9.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 34/1

(1)

Příloha II nařízení (EU) č. 98/2013 obsahuje seznam prekurzorů výbušnin podléhajících harmonizovaným pravidlům týkajícím se jejich dostupnosti pro širokou veřejnost a zajišťujícím náležité oznamování podezřelých transakcí, zmizení a krádeží v rámci celého dodavatelského řetězce.

(2)

Látky uvedené v příloze II jsou dostupné osobám z řad široké veřejnosti, ale podléhají oznamovací povinnosti, která se vztahuje jak na profesionální uživatele v celém dodavatelském řetězci, tak na širokou veřejnost.

(3)

Členské státy prokázaly, že se v Evropě užívá hliníkový prášek ke zhotovování podomácku vyrobených výbušnin a že je za tímto účelem získáván.

(4)

Uvádění hliníkového prášku na trh a jeho používání není v současné době na úrovni Unie harmonizováno. Nejméně jeden členský stát však již omezuje jeho dostupnost pro širokou veřejnost a Světová celní organizace sleduje zásilky této látky po celém světě s cílem zjistit případy nedovoleného obchodu za účelem výroby improvizovaných prekurzorů výbušnin.

(5)

S ohledem na míru hrozby či objem obchodu s touto látkou vývoj ve zneužívání hliníkového prášku v současnosti neodůvodňuje, aby byla jeho dostupnost omezena pro osoby z řad široké veřejnosti.

(6)

Větší kontrola je nezbytná, aby vnitrostátní orgány dokázaly bránit možnému nedovolenému používání těchto látek jakožto prekurzorů výbušnin a tyto případy odhalovat, čehož lze dosáhnout prostřednictvím mechanismu oznamování stanoveného nařízením (EU) č. 98/2013.

(7)

S ohledem na hrozbu, jakou představuje dostupnost hliníkového prášku, a na skutečnost, že oznamovací povinnost nebude mít žádný významný dopad na hospodářské subjekty ani na spotřebitele, je doplnění této látky do seznamu v příloze II nařízení (EU) č. 98/2013 opodstatněné a přiměřené,

a)

název druhého sloupce se nahrazuje tímto:

„Kód kombinované nomenklatury (KN) (1)“;

b)

doplňuje se tato nová látka:

9.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 34/3

(1)

Příloha II nařízení (EU) č. 98/2013 obsahuje seznam prekurzorů výbušnin podléhajících harmonizovaným pravidlům týkajícím se jejich dostupnosti pro širokou veřejnost a zajišťujícím náležité oznamování podezřelých transakcí, zmizení a krádeží v rámci celého dodavatelského řetězce.

(2)

Látky uvedené v příloze II jsou dostupné osobám z řad široké veřejnosti, ale podléhají oznamovací povinnosti, která se vztahuje jak na profesionální uživatele v celém dodavatelském řetězci, tak na širokou veřejnost.

(3)

Příloha II již obsahuje řadu dusičnanových solí, neboť mohou být zneužity jako prekurzory výbušnin. Dusičnan hořečnatý, který se dodává ve formě hexahydrátu, je látka s podobnými vlastnostmi, která však dosud není na seznamu uvedena.

(4)

Hexahydrát dusičnanu hořečnatého se nyní používá jako nekontrolovaná alternativa dusičnanových solí uvedených v příloze II. V posledních letech bylo navíc hlášeno jeho zneužití jako prekurzoru výbušnin za hranicemi Unie.

(5)

S ohledem na míru hrozby či objem obchodu s touto látkou vývoj ve zneužívání hexahydrátu dusičnanu hořečnatého v současnosti neodůvodňuje, aby byla jeho dostupnost omezena pro osoby z řad široké veřejnosti.

(6)

Větší kontrola je nezbytná, aby vnitrostátní orgány dokázaly bránit případnému nedovolenému používání této látky jakožto prekurzoru výbušnin a tyto případy odhalovat, čehož lze dosáhnout prostřednictvím mechanismu oznamování stanoveného nařízením (EU) č. 98/2013.

(7)

S ohledem na hrozbu, jakou představuje dostupnost hexahydrátu dusičnanu hořečnatého, a na skutečnost, že uložení oznamovací povinnosti na tuto látku nebude mít žádný významný dopad na hospodářské subjekty ani na spotřebitele, je doplnění této látky do seznamu v příloze II nařízení (EU) č. 98/2013 opodstatněné a přiměřené,

9.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 34/5

(1)

Příloha II nařízení (EU) č. 98/2013 obsahuje seznam prekurzorů výbušnin podléhajících harmonizovaným pravidlům týkajícím se jejich dostupnosti pro širokou veřejnost a zajišťujícím náležité oznamování podezřelých transakcí, zmizení a krádeží v rámci celého dodavatelského řetězce.

(2)

Látky uvedené v příloze II jsou dostupné osobám z řad široké veřejnosti, ale podléhají oznamovací povinnosti, která se vztahuje jak na profesionální uživatele v celém dodavatelském řetězci, tak na širokou veřejnost.

(3)

Členské státy prokázaly, že se v Evropě užívá hliníkový prášek ke zhotovování podomácku vyrobených výbušnin a že je za tímto účelem získáván. Hořčíkový prášek je látka s vlastnostmi velmi podobnými hliníku.

(4)

Uvádění hliníkového a hořčíkového prášku na trh a jejich používání není v současné době na úrovni Unie harmonizováno. Nejméně jeden členský stát však již omezuje jejich dostupnost pro širokou veřejnost a Světová celní organizace sleduje zásilky hliníkového prášku po celém světě s cílem zjistit případy nedovoleného obchodu za účelem výroby improvizovaných prekurzorů výbušnin.

