14.2.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 37/3

PŘEKLAD

DOHODA O POKRAČOVÁNÍ ČINNOSTI MEZINÁRODNÍHO STŘEDISKA PRO VĚDU A TECHNIKU

SMLUVNÍ STRANY TÉTO DOHODY,

ZNEPOKOJENY celosvětovou hrozbou, kterou představuje šíření jaderných, chemických a biologických zbraní (dále jen zbraně hromadného ničení nebo „ZHN“) a využívání jaderných, radiologických, chemických a biologických materiálů jako zbraní;

POTVRZUJÍCE potřebu předcházet šíření technologií, materiálů a odborných znalostí v oblasti ZHN a jejich nosičů;

PŘIPOMÍNAJÍCE rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1540, která rozhodla, že všechny státy mají povinnost zdržet se poskytování jakékoli formy podpory nestátním subjektům, které se snaží rozvíjet, získávat, vyrábět, držet, přepravovat, přemísťovat nebo používat jaderné, chemické a biologické zbraně a jejich nosiče;

UZNÁVAJÍCE, že mnohostranná spolupráce mezi státy je účinnou prevencí takového šíření a uvědomujíce si význam vědeckého výzkumu a technologického rozvoje v souvislosti s aktuálními výzvami v této oblasti;

ZOHLEDŇUJÍCE ustanovení Dohody o zřízení Mezinárodního střediska pro vědu a techniku (dále jen „ISTC“ nebo „středisko“) podepsané v Moskvě dne 27. listopadu 1992 (dále jen „dohoda z roku 1992“) a Protokolu o prozatímním provádění Dohody o zřízení Mezinárodního střediska pro vědu a techniku podepsaného v Moskvě dne 27. prosince 1993 (dále jen „protokol o prozatímním provádění“);

UZNÁVAJÍCE potřebu, aby ISTC minimalizovalo pobídky k účasti na činnostech, které by mohly způsobit šíření ZHN a souvisejících materiálů prostřednictvím podpory a spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje pro mírové účely vědců a inženýrů ve státech, kde existují technologie, odborné znalosti a související materiály použitelné pro ZHN, jakož i dosavadní přínos ISTC k předcházení šíření ZHN a podpoře vědecké spolupráce mezi členskými státy;

UVĚDOMUJÍCE SI, že úspěch ISTC vyžaduje účinnou podporu vlád, Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Euratom“), nevládních organizací, nadací, akademických a vědeckých institucí a ostatních mezivládních organizací i soukromého sektoru;

PŘEJÍCE SI, aby ISTC pokračovalo ve své činnosti s ohledem na nedávné změny ve složení ISTC;

PŘEJÍCE SI dále přizpůsobit ISTC podmínkám, které se od založení střediska změnily, aby jeho činnost poskytovala podněty a podporu zúčastněným vědcům a inženýrům, včetně těch, kteří mají znalosti a dovednosti v oblasti ZHN nebo jejich nosičů (a to i znalostí a dovedností s dvojím využitím), na rozvoji mezinárodních vědeckých partnerství, posilování celosvětové bezpečnosti a podpoře hospodářského růstu prostřednictvím inovací a

S ROZHODNUTÍM zajistit pokračování činnosti ISTC v zájmu plnění jeho cílů prostřednictvím vědecké spolupráce uzavřením této dohody na základě revidované dohody z roku 1992 a nahradit protokol o prozatímním provádění,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

A) ISTC, původně zřízené dohodou z roku 1992 jako mezivládní organizace, pokračuje v činnosti za podmínek stanovených v této dohodě. Každá smluvní strana na svém území usnadní činnost střediska. Za účelem plnění svých cílů má středisko v souladu se zákony a právními předpisy smluvních stran právní způsobilost uzavírat smlouvy, nabývat nemovitý a movitý majetek a disponovat s ním, jakož i vystupovat před soudy.

B) Pro účely této dohody se použijí definice stanovené v tomto článku:

i)	„smluvními stranami“ se po vstupu této dohody v platnost rozumějí signatáři této dohody, kteří předložili oznámení podle čl. 17 odst. C) této dohody a všechny další státy, které přistoupily k této dohodě v souladu s čl. 13 odst. B) této dohody;

ii)	„zaměstnanci střediska“ se rozumí fyzické osoby, které jsou ve středisku zaměstnány nebo pro něj pracují na základě smlouvy, nebo které jsou mu přiděleny nebo v něm zastávají dočasnou službu na základě dohody střediska s jednou či více smluvními stranami;

iii)	„rodinnými příslušníky“ se rozumí manželé a manželky; svobodné nezaopatřené děti mladší 21 let; svobodné nezaopatřené děti mladší 23 let, které se účastní denního studia v instituci postsekundárního vzdělávání; a jejich svobodné děti, které jsou fyzicky nebo mentálně postižené;

iv)	„činnostmi“ se rozumí projekty a další činnost prováděné pod záštitou střediska v souladu s článkem 2 této dohody;

v)	„projektem“ se rozumí činnost na bázi spolupráce s vymezeným trváním prováděná kdekoli na světě, která může zahrnovat granty a/nebo zařízení, a podléhá schválení, jak je uvedeno v článku 6 této dohody;

vi)

„konsenzem“ správní Rady se rozumí dohoda všech smluvních stran zastoupených ve správní radě, které se účastní a hlasují na zasedání, na němž je přijato rozhodnutí, pokud je přítomno kvorum, není-li v této dohodě stanoveno jinak. Kvorum a povolené účasti smluvních stran na zasedáních se stanoví ve stanovách ISTC podle článku 4 této dohody;

vii)	„hostitelským státem“ se rozumí smluvní strana, která byla určena jako hostitelský členský stát v souladu s čl. 9 odst. A) této dohody;

viii)

„technologiemi, materiály a odbornými znalostmi dvojího užití“ se rozumí technologie, materiály a odborné znalosti, které je možné využít ke komerčním účelům i šíření, jako jsou aplikace související s vývojem, výrobou, používáním a zlepšováním ZHN nebo jejich nosičů;

ix)	„znalostmi a dovednostmi dvojího užití“ se rozumí znalosti a dovednosti týkající se využití technologií, materiálů a odborných znalostí dvojího užití při vývoji, výrobě, používání a zlepšování ZHN nebo jejich nosičů a

x)	„souvisejícími materiály“ se rozumí materiály, vybavení a technologie, na něž se vztahují příslušné mnohostranné smlouvy a ujednání nebo které jsou uvedeny na vnitrostátních kontrolních seznamech a které by mohly být použity ke konstrukci, vývoji, výrobě nebo použití ZHN nebo jejich nosičů.

