1.10.2016

Úřední věstník Evropské unie

L 268/10

PŘEKLAD

PROTOKOL

o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky

SMLUVNÍ STRANY TOHOTO PROTOKOLU,

BEROUCE V ÚVAHU, že dne 21. května 2003 přijalo padesáté šesté Světové zdravotnické shromáždění na základě konsenzu Rámcovou úmluvu WHO o kontrole tabáku a tato úmluva vstoupila v platnost dne 27. února 2005;

UZNÁVAJÍCE, že Rámcová úmluva WHO o kontrole tabáku je jednou z nejrychleji ratifikovaných smluv Organizace spojených národů a základním nástrojem pro dosažení cílů Světové zdravotnické organizace;

PŘIPOMÍNAJÍCE preambuli Ústavy Světové zdravotnické organizace, která uvádí, že požívání nejvyšší dosažitelné úrovně zdraví je jedním ze základních práv každého člověka bez rozdílu rasy, náboženství, politické příslušnosti a hospodářských nebo sociálních podmínek;

ODHODLÁNY rovněž přiznat prioritu svému právu chránit veřejné zdraví;

HLUBOCE ZNEPOKOJENY tím, že nezákonný obchod s tabákovými výrobky přispívá k šíření tabákové epidemie, která představuje celosvětový problém se závažnými důsledky pro veřejné zdraví, což vyžaduje účinné, vhodné a komplexní domácí a mezinárodní reakce;

DÁLE UZNÁVAJÍCE, že nezákonný obchod s tabákovými výrobky oslabuje cenová a daňová opatření, která mají posílit kontrolu tabáku, a tudíž zvyšuje přístupnost a cenovou dostupnost tabákových výrobků;

VÁŽNĚ ZNEPOKOJENY nepříznivými dopady přístupnějších a cenově dostupnějších nezákonně obchodovaných tabákových výrobků na veřejné zdraví a dobré životní podmínky, zejména u mladých lidí, lidí chudých a u jiných zranitelných skupin;

VÁŽNĚ ZNEPOKOJENY neúměrnými hospodářskými a sociálním dopady nezákonného obchodu s tabákovými výrobky na rozvojové země a země s tranzitivní ekonomikou;

VĚDOMY SI potřeby rozvíjet vědeckou, technickou a institucionální kapacitu umožňující plánovat a provádět odpovídající vnitrostátní, regionální a mezinárodní opatření pro odstranění všech forem nezákonného obchodu s tabákovými výrobky;

UZNÁVAJÍCE, že přístup ke zdrojům a relevantním technologiím je velice důležitý z hlediska posílení schopnosti smluvních stran odstranit všechny formy nezákonného obchodu s tabákovými výrobky, a to zejména v rozvojových zemích a zemích s tranzitivní ekonomikou;

UZNÁVAJÍCE ZÁROVEŇ, že ačkoli jsou svobodná pásma zřizována, aby usnadnila legální obchod, jsou používána také k usnadnění globalizace nezákonného obchodu s tabákovými výrobky, a to jak v souvislosti s nezákonným tranzitem pašovaných výrobků, tak s výrobou nedovolených tabákových výrobků;

UZNÁVAJÍCE ROVNĚŽ, že nezákonný obchod s tabákovými výrobky oslabuje ekonomiky smluvních stran a má nepříznivý vliv na jejich stabilitu a bezpečnost;

VĚDOMY SI TAKÉ toho, že nezákonný obchod s tabákovými výrobky vytváří finanční zisky, které se používají k financování nadnárodní trestné činnosti, která je v rozporu s vládními cíli;

UZNÁVAJÍCE, že nezákonný obchod s tabákovými výrobky ohrožuje cíle týkající se zdraví, klade dodatečnou zátěž na zdravotnictví a způsobuje ekonomikám smluvních stran ztráty příjmů;

majíce na paměti čl. 5 odst. 3 Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku, v němž smluvní strany souhlasí, že při vytváření a realizaci svých politik v oblasti veřejného zdraví týkajících se kontroly tabáku budou postupovat takovým způsobem, aby v souladu s vnitrostátními právními předpisy ochránily tyto politiky před komerčními a ostatními oprávněnými zájmy tabákového průmyslu;

ZDŮRAZŇUJÍCE potřebu ostražitosti vůči veškerým snahám tabákového průmyslu narušit či ohrožovat strategie boje proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky a potřebu zajištění informovanosti o činnostech tabákového průmyslu, které mají negativní dopad na strategie boje proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky;

VĚDOMY SI ustanovení čl. 6 odst. 2 Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku, které smluvní strany vybízí, aby zakázaly nebo omezily, podle potřeby, prodej nebo dovoz tabákových výrobků nepodléhajících zdanění či clu ze strany mezinárodních cestujících;

UZNÁVAJÍCE DÁLE, že tabák a tabákové výrobky se ve fázi mezinárodního tranzitu či překládky stávají předmětem nezákonného obchodu;

BEROUCE OHLED NA TO, že účinná akce pro prevenci nezákonného obchodu s tabákovými výrobky a boj proti němu vyžaduje ucelený mezinárodní přístup ke všem stránkám nezákonného obchodu, a to ve vhodných případech včetně nezákonného obchodu s tabákem, tabákovými výrobky a výrobním zařízením, a těsnou spolupráci v souvislosti s těmito aspekty;

PŘIPOMÍNAJÍCE A ZDŮRAZŇUJÍCE význam ostatních relevantních mezinárodních dohod, například Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, Úmluvy Organizace spojených národů proti korupci a Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, a skutečnost, že smluvní strany těchto úmluv jsou povinny ve vhodných případech uplatňovat náležitá ustanovení uvedených úmluv na nezákonný obchod s tabákem, tabákovými výrobky a výrobním zařízením, a povzbuzujíce smluvní strany, které se dosud nestaly smluvními stranami uvedených dohod, aby tento krok zvážily;

UZNÁVAJÍCE potřebu vytvořit posílenou spolupráci mezi sekretariátem Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku a Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu, Světovou celní organizací a případně i dalšími subjekty;

PŘIPOMÍNAJÍCE článek 15 Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku, v němž smluvní strany mimo jiné uznávají, že odstranění všech forem nezákonného obchodu s tabákovými výrobky, včetně pašování a nezákonné výroby, je nezbytnou složkou kontroly tabáku;

BEROUCE v úvahu, že tento protokol nemá řešit otázky týkající se práv duševního vlastnictví; a

PŘESVĚDČENY, že doplnění Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku komplexním protokolem poskytne silný a účinný prostředek k boji proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky a jeho závažným důsledkům,

SE DOHODLY TAKTO:

ČÁST I

ÚVOD

Článek 1

Použití pojmů

1. „Zprostředkováním“ se rozumí zastupování jiných osob při sjednávání smluv, nákupu či prodeje za poplatek či provizi.