(5)

S ohledem na míru hrozby či objem obchodu s těmito látkami vývoj ve zneužívání hliníkového a hořčíkového prášku v současnosti neodůvodňuje, aby byla jejich dostupnost omezena pro osoby z řad široké veřejnosti.

(6)

Větší kontrola je nezbytná, aby vnitrostátní orgány dokázaly bránit možnému nedovolenému používání těchto látek jakožto prekurzorů výbušnin a tyto případy odhalovat, čehož lze dosáhnout prostřednictvím mechanismu oznamování stanoveného nařízením (EU) č. 98/2013.

(7)

Hliníkový prášek je předmětem zvláštního aktu v přenesené pravomoci, kterým se tato látka doplňuje do přílohy II. Hořčíkový prášek by se tak stal realistickou nekontrolovanou alternativou.

(8)

S ohledem na hrozbu, jakou představuje dostupnost hořčíkového prášku, a na skutečnost, že oznamovací povinnost nebude mít žádný významný dopad na hospodářské subjekty ani na spotřebitele, je doplnění této látky do seznamu v příloze II nařízení (EU) č. 98/2013 opodstatněné a přiměřené,

9.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 34/7

(1)

Článek 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 stanoví kritéria pro poskytnutí celních preferencí v rámci obecného režimu systému všeobecných preferencí (dále jen „systém GSP“).

(2)

V čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 978/2012 se stanoví, že země, která byla Světovou bankou zařazena mezi země s vysokými příjmy nebo země s vyššími středními příjmy po dobu tří po sobě následujících let, nebo země, která využívá preferenční ujednání pro přístup na trh, které poskytuje stejné nebo výhodnější celní preference jako systém GSP v podstatě pro veškerý obchod, by neměla využívat systém GSP.

(3)

Seznam zemí zvýhodněných v rámci obecného režimu systému GSP podle čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 978/2012 je stanoven v příloze II uvedeného nařízení. V čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 978/2012 se stanoví, že příloha II se má do 1. ledna každého roku přezkoumat. Tento přezkum by měl vzít v potaz změny, k nimž ve zvýhodněných zemích došlo, pokud jde o hospodářské a obchodní podmínky či podmínky vývoje, v souvislosti s kritérii stanovenými v článku 4.

(4)

Podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 978/2012 země zvýhodněná v rámci systému GSP a hospodářské subjekty mají mít dostatek času na řádné přizpůsobení změně statusu země v rámci systému GSP. Uplatňování režimu GSP proto pokračuje po dobu jednoho roku ode dne vstupu změny statusu země podle čl. 4 odst. 1 písm. a) v platnost a po dobu dvou let ode dne použitelnosti preferenčního ujednání pro přístup na trh uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. b).

(5)

Tonga byla v letech 2013, 2014 a 2015 Světovou bankou zařazena mezi země s vyššími středními příjmy. Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1979 (2) byla tudíž Tonga ke dni 1. ledna 2017 vyňata ze seznamu zemí zvýhodněných v rámci systému GSP v příloze II nařízení (EU) č. 978/2012. V roce 2016 však Světová banka zařadila Tongu mezi země s nižšími středními příjmy. Tonga by proto s použitelností ode dne 1. ledna 2017 měla být do přílohy II nařízení (EU) č. 978/2012 opět zařazena.

(6)

Prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu, kterou podepsaly EU a Ukrajina dne 27. června 2014 jako součást své širší dohody o přidružení, se prozatímně uplatňuje ode dne 1. ledna 2016. Vzhledem k tomu, že tato prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu stanoví výhodnější celní preference než systém GSP v podstatě pro veškerý obchod, by Ukrajina měla být s použitelností ode dne 1. ledna 2018 vyňata ze seznamu zemí zvýhodněných v rámci systému GSP v příloze II,

1)

ve sloupcích A a B se doplňují nový abecední kód a odpovídající země, které znějí:

2)

ze sloupců A a B se vyjímají tento abecední kód a odpovídající země:

9.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 34/9

(1)

Rejstřík rybářského loďstva Unie je nezbytným nástrojem k uplatňování pravidel společné rybářské politiky. Měl by obsahovat všechna rybářská plavidla Unie.

(2)

V současné době jsou pravidla, jimiž se řídí vnitrostátní rejstříky rybářských loďstev a rejstřík rybářského loďstva Unie, stanovena v nařízení Komise (ES) č. 26/2004 (2).

(3)

Podle čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 by členské státy měly u rybářských plavidel Unie plujících pod jejich vlajkou zaznamenávat údaje o majitelích, vlastnostech a lovných zařízeních plavidla a o jeho činnosti a předložit tyto údaje Komisi. Komise vede rejstřík rybářského loďstva Unie obsahující údaje, které získala od členských států.

(4)

Za přesnost údajů obsažených ve vnitrostátním rejstříku rybářského loďstva odpovídají členské státy. Ty by za tímto účelem měly neustále sledovat kvalitu těchto údajů a zajistit jejich průběžnou aktualizaci, aby mohly být kdykoli Komisí prostřednictvím zvláštních dotazů kontrolovány.

(5)

Zpracování osobních údajů obsažených ve vnitrostátních rejstřících rybářského loďstva příslušnými orgány členských států se řídí právními předpisy Unie o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, zejména pak směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (3), a také příslušnými vnitrostátními prováděcími právními předpisy. Charakteristické znaky a vnější označení zapsané v rejstříku, který vede každý členský stát, musí být podrobně uvedeny v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 2930/86 (4) a prováděcím nařízením Komise (EU) č. 404/2011 (5).

(6)

K monitorování činností plavidel mezi členskými státy a zajištění jednoznačného vztahu mezi údaji obsaženými v rejstříku rybářského loďstva Unie a údaji z ostatních informačních systémů o rybářských činnostech by mělo být každému rybářskému plavidlu Unie přiděleno jedinečné identifikační číslo, které nesmí být za žádných okolností znovu přiděleno, ani pozměněno.

