6.1.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 3/1

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/5

ze dne 5. ledna 2017,

kterým se zavádí celní evidence dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Ruska a Brazílie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 14 odst. 5 uvedeného nařízení,

po informování členských států,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 7. července 2016 oznámila Evropská komise (dále jen „Komise“) prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie (2), že zahajuje antidumpingové řízení týkající se dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Brazílie, Íránu, Ruska, Srbska a Ukrajiny (dále jen „dotčené země“) na základě podnětu podaného dne 23. května 2016 sdružením EUROFER (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli v Unii.

1. DOTČENÝ VÝROBEK

(2)

Výrobek, který je předmětem celní evidence (dále jen „dotčený výrobek“), jsou určité ploché válcované výrobky ze železa, nelegované oceli nebo ostatní legované oceli, též ve svitcích (včetně výrobků zkracovaných na míru a „úzkých pásů“), po válcování za tepla již dále neopracované, neplátované, nepokovené ani nepotažené, pocházející z Brazílie, Íránu, Ruska, Srbska a Ukrajiny (dále jen „dotčené země“).

(3)

Dotčený výrobek nezahrnuje:

—	výrobky z korozivzdorné oceli a křemíkové elektrooceli s orientovanou strukturou,

—	výrobky, které nejsou ve svitcích a nemají reliéfní vzor, o tloušťce převyšující 10 mm a o šířce 600 mm nebo větší

—	a výrobky, které nejsou ve svitcích a nemají reliéfní vzor, o tloušťce 4,75 mm nebo větší, avšak nepřesahující 10 mm, a o šířce 2 050 mm nebo větší.

(4)

Dotčený výrobek je v současnosti kódů KN 7208 10 00, 7208 25 00, 7208 26 00, 7208 27 00, 7208 36 00, 7208 37 00, 7208 38 00, 7208 39 00, 7208 40 00, 7208 52 10, 7208 52 99, 7208 53 10, 7208 53 90, 7208 54 00, 7211 13 00, 7211 14 00, 7211 19 00, ex 7225 19 10, 7225 30 10, 7225 30 30, 7225 30 90, ex 7225 40 12, ex 7225 40 15, ex 7225 40 60, 7225 40 90, ex 7226 19 10, ex 7226 20 00, 7226 91 20, 7226 91 91 a 7226 91 99. Tyto kódy KN se uvádějí pouze pro informaci.

2. ŽÁDOST

(5)

Dne 11. října 2016 žadatel předložil žádost o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí. Dne 21. listopadu 2016 ji aktualizoval poskytnutím novějších finančních informací. Žadatel požádal o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku z dotčených zemí, aby následně mohla být vůči takovému dovozu zavedena opatření ode dne zavedení celní evidence.

(6)	Na základě této žádosti se přihlásily čtyři zúčastněné strany, které uvedly, že původní žádost o zavedení celní evidence, již předložil žadatel, neobsahovala dostatek důkazů, které by ospravedlňovaly zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku z Íránu (3), Ruska (4), Srbska (5) a Ukrajiny (6).

3. DŮVODY PRO ZAVEDENÍ CELNÍ EVIDENCE

(7)	Podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení může Komise vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení celní evidence dovozu, aby následně mohla být vůči takovému dovozu zavedena opatření. Celní evidenci dovozu lze zavést na řádně odůvodněnou žádost výrobního odvětví Unie.

(8)

Žadatel uvedl, že dovozci si byli plně vědomi dumpingových praktik, jež existovaly po delší dobu a působily újmu výrobnímu odvětví Unie. Dovoz z dotčených zemí působil výrobnímu odvětví Unie újmu a došlo k výraznému zvýšení úrovně tohoto dovozu, dokonce i po skončení období šetření. Tato skutečnost by vážně ohrozila nápravný účinek antidumpingového cla, pokud by se toto clo mělo použít.

(9)

Komise posoudila žádost na základě čl. 10 odst. 4 základního nařízení. Zejména ověřila, zda dovozci o dumpingu věděli nebo měli vědět, pokud jde o rozsah dumpingu a údajnou nebo skutečnou újmu. Rovněž posoudila, zda došlo k dalšímu podstatnému nárůstu dovozu, který s ohledem na čas a objem, jakož i další okolnosti, může vážně ohrozit nápravný účinek uloženého konečného antidumpingového cla.

3.1. Povědomí dovozců o dumpingu, rozsah dumpingu a údajná újma

(10)

Podnět sdružení EUROFER ze dne 23. května 2016 obsahoval dostatek důkazů prima facie o údajném dumpingu z pěti dotčených zemí. Podle nedůvěrného znění podnětu překračuje odhadované dumpingové rozpětí u pěti dotčených zemí nejméně 20 %. U čtyř zemí (Brazílie, Írán, Rusko a Ukrajina) z pěti dotčených zemí žadatel v podnětu předložil důkazy o běžné hodnotě vycházející z informací Steel First nebo z jiných zpráv o trhu. Pokud jde o zbývající dotčenou zemi (Srbsko), žadatel předložil důkazy o početně zjištěné běžné hodnotě (odhadované výrobní náklady, prodejní, správní a režijní náklady a zisk). Důkazy o dumpingu vycházejí ze srovnání takto stanovených běžných hodnot s vývozní cenou (na úrovni ceny ze závodu) dotčeného výrobku při jeho prodeji na vývoz do Unie. Vývozní ceny dotčených zemí byly stanoveny na základě informací Steel First nebo na základě údajů Eurostatu. Žadatel také poskytl důkazy prima facie o údajné újmě.

(11)

Tyto body byly uvedeny v oznámení o zahájení tohoto řízení dne 7. července 2016 (7). Vzhledem k tomu, že toto oznámení je veřejný dokument přístupný všem dovozcům, byla Komise toho názoru, že nejpozději v onom okamžiku si dovozci byli vědomi nebo si měli být vědomi údajných dumpingových praktik, rozsahu dumpingu a údajné újmy. Komise proto došla k závěru, že první kritérium pro zavedení celní evidence bylo splněno.

3.2. Další podstatný nárůst dovozu

(12)

Ve své aktualizované žádosti o zavedení celní evidence žadatel porovnal souhrnný průměrný měsíční objem dovozu dotčeného výrobku ze všech dotčených zemí za období od 1. července 2015 do 30. června 2016 s údaji za období od 1. července 2016 do 31. října 2016. Z tohoto srovnání vyplynulo, že průměrný měsíční objem dovozu z dotčených pěti dotčených zemí se zvýšil o 24 %.

(13)

Komise měla za to, že není vhodné použít údaje za červenec 2016. Jak je vysvětleno ve 12. bodě odůvodnění, dovozci si měli být vědomi údajného dumpingu a újmy až od 7. července. Zohlednění údajů z období před tímto datem nemůže být pro rozhodnutí o zavedení celní evidence průkazné. Vzhledem k tomu, že dovozní statistiky jsou zpracovávány měsíčně, se Komise rozhodla porovnat průměrný objem dovozu z dotčených zemí za období od 1. července 2015 do 30. června 2016 s údaji za období od 1. srpna 2016 do 30. listopadu 2016 (tedy čtyři měsíce po zahájení řízení dne 7. července 2016).