Článek 2

A) Středisko vypracovává, schvaluje, financuje a sleduje vědecké a technické projekty k mírovým účelům, které budou prováděny především v ústavech a zařízeních na územích smluvních stran. Projekty mohou být provedeny ve státech, které nejsou smluvními stranami této dohody, které disponují technologiemi, odbornými znalostmi a souvisejícími materiály použitelnými pro ZHN, pokud tyto státy o takové projekty písemně požádaly správní radu a pokud správní rada provedení těchto projektů jednomyslně schválí. Bez ohledu na výše uvedené může být osobám, které jsou státními příslušníky nesmluvních států, povoleno účastnit se činností ISTC ve státech, které jsou smluvními stranami této dohody.

B) Cíle střediska jsou:

podporovat zdokonalování mezinárodních mechanismů pro předcházení šíření ZHN a jejich nosičů, jakož i technologií, materiálů a odborných znalostí, které jsou klíčovými prvky přímo souvisejícími s vývojem, výrobou, použitím či zdokonalováním ZHN nebo jejich nosičů (včetně technologií dvojího užití, materiálů a odborných znalostí);

ii)	poskytnout vědcům a inženýrům, kteří mají znalosti a dovednosti v oblasti ZHN a jejich nosičů, včetně znalostí a dovedností dvojího užití, příležitosti ke vzdělávání a alternativnímu zaměstnání tam, kde lze jejich znalostí a dovedností využít pro mírové účely;

iii)	podporovat kulturu bezpečnosti, pokud jde o využívání a manipulaci s materiály, vybavením a technologií, které by mohly být použity pro návrh, vývoj, výrobu či použití ZHN nebo jejich nosičů; a

iv)

svojí činností přispívat: k rozvoji mezinárodního vědeckého partnerství, posilování celosvětové bezpečnosti a posílení hospodářského růstu prostřednictvím inovací; k základnímu a aplikovanému výzkumu a rozvoji a tržnímu uplatnění technologií mimo jiné v oblasti životního prostředí, energetiky, zdraví, jaderné, chemické a biologické bezpečnosti a ochrany a k podpoře další integrace vědců s technologiemi, materiály a odbornými znalostmi v oblasti ZHN do mezinárodního vědeckého společenství.

Článek 3

K dosažení svých cílů je středisko oprávněno:

i)	finančně i jinak podporovat a propagovat činnosti v souladu s článkem 2 této dohody;

ii)	monitorovat a kontrolovat činnosti střediska v souladu s článkem 8 této dohody;

iii)	vytvořit vhodné formy spolupráce s vládami, Evropskou unií a Euratomem, mezivládními organizacemi, nevládními organizacemi, organizacemi v soukromém sektoru, nadacemi, akademickými a vědeckými institucemi a dalšími souvisejícími programy a získávat od nich finanční prostředky a dary;

iv)	zřizovat podle potřeby pobočky nebo kanceláře ve státech, které jsou smluvními stranami a mají zájem, nebo na území státu, který není smluvní stranou, pokud správní rada vytvoření tohoto úřadu na uvedeném území, které není smluvní stranou, jednomyslně schválí; a

v)	zapojovat se do dalších činností v oblasti působnosti této dohody, na kterých se na základě konsenzu dohodne správní rada.

Článek 4

A) Středisko má správní radu a sekretariát, který se skládá z výkonného ředitele (který je zároveň generálním ředitelem), zástupce výkonného ředitele (ředitelů) a dalších zaměstnanců střediska v souladu se stanovami střediska.

B) Správní rada odpovídá za:

i)	určování politiky střediska a jeho jednací řád;

ii)	stanovení obecných zásad a pokynů pro sekretariát;

iii)	schvalování provozního rozpočtu střediska;

iv)	řízení finančních a jiných záležitostí střediska, včetně schvalování postupů při přípravě rozpočtu střediska, zakládání účtů a jejich kontroly;

v)	formulování všeobecných kritérií a priorit pro schvalování činností;

vi)	schvalování projektů v souladu s článkem 6 této dohody;

vii)	přijetí stanov a dalších nezbytných prováděcích ustanovení; a

viii)

výkon všech dalších úkolů, které jí ukládá tato dohoda nebo které jsou nezbytné k jejímu provádění.

C) Rozhodnutí správní rady se přijímají na základě konsenzu.

D) Každá smluvní strana je ve správní radě zastoupena jedním hlasem a může do ní jmenovat nejvýše dva zástupce.

E) Smluvní strany mohou založit vědecký poradní výbor ze zástupců jmenovaných smluvními stranami, který je pověřen podávat správní radě odborná vědecká stanoviska a další nezbytná znalecká stanoviska; poskytovat jí poradenství v otázce, které oblasti výzkumu pro mírové účely se mají podporovat, a jakékoli další poradenství, které si rada případně vyžádá.

F) Správní rada přijme podle této dohody stanovy. Ve stanovách se určí:

i)	struktura sekretariátu, včetně povinností a odpovědností výkonného ředitele, zástupců výkonného ředitele a dalších klíčových zaměstnanců;

ii)	způsob výběru, vývoje, schvalování, financování, provádění a kontroly činností;

iii)	postupy pro sestavení rozpočtu střediska, jakož i pro sestavení a ověření účtů;

iv)	vhodné obecné zásady týkající se práv duševního vlastnictví vyplývajících z projektů střediska, jakož i šíření výsledků projektů;

v)	postupy upravující účast vlád, Evropské unie a Euratomu, mezivládních organizací a nevládních organizací na činnostech střediska;

vi)	personální politika;

a další opatření nezbytná pro provádění této dohody.

Článek 5

Mezivládní a nevládní organizace, nebo státy, které nejsou smluvními stranami této dohody, mohou být vyzvány, aby se zúčastnily zasedání správní rady jako pozorovatelé jednání správní rady bez hlasovacího práva.

Článek 6

Každý projekt předložený správní radě ke schválení je doplněn písemným souhlasem státu nebo států, v nichž mají být práce provedeny. Vedle předchozího souhlasu dotčeného státu nebo států vyžaduje schválení projektů konsenzus správní rady.

Článek 7

A) Projekty schválené správní radou mohou být financovány nebo podporovány střediskem, smluvními stranami, nevládními organizacemi, nadacemi, akademickými a vědeckými institucemi, mezivládními organizacemi a organizacemi v soukromém sektoru. Podmínky takového financování a podpory schválených projektů určí poskytující subjekt; všechny podmínky však musí být v souladu s touto dohodou.