(7)

Kvůli účinnému uplatňování tohoto nařízení je vhodné zavést nové nástroje a postupy, aby se dále zjednodušila správa údajů mezi členskými státy a Evropskou komisí a zajistil se častější přístup k aktualizovaným údajům.

(8)

Za účelem řízení kapacity rybářských loďstev a jejich činnosti by rejstřík rybářského loďstva Unie měl být k dispozici členským státům v plném rozsahu a veřejnosti pak jeho omezená verze. Tato omezená verze by neměla obsahovat osobní údaje kvůli jejich ochraně, ale měla by naopak obsahovat identifikátory rybářských plavidel za účelem posílení dostupnosti a transparentnosti údajů pro veřejnost.

(9)

Zpracování osobních údajů v rámci tohoto nařízení ze strany orgánů a institucí Unie a přístup členských států k údajům obsaženým v rejstříku rybářského loďstva Unie se řídí právními předpisy Unie o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, hlavně pak nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (6), zejména co se týká požadavků na důvěrnost a bezpečnost zpracování, přenosu osobních údajů z vnitrostátních systémů členských států Komisi, zákonnosti zpracování a práv subjektů údajů na informace, přístupu k osobním údajům a jejich opravy.

(10)

Nový nástroj pro výměnu údajů, který Komise vypracovala, by se měl používat pro veškerou elektronickou výměnu údajů.

(11)

Vzhledem k tomu, že čl. 24 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 stanoví, že členské státy zašlou Komisi údaje o majitelích, vlastnostech a lovných zařízeních rybářských plavidel Unie plujících pod jejich vlajkou, měly by být tyto údaje do tohoto nařízení rovněž zahrnuty.

(12)

Nařízení (ES) č. 26/2004 by mělo být zrušeno.

(13)

Členským státům je třeba poskytnout dostatek času k tomu, aby mohly své vnitrostátní rejstříky přizpůsobit novým požadavkům, jež jsou stanoveny v tomto nařízení.

(14)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,

a)

stanoví povinnosti Komise ohledně zřízení a vedení rejstříku rybářského loďstva Unie;

b)

stanoví povinnosti členských států, pokud jde o sběr a ověřování údajů v jejich vnitrostátním rejstříku rybářského loďstva a o přenos těchto údajů Komisi;

c)

určuje minimální údaje o charakteristických znacích a činnosti plavidla, které musí být ve vnitrostátních rejstřících rybářských loďstev uvedeny.

a)

„rybářským plavidlem“ jakékoli plavidlo ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 4) nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)

„rybářským plavidlem Unie“ jakékoli plavidlo ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 5) nařízení (EU) č. 1380/2013;

c)

„rybářským loďstvem Unie“ všechna rybářská plavidla Unie plující pod vlajkou členského státu a zapsaná v Unii;

d)

„plavidlem provozovaným v akvakultuře“ plavidlo vybavené výlučně pro sběr, přepravu, manipulaci a/nebo vykládku produktů akvakultury;

e)

„událostí“ každý vstup plavidla do loďstva nebo výstup z něho nebo změna jednoho z údajů, jak jsou definovány v příloze I;

f)

„přenosem“ digitální přenos jedné nebo více událostí mezi členskými státy a Komisí;

g)

„rovinou přenosu“ elektronická síť pro výměnu údajů o rybolovu, kterou Komise zpřístupní všem členským státům a subjektu jí určenému za účelem standardní výměny údajů;

h)

„datem sčítání“ datum, kdy členský stát informoval Komisi o první události, jak je stanoveno v příloze II;

i)

„záznamem aktuálního stavu“ seznam událostí zaznamenaných u plavidel uvedených v rejstříku rybářského loďstva členského státu ve stanovené lhůtě;

j)

„zákonným vlastníkem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která je na dokladech o registraci plavidla uvedena jako osoba s právním titulem vlastníka plavidla;

k)

„provozovatelem“ fyzická nebo právnická osoba podle definice v čl. 4 bodu 19 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (7);

l)

„číslem ve společném rejstříku loďstva (CFR)“ jedinečné identifikační číslo plavidla v rybářském loďstvu Unie, které je nezávislé na jakémkoli čísle vnitrostátních rybářských loďstev;

m)

„osobními údaji“ veškeré informace týkající se identifikované nebo identifikovatelné fyzické osoby ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 45/2001;

n)

„vnitrostátním rejstříkem rybářského loďstva“ rejstřík, který si každý členský stát vede o všech rybářských plavidel plujících pod jeho vlajkou;

o)

„rejstříkem rybářského loďstva Unie“ rejstřík vedený Komisí, který obsahuje informace o všech rybářských plavidlech Unie.

9.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 34/18

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku Bacillus subtilis (DSM 27273). Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Žádost se týká povolení přípravku Bacillus subtilis (DSM 27273) jako doplňkové látky pro odstavená selata a menšinové druhy prasat po odstavu se zařazením do skupiny doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) ve svém stanovisku ze dne 20. října 2015 (2) dospěl k závěru, že za navržených podmínek užití nemá přípravek Bacillus subtilis (DSM 27273) nepříznivý účinek na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí. Úřad dospěl rovněž k závěru, že přípravek má potenciál zlepšovat užitkovost u odstavených selat. Tento závěr lze extrapolovat na menšinové druhy prasat po odstavu, když je doplňková látka používána ve stejné dávce. Úřad nepovažuje zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení přípravku Bacillus subtilis (DSM 27273) prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

9.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 34/21

(1)

Prováděcím nařízením (EU) č. 861/2013 (2) uložila Rada konečné vyrovnávací clo na dovoz některých drátů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie.

