22.11.2016

Úřední věstník Evropské unie

L 314/22

ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2016/2041

ze dne 20. ledna 2016

o státních podporách SA 33926, 2013/C (ex 2013/NN, 2015/CP), které poskytla Belgie ve prospěch skupiny Duferco

(oznámeno pod číslem C(2016) 94)

(Pouze nizozemské a francouzské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy (1),

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s těmito články (2), a s ohledem na tyto připomínky,

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

(1)

Dne 21. listopadu 2011 zveřejnil večerník Le Soir sérii článků, podle nichž poskytoval region Valonsko (3) od roku 2003 finanční podporu ocelářské skupině Duferco (dále jen „Duferco“ nebo „skupina Duferco“), aniž by to oznámil Komisi. Podle belgického deníku měl region Valonsko založit v březnu roku 2003 nový finanční holding s názvem Foreign Strategic Investment Holding (dále jen „FSIH“) jako dceřinou společnost společnosti Société Wallonne de Gestion et de Participations (dále jen „SOGEPA“) za účelem investování do společností skupiny Duferco, které mají sídlo mimo Belgii i Evropskou unii.

(2)	Na základě těchto informací požádala Komise dopisem ze dne 29. listopadu 2011 Belgii o doplňující informace ohledně povahy finanční podpory, již region Valonsko údajně poskytl skupině Duferco v období 2003–2011.

(3)

Dopisem ze dne 14. prosince 2011 požádala Belgie o prodloužení lhůty na odpověď, které jí bylo poskytnuto dne 16. prosince 2011. Belgie odpověděla na žádost Komise o informace dne 4. ledna 2012. Komise si vyžádala doplnění informací dopisem ze dne 29. června 2012. Belgie požádala o prodloužení lhůty na odpověď, které jí bylo poskytnuto dne 18. července 2012. Belgie odpověděla dne 28. září 2012.

(4)	Dne 6. května 2013 proběhlo v sídle Komise jednání mezi Komisí na jedné straně a belgickými orgány a zástupci společnosti SOGEPA a holdingu FSIH na straně druhé.

(5)	Dne 4. a 10. června 2013 a rovněž dne 15. a 30. července 2013 zaslala Belgie Komisi doplňující informace.

(6)	Mezi Komisí a zástupci společnosti SOGEPA a holdingu FSIH proběhlo nové jednání dne 30. září 2013.

(7)	Dopisem ze dne 16. října 2013 oznámila Komise Belgii své rozhodnutí zahájit řízení o těchto opatřeních podle čl. 108 odst. 2 SFEU (dále jen „formální vyšetřovací řízení“).

(8)	Rozhodnutí Komise o zahájení řízení (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (4). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby předložily své připomínky k předmětným opatřením.

(9)

Komise obdržela připomínky Belgie dne 11. prosince 2013 poté, co jí poskytla dodatečnou lhůtu. Komise rovněž obdržela připomínky zúčastněných stran dne 23. a 24. června 2014 poté, co jim také poskytla dodatečnou lhůtu. Dne 3. a 18. července 2014 je předala Belgii a umožnila jí, aby se k nim vyjádřila, a její vyjádření obdržela dopisem ze dne 1. a 18. srpna 2014.

(10)	Dopisem ze dne 28. ledna 2015 požádala Komise Belgii o doplňující informace. Belgie požádala o prodloužení lhůty na odpověď, které jí bylo poskytnuto dne 25. února 2015. Belgie zaslala Komisi svou odpověď dne 8. dubna 2015.

(11)	Dopisem ze dne 18. května 2015 si Komise vyžádala další doplňující informace. Belgie odpověděla dne 2. června 2015.

(12)	Poslední žádost o informace byla Belgii zaslána dne 15. září 2015. Belgie požádala o prodloužení lhůty na odpověď o jeden měsíc, které jí bylo poskytnuto dne 28. září 2015. Belgie zaslala Komisi svou odpověď dopisem ze dne 23. října 2015.

2. PODROBNÝ POPIS OPATŘENÍ

2.1. PŘÍJEMCE

(13)

Skupina Duferco vyrábí a prodává ocel. Působí v pěti desítkách zemí po celém světě. V Evropě soustředí skupina svou činnost na Belgii (přibližně 3 000 zaměstnanců v roce 2009 a desítka výrobních závodů v regionu Valonsko) a Itálii (přibližně 1 300 zaměstnanců v roce 2009). Aktivně působí rovněž ve Švýcarsku, Lucembursku, Francii a Bývalé jugoslávské republice Makedonii (FYROM).

(14)

Skupina Duferco se začala usazovat v Belgii počínaje rokem 1997, kdy za podpory regionu Valonsko (převzetí podílů ve výši 8,75 milionu EUR a úvěr ve výši 13,75 milionu EUR) převzala hutě Clabecq, které se nacházely ve značných finančních obtížích (5). V roce 1999 koupila skupina Duferco od skupiny Hoogovens továrny Gustave Boël v La Louvière, a to opět za podpory regionu Valonsko (přeměna pohledávky ve výši 12,5 milionu EUR na kapitálový podíl ve výši 25 % a úvěr ve výši 25,3 milionu EUR (6). V roce 2002 převzala skupina Duferco linku tepelného zpracování v Charleroi, ze které se stala společnosti Carsid, a to ve spolupráci se společností Usinor a opět za podpory regionu Valonsko (podíl společnosti SOGEPA v kapitálu společnosti Carsid ve výši 20 milionů EUR, jež byla snížena na 9 milionů EUR po rozhodnutí o zahájení řízení (7) podle čl. 6 odst. 5 rozhodnutí Komise č. 2496/96/ESUO (8)). Toto řízení bylo ukončeno dne 15. října 2003 (9) vydáním negativního rozhodnutí Komise s odůvodněním, že nelze považovat za pari passu investici do nové společnosti, kdy pouze veřejný akcionář nese nové riziko, zatímco soukromý akcionář jen převádí stávající činnost či projekt do nové společnosti.

(15)	Po této vlně akvizicí vlastní skupina Duferco v Belgii tři hlavní dceřiné společnosti: Duferco Clabecq, Duferco La Louvière (dále jen „DLL“) a Carsid.

(16)

V roce 2006 navázala skupina Duferco strategické partnerství s ruskou ocelářskou skupinou Novolipeck (dále jen „NLMK“). Toto partnerství mělo za cíl využít činností skupiny NLMK na začátku řetězce výroby oceli (dodávky surovin a výroba polotovarů). Partnerství mělo formu podílu skupiny NLMK ve výši 50 % v jednom z holdingů skupiny Duferco, který měl název Steel Invest and Finance (dále jen „SIF“) a byl registrován v Lucembursku. Holding SIF sdružuje četná aktiva skupiny Duferco a mezi nimi společnosti Duferco Clabecq, DLL a Carsid. Na konci roku 2006 byla k němu připojena rovněž americká dceřiná společnost Duferco Farrell Corporation. Dohoda mezi skupinou Duferco a NLMK byla schválena dne 18. prosince 2006. Skupina NLMK získala v holdingu SIF podíl ve výši 50 %, který provázela bezpodmínečná opce na zakoupení nejméně jedné akcie holdingu SIF.

(17)

V létě roku 2011 bylo partnerství mezi skupinami Duferco a NLMK ukončeno. Obě společnosti si rozdělily aktiva holdingu SIF. Skupina Duferco převzala obor „dlouhé výrobky“ společnosti DLL, některé diverzifikační činnosti a aktiva společnosti Carsid. Všechna tato belgická aktiva byla sdružena v rámci nové dceřiné společnosti s názvem Duferco Long Products (dále jen „DLP“), což je společnost podle lucemburského práva založená v březnu roku 2011.

(18)	Závod Carsid byl uzavřen s konečnou platností v roce 2012. V roce 2013 se skupina Duferco rozhodla ukončit výrobu „dlouhých výrobků“ v závodě La Louvière.

(19)	Konsolidace skupiny Duferco probíhala počínaje mateřskou společností, jíž je holding Duferco Participations Holding (dále jen „DPH“). V období 2003–2010 se vlastní kapitál holdingu DPH změnil z […] (*) milionů EUR v roce 2003 na […] milionů EUR.

(20)	Sídlo holdingu DPH bylo původně v […] a následně bylo přeneseno do […]. Samotný holding DPH vlastní jiné společnosti: […].

2.2. ZKOUMANÁ OPATŘENÍ

(21)	V období 2003–2011 provedl finanční holding FSIH šest intervencí ve prospěch dceřiných společností skupiny Duferco v celkovém rozsahu 517 milionů EUR.

2.2.1. ZDROJ PROSTŘEDKŮ, KTERÉ SLOUŽILY K FINANCOVÁNÍ OPATŘENÍ

(22)

Společnost SOGEPA je akciovou společností s veřejným kapitálem ve 100 % vlastnictví regionu Valonsko. Zajišťuje provedení rozhodnutí přijatých valonskou vládou, pokud jde o zásahy do obchodních společností, a řízení těchto rozhodnutí. Kromě toho je upřednostňovaným nástrojem politiky regionu Valonsko v ocelářském odvětví. Vznikla v roce 1999 spojením společností s názvy Société Wallonne pour la Sidérurgie (SWS) a Société pour la gestion de participations de la Région wallonne dans des sociétés commerciales (SOWAGEP).

(23)

Podle svých internetových stránek plní společnost SOGEPA při zásazích prováděných na žádost valonské vlády dva typy zvláštních úkolů: i) analýza a vyjádření předběžného stanoviska k případnému rozhodnutí valonské vlády; ii) provedení a kontrola rozhodnutí přijatých valonskou vládou. V rámci provádění rozhodnutí valonské vlády vyjednávají a vypracovávají útvary společnosti SOGEPA dohody mezi akcionáři a/nebo dohody o úvěrech, a to při dodržení podmínek, které mohou být stanoveny ve vládním rozhodnutí o zásahu.

(24)

Kontrola zásahů v podstatě spočívá v tom, že společnost SOGEPA a její spolupracovníci působí ve správních radách společností, které jsou příjemci zásahů, a to buď ve funkci správců nebo pozorovatelů. Spočívá rovněž v účasti na valných hromadách a obecně v pravidelném monitorování zájmů regionu Valonsko.

(25)	Správce společnosti SOGEPA jmenuje valonská vláda. Zmocňuje rovněž dva vládní komisaře.

(26)

Dne 27. března 2003 založila společnost SOGEPA finanční holding FSIH s kapitálem ve výši 180 milionů EUR. Podle zakládacího aktu je předmětem činnosti holdingu FSIH „investovat v nejrůznějších formách do zahraničních podniků spojených s ocelářským odvětvím a/nebo s nimi uzavírat všechny finanční transakce“. Za tímto účelem může holding FSIH „zejména podporovat každou možnou spolupráci mezi těmito podniky a podniky Valonska“.

(27)

Členy správní rady holdingu FSIH jmenuje valná hromada, to znamená společnost SOGEPA. Hned po založení finančního holdingu FSIH se dne 27. března 2003 konala valná hromada, která vedla ke jmenování správců a předsedy správní rady. Jmenovaným předsedou se stal předseda správní rady společnosti SOGEPA. Tato kumulace funkcí trvala až do 31. března 2013.

2.2.2. OPATŘENÍ č. 1: PODÍL VE SPOLEČNOSTI DUFERCO US (9.4.2003–12.12.2006)

(28)

Duferco US Investment Corp. (dále jen „Duferco US“) je holdingovou společností, jež vlastní 100 % jediné společnosti, a to společnosti Duferco Farrell Corp. (dále jen „Farrell“). Před zkoumaným opatřením patřila společnost Duferco US z 99,8 % skupině Duferco, a to prostřednictvím jedné z jejích průmyslových společností s názvem Duferco Industrial Investment (dále jen „DII“).

(29)	Společnost Farrell je ocelářským podnikem v Pensylvánii (Spojené státy). Zabývá ve výrobou ocelí válcovaných za tepla a za studena.

(30)

Dne 9. dubna 2003 zakoupil holding FSIH polovinu akcií bez jedné společnosti Duferco US za celkovou částku 97,22 milionu amerických dolarů (USD) (tj. 90 milionů EUR). Společnost DII zůstala majitelem druhé poloviny akcií bez jedné. Obě zbývající akcie byly uloženy do „zvláštní účelové jednotky“, která byla pověřena jejich obstavením po dobu trvání partnerství mezi holdingem FSIH a společností DII. Holding FSIH získal stejného dne za částku 5 milionů EUR opci na zakoupení, která mu umožňovala nabýt obě akcie zmíněné jednotky, a převzít tak kontrolu na společností Duferco US. Tato opce ale nebyla nikdy uplatněna.

(31)

Společnost SOGEPA si nechala před tím, než v roce 2003 nabyla prostřednictvím holdingu FSIH polovinu akcií bez jedné společnosti Duferco US, vypracovat ohodnocení společnosti Farrell. Podle britské poradenské společnosti Hatch Beddows činila průměrná konzervativní hodnota společnosti Farrell 330 milionů USD. Americký konzultant World Steel Dynamics rovněž vypracoval dodatečnou studii, v níž odhadl hodnotu společnosti Farrell na 410 milionů USD. Ze srovnání těchto dvou analýz vyplývá průměrná hodnota společnosti Farrell ve výši 375 milionů USD. V EUR by podle průměrného měsíčního směnného kurzu USD/EUR v dubnu roku 2003 činila tato průměrná hodnota 345,5 milionu EUR.

(32)

Za hospodářské období uzavřené k 30. září 2004 byla holdingu FSIH vyplacena v roce 2005 dividenda ve výši 2,5 milionu USD. Ve svých připomínkách Belgie upřesnila, že tato dividenda byla vyplacena dne 23. června 2005. Podle ročního průměru směnného kurzu USD/EUR za rok 2005 představuje tato dividenda částku přibližně 2,01 milionu EUR.

(33)

Jako často v případě četných odvětví zpracovatelského průmyslu mohly mít vliv na výsledky společnosti Farrell pořizovací ceny jejích vstupů (bramy). Dne 15. září 2005 proto společnost Farrell podepsala se skupinou Duferco smlouvu o dodávkách bram, aby zmírnila výkyvy ve svých výsledcích. V této smlouvě se stanoví, že skupina Duferco bude společnosti Farrell dodávat bramy za smluvně stanovené ceny tak, aby se společnost Farrell nedostala z daného rozmezí ([…]).

(34)

Dne 1. ledna 2006 došlo k uzavření smlouvy mezi skupinou Duferco a skupinou […]. Podle této smlouvy dodávala skupina […] skupině Duferco bramy za cenu, která byla vypočítána jako i) prodejní cena konečných produktů společnosti Farrell ii) při odečtení nákladů společnosti Farrell na zpracování a iii) navýšení o určité ziskové rozpětí. Tato smlouva umožnila pokrýt na úrovni skupiny Duferco riziko, které na ni přešlo od společnosti Farrell následkem smlouvy ze dne 15. září 2005.

(35)

V roce 2006 se holding FSIH rozhodl zvážit vhodnost svého podílu ve společnosti Duferco US. Dne 14. června 2006 se tak společnost DII a holding FSIH dohodly, že společnost DII bude mít opci na zakoupení všech akcií v držení holdingu FSIH za celkovou částku 95 milionů EUR. Tato opce byla zřejmě poskytnuta bez odměny.

(36)	K této opci na zakoupení došlo rovněž v souvislostech jednání o strategickém partnerství mezi skupinami Duferco a NLMK. Uvažovalo se totiž o tom, že společnost Duferco US bude spadat pod holding SIF.

(37)

Holding FSIH se vyvázal ze společnosti Duferco US dne 12. prosince 2006 poté, co společnost […], která byla nástupkyní společnosti DII u všech nároků a závazků týkajících se tohoto opatření, uplatnila tuto opci na zakoupení. Dne 12. prosince 2006 se tak skupina Duferco stala plným vlastníkem společnosti Duferco US za cenu 125,85 milionu USD (tj. 95 milionů EUR). Dne 18. prosince 2006 bylo 50 % podílů holdingu SIF postoupeno skupině NLMK.

2.2.3. OPATŘENÍ č. 2: PODÍL V HOLDINGU DPH (9.4.2003–14.6.2006)

(38)

Dne 9. dubna 2003 získal holding FSIH od [společnosti, která tehdy kontrolovala holding DPH] – sídlící v […] a dnes v […] – přibližně 25 % kapitálu holdingu DPH spolu s přednostní akcií („preferred share“) poskytující přednostní právo na dividendy. Holding FSIH předtím požádal poradenskou společnost Ernst&Young o odhad hodnoty holdingu DPH. Na základě tohoto odhadu se hodnota 25 % podílu v holdingu DPH pohybovala od […] do […] milionů USD, což odpovídá průměrné hodnotě ve výši […] milionů USD. Cena transakce mezi holdingem FSIH a [společností, která tehdy kontrolovala holding DPH] nakonec dosáhla výše 86,42 milionu USD, tj. přibližně 80 milionů EUR podle průměrného měsíčního směnného kurzu USD-/EUR v dubnu roku 2003.

(39)

Smluvní strany se dohodly, že vzhledem k držení přednostní akcie bude mít holding FSIH přednostní právo na dividendy vyplácené holdingem DPH za těchto podmínek: i) vyplacení částky ve výši 2 milionů EUR za každé hospodářské období 2003 a 2004; ii) vyplacení částky ve výši 4 milionů EUR za každé následující hospodářské období až do roku 2012.

(40)	V lednu roku 2005 tak holding FSIH obdržel dividendy ve výši 4 milionů EUR za hospodářská období 2003 a 2004. Za hospodářské období 2005 nebyla zřejmě vyplacena žádná dividenda. Když holding FSIH prodal svůj podíl, nebylo hospodářské období 2006 ještě uzavřeno.

(41)

V roce 2006 vyjádřil holding FSIH přání vyvázat se z holdingu DPH. Vzhledem k plánovanému výstupu pověřil holding FSIH opět společnost Ernst&Young, aby ohodnotila jeho podíl v holdingu DPH ve výši 25 %. Zpráva společnosti Ernst&Young z roku 2006 (dále jen „zpráva Ernst&Young z roku 2006“) ohodnotila podíl ve výši 25 % na částku v rozmezí od […] do […] milionů USD, tj. přibližně od […] do […] milionů EUR podle ročního průměru směnného kurzu USD-/EUR v roce 2006.

(42)	Smluvní strany nepřevzaly vyhodnocení zprávy Ernst&Young z roku 2006. Dne 14. června 2006 totiž holding FSIH prodal svůj podíl za […] milionů USD, tj. […] milionů EUR, [společnosti, která tehdy kontrolovala holding DPH].

2.2.4. OPATŘENÍ č. 3: PODÍL V HOLDINGU DSIH (14.12.2006)

(43)

Kromě ocelářství rozvíjela skupina Duferco v Belgii diverzifikační činnosti a v září roku 2006 je seskupila v nové dceřiné společnosti, která byla připojena k holdingu SIF pod názvem Carsid Développement. V prosinci roku 2006 bylo rozhodnuto několik dní předtím, než se společnost SIF dostala pod částečnou kontrolu holdingu NLMK, nezahrnout společnost Carsid Développement do rámce partnerství s ruskou společností.

(44)

Skupina Duferco se proto spojila s holdingem FSIH, aby převzala a rozvíjela aktiva společnosti Carsid Développement. Dne 29. listopadu 2006 byla založena nová společnost s názvem […], aby přijala tato aktiva. V okamžiku svého vzniku byl jejím akcionářem […] a její výchozí základní kapitál dosahoval výše […] milionu EUR (kapitál byl upsán ale nebyl uvolněn s výjimkou jedné akcie o nominální hodnotě 1 EUR). Správní rada společnosti […] již během svého prvního zasedání, které se konalo dne 7. prosince 2006, souhlasila s převodem stávající akcie […] na holding FSIH. Následně souhlasila s tím, aby dceřiná společnost skupiny Duferco s názvem Duferco Développement upsala jednu akcii o nominální hodnotě 1 EUR. Správní rada rovněž rozhodla o změně názvu společnosti na Duferco Salvage Investements Holding (dále jen „DSIH“). Dne 7. prosince 2006 tak holding FSIH a skupina Duferco měly k dispozici novou společnou dceřinou společnost s názvem DSIH, která mohla přijmout aktiva společnosti Carsid Développement.

(45)

Dne 11. a 14. prosince 2006 navýšily holding FSIH a společnost Duferco Développement každý ze své strany a v hotovosti kapitál holdingu DSIH o [65–72] milionů EUR, což odpovídá podílu ve výši 50 %. Tyto prostředky sloužily ke skoupení všech akcií společnosti Carsid Développement, k čemuž došlo dne 14. prosince 2006 za celkovou částku […] milionů EUR. Společnost Carsid Développement byla přejmenována na Duferco Diversification.

(46)

Společnost Duferco Diversification držela tehdy 100 % podíl v těchto třech společnostech: Duferco Environnement, Duferco Immobilière a Marcinelle Energie. Pod společnost Duferco Environnement spadal zejména projekt sanace pozemků v […], které vlastnila společnost Duferco Développement (projekt zvaný […]). Ve společnosti Duferco Immobilière byla shromážděna všechna nemovitá aktiva, která dříve vlastnila společnost Carsid. Společnost Marcinelle Energie měla v roce 2006 za cíl úspěšně dostavět elektrárnu CCGT v Charleroi (elektrárna s plynovou turbínou a kombinovaným cyklem nebo-li turbínou plyn-pára).

Obrázek č. 1

Společnosti, jichž se týká opatření č. 3

(47)	V roce 2008 bylo 80 % projektu společnosti Marcinelle prodáno italskému elektrárenskému podniku ENEL za [30–37] milionů EUR.

(48)	Dne 26. března 2010 upsala společnost Duferco Développement jednu dodatečnou akcii holdingu DSIH, což jí s 67 001 akcií (oproti 67 000 akciím v držení holdingu FSIH) zaručilo kontrolní většinu v holdingu DSIH.

(49)

Po ukončení partnerství skupin Duferco a NLMK se skupina Duferco a holding FSIH v červnu roku 2011 rozhodly seskupit všechna svá valonská aktiva – jak ocelářská, tak diverzifikační – v rámci nové a jediné dceřiné společnosti s názvem DLP. Ocelářská aktiva, která zůstala po zrušení holdingu SIF, byla připojena ke společnosti DLP prostřednictvím dceřiné společnosti s názvem Duferco La Louvière Produits Longs (dále jen „DLLPL“ – viz opatření č. 6). Pokud jde o diverzifikační činnosti, řada transakcí provedených v létě roku 2011 vyústila rovněž k jejich zahrnutí do společnosti DLP:

—

[…].

—	Po provedení těchto transakcí tak byla všechna belgická aktiva skupiny Duferco (včetně bývalých aktiv holdingu DSIH) seskupena ve společnosti DLP prostřednictvím její dceřiné společnosti s názvem Duferco Belgium.

2.2.5. OPATŘENÍ č. 4 A 5: ÚVĚRY POSKYTNUTÉ [SPOLEČNOSTI, KTERÁ TEHDY STÁLA V ČELE SKUPINY DUFERCO] A SPOLEČNOSTI SIF V ROCE 2009

(50)	V roce 2009 poskytl holding FSIH společnosti […], která stála v čele skupiny Duferco, na dobu šesti roků úvěr v celkové výši 100 milionů EUR. V době poskytnutí úvěru byla tato společnost zapsána […]. Dnes se přeměnila na společnost […], jež je společností podle […] práva.

(51)

Podle úmluvy podepsané dne 4. září 2009 poskytl holding FSIH nejprve úvěr ve výši [30–40] milionů EUR. Úroková míra uplatněná na úvěr byla stanovena podle dvanáctiměsíční sazby Euribor (1,302 %) navýšené o 75 bazických bodů, tj. 2,052 % v okamžiku uzavření úmluvy. Podle informací, které Belgie poskytla dne 4. června 2013, dosáhla skutečně uplatněná úroková míra výše 2,04 %. Jistina byla splatná in fine ke dni 31. prosince 2015 nebo dříve v případě, že by došlo ke změně v kontrole holdingu SIF. Úroky z úvěru byly kapitalizovatelné ročně a splatné k datu splatnosti u zbývajícího zůstatku závazku, a to počínaje šestým rokem nebo dříve v případě, že by došlo ke změně v kontrole holdingu SIF.

(52)

Doložky o splacení v případě změny ve složení kapitálu holdingu SIF, které jsou obsaženy v článku 1.1 úmluvy o úvěru, byly zavedeny, aby se zohlednily vzájemné doložky o opcích na zakoupení, jež si vyjednaly skupiny Duferco a NLMK ohledně společnosti SIF v úmluvě ze dne 1. února 2008. Úmluva z roku 2008 totiž stanovila, že takovou opci lze počínaje prosincem roku 2010 kdykoliv uplatnit, a to za cenu […] milionů USD. Podle článku 6.1 úmluvy o úvěru uzavřené mezi holdingem FSIH a [společností, která tehdy stála v čele skupiny Duferco] byl vypůjčovatel povinen přednostně přidělit částky, které při této příležitosti získal, na plné splacení úvěru poskytnutého holdingem FSIH.

(53)

Úvěr byl jištěn dvěma typy záruk:

—	povinnost [společnosti, která tehdy stála v čele skupiny Duferco] přidělit na splacení úvěru poskytnutého holdingem FSIH finanční prostředky pocházející z prodeje podílu skupiny Duferco ve společnosti SIF skupině NLMK v důsledku uplatnění opce na zakoupení stanovené v úmluvě ze dne 1. února 2008 a

—	zastavení […] kmenových akcií holdingu DPH.

(54)

V prosinci roku 2009 byl k úmluvě o úvěru ze dne 4. září 2009 připojen dodatek. Holding FSIH poskytl [společnosti, která tehdy stála v čele skupiny Duferco] nový úvěr ve výši [60–70] milionů EUR. Úroková míra uplatněná na úvěr byla rovněž stanovena podle dvanáctiměsíční sazby Euribor (1,302 %) navýšené o 75 bazických bodů, tj. 2,052 % v okamžiku uzavření úmluvy. Podle informací, které Belgie poskytla dne 4. června 2013, dosáhla při uvolnění úvěru skutečně uplatněná úroková míra výše 1,99 %. Pokud jde o splácení úvěru (jistina a úroky), platily stejné podmínky jako podmínky úmluvy ze dne 4. září. Pokud jde o jištění, bylo zastaveno dalších […] akcií holdingu DPH.

(55)	Podle výroční zprávy skupiny Duferco za rok 2009 odpovídala celková hodnota jištění obou úvěrů částce přibližně […] milionů USD. Podle Belgie odpovídala hodnota tohoto jištění této částce, pokud se vychází pouze z čistého aktiva v okamžiku poskytnutí úvěru.

(56)	Úvěr byl předčasně splacen v červenci roku 2011, protože skupina NLMK plně převzala holding SIF.

(57)

Podle dvou úmluv podepsaných dne 29. září a 22. prosince 2009 poskytl holding FSIH ve stejné době holdingu SIF úvěr ve výši 75 milionů EUR. Tento úvěr byl vyplacen ve dvou částech, a to 20 milionů EUR v září roku 2009 a 55 milionů EUR v prosinci roku 2009. Úroková míra uplatněná na úvěr byla stanovena podle dvanáctiměsíční sazby Euribor (1,302 %) navýšené o 75 bazických bodů, tj. 2,052 % v okamžiku uzavření úmluvy. Podle informací, které Belgie poskytla dne 4. června 2013, dosáhla při vyplacení obou částí skutečně uplatněná úroková míra výše 2,04 %.

(58)	Jistina byla splatná dne […]. Úroky byly […]. Kromě toho podle článku 5 úmluvy o úvěru […].

(59)

Dne 29. června 2011 se smluvní strany dohodly, že vzhledem k nepříznivé světové situaci v odvětví ocelářství a ke změně v kontrole holdingu SIF má SIF předčasně splatit úvěr ve třech splátkách rozložených na roky 2011, 2012 a 2013. Dne 30. června 2011 splatil holding SIF část jistiny, tj. částku [15–25] milionů EUR, a rovněž úroky splatné k tomuto dni, tj. částku [1–2] miliony EUR. Poslední dodatek ze dne 30. září 2013 stanovil předčasné splacení zbývajícího zůstatku závazku, tj. částku [55–65] milionů EUR jistiny a [1–2] miliony úroků. Ve své odpovědi na rozhodnutí o zahájení řízení Belgie sdělila Komisi, že závazek holdingu SIF vůči holdingu FSIH byla plně vyrovnán.

2.2.6. OPATŘENÍ č. 6: NAVÝŠENÍ KAPITÁLU SPOLEČNOSTI DLP O 100 MILIONŮ EUR

(60)	Během léta roku 2011 vložil holding FSIH celkem 100 milionů EUR do společnosti DLP, která je investičním nástrojem podle lucemburského práva vytvořeným, aby shromažďoval souběžné investice holdingu FSIH a skupiny Duferco v Belgii. Tato investice proběhla ve dvou fázích.

(61)

Nejprve dne 29. června 2011 poskytl holding FSIH společnosti DLP konvertibilní úvěr ve výši 30 milionů EUR za dvanáctiměsíční sazbu Euribor navýšenou o 200 bazických bodů (tj. 2,137 + 2 % = 4,137 %). Tento úvěr byl poskytnut na dobu deseti roků. Úvěr neprovázelo žádné jištění, protože cílem smluvních stran byla jeho přeměna na kapitál. K přeměně úvěru na kapitál skutečně došlo dne 23. září 2011.

(62)	Dne 7. července 2011 se skupina Duferco podílela prostřednictvím své dceřiné společnosti DII na navýšení kapitálu společnosti DLP částkou 101 milionů EUR za 50,26 % podíl v základním kapitálu společnosti DLP.

(63)	Dne 14. července 2011 poskytl holding FSIH společnosti DLP částku 70 milionů EUR na navýšení jejího kapitálu.

(64)	Po této investici držel holding FSIH v základním kapitálu společnosti DLP podíl ve výši 49,74 %.

(65)

Navýšení kapitálu o 201 milionů EUR (100 milionů EUR vložených holdingem FSIH a 101 milionů EUR vložených skupinou Duferco) bylo upsáno na:

nákup akcií společnosti DLLPL a akcií další belgické dceřiné společnosti skupiny Duferco, a to společnosti Duferco Trebos, za [80–100] milionů EUR v prvém případě a [5–15] milionů EUR v druhém případě. Tyto transakce odpovídaly záměru skupiny Duferco a holdingu FSIH, který byl již popsán v případě opatření č. 3, a to seskupit po ukončení partnerství skupin Duferco a NLMK všechna valonská aktiva skupiny Duferco v rámci společnosti DLP;

ii)	nákup zásob společnosti Duferco La Louvière Sales (10) za částku [50–70] milionů EUR;

iii)	investici ve výši [30–40] milionů EUR do společnosti DLLPL, která se stala společností Duferco Belgium, na novou výrobní jednotku kontinuálního lití.

