12.10.2016

Úřední věstník Evropské unie

L 275/3

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1799

ze dne 7. října 2016,

kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o přiřazování úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur pro účely úvěrového rizika dle čl. 136 odst. 1 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (1), a zejména na čl. 136 odst. 1 třetí pododstavec a čl. 136 odst. 3 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení tohoto nařízení jsou úzce provázána, neboť upravují způsob, jakým mají být přiřazována posouzení úvěrového rizika, s výjimkou posouzení přidělených sekuritizovaným pozicím. S cílem zajistit vzájemnou návaznost mezi těmito ustanoveními, jež by měla vstoupit v platnost současně, a s cílem usnadnit, aby povinné subjekty o nich měly komplexní přehled a jednoduchý přístup k nim, je žádoucí, aby byly všechny prováděcí technické normy, jež nařízení (EU) č. 575/2013 vyžaduje v souvislosti s přiřazováním posouzení úvěrového rizika – s výjimkou posouzení přidělených sekuritizovaným pozicím –, upraveny v jediném nařízení.

(2)

Podle ustanovení čl. 136 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 má být pro všechny externí ratingové agentury upřesněno, jaké stupně úvěrové kvality stanovené v oddílu 2 uvedeného nařízení odpovídají příslušným úvěrovým hodnocením externí ratingové agentury („přiřazování“). Externí ratingovou agenturou se rozumí ratingová agentura, která je registrována nebo certifikována v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 (2), nebo centrální banka vydávající ratingy, jež jsou z působnosti uvedeného nařízení vyňaty.

(3)

Některé podobné pojmy a koncepty, které se používají v nařízení (ES) č. 1060/2009 a nařízení (EU) č. 575/2013, mohou být předmětem nedorozumění. Pojmem „úvěrové hodnocení“ jsou v nařízení (EU) č. 575/2013 označovány jak názvy jednotlivých kategorií ratingů, jež externí ratingové agentury vypracovávají, tak přiřazení takového ratingu konkrétní položce. Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. h) a a) nařízení (ES) č. 1060/2009 však mezi oběma koncepty jednoznačně rozlišují pomocí pojmů „ratingová kategorie“, resp. „rating“. S cílem zamezit nedorozumění při nezbytném používání obou těchto zvláštních konceptů v samostatných kontextech a s ohledem na komplementární povahu obou uvedených nařízení by měla být pro svoji větší konkrétnost používána terminologie nařízení (ES) č. 1060/2009.

(4)

Jelikož čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1060/2009 stanoví, že úvěrové instituce a investiční podniky mohou k regulatorním účelům používat pouze ratingy vydané ratingovými agenturami, které jsou usazeny v Unii a registrovány nebo certifikovány v souladu s uvedeným nařízením, mělo by se přiřazování úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur týkat úvěrových hodnocení, jež naplňují definiční znaky „ratingu“ v čl. 3 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení. Na základě článku 136 nařízení (EU) č. 575/2013 je přiřazování úvěrových hodnocení vyžadováno u všech externích ratingových agentur, jejichž definice zahrnuje na základě čl. 4 odst. 1 bodu 98 uvedeného nařízení rovněž ratingy vydané centrálními bankami a vyňaté z působnosti nařízení (ES) č. 1060/2009, a tudíž by se přiřazování ratingových kategorií externích ratingových agentur mělo týkat i uvedených ratingů. Nařízení (EU) č. 575/2013 zakazuje používat v rámci standardizovaného přístupu ratingy pro určité kategorie aktiv (např. akcie). Pokud jde o hodnocení subjektů kolektivního investování s pevným výnosem, měla by být předmětem přiřazování úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur tedy pouze ona hodnocení, jež záleží výlučně na úvěrové kvalitě podkladových aktiv.

(5)

Přiřazování úvěrových hodnocení má za cíl přiřadit ratingovým kategoriím určité externí ratingové agentury náležité rizikové váhy upravené nařízením (EU) č. 575/2013. S jeho pomocí by tak mělo být možné určit nejen relativní rozdíly v riziku, nýbrž i absolutní výši rizika, která je s jednotlivými ratingovými kategoriemi spojena, a zajistit tak náležitou výši kapitálu v rámci standardizovaného přístupu.

(6)

Vzhledem k širokému spektru metodik, jež externí ratingové agentury používají, jsou objektivita a konzistentnost metodiky přiřazování úvěrových hodnocení zásadní z hlediska rovnosti podmínek mezi institucemi a spravedlivého zacházení s uvedenými agenturami. Při vypracovávání pravidel, jimiž se má řídit používání kvantitativních i kvalitativních faktorů a jejich porovnávání s referenčními hodnotami, je tedy nutno vycházet z předchozího regulatorního rámce, jmenovitě z části 3 „Revidovaných pokynů pro uznávání externích ratingových agentur“ ze dne 30. listopadu 2010, s cílem zajistit hladký přechod k přiřazování úvěrových hodnocení podle tohoto nařízení. Byl by tak zajištěn i soulad s mezinárodními standardy v této oblasti, které se promítají v příloze 2 dokumentu „Basel II: International Convergence of Capital Measurement and Capital Standards: A Revised Framework – Comprehensive Version“ („Basel II: Mezinárodní konvergence měření kapitálu a kapitálových standardů: revidovaný rámec – konsolidovaná verze“) z června 2006.

(7)

Definice selhání, s nimiž externí ratingové agentury pracují, se mohou lišit od definice v článku 178 nařízení (EU) č. 575/2013 a tuto skutečnost reflektují nařízení (ES) č. 1060/2009 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2 (3). Nicméně má-li být zajištěno, aby se celková výše kapitálu požadovaná k externě hodnoceným expozicím neměnila, měly by být jakožto definice selhání pro účely tohoto nařízení používány typy případů selhání, které se používají při kalibraci referenční hodnoty uvedené v čl. 136 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013.

(8)

Přiřazování úvěrových hodnocení by mělo být chápáno jako vztah ekvivalence mezi ratingovými kategoriemi určité externí ratingové agentury a regulatorní stupnicí, která je definována pro obezřetnostní účely. Toto přiřazování by tedy mělo být považováno za koncept odlišný od konceptu, který je na základě čl. 21 odst. 4b nařízení (ES) č. 1060/2009 předmětem zprávy Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) a jehož cílem je umožnit investorům snadno porovnávat všechny ratingy, které se váží k jedné konkrétní hodnocené osobě. „Přiřazování“ úvěrových hodnocení pro účely tohoto nařízení neoznačuje ani další způsoby přiřazování („mapping“), které jsou vypracovány podle jiných rámců, např. Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika, neboť tyto rámce mohou používat odlišné metodiky a definice.

(9)

Pro každý relevantní soubor ratingových kategorií („ratingovou stupnici“) by mělo být provedeno samostatné přiřazení úvěrových hodnocení. Platí-li ratingová stupnice určité externí ratingové agentury pro všechny kategorie expozic, nemělo by se přiřazení úvěrových hodnocení lišit, tak aby byla zaručena diferenciace rizikových vah mezi třídami expozic, které zavádí nařízení (EU) č. 575/2013. Používá-li určitá externí ratingová agentura několik ratingových stupnic, měl by být při přiřazování úvěrových hodnocení zvážen vztah, který mezi těmito stupnicemi daná agentura zavedla.

(10)

Nevyžádané ratingy uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. x) nařízení (ES) č. 1060/2009 by měly být do přiřazování úvěrových hodnocení dané externí ratingové agentury zahrnovány v případě, že je lze použít pro regulatorní účely v souladu s čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení a že Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) v souladu s článkem 138 nařízení (EU) č. 575/2013 potvrdil, že kvalita nevyžádaných úvěrových hodnocení externí ratingové agentury se od vyžádaných úvěrových hodnocení této externí ratingové agentury neliší.

(11)

Při přiřazování úvěrových hodnocení by měly být používány kvantitativní i kvalitativní faktory, s tím, že kvalitativní faktory by měly být uvažovány až v druhé fázi, nakolik to bude nezbytné, a zejména v případech, kdy faktory kvantitativní nebudou dostatečné. Kvalitativní faktory by tedy měly pomáhat při přezkumu, opravách a vylepšování výsledku počátečního přiřazení úvěrových hodnocení, jež bylo provedeno na základě faktorů kvantitativních, je-li takový přezkum opodstatněný a nezbytný. Tento dvoufázový přístup je nutným příspěvkem k objektivitě přiřazování úvěrových hodnocení a k zajištění toho, aby výsledkem tohoto přiřazování byl skutečný vztah ekvivalence mezi ratingovými kategoriemi určité externí ratingové agentury a regulatorní stupnice, jež byla definována pro obezřetnostní účely.

(12)

S cílem vyvážit obezřetnostní a tržní hledisko je nezbytné vyhnout se tomu, aby byly nepřípustným způsobem a významnou měrou znevýhodňovány externí ratingové agentury, jež v důsledku svého pozdějšího vstupu na trh předkládají jen omezené kvantitativní informace. Relevance kvantitativních faktorů, z nichž je přiřazování úvěrových hodnocení odvozováno, by tedy měla být snížena. Přiřazování úvěrových hodnocení by mělo být aktualizováno, kdykoli bude nutno zohlednit kvantitativní informace shromážděné poté, co toto nařízení vstoupí v platnost.

(13)

Za nejvíce reprezentativní kvantitativní faktor by měl být pokládán poměr selhání položek zařazených do téže ratingové kategorie, který by měl být počítán z údajů o selhání těchto položek. I v případě, že k těmto položkám nejsou k dispozici dostatečné údaje o selhání, měl by být výpočtem proveden odhad poměru selhání, a to na základě názoru příslušné externí ratingové agentury a dokladů o selhání položek zařazených do téže ratingové kategorie, pro niž je přiřazování úvěrových hodnocení prováděno.

(14)

Výpočet poměru selhání by měl splňovat určité požadavky, tak aby byl mezi externími ratingovými agenturami srovnatelný. Například by měl být měřen za časový horizont tří let, tak aby bylo možno v případě velmi nízkého rizika pozorovat významný počet selhání, a měl by zohledňovat případy stažení položek, aby nedocházelo k podceňování rizika. Dále by neměl zohledňovat ratingy veřejného sektoru ani ratingy emisí, neboť v případě veřejného sektoru jsou selhání vzácná a v případě emisí je nutno zamezit zkreslení poměrů selhání u emitentů s vyšším počtem emisí, jež by z používání ratingů emisí plynulo.

(15)

Poměry selhání by měly být u každé ratingové kategorie počítány v rámci možností za dlouhé i krátké období pozorování. Z pozorování za dlouhé období by mělo vycházet přiřazení úvěrových hodnocení, z pozorování za krátké období pak včasné varování o potenciálním nárůstu či poklesu rizika v dané ratingové kategorii. Není-li k dispozici dostatečný počet ratingů, měl by být počítán poměr selhání pouze za dlouhé období, neboť výpočet krátkodobých poměrů selhání by byl stižen vysokým stupněm nejistoty. V takovém případě by varování o potenciálním nárůstu rizika v dané ratingové kategorii mělo vzejít z kvalitativních faktorů.

(16)

Zásadní význam při přiřazování úvěrových hodnocení má definice selhání, kterou externí ratingová agentura používá při výpočtu poměru selhání u položek zařazených do téže ratingové kategorie. V případě přísnější definice selhání může být poměr selhání vyšší než v případě definic, které jsou méně přísné. Z tohoto důvodu by měl být za účelem přesného přiřazení úvěrových hodnocení odhadnut dopad, jejž definice selhání na výpočet poměru selhání má.

(17)

Je-li o selhání k dispozici jen málo údajů, měl by být při přiřazování úvěrových hodnocení brán v úvahu časový horizont, který je u dané ratingové kategorie uvažován, tak aby byla mezi externími ratingovými agenturami zajištěna konzistentnost. Je-li tedy zvoleno krátké období, je možné, že některé položky budou spojeny s obzvláštní mírou rizika. Tytéž položky však mohou představovat míru rizika podstatně odlišnou, jsou-li hodnoceny za časový horizont tří let zvolený k výpočtu poměru selhání. Tento faktor by měl být při přiřazování úvěrových hodnocení uznán a náležitě zohledněn.

(18)

Význam určité ratingové kategorie a její relativní umístění na ratingové stupnici by mělo být obzvláště užitečné v případě, kdy chybí kvantitativní faktory a kdy je známo přiřazení sousední ratingové kategorie. Za tímto účelem by měly být stupně úvěrové kvality charakterizovány např. schopností emitenta plnit finanční závazky, jeho citlivostí na hospodářskou situaci nebo jeho blízkostí ke stavu selhání.

(19)

U položek zařazených do určité ratingové kategorie by měly být zohledněny i rizikové faktory obecné povahy. U takovýchto položek by měly být za relevantní ukazatele profilu jejich podkladového rizika považovány objem a míra diverzifikace činností. Mělo by být rovněž možné, aby byla jakožto kvalitativní faktor zvážena odlišná vyjádření úvěruschopnosti, která jsou položkám v téže ratingové kategorii přiřazena, tak aby byly podány doplňující informace o chování dané ratingové kategorie z hlediska selhání. Předtím, než budou tato odlišná vyjádření úvěruschopnosti použita k přiřazování úvěrových hodnocení, měla by být pečlivě analyzována jejich relevantnost, objektivita a spolehlivost.

(20)

S cílem zajistit soulad s mezinárodními standardy by měly být k přiřazování úvěrových hodnocení použity referenční hodnoty dlouhodobého a krátkodobého poměru selhání, které jsou uvedeny v dokumentu „Basel II: International Convergence of Capital Measurement and Capital Standards: A Revised Framework – Comprehensive Version“ z června 2006. Měla by však být vypracována podrobnější úprava, která zohlední různorodost externích ratingových agentur, jež v současnosti na trhu EU působí a jejichž poměry selhání se mohou významně odchylovat od vzorce mezinárodních externích ratingových agentur, podle něhož byla stávající referenční hodnota sestavena. Konkrétněji to znamená, že by měla být dlouhodobá referenční hodnota definována v podobě intervalů, tak aby se zohlednila skutečnost, že s jednotlivými stupni úvěrové kvality může být slučitelný i určitý interval hodnot.

(21)	Ratingové kategorie by měly být k určitému stupni úvěrové kvality přiřazeny nejprve na základě srovnání jejich dlouhodobého poměru selhání s dlouhodobou referenční hodnotou a informací, jež vyplynou z kvalitativních faktorů.

(22)

Na základě čl. 136 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 575/2013 by měla být adekvátnost přiřazení úvěrových hodnocení často přezkoumávána, neboť dlouhodobý poměr selhání by se mohl změnit a stát reprezentativním pro jiný stupeň úvěrové kvality. Za tímto účelem by krátkodobé poměry selhání z nedávné doby, jež byly zaznamenány v určité ratingové kategorii, měly být pravidelně porovnávány se svými příslušnými krátkodobými referenčními hodnotami („monitorovací“ a „aktivační“ hodnotou). Jsou-li krátkodobé referenční hodnoty porušovány po dobu dvou let po sobě, mohlo by se jednat o signál oslabení standardů hodnocení a naznačovat, že je nový podkladový dlouhodobý poměr selhání reprezentativní pro méně příznivý stupeň úvěrové kvality. Tento signál by byl relevantnější v případě, že by byla porušena aktivační hodnota namísto hodnoty monitorovací. Zejména pokud by byla v selhání jedna položka zařazená do nejvyšších ratingových kategorií, mohl by být zvažován přezkum přiřazení provedeného u dané externí ratingové agentury, která tuto položku hodnotila.