(14)

Na základě tohoto porovnání Komise zjistila, že průměrný měsíční objem dovozu z dotčených zemí se ve druhém období podstatně zvýšil, a to o 14 %. Současně však Komise zjistila, že mezi jednotlivými vývozy z dotčených pěti zemí existují výrazné rozdíly, které jsou zdůrazněny v jednotlivých předložených oznámeních uvedených v 6. bodě odůvodnění.

(15)

Zvýšení celkového průměrného měsíčního objemu dovozu z těchto pěti zemí za období uvedené ve 13. bodě odůvodnění o 14 % bylo výsledkem kombinace podstatného nárůstu dovozu z Ruska (+ 73 %) a dovozu z Brazílie (+ 26 %) a snížení dovozu ze dvou dalších dotčených zemí (Ukrajina a Írán) a nezměněného dovozu dotčeného výrobku ze Srbska.

(16)

Proto lze zvýšení objemu dumpingového dovozu z těchto pěti dotčených zemí plně přičíst pouze podstatnému zvýšení objemu dovozu z Ruska a Brazílie. Za těchto výjimečných okolností Komise neviděla důvod pro zavedení celní evidence i pro dovoz z ostatních tří zemí. I kdyby Komise musela provést souhrnné posouzení újmy způsobené všemi pěti zeměmi podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení v hlavním šetření, zpětné uložení cla na dovoz ze zemí, jejichž vývoz stagnoval, nebo se dokonce po zahájení řízení snížil, by se zdálo nepřiměřené. Komise proto dospěla k závěru, že zavedení celní evidence pro takový dovoz není nutné.

3.3. Další okolnosti

(17)

Ve svém podnětu ze dne 23. května 2016 uvedl žadatel důkazy prima facie o klesající tendenci prodejních cen dovozu z dotčených zemí. Průměrné prodejní ceny do Unie mezi lety 2011 až 2015 poklesly a byly nejméně o 30 % nižší než průměrné prodejní ceny výrobců oceli v Unii. Tyto důkazy ve svém celku a s ohledem na rozsah údajného dumpingového rozpětí uvedený v podnětu poskytují v této fázi dostatečnou oporu pro tvrzení, že vývozci z dotčených zemí provádějí dumping. Žadatel však ve své žádosti o zavedení celní evidence ze dne 11. října 2016 neuvedl žádné aktualizované údaje o dovozních cenách po zahájení současného šetření.

(18)

Komise byla toho názoru, že vývoj cen po zahájení řízení představuje další skutečnost, jež je pro žádost o zavedení celní evidence relevantní. Proto Komise analyzovala dovozní ceny na základě údajů Eurostatu. Zjistila, že po zahájení současného šetření dovozní ceny dotčených zemí do určité míry vzrostly.

(19)

Při posuzování této rostoucí tendence dovozních cen z Ruska a Brazílie Komise zjistila, že absolutní úroveň těchto cen zůstala i nadále na kriticky nízké úrovni. Zejména byla nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie na konci roku 2015, které Komise stanovila v souběžně probíhajícím řízení ohledně plochých za tepla válcovaných výrobků z Číny (8). Za těchto okolností Komise dospěla k závěru, že zavedení celní evidence dovozu z těchto dvou zemí je opodstatněné.

3.4. Závěr

(20)

Ke zvýšení objemu dumpingového dovozu z pěti dotčených zemí jednoznačně došlo z důvodu podstatného zvýšení objemu dovozu z Ruska a Brazílie. S ohledem na načasování by toto podstatné zvýšení objemu dovozu z Ruska a Brazílie mohlo vážně ohrozit nápravný účinek jakéhokoli konečného antidumpingového cla, pokud by toto clo nebylo uloženo se zpětnou účinností.

4. POSTUP

(21)	S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že existuje dostatek důkazů prima facie, které ospravedlňují zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku z Ruska a Brazílie podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(22)	Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně oznámily svá stanoviska a poskytly příslušné důkazy. Komise může kromě toho zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to písemně požádají a prokáží, že existují zvláštní důvody pro takové slyšení.

5. ZAVEDENÍ CELNÍ EVIDENCE

(23)

Podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení by měla být zavedena celní evidence dovozu dotčeného výrobku z Ruska a Brazílie, aby v případě, že výsledkem šetření bude zjištění vedoucí k uložení antidumpingového cla, mohlo být toto clo, pokud budou splněny nezbytné podmínky, uloženo na evidovaný dovoz z Ruska a Brazílie se zpětnou platností v souladu s čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(24)

Žadatel v podnětu uvedl, že odhadované průměrné dumpingové rozpětí pro Rusko činí 20 % – 40 % a pro Brazílii 40 % – 70 %. Dále odhadl průměrné rozpětí cenového podbízení u dotčeného výrobku na 20 % – 50 % pro Rusko i Brazílii. Odhad částky možného budoucího celního dluhu pro Rusko i Brazílii se stanoví na úrovni průměrného dumpingového rozpětí odhadnutého na základě podnětu, tj. ve výši 20 % – 50 % ad valorem dovozní hodnoty CIF dotčeného výrobku.

6. ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

(25)	S veškerými osobními údaji shromážděnými v souvislosti se zavedením celní evidence bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (9),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Celní orgány se vyzývají, aby podle čl. 14 odst. 5 nařízení (ES) 2016/1036 přijaly vhodná opatření k zavedení celní evidence dovozu do Unie určitých plochých válcovaných výrobků ze železa, nelegované oceli nebo ostatní legované oceli, též ve svitcích (včetně výrobků zkracovaných na míru a „úzkých pásů“), po válcování za tepla již dále neopracovaných, neplátovaných, nepokovených ani nepotažených, pocházejících z Brazílie a Ruska.

Dotčený výrobek nezahrnuje:

—	výrobky z korozivzdorné oceli a křemíkové elektrooceli s orientovanou strukturou,

—	výrobky, které nejsou ve svitcích a nemají reliéfní vzor, o tloušťce převyšující 10 mm a o šířce 600 mm nebo větší

—	a výrobky, které nejsou ve svitcích a nemají reliéfní vzor, o tloušťce 4,75 mm nebo větší, avšak nepřesahující 10 mm, a o šířce 2 050 mm nebo větší.