(66)

V prosinci roku 2012 bylo rozhodnuto opět rozdělit ocelářské (většinou opuštěné) a neocelářské činnosti skupiny Duferco ve Valonsku. Společnost Duferco Belgium si podržela ocelářské činnosti, zatímco v nové dceřiné společnosti společnosti DLP s názvem Duferco Wallonie byly seskupeny diverzifikační činnosti. Po těchto reorganizacích vypadalo organizační schéma skupiny takto:

Obrázek č. 2

Společnosti, jichž se týká opatření č. 6

(…)

3. SHRNUTÍ POCHYBNOSTÍ VYJÁDŘENÝCH V ROZHODNUTÍ O ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ

3.1. EXISTENCE PODPORY

3.1.1. OPATŘENÍ č. 1

(67)

Komise připomíná, že se její pochybnosti netýkaly podmínek, za jakých nabyl holding FSIH svůj podíl ve společnosti Duferco US. Komise ale měla pochybnosti, že podmínky, za nichž holding FSIH umožnil ukončení své účasti ve společnosti Duferco US, byly v souladu se zásadou soukromého investora v tržním hospodářství. Na podložení svých pochybností použila různé argumenty.

(68)

Vyjádřeno v EUR byla v prvé řadě prodejní cena z roku 2006 stejná jako nákupní cena z roku 2003, z čehož se dá usuzovat na nízkou výnosnost po dobu držení podílu. Komise nad touto skutečností vyjádřila podiv vzhledem k pozitivním hospodářským výsledkům dosahovaným společností Duferco US v období 2003–2006 a souvisejícímu navýšení vlastních prostředků této společnosti. V tomto ohledu Komise nesouhlasila s názorem Belgie, podle něhož se měla výnosnost podílu posuzovat v amerických dolarech (funkční měně společnosti Duferco US) a nikoliv v EUR (funkční měně holdingu FSIH).

(69)	Komise dále vyjádřil podiv na tím, že před stanovením ceny za uplatnění opce nedošlo k ohodnocení.

(70)

Komise si rovněž kladla otázky ohledně důvodů vystoupení holdingu FSIH, a zejména ohledně jeho vnímání zvratu hospodářské konjunktury v budoucích rocích. V tomto ohledu vyjádřila Komise pochybnosti, že by soukromý investor souhlasil s tak dlouhým trváním opce (téměř deset roků), zatímco by sám údajně předjímal brzký zvrat hospodářské konjunktury. Kromě toho zaznamenala, že smlouvy z roku 2005 a 2006 uzavřené se skupinou Duferco a […] zmírňovaly expozici společnosti Duferco US vůči výkyvům na trhu, a tím přispívaly k její větší přitažlivosti.

(71)	Komise závěrem vyjádřila podiv nad tím, že opce na zakoupení byla poskytnuta bezplatně, ačkoliv měla pro skupinu Duferco jistou hospodářskou hodnotu a skupina ji mohla uplatnit zcela podle svého uvážení.

3.1.2. OPATŘENÍ č. 2

(72)	Komise vyjádřila pochybnosti, že podmínky, za nichž holding FSIH ukončil svou účast v holdingu DPH, byly v souladu se zásadou soukromého investora v tržním hospodářství.

(73)

Kromě toho, že Komise nesouhlasila s použitím amerického dolaru při odhadu výnosnosti investice do holdingu DPH, měla především pochybnosti ohledně opodstatněnosti metody použité pro stanovení prodejní ceny. Konkrétně vyjádřila podiv nad rozdílem mezi cenou přijatou stranami a nezávislým ohodnocením provedeným společností Ernst&Young.

(74)

Během fáze předběžného šetření odůvodňovala Belgie tento rozdíl zohledněním pěti diskontů. Komise pochybovala o tom, že tyto diskonty hrály skutečně roli v jednání mezi [společností, která tehdy kontrolovala holding DPH) a holdingem FSIH, a vedle této formální záležitosti si kladla otázku ohledně jejich hospodářské opodstatněnosti.

(75)	Komise si rovněž kladla otázky ohledně důvodů vystoupení holdingu FSIH.

(76)	Závěrem vyjádřila Komise názor, že holding FSIH zdaleka nejednal jako soukromý investor, nýbrž se pouze snažil získat zpět svůj původní vklad ve výši 80 milionů EUR navýšený jen o dividendu ve výši 4 milionů EUR za rok 2005, která mu ale ještě nebyla vyplacena.

3.1.3. OPATŘENÍ č. 3

(77)	Komise měla pochybnosti, že podmínky, za nichž holding FSIH provedl investici v rámci holdingu DSIH, byly v souladu se zásadou soukromého investora v tržním hospodářství.

(78)

Jako odpověď na tvrzení Belgie ohledně povahy pari passu této transakce Komise upozornila, že v okamžiku provedení investice patřil holding DSIH již do oblasti kontrolované skupinou Duferco a že aktiva vložená do této nové dceřiné společnosti byla již rovněž v držení skupiny Duferco (z 50 % prostřednictvím holdingu SIF). Za těchto podmínek nesl nová rizika pouze nový (veřejný) akcionář a transakci nelze označit za pari passu.

(79)

Pokud jde o valorizaci společnosti Duferco Diversification a jejích dceřiných společností:

—	Komise vyjádřila podiv nad tím, že byla možná snaha přiřknout cenu ve výši […] milionů EUR projektu, který se nacházel v tak raném stádiu jako projekt […].

—	Komise vyjádřila pochybnosti ohledně zhodnocení projektu Marcinelle vzhledem k předpokladům, na nichž byla založena.

(80)	Komise si dále kladla otázky ohledně důsledků, které měl pro holding FSIH prodej společnosti Duferco Diversification společnosti DLP v roce 2011, když holding FSIH měl v držení pouze 49,7 % podílů ve společnosti DLP, zatímco v holdingu DSIH držel všechny akcie bez jedné.

3.1.4. OPATŘENÍ 4 a 5

(81)

Komise měla pochybnosti ohledně tvrzení Belgie, podle něhož zvolená sazba u obou úvěrů neobsahovala žádný prvek podpory, protože vysoce přesahovala průměrnou proměnlivou úrokovou míru, již banky uplatňovaly na [společnost, která byla tehdy v čele skupiny Duferco] a na skupinu SIF, tj. 1,31 % v prvém případě a 1,92 % v druhém případě.

(82)	Pokud jde o úvěr poskytnutý [společnosti, která tehdy stála v čele skupiny Duferco], informace poskytnuté v oné době Belgií neumožnily dohledat soukromé úvěry s podobnými parametry.

(83)	Pokud jde o úvěr poskytnutý holdingu SIF, Komise vyjádřila pochybnosti, že by holding šlo přirovnat k podniku s ratingem AAA, a projevila podiv nad neexistencí jištění u tohoto úvěru.

(84)	Komise proto prohlásila, že není schopna vyloučit s konečnou platností možnost, že úvěry poskytnuté [společnosti, která tehdy stála v čele skupiny Duferco] a holdingu SIF obsahovaly prvky státní podpory.

3.1.5. OPATŘENÍ č. 6

(85)	Komise vyjádřila pochybnosti o souladu navýšení kapitálu společnosti DLP o 100 milionů EUR se zásadou soukromého investora v tržním hospodářství.

(86)

Komise poznamenala, že investici nelze a priori považovat za pari passu, protože v případě skupiny Duferco šlo o investici do společnosti, kterou skupina již vlastnila. Za těchto podmínek nenesl veřejný a soukromý akcionář stejná rizika, protože soukromého akcionáře nešlo označit z hlediska předmětné investice za nezávislého.

(87)	Pokud jde o cenu aktiv, která měla nabýt společnost DLP, Komise vyjádřila pochybnosti zejména ohledně metody zvolené pro ohodnocení společností DLLPL a Duferco Trebos a zásob odkoupených od společnosti Duferco La Louvière Sales.

3.2. SLUČITELNOST

(88)

Komise zjistila, že na zkoumaná opatření zřejmě nelze uplatnit žádný rámec či pokyny Komise týkající se kritérií slučitelnosti v oblasti státní podpory. Pokud jde konkrétně o možnost regionální podpory, relevantní dokumenty stanovily, že taková podpora v odvětví ocelářství není slučitelná s vnitřním trhem.

4. PŘIPOMÍNKY BELGIE

4.1. OPATŘENÍ č. 1

(89)	Pokud jde o zásadu soukromého investora v tržním hospodářství, Belgie se domnívá, že vzhledem ke zvláštním souvislostem, za nichž byl prodej akcií společnosti Duferco US uzavřen, nelze soudit, že by tato transakce nebyla provedena za tržní cenu.

(90)

Belgie v prvé řadě poznamenává, že funkční měnou společnosti Duferco US, tedy podniku sídlícímu ve Spojených státech, je americký dolar, což je v souladu s mezinárodním účetním standardem IAS 21.9. Domnívá se proto, že investici holdingu FSIH a výpočet její návratnosti je nutno analyzovat v amerických dolarech a nikoliv po převodu v EUR. Dodává, že holding FSIH podstoupil riziko nekrýt se proti rizikům směnných kurzů, protože takové krytí se dalo jen velmi obtížně získat vzhledem k povaze transakce a zejména nejistotě ohledně dne výstupu z investice. Belgie potvrzuje, že na základě částek vyjádřených v amerických dolarech byla návratnost investice ve výši 6,81 % za rok.

(91)

Belgie dále odmítá, že by se při zhodnocení společnosti Duferco US měla zohledňovat hodnota vlastního kapitálu. Za prvé tvrdí, že růst vlastního kapitálu má sice dopad na účetní hodnotu společnosti, ale nevede automaticky k navýšení její tržní hodnoty. Za druhé zdůrazňuje výrazné výkyvy v zisku společnosti během roků zvažovaných Komisí. V tomto ohledu Belgie nesouhlasí s tvrzením Komise, podle něhož bylo období 2003–2006 pro společnosti Duferco US a Farrell „celkově ziskové“.

(92)

Belgie zastává názor, že místo ohodnocení na základě vlastního kapitálu je nutno zvolit metodiku zhodnocení založenou na násobku EBITDA (zisk před úroky, zdaněním a odpisy). Popírá hodnotu násobku použitého Komisí a vychází z nezávislé databáze S&P Capital IQ. Tvrdí, že průměrný násobek podniků, které jsou srovnatelné se společností Duferco US (od […] do […]), je nižší než násobek Komise ([…]). Výsledkem je nižší zhodnocení než 49,9 % u společnosti Duferco US. Prodejní cena, na niž se strany dohodly ([…] milionů USD), podle Belgie výrazně přesahuje zhodnocení postoupeného podílu ([…] milionů USD při násobku […] a […] milionů USD při násobku […]).

(93)

Pro doladění svého ohodnocení se Belgie následně vrací k vlivu smluv o zásobování, které uzavřely společnosti Farrell, Duferco a […] v září roku 2005 a lednu roku 2006. Tvrdí, že stabilizace EBITDA společnosti Farrell, jež vyplynula z těchto smluv, vedla ke zmírnění protikladu mezi rizikem a návratností investice, a odůvodňuje proto prodejní cenu za podíl holdingu FSIH ve společnosti Duferco US v rozmezí od […] milionů USD do […] milionů USD. Zdůrazňuje, že prodejní cena, která byla nakonec dohodnuta ([…] milionů USD), výrazně přesahuje tato zhodnocení.

(94)

Pokud jde o vystoupení holdingu FSIH, Belgie uvádí různé důvody: i) uzavření dohod o dodávkách bram se společností […] sice stabilizovalo hospodářské výsledky, ale mohlo také omezit možné zisky společnosti Duferco US; ii) probíhající jednání ohledně postoupení 50 % holdingu SIF skupině NLMK, při nichž se uvažovalo o zahrnutí společnosti Duferco US do rozsahu působnosti partnerství s ruskou skupinou; iii) dojem, který měl údajně holding FSIH, o brzkém zvratu hospodářské konjunktury v ocelářství; iv) existence hojné likvidity v rámci skupiny Duferco, čímž vznikla příležitost, aby holding FSIH postoupil své podíly ve společnosti Duferco US.

(95)	Pokud jde o cenu a lhůtu pro uplatnění opce na zakoupení, Belgie tvrdí, že cena opce byla zahrnuta do vyjednané realizační ceny a lhůtu v délce téměř deseti roků odůvodňovaly nejistoty ohledně dne, kdy dojde k provedení zvažované transakce mezi skupinami Duferco a NLMK.

4.2. OPATŘENÍ č. 2

(96)

V reakci na první pochybnost Komise trvá Belgie na nutnosti posuzovat investici v holdingu DPH v amerických dolarech a nikoliv v EUR, protože americký dolar je funkční měnou holdingu DPH. Použití USD jako referenční měny by údajně umožnilo u podílu v holdingu DPH dospět k roční návratnosti ve výši 8,81 %.

(97)	Pokud jde o ostatní pochybnosti Komise, Belgie odůvodňuje rozdíl mezi prodejní cenou a rozmezím zprávy Ernst&Young zohledněním pěti diskontů.

4.2.1. DISKONT č. 1 – ZHODNOCENÍ DIVIZE TRADING HOLDINGU DPH

(98)

Holding DPH je mateřskou společností dvou divizí: divize Trading (obchodování) a divize Industry (výroba). Dne 29. září 2003, tj. několik měsíců poté, co holding FSIH vstoupil do kapitálu holdingu DPH, prodal tento holding 50 % podílů své divize Trading (Duferco International Trading Holding – […]) společnosti […]. K tomuto prodeji došlo na základě účetní hodnoty divize Trading v tom smyslu, že prodejní cena byla vypočtena při zohlednění poloviny vlastního kapitálu Duferco International Trading Holding, tj. 40,83 milionu USD, což odpovídá 36,01 milionu EUR podle průměrného ročního směnného kurzu USD/EUR v roce 2003.

(99)

Podle Belgie představuje tato cena cenu tržní. Bylo ji proto nutno zohlednit, když se o přibližně tři roky později provádělo ohodnocení celé skupiny. Podle Belgie měla zpráva Ernst&Young z roku 2006 zohlednit účetní hodnotu divize Trading a nepoužít, jak učinila, svou metodu ohodnocení pro celou skupinu, to znamená metodu zvanou poměr „price/earnings“. Belgie naopak nevznáší námitky, aby divize Industry byla oceňována metodou zvanou poměr „price/earnings“.

(100)

Zhodnocení divize Trading odpovídající její účetní hodnotě znamená, že je nutno uplatnit na ohodnocení podle zprávy Ernst&Young z roku 2006 diskont ve výši 20 až 31 milionů USD.

(101)

Belgie dále zdůrazňuje, že i v případě, že by se na celou skupinu měla použít metoda poměru „price/earnings“, poměr použitý ve zprávě Ernst&Young by neodrážel profil rizika holdingu DPH. I při použití takové metody je totiž nutno ohodnocovat divizi Trading a divizi Industry odděleně, protože na každou z nich se musí uplatnit jiný poměr. Zpráva Ernst&Young z roku 2006 údajně pochybila, když na celou skupinu (včetně divize Trading) uplatnila poměr odvozený od srovnatelných podniků, které působí pouze v odvětví průmyslu. Podle Belgie je ale obchodování rizikovější činnost než výroba. Na tento typ činností by se proto měl uplatnit nižší poměr „price/earnings“, který by vyjadřoval menší sklon investorů k tomuto profilu rizika (na podporu tohoto zjištění poskytla Belgie údaje z databáze S&P Capital IQ). Společnost Ernst&Young přecenila holding DPH, protože tento postup nepoužila.

4.2.2. DISKONT č. 2 – CYKLIČNOST TRHU S OCELÍ

(102)

Belgie zastává názor, že období, které si společnost Ernst&Young zvolila pro odhad zisku a poměru „price/earnings“ při ohodnocení společnosti Duferco US, neodráží přiměřeným způsobem cykličnost odvětví oceli. Protože toto období pokrývá pouze čtyři roky od roku 2003 do roku 2006, zahrnuje tři úspěšné roky (2004, 2005 a 2006) a pouze jeden neúspěšný rok (2003). Strany proto přidaly do své analýzy rok 2001 a 2002 a pro každý rok stanovily vyvážení, která byla odlišná od vyvážení použitých společností Ernst&Young.

(103)

Hodnoty a vyvážení zvolená stranami vedou k ohodnocení holdingu DPH ve výši […] milionů USD (oproti […] milionům USD v referenčním případě společnosti Ernst&Young). Tento výrazný rozdíl v ohodnocení, ke kterému by se měl přidat důsledek dalších diskontů a úprav, má představovat důkaz o přecenění holdingu DPH společností Ernst&Young v roce 2006.

4.2.3. DISKONT č. 3 – NEDOSTATEČNÁ LIKVIDITA PODÍLŮ

(104)

Podle Belgie by se měl uplatnit diskont vyjadřující nedostatečnou likviditu podílů holdingu DPH v držení holdingu FSIH. Obecně zohledňované faktory při posuzování likvidity akcií určité společnosti mají být tyto:

—	opce na prodej: disponuje akcionář opcí, která mu umožňuje prodat své akcie za předem dohodnutou cenu? Taková opce, která v tomto konkrétním případě neexistuje, by měla mít za následek zvýšení likvidity akcií;

—

doložky omezující přitažlivost podílu: holding FSIH měl stejně jako [společnost, která tehdy kontrolovala holding DPH] předkupní právo („first refusal right“) v případě plánů na prodej podílů třetí straně. Tento typ doložky výrazně snižuje u třetí strany zájem vstoupit s jedním ze stávajících akcionářů do dlouhého a nákladného jednání o akvizici podílů. Na nabídku, která by z tohoto jednání vyplynula, by totiž jiný stávající akcionář mohl uplatnit své předkupní právo;

—	výše dividend: holding FSIH mohl v budoucnu očekávat vyplácení pouze poměrně nízkých dividend, jež představovaly roční výnosnost ve výši 4,8 % (dividenda ve výši 4 milionů EUR za rok). Nízká úroveň dividend je přitom škodlivá pro likviditu akcie;

—	rizikové faktory ovlivňující investory: z velké cykličnosti odvětví oceli a z výkyvů v ziscích holdingu DPH vyplývá, že holding působil ve velmi rizikovém prostředí. Taková úroveň rizika negativně působí na likviditu podílu;

—	výhledy růstu: v roce 2006 se soudilo, že se trh dostal na vrchol cyklu, a výhledy na růst v následujících rocích byly proto omezené. Takový faktor opět zvyšuje nedostatečnou likviditu akcií;

—	rozsah podílu: čím je podíl větší, tím se snižuje počet možných nabyvatelů. Platí to tím spíše, je-li podíl velký, ale zůstává minoritní, jako tomu bylo v tomto konkrétním případě;

—

velikost a finanční situace podniku: ze zprávy Ernst&Young z roku 2006 vyplývá, že holding DPH měl vlastní kapitál ve výši […] milionů EUR, a bylo ho proto možno považovat za malý až střední podnik. Akcie malého a středního podniku, které navíc nejsou kotovány, se postupují obtížněji než akcie velké společnosti.

(105)

Vzhledem k těmto faktorům a s ohledem na „nezájem o tento podíl ze strany jiných subjektů“ se strany údajně dohodly na uplatnění diskontu kvůli nedostatečné likviditě ve výši 40 % oproti 30 % doporučovaným ve zprávě Ernst&Young.

(106)

Belgie se domnívá, že nemusí dále odůvodňovat dodatečné diskonty, protože se pohybují v obvykle uplatňovaném rozmezí a protože zvolený diskont ve výši 40 % je výsledkem jednání mezi stranami.

4.2.4. DISKONT č. 4 – REZERVA TÝKAJÍCÍ SE PŘEDNOSTNÍCH DIVIDEND HOLDINGU FSIH

(107)

Holding FSIH si pro hospodářská období od roku 2005 do roku 2012 vyjednal přednostní dividendu ve výši 4 milionů EUR. Společnost Ernst&Young zohlednila tento nárok ve svém ohodnocení z roku 2006 a usoudila, že holding FSIH mohl očekávat, že bude dostávat 4 miliony USD (11) během sedmi roků, které zbývaly do roku 2012 (tj. aktualizovanou částku ve výši 26,3 milionu USD).

(108)

Společnost Ernst&Young nezahrnula tuto aktualizovanou částku jako takovou do svého ohodnocení. Poradce na ni uplatnil diskont ve výši 6,2 %, protože se domníval, že riziko nevyplacení této přednostní dividendy je srovnatelné s rizikem znehodnocení dluhopisu s ratingem BBB. Zpráva Ernst&Young z roku 2006 proto přidala k získané hodnotě u 25 % podílů v holdingu DPH částku 22,2 milionů USD.

(109)

Podle Belgie se tehdy strany domnívaly, že tento diskont ve výši 6,2 % nedostatečně odráží riziko nevyplacení přednostní dividendy.

(110)

Na jeho odůvodnění předkládá Belgie dva argumenty: První se týká výkyvů v hospodářských výsledcích holdingu DPH: v případě nedostatečného zisku nebo likvidity by holding DPH musel upustit od vyplacení dividendy. Belgie v tomto ohledu zdůrazňuje, že vyplacení přednostní dividendy záviselo na volném uvážení společnosti. Druhý argument se týká organizace skupiny Duferco: u společnosti vyplácející dividendy se jednalo o holdingovou společnost (DPH) a zisky na její úrovni představovaly pouze konsolidaci zisků vytvořených jejími dceřinými společnostmi. Avšak z různých důvodů (zejména kvůli daňovým předpisům, finančním a smluvním závazkům) nebyl vždy přenos zisků z dceřiných společností na holdingovou společnost jednoduchý a dokonce možný.

(111)

Všechny tyto faktory byly zdrojem skutečné nejistoty ohledně budoucího vyplácení přednostní dividendy holdingu DPH. Podle Belgie musel být proto uplatněný diskont nutně vyšší než diskont, který by byl uplatněn na budoucí výnosnost dluhopisů s ratingem BBB. Strany se údajně dohodly na diskontu ve výši 14 %, což představuje oproti ohodnocení společností Ernst&Young diskont ve výši 4 milionů USD.

4.2.5. DISKONT č. 5 – PRÉMIE ZA OVLÁDÁNÍ

(112)

U diskontu č. 5 se ve skutečnosti jedná o rozhodnutí neuplatnit prémii navrhovanou ve zprávě Ernst&Young z roku 2006. V této zprávě konzultant totiž zjišťuje, že holding FSIH má podle akcionářské úmluvy zvláštní práva, jež mu umožňují působit na některá strategická rozhodnutí skupiny. Zpráva Ernst&Young z roku 2006 se proto domnívá, že je nutno přidat určitou prémii za ovládání, která by se měla pohybovat od 0 do 10 % hodnoty podílu.

(113)

Podle Belgie se strany rozhodly takovou prémii za ovládání neuplatnit, protože zvláštní práva, o něž se jedná, neměla ve skutečnosti žádnou tržní hodnotu v rámci postoupení třetí straně nebo [společnosti, která tehdy kontrolovala holding DPH]. Podle Belgie by se totiž [společnost, která tehdy kontrolovala holding DPH] mohla za předpokladu postoupení třetímu akcionáři postavit proti postoupení práv zanesených v akcionářské úmluvě holdingu DPH. [Společnost, která tehdy kontrolovala holding DPH] proto nemusela zaplatit určitou částku, aby získala zpět všechny pravomoci.

(114)

Belgie poznamenává, že se strany dohodly na tom, že v případě, že jedna z nich postoupí svůj podíl třetí straně, zvláštní práva spojená s podílem holdingu FSIH zanikají. Je sice nepopiratelné, že zvláštní práva stanovená v akcionářské dohodě umožňovala holdingu FSIH přinejmenším ovlivňovat správu holdingu DPH, a měla proto určitou hodnotu v okamžiku, kdy holding FSIH nabyl podíl v holdingu DPH, je ale zároveň skutečností, že holding FSIH nemohl zvláštní práva, která měl, volně přenést na třetí stranu. Tato práva proto neměla žádnou tržní hodnotu.

4.2.6. DALŠÍ SKUTKOVÉ SOUVISLOSTI

(115)

Belgie uvádí další dvě skutečnosti, které sice nevedly k uplatnění diskontu, ale které si přála uvést, aby Komise zaznamenala různé body, které strany projednávaly za účelem stanovení konečné ceny.

(116)

První skutková souvislost se týká dohody z roku 2005 mezi holdingem DPH a společností Farrell, která počítá s převáděním určitých zisků na společnost Farrell. Kvůli této dohodě uplatňuje zpráva Ernst&Young z roku 2006 diskont ve výši 5,5 milionu USD u vykázaného zisku („reported earning“) za každý zohledněný rok. Strany tento diskont nenavýšily.

(117)

Druhá skutková souvislost se týká dohody o zásobování uzavřené se společností […]. Tato dohoda počítala s nákupem podstatného množství polotovarů (bramy) za cenu odpovídající výrobním nákladům. Pro holding DPH představovala tato dohoda v závislosti na světových cenách oceli jak riziko ztráty, tak možnost zisku. Tato dohoda stanovila závazky v oblasti vkladu kapitálu a značné penále v případě odstoupení od dohody, a představovala proto pro holding DPH riziko možných nákladů. Zpráva Ernst&Young z roku 2006 toto riziko číselně nevyjádřila a podle informací, které předala Belgie Komisi, tak neučinily ani strany.

(118)

Belgie dále trvá na připomenutí důvodů, které vedly k vystoupení holdingu FSIH: cykličnost odvětví, vstup nových soukromých investorů do holdingu DPH ([…] a NLMK) a jejich vliv, dostupnost likvidity v rámci skupiny Duferco. V tomto ohledu zdůrazňuje, že společný podnik se skupinou NLMK vyjadřoval vůli skupiny Duferco stáhnout se postupně z průmyslové výroby oceli a zaměřit se na nové činnosti, jako je sanace pozemků a rozvoj projektů v oblasti energie. Holding FSIH údajně toto směrování provázel tím, že se vyvázal z holdingu DPH a investoval do nových projektů diverzifikace skupiny (viz opatření č. 3).

4.3. OPATŘENÍ č. 3

(119)

Belgie odůvodňuje cenu ve výši […] milionů EUR souhrnem různých skutečností.

4.3.1. OBCHODNÍ POHLEDÁVKY

(120)

Společnost Carsid Développement, která se stala společností Duferco Diversification, zdědila obchodní pohledávky vůči jiné společnosti skupiny Duferco (Duferco La Louvière Sales) v celkové výši [30–37] milionů EUR.

4.3.2. OČEKÁVANÁ NADHODNOTA PROJEKTU […]

(121)

Od […] 2002 se skupina Duferco snažila rozvíjet rozsáhlý program přeměny závodu. Pozemky byly sice ve vlastnictví společnosti Duferco Développement, ale rozvojem tohoto projektu byla pověřena dceřiná společnost Carsid Développement (přeměněná na společnost Duferco Diversification).

(122)

Belgie upřesňuje, že v den, kdy se holding FSIH rozhodl schválit vstup do kapitálu holdingu DSIH, tj. dne 5. prosince 2006, bylo již jasno, že společnost Duferco Développement, která neměla žádné lidské zdroje, se obrátí na společnost Duferco Diversification, aby provedla přípravné práce a sanaci závodu v […]. Pokud jde o odměnu společnosti Duferco Diversification za služby poskytnuté v rámci tohoto projektu, bylo již dohodnuto, že společnost Duferco Diversification získá polovinu předpokládaného zisku u prodejní ceny pozemků, které patřily společnosti Duferco Développement, zatímco posledně jmenovaná společnost si ponechá druhou polovinu.

(123)

Belgie uznává, že vzhledem ke složitosti projektu v oblasti nemovitostí a jeho ctižádostivé povaze nedošlo k formálnímu uzavření smlouvy mezi společnostmi Duferco Diversification a Duferco Développement bezprostředně. Bylo totiž ještě nutno vymezit některé aspekty podle závěrů projekčního sdružení, jež bylo vytvořeno ministerskou vyhláškou ze dne 18. ledna 2007, tj. měsíc po vstupu holdingu FSIH do kapitálu holdingu DSIH.

(124)

Odměna společnosti Duferco Diversification v rámci projektu […] byla nakonec formalizována v úmluvě uzavřené dne 4. února 2009 mezi společností Duferco Développement, která pozemky vlastnila, a společností Duferco Diversification. Belgie uvádí, že v souladu s tím, co bylo původně dohodnuto, stanoví úmluva uzavřená v roce 2009, že výnos z prodeje asanovaného pozemku bude rozdělen rovným dílem mezi společnost Duferco Développement a společnost Duferco Diversification. Tato úmluva z roku 2009 je proto pouze formálním vyjádřením dohody, která existovala mezi společnostmi Duferco Développement a Carsid Développement od roku 2006. Zohlednění tohoto projektu při ohodnocení společnosti Carsid Développement bylo proto v případě holdingu FSIH zcela odůvodněné, když tento holding investoval do holdingu DSIH.

(125)

Belgie kromě toho trvá na tom, že holding FSIH založil již od roku 2006 svou investici na zhodnocení projektu. Domnívá se, že očekávaná ziskovost projektu […] byla v roce 2006 opatrně odhadnuta na výši […] milionů EUR.

(126)

Tato částka odpovídala rozdílu mezi odhadovanými náklady na sanaci závodu […] ([…] milionů EUR podle znalecké zprávy z roku 2006) a hodnotou pozemků ve vlastnictví společnosti Duferco Développement (již tehdy odhadované podle Belgie na […] milionů EUR – tuto hodnotu potvrdila v lednu roku 2010 znalecká kancelář GALTIER).

(127)

Belgie se proto domnívá, že holding FSIH jednal konzervativně a opatrně, když požadoval, aby strany zvolily za zisk částku […] milionů EUR, která bude v souladu s jejich dohodami rozdělena rovným dílem mezi společnosti Duferco Développement a Duferco Diversification (tj. […] milionů EUR k zohlednění holdingem DSIH).

(128)

Po interní reorganizaci skupiny Duferco byl projekt […] dne 19. prosince 2012 převeden na společnost Duferco Wallonie v hodnotě ve výši […] milionů EUR. Tato částka měla odpovídat očekávané nadhodnotě projektu, jež byla v roce 2012 přehodnocena podle nových znaleckých posudků.

(129)

Belgie neuvádí nic dalšího ohledně zahájení či nezahájení projektu […] k dnešnímu dni a ani ohledně jeho obchodní úspěšnosti či neúspěšnosti.

4.3.3. VKLAD NEMOVITÉHO MAJETKU DO JEDNÉ Z DCEŘINÝCH SPOLEČNOSTÍ SPOLEČNOSTI DUFERCO DIVERSIFICATION

(130)

Určitý nemovitý majetek společnosti Duferco La Louvière byl převeden na společnost Duferco Immobilière, která je dceřinou společností společnosti Duferco Diversification. Jeho hodnota, již potvrdil jistý konzultant, je odhadována na výši [14–21] až [15–22] milionů EUR.