B) Zástupci smluvních stran ve správní radě a zaměstnanci sekretariátu střediska nejsou oprávněni přijímat příspěvky poskytované na projekt a nesmí mít žádný přímý užitek z financování projektů.

Článek 8

A) Středisko má ve státech, kde se má příslušná činnost vykonávat, právo:

i)	na místě posuzovat činnosti, materiál, dodávky a používání finančních prostředků na projekty střediska, jakož i služby a používání finančních prostředků v souvislosti s projekty, na základě oznámení nebo podle pravidel vymezených v dohodě o projektu; a

ii)

na vlastní žádost prohlížet a ověřovat všechny spisy a jiné dokumenty, které se vztahují na činnosti v rámci projektů střediska a používání finančních prostředků, bez ohledu na to, kde se zmíněné spisy nebo dokumenty nacházejí, a to po dobu, kdy středisko poskytuje finance, a po jejím uplynutí podle toho, jak je stanoveno v dohodě o projektu.

Písemný souhlas uvedený v článku 6 této dohody zahrnuje dohodu státu nebo států, kde činnost probíhá, jakož i přijímajícího orgánu, který středisku zajistí nezbytný přístup k ověřování a sledování projektu v souladu s tímto odstavcem.

B) Každá smluvní strana rovněž požívá práv uvedených v odstavci A) tohoto článku, pokud jde o projekty, které zcela nebo zčásti financuje, nebo projekty, které jsou prováděny na jejím území, přičemž koordinaci výkonu těchto práv zajistí středisko.

C) Je-li zjištěno, že nebyla dodržena pravidla a podmínky projektu, může středisko, jakákoli vláda nebo jiná organizace, které jej financují, poté, co sdělí své důvody správní radě, projekt ukončit a přijmout vhodná opatření v souladu s dohodou o projektu.

Článek 9

A) Středisko sídlí v Republice Kazachstán a Republika Kazachstán je hostitelským státem, dokud nedojde k tomu, že: i) Republika Kazachstán správní radě písemně oznámí, že už si nepřeje být hostitelským státem; ii) jiná smluvní strana uvedená v čl. 13 odst. A) této dohody nebo smluvní strana, která k dohodě přistoupí v souladu s čl. 13 odst. B) této dohody, aby umožnila výkon činností ISTC na území daného státu, správní radu písemně požádá o jmenování nástupnickým hostitelským státem; iii) správní rada se na základě konsenzu rozhodne vyhovět žádosti dané smluvní strany o jmenování nástupnickým hostitelským státem a iv) smluvní strana žádající o jmenování nástupnickým hostitelským státem správní radě písemně oznámí, že přijímá jmenování nástupnickým hostitelským státem.

B) Vláda hostitelského státu poskytne středisku v rámci své hmotné pomoci na vlastní náklady vhodná zařízení určená pro středisko a zajistí jejich údržbu, obsluhu a bezpečnost. Vláda hostitelského státu a ISTC mohou uzavřít dohodu o podmínkách, za nichž hostitelský stát poskytne materiální podporu a nástroje pro středisko.

C) Středisko má v hostitelském státě právní subjektivitu a je tedy zmocněno uzavírat smlouvy, nabývat nemovitý a movitý majetek a disponovat s ním a vystupovat před soudy.

Článek 10

V hostitelském státě:

a)	Finanční prostředky přijaté střediskem ISTC ani žádné úroky z nich nepodléhají v hostitelském státě zdanění.

b)	Majetek střediska a všech poboček nepodléhá dani, která by jinak mohla být uložena podle daňových právních předpisů hostitelského státu.

Zboží, zásoby a ostatní majetek dodaný nebo používaný při činnostech střediska lze dovážet do hostitelského státu, vyvážet z něj nebo v něm používat bez jakýchkoli tarifů, poplatků, cel, dovozních poplatků, daní z přidané hodnoty (DPH) a jiných obdobných daní nebo poplatků. Zboží, zásoby a jiný nemovitý a movitý majetek může ISTC převést nebo jinak poskytnout právním subjektům (včetně, mimo jiné, vědeckým organizacím hostitelského státu) a středisko a/nebo subjekty, jimž byly takové položky poskytnuty nebo na něž byly převedeny, je mohou vlastnit nebo používat bez jakýchkoli tarifů, poplatků, cel, dovozních poplatků, daní z majetku a podobných daní nebo poplatků.

d)	Zaměstnanci střediska, kteří nejsou státními příslušníky hostitelského státu, jsou v hostitelském státu osvobozeni od placení daně z příjmu fyzických osob.

e)	Finanční prostředky přijaté v rámci projektů střediska právními subjekty, včetně vědeckých organizací hostitelského státu, nepodléhají v hostitelském státě zdanění.

f)	Finanční prostředky přijaté v rámci projektů střediska osobami, zejména vědci a odborníky, nepodléhají dani z příjmu těchto osob.

ii)

S výjimkou měny hostitelského státu má středisko, smluvní strany, vlády, mezivládní a nevládní organizace právo bez omezení převádět finanční prostředky, které středisko potřebuje k provádění svých činností. Každý z těchto subjektů je oprávněn takto převádět jen částky nepřesahující celkovou částku jím převedenou do hostitelského státu; a

b)	k financování střediska a jeho činností může středisko svým jménem a jménem subjektů uvedených v bodu ii) písm. a) tohoto článku prodávat cizí měnu na vnitřním měnovém trhu hostitelského státu.

iii)

Zaměstnanci organizací pocházejících z jiného než hostitelského státu, kteří se účastní na jakémkoli projektu nebo jakékoli činnosti střediska a nejsou státními příslušníky hostitelského státu, ani v něm nemají trvalý pobyt, jsou osvobozeni od placení veškerých cel a poplatků za osobní majetek a vybavení domácnosti dovezené do hostitelského státu, vyvezené z něj nebo v něm používané pro osobní potřebu.

Článek 11

A) V hostitelském státě nepodléhají aktiva ani majetek ISTC jurisdikci ani exekuci, pokud se ISTC v konkrétním případě této imunity výslovně nevzdá.

B) Výsady a imunity se středisku udělují výlučně pro účely uvedené v této dohodě.

C) Ustanovení tohoto článku nejsou v rozporu s platbou náhrady nebo odškodnění na základě mezinárodních dohod nebo platného vnitrostátního práva jakéhokoli státu.