(2)

Prováděcím nařízením (EU) č. 1106/2013 (3) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz některých drátů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie (dále jen „původní šetření“).

(3)

V září 2015 byla antidumpingová opatření změněna prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/1483 (4) na základě nového absorpčního šetření podle článku 12 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (5).

(4)

V současné době se na dovoz od společnosti Venus Wire Industries Pvt. Ltd uplatňuje antidumpingové clo ve výši 9,4 % (tj. v současné době platné dumpingové rozpětí ve výši 12,4 % minus vyrovnávací clo ve výši 3 %) a na společnost Garg Inox Ltd antidumpingové clo ve výši 8,4 % (tj. v současné době platné dumpingové rozpětí ve výši 11,8 % minus vyrovnávací clo ve výši 3,4 %). Antidumpingové clo, které se v současné době uplatňuje na dovoz od vyvážejících výrobců v Indii, kteří v původním šetření nespolupracovali, činí 12,5 % (dumpingové rozpětí ve výši 16,2 % minus vyrovnávací clo ve výši 3,7 %).

(5)

Komise obdržela dvě žádosti o částečný prozatímní přezkum stávajících antidumpingových opatření, které se omezovaly na zkoumání dumpingu.

(6)

Jednu žádost o přezkum podala skupina Venus group (dále jen „Venus“), skupina vyvážejících výrobců z Indie (dále jen „dotčená země“). Skupina Venus group zahrnuje společnosti Venus Wire Industries Pvt. Ltd., Precision Metals, Hindustan Inox. Ltd, Sieves Manufacturer India, Pvt. Ltd a dovozce ve spojení Venus Edelstahl GmbH.

(7)

Další žádost o přezkum podala společnost Garg Inox Ltd (dále jen „Garg“), vyvážející výrobce z Indie. Společnosti Venus a Garg jsou dále označovány společně jako „žadatelé“.

(8)

Ve svých žádostech žadatelé uvedli, že okolnosti, na jejichž základě byla antidumpingová opatření uložena, se změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy. Žadatelé poskytli důkazy prima facie o tom, že k vyrovnání účinků dumpingu působícího újmu není nutno nadále zachovávat současnou úroveň opatření.

(9)

Poněvadž Komise poté, co informovala členské státy, zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení částečného prozatímního přezkumu omezeného na zkoumání dumpingu, pokud jde o žadatele, a prostřednictvím oznámení zveřejněného dne 11. prosince 2015 v Úředním věstníku Evropské unie  (6) oznámila zahájení částečného prozatímního přezkumu v souladu s čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, omezeného na zkoumání dumpingu ve vztahu k žadatelům.

(10)

Aby Komise získala informace potřebné pro své šetření, zaslala vyvážejícím výrobcům, kteří jsou předmětem šetření, dotazník a ve lhůtě stanovené k tomuto účelu obdržela odpověď.

(11)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro stanovení dumpingu. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(12)

Na žádost společnosti Venus proběhlo dne 26. července 2016 slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(13)

Šetření úrovně dumpingu se týkalo období od 1. října 2014 do 30. září 2015 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(14)

Výrobek, který je předmětem šetření, je definován jako dráty z nerezavějící oceli obsahující

pocházející z Indie, v současnosti kódů KN 7223 00 19 a 7223 00 99 (dále jen „dotčený výrobek“).

(15)

Přezkumné šetření potvrdilo, že dráty z nerezavějící oceli definované ve 14. bodě odůvodnění výše, vyráběné žadateli a prodávané na domácím trhu mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti a stejné základní použití jako dotčený výrobek vyvážený do Unie.

(16)

Komise proto rozhodla, že tyto výrobky jsou obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(17)

Podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení Komise posuzovala, zda změněné okolnosti, jak je uvádějí žadatelé, lze považovat za okolnosti trvalé povahy.

(18)

Je třeba připomenout, že v původním šetření byl s ohledem na společnost Venus použit ke stanovení výrobních nákladů a výpočet dumpingového rozpětí článek 18 základního nařízení. Důvodem byla skutečnost, že informace týkající se tříd oceli byly považovány za nespolehlivé, neboť přesné sledování podle jednotlivých jakostních tříd oceli ve všech fázích výrobního procesu není možné.

(19)

Ve své žádosti o přezkum společnost Venus oznámila změny ve svém systému řízení účetnictví a zásob. Důkazy získané a ověřené během šetření ukázaly, že společnost Venus zavedla ve svém systému řízení zásob kontroly prostřednictvím nového softwaru, který jí umožňuje sledovat jednotlivé jakostní třídy oceli během výrobního procesu. Těmito kontrolami se odstranilo riziko nesrovnalostí na úrovni jednotlivých jakostních tříd oceli. Proto lze oznámenou distribuci základní suroviny podle jakostních tříd oceli považovat za spolehlivou ke stanovení nákladů a prodejních cen jednotlivých typů výrobku, což má vliv na výrobní náklady dotčeného výrobku a výpočet dumpingového rozpětí. Zde popsané okolnosti se pravděpodobně v dohledné době nezmění způsobem, který by měl vliv na tato zjištění.

(20)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že pokud jde o společnost Venus, má změna okolností trvalou povahu.

(21)

Podle původního šetření společnost Garg uskutečnila značný objem vývozu přes dovozce v Unii, který je ve spojení. Společnost tvrdila, že od uzavření její dceřiné společnosti v Unii vztah mezi oběma subjekty přestal existovat a že tato skutečnost vedla k významné změně ve výpočtech dumpingového rozpětí, neboť vývozní ceny se již nebudou muset početně zjišťovat podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(22)

Šetření potvrdilo, že dceřiná společnost v Unii byla uzavřena. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že pokud jde o společnost Garg, jsou změněné okolnosti významné a mají trvalou povahu.