4.3.4. HODNOTA PROJEKTU MARCINELLE ENERGIE

(131)

Společnost Marcinelle Energie, která je dceřinou společností společnosti Duferco Diversification, měla v roce 2006 za úkol dovést k úspěšnému konci výstavbu elektrárny CCGT v Charleroi. Při ohodnocení tohoto projektu vycházel holding FSIH ze znaleckého posudku, který vypracovala v červnu roku 2004 poradenská společnost Bain (dále jen „Bain“).

(132)

Podle společnosti Bain bylo možno odhadnout celkovou hodnotu projektu na […] milionů EUR: i) […] milionů EUR čisté aktualizované hodnoty, pokud jde o elektrárnu jako takovou, a ii) […] milionů EUR v případě přidělení 100 % kvót CO2 tomuto projektu.

(133)

Střední ohodnocení, které navrhla společnost Bain, vycházelo z i) čisté aktualizované hodnoty ve výši […] milionů EUR (založené na předpokladu, že skupina Duferco neuzavře spojenectví s elektrárenským podnikem) a ii) přidělení pouze 50 % kvót CO2 za […] milionů EUR. Ohodnocení kvót CO2 bylo následně ještě sníženo zohledněním rizika poklesu ceny při obchodování s kvótami. Hodnota, se kterou nakonec holding FSIH u kvót CO2 souhlasil, měla dosáhnout výše […] milionů EUR.

(134)

Na základě tohoto znaleckého posudku mohl holding oprávněně soudit, že investice do výstavby elektrárny CCGT vynese čistou aktualizovanou hodnotu ve výši […] milionů EUR ([…] milionů EUR). Zpráva společnosti Bain nicméně naznačovala, že by spojenectví se zkušeným elektrárenským podnikem mohlo vytvořit vyšší hodnotu, čímž by čistá aktualizovaná hodnota projektu dosáhla výše […] milionů EUR.

(135)

Podle Belgie odpovídal proto medián celkové hodnoty projektu Marcinelle Energie v podobě opatrně odhadnuté na základě znaleckého posudku společnosti Bain částce […] milionů EUR.

(136)

Na základě tohoto ohodnocení zahájil holding FSIH jednání ohledně zhodnocení projektu společnosti Marcinelle Energie a vycházel přitom z průzkumných kontaktů prováděných skupinou Duferco u různých subjektů z odvětví energie s cílem navázat partnerství. Jak potvrzují výměny s hlavními subjekty z odvětví energie – mezi nimi se společnostmi EDF, ELECTRABEL, SPE, NUON a ENEL –, vyvolal projekt Marcinelle Energie velký zájem a daly se předpokládat značné příležitosti.

(137)

Protože v rámci těchto průzkumných kontaktů ohledně akvizice 80 % podílů v projektu společnosti Marcinelle Energie byly ale zmiňovány pouze částky ve výši řádově […] milionů EUR, holding FSIH požadoval a dosáhl, aby byl medián hodnoty projektu ve výši […] milionů EUR podle společnosti Bain snížen s ohledem na částky zmiňované v rámci těchto neformálních kontaktů.

(138)

Pro ohodnocení 80 % projektu byla nakonec zvolena částka ve výši […] milionů EUR. Ohledně zbývajících 20 % projektu se holding FSIH a skupina Duferco shodly, že je ohodnotí na 20 % mediánu hodnoty projektu, jaká vychází ze znaleckého posudku společnosti Bain, tj. na […] milionů EUR (20 % z […] milionů EUR). Projekt společnosti Marcinelle Energie tak byl ohodnocen na celkovou hodnotu ve výši […] milionů EUR.

(139)

Belgie tak tvrdí, že když se holding FSIH v prosinci roku 2006 rozhodl vstoupit společně se společností Duferco Développement do kapitálu holdingu DSIH, byla hodnota projektu společnosti Marcinelle Energie na výstavbu elektrárny předmětem jednání, která vedla k tomu, že strany přijaly ohodnocení projektu značně pod mediánem hodnoty ve výši […] milionů EUR, který vyplynul ze zprávy společnosti Bain, a partneři se nakonec dohodli na částce […] milionů EUR. Svým postupem dosáhl holding FSIH údajně toho, že byla přijata velmi opatrná metoda výpočtu.

(140)

Z předcházejícího vyplývá, že strany měly vlastně přijmout opatrné ohodnocení, jež bylo značně pod maximální ziskovostí, kterou mohl projekt přinést. Má proto být zásadně nepřesné vyčítat holdingu FSIH, že údajně investoval „částku rovnající očekávané návratnosti projektu“ (161. bod odůvodnění rozhodnutí Komise o zahájení řízení).

(141)

Belgie nicméně uznává, že podle zprávy společnosti Bain vyžadovalo zohlednění kvót emisí CO2, aby byla elektrárna uvedena co nejrychleji do provozu, a to každopádně během roku 2009. Pokud by se projekt opozdil, nemohl by využít možnosti obdržet dostupné kvóty emisí CO2.

(142)

Dva roky po těchto jednáních se v červnu roku 2008 podařilo společnosti Duferco Diversification prodat 80 % projektu společnosti Marcinelle Energie italskému elektrárenskému podniku ENEL za cenu [30–37] milionů EUR. Tento prodej provázela opce na prodej, podle níž mohla společnost Duferco Diversification prodat své zbývající podíly ([…]) společnosti ENEL rok po uvedení elektrárny do provozu za cenu […] milionů EUR navýšenou o splátky případných ztrát, které by mohly vzniknout z dohody o dodávkách za pořizovací cenu („off-take right“).

(143)

Na trhu s elektřinou došlo ale od roku 2010 k náhlému zvratu konjunktury a ziskovost elektráren CCGT údajně dramaticky poklesla. Uvedené zřejmě nezabránilo uvedení elektrárny do provozu dne 31. března 2012.

(144)

Na začátku roku 2013 proto společnost Duferco Diversification (z níž se stala společnost Duferco Belgium) uplatnila své právo na vystoupení za částku […] milionů EUR navýšenou o splacení ztrát vykázaných u dohody o dodávkách za pořizovací cenu, o částku […] milionů EUR na základě slevy u ceny plynu a o […] milionů EUR za „různá přehodnocení a úroky“ (bez dalšího upřesnění).

(145)

Projekt společnosti Marcinelle Energie tak byl nakonec postoupen na celkovou částku [70–78] milionů EUR. Z této částky je ale nutno, jak upřesňuje Belgie, odečíst investice ([…] milionů EUR) a ztráty (přibližně […] milionů EUR), k nimž došlo v období 2006–2013, a tím se dospěje k čistému neaktualizovanému zisku ve výši [40–46] milionů EUR.

(146)

Tyto výsledky jsou nižší než prognózy načrtnuté v roce 2006. Belgie je odůvodňuje úplným zvratem, k němuž došlo počínaje rokem 2010 na trhu s plynem, a poznamenává, že v tomto projektu přišla o peníze rovněž skupina ENEL.

4.3.5. SOUHRN TĚCHTO ČTYŘ SKUTEČNOSTÍ

(147)

Na základě uvedených čtyř skutečností měly holding FSIH a skupina Duferco dospět v roce 2006 k závěru, že se hodnota společnosti Duferco Diversification pohybuje od […] do […] milionů EUR. Nakonec byla přijata hodnota ve výši […] milionů EUR a holding FSIH vložil její polovinu.

(148)

Belgie zdůrazňuje, že tuto investici do holdingu DSIH je nutno považovat za investici pari passu se společností Duferco Développement. Protože holding FSIH a společnost Duferco Développement vložily stejnou částku, měly mít údajně stejné zájmy a nesly stejná rizika. Belgie v tomto ohledu připomíná, že před investicí holdingu FSIH nepatřila holdingová společnost DSIH skupině Duferco, protože byla založena dne 29. listopadu 2006 třetí stranou (pod názvem „[…]“) a až posléze byla postoupena holdingu FSIH a společnosti Duferco Développement, aby jim sloužila jako nástroj ad hoc pro jejich společnou investici z prosince roku 2006. Z těchto různých důvodů má být zásah holdingu FSIH v souladu se zásadou soukromého investora v tržním hospodářství.

(149)

Za připomenutí stojí, že dne 8. července 2011 prodal holding DSIH svůj podíl ve společnosti Duferco Diversification společnosti DLP za stejnou částku, tj. […] milionů EUR. Tuto částku společnost DLP nicméně neuhradila, protože v rozvaze společnosti Duferco Diversification zůstala v tomto ohledu pohledávka ve výši […] milionů EUR.

4.4. OPATŘENÍ č. 4 A 5

(150)

Pokud jde o úvěr poskytnutý [společnosti, která tehdy stála v čele skupiny Duferco], Belgie odmítá jakýkoliv prvek podpory. Připomíná, že průměrná proměnlivá úroková míra u bankovních úvěrů různých dceřiných společností [společnosti, která tehdy stála v čele skupiny Duferco] dosahovala v roce 2009 výše [1,1–1,55 %], tj. nedosahovala úrokové míry u zkoumaných úvěrů.

(151)

Belgie tvrdí, že toto srovnání je použitelné, protože úvěry zohledněné pro výpočet této míry jsou srovnatelné s úvěrem poskytnutým holdingem FSIH. V tomto bodě nesouhlasí s Komisí, která usoudila, že tyto úvěry nejsou pro srovnávací analýzu relevantní.

(152)

Podle Belgie nemá Komise údajně pravdu, když zohledňuje kritéria jako splatnost úvěru, výši úvěru nebo jeho povahu při rozhodování o tom, zda jsou soukromé úvěry srovnatelné s úvěry holdingu FSIH. Takový postup je údajně v rozporu se sdělením Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (dále jen „sdělení o referenčních sazbách z roku 2008“) (12), v němž je výslovně upřesněno, že „marže je do velké míry nezávislá na splatnosti úvěru“.

(153)

Belgie dokládá tuto neexistenci vazby mezi splatností, výší a povahou úvěru na jedné straně a marží na straně druhé analýzou úvěrů, které skupině Duferco poskytly obchodní banky. Úvěry bankovních institucí o nejvyšších částkách vykazují úrokové míry, které se pohybují od [0,9–1,35] % do [1,7–2,2] % a mají být údajně nižší než úrokové míry u malých částek (až [2,25–2,75] % u úvěru o výši […] milionu EUR a dokonce [2,3–2,75] % u úvěru o výši […] milionu EUR). Úrokové míry u úvěrů na provozní kapitál („working capital“) se pohybují od [0,75–1,15] % do [2,75–3,25] %, zatímco úvěry na investiční výdaje se pohybují od [1,5–2] % do [2,75–3,25] %.

(154)

Podle Belgie neexistuje ostatně žádný předpis, který by pro vyloučení sebemenšího prvku podpory při poskytnutí veřejného úvěru ukládal doložení existence úvěru od soukromé banky, který by byl ve všech ohledech stejný. Předpisy EU použitelné na státní podporu a ani judikatura neukládají, že by veřejné úvěry měly být stejné jako soukromé úvěry, pokud jde o splatnost, výši a povahu, aby šlo vyloučit sebemenší prvek podpory.

(155)

Pokud jde o rating [společnosti, která tehdy stála v čele skupiny Duferco], Belgie vyvozuje z úrokových měr uplatněných u různých úvěrů, které bankovní instituce poskytly skupině Duferco, že skupina mohla mít nárok na rating AAA. Vychází při tom z úrokových měr, které sdělení o referenčních sazbách z roku 2008 přisuzovalo v roce 2009 podnikům z ratingem A až AAA při vysoké míře jištění: 2,37 % v září roku 2009 a 2,05 % v prosinci roku 2009.

(156)

Belgie zastává názor, že jištění spojená s úvěrem od holdingu FSIH byla z hlediska sdělení o referenčních sazbách z roku 2008 na mimořádně vysoké úrovni. Z mimořádně pevného finančního postavení holdingu DPH údajně vyplývalo, že zastavení 15 % jeho akcií představovalo vynikající jištění. Téměř jistá povaha pohledávky ve výši […] milionů EUR, která měla být přednostně použita na splacení úvěru v případě změny v kontrole holdingu SIF, dodávala tomuto jištění vysokou spolehlivost.

(157)

Pokud jde o úvěry poskytnuté holdingu SIF, srovnání má dokládat, že mezi kritérii zdůrazněnými Komisí (splatnost, výše a povaha) a výší odměny u těchto úvěru existuje případně jen velmi omezená vazba.

(158)

Srovnání rovněž dokládá, že odměna u úvěru od holdingu FSIH se blíží odměně u různých úvěrů, které holdingu SIF poskytly soukromé finanční ústavy. Při úrokové míře ve výši 1,99 % přesahuje odměna u tohoto úvěru mírně průměrnou úrokovou míru u úvěrů poskytnutých holdingu SIF, kde dosahuje výše [1,65–2,15] %.

(159)

Při zohlednění pouze dlouhodobých úvěrů nasmlouvaných holdingem SIF by se odměna pohybovala v rozmezí pod uvedeným průměrem [1,65–2,15] %, a to v rozmezí mezi [1–1,5] % a [1,65–2,15] %.

(160)

Neexistence jištění u úvěru poskytnutému holdingu SIF podle Belgie vyžaduje, aby se k tomuto rozmezí přidala marže [20–60] bazických bodů. Uvedené má být odůvodněno ratingovou kategorií „spolehlivý“ podle sdělení o referenčních sazbách z roku 2008, již si holding SIF mohl údajně nárokovat. Toto navýšení vede k rozmezí od [1,5–2] % do […] %, v němž se nachází úvěr poskytnutý holdingem FSIH.

(161)

Bez existence veřejného ratingu odůvodňuje Belgie zařazení holdingu SIF do kategorie „spolehlivý“ skutečností, že úrokové míry uplatňované soukromými finančními ústavy údajně odpovídaly úrokovým mírám (nebo byly nižší) stanoveným ve sdělení o referenčních sazbách z roku 2008 pro finančně spolehlivé podniky (rating AAA až A).

4.5. OPATŘENÍ č. 6

(162)

Podle Belgie byla investice holdingu FSIH do společnosti DLP provedena pari passu s investicí společnosti DII, protože i) částky investované soukromým a veřejným partnerem byly prakticky stejné, ii) společnost DLP nebyla před touto investicí součástí skupiny Duferco, nýbrž byla naopak založena, aby přijala investice holdingu FSIH a společnosti DII, a iii) cílem těchto investic nebylo zakoupení aktiv, která již patřila skupině Duferco (nýbrž holdingu SIF).

(163)

Belgie uvádí, že skutečnost, že investice holdingu FSIH byla nejprve poskytnuta formou konvertibilního úvěru (a rychle přeměněného), nemá žádný vliv. V den poskytnutí konvertibilního úvěru totiž holding FSIH a společnost DII zároveň uzavřely akcionářskou dohodu, v níž se zavázaly k navýšení kapitálu společnosti DLP o 70 milionů EUR v případě FSIH a o 101 milionů EUR v případě DII. Úvěr ve výši 30 milionů EUR je proto nutno posuzovat jako prvek navýšení kapitálu o 201 milionů EUR, o němž rozhodly holding FSIH a společnost DII pari passu.

(164)

Pokud jde o nákup akcií společnosti DLLPL, Komisi se připomíná, že region Valonsko byl prostřednictvím společnosti SOGEPA akcionářem společnosti DLL od roku 1999, a byl tak do hloubky seznámen s jejími činnostmi a její finanční situací. Uvedené má vysvětlovat, proč v rámci investice společnosti DLP do společnosti DLLPL nepovažovaly strany za nutné předložit formálně řádný podnikatelský plán. Holding FSIH znal velice dobře předmět své akvizice. Stále podle Belgie mohl být holding FSIH uklidněn v okamžiku své investice opatrnou povahou onoho podnikatelského plánu, protože již dostupné číselné údaje byly naprosto v souladu s prognózami. Stejné platí pro společnost Duferco Trebos.

(165)

Pokud jde o nákup zásob od společnosti Duferco La Louvière Sales, Belgie tvrdí, že je sice pravda, že investice holdingu FSIH a společnosti DII do společnosti DLP umožnily, aby společnost DLP zakoupila značné zásoby produktů v hodnotě [50–70] milionů EUR (prodejní smlouva ze dne 30. června 2011), ale je nutno zdůraznit, že prodejcem těchto produktů nebyla v žádném případě „jiná společnost skupiny Duferco“. Ve skutečnosti byla tehdy stejně jako dnes společnost Duferco La Louvière Sales společností kontrolovanou holdingem SIF. Po jednáních byly zásoby převzaty za svou účetní cenu, ačkoliv jejich skutečná hodnota byla značně vyšší.

(166)

Pokud jde o investici ve výši [30–40] milionů EUR do společnosti DLLPL, byly údajně připraveny odlišné podnikatelské plány pro různé investiční projekty nebo scénáře. Strany se nakonec rozhodly pro investici ve výši [30–40] milionů EUR do společnosti DLLPL, z níž se stala společnost Duferco Belgium. Tato investice byla údajně předmětem jediného podnikatelského plánu, který Belgie předložila Komisi. Ostatní podnikatelské plány, na které Belgie odkazuje, se staly bezpředmětnými, protože strany nepřijaly projekty nebo scénáře, o nichž se uvažovalo a se kterými souvisely.

5. PŘIPOMÍNKY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

5.1. SPOLEČNÉ PŘIPOMÍNKY SPOLEČNOSTÍ […], DSIH, DLP A NA NĚ NAPOJENÝCH SPOLEČNOSTÍ

(167)

Úvodem je záhodno upřesnit, že […], holdingová společnost skupiny Duferco, byla následovníkem společnosti […] a rovněž společností […] a […], které byly dříve mateřskými společnostmi holdingu DPH.

5.1.1. OPATŘENÍ č. 1

(168)

Společnost […] nejprve zdůrazňuje, že naprosto souhlasí s připomínkami Belgie.

(169)

Společnost […] se následně vrací k důvodům, které vedly holding FSIH k tomu, aby investoval do společnosti Duferco US. Převzetí podílu ve společnosti Farrell mělo být spojeno se snahou holdingu FSIH kontrolovat tento závod, aby skupina Duferco nezanedbávala belgický závod upřednostněním amerického. Region Valonsko se údajně chtěl krýt před rizikem, že potenciálně odlišné zájmy v rámci skupiny Duferco budou případně využity k jeho újmě. Investice holdingu FSIH do společnosti Farrell byla kromě toho určena k tomu, aby se usnadnilo sblížení belgického a amerického výrobního závodu s cílem optimalizovat výměnu informací a možnou součinnost mezi těmito jednotkami.

(170)

Společnost […] považuje za důležité zdůraznit, že podnět k vystoupení holdingu FSIH vyšel od skupiny Duferco. V únoru roku 2006 podepsala skupina Duferco se skupinou NLMK prohlášení o úmyslu postoupit skupině NLMK 50 % podíl v holdingu SIF. Jednou z předběžných podmínek ale bylo, že holding SIF bude držet všechny akcie společnosti Duferco US, což znamenalo skoupit akcie v držení holdingu FSIH. Skupina Duferco se proto údajně obrátila na holding FSIH s myšlenkou opce na zakoupení, aby mohla uspokojit požadavky skupiny NLMK a zároveň si zachovala nezbytnou pružnost v jednání, protože konečné provedení této transakce bylo tehdy nejisté. Nabídka na zakoupení od skupiny Duferco byla zároveň zajímavá, protože v odvětví ocelářství se počítalo s koncem hospodářského cyklu na konci roku 2006, a investice tak ztrácela na přitažlivosti.

(171)

Společnost […] potvrzuje připomínky Belgie, podle nichž předběžná veřejná soutěž případných zájemců o akvizici neměla význam vzhledem k předmětu postoupení, tj. minoritního podílu v soukromé společnosti týkajícího se neintegrované výrobní jednotky. Ačkoliv okolnosti nevyžadovaly vyhlášení předběžné veřejné soutěže, společnost […] trvá přesto na tom, že k postoupení došlo za tržní cenu.

(172)

Společnost […] připomíná, že funkční měnou společnosti Duferco US je USD. S výhradou interních potřeb holdingu FSIH proto není důležité, že nákupní cena byla uhrazena v EUR.

(173)

Na doplnění ohodnocení, jež provedl region Valonsko, pověřila společnost […] společnost KPMG, aby metodou reálných hodnot ocenila podíl holdingu FSIH ve výši 49,9 % ve společnosti Duferco US ke dni 14. června 2006, kdy byla poskytnuta opce na zakoupení.

(174)

Společnost KPMG usoudila, že je nutno ohodnotit podíl holdingu FSIH ve společnosti Duferco US jako podíl, který neposkytuje kontrolu a se kterým nelze obchodovat, a přitom uplatnit prémii za ovládání, protože akcionářská úmluva ze dne 9. dubna 2003 poskytla holdingu FSIH značný vliv na společnost Duferco US, který značně přesahoval vliv minoritního akcionáře.

(175)

Společnost KPMG uvádí, že délka průmyslového cyklu se v ocelářství obvykle pohybuje od tří do sedmi roků. Společnost KPMG zjišťuje, že v roce 2006 sice ocelářský průmysl vykazoval slušné výsledky, nicméně ukazatele jasně zdůrazňovaly značná rizika vzhledem k oslabení výkonu vnitrostátního automobilového průmyslu a k možnosti úpravy na trhu v oblasti nebytové výstavby.

(176)

Společnost KPMG použila v zásadě hospodářské cykly v délce tří a pěti roků a rovněž valorizaci násobku EBITDA srovnatelných společností a odhadla reálnou hodnotu 49,9 % podílu ve společnosti Duferco US ke dni 14. června 2006 na částku […] milionů USD.

(177)

Společnost […] dále vyjadřuje svůj názor ohledně diskuse, zda při ohodnocení společnosti Duferco US zohlednit či nezohlednit hodnotu vlastního kapitálu. Potvrzuje, že ohodnocení na základě vlastního kapitálu, jak o něm uvažovala Komise ve svém rozhodnutí o zahájení řízení, není nejvhodnější. Upozorňuje ale, že i v případě zohlednění vlastního kapitálu by se dospělo k závěru, že transakce proběhla za tržní cenu. Jako důkaz upozorňuje Komisi na transakci, již považuje za srovnatelnou: postoupení podílu v holdingu SIF ve výši 50 % skupině NLMK (provázeného bezpodmínečnou opcí na zakoupení nejméně jedné akcie holdingu SIF). Zvolená cena v této transakci z roku 2006 má odpovídat násobku vlastního kapitálu společnosti a téměř se rovnat násobku vlastního kapitálu, jaký představuje postoupení podílu holdingu FSIH ve společnosti Duferco US (v obou případech násobek blížící se 2). Protože nic nenaznačuje, že by transakce ohledně holdingu SIF neproběhla za tržních podmínek, toto srovnání údajně potvrzuje, že by zohlednění vlastního kapitálu také vedlo k závěru, že transakce proběhla za tržní cenu.

(178)

Pokud jde o dobu platnosti opce na zakoupení, společnost […] soudí, že spadá do souvislostí souběžného jednání o případném postoupení 50 % kapitálu holdingu SIF skupinou Duferco skupině NLMK. Skupina NLMK byla povinna vypracovat první návrh úmluvy o postoupení akcií a akcionářské úmluvy do deseti dnů od podepsání prohlášení o úmyslu. Samotné prohlášení o úmyslu platilo pouze nejpozději do 1. října 2006. Záměrem tak údajně bylo, aby skupina Duferco využila či nevyužila opce na zakoupení během týdnů či měsíců, které následovaly poté, co ji holding FSIH poskytl. Strany se proto údajně dohodly, že platnost opce potrvá až do dne 31. prosince 2015, aniž by k tomu existoval skutečný důvod.

(179)

Společnost KPMG provedla odhad reálné hodnoty opce na zakoupení poskytnuté skupině Duferco v červnu roku 2006. Společnost KPMG se připojuje ke stanovisku skupiny Duferco, podle něhož je nutno zohlednit dobu platnosti opce („expected term“, tj. čtyři měsíce), protože opci nebylo možno postoupit či převést, což podstatně snižovalo její hodnotu. Společnost KPMG se domnívá, že reálná hodnota opce na zakoupení dosahuje výše […] milionu USD.

(180)

Na základě doby platnosti smlouvy by reálná hodnota dosáhla výše […] milionů USD. Při zohlednění této částky a při jejím přidání k reálné hodnotě podílu holdingu FSIH ve společnosti Duferco US by dosáhla cena za postoupení výše […] milionů USD, což je částka značně pod cenou, již [společnost, která tehdy stála v čele skupiny Duferco] zaplatila.

5.1.2. OPATŘENÍ č. 2

(181)

Podle společnosti […] sledovala investice holdingu FSIH do holdingu DPH dvojí cíl: na jedné straně podíl na kapitálu, zastoupení ve správní radě a přístup ke strategickým informacím a dokumentům a na druhé straně zajímavou a zabezpečenou výnosnost (přednostní dividenda).

(182)

Hlavním důvodem vystoupení holdingu FSIH z holdingu DPH mělo být postoupení belgických výrobních závodů skupině NLMK. Skupina Duferco by tím v Belgii ztratila postavení strategického partnera regionu Valonsko a výrobní závody v Clabecq a La Louvière by přestaly být přímo ovlivňovány rozhodnutími divize Trading skupiny Duferco.

(183)

Společnost […] tvrdí, že holding DPH je společnost, jejíž funkční měnou je USD, a proto musí být výnosnost každé investice do takové společnosti posuzována v USD. Výnosnost investice holdingu FSIH do holdingu DPH proto údajně dosahovala výše 8,81 % za rok.

(184)

Společnost […] pověřila společnost KPMG, aby provedla analýzu ohodnocení, které vypracovala společnost Ernst&Young v březnu roku 2006. Pokud jde o metody ohodnocení, společnost KPMG poznamenává, že společnost Ernst&Young neupřesňuje typ ohodnocované hodnoty (tržní hodnota, investiční hodnota nebo reálná hodnota). Společnost Ernst&Young v zásadě uplatnila tržní přístup pomocí srovnatelných společností. Společnost KPMG neupřednostňuje metodu založenou na srovnatelných společnostech oproti metodě založené na srovnatelných transakcích. Společnost KPMG údajně nevychází z hodnoty čistého aktiva, protože tato metoda nebere v potaz budoucí zisky a ani provozní rizika.

(185)

Společnost KPMG dospívá k závěru, že podle její analýzy cykličnosti ocelářského průmyslu je pro ohodnocení holdingu DPH nutno zohlednit období od čtyř do šesti roků s tím, že každý rok má stejnou váhu. Společnost KPMG se připojuje k analýze stran, jež zohledňuje při ohodnocení holdingu DPH rovněž roky 2001 a 2002, aby se vhodným způsobem odrazila cykličnost ocelářství a uplatnila stejná vyváženost na každý rok.

(186)

Společnost KPMG potvrzuje relevanci a rozsah úprav, které použila společnost Ernst&Young při ohodnocení holdingu DPH kvůli jednorázovým událostem. Společnost KPMG rovněž přidala úpravy týkající se roku 2001 a 2002 a které společnost Ernst&Young nepoužila.

(187)

Společnost KPMG provedla přezkum seznamu srovnatelných společností, které vybrala společnost Ernst&Young. Společnost KPMG nebyla schopna dohledat v databázi použité společností Ernst&Young (databáze Bloomberg) některá násobky převzaté ve zprávě Ernst&Young z roku 2006. Společnost KPMG dále nepovažovala za vhodné zahrnout některé společnosti do seznamu srovnatelných společností, které poskytla společnost Ernst&Young. Společnost KPMG zhotovila vlastní seznam srovnatelných společností, z něhož vyplývá, že mediány poměrů „price/earnings“ pro roky 2003 až 2006 jsou nižší než mediány použité společností Ernst&Young.

(188)

Společnost KPMG nebyla schopna přezkoumat dostatečný počet společností kotovaných na burze a působících výlučně v obchodě s ocelí. Oddělené ohodnocení divize Trading není možné. Společnost KPMG přesto potvrzuje, že by bylo vhodné provést oddělené ohodnocení obchodních a výrobních činností. Obchodní činnosti představují větší riziko a vykazují větší výkyvy ve výsledcích, a proto údajně nabízejí investorům vyšší výnosnost, což má vést k nižšímu zhodnocení činností. Pro obchodní činnosti by proto měl být přijat nižší násobek. Společnost […] se domnívá, že je relevantní odvolávat se na postoupení 50 % podílu ve společnosti […] ze září roku 2003, jehož dohodnutá cena se blížila hodnotě vlastního kapitálu.

(189)

Pokud jde o podrozvahové prvky, společnost KPMG potvrzuje, že výši vlastního kapitálu společnosti je nutno upravit zohledněním podrozvahových pasiv, pokud se tato pasiva pravidelně neopakují. Na rozdíl od společnosti Ernst&Young se společnost KPMG domnívá, že od odhadnuté hodnoty vlastního kapitálu společnosti je nutno odečíst pouze tyto prvky, a to bez ohledu na metodu ohodnocení.

(190)

V případě dvou podrozvahových prvků považovala společnost KPMG za vhodné změnit výši úpravy uplatněnou společností Ernst&Young. Jedná se o „francouzské a belgické záruky“, které společnost Ernst&Young ohodnotila na výši […] milionů USD v roce 2006, zatímco podle společnosti KPMG dosáhly výše […] milionů USD. Tyto záruky byly upraveny podle rizika, které obsahují. Výsledkem je celková částka ve výši […] milionů USD oproti částce […] milionů USD, již použila společnost Ernst&Young.

(191)

Společnost KPMG potvrzuje relevanci a míru diskontu kvůli nedostatečné likviditě (30 %), již uplatnila společnost Ernst&Young. Relevantní by rovněž bylo uplatnit v rámci ohodnocení založeného na srovnatelných transakcích snížení o 12 %.

(192)

Společnost KPMG se domnívá, že v případně ohodnocení na základě srovnatelných společností je vhodné uplatnit prémii za ovládání ve výši 5 %, protože tato metodika vede k ohodnocení, které odpovídá minoritnímu podílu, zatímco podíl holdingu FSIH umožňoval výrazný vliv na holding DPH. Společnost KPMG se domnívá, že by se v případě ohodnocení na základě srovnatelných transakcí měl uplatnit diskont ve výši 20 %, protože tato metodika vede k ohodnocení s kontrolním podílem.