2. „Cigaretou“ se rozumí rulička řezaného tabáku ke kouření zabalená do cigaretového papíru. Tento pojem se nevztahuje na regionální výrobky, například bidis, ang hoon nebo jiné obdobné výrobky, které mohou být zabaleny do papíru nebo listů. Pro účely článku 8 zahrnuje pojem „cigareta“ také jemně řezaný tabák k ručnímu balení cigaret.

3. „Konfiskací“, která podle okolností zahrnuje i propadnutí, se rozumí trvalé odnětí majetku rozhodnutím soudu nebo jiného příslušného orgánu

4. „Sledovanou dodávkou“ se rozumí metoda spočívající v tom, že je nezákonným či podezřelým zásilkám umožněno opustit území jednoho či více států, přes toto území projet nebo na ně vstoupit, a to s vědomím a pod dohledem příslušných orgánů těchto států za účelem vyšetřování trestného činu a určení totožnosti osob, které se na spáchání trestného činu podílejí.

5. „Svobodným pásmem“ se rozumí území smluvní strany, v němž se veškeré zboží zpravidla považuje, pokud jde o dovozní cla a daně, za zboží mimo celní území.

6. „Nezákonným obchodem“ se rozumí jakékoli praktiky či jednání zakázané právními předpisy, které se týkají výroby, přepravy, převzetí, držení, distribuce, prodeje nebo koupě, včetně jakýchkoli praktik nebo jednání se záměrem usnadnit takovou činnost.

7. „Licencí“ se rozumí povolení vydané příslušným orgánem poté, co mu byla předložena potřebná žádost nebo jiná dokumentace.

a)	„Výrobním zařízením“ se rozumí strojní zařízení, které je navrženo nebo uzpůsobeno tak, aby bylo používáno výhradně pro výrobu tabákových výrobků, a tvoří nedílnou součást výrobního procesu (1).
b)	„Jakoukoli částí takového zařízení“ se v souvislosti s výrobním zařízením rozumí každá identifikovatelná část, která se používá výlučně ve výrobním zařízení sloužícím k výrobě tabákových výrobků.

9. „Smluvní stranou“ se rozumí smluvní strana tohoto protokolu, pokud ze souvislostí nevyplývá, že je tomu jinak.

10. „Osobními údaji“ se rozumějí veškeré informace o identifikované či identifikovatelné fyzické osobě.

11. „Regionální organizací pro hospodářskou integraci“ se rozumí organizace, která je tvořena několika svrchovanými státy a na niž tyto členské státy přenesly své pravomoci v řadě oblastí, včetně oprávnění za své členské státy v těchto oblastech závazně rozhodovat (2).

12. „Dodavatelský řetězec“ zahrnuje výrobu tabákových výrobků a výrobního zařízení i dovoz a vývoz tabákových výrobků a výrobního zařízení a může být případně rozšířen o jednu či více z následujících činností, pokud se tak smluvní strana rozhodne:

a)	maloobchod s tabákovými výrobky;

b)	pěstování tabáku, s výjimkou tradičních malých pěstitelů, zemědělců a producentů;

c)	přeprava komerčních množství tabákových výrobků nebo výrobního zařízení; a

d)	velkoobchod s tabákem, tabákovými výrobky nebo výrobním zařízením, zprostředkování, skladování či distribuce tabáku a tabákových výrobků nebo výrobního zařízení.

13. „Tabákovými výrobky“ se rozumějí výrobky zcela nebo částečně vytvořené z listů tabáku jako suroviny, které jsou vyrobeny pro účely kouření, sání, žvýkání nebo šňupání.

14. „Sledováním a vyhledáváním“ se rozumí systematické monitorování a zpětné určení trasy či pohybu zboží v dodavatelském řetězci, jak stanoví článek 8, které provádějí příslušné orgány či jiná osoba jednající jejich jménem.

Článek 2

Vztah mezi tímto protokolem a jinými dohodami a právními nástroji

1. Ustanovení Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku, která se vztahují na její protokoly, se vztahují i na tento protokol.

2. Smluvní strany, které uzavřely typy dohod uvedených v článku 2 Rámcové dohody WHO o kontrole tabáku, informují o těchto dohodách prostřednictvím sekretariátu Úmluvy zasedání smluvních stran.

3. Tímto protokolem nejsou dotčena práva a závazky jakékoli ze smluvních stran vyplývající z jiné mezinárodní úmluvy, smlouvy či mezinárodní dohody, které pro tuto stranu platí, jež považuje za vhodnější pro odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky.

4. Tímto protokolem nejsou dotčena jiná práva, závazky a povinnosti smluvních stran vyplývající z mezinárodního práva, včetně Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu.

Článek 3

Cíl

Cílem tohoto protokolu je odstranit všechny formy nezákonného obchodu s tabákovými výrobky, a to v souladu s podmínkami článku 15 Rámcové dohody WHO o kontrole tabáku.