D) Žádné ustanovení odstavce A) tohoto článku nelze vykládat tak, že brání soudnímu řízení nebo uplatňování nároků před soudy proti státním příslušníkům hostitelského státu nebo osobám s trvalým pobytem v hostitelském státě.

Článek 12

A) Zaměstnancům střediska a jejich rodinným příslušníkům přítomným v hostitelském státě udělí vláda hostitelského státu tyto výsady a imunity:

i)	imunitu před zatčením a zadržením a soudním řízením, vynětí z trestní, občanské a správní pravomoci v souvislosti s ústními nebo písemnými vyjádřeními a jakýmkoli jednáním, které učiní při výkonu svých funkcí;

ii)	osvobození od všech daní z příjmu a dávek sociálního zabezpečení a jakýchkoli jiných poplatků nebo dávek vyjma těch, které jsou obvykle obsaženy v ceně zboží nebo poskytnutých služeb;

iii)	vynětí z předpisů o sociálním zabezpečení;

iv)	vynětí z předpisů omezujících přistěhovalectví a z ohlašovací povinnosti pro cizince a

právo dovézt si nábytek a osobní věci v době nástupu do funkce bez jakýchkoli tarifů, poplatků, cel, dovozních daní a jiných podobných daní či poplatků hostitelského státu a vyvézt svůj nábytek a osobní věci po skončení funkce bez jakýchkoli tarifů, poplatků, cel, vývozních daní a jiných podobných daní či poplatků hostitelského státu.

Ustanovení bodu i) tohoto článku se nevztahují na občanskoprávní žaloby: a) vyplývající ze smlouvy, kterou uzavřel zaměstnanec střediska, přičemž nevystupoval explicitně nebo implicitně jako zástupce střediska; nebo b) o odškodnění třetí strany v důsledku nehody v hostitelském státě způsobené vozidlem.

B) Zástupcům smluvních stran ve správní radě, výkonnému řediteli a zástupcům výkonného ředitele přizná vláda hostitelského státu kromě výsad a imunit vyjmenovaných v odstavci A) tohoto článku rovněž výsady, imunity, osvobození a úlevy, které hostitelský stát obecně uděluje zástupcům členů a vedoucím pracovníkům mezinárodních organizací na svém území.

C) V žádném ustanovení této dohody se od vlády hostitelského státu nevyžaduje, aby udělila výsady a imunity podle odstavců A) a B) tohoto článku svým státním příslušníkům nebo osobám, které v mají v tomto hostitelském státě trvalý pobyt.

D) Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat jako výjimku z výsad, imunit a jiných výhod udělených zaměstnancům uvedeným v odstavcích A) a B) tohoto článku.

Článek 13

A) Na Arménskou republiku, Gruzii, Republiku Kazachstán, Kyrgyzskou republiku a Republiku Tádžikistán se vztahují závazky hostitelského státu podle čl. 9 odst. C), článků 10, 11 a 12 této dohody.

B) Každý stát, který si přeje k této dohodě přistoupit po jejím vstupu v platnost, o tom uvědomí správní radu prostřednictvím výkonného ředitele. Správní rada poskytne tomuto státu prostřednictvím výkonného ředitele ověřené kopie této dohody. Po schválení správní radou je tento stát oprávněn přistoupit k této dohodě. Tato dohoda vstoupí vůči tomuto státu v platnost třicátým (30.) dnem ode dne, kdy daný stát uložil listinu o svém přistoupení u depozitáře. Každý stát s technologiemi, odbornými znalostmi nebo souvisejícími materiály použitelnými pro ZHN, který přistoupí k této dohodě za účelem, jenž je uveden jeho listině o přistoupení, umožnit ISTC provádění činností na území tohoto státu, se přistoupením k této dohodě zavazuje dodržovat závazky hostitelského státu podle čl. 9 odst. C), článků 10, 11 a 12 této dohody.

Článek 14

A) Smluvní strany posoudí tuto dohodu dva roky po jejím vstupu v platnost. Při tomto posouzení přihlédnou k finančním závazkům a platbám smluvních stran.

B) Tuto dohodu lze měnit na základě písemného souhlasu smluvních stran s výjimkou těch stran, které od dohody odstoupily nebo oznámily svůj úmysl od ní odstoupit v souladu s ustanovením odstavce C) tohoto článku. Smluvní strana, která oznámila svůj úmysl odstoupit a stáhla svoje oznámení o odstoupení, než nabylo účinku, je vázána všemi změnami této dohody, které nabyly účinku poté, co daná strana podala své oznámení o odstoupení.

C) Každá strana může od této dohody odstoupit nejdříve šest měsíců od podání písemného oznámení depozitáři.

Článek 15

A) Všechny spory nebo otázky týkající se uplatňování nebo výkladu této dohody jsou předmětem konzultací mezi stranami.

B) Pokud se problém nevyřeší prostřednictvím konzultací, všechny zúčastněné strany se mohou společně dohodnout, že tuto otázku předloží k jinému způsobu řešení sporů, jako je smírčí řízení, mediace nebo rozhodčí řízení.

Článek 16

Žádné ustanovení této dohody nemá za cíl zasahovat do pokračování činnosti ISTC jako mezivládní organizace, která byla původně zřízena dohodou z roku 1992, včetně provozu existujících poboček ISTC, ani ovlivňovat platnost jakékoli existující smlouvy, grantu nebo jiného právního nástroje nebo ujednání ISTC, pokud tato dohoda výslovně nezavádí změny.

Článek 17

A) Tato dohoda je otevřena pro podpis Evropskou unií a Euratomem jako jednou smluvní stranou a Arménskou republikou, Gruzií, Japonskem, Korejskou republikou, Kyrgyzskou republikou, Norským královstvím, Republikou Kazachstán, Republikou Tádžikistán a Spojenými státy americkými.

B) Tato dohoda podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení se ukládají u depozitáře.

C) Tato dohoda vstoupí v platnost v den, kdy depozitář obdrží poslední listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení od států uvedených v odstavci A) tohoto článku a Evropské unie a Euratomu jednajících jako jedna smluvní strana.

D) Po vstupu v platnost tato dohoda nahradí protokol o prozatímním provádění. Od tohoto okamžiku smluvní strany přestanou prozatímně uplatňovat dohodu z roku 1992.

Článek 18

Depozitářem této dohody je sekretariát střediska. Všechna oznámení depozitáři se adresují výkonnému řediteli střediska. Depozitář plní funkce podle článku 77 Vídeňské úmluvy o smluvním právu ze dne 23. května 1969.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci vlád k této úmluvě své podpisy.