(193)

Pokud jde o přednostní akcii, společnost KPMG poznamenává, že se společnost Ernst&Young dopustila omylu při ohodnocení přednostních dividend za období 2006–2012, protože její výpočet ročních dividend vycházel z částky 4 milionů USD, zatímco se jednalo o částku 4 milionů EUR. Společnost KPMG se dále domnívá, že míra snížení uplatněná společností Ernst&Young kvůli riziku platební neschopnosti (6,2 %) se pohybuje ve zjištěném přijatelném rozmezí od 1,8 % do 16,4 %. Míra snížení o 14 %, již uplatnily strany, je rovněž považována za přijatelnou, protože se pohybuje hodnotovému rozmezí.

(194)

Z těchto úprav vyplývá ohodnocení podílu v holdingu DPH, jež se pohybuje od […] milionů USD do […] milionů USD, tj. s hodnotou mediánu ve výši […] milionů EUR, což je v souladu s prodejní cenou z června roku 2006 ve výši […] milionů EUR. Společnost […] z uvedeného dospívá k závěru, že se údajně v žádném případě nemůže jednat o státní podporu ve prospěch [společnosti, která tehdy kontrolovala holding DPH].

5.1.3. OPATŘENÍ č. 3

(195)

Holding DSIH potvrzuje argumenty, které použila Belgie na obhajobu povahy pari passu investice holdingu FSIH. Holding DSIH tvrdí, že podmínky transakce byly pro společnost Duferco Développement a holding FSIH stejné. Oba akcionáři společně souhlasili s postoupením nového rizika v podobě investice do holdingu DSIH, aby konkretizovali projekty diverzifikace společnosti Duferco Diversification. Případné dividendy a finanční přínosy projektů rozvíjených jejich společnými dceřinými společnostmi se mezi oba akcionáře rozdílely úměrně jejich podílu na kapitálu. Podle holdingu DSIH měl soukromý zásah společnosti Duferco Développement údajně skutečný hospodářský význam a výše investice byla stejná jako výše investice holdingu FSIH.

(196)

Holding DSIH tvrdí, že před souběžnými investicemi nepatřil společnosti Duferco Développement. Holding DSIH je společnost, již založila třetí strana krátce před těmito investicemi (dne 29. listopadu 2006), a byla následně převzata oběma partnery, aby mohli své investice provést. Projekty, které holding DSIH koupil, nepatřily – stále podle tohoto holdingu – před investicí holdingu FSIH skupině Duferco, ačkoliv ve stádiu prvních přípravných kroků spadaly pod holding SIF.

(197)

Pokud jde o projekt […], holding DSIH upřesňuje, že region Valonsko byl prostřednictvím společnosti SOGEPA dokonale seznámen se situací závodu […], protože společně se skupinou Duferco zasáhl v rámci převzetí […], které se tehdy ocitly v úpadku. Region Valonsko tak byl akcionářem společnosti […] a několik jeho zástupců bylo členy správní rady této společnosti. Region Valonsko byl údajně rovněž zapojen od počátku do projektu […] a měl přístup ke všem dostupným informacím v rámci zahájení tohoto projektu, a to přesně ke stejným informacím jako soukromí investoři.

(198)

Holding DSIH vychází z ohodnocení projektu ex post, které prokazovalo opodstatněnost zhodnocení projektu v původním provedení a umožňovalo předpokládat více než zajímavou výnosnost.

(199)

Pokud jde o projekt společnosti Marcinelle, holding DSIH tvrdí, že důvodem nižší než očekávané výnosnosti nebyly příliš vysoké investice partnerů, nýbrž skutečnosti, jež nezávisely na vůli strana. Za prvé, v lednu roku 2008 oznámila Komise návrh na zrušení bezplatného přidělování emisních kvót CO2, což výrazně ovlivnilo zhodnocení projektu ještě před tím, než byla ukončena jednání se společností ENEL. Za druhé, v roce 2010 došlo na trhu s elektřinou k úplnému a neočekávanému zvratu provázenému nepříznivým vývojem cen elektřiny, plynu a CO2.

(200)

Společnost Duferco Diversification měla tuto krizi úspěšně zvládnout, protože společnost Marcinelle Energie prodala těsně před jejím vypuknutím. Podnik údajně postoupil 80 % společnosti Marcinelle Energie za přiměřenou cenu a zabezpečil zbývajících […] pomocí opce na prodej vyjednané se společností ENEL.

5.1.4. OPATŘENÍ č. 4 A 5

(201)

Společnost […] poznamenává, že pro uplatnění kritéria soukromého investora v tržním hospodářství je nutno přezkoumat různé skutečnosti, a to zejména použitelnou úrokovou míru a jištění požadovaná u záruk úvěru.

(202)

Pokud jde o jištění, společnost […] připomíná, že skupina Duferco vykazovala velmi spolehlivou finanční situaci, jak mají dokazovat podmínky úvěrů, které skupině Duferco poskytovaly bankovní ústavy, s úroky srovnatelnými s úroky nabízenými podnikům s ratingem AAA podle referenčních sazeb Komise. Kromě toho byla [společnost, která tehdy stála v čele skupiny Duferco] povinna přednostně přidělovat na předčasné splacení úvěru od holdingu FSIH prostředky z budoucího prodeje podílu společnosti DII v holdingu SIF skupině NLMK. Existence budoucí, ale téměř jisté pohledávky ve výši […] milionů USD vůči skupině NLMK má představovat likviditní a snadno vymahatelnou záruku. Tento úvěr lze údajně přirovnat k záloze za budoucí pohledávku. Holdingu FSIH byla rovněž poskytnuta zástava 15 % akcií holdingu DPH, který byl z finančního hlediska velmi spolehlivou společností (žádná vykázaná ztráta až do roku 2009), a to v hodnotě přibližně […] milionů USD. Dvanáctiměsíční referenční sazba Euribor dále zaručovala stabilní úrokovou míru po dobu dvanácti měsíců, což bylo v době krize a snižování úrokových sazeb přitažlivé. Vzhledem k těmto zárukám bylo proto riziko, jež postoupil holding FSIH, minimální.

(203)

Úrokové míry, které uplatňovaly soukromé banky u skupiny Duferco, se pohybovaly od [0,65–1,15] % do [2,75–3,25] % s průměrnou mírou ve výši [1,1–1,55] %, což byly sazby zcela odpovídající sazbám holdingu FSIH. Společnost […] se domnívá, že ze srovnání nelze vyřadit úvěry, které nemají přesně stejnou splatnost, výši a povahu či základní sazbu. Zohlednit by se měla pouze jištění a použitá úroková míra.

(204)

Výše úvěrů, které uvedla Belgie, mají být obecně nižší než výše úvěru poskytnutého holdingem FSIH, protože Belgie údajně předložila pouze půjčky upsané v EUR, které mají představovat pouze malou část celkové částky. Společnost […] se zajímala o půjčky poskytnuté ve více měnách, u nichž se jedná o výrazně vyšší částky. Tyto údaje mají prokazovat, že skupina Duferco měla přístup ke kreditním linkám o vysokých částkách a že se u některých půjček mělo jednat o dlouhodobé úvěry (na deset roků). Úrokové míry u těchto úvěrů se pohybují od [0,5–1] % do [2,2–2,65] % s vyváženým průměrem [1,6–2,05] %.

(205)

Společnost […] tak dospívá k závěru, že vzhledem ke spolehlivosti jištění, která měl holding FSIH, jsou údajně uplatněné úrokové míry zcela v souladu s tržními sazbami.

5.1.5. OPATŘENÍ č. 6

(206)

Podle společnosti DLP strany od počátku počítaly s tím, že úvěr ve výši 30 milionů EUR bude možno v krátkodobém horizontu přeměnit, k čemuž skutečně došlo v září roku 2011. Původním záměrem holdingu FSIH bylo provést investici do kapitálu ve výši 100 milionů EUR. Společnost DLP se domnívá, že konvertibilní úvěr je nutno analyzovat zároveň s vkladem kapitálu a analyzovat ho jako takový.

(207)

Společnost DLP tvrdí, že zásahy společnosti DII a holdingu FSIH byly souběžné, protože společnost DII se podílela na navýšení kapitálu společnosti DLP dne 7. července 2011, to znamená několik dnů před navýšením kapitálu ze strany holdingu FSIH a po poskytnutí konvertibilního úvěru. Tvrdí rovněž, že podmínky transakce byly stejné, protože oba partneři provedli investice v téměř stejné výši. Má se proto jednat o investice provedené za stejných podmínek, protože holding FSIH a společnost DII postoupily stejné riziko a dividendy a navýšení hodnoty jejich dceřiné společnosti bylo mezi ně rozděleno úměrně.

(208)

Společnost DLP tvrdí, že v době, kdy holding FSIH provedl svou investici, společnost nepatřila skupině Duferco, nýbrž se jednalo o společnost, která byla nově založena právě proto, aby přijala společné investice obou partnerů. Skutečnost, že tyto investice částečně sloužily na nákup aktiv holdingu SIF je údajně nerelevantní, protože nákupní cena byla stanovena na základě znaleckých posudků. Společnost DLP proto uzavírá, že investice holdingu FSIH ve společnosti DLP byla provedena pari passu s investicí společnosti DII.

(209)

Společnost DLP rovněž připomíná, že společnost SOGEPA byla od roku 1999 akcionářem společnosti DLL, a byla proto do hloubky seznámena s činnostmi a finanční situací této společnosti, pokud jde o odvětví dlouhých produktů. Region Valonsko měl přes společnost SOGEPA spolehlivé informace o tržních podmínkách, provozních závodech a jejich okolí. Společnost DLL rovněž uvádí, že pro každou ze společností Duferco Trebos a DLLPL existuje pouze jeden podnikatelský plán. Holding FSIH se tak údajně mohl rozhodovat při plné znalosti věcí a disponoval informacemi na stejné úrovni, na jaké by je požadoval soukromý investor nacházející se ve stejné situaci.

(210)

Podle společnosti DLP vyplývá z finančních výsledků, že ukazatel EBITDA dosažený po třech měsících se rovnal ukazateli EBITDA, který podnikatelský plán předpokládal za období šesti měsíců. V okamžiku své investice tak mohl být holding FSIH ubezpečen ohledně opatrné povahy podnikatelského plánu.

5.2. PŘIPOMÍNKY HOLDINGU SIF

(211)

Komise upřesňuje, že připomínky holdingu SIF se týkají pouze opatření, jehož je holding příjemcem, tj. opatření č. 5.

(212)

Holding SIF se domnívá, že jeho finanční situace byla v okamžiku poskytnutí úvěru stabilní a v okamžiku úmluvy o úvěru byly poskytnuté záruky zcela dostatečné, aby došlo ke splacení úvěru od holdingu FSIH v plné výši. Vzhledem k investiční a rozvojové politice holdingu SIF k tomu – stále podle tvrzení holdingu SIF – nebyl důvod, aby holding FSIH měl pochybnosti ohledně výnosnosti úvěrové transakce. Podnikatelský plán holdingu SIF ohledně belgických závodů, a to zejména pro období 2007–2010, obsahoval zásadní investiční projekty, které nabízely výhledy na podstatný rozvoj skupiny v Belgii.

(213)

Holding SIF se kromě toho domnívá, že holding FSIH zohlednil skutečnost, že holding SIF je součástí dvou hlavních subjektů v odvětví ocelářství, když analyzoval riziko spojené s úvěrovou transakcí. Skupina NLMK poskytla holdingu FSIH záruku pro případ, že by došlo ke změně kontroly. Poskytnutím úvěru holdingu SIF ve výši 75 milionů EUR s úrokovou mírou ve výši 2,05 % (marže ve výši 75 bazických bodů), zatímco sazba Belgické národní banky (Banque nationale de Belgique) byla 1,63 %, nepostoupil údajně holding FSIH žádné riziko ve srovnání se soukromým subjektem.

(214)

Holding SIF připomíná, že uplatnění kritéria soukromého investora v tržním hospodářství nijak nevyžaduje, aby se provedlo srovnání s úvěry ve všech ohledech stejnými s úvěrem poskytnutým holdingem FSIH. Holding SIF rovněž uvádí, že Komise upřesňuje, že je nutno zohlednit typ dotčeného subjektu, povahu transakce a dotčené trhy. Pro srovnání s úvěrem poskytnutým holdingem FSIH je podle tohoto upřesnění nutno zohlednit dva soukromé úvěry poskytnuté společnosti Duferco Clabecq, která je dceřinou společností holdingu SIF. Analýza těchto úvěrů má prokazovat, že v období, kdy holding FSIH úvěr poskytl, byl holding SIF schopen získat úvěry od soukromých finančních institucí a že podmínky úvěru od holdingu FSIH nebyly zásadně odlišné od trhu. Úrokové míry uplatněné úvěrovými institucemi u těchto dvou úvěrů, tj. [1–1,5] % (úvěr od skupiny Sumitomo) a [1,2–1,7] % (úvěr od banky Rabobank), byly údajně nižší než úroková míra v případě holdingu FSIH (2,05 %). Z uvedeného vyplývá, že subjektivní riziko spojené s úvěrem poskytnutým holdingem FSIH se mělo odrážet v uplatněné úrokové míře, tj. dvanáctiměsíční sazbě Euribor, což je prvek posilující pro investora bezpečnou povahu úvěru, protože zaručuje stálou úrokovou míru po dobu dvanácti měsíců.

(215)

Podle holdingu SIF neexistence jištění v žádném případě nemohla představovat zvýhodnění. Žádná záruka nebyla požadována, protože finanční spolehlivost holdingu SIF a skutečnost, že byl součástí skupin NLMK a Duferco a společnosti […], představovala pro holding FSIH jistotu ohledně jeho schopnosti úvěr splácet.

(216)

Holding SIF rovněž uvádí, že marže ve výši 75 bazických bodů byla v souladu s tehdejší bankovní praxí. Úvěr od skupiny Sumitomo má prokazovat, že u běžné úrovně jištění byla marže ve výši [10–50] bodů, to znamená, že nedosahovala marže uváděné ve sdělení o referenčních sazbách z roku 2008 pro rating s označením „dobrý“ (100 bodů) a dokonce ani s označením „spolehlivý“ (75 bodů). Stejně tak v případě úvěru od banky Rabobank měla být u běžné úrovně jištění marže ve výši [45–85] bodů. Z uvedeného vyplývá, že v případě, uzná-li se, že holding SIF měl slušný rating, měla být marže ve výši 75 bodů (tj. nižší než 100 bodů) v souladu s postupem bank, které v dotčené době značně snížily svá zisková rozpětí.

(217)

Holding SIF z uvedeného dospívá k závěru, že úvěr, který mu poskytl holding FSIH, odpovídal tržním podmínkám a neposkytl mu žádné zvýhodnění.

(218)

Holding SIF přesto upřesňuje, že v případě, pokud by měl být úvěr označen za podporu, mohla by být tato podpora slučitelná s vnitřním trhem uplatněním sdělení Komise o dočasném rámci Společenství pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize (dále jen „sdělení z roku 2009“) (13). Pro posouzení slučitelnosti bonifikovaných úrokových měr s pravidly pro státní podporu zavádí sdělení z roku 2009 zvláštní sníženou sazbu pro krizové období. Holding SIF uvádí, že byly splněny všechny podmínky stanovené ve sdělení z roku 2009: smlouva byla uzavřena dne 29. září 2009 a holding SIF nebyl ke dni 1. července 2008 podnikem v obtížích. Pokud by úvěr měl být označen za podporu, měla by být proto slučitelnost úrokové míry u úvěru, který holding FSIH poskytl holdingu SIF, posuzována s ohledem na sníženou sazbu.

6. VYJÁDŘENÍ BELGIE K PŘIPOMÍNKÁM ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

6.1. VYJÁDŘENÍ BELGIE K PŘIPOMÍNKÁM […]

(219)

Připomínky společnosti […] nevyžadují, aby se k nim Belgie zvlášť vyjádřila. Potvrzují, že rozhodnutí byla přijímána podle průmyslové logiky, která odpovídala tržním podmínkám.

6.2. VYJÁDŘENÍ BELGIE K PŘIPOMÍNKÁM HOLDINGU SIF

(220)

Připomínky holdingu SIF nevyžadují, aby se k nim Belgie zvlášť vyjádřila. Belgie prohlašuje, že je Komisi k dispozici pro případ, že by měl být úvěr poskytnutý holdingu SIF považován za prvek podpory, aby se ověřila jeho slučitelnost.

7. POSOUZENÍ OPATŘENÍ

7.1. POSOUZENÍ EXISTENCE PODPORY VE SMYSLU ČL. 107 ODST. 1 SFEU

(221)

Podle čl. 107 odst. 1 SFEU podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem. V tomto ustanovení se stanoví podmínky, za nichž může být opatření členského státu považováno za státní podporu.

(222)

Za prvé, předmětná opatření musí být státního původu v tom smyslu, že musí zapojovat státní prostředky a musí být přičitatelná státu. Za druhé, Komise musí ověřit, zda státní prostředky poskytují zvýhodnění. Za třetí, opatření musí být selektivní (např. týkat se určitého podniku, určitého hospodářského odvětví nebo určité zeměpisné oblasti) ve srovnání s opatřením obecné působnosti. Za čtvrté, opatření mohou narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy.

(223)

Komise nejprve přezkoumá u šesti zkoumaných opatření kritéria státního původu, selektivity a dopadu na hospodářskou soutěž a obchod v rámci Společenství. Následně provede u každého opatření analýzu kritéria hospodářského zvýhodnění.

(224)

Komise zaznamenává, že Belgie nevznesla námitku ohledně státního původu financování, jeho selektivity a jeho dopadu na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy. Komise se proto v případě těchto kritérií omezí na potvrzení analýzy provedené v rozhodnutí o zahájení řízení. Belgie odmítá pouze podmínku týkající se existence hospodářského zvýhodnění.

7.1.1. KRITÉRIA STÁTNÍHO PŮVODU A PŘIČITATELNOSTI

(225)

Komise připomíná, že „k tomu, aby zvýhodnění mohla být kvalifikována jako podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES, musí být jednak poskytnuta přímo nebo nepřímo ze státních prostředků […], a jednak musí být přičitatelná státu […]“ (14).

(226)

Subjekt, který stál u původu zkoumaných opatření, je finanční holding FSIH. Holding FSIH, jehož předmět činnosti jsou zásahy do ocelářských společností sídlících v zahraničí, je dceřinou společností ve 100 % vlastnictví společnosti SOGEPA, již zase ze 100 % vlastní region Valonsko. Finanční prostředky, jimiž disponuje holding FSIH, jsou tak pod kontrolou regionu Valonsko, a představují proto státní prostředky.

(227)

Popis společnosti SOGEPA a holdingu FSIH prokazuje, že při zásazích společnosti SOGEPA a holdingu FSIH hrají veřejné orgány rozhodující roli. Společnost SOGEPA koná na žádost valonské vlády. V čl. 3 odst. 1 jejích stanov se uvádí, že „společnost má za předmět činnosti plnění všech úkolů, kterými ji pověří valonská vláda, (…). V tomto rámci zajišťuje především provedení rozhodnutí přijatých valonskou vládou ohledně zásahů do obchodních společností a správu podílů, závazků, záloh nebo zájmů, které by region Valonsko nebo ona sama získaly v takových společnostech.“ V oblasti ocelářství musí kromě toho každé rozhodnutí společnosti SOGEPA, které přesahuje rámec pouhé správy portfolia, obdržet souhlas ministrů hospodářství a rozpočtu regionu Valonsko. V tomto ohledu se novinářské články zveřejněné ve večerníku Le Soir dne 21. listopadu 2011 zmiňují o reakcích valonských ministrů pověřených hospodářstvím ve zvažované době. Tyto osoby zjevně potvrzují odpovědnost valonské vlády za zásahy holdingu FSIH.

(228)

Komise proto dospívá k závěru, že zkoumaná opatření splňují kritérium státního původu a jsou přičitatelná regionu Valonsko.

7.1.2. KRITÉRIUM SELEKTIVITY

(229)

Zkoumaná opatření se týkají pouze společností a dceřiných společností skupiny Duferco. Jsou proto selektivní.

7.1.3. KRITÉRIA NARUŠENÍ HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE A OVLIVNĚNÍ OBCHODU MEZI ČLENSKÝMI STÁTY

(230)

Skupina Duferco působí na trhu s ocelí. Zásahy holdingu FSIH umožnily skupině Duferco uchovat si konkurenční postavení, které bylo silnější, než by bylo bez těchto zásahů. Na trhu s ocelí v rámci Unie působí dále několik dalších aktivních subjektů a s ocelářskými výrobky se obchoduje mezi více členskými státy. Zvýhodnění poskytnuté zásahy holdingu FSIH na trhu otevřenému hospodářské soutěži tento obchod ovlivnilo. Platí totiž, že „pokud finanční podpora poskytnutá státem nebo ze státních prostředků posiluje postavení podniku vůči jiným konkurenčním podnikům v rámci obchodu uvnitř Společenství, musí být tento obchod považován za ovlivněný danou podporou“ (15).

(231)

V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie (16) proto opatření mohla narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy.

7.1.4. KRITÉRIUM HOSPODÁŘSKÉHO ZVÝHODNĚNÍ

(232)

Hospodářské a finanční transakce provedené veřejnými subjekty neposkytují jejich příjemci výhodu, a tudíž nepředstavují státní podporu, pokud jsou provedeny v souladu s běžnými tržními podmínkami (17). Jinými slovy, je nutno posoudit, zda by za podobných okolností provedl stejný zásah soukromý investor vykonávající svou činnost za běžných tržních podmínek. Pokud tomu tak není, znamená to, že podnik-příjemce získal hospodářské zvýhodnění, kterého by se mu nedostalo v běžných tržních podmínkách, a ocitl se tak ve výhodnějším postavení, než je postavení jeho konkurentů (18).

(233)

Komise postupně přezkoumá na základě tohoto kritéria šest opatření, jež byla poskytnuta skupině Duferco.

7.1.4.1. Opatření č. 1

i) Odůvodnění vystoupení holdingu FSIH

(234)

Komise se domnívá, že analýza důvodů vystoupení holdingu FSIH sice nestačí na prokázání neuvážené povahy investice, ale přesto ukazuje zkoumané opatření v zajímavém světle.

(235)

Belgie uvádí pro vystoupení holdingu FSIH ze společnosti Duferco US tyto důvody: i) dojem, který údajně měl holding FSIH, o brzkém zvratu hospodářské konjunktury v ocelářství; ii) uzavření dohody o dodávkách bram se společností […], která sice stabilizovala hospodářské výsledky, ale mohla také omezit možné zisky společnosti Duferco US; iii) existence hojné likvidity v rámci skupiny Duferco, čímž vznikla příležitost, aby holding FSIH postoupil své podíly ve společnosti Duferco US; iv) probíhající jednání ohledně postoupení 50 % holdingu SIF skupině NLMK, při nichž se uvažovalo o zahrnutí společnosti Duferco US do rozsahu působnosti partnerství s ruskou skupinou.

(236)

Pokud jde o první důvod, Komise poznamenává, že mu Belgie ve své odpovědi ze dne 8. dubna 2015 přisuzovala menší význam. Komise totiž Belgii požádala, aby předložila jakoukoliv studii z doby před poskytnutím opatření, která byla věnována výhledům na trhu s ocelí na příštích pět roků. Belgie předložila nástin stavu amerického hospodářství za první dvě čtvrtiny roku 2006, který byl převzat z časopisu The National Economic Review, a přezkum odvětví oceli ze dne 10. dubna 2006, který vypracovala banka Crédit suisse. U prvních dvou studií se jedná o obecný nástin amerického hospodářského růstu během prvních dvou čtvrtin roku, které dospívají k závěru, že dojde ke zpomalení růstu HDP z důvodu oslabení v odvětví stavebnictví, ale zároveň nepředpokládají hospodářský pokles v krátkodobém horizontu. Druhá studie, která se přímo týká trhu s ocelí, zůstává ohledně vývoje tohoto trhu ve Spojených státech opatrná:

„1.	Stav zásob oceli ve Spojených státech zůstává na nízké úrovni, což nadále posiluje poptávku. (…) Máme před sebou ještě (přinejmenším) několik měsíců, než bude důvod zneklidňovat se převisem nabídky na americkém trhu. (…)

Zásoby vytváří dovoz (nebo výroba) a tento vztah se nám zdá klíčový z následujícího důvodu. Americký trh sice zůstává stabilní, ale přesto se domníváme, že riziko tlaku na nabídku (dovoz a zvýšená výroba) by během roku 2006 mohlo vést k vytváření zásob a tím k postupnému uvolňování na americkém trhu na konci roku 2006 podle toho, jak nabídka převáží nad poptávkou.“

(237)

Po seznámení s těmito studiemi Komise poznamenává, že Belgie oprávněně relativizovala význam, který vnímání trhu s ocelí údajně hrálo v rozhodnutí holdingu FSIH o vystoupení. Hospodářské výhledy, které existovaly v době vystoupení holdingu FSIH, nebyly zřejmě dostatečným důvodem, aby bylo možno představovat toto vystoupení jako skutečnou příležitost.

(238)

Pokud jde o druhý důvod, Komise konstatuje, že plnění smluv o zásobování vedlo k výraznému zlepšení hospodářských výsledků společnosti Farrell počínaje hospodářským obdobím 2006. Čistý prodej se téměř zdvojnásobil; provozní výsledek se změnil ze ztráty ve výši […] milionů USD na pozitivní ve výši […] milionů USD a čistý hospodářský výsledek se změnil ze ztráty ve výši […] milionů USD na pozitivní ve výši […] milionů USD. Protože se hospodářské období 2006 uzavíralo ke dni 30. září, musel si být holding FSIH v červnu roku 2006 těchto zlepšení vědom.

(239)

Protože se u holdingu FSIH nejedná o hedgeový fond, není Komise přesvědčena, že by navýšení a stabilizace příjmů na dostatečné a předvídatelné úrovni byly platnými důvody pro vystoupení.

(240)

Komise nevznáší námitky v případě třetího důvodu, ale soudí, že je ho nutno relativizovat vzhledem ke skutečnému důvodu vystoupení holdingu FSIH, tj. sblížení mezi skupinami Duferco a NLMK.

(241)

Ukazuje se totiž, že podnět k vystoupení vyšel od skupiny Duferco. Jak uvedla společnost […] ve svých připomínkách Komisi (19), nezbytnou podmínkou pro vstup skupiny NLMK do kapitálu holdingu SIF bylo, že holding FSIH postoupí své podíly ve společnosti Duferco US.

„Skupina NLMK zejména kladla jako předběžnou podmínku pro provedení celé transakce, že všechny akcie společnosti Duferco US budou pod kontrolou holdingu SIF, což znamenalo skoupení akcií v držení holdingu FSIH.“

Vzhledem k předcházejícímu se holding FSIH při jednáních o postoupení svých podílů skupině Duferco nepochybně nacházel v silném vyjednávacím postavení. V těchto souvislostech skutečnost, že se přesto nepokusil získat zpět více než svůj původní vklad ve výši 95 milionů EUR, zřejmě svědčí o tom, že se holding FSIH nechoval jako obezřetný investor.

(242)

Na tuto domněnku Belgie ve svých připomínkách odvětila, že investici holdingu FSIH je nutno analyzovat ve funkční měně společnosti Duferco US (USD) a nikoliv ve funkční měně holdingu FSIH (EUR). Prodejní cena vyjádřená v dolarech, již holding FSIH získal ([…] milionů USD), mu údajně přinesla slušnou výnosnost ve výši 6,81 % za rok. Komise nesdílí toto stanovisko ze dvou důvodů. Za prvé se domnívá, že jediná měna, která má pro holding FSIH smysl, je EUR, protože holding je správcem fondu denominovaného v EUR. Za druhé a zásadněji upřesňuje, že tato diskuse nemá žádný vliv na jedinou důležitou otázku, tj. zda tato cena ve výši […] milionů USD (či obdobně […] milionů EUR) odpovídá tržní ceně, již by získal soukromý investor za podobných okolností. Po tomto nutném uvedení do souvislostí si Komise nyní přeje na tuto otázku odpovědět.

ii) Chování holdingu FSIH jako soukromého investora

(243)

Komise nejprve konstatuje, že v okamžiku jednání o postoupení svých podílů ve společnosti Duferco US nevyhlásil holding FSIH otevřené, transparentní a bezpodmínečné nabídkové řízení s odůvodněním, že podle něj „bylo obtížně představitelné obrátit se na třetího nabyvatele při postoupení minoritního podílu v soukromé (nekotované) společnosti“ (20). Přezkum důvodů vystoupení holdingu FSIH tento argument jasně vyvrací: skupina Duferco potřebovala naléhavě podíly holdingu FSIH, aby mohla uzavřít dohodu se skupinou NLMK, a holding FSIH se nepokusil vystavit ji veřejné soutěži, aby jí vyšel vstříc.

(244)

Komise ale systematicky nevyžaduje vyhlášení nabídkového řízení (21), aby označila určitý prodej za prodej v souladu s tržní cenou. V takovém případě ale doporučuje, aby se pro stanovení odhadu tržní ceny použily nezávislé znalecké posudky.

(245)

Avšak holding FSIH nepoužil žádný znalecký posudek této povahy. Belgie se v tomto ohledu domnívá, že vypracování ohodnocovací zprávy bylo stejně zbytečné jako vyhlášení nabídkového řízení „vzhledem k aktivnímu a skutečnému zapojení holdingu FSIH do společnosti Farrell od jeho vstupu do jejího kapitálu v roce 2003 a vzhledem k jeho dokonalé znalosti odvětví oceli“ (22).

(246)

Komise tak konstatuje, že region Valonsko nepoužil žádnou ze dvou metod, které Komise obvykle používá ke stanovení tržní ceny, tj. nabídkové řízení nebo nezávislý znalecký posudek.

(247)

Pokud členský stát tvrdí, že hospodářská transakce splňuje kritérium soukromého investora v tržním hospodářství, musí předložit podklady, z nichž vyplývá, že rozhodnutí provést transakci bylo ve zvažované době přijato na základě hospodářských hodnocení srovnatelných s hodnoceními, které by si za podobných okolností nechal vypracovat racionální soukromý subjekt, aby zjistil hospodářskou výhodu, která z transakce vyplývá.

(248)

Z rozsudku ve věci EDF (23) totiž vyplývá toto:

„83	Z těchto důkazů musí jednoznačně vyplývat, že dotyčný členský stát přijal před nebo současně s poskytnutím hospodářské výhody […] rozhodnutí uskutečnit prostřednictvím skutečně provedeného opatření investici v ovládaném veřejném podniku.

V tomto ohledu lze zejména vyžadovat důkazy, z nichž je patrné, že toto rozhodnutí vychází z hospodářských hodnocení srovnatelných s těmi, které by za okolností daného případu prováděl pro účely určení budoucí výnosnosti uvedené investice racionální soukromý investor v postavení co nejpodobnějším postavení uvedeného státu předtím, než takovou investici uskuteční.