(23)	V případě potřeby by měly být předloženy revidované návrhy prováděcích technických norem, tak aby byly do přiřazování úvěrových hodnocení zahrnuty i nově vzniklé externí ratingové agentury.

(24)	Vzhledem k tomu, že je nutno zajistit trvalý soulad s nařízením (EU) č. 575/2013, je nutno průběžně monitorovat, jak přiřazování úvěrových hodnocení funguje.

(25)	Toto nařízení vychází z návrhů prováděcích technických norem, jež Komisi předložily společně orgány EBA, ESMA a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) („evropské orgány dohledu“).

(26)

Dne 29. března 2016 Komise společnému výboru evropských orgánů dohledu oznámila svůj úmysl přijmout uvedené návrhy prováděcích technických norem se změnami, tak aby byl vyvážen důsledný obezřetnostní přístup na straně jedné a potřeba vyhnout se další koncentraci na již tak značně koncentrovaném trhu ratingů, jemuž dominují tři velké externí ratingové agentury s kombinovaným podílem na trhu ve výši zhruba 90 %, na straně druhé. Ve svém oznámení Komise zdůraznila zejména potřebu vyhnout se tomu, aby se pravidlo, podle něhož musí být úvěrová hodnocení přiřazována konzervativnějším způsobem, uplatnilo po třech letech automaticky na všechny externí ratingové agentury, jež nepředložily dostatečný počet ratingů, a bez ohledu na kvalitu těchto ratingů, neboť by hrozilo, že by takovýto přístup vytvářel regulatorní překážku vstupu na trh a oslaboval soutěžní postavení menších/mladších externích ratingových agentur pouze proto, že nepředkládají tolik ratingů jako velké a již zavedené společnosti. Společný výbor evropských orgánů dohledu ve svém oficiálním stanovisku ze dne 12. května 2016 potvrdil svůj původní postoj a nepředložil prováděcí technické normy znovu ve znění pozměněném způsobem, který by odpovídal změnám navrženým Komisí.

(27)

Za účelem vyvážení důsledného obezřetnostního přístupu na straně jedné a hospodářské soutěže na trhu ratingů na straně druhé by měly být návrhy prováděcích technických norem změněny v oněch ustanoveních, jež mohou způsobovat nepřípustné významné znevýhodnění menších/mladších externích ratingových agentur v důsledku jejich pozdějšího vstupu na trh, a zejména pak v ustanoveních, jež upravují uplatnění konzervativnějšího přístupu v případě omezených dat, automatický vstup v platnost nového přiřazování úvěrových hodnocení v roce 2019 a přezkum přiřazení úvěrových hodnocení a příslušných tabulek s použitelností od roku 2019.

(28)

O návrzích prováděcích technických norem, z nichž toto nařízení vychází, uskutečnily orgány EBA, ESMA a EIOPA otevřené veřejné konzultace, analyzovaly potenciální související náklady a přínosy a vyžádaly si stanovisko skupiny subjektů působících v bankovnictví zřízené podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (4), stanovisko skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízené v souladu s článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5) a stanovisko skupiny subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění zřízené v souladu s článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (6),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

KVANTITATIVNÍ FAKTORY, KVALITATIVNÍ FAKTORY A REFERENČNÍ HODNOTA

KAPITOLA 1

Kvantitativní faktory

Článek 1

Kvantitativní faktory přiřazování ratingové kategorie

Kvantitativními faktory uvedenými v čl. 136 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 se rozumí krátkodobé a dlouhodobé poměry selhání položek, které jsou zařazeny do téže ratingové kategorie, podle článků 2 až 6.

Článek 2

Položky sloužící k výpočtu kvantitativních faktorů

Poměry selhání uvedené v článku 1 jsou za jednotlivé ratingové kategorie počítány výhradně z položek, jež externí ratingové agentury, v jejichž případě je přiřazování úvěrových hodnocení prováděno, zařadily do téže ratingové kategorie, pokud tyto položky splňují všechny tyto požadavky:

a)	patří k „ratingům podniků“ uvedeným v čl. 3 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2 a jsou přidělovány podle emitenta;

jsou přidělovány jako

i)	vyžádaný rating nebo

ii)	nevyžádaný rating, který splňuje požadavky článku 138 nařízení (EU) č. 575/2013.

Oddíl 1

Výpočet kvantitativních faktorů ratingové kategorie při dostatečném počtu ratingů

Článek 3

Určení, je-li dán dostatečný počet ratingů

1. Pro účely výpočtu krátkodobého poměru selhání je počet položek zařazených do téže ratingové kategorie externí ratingovou agenturou, v jejímž případě je přiřazování úvěrových hodnocení prováděno, považován za dostatečný v případě, že tyto položky splňují všechny tyto požadavky:

a)	jsou dostatečné, pokud jde o vnímaný rizikový profil dané ratingové kategorie, přičemž jako ukazatel je uvažován počet položek představující inverzní hodnotu referenční hodnoty dlouhodobého poměru selhání dané ratingové kategorie podle čl. 14 písm. a);

b)	jsou reprezentativní pro nejaktuálnější seskupení položek zařazených do téže ratingové kategorie.

2. Pro účely výpočtu dlouhodobého poměru selhání je počet položek zařazených do téže ratingové kategorie externí ratingovou agenturou, v jejímž případě je přiřazování úvěrových hodnocení prováděno, považován za dostatečný v případě, že je k dispozici alespoň 10 nejaktuálnějších krátkodobých poměrů selhání vymezených v odstavci 1.

Článek 4

Krátkodobé poměry selhání ratingové kategorie při dostatečném počtu ratingů

1. Je-li k dispozici dostatečný počet ratingů ve smyslu čl. 3 odst. 1, počítají se krátkodobé poměry selhání uvedené v článku 1 způsobem popsaným v odstavcích 2 až 5.

2. Krátkodobé poměry selhání ratingové kategorie jsou počítány za časový horizont 3 let jako poměr, v jehož

a)	jmenovateli je počet položek dle stavu na počátku uvedeného časového horizontu zařazených do téže ratingové kategorie;

b)	čitateli je počet položek uvedených v písmeni a), u nichž došlo před koncem uvedeného časového horizontu k selhání.

3. Položky stažené před koncem časového horizontu, u nichž nedošlo k selhání, se ve jmenovateli krátkodobých poměrů selhání podle odst. 2 písm. a) zohledňují za použití váhy ve výši 50 %. Položky, u nichž je doloženo, že byly staženy předtím, než došlo k selhání, jsou považovány za položky v selhání.

4. Za položky v selhání, které se zahrnují do čitatele podle odst. 2 písm. b), se považují položky, u nichž došlo k některé z těchto událostí:

a)	vyhlášení úpadku nebo nucené správy, které pravděpodobně způsobí neprovedení či prodlení budoucích smluvních plateb v rámci dluhové služby;

b)	neprovedení nebo prodlení výplaty smluvních úroků či jistiny, ledaže jsou tyto platby provedeny během smluvně sjednaného období odkladu;

c)	výměna v tísni, pokud z nabídky vyplývá, že investor obdrží nižší hodnotu, než jakou slibovaly původní cenné papíry;

d)	hodnocená osoba podléhá v důsledku své finanční situace významné formě regulatorního dohledu.

5. Krátkodobé poměry selhání se u jednotlivých seskupení položek zařazených do téže ratingové kategorie počítají za pololetní období, která začínají 1. ledna a 1. července každého roku.

Článek 5

Dlouhodobý poměr selhání ratingové kategorie při dostatečném počtu ratingů

1. Je-li k dispozici dostatečný počet ratingů ve smyslu článku 3, počítá se dlouhodobý poměr selhání uvedený v článku 1 způsobem popsaným v odstavcích 2 až 4.

2. Dlouhodobý poměr selhání se počítá jako vážený průměr nejméně 20 nejaktuálnějších krátkodobých poměrů selhání, jež jsou vypočteny postupem podle čl. 4 odst. 1. Jsou-li krátkodobé poměry selhání k dispozici za delší období a jsou-li relevantní, použijí se krátkodobé poměry za toto delší období. Je-li k dispozici méně než 20 krátkodobých poměrů selhání vypočtených postupem podle čl. 4 odst. 1, provede se odhad chybějících krátkodobých poměrů selhání, jež zbývají do počtu 20.

3. Pro účely výpočtu váženého průměru podle odstavce 2 musí krátkodobé poměry selhání vypočtené postupem podle článku 4 zahrnovat nejaktuálnější období recese. Toto období recese odpovídá nejméně jednomu pololetí, kdy hrubý domácí produkt v hlavních zeměpisných oblastech, k nimž se hodnocené položky pojí, zaznamenal zápornou míru růstu.

4. Pro účely výpočtu váženého průměru podle odstavce 2 platí tato pravidla:

a)	krátkodobé poměry selhání vypočtené postupem podle čl. 4 odst. 1 jsou váženy počtem položek blíže vymezených v čl. 4 odst. 2 písm. a);

b)	odhadnuté krátkodobé poměry selhání jsou váženy odhadem počtu položek dle stavu na počátku uvedeného časového horizontu zařazených do téže ratingové kategorie.

Tyto váhy musí zajišťovat, aby byly náležitě zastoupeny roky recese a roky mimo recesi v rámci úplného hospodářského cyklu.

Oddíl 2

Výpočet kvantitativních faktorů ratingové kategorie bez dostatečného počtu ratingů

Článek 6

Použité položky a dlouhodobý poměr selhání ratingové kategorie bez dostatečného počtu ratingů

Není-li k dispozici dostatečný počet ratingů ve smyslu článku 3, probíhá výpočet dlouhodobého poměru selhání uvedeného v článku 1 v souladu s oběma těmito pravidly:

a)	výpočet musí vycházet z odhadu, jejž podle čl. 136 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 provede externí ratingová agentura pro dlouhodobý poměr selhání spojený se všemi položkami zařazenými do téže ratingové kategorie;

b)	odhad podle písmene a) musí být doplněn údajem, kolik z položek zařazených do ratingové kategorie externí ratingovou agenturou, pro niž se přiřazování úvěrových hodnocení provádí, je v selhání a kolik mimo selhání.

KAPITOLA 2

Kvalitativní faktory

Článek 7

Kvalitativní faktory přiřazování ratingové kategorie

Kvalitativními faktory uvedenými v čl. 136 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 se rozumí:

a)	definice selhání, s níž externí ratingová agentura pracuje, ve smyslu článku 8;

b)	časový horizont ratingové kategorie, s nímž externí ratingová agentura pracuje, ve smyslu článku 9;

c)	význam ratingové kategorie a její relativní umístění na ratingové stupnici, kterou externí ratingová agentura sestavila, ve smyslu článku 10;

d)	úvěruschopnost položek zařazených do téže ratingové kategorie ve smyslu článku 11;

e)	odhad, jejž podle čl. 136 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 provede externí ratingová agentura pro dlouhodobý poměr selhání spojený se všemi položkami zařazenými do téže ratingové kategorie, ve smyslu článku 12;

vztah, jejž externí ratingová agentura případně zavedla („interní přiřazování úvěrových hodnocení“) mezi ratingovou kategorií, která je předmětem přiřazování, na straně jedné a dalšími ratingovými kategoriemi vytvořenými touže externí ratingovou agenturou na straně druhé, jestliže tyto další kategorie již byly přiřazeny úvěrovým hodnocením podle tohoto nařízení, ve smyslu článku 13;

g)	další relevantní informace, jež dokáží popsat stupeň rizika, které ratingová kategorie vyjadřuje.

Článek 8

Definice selhání, s níž externí ratingová agentura pracuje

Typ událostí, jež externí ratingová agentura posuzuje při zjišťování, zda se určitá položka nachází v situaci selhání, je nutno s využitím všech dostupných informací porovnat s událostmi blíže vymezenými v čl. 4 odst. 4. Pokud z tohoto srovnání vyplývá, že externí ratingová agentura neposoudila všechny takové typy případů selhání, je nutno náležitě upravit kvantitativní faktory uvedené v článku 1.

Článek 9

Časový horizont ratingové kategorie

Časový horizont, jejž externí ratingová agentura uvažuje při zařazování položky do určité ratingové kategorie, musí být relevantním ukazatelem toho, je-li míra rizika této kategorie stabilní za celé období vymezené v čl. 4 odst. 2.

Článek 10

Význam a relativní umístění ratingové kategorie

1. Význam ratingové kategorie, kterou externí ratingová agentura vytvořila, se stanoví podle toho, jak je charakterizována schopnost plnit finanční závazky obsažené v položkách zařazených do této kategorie, a jmenovitě podle míry její citlivosti vůči ekonomickému prostředí a podle blízkosti k situaci selhání.

2. Význam ratingové kategorie je nutno porovnat s významem zavedeným pro jednotlivé stupně úvěrové kvality podle článku 15.

3. Význam ratingové kategorie je nutno posuzovat společně s jejím relativním umístěním na ratingové stupnici, kterou externí ratingová agentura vypracovala.

Článek 11

Úvěruschopnost položek zařazených do téže ratingové kategorie

1. Úvěruschopnost položek zařazených do téže ratingové kategorie se určí tím způsobem, že se posoudí alespoň jejich objem a míra odvětvové a zeměpisné diverzifikace dané podnikatelské činnosti.

2. K doplnění informací, jež plynou z kvantitativních faktorů uvedených v článku 1, lze ve vhodné míře použít i odlišná vyjádření úvěruschopnosti, která jsou položkám v téže ratingové kategorii přiřazena, jsou-li tato vyjádření spolehlivá a pro přiřazování úvěrových hodnocení relevantní.

Článek 12

Odhad, jejž provede externí ratingová agentura pro dlouhodobý poměr selhání spojený se všemi položkami zařazenými do téže ratingové kategorie

Odhad, jejž provede externí ratingová agentura pro dlouhodobý poměr selhání spojený se všemi položkami zařazenými do téže ratingové kategorie, se pro účely přiřazování úvěrových hodnocení zohledňuje v případě, že je náležitě podložen.

Článek 13

Interní přiřazování ratingových kategorií externí ratingovou agenturou

Jako relevantní ukazatel míry rizika, která je spojena s přiřazovanou ratingovou kategorií, se použije odpovídající stupeň úvěrové kvality jiných ratingových kategorií, které zavedla tatáž externí ratingová agentura, jestliže v případě této kategorie bylo provedeno interní přiřazení úvěrových hodnocení podle čl. 7 písm. f).

KAPITOLA 3

Referenční hodnota a související odkazy

Článek 14

Referenční hodnota

Referenční hodnota uvedená v čl. 136 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 se rozlišuje na:

a)	referenční hodnotu dlouhodobého poměru selhání pro jednotlivé stupně úvěrové kvality dle tabulky 1 v příloze I;

b)	referenční hodnotu krátkodobého poměru selhání pro jednotlivé stupně úvěrové kvality dle tabulky 2 v příloze I.