V Astaně dne 9. prosince 2015, v anglickém, arménském, francouzském, gruzínském, japonském, kazašském, korejském, kyrgyzském, německém, norském, ruském a tádžickém jazyce, přičemž všechna jazyková znění mají stejnou platnost. V případě rozporu mezi dvěma nebo více jazykovými zněními má anglické znění přednost před zněními v ostatních jazycích.

14.2.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 37/15

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/250

ze dne 13. února 2017

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)	Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. února 2017.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel

Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2) Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.

PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MA	117,5
	SN	359,5
	TR	149,3
	ZZ	208,8
0707 00 05	MA	85,9
	TR	174,3
	ZZ	130,1
0709 91 00	EG	153,4
0709 91 00	ZZ	153,4
0709 93 10	MA	64,3
	TR	193,7
	ZZ	129,0
0805 10 22 , 0805 10 24 , 0805 10 28	EG	44,8
	IL	79,4
	MA	44,3
	TN	50,5
	TR	74,4
	ZZ	58,7
0805 21 10 , 0805 21 90 , 0805 29 00	EG	93,2
	IL	131,6
	MA	89,9
	TR	91,3
	ZZ	101,5
0805 22 00	IL	114,8
	MA	102,3
	TR	60,4
	ZZ	92,5
0805 50 10	EG	82,4
	TR	75,0
	ZZ	78,7
0808 30 90	CL	225,1
	CN	113,2
	ZA	114,0
	ZZ	150,8

(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.

14.2.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 37/19

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/252

ze dne 9. února 2017,

kterým se mění příloha II rozhodnutí 93/52/EHS, pokud jde o uznání autonomní oblasti Extremadura za úředně prostou brucelózy (B. melitensis), a kterým se mění přílohy rozhodnutí 2003/467/ES, pokud jde o prohlášení určitých oblastí Španělska za úředně prosté tuberkulózy a za úředně prosté brucelózy v souvislosti se stády skotu a pokud jde o prohlášení Jersey za úředně prosté enzootické leukózy skotu

(oznámeno pod číslem C(2017) 691)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 64/432/EHS ze dne 26. června 1964 o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství (1), a zejména na přílohu A kapitolu I bod 4, přílohu A kapitolu II bod 7 a přílohu D kapitolu I písmeno E uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 91/68/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních podmínkách obchodu s ovcemi a kozami uvnitř Společenství (2), a zejména na přílohu A kapitolu 1 oddíl II uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Směrnice 91/68/EHS stanoví veterinární podmínky obchodu s ovcemi a kozami v Unii. Stanoví podmínky, za kterých mohou být členské státy nebo jejich oblasti uznány za úředně prosté brucelózy (B. melitensis).

(2)	V rozhodnutí Komise 93/52/EHS (3) je v příloze II uveden seznam oblastí členských států, které jsou uznány za úředně prosté brucelózy (B. melitensis) podle směrnice 91/68/EHS.

(3)	Španělsko předložilo Komisi dokumentaci prokazující splnění příslušných podmínek stanovených ve směrnici 91/68/EHS pro získání statusu území úředně prostého brucelózy (B. melitensis), pokud jde o stáda ovcí a koz, pro autonomní oblast Extremadura.

(4)	Na základě zhodnocení dokumentace předložené Španělskem by autonomní oblast Extremadura měla být uznána za úředně prostou brucelózy (B. melitensis), pokud jde o stáda ovcí a koz.

(5)

V příloze II rozhodnutí 93/52/EHS je u položky pro Španělsko uvedena jak autonomní oblast Kanárské ostrovy, tak její dvě provincie: Santa Cruz de Tenerife a Las Palmas. Jelikož má autonomní oblast Kanárské ostrovy pouze tyto dvě provincie, je odkaz na provincie Santa Cruz de Tenerife a Las Palmas nadbytečný a měl by být odstraněn.

(6)	Údaje týkající se Španělska uvedené v příloze II rozhodnutí 93/52/EHS by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(7)	Směrnice 64/432/EHS se vztahuje na obchod se skotem a prasaty uvnitř Unie. Stanoví podmínky, za kterých mohou být oblasti členských států prohlášeny za úředně prosté tuberkulózy, brucelózy nebo enzootické leukózy skotu, pokud jde o stáda skotu.

(8)	V kapitole 2 přílohy I rozhodnutí Komise 2003/467/ES (4) je uveden seznam oblastí členských států, které jsou prohlášeny za úředně prosté tuberkulózy, pokud jde o stáda skotu.

(9)

Španělsko předložilo Komisi dokumentaci prokazující splnění příslušných podmínek stanovených ve směrnici 64/432/EHS pro získání statusu území úředně prostého tuberkulózy, pokud jde o stáda skotu, pro autonomní oblast Kanárské ostrovy. Uvedená oblast by proto měla být uvedena v kapitole 2 přílohy I rozhodnutí 2003/467/ES jako oblast úředně prostá tuberkulózy, pokud jde o stáda skotu.

(10)	Kapitola 2 přílohy II rozhodnutí 2003/467/ES uvádí seznam oblastí členských států, které jsou prohlášeny za úředně prosté brucelózy, pokud jde o stáda skotu.

(11)

Španělsko předložilo Komisi dokumentaci prokazující splnění příslušných podmínek stanovených ve směrnici 64/432/EHS pro získání statusu území úředně prostého brucelózy, pokud jde o stáda skotu, pro autonomní oblast Asturias a pro provincie Burgos, Soria a Valladolid v autonomní oblasti Castilla y León. Uvedené oblasti by proto měly být uvedeny v kapitole 2 přílohy II rozhodnutí 2003/467/ES jako oblasti úředně prosté brucelózy, pokud jde o stáda skotu.

(12)

V kapitole 2 přílohy II rozhodnutí 2003/467/ES je u položky pro Španělsko uvedena jak autonomní oblast Kanárské ostrovy, tak její dvě provincie: Santa Cruz de Tenerife a Las Palmas. Jelikož má autonomní oblast Kanárské ostrovy pouze tyto dvě provincie, je odkaz na provincie Santa Cruz de Tenerife a Las Palmas nadbytečný a měl by být odstraněn.

(13)	V kapitole 2 přílohy III rozhodnutí 2003/467/ES je uveden seznam oblastí členských států, které jsou prohlášeny za úředně prosté enzootické leukózy skotu, pokud jde o stáda skotu.