Hospodářská hodnocení, která byla vypracována poté, co byla tato výhoda poskytnuta, zpětné stanovení skutečné rentability kapitálových investic realizovaných dotčeným členským státem nebo pozdější odůvodnění skutečně zvoleného postupu však jako důkaz toho, že tento členský stát před poskytnutím takové výhody nebo současně s jejím poskytnutím toto rozhodnutí přijal jakožto akcionář, nestačí […].“

(249)

Komise ale zaznamenává, že se u metod ohodnocení předložených Belgií a společností […] jedná o studie vypracované po provedení zkoumaného opatření. Byly vypracovány, aby odpověděly na pochybnosti vyjádřené Komisí v rozhodnutí o zahájení řízení, tj. dlouho po předmětných skutkových událostech.

(250)

V tomto ohledu Komise zjišťuje v připomínkách společnosti […] (24), že když tato společnost požádala společnost KPMG o zpětné ohodnocení společnosti Duferco US, musela společnost KPMG vyloučit přístup založený na příjmech, protože v té době neměla společnost Duferco US připraven žádný podnikatelský plán.

(251)

Komise třikrát požádala o předložení jakéhokoliv dokumentu z předešlé doby, ze kterého by vyplynulo, že rozhodnutí holdingu FSIH předcházely přípravné práce (25). Belgie odpověděla, že od roku 2003, kdy holding FSIH vstoupil do kapitálu společnosti Duferco US, zasedali ve správních radách společností Duferco US a Farrell tři správci zastupující holding FSIH a byli zapojeni do správy těchto společností. Mezi akcionáři společnosti Duferco US údajně docházelo k výměně řady zpráv (26). Belgie tak předložila dva příklady zpráv ze srpna roku 2004 a března roku 2005. U těchto zpráv se jedná o zápisy o několika stranách ze dvou návštěv, které u společnosti Farrell vykonali zástupci holdingu FSIH. Komise soudí, že v žádném ohledu neumožňují ohodnotit podíl holdingu FSIH ve společnosti Duferco US. Belgie se domnívá, že tito znalci ocelářství byli sami schopni ohodnotit stav podniku (27). Komise nicméně zaznamenává, že Belgie nepředložila žádnou zprávu, korespondenci či jiný dokument zmiňující výměnu, již mohli mít tito znalci ocelářství se skupinou Duferco za účelem stanovení ceny podílu holdingu FSIH ve společnosti Duferco US.

(252)

Na základě těchto skutečností, důvodů vystoupení holdingu FSIH a judikatury vyplývající z rozsudku ve věci EDF dospívá Komise k závěru, že se holding FSIH při postoupení svých podílů ve společnosti Duferco US nechoval jako soukromý investor v tržním hospodářství.

iii) Kvantifikace prvku podpory

(253)

Komise prokázala, že holding FSIH tím, že se nechoval jako soukromý investor, poskytl společnosti DII hospodářskou výhodu, kterou by tato společnost za běžných tržních podmínek nezískala.

(254)

Protože Belgie neprokázala, že by ohodnocení ex ante společnosti Duferco US vedlo k ceně, jaká byla skutečně zaplacena, provedla Komise vlastní odhad ohodnocení 49,99 % společnosti Duferco US (podíl v držení holdingu FSIH).

(255)

Komise především odmítá zcela vyloučit metodu ohodnocení na základě vlastního kapitálu, již použila v rozhodnutí o zahájení řízení. S přihlédnutím k poznámkám Belgie ohledně inherentních hranic této metody ji ale Komise použije pouze pro ověřování.

Tabulka č. 1

Vlastní kapitál a čisté hospodářské výsledky společnosti Duferco US (v tisících USD)

	2003/09	2004/09	2005/09	2006/09
Vlastní kapitál	51 912	129 686	115 795	140 577
Čistý výsledek	– 6 596	77 716	– 13 891	24 782

Tabulka č. 2

Vlastní kapitál a čisté hospodářské výsledky společnosti Farrell (v tisících USD)

	2003/09	2004/09	2005/09	2006/09
Vlastní kapitál	78 721	157 370	134 150	139 402
Čistý výsledek	– 7 034	78 591	– 13 279	25 458

(256)

Z těchto údajů pouze vyplývá, že metoda ohodnocení založená za hodnotě vlastního kapitálu vede k hodnotě, která je bezpochyby vyšší v roce 2006 než v roce 2003.

(257)

Komise přesto provedla odhad hodnoty podílu holdingu FSIH ve společnosti Duferco US pomocí metody doporučované Belgií, tj. metody založené na násobku ukazatele EBITDA. Tato metoda vyžaduje, aby se odhadl i) ukazatel EBITDA pro rok 2006 (rok postoupení podílu) a ii) násobek na základě srovnatelných společností, který se na něj uplatní.

(258)

Belgie doporučovala, aby se pro rok 2006 vycházelo z ukazatele EBITDA ve výši od 25 do 42 milionů EUR. Podle konsolidovaných účtů společnosti Duferco US ke dni 30. září 2006 (28) dosáhl ve skutečnosti ukazatel EBITDA výše 52,25 milionu USD (provozní výsledek: 45,97 + odpisy: 6,28). Dne 14. června 2006 musely být hlavní rysy tohoto uspokojivého výsledku již známy, protože do uzavření hospodářského období zbývaly pouze dva měsíce a půl. Komise proto soudí, že rozmezí doporučované Belgií je příliš nízké. Kromě toho zaznamenává, že studie vypracovaná později společností KPMG používá „výhledový“ ukazatel EBITDA pro hospodářské období 2006 ve výši 42 milionů USD. Srovnání těchto různých prvků vede Komisi k tomu, že bere za skutečnost, že během roku 2006 bylo realistické předjímat hodnotu ukazatele EBITDA ve výši 47,12 milionu USD (29).

(259)

Odhad Komise posilují skutečnosti uvedené dále. Ve zprávě (30) ze dne 12. června 2006 pro zasedání své správní rady konané dne 14. června, předpokládal holding FSIH stabilizovaný hospodářský výsledek ve výši „20 až 25 milionů USD“ v roce 2006 a následujících. Uvedené nejprve potvrzuje, že holding FSIH měl jistý přehled o finanční situaci společnosti. Především ale dobře naznačuje, jaká úroveň ukazatele EBITDA se dala očekávat ex ante. Zpětná účetní a finanční rekonstrukce, již společnost KPMG provedla v roce 2014, vede totiž k závěru, že čistému hospodářskému výsledku ve výši 20,3 milionu EUR odpovídá ukazatel EBITDA ve výši 42,3 milionu EUR. Použije-li se tento poměr 2,09 mezi EBITDA a čistým hospodářským výsledkem a uplatní-li se na výhledový čistý hospodářský výsledek ve výši 22,5 milionu EUR (aritmetický průměr rozmezí předjímaného holdingem FSIH v jeho zprávě pro správní radu), dojde se k výhledovému ukazateli EBITDA na rok 2006 ve výši 47 milionů EUR, což je částka velmi blízká částce 47,12 milionů EUR, již Komise odhadla v předchozím bodě odůvodnění.

(260)

Pokud jde o násobek, který by se měl uplatnit, Komise přebírá násobek z metodiky použité společností Hatch Beddows při ohodnocení společnosti Duferco US provedeného v roce 2003, tj. násobek v hodnotě […]. Tato studie totiž představuje jedinou analýzu ex ante, která při postoupení podílů existovala.

(261)

Z uvedeného vyplývá, že hodnota podílu holdingu FSIH ve společnosti Duferco US by měla dosahovat výše […] milionů USD (31). Výše podpory odpovídá rozdílu mezi tímto ohodnocením a prodejní cenou ve výši […] milionů USD, jež byla stanovena v roce 2006, tj. částce 15,24 milionu USD.

(262)

K této částce je nutno přidat hodnotu opce na zakoupení, jak ji odhadla ex post společnost KPMG, tj. […] milionu USD. Celková výše podpory, kterou obdržela společnost DII, proto dosahuje částky 15,34 milionu USD, což v zásadě odpovídá částce 11,58 milionu EUR (32).

(263)

Komise zjišťuje, že takto odhadnutá výše podpory potvrzuje, že prodejní cena podílu holdingu FSIH ve společnosti Duferco US neodpovídá ceně, již by mohl očekávat soukromý investor vykonávající svou činnost za běžných tržních podmínek.

7.1.4.2. Opatření č. 2

i) Odůvodnění vystoupení holdingu FSIH

(264)

Belgie odůvodnila ve svých připomínkách vystoupení holdingu FSIH těmito faktory: cykličnost odvětví, vstup nových soukromých investorů do skupiny Duferco ([…] a NLMK) a jejich vliv, dostupnost likvidity v rámci skupiny Duferco.

(265)

Je-li poslední z uvedených faktorů nepochybný, Komise přesto odmítá, že by dva první faktory hrály rozhodující roli. Žádný z těchto dvou důvodů totiž není zmíněn v zápisu z jednání správní rady holdingu FSIH dne 14. června 2006 (33), kdy se projednávalo postoupení podílů v holdingu DPH. V zápisu je naopak uveden jiný a naléhavější důvod: nutná potřeba likvidity holdingu FSIH.

„Na konci roku 2005 čelil holding F.S.I.H. značným potřebám likvidity, aby mohl financovat naléhavé projekty.

Ve stejné době měla skupina Duferco příležitost prodat svou průmyslovou jednotku v Rusku.

Holding F.S.I.H. využil této příležitosti, aby požádal [společnost, která tehdy kontrolovala holding DPH], aby od něj odkoupila jeho podíly v holdingu D.P.H.“

(266)

Je nutno připomenout, že holding FSIH dostal při svém založení od společnosti SOGEPA částku 180 milionů EUR. Na konci roku 2005 byla téměř celá tato částka vyčerpána: 95 milionů EUR bylo investováno do společnosti Duferco US a 80 milionů EUR do holdingu DPH. Holding FSIH si ale v roce 2006 přál podporovat jiné projekty, které byly z hlediska valonské veřejné moci bezpochyby považovány za přednostnější. K těmto projektům patřilo obnovení vysoké pece a koksárny společnosti Carsid, což byl projekt „strategického významu pro budoucnost ocelářství v pánvi Charleroi, který zcela jistě zapadal do předmětu činnosti společnosti SOGEPA“ (34).

(267)

Tyto důvody ukazují, že se holding FSIH rozhodl postoupit svůj podíl v holdingu DPH především na základě politických a sociálních ohledů: holding FSIH musel získat likviditu, aby mohl nadále podporovat ocelářský průmysl ve Valonsku. Protože holding FSIH jednal tímto způsobem, nemyslel na co největší zhodnocení svého podílu. Valonská společnost naopak pro jednání se skupinou Duferco o svém vystoupení z holdingu DPH své vyjednávací postavení oslabila.

ii) Chování holdingu FSIH jako soukromého investora

(268)

Za těchto okolností měla [společnost, která tehdy kontrolovala holding DPH] zcela volný prostor, aby přišla s agresivní nabídkou na nákup. Tehdy si holding FSIH nechal pro schválení nabídky [společnosti, která tehdy kontrolovala holding DPH] urychleně vypracovat nezávislou studii, jak vyplývá ze zápisu jednání správní rady holdingu FSIH dne 14. června 2006 (35):

„Pro schválení ceny nabídnuté za transakci si holding FSIH nechal od společnosti Ernst&Young vypracovat ohodnocení skupiny.“

(269)

Prodává-li veřejný subjekt majetek soukromé osobě, musí být zjištěno, zda se cena za postoupení rovná tržní ceně v tom smyslu, že odpovídá ceně, kterou by mohl nabyvatel získat za tržních podmínek. Veřejný subjekt musí za tím účelem vyhlásit otevřené, transparentní a bezpodmínečné nabídkové řízení, či v záporném případě použít nezávislý znalecký posudek.

(270)

Komise nepopírá, že se holding FSIH choval jako soukromý investor, když si nechal vypracovat nezávislou studii od společnosti Ernst&Young. Nicméně konstatuje, že přes žádosti v tomto smyslu (36) jí Belgie nepředložila podklady, které by dokládaly, že závěry této studie byly skutečně zohledněny při jednáních mezi stranami. Naopak se ukazuje, že holding FSIH chtěl svůj podíl postoupit co nejrychleji, a přenechal proto [společnosti, která tehdy kontrolovala holding DPH] iniciativu, aby navrhla cenu, která byla přijata, aniž se při jednáních použily podklady z následného znaleckého posudku. Komise proto zastává názor, že zpráva Ernst&Young z roku 2006 nebyla použita způsobem, jakým by ji použil soukromý investor v tržním hospodářství, a sloužila pouze k tomu, aby jednáním, která již byla prakticky uzavřena, dodala zdání tržní transakce.

(271)

Vzhledem k předcházejícímu se ukazuje, že „diskonty“, které Belgie ve svých argumentech dlouze rozebírá, nebyly jako takové při jednáních se [společností, která tehdy kontrolovala holding DPH] projednávány, či nebyly přinejmenším projednávány dostatečným způsobem. Jeví se naopak jako formální úprava ex post odůvodnění, jež byla částečně zmiňována v rámci holdingu FSIH, aby holding sám sebe přesvědčil o oprávněnosti ceny navržené [společností, která tehdy kontrolovala holding DPH].

(272)

Komise kromě toho zjišťuje, že výsledky zprávy Ernst&Young si možná zasluhují kritiku, jak tvrdí Belgie, nicméně region Valonsko nepovažoval za nutné nechat si vypracovat kontradiktorní znalecký posudek, jak přesto učinil v roce 2003, když vstupoval do společnosti Duferco US. Diskuse do té míry technické a důležité jako diskuse, které Belgie uvádí v případě diskontů údajně projednávaných mezi holdingem FSIH a [společností, která tehdy kontrolovala holding DPH], by přitom v každém případě odůvodňovaly provedení kontrolního znaleckého posudku.

(273)

Komise proto soudí, že se k „diskontům“ nemusí vyjadřovat bod po bodu, protože chování holdingu FSIH nebylo každopádně chováním soukromého investora v tržním hospodářství. Komise dospívá k závěru, že prodejem svého podílu za částku […] milionů USD poskytl holding FSIH [společnosti, která tehdy kontrolovala holding DPH] hospodářské zvýhodnění, které by tato společnost nemohla získat za obvyklých tržních podmínek.

iii) Kvantifikace prvku podpory

(274)

Protože jediný znalecký posudek z oné doby uvádí jako tržní cenu částku v rozmezí […] až […] milionů USD, prvek podpory ve prospěch [společnosti, která tehdy kontrolovala holding DPH] obsažený v tomto opatření dosahuje výše rozdílu mezi spodní hranicí tohoto rozmezí a skutečnou cenou transakce, tj. výše 25,58 milionu USD (čili 20,36 milionu EUR (37)).

7.1.4.3. Opatření č. 3

i) Povaha pari passu transakce

(275)

Soulad transakce se zásadou soukromého investora v tržním hospodářství se považuje za splněný, lze-li prokázat, že dotčená transakce byla provedena pari passu mezi veřejným a soukromým investorem.

(276)

Belgie zastává názor, že investice holdingu FSIH do holdingu DSIH byla pari passu s investicí společnosti Duferco Développement, protože i) rizika byla stejná pro holding FSIH a společnost Duferco Développement (před jejich společným převzetím podílů nepatřil holding DSIH ani do skupiny Duferco a ani do holdingu FSIH), ii) vložené částky byly stejné a iii) zásahy proběhly souběžně.

(277)

Společnost […] potvrzuje tvrzení, jež zastává Belgie.

(278)

Komise nepopírá souběžnost transakcí z časového hlediska. Odmítá ale první dva argumenty Belgie, a proto soudí, že převzetí podílů ze strany holdingu FSIH není pari passu s převzetím podílů ze strany společnosti Duferco Développement.

(279)

Holding DSIH byl sice formálně založen vně skupiny Duferco, ale Komise zaznamenává, že skupině Duferco sloužil jako pouhý nástroj, aby získala společně s holdingem FSIH společnost s názvem Carsid Développement, jejíž celý kapitál přitom vlastnila prostřednictvím holdingu SIF. Pro připomenutí: skupina Duferco byla jediným akcionářem holdingu SIF až do dne 18. prosince 2012, kdy skupina NLMK koupila 50 % tohoto lucemburského holdingu.

(280)

Skupina Duferco tak zaplatila částku […] milionů EUR, aby získala prostřednictvím holdingu DSIH společnost Carsid Développement, a obdržela částku […] milionů EUR za prodej společnosti Carsid Développement prostřednictvím své dceřiné společnosti, tj. holdingu SIF. Tato transakce, která je ve skutečnosti pouhým převodem dceřiných společností, je pro skupinu Duferco zisková, zatímco pro holding FSIH představuje čerpání ve výši […] milionů EUR.

(281)

Komise dospívá k závěru, že při převzetí podílu ve stejné výši vložil holding FSIH do jedné z dceřiných společností skupiny Duferco částku […] milionů EUR v hotovosti, zatímco skupina Duferco obdržela čistou částku ve výši […] milionů EUR, aniž by postoupila nové riziko. Za těchto podmínek nelze tvrdit, že tato investice proběhla pari passu.

ii) Chování holdingu FSIH jako soukromého investora

(282)

Kromě skutečnosti, že transakce nebyla pari passu, Komise vysvětluje důvody, které jí umožňují dospět k jednoznačnému závěru o nesouladu transakce se zásadou soukromého investora v tržním hospodářství. Tyto důvody jsou spojeny se způsobem, jakým holding FSIH vyhodnotil své převzetí podílu v holdingu DSIH, a to zejména pokud jde o i) aktiva a pasiva v držení společnosti Carsid Développement a ii) zhodnocení projektu […].

(283)

Společnost Carsid Développement vznikla v roce 2006 částečným rozdělením mateřské společnosti Carsid, která vložila do nově založené společnosti určitý nepeněžitý majetek. Ohodnocení tohoto vkladu provedla společnost KPMG dne 14. listopadu 2006 (38). Zpráva společnosti KPMG (dále jen „zpráva KPMG z roku 2006“) uvádí vklad aktiv ve výši […] milionů EUR, který tvořily z více než 99 % obchodní pohledávky vůči společnosti Duferco La Louvière Sales, a vklad pasiv v podobné výši ([…] milionů EUR), jenž odpovídal rezervě na rizika v oblasti životního prostředí, kterou se měly pokrýt dosud nevynaložené náklady na sanaci závodu společnosti Carsid.

(284)

Při ohodnocení společnosti Carsid Développement (a tedy holdingu DSIH) holding FSIH obchodní pohledávky ve výši […] milionů EUR skutečně zohlednil (39). Belgie naopak, a to přes žádost Komise v tomto smyslu (40), nepředložila žádný přesvědčivý důkaz o tom, že holding FSIH zohlednil při ohodnocení holdingu DSIH také pasivum společnosti Carsid Développement. Belgie tvrdí, že toto pasivum ve skutečnosti neodpovídalo žádné zákonné povinnosti, protože předpisy o znečištěné půdě platné pro Valonsko pocházejí až z roku 2008. K sanaci se mělo údajně přistoupit pouze s výhledem na pozdější zhodnocení pozemku. Za tohoto posledně uvedeného předpokladu by náklady na sanaci měly být plně vyrovnány hodnotou sanovaného pozemku, již strany údajně stanovily na […] milionů EUR. Údajně tak nebyl důvod, aby se ohodnotila rezerva na životní prostředí, která byla přesto zanesena v účtech. Komise konstatuje, že jí Belgie nepředložila žádný důkaz o těchto diskusích a ani žádný znalecký posudek, který by potvrzoval hodnotu sanovaných pozemků. Dospívá proto k závěru, že při ohodnocení společnosti Carsid Développement holdingem FSIH nebylo toto pasivum uspokojivě zohledněno.

(285)

Pokud jde o projekt […], region tvrdí, že holding FSIH údajně založil svou analýzu na objektivních prvcích nákladů, které byly zjištěny v nezávislé studii, již si skupina Duferco objednala v roce 2006 u podniku specializovaného na sanace opuštěných průmyslových pozemků a skládek (dále jen „společnost SPAQuE“), a na odhadech tržní hodnoty sanovaných pozemků.

(286)

Komise uznává relevanci prvků nákladů, které tehdy stanovil nezávislý znalec. Zjišťuje ale, že tržní hodnotě sanovaných pozemků nebyla věnována žádná nezávislá studie ex ante. Belgie odůvodňuje uváděnou částku ve výši […] milionů EUR studií, již provedl znalec Galtier v roce 2010, to znamená čtyři roky po zkoumaném opatření.

(287)

Komise zaznamenává, že nezávislá studie společnosti SPAQuE přesto v roce 2006 navrhovala odhad možného výnosu z prodeje sanovaných pozemků (41). V žádném ze scénářů, s nimiž společnost SPAQuE pracovala, nepřesáhl výnos částku […] milionů EUR. Na základě těchto dobových údajů je zřejmě nemožné odůvodnit částku ve výši […] milionů EUR, již zaplatil holding FSIH.

(288)

I v případě, že by se přijal výhled na částku […] milionů EUR, jaký zastává Belgie, Komise konstatuje, že u soukromého investora v tržním hospodářství není obvyklé, aby vyhodnocoval projekt neaktualizovanou částkou svých nákladů a svých očekávaných příjmů. Soukromý investor v tržním hospodářství nevyhodnocuje totiž stejným způsobem příjmy, které se konkretizují až v daleké budoucnosti, a náklady, které se budou muset vynaložit v nejbližší době.

(289)

Komise poznamenává, že k podobným nesprávným posouzením by nedošlo, pokud by se v oné době provedlo úplné a sjednocené ohodnocení společnosti Carsid Développement. Komise konstatuje, že holding FSIH neprovedl žádné ekonomické vyhodnocení ex ante typu, která vyžaduje soukromý investor v tržním hospodářství.

(290)

S ohledem na výše uvedené a judikaturu ve věci EDF, která byla již zmíněna v 248. bodě odůvodnění, dospívá Komise k závěru, že se holding FSIH nechoval jako soukromý investor v tržním hospodářství, a tím poskytl holdingu DSIH hospodářské zvýhodnění za podmínek, které nejsou tržní.

iii) Kvantifikace prvku podpory

(291)

Vzhledem k tomu, že z postoupení činností holdingu DSIH vznikla pouze jediná pohledávka, která nebyla uhrazena a je dnes v držení společnosti Duferco Wallonie, Komise soudí, že se výše podpory poskytnuté holdingu DSIH rovná celkové částce, již holding FSIH zaplatil za převzetí podílu, tj. částce […] milionů EUR.

7.1.4.4. Opatření č. 4 a 5

i) Nevhodnost srovnávacího přístupu

(292)

Komise soudí, že pro posouzení, zda úvěr obsahuje prvek podpory, je nutno zjistit, zda by byl přijímající podnik schopen získat předmětné částky za podobných podmínek na kapitálovém trhu (42). Pro rozhodnutí této otázky může Komise přijmout srovnávací přístup a posoudit zkoumané úvěry podle tržních transakcí, které by považovala za srovnatelné. Komise požádala v tomto rámci Belgii, aby uvedla, zda [společnost, která tehdy stála v čele skupiny Duferco] a holding SIF získaly v roce 2009 kromě úvěru od holdingu FSIH také srovnatelné úvěry od bankovních ústavů, a pokud se tak stalo, tak za jakých podmínek.

(293)

Belgie předložila Komisi tabulky se shrnutím určitého počtu úvěrů poskytnutých [společnosti, která tehdy stála v čele skupiny Duferco] a holdingu SIF.

(294)

Pokud jde o [společnost, která tehdy stála v čele skupiny Duferco], Belgie upřesnila, že [společnost, která tehdy stála v čele skupiny Duferco] nebyla provozním holdingem, a nepotřebovala proto nikdy použít bankovní půjčku, takže je nemožné srovnávat tyto dvě úrokové míry se sazbou skutečně uplatňovanou bankami na tuto zvláštní společnost. V případě [společnosti, která tehdy stála v čele skupiny Duferco] se proto všechny body srovnání, které poskytla Belgie, týkají jejích dceřiných společností.

(295)

Pokud jde o [společnost, která tehdy stála v čele skupiny Duferco] stejně jako v případě holdingu SIF, Komise již konstatovala ve svém rozhodnutí o zahájení řízení (43), že tabulky obsahují úvěry, které nejsou srovnatelné s úvěry, o něž se zde jedná: odlišné splatnosti (obvykle kratší než u obou předmětných úvěrů), odlišné částky (značně nižší než oba úvěry), odlišná povaha (tabulky například obsahují obnovitelné úvěry na jeden rok a kontokorentní nástroje) a také povaha odlišných jištění (hypotéky u nemovitostí nebo jiná hmotná aktiva).

(296)

Belgie vyčítala Komisi, že nedostatečně zdůvodnila své odmítnutí přijmout předložené úvěry jako platné prvky pro srovnání. Kritéria pro analýzu, která Komise zvolila, nebyla údajně přijatelná, protože podle Belgie (44) úroková míra nezávisí i) na splatnosti úvěru, ii) ani na povaze úvěru a iii) ani na výši úvěru.

(297)

Na rozdíl od tvrzení Belgie Komise konstatuje, že se ve finančních kruzích má obecně za to, že splatnost úvěru má bezpochyby vliv na stanovení odměny za něj. Evropská centrální banka tak v diagramu (45) zobrazila vztah mezi mírou odměny za úvěr a jeho splatností. Z křivky jasně vyplývá, že odměna stoupá v závislosti na splatnosti úvěru, a to zejména během prvních deseti roků. Toto zjištění rovněž vyplývá z judikatury Tribunálu Evropské unie. Tribunál potvrdil ve věci Arbel Fauvet (46) analýzu Komise, podle níž podmínky odměny za krátkodobý úvěr nemohou být podobné podmínkám odměny za dlouhodobý úvěr:

„Navýšení kontokorentu na běžném účtu poskytnuté soukromou bankou je totiž velice krátkodobým úvěrem – na rozdíl od sporných záloh, které se týkají tří let – a není tedy ze strany věřitelů podrobeno stejným rizikovým analýzám. Skutečnost, že dlužník dokáže získat krátkodobý úvěr, tedy neumožňuje posoudit jeho možnosti získat dlouhodoběji splatnou úvěr, jehož splacení bude záviset na jeho životaschopnosti.“

(298)

Komise soudí, že rovněž povaha úvěru má vliv na odměnu za něj. Riziko spojené s plánem financování potřeby provozního kapitálu nelze odměnit stejným způsobem jako riziko spojené s plánem kapitálové investice. Protože se míra rizika liší podle povahy projektu, který má být financován, odměnu za něj je nutno náležitým způsobem přizpůsobit.

(299)

Komise proto nepřijímá námitku vyjádřenou Belgií a potvrzuje, že odmítá použít srovnávací přístup založený na úvěrech, které předložila Belgie.

(300)

Po odmítnutí Komise přezkoumat úvěry předložené Belgií vyjádřila společnost […] a holding SIF přání seznámit Komisi s jinými úvěry.

(301)

Společnost […] předložila tabulku shrnující devatenáct úvěrů poskytnutých ve více měnách a ve výších, které přesahují výše úvěrů předložených Belgií. U těchto devatenácti úvěrů Komise zjišťuje, že pouze jeden byl poskytnut v roce 2009. U tohoto konkrétního případu se jedná o platební nástroj, který mohl být použit řádově jeden měsíc (úvěr od holdingu FSIH byl poskytnut na šest roků). Většina ostatních úvěrů byla poskytnuta od roku 2003 do roku 2008, to znamená před začátkem finanční krize a v období, v němž trh s ocelí vykazoval stálý růst. Již vzhledem k těmto zásadním rozdílům se Komise domnívá, že devatenáct úvěrů předložených společností […] nepředstavuje správné prvky pro srovnání s úvěrem od holdingu FSIH.

(302)

Pokud jde o holding SIF, Komise soudí, že dva úvěry, s nimiž byla seznámena, nejsou relevantní. Jedná se bezpochyby o dva dlouhodobé úvěry. Avšak oba tyto úvěry provázela solidní jištění: i) jištění ze strany holdingu DPH a skupiny NLMK; ii) v případě úvěru od banky Rabobank: […]; iii) v případě úvěru od skupiny Sumitomo: záruka ve výši […]. Pokud jde o úvěr poskytnutý holdingem FSIH, nebyl jištěn žádnou zárukou. Kromě toho úvěry předložené holdingem SIF byly […], zatímco úvěr od holdingu FSIH je […]. Z těchto skutečností vyplývá, že úvěr poskytnutý holdingem FSIH představoval větší riziko než úvěry uváděné holdingem SIF. Tyto úvěry proto nemohou sloužit pro srovnání.

(303)

Vzhledem k předcházejícímu dospívá Komise k závěru, že příklady úvěrů předložených Belgií, společností […] a holdingem SIF nejsou srovnatelné s oběma zkoumanými úvěry. Srovnávací metoda proto není v tomto konkrétním případě dostatečně přesvědčivá.

ii) Analýza úvěrů podle sdělení o referenčních sazbách z roku 2008

(304)

Pro případy, kdy je obtížné či nemožné zjistit na trhu transakce, které by byly srovnatelné, vypracovala Komise ukazatele, které slouží ke zjištění, zda úvěry obsahují prvky podpory. U úvěrů je metodika, která umožňuje vypočítat referenční sazby, jež by mohly odpovídat tržní ceně, popsána ve sdělení o referenčních sazbách z roku 2008. Tato metodika je založena na dvou základních ukazatelích: maržovém příjmu a úrovni jištění.

(305)

Komise si nejprve přeje uplatnit tuto metodiku na úvěr poskytnutý [společnosti, která tehdy stála v čele skupiny Duferco].

(306)

Belgie tvrdí, že [společnost, která tehdy stála v čele skupiny Duferco] mohla mít v okamžiku, kdy jí holding FSIH poskytl úvěr, nárok na rating AAA. Na základě tabulky shrnující čtyři desítky úvěrů v EUR, které měla v roce 2009 skupina Duferco (47), Belgie tvrdí, že podle sdělení o referenčních sazbách z roku 2008 odpovídaly údajně marže, které uplatňovaly komerční banky na skupinu Duferco, ratingu AAA provázenému vysokou úrovní jištění. Pokud uvedené sdělení věrně odráží trh, potom by se z toho mělo vyvodit, že skupina Duferco mohla mít nárok na rating AAA.

(307)

Komise tento argument odmítá. Úvěry shrnuté v tabulce, již předložila Belgie, vykazují obvykle marži v rozmezí od 70 do 150 bazických bodů. Velký počet těchto úvěrů byl dojednán na základě 100 bazických bodů. Protože Belgie zřejmě tvrdí, že skupina Duferco poskytovala u svých úvěrů vysokou úroveň jištění, potom sdělení o referenčních sazbách z roku 2008 uvádí, že u této úrovně jištění odpovídá marže ve výši 100 bazických bodů ratingu BB. Uvažování Belgie by proto vedlo k tomu, že by se [společnosti, která tehdy stála v čele skupiny Duferco] mohl přidělit v nejlepším případě rating BB.