Článek 15

Referenční význam ratingových kategorií dle stupňů úvěrové kvality

Referenční význam ratingových kategorií, který odpovídá jednotlivým stupňům úvěrové kvality, je upraven v příloze II.

HLAVA II

TABULKY PŘIŘAZUJÍCÍ ÚVĚROVÁ HODNOCENÍ

Článek 16

Tabulky přiřazující úvěrová hodnocení

Vztahy ekvivalence mezi ratingovými kategoriemi jednotlivých externích ratingových agentur na straně jedné a stupni úvěrové kvality podle části třetí hlavy II kapitoly 2 oddílu 2 nařízení (EU) č. 575/2013 na straně druhé jsou stanoveny v příloze III.

HLAVA III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 17

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. října 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, p. 1.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1).

(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2 ze dne 30. září 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009, pokud jde o regulační technické normy pro předkládání informací, které ratingové agentury poskytují Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (Úř. věst. L 2, 6.1.2015, s. 24).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

PŘÍLOHA I

Referenční hodnoty pro účely článku 14

Tabulka č. 1

Dlouhodobá referenční hodnota

(časový horizont 3 let)

Stupeň úvěrové kvality	Dlouhodobá referenční hodnota
Stupeň úvěrové kvality	Střední hodnota	Dolní hranice	Horní hranice
1	0,10 %	0,00 %	0,16 %
2	0,25 %	0,17 %	0,54 %
3	1,00 %	0,55 %	2,39 %
4	7,50 %	2,40 %	10,99 %
5	20,00 %	11,00 %	26,49 %
6	34,00 %	26,50 %	100,00 %

Tabulka č. 2

Krátkodobé referenční hodnoty

(časový horizont 3 let)

Stupeň úvěrové kvality	Krátkodobé referenční hodnoty
Stupeň úvěrové kvality	Monitorovací hodnota	Aktivační hodnota
1	0,80 %	1,20 %
2	1,00 %	1,30 %
3	2,40 %	3,00 %
4	11,00 %	12,40 %
5	28,60 %	35,00 %
6	nepoužije se	nepoužije se

PŘÍLOHA II

Referenční význam ratingových kategorií dle stupňů úvěrové kvality pro účely článku 15

Stupeň úvěrové kvality	Význam ratingové kategorie
1	Hodnocená osoba má mimořádně/velmi dobrou schopnost plnit své finanční závazky a je vystavena minimálnímu/velmi nízkému úvěrovému riziku.
2	Hodnocená osoba má dobrou schopnost plnit své finanční závazky a je vystavena nízkému úvěrovému riziku, avšak je poněkud náchylnější vůči nepříznivým dopadům změn okolností a ekonomických podmínek než osoby zařazené do stupně úvěrové kvality 1.
3	Hodnocená osoba má adekvátní schopnost plnit své finanční závazky a je vystavena mírnému úvěrovému riziku. Je však více pravděpodobné, že nepříznivé ekonomické podmínky či změna okolností tuto její schopnost oslabí.
4	Hodnocená osoba má schopnost plnit své finanční závazky, avšak je vystavena podstatnému úvěrovému riziku. Aktuálně čelí významné nejistotě a je vystavena nepříznivým podnikatelským, finančním či ekonomickým podmínkám, v jejichž důsledku by se její schopnost plnit své finanční závazky mohla stát neadekvátní.
5	Hodnocená osoba má schopnost plnit své finanční závazky, avšak je vystavena vysokému úvěrovému riziku. Nepříznivé podnikatelské, finanční či ekonomické podmínky pravděpodobně naruší její schopnost či ochotu plnit své finanční závazky.
6	Hodnocená osoba je v současné době zranitelná, či dokonce velmi zranitelná a je vystavena velmi vysokému úvěrovému riziku, včetně situace selhání či situace selhání velmi blízké. Plnění jejích finančních závazků závisí na příznivých podnikatelských, finančních a ekonomických podmínkách.

PŘÍLOHA III

Tabulky přiřazující úvěrová hodnocení pro účely článku 16

Stupeň úvěrové kvality	1	2	3	4	5	6
AM Best Europe-Rating Services Ltd.
Stupnice pro dlouhodobý rating emitentů	aaa, aa+, aa, aa-	a+, a, a-	bbb+, bbb, bbb-	bb+, bb, bb-	b+, b, b-	ccc+, ccc, ccc-, cc, c, rs
Stupnice pro dlouhodobý rating dluhu	aaa, aa+, aa, aa-	a+, a, a-	bbb+, bbb, bbb-	bb+, bb, bb-	b+, b, b-	ccc+, ccc, ccc-, cc, c, d
Stupnice pro rating finanční síly	A++, A+	A, A-	B++, B+	B, B-	C++, C+	C, C-, D, E, F, S
Stupnice pro krátkodobý rating	AMB-1+	AMB-1-	AMB-2, AMB-3	AMB-4
ARC Ratings S.A.
Stupnice pro středně- a dlouhodobý rating emitentů	AAA, AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
Stupnice pro středně- a dlouhodobý rating emisí	AAA, AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
Stupnice pro krátkodobý rating emitentů	A-1+	A-1	A-2, A-3	B, C, D
Stupnice pro krátkodobý rating emisí	A-1+	A-1	A-2, A-3	B, C, D
ASSEKURATA Assekuranz Rating-Agentur GmbH
Stupnice pro dlouhodobý rating	AAA, AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC/C, D
Stupnice pro krátkodobý rating podniků	A++	A		B, C, D
Axesor SA
Stupnice pro globální rating	AAA, AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D, E
BCRA – Credit Rating Agency AD
Stupnice pro dlouhodobý rating bank	AAA, AA	A	BBB	BB	B	C, D
Stupnice pro dlouhodobý rating pojišťoven	iAAA, iAA	iA	iBBB	iBB	iB	iC, iD
Stupnice pro dlouhodobý rating podniků	AAA, AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
Stupnice pro dlouhodobý rating obcí	AAA, AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
Stupnice pro dlouhodobý rating emisí	AAA, AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
Stupnice pro krátkodobý rating bank	A-1+	A-1	A-2, A-3	B, C, D
Stupnice pro krátkodobý rating podniků	A-1+	A-1	A-2, A-3	B, C, D
Stupnice pro krátkodobý rating obcí	A-1+	A-1	A-2, A-3	B, C, D
Stupnice pro krátkodobý rating emisí	A-1+	A-1	A-2, A-3	B, C, D
Banque de France
Stupnice pro globální dlouhodobý rating emitentů	3++	3+, 3	4+	4, 5+	5, 6	7, 8, 9, P
Capital Intelligence Ltd
Stupnice pro mezinárodní dlouhodobý rating emitentů	AAA, AA	A	BBB	BB	B	C, RS, SD, D
Stupnice pro mezinárodní dlouhodobý rating emisí	AAA, AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
Stupnice pro mezinárodní krátkodobý rating emitentů	A-1+	A-1	A-2, A-3	B, C, D
Stupnice pro mezinárodní krátkodobý rating emisí	A-1+	A-1	A-2, A-3	B, C, D
Cerved Rating Agency S.p.A.
Stupnice pro dlouhodobý rating podniků	A1.1, A1.2, A1.3	A2.1, A2.2, A3.1	B1.1, B1.2	B2.1, B2.2	C1.1	C1.2, C2.1
Creditreform Ratings AG
Stupnice pro dlouhodobý rating	AAA, AA	A	BBB	BB	B	C, D
CRIF S.p.A.
Stupnice pro globální dlouhodobý rating	AAA, AA	A	BBB	BB	B	CCC, D1, D2
Dagong Europe Credit Rating
Stupnice pro dlouhodobý rating	AAA, AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
Stupnice pro krátkodobý rating	A-1		A-2, A-3	B, C, D
DBRS Ratings Limited
Stupnice pro dlouhodobý rating obligací	AAA, AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
Stupnice pro rating komerčních papírů a krátkodobého dluhu	R-1 H, R-1 M	R-1 L	R-2, R-3	R-4, R-5, D
Stupnice pro rating schopnosti vyplácet pojistné plnění	IC-1	IC-2	IC-3	IC-4	IC-5	D
European Rating Agency, a.s.
Stupnice pro dlouhodobý rating		AAA, AA, A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
Stupnice pro krátkodobý rating		S1	S2	S3, S4, NS
EuroRating Sp. z o.o.
Stupnice pro globální dlouhodobý rating	AAA, AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
Euler Hermes Rating GmbH
Stupnice pro globální dlouhodobý rating	AAA, AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, SD, D
FERI EuroRating Services AG
Ratingová stupnice FERI EuroRating	AAA, AA	A		BBB, BB	B	CCC, CC, D
Fitch Ratings
Stupnice pro dlouhodobý rating emitentů	AAA, AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, RD, D
Závazky z financování podniků – Stupnice pro dlouhodobý rating	AAA AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C
Stupnice pro mezinárodní dlouhodobý rating finanční síly pojišťoven	AAA, AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C
Stupnice pro krátkodobý rating	F1+	F1	F2, F3	B, C, RD, D
Stupnice pro krátkodobý rating finanční síly pojišťoven	F1+	F1	F2, F3	B, C
GBB-Rating Gesellschaft für Bonitätsbeurteilung GmbH
Stupnice pro globální dlouhodobý rating	AAA, AA		A, BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
ICAP Group S.A
Stupnice pro globální dlouhodobý rating		AA, A	BB, B	C, D	E, F	G, H
Japan Credit Rating Agency Ltd
Stupnice pro dlouhodobý rating emitentů	AAA, AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, LD, D
Stupnice pro dlouhodobý rating emisí	AAA, AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
Stupnice pro krátkodobý rating emitentů	J-1+	J-1	J-2	J-3, NJ, LD, D
Stupnice pro krátkodobý rating emisí	J-1+	J-1	J-2	J-3, NJ, D
Kroll Bond Rating Agency
Stupnice pro dlouhodobý rating	AAA, AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
Stupnice pro krátkodobý rating	K1+	K1	K2, K3	B, C, D
Moody's Investors Service
Stupnice pro globální dlouhodobý rating	Aaa, Aa	A	Baa	Ba	B	Caa, Ca, C
Stupnice pro rating dluhopisových fondů	Aaa-bf, Aa-bf	A-bf	Baa-bf	Ba-bf	B-bf	Caa-bf, Ca-bf, C-bf
Stupnice pro globální krátkodobý rating	P-1	P-2	P-3	NP
Standard & Poor's Ratings Services
Stupnice pro dlouhodobý rating emitentů	AAA, AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, R, SD/D
Stupnice pro dlouhodobý rating emisí	AAA, AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
Stupnice pro rating finanční síly pojišťoven	AAA, AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, SD/D, R
Stupnice pro rating úvěrové kvality fondů	AAAf, AAf	Af	BBBf	BBf	Bf	CCCf
Stupnice pro rating hodnocení společností na středním trhu (MME)		MM1	MM2	MM3, MM4	MM5, MM6	MM7, MM8, MMD
Stupnice pro krátkodobý rating emitentů	A-1+	A-1	A-2, A-3	B, C, R, SD/D
Stupnice pro krátkodobý rating emisí	A-1+	A-1	A-2, A-3	B, C, D
Scope Ratings AG
Stupnice pro globální dlouhodobý rating	AAA, AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC,C, D
Stupnice pro globální krátkodobý rating	S-1+	S-1	S-2	S-3, S-4
Spread Research
Stupnice pro mezinárodní dlouhodobý rating	AAA, AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
The Economist Intelligence Unit Ltd
Stupnice pro rating států	AAA, AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D

12.10.2016

Úřední věstník Evropské unie

L 275/19

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1800

ze dne 11. října 2016,

kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o přidělování úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur podle stupnice úvěrového hodnocení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (1), a zejména na čl. 109a odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Přidělování úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur podle stupnice úvěrového hodnocení pro účely výpočtu solventnostního kapitálového požadavku („přidělování úvěrových hodnocení“) musí být podle čl. 111 odst. 1 písm. n) směrnice 2009/138/ES v souladu s používáním externích úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur při výpočtu kapitálových požadavků na úvěrové a finanční instituce ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (2).

(2)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1799 (3) stanoví metodiku přiřazování úvěrových hodnocení, jež slouží používání externích úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur při výpočtu kapitálových požadavků na úvěrové a finanční instituce, a zejména pravidla, podle nichž jsou příslušná úvěrová hodnocení převáděna na šest stupňů úvěrové kvality, jež vymezuje nařízení (EU) č. 575/2013.

(3)

Pro účely výpočtu solventnostního kapitálového požadavku vyplývá z článku 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 (4), že se přidělování úvěrových hodnocení řídí systémem sedmi stupňů úvěrového hodnocení, na rozdíl od šesti stupňů úvěrové kvality, jež vymezuje nařízení (EU) č. 575/2013 a s nimiž pracuje metodika přiřazování úvěrových hodnocení určená úvěrovým a finančním institucím.

(4)

Za účelem dosažení souladu, jejž vyžaduje čl. 111 odst. 1 písm. n) směrnice 2009/138/ES, je přidělování úvěrových hodnocení založeno na metodice přiřazování úvěrových hodnocení, která je určena úvěrovým a finančním institucím a je v případě potřeby upravována, s tím, že se zohledňuje onen jeden stupeň navíc, s nímž pracuje systém úvěrových hodnocení, který je relevantní pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku.

(5)

Se zohledněním kvantitativních i kvalitativních faktorů stanoví toto nařízení mechanismus přidělování úvěrových hodnocení. S cílem vyvážit obezřetnostní a tržní hledisko je nezbytné vyhnout se tomu, aby byly nepřípustným způsobem a významnou měrou znevýhodňovány externí ratingové agentury, jež v důsledku svého pozdějšího vstupu na trh předkládají jen omezené kvantitativní informace. Pokud tedy agentury takto omezené kvantitativní informace předkládají, měla by být snížena relevance kvantitativních faktorů, z nichž je přiřazování úvěrových hodnocení odvozováno. Přiřazování úvěrových hodnocení by mělo být aktualizováno, je-li nutno zohlednit kvantitativní informace shromážděné poté, co toto nařízení vstoupí v platnost.

(6)

Mechanismy přidělování úvěrových hodnocení se použijí jednak na úvěrová hodnocení od externích ratingových agentur, tedy ratingových agentur, které jsou registrovány nebo certifikovány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 (5), nebo centrálních bank vydávajících ratingy, jež jsou z působnosti uvedeného nařízení vyňaty, jednak se použijí na úvěrová hodnocení, jež externí ratingová agentura přejala v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009.

(7)	Toto nařízení vychází z návrhu prováděcích technických norem, jejž Komisi předložily evropské orgány dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy).