ČÁST II

OBECNÉ ZÁVAZKY

Článek 4

Obecné závazky

1. Kromě ustanovení článku 5 Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku smluvní strany:

a)	přijmou a provedou účinná opatření ke kontrole či regulaci dodavatelského řetězce se zbožím, na které se vztahuje tento protokol, aby předcházely nezákonnému obchodu s tímto zbožím, odrazovaly od něj, odhalovaly jej, vyšetřovaly jej a stíhaly, a za tímto účelem spolu navzájem spolupracují;

přijmou všechna nezbytná opatření v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, aby zvýšily účinnost svých příslušných orgánů a služeb včetně celních a policejních orgánů, které jsou odpovědné za prevenci všech forem nezákonného obchodu se zbožím, na které se vztahuje tento protokol, za odrazování od takového obchodu, jeho odhalování, vyšetřování, stíhání a odstranění;

přijmou účinná opatření k usnadnění či získání technické pomoci a finanční podpory, budování kapacity a mezinárodní spolupráci, aby dosáhly cílů tohoto protokolu a zaručily, že příslušné orgány mají k dispozici informace, jež mají být na základě tohoto protokolu vyměněny, a zaručily výměnu těchto informací s příslušnými orgány;

d)	úzce navzájem spolupracují v souladu se svými příslušnými vnitrostátními právními a správními systémy, aby zvýšily účinnost vnitrostátních opatření k vynucování práva v boji proti protiprávnímu jednání včetně trestných činů stanovených v souladu s článkem 14 tohoto protokolu;

e)	podle potřeby spolupracují a komunikují s příslušnými regionálními a mezinárodními mezivládními organizacemi v rámci bezpečné (3) výměny informací, na kterou se vztahuje tento protokol, aby podpořily účinné provádění tohoto protokolu; a

f)	v rámci možností a zdrojů, které mají k dispozici, spolupracují, aby získaly finanční zdroje pro účinné provádění tohoto protokolu, a to prostřednictvím dvoustranných a vícestranných mechanismů financování.

2. Při plnění závazků podle tohoto protokolu smluvní strany zaručí nejvyšší možnou transparentnost při veškerých možných interakcích s tabákovým průmyslem.

Článek 5

Ochrana osobních údajů

Při provádění tohoto protokolu smluvní strany v souladu s vnitrostátními právními předpisy chrání osobní údaje osob bez ohledu na jejich státní příslušnost či místo pobytu, a to s přihlédnutím k mezinárodním normám v oblasti ochrany osobních údajů.

ČÁST III

KONTROLA DODAVATELSKÉHO ŘETĚZCE

Článek 6

Licence, rovnocenné povolení nebo kontrolní systém

1. Za účelem dosažení cílů Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku a odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky a výrobním zařízením, každá ze smluvních stran zakáže, aby fyzické či právnické osoby provozovaly kteroukoli z následujících činností, pokud jim k tomu příslušný orgán v souladu s vnitrostátními právními předpisy neudělil licenci nebo rovnocenné povolení (dále jen „licence“) nebo nezavedl kontrolní systém:

a)	výroba tabákových výrobků a výrobního zařízení; a

b)	dovoz a vývoz tabákových výrobků a výrobního zařízení.

2. V rozsahu, který považuje za odpovídající, a v případě, že následující činnosti nejsou zakázány vnitrostátními právními předpisy, usiluje každá smluvní strana o to, aby byly udělovány licence fyzickým či právnickým osobám, které se zabývají:

a)	maloobchodem s tabákovými výrobky;

b)	pěstováním tabáku, s výjimkou tradičních malých pěstitelů, zemědělců a producentů;

c)	přepravou komerčních množství tabákových výrobků nebo výrobního zařízení; a

d)	velkoobchodem s tabákem, tabákovými výrobky nebo výrobním zařízením, zprostředkováním, skladováním či distribucí tabáku a tabákových výrobků nebo výrobního zařízení.

3. S cílem zajistit účinný systém udělování licencí každá ze smluvních stran:

a)	zřídí či jmenuje příslušný orgán nebo orgány, aby vydávaly, obnovovaly, pozastavovaly, odebíraly nebo rušily licence v souladu s ustanoveními tohoto protokolu a svými vnitrostátními právními předpisy za účelem provádění činností uvedených v odstavci 1;

vyžaduje, aby každá žádost o licenci obsahovala všechny požadované informace o žadateli, které budou případně zahrnovat:

i)	je-li žadatel fyzická osoba, informace o jeho totožnosti včetně celého jména, obchodního názvu, obchodního registračního čísla (pokud existuje), příslušných daňových identifikačních čísel (pokud existují) a jakýchkoli jiných informací umožňujících určit totožnost;

ii)

je-li žadatel právnická osoba, informace o jeho totožnosti včetně celého oficiálního názvu, obchodního názvu, obchodního registračního čísla, data a místa založení, adresy sídla a hlavního místa podnikání, příslušných daňových identifikačních čísel, kopií stanov nebo rovnocenných dokumentů, informací o firemních pobočkách, jmen jejích ředitelů a určených právních zástupců a jakýchkoli jiných informací umožňujících určit totožnost;

iii)	přesnou polohu výrobní jednotky (jednotek), skladu a výrobní kapacitu podniku provozovaného žadatelem;

iv)	podrobné údaje o tabákových výrobcích a výrobním zařízení, na které se žádost vztahuje, například popis výrobku, název, zapsanou obchodní známku, pokud existuje, vnější úpravu, značku, model nebo výrobce a sériové číslo výrobního zařízení;

v)	popis místa, v němž bude výrobní zařízení instalováno a používáno;

vi)	doklady nebo prohlášení týkající se záznamů v rejstříku trestů;

vii)	úplnou identifikaci bankovních účtů, které mají být použity při příslušných transakcích, a další důležité platební údaje; a

viii)

popis zamýšleného použití a plánovaného trhu, na němž mají být tabákové výrobky prodávány, přičemž je věnována zvláštní pozornost tomu, aby se zaručilo, že je výroba či nabídka tabákových výrobků úměrná rozumně předpokládané poptávce;

c)	ve vhodných případech monitoruje a shromažďuje licenční poplatky, které lze vybírat, a zváží jejich použití k účinné správě a vynucování systému udělování licencí nebo k ochraně veřejného zdraví či jiné související činnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy;

d)	přijme odpovídající opatření, aby předešla neoprávněným či podvodným postupům při provozování systému udělování licencí, takové postupy odhalila a vyšetřila;

e)	ve vhodných případech přijme opatření, například pravidelný přezkum, obnovování licencí, jejich inspekci či audit;

f)	ve vhodných případech určí časový rámec pro vypršení platnosti licencí a následné opětovné podání potřebných žádostí nebo aktualizaci informací v žádostech;

g)	uloží všem fyzickým nebo právnickým osobám, jimž byla udělena licence, povinnost předem informovat příslušný orgán o změně místa podnikání nebo o významné změně informací týkajících se činností, na něž se vztahuje licence;

h)	uloží všem fyzickým nebo právnickým osobám, jimž byla udělena licence, povinnost informovat příslušný orgán o nabytí či vyřazení výrobního zařízení, aby mohl tento orgán přijmout odpovídající kroky; a

i)	zaručí, že likvidace takového výrobního zařízení nebo jeho části probíhá pod dozorem příslušného orgánu.