(23)

Jak je uvedeno níže, objevila se ohledně společnosti Garg řada zásadních otázek, jež přiměly Komisi k tomu, aby zvážila použití článku 18 základního nařízení.

(24)

Při inspekci na místě ve společnosti Garg vyplynulo, že společnost měla během období prozatímního přezkumného šetření splatné provize z vývozních transakcí bývalému dovozci v Unii, který byl ve spojení, avšak neuvedla je ve své odpovědi na dotazník.

(25)

Komise dopisem ze dne 30. května 2016 informovala společnost Garg, že z důvodu uvedeného ve 24. bodě odůvodnění hodlá ohledně uvedených provizí použít dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(26)

Společnost se dne 15. června 2016 vyjádřila k úmyslu Komise použít dostupné údaje a uznala, že provize za některé transakce nebyly oznámeny a že na tomto základě lze k určení částky provizí použít dostupné údaje.

(27)

Komise přezkoumala připomínky společnosti a usoudila, že společnost nepopírá důvod uvedený ve 24. bodě odůvodnění. V souladu s článkem 18 základního nařízení tedy Komise při výpočtu dumpingového rozpětí použila nejlepší dostupné údaje týkající se provizí.

(28)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje žadatelů reprezentativní. Objem domácího prodeje je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu představoval u každého žadatele alespoň 5 % jeho celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období přezkumného šetření. Na základě tohoto kritéria byl proto celkový objem prodeje obdobného výrobku na domácím trhu pro žadatele reprezentativní.

(29)

Komise následně pro každého žadatele určila typy výrobků prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobků prodávanými na vývoz do Unie.

(30)

Komise poté u každého typu výrobku prodávaného jednotlivými žadateli na domácím trhu, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období přezkumného šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku vyváženého do Unie.

(31)

Komise stanovila, že u společnosti Garg byl u většiny typů výrobku objem prodeje reprezentativní. V případě společnosti Venus byl reprezentativní pouze u některých typů výrobku. U typů výrobku, u kterých nebyl prodej reprezentativní, Komise postupovala tak, jak je uvedeno ve 36. a 37. bodě odůvodnění.

(32)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období přezkumného šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(33)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

(34)

V takovém případě odpovídá běžná hodnota váženému průměru cen veškerého domácího prodeje tohoto typu výrobku během období přezkumného šetření.

(35)

Běžná hodnota je skutečná domácí cena jednotlivých typů výrobku pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období přezkumného šetření, pokud:

(36)

V důsledku výše uvedených testů byla běžná hodnota pro každého žadatele zjištěna jako vážený průměr jejich ziskového prodeje, s výjimkou případů, kdy obdobné výrobky v běžném obchodním styku nejsou prodávány vůbec nebo jen v neuspokojivém množství, anebo v případech, kdy nebyl určitý typ výrobku na domácím trhu prodán v reprezentativním množství, kdy Komise zjistila běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(37)

Běžná hodnota byla vypočítána tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly dotčenému žadateli během období přezkumného šetření, byly připočteny tyto položky:

Výrobní náklady byly v případě potřeby upraveny.

(38)

Společnost Venus vyvážela do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společnosti ve spojení, která působila jako dovozce.

(39)

Pokud byl dotčený výrobek vyvážen přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě vývozních cen, které byly nebo mají být skutečně zaplaceny.

(40)

Pokud se vývoz do Unie uskutečnil prostřednictvím společnosti ve spojení, která působila jako dovozce, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení vypočtena na základě cen, za něž byly dovezené výrobky poprvé znovu prodány nezávislému kupujícímu, řádně upravených s ohledem na všechny náklady, které vznikly v období mezi dovozem a dalším prodejem, jakož i přiměřené rozpětí prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Byly použity vlastní prodejní, správní a režijní náklady dovozce ve spojení a kvůli nespolehlivým údajům ohledně ziskového rozpětí dovozce ve spojení a chybějícím informacím o zisku od dovozce, který není ve spojení, v tomto šetření, bylo použito ziskové rozpětí použité v původním šetření, tedy 5 %.

(41)

Pokud jde o Garg, veškerý prodej na vývoz do Unie se uskutečňoval přímo nezávislým odběratelům, a proto Komise stanovila vývozní cenu na základě cen, které byly nebo mají být skutečně zaplaceny za dotčený výrobek prodaný do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(42)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu žadatelů na základě ceny ze závodu.

(43)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(44)

Byly provedeny úpravy s ohledem na náklady na dopravu, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, poplatky spojené s dovozem, náklady na úvěry, bankovní poplatky a provize. Pokud jde o společnost Garg, Komise použila použila nejlepší dostupné údaje týkající se výše provizí za vývoz do Unie.

(45)

U vyvážejících výrobců srovnávala Komise váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(46)

Na tomto základě činí vážený průměr dumpingového rozpětí, vyjádřený jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie před proclením, u společnosti Venus9,9 % a u společnosti Garg 19,2 %.

(47)

Vzhledem k tomu, že revidované dumpingové rozpětí pro Garg je vyšší, než dumpingové rozpětí pro všechny další nespolupracující společnosti v původním šetření, Komise rozhodla, že provede revizi dumpingového rozpětí rovněž pro všechny ostatní nespolupracující společnosti v původním šetření na úroveň dumpingového rozpětí pro společnost Garg, která je nyní mezi všemi spolupracujícími společnostmi nejvyšší.

(48)

Venus, Garg i odvětví Unie byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlí změnit celní sazby uplatňované na Venus a Garg, a bylo jim umožněno vyjádřit své připomínky.