(308)

Tento odhad finančního ratingu [skupiny, která tehdy stála v čele skupiny Duferco] potvrzuje srovnání s ratingem hlavních světových ocelářských skupin v roce 2009. Především v roce 2009 neměla žádná ocelářská skupina na světě rating AAA, a to bez ohledu na ratingovou agenturu. Belgie toto zjištění ostatně nepopírá. U desítky hlavních světových ocelářských skupin, u kterých byl v roce 2009 rating proveden (48), Komise zjišťuje pouze u dvou z nich rating A a A-, zatímco tři se nacházely v kategorii BBB a čtyři spadaly do kategorie BB. Komise z uvedeného vyvozuje, že si skupina Duferco mohla v roce 2009 jen obtížně nárokovat rating AAA a že rating BB, který vyplývá z přístupu navrženého Belgií, je zřejmě v souladu s ratingem několika jiných ocelářských skupin – jedná se dokonce o rating, který byl v roce 2009 nejčastější.

(309)

Pokud jde o hodnotu jištění, Komise nesdílí názor Belgie, podle kterého měla být jištění u úvěru poskytnutého [společnosti, která tehdy stála v čele skupiny Duferco] velmi spolehlivá. Pro připomenutí se uvádí, že tato jištění tvořila zástava 15 % akcií holdingu DPH a ujištění o přednostním splacení v den splatnosti určité budoucí ale téměř jisté pohledávky ve výši […] milionů USD.

(310)

Pokud jde nejprve o zastavení 15 % akcií holdingu DPH, Komise zaznamenává, že holding DPH je zapsán v […] a je nekotovanou společností, což v podstatě znamená, že jeho akcie jsou málo likvidní. Avšak hodnota jištění se oceňuje podle jeho likvidity v případě úpadku vypůjčovatele, tj. podle jeho prodejnosti v krátkodobém horizontu bez snížení hodnoty. Stejně jako u všech kmenových akcií se ostatně hodnota akcií holdingu DPH velmi mění, což je problém v případě záruky u dlouhodobého úvěru, který je splatný v plné výši in fine. Belgie dále tvrdí, že Komise zdůraznila finanční spolehlivost holdingu DPH ve 148. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení (navýšení vlastního kapitálu a čistého hospodářského výsledku). Komise upřesňuje, že toto zjištění platilo pro období 2003–2006 a netýkalo se roku 2009. Výroční zpráva skupiny Duferco za rok 2009 naopak zdůrazňuje dramatický pokles prodeje o téměř polovinu ve srovnání s rokem 2008 a konsolidovanou ztrátu ve výši přibližně […] milionů USD. Komise proto soudí, že toto jištění nelze označit za běžné, nýbrž je ho naopak nutno označit za slabé.

(311)

Pokud jde dále o pohledávku ve výši […] milionů USD, Komise připomíná, že podle článku 3 úmluvy o úvěru měla [společnost, která tehdy stála v čele skupiny Duferco] splatit úvěr dne 31. prosince 2015 nebo dříve, pokud by na základě úmluvy ze dne 1. září 2008 uzavřené mezi společností DII a skupinou NLMK došlo ke změně kontroly holdingu SIF. Pro tento posledně uvedený případ se v čl. 6 odst. 1 úmluvy upřesňuje, že se [společnost, která tehdy stála v čele skupiny Duferco] zavazuje, že přednostně přidělí potřebné částky na splacení dluhu vzniklého na základě úmluvy o úvěru, a to před každou jinou platbou či splácením dluhů jakékoliv povahy. V čl. 2 odst. 1 se rovněž stanoví, že se [společnost, která tehdy stála v čele skupiny Duferco] zavazuje k tomu, že společnost DII neuplatní svou opci na zakoupení před dnem 18. prosince 2012 a/nebo před provedením investic uvedených v příloze.

(312)

Komise upřesňuje, že se hodnota jištění oceňuje podle možnosti jeho uplatnění. V tomto konkrétním případě ale nelze pohledávku skupiny Duferco považovat za jistou v okamžiku podepsání úmluvy o úvěru, protože se společnost DII zavázala neuplatnit svou opci před dnem 18. prosince 2012. V případě úpadku [společnosti, která tehdy stála v čele skupiny Duferco] nemá jištění až do tohoto dne žádnou hodnotu. Komise nicméně uznává, že vzhledem k tehdejším okolnostem bylo vysoce pravděpodobné, že se skupina Duferco stáhne z holdingu SIF. Pravděpodobnost, že dojde k uplatnění jištění, a tím rovněž jeho kvalita, časem rostly o to více, že se skupina Duferco zavázala použít pohledávku, která se stala jistou, na splacení úvěru poskytnutého holdingem FSIH. Komise proto zastává názor, že se lze připojit ke stanovisku Belgie ohledně označení úrovně jištění za běžnou.

(313)

Ohledně [společnosti, která tehdy stála v čele skupiny Duferco] dospívá Komise k závěru, že na podnik je nutno uplatnit rating BB a na předmětné úvěry úroveň jištění, již by v nejlepším případě bylo možno označit za běžnou. Na základě sdělení o referenčních sazbách z roku 2008 by měla být marže ve výši 220 bazických bodů, to znamená na úrovni značně přesahující 75 bazických bodů, na něž holding FSIH přistoupil. Holdingu SIF tak bylo poskytnuto hospodářské zvýhodnění za podmínek, které nejsou tržní.

(314)

Komise za druhé uplatňuje sdělení o referenčních sazbách z roku 2008 na úvěr poskytnutý holdingu SIF.

(315)

Komise zjišťuje, že stejně jako v případě skupiny Duferco neměl ani společný podnik SIF veřejný rating. Při neexistenci ratingu nebo jiných prvků, které by jí umožnily přibližně odhadnout finanční rating holdingu SIF, neměla Komise jinou možnost než opatrně vycházet z finančního ratingu mateřských společností.

(316)

Zjišťuje tak, že mateřská společnost NLMK měla rating BBB- od Standard&Poor's, Ba1 od Moody's a BB+ od Fitch ratings (ratingy převzaté z výroční zprávy skupiny NLMK za rok 2009). Tyto ratingy odpovídají podle sdělení o referenčních sazbách z roku 2008 kategorii „uspokojivý rating“ (BB). Druhá mateřská společnost, tj. skupina Duferco, má rovněž rating BB podle odhadu provedeného Komisí v 313. bodě odůvodnění.

(317)

Protože se jedná o dceřinou společnost dvou společností (NLMK a Duferco) s ratingem BB podle odhadů Komise a vzhledem k makroekonomickým souvislostem roku 2009, které byly v odvětví oceli mimořádně obtížné, Komise se domnívá, že rating holdingu SIF lze opatrně a rozumně označit za BB.

(318)

Komise dále konstatuje, že úvěr byl poskytnut bez jištění. Holding SIF namítá, že byl schopen poskytnout vlastní ručení či ručení skupiny NLMK nebo skupiny Duferco: „Důvodem, proč holding FSIH od něj nevyžadoval žádnou záruku, bylo, že jeho tehdejší finanční situace, jeho příslušnost ke skupinám NLMK/Duferco a záruka nabídnutá skupinou NLMK pro případ změny kontroly byly takové povahy, že holding FSIH ujistily o jeho schopnosti úvěr splatit. (49)“ Holding SIF trvá na spolehlivosti své finanční situace v roce 2008. Avšak holding FSIH poskytl úvěr na [7–12] roků se splatností in fine. Vzhledem k těmto dvěma parametrům Komise soudí, že soukromý investor by požadoval dostatečné a přiměřené záruky ohledně odměny za postoupené riziko po dobu [7–12] roků a nespokojil by se pouze s finančními výsledky holdingu SIF za hospodářské období 2008, aby upustil od jakéhokoliv jištění. Komise dochází z uvedeného k závěru, že úroveň jištění spojených s úvěrem je nízká.

(319)

Odhad finančního ratingu holdingu SIF (BB) a úroveň jištění spojených s úvěrem od holdingu FSIH (nízká) vedou Komisi k usouzení, že podle sdělení o referenčních sazbách z roku 2008 by byla nutná odměna ve výši 400 bazických bodů. Tato odměna značně přesahuje 75 bazických bodů dojednaných mezi holdingy SIF a FSIH. Protože holdingu SIF bylo poskytnuto hospodářské zvýhodnění za podmínek, které nejsou tržní, dospívá Komise k závěru o existenci podpory.

(320)

Na základě předchozího Komise soudí, že žádný soukromý investor by nesouhlasil s tím, aby poskytl částku 100 milionů EUR [společnosti, která tehdy stála v čele skupiny Duferco] a částku 75 milionů EUR holdingu SIF za podmínek, na které přistoupil holding FSIH. Holding FSIH tak poskytl zvýhodnění oběma příjemcům úvěrů tím, že se nechoval jako soukromý investor, čímž se oba příjemci dostali do výhodnějšího postavení než jejich konkurenti.

iii) Odhad výše podpory

(321)

Výše podpory se rovná rozdílu mezi skutečně použitými úrokovými mírami (1,99 %) a mírami vyplývajícími z uplatnění sdělení o referenčních sazbách z roku 2008, to znamená úrokovou mírou ve výši 3,502 % (dvanáctiměsíční sazba Euribor + 220 bazických bodů) v případě [společnosti, která tehdy stála v čele skupiny Duferco] a ve výši 4,302 % (dvanáctiměsíční sazba Euribor + 400 bazických bodů) v případě holdingu SIF uplatněných na období ode dne, kdy úvěry byly poskytnuty, do dne, kdy byly předčasně splaceny. Úvěr [společnosti, která tehdy stála v čele skupiny Duferco] ve výši 30 milionů EUR tak byl podepsán dne 4. září 2009 v zásadě na dobu 6 roků s úrokovou mírou ve výši 2,04 % v okamžiku čerpání a následně byla tato částka navýšena o 70 milionů EUR s úrokovou mírou ve výši 1,99 % v okamžiku čerpání. K předčasnému splacení došlo v červenci roku 2011. Výše úvěru holdingu SIF dosáhla částky 70 milionů EUR vyplacené ve dvou splátkách, a to 20 milionů EUR (září roku 2009) a 55 milionů EUR (prosinec roku 2009), se skutečnou úrokovou mírou ve výši 1,99 % v obou případech. Byla dohodnuta předčasná splácení jistiny a úroku po splátkách v červnu roku 2011 a poté v roce 2012 a 2013.

(322)

Na základě výpočtu zjednodušené aktualizované sazby a pro informaci dosahuje tak výše podpory přibližně částky 2,08 milionu EUR v případě úvěru [společnosti, která tehdy stála v čele skupiny Duferco] a částky 10,41 milionu EUR v případě úvěru holdingu SIF (50).

7.1.4.5. Opatření č. 6

i) Povaha pari passu transakce

(323)

(324)

Belgie tvrdí, že převzetí podílu holdingem FSIH je pari passu s převzetím podílu společností DII, protože investované částky jsou prakticky stejné, protože společnost DLP nebyla před investicí holdingu FSIH součástí skupiny Duferco a protože cílem těchto investic bylo zakoupení aktiv, která patřila holdingu SIF a nepatřila skupině Duferco.

(325)

Společnost […] potvrzuje tyto připomínky a dodává, že společnost DII neměla žádný jiný finanční dokument kromě dokumentů, které předložila Belgie k posouzení vhodnosti investic.

(326)

Komise soudí, že stejně jako v případě holdingu DSIH (opatření č. 3) se u společnosti DLP jedná o pouhý nástroj, který zúčastněné strany, tj. holding FSIH a společnost DII, použily, aby dodaly zdání pari passu převzetí aktiv skupinou Duferco, která jí již částečně patřila. Holding FSIH a společnost DII totiž založily společnost DLP v březnu roku 2011 jako nástroj ad hoc pro přijetí belgických aktiv skupiny Duferco. Jedná se zejména o aktiva vzešlá ze zrušení holdingu SIF (vlastněného tehdy z 50 % skupinou Duferco) a o aktiva vlastněná společně s holdingem FSIH prostřednictvím holdingu DSIH.

(327)

„Prázdná společnost“ DLP byla sice formálně založena vně skupiny Duferco, ale Komise zastává názor, že časová souběžnost a na sebe navazující postoupení podílů mezi různými dceřinými společnostmi skupiny Duferco v červnu a červenci roku 2011 (51) prokazují, že společnost DLP byla na skupině Duferco závislá od svého založení.

(328)

Navíc a zásadněji Komise zaznamenává, že po zkoumaném opatření nedošlo u majetkové situace skupiny Duferco a rizik s ní spojených téměř k žádné změně. Skupina Duferco totiž vlastní prostřednictvím DLP i) 50,3 % aktiv v ocelářství, která již předtím vlastnila z 50 % prostřednictvím holdingu SIF, a ii) 50,3 % diverzifikačních aktiv, která již předtím vlastnila z 50 % prostřednictvím holdingu DSIH. Naopak majetková situace holdingu FSIH se po zkoumaném opatření výrazně mění. Holding FSIH získává 49,7 % důležitých aktiv v ocelářství, jež se nacházejí v La Louvière a Trebos, se kterými předtím neměl nic společného.

(329)

Z hlediska finančních transakcí se tento stav projevuje pro skupinu Duferco takto:

—	[…] milionů EUR vydaných prostřednictvím společnosti DLP na nákup některých aktiv holdingu SIF v oblasti ocelářství;

—	[…] milionů EUR získaných z prodeje stejných aktiv holdingem SIF, který byl tehdy z 50 % dceřinou společností skupiny Duferco;

—	[…] milionů EUR závazků přes společnost DLP vůči holdingu DSIH za nákup společnosti Duferco Diversification;

—	[…] milionů EUR pohledávek přes holding DSIH vůči společnosti DLP za prodej společnosti Duferco Diversification.

(330)

Výsledkem je čistý finanční příspěvek skupiny Duferco ve výši […] milionů EUR na převzetí podílu ve společnosti DLP ve výši 50,3 %. Tato částka je nesrovnatelná s částkou 99,7 milionu EUR (52), na niž holding FSIH přistoupil, aby se stal akcionářem společnosti DLP s podílem ve výši 49,7 %.

(331)

Za těchto podmínek nelze tvrdit, že tato investice proběhla pari passu.

ii) Chování holdingu FSIH jako soukromého investora

(332)

Komise nyní vyloží důvody, které jí umožňují – vedle skutečnosti, že transakce nemá povahu pari passu – dospět k závěru o nesouladu se zásadou soukromého investora v tržním hospodářství. Tyto důvody jsou spojeny se způsobem, jakým holding FSIH vyhodnotil své převzetí podílu ve společnosti DLP.

(333)

Než přistoupí k podrobnému rozboru těchto vyhodnocení, odmítá Komise námitku vyjádřenou společností […]. Podle společnosti […] skutečnost, že holding FSIH neměl ve zvažované době přístup k jiným dokumentům než společnost DII (soukromý investor), má být dostačující k prokázání obezřetné povahy investice holdingu FSIH.

(334)

Z důvodů vysvětlených v 329. bodě odůvodnění byla zkoumaná transakce pro skupinu Duferco z finančního hlediska téměř neutrální. Skupinu proto nic nepodněcovalo, aby si nechala vypracovat podrobné zprávy a studie, protože cena, za kterou společnost DLP aktiva nakoupila, měla na její finance jen malý dopad. Pro holding FSIH to neplatilo, protože musel vydat 49,7 % ceny, jež byla za tato aktiva stanovena. Z tohoto důvodu měl holding FSIH a nikoliv skupina Duferco vyvinout veškeré možné úsilí, aby vyhodnotil reálnou hodnotu aktiv. Skutečnost, že skupina Duferco neměla k dispozici jiné podklady než podklady předložené Belgií, v žádném případě neprokazuje, že se holding FSIH choval jako soukromý investor v tržním hospodářství.

(335)

Pokud jde o obsah těchto vyhodnocení, Komise připomíná, že je nutno stanovit hodnotu čtyř prvků: i) akcií společnosti DLLPL, ii) akcií společnosti Duferco Trebos, iii) zásob odkoupených od společnosti Duferco La Louvière Sales a iv) projektu odůvodňujícího investici ve výši [30–40] milionů EUR do společnosti DLLPL.

(336)

Komise soudí, že zpráva Galtier z května roku 2011, již předložila Belgie, neposkytuje solidní ohodnocení společnosti DLLPL. Uvádí pouze odhad reálné hodnoty („fair value“) hmotných aktiv závodu v La Louvière a nezabývá se žádnými pasivy či podnikatelským plánem.

(337)

Znalec Galtier nicméně prostřednictvím Belgie Komisi oznámil, že svůj odhad založil na řádném podnikatelském plánu. Shrnutí tohoto podnikatelského plánu, jež poskytla Belgie (53), je krátký dokument bez jediného údaje a jediného předpokladu. Komise nebyla adresátem nezkrácené verze tohoto podnikatelského plánu, pokud se dá předpokládat, že vůbec existoval.

(338)

Belgie uvedla stejný argument ohledně nákupní ceny akcií společnosti Duferco Trebos, podle nějž je dokument s názvem „Hodnota z užívání hmotných a nehmotných aktiv společnosti Trebos“ z května roku 2011 souborem studií a zpráv, který má zahrnovat předběžný podnikatelský plán o dvou stranách vypracovaný skupinou Duferco (54). Den vypracování posledně jmenovaného dokumentu není upřesněn. Cílem zprávy z roku 2011 bylo ohodnotit aktiva z hlediska hodnoty z užívání a zjistit hodnotu zákazníků v obecném obchodním majetku. Nebyla provedena žádná kontrola účetnictví a ani žádný audit podniku. Není předloženo žádné shrnující ohodnocení společnosti Duferco Trebos jako celku.

(339)

Ohledně těchto dvou akvizic ostatně Belgie uznává, že „strany nepovažovaly za nutné předložit formálně řádný podnikatelský plán. Holding FSIH znal velice dobře předmět své akvizice“. Komise ale soudí, že znalost podniku je sice užitečná ale nedostačující pro investora, jehož rozhodnutí o investici závisí na očekávané budoucí výnosnosti.

(340)

Pokud jde o ohodnocení zásob společnosti Duferco La Louvière Sales, jež byla kontrolována holdingem SIF, Belgie předložila dokument, který podle ní odůvodňuje, že tržní hodnota zásob přesahovala jejich účetní hodnotu, jež byla zvolena pro stanovení prodejní ceny. Komise opět zjišťuje, že není uveden den vypracování tohoto dokumentu.

(341)

Pokud jde dále o investici ve výši [30–40] milionů EUR do společnosti DLLPL, Komise požádala Belgii v rozhodnutí o zahájení řízení, aby předložila všechny studie a podnikatelské plány, které se týkají této investice. Belgie potvrdila, že investici ve výši [30–40] milionů EUR nakonec odůvodňoval pouze jeden podnikatelský plán, protože ostatní uváděné plány se staly bezpředmětnými, protože se týkaly jiných projektů, které nebyly vybrány. Belgie tak Komisi předložila plán o jedné straně bez uvedení dne vypracování, který obsahoval tabulku s ukazatelem EBITDA až do roku 2016, a to bez vysvětlení či předpokladu odůvodňujících uváděné číselné údaje.

(342)

Z pohledu Komise nevyrovnávají ostatní dokumenty uváděné Belgií nedostatečnou povahu tohoto dokumentu. Dokument z února roku 2011 s názvem „Un projet d'avenir pour la sidérurgie louvièroise“ („Projekt pro budoucnost ocelářství v oblasti La Louvière“) podrobně rozebírá strategii udržitelnosti činností v oblasti dlouhých a plochých produktů. Jedna strana je věnována historickému vývoji společnosti DLLPL za posledních pět roků. Dokument s názvem „Plan marketing Produits Longs 2011–2013“ („Marketingový plán pro dlouhé produkty na období 201–2013“) se omezuje na studii dotčeného odvětví.

(343)

Z výše uvedeného vyplývá, že investici holdingu FSIH nelze považovat za investici v souladu se zásadou soukromého investora v tržním hospodářství. Komise konstatuje, že společnost DLP umožnila holdingu FSIH znovu podpořit ocelářství ve Valonsku, aniž by tuto podporu odůvodňovala ekonomická analýza, jež by byla v souladu se zásadou soukromého investora v tržním hospodářství.

iii) Odhad výše podpory

(344)

Z výše uvedeného vyplývá, že investici nelze považovat za pari passu a v souladu se zásadou soukromého investora v tržním hospodářství. Výše podpory, již získala společnost DLP, se proto rovná částce navýšení kapitálu, tj. částce 100 milionů EUR.

7.1.4.6. Obecný závěr ohledně kritéria hospodářského zvýhodnění

(345)

Po analýze každého jednotlivého opatření považovala Komise za nutné provést obecnější analýzu investiční strategie holdingu FSIH od jeho založení. Soudí totiž, že tato opatření jsou neoddělitelná jedno od druhého a podílí se na jediném cíli: podporovat a trvale udržet činnosti skupiny Duferco ve Valonsku, a to pomocí nepřímých investic do offshorových dceřiných společností skupiny s cílem obejít pravidla o zákazu podpor v oblasti ocelářství v Evropské unii. Příjemci zásahů holdingu FSIH byla mateřská společnost skupiny Duferco nebo dceřiné společnosti skupiny se sídlem ve Spojených státech (opatření č. 1), […] (opatření č. 2), Irsku (opatření č. 3, […] (opatření č. 4) a […] (opatření č. 5 a 6) a cílem zásahů bylo financovat projekty, které ve Valonsku uskutečňovaly valonské dceřiné společnosti skupiny působící v odvětví ocelářství a později v odvětví sanace závodů, když skupina postupně ukončovala své ocelářské činnosti ve Valonsku.

(346)

Tuto analýzu opodstatňuje skutečnost, že k některým událostem došlo souběžně nebo v těsné návaznosti.

(347)

Skupina Duferco se začala usazovat v Belgii počínaje rokem 1997, kdy za podpory regionu Valonsko a souhlasu Komise převzala hutě Clabecq, které se nacházely ve značných finančních obtížích (převzetí podílů ve výši 8,75 milionu EUR a úvěr ve výši 13,75 milionu EUR) (55). Komise zaznamenává, že k tomuto převzetí došlo po negativním rozhodnutí Komise ohledně hutí Clabecq (56): pokus belgického státu o záchranu těchto hutí byl v prosinci roku 1996 posouzen jako neslučitelný se společným trhem. Podnik tak byl v lednu roku 1997 vyhlášen v úpadku.

(348)

Následovalo na sebe navazující přebírání valonských ocelářských závodů skupinou Duferco, a to vždy s finanční podporou regionu Valonsko prostřednictvím společnosti SOGEPA a od roku 2003 holdingu FSIH. V roce 1999 odkoupila skupina Duferco od skupiny Hoogovens továrny Gustave Boël v La Louvière, a to opět za podpory regionu Valonsko (přeměna pohledávky ve výši 12,5 milionu EUR na kapitálový podíl ve výši 25 % a úvěr ve výši 25,3 milionu EUR) (57). Poté, co předseda představenstva skupiny Usinor-Sacilor oznámil v únoru roku 2001 úmysl ukončit činnosti linky tepelného zpracování společnosti Cockerill Sambre v Charleroi, byly následně zahájeny diskuse mezi společností Usinor-Cockerill Sambre, skupinou Duferco a společností SOGEPA s přednostním cílem založit společnou společnost na výrobu bram, jejíž průmyslové vybavení měla tvořit stávající zařízení společnosti Cockerill Sambre v Charleroi doplněná o zařízení společnosti Duferco Clabecq. V roce 2002 tak převzala skupina Duferco linku tepelného zpracování v Charleroi, ze které se stala společnosti Carsid, a to ve spolupráci se společností Usinor a opět za podpory regionu Valonsko (podíl společnosti SOGEPA v kapitálu společnosti Carsid ve výši 20 milionů EUR, jež byla snížena na 9 milionů EUR po rozhodnutí o zahájení řízení podle čl. 6 odst. 5 rozhodnutí Komise č. 2496/96/ESUO).

(349)

Komise konstatuje, že holding FSIH byl založen v březnu roku 2003, to znamená během šetření vedeného Komisí po přijetí rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení ze dne 3. dubna 2002 ohledně finanční účasti regionu Valonsko v podniku Carsid. Toto řízení bylo ukončeno dne 15. října 2003 (58) vydáním negativního rozhodnutí Komise s odůvodněním, že nelze považovat za pari passu investici do nové společnosti, kdy pouze veřejný akcionář nese nové riziko, zatímco soukromý akcionář jen převádí stávající činnost či projekt do nové společnosti. Komise tak konstatuje, že zásahy regionu Valonsko několikrát umožnily odložit přizpůsobení ocelářství ve Valonsku, která byla sice obtížná ze sociálního hlediska, ale nutná z hlediska hospodářského. Toto chování, které bylo odůvodněno regionálními a sociálními ohledy a zachováním zaměstnanosti na úkor racionalizace a modernizace ocelářského průmyslu, nelze považovat za chování soukromého investora.

(350)

Komise dále zjišťuje, že investiční chování holdingu FSIH neodpovídá chování obezřetného tržního investora. V tomto konkrétním případě je nutno porovnat chování holdingu FSIH s tím, jak by se zachoval správce investičního fondu. Investiční politika holdingu FSIH brána jako celek, jak vyplývá z tohoto řízení, není politika, kterou by mohl sledovat takový tržní subjekt. Pro zajištění svého trvání musí investiční fond, který není hedgeový, ve svém investičním portfoliu rizika diverzifikovat. Za současného zohlednění hledané výkonnosti a horizontu výnosnosti omezuje diverzifikace aktiv v portfoliu ze zeměpisného a odvětvového hlediska výkyvy v hodnotách aktiv a tím investiční riziko portfolia jako celku. Tato diverzifikace nemusí nutně zacházet do krajností, avšak v tomto konkrétním případě soustředil holding FSIH všechny své investice na jedinou společnost.

(351)

Výlučným investováním do skupiny Duferco bylo vystavení riziku u holdingu FSIH maximální, protože návratnost investic závisela v případě holdingu FSIH na úspěchu nebo neúspěchu jediného podniku. Z uvedeného vyplývá, že investiční chování holdingu FSIH poskytuje dodatečný důkaz, že transakce holdingu FSIH nesplňují kritérium soukromého investora v tržním hospodářství.

(352)

Na základě předchozího dospívá Komise k závěru, že všechna zkoumaná opatření nejsou v souladu se zásadou soukromého investora v tržním hospodářství. Podmínky, za nichž k zásahům došlo, poskytly v každém jednotlivém případě výhodu různým příslušným entitám skupiny Duferco. Představují proto státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(353)

Výše podpory proto dosahuje v zásadě výše 211,43 milionu EUR.

8. SLUČITELNOST PODPOR S VNITŘNÍM TRHEM

(354)

Zákaz státní podpory není absolutní ani bezpodmínečný. Konkrétně čl. 107 odst. 2 a 3 SFEU představuje právní základ, který umožňuje považovat některé podpory za slučitelné s vnitřním trhem.

(355)

Ve své odpovědi na rozhodnutí o zahájení řízení neuvedly belgické orgány žádné odůvodnění, které by se týkalo slučitelnosti zkoumaných opatření.

(356)

Komise zjišťuje, že odchylky stanovené v čl. 107 odst. 2 SFEU jsou zjevně nepoužitelné. Z odchylek stanovených v odstavci 3 tohoto článku by se mohly jevit jako použitelná pouze písmena a) a c). V písmenu a) se stanoví, že za slučitelné s vnitřním trhem lze považovat podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností. Pokud jde o písmeno c), tvrdí se v něm, že podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, lze rovněž považovat za slučitelné s vnitřním trhem.

(357)

Nicméně se ukazuje, že na zkoumaná opatření zřejmě nelze uplatnit žádný rámec či pokyny Komise týkající se kritérií slučitelnosti v oblasti státní podpory.

(358)

Od ukončení platnosti Smlouvy o ESUO dne 23. července 2002 přijala Komise různé pokyny či sdělení ohledně trvání zákazu regionálních investičních podpor a podpor na záchranu a restrukturalizaci ve prospěch ocelářského průmyslu.

(359)

Pokyny k regionální podpoře na období 2007–2013 (59), to znamená období, během něhož holding FSIH poskytl zkoumané podpory, výslovně ve svém bodě č. 8 vylučují z oblasti své působnosti regionální podpory ve prospěch ocelářství a potvrzují jejich neslučitelnost s vnitřním trhem.

(360)

Stejně tak sdělení Komise s názvem Podpora na záchranu a restrukturalizaci a podpora na ukončení činnosti v odvětví oceli (60), které platilo až do dne 31. prosince 2009, uvádí, že podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích v odvětví oceli nejsou slučitelné s vnitřním trhem. Povoleny jsou pouze podpory, a to ještě za určitých podmínek, určené na krytí plateb splatných zaměstnancům ocelářských podniků, kteří byli propuštěni nebo souhlasili s předčasným odchodem do důchodu, a podpory podnikům, které s konečnou platností ukončují výrobu ocelářských produktů. Cíl podpor poskytnutých holdingem FSIH neodpovídá dvěma výše uvedeným kategoriím podpory. Tyto podpory byly naopak použity na financování investic.

(361)

Pokud jde o případnou slučitelnost podpory, která byla poskytnuta holdingu SIF, z hlediska sdělení z roku 2009, Komise zastává názor, že se tyto pokyny na holding SIF nevztahují. Bod č. 4.4.2 sdělení z roku 2009 se totiž týká podniků, které měly potíže najít zdroje financování za situace, která převládala na trhu od března roku 2008 do prosince roku 2010. Z připomínek holdingu SIF ale nevyplývá, že by takové potíže pociťoval. Komise proto soudí, že holding SIF nesplňoval podmínky způsobilosti stanovené ve sdělení z roku 2009 a že podporu nelze považovat za slučitelnou s vnitřním trhem.

(362)

Dále pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (61), které platily až do dne 30. července 2014, potvrzují v bodě č. 18, že z oblasti jejich působnosti je ocelářství vyloučeno.

(363)

Na základě předchozího dospívá Komise k závěru, že šest zkoumaných opatření podpory není slučitelných s vnitřním trhem.

9. ZPĚTNÉ ZÍSKÁNÍ PODPOR NESLUČČITELNÝCH S VNITŘNÍM TRHEM

(364)

V souladu se SFEU a ustálenou judikaturou Soudního dvora má Komise pravomoc rozhodnout, že dotyčný stát musí zrušit nebo upravit podporu, pokud Komise konstatuje, že je neslučitelná s vnitřním trhem (62). Soudní dvůr rovněž opakovaně rozhodl, že povinnost uložená státu rozhodnutím Komise zrušit podporu neslučitelnou s vnitřním trhem slouží k obnovení dřívějšího stavu (63).

