11.10.2016

Úřední věstník Evropské unie

L 274/4

DOHODA

o přijetí harmonizovaných technických předpisů OSN pro kolová vozidla, zařízení a konstrukční části, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel (1)

Revize 3

SMLUVNÍ STRANY,

VEDENY ROZHODNUTÍM změnit Dohodu o přijetí jednotných podmínek pro schvalování typu a o vzájemném uznávání schválení typu výstroje a součástí motorových vozidel, sjednanou v Ženevě dne 20. března 1958, a

VEDENY PŘÁNÍM odstranit technické překážky bránící mezinárodnímu obchodu tím, že vymezí harmonizované předpisy OSN, jejichž splnění u určitých kolových vozidel, zařízení a konstrukčních částí postačí k tomu, aby mohly být užívány v jejich zemích nebo regionech,

UZNÁVAJÍCE význam bezpečnosti, ochrany životního prostředí, energetické účinnosti a výkonnost technologií zabezpečení proti odcizení kolových vozidel, zařízení a konstrukčních částí, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech, pro rozvoj právních předpisů, jež jsou technicky a ekonomicky proveditelné a jsou přizpůsobeny technickému pokroku,

VEDENY PŘÁNÍM používat ve svých zemích nebo regionech tyto předpisy OSN, kdykoliv je to možné,

VEDENY PŘÁNÍM usnadnit ve svých státech uznávání vozidel, zařízení a konstrukčních částí schválených jako typ podle těchto předpisů OSN schvalovacími orgány jiné smluvní strany,

VEDENY PŘÁNÍM vytvořit mezinárodní systém schvalování typu vozidla (IWVTA) v rámci dohody, aby se lépe využívalo výhod, které poskytují jednotlivé předpisy OSN připojené k dohodě, a vytvářely se tak příležitosti pro jednodušší provádění smluvními stranami a širší přijetí vzájemného uznávání schválení typu vozidel, a

VEDENY PŘÁNÍM zvýšit počet smluvních stran dohody tím, že se zlepší její fungování a spolehlivost, a zajistit tak, že tato dohoda zůstane nejdůležitějším mezinárodním rámcem pro harmonizaci technických předpisů v automobilovém odvětví,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

1. Prostřednictvím Správního výboru složeného ze všech smluvních stran v souladu s jednacím řádem uvedeným v dodatku k této dohodě a na základě následujících článků a odstavců stanoví smluvní strany předpisy OSN pro kolová vozidla, zařízení a konstrukční části, které lze montovat nebo užívat na kolových vozidlech. Pro smluvní strany, které se rozhodnou provádět tyto předpisy systémem schválení typu, se stanoví podmínky pro udělování schválení typu a pro jejich vzájemné uznávání.

Pro účely této dohody:

pojem „kolová vozidla, zařízení a konstrukční části“ zahrnuje všechna kolová vozidla, zařízení a konstrukční části, jejichž vlastnosti mají vztah k bezpečnosti vozidla, ochraně životního prostředí, úsporám energie a výkonnosti technologie zabezpečení proti odcizení;

pojem „schválení typu podle určitého předpisu OSN“ představuje správní postup, kterým schvalovací orgány některé smluvní strany po provedení požadovaných ověření prohlásí, že typ vozidla, zařízení nebo konstrukční části dodaných výrobcem splňuje požadavky daného předpisu OSN. Následně výrobce osvědčuje, že každé vozidlo, zařízení nebo konstrukční část uvedené na trh byly vyrobeny tak, aby byly shodné se schváleným výrobkem;

pojem „schválení typu vozidla“ znamená, že schválení typu udělená podle použitelných předpisů OSN pro kolová vozidla, zařízení a konstrukční části jsou začleněna do schválení vozidla podle ustanovení správního systému IWVTA;

pojem „verze předpisu OSN“ znamená, že určitý předpis OSN může být po svém přijetí a zavedení následně změněn podle postupů popsaných v této dohodě, zejména v článku 12. Nezměněný předpis OSN i předpis OSN po zavedení jakékoli následné změny (veškerých následných změn) se považují za samostatné verze daného předpisu OSN.

pojem „používání předpisu OSN“ znamená, že určitý předpis OSN vstoupil v platnost pro určitou smluvní stranu. Přitom mají smluvní strany možnost ponechat si vlastní vnitrostátní či regionální právní předpisy. Pokud chtějí, mohou nahradit své vnitrostátní či regionální právní předpisy požadavky předpisů OSN, které používají, ale nejsou k tomu vázány dohodou. Jako alternativu ke svým vnitrostátním či regionálním právním předpisům však smluvní strany uznají OSN schválení typu udělená podle poslední verze předpisů OSN, které se použijí v jejich zemi/regionu. Práva a povinnosti smluvních stran, které používají určitý předpis OSN, jsou podrobně uvedeny v jednotlivých článcích této dohody.

Při používání předpisů OSN mohou existovat různé správní postupy jako alternativa ke schvalování typu. Jediným obecně známým alternativním postupem používaným některými členskými státy Evropské hospodářské komise je autocertifikace, kdy výrobce bez předchozí správní kontroly osvědčuje, že každý z výrobků, které uvádí na trh, splňuje požadavky daného předpisu OSN; příslušné správní orgány mohou ověřit namátkovým odběrem vzorků na trhu, že výrobky s autocertifikací splňují požadavky daného předpisu OSN.

2. Správní výbor je složen ze všech smluvních stran v souladu s jednacím řádem obsaženým v dodatku.

Poté, co byl určitý předpis OSN vypracován postupem uvedeným v dodatku, jej Správní výbor zašle generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů (dále jen „generální tajemník“). Generální tajemník poté co nejdříve oznámí tento předpis OSN smluvním stranám.

Předpis OSN se považuje za přijatý, pokud ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy jej generální tajemník oznámil, neuvědomí generálního tajemníka o svém nesouhlasu s tímto předpisem OSN více než jedna pětina smluvních stran existujících v době oznámení.

Předpis OSN musí obsahovat:

a)	určení dotčených kolových vozidel, zařízení nebo konstrukčních částí;

b)	technické požadavky, které musí být orientovány na výkonnost, kdykoli je to vhodné a není to v rozporu s konstrukcí, a které objektivně přihlížejí k dostupným technologiím, nákladům a přínosům a mohou zahrnovat alternativy;

c)	zkušební metody, kterými se prokazuje plnění požadavků na vlastnosti výrobku;

d)	podmínky pro udělení schválení typu a pro vzájemné uznávání, včetně správních ustanovení, případných značek schválení typu a podmínek pro zabezpečení shodnosti výroby;

e)	datum (data), ke kterému (kterým) vstoupí předpis OSN v platnost, včetně data, od kterého smluvní strany, které tento předpis používají, mohou začít udělovat schválení typu podle daného předpisu OSN, a data, od kterého musí začít uznávat schválení typu (pokud je odlišné);

f)	informační dokument, který má poskytovat výrobce.

Předpis OSN může případně obsahovat odkazy na zkušebny akreditované schvalovacími orgány, ve kterých se provedou zkoušky pro schválení typu kolových vozidel, zařízení a konstrukčních částí předložených ke schválení typu.

Kromě výše uvedených předpisů OSN stanoví tato dohoda vypracování předpisu OSN s cílem zavést systém schválení typu vozidla. Tento předpis OSN stanoví oblast působnosti, správní postupy a technické požadavky, které mohou v jedné verzi uvedeného předpisu OSN zahrnovat různé úrovně přísnosti.

Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení článku 1 a článku 12, je smluvní strana používající předpis OSN o IWVTA povinna uznávat pouze schválení typu udělená podle nejvyšší míry přísnosti nejnovější verze daného předpisu OSN.

Tato dohoda zahrnuje rovněž rozpisy správních a procesních ustanovení, která se použijí na všechny předpisy OSN připojené k této dohodě a na všechny smluvní strany používající jeden nebo více předpisů OSN.

3. Když byl předpis OSN přijat, oznámí to generální tajemník co nejdříve všem smluvním stranám a uvede, které smluvní strany vznesly výhradu nebo oznámily, že souhlasí, ale nemají v úmyslu začít tento předpis OSN používat k datu jeho vstupu v platnost, a pro které proto předpis nevstoupí v platnost.

4. Pro všechny smluvní strany, které neoznámily svůj nesouhlas nebo svůj záměr nezačít daný předpis používat k uvedenému datu, vstupuje přijatý předpis OSN v platnost jako předpis OSN připojený k této dohodě k datu nebo datům, které jsou v něm uvedeny.

5. Každá nová smluvní strana může při uložení své listiny o přístupu prohlásit, že nebude používat některé předpisy OSN následně připojené k této dohodě, nebo nebude používat žádný z nich. Probíhá-li právě řízení podle odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku o návrhu předpisu OSN nebo o přijatém předpisu OSN, sdělí generální tajemník tento návrh předpisu OSN nebo přijatý předpis OSN nové smluvní straně a tento předpis vstoupí pro novou smluvní stranu v platnost jako předpis OSN pouze tehdy, pokud tato smluvní strana neoznámí svůj nesouhlas s přijatým předpisem OSN ve lhůtě šesti měsíců ode dne uložení své listiny o přístupu. Generální tajemník oznámí všem smluvním stranám datum tohoto vstupu v platnost. Generální tajemník jim také zašle veškerá prohlášení o nepoužívání určitých předpisů OSN, která může učinit v souladu s podmínkami tohoto odstavce kterákoli ze smluvních stran.

6. Každá smluvní strana, která používá určitý předpis OSN, může kdykoli s jednoroční výpovědní lhůtou oznámit generálnímu tajemníkovi svůj záměr ukončit používání uvedeného předpisu OSN. Toto oznámení zašle generální tajemník ostatním smluvním stranám.

Schválení udělená dříve podle uvedeného předpisu OSN uvedenou smluvní stranou zůstávají platnoými do svého odnětí v souladu s článkem 4.

Pokud určitá smluvní strana přestane udělovat schválení typu podle určitého předpisu OSN, je povinna:

a)	zachovat řádný dozor nad shodností výroby u výrobků, kterým dříve udělila schválení typu;

b)	učinit nezbytná opatření podle článku 4 v případě, že jí smluvní strana, která pokračuje v používání daného předpisu OSN, oznámí neshodnost;

c)	oznamovat ostatním smluvním stranám i nadále rozhodnutí o odnětí schválení typu podle článku 5;

d)	udělovat i nadále rozšíření stávajících schválení typu.

7. Každá smluvní strana, která nepoužívá určitý předpis OSN, může kdykoli oznámit generálnímu tajemníkovi, že jej hodlá napříště používat, a tento předpis OSN pak vstoupí pro tuto smluvní stranu v platnost šedesátým dnem po tomto oznámení. Generální tajemník oznámí všem smluvním stranám každý vstup určitého předpisu OSN v platnost pro dotčenou novou smluvní stranu podle tohoto odstavce.

8. Smluvní strany, pro které určitý předpis OSN vstoupil v platnost, se dále označují jako „smluvní strany, které používají určitý předpis OSN“.

Článek 2

1. Každá smluvní strana, která používá předpisy OSN zpravidla v rámci schvalování typu, udělí schválení typu a značky schválení typu podle popisu v kterémkoli předpisu OSN typům kolových vozidel, zařízení nebo konstrukčních částí, na které se daný předpis OSN vztahuje, pokud je k tomu technicky způsobilá a pokud uznává opatření pro zajištění shodnosti výrobku se schváleným typem. Každá smluvní strana, která uděluje schválení typu, přijme nezbytná opatření uvedená v rozpisu 1 připojeném k této dohodě, aby ověřila, že byla přijata dostatečná opatření k zajištění toho, aby kolová vozidla, zařízení a konstrukční části byly vyráběny ve shodě se schváleným typem.

2. Každá smluvní strana, která vydává schválení typu podle určitého předpisu OSN, určí pro daný předpis OSN schvalovací orgán. Schvalovací orgán musí mít odpovědnost za všechny aspekty schvalování typu podle uvedeného předpisu OSN. Tento schvalovací orgán může určit technické zkušebny, které budou jeho jménem provádět zkoušky a kontroly nezbytné pro ověření podle odstavce 1 tohoto článku. Smluvní strany zajistí, aby technické zkušebny byly hodnoceny, určovány a oznamovány v souladu s požadavky stanovenými v rozpisu 2 připojeném k této dohodě.

3. Schválení typu, značky a identifikační kódy schválení typu pro typy kolových vozidel, zařízení a konstrukčních částí musí být specifikovány v daném předpisu OSN a udělovány v souladu s postupy stanovenými v rozpisech 3 až 5 připojených k této dohodě.

4. Každá smluvní strana, která používá určitý předpis OSN, odmítne udělit schválení typu a značky schválení typu podle uvedeného předpisu OSN, pokud nejsou výše uvedené podmínky splněny.

Článek 3

1. U kolových vozidel, zařízení nebo konstrukčních částí, pro které smluvní strana udělila schválení typu v souladu s článkem 2 této dohody, se má za to, že jsou v souladu s příslušnou částí vnitrostátních právních předpisů všech smluvních stran, které používají daný předpis OSN.

2. Smluvní strany, které používají předpisy OSN, přijmou prostřednictvím vzájemného uznávání pro uvedení na své trhy, s výhradou článků 1, 8 a 12, jakož i veškerých zvláštních ustanovení v rámci těchto předpisů OSN, schválení typu udělená podle těchto předpisů OSN, aniž by požadovaly další zkoušky, dokumentaci, osvědčení nebo značky týkající se těchto schválení typu.

Článek 4

1. Zjistí-li smluvní strana, která používá určitý předpis OSN, že se některá kolová vozidla, zařízení nebo konstrukční části opatřené značkou schválení typu přidělenou podle uvedeného předpisu OSN některou ze smluvních stran neshodují se schváleným typem nebo nejsou v souladu s požadavky uvedeného předpisu OSN, upozorní na to schvalovací orgán smluvní strany, která schválení typu udělila.

Smluvní strana, která udělila schválení typu, přijme nezbytná opatření, aby zajistila nápravu této neshodnosti.

2. Pokud je neshodnost způsobena nesplněním technických požadavků obsažených v určitém předpisu OSN, jak je uvedeno v čl. 1. odst. 2 písm. b), smluvní strana, která udělila schválení typu, o této situaci neprodleně informuje všechny ostatní smluvní strany a pravidelně podává smluvním stranám zprávy o tom, jaké kroky podniká, mezi něž může v případě nutnosti patřit i odnětí schválení.

Po posouzení možného dopadu na bezpečnost vozidel, ochranu životního prostředí, úspory energie nebo výkonnost technologie zabezpečení proti odcizení mohou smluvní strany zakázat prodej a používání takových kolových vozidel, zařízení nebo konstrukčních částí, dokud nebude tato neshodnost napravena. V takovém případě informují tyto smluvní strany sekretariát Správního výboru o přijatých opatřeních. Na řešení sporů mezi smluvními stranami se použije postup podle čl. 10. odst. 4.

3. Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku, pokud neshodný výrobek, jak je uveden v odstavci 2 tohoto článku, není uveden do souladu ve lhůtě tří měsíců, smluvní strana odpovědná za schválení toto schválení dočasně nebo trvale odejme. Výjimečně může být tato lhůta prodloužena o dobu nepřesahující tři měsíce, pokud jedna nebo více smluvních stran používajících dotčený předpis OSN nevznesou námitku. Pokud se lhůta prodlužuje, informuje smluvní strana, která udělila schválení, během původní tříměsíční lhůty všechny smluvní strany používající dotčený předpis OSN o svém záměru prodloužit lhůtu, ve které musí být neshodnost odstraněna, a toto prodloužení odůvodní.