(14)	Nařízení Rady (EHS) č. 706/73 (5) stanoví, že pro účely používání pravidel týkajících se veterinárních právních předpisů se Spojené království a Normanské ostrovy, včetně ostrova Jersey, považují za jeden členský stát.

(15)

Spojené království předložilo Komisi dokumentaci prokazující splnění příslušných podmínek stanovených ve směrnici 64/432/EHS pro získání statusu území úředně prostého enzootické leukózy skotu, pokud jde o stáda skotu, pro Jersey. Proto by mělo být Jersey uvedeno v kapitole 2 přílohy III rozhodnutí 2003/467/ES jako oblast úředně prostá enzootické leukózy skotu, pokud jde o stáda skotu.

(16)	Přílohy rozhodnutí 2003/467/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(17)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha II rozhodnutí 93/52/EHS se mění v souladu s přílohou I tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Přílohy rozhodnutí 2003/467/ES se mění v souladu s přílohou II tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 9. února 2017.

Za Komisi

Vytenis ANDRIUKAITIS

člen Komise

(1) Úř. věst. 121, 29.7.1964, s. 1977.

(2) Úř. věst. L 46, 19.2.1991, s. 19.

(3) Rozhodnutí Komise 93/52/EHS ze dne 21. prosince 1992, kterým se shledává, že některé členské státy nebo oblasti splňují podmínky týkající se brucelózy (B. melitensis), a přiznává se jim status členského státu nebo oblasti úředně prostých této choroby (Úř. věst. L 13, 21.1.1993, s. 14).

(4) Rozhodnutí Komise 2003/467/ES ze dne 23. června 2003, kterým se stanoví status stád skotu úředně prostých tuberkulózy, brucelózy a enzootické leukózy skotu v některých členských státech nebo oblastech členských států (Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 74).

(5) Nařízení Rady (EHS) č. 706/73 ze dne 12. března 1973 o předpisech Společenství vztahujících se na britské Normanské ostrovy a Ostrov Man, pokud jde o obchod se zemědělskými produkty (Úř. věst. L 68, 15.3.1973, s. 1).

PŘÍLOHA I

V příloze II rozhodnutí 93/52/EHS se položka pro Španělsko nahrazuje tímto:

„Ve Španělsku:

—	autonomní oblast Asturias,

—	autonomní oblast Baleárské ostrovy,

—	autonomní oblast Kanárské ostrovy,

—	autonomní oblast Cantabria,

—	autonomní oblast Castilla y León,

—	autonomní oblast Extremadura,

—	autonomní oblast Galicia,

—	autonomní oblast Navarra,

—	autonomní oblast País Vasco.“

PŘÍLOHA II

Přílohy rozhodnutí 2003/467/ES se mění takto:

V příloze I kapitole 2 se před položku pro Spojené království vkládá následující položka pro Španělsko, která zní:

„Ve Španělsku:

—	autonomní oblast Kanárské ostrovy.“

V příloze II kapitole 2 se položka pro Španělsko nahrazuje tímto:

„Ve Španělsku:

—	autonomní oblast Asturias,

—	autonomní oblast Baleárské ostrovy,

—	autonomní oblast Kanárské ostrovy,

—	autonomní oblast Castilla y León: provincie Burgos, Soria a Valladolid,

—	autonomní oblast La Rioja,

—	autonomní oblast Murcia,

—	autonomní oblast Navarra,

—	autonomní oblast País Vasco.“

V příloze III kapitole 2 se údaje týkající se Spojeného království nahrazují tímto:

„Ve Spojeném království:

—

Jersey,

—	Ostrov Man.“

14.2.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 37/23

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/253

ze dne 13. února 2017,

kterým se stanoví postup vydávání varovných hlášení v rámci systému včasného varování a reakce zřízeného v souvislosti s vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami a postup výměny informací, konzultací a koordinace reakce na tyto hrozby v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (1), a zejména na čl. 8 odst. 2 a čl. 11 odst. 5 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES (2) byl zřízen systém včasného varování a reakce (EWRS) jako stálá komunikační síť mezi Komisí a příslušnými orgány veřejného zdraví členských států pro účely prevence a kontroly určitých kategorií přenosných nemocí (dále jen „stálá komunikační síť“). Postupy, jimiž se řídilo fungování systému včasného varování a reakce, byly stanoveny rozhodnutím Komise 2000/57/ES (3).

(2)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 (4) bylo zřízeno Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Toto středisko v souladu s článkem 8 uvedeného nařízení poskytuje Komisi podporu a pomoc provozováním systému včasného varování a reakce. Zejména pak zajišťuje každodenní provoz a údržbu IT aplikace systému včasného varování a reakce (dále jen „IT aplikace EWRS“).

(3)

Rozhodnutí č. 2119/98/ES bylo zrušeno a nahrazeno rozhodnutím č. 1082/2013/EU. Novým rozhodnutím byl systém včasného varování a reakce znovu zřízen. Byla jím také rozšířena oblast působnosti stálé komunikační sítě, a to o další typy biologických hrozeb a další kategorie vážných přeshraničních zdravotních hrozeb včetně hrozeb chemického, environmentálního nebo neznámého původu. Dále jím byla stanovena pravidla pro epidemiologický dozor, sledování vážných přeshraničních zdravotních hrozeb, včasné varování před těmito hrozbami a boj proti nim.

(4)

S ohledem na revize systému včasného varování a reakce je vhodné revidovat a aktualizovat postupy, kterými se řídí jeho provoz. Aby bylo zajištěno řádné fungování a jednotné používání systému včasného varování a reakce, je nutné stanovit podrobné postupy výměny informací. Tyto postupy by měly předcházet činnostem, které se překrývají s existujícími strukturami a mechanismy sledování, poskytování včasného varování a boje proti vážným přeshraničním zdravotním hrozbám, nebo krokům, které jsou s těmito strukturami a mechanismy v rozporu.

(5)

V souladu s čl. 15 odst. 1 písm. b) rozhodnutí č. 1082/2013/EU musí členské státy určit příslušné orgány odpovědné za vydávání varovných hlášení a stanovování opatření potřebných pro ochranu veřejného zdraví (dále jen „orgány příslušné pro systém včasného varování a reakce“). Aby byla zajištěna koordinace a soudržnost komunikace, měly by členské státy ostatním členským státům a Komisi oznámit kontaktní údaje orgánů příslušných pro systém včasného varování a reakce a dále oznamovat veškeré změny těchto orgánů.