2. Dotčený výrobek je v současnosti kódů KN 7208 10 00, 7208 25 00, 7208 26 00, 7208 27 00, 7208 36 00, 7208 37 00, 7208 38 00, 7208 39 00, 7208 40 00, 7208 52 10, 7208 52 99, 7208 53 10, 7208 53 90, 7208 54 00, 7211 13 00, 7211 14 00, 7211 19 00, ex 7225 19 10, 7225 30 10, 7225 30 30, 7225 30 90, ex 7225 40 12, ex 7225 40 15, ex 7225 40 60, 7225 40 90, ex 7226 19 10, ex 7226 20 00, 7226 91 20, 7226 91 91 a 7226 91 99 (kódy TARIC 7225191090, 7225401295, 7225401595, 7225406090, 7226191090, 7226200095).

3. Celní evidence končí po uplynutí devíti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

4. Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně sdělily svá stanoviska a poskytly příslušné důkazy nebo požádaly o slyšení do 20 dnů ode dne vyhlášení tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 5. ledna 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2) Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Brazílie, Íránu, Ruska, Srbska a Ukrajiny (Úř. věst. C 246, 7.7.2016, s. 7).

(3) Předloženo dne 9. listopadu 2016 společností Mobarakeh Steel Company.

(4) Předloženo dne 10. listopadu 2016 skupinami MMK a Severstal.

(5) Předloženo dne 28. října 2016 společností Zelezara Smederevo d.o.o.

(6) Předloženo dne 5. prosince 2016 skupinou Metinvest.

(7) Bod 3 oznámení o zahájení řízení (viz poznámka pod čarou 2).

(8) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1778 ze dne 6. října 2016, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 272, 7.10.2016, s. 33), tabulka ve 104. bodě odůvodnění.

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

6.1.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 3/6

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/6

ze dne 5. ledna 2017

o evropském prováděcím plánu evropského systému řízení železničního provozu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (1), a zejména na čl. 47 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem evropského prováděcího plánu evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS) je zajistit, aby vozidla uvedená v bodě 1.1 přílohy nařízení Komise (EU) 2016/919 (2) vybavená systémem ERTMS postupně měla přístup ke stále většímu počtu tratí, přístavů, terminálů a seřaďovacích nádraží, aniž by vedle systému ERTMS potřebovala také systémy třídy B. Evropský prováděcí plán systému ERTMS stanovený v rozhodnutí Komise 2012/88/EU (3) by měl být upraven tak, aby zohledňoval stav zavádění systému ERTMS realizovaného členskými státy a aby vyhověl požadavkům čl. 39 odst. 2 nařízení (EU) č. 1315/2013 a definici koridorů hlavní sítě podle čl. 2 bodu 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (4). Tento plán ve spojení s vnitrostátním prováděcím plánem uvedeným v bodě 7.4.4 přílohy nařízení (EU) 2016/919 by měl vlastníkům vozidel poskytnout dostatečnou viditelnost umožňující odpovídající obchodní plánování.

(2)

Prováděcí plán pro koridory hlavní sítě by měl zahrnovat nádraží, uzly a přístup ke klíčovým námořním a vnitrozemským přístavům, letištím železničním/silničním terminálům a složkám infrastruktury uvedeným v článku 11 nařízení (EU) č. 1315/2013, jelikož jsou nezbytné pro dosažení interoperability v rámci evropské železniční sítě.

(3)	Zásadním předpokladem pro zavedení systému ERTMS je plný soulad s nařízením (EU) 2016/919. Členské státy tohoto cíle zatím nedosáhly, a to zejména proto, že zavedly vnitrostátní řešení nebo specifická řešení u jednotlivých projektů.

(4)

Pro nové zavádění traťové části systému ERTMS by členské státy měly používat nejnovější soubor specifikací uvedený v příloze A nařízení (EU) 2016/919, jímž se opravují chyby a mylné interpretace předchozí základní specifikace, který vede ke zjednodušení technických řešení a který zajistí kompatibilitu s palubními jednotkami podle základní specifikace 3.

(5)

Pravidla provádění traťové části systému doplňují pravidla provádění palubní části systému stanovená v nařízení (EU) 2016/919; je proto nezbytné uvést evropský prováděcí plán systému ERTMS do souladu s technickými specifikacemi pro interoperabilitu v souvislosti se subsystémy „Řízení a zabezpečení“ stanovenými v uvedeném nařízení.

(6)

Zavádění systému ERTMS na přeshraničních úsecích může být technicky náročné, a proto by mělo být předmětem přednostního zásahu ze strany Unie, členských států a příslušných provozovatelů infrastruktury. Klíčovou roli při zavádění systému ERTMS na přeshraničních úsecích by rovněž mohly hrát koridory pro železniční nákladní dopravu ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 (5), zejména v rámci provádění koordinovaných řešení.

(7)

Jelikož je synchronizace přeshraničního zavádění systému důležitým faktorem pro podnikatelské plány železničních podniků, měli by příslušní provozovatelé infrastruktury podepsat dohodu zajišťující koordinaci lhůt a technických řešení pro zavádění systému. V případě sporu může Komise poskytnout podporu při hledání řešení.

(8)

Za účelem sledování pokroku při zavádění systému ERTMS na koridorech hlavní sítě by členské státy měly Komisi oznamovat včasné provedení svých úseků prostřednictvím systému TENtec a evropského registru infrastruktury. Odklad příslušných lhůt lze povolit na žádost členského státu a pouze za výjimečných okolností.

(9)

Revize nařízení (EU) č. 1316/2013 by mohla mít důsledky pro vytyčení koridorů hlavní sítě. Toto nařízení by mělo být náležitě přezkoumáno. Toto nařízení stanoví lhůty pro provedení těchto úseků koridorů, v nichž může být systém ERTMS uveden do provozu nejpozději do roku 2023. Všechna data po roce 2023 budou do 31. prosince 2023 přezkoumána ve vztahu k časovému horizontu stanovenému v nařízení (EU) č. 1315/2013 s cílem dosáhnout realistického prováděcího harmonogramu a zjistit možnosti zkrácení lhůt provedení.

(10)

Od data použitelnosti tohoto nařízení, které je prováděcím aktem ve smyslu článku 13 nařízení (EU) 2016/919, se přestanou používat body 7.3.1, 7.3.2, 7.3.2.1, 7.3.2.2, 7.3.2.4, 7.3.2.5, 7.3.2.6, 7.3.4 a 7.3.5 přílohy III rozhodnutí 2012/88/EU. Bod 7.3.2.3 by však neměl spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení, jelikož se na něj nevztahuje jeho právní základ. Proto by se bod 7.3.2.3 přílohy III rozhodnutí 2012/88/EU měl nadále používat až do přijetí dalšího prováděcího aktu.

(11)

V případě vysokorychlostních tratí umístěných na koridorech hlavní sítě, na něž se vztahuje toto nařízení, platí, že pokud je některá z podmínek stanovených v bodě 7.3.2.3 přílohy III rozhodnutí 2012/88/EU splněna před datem stanoveným pro tentýž úsek v příloze I, měli by provozovatelé železniční infrastruktury na daném úseku namontovat traťové zařízení ERTMS v souladu s uvedeným ustanovením.