4. qPokud je neshodnost způsobena nedodržením správních ustanovení, nesouladem se značkou schválení typu, podmínkami pro shodnost výroby nebo s informačním dokumentem podle některého z předpisů OSN, jak je uvedeno v čl. 1. odst. 2 písm. d) a f), odejme smluvní strana, která udělila schválení typu, dočasně nebo trvale schválení, pokud neshodnost není odstraněna ve lhůtě šesti měsíců.

5. Odstavce 1 až 4 tohoto článku se použijí rovněž v situaci, kdy smluvní strana odpovědná za vydání schválení sama zjistí, že se některá kolová vozidla, zařízení nebo konstrukční části opatřené značkou schválení typu neshodují se schváleným typem nebo nejsou v souladu s požadavky určitého předpisu OSN.

Článek 5

1. Schvalovací orgány každé smluvní strany, která používá předpisy OSN, zasílají na žádost ostatních smluvních stran seznam kolových vozidel, zařízení nebo konstrukčních částí, kterým odmítly udělit nebo kterým odňaly schválení typu.

2. Na žádost jiné smluvní stany, která používá určitý předpis OSN, navíc tento orgán v souladu s rozpisem 5 připojeným k této dohodě neprodleně zašle uvedené smluvní straně kopii všech příslušných informací, na jejichž základě se rozhodl udělit, odmítnout udělit nebo odejmout schválení typu určitého kolového vozidla, zařízení nebo konstrukční části podle uvedeného předpisu OSN.

3. Tištěnou kopii lze nahradit elektronickým souborem v souladu s rozpisem 5 připojeným k této dohodě.

Článek 6

1. Smluvními stranami této dohody se mohou stát členské státy Evropské hospodářské komise, země připuštěné do této komise s poradním hlasem podle odstavce 8 mandátu této komise a organizace regionální hospodářské integrace vytvořené členskými státy Evropské hospodářské komise, na které jejich členské státy přenesly pravomoci v oblasti působnosti této dohody, včetně pravomoci přijímat rozhodnutí závazná pro tyto členské státy.

Při stanovení počtu hlasů podle čl. 1 odst. 2 a čl. 12 odst. 2 hlasují organizace regionální hospodářské integrace počtem hlasů svých členských států, které jsou členy Evropské hospodářské komise.

2. Smluvními stranami této dohody se mohou stát členské státy Organizace spojených národů, jež se mohou podílet na určitých činnostech Evropské hospodářské komise podle odstavce 11 mandátu této komise, a organizace regionální hospodářské integrace těchto zemí, na které jejich členské státy přenesly pravomoci v oblasti působnosti této dohody, včetně pravomoci přijímat rozhodnutí závazná pro tyto členské státy.

Při stanovení počtu hlasů podle čl. 1 odst. 2 a čl. 12 odst. 2 hlasují organizace regionální hospodářské integrace počtem hlasů svých členských států, které jsou členy Organizace spojených národů.

3. Po vstupu této dohody v platnost mohou nové smluvní strany, které nejsou smluvními stranami dohody z roku 1958, k dohodě přistoupit uložením listiny u generálního tajemníka.

Článek 7

1. Tato dohoda se považuje za platnou po uplynutí devíti měsíců ode dne, kdy ji generální tajemník předal všem smluvním stranám dohody z roku 1958.

2. Tato dohoda se nepovažuje za platnou, pokud smluvní strany dohody z roku 1958 vznesou jakoukoliv výhradu v období šesti měsíců ode dne, kdy jim ji generální tajemník předal.

3. Pro každou novou smluvní stranu, která přistupuje k této dohodě, vstoupí tato dohoda v platnost šedesátý den po dni, kdy tato smluvní strana uložila listinu o přístupu.

Článek 8

1. Každá smluvní strana může tuto dohodu vypovědět oznámením, které zašle generálnímu tajemníkovi.

2. Výpověď vstoupí v platnost po uplynutí dvanácti měsíců ode dne, kdy generální tajemník obdržel toto oznámení.

3. Každé schválení typu udělené uvedenou smluvní stranou zůstává platné po dobu dvanácti měsíců poté, co výpověď vstoupila pole odstavce 2 tohoto článku v platnost.

Článek 9

1. Každá smluvní strana podle článku 6 této dohody může v okamžiku přistoupení nebo kdykoli později oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi prohlásit, že bude tuto dohodu používat na všech nebo některých územích, za jejichž mezinárodní vztahy odpovídá. Působnost této dohody se na území uvedená v oznámení rozšíří po uplynutí šedesáti dnů ode dne, kdy generální tajemník obdržel toto oznámení.

2. Každá smluvní strana podle článku 6 této dohody, která učinila prohlášení v souladu s odstavcem 1 tohoto článku o rozšíření platnosti této dohody na kterékoliv území, za jehož mezinárodní vztahy odpovídá, může dohodu vypovědět pro uvedené území samostatně podle článku 8.

Článek 10

1. Každý spor mezi dvěma nebo více smluvními stranami ve věci výkladu nebo používání této dohody se pokud možno řeší jednáním mezi nimi.

2. Každý spor, který nebyl vyřešen jednáním, bude podrobena rozhodčímu řízení, jestliže o to některá ze smluvních stran ve sporu požádá, a bude pak předložena jednomu nebo několika rozhodcům zvoleným vzájemnou dohodou stran ve sporu. Jestliže se strany ve sporu do tří měsíců ode dne podání žádosti o rozhodčí řízení neshodnou na výběru rozhodce nebo rozhodců, může kterákoliv z nich požádat generálního tajemníka, aby určil jediného rozhodce, jmuž bude spor předložen k rozhodnutí.

3. Výrok rozhodce nebo rozhodců určených podle odstavce 2 tohoto článku je pro smluvní strany ve sporu závazný.

4. Každý spor mezi dvěma nebo více smluvními stranami ve věci výkladu nebo používání předpisů OSN připojených k této dohodě se řeší jednáním v souladu s postupem stanoveným v rozpisu 6 připojeném k této dohodě.

Článek 11

1. Každá smluvní strana může při přístupu k této dohodě prohlásit, že se nepovažuje být vázána čl. 10 odst. 1 až 3 dohody. Ostatní smluvní strany nejsou vázány čl. 10 odst. 1 až 3 vůči kterékoliv nové smluvní straně, jež učinila takovou výhradu.

2. Každá smluvní strana, která učiní výhradu podle odstavce 1 tohoto článku, může tuto výhradu kdykoli zrušit oznámením generálnímu tajemníkovi.

3. Žádná jiná výhrada k této dohodě, jejímu dodatku, rozpisům a předpisům OSN, které jsou k ní připojeny, se nepřipouští; kterákoli smluvní strana má ale podle čl. 1 odst. 5 možnost prohlásit, že nehodlá používat některé z předpisů OSN nebo žádný z nich.

Článek 12

Předpisy OSN, které jsou připojeny k této dohodě, mohou být změněny tímto postupem:

Změny předpisů OSN přijímá Správní výbor uvedený v čl. 1 odst. 2 postupem podle dodatku.

Po přijetí změny předpisu OSN ji Správní výbor zašle výkonnému tajemníkovi Evropské hosptodářské komise OSN. Výkonný tajemník Evropské hospodářské komise OSN tuto změnu co nejdříve oznámí smluvním stranám, které používají daný předpis OSN, a generálnímu tajemníkovi.

Změna předpisu OSN se považuje za přijatou, pokud v průběhu šesti měsíců od jejího oznámení výkonným tajemníkem Evropské hospodářské komise OSN neinformuje generálního tajemníka více než jedna pětina smluvních stran, které daný předpis OSN v době oznámení používají, o svém nesouhlasu se změnou. Když je změna předpisu OSN přijata, generální tajemník prohlásí změnu co nejdříve za přijatou a závaznou pro ty smluvní strany, které daný předpis OSN používají.

Změny předpisu OSN mohou zahrnovat přechodná ustanovení týkající se vstupu změněného předpisu OSN v platnost, datum, do kterého jsou smluvní strany povinny uznávat schválení typu podle předchozí verze daného předpisu OSN, a datum, od kterého nejsou smluvní strany povinny uznávat schválení typu udělená podle předchozí verze daného změněného předpisu OSN.

Aniž je dotčena skutečnost, že přechodná ustanovení v jakékoli verzi předpisů OSN mohou stanovit jinak, mohou smluvní strany této dohody, které používají předpisy OSN, při dodržení ustanovení článku 2 udělit schválení typu podle předchozích verzí předpisů OSN. Nicméně s výhradou odstavce 3 tohoto článku nejsou smluvní strany, které používají určitý předpis OSN, povinny uznat schválení typu udělená podle těchto předchozích verzí.

Všechny smluvní strany, které používají určitý předpis OSN, s výjimkou smluvních stran, které generálnímu tajemníkovi oznámily svůj záměr ukončit používání uvedeného předpisu OSN, uznají schválení typu udělená podle poslední verze uvedeného předpisu OSN. Smluvní strana, která oznámila generálnímu tajemníkovi svůj záměr ukončit používání určitého předpisu OSN, uznává v průběhu lhůty jednoho roku uvedené v čl. 1 odst. 6 schválení typu udělená podle verze (verzí) předpisu OSN použitelné (použitelných) pro uvedenou smluvní stranu v okamžiku zmíněného oznámení generálnímu tajemníkovi.

Smluvní strana, která používá určitý předpis OSN, může udělit schválení výjimky podle určitého předpisu OSN pro jeden typ kolového vozidla, zařízení nebo konstrukční části, který je založen na nové technologii, pokud se na tuto novou technologii nevztahuje stávající předpis OSN a tato technologie není neslučitelná s jedním nebo více požadavky tohoto předpisu OSN. V takovém případě se použijí postupy uvedené v rozpisu 7 připojeném k této dohodě.

Přistoupí-li nová smluvní strana k této dohodě mezi tím, kdy výkonným tajemníkem Evropské hospodářské komise OSN oznámí změnu určitého předpisu OSN, a vstupem této změny v platnost, vstoupí takový předpis OSN pro uvedenou smluvní stranu v platnost, pokud ve lhůtě šesti měsíců od oznámení o přistoupení generálním tajemníkem neinformuje uvedená strana generálního tajemníka o svém nesouhlasu se změnou.

Článek 13

Text vlastní dohody a jejího dodatku může být změněno tímto postupem:

1.	Každá smluvní strana může navrhnout jednu nebo několik změn této dohody a jejího dodatku. Znění každého návrhu na změnu dohody a jejího dodatku se zašle generálnímu tajemníkovi, který je rozešle všem smluvním stranám a uvědomí o něm ostatní země uvedené v čl. 6 odst. 1 této dohody.

2.	Každý návrh změny, který bude rozeslán podle odstavce 1 tohoto článku, se považuje za přijatý, pokud žádná smluvní strana nesdělí výhrady do devíti měsíců ode dne, kdy generální tajemník rozeslal návrh změny.

Generální tajemník oznámí co nejdříve všem smluvním stranám, zda byla k návrhu změny sdělena výhrada. Je-li k návrhu změny sdělena výhrada, má se za to, že změna nebyla přijata, a změna nevstoupí v platnost. Nebudou-li sděleny žádné takové výhrady, vstoupí změna v platnost pro všechny smluvní strany za tři měsíce po uplynutí devítiměsíční lhůty stanovené v odstavci 2 tohoto článku.

Článek 13a

1. Rozpisy správních a procesních ustanovení připojené k této dohodě mohou být změněny tímto postupem:

1.1	Změny rozpisů správních a procesních ustanovení přijímá Správní výbor uvedený v čl. 1 odst. 1 a postupem uvedeným v článku 7 dodatku k této dohodě.

1.2	Změnu rozpisů správních a procesních ustanovení zašle Správní výbor generálnímu tajemníkovi. Generální tajemník takovou změnu následně co nejdříve oznámí smluvním stranám, které používají jeden nebo více předpisů OSN.

2. Změna rozpisů správních a procesních ustanovení se považuje za přijatou, pokud v průběhu šesti měsíců od jejího oznámení generálním tajemníkem neinformuje generálního tajemníka žádná smluvní strana, které používá jeden nebo více předpisů OSN, o svém nesouhlasu se změnou.

3. Generální tajemník oznámí co nejdříve všem smluvním stranám dohody, které používají jeden nebo více předpisů OSN, zda byla k návrhu změny sdělena výhrada. Je-li k návrhu změny sdělena výhrada, má se za to, že změna nebyla přijata, a změna nevstoupí v platnost. Nebudou-li sděleny žádné takové výhrady, vstoupí změna v platnost pro všechny smluvní strany, které používají jeden nebo více předpisů OSN, za tři měsíce po uplynutí šestiměsíční lhůty stanovené v odstavci 2 tohoto článku.

4. Nový rozpis se považuje za změnu rozpisů správních a procesních ustanovení, a proto se přijímá týmž postupem podle tohoto článku.

Článek 14

1. V souladu s ustanoveními této dohody oznámí generální tajemník smluvním stranám:

a)	přístupy podle článku 6;

b)	data, kdy tato dohoda vstoupí v platnost podle článku 7;

c)	výpovědi podle článku 8;

d)	oznámení obdržená podle článku 9;

e)	prohlášení a oznámení, která obdržel podle čl. 11 odst. 1 a 2;

f)	vstupu každého nového předpisu OSN a každé změny existujícího předpisu OSN v souladu s čl. 1 odst. 2, 3, 5 a 7 a čl. 12 odst. 2 v platnost;

g)	vstupu každé změny dohody, jejího dodatku nebo rozpisů správních a procesních ustanovení podle čl. 13 odst. 3 nebo čl. 13a odst. 3 v platnost;

h)	ukončení používání předpisů OSN smluvními stranami v souladu s čl. 1 odst. 6.

2. V souladu s ustanoveními této dohody a připojených rozpisů správních a procesních ustanovení oznámí výkonný tajemník Evropské hospodářské komise OSN:

a)	generálnímu tajemníkovi a smluvním stranám přijetí změny kteréhokoli předpisu OSN v souladu s čl. 12 odst. 2;

b)	smluvním stranám o rozhodnutí Správního výboru o žádosti o schválení výjimky a následně o jejím přijetí v souladu s rozpisem 7 bodem 5.

Článek 15

1. Jestliže v době, kdy shora uvedená ustanovení vstupují v platnost, probíhá přijímání nového předpisu OSN postupem podle čl. 1 odst. 3 a 4 předchozí verze dohody, vstoupí tento nový předpis OSN v platnost podle odstavce 4 uvedeného článku.

2. Jestliže v době, kdy shora uvedená ustanovení vstupují v platnost, probíhá přijímání změny určitého předpisu postupem podle čl. 12 odst. 1 předchozí verze dohody, vstoupí tato změna v platnost podle zmíněného článku.

3. Se souhlasem všech smluvních stran dohody může být kterýkoliv předpis OSN přijatý podle předchozí verze dohody považován za předpis OSN přijatý za podmínek výše uvedených ustanovení.

Článek 16

Tato dohoda byla podepsána v Ženevě v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, francouzském a ruském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

(1) Dřívější názvy dohody:

Dohoda o přijetí jednotných podmínek pro schvalování typu a o vzájemném uznávání schválení typu výstroje a součástí motorových vozidel, sjednaná v Ženevě dne 20. března 1958 (původní verze).

Dohoda o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a konstrukční části, které lze montovat nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel, sjednaná v Ženevě dne 5. října 1995 (revize 2).

DODATEK

Složení a jednací řád Správního výboru

Článek 1

Správní výbor je tvořen členy ze všech smluvních stran změněné dohody.

Článek 2

Výkonný tajemník Evropské hospodářské komise OSN zabezpečuje Správnímu výboru služby sekretariátu.