4. Každá smluvní strana zaručí, že nedojde k přidělení nebo převedení licence, aniž by navržený držitel licence obdržel příslušné informace obsažené v odstavci 3 a aniž by to předem schválil příslušný orgán.

5. Pět let po vstupu tohoto protokolu v platnost zasedání smluvních stran na nejbližší schůzi zaručí, že je proveden výzkum opírající se o důkazy za účelem ověření, zda existují důležité vstupy, které mají zásadní význam pro výrobu tabákových výrobků, zda je lze identifikovat a podrobit účinnému kontrolnímu mechanismu. Na základě tohoto výzkumu zasedání smluvních stran zváží vhodné kroky.

Článek 7

Náležitá péče

1. Každá smluvní strana v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a cíli Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku vyžaduje, aby všechny fyzické a právnické osoby zapojené do dodavatelského řetězce s tabákem, tabákovými výrobky a výrobním zařízením:

a)	před zahájením a v průběhu obchodního vztahu postupovaly s náležitou péčí;

b)	monitorovaly prodej zákazníkům, aby zaručily, že jsou množství úměrná poptávce po takovýchto výrobcích na trhu, kde mají být prodány nebo použity; a

c)	poskytovaly příslušným orgánům veškeré důkazy v případě, že zákazník provozuje činnosti, které jsou v rozporu s jeho závazky podle tohoto protokolu.

2. Náležitá péče podle odstavce 1 v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvní strany a cíli Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku případně zahrnuje mimo jiné požadavky na identifikaci zákazníka, například pokud jde o získání a aktualizaci těchto informací:

a)	informací umožňujících stanovit, že fyzická nebo právnická osoba vlastní licenci v souladu s článkem 6;

b)	je-li zákazník fyzická osoba, informací o její totožnosti včetně celého jména, obchodního názvu, obchodního registračního čísla (pokud existuje), daňových identifikačních čísel (pokud existují) a ověření její oficiální identifikace;

je-li zákazník právnická osoba, informací o její totožnosti včetně celého oficiálního názvu, obchodního názvu, obchodního registračního čísla, data a místa založení, adresy sídla a hlavního místa podnikání, příslušných daňových identifikačních čísel, kopií stanov nebo rovnocenných dokumentů, informací o firemních pobočkách, jmen jejích ředitelů a určených právních zástupců a ověření její oficiální identifikace;

d)	popisu zamýšleného použití a trhu, na němž mají být tabák, tabákové výrobky nebo výrobní zařízení prodány; a

e)	popisu místa, v němž bude výrobní zařízení instalováno a používáno.

3. Náležitá péče podle odstavce 1 může zahrnovat požadavky na identifikaci zákazníka, například pokud jde o získání a aktualizaci informací týkajících se:

a)	dokumentace nebo prohlášení týkajících se záznamů v rejstříku trestů; a

b)	identifikace bankovních účtů, které mají být použity při transakcích.

4. Na základě informací poskytnutých podle odst. 1 písm. c) přijme každá smluvní strana veškerá nezbytná opatření, aby zaručila plnění závazků vyplývajících z tohoto protokolu, což může zahrnovat také požadavek, aby byl zákazník spadající pod pravomoc smluvní strany vnitrostátním právem označen jako zablokovaný zákazník.

Článek 8

Sledování a vyhledávání

1. Pro účely dalšího zabezpečení dodavatelského řetězce a s cílem pomoci při vyšetřování nezákonného obchodu s tabákovými výrobky smluvní strany souhlasí s tím, že do pěti let od vstupu tohoto protokolu v platnost zřídí globální systém pro sledování a vyhledávání, který bude tvořen vnitrostátními nebo regionálními systémy pro sledování a vyhledávání a globálním kontaktním místem pro sdílení informací, které se bude nacházet v sekretariátu Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku a bude přístupné všem smluvním stranám, což jim umožní předkládat dotazy a získat náležité informace.

2. Každá smluvní strana zřídí v souladu s tímto článkem systém pro sledování a vyhledávání řízený touto stranou pro veškeré tabákové výrobky, které jsou vyráběny na jejím území nebo na její území dováženy, a to s ohledem na její vlastní vnitrostátní či regionální specifické potřeby a dostupné osvědčené postupy.

3. Aby bylo možné provádět účinné sledování a vyhledávání, bude každá smluvní strana vyžadovat, aby byla na všech jednotlivých krabičkách a baleních a na vnějších obalech cigaret nejpozději do pěti let a na jednotlivých krabičkách a baleních a na vnějších obalech ostatních tabákových výrobků nejpozději do deseti let od okamžiku, kdy tento protokol vstoupil pro danou smluvní stranu v platnost, umístěna jedinečná, bezpečná a neodstranitelná identifikační označení (dále jen „jedinečná identifikační označení“), například kódy nebo kolky, nebo aby taková označení tvořila součást všech takovýchto jednotlivých krabiček, balení a vnějších obalů.

4.1

Pro účely odstavce 3 bude každá smluvní strana jako součást globálního systému pro sledování a vyhledávání vyžadovat, aby byly buď přímo, nebo prostřednictvím odkazu k dispozici následující informace, které stranám pomohou určit původ tabákových výrobků, popřípadě místo odklonění, a sledovat a kontrolovat pohyb tabákových výrobků a jejich právní status:

a)	datum a místo výroby;

b)	výrobní zařízení;

c)	stroj použitý k výrobě tabákových výrobků;

d)	výrobní směna nebo čas výroby;

e)	jméno, faktura, číslo objednávky a platební záznamy prvního zákazníka, který není spřízněn s výrobcem;

f)	zamýšlený trh pro maloobchodní prodej;

g)	popis výrobku;

h)	informace o skladování a přepravě;

i)	totožnost všech následných známých kupujících; a

j)	plánovaná trasa zásilky, datum odeslání, místo určení zásilky, místo odeslání a adresát.

4.2	Informace uvedené v písmenech a), b), g) a, jsou-li k dispozici, v písmenu f) tvoří součást jedinečných identifikačních označení.