(12)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v článku 52 nařízení (EU) č. 1315/2013,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví harmonogram pro zavedení evropského systému řízení železničního provozu (dále jen „ERTMS“) na koridorech hlavní sítě, jak je uvedeno v příloze I.

2. Toto nařízení se nevztahuje na realizaci palubní části systému ERTMS stanovenou v bodě 7.3.3 přílohy III rozhodnutí 2012/88/EU.

Článek 2

Zvláštní prováděcí pravidla pro traťová zařízení v rámci evropského vlakového zabezpečovacího systému (ETCS)

1. Provozovatelé železniční infrastruktury vybaví koridory hlavní sítě systémem ERTMS a uvedou systém ERTMS na těchto koridorech do provozu nejpozději ve lhůtách uvedených v příloze I tohoto nařízení, včetně železničních nádraží a uzlů. Železniční spojení s prvky uvedenými v příloze II nařízení (EU) č. 1315/2013 a složkami infrastruktury uvedenými v článku 11 nařízení (EU) č. 1315/2013, které se nacházejí na koridoru hlavní sítě, musí být vybaveno a uvedeno do provozu ve lhůtě stanovené pro příslušný úsek koridoru hlavní sítě.

Zavádění musí být v souladu s čl. 1 odst. 4, čl. 7 odst. 2 písm. c) a čl. 39 odst. 3 nařízení (EU) č. 1315/2013.

2. Koridor hlavní sítě je považován za vybavený systémem ERTMS, pokud je systém ERTMS schválen k uvedení do provozu podle článku 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES (6) nebo článku 18 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 (7), tak aby umožňoval přepravu cestujících a nákladu v obou směrech zejména v případě stavebních prací nebo narušení běžného provozu a v rozsahu nezbytném pro provoz vozidel vybavených pouze systémem ERTMS také na odstavných kolejích.

3. Provozovatelé železniční infrastruktury ve vzájemné spolupráci vyvinou úsilí o instalaci systému ERTMS na přeshraničních úsecích a jeho souběžné a technicky soudržné uvedení do provozu. Provozovatelé železniční infrastruktury musí po konzultaci s dotčenými železničními podniky podepsat dohodu o technických a provozních aspektech zavádění systému pro každý přeshraniční úsek. Provozovatelé železniční infrastruktury musí takovou dohodu uzavřít nejpozději jeden rok před uplynutím dřívější ze lhůt pro zavedení systému na daném přeshraničním úseku. Tato dohoda stanoví přechodná ustanovení pro zohlednění potřeb železničních podniků při přeshraničním provozu. V případě neshody musí dotčené členské státy zahájit aktivní dialog s cílem nalézt společné, kompromisní řešení. Mohou požádat o podporu ze strany Komise. Členské státy tyto dohody oznámí Komisi nejpozději jeden měsíc po uzavření.

4. Lhůty pro dokončení stanovené v dohodách o projektech spolufinancovaných Unií, které nastanou dříve než lhůty stanovené v příloze I, mají před těmito lhůtami přednost.

5. Členské státy se mohou rozhodnout, že zachovají stávající systémy třídy B, jak jsou vymezeny v bodě 2.2 přílohy nařízení (EU) 2016/919. Nicméně ve lhůtách uvedených v příloze I musí být vozidlům podle bodu 1.1 přílohy nařízení (EU) 2016/919, která jsou vybavena systémem ERTMS ve verzi kompatibilní s traťovým zařízením, umožněn přístup k těmto tratím a ke složkám infrastruktury uvedeným v článku 11 nařízení (EU) č. 1315/2013, aniž by musela být vybavena systémem třídy B.

Článek 3

Oznámení

1. Jakmile bude systém ERTMS na úseku koridoru hlavní sítě uveden do provozu, sdělí dotyčný členský stát tuto skutečnost Komisi ve lhůtě jednoho měsíce prostřednictvím systému zřízeného podle čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) č. 1315/2013 a čl. 5 odst. 1 prováděcího rozhodnutí 2014/880/EU (8).

2. Členské státy Komisi oznámí případná prodlení při uvádění systému ERTMS do provozu na některém úseku koridoru hlavní sítě, který má být systémem vybaven. Provozovatelé železniční infrastruktury o těchto prodleních odpovídajícím způsobem uvědomí členské státy.

3. Při oznamování prodlení, jak je uvedeno v odstavci 2, dotyčný členský stát zašle Komisi dokumentaci obsahující technický popis projektu a stanovující novou lhůtu pro uvedení systému ERTMS do provozu. V dokumentaci musí být uvedeny důvody prodlení a nápravná opatření přijatá provozovatelem železniční infrastruktury.

4. Pokud je prodlení důsledkem výjimečné okolnosti, může Komise souhlasit s prodloužením příslušné lhůty o maximálně tři roky. Pokud je odklad udělen, členský stát provede do jednoho měsíce od udělení tohoto odkladu nezbytné změny ve svém vnitrostátním prováděcím plánu podle bodu 7.4.4 přílohy nařízení (EU) 2016/919.

Výjimečnou okolností podle prvního pododstavce se rozumí okolnost vyplývající z fáze plánování, která souvisí se specifickými geologickými zjištěními, ochranou životního prostředí nebo ochranou druhů, archeologickými nálezy, povolovacími řízeními či prováděním posuzování vlivů na životní prostředí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU (9), nebo okolnost vyplývající z fáze výstavby nebo schvalování, která je mimo kontrolu předkladatele projektu a která nespadá do kategorie běžných rizik, která by měla být řešena na úrovni řízení tohoto typu projektů.

5. Pokud budou specifikace systému ERTMS stanovené v nařízení (EU) 2016/919 neslučitelným způsobem změněny legislativním aktem, členské státy Komisi poskytnou analýzu dopadu použití změněného právního předpisu na jejich síť a na plánování systému ERTMS, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však v okamžiku formálního stanoviska výboru podle článku 51 směrnice (EU) 2016/797. V případě, že lze prokázat přímý dopad změn na náklady či harmonogram provádění konkrétních opatření, příloha I se odpovídajícím způsobem upraví.

Článek 4

Přezkum

Nejpozději do 31. prosince 2023 provede Komise po konzultaci s členskými státy a za pomoci evropského koordinátora systému ERTMS uvedeného v článku 45 nařízení (EU) č. 1315/2013 přezkum lhůt po 1. lednu 2024, které jsou stanoveny v příloze I tohoto nařízení.

Článek 5

Odkazy

Odkazy na přílohu III rozhodnutí 2012/88/EU se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze II.

Článek 6

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dne 26. ledna 2017.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 5. ledna 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1.

(2) Nařízení Komise (EU) 2016/919 ze dne 27. května 2016 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů „Řízení a zabezpečení“ železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 158, 15.6.2016, s. 1).