(8)

Dne 29. března 2016 Komise společnému výboru evropských orgánů dohledu oznámila svůj úmysl přijmout návrh prováděcích technických norem se změnami, tak aby byl vyvážen důsledný obezřetnostní přístup na straně jedné a potřeba vyhnout se další koncentraci na již tak značně koncentrovaném trhu ratingů, jemuž dominují tři velké externí ratingové agentury s kombinovaným podílem na trhu ve výši zhruba 90 %, na straně druhé. Ve svém oznámení Komise zdůraznila zejména potřebu vyhnout se tomu, aby se pravidlo, podle něhož musí být úvěrová hodnocení přiřazována konzervativnějším způsobem, uplatnilo po třech letech automaticky na všechny externí ratingové agentury, jež nepředložily dostatečný počet ratingů, a bez ohledu na kvalitu těchto ratingů, neboť by hrozilo, že by takovýto přístup vytvářel regulatorní překážku vstupu na trh a oslaboval soutěžní postavení menších/mladších externích ratingových agentur pouze proto, že nepředkládají tolik ratingů jako velké a již zavedené společnosti. Společný výbor evropských orgánů dohledu ve svém oficiálním stanovisku ze dne 12. května 2016 potvrdil svůj původní postoj a nepředložil prováděcí technické normy znovu ve znění pozměněném způsobem, který by odpovídal změnám navrženým Komisí.

(9)

K vyvážení důsledného obezřetnostního přístupu na straně jedné a hospodářské soutěže na trhu ratingů na straně druhé by měl být návrh prováděcích technických norem změněn v oněch ustanoveních, jež mohou způsobovat nepřípustné významné znevýhodnění menších/mladších externích ratingových agentur v důsledku jejich pozdějšího vstupu na trh, a zejména pak v ustanoveních, jež upravují uplatnění konzervativnějšího přístupu v případě omezených dat, automatický vstup v platnost nového přiřazování úvěrových hodnocení v roce 2019 a přezkum přiřazování úvěrových hodnocení a příslušných tabulek s použitelností od roku 2019.

(10)

O návrhu prováděcích technických norem, z něhož toto nařízení vychází, uskutečnily evropské orgány dohledu otevřené veřejné konzultace, analyzovaly potenciální související náklady a přínosy a vyžádaly si stanovisko od skupiny subjektů působících v bankovnictví zřízené podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (6), skupiny subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění zřízené podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (7) a skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízené podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (8),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přidělování úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur podle stupnice úvěrového hodnocení je stanoveno v příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. října 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1799 ze dne 7. října 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o přiřazování úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur pro účely úvěrového rizika dle čl. 136 odst. 1 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (viz strana 3 tohoto Úředního věstníku).

(4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 12, 17.1.2015, s. 1).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

PŘÍLOHA

Přidělování úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur podle stupnice úvěrového hodnocení

Stupeň úvěrového hodnocení (stupeň úvěrové kvality)	0	1	2	3	4	5	6
AM Best Europe-Rating Services Ltd.
Stupnice pro dlouhodobý rating emitentů	aaa	aa+, aa, aa-	a+, a, a-	bbb+, bbb, bbb-	bb+, bb, bb-	b+, b, b-	ccc+, ccc, ccc-, cc, c, rs
Stupnice pro dlouhodobý rating dluhu	aaa	aa+, aa, aa-	a+, a, a-	bbb+, bbb, bbb-	bb+, bb, bb-	b+, b, b-	ccc+, ccc, ccc-, cc, c, d
Stupnice pro rating finanční síly		A++, A+	A, A-	B++, B+	B, B-	C++, C+	C, C-, D, E, F, S
Stupnice pro krátkodobý rating		AMB-1+	AMB-1-	AMB-2, AMB-3	AMB- 4
ARC Ratings S.A.
Stupnice pro středně- a dlouhodobý rating emitentů	AAA	AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
Stupnice pro středně- a dlouhodobý rating emisí	AAA	AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
Stupnice pro krátkodobý rating emitentů		A-1+	A-1	A-2, A-3	B, C, D
Stupnice pro krátkodobý rating emisí		A-1+	A-1	A-2, A-3	B, C, D
ASSEKURATA Assekuranz Rating-Agentur GmbH
Stupnice pro dlouhodobý rating	AAA	AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC/C, D
Stupnice pro krátkodobý rating podniků		A++	A		B, C, D
Axesor SA
Stupnice pro globální rating	AAA	AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D, E
BCRA – Credit Rating Agency AD
Stupnice pro dlouhodobý rating bank	AAA	AA	A	BBB	BB	B	C, D
Stupnice pro dlouhodobý rating pojišťoven	iAAA	iAA	iA	iBBB	iBB	iB	iC, iD
Stupnice pro dlouhodobý rating podniků	AAA	AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
Stupnice pro dlouhodobý rating obcí	AAA	AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
Stupnice pro dlouhodobý rating emisí	AAA	AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
Stupnice pro krátkodobý rating bank		A-1+	A-1	A-2, A-3	B, C, D
Stupnice pro krátkodobý rating podniků		A-1+	A-1	A-2, A-3	B, C, D
Stupnice pro krátkodobý rating obcí		A-1+	A-1	A-2, A-3	B, C, D
Stupnice pro krátkodobý rating emisí		A-1+	A-1	A-2, A-3	B, C, D
Banque de France
Stupnice pro globální dlouhodobý rating emitentů		3++	3+, 3	4+	4, 5+	5, 6	7, 8, 9, P
Capital Intelligence
Stupnice pro mezinárodní dlouhodobý rating emitentů	AAA	AA	A	BBB	BB	B	C, RS, SD, D
Stupnice pro mezinárodní dlouhodobý rating emisí	AAA	AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
Stupnice pro mezinárodní krátkodobý rating emitentů		A-1+	A-1	A-2, A-3	B, C, D
Stupnice pro mezinárodní krátkodobý rating emisí		A-1+	A-1	A-2, A-3	B, C, D
Cerved Rating Agency S.p.A.
Stupnice pro dlouhodobý rating podniků	A1.1	A1.2, A1.3	A2.1, A2.2, A3.1	B1.1, B1.2	B2.1, B2.2	C1.1	C1.2, C2.1
Creditreform Ratings AG
Stupnice pro dlouhodobý rating	AAA	AA	A	BBB	BB	B	C, D
CRIF S.p.A.
Stupnice pro globální dlouhodobý rating	AAA	AA	A	BBB	BB	B	CCC, D1, D2
Dagong Europe Credit Rating
Stupnice pro dlouhodobý rating	AAA	AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
Stupnice pro krátkodobý rating		A-1		A-2, A-3	B, C, D
DBRS Ratings Limited
Stupnice pro dlouhodobý rating obligací	AAA	AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
Stupnice pro rating komerčních papírů a krátkodobého dluhu		R-1 H, R-1 M	R-1 L	R-2, R-3	R-4, R-5, D
Stupnice pro rating schopnosti vyplácet pojistné plnění		IC-1	IC-2	IC-3	IC-4	IC-5	D
European Rating Agency
Stupnice pro dlouhodobý rating			AAA, AA, A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
Stupnice pro krátkodobý rating			S1	S2	S3, S4, NS
EuroRating Sp. z o.o.
Stupnice pro globální dlouhodobý rating	AAA	AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
Euler Hermes Rating
Stupnice pro globální dlouhodobý rating	AAA	AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, SD, D
FERI EuroRating Services AG
Ratingová stupnice FERI EuroRating	AAA	AA	A		BBB, BB	B	CCC, CC, D
Fitch France S.A.S., Fitch Deutschland GmbH, Fitch Italia S.p.A., Fitch Polska S.A., Fitch Ratings España S.A.U., Fitch Ratings Limited UK, Fitch Ratings CIS Limited
Stupnice pro dlouhodobý rating emitentů	AAA	AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, RD, D
Závazky z financování podniků – Stupnice pro dlouhodobý rating	AAA	AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C
Stupnice pro mezinárodní dlouhodobý rating finanční síly pojišťoven	AAA	AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C
Stupnice pro krátkodobý rating		F1+	F1	F2, F3	B, C, RD, D
Stupnice pro krátkodobý rating finanční síly pojišťoven		F1+	F1	F2, F3	B, C
GBB-Rating Gesellschaft für Bonitätsbeurteilung GmbH
Stupnice pro globální dlouhodobý rating	AAA	AA		A, BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
ICAP Group S.A
Stupnice pro globální dlouhodobý rating			AA, A	BB, B	C, D	E, F	G, H
Japan Credit Rating Agency Ltd
Stupnice pro dlouhodobý rating emitentů	AAA	AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, LD, D
Stupnice pro dlouhodobý rating emisí	AAA	AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
Stupnice pro krátkodobý rating emitentů		J-1+	J-1	J-2	J-3, NJ, LD, D
Stupnice pro krátkodobý rating emisí		J-1+	J-1	J-2	J-3, NJ, D
Kroll Bond Rating Agency
Stupnice pro dlouhodobý rating	AAA	AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
Stupnice pro krátkodobý rating		K1+	K1	K2, K3	B, C, D
Moody's Investors Service Cyprus Ltd, Moody's France S.A.S., Moody's Deutschland GmbH, Moody's Italia S.r.l., Moody's Investors Service España S.A., Moody's Investors Service Ltd
Stupnice pro globální dlouhodobý rating	Aaa	Aa	A	Baa	Ba	B	Caa, Ca, C
Stupnice pro rating dluhopisových fondů	Aaa-bf	Aa-bf	A-bf	Baa-bf	Ba-bf	B-bf	Caa-bf, Ca-bf, C-bf
Stupnice pro globální krátkodobý rating		P-1	P-2	P-3	NP
Standard & Poor's Credit Market Services France S.A.S., Standard & Poor's Credit Market Services Italy S.r.l., Standard & Poor's Credit Market Services Europe Limited
Stupnice pro dlouhodobý rating emitentů	AAA	AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, R, SD/D
Stupnice pro dlouhodobý rating emisí	AAA	AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
Stupnice pro rating finanční síly pojišťoven	AAA	AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, SD/D, R
Stupnice pro rating úvěrové kvality fondů	AAAf	AAf	Af	BBBf	BBf	Bf	CCCf
Stupnice pro rating hodnocení společností na středním trhu (MME)			MM1	MM2	MM3, MM4	MM5, MM6	MM7, MM8, MMD
Stupnice pro krátkodobý rating emitentů		A-1+	A-1	A-2, A-3	B, C, R, SD/D
Stupnice pro krátkodobý rating emisí		A-1+	A-1	A-2, A-3	B, C, D
Scope Rating
Stupnice pro globální dlouhodobý rating	AAA	AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC,C, D
Stupnice pro globální krátkodobý rating		S-1+	S-1	S-2	S-3, S-4
Spread Research
Stupnice pro mezinárodní dlouhodobý rating	AAA	AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D
The Economist Intelligence Unit Ltd
Stupnice pro rating států	AAA	AA	A	BBB	BB	B	CCC, CC, C, D

12.10.2016

Úřední věstník Evropské unie

L 275/27

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1801

ze dne 11. října 2016,

kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o přiřazování úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur pro účely sekuritizace v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 270 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle ustanovení článku 270 nařízení (EU) č. 575/2013 má být pro všechny externí ratingové agentury upřesněno, jaké stupně úvěrové kvality uvedené v kapitole 5 uvedeného nařízení odpovídají příslušným úvěrovým hodnocením vypracovaným danou externí ratingovou agenturou. Externí ratingovou agenturou se rozumí ratingová agentura, která je registrována nebo certifikována v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 (2), nebo centrální banka vydávající ratingy, jež jsou z působnosti uvedeného nařízení vyňaty.

(2)

Některé podobné pojmy a koncepty, které se používají v nařízení (ES) č. 1060/2009 a nařízení (EU) č. 575/2013, mohou být předmětem nedorozumění. Pojmem „úvěrové hodnocení“ jsou v nařízení (EU) č. 575/2013 označovány jak názvy jednotlivých kategorií ratingů, jež externí ratingové agentury vypracovávají, tak přiřazení takového ratingu konkrétní položce. Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. h) a a) nařízení (ES) č. 1060/2009 však mezi oběma koncepty jednoznačně rozlišují pomocí pojmů „ratingová kategorie“, resp. „rating“. S cílem zamezit nedorozumění při nezbytném používání obou těchto zvláštních konceptů samostatně a s ohledem na komplementární povahu obou uvedených nařízení by v tomto nařízení měly být uvedené pojmy používány ve smyslu, v jakém je používá nařízení (ES) č. 1060/2009.

(3)

Článek 267 nařízení (EU) č. 575/2013 umožňuje využívat ratingů (úvěrových hodnocení) pro určení rizikové váhy sekuritizované pozice pouze tehdy, pokud rating vydala nebo schválila externí ratingová agentura v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009. Ustanovení čl. 268 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 dále podmiňuje použití ratingu vypracovaného externí ratingovou agenturou tím, že tato agentura musí zveřejnit postupy, metodiky, předpoklady a klíčové prvky, na nichž jsou tato hodnocení založena, v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009. Podle čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1060/2009 dále platí, že ratingové kategorie, do nichž jsou zařazovány strukturované finanční nástroje, musí být jasně odlišeny od ratingových kategorií používaných pro jiné osoby. Je tedy vhodné blíže vymezit vztahy ekvivalence mezi úvěrovými hodnoceními od externích ratingových agentur na straně jedné a stupni úvěrové kvality uvedenými v kapitole 5 nařízení (EU) č. 575/2013 na straně druhé pouze v případě ratingových kategorií sekuritizovaných pozic, jež splňují všechny uvedené podmínky.

(4)

Při přiřazování ratingů pro potřeby sekuritizovaných pozic by měly být zvažovány faktory kvantitativní, např. poměry selhání, ztrátovost a historická výkonnost ratingů, i faktory kvalitativní, např. rozsah transakcí, metodiky a význam ratingových kategorií. Je však nutno poznamenat, že se ratingy sekuritizovaných pozic uplatní na široké spektrum transakcí, jejichž historická výkonnost se v letech finanční krize 2007–2009 vyznačovala značnou různorodostí. Metodiky externích ratingových agentur i regulatorní přístup Unie k sekuritizaci navíc procházejí v důsledku krize změnami a sekuritizační rámec je rovněž předmětem diskusí na mezinárodní úrovni. S cílem zohlednit tento vývoj regulatorního rámce a různorodou výkonnost ratingů sekuritizovaných pozic a s cílem zamezit narušení sekuritizačního trhu je nezbytné zdůraznit kvalitativní aspekty analýzy dostupných kvantitativních dat.

(5)

V kontextu kvalitativní analýzy je v zájmu objektivního a konzistentního přiřazení úvěrových hodnocení a s cílem umožnit trhu hladký přechod nutno vycházet z přiřazení úvěrových hodnocení ke stupňům úvěrové kvality, jež bylo provedeno v roce 2006 na základě článku 97 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES (3). Toto přiřazení úvěrových hodnocení, jež bylo prováděno v případě externích ratingových agentur, které v té době vydávaly ratingy sekuritizovaných pozic, nevycházelo pouze z kvantitativní metodiky, ale též z historických dokladů o výkonnosti ratingů v době před finanční krizí. Toto přiřazení bylo koncipováno tak, aby zajišťovalo celkovou objektivitu a konzistentnost napříč relativními stupni rizik vyjádřenými pomocí různých ratingových stupňů, které externí ratingové agentury působící v té době na sekuritizačním trhu k přiřazování ratingů používaly.

