnosti ve spojení (dva obchodníci v Hongkongu a Singapuru) se zabývají výrobky společnosti Shagang pouze do té míry, pokud jde o výrobky z oceli, a že skutečnost, že obchodníci ve spojení se zabývají také obchodem s výrobky (jinými než z oceli), které společnost Shagang nevyrábí, není relevantní při stanovení existence jediného hospodářského subjektu.

(36)

Podle ustálené judikatury musí unijní orgány zohlednit všechny relevantní činitele umožňující určit, zda obchodník ve spojení vykonává funkce vnitřního prodejního oddělení tohoto výrobce, a tyto činitelé nemohou být omezeny na dotčený výrobek. Unijní orgány tak mohou zejména zohlednit takové činitele, jako jsou prodeje, uskutečněné obchodníkem ve spojení, jiných výrobků než je dotčený výrobek, jakož i prodeje výrobků dodaných jinými výrobci než je výrobce, s nímž je ve spojení, které uskutečnil tento obchodník. Komise tedy analyzovala několik činitelů a mimo jiné stanovila, že: i) společnost ve spojení v Číně účtovala svým obchodníkům v zahraničí, se kterými byla ve spojení, stálou přirážku; ii) hlavní činnost těchto obchodníků, která představovala asi 90 % jejich obratu, spočívala v obchodu s jinými výrobky, než je dotčený výrobek, včetně obchodních činností se stranami, které nejsou ve spojení; iii) v některých případech bylo zjištěno, že byly při prodeji na vývoz do Unie hrazeny poplatky a náklady; iv) v živnostenském oprávnění jednoho z těchto obchodníků ve spojení je jeho hlavní činnost popsána jako „zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení, např. služby komisionářů“; v) na základě ověřeného výkazu zisků a ztrát bylo zjištěno, že všechny příslušné kancelářské výdaje byly pokryty vlastním ziskem obchodníků ve spojení, namísto aby byly tyto výdaje hrazeny finančními příspěvky od mateřské společnosti. Komise proto dospěla k závěru, že obchodníci ve spojení a společnost Shagang netvoří jedinou hospodářskou jednotku. Tvrzení bylo proto odmítnuto a úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení byla potvrzena.

(37)

Vzhledem k opravě početního určení vývozní ceny uvedené ve 33. bodě odůvodnění výše byla dumpingová rozpětí pro dvě skupiny společností přepočítána, což vedlo k jejich mírnému zvýšení. Toto zvýšení mělo rovněž vliv na dumpingové rozpětí pro všechny další spolupracující i nespolupracující společnosti, neboť toto rozpětí vychází z rozpětí pro spolupracující společnosti.