(3) Rozhodnutí Komise 2012/88/EU ze dne 25. ledna 2012 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů pro řízení a zabezpečení (Úř. věst. L 51, 23.2.2012, s. 1).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 ze dne 22. září 2010 o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 22).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství (Úř. věst. L 191, 18.7.2008, s. 1).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 44).

(8) Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/880/EU ze dne 26. listopadu 2014 o společných specifikacích registru železniční infrastruktury a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2011/633/EU (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 489).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 124, 25.4.2014, s. 1).

PŘÍLOHA I

PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka

Rozhodnutí 2012/88/EU	Toto nařízení
Příloha III bod 7.3.1	Článek 1
Příloha III bod 7.3.2	Články 1 a 2
Příloha III bod 7.3.2.1	Čl. 2 odst. 1
Příloha III bod 7.3.2.2	Čl. 2 odst. 1
Příloha III bod 7.3.2.4	—
Příloha III bod 7.3.2.5	Čl. 3 odst. 1
Příloha III bod 7.3.2.6	Čl. 3 odst. 2, 3 a 4
Příloha III bod 7.3.4	Příloha I
Příloha III bod 7.3.5	Čl. 2 odst. 1

6.1.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 3/29

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/7

ze dne 5. ledna 2017

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)	Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 5. ledna 2017.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel

Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2) Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.

PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	IL	269,9
	MA	96,4
	SN	188,2
	TR	111,6
	ZZ	166,5
0707 00 05	MA	85,5
	TR	161,7
	ZZ	123,6
0709 91 00	EG	134,8
0709 91 00	ZZ	134,8
0709 93 10	MA	165,5
	TR	176,1
	ZZ	170,8
0805 10 20	EG	48,9
	MA	54,8
	TR	80,1
	ZZ	61,3
0805 20 10	IL	171,2
	MA	67,6
	ZZ	119,4
0805 20 30 , 0805 20 50 , 0805 20 70 , 0805 20 90	IL	164,1
	TR	97,5
	ZZ	130,8
0805 50 10	TR	81,6
0805 50 10	ZZ	81,6
0808 10 80	US	105,5
0808 10 80	ZZ	105,5
0808 30 90	TR	133,1
0808 30 90	ZZ	133,1

(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.

6.1.2017

Úřední věstník Evropské unie

L 3/34

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/10

ze dne 5. ledna 2017,

kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2013/328/EU a prováděcí rozhodnutí 2012/807/EU o zřízení zvláštních kontrolních a inspekčních programů pro rybolov určitých druhů žijících při dně a druhů pelagického rybolovu ve vodách Unie v Severním moři a ve vodách Unie divize ICES IIa

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (1), a zejména na článek 95 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Prováděcím rozhodnutím Komise 2013/328/EU (2) byl zřízen zvláštní kontrolní a inspekční program pro rybolov tresky obecné, platýse velkého a jazyka obecného v Kattegatu, Severním moři, Skagerraku, východní části Lamanšského průlivu, vodách západně od Skotska a Irském moři.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (3) stanoví pro rybolov některých druhů žijících při dně a pelagických druhů povinnost vykládky, aby se snížily současné vysoké úrovně nežádoucích úlovků a došlo k postupnému odstranění výmětů. Podrobnosti týkající se plnění povinnosti vykládky jsou uvedeny v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1395/2014 (4) a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2440 (5). Plnění povinnosti vykládky by mělo podléhat kontrolám a inspekcím.

(3)

Kromě rybolovu jazyka obecného, platýse velkého a tresky obecné v Severním moři, na které se vztahuje prováděcí rozhodnutí 2013/328/EU a na které by se i nadále měl vztahovat zvláštní kontrolní a inspekční program, by měl být rybolov vymezený v příloze plánů výmětů podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1395/2014 a prováděcího nařízení (EU) 2015/2440 rovněž zahrnut do zvláštního kontrolního a inspekčního programu, aby dotyčné členské státy mohly účinně a efektivně provádět společné inspekční a dohledové činnosti.

(4)	Na základě výsledků posouzení rizik provedeného v členských státech pro jednotlivé druhy rybolovu, na něž se vztahují plány výmětů, musí členské státy provést celkové inspekční standardy stanovené stávajícím zvláštním kontrolním a inspekčním programem.

(5)

Aby se zohlednily regionální zvláštnosti a potřeba harmonizovat a zvýšit účinnost kontrolních a inspekčních postupů, vztahuje se stávající zvláštní kontrolní a inspekční program na vody Unie v Severním moři definované v nařízení (EU) č. 1380/2013 (oblasti ICES IIIa, tedy včetně Kattegatu, Skagerraku a oblasti ICES IV), jakož i na vody Unie divize ICES IIa.

(6)

Stávající zvláštní kontrolní a inspekční program se vztahuje na určité druhy žijící při dně a rybolov ve vodách Unie v Severním moři a ve vodách Unie divize ICES IIa a na rybolov určitých druhů pelagického rybolovu ve vodách Unie v Severním moři (oblast ICES IIIa a IV), jakož i ve vodách Unie divize ICES IIa. Prováděcím rozhodnutím Komise 2012/807/EU (6), ve znění prováděcího rozhodnutí 2015/1944/EU (7), byl zřízen zvláštní kontrolní a inspekční program pro pelagický rybolov v západních vodách severovýchodního Atlantiku a v severní části Severního moře (oblast ICES IVa). Je proto třeba sladit oblast působnosti prováděcího rozhodnutí 2012/807/EU s tímto rozhodnutím.

(7)

Nařízení Rady (ES) č. 850/98 (8), a zejména hlava IIIa uvedeného nařízení, zavedlo opatření ke snížení výmětů. Zvláštní kontrolní a inspekční program by měl zajistit respektování zákazu odlovu nejkvalitnější části populace ryb, ustanovení týkajících se opuštění oblasti a zákazu týkajícího se uvolnění určitých druhů.

(8)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Změny prováděcího rozhodnutí 2013/328/EU

Provácecí rozhodnutí 2013/328/EU se mění takto:

1)	Název se nahrazuje tímto: „Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 25. června 2013 o zřízení zvláštních kontrolních a inspekčních programů pro rybolov určitých druhů žijících při dně a druhů pelagického rybolovu ve vodách Unie v Severním moři a ve vodách Unie divize ICES IIa“.

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Předmět

Tímto rozhodnutím se stanoví jednotný zvláštní kontrolní a inspekční program pro rybolov tresky obecné, jazyka obecného, platýse velkého ve vodách Unie oblastí ICES IIIa a IV a pro některé druhy rybolovu makrely obecné, sledě obecného, kranase obecného, tresky modravé, stříbrnice atlantské, šprota obecného, smačkovitých a tresky Esmarkovy, tresky obecné, tresky jednoskvrnné, tresky bezvousé, tresky tmavé, humra severského, jazyka obecného, platýse velkého, štikozubce obecného, krevety severní ve vodách Unie oblastí ICES IIIa a IV a ve vodách Unie oblasti ICES IIa („dotčené oblasti“)“.