(6)

Nové externí ratingové agentury, jež na sekuritizační trh vstoupily poté, co bylo v roce 2006 přiřazení úvěrových hodnocení na základě článku 97 směrnice 2006/48/ES provedeno, neprovedly přiřazení dostatečného počtu ratingů na to, aby historickou výkonnost těchto ratingů bylo možno posuzovat se statistickou spolehlivostí. Přiřazení úvěrových hodnocení ke stupňům úvěrové kvality, které bylo provedeno pro etablované externí ratingové agentury, je však nutno rozšířit i na nové agentury, tak aby byla vyvážena potřeba provést obezřetné přiřazení úvěrových hodnocení u všech agentur na straně jedné a zamezit vzniku podstatných konkurenčních nevýhod na straně druhé.

(7)

Vzhledem k tomu, že podle článku 251 nařízení (EU) č. 575/2013 se na výpočet objemů rizikově vážených expozic podle standardizovaného přístupu k sekuritizaci uplatní zvláštní stupně úvěrové kvality, které se liší od stupňů uplatňovaných na sekuritizované pozice podle metody založené na ratingu dle článku 261 uvedeného nařízení, mělo by být přiřazení úvěrových hodnocení podle standardizovaného přístupu, resp. podle metody založené na ratingu upraveno samostatně.

(8)

Článek 251 i 261 nařízení (EU) č. 575/2013 hovoří o stupních úvěrové kvality v souvislosti s resekuritizovanými pozicemi. Sekuritizační rámec nařízení (EU) č. 575/2013 tudíž upravuje i resekuritizované pozice. Předmětem přiřazování by tedy měly být ratingy přiřazené jak sekuritizovaným, tak resekuritizovaným pozicím.

(9)

Po dokončení probíhající reformy regulace kapitálových požadavků k sekuritizaci a s cílem zohlednit nové doklady z dostatečně dlouhého období od skončení krize by měly být výsledky přiřazení úvěrových hodnocení aktualizovány v případech, kdy by dostupné informace mohly přispět k vylepšení koncepce plně konzistentní a objektivní kvantitativní metodiky v souladu s čl. 270 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013, s tím, že stále větší pozornost by měla být věnována dokladům kvantitativní povahy.

(10)

Vzhledem k tomu, že je v analýze ratingů sekuritizovaných pozic z hlediska výkonnosti kladen důraz na kvalitativní aspekty, je nezbytné pravidelně monitorovat vykazovaná data, tak aby byl zvážen přínos přezkumu již provedených přiřazení úvěrových hodnocení v případech, kdy je pozorováno selhání sekuritizovaných pozic, a aby byla případně v souladu s čl. 270 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 zvážena možnost, že by bylo vymezení provedeného přiřazení pozměněno.

(11)	Toto nařízení vychází z návrhu prováděcích technických norem, jejž Komisi předložil Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví).

(12)

O návrhu prováděcích technických norem, z něhož toto nařízení vychází, uskutečnil Evropský orgán pro bankovnictví otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (4),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Tabulky přiřazující úvěrová hodnocení podle standardizovaného přístupu

Vztah ekvivalence mezi ratingovými kategoriemi jednotlivých externích ratingových agentur, do nichž jsou zařazovány sekuritizované pozice podléhající standardizovanému přístupu, na straně jedné a stupni úvěrové kvality podle standardizovaného přístupu uvedenými v tabulce č. 1 v článku 251 nařízení (EU) č. 575/2013 na straně druhé je upraven v příloze I tohoto nařízení.

Článek 2

Tabulky přiřazující úvěrová hodnocení podle metody založené na ratingu

Vztah ekvivalence mezi ratingovými kategoriemi jednotlivých externích ratingových agentur, do nichž jsou zařazovány sekuritizované pozice podléhající přístupu IRB, na straně jedné a stupni úvěrové kvality uvedenými v tabulce č. 4 v čl. 261 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 na straně druhé je upraven v příloze II tohoto nařízení.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. října 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1).

PŘÍLOHA I

Tabulka přiřazující úvěrová hodnocení podle standardizovaného přístupu uvedená v článku 1

Stupeň úvěrové kvality	1	2	3	4	Všechny ostatní
ARC Ratings S.A.
Středně- a dlouhodobé emise	AAASF až AA-SF	A+SF až A-SF	BBB+SF až BBB-SF	BB+SF až BB-SF	Nižší než BB-SF
Krátkodobé emise	A-1+SF, A-1SF	A-2SF	A-3SF		Nižší než A-3SF
Axesor SA
Stupnice pro rating strukturovaných finančních nástrojů	AAA(sf) až AA-(sf)	A+(sf) až A-(sf)	BBB+(sf) až BBB-(sf)	BB+(sf) až BB-(sf)	Nižší než BB-(sf)
Creditreform Ratings AG
Stupnice pro dlouhodobý rating	AAA sf, AA- sf	A+ sf až A- sf	BBB+ sf až BBB- sf	BB+ sf až BB- sf	Nižší než BB- sf
DBRS Ratings Limited
Stupnice pro dlouhodobý rating závazků	AAA (sf) až AA (low) (sf)	A (high) (sf) až A (low) (sf)	BBB (high) (sf) až BBB (low) (sf)	BB (high) (sf) až BB (low) (sf)	Nižší než BB (low) (sf)
Stupnice pro rating komerčních papírů a krátkodobého dluhu	R-1 (high) (sf) až R-1 (low) (sf)	R-2 (high) (sf) až R-2 (low) (sf)	R-3 (sf)		Nižší než R-3 (sf)
FERI EuroRating Services AG
Ratingová stupnice	AAAsf až AA-sf	A+sf až A-sf	BBB+sf až BBB-sf	BB+sf až BB-sf	Nižší než BB-sf
Fitch Ratings
Stupnice pro dlouhodobý rating emitentů	AAAsf až AA-sf	A+sf až A-sf	BBB+sf až BBB-sf	BB+sf až BB-sf	Nižší než BB-sf
Stupnice pro krátkodobý rating	F1+sf, F1sf	F2sf	F3sf		Nižší než F3sf
Japan Credit Rating Agency Ltd
Stupnice pro dlouhodobý rating emitentů	AAA až AA-	A+ až A-	BBB+ až BBB-	BB+ až BB-	Nižší než BB-
Stupnice pro krátkodobý rating emitentů	J-1+, J-1	J-2	J-3		Nižší než J-3
Kroll Bond Rating Agency
Dlouhodobý úvěrový rating	AAA (sf) až AA- (sf)	A+ (sf) až A- (sf)	BBB+ (sf) až BBB- (sf)	BB+ (sf) až BB- (sf)	Nižší než BB- (sf)
Krátkodobý úvěrový rating	K1+ (sf), K1 (sf)	K2 (sf)	K3 (sf)		Nižší než K3 (sf)
Moody's Investors Service
Stupnice pro globální dlouhodobý rating	Aaa(sf) až Aa3(sf)	A1(sf) až A3(sf)	Baa1(sf) až Baa3(sf)	Ba1(sf) až Ba3(sf)	Nižší než Ba3(sf)
Stupnice pro globální krátkodobý rating	P-1(sf)	P-2(sf)	P-3(sf)		NP(sf)
Standard & Poor's Ratings Services
Stupnice pro dlouhodobý rating emitentů	AAA (sf) až AA- (sf)	A+ (sf) až A- (sf)	BBB+ (sf) až BBB- (sf)	BB+ (sf) až BB- (sf)	Nižší než BB- (sf)
Stupnice pro krátkodobý rating emitentů	A-1+ (sf), A-1 (sf)	A-2 (sf)	A-3 (sf)		Nižší než A-3 (sf)
Scope Rating AG
Stupnice pro globální dlouhodobý rating	AAASF až AA-SF	A+SF až A-SF	BBB+SF až BBB-SF	BB+SF až BB-SF	Nižší než BB-SF
Stupnice pro globální krátkodobý rating	S-1+SF, S-1SF	S-2SF	S-3SF		S-4SF

PŘÍLOHA II

Tabulka přiřazující úvěrová hodnocení podle metody založené na ratingu uvedená v článku 2

Stupeň úvěrové kvality

Všechny ostatní

ARC Ratings S.A.

Středně- a dlouhodobé emise

AAASF

AA+SF až AA-SF

A+SF

ASF

A-SF

BBB+SF

BBBSF

BBB-SF

BB+SF

BBSF

BB-SF

Nižší než BB-SF

Krátkodobé emise

A-1+SF, A-1SF

A-2SF

A-3SF

Nižší než A-3SF

Axesor SA

Stupnice pro rating strukturovaných finančních nástrojů

AAA(sf)

AA+(sf) až AA-(sf)

A+(sf)

A(sf)

A-(sf)

BBB+(sf)

BBB(sf)

BBB-(sf)

BB+(sf)

BB(sf)

BB-(sf)

Nižší než BB-(sf)

Creditreform Ratings AG

Stupnice pro dlouhodobý rating

AAA sf

AA+ sf až AA- sf

A+ sf

A sf

A- sf

BBB+ sf

BBB sf

BBB- sf

BB+ sf

BB sf

BB- sf

Nižší než BB- sf

DBRS Ratings Limited

Stupnice pro dlouhodobý rating závazků

AAA (sf)

AA (high) (sf) až AA (low) (sf)

A (high) (sf)

A (sf)

A (low) (sf)

BBB (high) (sf)

BBB (sf)

BBB (low) (sf)

BB (high) (sf)

BB (sf)

BB (low) (sf)

Nižší než BB (low) (sf)

Stupnice pro rating komerčních papírů a krátkodobého dluhu

R-1 (high) (sf) až R-1 (low) (sf)

R-2 (high) (sf) až R-2 (low) (sf)

R-3 (sf)

Nižší než R-3 (sf)

FERI EuroRating Services AG

Ratingová stupnice

AAAsf

AA+sf až AA-sf

A+sf

Asf

A-sf

BBB+sf

BBBsf

BBB-sf

BB+sf

BBsf

BB-sf

Nižší než BB-sf

Fitch Ratings

Stupnice pro dlouhodobý rating emitentů

AAAsf

AA+sf až AA-sf

A+sf

Asf

A-sf

BBB+sf

BBBsf

BBB-sf

BB+sf

BBsf

BB-sf

Nižší než BB-sf

Stupnice pro krátkodobý rating

F1+sf, F1sf

F2sf

F3sf

Nižší než Bsf

Japan Credit Rating Agency Ltd

Stupnice pro dlouhodobý rating emitentů

AAA

AA+ až AA-

A+

A-

BBB+

BBB

BBB-

BB+

BB-

Nižší než BB-

Stupnice pro krátkodobý rating emitentů

J-1+, J-1

J-2

J-3

Nižší než J-3

Kroll Bond Rating Agency

Dlouhodobý úvěrový rating

AAA (sf)

AA+ (sf) až AA- (sf)

A+ (sf)

A (sf)

A- (sf)

BBB+ (sf)

BBB (sf)

BBB- (sf)

BB+ (sf)

BB (sf)

BB- (sf)

Nižší než BB- (sf)

Krátkodobý úvěrový rating

K1+ (sf), K1 (sf)

K2 (sf)

K3 (sf)

Nižší než K3 (sf)

Moody's Investors Service

Stupnice pro globální dlouhodobý rating

Aaa(sf)

Aa1(sf) až Aa3(sf)

A1(sf)

A2(sf)

A3(sf)

Baa1(sf)

Baa2(sf)

Baa3(sf)

Ba1(sf)

Ba2(sf)

Ba3(sf)

Nižší než Ba3(sf)

Stupnice pro globální krátkodobý rating

P-1(sf)

P-2(sf)

P-3(sf)

NP(sf)

Standard & Poor's Ratings Services

Stupnice pro dlouhodobý rating emitentů

AAA (sf)

AA+ (sf) až AA- (sf)

A+ (sf)

A (sf)

A- (sf)

BBB+ (sf)

BBB (sf)

BBB- (sf)

BB+ (sf)

BB (sf)

BB- (sf)

Nižší než BB- (sf)

Stupnice pro krátkodobý rating emitentů

A-1+ (sf), A-1 (sf)

A-2 (sf)

A-3 (sf)

Nižší než A-3 (sf)

Scope Rating AG

Stupnice pro globální dlouhodobý rating

AAASF

AA+SF až AA-SF

A+SF

ASF

A-SF

BBB+SF

BBBSF

BBB-SF

BB+SF

BBSF

BB-SF

Nižší než BB-SF

Stupnice pro globální krátkodobý rating

S-1+SF, S-1SF

S-2SF

S-3SF

S-4SF

12.10.2016

Úřední věstník Evropské unie

L 275/39

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2016/1804

ze dne 10. října 2016

o prováděcích pravidlech k článku 34 a 35 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb

(oznámeno pod číslem C(2016) 6351)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (1), a zejména na čl. 35 odst. 6 uvedené směrnice,

po konzultaci s Poradním výborem pro veřejné zakázky,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

S ohledem na lhůty stanovené pro průběh řízení podle článku 35 směrnice 2014/25/EU je třeba stanovit, že žádosti týkající se použitelnosti článku 34 uvedené směrnice musí obsahovat užitečné a podstatné informace k posouzení žádosti. Za tímto účelem je vhodné sestavit seznam informací, které mají být v těchto žádostech uvedeny, jakož i dalších praktických postupů týkajících se těchto žádostí.

(2)

V zájmu zajištění právní jistoty a transparentnosti by oznámení o přijetí nebo zpětvzetí žádostí týkajících se použitelnosti článku 34 směrnice 2014/25/EU, oznámení o prodloužení nebo pozastavení lhůty pro přijetí prováděcích aktů Komisí, pokud jde o tyto žádosti, a oznámení o použitelnosti článku 34, nebyl-li v dané lhůtě přijat žádný prováděcí akt, měla být zveřejňována v Úředním věstníku Evropské unie. Je třeba rovněž stanovit informace, které se mají v těchto oznámeních uvést.

(3)

Co se týká zejména požadovaných informací a znění oznámení vychází toto rozhodnutí ze zkušeností získaných při uplatňování rozhodnutí Komise 2005/15/ES (2), kterým se stanoví prováděcí pravidla k postupu stanovenému v článku 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES (3), jelikož věcné podmínky pro vynětí činnosti z ustanovení směrnice 2004/17/ES jsou v podstatě stejné jako podmínky stanovené v článku 34 směrnice 2014/25/EU.

(4)	Je třeba připomenout, že posouzením přímého vystavení hospodářské soutěži, jež může být uskutečněno v rámci směrnice 2014/25/EU, není dotčeno plnohodnotné uplatňování předpisů o hospodářské soutěži.

(5)	Toto rozhodnutí by mělo nahradit rozhodnutí 2005/15/ES, které bylo přijato na základě směrnice 2004/17/ES. Rozhodnutí 2005/15/ES by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Žádosti týkající se použitelnosti článku 34 směrnice 2014/25/EU předložené v souladu s článkem 35 této směrnice (dále jen „žádosti týkající se použitelnosti článku 34“) obsahují přinejmenším informace, které stanoví příloha I tohoto rozhodnutí. Jejich struktura se řídí přílohou I tohoto rozhodnutí.