Článek 3

Při svém prvém zasedání v každém roce volí výbor předsedu a místopředsedu.

Článek 4

Generální tajemník Organizace spojených národů svolává pod záštitou Evropské hospodářské komise OSN Správní výbor vždy, když je nutno přijmout nový předpis OSN, změnu předpisu OSN, oznámení podle postupu pro udělení schválení výjimky pro nové technologie (jak je stanoveno v rozpisu 7) nebo změnu rozpisů správních a procesních ustanovení.

Článek 5

O návrzích nových předpisů OSN se hlasuje. Každá země, která je smluvní stranou dohody, má jeden hlas. Pro přijetí rozhodnutí je zapotřebí hlasování nejméně jedné poloviny smluvních stran. Při stanovování potřebného počtu hlasů hlasují organizace regionální hospodářské integrace, které jsou smluvními stranami dohody, počtem hlasů svých členských států. Představitel organizace regionální hospodářské integrace může vyjádřit hlasy svrchovaných států, které organizaci vytvářejí. Návrhy nových předpisů OSN se přijímají čtyřpětinovou většinou přítomných a hlasujících členů.

Článek 6

O návrzích změn předpisů OSN se hlasuje. Každá země, která je smluvní stranou dohody a používá daný předpis, má jeden hlas. Pro přijetí rozhodnutí je potřebné hlasování nejméně jedné poloviny smluvních stran používajících daný předpis OSN. Při stanovování potřebného počtu hlasů hlasují organizace regionální hospodářské integrace, které jsou smluvními stranami dohody, počtem hlasů svých členských států. Představitel organizace regionální hospodářské integrace může vyjádřit hlasy svrchovaných států, které používají daný předpis OSN a které organizaci vytvářejí. Změny předpisů OSN se přijímají čtyřpětinovou většinou přítomných a hlasujících členů.

Článek 7

O návrzích změn rozpisů správních a procesních ustanovení připojených k této dohodě se hlasuje. Každá smluvní strana dohody, která používá jeden nebo více předpisů OSN, má jeden hlas. Pro přijetí rozhodnutí je potřebné hlasování nejméně jedné poloviny smluvních stran dohody používajících jeden nebo více předpisů OSN. Při stanovování potřebného počtu hlasů hlasují organizace regionální hospodářské integrace, které jsou smluvními stranami dohody, počtem hlasů svých členských států. Představitel organizace regionální hospodářské integrace může vyjádřit hlasy svrchovaných států, které používají jeden nebo více předpisů OSN a které organizaci vytvářejí. Návrhy změn rozpisů správních a procesních ustanovení se přijímají jednomyslným hlasováním přítomných a hlasujících členů.

Článek 8

O žádosti smluvní strany o povolení udělit navrhované schválení výjimky týkající se nových technologií se hlasuje. Každá smluvní strana, která používá daný předpis OSN, má jeden hlas. Pro přijetí rozhodnutí je potřebné hlasování nejméně jedné poloviny smluvních stran používajících daný předpis OSN. Při stanovování potřebného počtu hlasů hlasují organizace regionální hospodářské integrace, které jsou smluvními stranami dohody, počtem hlasů svých členských států. Představitel organizace regionální hospodářské integrace může vyjádřit hlasy svrchovaných států, které používají daný předpis OSN a které organizaci vytvářejí. Povolení udělit schválení výjimky pro danou smluvní stranu se přijímá čtyřpětinovou většinou přítomných a hlasujících členů.

Rozpisy správních a procesních ustanovení

Následující rozpisy správních a procesních ustanovení jsou připojeny k dohodě z roku 1958 (1) a stanoví správní a procesní ustanovení, která se použijí na všechny předpisy OSN připojené k dohodě z roku 1958:

Rozpis 1

Postupy pro zajištění shodnosti výroby

Rozpis 2

Posouzení, určení a oznámení technických zkušeben

Rozpis 3

Postupy pro OSN schválení typu

Rozpis 4

Číslování OSN schválení typu

Rozpis 5

Oběh schvalovací dokumentace

Rozpis 6

Postupy pro řešení otázek týkajících se výkladu v souvislosti s používáním předpisů OSN a udělováním schválení typu podle těchto předpisů OSN

Rozpis 7

Postup pro schvalování výjimek týkajících se nových technologií

Rozpis 8

Obecné podmínky pro zkušební metody se simulací

Rozpis 1

Postupy pro zajištění shodnosti výroby

Cíle

Cílem postupu pro zajištění shodnosti výroby je zajistit shodnost každého vyrobeného kolového vozidla, zařízení nebo konstrukční části se schváleným typem.

Nedílnou součástí těchto postupů je posouzení systémů řízení kvality (dále jen „úvodní posouzení“) a ověření předmětu schválení a kontrol vztahujících se na výrobek (dále jen „opatření pro shodnost výrobku“).

1. Úvodní posouzení

1.1. Před udělením OSN schválení typu musí schvalovací orgán smluvní strany ověřit, že existují uspokojivé režimy a postupy pro zajištění účinné kontroly, aby kolová vozidla, zařízení nebo konstrukční části při výrobě odpovídaly schválenému typu.

1.2. Pokyny pro provádění posouzení jsou uvedeny v mezinárodní normě ISO 19011:2002 – Směrnice pro auditování systému managementu kvality a/nebo systému environmentálního managementu.

1.3. Požadavek bodu 1.1 ověří orgán udělující OSN schválení typu.

Schvalovací orgán udělující OSN schválení typu musí vyjádřit spokojenost s úvodním posouzením a s opatřeními pro shodnost výrobku podle bodu 2, přičemž vezme podle potřeby v úvahu jedno z opatření popsaných v bodech 1.3.1 až 1.3.3 nebo popřípadě úplnou nebo částečnou kombinaci těchto opatření.

1.3.1. Vlastní úvodní posouzení a/nebo ověření opatření pro shodnost výrobku provádí schvalovací orgán udělující OSN schválení typu nebo technická zkušebna určená z pověření uvedeného schvalovacího orgánu.

1.3.1.1. Při zvažování rozsahu úvodního posouzení může schvalovací orgán vzít v úvahu:

a)	dostupné informace o certifikaci výrobce podle popisu v bodě 1.3.3, která nebyla podle uvedeného bodu posouzena nebo uznána;

v případě OSN schválení typu zařízení nebo konstrukčních částí dostupné informace o posouzení systému řízení kvality provedených výrobcem (výrobci) vozidla v prostorách výrobce (výrobců) zařízení nebo konstrukčních částí podle jedné nebo více specifikací průmyslového odvětví, které vyhovují požadavkům mezinárodní normy ISO 9001:2008.

1.3.2. Vlastní úvodní posouzení a/nebo ověření opatření pro shodnost výrobku může také provádět schvalovací orgán jiné smluvní strany nebo technická zkušebna určená pro tento účel schvalovacím orgánem jiné smluvní strany, pokud tato smluvní strana používá přinejmenším tytéž předpisy OSN, na nichž je toto OSN schválení typu založeno.

1.3.2.1. V takovém případě schvalovací orgán uvedené jiné smluvní strany vystaví prohlášení o shodě, ve kterém označí oblasti a výrobní zařízení, které shledal jako vyhovující z hlediska výrobku (výrobků), jehož (jejichž) typ má být schválen, a z hlediska předpisů OSN, podle nichž má být typ těchto výrobků schválen.

1.3.2.2. Při přijetí žádosti o prohlášení o shodě od schvalovacího orgánu smluvní strany udělující OSN schválení typu schvalovací orgán jiné smluvní strany toto prohlášení o shodě neprodleně zašle nebo upozorní, že není schopen takové prohlášení poskytnout.

1.3.2.3. Prohlášení o shodě musí obsahovat alespoň tyto údaje:

a)	skupina podniků nebo společnost (např. automobilka XYZ);

b)	zvláštní organizace (např. regionální divize);

c)	závody/lokality (např. motorárna 1 (v zemi A) – karosárna 2 (v zemi B));

d)	sortiment vozidel / konstrukčních částí (např. všechny modely kategorie M1);

e)	posuzované oblasti (např. montáž motorů, lisování a montáž karoserií, montáž vozidel);

f)	zkoumané dokumenty (např. příručka pro zajišťování kvality a postupy společnosti a příslušného závodu);

g)	datum posouzení (např. audit proběhl v době od dd/mm/rrrr do dd/mm/rrrr);

h)	plánovaná kontrolní návštěva (např. mm/rrrr).

1.3.3. Za splnění požadavku na úvodní posouzení podle bodu 1.1 může schvalovací orgán rovněž uznat certifikaci výrobce podle mezinárodní normy ISO 9001:2008 (působnost této certifikace se musí vztahovat na schvalovaný výrobek (schvalované výrobky)) nebo podle jiné rovnocenné normy pro schvalování typu. Výrobce poskytne podrobné informace o certifikaci a zajistí, aby byl schvalovací orgán informován o každé změně platnosti nebo rozsahu uvedené certifikace.

1.4. Pro účely mezinárodního schválení typu vozidla není třeba opakovat úvodní posouzení provedená pro účely udělení OSN schválení typu pro zařízení a konstrukční části vozidla, ale tato posouzení musí být doplněna posouzením týkajícím se oblastí, které nebyly do předchozích posouzení zahrnuty, zejména v souvislosti s montáží vozidla jako celku.

2. Opatření pro shodnost výrobku

2.1. Každé vozidlo, zařízení nebo konstrukční část schválené jako typ podle některého předpisu OSN, který je připojen k dohodě z roku 1958, musí být vyrobeny tak, aby byly shodné se schváleným typem, tzn. musí splňovat požadavky tohoto rozpisu a daného předpisu OSN.

2.2. Schvalovací orgán smluvní strany udělující schválení typu podle některého předpisu OSN, který je připojen k dohodě z roku 1958, ověří, zda byla zavedena odpovídající opatření, a ke každému schválení typu je povinen s výrobcem dohodnout dokumentované kontrolní plány zkoušek nebo souvisejících kontrol, které jsou nezbytné k ověření trvající shodnosti se schváleným typem ve stanovených lhůtách a které musí případně zahrnovat zkoušky stanovené v daném předpisu OSN.

2.3. Držitel OSN schválení typu je zejména povinen:

2.3.1.

zajistit existenci a používání postupů účinného řízení shodnosti výrobků (kolových vozidel, zařízení nebo konstrukčních částí) se schváleným typem;

2.3.2.

mít přístup ke zkušebnímu nebo jinému vhodnému vybavení nezbytnému pro ověřování shodnosti s každým schváleným typem;

2.3.3.

zajistit, aby byly výsledky zkoušek nebo kontrol zaznamenávány a aby připojené dokumenty byly dostupné po dobu stanovenou v dohodě se schvalovacím orgánem. Tato doba nesmí přesáhnout 10 let;

2.3.4.

analyzovat výsledky každého druhu zkoušky nebo kontroly tak, aby se ověřila a zajistila stabilita vlastností výrobku v přípustných odchylkách průmyslové výroby;

2.3.5.

zajistit, aby se pro každý typ výrobku prováděly nejméně zkoušky předepsané v tomto rozpise a zkoušky stanovené v jednotlivých použitelných předpisech OSN;

2.3.6.

zajistit, aby po každém odběru vzorků nebo zkušebních dílů, který vykazuje při daném druhu zkoušky neshodnost, následoval další odběr vzorků a zkoušky. Musí být přijata veškerá opatření nezbytná k obnovení shodnosti dané výroby.

3. Opatření pro průběžná ověřování

3.1. Orgán, který udělil OSN schválení typu, může kdykoliv ověřit metody kontroly shodnosti používané v každém výrobním provozu.

3.1.1. Obvyklým opatřením je ověřování trvalé účinnosti postupů stanovených v bodech 1 a 2 tohoto rozpisu (úvodní posouzení a opatření pro shodnost výrobku).

3.1.1.1. Dohled vykonávaný technickou zkušebnou (kvalifikovanou nebo uznanou podle bodu 1.3.3) se uzná jako dohled vyhovující požadavkům bodu 3.1.1 z hlediska postupů stanovených při úvodním posouzení.

3.1.1.2. Běžná četnost ověřování schvalovacím orgánem (jiných než podle bodu 3.1.1.1) musí být taková, aby zajišťovala, že příslušné kontroly prováděné podle bodů 1 a 2 tohoto rozpisu se budou přezkoumávat v intervalech založených na metodice posuzování rizika v souladu s mezinárodní normou ISO 31000:2009 – Řízení rizik – Zásady a pokyny a ve všech případech s minimální četností jednou za tři roky. Tato metodika by měla zohlednit zejména jakékoliv neshodnosti, na které upozornily smluvní strany podle článku 4 dohody z roku 1958.

3.2. Při každém přezkumu musí být inspektorovi zpřístupněny záznamy o zkouškách a záznamy o výrobě, a zejména záznamy o zkouškách nebo kontrolách zdokumentovaných v souladu s bodem 2.2.

3.3. Inspektor může namátkově odebrat vzorky ke zkoušení v laboratoři výrobce nebo v prostorách technické zkušebny. V takovém případě se provede pouze praktická zkouška. Minimální počet vzorků může být určen podle výsledků vlastních kontrol výrobce.

3.4. Pokud je úroveň kontroly neuspokojivá nebo pokud je třeba ověřit platnost zkoušek provedených podle bodu 3.2, inspektor odebere vzorky, které se odešlou do technické zkušebny pro provedení praktických zkoušek.

3.5. Pokud jsou v průběhu inspekce nebo kontrolního přezkumu zjištěny neuspokojivé výsledky, zajistí schvalovací orgán, aby byla co nejdříve přijata veškerá opatření nezbytná pro obnovení shodnosti výroby.

Rozpis 2

Část 1

Posouzení, určení a oznámení technických zkušeben

1. Určení technických zkušeben

1.1. Když členský stát určí technickou zkušebnu, musí tato technická zkušebna splňovat požadavky tohoto rozpisu.

1.2. Technické zkušebny provádějí zkoušky potřebné ke schválení nebo kontroly uvedené v předpisech OSN samy nebo na jejich provádění dohlížejí, s výjimkou případů, u nichž jsou výslovně povoleny alternativní postupy. Nesmějí provádět zkoušky ani kontroly, k nimž nejsou řádně určeny.

Výsledky technických služeb a kvalita zkoušek a inspekcí, které provádějí, musí zajišťovat, že výrobky, pro něž je požadováno OSN schválení typu, jsou náležitě ověřovány, pokud jde o jejich soulad s požadavky použitelných předpisů OSN, pro něž byly technické zkušebny určeny.

1.3. Technické zkušebny se určí v závislosti na jejich oblasti působnosti podle jedné nebo několika z těchto čtyř kategorií činností:

a)	kategorie A: technické zkušebny, jež provádějí zkoušky podle předpisů OSN ve svých vlastních zařízeních;

b)	kategorie B: technické zkušebny, jež dohlížejí na zkoušky uvedené v předpisech OSN, prováděné v zařízeních výrobce nebo v zařízeních třetí strany;

c)	kategorie C: technické zkušebny, jež pravidelně posuzují a sledují postupy výrobce pro kontrolu shodnosti výroby;

d)	kategorie D: technické zkušebny, jež dohlížejí na zkoušky či inspekce nebo je provádějí v rámci dohledu nad shodností výroby.

1.4. Technické zkušebny musí prokázat odpovídající kvalifikaci, specifické technické znalosti a prokazatelné zkušenosti v konkrétních oblastech, na něž se vztahují předpisy OSN, pro něž jsou určeny.