V článku 2 se vkládá nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Zvláštní kontrolní a inspekční program se vztahuje na:

a)	rybolov vymezený v příloze nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1395/2014 (*1);

b)	rybolov vymezený v příloze nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2015/2440 (*2);

c)	populace, na něž se vztahují nařízení (ES) č. 1342/2008 a (ES) č. 676/2007.

(*1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1395/2014 ze dne 20. října 2014, kterým se stanoví plán výmětů pro určité druhy drobného pelagického rybolovu a komerční rybolov v Severním moři (Úř. věst. L 370, 30.12.2014, s. 35)."

(*2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2440 ze dne 22. října 2015, kterým se stanoví plán výmětů pro rybolov určitých druhů žijících při dně v Severním moři a ve vodách Unie divize ICES IIa (Úř. věst. L 336, 23.12.2015, s. 42).“"

Článek 3 se mění takto:

a)	odstavec 1 se nahrazuje tímto: „1. Zvláštní kontrolní a inspekční program zajišťuje jednotné a účinné provádění opatření pro zachování zdrojů a kontrolních opatření, která se vztahují na rybolov a populace uvedené v čl. 2 odst. 1a.“;

v odstavci 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)	povinnost vykládky všech úlovků druhů, na něž se vztahuje povinnost vykládky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (3), a opatření ke snížení výmětů podle hlavy IIIa nařízení Rady (ES) č. 850/98 (4);

(*3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22)."

(*4) Nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů (Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1).“"

V článku 4 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Kontrola a inspekce se u každého druhu rybolovu a u každé populace uvedené v čl. 2 odst. 1a vztahuje na každé rybářské plavidlo, skupinu rybářských plavidel, kategorii lovného zařízení, provozovatele a/nebo činnost související s rybolovem v souladu s úrovní priority podle odstavce 3.“

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Postupy posouzení rizik

1. Dotčené členské státy posuzují rizika s ohledem na populace a oblast/oblasti uvedenou/uvedené v článku 1 podle metodiky, která byla vypracována ve spolupráci s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu (EFCA).

2. Metodika posuzování rizik uvedená v odstavci 1 stanoví, že dotčený členský stát:

a)	zváží na základě zkušeností z minulosti a za využití všech dostupných a relevantních informací, s jakou pravděpodobností by mohlo dojít k nedodržení předpisů, a možný důsledek/možné důsledky, pokud by k tomu došlo;

stanoví podle rybolovu a populace, dotčené oblasti a období roku úroveň rizika, a to na základě četnosti výskytů (častý, střední, řídký, žádný) a možných důsledků (závažné, významné, přijatelné nebo nevýznamné). Předpokládaná úroveň rizika se vyjadřuje jako „velmi nízká“, „nízká“, „střední“, „vysoká“ nebo „velmi vysoká“.

3. Dotčené členské státy vypracují a pravidelně aktualizují seznam svých plavidel a uvedou u nich alespoň vysokou a velmi vysokou úroveň rizika. Aktuální seznam plavidel uspořádaný podle úrovně rizika se použije během příslušné kampaně v rámci plánu společného nasazení.

4. V případě, že v oblasti/oblastech uvedené/uvedených v článku 1 provozuje činnost rybářské plavidlo plující pod vlajkou členského státu, který není dotčeným členským státem, nebo rybářské plavidlo třetí země, přiřadí se mu úroveň rizika v souladu s odstavcem 2. V případě, že chybějí informace a orgány jeho státu vlajky neposkytnou v rámci článku 9 výsledky vlastního posouzení rizika provedeného podle čl. 4 odst. 2 a odstavce 3 tohoto článku, které stanoví odlišnou úroveň rizika, považuje se za rybářské plavidlo s „velmi vysokou“ úrovní rizika.“

7)	Čl. 7 odst. 1 se nahrazuje tímto: „1. V rámci plánu společného nasazení případně každý dotčený členský stát sdělí agentuře EFCA výsledky svého posouzení rizik provedeného v souladu s čl. 5 odst. 2, a zejména seznam odhadovaných úrovní rizika s odpovídajícími cíli inspekcí.“

Článek 8 se mění takto:

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Aniž jsou dotčeny cílové standardy vymezené v příloze I nařízení (ES) č. 1224/2009 a v čl. 9 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 (*5), v případě populací uvedených v čl. 2 odst. 1a písm. c) se pro rybářská plavidla a/nebo jiné provozovatele s „vysokou“ a „velmi vysokou“ úrovní rizika použijí cílové standardy vymezené v příloze II.

(*5) Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).“"

b)	odstavec 2 se nahrazuje tímto: „2. V případě rybolovu podle čl. 2 odst. 1a písm. a) a b) se pro rybářská plavidla a/nebo jiné provozovatele s „vysokou“ a „velmi vysokou“ úrovní rizika použijí cílové standardy vymezené v příloze II.“

9)	Příloha I se zrušuje.

10)	Příloha II se nahrazuje zněním uvedeným v příloze I tohoto rozhodnutí.

11)	Příloha IV se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Změny prováděcího rozhodnutí 2012/807/EU

Prováděcí rozhodnutí 2012/807/EU se mění takto:

1)	Název se nahrazuje tímto: „Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 19. prosince 2012 o zřízení zvláštního kontrolního a inspekčního programu pro pelagický rybolov v západních vodách severovýchodního Atlantiku“.

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Předmět

Tímto rozhodnutím se stanoví zvláštní kontrolní a inspekční program pro populace makrely obecné, sledě obecného, kranase obecného, tresky modravé, drsnatce obecného, sardele obecné, stříbrnice obecné, sardinky obecné a šprota obecného ve vodách EU podoblastí ICES V, VI, VII, VIII a IX a ve vodách EU oblasti CECAF 34.1.11 (dále jen „západní vody“).“

V čl. 3 odst. 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)	oznamovací povinnosti pro rybolovné činnosti v západních vodách, zejména pokud jde o spolehlivost zaznamenaných a oznámených informací;“.

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Postupy posouzení rizik

2. Metodika posuzování rizik uvedená v odstavci 1 stanoví, že dotčený členský stát:

a)	zváží na základě zkušeností z minulosti a za využití všech dostupných a relevantních informací, s jakou pravděpodobností by mohlo dojít k nedodržení předpisů, a možný důsledek/možné důsledky, pokud by k tomu došlo;

5)	Čl. 7 odst. 1 se nahrazuje tímto: „1. V rámci plánu společného nasazení případně každý dotčený členský stát sdělí agentuře EFCA výsledky svého posouzení rizik provedeného v souladu s čl. 5 odst. 2, a zejména seznam odhadovaných úrovní rizika s odpovídajícími cíli inspekcí.“

Článek 3

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2017.