4.3	Nejsou-li informace uvedené v písmenu f) v době označení k dispozici, smluvní strany vyžadují, aby tyto informace byly uvedeny v souladu s čl. 15 odst. 2 písm. a) Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku.

5. Každá smluvní strana ve lhůtách stanovených v tomto článku vyžaduje, aby byly při výrobě nebo při prvním odeslání výrobcem nebo při dovozu na území této strany zaznamenány informace uvedené v odstavci 4.

6. Každá smluvní strana zaručí, že informace zaznamenané podle odstavce 5 jsou dané smluvní straně k dispozici prostřednictvím internetového odkazu s jedinečným identifikačním označením požadovaným podle odstavců 3 a 4.

7. Každá smluvní strana zaručí, že informace zaznamenané v souladu s odstavcem 5, jakož i jedinečná identifikační označení, díky nimž jsou tyto informace přístupné v souladu s odstavcem 6, jsou uvedeny ve formátu stanoveném nebo povoleném touto stranou a jejími příslušnými orgány.

8. Každá smluvní strana zaručí, že informace zaznamenané podle odstavce 5 jsou na žádost v souladu s odstavcem 9 přístupné globálnímu kontaktnímu místu pro sdílení informací, a to prostřednictvím standardního elektronického zabezpečeného rozhraní s jejím vnitrostátním nebo regionálním centrálním místem. Globální kontaktní místo pro sdílení informací sestaví seznam příslušných orgánů smluvních stran a poskytne tento seznam všem smluvním stranám k dispozici.

9. Každá smluvní strana nebo příslušný orgán:

a)	musí mít včas přístup k informacím uvedeným v odstavci v odstavci 4, a to na základě dotazu předloženého globálnímu kontaktnímu místu pro sdílení informací;

b)	požádá o takové informace pouze v případě, že je to nezbytné pro odhalení či vyšetření nezákonného obchodu s tabákovými výrobky;

c)	nezadržuje bezdůvodně informace;

d)	odpoví na žádosti o informace v souvislosti s odstavcem 4 v souladu se svými vnitrostátními předpisy; a

e)	chrání veškeré vyměňované informace a považuje je na základě vzájemné dohody za důvěrné.

10. Každá smluvní strana vyžaduje další rozvoj a rozšíření oblasti působnosti příslušného systému pro sledování a vyhledávání až do okamžiku, kdy jsou uhrazeny všechny poplatky a náležité daně a případně splněny všechny ostatní závazky v okamžiku výroby, dovozu nebo propuštění z celního řízení či kontroly spotřební daně.

11. Na základě vzájemné dohody smluvní strany spolupracují jak navzájem, tak s příslušnými mezinárodními organizacemi při sdílení a vývoji osvědčených postupů pro systémy pro sledování a vyhledávání, a to včetně:

a)	usnadňování vývoje, předávání a získávání zdokonalené technologie pro sledování a vyhledávání včetně znalostí, dovedností, kapacity a odborných poznatků;

b)	podpory pro programy školení a budování kapacity pro smluvní strany, které takovou potřebu dají najevo; a

c)	dalšího rozvoje technologie pro označování a skenování jednotlivých krabiček a balíčků tabákových výrobků s cílem zpřístupnit informace uvedené v odstavci 4.

12. Závazky smluvní strany nesmí být prováděny tabákovým průmyslem ani nesmí být na tento průmysl přenášeny..

13. Každá smluvní strana zaručí, že její příslušné orgány při účasti v systému pro sledování a vyhledávání jsou s tabákovým průmyslem a se subjekty, které zastupují zájmy tabákového průmyslu, ve styku pouze v míře, která je nezbytně nutná pro provádění tohoto článku.

14. Každá smluvní strana může od tabákového průmyslu vyžadovat, aby nesl veškeré náklady, které souvisejí ze závazky dané strany podle tohoto článku.

Článek 9

Vedení záznamů

1. Každá smluvní strana podle okolností vyžaduje, aby všechny fyzické a právnické osoby zapojené do dodavatelského řetězce s tabákem, tabákovými výrobky a výrobním zařízením vedly úplné a přesné záznamy o všech relevantních transakcích. Tyto záznamy musí umožňovat úplnou identifikaci materiálů použitých při výrobě jejich tabákových výrobků.

2. Každá smluvní strana vyžaduje podle okolností od osob, jimž byla udělena licence v souladu s článkem 6, aby na základě žádosti poskytly příslušným orgánům tyto informace:

a)	obecné informace o objemech trhu, tendencích a prognózách a další relevantní informace; a

b)	informace o množství tabákových výrobků a výrobního zařízení ve vlastnictví držitele licence, v jeho péči či pod jeho kontrolou, které je k datu žádosti uloženo ve skladě, daňovém skladě a celním skladě v režimu tranzitu nebo překládky nebo režimu s podmíněným osvobozením od daně.

3. Pokud jde o tabákové výrobky a výrobní zařízení prodávané či vyráběné na území smluvní strany pro vývoz nebo tabákové výrobky a výrobní zařízení, které jsou na území smluvní strany přepravovány v režimu s podmíněným osvobozením od daně v rámci tranzitu či překládky, každá ze smluvních stran bude podle okolností vyžadovat, aby osoba, které byla udělena licence podle článku 6, na žádost příslušným orgánům v zemi odeslání poskytla v okamžiku odeslání z působnosti jejich kontroly tyto informace (elektronicky, je-li k dispozici infrastruktura):

a)	datum odeslání z posledního místa fyzické kontroly výrobků;

b)	podrobnosti o odeslaném výrobku (včetně značky, množství, skladu);

c)	plánované trasy zásilky a místo určení;

d)	totožnost fyzické či právnické osoby (osob), jimž jsou výrobky zasílány;

e)	způsob přepravy včetně totožnosti přepravce;

f)	očekávané datum příjezdu zásilky do plánovaného místa určení; a

g)	plánovaný trh maloobchodního prodeje či využití.

4. Je-li to vhodné, vyžaduje každá smluvní strana od maloobchodníků a pěstitelů tabáku s výjimkou tradičních pěstitelů, kteří tabák nepěstují pro komerční účely, aby vedli úplné a přesné záznamy o všech relevantních transakcích, jichž se účastní, a to v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy.