2. Pokud nezávislý vnitrostátní orgán, který je ve vztahu k dotčené činnosti příslušný, přijal odůvodněné a podložené stanovisko podle článku 35 směrnice 2014/25/EU, přiloží se toto stanovisko k žádosti.

3. S výjimkou zvláštních okolností uvedených v čl. 40 odst. 1 čtvrtém pododstavci a v případech, kdy bylo všeobecné používání elektronických komunikačních prostředků odloženo podle čl. 106 odst. 2 směrnice 2014/25/EU, se žádosti podle odstavce 1 a stanoviska podle odstavce 2 předávají elektronicky do elektronické poštovní schránky uvedené pro tento účel na internetových stránkách Komise a oznamují se členským státům.

4. V případě, že se žádost podle odstavce 1 nebo stanovisko podle odstavce 2 předávají jinými než elektronickými komunikačními prostředky v souladu s čl. 40 odst. 1 nebo čl. 106 odst. 2 směrnice 2014/25/EU, zasílají se v trojím vyhotovení poštou nebo jinou vhodnou doručovací službou na adresu Komise, která je uvedena na jejích internetových stránkách, a oznamují se členským státům.

Článek 2

1. Pokud Komise obdrží žádost týkající se použitelnosti článku 34 a přístup na trh se v daném případě považuje za neomezený v souladu s čl. 34 odst. 3 prvním pododstavcem směrnice 2014/25/EU, zveřejní oznámení obsahující informace stanovené v části A přílohy II tohoto rozhodnutí.

Pokud Komise obdrží žádost týkající se použitelnosti článku 34 a v daném případě nelze předpokládat volný přístup na trh v souladu s čl. 34 odst. 3 prvním pododstavcem směrnice 2014/25/EU, zveřejní oznámení obsahující informace stanovené v části B přílohy II tohoto rozhodnutí.

2. Je-li lhůta pro přijetí prováděcích aktů uvedených v článku 35 směrnice 2014/25/EU prodloužena v souladu se čtvrtým pododstavcem odst. 1 přílohy IV uvedené směrnice, zveřejní Komise oznámení obsahující informace stanovené v části A přílohy III tohoto rozhodnutí.

3. Je-li lhůta pro přijetí prováděcích aktů uvedených v článku 35 směrnice 2014/25/EU pozastavena v souladu s odstavcem 2 přílohy IV uvedené směrnice, zveřejní Komise oznámení obsahující informace stanovené v části B přílohy III tohoto rozhodnutí. Po skončení pozastavení zveřejní Komise oznámení obsahující informace stanovené v části C přílohy III tohoto rozhodnutí.

4. Pokud žadatel vezme žádost týkající se použitelnosti článku 34 směrnice 2014/25/EU zpět, zveřejní Komise oznámení obsahující informace stanovené v části D přílohy III tohoto rozhodnutí.

5. Pokud se zakázky, jejichž účelem je umožnit výkon dané činnosti, a soutěže o návrh v takové oblasti činnosti směrnicí 2014/25/EU již dále neřídí, jelikož Komise nepřijala prováděcí akt ve lhůtě stanovené v příloze IV uvedené směrnice, zveřejní Komise oznámení obsahující informace stanovené v příloze IV tohoto rozhodnutí.

6. Informace uváděné v oznámeních stanovených v přílohách II, III a IV mohou být podle potřeby změněny nebo doplněny, například když dojde k podstatným změnám dříve podané žádosti v souladu s čl. 35 odst. 4 směrnice 2014/25/EU.

7. Oznámení stanovená v odstavcích 1až 5 se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3

Rozhodnutí 2005/15/ES se zrušuje.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 10. října 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243.

(2) Rozhodnutí Komise 2005/15/ES ze dne 7. ledna 2005 o prováděcích pravidlech k postupu stanovenému v článku 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 7, 11.1.2005, s. 7).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1).

PŘÍLOHA I

INFORMACE, KTERÉ SE MAJÍ UVÉST V ŽÁDOSTECH TÝKAJÍCÍCH SE POUŽITELNOSTI ČLÁNKU 34 SMĚRNICE 2014/25/EU

1. Oddíl 1 – Totožnost a status žadatele

Podle článku 35 směrnice 2014/25/EU předkládají žádosti týkající se použitelnosti článku 34 členské státy nebo, stanoví-li tak právní předpisy dotčeného členského státu, zadavatelé. V závislosti na daném případu se tedy pojem „žadatel“ vztahuje buď na členský stát, nebo na zadavatele. Je používán pouze za účelem zjednodušení.

1.1 Úplné jméno a adresa žadatele.

V případě, že by podniky přidružené (1) k žadateli vykonávaly činnost uvedenou v této žádosti, bude se pod pojmem „žadatel“ rozumět jak subjekt uvedený v bodě 1.1, tak dotčené přidružené podniky. Bude tedy třeba, zejména pro níže uvedené oddíly 5 a 6, poskytnout vyžadované informace, pokud jde o takto vymezeného „žadatele“.

1.2 Status žadatele: veřejný zadavatel (2), veřejný podnik (3) nebo soukromý podnik?

1.3 Pokud jde o veřejného zadavatele: Podáváte žádost jménem a na účet vašeho členského státu?

Pokud ano, uveďte požadované informace pro každý bod oddílů 2 až 6 včetně. Zejména u jednotlivých bodů oddílů 5 a 6 uveďte požadované informace pro každý subjekt, který vykonává činnost uvedenou v této žádosti. Pokud je však počet těchto subjektů velký, lze informace omezit pouze na ty z nich, jejichž podíl na daném zeměpisném trhu představuje nejméně 10 % (4). Jsou-li informace pro více než jeden subjekt podobné nebo totožné, lze je seskupit, a na tuto skutečnost se upozorní.

1.4 Pro zadavatele (veřejní zadavatelé, veřejné podniky a soukromé podniky, které vykonávají jednu z činností uvedených ve směrnici 2014/25/EU (5)): Uveďte ustanovení vnitrostátního práva, které stanoví, že zadavatelé mohou podávat žádosti podle článku 35.

2. Oddíl 2 – Popis činnosti uvedené v této žádosti

2.1 Popište činnost, na kterou se podle vás vztahují podmínky čl. 34 odst. 1 (6). Daná činnost může být součástí širšího odvětví (7), nebo být vykonávána pouze v určitých částech dotčeného členského státu.

2.2 Uveďte oblast, kde se vykonává činnost, která je předmětem této žádosti, pakliže se nevykonává na celém území členského státu. Uveďte pouze oblast, která podle vašeho mínění splňuje podmínky čl. 34 odst. 1.

3. Oddíl 3 – Relevantní trh

Relevantní výrobkový trh zahrnuje všechny výrobky a/nebo služby, které jsou spotřebitelem s ohledem na jejich vlastnosti, ceny a zamýšlené použití považovány za zaměnitelné nebo nahraditelné (8).

Následující faktory se zpravidla považují za významné pro určení relevantního výrobkového trhu a měly by se v této analýze zohlednit (9):

—	vlastní a křížová cenová pružnost poptávky po dotčených výrobcích a/nebo službách,

—	všechny rozdíly v konečném použití, ke kterému jsou výrobky určeny,

—	cenový rozdíl mezi dvěma výrobky,

—	náklady na přechod z jednoho na druhý potenciálně konkurenční výrobek,

—	zavedené nebo pevně zakotvené spotřebitelské preference pro jeden druh nebo kategorii výrobku v porovnání s jiným,

—	třídění výrobků (např. nomenklatury profesních sdružení).

Relevantní zeměpisný trh zahrnuje oblast, ve které dotčené podniky působí v rámci nabídky výrobků nebo služeb a poptávky po nich, ve které jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně homogenní a kterou lze odlišit od sousedních oblastí zejména z toho důvodu, že podmínky hospodářské soutěže jsou v těchto oblastech znatelně odlišné (10).

K faktorům, které jsou významné pro posouzení relevantního zeměpisného trhu, patří (11):

—	povaha a vlastnosti dotčených výrobků nebo služeb,

—	existence vstupních překážek,

—	spotřebitelské preference,

—	znatelné rozdíly v podílech na trhu nebo podstatné cenové rozdíly mezi sousedními oblastmi,

—	náklady na dopravu.

3.1 S ohledem na výše uvedené vysvětlete definici relevantního výrobkového trhu (relevantních výrobkových trhů), jež má být podle vašeho názoru základem pro analýzu prováděnou Komisí.

Ve své odpovědi uveďte důvody pro předpoklady nebo závěry, podložené příslušnými empirickými důkazy (12), a vysvětlete, jak byly zohledněny výše uvedené faktory. Zejména uveďte konkrétní výrobky nebo služby, kterých se tato žádost přímo či nepřímo dotýká a uveďte kategorie výrobků, které považujete ve své definici trhu za nahraditelné.

V níže uvedených otázkách se tato/tyto definice označuje/označují pojmem „relevantní výrobkový trh (relevantní výrobkové trhy)“.

3.2 Vysvětlete definici zeměpisného trhu nebo zeměpisných trhů, které mají být podle vašeho názoru základem pro analýzu prováděnou Komisí. Ve své odpovědi uveďte důvody pro předpoklady nebo závěry, podložené příslušnými empirickými důkazy (13), a vysvětlete, jak byly zohledněny výše uvedené faktory. Zejména uveďte zeměpisnou oblast, ve které subjekt nebo subjekty dotčené touto žádostí vykonávají činnost na relevantním výrobkovém trhu/relevantních výrobkových trzích, a domníváte-li se, že relevantní zeměpisný trh je širší než jeden členský stát, uveďte pro to důvody.

V níže uvedených otázkách se tato/tyto definice označuje/označují pojmem „relevantní výrobkový trh (relevantní výrobkové trhy)“.

4. Oddíl 4 – Použitelnost právních aktů uvedených v příloze III směrnice 2014/25/EU.

4.1 Vztahuje se na činnost uvedenou v této žádosti některý z právních aktů uvedených v příloze III směrnice 2014/25/EU (14)? Pokud ano, uveďte vnitrostátní právní předpis nebo předpisy provádějící dotčené právní předpisy Unie.

5. Oddíl 5 – Informace o relevantním trhu a přístupu na tento trh

Tento oddíl je nutné vyplnit bez ohledu na odpověď na výše uvedený bod 4.1.

Některé body nemusí být pro některé činnosti nebo faktickou situaci daného žadatele relevantní – v takovém případě tuto skutečnost uveďte v jednotlivých bodech.

Žadatel se může v jednotlivých bodech příslušného oddílu (příslušných oddílů) omezit na poskytnutí přesného odkazu na odůvodněné a podložené stanovisko, jak je uvedeno v článku 35 směrnice 2014/25/EU, nezávislého vnitrostátního orgánu příslušného ve vztahu k dotčené činnosti, v němž je dotčený bod analyzován.

5.1 Uveďte důvody, proč si myslíte, že přístup na relevantní trh není omezen.

5.2 Pro každý relevantní trh za každý z posledních tří rozpočtových období (15) a pro každé z těchto území:

a)	území EHP;

b)	EU jako celek;

c)	území států ESVO jako celek;

d)	každý členský stát a každý stát ESVO, kde žadatel vykonává činnost, a

e)	relevantní zeměpisný trh (16), pokud se žadatel domnívá, že je tento trh odlišný,

uveďte informace podle bodů 5.2.1 až 5.2.9:

5.2.1

odhad celkové velikosti trhu z hlediska hodnoty prodeje (v eurech) a objemu prodeje (v jednotkách) (17), uveďte základ pro výpočty a použité zdroje a předložte dokumenty, pokud jsou k dispozici, pro ověření těchto výpočtů;

5.2.2

prodej z hlediska hodnoty a objemu, jakož i odhad tržního podílu žadatele;

5.2.3

odhad tržních podílů z hlediska hodnoty (a popřípadě i objemu) všech soutěžitelů (včetně dovozců), jejichž podíl na uvažovaném zeměpisném trhu činí alespoň 10 %. Poskytněte dokumenty, pokud jsou k dispozici, pro ověření výpočtů těchto tržních podílů a uveďte název, adresu, telefonní a faxové číslo těchto soutěžitelů, jakož i jméno nebo funkci příslušné kontaktní osoby těchto soutěžitelů;

5.2.4

odhad celkové hodnoty a objemu dovozu ze zemí mimo EHP, jakož i původ tohoto dovozu a uveďte:

a)	podíl žadatele na tomto dovozu;

b)	odhad, do jaké míry brání tomuto dovozu kvóty a celní nebo necelní překážky obchodu, a

c)	odhad, do jaké míry je tento dovoz ovlivněn náklady na dopravu a jinými náklady;

5.2.5

míra, v jaké se projevují překážky obchodu mezi státy v rámci EHP způsobené:

a)	náklady na dopravu a jinými náklady a

b)	jinými necelními překážkami obchodu;

5.2.6

způsob, jakým žadatel vyrábí a prodává výrobky nebo služby; například, zda se vyrábí v místě nebo zda se prodávají prostřednictvím místních distribučních sítí;

5.2.7

porovnání cenových úrovní žadatele a jeho konkurentů v jednotlivých členských státech a státech ESVO a podobné porovnání cenových úrovní mezi EU, státy ESVO a jinými oblastmi, kde se tyto výrobky vyrábějí (např. východní Evropa, Spojené státy americké, Japonsko nebo jiná relevantní oblast);

5.2.8

povaha a rozsah vertikální integrace žadatele ve srovnání s jeho hlavními soutěžiteli;

5.2.9

informace o analýze nákladů žadatele (18). Rovněž upřesněte případná aktiva nebo infrastruktury používané společně s jinými subjekty nebo používané pro vykonávání více než jedné činnosti uvedené ve směrnici 2014/25/EU. V případě, že by použití takových aktiv nebo infrastruktur podléhalo zvláštním podmínkám, jako jsou povinnosti univerzální služby nebo zvláštní práva, uveďte je.

5.3 Uveďte tyto informace:

5.3.1 Byl za posledních pět let zaznamenán nějaký významný vstup na zeměpisný trh (zeměpisné trhy), pokud jde o příslušné výrobky (19)? Pokud ano, uveďte, je-li to možné, název, adresu, telefonní a faxové číslo dotčeného podniku, jakož i jméno nebo funkci příslušné kontaktní osoby, a odhad jeho současného podílu na trhu.

5.3.2 Existují podle názoru žadatele podniky (včetně těch, které v současné době vykonávají svou činnost pouze na trzích mimo EU nebo mimo trhy EHP), které by mohly vstoupit na trh? Pokud ano, zdůvodněte své tvrzení a uveďte název, adresu, telefonní a faxové číslo, jakož i jméno nebo funkci příslušné kontaktní osoby, takových podniků a odhad, kdy ke vstupu na trh pravděpodobně dojde.