V Bruselu dne 5. ledna 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

(2) Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/328/EU ze dne 25. června 2013 o zřízení zvláštního kontrolního a inspekčního programu pro rybolov tresky obecné, platýse velkého a jazyka obecného v Kattegatu, Severním moři, Skagerraku, východní části Lamanšského průlivu, vodách západně od Skotska a Irském moři (Úř. věst. L 175, 27.6.2013, s. 61).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1395/2014 ze dne 20. října 2014, kterým se stanoví plán výmětů pro určité druhy drobného pelagického rybolovu a komerční rybolov v Severním moři (Úř. věst. L 370, 30.12.2014, s. 35).

(5) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2440 ze dne 22. října 2015, kterým se stanoví plán výmětů pro rybolov určitých druhů žijících při dně v Severním moři a ve vodách Unie divize ICES IIa (Úř. věst. L 336, 23.12.2015, s. 42).

(6) Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/807/EU ze dne 19. prosince 2012 o zřízení zvláštního kontrolního a inspekčního programu pro pelagický rybolov v západních vodách severovýchodního Atlantiku (Úř. věst. L 350, 20.12.2012, s. 99).

(7) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/1944 ze dne 28. října 2015, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2012/807/EU o zřízení zvláštního kontrolního a inspekčního programu pro pelagický rybolov v západních vodách severovýchodního Atlantiku (Úř. věst. L 283, 29.10.2015, s. 13).

(8) Nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů (Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1).

PŘÍLOHA I

„PŘÍLOHA II

CÍLOVÉ STANDARDY PRO DRUHY ŽIJÍCÍ PŘI DNĚ

1. Úroveň inspekcí na moři (případně včetně dohledu ze vzduchu)

Pokud jde o inspekce na moři u rybářských plavidel provozujících druh rybolovu uvedený v čl. 2 odst. 1a písm. b) a c), jsou-li inspekce na moři ve vztahu k danému kroku v rámci řetězce rybolovu relevantní a jsou-li součástí strategie řízení rizik, dosahují se každoročně tyto cílové standardy (1):

Standardy za rok (*1)	Úroveň odhadovaného rizika u rybářských plavidel v souladu s čl. 5 odst. 2
Standardy za rok (*1)	vysoká	velmi vysoká
Druh rybolovu	Inspekce na moři alespoň u 2,5 % rybářských výjezdů provedených rybářskými plavidly s „vysokou“ úrovní rizika zaměřenými na daný druh rybolovu	Inspekce na moři alespoň u 5 % rybářských výjezdů provedených rybářskými plavidly s „velmi vysokou“ úrovní rizika zaměřenými na daný druh rybolovu

2. Úroveň inspekcí na pevnině (včetně kontrol založených na dokumentaci a inspekcí v přístavech nebo při prvním prodeji)

Pokud jde o inspekce na pevnině (včetně kontrol založených na dokumentaci a inspekcí v přístavech nebo při prvním prodeji) u rybářských plavidel a jiných provozovatelů činných v rybolovu a u populací uvedených v čl. 2 odst. 1a písm. b) a c) jsou-li inspekce na pevnině ve vztahu k danému kroku v rámci řetězce rybolovu/uvedení na trh relevantní a jsou-li součástí strategie řízení rizik, dosahují se každoročně tyto cílové standardy (2):

Standardy za rok (*2)	Úroveň rizika u rybářských plavidel a/nebo jiných provozovatelů (první kupující)
Standardy za rok (*2)	vysoká	velmi vysoká
Druh rybolovu	Inspekce v přístavu alespoň u 10 % celkového množství vyloženého rybářskými plavidly s „vysokou“ úrovní rizika	Inspekce v přístavu alespoň u 15 % celkového množství vyloženého rybářskými plavidly s „velmi vysokou“ úrovní rizika

Inspekce provedené po vykládce či překládce se využívají zejména jako doplňkový mechanismus křížové kontroly za účelem ověření spolehlivosti zaznamenaných a ohlášených informací o úlovcích a vykládkách.

CÍLOVÉ STANDARDY PRO PELAGICKÉ DRUHY

1. Úroveň inspekcí na moři (případně včetně dohledu ze vzduchu)

Pokud jde o inspekce na moři u rybářských plavidel provozujících rybolov sledě obecného, makrely obecné, kranase obecného, tresky modravé, smačkovitých a tresky Esmarkovy podle čl. 2 odst. 1a písm. a), jsou-li inspekce na moři ve vztahu k danému kroku v rámci řetězce rybolovu relevantní a jsou-li součástí strategie řízení rizik, dosahují se každoročně tyto cílové standardy (3):

Standardy za rok (*3)	Úroveň odhadovaného rizika u rybářských plavidel v souladu s čl. 5 odst. 2
Standardy za rok (*3)	vysoká	velmi vysoká
Sleď obecný, makrela obecná a kranas obecný	Inspekce na moři alespoň u 5 % rybářských výjezdů provedených rybářskými plavidly s „vysokou“ úrovní rizika zaměřenými na daný druh rybolovu	Inspekce na moři alespoň u 7,5 % rybářských výjezdů provedených rybářskými plavidly s „velmi vysokou“ úrovní rizika zaměřenými na daný druh rybolovu
Treska Esmarkova, šprot obecný a smačkovití	Inspekce na moři alespoň u 2,5 % rybářských výjezdů provedených rybářskými plavidly s „vysokou“ úrovní rizika zaměřenými na daný druh rybolovu	Inspekce na moři alespoň u 5 % rybářských výjezdů provedených rybářskými plavidly s „velmi vysokou“ úrovní rizika zaměřenými na daný druh rybolovu
Treska modravá	Inspekce na moři alespoň u 5 % rybářských výjezdů provedených rybářskými plavidly s „vysokou“ úrovní rizika zaměřenými na daný druh rybolovu	Inspekce na moři alespoň u 7,5 % rybářských výjezdů provedených rybářskými plavidly s „velmi vysokou“ úrovní rizika zaměřenými na daný druh rybolovu

2. Úroveň inspekcí na pevnině (včetně kontrol založených na dokumentaci a inspekcí v přístavech nebo při prvním prodeji)

Pokud jde o inspekce na pevnině u rybářských plavidel a jiných provozovatelů působících v rybolovu sledě obecného, makrely obecné, kranase obecného, tresky modravé, tresky Esmarkovy, šprota obecného a smačkovitých v druzích rybolovu podle čl. 2 odst. 1a písm. a), jsou-li inspekce na pevnině ve vztahu k danému kroku v rámci řetězce rybolovu/uvedení na trh relevantní a jsou-li součástí strategie řízení rizik, dosahují se každoročně tyto cílové standardy (4):

Standardy za rok (*4)	Úroveň rizika u rybářských plavidel a/nebo jiných provozovatelů (první kupující)
Standardy za rok (*4)	vysoká	velmi vysoká
Sleď obecný, makrela obecná a kranas obecný	Inspekce v přístavu alespoň u 5 % celkového množství vyloženého rybářskými plavidly s „vysokou“ úrovní rizika	Inspekce v přístavu alespoň u 7,5 % celkového množství vyloženého rybářskými plavidly s „velmi vysokou“ úrovní rizika
Treska Esmarkova, šprot obecný a smačkovití	Inspekce v přístavu alespoň u 2,5 % celkového množství vyloženého rybářskými plavidly s „vysokou“ úrovní rizika	Inspekce v přístavu alespoň u 5 % celkového množství vyloženého rybářskými plavidly s „velmi vysokou“ úrovní rizika
Treska modravá	Inspekce v přístavu alespoň u 5 % celkového množství vyloženého rybářskými plavidly s „vysokou“ úrovní rizika	Inspekce v přístavu alespoň u 7,5 % celkového množství vyloženého rybářskými plavidly s „velmi vysokou“ úrovní rizika

(1) Pro plavidla, která stráví na moři méně než 24 hodin za jeden rybářský výjezd, a v souladu se strategií řízení rizik lze cílové standardy snížit na polovinu.