(6)	Účinnost systému včasného varování a reakce závisí na včasné komunikaci a výměně příslušných informací o výskytu a vývoji vážných přeshraničních zdravotních hrozeb. Je proto vhodné stanovit jasné časové rámce pro vydávání varovných hlášení a specifikovat informace, které mají být sdělovány.

(7)

Aby nedocházelo ke strukturálnímu zdvojování vydávání varovných hlášení a k rozporným krokům, měly by další vhodné systémy rychlého varování a informování zřízené podle právních předpisů EU nebo Smlouvy o Euratomu moci využívat systém včasného varování a reakce k předávání varovných hlášení a informací o událostech, které představují nebo by mohly představovat vážnou přeshraniční zdravotní hrozbu. Tato možnost by měla podléhat požadavku, aby napojení na jiné systémy neohrozilo zabezpečení systému včasného varování a reakce a aby bylo v souladu s příslušnými pravidly ochrany údajů. Systém včasného varování a reakce by navíc měl být kompatibilní se systémem datových polí, pracovních postupů a přístupových práv jiných varovných a informačních systémů, na které je napojen. IT aplikace EWRS by měla být upravena tak, aby byla umožněna taková interoperabilita s různými varovnými a informačními systémy.

(8)

V souladu s čl. 11 odst. 1 rozhodnutí č. 1082/2013/EU se členské státy v případě vydání varovného hlášení mají vzájemně konzultovat ve Výboru pro zdravotní bezpečnost za účelem koordinace vnitrostátních reakcí a komunikace o rizicích a krizové komunikace. Aby byla zajištěna koordinace těchto reakcí a účinná komunikace, je vhodné stanovit postupy, jimiž členské státy koordinují reakce, i postupy účinné komunikace s veřejností a/nebo zdravotníky.

(9)	Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (5).

(10)	V souvislosti s provozem systému včasného varování a reakce by měla být uplatňována směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (6) a nařízení (ES) č. 45/2001.

(11)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro vážné přeshraniční zdravotní hrozby zřízeného článkem 18 rozhodnutí č. 1082/2013/EU.

(12)	Rozhodnutí 2000/57/ES by proto mělo být zrušeno a nahrazeno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Orgány příslušné pro systém včasného varování a reakce

1. Komise orgánům příslušným pro systém včasného varování a reakce určeným v souladu s čl. 15 odst. 1 písm. b) rozhodnutí č. 1082/2013/EU uděluje přístup k systému včasného varování a reakce zřízenému podle článku 8 rozhodnutí č. 1082/2013/EU.

2. Členské státy zajistí zřízení účinných komunikačních kanálů mezi orgány příslušnými pro systém včasného varování a reakce a jakýmikoliv jinými relevantními příslušnými orgány v jejich jurisdikci za účelem pohotového identifikování vážných přeshraničních zdravotních hrozeb splňujících kritéria uvedená v čl. 9 odst. 1 a 2 rozhodnutí č. 1082/2013/EU.

Článek 2

Vydávání varovných hlášení v systému včasného varování a reakce

1. Pokud členský stát nebo Komise zjistí výskyt nebo vývoj vážné přeshraniční zdravotní hrozby ve smyslu čl. 9 odst. 1 rozhodnutí č. 1082/2013/EU, vloží bezodkladně a v každém případě do 24 hodin od chvíle, kdy vážnou přeshraniční zdravotní hrozbu zjistí, varovné hlášení podle uvedeného článku.

2. Členský stát nebo Komise mohou o vložení varovného hlášení informovat Výbor pro zdravotní bezpečnost.

3. Povinností vydat varovné hlášení podle odstavce 1 není dotčena povinnost vydat varovné hlášení podle čl. 9 odst. 2 rozhodnutí č. 1082/2013/EU.

4. Skutečnost, že k dispozici nemusí být všechny informace zmíněné v čl. 9 odst. 3 uvedeného rozhodnutí, není důvodem k odkladu vydání varovného hlášení.

5. Ve varovném hlášení podle odstavce 1 musí být uvedeno, jak jsou splněna kritéria podle čl. 9 odst. 1 rozhodnutí č. 1082/2013/EU.

6. Pokud chce členský stát nebo Komise po vydání varovného hlášení sdělit relevantní informace pro účely koordinace podle čl. 9 odst. 3 rozhodnutí č. 1082/2013/EU, použije k tomu v systému včasného varování a reakce funkci „přidat komentář“ u původní zprávy s varovným hlášením.

Článek 3

Jiné systémy rychlého varování a informování na úrovni Unie

1. Ve varovném hlášení podle čl. 2 odst. 1 musí být uvedeno, zda byla identifikovaná hrozba oznámena již dříve prostřednictvím jiných varovných nebo informačních systémů na úrovni Unie nebo podle Smlouvy o Euratomu.

2. Je-li vážná přeshraniční zdravotní hrozba oznámena prostřednictvím vícero varovných nebo informačních systémů Unie, uvede Komise prostřednictvím systému včasného varování a reakce hlavní systém pro konkrétní druh výměny informací.

3. Pro účely tohoto článku jiné varovné a informační systémy na úrovni Unie nebo podle Smlouvy o Euratomu zahrnují systémy uvedené v příloze.

Článek 4

Koordinace vnitrostátních reakcí na vážné přeshraniční zdravotní hrozby

1. Pokud je požádáno o konzultaci podle čl. 11 odst. 1 písm. a) rozhodnutí č. 1082/2013/EU za účelem koordinace reakcí na vážnou přeshraniční zdravotní hrozbu, Komise zajistí konání této konzultace ve Výboru pro zdravotní bezpečnost během dvou dnů od vyslovení žádosti v závislosti na naléhavosti v souvislosti se závažností hrozby.

2. Komise o žádosti informuje Výbor pro zdravotní bezpečnost a předá mu veškeré informace týkající se hrozby nad rámec těch informací, které již byly sděleny prostřednictvím systému včasného varování a reakce.

3. Také členské státy poskytnou v písemné podobě veškeré dostupné informace týkající se hrozby nad rámec těch informací, které již byly sděleny prostřednictvím systému včasného varování a reakce, včetně opatření na ochranu veřejného zdraví nebo jiných opatření, která byla nebo mají být přijata.

4. Výbor pro zdravotní bezpečnost přezkoumá veškeré dostupné informace týkající se konkrétní hrozby, včetně varovných hlášení, posouzení rizika a dalších informací sdělených členskými státy nebo Komisí prostřednictvím buď systému včasného varování a reakce, nebo Výboru pro zdravotní bezpečnost, včetně informací o opatřeních na ochranu veřejného zdraví, která byla nebo mají být přijata. Tento přezkum musí být dokončen bezodkladně.