Kromě toho musí technické zkušebny splňovat normy uvedené v části 2 tohoto rozpisu, které jsou relevantní pro kategorie činností, pro něž jsou zkušebny určeny, ale nemusí být nutně schváleny/akreditovány v souladu s uvedenými normami.

Technické zkušebny zajistí, aby nad nimi neměly žádnou kontrolu a vliv zúčastněné strany, což by mohlo nepříznivě ovlivnit nestrannost a kvalitu zkoušek a kontrol.

Technické zkušebny musí mít přístup ke zkušebnímu zařízení a měřicím přístrojům nutným k dohledu nad zkouškami či kontrolami uvedenými v předpisech OSN, pro něž jsou technické zkušebny určeny, nebo k provádění těchto zkoušek či kontrol.

1.5. Schvalovací orgán může vykonávat činnost jako technická zkušebna pro jednu nebo více činností uvedených v bodě 1.3. Pokud byl schvalovací orgán vykonávající činnost jako technická zkušebna jmenován podle vnitrostátního práva některé smluvní strany a je touto smluvní stranou financován, musí být splněna ustanovení tohoto rozpisu nebo pravidla rovnocenná ustanovením bodů 1, 2 a 3.4 tohoto rozpisu. Totéž platí pro technické zkušebny, které byly jmenovány podle vnitrostátního práva některé smluvní strany a podléhají finanční a řídící kontrole ze strany vlády uvedené smluvní strany. Rovnocenná pravidla musí zaručit tutéž úroveň výkonnosti a nezávislosti.

1.6. Bez ohledu na bod 3.3 může být výrobce nebo jeho zástupce jednající jeho jménem určen jako technická zkušebna pro činnosti kategorie A pouze pro ty předpisy OSN, jež stanoví takové určení. V tomto případě a bez ohledu na bod 1.4 musí být tato technická zkušebna akreditována v souladu s normami uvedenými v části 2 bodě 1 tohoto rozpisu.

1.7. Subjekty uvedené v bodech 1.5 a 1.6 musí splňovat ustanovení bodu 1.

2. Hodnocení kvalifikace technických zkušeben

2.1. Kvalifikace uvedené v bodě 1 se prokazují prostřednictvím hodnotící zprávy vyhotovené příslušným orgánem (2). Tato zpráva může zahrnovat certifikát o akreditaci vydaný akreditačním orgánem.

2.2. Hodnocení uvedené v bodě 2.1 se provádí v souladu s ustanoveními části 3 tohoto rozpisu.

U hodnotící zprávy se nejpozději po třech letech provede přezkum.

2.3. Hodnotící zpráva se sdělí sekretariátu EHK OSN a smluvním stranám na jejich žádost.

2.4. Schvalovací orgán, jenž vykonává činnost technické zkušebny, prokáže shodu prostřednictvím podpůrné dokumentace.

Sem patří posouzení, jež provádějí auditoři nezávislí na činnosti, jež se posuzuje. Tito auditoři mohou být z téže organizace za předpokladu, že jsou nezávislí na pracovnících provádějících posuzovanou činnost.

2.5. Výrobce nebo jeho zástupce jednající jeho jménem, určený jako technická zkušebna, musí splňovat příslušná ustanovení bodu 2.

3. Postupy pro oznámení

3.1. Smluvní strany oznámí sekretariátu EHK OSN pro každou určenou technickou zkušebnu její název a adresu, včetně elektronické adresy, a kategorii činností. Rovněž oznámí sekretariátu EHK OSN veškeré pozdější změny uvedených údajů.

V oznámení musí být uvedeno, pro jaké předpisy OSN jsou technické zkušebny určeny.

3.2. Technická zkušebna může provádět činnosti popsané v bodě 1 pro účely OSN schválení typu pouze tehdy, pokud byla předem oznámena sekretariátu EHK OSN.

3.3. Tatáž technická zkušebna může být určena a oznámena několika smluvními stranami bez ohledu na kategorii činností, jež vykonává.

3.4. Sekretariát EHK OSN zveřejní na své internetové stránce seznam a kontaktní údaje schvalovacích orgánů a technických zkušeben.

Část 2

Normy, jež musí splňovat technické zkušebny uvedené v části 1 bodech 1 až 3.4 tohoto rozpisu

1. Činnosti při zkouškách pro OSN schválení typu, které se mají provádět v souladu s předpisy OSN

1.1. Kategorie A (zkoušky prováděné ve vlastních zařízeních):

ISO/IEC 17025:2005 o všeobecných požadavcích na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří.

Technická zkušebna určená pro vykonávání činností kategorie A může provádět zkoušky podle předpisů OSN, pro něž byla určena, nebo na tyto zkoušky dohlížet, a to v zařízeních výrobce nebo jeho zástupce.

1.2. Kategorie B (dohled nad zkouškami prováděnými v zařízeních výrobce nebo v zařízeních jeho zástupce):

ISO/IEC 17020:2012 o požadavcích pro činnost různých typů orgánů provádějících inspekci.

Před prováděním jakékoliv zkoušky nebo dohledem nad ní v zařízeních výrobce nebo jeho zástupce ověří technická zkušebna, že zkušební zařízení a měřicí přístroje splňují příslušné požadavky bodu 1.1.

2. Činnosti související se shodností výroby

2.1. Kategorie C (postup pro úvodní posouzení a kontroly systému řízení kvality výrobce):

ISO/IEC 17021:2011 o požadavcích na orgány poskytující služby auditů a certifikace systémů managementu.

2.2. Kategorie D (kontrola nebo zkoušení výrobních vzorků nebo dohled nad nimi):

ISO/IEC 17020:2012 o požadavcích pro činnost různých typů orgánů provádějících inspekci.

Část 3

Postup pro posouzení technických zkušeben

1. Účel

1.1. Tato část rozpisu 2 stanoví podmínky, podle nichž má příslušný orgán uvedený v části 1 bodě 2 tohoto rozpisu provádět posouzení technických zkušeben.

1.2. Tyto požadavky se obdobně použijí na všechny technické zkušebny bez ohledu na jejich právní postavení (nezávislá organizace, výrobce nebo schvalovací orgán vykonávající činnost technické zkušebny).

2. Zásady posouzení

Při posouzení se vychází z několika zásad:

a)	nezávislost, jež je základem pro nestrannost a objektivitu závěrů;

b)	přístup založený na důkazech, jenž je zárukou spolehlivých a reprodukovatelných závěrů.

Auditoři musí prokázat zodpovědnost a bezúhonnost a musí respektovat důvěrnost a obezřetnost. O zjištěních a závěrech musí podat pravdivou a přesnou zprávu.

3. Dovednosti auditora

3.1. Posouzení mohou provádět pouze auditoři, kteří mají technické a administrativní znalosti nezbytné pro tyto účely.

3.2. Auditoři musí absolvovat odbornou přípravu zaměřenou na činnosti využívané při posuzování. Kromě toho musí mít odborné znalosti v technické oblasti, v níž bude technická zkušebna provádět svou činnost.

3.3. Aniž jsou dotčena ustanovení bodů 3.1 a 3.2, provádějí auditoři posouzení uvedené v části 1 bodě 2.5 tohoto rozpisu nezávisle na činnostech, u nichž se provádí posouzení.

4. Žádost o určení

4.1. Řádně pověřený zástupce technické zkušebny, jež podává žádost, předloží příslušnému orgánu formální žádost. Tato žádost musí obsahovat alespoň tyto prvky:

a)	základní údaje o technické zkušebně, včetně korporátní formy, názvu, adresy, právního postavení a lidských a technických zdrojů;

b)	podrobný popis kvalifikací pracovníků podílejících se na zkoušení a vedoucích pracovníků včetně jejich životopisů spolu s doklady o jejich vzdělání a odborné kvalifikaci;

c)	kromě výše uvedeného prokáží technické zkušebny, které používají zkušební metody se simulací, že jsou schopny pracovat v prostředí využívajícím podporu počítače;

d)	obecné informace o technické zkušebně, jako jsou její činnosti, případně její vazby v rámci větší firemní struktury, a adresy všech jejích provozoven, na něž se má vztahovat rozsah určení;

e)	souhlas s plněním požadavků na určení a ostatních povinností technické zkušebny podle příslušných předpisů OSN, pro něž je určena;

f)	popis služeb při posuzování shody, jež technická zkušebna provádí v rámci použitelných předpisů OSN, a seznam předpisů OSN, pro něž technická zkušebna žádá o určení, včetně svých případných omezení způsobilosti;

g)	kopie příručky pro zajišťování kvality nebo srovnatelných provozních pravidel technické zkušebny.

4.2. Příslušný orgán přezkoumá správnost informací poskytnutých technickou zkušebnou.

4.3. Technická zkušebna informuje schvalovací orgán o všech změnách informací poskytnutých podle bodu 4.1.

5. Přezkum zdrojů

Příslušný orgán přezkoumá svou schopnost provádět posouzení technické zkušebny z hlediska své vlastní politiky, své způsobilosti a dostupnosti vhodných auditorů a odborníků.

6. Zadání posouzení subdodavateli

6.1. Příslušný orgán může části posouzení zadat jako subdodavateli jinému určenému orgánu nebo požádat o spolupráci technické odborníky poskytnuté jinými příslušnými orgány. Technická zkušebna, jež podala žádost, musí se zapojením subdodavatelů a odborníků souhlasit.

6.2. Příslušný orgán při provádění celkového posouzení technické zkušebny zohlední akreditační certifikáty s odpovídající oblastí působnosti.

7. Příprava posouzení

7.1. Příslušný orgán oficiálně jmenuje tým pro provedení posouzení. Příslušný orgán zajistí, aby každý úkol byl svěřen osobám disponujícím odpovídajícími odbornými znalostmi. Tým jako celek musí zejména:

a)	mít odpovídající znalosti v dané oblasti působnosti, pro niž je požadováno určení; a

b)	mít dostatečné znalosti k tomu, aby mohl spolehlivě posoudit způsobilost technické zkušebny, která působí v rámci svého určení.

7.2. Příslušný orgán jasně vymezí úkol uložený týmu pro provedení posouzení. Úkolem týmu pro provedení posouzení je přezkoumat dokumenty obdržené od technické zkušebny, jež podala žádost, a provést posouzení na místě.

7.3. Příslušný orgán se společně s technickou zkušebnou a jmenovaným týmem pro provedení posouzení dohodnou na termínu a harmonogramu posuzování. Zůstává však odpovědností příslušného orgánu dodržet termín, jenž je v souladu s plánem dohledu a opětovného posouzení.

7.4. Příslušný orgán zajistí, aby tým pro provedení posouzení obdržel dokumentaci s příslušnými kritérii, záznamy z předchozího posouzení a příslušné dokumenty a záznamy technické zkušebny.

8. Posouzení na místě

Tým pro provedení posouzení provede posouzení technické zkušebny v jejích zařízeních, v nichž se provádí jedna nebo více zásadních činností, a případně provede ověření na jiných vybraných místech, kde technická zkušebna vykonává svou činnost.

9. Analýza zjištění a zpráva o posouzení

9.1. Tým pro provedení posouzení analyzuje všechny příslušné informace a důkazy získané během přezkumu dokumentů a záznamů a během posouzení na místě. Tato analýza musí být dostatečná k tomu, aby tým mohl stanovit rozsah způsobilosti a to, zda technická zkušebna splňuje požadavky na určení.

9.2. Postupy podávání zpráv příslušného orgánu musí zaručovat splnění následujících požadavků.

9.2.1. Tým pro provedení posouzení se před svým odchodem z místa posouzení musí sejít se zástupci technické zkušebny. Na této schůzce tým pro provedení posouzení poskytne písemnou a/nebo ústní zprávu o svých zjištěních získaných z analýzy. Technické zkušebně musí být umožněno položit dotazy ke zjištěním, včetně případných neshod, a k jejich podkladům.

9.2.2. Technické zkušebně se neprodleně předá písemná zpráva o výsledcích posouzení. Tato zpráva o posouzení obsahuje poznámky o způsobilosti a shodě a uvádí případné neshody, jež je třeba odstranit, aby byly splněny všechny požadavky na určení.

9.2.3. Technická zkušebna musí být vyzvána, aby na zprávu o posouzení odpověděla a aby popsala konkrétní kroky, jež přijala nebo plánuje do určité doby přijmout s cílem odstranit případné zjištěné neshodnosti.

9.3. Příslušný orgán zajistí, aby byly odpovědi technické zkušebny dostatečné a účinné k vyřešení neshodností. Pokud se zjistí, že jsou odpovědi technické zkušebny nedostatečné, vyžádají se další informace. Kromě toho lze požadovat důkaz o účinném provedení přijatých opatření nebo provést následné posouzení s cílem ověřit, zda byla nápravná opatření provedena účinně.

9.4. Zpráva o posouzení musí obsahovat alespoň tyto části:

a)	jednoznačnou identifikaci technické zkušebny;

b)	datum (data), kdy bylo provedeno posouzení na místě;

c)	jméno (jména) auditora (auditorů) a/nebo odborníků podílejících se na posouzení;

d)	jednoznačnou identifikaci všech posuzovaných zařízení;

e)	navrhovaný rozsah určení, jenž byl posuzován;

f)	prohlášení o přiměřenosti vnitřní organizace a postupů přijatých technickou zkušebnou k prokázání její způsobilosti, jak byly stanoveny plněním požadavků na určení;

g)	informace o vyřešení veškerých neshodností;

h)	doporučení, zda by žadatel měl být určen nebo potvrzen jako technická zkušebna, a pokud ano, rozsah určení.

10. Udělení/potvrzení určení

10.1. Schvalovací orgán na základě zprávy (zpráv) a případných dalších příslušných informací bez zbytečného odkladu rozhodne o tom, zda udělí, potvrdí nebo prodlouží určení.

10.2. Schvalovací orgán vystaví dané technické zkušebně certifikát. Tento certifikát musí obsahovat tyto údaje:

a)	totožnost a logo schvalovacího orgánu;

b)	jednoznačnou totožnost určené technické zkušebny;

c)	datum vstupu v platnost udělení určení a datum uplynutí jeho platnosti;

d)	stručné informace o rozsahu určení nebo odkaz na tento rozsah (použitelné předpisy OSN nebo jejich části);

e)	prohlášení o shodě a odkaz na tento rozpis.

11. Opětovné posouzení a dohled

11.1. Opětovné posouzení se podobá úvodnímu posouzení s výjimkou toho, že se musí zohlednit zkušenosti získané během předchozích posouzení. Posuzování s dohledem na místě jsou méně obsáhlá než opětovná posouzení.

11.2. Příslušný orgán navrhne plán opětovného posouzení a dohledu pro každou určenou technickou zkušebnu tak, aby byly pravidelně posuzovány reprezentativní vzorky z rozsahu určení.

Časový odstup mezi posouzeními na místě, ať už se jedná o opětovné posouzení, nebo o dohled, závisí na prokázané stabilitě, jíž technická zkušebna dosáhla.

11.3. Pokud jsou během dohledu nebo opětovného posouzení zjištěny případy neshodnosti, stanoví příslušný orgán přesné lhůty pro provedení nápravných opatření.

11.4. Pokud nejsou nápravná opatření nebo opatření ke zlepšení přijata v dohodnutém časovém rámci nebo nejsou považována za dostatečná, přijme příslušný orgán vhodná opatření, jako je provedení dalšího posouzení, pozastavení/odnětí určení pro jednu nebo více činností, pro něž byla technická zkušebna určena.

11.5. Pokud příslušný orgán rozhodne o pozastavení nebo odnětí určení technické zkušebny, vyrozumí tuto zkušebnu doporučeným dopisem a informuje o tom rovněž sekretariát EHK OSN. V každém případě přijme příslušný orgán veškerá nezbytná opatření k zajištění pokračování činností, jež technická zkušebna již provádí.