(49)

Po poskytnutí informací jeden z vyvážejících výrobců zpochybnil odchylku od metody výpočtu použité v původním šetření. Vyvážející výrobce tvrdil, že i) Komise některé typy dotčeného výrobku v porovnání s původním šetřením překlasifikovala, že ii) Komise v rozporu s čl. 11 odst. 9 základního nařízení použila jinou metodu rozdělení nákladů než v původním šetření a že iii) vyloučení určitých tříd oceli z dumpingového rozpětí nebylo odůvodněné.

(50)

Komise rozhodla, že pro účely posouzení běžného obchodního styku a porovnání upraví zařazení některých typů dotčeného výrobku a obdobného výrobku do skupin typů výrobku, a to na základě fyzických vlastností výrobku. Fyzické vlastnosti neopodstatňují klasifikaci, kterou provedl sám vyvážející výrobce. Jen přesná klasifikace vlastností dotčeného výrobku umožňuje přesné zařazení v rámci typů výrobku. Tato úprava se netýká metodiky uvedené v čl. 11 odst. 9 základního nařízení, ale správného určení běžné hodnoty na základě skutečností zjištěných a ověřených během tohoto šetření. Proto se nejedná o změnu metodiky. Toto tvrzení je tedy třeba zamítnout.

(51)

Komise v původním šetření použila dostupné údaje týkající se konečného určení výrobních nákladů a výpočtu dumpingového rozpětí pro tohoto vyvážejícího výrobce. Vyvážející výrobce tvrdil, že se okolnosti s ohledem na podstatné prvky výpočtu dumpingu, tj. výrobní náklady, změnily a že změna byla trvalá. Je třeba připomenout, že Komise v původním šetření použila k určení ceny surovin dostupné údaje. Podstata změny v tomto šetření spočívá v tom, že Komise se rozhodla využít ohledně cen surovin údaje vyvážejícího výrobce. Nejedná se o změnu metodiky. I kdyby se stávající metoda výpočtu považovala za změnu metodiky, účelem tohoto přezkumného šetření je usilovat o nová zjištění vzhledem ke změněným okolnostem, pokud jde o zásadní prvky ve výpočtu dumpingu, tj. výrobní náklady. Skutečnost, že vlastní tvrzení vyvážejícího výrobce ohledně změněných okolností bylo přijato, by opodstatňovala změnu metodiky. Vyvážející výrobce tvrdil, že by se Komise měla držet metody k rozdělení nákladů na zpracování, která byla použita v původním šetření. Tato metoda rozdělování však byla použita za zvláštních okolností použití údajů dostupných pro určení výrobních nákladů. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto šetření Komise používá vlastní údaje vyvážejícího výrobce, mohla by použít řádnou metodu rozdělování, což v původním šetření z důvodu použití dostupných údajů nebylo možné. Kromě toho byla metoda navržená vyvážejícím výrobcem zavedena pouze pro účely tohoto antidumpingového šetření, neodrážela tradiční účetní politiky, nemohla být použita na veškerou výrobu společnosti a neodrážela správně faktory ovlivňující cenu pro výrobu dotčeného výrobku a obdobného výrobku. Podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení Komise rozhodla provést rozdělení na základě hodnoty přidané k nákladům na suroviny ve výrobním procesu; přitom se jedná o způsob rozdělení na základě obratu, který neutralizuje velký dopad, který mohou náklady na suroviny mít na obrat každého typu výrobku.

(52)

Tentýž vyvážející výrobce tvrdil, že Komise při výpočtu výrobních nákladů chybně nezohlednila určitá množství nakoupené oceli. Při klasifikaci dotčeného výrobku je typ použité suroviny kritériem pro posouzení běžného obchodního styku a pro účely porovnání. Aby bylo možné vypočítat náklady na suroviny pro každý typ výrobku, který společnost prodává, Komise uchovala záznamy o nákladech, které odpovídaly specifikacím požadovaným pro klasifikaci dotčeného výrobku a které mohly přímo souviset s prodejem vykázaným touto společností v rámci této klasifikace. Návrh společnosti seskupovat suroviny na jiné úrovni nebyl považován za soudržnou a přiměřenou alternativu. Proto musí být uvedené tvrzení zamítnuto.

(53)

Druhý vyvážející výrobce tvrdil, že u nového antiabsorpčního šetření se jedná o šetření, které vedlo k současnému clu, a že Komise by podle čl. 11 odst. 9 základního nařízení měla používat stejnou metodiku jako v novém antiabsorpčním šetření. Jednalo se přitom zejména o i) výpočet jednotlivých nákladů na výrobu každého typu dotčeného výrobku a obdobného výrobku bez ohledu na to, zda se prodával na domácím trhu nebo na vývozních trzích, a o ii) úpravu při zařazování různých typů výrobku do skupin s podobnými vlastnostmi pro účely posouzení běžného obchodního styku a porovnání, aby bylo možné zdůvodnit konkrétní typ výrobku a vyloučit určité skupiny typů výrobku specifické pro společnost.

(54)

Šetření, které vedlo k zavedení cla v jeho současné výši, je původním šetřením. Celní sazba pro tohoto vyvážejícího výrobce nebyla v rámci nového antiabsorpčního šetření změněna. Proto musí být tvrzení, že Komise měla použít stejnou metodu jako v novém antiabsorpčním šetření, zamítnuto.

(55)

V původním šetření byly výrobní náklady tohoto vyvážejícího výrobce zjištěny na základě výrobních nákladů ostatních spolupracujících vyvážejících výrobců, aniž by se rozlišovalo, zda se výrobky prodávaly na domácím trhu nebo na vývozních trzích. Tvrzení, že se Komise odchýlila od metodiky použité v původním šetření, tím že vypočítala jednotlivé náklady na výrobu každého typu výrobku nezávisle na tom, zda se prodával na domácím trhu nebo na vývozních trzích, je proto neodůvodněné a musí být zamítnuto.