(365)

Soudní dvůr v tomto ohledu stanovil, že tohoto cíle je dosaženo, jakmile příjemce vrátí protiprávní podporu, čímž ztrácí výhodu, kterou měl na trhu ve vztahu ke svým soutěžitelům, a obnoví se stav, který předcházel poskytnutí podpory (64).

(366)

V čl. 16 odst. 1 nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (65), se stanoví: „Je-li v případech protiprávní podpory přijato záporné rozhodnutí, Komise rozhodne, že dotyčný členský stát učiní všechna nezbytná opatření, aby příjemce podporu navrátil […].“

(367)

Protože předmětná opatření byla provedena porušením článku 108 SFEU a je je nutno považovat za protiprávní podporu neslučitelnou s vnitřním trhem, musí být navrácena, aby došlo na trhu k obnovení stavu, který existoval před jejich poskytnutím.

(368)

V tomto konkrétním případě byla podpora poskytnuta těmto podnikům: DII (opatření č. 1), [společnost, která tehdy kontrolovala holding DPH] (opatření č. 2), DSIH (opatření č. 3), [společnost, která tehdy stála v čele skupiny Duferco], jež se stala […] (opatření č. 4), SIF (opatření č. 5) a DLP (opatření č. 6), které byly všechny dceřinými společnostmi skupiny Duferco v různých zemích. Tyto podniky – nebo jejich případní právní nástupci – jsou povinny vrátit neoprávněně získané podpory.

(369)

Navrácení musí pokrýt období, během něhož byla příjemcům poskytnuta výhoda, tj. období mezi dnem, kdy podpora byla dána každému příjemci k dispozici, a dnem jejího skutečného navrácení, a to s ohledem na kritéria definice hospodářského zvýhodnění a na zásady výpočtu, jak jsou stanoveny v části 7.1.4.1 až 7.1.4.5. V rámci povinnosti loajální spolupráce, kterou má Belgie v rámci řízení o navrácení, musí být zejména výše podpory poskytnutá [společnosti, která tehdy stála v čele skupiny Duferco], jež se stala společností […], a holdingu SIF upřesněna během řízení na základě podkladů, které Belgie předloží, a při zohlednění – zejména v případě podpory poskytnuté formou úvěrů – skutečných dnů vyplacení nebo splacení a rovněž jakékoliv jiné relevantní okolnosti, již Belgie uvede. Částky k navrácení zahrnují v každém případě úroky splatné až ke dni skutečného navrácení.

10. ZÁVĚR

(370)

Komise konstatuje, že Belgie provedla předmětná opatření podpory protiprávně porušením čl. 108 odst. 3 SFEU. Komise soudí, že soubor prověřovaných opatření představuje státní podporu neslučitelnou s vnitřním trhem.

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Tato opatření, která provedla Belgie protiprávně v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, představují státní podporu neslučitelnou s vnitřním trhem:

a)	prodej podílu ve společnosti Duferco US Investment Corporation společnosti Duferco Industrial Investment za částku ve výši 11 581 700 EUR;

b)	prodej podílu ve společnosti Duferco Participations Holding Limited [společnosti, která tehdy kontrolovala holding DPH] za částku ve výši 20 362 464 EUR;

c)	převzetí podílu ve společnosti Duferco Salvage Investments Holding ve prospěch této společnosti za částku ve výši [65–72 milionů] EUR;

d)	úvěr poskytnutý [společnosti, která tehdy stála v čele skupiny Duferco] v zásadě ve výši 2 082 723 EUR, protože úroková míra uplatněná u tohoto úvěru je nižší než 3,502 %;

e)	úvěr poskytnutý společnosti Steel Invest & Finance v zásadě ve výši 10 413 639 EUR, protože úroková míra uplatněná u tohoto úvěru je nižší než 4,302 %;

f)	převzetí podílu ve společnosti Duferco Long Products ve prospěch této společnosti za částku ve výši 100 000 000 EUR.

Článek 2

1. Belgie je povinna si nechat vrátit od přímých příjemců nebo od jejich právních nástupců poskytnuté neslučitelné státní podpory uvedené v článku 1.

2. Částky, které mají být získány zpět, jsou úročeny ode dne, kdy byly příjemcům dány k dispozici, do dne jejich skutečného navrácení.

3. Úroky se počítají ze základu složeného v souladu s kapitolou V nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (66).

Článek 3

1. Zpětné získání podpor uvedených v článku 1 se provede s okamžitým účinkem.

2. Belgie zajistí, aby toto rozhodnutí bylo provedeno ve lhůtě čtyř měsíců ode dne jeho oznámení.

Článek 4

1. Do dvou měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí poskytne Belgie Komisi tyto informace:

a)	celkovou částku (jistina a úroky z vymáhané částky), kterou má každý příjemce navrátit;

b)	podrobný popis již přijatých a plánovaných opatření pro dosažení souladu s tímto rozhodnutím;

c)	doklady prokazující, že příjemcům bylo nařízeno podporu vrátit.

2. Belgie bude Komisi informovat o vývoji vnitrostátních opatření přijatých s cílem vykonat toto rozhodnutí až do úplného navrácení podpor uvedených v článku 1. Na pouhou žádost Komise předloží neprodleně informace o již přijatých a plánovaných opatřeních pro splnění tohoto rozhodnutí. Poskytne rovněž podrobné informace o výši podpory a úroků, které již příjemci navrátili.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno Belgickému království.

V Bruselu dne 20. ledna 2016.

Za Komisi

Margrethe VESTAGER

členka Komise

(1) S účinkem od 1. prosince 2009 se články 87 a 88 Smlouvy o ES staly články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie („SFEU“). Oba soubory ustanovení jsou v zásadě identické. Pro účely tohoto rozhodnutí se případné odkazy na články 107 a 108 SFEU vykládají jako odkazy na články 87 a 88 Smlouvy o ES. SFEU rovněž zavedla některé terminologické změny, jako je nahrazení pojmu „Společenství“ pojmem „Unie“, „společný trh“ pojmem „vnitřní trh“ a „Soud prvního stupně“ pojmem „Tribunál“. Pojmy SFEU se použijí v celém tomto rozhodnutí.

(2) Úř. věst. C 120, 23.4.2014, s. 51.

(3) Komise bude v další části odkazovat spíše na „Belgii“ než na „region Valonsko“ (pokud konkrétní souvislosti nebudou vyžadovat jiné označení), protože existuje jasné spojení s členským státem, jehož se řízení týká a jemuž je toto rozhodnutí určeno.

(4) Viz poznámka pod čarou č. 2.

(5) Rozhodnutí Komise ze dne 25. listopadu 1997 ve věci N 682/97, Belgie – Finanční účast regionu Valonsko v podniku „Duferco Belgique SA“.

(6) Rozhodnutí Komise ze dne 26. května 1999 ve věci N 246/99, Belgie – Finanční účast belgických veřejných orgánů ve prospěch podniku HUGB (ocel – ESUO).

(7) Úř. věst. C 95, 19.4.2002, s. 2.

(8) Rozhodnutí Komise č. 2496/96/ESUO ze dne 18. prosince 1996, kterým se stanoví pravidla Společenství pro podpory v odvětví ocelářství (Úř. věst. L 338, 28.12.1996, s. 42).

(9) Rozhodnutí Komise č. 2005/137/ES ze dne 15. října 2003 o finanční účasti valonského regionu v podniku Carsid SA (Úř. věst. L 47, 18.2.2005, s. 28).

(*) Důvěrné údaje.

(10) Duferco La Louvière Sales je společnost kontrolovaná holdingem SIF.

(11) Je nutno poznamenat, že se společnost Ernst&Young dopustila omylu, když EUR nahradila USD.

(12) Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 2.

(13) Úř. věst. C 83, 7.4.2009, s. 1.

(14) Rozsudek Soudního dvora ze dne 16. května 2002 ve věci C-482/99, Francie v. Komise, ECLI:EU:C:2002:294, bod č. 24.

(15) Rozsudek Tribunálu ze dne 4. dubna 2001 ve věci T-288/97, Regione Friuli Venezia Giulia v. Komise, ECLI:EU:T:2001:115, bod č. 41.

(16) Rozsudek Soudního dvora ze dne 17. září 1980 ve věci 730/79, Philip Morris Holland BV v. Komise, ECLI:EU:C:1980:209, body č. 11 a 12.

(17) Rozsudek Soudního dvora ze dne 11. července 1996 ve věci C-39/94, ECLI:EU:C:1996:285, bod č. 60.

(18) Rozsudek Soudního dvora ze dne 5. června 2012 ve věci C-124/10P, Komise v. EDF ECLI:EU:C:2012:318, bod č. 90.

(19) Připomínky společnosti […] ze dne 23. června 2014, bod č. 24.

(20) Poznámka pod čarou č. 2 připomínek Belgie k rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 11. prosince 2013.

(21) Rozsudek Tribunálu ze dne 28. února 2012 ve věcech T-268/08 a T-281/08, Land Burgenland v. Komise, ECLI:EU:T:2012:90, bod č. 72.

(22) Připomínky Belgie ze dne 11. prosince 2013, bod č. 32.

(23) Rozsudek Soudního dvora ze dne 5. června 2012 ve věci C-124/10P, Komise v. EDF, ECLI:EU:C:2012:318, body č. 83 až 85.

(24) Připomínky společnosti […], s. 12, bod č. 42.

(25) Žádost o informace ze dne 29. listopadu 2011, 29. června 2012 a 27. ledna 2015.

(26) Odpověď Belgie ze dne 4. června 2013.

(27) Odpověď Belgie ze dne 28. září 2012.

(28) Příloha 1 odpovědi Belgie ze dne 28. září 2012, s. 24 a 6.

(29) Tato hodnota odpovídá aritmetickému průměru odhadu ex post ukazatele EBITDA 2006 společností KPMG a ukazatele EBITDA skutečně dosaženého v roce 2006.

(30) Příloha odpovědi Belgie ze dne 25. září 2015, s. 2.

(31) […] x podíl holdingu FSIH ve výši 49,9 %.

(32) Směnný kurz USD/EUR dne 12. prosince 2006, tj. 0,7550.

(33) Příloha 4 odpovědi Belgie ze dne 8. září 2015, s. 6 „Plánovaná transakce“.

(34) Odpověď Belgie ze dne 15. září 2015, s. 2.

(35) Příloha 4 odpovědi Belgie ze dne 8. dubna 2015, s. 7 „Odůvodnění ceny“.

(36) Žádost o informace ze dne 15. září 2015.

(37) Směnný kurz USD/EUR dne 14. června 2006, tj. 0,7959.

(38) Příloha 20 odpovědi Belgie ze dne 5. ledna 2012.

(39) Viz např. odpověď Belgie ze dne 11. prosince 2013, bod č. 86.

(40) Žádost o informace ze dne 15. září 2015.

(41) Příloha 6 odpovědi Belgie ze dne 4. června 2013, tabulka se shrnutím nákladů a příjmů.

(42) Rozsudek Tribunálu ze dne 30. dubna 1998 ve věci T-16/96, Cityflyer Express v. Komise, ECLI:EU:T:1998:78, bod č. 51.

(43) 167. bod odůvodnění.

(44) Odpověď Belgie ze dne11. prosince 2013, bod č. 255 až 279.

(45) https://www.ecb.europa.eu/stats/money/yc/html/index.en.html

(46) Rozsudek Tribunálu ze dne 12. května 2011 ve spojených věcech T-267/08 a T-279/08, Région Nord-Pas-de-Calais a Communauté d'agglomération du Douaisis v. Evropská komise, ECLI:EU:T:2011:209, bod č. 161.

(47) Příloha 13 odpovědi Belgie ze dne 4. června 2013.

(48) ArcelorMittal, Nippon Steel&Sumitomo Metal Corporation, Tata Steel Limited, Nucor Corporation, United States Steel Corp., ThyssenKrupp AG, PAO Severstal, NLMK, Kobe Steel Ltd (rating Standard&Poors).

(49) Odstavec 28 připomínek holdingu SIF.

(50) Odhad se provádí výpočtem úroků, které by bylo nutno platit při použití sazby podle sdělení o referenčních sazbách z roku 2008, a odečtením úroků odhadnutých na základě skutečně uplatněné sazby, přičemž je každá částka aktualizována mírou uvedenou ve zmíněném sdělení. Výpočet úroků a aktualizace se nicméně provádějí přibližně vzhledem k simulovaným časovým obdobím splatnosti (zejména se používá doba vyjádřená v rocích místo přesného dne splacení a nezohledňují částečná splacení úroků), u kterých se tak nebere ohled na skutečný finanční profil a splátkový kalendář.

(51) Viz zejména 49. bod odůvodnění tohoto rozhodnutí.

(52) Komise odečetla od navýšení kapitálu o 100 milionů EUR čistý dopad postoupení společnosti Duferco Diversification společnosti DLP na holding FSIH (- 0,3 milionu EUR).

(53) Příloha 21 odpovědi Belgie na rozhodnutí o zahájení řízení.

(54) Příloha 23 odpovědi Belgie na rozhodnutí o zahájení řízení.

(55) Rozhodnutí Komise ze dne 25. listopadu 1997 ve věci N 682/97, Belgie – Finanční účast regionu Valonsko v podniku „Duferco Belgique SA“.

(56) Rozhodnutí Komise ze dne 18. prosince 1996 ve věci 97/271/ESUO, Belgie – hutě Clabecq (ocel – ESUO).

(57) Rozhodnutí Komise ze dne 26. května 1999 ve věci N 246/99, Belgie – Finanční účast belgických veřejných orgánů ve prospěch podniku HUGB (ocel – ESUO).

(58) Rozhodnutí č. 2005/137/ES.

(59) Úř. věst. C 54, 4.3.2006, s. 13.

(60) Úř. věst. C 70, 19.3.2002, s. 21.

(61) Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.

(62) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. července 1973 ve věci C-70/72, Komise v. Německo, ECLI:EU:C:1973:87, bod č. 13.

(63) Rozsudek Soudního dvora ze dne 14. září 1994 ve spojených věcech C-278/92, C-279/92 a C-280/92, Španělsko v. Komise, ECLI:EU:C:1994:325, bod č. 75.

(64) Rozsudek Soudního dvora ze dne 17. června 1999 ve věci C-75/97, Belgie v. Komise, ECLI:EU:C:1999:311, body č. 64 a 65.

(65) Nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 9).

(66) Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1).

22.11.2016

Úřední věstník Evropské unie

L 314/63

ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2016/2042

ze dne 1. září 2016

o režimu podpory SA.38418 – 2014/C (ex 2014/N), kterou Německo zamýšlí poskytnout na podporu filmové produkce a distribuce

(oznámeno pod číslem C(2016) 5551)

(Pouze německé znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s výše uvedenými ustanoveními (1), a s ohledem na tyto připomínky,

vzhledem k těmto důvodům:

1. ŘÍZENÍ

(1)	Dopisem ze dne 4. března 2014 oznámilo Německo Komisi změnu režimu podpory filmové produkce a distribuce (spolkový zákon na podporu kinematografie (Filmförderungsgesetz), dále jen „FFG“). Další informace poskytlo Německo Komisi dopisy ze dne 17. dubna 2014 a 16. července 2014.

(2)	Dopisem ze dne 17. října 2014 Komise Německu sdělila, že se s ohledem na toto opatření rozhodla zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“).

(3)	Rozhodnutí Komise o zahájení řízení (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (2). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek.

(4)	Německo podalo připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení dopisem ze dne 11. prosince 2014.

(5)	Komise mimoto obdržela připomínky i od zúčastněných stran. Komise předala tyto připomínky Německu, které mělo možnost se k nim vyjádřit; vyjádření Německa bylo obdrženo dopisem ze dne 5. března 2015.

2. PODROBNÝ POPIS OPATŘENÍ

2.1 Název a obsah režimu

(6)

Právním základem režimu je spolkový zákon FFG ve znění sedmé novely zákona, v němž jsou objasněny podmínky pro podporu audiovizuálních děl ze strany německého spolkového ústavu pro podporu kinematografie (Filmförderungsanstalt, dále jen „FFA“). Tento režim Komise schválila rozhodnutím ve věci SA.36753 ze dne 3. prosince 2013 na období do 31. prosince 2016. Oznámená plánovaná změna tohoto režimu se týká finanční podpory distributorů videa na vyžádání, kteří nemají sídlo ani místo podnikání v Německu, a uložení poplatku těmto distributorům.

(7)

Stávající spolkový režim podpory produkce, distribuce a promítání filmů je financován ze zvláštního poplatku, který musí hradit podniky v odvětví kinematografie a videa a televizní společnosti. Poplatku podléhají provozovatelé kin a distributoři videozáznamů a videa na vyžádání. Výše kinematografického poplatku, který se odvádí ústavu FFA, se řídí obratem plynoucím z využití filmů. Provozovatelé kin hradí poplatek, který je založen na pokladním obratu hracího místa. Distributoři videozáznamů a videa na vyžádání hradí poplatek, který vychází z čistého ročního obratu, pokud tento překročí 50 000 EUR (3).

(8)

Ke změně režimu dochází v kontextu rychlého technologického vývoje, zejména v oblasti filmové distribuce. V soukromých domácnostech jsou filmy v rostoucí míře sledovány on-line. Význam půjčování fyzických nosičů dat se naopak snižuje. Místo usazení poskytovatele příslušných služeb – v tomto případě poskytování filmů ke sledování v soukromí – není pro úspěšný rozvoj obchodního modelu podstatné. Poskytovatel může služby provozovat ze zvoleného místa a poskytovat je v jiných oblastech. Nevznikají významné náklady na dopravu ani náklady na fyzickou přítomnost. K poskytování služeb na vyžádání spotřebitelům v členském státě, na jehož území jsou tyto služby zaměřeny, není zapotřebí sídlo ani místo podnikání. Opatření, které Německo zamýšlí provést navrhovanou změnou spolkového režimu, se týká finanční podpory filmové distribuce prostřednictvím služeb videa na vyžádání. Doposud byli pro podporu způsobilí pouze distributoři videa na vyžádání se sídlem nebo místem podnikání v Německu. V budoucnu by měli být pro podporu způsobilí i distributoři videa na vyžádání, kteří nemají sídlo nebo místo podnikání na území Německa, a to s ohledem na internetové nabídky v německém jazyce určené zákazníkům v Německu.

(9)

S ohledem na financování režimu bude upraveno rovněž ustanovení § 66a odst. 2 zákona FFG s cílem zohlednit tuto změnu a zaručit, že distributoři videa na vyžádání se sídlem nebo místem podnikání mimo území Německa budou současně s uznáním způsobilosti pro podporu také podléhat poplatku. Poplatek je uložen podle obratu, kterého dosáhnou dotyčné podniky s produkty způsobilými pro podporu, tj. internetovými nabídkami v německém jazyce určenými zákazníkům v Německu, pokud tento obrat nepodléhá v místě sídla podniku srovnatelnému poplatku na podporu kinofilmů.

(10)

Německo odůvodňuje zahrnutí distributorů videa na vyžádání, kteří jsou usazeni v zahraničí, jednak silně rostoucím podílem služeb videa na vyžádání na distribuci a využití filmů a jednak novým jevem, kdy velcí distributoři videa na vyžádání působící na mezinárodní úrovni zřizují v Unii pouze jednu provozovnu, z níž obsluhují několik členských států či všechny členské státy. Cílem rozšíření je zachovat i nadále soulad se systémem a filozofií zákona FFG: užívání filmů v Německu (na libovolném nosiči) zajišťuje příjmy pro spolkový fond na podporu různých kulturních cílů, včetně filmové produkce a distribuce.

(11)

Co se týká využití prostředků získaných prostřednictvím poplatku uloženého domácím i zahraničním distributorům videa, 30 % je vyhrazeno na podporu distribuce filmů prostřednictvím videozáznamů nebo služeb videa na vyžádání; zbývající část je společně s poplatky od provozovatelů kin a televizních společností prostřednictvím jiných kanálů použita na podporu filmové produkce a distribuce. Těchto účelově vázaných 30 % představuje jediný zdroj financování podpory distribuce videozáznamů.

(12)	Oznámené opatření má vstoupit v platnost dnem, kdy bude schváleno Komisí, a platit do 31. prosince 2016. Zpoplatněním poskytování videozáznamů by mělo být docíleno příjmů ve výši přibližně 13 milionů EUR ročně.

2.2 Existence podpory

(13)

Jak bylo uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení, popsané opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. V čl. 107 odst. 1 SFEU je stanoveno, že podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem. Popsané opatření splňuje kumulativní podmínky, které musí existovat, aby se opatření považovalo za podporu. Financování podpory distribuce filmů je poskytnuto ze státních prostředků, poskytuje podnikům hospodářskou výhodu a tato výhoda je selektivní a narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy.

(14)

Státní podpora stanovená v zákoně FFG je poskytována z finančních prostředků, které plynou z příjmů z různých parafiskálních poplatků stanovených v zákoně FFG. Příjmy z poplatků vynakládá ústav FFA, instituce ustavená podle veřejného práva, na podporu filmové produkce a distribuce. Opatření je tudíž financováno ze státních prostředků a lze je přičíst státu.

(15)

Příjemci podpory v rámci dotyčného režimu – filmoví producenti, scénáristé, filmoví distributoři, provozovatelé kin – vykonávají hospodářskou činnost, a je tudíž třeba je považovat za podniky. Státní podpora představuje výhodu, kterou by příjemci podpory za běžných tržních podmínek nezískali. Režim je mimoto selektivní, jelikož podporu mohou obdržet pouze podniky, které působí v oblasti produkce, distribuce a promítání filmů.

(16)

Trh filmové produkce a distribuce je mezinárodním trhem. Příjemci podpory soutěží na mezinárodní úrovni s producenty a distributory z ostatních členských států. Toto opatření na podporu produkce, distribuce a promítání filmů tudíž narušuje hospodářskou soutěž a ovlivňuje obchod mezi členskými státy a představuje státní podporu podle čl. 107 odst. 1 SFEU.

2.3 Důvody zahájení řízení

2.3.1 Slučitelnost pozměněného režimu podpory pro služby videa na vyžádání s čl. 107 odst. 3 písm. d) SFEU

(17)

Plánované opatření – finanční podpora distributorů videa na vyžádání, kteří nemají sídlo ani místo podnikání v Německu, a uložení poplatku těmto distributorům – představuje změnu režimu, který Komise schválila na období do 31. prosince 2016. Kritéria pro posouzení státní podpory se od posledního schválení režimu nezměnila; plánovaná změna se týká výhradně podpory distribuce filmů prostřednictvím služeb videa na vyžádání a poplatku, který mají hradit zahraniční distributoři.

(18)

Podpory pro distribuci filmů prostřednictvím služeb videa na vyžádání již byly Komisí jako takové prohlášeny za slučitelné s čl. 107 odst. 3 písm. d) SFEU (4). Rozšíření škály možných příjemců podpory o podniky, které nejsou usazeny v Německu, nemá za následek negativní dopad na posouzení slučitelnosti podle výše uvedeného článku.

2.3.2 Možné porušení jiných právních předpisů Unie

(19)

Při posuzování státní podpory musí Komise ověřit rovněž slučitelnost financování opatření podpory s jinými právními předpisy EU, než jsou pravidla hospodářské soutěže, pokud financování tvoří nedílnou součást opatření podpory. Tak je tomu v případě, existuje-li mezi poplatkem a podporou vztah určení v tom smyslu, že výnos z poplatku je nezbytně určen k financování podpory a výše poplatku přímo ovlivňuje výši podpory (5). Porušuje-li v tomto případě poplatek jiná ustanovení Smlouvy, nemůže Komise prohlásit režim podpory, do něhož patří i tento poplatek, za slučitelný s vnitřním trhem (6).

(20)

Oznámený režim stanoví, že 30 % příjmů z poplatku hrazeného distributory videozáznamů se použije na financování podpory distribuce filmů prostřednictvím videozáznamů. Pro tento typ podpory navíc neexistuje žádný jiný zdroj financování. To vytváří spojení mezi financováním distribuce videozáznamů a příjmy z poplatku uloženého z této činnosti, neboť příjmy z poplatku jsou jediným zdrojem financování podpory distribuce videozáznamů a mají přímý dopad na částku vyhrazenou pro tuto podporu. Mezi poplatkem a podporou tudíž existuje vztah závazného určení a je třeba ověřit, zda je opatření v souladu rovněž s jinými právními předpisy Unie, než jsou pravidla hospodářské soutěže.

(21)

Je tudíž třeba posoudit, zda je rozšíření poplatkové povinnosti na distributory videa na vyžádání usazené mimo Německo slučitelné s článkem 110 SFEU, podle něhož členské státy nepodrobí výrobky jiných členských státu jakémukoli vyššímu vnitrostátnímu zdanění, než je to, jemuž jsou podrobeny podobné výrobky domácí. Dále je třeba posoudit, zda poplatek neporušuje ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU (7) týkající se pravomoci nad distributory videa na vyžádání usazenými v ostatních členských státech.

2.3.2.1 Článek 110 SFEU

(22)	Zdanění je neslučitelné s článkem 110, a tudíž zakázané, znevýhodňuje-li dovážené výrobky, tj. v rozsahu, v jakém částečně vyrovnává zátěž, kterou nesou domácí výrobky podléhající zdanění (8).

(23)

Parafiskální poplatky, jako je poplatek uložený v rámci popsaného režimu, proto nejsou slučitelné s článkem 110 SFEU, pokud jsou prostřednictvím režimu podporováni výhradně domácí poskytovatelé služeb nebo pokud jsou domácí poskytovatelé služeb podporováni více než konkurenti z ostatních členských států. V takovém případě nesmějí být dovážené služby zdaněny, jelikož v opačném případě by došlo k porušení SFEU. Pokud však mohou být dovážené služby poskytovatelů v jiných členských státech, kteří podléhají poplatkové povinnosti, v rámci režimu podporovány stejným způsobem jako služby tuzemských poskytovatelů, není článek 110 SFEU porušen.

(24)	I když režim (jak je tomu v daném případě) stanoví, že nediskriminačním způsobem mohou být podporováni i zahraniční poskytovatelé, samotná tato skutečnost nepostačuje. Mimoto je třeba vyloučit, že podmínky pro získání podpory v praxi nezvýhodňují strukturálně domácí hospodářské subjekty.

(25)	Komise vyzvala Německo a všechny zúčastněné strany, aby podaly připomínky a poskytly příslušné informace ohledně slučitelnosti režimu s článkem 110 SFEU.

2.3.2.2 Směrnice 2010/13/EU

(26)	Na základě oznámeného opatření podléhají distributoři videa na vyžádání usazení v ostatních členských státech poplatku, jehož výše je stanovena podle jejich obratu dosaženého u těchto služeb na německém trhu. Vyvstává tudíž otázka, zda se na tento poplatek vztahuje směrnice 2010/13/EU.

(27)

Podle článku 13 směrnice 2010/13/EU členské státy zajistí, aby audiovizuální mediální služby na vyžádání poskytované poskytovateli mediálních služeb spadajícími do jejich pravomoci podporovaly v případech, kdy je to možné, vhodnými prostředky výrobu evropských děl a přístup k nim. Jako příklad takovéto podpory je v článku 13 uveden finanční příspěvek na výrobu evropských děl a nabývání práv k těmto dílům nebo stanovení podílu či zdůraznění evropských děl v katalozích distributorů videa na vyžádání. Podle 19. bodu odůvodnění se směrnice 2010/13/EU nedotýká pravomocí členských států a jejich orgánů týkajících se „organizace – včetně systémů udělování licencí, udělování správních povolení nebo systémů zdaňování – a financování vysílání a rovněž obsahu pořadů“.

(28)

Je třeba uvést, že v okamžiku vstupu směrnice 2010/13/EU v platnost měly služby na vyžádání, jejichž poskytovatel nemá sídlo v členském státě, na jehož území jsou služby zaměřeny, dosud poměrně malý význam. V současnosti se však jejich podíl na trhu značně zvýšil. Trh se službami videa na vyžádání měl v roce 2014 v EU hodnotu ve výši 2,501 miliardy EUR, což od roku 2010 představuje nárůst o 272 %. V Německu byl tento trh v roce 2014 vyčíslen na 315,2 milionu EUR, což oproti roku 2010 znamená nárůst o 172 % (9).

(29)

Pokud by se zákon FFG považoval za opatření k provedení článku 13 směrnice 2010/13/EU, bylo by třeba posoudit výkon pravomoci Německa nad distributory videa na vyžádání usazenými v ostatních členských státech na základě ustanovení směrnice týkajících se pravomoci. Podle čl. 2 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odstavce 3 směrnice 2010/13/EU vykonávají členské státy v souladu se zvláštními ustanoveními směrnice pravomoc nad audiovizuálními mediálními službami šířenými poskytovateli služeb usazenými na jejich území. Podle čl. 3 odst. 1 směrnice 2010/13/EU „zajistí [členské státy] svobodu příjmu a nebrání dalšímu přenosu audiovizuálních mediálních služeb z jiných členských států na svém území z důvodů, které spadají do oblastí upravených touto směrnicí“.

(30)

Pokud by byla použitelná směrnice 2010/13/EU, měl by tudíž členský stát, ve kterém je poskytovatel mediálních služeb usazen, povinnost zajistit dodržování předpisů, které se vztahují na audiovizuální mediální služby spadající do jeho pravomoci. Možné důvody odchylky od této zásady ve vztahu k audiovizuálním mediálním službám na vyžádání jsou taxativně stanoveny v čl. 3 odst. 4 písm. a) směrnice 2010/13/EU.

(31)

Komise proto ve svém rozhodnutí o zahájení řízení vyslovila pochybnosti ohledně slučitelnosti oznámené změny stávajícího opatření státní podpory ve formě zákona FFG s vnitřním trhem. Pochybnosti se týkaly zejména slučitelnosti podpory filmové distribuce, která je financována z fondu, do něhož plynou mimo jiné poplatky hrazené distributory videa na vyžádání, kteří nejsou usazeni v Německu, se směrnicí 2010/13/EU.

3. PŘIPOMÍNKY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

(32)

Komise obdržela připomínky deseti zúčastněných stran: připomínky podaly německé veřejnoprávní televizní společnosti ARD a ZDF, německá asociace Verband Privater Rundfunk und Telemedien e.V. (dále jen „VPRT“), asociace European Digital Media (dále jen „EDiMA“), Verband Deutscher Kabelnetzbetreiber (dále jen „ANGA“), veřejný filmový fond Mitteldeutsche Medienförderung GmbH (dále jen „MDM“), organizace Spitzenorganisation der Deutschen Filmwirtschaft e.V. (dále jen „SPIO“) jako zástupkyně členů působících v oblasti filmové produkce, filmové techniky a filmové distribuce, provozovatelé kin (AG Kino a HDF Kino) a Allianz deutscher Produzenten (dále jen „Produzentenallianz“). Jedna zúčastněná strana požádala o utajení své totožnosti.