12. Záznamy o určených technických zkušebnách

12.1. Příslušný orgán uchovává záznamy o technických zkušebnách, aby doložil, že byly účinně splněny požadavky na určení, včetně způsobilosti.

12.2. Pro zajištění důvěrnosti musí příslušný orgán uchovávat záznamy o technických zkušebnách zabezpečeným způsobem.

12.3. Záznamy o technických zkušebnách musí zahrnovat alespoň:

a)	příslušnou korespondenci;

b)	záznamy a zprávy o posouzení;

c)	kopie certifikátů o určení.

Rozpis 3

Postupy pro OSN schválení typu

1. Žádost o OSN schválení typu a jeho provádění

1.1. Žádost o OSN schválení typu musí schvalovacímu orgánu smluvní strany předložit výrobce či jeho zplnomocněný zástupce (dále jen „žadatel“).

1.2. Pro daný typ vozidla, zařízení nebo konstrukční části je možné předložit pouze jednu žádost a tato žádost smí být předložena pouze u jedné smluvní strany, která používá předpisy OSN, podle nichž se OSN schválení typu požaduje. Pro každý typ, který má být schválen, se předkládá samostatná žádost.

1.3. K žádosti musí být přiloženy informace specifikované v předpisech OSN, podle nichž se schválení typu požaduje. Tyto informace musí obsahovat podrobný popis údajů o typu, který má být schválen, případně včetně výkresů, grafů a obrázků.

1.4. Schvalovací orgán může prostřednictvím odůvodněné žádosti vyzvat žadatele, aby poskytl jakékoliv další informace potřebné k rozhodnutí o tom, jaké zkoušky jsou pro schválení vyžadovány, nebo k usnadnění provedení těchto zkoušek.

1.5. Žadatel zpřístupní schvalovacímu orgánu tolik kolových vozidel, zařízení nebo konstrukčních částí, kolik je zapotřebí k provedení zkoušek požadovaných podle předpisů OSN, podle nichž se schválení typu požaduje.

1.6. Soulad s požadavky stanovenými v předpisech OSN se prokazuje prostřednictvím odpovídajících zkoušek provedených na kolových vozidlech, zařízeních a konstrukčních částech, které jsou pro schvalovaný typ reprezentativní.

Schvalovací orgán uplatní zásadu „volby nejhoršího případu“ tím, že zvolí variantu nebo verzi určitého typu, která bude pro účely zkoušení představovat typ, který má být schválen za nejnepříznivějších podmínek. Přijatá rozhodnutí spolu s jejich důvody musí být zaznamenány ve schvalovací dokumentaci.

Žadatel však může po dohodě se schvalovacím orgánem vybrat vozidlo, zařízení nebo konstrukční část, které, třebaže nejsou reprezentativní pro schvalovaný typ, spojují ve vztahu k úrovni výkonnosti požadované předpisy OSN řadu nejméně příznivých vlastností (volba nejhoršího případu). Při rozhodování o výběru nejhoršího případu lze využít zkušební metody se simulací.

1.7. Schvalovací zkoušky budou provádět nebo nad nimi dohlížet technické zkušebny. Zkušební postupy a zvláštní vybavení a nástroje, které mají být použity, jsou stanoveny v předpisech OSN.

1.8. Jako alternativu ke zkušebním postupům uvedeným v bodech 1.6 a 1.7 lze na žádost žadatele použít zkoušení se simulací, pokud je to stanoveno v příslušných předpisech OSN a s výhradou splnění obecných podmínek stanovených v rozpise 8 připojeném k dohodě z roku 1958.

1.9. Smluvní strany udělí schválení typu pouze tehdy, pokud je zajištěn soulad s požadavky na shodnost výroby stanovenými v rozpise 1 připojeném k dohodě z roku 1958.

1.10. Pokud schvalovací zkoušky prokázaly, že daný typ splňuje technické požadavky předpisu OSN, schválení daného typu se udělí, přidělí se číslo schválení podle rozpisu 4 připojeného k dohodě z roku 1958 a každému typu se přidělí značka schválení typu v souladu s konkrétními ustanoveními dotčeného předpisu OSN.

1.11. Schvalovací orgán zajistí, aby schvalovací dokumentace obsahovala tyto prvky:

a)	záznam o volbě nejhoršího případu a odůvodnění pro tuto volbu. To může zahrnovat informace poskytnuté výrobcem;

b)	záznam o provedení jakéhokoli důležitého technického výkladu, použití odlišných zkušebních metod nebo zavedení nové technologie;

c)	zkušební protokol od technické zkušebny, který obsahuje hodnoty zaznamenané při měření a zkouškách podle požadavků daného předpisu OSN;

d)	informační dokumenty od výrobce, řádně uvádějící vlastnosti daného typu, který má být schválen;

prohlášení o dodržení požadavků na shodnost výroby stanovených v rozpise 1 připojeném k dohodě z roku 1958, uvádějící, který z režimů uvedených v bodě 1.3 rozpisu 1 připojeného k dohodě z roku 1958 byl vzat v úvahu jako základ pro úvodní posouzení, jakož i datum provedení úvodního posouzení a veškerých činností dohledu;

f)	certifikát schválení typu.

2. Změny OSN schválení typu

2.1. Výrobce, který je držitelem OSN schválení typu pro své vozidlo, zařízení nebo konstrukční část, neprodleně uvědomí smluvní stranu, která udělila OSN schválení typu, o jakékoli změně v údajích o typu uvedených v informačním dokumentu podle bodu 1.3.

2.2. Smluvní strana určí, který ze dvou postupů pro změnu OSN schválení typu uvedených v bodech 2.5 a 2.6 se použije. V případě potřeby může smluvní strana po konzultaci s výrobcem rozhodnout, že je třeba udělit nové OSN schválení typu.

2.3. Žádost o změnu OSN schválení typu lze předložit pouze smluvní straně, která udělila původní OSN schválení typu.

2.4. Pokud smluvní strana považuje za nezbytné provést za účelem změny OSN schválení typu kontroly nebo zkoušky, vyrozumí o tom výrobce.

2.5. Pokud se údaje o typu zaznamenané v informačních dokumentech a zkušebních protokolech změnily a smluvní strana se domnívá, že tyto změny pravděpodobně nemají znatelný nepříznivý vliv na environmentální výkonnost a/nebo funkční bezpečnost a že tento typ v každém případě stále splňuje požadavky dotčených předpisů OSN, označí se taková změna OSN schválení typu jako „revize“.

V tomto případě vydá smluvní strana podle potřeby revidované stránky informačních dokumentů a zkušebních protokolů a na každé revidované stránce zřetelně vyznačí povahu změny a datum nového vydání stránky. Za splnění tohoto požadavku se považuje rovněž vydání konsolidované a aktualizované verze informačních dokumentů a zkušebních protokolů spolu s podrobným popisem změn.

2.6. Změna OSN schválení typu označí jako „rozšíření“, pokud kromě změny údajů zaznamenaných v informačních dokumentech:

a)	jsou požadovány další kontroly nebo zkoušky; nebo

b)	byly změněny jakékoli informace ve formuláři sdělení (s výjimkou jeho příloh); nebo

c)	je požadováno schválení poslední série změn po jeho vstupu v platnost, které může být uděleno, pokud jsou splněny požadavky poslední série změn.

2.7. Potvrzení nebo zamítnutí změny OSN schválení typu spolu s uvedením úprav se oznámí smluvním stranám dohody z roku 1958, které používají daný předpis OSN, a to prostřednictvím formuláře sdělení. Kromě toho musí být odpovídajícím způsobem změněn seznam informačních dokumentů a zkušebních protokolů připojený k formuláři sdělení, aby uváděl datum poslední revize nebo rozšíření.

2.8. Schvalovací orgán, který uděluje rozšíření schválení typu, aktualizuje číslo schválení tak, že zvýší číslo rozšíření v souladu s číslem řady již udělených rozšíření v souladu s rozpisem 4 připojeným k dohodě z roku 1958, a vydá revidovaný formulář sdělení označený číslem tohoto rozšíření.

Rozpis 4

Číslování OSN schválení typu

1. Ode dne vstupu dohody z roku 1958 v platnost vydávají smluvní strany číslo schválení typu podle rozpisu 3 bodu 1.10 pro každé nové schválení typu a každé prodloužení tohoto schválení.

2. Ode dne vstupu dohody z roku 1958 v platnost, a aniž je dotčena skutečnost, že ustanovení týkající se značek schválení typu v jakékoli verzi předpisů OSN mohou stanovit jinak, připojí výrobce ke každému kolovému vozidlu, zařízení nebo konstrukční části, pro něž bylo uděleno nové schválení nebo jejichž schválení byla prodloužena, značku schválení typu, je-li to požadováno, jakožto číslo schválení v souladu s ustanoveními příslušných předpisů OSN, avšak použije na této značce první dvě číslice části 2 a číslice části 3 čísla schválení, jak je uvedeno v tomto rozpisu. Toto ustanovení se však nepoužije na případy, kdy předpis OSN vyžaduje, aby se na značce schválení typu místo čísla schválení použil kód schválení nebo identifikační kód. Úvodní nuly v části 3 lze vynechat.

3. Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení. Číslo schválení typu se skládá ze 4 částí. Každá část je oddělena hvězdičkou „*“.

Část 1

Velké písmeno „E“, za nímž následuje rozlišovací číslo smluvní strany, která udělila schválení typu.

Část 2

Číslo příslušného předpisu OSN, za nímž následuje písmeno „R“, následované:

a)	dvěma číslicemi (popřípadě s úvodními nulami), které označují sérii změn začleňující technická ustanovení předpisu OSN vztahující se na dané schválení (00 pro předpis OSN v původním znění);

b)	lomítkem a dvěma číslicemi (popřípadě s úvodními nulami) označujícími číslo dodatku k sérii změn vztahujícího se na dané schválení (00 pro sérii změn v původním znění);

c)	lomítkem a jedním nebo dvěma znaky označujícími etapu provedení, v příslušných případech.

Část 3

Čtyřmístné pořadové číslo (popřípadě s úvodními nulami). Pořadí začíná od čísla 0001.

Část 4

Dvoumístné pořadové číslo (popřípadě s úvodními nulami) pro označení rozšíření. Pořadí začíná od čísla 00.

Všechny číslice jsou arabské číslice.

4. Stejná smluvní strana nesmí přidělit totéž číslo jinému schválení typu.

Příklady:

Příklad druhého rozšíření čtvrtého schválení typu vydaného Nizozemskem podle předpisu OSN č. 58 v jeho původním znění:

E4*58R00/00*0004*02

Příklad prvního rozšíření 2 439. schválení typu vydaného Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska pro schválení typu vozidla podle předpisu OSN č. 83, třetí série změn, verze pro vozidla kategorie M, N1 třídy I z hlediska emisí znečišťujících látek podle požadavků na motorové palivo:

E11*83R03/00J*2439*01

Rozpis 5

Oběh schvalovací dokumentace

1. Pokud je schvalovací orgán povinen nebo vyzván, aby poskytl kopii schválení typu a jeho příloh, zašle dokumenty v tištěné podobě poštou, nebo v elektronické podobě e-mailem nebo pomocí zabezpečené internetové databáze zřízené Evropskou hospodářskou komisí OSN.

2. Dokumenty uložené v této zabezpečené internetové databázi musí sestávat alespoň z dokumentů specifikovaných v každém předpisu OSN. Musí obsahovat dokumentaci, která smluvním stranám sděluje oznámení o udělení, rozšíření, zamítnutí nebo odnětí schválení typu nebo o definitivním ukončení výroby typu kolových vozidel, zařízení nebo konstrukčních částí podle daného předpisu OSN.

3. Pokud jsou schválení typu platná pro kolová vozidla, zařízení nebo konstrukční části uložena v zabezpečené internetové databázi, pak lze značky schválení typu požadované předpisy OSN nahradit jedinečným identifikačním kódem (UI), před nímž je uveden symbol

, pokud předpisy OSN nestanoví jinak. Tento jedinečný identifikační kód musí databáze generovat automaticky.

4. Všechny smluvní strany, které používají určitý předpis OSN, musí mít přístup k informacím pro tento předpis OSN obsaženým v databázi pomocí jedinečného identifikačního kódu, což jim poskytne přístup k příslušným informacím týkajícím se konkrétního (konkrétních) schválení.

5. Předpisy OSN připojené k dohodě z roku 1958 mohou vyžadovat výměnu informací o schváleních typu pomocí elektronických kopií s využitím zabezpečené internetové databáze, je-li to nezbytné pro účinné fungování postupu schvalování typu, s výhradou práva na přístup, jak je definovaly smluvní strany.

Rozpis 6

Postupy pro řešení otázek týkajících se výkladu v souvislosti s používáním předpisů OSN a udělováním schválení typu podle těchto předpisů OSN

1. Otázky výkladu před udělením OSN schválení typu

Pokud žádost o OSN schválení typu vyžaduje, aby schvalovací orgán provedl zásadní výklad ohledně používání určitého předpisu OSN, nebo pokud o to žadatel o schválení typu požádá, může schvalovací orgán předtím, než přijme rozhodnutí, aktivně informovat a žádat o radu ostatní schvalovací orgány.

Dotčený schvalovací orgán uvědomí ostatní schvalovací orgány, které používají uvedený předpis OSN, o dané otázce a o svém navrhovaném řešení pro výklad a také jim poskytne veškeré podpůrné informace od výrobce. Obecně platí, že by k tomu mělo dojít prostřednictvím elektronických médií. Ostatní schvalovací orgány mají lhůtu 14 dní na odpověď.

a)	Schvalovací orgán zohlední veškeré obdržené připomínky a poté může udělit schválení typu podle tohoto nového výkladu.

b)	Není-li možné přijmout rozhodnutí na základě obdržených připomínek, vyžádá si schvalovací orgán další objasnění postupem popsaným v bodě 3.

2. Otázky výkladu po udělení OSN schválení typu

V situacích, kdy mezi smluvními stranami dojde k různým výkladům, ale až po vydání schválení, se uplatní níže uvedené postupy.

Nejprve se dotčené smluvní strany snaží tento problém vyřešit vzájemnou dohodou. Nutné bude, aby všechny smluvní strany spolupracovaly a přezkoumaly postupy použité při zkouškách a schvalování kolových vozidel, zařízení a konstrukčních částí, které jsou předmětem sporu o výklad. Uplatní se tyto postupy:

a)	V případě chyby, kterou uznal schvalovací orgán, přijme schvalovací orgán opatření v souladu s ustanoveními dohody z roku 1958, a zejména s článkem 4 uvedené dohody.

Je-li dosaženo dohody, která vyžaduje nový nebo rozdílný výklad stávajících postupů (kteroukoli ze smluvních stran), pak se toto sdělí ostatním smluvním stranám, které používají dotčený předpis OSN, jako naléhavá záležitost. Ostatní strany mají 14 dní na to, aby se k rozhodnutí vyjádřily, a schvalovací orgány poté mohou s přihlédnutím ke všem obdrženým připomínkám vydat schválení typu OSN v souladu s tímto novým výkladem.

c)	Pokud nelze dosáhnout dohody, dotčené smluvní strany se pokusí o další přezkum pomocí rozhodčího řízení popsaného v bodě 3.

V každém případě musí být o této záležitosti informována příslušná podpůrná pracovní skupina Světového fóra pro harmonizaci předpisů týkajících se vozidel (WP.29). Pokud to podpůrná pracovní skupina WP.29 považuje za nutné, předloží návrhy vhodných regulačních změn, jejichž cílem je vyřešit problém rozdílného výkladu.