5.3.3 Popište různé faktory, které v tomto případě ovlivňují vstup na relevantní trhy, jak z hlediska zeměpisného, tak z hlediska výrobkového. V příslušných případech přitom vezměte v úvahu:

a)	celkové náklady na vstup na trh (výzkum a vývoj, potřebné prodejní systémy, podpora prodeje, reklama, poprodejní služby atd.) v rozsahu odpovídajícím významnému dobře fungujícímu soutěžiteli a uveďte podíl na trhu takového soutěžitele;

b)	jakékoliv právní nebo správní překážky vstupu na trh, jako jsou povolení, schválení nebo normalizace v jakékoliv podobě;

c)	jakákoliv omezení vzniklá z důvodu existence patentů, know-how a jiných práv duševního vlastnictví na těchto trzích a jakákoliv omezení z důvodu licencí k těmto právům;

d)	do jaké míry je žadatel nabyvatelem nebo poskytovatelem licencí k patentům, know-how a jiným právům na relevantních trzích;

e)	důležitost úspor z rozsahu výroby výrobků na relevantních trzích;

f)	přístup ke zdrojům dodávek, například dostupnost surovin.

VÝZKUM A VÝVOJ

5.3.4 Popište význam výzkumu a vývoje pro schopnost podniku činného na relevantním trhu (relevantních trzích) dlouhodobě soutěžit. Vysvětlete povahu výzkumu a vývoje, který provádí žadatel na relevantních trzích.

V příslušných případech přitom vezměte v úvahu:

a)	trendy a intenzitu výzkumu a vývoje (20) na těchto trzích a pro žadatele;

b)	průběh technického vývoje na těchto trzích za příslušnou dobu (zejména vývoj výrobků a/nebo služeb, výrobních postupů, prodejních systémů atd.);

c)	důležité inovace, ke kterým došlo na těchto trzích, a podniky, které je uskutečnily;

d)	inovační cyklus na těchto trzích a fázi cyklu, ve které se strany nachází.

DOHODY O SPOLUPRÁCI

5.3.5 Do jaké míry existují na relevantních trzích dohody o spolupráci (horizontální nebo vertikální)?

5.3.6 Uveďte podrobnosti o nejdůležitějších smlouvách a dohodách o spolupráci uzavřených žadatelem na relevantních trzích, jako jsou dohody o výzkumu a vývoji, licenční smlouvy, dohody o společné výrobě, specializační dohody, smlouvy o prodeji, smlouvy o dlouhodobých dodávkách nebo dohody o výměně informací.

6. Oddíl 6 – Vystavení hospodářské soutěži

Některé body nemusí být pro některé činnosti nebo faktickou situaci daného žadatele relevantní – v takovém případě tuto skutečnost u příslušných bodů uveďte.

Žadatel se může u jednotlivých bodů příslušného oddílu (příslušných oddílů) omezit na uvedení přesného odkazu na odůvodněné a podložené stanovisko, jak je uvedeno v článku 35 směrnice 2014/25/EU, nezávislého vnitrostátního orgánu příslušného ve vztahu k dotčené činnosti, v němž je dotčený bod analyzován.

Podle čl. 34 odst. 2 směrnice 2014/25/EU se otázka, zda je činnost přímo vystavena hospodářské soutěži, rozhodne na základě takových kritérií, která jsou v souladu s ustanoveními o hospodářské soutěži SFEU, jakými jsou vlastnosti daných výrobků nebo služeb, existence alternativních výrobků nebo služeb, ceny a skutečná nebo potenciální přítomnost více než jednoho dodavatele daných výrobků nebo služeb.

6.1 Uveďte důvody, proč se domníváte, že činnost uvedená v této žádosti je na relevantním výrobkovém trhu v rámci relevantního zeměpisného trhu či relevantních zeměpisných trhů plně vystavena hospodářské soutěži. Uveďte zejména tyto informace:

OBECNÉ PODMÍNKY NA RELEVANTNÍCH TRZÍCH

6.1.1 Uveďte pět hlavních nezávislých dodavatelů (21) žadatele a podíl každého z nich na nákupech (surovin nebo zboží užívaného pro účely výroby daných výrobků) žadatele. Uveďte název, adresu, telefonní a faxové číslo, jakož i jméno nebo funkci příslušné kontaktní osoby těchto dodavatelů.

Uveďte rovněž podniky přidružené k žadateli a podíl každého z nich na nákupech (surovin nebo zboží užívaného pro účely výroby daných výrobků) žadatele. Uveďte název, adresu, telefonní a faxové číslo, jakož i jméno nebo funkci příslušné kontaktní osoby těchto přidružených podniků.

STRUKTURA DODÁVEK NA RELEVANTNÍCH TRZÍCH

6.1.2 Uveďte odbytové cesty a sítě poprodejních služeb, které existují na relevantních trzích. Přitom vezměte v úvahu, pokud je to možné, tyto skutečnosti:

a)	prodejní systémy převažující na trhu a jejich význam. Do jaké míry je prodej prováděn třetími stranami nebo podniky přidruženými k žadateli?

b)	sítě poprodejních služeb (například údržba nebo opravy) a jejich význam na těchto trzích. Do jaké míry jsou tyto služby zajišťovány třetími stranami nebo podniky přidruženými k žadateli?

6.1.3 Pokud je to možné, uveďte odhad celkové kapacity v rámci EU a ESVO za poslední tři roky. Jaký podíl této kapacity připadal během tohoto období na žadatele a jaká byla míra využití kapacity?

6.1.4 Uveďte jakékoli další údaje týkající se dodávek, které považujete za relevantní.

STRUKTURA POPTÁVKY NA RELEVANTNÍCH TRZÍCH

6.1.5 Uveďte pět hlavních nezávislých zákazníků žadatele na relevantním trhu a podíl každého z nich na celkovém prodeji daných výrobků uskutečněném žadatelem. Uveďte název, adresu, telefonní a faxové číslo, jakož i jméno nebo funkci příslušné kontaktní osoby u každého z těchto zákazníků.

6.1.6 Vysvětlete strukturu poptávky z hlediska:

a)	různých fází trhů, pokud jde například o vznik, růst, zralost a pokles, jakož i předpověď pro růst poptávky;

b)	významu spotřebitelských preferencí, pokud jde o věrnost značce, rozlišování výrobků a poskytnutí plného sortimentu výrobků;

c)	stupně koncentrace nebo rozptýlení na trhu z hlediska poptávky;

d)	členění zákazníků do různých skupin s popisem „typického zákazníka“ jednotlivých skupin;

e)	významu smluv o výhradním prodeji a jiných typů dlouhodobých smluv;

f)	míry, v jaké jsou veřejní zadavatelé, státní podniky nebo podobné subjekty důležití jako zdroj poptávky.

6.1.7 Uveďte odhady stupně činnosti spotřebitelů podle změn dodavatelů nebo nového projednání smluv za posledních pět let. Uveďte použité zdroje a předložte dokumenty, pokud jsou k dispozici, pro ověření těchto odhadů.

(1) Ve smyslu čl. 29 odst. 1 směrnice 2014/25/EU se přidruženým podnikem „rozumí podnik, jehož roční účetní závěrky jsou konsolidovány s ročními účetními závěrkami zadavatele v souladu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU“ ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19). Ustanovení čl. 29 odst. 2 doplňuje, že „[v] případě subjektů, na něž se nevztahuje směrnice 2013/34/EU se „přidruženým podnikem“ rozumí každý podnik, který:

a)	může přímo nebo nepřímo podléhat dominantnímu vlivu zadavatele;

b)	může vykonávat dominantní vliv nad zadavatelem, nebo

c)	společně se zadavatelem podléhá dominantnímu vlivu jiného podniku na základě vlastnického práva, finanční účasti nebo pravidel, jimiž se řídí.“

(2) V souladu s článkem 3 směrnice 2014/25/EU se „ „veřejnými zadavateli“ rozumí stát, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty, sdružení tvořená jedním nebo více takovými orgány či jedním nebo více veřejnoprávními subjekty.

„Veřejnoprávními subjekty“ se rozumějí subjekty se všemi těmito charakteristikami:

a)	jsou založeny za zvláštním účelem spočívajícím v uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu;

b)	mají právní subjektivitu a

jsou financovány převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty; nebo podléhající řídicímu dohledu těchto orgánů nebo subjektů; nebo je v jejich správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty.“

(3) V čl. 4 odst. 2 směrnice 2014/25/EU se stanoví, že „ ‚[v]eřejným podnikem‘ se rozumí podnik, ve kterém veřejní zadavatelé mohou vykonávat přímo nebo nepřímo dominantní vliv na základě vlastnických práv k podniku, finanční účasti v něm nebo pravidel, jimiž se řídí.

O dominantní vliv veřejných zadavatelů se jedná, pokud v kterémkoliv z níže uvedených případů tito veřejní zadavatelé přímo či nepřímo:

a)	drží většinu upsaného základního kapitálu podniku;

b)	disponují většinou hlasovacích práv vyplývajících z podílu na podniku;

c)	mohou jmenovat více než polovinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu podniku“.

(4) Viz oddíl 3.

(5) Příslušné činnosti nebo odvětví mohou být shrnuty takto:

elektřina (výroba, doprava, distribuce); plyn (výroba, doprava, distribuce); teplo (výroba, doprava, distribuce); uhlovodíky (těžba); uhlí a jiná pevná paliva (průzkum a těžba); pitná voda (výroba, doprava, distribuce); městská doprava (autobus, metro a podobné); železnice (přeprava osob a zboží; zpřístupňování infrastruktury a správa/provozování samotných přepravních služeb); přístavy (námořní nebo vnitrozemské, zpřístupňování infrastruktury a správa/provoz infrastruktury); letiště (užívání infrastruktury a správa/provoz infrastruktury) a poštovní služby. Pro přesné vymezení uvedených činností, viz články 7 až 14 směrnice 2014/25/EU.

(6) „Zakázky, jejichž účelem je umožnit výkon činnosti uvedené v článcích 8 až 14, se neřídí touto směrnicí, pokud členský stát nebo zadavatelé, kteří podali žádost podle článku 35, mohou prokázat, že v členském státě, ve kterém má být činnost vykonávána, je tato činnost přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup; směrnice se nevztahuje ani na soutěže o návrh organizované v dané zeměpisné oblasti v takové oblasti činnosti. …“

(7) Příkladem může být výroba elektřiny výhradně tradičním způsobem, která je součástí širšího odvětví elektřiny.

(8) Případně upřesněte, zda se jedná o snadno nahraditelné výrobky; plnohodnotné náhrady; ne zcela plnohodnotné náhrady nebo částečně nahraditelné výrobky.

Pro každý výrobek (pro účely této definice se pojem „výrobek“ vztahuje na výrobky nebo služby) existuje řada náhrad. Patří sem veškeré možné náhrady pro daný výrobek, tj. všechny výrobky, které ve větší či menší míře splňují požadavky dotyčného spotřebitele. Tyto náhrady sahají od velmi blízkých (či plnohodnotných) náhrad (výrobků, k nimž by se spotřebitelé okamžitě obrátili, např. v případě velmi malého zvýšení ceny dotyčného výrobku) až po velmi vzdálené (či neplnohodnotné) náhrady (výrobky, k nimž by se spotřebitelé obrátili až v případě velkého zvýšení ceny dotyčného výrobku).

Komise bere při vymezování relevantního trhu v úvahu pouze výrobky, jež mohou snadno nahradit dotyčné výrobky. Snadno nahraditelné výrobky jsou ty, ke kterým by se spotřebitelé obrátili při malém, ale významném zvýšení ceny dotyčného výrobku (např. o 5 %). To Komisi umožňuje posoudit stav hospodářské soutěže v souvislosti s relevantním trhem zahrnujícím veškeré výrobky, ke kterým by se spotřebitelé dotyčných výrobků snadno obrátili.

Neznamená to však, že Komise nebere v úvahu překážky soutěžnímu chování dotčených subjektů, které vyplývají z existence neplnohodnotných náhrad [těch, ke kterým by se spotřebitelé při malém, ale významném zvýšení ceny dotyčného výrobku (např. o 5 %) neobrátili]. Tyto účinky se berou v úvahu, jakmile je vymezen trh a jsou stanoveny tržní podíly.

Je proto důležité, aby Komise měla k dispozici informace jak o výrobcích, které lze snadno nahradit za dotyčný výrobek, tak o výrobcích, které nejsou zcela plnohodnotnými náhradami. [Příklad plnohodnotné náhrady na straně poptávky: elektřina vyráběná z uhlí a elektřina vyráběná z obnovitelných zdrojů].

Za částečně nahraditelné se považují výrobky a služby, které se mohou vzájemně nahrazovat pouze v určitých zeměpisných oblastech, pouze po určitou část roku nebo pouze pro určitá použití. [Příklad: pro osobní dopravu by železniční doprava, doprava metrem, tramvají a autobusem byly částečně nahraditelné pouze ve vnitrostátním měřítku, protože tyto způsoby dopravy vedle sebe existují pouze uvnitř určité zeměpisné oblasti. Uvnitř této oblasti by však mohly být považovány za plnohodnotné náhrady.]

(9) Tento seznam není vyčerpávající: žadatel se může odvolat na jiné faktory.

(10) Viz čl. 34 odst. 2 druhý pododstavec směrnice 2014/25/EU.

(11) Tento seznam není vyčerpávající: žadatel se může odvolat na jiné faktory.

(12) Tj. skutečnosti a důkazy, jež lze nezávisle ověřit. Všechny provedené analýzy musí být možné nezávisle opakovat. Zejména v případě poskytování podpůrných důkazů vyplývajících z empirické analýzy musí žadatel poskytnout zdroje, nezpracované údaje a veškeré podrobnosti o konkrétních technických krocích, které byly přijaty za účelem dosažení konečných závěrů.

(13) Tj. skutečnosti a důkazy, jež lze nezávisle ověřit. Všechny provedené analýzy musí být možné nezávisle opakovat. Zejména v případě poskytování podpůrných důkazů vyplývajících z empirické analýzy musí žadatel poskytnout zdroje, nezpracované údaje a veškeré podrobnosti o konkrétních technických krocích, které byly přijaty za účelem dosažení konečných závěrů.

(14) Příloha III zní takto:

A.	Přeprava nebo distribuce plynu nebo tepla Směrnice 2009/73/ES

B.	Výroba, přenos nebo distribuce elektřiny Směrnice 2009/72/ES

C.	Výroba, doprava nebo distribuce pitné vody [Žádný akt]

D.	Zadavatelé v odvětví železničních služeb Železniční nákladní přeprava Směrnice 2012/34/EU Mezinárodní osobní železniční doprava Směrnice 2012/34/EU Vnitrostátní osobní železniční doprava [Žádný akt]

E.	Zadavatelé v odvětví městských železničních, tramvajových, trolejbusových nebo autobusových služeb [Žádný akt]

F.	Zadavatelé v odvětví poštovních služeb Směrnice 97/67/ES

G.	Těžba ropy nebo zemního plynu Směrnice 94/22/ES

H.	Průzkum a těžba uhlí nebo jiných pevných paliv [Žádný akt]

I.	Zadavatelé v oblasti námořních nebo vnitrozemských přístavů nebo jiných terminálových zařízení [Žádný akt]

J.	Zadavatelé v odvětví letištních zařízení [Žádný akt]

(15) Informace požadované v bodech 5.2.1 a 5.2.2 níže je třeba uvést pro všechna území uvedená v písmenech a), b), c), d) a e).

(16) Viz oddíl 3.

(17) Hodnota a objem trhu musí odpovídat produkci zvýšené o dovoz a snížené o vývoz pro dané zeměpisné oblasti.