5. Členské státy při zvažování nebo přijímání opatření na ochranu veřejného zdraví za účelem boje proti vážným přeshraničním zdravotním hrozbám vezmou v potaz výsledek přezkumu provedeného v rámci konzultace s Výborem pro zdravotní bezpečnost.

Článek 5

Komunikace o rizicích a krizová komunikace

1. V návaznosti na žádost o konzultaci podle čl. 11 odst. 1 písm. b) rozhodnutí č. 1082/2013/EU se členské státy konzultují ve Výboru pro zdravotní bezpečnost a připraví a navrhnou obsah a podobu komunikace o rizicích a krizové komunikace ze strany členských států směrem k veřejnosti a/nebo zdravotníkům. Členské státy si mohou tuto komunikaci upravit podle vlastních potřeb a okolností.

2. Členské státy, které již podaly komunikaci o rizicích a krizovou komunikaci o vážné přeshraniční zdravotní hrozbě, informují písemně o obsahu této komunikace Výbor pro zdravotní bezpečnost a Komisi.

Článek 6

Deaktivace varovného hlášení

Jakmile podmínky pro vydání varovného hlášení podle čl. 9 odst. 1 rozhodnutí č. 1082/2013/EU pominou, členský stát, který varovné hlášení vložil, nebo Komise, pokud varovné hlášení vložila ona, varovné hlášení deaktivuje. Varovné hlášení se deaktivuje, pouze pokud s tím souhlasí všechny členské státy, kterých se varovné hlášení týká.

Článek 7

Zrušení rozhodnutí 2000/57/ES

1. Rozhodnutí 2000/57/ES se zrušuje.

2. Odkazy na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 13. února 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1.

(2) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES ze dne 24. září 1998 o zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství (Úř. věst. L 268, 3.10.1998, s. 1).

(3) Rozhodnutí Komise 2000/57/ES ze dne 22. prosince 1999 o systému včasného varování a reakce pro účely prevence a kontroly přenosných nemocí podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 21, 26.1.2000, s. 32).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 1).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

PŘÍLOHA

Neúplný seznam varovných a informačních systémů na úrovni Unie, které mají být postupně propojeny se systémem včasného varování a reakce (EWRS)

Tato příloha obsahuje seznam systémů rychlého varování a informování, které v současnosti fungují na úrovni Unie nebo podle Smlouvy o Euratomu a které mohou být relevantní pro přijímání varovných hlášení a informací o událostech, které představují nebo mohou představovat vážnou přeshraniční zdravotní hrozbu:

—	systém hlášení nákaz zvířat (ADNS) pro evidenci a dokumentaci situace u významných infekčních nákaz zvířat,

—	meziodvětvový varovný systém Komise (ARGUS), interní systém Komise pro rychlé varování, který umožňuje všem generálním ředitelstvím Komise sdílet klíčové informace v případě mimořádné události / krize a který umožňuje interní koordinaci;

—	společný komunikační a informační systém pro případy mimořádných událostí (CECIS) u havárií a nehod v oblasti civilní ochrany a znečištění moří,

—	systém Evropského společenství pro výměnu naléhavých radiologických informací (ECURIE) pro oznamování protiopatření na ochranu proti účinkům radiologické nebo jaderné havárie,

—	systém pro hlášení závažných havárií (EMARS), který usnadňuje výměnu poznatků získaných během havárií a situací, kdy k havárii málem došlo, týkajících se nebezpečných látek za účelem zlepšování prevence chemických havárií a minimalizace případných následků,

—	evropský systém pro ohlašování záchytů týkajících se zdraví rostlin (EUROPHYT), který slouží k ohlašování záchytů zásilek rostlin a rostlinných produktů dovážených do Unie nebo obchodovaných v Unii z důvodu zdraví rostlin,

—	systém rychlého varování pro krev a krevní složky (RAB) pro výměnu informací za účelem prevence nebo omezení přeshraničních incidentů souvisejících s transfuzemi krve,

—	systém rychlého varování pro nebezpečné nepotravinářské výrobky (RAPEX) pro výměnu informací o výrobcích, které představují pro spotřebitele zdravotní a bezpečnostní riziko,

—	systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF) pro oznamování rizik pro lidské zdraví majících původ v potravinách nebo krmivech,

—	systém rychlého varování pro tkáně a buňky (RATC) pro výměnu informací a opatření v souvislosti s přepravou lidské tkáně a buněk pro pacienty přes hranice,

—	evropská informační síť o drogách a drogové závislosti (Reitox) pro sběr informací a podávání zpráv o drogové problematice v Evropě.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 37

České vydání	Právní předpisy	Ročník 60 14. února 2017

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2017/248 ze dne 6. února 2017 o uzavření Dohody o pokračování činnosti Mezinárodního střediska pro vědu a techniku	1
		Dohoda o pokračování činnosti Mezinárodního střediska pro vědu a techniku	3
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/249 ze dne 1. února 2017 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Folar de Valpaços (CHZO))	13
		Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/250 ze dne 13. února 2017 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	15
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Komise (Euratom) 2017/251 ze dne 2. června 2016 o uzavření, jménem Evropského společenství pro atomovou energii, dohody o pokračování činnosti Mezinárodního střediska pro vědu a techniku mezi Evropskou unií a Euratomem jako jednou smluvní stranou a Arménskou republikou, Gruzií, Japonskem, Korejskou republikou, Kyrgyzskou republikou, Norským královstvím, Republikou Kazachstán, Republikou Tádžikistán a Spojenými státy americkými	17
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/252 ze dne 9. února 2017, kterým se mění příloha II rozhodnutí 93/52/EHS, pokud jde o uznání autonomní oblasti Extremadura za úředně prostou brucelózy (B. melitensis), a kterým se mění přílohy rozhodnutí 2003/467/ES, pokud jde o prohlášení určitých oblastí Španělska za úředně prosté tuberkulózy a za úředně prosté brucelózy v souvislosti se stády skotu a pokud jde o prohlášení Jersey za úředně prosté enzootické leukózy skotu (oznámeno pod číslem C(2017) 691) ( 1 )	19
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/253 ze dne 13. února 2017, kterým se stanoví postup vydávání varovných hlášení v rámci systému včasného varování a reakce zřízeného v souvislosti s vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami a postup výměny informací, konzultací a koordinace reakce na tyto hrozby v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ( 1 )	23