3.1 Možné porušení článku 110 SFEU

(33)

Na straně jedné měl účastník, jehož totožnost nelze zveřejnit (dále jen „podnik X“), obavy ohledně porušení článku 110 SFEU. Ačkoliv režim stanoví, že nediskriminačním způsobem mohou být podporováni i zahraniční poskytovatelé, podmínky pro získání podpory by v praxi strukturálně zvýhodňovaly domácí hospodářské subjekty.

(34)

Docházelo by k diskriminaci, jelikož členy komise, která o poskytnutí podpory rozhoduje, jsou přinejmenším v současnosti výhradně Němci. Poskytnutí finančních prostředků závisí na volném uvážení, takže finanční prostředky připadnou s největší pravděpodobností německým podnikům. Podnik X dále uvedl, že zahraniční poskytovatelé nabízejí vyšší podíl zahraničního obsahu i v případě, že se zaměřují na německé publikum. Jelikož mají v nabídce nižší počet německých filmů, přicházel by s ohledem na podporu distribuce v úvahu také nižší počet jejich filmů. Zahraniční distributoři videa na vyžádání by mimoto museli překonat jazykovou bariéru, jelikož příslušné předpisy existují výhradně v německém jazyce a rovněž žádosti je nutno podávat v němčině.

(35)

Podnik X kritizoval nízkou výši podpory na distribuci, která je poskytována na jeden film, a rovněž celkově nízký podíl distribuce prostřednictvím videa na vyžádání u tohoto druhu podpory v porovnání s prodejem videa na DVD nebo Blu-Ray. Dále bylo vytýkáno, že poplatek je uložen podle obratu dosaženého u všech filmů bez ohledu na to, zda přicházejí do úvahy pro podporu distribuce jako německé nebo evropské filmy, či nikoli. Domácí distributoři videa na vyžádání jsou mimoto poplatkem dotčeni v menší míře, jelikož někteří z nich jsou vertikálně integrovaní distributoři videa na vyžádání a provozovatelé televizního nebo kabelového vysílání, kteří mohou využívat rovněž podporu na produkci poskytovanou z německého fondu na podporu kinematografie, do něhož plynou příspěvky distributorů videa na vyžádání.

(36)

Asociace ANGA, která zastupuje distributory videa na vyžádání v Německu, se naopak domnívá, že diskriminováni jsou domácí poskytovatelé, jelikož musí hradit povinný poplatek z domácí nabídky, zatímco zahraniční konkurenti, kteří s nimi soutěží na stejném trhu s cílenými nabídkami, nemusí jen na základě toho, že mají sídlo v zahraničí, poplatek z příslušného obratu hradit. Organizace SPIO, VPRT, Produzentenallianz a MDM mimoto mají za to, že poplatek ukončí diskriminaci domácích poskytovatelů. Podle údajů organizace SPIO pochází největší část obratu u služeb videa na vyžádání v Německu od třinácti podniků, z nichž je šest usazeno v zahraničí. Tato čísla nezohledňují nedávný vstup předního distributora videa na vyžádání z USA na trh, který je usazen v Nizozemsku. Podle názoru organizace SPIO by rozhodujícím faktorem pro uložení poplatku nemělo být více či méně náhodné místo usazení poskytovatele. V digitální éře nepotřebuje poskytovatel provozovnu na jednotném trhu. Větší význam pro uložení poplatku by měla mít otázka, zda poskytovatel získal filmové licence pro německý trh, které mu umožňují uskutečňovat na tomto trhu transakce s konečnými spotřebiteli. Organizace SPIO mimoto poukázala na údaje, které shromáždila a z nichž vyplývá, že zahraniční distributoři videa na vyžádání vyhrazují ve svých nabídkách německé produkci srovnatelné místo jako domácí poskytovatelé.

3.2 Slučitelnost se směrnicí 2010/13/EU

(37)	S ohledem na směrnici 2010/13/EU zastává podnik X a asociace EDiMA názor, že oznámený režim představuje opatření na podporu přístupu k evropským dílům ve smyslu čl. 13 odst. 1 a porušuje zásadu země původu.

(38)	Ostatní zúčastněné strany německý návrh podpořily a domnívaly se, že poplatek neporušuje ustanovení čl. 13 odst. 1 ve spojení s články 2 a 3 směrnice 2010/13/EU.

4. PŘIPOMÍNKY NĚMECKA

(39)

Německo uvedlo, že obecně je v zájmu všech členských států zabránit tomu, aby si podniky volily své sídlo v prvé řadě z daňových důvodů, a aby tudíž ve filmovém odvětví docházelo k narušování hospodářské soutěže. Vyloučení distributorů videa na vyžádání, kteří jsou usazeni mimo Německo a zaměřují se na německé zákazníky, má negativní dopad na podporu evropských děl.

4.1 Možné porušení článku 110 SFEU

(40)

Německo potvrdilo své přesvědčení, že plánovaný poplatek pro zahraniční distributory videa na vyžádání nezvýhodňuje ani v praxi domácí hospodářské subjekty v porovnání se zahraničními subjekty. Tvrzení podniku X, že prostředky určené na podporu připadnou německým podnikům, jelikož komise, která o poskytnutí podpory rozhoduje, je složena z Němců, není podle Německa obhajitelné. Kritériem pro podporu není sídlo žadatele, nýbrž kulturní a tvůrčí kvalita audiovizuálních děl, které přicházejí do úvahy pro podporu na distribuci. Německo výslovně uznává, že zahraniční distributoři videa na vyžádání nabízejí značný počet německých filmů, které jsou způsobilé pro podporu, a tuto skutečnost vítá.

(41)

Odůvodněné není ani tvrzení, že zahraniční podniky nabízejí vyšší podíl zahraničního obsahu, a tudíž i méně filmů, které přicházejí v úvahu pro podporu distribuce, ačkoli poplatek se hradí z obratu dosaženého u všech filmů. Za prvé se nerozlišuje mezi domácími a zahraničními poskytovateli. Domácí poskytovatelé s nabídkou filmů, které většinou nejsou způsobilé pro podporu, se nacházejí ve stejné situaci. Za druhé se nejedná o nepřímou diskriminaci, jelikož zahraniční podniky ve skutečnosti nenabízejí méně filmů způsobilých pro podporu než jejich domácí konkurenti, nýbrž dokonce více, jak potvrzují údaje Evropské audiovizuální observatoře, které Komise uvedla ve svém sdělení o evropském filmu v digitální éře (10).

(42)

Německo mimoto odmítlo tvrzení, že zahraniční distributoři videa na vyžádání musí překonat jazykovou bariéru. Poplatkové povinnosti podléhají výhradně poskytovatelé, kteří na německý trh uvádějí aktivně nabídku v německém jazyce; tito poskytovatelé musí být každopádně obeznámeni s příslušnými právními předpisy. Fond mimoto poskytuje v případě potřeby informace také v angličtině.

(43)

Co se týká údajně nízké částky podpory na distribuci poskytované na jeden film, jakož i celkově nízkého podílu distribuce prostřednictvím videa na vyžádání u tohoto druhu podpory, Německo zastávalo názor, že se podmínky pro poskytování podpory na distribuci neliší od podmínek poskytování různých forem technické pomoci. Způsobilé pro podporu nejsou za žádných okolností například náklady na vytvoření všeobecné technické infrastruktury pro poskytování filmů na různých nosičích. Podpora je poskytována na určité dílo, které je způsobilé pro podporu.

(44)

Co se týká tvrzení, že tuzemští distributoři videa na požádání jsou poplatkem dotčeni v menší míře, jelikož někteří z nich patří k vertikálně integrovaným distributorům videa na vyžádání a provozovatelům televizního nebo kabelového vysílání, Německo objasnilo, že to se týká za prvé jen některých poskytovatelů a že za druhé tato argumentace opomíjí skutečnost, že příspěvky do filmového fondu je třeba odvádět i z činnosti těchto podniků v oblasti vysílání.

4.2 Slučitelnost se směrnicí 2010/13/EU

(45)

Německo zastává názor, že plánovaný poplatek do oblasti působnosti směrnice 2010/13/EU nespadá. Neporušuje proto ustanovení čl. 13 odst. 1 ve spojení s články 2 a 3 této směrnice. Poplatek nelze považovat za regulační opatření, které má dopad na mediální služby, jejich programy a distribuci. Podpora kinematografie není na úrovni Unie harmonizována. Uložení poplatku v místě užití případně použití mediálních služeb sleduje rovněž logiku, na níž je založena povinnost hradit DPH ze služeb v Unii, která platí od 1. ledna 2015.

(46)

Vzhledem k rychle rostoucímu podílu zahraničních distributorů videa na vyžádání na trhu by pro německé poskytovatele představovala povinnost hradit i nadále poplatek, kterému jejich zahraniční konkurenti na vnitrostátním trhu nepodléhají, konkurenční nevýhodu. Například předním distributorem videa na vyžádání je v případě německých filmů již dnes společnost iTunes, která není v Německu usazena.

5. POSOUZENÍ OPATŘENÍ

5.1 Existence podpory

(47)

Jak již bylo uvedeno v 13. až 16. bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, popsané opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 dost. 1 SFEU. Financování podpory distribuce filmů je poskytováno ze státních prostředků, poskytuje podnikům hospodářskou výhodu a tato výhoda je selektivní a narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod na vnitřním trhu.

5.2 Slučitelnost pozměněného režimu podpory pro služby videa na vyžádání s čl. 107 odst. 3 písm. d) SFEU

(48)

(49)

Podpory pro distribuci filmů prostřednictvím služeb videa na vyžádání již byly Komisí jako takové prohlášeny za slučitelné s čl. 107 odst. 3 písm. d) SFEU (11). Komise proto již v rozhodnutí o zahájení řízení konstatovala, že rozšíření škály možných příjemců podpory o podniky se sídlem mimo Německo nemá jako takové za následek negativní dopad na posouzení slučitelnosti podle tohoto článku.

5.3 Možné porušení jiných právních předpisů Unie

5.3.1 Slučitelnost s článkem 110 SFEU

(50)

Nový poplatek neporušuje článek 110 SFEU. Zahraniční distributoři videa na vyžádání mohou i v praxi požadovat podporu stejným způsobem. Jak Německo objasnilo, režim stanoví účinná opatření, která zahraničním distributorům videa na vyžádání umožňují, aby požádali o podporu na distribuci stejným způsobem jako jejich němečtí konkurenti.

(51)

Zahraniční podniky se mohou stejně jako podniky usazené v Německu informovat o možnosti podpory. Pokud musí odvádět příspěvky do fondu, jsou každopádně individuálně informovány o podpoře, která je k dispozici pro distribuci filmů. Podpora se mimoto poskytuje pouze na žádost a se žádostmi zahraničních podniků se zachází stejně jako se žádostmi německých podniků. Výběrová komise je povinna žádosti posoudit výhradně na základě kulturní kvality filmů, pro něž se požaduje podpora. Místo usazení distributorů proto nepatří ke kritériím, k nimž může výběrová komise při rozhodování přihlížet.

(52)

Zahraniční poskytovatelé filmů v německém jazyce mají mimoto nepřímo (stejně jako jejich němečtí konkurenti) prospěch i z podpory filmové produkce v Německu. Prostřednictvím této podpory je zajištěna trvalá nabídka filmů podporovaných Německem, které mohou zahraniční poskytovatelé zahrnout do své nabídky. To potvrzuje rovněž skutečnost, že podíl německých filmů v jejich katalozích je srovnatelný s podílem v katalozích domácích poskytovatelů.

(53)

Podnik X tvrdil, že domácí distributoři videa na vyžádání jsou poplatkem dotčeni v menší míře, jelikož někteří z nich jsou vertikálně integrovanými distributory videa na vyžádání a provozovateli televizního nebo kabelového vysílání, kteří mohou využít rovněž podporu na produkci. Tato argumentace opomíjí skutečnost, že takovéto rozlišování mezi integrovanými a neintegrovanými podniky nesouvisí s místem usazení. Rovněž dopady na německé provozovatele televizního vysílání a distributory videa na vyžádání by byly rozdílné. Mimoto se přehlíží skutečnost, že i distributoři videa na požádání produkují filmy, které jsou způsobilé pro podporu.

5.3.2 Slučitelnost se směrnicí 2010/13/EU

(54)

Vyvstává otázka, zda dotyčný poplatek, který se vzhledem ke své koncepci hradí ze služeb, jež se zaměřují na německé publikum, spadá do oblasti působnosti směrnice 2010/13/EU. Dotyčný poplatek se odvádí do veřejného fondu (FFA), jenž se využívá k podpoře různých kulturních cílů v audiovizuálním odvětví. 30 % příjmů z poplatku se používá na podporu distribuce filmů prostřednictvím videozáznamů nebo služeb videa na vyžádání. Zbývající část je společně s poplatky od provozovatelů kin a televizních společností prostřednictvím jiných kanálů použita na obecnější podporu filmové produkce nebo distribuce.

(55)

V čl. 13 odst. 1 směrnice 2010/13/EU jsou stanovena opatření v souvislosti s podporou evropských děl prostřednictvím audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a rovněž to, že členský stát s pravomocí nad poskytovateli těchto služeb zajistí takovouto podporu. To se může uskutečnit například prostřednictvím finančního příspěvku těchto služeb na výrobu evropských děl.

(56)

Skutečnost, že dotyčný poplatek slouží k financování veřejné instituce, k jejímž úkolům patří mimo jiné podpora výroby a distribuce evropských děl, vyvolává pochybnosti, zda spadá do oblasti působnosti čl. 13 odst. 1 směrnice 2010/13/EU. V čl. 13 odst. 1 směrnice 2010/13/EU není uvedeno, zda má být podpora evropských děl zajištěna bez účasti jiných stran než poskytovatelů služeb na vyžádání.

(57)

Uložení poplatku jako v daném případě na služby z jednoho členského státu, které jsou zaměřeny na trh jiného členského státu, by mohlo mimoto nastolit otázku, zda tímto poplatkem není zpochybněna zásada stanovená v čl. 2 odst. 2 písm. a) směrnice 2010/13/EU, že poskytovatel mediálních služeb podléhá pravomoci členského státu, ve kterém je usazen.

(58)

Byla navržena změna směrnice 2010/13/EU s cílem zajistit, aby byl ve směrnici přiměřeně zohledněn rozvoj trhu s lineárními a nelineárními audiovizuálními mediálními službami. Návrh na změnu přijala Komise dne 25. května 2016 (12). V tomto návrhu je objasněno, že členské státy mohou vyžadovat, aby poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, kteří spadají do jejich pravomoci, přispívali finančně na výrobu evropských děl. Navrhovaná změna článku 13 zejména upřesňuje, že členské státy mohou vyžadovat takové finanční příspěvky od poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, kteří se zaměřují na diváky na jejich území, ale jsou usazeni v jiných členských státech. V takovém případě navrhovaná změna stanoví, že finanční příspěvek musí být založen pouze na příjmech získaných v členském státě, na nějž je vysílání zaměřeno. Pokud členský stát, v němž je poskytovatel usazen, ukládá povinnost finančního příspěvku, zohlední finanční příspěvky, jež ukládají členské státy, na jejichž území jsou služby zaměřeny.

(59)

Komise považuje navrhované znění článku 13 směrnice 2010/13/EU za objasnění toho, co již bylo možné v rámci stávající směrnice. Tento článek nelze ani ve znění použitém pro účely tohoto rozhodnutí chápat tak, že výlučnou pravomoc uložit poskytovatelům mediálních služeb na vyžádání poplatek s cílem zajistit příspěvek na výrobu evropských děl, nabývání práv k těmto evropským dílům nebo stanovení podílu a/nebo zdůraznění evropských děl v katalozích pořadů v rámci audiovizuální mediální služby na vyžádání má členský stát, v němž je poskytovatel usazen. Znění tohoto článku není kategorické ani neomezené. Uložení poplatku poskytovatelům audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je mimoto pouze příkladem možných opatření, která může členský stát s pravomocí přijmout.

(60)

Výklad, podle něhož se na poplatek jako v daném případě uplatní zásada země původu v souladu s čl. 2 odst. 1 směrnice 2010/13/EU, vede k situacím, kdy poskytovatelé, kteří působí na stejném trhu, podléhají rozdílným povinnostem. Ve skutečnosti by výklad, podle nějž by musel členský stát osvobodit distributory videa na vyžádání, kteří se zaměřují na jeho diváky, ale jsou usazeni v jiném členském státě, od příspěvku na podporu evropských děl, diskriminoval poskytovatele, kteří jsou usazeni v prvně uvedeném členském státě a podléhají poplatku, přičemž obě skupiny poskytovatelů soutěží na stejném trhu.

(61)

V době vstupu směrnice 2010/13/EU nebyla mimoto ještě zjevná míra růstu podílu přeshraničního poskytování služeb videa na vyžádání na trhu a odpovídající význam jejich příspěvku do filmového fondu, jak je objasněno v 28. bodě odůvodnění. Komise zejména konstatuje, že opatření, které oznámilo Německo, omezuje příjmy podléhající poplatku výslovně na příjmy dosažené v členském státě, na jehož území jsou služby zaměřeny, přičemž z těchto příjmů se neodvádí příspěvek již v členském státě usazení.

(62)	Směrnicí 2010/13/EU není tudíž zpochybněna přípustnost uložení poplatku určitým distributorům videa na vyžádání, kteří poskytují služby z místa mimo Německo.

6. ZÁVĚR

(63)	Komise proto dospěla k závěru, že změna režimu podpory ve formě zákona FFG, kterou Německo zamýšlí provést na podporu distribuce služeb videa na vyžádání, je slučitelná s čl. 107 odst. 3 písm. d) a článkem 110 SFEU a neporušuje ani směrnici 2010/13/EU,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Opatření, které Německo zamýšlí provést prostřednictvím spolkového zákona na podporu kinematografie ve znění sedmé novely zákona, je ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie slučitelné s vnitřním trhem.

Provedení tohoto opatření je proto povoleno.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Spolkové republice Německo.

V Bruselu dne 1. září 2016.

Za Komisi

Margrethe VESTAGER

členka Komise

(1) Úř. věst. C 437, 5.12.2014, s. 57.

(2) Viz pozn. pod čarou 1.

(3) Poplatek pro odvětví videa činí 1,8 % při obratu do 30 milionů EUR, 2,0 % při obratu v rozmezí od 30 do 60 milionů EUR a 2,3 % při obratu nad 60 milionů EUR.

(4) Rozhodnutí Komise ze dne 3. prosince 2013 o státní podpoře SA.36753 – Německo, spolkový zákon na podporu kinematografie, s přihlédnutím k 80.–95. bodu odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 10. prosince 2008 ve věci N 477/2008 – Německo, spolkový zákon na podporu kinematografie.

(5) Rozsudek ve věci Régie Networks, C-333/07, EU:C:2008:764, bod 99; rozsudek ze dne 11. července 2014, DTS Distribuidora de Televisión Digital v. Komise, T-533/10, Sb. rozh., EU:T:2014:629, bod 51, napadený kasačním opravným prostředkem, a rozsudek ve věci Telefónica de España a Telefónica Móviles España v. Komise, T-151/11, Sb. rozh., EU:T:2014:631, bod 101, napadený kasačním opravným prostředkem.

(6) Rozsudky ve věci DTS Distribuidora de Televisión Digital v. Komise, citováno v pozn. pod čarou č. 5, EU:T:2014:629, bod 50 a Telefónica de España a Telefónica Móviles España v Komise, citováno v pozn. pod čarou č. 5, EU:T:2014:631, bod 100.

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).

(8) Rozhodnutí Komise 2000/116/ES ve věci C-34/1997 o státní podpoře financované z parafiskálních poplatků, kterou Nizozemsko zamýšlí poskytnout na podporu okrasných rostlin (Úř. věst. L 34, 9.2.2000, s. 20), 63. bod odůvodnění.

(9) Evropská audiovizuální observatoř – Trends in Video-on-Demand revenues, s. 3–4, https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/study-data-and-information-costs-and-benefits-audiovisual-media-service-directive-avmsd

(10) COM(2014) 272 final, s. 4 a 5: „Pokud jde o zastoupení evropských filmů, údaje, které jsou k dispozici, naznačují, že subjekt působící celosvětově (a ve 26 zemích EU) nabízí v největších vnitrostátních obchodech více velkofilmů z produkce EU a titulů ověnčených vítězstvím v Evropských filmových cenách než vnitrostátní poskytovatelé VoD.“

(11) Viz poznámka pod čarou 4.

(12) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb s ohledem na měnící se situaci na trhu (COM(2016) 287 final), http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52016PC0287&from=CS

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 314

České vydání	Právní předpisy	Svazek 59 22. listopadu 2016

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/2033 ze dne 17. listopadu 2016 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury	1
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/2034 ze dne 21. listopadu 2016, kterým se na rok 2017 otevírá celní kvóta pro dovoz některého zboží pocházejícího z Norska a vzniklého zpracováním zemědělských produktů, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2014, do Unie	4
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/2035 ze dne 21. listopadu 2016, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o dobu platnosti schválení účinných látek fipronil a maneb ( 1 )	7
		Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/2036 ze dne 21. listopadu 2016 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	9
		SMĚRNICE
	*	Směrnice Komise (EU) 2016/2037 ze dne 21. listopadu 2016, kterou se mění směrnice Rady 75/324/EHS, pokud jde o maximální povolený tlak aerosolových rozprašovačů, a o přizpůsobení jejích ustanovení o označování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí ( 1 )	11
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2016/2038 ze dne 11. listopadu 2016 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v příslušných výborech Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů k návrhům změn předpisů OSN č. 7, 16, 37, 44, 45, 46, 48, 53, 78, 80, 83, 86, 87, 99, 105, 107, 110, 121, 128 a 129, k návrhu předpisu OSN o dvoupalivových systémech určených k dodatečné montáži do těžkých motorů, k návrhům změn celosvětových technických předpisů č. 15 a 16, k návrhům dvou celosvětových technických předpisů OSN týkajících se postupu měření dvoukolových a tříkolových motorových vozidel z hlediska některých typů emisí a z hlediska palubní diagnostiky a k návrhu usnesení o společné specifikaci kategorií zdrojů světla	14
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2016/2039 ze dne 15. listopadu 2016, kterým se přijímá postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 6 na rozpočtový rok 2016 předkládanému spolu s návrhem na uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU na poskytnutí pomoci Německu	19
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/2040 ze dne 21. listopadu 2016, kterým se mění rozhodnutí 2010/279/SZBP o policejní misi Evropské unie v Afghánistánu (EUPOL AFGHANISTAN) stanovením její likvidace	20
	*	Rozhodnutí Komise (EU) 2016/2041 ze dne 20. ledna 2016 o státních podporách SA 33926, 2013/C (ex 2013/NN, 2015/CP), které poskytla Belgie ve prospěch skupiny Duferco (oznámeno pod číslem C(2016) 94) ( 1 )	22
	*	Rozhodnutí Komise (EU) 2016/2042 ze dne 1. září 2016 o režimu podpory SA.38418 – 2014/C (ex 2014/N), kterou Německo zamýšlí poskytnout na podporu filmové produkce a distribuce (oznámeno pod číslem C(2016) 5551) ( 1 )	63

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MA	80,9
	TR	91,2
	ZZ	86,1
0707 00 05	TR	143,6
0707 00 05	ZZ	143,6
0709 93 10	MA	103,3
	TR	141,6
	ZZ	122,5
0805 20 10	MA	74,2
0805 20 10	ZZ	74,2
0805 20 30 , 0805 20 50 , 0805 20 70 , 0805 20 90	JM	98,8
	MA	98,3
	PE	116,9
	TR	74,8
	ZZ	97,2
0805 50 10	AR	64,7
	TR	85,4
	ZZ	75,1
0808 10 80	CL	213,0
	NZ	153,2
	ZA	152,5
	ZZ	172,9
0808 30 90	CN	104,7
	TR	126,8
	ZZ	115,8

Předmět jednání	Referenční dokument
Návrh doplňku 25 k sérii změn 02 předpisu OSN č. 7 (Přední a zadní obrysové svítilny, brzdové svítilny a doplňkové obrysové svítilny)	ECE/TRANS/WP.29/2016/75
Návrh doplňku 8 k sérii změn 06 předpisu OSN č. 16 (Bezpečnostní pásy, systém ISOFIX a i-Size)	ECE/TRANS/WP.29/2016/98 a neformální dokument WP.29-170-04
Návrh série změn 07 předpisu OSN č. 16 (Bezpečnostní pásy, systém ISOFIX a i-Size)	ECE/TRANS/WP.29/2016/99
Návrh doplňku 45 k sérii změn 03 předpisu OSN č. 37 (Žárovky)	ECE/TRANS/WP.29/2016/76
Návrh opravy 2 k revizi 3 předpisu OSN č. 44 (Dětské zádržné systémy)	ECE/TRANS/WP.29/2016/100
Návrh doplňku 12 k sérii změn 04 předpisu OSN č. 44 (Dětské zádržné systémy)	ECE/TRANS/WP.29/2016/101
Návrh doplňku 12 k sérii změn 04 předpisu OSN č. 44 (Dětské zádržné systémy)	ECE/TRANS/WP.29/2016/102
Návrh doplňku 10 k sérii změn 01 předpisu OSN č. 45 (Zařízení pro čištění světlometů)	ECE/TRANS/WP.29/2016/77
Návrh doplňku 4 k sérii změn 04 předpisu OSN č. 46 (Zařízení pro nepřímý výhled)	ECE/TRANS/WP.29/2016/89
Návrh doplňku 17 k sérii změn 04 předpisu OSN č. 48 (Montáž zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci)	ECE/TRANS/WP.29/2016/78
Návrh doplňku 10 k sérii změn 05 předpisu OSN č. 48 (Montáž zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci)	ECE/TRANS/WP.29/2016/79
Návrh doplňku 8 k sérii změn 06 předpisu OSN č. 48 (Montáž zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci)	ECE/TRANS/WP.29/2016/80
Návrh doplňku 19 k sérii změn 01 předpisu OSN č. 53 (Montáž zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci u vozidel kategorie L3)	ECE/TRANS/WP.29/2016/81
Návrh doplňku 1 k sérii změn 02 předpisu OSN č. 53 (Montáž zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci u vozidel kategorie L3)	ECE/TRANS/WP.29/2016/82
Návrh série změn 04 předpisu OSN č. 78 (Brzdění vozidel kategorie L)	ECE/TRANS/WP.29/2016/114 a neformální dokument GRRF-82-06
Návrh doplňku 2 k sérii změn 03 předpisu OSN č. 80 (Pevnost sedadel a jejich ukotvení (autobusy))	ECE/TRANS/WP.29/2016/103
Návrh doplňku 8 k sérii změn 06 předpisu OSN č. 83 (Emise vozidel kategorií M1 a N1)	ECE/TRANS/WP.29/2016/108
Návrh doplňku 4 k sérii změn 07 předpisu OSN č. 83 (Emise vozidel kategorií M1 a N1)	ECE/TRANS/WP.29/2016/109
Návrh série změn 01 předpisu OSN č. 86 (Montáž zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci u zemědělských vozidel)	ECE/TRANS/WP.29/2016/83
Návrh doplňku 18 k předpisu OSN č. 87 (Denní svítilny)	ECE/TRANS/WP.29/2016/84
Návrh doplňku 12 k původnímu znění předpisu č. 99 (Výbojkové zdroje světla)	ECE/TRANS/WP.29/2016/85
Návrh série změn 06 předpisu OSN č. 105 (Vozidla pro přepravu nebezpečných věcí)	ECE/TRANS/WP.29/2016/90
Návrh doplňku 5 k sérii změn 04 předpisu OSN č. 107 (Celková konstrukce autobusů a autokarů)	ECE/TRANS/WP.29/2016/91
Návrh doplňku 6 k sérii změn 05 předpisu OSN č. 107 (Celková konstrukce autobusů a autokarů)	ECE/TRANS/WP.29/2016/92
Návrh doplňku 6 k sérii změn 06 předpisu OSN č. 107 (Celková konstrukce autobusů a autokarů)	ECE/TRANS/WP.29/2016/93
Návrh doplňku 1 k sérii změn 07 předpisu OSN č. 107 (Celková konstrukce autobusů a autokarů)	ECE/TRANS/WP.29/2016/94
Návrh doplňku 5 k sérii změn 01 předpisu OSN č. 110 (Vozidla s pohonem na CNG a LNG)	ECE/TRANS/WP.29/2016/95
Návrh doplňku 9 k předpisu OSN č. 121 (Označení ovládačů, sdělovačů a indikátorů)	ECE/TRANS/WP.29/2016/96
Návrh doplňku 1 k sérii změn 01 předpisu OSN č. 121 (Označení ovladačů, sdělovačů a indikátorů)	ECE/TRANS/WP.29/2016/97
Návrh doplňku 6 k původnímu znění předpisu č. 128 (Zdroje světla využívající světelných diod (LED))	ECE/TRANS/WP.29/2016/86
Návrh opravy 2 předpisu OSN č. 129 (Zdokonalené dětské zádržné systémy)	ECE/TRANS/WP.29/2016/104
Návrh doplňku 5 k předpisu OSN č. 129 (Zdokonalené dětské zádržné systémy)	ECE/TRANS/WP.29/2016/105
Návrh doplňku 1 k sérii změn 01 předpisu OSN č. 129 (Zdokonalené dětské zádržné systémy)	ECE/TRANS/WP.29/2016/106
Návrh série změn 02 předpisu OSN č. 129 (Zdokonalené dětské zádržné systémy)	ECE/TRANS/WP.29/2016/107
Návrh nového předpisu o jednotných ustanoveních pro schvalování dvoupalivových systémů určených k dodatečné montáži (HDDF-ERS) do těžkých vznětových motorů a těžkých nákladních vozidel se vznětovým motorem	ECE/TRANS/WP.29/2016/110
Návrh předlohy usnesení o společné specifikaci kategorií zdrojů světla (R.E.4)	ECE/TRANS/WP.29/2016/111
Návrh změny 1 celosvětového technického předpisu OSN č. 15 (Celosvětové harmonizované zkušební postupy pro lehká vozidla (WLTP))	ECE/TRANS/WP.29/2016/68
Návrh změny 1 celosvětového technického předpisu OSN č. 16 (Pneumatiky)	ECE/TRANS/WP.29/2016/117
Návrh nového celosvětového technického předpisu OSN o postupu měření dvoukolových a tříkolových motorových vozidel z hlediska palubní diagnostiky	ECE/TRANS/WP.29/2016/112
Návrh nového celosvětového technického předpisu OSN o postupu měření dvoukolových a tříkolových motorových vozidel vybavených spalovacím motorem z hlediska emisí z klikové skříně a emisí způsobených vypařováním	ECE/TRANS/WP.29/2016/66