3. Rozhodčí řízení prostřednictvím WP.29 a jeho podpůrných pracovních skupin

Předsedové podpůrných pracovních skupin určí problémy vyplývající z rozdílných výkladů mezi smluvními stranami, pokud jde o používání předpisů OSN a udělování OSN schválení typu podle těchto předpisů OSN, s cílem co nejdříve přijmout opatření k vyřešení těchto různých výkladů.

Předsedové pracovních skupin vypracují vhodné postupy pro řešení těchto otázek výkladu, aby byli schopni prokázat WP.29, že:

a)	schvalovací orgány věnovaly náležitou pozornost jednotlivým názorům dotčených smluvních stran a rovněž názorům jiných smluvních stran, které používají daný předpis OSN;

b)	rozhodnutí jsou založena na vhodném technickém poradenství, přičemž byla plně zohledněna předmětná oblast;

c)	kdykoli to bylo možné, bylo dosaženo jednomyslného rozhodnutí; a

d)	postupy byly transparentní a přezkoumatelné.

Je-li to třeba k vyřešení určité otázky, předseda může předložit nový bod pořadu jednání o této otázce na nejbližším zasedání podpůrné pracovní skupiny bez předchozího souhlasu WP.29. Za těchto okolností podá předseda při nejbližší příležitosti fóru WP.29 zprávu o pokroku v této věci.

Na konci tohoto rozhodčího řízení podá předseda zprávu WP.29.

3.1. Pokud tuto otázku lze vyřešit v rámci stávajícího regulačního rámce:

Výklad předpisu OSN, jak byl dohodnut na zasedání pracovní skupiny, musí být proveden a schvalovací orgány vydají OSN schválení typu odpovídajícím způsobem.

3.2. Pokud tuto otázku nelze vyřešit v rámci stávajícího regulačního rámce:

WP.29 musí být informováno a musí požádat danou podpůrnou pracovní skupinu, aby tuto otázku projednala jako prioritu na svém příštím zasedání. Pořad jednání tohoto zasedání se odpovídajícím způsobem změní.

Podpůrná pracovní skupina zváží veškeré návrhy týkající se této otázky výkladu a předloží WP.29 formální návrhy na změnu dotčeného předpisu OSN běžnými postupy. WP.29 projedná tuto otázku jako prioritu na svém příštím zasedání.

Rozpis 7

Postup pro schvalování výjimek týkajících se nových technologií

1. Smluvní strany, které používají určitý předpis OSN, mohou na žádost výrobce udělit schválení výjimky podle určitého předpisu OSN pro vozidlo, zařízení nebo konstrukční část, které obsahují technologie, jež jsou neslučitelné s jedním nebo více požadavky daného předpisu OSN, a to s výhradou povolení Správního výboru dohody z roku 1958 uděleného postupem popsaným v bodech 2 až 12 tohoto rozpisu.

2. Před přijetím rozhodnutí o tom, zda bude povolení pro takové schválení výjimky uděleno, může smluvní strana používající daný předpis OSN udělit prozatímní schválení pouze pro své území. Ostatní smluvní strany používající tento předpis OSN se mohou rozhodnout uznávat toto prozatímní schválení na svém území.

3. Smluvní strana udělující prozatímní schválení uvedené v bodě 2 tohoto rozpisu oznámí své rozhodnutí Správnímu výboru a předloží dokumentaci obsahující:

a)	důvody, proč daná technologie nebo koncepce činí dotčené vozidlo, zařízení nebo konstrukční část neslučitelnými s požadavky předpisu OSN;

b)	popis dotčené problematiky z hlediska bezpečnosti, ochrany životního prostředí či jiných aspektů a přijatá opatření;

c)	popis zkoušek a jejich výsledků, jež prokazují, že v porovnání s požadavky, z nichž se žádá výjimka, je zajištěna alespoň rovnocenná úroveň bezpečnosti a ochrany životního prostředí;

d)	žádost o povolení udělit schválení výjimky z předpisu OSN pro daný typ vozidla, zařízení nebo konstrukční části.

4. Správní výbor zváží úplné oznámení podle bodu 3 tohoto rozpisu na svém zasedání následujícím po obdržení oznámení, pokud oznámení bylo doručeno nejméně tři měsíce před zasedáním. Po posouzení tohoto oznámení může Správní výbor rozhodnout povolit nebo odmítnout udělení schválení výjimky či postoupit tuto věc příslušné podpůrné pracovní skupině.

5. Správní výbor přijímá rozhodnutí postupem popsaným v článku 8 dodatku.

6. Požadované schválení výjimky podle předpisu OSN uvedené v bodě 3 tohoto rozpisu se bude považovat za povolené, pokud ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy výkonný tajemník Evropské hospodářské komise OSN oznámil rozhodnutí Správního výboru o povolení, neinformuje více než jedna pětina smluvních stran, které používaly předpis OSN v době oznámení, výkonného tajemníka Evropské hospodářské komise OSN o svém nesouhlasu s povolením pro schválení výjimky.

7. Po přijetí povolení pro udělení schválení výjimky oznámí jeho přijetí výkonný tajemník Evropské hospodářské komise OSN co nejdříve smluvním stranám, které používají dotčený předpis OSN.

Ode dne tohoto oznámení může smluvní strana uvedená v bodě 3 tohoto rozpisu udělovat schválení výjimky podle daného předpisu OSN. Schválení výjimky uznají smluvní strany používající daný předpis OSN, s výjimkou těch, které oznámily výkonnému tajemníkovi Evropské hospodářské komise OSN svůj nesouhlas nebo svůj záměr neuznat schválení výjimky okamžitě. Smluvní strany, které oznámily svůj nesouhlas nebo svůj záměr neuznat schválení výjimky okamžitě, mohou s povolením Správního výboru uznat schválení výjimky později tím, že o svém rozhodnutí uvědomí výkonného tajemníka Evropské hospodářské komise OSN.

8. Správní výbor stanoví veškerá omezení v rozhodnutí o povolení. Lhůty nesmí být kratší než třicet šest měsíců. Smluvní strany, které používají daný předpis OSN, uznají schválení výjimky alespoň do uplynutí této lhůty, pokud existuje, nebo v případech, kdy je daný předpis OSN následně měněn podle bodů 9 a 10 tohoto rozpisu za účelem zohlednění technologií, kterých se schválení výjimky týká, do dne, od něhož mohou smluvní strany odmítnout schválení podle předchozí verze daného předpisu OSN, podle toho, které z těchto dat nastane dříve.

Smluvní strana, která má povolení udělit schválení výjimky, zajistí, aby výrobce zcela splňoval všechna omezení spojená s tímto schválením a aby formulář sdělení jasně uváděl, že je založen na výjimce povolené Správním výborem.

9. Správní výbor informuje současně podpůrnou pracovní skupinu odpovědnou za daný předpis OSN o povolení udělit schválení výjimky.

Smluvní strana, která má povolení udělit schválení výjimky, předloží podpůrné pracovní skupině odpovědné za daný předpis OSN návrh na změnu předpisu OSN, pro nějž se žádalo o schválení výjimky, aby byl tento předpis přizpůsoben technologickému vývoji. Tento návrh musí být předložen nejpozději na zasedání podpůrné pracovní skupiny následujícím po oznámení rozhodnutí Správního výboru o povolení podle bodu 6 tohoto rozpisu.

10. Jakmile byl předpis OSN změněn tak, aby zohlednil technologii, pro niž bylo uděleno schválení výjimky, a jakmile vstoupil v platnost, výrobce je oprávněn požádat o schválení typu podle změněného předpisu OSN, kterým nahradí dříve udělené schválení výjimky podle uvedeného předpisu OSN. Schvalovací orgán, který uděluje schválení typu, odejme, jakmile to bude rozumně možné, schválení výjimky nebo informuje schvalovací orgán, který udělil schválení výjimky, že toto schválení výjimky má být odňato.

11. Pokud není postup pro změnu daného předpisu OSN ukončen před uplynutím lhůty stanovené v bodě 8 tohoto rozpisu, platnost schválení výjimky může být prodloužena na žádost smluvní strany, která schválení výjimky udělila, a je předmětem rozhodnutí přijatého v souladu s postupem uvedeným v bodech 2 a 3 tohoto rozpisu. Pokud však smluvní strana, která získala povolení udělit schválení výjimky, nepředloží návrh na změnu předpisu OSN před uplynutím lhůty uvedené v bodě 9 tohoto rozpisu, odejme tato smluvní strana neprodleně toto schválení výjimky, ovšem s přihlédnutím k lhůtě podle bodu 8 tohoto rozpisu. Smluvní strana, která odňala schválení výjimky, o tom informuje Správní výbor na jeho příštím zasedání.

12. Pokud se Správní výbor rozhodne zamítnout povolení udělit schválení výjimky, může smluvní strana, která vydala prozatímní schválení podle bodu 2 tohoto rozpisu, toto prozatímní schválení odejmout. V tomto případě uvedená smluvní strana ihned vyrozumí držitele prozatímního schválení o tom, že toto prozatímní schválení udělené v souladu s bodem 2 tohoto rozpisu bude odňato šest měsíců po datu rozhodnutí, s přihlédnutím k tomu, že prozatímní schválení platí nejméně dvanáct měsíců ode dne jeho udělení.

Rozpis 8

Obecné podmínky pro zkušební metody se simulací

1. Vzor zkoušky se simulací

Pro popis a provádění zkoušky se simulací se jako základní struktura použije toto schéma:

účel;

b)	model konstrukce;

c)	mezní podmínky;

d)	předpokládané zatížení;

výpočet;

f)	hodnocení;

g)	dokumentace.

2. Základní prvky počítačové simulace a výpočtu

2.1. Matematický model

Matematický model poskytne výrobce. Model musí odpovídat složitosti konstrukce zkoušených kolových vozidel, zařízení a konstrukčních částí v souladu s požadavky dotčeného předpisu OSN a jeho mezních podmínek.

Tatáž ustanovení se použijí obdobně na zkoušení konstrukčních částí nezávisle na vozidle.

2.2. Postup ověřování matematického modelu

Matematický model se ověří v porovnání se skutečnými podmínkami zkoušky.

Za tímto účelem se případně provede praktická zkouška, jejíž výsledky se porovnají s výsledky získanými pomocí matematického modelu. Musí se prokázat srovnatelnost výsledků zkoušek. Výrobce nebo technická zkušebna vypracují zprávu o ověření a předloží ji schvalovacímu orgánu.

Jakákoli změna matematického modelu nebo software, která by mohla způsobit neplatnost zprávy o ověření, se oznámí schvalovacímu orgánu, jenž může požadovat provedení nového ověření.

2.3. Dokumentace

Výrobce musí poskytnout údaje a pomocné nástroje použité pro simulaci a výpočet, které musí být zdokumentovány způsobem vhodným pro technickou zkušebnu.

2.4. Nástroje a podpora

Na žádost schvalovacího orgánu nebo technické zkušebny poskytne výrobce potřebné nástroje, včetně příslušného software, nebo k nim zajistí přístup.

Kromě toho poskytne výrobce schvalovacímu orgánu nebo technické zkušebně odpovídající podporu.

Technická zkušebna je v případě, kdy je jí zajištěn přístup k příslušným nástrojům a poskytnuta podpora, i nadále vázána povinnostmi ohledně kvalifikace svých pracovníků, platby poplatků za licenční práva a zachovávání důvěrnosti.

(1) Dohoda o přijetí harmonizovaných technických předpisů OSN pro kolová vozidla, zařízení a konstrukční části, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto předpisů OSN.

(2) „Příslušným orgánem“ se rozumí schvalovací orgán nebo určený orgán nebo příslušný akreditační subjekt jednající jménem jednoho z nich.

11.10.2016

Úřední věstník Evropské unie

L 274/35

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2016/1792

ze dne 29. září 2016,

kterým se nahrazují přílohy A, B a C nařízení (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení (1), a zejména na článek 45 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Přílohy A, B a C nařízení (ES) č. 1346/2000 uvádějí názvy používané ve vnitrostátních právních předpisech členských států pro řízení a správce podstaty, na něž se uvedené nařízení vztahuje. Příloha A vyjmenovává úpadková řízení uvedená v čl. 2 písm. a), příloha B vyjmenovává likvidační řízení uvedená v čl. 2 písm. c) a příloha C vyjmenovává správce podstaty uvedené v čl. 2 písm. b) uvedeného nařízení.

(2)

Slovensko dne 28. října 2014 a Polsko dne 4. prosince 2015 oznámily Komisi pro účely článku 45 nařízení (ES) č. 1346/2000 změny v seznamech uvedených v přílohách A, B a C uvedeného nařízení. Tyto změny jsou v souladu s požadavky stanovenými v uvedeném nařízení. Jelikož jsou tyto změny již platné, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve.

(3)	Pro Spojené království a Irsko je nařízení (ES) č. 1346/2000 závazné, a proto se na základě článku 45 uvedeného nařízení účastní přijímání a používání tohoto nařízení.

(4)	V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(5)	Přílohy A, B a C nařízení (ES) č. 1346/2000 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy A, B a C nařízení (ES) č. 1346/2000 se nahrazují zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 29. září 2016.

Za Radu

předseda

P. ŽIGA

(1) Úř. věst. L 160, 30.6.2000, s. 1.

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA A

Úpadková řízení uvedená v čl. 2 písm. a)

BELGIQUE/BELGIË

—	Het faillissement/La faillite

—	De gerechtelijke reorganisatie door een collectief akkoord/La réorganisation judiciaire par accord collectif

—	De gerechtelijke reorganisatie door overdracht onder gerechtelijk gezag/La réorganisation judiciaire par transfert sous autorité de justice

—	De collectieve schuldenregeling/Le règlement collectif de dettes

—	De vrijwillige vereffening/La liquidation volontaire

—	De gerechtelijke vereffening/La liquidation judiciaire

—	De voorlopige ontneming van beheer, bepaald in artikel 8 van de faillissementswet/Le dessaisissement provisoire, visé à l'article 8 de la loi sur les faillites

БЪЛГАРИЯ

—	Производство по несъстоятелност

ČESKÁ REPUBLIKA

—

Konkurs

—	Reorganizace

—

Oddlužení

DEUTSCHLAND

—	Das Konkursverfahren

—	Das gerichtliche Vergleichsverfahren

—	Das Gesamtvollstreckungsverfahren

—	Das Insolvenzverfahren

EESTI

—	Pankrotimenetlus

ÉIRE/IRELAND

—	Compulsory winding-up by the court

—	Bankruptcy

—	The administration in bankruptcy of the estate of persons dying insolvent

—	Winding-up in bankruptcy of partnerships

—	Creditors' voluntary winding-up (with confirmation of a court)

—	Arrangements under the control of the court which involve the vesting of all or part of the property of the debtor in the Official Assignee for realisation and distribution

—	Company examinership

—	Debt Relief Notice

—	Debt Settlement Arrangement

—	Personal Insolvency Arrangement

ΕΛΛΑΔΑ

—	Η πτώχευση

—	Η ειδική εκκαθάριση εν λειτουργία

—	Σχέδιο αναδιοργάνωσης

—	Απλοποιημένη διαδικασία επί πτωχεύσεων μικρού αντικειμένου

ESPAÑA

—

Concurso

FRANCE

—	Sauvegarde

—	Redressement judiciaire

—	Liquidation judiciaire

HRVATSKA

—	Stečajni postupak

ITALIA

—	Fallimento

—	Concordato preventivo

—	Liquidazione coatta amministrativa

—	Amministrazione straordinaria

ΚΥΠΡΟΣ

—	Υποχρεωτική εκκαθάριση από το Δικαστήριο

—	Εκούσια εκκαθάριση από μέλη

—	Εκούσια εκκαθάριση από πιστωτές

—	Εκκαθάριση με την εποπτεία του Δικαστηρίου

—	Διάταγμα Παραλαβής και πτώχευσης κατόπιν Δικαστικού Διατάγματος

—	Διαχείριση της περιουσίας προσώπων που απεβίωσαν αφερέγγυα

LATVIJA

—	Tiesiskās aizsardzības process

—	Juridiskās personas maksātnespējas process

—	Fiziskās personas maksātnespējas process

LIETUVA

—	Įmonės restruktūrizavimo byla

—	Įmonės bankroto byla

—	Įmonės bankroto procesas ne teismo tvarka

—	Fizinio asmens bankroto byla

LUXEMBOURG

—

Faillite

—	Gestion contrôlée

—	Concordat préventif de faillite (par abandon d'actif)