(18) Případně se zde zohlední synergie, které mohou vzniknout (například v případě společné výroby různých výrobků nebo opětovného využití vedlejších výrobků), s vyčíslením jejich rozsahu. Kromě toho, kdykoli je to možné, musí informace obsahovat odhad postavení žadatele na trhu, pokud jde o nákladovou efektivnost (například porovnáním analýzy nákladů mezi žadatelem a jeho bližšími soutěžiteli a/nebo těmi, kteří působí ve stejném odvětví nebo sektoru).

(19) Viz oddíl 3.

(20) Intenzita výzkumu a vývoje je definována výdaji na výzkum a vývoj v poměru k obratu.

(21) Nezávislí dodavatelé jsou dodavatelé, kteří nejsou přidruženi k žadateli. Definice přidruženého podniku viz poznámka 1 v bodě 1.1.

PŘÍLOHA II

INFORMACE, KTERÉ MAJÍ OBSAHOVAT OZNÁMENÍ O ŽÁDOSTI TÝKAJÍCÍ SE POUŽITELNOSTI ČLÁNKU 34 SMĚRNICE 2014/25/EU

A. Přístup na trh se v souladu s prvním pododstavcem čl. 34 odst. 3 směrnice 2014/25/EU považuje za neomezený

Žádost [členského státu/podaná zadavatelem (1)]

Komise dne […] obdržela žádost podle článku 35 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (2). Prvním pracovním dnem následujícím po obdržení žádosti je […].

Tato žádost, kterou podal [název dotčeného členského státu/název příslušného zadavatele] (3), se týká [stručný popis příslušného odvětví nebo činnosti] v [této zemi/uveďte dotčený členský stát]. V článku 34 směrnice 2014/25/EU se stanoví, že „zakázky, jejichž účelem je umožnit výkon činnosti uvedené v článcích 8 až 14, se neřídí touto směrnicí, pokud členský stát nebo zadavatelé, kteří podali žádost podle článku 35, mohou prokázat, že v členském státě, ve kterém má být činnost vykonávána, je tato činnost přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup; směrnice se nevztahuje ani na soutěže o návrh organizované v dané zeměpisné oblasti v takové oblasti činnosti“. Posouzením přímého vystavení hospodářské soutěži, jež může být v rámci směrnice 2014/25/EU uskutečněno, není dotčeno plnohodnotné uplatňování předpisů o hospodářské soutěži.

Komise má na přijetí rozhodnutí o této žádosti lhůtu [90 (4)/105 (5)] (6) pracovních dnů počínaje výše uvedeným pracovním dnem. Lhůta tedy uplyne dne […].

Podle čl. 35 odst. 5 směrnice 2014/25/EU se nové žádosti, které se týkají [stručný popis příslušného odvětví nebo činnosti] v [uveďte název dotčeného členského státu], podané před koncem lhůty stanovené pro tuto žádost, nepovažují za důvod k zahájení nových řízení a vyřizují se v rámci této žádosti.

B. Na základě prvního pododstavce čl. 34 odst. 3 směrnice 2014/25/EU není možné předpokládat volný přístup na trh

Žádost [členského státu/podaná zadavatelem (7)]

Komise dne […] obdržela žádost podle článku 35 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (8). Prvním pracovním dnem následujícím po obdržení žádosti je […].

Tato žádost, kterou podal [název dotčeného členského státu/název příslušného zadavatele] (9), se týká [stručný popis příslušného odvětví nebo činnosti] v [této zemi/uveďte dotčený členský stát]. V článku 34 směrnice 2014/25/EU se stanoví, že „zakázky, jejichž účelem je umožnit výkon činnosti uvedené v článcích 8 až 14, se neřídí touto směrnicí, pokud členský stát nebo zadavatelé, kteří podali žádost podle článku 35, mohou prokázat, že v členském státě, ve kterém má být činnost vykonávána, je tato činnost přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup; směrnice se nevztahuje ani na soutěže o návrh organizované v dané zeměpisné oblasti v takové oblasti činnosti“. Posouzením přímého vystavení hospodářské soutěži, jež může být v rámci směrnice 2014/25/EU uskutečněno, není dotčeno plnohodnotné uplatňování předpisů o hospodářské soutěži.

Komise má na přijetí rozhodnutí o této žádosti lhůtu [130 (10)/145 (11)] (12) pracovních dnů počínaje výše uvedeným pracovním dnem. Lhůta tedy uplyne dne […].

Podle čl. 35 odst. 5 směrnice 2014/25/EU se nové žádosti, které se týkají [stručný popis příslušného odvětví nebo činnosti] v [uveďte název dotčeného členského státu], podané před koncem lhůty stanovené pro tuto žádost nepovažují za důvod k zahájení nových řízení a vyřizují se v rámci této žádosti.

(1) Nehodící se škrtněte.

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(3) Nehodící se škrtněte.

(4) Podle odst. 1 písm. a) přílohy IV směrnice 2014/25/EU.

(5) Podle odst. 1 písm. a) přílohy IV směrnice 2014/25/EU ve spojení s druhým pododstavcem uvedeného odstavce 1.

(6) Nehodící se škrtněte: lhůta 105 pracovních dnů se použije v případě, že žádost není doprovázena odůvodněným a podloženým stanoviskem nezávislého vnitrostátního orgánu příslušného ve vztahu k dotčené činnosti, které podrobně analyzuje podmínky pro možnou použitelnost čl. 34 odst. 1 na dotčenou činnost.

(7) Nehodící se škrtněte.

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(9) Nehodící se škrtněte.

(10) Podle odst. 1 písm. b) přílohy IV směrnice 2014/25/EU.

(11) Podle odst. 1 písm. b) přílohy IV směrnice 2014/25/EU ve spojení s druhým pododstavcem uvedeného odstavce 1.

(12) Nehodící se škrtněte: lhůta 145 pracovních dnů se použije v případě, že žádost není doprovázena odůvodněným a podloženým stanoviskem nezávislého vnitrostátního orgánu příslušného ve vztahu k dotčené činnosti, které podrobně analyzuje podmínky pro možnou použitelnost čl. 34 odst. 1 na dotčenou činnost.

PŘÍLOHA III

INFORMACE, KTERÉ MAJÍ OBSAHOVAT OZNÁMENÍ O ŽÁDOSTI TÝKAJÍCÍ SE POUŽITELNOSTI ČLÁNKU 34 SMĚRNICE 2014/25/EU – PRODLOUŽENÍ NEBO POZASTAVENÍ LHŮTY PRO PŘIJÍMÁNÍ PROVÁDĚCÍCH AKTŮ NEBO ZPĚTVZETÍ ŽÁDOSTI

A. Prodloužení lhůty pro přijímání prováděcích aktů

Žádost [členského státu/podaná zadavatelem (1)] – prodloužení lhůty

Komise dne […] obdržela žádost podle článku 35 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (2).

Tato žádost, kterou podal [název dotčeného členského státu/název příslušného zadavatele] (3), se týká [stručný popis příslušného odvětví nebo činnosti] v [této zemi/uveďte dotčený členský stát]. Příslušné oznámení bylo zveřejněno na straně […] Úř. věst. C […] ze dne […]. [Původní/prodloužená] (4) lhůta uplynula dne […].

Podle čtvrtého pododstavce odstavce 1 přílohy IV směrnice 2014/25/EU může Komise tuto lhůtu prodloužit po vyjádření souhlasu těch, kdo předložili žádost o dotčenou výjimku. Vzhledem k tomu, že [stručné odůvodnění prodloužení] a se souhlasem [název dotčeného členského státu/název příslušného zadavatele] (5) se lhůta, kterou má Komise na přijetí rozhodnutí o této žádosti, prodlužuje o […] pracovních dnů.

Konečná lhůta tedy uplyne dne […].

B. Pozastavení lhůty pro přijímání prováděcích aktů

Komise dne […] obdržela žádost podle článku 35 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (6). Prvním pracovním dnem následujícím po obdržení žádosti byl […] a počáteční lhůta, v níž měla Komise o této žádosti rozhodnout, byla [90/105/130/145] (7) pracovních dnů.

Tato žádost, kterou podal [název dotčeného členského státu/název příslušného zadavatele] (8), se týká [stručný popis příslušného odvětví nebo činnosti] v [této zemi/uveďte dotčený členský stát]. Příslušné oznámení bylo zveřejněno na straně […] Úř. věst. C […] ze dne […]. [Původní/prodloužená] (9) lhůta uplynula dne […].

Podle odstavce 2 přílohy IV směrnice 2014/25/EU si Komise může vyžádat od dotčeného členského státu nebo dotčeného zadavatele anebo příslušného nezávislého vnitrostátního orgánu nebo jakéhokoli jiného příslušného vnitrostátního orgánu, aby v příslušné lhůtě poskytl veškeré nezbytné informace nebo je doplnil či vyjasnil. Dne […] Komise požádala […] o poskytnutí dodatečných informací nejpozději do […].

V případě pozdních či neúplných odpovědí (10) bude původní lhůta pozastavena na dobu od uplynutí lhůty stanovené v žádosti o informace do přijetí úplných a správných informací.

Konečná lhůta tedy vyprší po [… (11)] pracovních dnech po přijetí úplných a správných informací.

C. Konec pozastavení lhůty pro přijímání prováděcích aktů

Komise dne […] obdržela žádost podle článku 35 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (12).

Tato žádost, kterou podal [název dotčeného členského státu/název příslušného zadavatele] (13), se týká [stručný popis příslušného odvětví nebo činnosti] v [této zemi/uveďte dotčený členský stát]. Příslušné oznámení bylo zveřejněno na straně […] Úř. věst. C […] ze dne […].

Dne […] Komise požádala […] o poskytnutí dodatečných informací nejpozději do […]. Jak bylo uvedeno v oznámení, které bylo zveřejněno na straně […] Úř. věst. C […] ze dne […], konečný termín byl prodloužen o dobu v délce […] pracovních dnů po přijetí úplných a správných informací. Úplné a správné informace byly obdrženy dne […].

Konečná lhůta tedy uplyne dne […].

D. Zpětvzetí žádosti týkající se použitelnosti článku 34 směrnice 2014/25/EU

Komise dne […] obdržela žádost podle článku 35 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (14).

Tato žádost, kterou podal [název dotčeného členského státu/název příslušného zadavatele] (15), se týká [stručný popis příslušného odvětví nebo činnosti] v [této zemi/uveďte dotčený členský stát]. Příslušné oznámení bylo zveřejněno na straně […] Úř. věst. C […] ze dne […]. [Původní/prodloužená] (16) lhůta uplynula dne […].

Dne […] vzal žadatel svou žádost zpět, takže je třeba ji považovat za neplatnou od samého počátku. Není proto nutné rozhodovat o případné použitelnosti článku 34 směrnice 2014/25/EU na [stručný popis příslušného odvětví nebo činnosti] v [uvedené zemi/uveďte název dotčeného členského státu]. Směrnice 2014/25/EU se tedy v souladu se svými ustanoveními nadále uplatňuje tehdy, pokud zadavatelé zadají zakázky související se [stručný popis příslušného odvětví nebo činnosti] v [název dotčeného členského státu], a v případě, že pořádají soutěže o návrh ve vztahu k této činnosti v uvedené zeměpisné oblasti.

(1) Nehodící se škrtněte.

(3) Nehodící se škrtněte.

(4) Nehodící se škrtněte.

(5) Nehodící se škrtněte.

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(7) Nehodící se škrtněte.

(8) Nehodící se škrtněte.

(9) Nehodící se škrtněte.

(10) Druhá věta uvedeného odstavce 2 přílohy IV.

(11) Původní počet vyčleněných pracovních dnů minus počet pracovních dnů mezi prvním pracovním dnem po obdržení žádosti o výjimku a dnem uplynutí lhůty pro poskytnutí dodatečných informací.

(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(13) Nehodící se škrtněte.

(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(15) Nehodící se škrtněte.

(16) Nehodící se škrtněte.

PŘÍLOHA IV

INFORMACE, KTERÉ MAJÍ OBSAHOVAT OZNÁMENÍ O ŽÁDOSTI TÝKAJÍCÍ SE POUŽITELNOSTI ČLÁNKU 34 SMĚRNICE 2014/25/EU – POUŽITELNOST ČL. 34 ODST. 1 SMĚRNICE, POKUD VE STANOVENÉ LHŮTĚ NEBYLO PŘIJATO ŽÁDNÉ PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ.

Žádost [členského státu/podaná zadavatelem (1)]

Komise dne […] obdržela žádost podle článku 35 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (2).

Tato žádost, kterou podal [název dotčeného členského státu/název příslušného zadavatele] (3), se týká [stručný popis příslušného odvětví nebo činnosti] v [této zemi/uveďte dotčený členský stát]. Příslušné oznámení bylo zveřejněno na straně číslo […] Úř. věst. C […] ze dne […]. [Původní/prodloužená] (4) lhůta uplynula dne […].

Jelikož lhůta pro rozhodnutí uplynula dne […], aniž bylo rozhodnutí přijato, má se za to, že se použije čl. 34 odst. 1 uvedené směrnice. Ustanovení směrnice 2014/25/EU se tedy neuplatní na zadání zakázek souvisejících se [stručný popis příslušného odvětví nebo činnosti] v [uveďte název dotčeného členského státu], ani v případě, jsou-li pořádány soutěže o návrh ve vztahu k této činnosti v uvedené zeměpisné oblasti.

(1) Nehodící se škrtněte.

(3) Nehodící se škrtněte.

(4) Nehodící se škrtněte.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 275

České vydání	Právní předpisy	Ročník 59 12. října 2016

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1798 ze dne 30. září 2016 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (ข้าวสังข์หยดเมืองพัทลุง (Khao Sangyod Muang Phatthalung) (CHZO))	1
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1799 ze dne 7. října 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o přiřazování úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur pro účely úvěrového rizika dle čl. 136 odst. 1 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 1 )	3
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1800 ze dne 11. října 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o přidělování úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur podle stupnice úvěrového hodnocení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ( 1 )	19
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1801 ze dne 11. října 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o přiřazování úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur pro účely sekuritizace v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 1 )	27
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1802 ze dne 11. října 2016, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 414/2013, kterým se stanoví postup pro povolování stejných biocidních přípravků v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ( 1 )	34
		Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1803 ze dne 11. října 2016 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	37
		ROZHODNUTÍ
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1804 ze dne 10. října 2016 o prováděcích pravidlech k článku 34 a 35 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (oznámeno pod číslem C(2016) 6351) ( 1 )	39

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MA	173,9
0702 00 00	ZZ	173,9
0707 00 05	TR	132,0
0707 00 05	ZZ	132,0
0709 93 10	TR	131,1
0709 93 10	ZZ	131,1
0805 50 10	AR	92,8
	CL	103,2
	TR	104,3
	UY	51,2
	ZA	104,2
	ZZ	91,1
0806 10 10	BR	285,5
	EG	206,9
	TR	146,1
	US	210,1
	ZZ	212,2
0808 10 80	AR	100,0
	BR	100,2
	CL	154,6
	NZ	142,5
	US	141,5
	ZA	112,9
	ZZ	125,3
0808 30 90	CN	101,3
	TR	134,9
	ZZ	118,1