5. Pro účely provádění odstavce 1 přijme každá smluvní strana účinná legislativní, prováděcí, správní nebo jiná opatření vyžadující, aby všechny záznamy byly:

a)	vedeny po dobu alespoň čtyř let;

b)	k dispozici příslušným orgánům; a

c)	vedeny ve formátu požadovaném příslušnými orgány.

6. Každá smluvní strana podle okolností a v souladu s vnitrostátními právními předpisy zřídí systém, který jí umožní sdílet s jinými smluvními stranami podrobnosti obsažené ve všech záznamech vedených v souladu s tímto článkem.

7. Smluvní strany se snaží spolupracovat jak navzájem, tak s příslušnými mezinárodními organizacemi při postupném sdílení a vývoji zdokonalených systémů pro vedení záznamů.

Článek 10

Bezpečnostní a preventivní opatření

1. Každá smluvní strana ve vhodných případech a v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a cíli Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku vyžaduje, aby všechny fyzické a právnické osoby, na které se vztahuje článek 6, přijaly nezbytná opatření, aby předcházely odklonu tabákových výrobků do kanálů nezákonného obchodu, a to mimo jiné včetně:

podávání zpráv příslušným orgánům o:

i)	přeshraničním převádění hotovosti v částkách stanovených vnitrostátními právními předpisy či přeshraničních platbách v naturáliích; a

ii)	všech „podezřelých transakcích“; a

b)	dodávání tabákových výrobků nebo výrobního zařízení pouze v množstvích, která jsou úměrná poptávce po takovýchto výrobcích na plánovaném trhu maloobchodního prodeje nebo využití.

2. Každá smluvní strana ve vhodných případech a v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a cíli Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku vyžaduje, aby platby za transakce prováděné fyzickými a právnickými osobami, na které se vztahuje článek 6, byly povoleny pouze v měně a ve stejné výši, jako je částka uvedená na faktuře, a pouze legálními způsoby platby z finančních ústavů nacházejících se na území plánovaného trhu, a aby nebyly prováděny prostřednictvím žádného jiného alternativního systému úhrad.

3. Smluvní strana může vyžadovat, aby platby prováděné fyzickými nebo právnickými osobami, na které se vztahuje článek 6, za materiály použité k výrobě tabákových výrobků v její jurisdikci byly povoleny pouze v měně a ve stejné výši, jako je částka uvedená na faktuře, a pouze legálními způsoby platby z finančních ústavů nacházejících se na území plánovaného trhu, a aby nebyly prováděny prostřednictvím žádného jiného alternativního systému úhrad.

4. Každá smluvní strana zajistí, že jakékoli obcházení požadavků podle tohoto článku bude podléhat vhodným trestním, občanskoprávním nebo správním řízením a účinným, přiměřeným a odrazujícím sankcím, ve vhodných případech včetně pozastavení či odebrání licence.

Článek 11

Prodej přes internet, telekomunikace a jiné vyvíjející se technologie

1. Každá smluvní strana vyžaduje, aby všechny právnické a fyzické osoby podílející se v souvislosti s prodejem tabákových výrobků na jakékoliv transakci, která probíhá přes internet, pomocí telekomunikačních či jiných vyvíjejících se technologií, dodržovaly všechny povinnosti, vyplývající z tohoto protokolu.

2. Každá smluvní strana zváží, zda nezakáže maloobchodní prodej tabákových výrobků přes internet, pomocí telekomunikačních či jiných vyvíjejících se technologií.

Článek 12

Svobodná pásma a mezinárodní tranzit

1. Do tří let od okamžiku, kdy tento protokol pro ni vstoupí v platnost, provede každá smluvní strana účinné kontroly veškeré výroby a transakcí tabáku a tabákových výrobků ve svobodných pásmech, přičemž použije všechna náležitá opatření stanovená tímto protokolem.

2. Dále je zakázáno směšovat tabákové výrobky s jinými výrobky v jediném kontejneru nebo jakékoli jiné obdobné přepravní jednotce v okamžiku výstupu ze svobodného pásma.

3. Každá smluvní strana v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy přijme a uplatňuje kontrolní a ověřovací opatření týkající se mezinárodního tranzitu a překládky tabákových výrobků a výrobního zařízení na jejím území, a to v souladu s ustanoveními tohoto protokolu, aby předcházela nezákonnému obchodu s těmito výrobky.

Článek 13

Bezcelní prodej

1. Každá smluvní strana provádí účinná opatření, aby bezcelní prodej podrobila všem příslušným ustanovením tohoto protokolu, přičemž zohlední článek 6 Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku.

2. Nejpozději do pěti let od vstupu tohoto protokolu v platnost zaručí zasedání smluvních stran na své nejbližším schůzi, že bude proveden výzkum opírající se o důkazy s cílem určit rozsah nezákonného obchodu s tabákovými výrobky v souvislosti s bezcelním prodejem těchto výrobků. Na základě tohoto výzkumu zasedání smluvních stran zváží další vhodné kroky.

ČÁST IV

PORUŠOVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Článek 14

Protiprávní jednání včetně trestných činů

1. Každá smluvní strana v souladu se základními zásadami svých vnitrostátních právních předpisů přijme legislativní a jiná opatření nezbytná k tomu, aby všechny následující případy jednání byly podle jejího vnitrostátního práva označeny za protiprávní jednání:

a)	výroba tabáku, tabákových výrobků nebo výrobního zařízení, velkoobchod s nimi, jejich zprostředkování, prodej, přeprava, distribuce, skladování, odesílání, dovoz nebo vývoz v rozporu s ustanoveními tohoto protokolu;

výroba tabáku, tabákových výrobků nebo výrobního zařízení, velkoobchod s nimi, jejich zprostředkování, prodej, přeprava, distribuce, skladování, odesílání, dovoz nebo vývoz bez uhrazení platných cel, daní či jiných poplatků nebo bez příslušných daňových kolků, jedinečných identifikačních označení či jiných požadovaných označení nebo štítků;

ii)	jakékoli jiné případy pašování či pokusu o pašování tabáku, tabákových výrobků nebo výrobního zařízení, na které se nevztahuje písm. b) bod i);