—	Régime spécial de liquidation du notariat

—	Procédure de règlement collectif des dettes dans le cadre du surendettement

MAGYARORSZÁG

—	Csődeljárás

—	Felszámolási eljárás

MALTA

—

Xoljiment

—	Amministrazzjoni

—	Stralċ volontarju mill-membri jew mill-kredituri

—	Stralċ mill-Qorti

—	Falliment f'każ ta' negozjant

NEDERLAND

—	Het faillissement

—	De surséance van betaling

—	De schuldsaneringsregeling natuurlijke personen

ÖSTERREICH

—	Das Konkursverfahren (Insolvenzverfahren)

—	Das Sanierungsverfahren ohne Eigenverwaltung (Insolvenzverfahren)

—	Das Sanierungsverfahren mit Eigenverwaltung (Insolvenzverfahren)

—	Das Schuldenregulierungsverfahren

—	Das Abschöpfungsverfahren

—	Das Ausgleichsverfahren

POLSKA

—	Postępowanie naprawcze

—	Upadłość obejmująca likwidację

—	Upadłość z możliwością zawarcia układu

—

Upadłość

—	Przyspieszone postępowanie układowe

—	Postępowanie układowe

—	Postępowanie sanacyjne

PORTUGAL

—	Processo de insolvência

—	Processo especial de revitalização

ROMÂNIA

—	Procedura insolvenței

—	Reorganizarea judiciară

—	Procedura falimentului

SLOVENIJA

—	Stečajni postopek

—	Skrajšani stečajni postopek

—	Postopek prisilne poravnave

—	Prisilna poravnava v stečaju

SLOVENSKO

—	Konkurzné konanie

—	Reštrukturalizačné konanie

—

Oddlženie

SUOMI/FINLAND

—	Konkurssi/konkurs

—	Yrityssaneeraus/företagssanering

SVERIGE

—

Konkurs

—	Företagsrekonstruktion

UNITED KINGDOM

—	Winding-up by or subject to the supervision of the court

—	Creditors' voluntary winding-up (with confirmation by the court)

—	Administration, including appointments made by filing prescribed documents with the court

—	Voluntary arrangements under insolvency legislation

—	Bankruptcy or sequestration

„PŘÍLOHA B

Likvidační řízení uvedená v čl. 2 písm. c)

BELGIQUE/BELGIË

—	Het faillissement/La faillite

—	De vrijwillige vereffening/La liquidation volontaire

—	De gerechtelijke vereffening/La liquidation judiciaire

—	De gerechtelijke reorganisatie door overdracht onder gerechtelijk gezag/La réorganisation judiciaire par transfert sous autorité de justice

БЪЛГАРИЯ

—	Производство по несъстоятелност

ČESKÁ REPUBLIKA

—

Konkurs

DEUTSCHLAND

—	Das Konkursverfahren

—	Das Gesamtvollstreckungsverfahren

—	Das Insolvenzverfahren

EESTI

—	Pankrotimenetlus

ÉIRE/IRELAND

—	Compulsory winding-up

—	Bankruptcy

—	The administration in bankruptcy of the estate of persons dying insolvent

—	Winding-up in bankruptcy of partnerships

—	Creditors' voluntary winding-up (with confirmation of a court)

—	Arrangements under the control of the court which involve the vesting of all or part of the property of the debtor in the Official Assignee for realisation and distribution

ΕΛΛΑΔΑ

—	Η πτώχευση

—	Η ειδική εκκαθάριση

—	Απλοποιημένη διαδικασία επί πτωχεύσεων μικρού αντικειμένου

ESPAÑA

—

Concurso

FRANCE

—	Liquidation judiciaire

HRVATSKA

—	Stečajni postupak

ITALIA

—	Fallimento

—	Concordato preventivo

—	Liquidazione coatta amministrativa

—	Amministrazione straordinaria

ΚΥΠΡΟΣ

—	Υποχρεωτική εκκαθάριση από το Δικαστήριο

—	Εκκαθάριση με την εποπτεία του Δικαστηρίου

—	Εκούσια εκκαθάριση από πιστωτές, με επιβεβαίωση του Δικαστηρίου

—

Πτώχευση,

—	Διαχείριση της περιουσίας προσώπων που απεβίωσαν αφερέγγυα

LATVIJA

—	Juridiskās personas maksātnespējas process

—	Fiziskās personas maksātnespējas process

LIETUVA

—	Įmonės bankroto byla

—	Įmonės bankroto procesas ne teismo tvarka

LUXEMBOURG

—

Faillite

—	Régime spécial de liquidation du notariat

—	Liquidation judiciaire dans le cadre du surendettement

MAGYARORSZÁG

—	Felszámolási eljárás

MALTA

—	Stralċ volontarju

—	Stralċ mill-Qorti

—	Falliment inkluż il-ħruġ ta' mandat ta' qbid mill-Kuratur f'każ ta' negozjant fallut

NEDERLAND

—	Het faillissement

—	De schuldsaneringsregeling natuurlijke personen

ÖSTERREICH

—	Das Konkursverfahren (Insolvenzverfahren)

POLSKA

—	Upadłość obejmująca likwidację

—

Upadłość

PORTUGAL

—	Processo de insolvência

ROMÂNIA

—	Procedura falimentului

SLOVENIJA

—	Stečajni postopek

—	Skrajšani stečajni postopek

SLOVENSKO

—	Konkurzné konanie

SUOMI/FINLAND

—	Konkurssi/konkurs

SVERIGE

—

Konkurs

UNITED KINGDOM

—	Winding-up by or subject to the supervision of the court

—	Winding-up through administration, including appointments made by filing prescribed documents with the court

—	Creditors' voluntary winding-up (with confirmation by the court)

—	Bankruptcy or sequestration

„PŘÍLOHA C

Správci podstaty uvedení v čl. 2 písm. b)

BELGIQUE/BELGIË

—	De curator/Le curateur

—	De gedelegeerd rechter/Le juge-délégué

—	De gerechtsmandataris/Le mandataire de justice

—	De schuldbemiddelaar/Le médiateur de dettes

—	De vereffenaar/Le liquidateur

—	De voorlopige bewindvoerder/L'administrateur provisoire

БЪЛГАРИЯ

—	Назначен предварително временен синдик

—	Временен синдик

—	(Постоянен) синдик

—	Служебен синдик

ČESKÁ REPUBLIKA

—	Insolvenční správce

—	Předběžný insolvenční správce

—	Oddělený insolvenční správce

—	Zvláštní insolvenční správce

—	Zástupce insolvenčního správce

DEUTSCHLAND

—	Konkursverwalter

—	Vergleichsverwalter

—	Sachwalter (nach der Vergleichsordnung)

—

Verwalter

—	Insolvenzverwalter

—	Sachwalter (nach der Insolvenzordnung)

—	Treuhänder

—	Vorläufiger Insolvenzverwalter

EESTI

—	Pankrotihaldur

—	Ajutine pankrotihaldur

—	Usaldusisik

ÉIRE/IRELAND

—	Liquidator

—	Official Assignee

—	Trustee in bankruptcy

—	Provisional Liquidator

—

Examiner

—	Personal Insolvency Practitioner

—	Insolvency Service

ΕΛΛΑΔΑ

—	Ο σύνδικος

—	Ο εισηγητής

—	Η επιτροπή των πιστωτών

—	Ο ειδικός εκκαθαριστής

ESPAÑA

—	Administradores concursales

FRANCE

—	Mandataire judiciaire

—	Liquidateur

—	Administrateur judiciaire

—	Commissaire à l'exécution du plan

HRVATSKA

—	Stečajni upravitelj

—	Privremeni stečajni upravitelj

—	Stečajni povjerenik

—	Povjerenik

ITALIA

—

Curatore

—	Commissario giudiziale

—	Commissario straordinario

—	Commissario liquidatore

—	Liquidatore giudiziale

ΚΥΠΡΟΣ

—	Εκκαθαριστής και Προσωρινός Εκκαθαριστής

—	Επίσημος Παραλήπτης

—	Διαχειριστής της Πτώχευσης

LATVIJA

—	Maksātnespējas procesa administrators

LIETUVA

—	Bankroto administratorius

—	Restruktūrizavimo administratorius

LUXEMBOURG

—	Le curateur

—	Le commissaire

—	Le liquidateur

—	Le conseil de gérance de la section d'assainissement du notariat

—	Le liquidateur dans le cadre du surendettement

MAGYARORSZÁG

—	Vagyonfelügyelő

—	Felszámoló

MALTA

—	Amministratur Proviżorju

—	Riċevitur Uffiċjali

—	Stralċjarju

—	Manager Speċjali

—	Kuraturi f'każ ta' proċeduri ta' falliment

NEDERLAND

—	De curator in het faillissement

—	De bewindvoerder in de surséance van betaling

—	De bewindvoerder in de schuldsaneringsregeling natuurlijke personen

ÖSTERREICH

—	Masseverwalter

—	Sanierungsverwalter

—	Ausgleichsverwalter

—	Besonderer Verwalter

—	Einstweiliger Verwalter

—	Sachwalter

—	Treuhänder

—	Insolvenzgericht

—	Konkursgericht

POLSKA

—

Syndyk

—	Nadzorca sądowy

—

Zarządca

—	Nadzorca układu

—	Tymczasowy nadzorca sądowy

—	Tymczasowy zarządca

—	Zarządca przymusowy

PORTUGAL

—	Administrador de insolvência

—	Administrador judicial provisório

ROMÂNIA

—	Practician în insolvență

—	Administrator judiciar

—	Lichidator

SLOVENIJA

—	Upravitelj prisilne poravnave

—	Stečajni upravitelj

—	Sodišče, pristojno za postopek prisilne poravnave

—	Sodišče, pristojno za stečajni postopek

SLOVENSKO

—	Predbežný správca

—

Správca

SUOMI/FINLAND

—	Pesänhoitaja/boförvaltare

—	Selvittäjä/utredare

SVERIGE

—	Förvaltare

—	Rekonstruktör

UNITED KINGDOM

—	Liquidator

—	Supervisor of a voluntary arrangement

—	Administrator

—	Official Receiver

—

Trustee

—	Provisional Liquidator

—	Judicial factor

“

11.10.2016

Úřední věstník Evropské unie

L 274/55

ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2016/1796

ze dne 7. července 2016,

kterým se mění rozhodnutí 2011/263/EU, 2011/264/EU, 2012/720/EU a 2012/721/EU s cílem zohlednit vývoj klasifikace látek

(oznámeno pod číslem C(2016) 4131)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (1), a zejména na čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení,

po konzultaci s Výborem Evropské unie pro ekoznačku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 6 odst. 6 nařízení (ES) č. 66/2010 nesmí být ekoznačka EU udělena zboží, které obsahuje látky, přípravky či směsi, které splňují kritéria pro to, aby byly klasifikovány jako toxické, nebezpečné pro životní prostředí, karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (2), ani zboží, které obsahuje látky uvedené v článku 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (3).

(2)

V souladu s čl. 6 odst. 7 nařízení (ES) č. 66/2010 může Komise udělit výjimky z čl. 6 odst. 6 uvedeného nařízení pro specifické kategorie zboží obsahující takové látky v případě, že z technického hlediska není proveditelné nahrazení tohoto zboží jako takového buď jiným zbožím, nebo použitím alternativních materiálů či konstrukcí, nebo produkty, které mají ve srovnání s jiným zbožím stejné kategorie mnohem vyšší celkovou environmentální výkonnost.

(3)

Subtilisin je nebezpečná látka s harmonizovanou klasifikací podle přílohy VI nařízení (ES) č. 1272/2008. Patří sem tyto třídy nebezpečnosti: senzibilizace dýchacích cest (kategorie 1), vážné poškození očí (kategorie 1), podráždění kůže (kategorie 2) a toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice dýchacích cest (kategorie 3).

(4)

Rozhodnutí Komise 2011/263/EU (4) a 2011/264/EU (5), ve znění rozhodnutí 2012/49/EU (6), již zahrnují výjimku pro enzym subtilisin klasifikovaný jako H400: vysoce toxický pro vodní organismy, pokud jde o stanovená ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU pro mycí prostředky do myček nádobí a prací prostředky, neboť subtilisin byl uznán jako důležitá složka těchto prostředků a vztahovala se na něj předtím výjimka. Kromě toho se v rozhodnutích Komise 2012/720/EU (7) a 2012/721/EU (8) se stejným záměrem povolit subtilisin v produktech opatřených ekoznačkou EU povolují enzymy klasifikované jako H400: vysoce toxický pro vodní organismy pro mycí prostředky do automatických myček nádobí používané v průmyslu a institucích a prací prostředky používané v průmyslu a institucích. Tyto výjimky byly uděleny vzhledem k významné funkci subtilisinu ve výše zmíněných skupinách detergentů a jeho vysoké úrovni rozkladu/deaktivace v čistírnách odpadních vod a během používání a přepravy detergentů do kanalizačních systémů. Výjimky byly potřebné vzhledem k tomu, že subtilisin byl v rámci nařízení (ES) č. 1907/2006 prostřednictvím samoklasifikace zařazen do kategorie akutní toxicity pro vodní prostředí 1 (M faktor 1) (H400), což by zabránilo jeho zařazení mezi produkty opatřené ekoznačkou EU.

(5)

Nařízení (ES) č. 1272/2008 bylo pozměněno nařízením Komise (EU) č. 286/2011 (9). Pro látky se staly změny podle nařízení (ES) č. 1272/2008 použitelnými od 1. prosince 2012 a pro směsi od 1. června 2015. Nařízení (EU) č. 286/2011 doplnilo nová klasifikační kritéria pro dlouhodobou nebezpečnost pro vodní prostředí založená na údajích o chronické toxicitě pro vodní prostředí a biologické rozložitelnosti. Na základě nových kritérií z nedávné studie provedené fórem REACH SIEF vyplynulo, že subtilisin musí být zařazen rovněž jako látka nebezpečná pro vodní prostředí (chronická toxicita), kategorie 2. Látka je snadno biologicky rozložitelná a neměla by představovat riziko pro životní prostředí, protože je v čistírnách odpadních vod téměř zcela deaktivována. V důsledku tohoto zařazení by subtilisin musel být pro použití v produktech opatřených ekoznačkou EU zakázán. To by v případě platných ekologických kritérií pro udělování ekoznačky EU mycím prostředkům do myček nádobí, pracím prostředkům, mycím prostředkům do automatických myček nádobí používaným v průmyslu a institucích a pracím prostředkům používaným v průmyslu a institucích znamenalo, že by jen stěží mohly odpovídat 10–20 % detergentů a čisticích prostředků dostupných na trhu Unie, které jsou během celého životního cyklu nejlepší, pokud jde o environmentální výkonnost.