(*1) Vyjádřeno v % počtu rybářských výjezdů provedených v oblasti rybářskými plavidly s vysokou/velmi vysokou úrovní rizika za rok.

(2) Pro plavidla, která vykládají méně než 10 tun při jedné vykládce, a v souladu se strategií řízení rizik lze cílové standardy snížit na polovinu.

(*2) Vyjádřeno v % množství vyloženého rybářskými plavidly s vysokou/velmi vysokou úrovní rizika za rok.

(3) Viz poznámka pod čarou 1.

(*3) Vyjádřeno v % rybářských výjezdů v oblasti (při rybolovu s lovnými zařízeními o velikosti ok, pro které je daný druh cílovým druhem) provedených rybářskými plavidly s vysokou/velmi vysokou úrovní rizika za rok.

(4) Viz poznámka pod čarou 2.

(*4) Vyjádřeno v % množství vyloženého rybářskými plavidly s vysokou/velmi vysokou úrovní rizika za rok.

PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA IV

OBSAH HODNOTÍCÍ ZPRÁVY

I. Údaje o činnostech provedených (dotčeným členským státem) v oblasti kontroly, inspekce a vynucování na moři a na pevnině

Tabulka č. 1

Analýza inspekčních činností na moři

Počet dní strávených hlídkováním		Počet inspekcí (celkem/velmi vysoké riziko/vysoké riziko)	Počet potvrzených zjištěných závažných porušení předpisů (celkem/velmi vysoké riziko/vysoké riziko)	Průměrná míra závažných porušení (potvrzená porušení/inspekce)	Míra závažných porušení u plavidel s nízkým a středním rizikem (porušení/inspekce)	Míra závažných porušení u plavidel s vysokým a velmi vysokým rizikem (porušení/inspekce)
Provedeno	Přislíbeno
30 (*)	30	100/70/30	4/3/1	4:100 = 4 %	3:70 = 4,3 %	1/30 = 3,3 %

Tabulka č. 2

Analýza inspekčních činností na pevnině

Inspekce na pevnině (člověkodny)		Počet inspekcí (celkem/velmi vysoké riziko/vysoké riziko)	Počet potvrzených zjištěných závažných porušení předpisů (celkem/velmi vysoké riziko/vysoké riziko)	Průměrná míra závažných porušení (potvrzená porušení/inspekce)	Míra závažných porušení u plavidel s nízkým a středním rizikem (porušení/inspekce)	Míra závažných porušení u plavidel s vysokým a velmi vysokým rizikem (porušení/inspekce)
Provedeno	Přislíbeno
200 (*1)	200	400/350/50	40/30/10	40:400 = 10 %	30:350 = 8,6 %	10:50 = 20 %

II. Analýza cílových standardů vyjádřených jako vyšší úroveň dodržování předpis

Použije-li členský stát alternativní cílové standardy podle čl. 8 odst. 3 tohoto rozhodnutí, nahlásí tyto informace.

Tabulka č. 3

Dosažení vyšší úrovně dodržování předpisů

Popis ohrožení činnosti/rizik/segmentu plavidel

Velmi vysoké riziko/vysoké riziko/střední riziko/nízké riziko/velmi nízké riziko

—	úroveň nebezpečí/rizika na začátku roku vyjádřené jako úroveň dodržování předpisů

—	cílové zvýšení úrovně dodržování předpisů

—	úroveň nebezpečí/rizika na konci roku vyjádřené jako úroveň dodržování předpisů

—	počet inspekcí

—	počet zjištěných závažných porušení předpisů

—	analýza ex-post, vysvětlení, proč v daném případě nebylo dosaženo cílové úrovně dodržování předpisů

III. Analýza ostatních inspekčních a kontrolních činností: překládky, dohledu ze vzduchu, dovozu/vývozu, jakož i dalších akcí, jako jsou školení a informační schůzky, jejichž smyslem je ovlivnit dodržování předpisů rybářskými plavidly a jinými provozovateli

IV. Návrhy na zlepšení účinnosti činností v oblasti kontroly, inspekce a vynucování (pro každý dotčený členský stát)“

(*1) 2. řádek v tabulkách č. 1 a 2 uvádí příklad s cílem usnadnit vyplnění tabulky.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 3

České vydání	Právní předpisy	Ročník 60 6. ledna 2017

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/5 ze dne 5. ledna 2017, kterým se zavádí celní evidence dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Ruska a Brazílie	1
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/6 ze dne 5. ledna 2017 o evropském prováděcím plánu evropského systému řízení železničního provozu	6
		Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/7 ze dne 5. ledna 2017 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	29
		Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/8 ze dne 5. ledna 2017 o minimální prodejní ceně sušeného odstředěného mléka pro druhé dílčí nabídkové řízení uskutečněné v rámci nabídkového řízení zahájeného prováděcím nařízením (EU) 2016/2080	31
		ROZHODNUTÍ
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/9 ze dne 4. ledna 2017, kterým se schvalují některé laboratoře v Maroku a na Tchaj-wanu k provádění sérologických testů pro sledování účinnosti očkovacích látek proti vzteklině u psů, koček a fretek (oznámeno pod číslem C(2016) 8803) ( 1 )	32
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/10 ze dne 5. ledna 2017, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2013/328/EU a prováděcí rozhodnutí 2012/807/EU o zřízení zvláštních kontrolních a inspekčních programů pro rybolov určitých druhů žijících při dně a druhů pelagického rybolovu ve vodách Unie v Severním moři a ve vodách Unie divize ICES IIa	34
	*	Rozhodnutí Komise (EU) 2017/11 ze dne 5. ledna 2017, kterým se jménem Evropské unie schvaluje změna Protokolu mezi Evropskou unií a Marockým královstvím, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o partnerství v odvětví rybolovu	43

		Opravy
	*	Oprava prováděcího rozhodnutí Komise 2014/687/EU ze dne 26. září 2014, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro výrobu buničiny, papíru a lepenky ( Úř. věst. L 284, 30.9.2014 )	46


	(1) Text s významem pro EHP.