i)	jakékoli jiné formy nezákonné výroby tabáku, tabákových výrobků nebo výrobního zařízení nebo balení tabáku s padělanými daňovými kolky, jedinečnými identifikačními označeními nebo jinými požadovanými označeními či štítky;

ii)	velkoobchod s nezákonně vyrobeným tabákem, nezákonně vyrobenými tabákovými výrobky, výrobky s padělanými kolky nebo jinými požadovanými označeními či štítky nebo nezákonně vyrobenými výrobními zařízeními, jejich zprostředkování, prodej, přeprava, distribuce, skladování, odesílání, dovoz nebo vývoz;

d)	směšování tabákových výrobků s jinými výrobky během postupu v dodavatelském řetězci pro účely zatajení tabákových výrobků či jejich vydávání za jiné výrobky;

e)	směšování tabákových výrobků s jinými výrobky v rozporu s čl. 12 odst. 2 tohoto protokolu;

f)	používání způsobů prodeje tabákových výrobků přes internet, pomocí telekomunikačních či jiných vyvíjejících se technologií v rozporu s tímto protokolem;

g)	případy, kdy osoba, jíž byla udělena licence v souladu s článkem 6, získá tabák, tabákové výrobky nebo výrobní zařízení od osoby, která by měla být držitelem licence v souladu s článkem 6, držitelem této licence však není;

h)	případy, kdy je úředníkovi veřejné správy nebo oprávněnému úředníkovi bráněno ve výkonu povinností v souvislosti s prevencí nezákonného obchodu s tabákem, tabákovými výrobky nebo výrobním zařízením, odrazováním od takového obchodu, jeho odhalováním, vyšetřováním nebo odstraněním;

případy, kdy je úředníkovi veřejné správy nebo pověřenému úředníkovi při výkonu povinností v souvislosti s prevencí nezákonného obchodu s tabákem, tabákovými výrobky nebo výrobním zařízením, odrazováním od takového obchodu, jeho odhalováním, vyšetřováním nebo odstraněním poskytnuto důležité prohlášení, které je nepravdivé, zavádějící nebo neúplné nebo neobsahuje požadované informace, není-li to v rozporu s právem na ochranu před vypovídáním či jednáním ve vlastní neprospěch;

ii)

případy, kdy je na úředních formulářích učiněno zavádějící prohlášení o popisu, množství nebo hodnotě tabáku, tabákových výrobků nebo výrobního zařízení nebo o jiných informacích stanovených v protokolu, a to s cílem:

a)	vyhnout se platbě příslušných cel, daní či jiných poplatků nebo

b)	ovlivnit kontrolní opatření pro prevenci nezákonného obchodu s tabákem, tabákovými výrobky nebo výrobním zařízením, odrazování od takového obchodu, jeho odhalování, vyšetřování nebo odstranění;

iii)	případy, kdy nejsou vypracovány či vedeny záznamy, na něž se vztahuje tento protokol, nebo jsou vedeny záznamy nepravdivé; a

j)	praní výnosů z protiprávního jednání označeného jako trestný čin podle odstavce 2.

2. Každá smluvní strana v souladu se základními zásadami svých vnitrostátních právních předpisů určí, jaké protiprávní jednání vymezené v odstavci 1 nebo jiné jednání v souvislosti s nezákonným obchodem s tabákem, tabákovými výrobky a výrobním zařízením v rozporu s ustanoveními tohoto protokolu představuje trestný čin, a přijme legislativní a jiná opatření nutná k tomu, aby takové určení řádně provedla.

3. Každá smluvní strana oznámí sekretariátu tohoto protokolu, jaké protiprávní jednání vymezené v odstavcích 1 a 2 označila za trestný čin v souladu s odstavcem 2, a poskytne sekretariátu kopie nebo popis svých právních předpisů, na jejichž základě provedla odstavec 2, a všechny následné změny těchto právních předpisů.

4. Za účelem posílení mezinárodní spolupráce v boji proti trestným činům, které souvisejí s nezákonným obchodem s tabákem, tabákovými výrobky a výrobním zařízením, se smluvní strany vybízejí, aby přezkoumaly své vnitrostátní právní předpisy týkající se praní peněz, vzájemné právní pomoci a vydávání, a to s ohledem na příslušné mezinárodní úmluvy, jichž jsou smluvními stranami, s cílem zaručit, že uvedené předpisy zajišťují účinné vynucování ustanovení tohoto protokolu.

Článek 15

Odpovědnost právnických osob

1. Každá smluvní strana přijme v souladu se svými právními zásadami opatření nezbytná ke stanovení odpovědnosti právnických osob za protiprávní jednání včetně trestných činů stanovených v souladu s článkem 14 tohoto protokolu.

2. V souladu s právními zásadami každé smluvní strany může být odpovědnost právnických osob trestní, občanskoprávní nebo správní.

3. Touto odpovědností není dotčena odpovědnost fyzických osob, které se podílely na protiprávním jednání nebo spáchaly trestné činy stanovené v souladu s vnitrostátními právními předpisy a článkem 14 tohoto protokolu.

Článek 16

Stíhání a sankce

1. Každá smluvní strana přijme v souladu se svými vnitrostátními předpisy opatření nezbytná k tomu, aby byly fyzickým a právnickým osobám, které nesou odpovědnost za protiprávní jednání včetně trestných činů stanovených v souladu s článkem 14, uloženy účinné, přiměřené a odrazující trestní sankce či sankce jiné povahy včetně sankcí peněžních.

2. Každá smluvní strana bude usilovat o to, aby diskreční pravomoc v souladu s jejími vnitrostátními právními předpisy týkajícími se stíhání osob za protiprávní jednání včetně trestných činů stanovených v souladu s článkem 14 byla vykonávána s cílem maximalizovat účinnost opatření k vynucování práva v souvislosti s takovým protiprávním jednáním včetně trestných činů, přičemž se náležitě zohlední potřeba odrazovat od páchání takového protiprávního jednání včetně trestných činů.

3. Tímto protokolem není dotčena zásada, že popis protiprávního jednání včetně trestných činů stanovených v souladu s tímto protokolem a použitelných způsobů právní ochrany nebo jiných právních zásad, jimiž se kontroluje zákonnost jednání, je vyhrazen vnitrostátním právním předpisům dané smluvní strany a že takové protiprávní jednání včetně trestných činů je stíháno a postihováno v souladu s těmito právními předpisy.