(6)

Subtilisin zvyšuje čisticí účinek detergentů účinným rozkladem složek skvrn, které jsou bílkovinné povahy. Enzym dosahuje vynikajících výsledků i při nízkých teplotách s požadovaným dávkováním, jež umožňuje splnění kritérií v rámci systému ekoznačky EU, pokud jde o nízké teploty, zhutnění a výkonnost. V současné době neexistuje žádná alternativní složka nebo technologie. Jiné enzymy s katalytickými aktivitami, jako např. alfa-amyláza, lipáza a pektát lyáza dokážou odstranit jiné druhy usazenin a skvrn, např. skvrny od škrobu, tuku a pektinu, nedokážou však odstranit skvrny bílkovinné povahy.

(7)

Při přezkumu kritérií pro udělení ekoznačky EU pro mycí prostředky do myček nádobí a prací prostředky, jež byla stanovena v rozhodnutích 2011/263/EU a 2011/264/EU, ani při vypracování kritérií pro udělování ekoznačky EU mycím prostředkům do automatických myček nádobí používaným v průmyslu a institucích a pracím prostředkům používaným v průmyslu a institucích a souvisejících pozměňovacích návrhů se nezohlednila nová kritéria pro environmentální klasifikaci zavedená nařízením (EU) č. 286/2011.

(8)

Tato změna se použije zpětně ode dne 1. prosince 2012, aby byla zajištěna kontinuita platnosti kritérií pro udělování ekoznačky EU mycím prostředkům do myček nádobí, pracím prostředkům, mycím prostředkům do automatických myček nádobí používaným v průmyslu a institucích a pracím prostředkům používaným v průmyslu a institucích.

(9)	Rozhodnutí Komise 2011/263/EU, 2011/264/EU, 2012/720/EU a 2012/721/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(10)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 16 nařízení (ES) č. 66/2010,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha rozhodnutí Komise 2011/263/EU se mění v souladu s přílohou I tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Příloha rozhodnutí Komise 2011/264/EU se mění v souladu s přílohou II tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Příloha rozhodnutí Komise 2012/720/EU se mění v souladu s přílohou III tohoto rozhodnutí.

Článek 4

Příloha rozhodnutí Komise 2012/721/EU se mění v souladu s přílohou IV tohoto rozhodnutí.

Článek 5

Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. prosince 2012.

Článek 6

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 7. července 2016.

Za Komisi

Karmenu VELLA

člen Komise

(1) Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(4) Rozhodnutí Komise 2011/263/EU ze dne 28. dubna 2011, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU mycím prostředkům do myček nádobí (Úř. věst. L 111, 30.4.2011, s. 22).

(5) Rozhodnutí Komise 2011/264/EU ze dne 28. dubna 2011, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU pracím prostředkům (Úř. věst. L 111, 30.4.2011, s. 34).

(6) Rozhodnutí Komise 2012/49/EU ze dne 26. ledna 2012, kterým se mění rozhodnutí 2011/263/EU a 2011/264/EU s cílem zohlednit vývoj klasifikace enzymů podle přílohy I směrnice Rady 67/548/EHS a přílohy VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 36).

(7) Rozhodnutí Komise 2012/720/EU ze dne 14. listopadu 2012, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU mycím prostředkům do automatických myček nádobí používaným v průmyslu a institucích (Úř. věst. L 326, 24.11.2012, s. 25).

(8) Rozhodnutí Komise 2012/721/EU ze dne 14. listopadu 2012, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU pracím prostředkům používaným v průmyslu a institucích (Úř. věst. L 326, 24.11.2012, s. 38).

(9) Nařízení Komise (EU) č. 286/2011 ze dne 10. března 2011, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (Úř. věst. L 83, 30.3.2011, s. 1).

PŘÍLOHA I

Příloha rozhodnutí 2011/263/EU se mění takto:

V zájmu jasnosti a právní jistoty je vhodné celou tabulku stanovující výjimky v kritériu 2 písm. b) pátém pododstavci nahradit touto tabulkou, která zohledňuje změny zavedené rozhodnutím Komise 2014/313/EU (1):

„Subtilisin	H400: Vysoce toxický pro vodní organismy	R50
„Subtilisin	H411: Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky	R50–53
Povrchově aktivní látky v celkových koncentracích < 25 % v konečném výrobku	H400: Vysoce toxický pro vodní organismy	R50
Povrchově aktivní látky v celkových koncentracích < 25 % v konečném výrobku (*1)	H412: Škodlivý pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky	R52–53
Biocidy používané za účelem konzervace (*2)	H410: Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky	R50–53
	H411: Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky	R51–53
	H412: Škodlivý pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky	R52–53
Vonné látky	H412: Škodlivý pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky	R52–53
Enzymy (*3)	H334: Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže	R42
Enzymy (*3)	H317: Může vyvolat alergickou kožní reakci	R43
NTA jako nečistota v MGDA a GLDA (*4)	H351: Podezření na vyvolání rakoviny	R40

(1) Rozhodnutí Komise 2014/313/EU ze dne 28. května 2014 kterým se mění rozhodnutí 2011/263/EU, 2011/264/EU, 2011/382/EU, 2011/383/EU, 2012/720/EU a 2012/721/EU s cílem zohlednit vývoj klasifikace látek (Úř. věst. L 164, 3.6.2014, s. 74).

(*1) Tuto výjimku lze uplatnit, pokud jsou snadno rozložitelné a rozložitelné za anaerobních podmínek.

(*2) Uvedeno v kritériu 2 písm. e). Tuto výjimku lze uplatnit, pokud se bioakumulační potenciál biocidů vyznačuje log Pow (log rozdělovacího koeficientu oktanol/voda) < 3,0 nebo experimentálně zjištěným biokoncentračním faktorem (BCF) ≤ 100.

(*3) Včetně stabilizátorů a jiných pomocných látek v přípravcích.

(*4) V koncentracích nižších než 1,0 % v surovině, pokud je celková koncentrace v konečném výrobku nižší než 0,10 %.“

PŘÍLOHA II

Příloha rozhodnutí 2011/264/EU se mění takto:

V zájmu jasnosti a právní jistoty je vhodné celou tabulku stanovující výjimky v kritériu 4 písm. b) pátém pododstavci nahradit touto tabulkou, která zohledňuje změny zavedené rozhodnutím 2014/313/EU:

„Subtilisin	H400: Vysoce toxický pro vodní organismy	R50
„Subtilisin	H411: Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky	R50–53
Povrchově aktivní látky v celkových koncentracích < 25 % v konečném výrobku	H400: Vysoce toxický pro vodní organismy	R50
Povrchově aktivní látky v celkových koncentracích < 25 % v konečném výrobku (*1)	H412: Škodlivý pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky	R52–53
Biocidy používané za účelem konzervace (*2)	H410: Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky	R50–53
	H411: Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky	R51–53
	H412: Škodlivý pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky	R52–53
Vonné látky	H412: Škodlivý pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky	R52–53
Enzymy (*3)	H334: Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže	R42
Enzymy (*3)	H317: Může vyvolat alergickou kožní reakci	R43
Bělicí katalyzátory (*3)	H334: Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže	R42
Bělicí katalyzátory (*3)	H317: Může vyvolat alergickou kožní reakci	R43
NTA jako nečistota v MGDA a GLDA (*4)	H351: Podezření na vyvolání rakoviny	R40
Optické zjasňovače (pouze pro prací prostředky pro běžné bílé prádlo)	H413: Může vyvolat dlouhodobé škodlivé účinky pro vodní organismy	R53

(*1) Tuto výjimku lze uplatnit, pokud jsou snadno rozložitelné a rozložitelné za anaerobních podmínek.

(*2) Uvedeno v kritériu 4 písm. e). Tuto výjimku lze uplatnit, pokud se bioakumulační potenciál biocidů vyznačuje log Pow (log rozdělovacího koeficientu oktanol/voda) < 3,0 nebo experimentálně zjištěným biokoncentračním faktorem (BCF) ≤ 100.

(*3) Včetně stabilizátorů a jiných pomocných látek v přípravcích.

(*4) V koncentracích nižších než 1,0 % v surovině, pokud je celková koncentrace v konečném výrobku nižší než 0,10 %.“

PŘÍLOHA III

Příloha rozhodnutí 2012/720/EU se mění takto:

V zájmu jasnosti a právní jistoty je vhodné celou tabulku stanovující výjimky v kritériu 3 písm. b) šestém pododstavci nahradit touto tabulkou, která zohledňuje změny zavedené rozhodnutím 2014/313/EU:

„Subtilisin	H400: Vysoce toxický pro vodní organismy	R50
„Subtilisin	H411: Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky	R50–53
Povrchově aktivní látky v celkových koncentracích < 15 % v konečném výrobku	H400: Vysoce toxický pro vodní organismy	R50
Povrchově aktivní látky v celkových koncentracích < 25 % v konečném výrobku	H412: Škodlivý pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky	R52–53
Biocidy používané pro účely konzervace (*1) (pouze pro tekutiny s pH mezi 2 a 12 a nejvýše 0,10 % hmotnostních aktivního materiálu)	H331: Toxický při vdechování	R23
	H334: Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže	R42
	H317: Může vyvolat alergickou kožní reakci	R43
	H400: Vysoce toxický pro vodní organismy	R50
Enzymy (*2)	H334: Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže	R42
	H317: Může vyvolat alergickou kožní reakci	R43
	H400: Vysoce toxický pro vodní organismy	R50
NTA jako nečistota v MGDA a GLDA (*3)	H351: Podezření na vyvolání rakoviny	R40

(*1) Výjimka platí pouze pro kritérium 3 písm. b). Biocidy musí splňovat kritérium 3 písm. d).

(*2) Včetně stabilizátorů a jiných pomocných látek v přípravcích.

(*3) V koncentracích nižších než 1,0 % v surovině, pokud je celková koncentrace v konečném výrobku nižší než 0,10 %.“

PŘÍLOHA IV

Příloha rozhodnutí 2012/721/EU se mění takto:

V zájmu jasnosti a právní jistoty je vhodné celou tabulku stanovující výjimky v kritériu 4 písm. b) šestém pododstavci nahradit touto tabulkou:

„Subtilisin	H400: Vysoce toxický pro vodní organismy	R50
„Subtilisin	H411: Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky	R50–53
Povrchově aktivní látky v celkových koncentracích < 20 % v konečném výrobku	H400: Vysoce toxický pro vodní organismy	R50
Povrchově aktivní látky v celkových koncentracích < 25 % v konečném výrobku (*1)	H412: Škodlivý pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky	R52–53
Biocidy používané pro účely konzervace (*2) (pouze pro tekutiny s pH mezi 2 a 12 a nejvýše 0,10 % hmotnostních aktivního materiálu)	H331: Toxický při vdechování	R23
	H334: Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže	R42
	H317: Může vyvolat alergickou kožní reakci	R43
	H400: Vysoce toxický pro vodní organismy	R50
Enzymy (*3)	H400: Vysoce toxický pro vodní organismy	R50
	H334: Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže	R42
	H317: Může vyvolat alergickou kožní reakci	R43
Bělicí katalyzátory (*3)	H400: Vysoce toxický pro vodní organismy	R50
NTA jako nečistota v MGDA a GLDA (*4)	H351: Podezření na vyvolání rakoviny	R40

(*1) Tuto výjimku lze uplatnit, pokud povrchově aktivní látky splňují kritérium 3 písm. a) a jsou rozložitelné za anaerobních podmínek.

(*2) Výjimka platí pouze pro kritérium 4 písm. b). Biocidy musí splňovat kritérium 4 písm. e).

(*3) Včetně stabilizátorů a jiných pomocných látek v přípravcích.

(*4) V koncentracích nižších než 1,0 % v surovině, pokud je celková koncentrace v konečném výrobku nižší než 0,10 %.“

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 274

České vydání	Právní předpisy	Ročník 59 11. října 2016

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
	*	Oznámení o prozatímním provádění Dohody o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a státy SADC EPA na straně druhé	1
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1790 ze dne 12. února 2016 o uzavření revize 3 Dohody Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel (revidovaná dohoda z roku 1958)	2
		Dohoda o přijetí harmonizovaných technických předpisů OSN pro kolová vozidla, zařízení a konstrukční části, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel	4
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/1791 ze dne 12. července 2016 o podpisu a uzavření, jménem Evropské unie, dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Středoafrickou republikou o postavení vojenské výcvikové mise Evropské unie SBOP ve Středoafrické republice (EUTM RCA)	31
		Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Středoafrickou republikou o postavení vojenské výcvikové mise Evropské unie SBOP (EUTM RCA) ve Středoafrické republice	33
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Rady (EU) 2016/1792 ze dne 29. září 2016, kterým se nahrazují přílohy A, B a C nařízení (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení	35
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1793 ze dne 10. října 2016, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2016/759, pokud jde o vstup želatiny a kolagenu a ošetřených surovin pro tyto produkty z Tchaj-wanu na území Unie ( 1 )	48
		Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1794 ze dne 10. října 2016 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	50
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1795 ze dne 29. září 2016 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ke změnám příloh Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) a předpisů přiložených k Evropské dohodě o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN)	52
	*	Rozhodnutí Komise (EU) 2016/1796 ze dne 7. července 2016, kterým se mění rozhodnutí 2011/263/EU, 2011/264/EU, 2012/720/EU a 2012/721/EU s cílem zohlednit vývoj klasifikace látek (oznámeno pod číslem C(2016) 4131) ( 1 )	55
		AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU
	*	Rozhodnutí č. 1/2016 Smíšeného výboru pro provádění dohody zřízeného dobrovolnou dohodou o partnerství mezi Evropskou unií na jedné straně a Indonéskou republikou na straně druhé ze dne 15. září 2016 týkající se data zahájení režimu licencí v rámci prosazování práva, správy a obchodu v oblasti lesnictví (FLEGT) [2016/1797]	62

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MA	184,0
0702 00 00	ZZ	184,0
0707 00 05	TR	128,9
0707 00 05	ZZ	128,9
0709 93 10	TR	136,2
0709 93 10	ZZ	136,2
0805 50 10	AR	75,0
	CL	97,4
	TR	86,7
	UY	50,0
	ZA	109,2
	ZZ	83,7
0806 10 10	BR	285,5
	EG	206,9
	TR	136,5
	US	210,1
	ZZ	209,8
0808 10 80	AR	100,0
	BR	100,2
	CL	139,7
	NZ	142,7
	US	141,5
	ZA	118,5
	ZZ	123,8
0808 30 90	CN	74,4
	TR	133,6
	ZZ	104,0

Návrh	Referenční dokument	Oznámení	Téma	Poznámky	Postoj EU
1	ECE/TRANS/WP.15/231	C.N.443.2016.TREATIES-XI.B.14	Návrhy změn příloh A a B ADR	Technický konsenzus pracovní skupiny pro přepravu nebezpečných věcí – WP.15.	Souhlas se změnami
2	ECE/TRANS/WP.15/231/Corr.1	C.N.443.2016.TREATIES-XI.B.14	Návrhy změn příloh A a B ADR	Technický konsenzus pracovní skupiny pro přepravu nebezpečných věcí – WP.15.	Souhlas se změnami
3	ECE/TRANS/WP.15/231/Add.1	C.N.443.2016.TREATIES-XI.B.14	Návrhy změn příloh A a B ADR	Technický konsenzus pracovní skupiny pro přepravu nebezpečných věcí – WP.15.	Souhlas se změnami
4	ECE/ADN/36	C.N.444.2016.TREATIES-XI.D.6	Návrhy změn předpisů přiložených k ADN	Technický konsenzus správního výboru	Souhlas se změnami
5	ECE/ADN/36/Add.1	C.N.607.2016.TREATIES-XI.D.6	Návrhy změn předpisů přiložených k ADN	Technický konsenzus správního výboru	Souhlas se změnami