(56)

Pokud jde o úpravu u skupin typů výrobku pro účely posouzení běžného obchodního styku a porovnání, Komise rozhodla, že přesněji vymezí jeden typ výrobku na základě jeho fyzických vlastností. Vyvážející výrobce během inspekce na místě vysvětlil, že tento typ výrobku se prodával na nikovém trhu a měl srovnatelné výrobní náklady jako jiné výrobky ve stejné skupině typů výrobku, avšak podstatně vyšší ceny. Komise dospěla k závěru, že ceny a srovnatelnost cen byly ovlivněny a úprava v souvislosti s fyzikálními vlastnostmi ve smyslu čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení byla oprávněná. Jen přesná klasifikace vlastností dotčeného výrobku umožňuje přesné zařazení v rámci typů výrobku a přesné porovnání. Tato úprava proto nepředstavuje změnu metodiky, a tvrzení proto musí být zamítnuto.

(57)

Po poskytnutí informací vyvážející výrobce požádal při určení běžné hodnoty o úpravu vývozní ceny v souvislosti s úvěry spojenými s režimem navracení cla a režimem Focus Market Scheme směrem nahoru a o úpravu o náklady na úvěry. Podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení se úprava, pokud je oprávněná, může provést pouze u dovozních poplatků u běžné hodnoty, nikoli u vývozní ceny. Pokud jde o požadavek upravit náklady na úvěry u početně zjištěné běžné hodnoty, je třeba poznamenat, že taková úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. g) základního nařízení může být provedena pouze tehdy, je-li běžná hodnota určena na základě účtovaných cen, a nikoli v případě, kdy je běžná hodnota zjištěna početně z důvodu, že účtované ceny nejsou k dispozici. Proto musí být obě tvrzení zamítnuta.

(58)

Komise uznala tvrzení tohoto vyvážejícího výrobce ohledně vyloučení určitých skupin typů výrobku specifických pro společnost a některých administrativních chyb týkajících se dvojího hlášení úpravy, úpravy stavu zásob a klíče pro rozdělování nákladů na zpracování. Uznání těchto tvrzení vedlo ke snížení dumpingového rozpětí tohoto vyvážejícího výrobce.

(59)

Po poskytnutí informací svaz Eurofer tvrdil, že v nedůvěrném znění spisu je příliš málo podrobností, aby bylo možné předložit smysluplné připomínky k šetření, avšak uvedl, že podporuje závěry Komise.

(60)

Podle čl. 19 odst. 1 základního nařízení se s informacemi, které jsou důvěrné povahy nebo důvěrně poskytnuty stranami šetření zachází jako s důvěrnými informacemi. Jelikož vyvážející výrobci předložili shrnutí veškerých důvěrných informací, která nemají důvěrnou povahu a která umožňují přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací, Komise toto tvrzení zamítla.

(61)

Dotčené strany byly o revidovaném dumpingovém rozpětí a revidované celní sazbě informovány. Po poskytnutí dodatečných konečných informací oba vyvážející výrobci zopakovali své předchozí připomínky.

(62)

V návaznosti na přezkumné šetření činí revidované sazby antidumpingového cla, které by byly použitelné pro dovoz dotčeného výrobku vyráběného společností Venus, 6,9 % (tj. dumpingové rozpětí ve výši 9,9 % minus vyrovnávací clo ve výši 3 %).

(63)

Revidovaná sazba antidumpingového cla, která by byla použitelná pro dovoz dotčeného výrobku vyráběného společností Garg, činí 10,3 % (tj. dumpingové rozpětí ve výši 13,7 % minus vyrovnávací clo ve výši 3,4 %).

(64)

Jelikož revidované dumpingové rozpětí pro společnost Garg po poskytnutí konečných informací již není vyšší než dumpingové rozpětí pro všechny ostatní nespolupracující společnosti v původním šetření, dumpingové rozpětí a celní sazba pro všechny ostatní nespolupracující společnosti v původním šetření by neměly být revidovány, jak je stanoveno ve 47. bodě odůvodnění výše.

(65)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

9.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 34/30

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 obsahuje seznam osob, skupin a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

Dne 3. února 2017 Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN rozhodl vyjmout jednu fyzickou osobu ze seznamu osob, skupin a subjektů, na které se vztahuje zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů. Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

9.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 34/32

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

9.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 34/34

(1)

Rozhodnutí 2000/258/ES určuje laboratoř Agence française de sécurité sanitaire des aliments (dále jen „AFSSA“) v Nancy (Francie) jako zvláštní institut odpovědný za stanovení kritérií nezbytných pro normalizaci sérologických testů pro sledování účinnosti očkovacích látek proti vzteklině. AFSSA byla nyní začleněna do Agence nationale de sécurité sanitaire de l'alimentation, de l'environnement et du travail (dále jen „ANSES“) ve Francii.

(2)

Rozhodnutí 2000/258/ES mimo jiné stanoví, že ANSES hodnotí laboratoře ve třetích zemích, které předložily žádost o schválení za účelem provádění sérologických testů pro sledování účinnosti očkovacích látek proti vzteklině.

(3)

Příslušný orgán v Brazílii předložil žádost o schválení laboratoře „LANAGRO/PE“ v Recife a dne 19. října 2016 ANSES vypracovala a předložila Komisi příznivou hodnotící zprávu pro tuto laboratoř.

(4)

Laboratoř „LANAGRO/PE“ v Recife by proto měla být schválena k provádění sérologických testů pro sledování účinnosti očkovacích látek proti vzteklině u psů, koček a fretek.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

LANAGRO/PE (Laboratório Nacional Agropecuário em Pernambuco)

Rua Manoel de Medeiros, s/no

Dois Irmãos - CEP: 52171-030

Recife/PE

BRAZÍLIE

9.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 34/36

(1)

Nařízení (EU) č. 1285/2013 ve svém článku 2 stanoví, že obchodní služba poskytovaná systémem vytvořeným v rámci programu Galileo musí umožňovat vývoj aplikací pro profesionální či obchodní účely díky zvýšeným výkonům a údajům s vyšší přidanou hodnotou oproti aplikacím otevřené služby.

(2)

Obchodní služba je jedním z nejdůležitějších prvků systému vytvořeného v rámci programu Galileo, pokud na jedné straně ostatní globální systémy družicové navigace (GNSS) takovou službu nezahrnují, a na druhé straně by podle článku 10 nařízení (EU) č. 1285/2013 měla být zdrojem příjmů. Přístup k ní by měl být zpoplatněn. Cenová politika obchodní služby nespadá do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí a měla by být definována později.

(3)

Obchodní službu by měl na základě smluv poskytovat jeden poskytovatel nebo více poskytovatelů.

(4)

Nyní je důležité vymezit technické a provozní specifikace obchodní služby, jelikož skutečné zprovoznění služby si může po uvedeném vymezení vyžádat několik let. Příprava specifikací byla v uplynulých letech předmětem řady studií, pokusů a konzultací se zúčastněnými stranami. Je rovněž výsledkem kompromisu mezi na jedné straně potřebou poskytovat uživatelům skutečnou přidanou hodnotu a na straně druhé snahou minimalizovat změny systému, rizikové faktory a dodržovat lhůty stanovené nařízením (EU) č. 1285/2013.

(5)

Z toho vyplývá, že k tomu, aby byl vývoj aplikací k profesionálním nebo obchodním účelům skutečně umožněn, je nezbytné a technicky proveditelné, aby obchodní služba zahrnovala dvě významná zlepšení oproti otevřené službě, a sice větší přesnost z hlediska geolokalizace a posílenou schopnost ověřování. Aby se navíc co nejlépe vyhovělo rozmanitým potřebám různých skupin uživatelů obchodní služby, je nezbytné nabízet jim tato dvě zlepšení nezávisle na sobě.

(6)

Vysoká přesnost z hlediska geolokalizace by měla rozšířit oblast aplikací technologie družicové navigace. Za tímto účelem je důležité zvýšit kvalitu údajů poskytovaných systémem vytvořeným v rámci programu Galileo tak, aby chyba určení polohy byla za jmenovitých podmínek použití snížena na méně než jeden decimetr. Je třeba poznamenat, že k dosažení tohoto cíle by rovněž mohly přispět signály vysílané jinými globálními systémy družicové navigace, jako je globální polohový systém (GPS) Spojených států amerických.

(7)

Schopnost ověřování by měla zvýšit úroveň bezpečnosti a zabránit zejména riziku falšování a podvodů. Za tímto účelem je nezbytné zavést do signálů družic doplňující prvky, aby bylo uživatelům zaručeno, že informace, které přijímají, skutečně pocházejí ze systému vytvořeného v rámci programu Galileo a nikoli z neznámého zdroje. Schopnost ověřování obchodní služby by tedy na jedné straně zahrnovala schopnost ověřování údajů souvisejících s geolokalizací, jež bude obsažena v signálech otevřené bezplatné služby, a na druhé straně by navíc za účelem lepší ochrany zahrnovala zvláštní identifikaci signálů díky čtení šifrovaných kódů, které by byly rovněž obsaženy v signálech, k nimž by byl přístup zpoplatněn.

(8)

Před zahájením provozního vývoje obchodní služby by měla být provedena důkladná analýza rizik. Tato analýza by měla být provedena před úspěšným dokončením přezkumu „GNSS Service Centre delta Critical Design Review“, jež je plánováno na 1. června 2017.

(9)

Obchodní služba by oproti otevřené službě měla zahrnovat přidanou hodnotu, aby umožňovala vývoj aplikací pro obchodní či profesionální účely, měla by tedy být přístupná co největšímu počtu uživatelů a měla by umožňovat obchodní šifrování. Za tímto účelem se neplánuje využívání utajovaných informací EU poskytovatelem obchodní služby nebo konečným uživatelem ani pro otevřenou službu ani pro službu obchodní. Pokud by však takové použití bylo vyžadováno, muselo by se o něm rozhodnout v souladu s bezpečnostními předpisy uvedenými v čl. 17 písm. a) nařízení (EU) č. 1285/2013, zejména na základě analýzy bezpečnostního rizika, přičemž by měla být plně zohledněna stanoviska odborníků členských států. Při uvedeném rozhodnutí by rovněž měla být zohledněna analýza nákladů a přínosů.

(10)

Specifikace, které jsou předmětem tohoto rozhodnutí, musí být v souladu s pravidly v oblasti družicové navigace stanovenými na mezinárodní úrovni, zejména s normami Mezinárodní telekomunikační unie, jakož i s ustanoveními Dohody o podpoře, poskytování a používání družicových navigačních systémů Galileo a GPS a navazujících aplikací mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Spojenými státy americkými na straně druhé uzavřené dne 26. června 2004.

(11)

V důsledku toho je vhodné stanovit technické a provozní specifikace, jež umožní, aby obchodní služba poskytovaná systémem vytvořeným v rámci programu Galileo odpovídala funkci podle čl. 2 odst. 4 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013, přičemž se rovněž plně použijí ustanovení rozhodnutí Rady 2014/496/SZBP (2).

(12)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 36 odst. 1 nařízení (EU) č. 1285/2013,