Článek 17

Poplatky související se zabavením výrobků

Smluvní strany by měly v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy zvážit, zda přijmou případná legislativní a jiná opatření nezbytná k tomu, aby mohly příslušné orgány vybírat od producenta, výrobce, distributora, dovozce nebo vývozce zabaveného tabáku, tabákových výrobků nebo výrobního zařízení poplatky úměrné ušlým daním a clům.

Článek 18

Likvidace nebo zničení

Všechen zabavený tabák, tabákové výrobky a výrobní zařízení se zničí metodou, která je v co největší míře šetrná k životnímu prostředí, nebo se zlikviduje v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Článek 19

Zvláštní vyšetřovací metody

1. Pokud to povolují základní zásady jejího vnitrostátního právního systému, každá smluvní strana v rámci možností a za podmínek předepsaných vnitrostátními právními předpisy přijme nezbytná opatření, aby svým příslušným orgánům umožnila odpovídajícím způsobem využívat sledované dodávky, a považuje-li to za vhodné, další zvláštní vyšetřovací metody, například elektronické či jiné formy sledování a utajené operace, jejichž prostřednictvím by na jejím území příslušné orgány mohly účinně bojovat proti nezákonnému obchodu s tabákem, tabákovými výrobky nebo výrobním zařízením.

2. Pro účely vyšetřování trestných činů stanovených v souladu s článkem 14 se smluvní strany vybízejí k tomu, aby v nezbytných případech uzavíraly vhodné dvoustranné či vícestranné dohody nebo ujednání o použití metod uvedených v odstavci 1 v rámci spolupráce na mezinárodní úrovni.

3. Není-li uzavřena dohoda nebo ujednání uvedené v odstavci 2, učiní se v jednotlivých případech rozhodnutí o použití zvláštních vyšetřovacích metod na mezinárodní úrovni v závislosti na konkrétním případu, a je-li to nutné, může toto rozhodnutí zohledňovat finanční ujednání týkající se výkonu pravomocí dotčenými smluvními stranami.

4. Smluvní strany uznávají význam a nutnost mezinárodní spolupráce a pomoci v této oblasti a spolupracují jak navzájem, tak s mezinárodními organizacemi při rozvíjení kapacity umožňující dosáhnout cílů tohoto článku.

ČÁST V

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 20

Sdílení obecných informací

1. Pro účely dosažení cílů tohoto protokolu smluvní strany v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy vykazují v rámci nástroje pro podávání zpráv Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku relevantní informace, a to ve vhodných případech mimo jiné například o těchto záležitostech:

a)	v souhrnné podobě o podrobnostech týkajících se zabavení tabáku, tabákových výrobků nebo výrobního zařízení, o množství a hodnotě zabaveného zboží, popisech výrobků, datech a místech výroby; a o krácených daních;

b)	o dovozu, vývozu, tranzitu, prodeji výrobků, za něž byla zaplacena daň, avšak nepodléhají clu, a množství nebo hodnotě výroby tabáku, tabákových výrobků nebo výrobního zařízení;

c)	o tendencích, metodách zatajování a postupech používaných při nezákonném obchodu s tabákem, tabákovými výrobky nebo výrobním zařízením; a

d)	o všech dalších důležitých informacích podle dohody stran.

2. Smluvní strany spolupracují jak navzájem, tak s příslušnými mezinárodními organizacemi, na budování kapacit smluvních stran shromažďovat a vyměňovat si informace.

3. Smluvní strany považují zmíněné informace za důvěrné a určené pouze pro potřeby smluvních stran, pokud smluvní strana, která informace předává, neuvede jinak.

Článek 21

Sdílení informací o vynucování

1. V souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo příslušnými mezinárodními smlouvami si smluvní strany ve vhodných případech buď z vlastního podnětu, nebo na žádost některé smluvní strany, která řádně zdůvodní, proč jsou takové informace nezbytné pro odhalení a vyšetření nezákonného obchodu s tabákem, tabákovými výrobky nebo výrobním zařízením, vyměňují tyto informace:

a)	záznamy o udělení licence dotčeným fyzickým či právnickým osobám;

b)	informace pro účely identifikace, sledování a stíhání fyzických nebo právnických osob podílejících se na nezákonném obchodě s tabákem, tabákovými výrobky nebo výrobním zařízením;

c)	záznamy o vyšetřování a stíhání;

d)	záznamy o platbě za dovoz, vývoz či bezcelní prodej tabáku, tabákových výrobků nebo výrobního zařízení; a

e)	podrobnosti o zabavení tabáku, tabákových výrobků nebo výrobního zařízení (případně včetně referenčních informací k případu, množství a hodnoty zabaveného zboží, popisu výrobku, zapojených subjektů, data a místa výroby) a o pracovních postupech (včetně způsobu přepravy, utajení, trasy a odhalení).

2. Informace obdržené od smluvních stran podle tohoto článku se použijí výlučně k dosažení cílů tohoto protokolu. Smluvní strany mohou stanovit, že takovéto informace nelze dále předávat bez souhlasu smluvní strany, která informace poskytla.

Článek 22

Sdílení informací: důvěrnost a ochrana informací

1. Každá smluvní strana pověří příslušné vnitrostátní orgány, jimž jsou předávány údaje uvedené v článcích 20, 21 a 24, a prostřednictvím sekretariátu Úmluvy o tomto pověření uvědomí smluvní strany.

2. Výměna informací podle tohoto protokolu se provádí v souladu s vnitrostátními právními předpisy o ochraně důvěrných informací a soukromí. Smluvní strany na základě vzájemné dohody chrání všechny důvěrné informace, které si vyměňují.

Článek 23

Pomoc a spolupráce: odborná příprava, technická pomoc a spolupráce ve vědeckých, technických a technologických záležitostech

1. Smluvní strany spolupracují navzájem nebo prostřednictvím příslušných mezinárodních a regionálních organizací při zajišťování odborné přípravy, poskytování technické pomoci a zprostředkování spolupráce ve vědeckých, technických a technologických záležitostech, aby na základě vzájemné dohody dosáhly cílů tohoto protokolu. Tato pomoc může zahrnovat předávání odborných znalostí nebo odpovídajících technologií v oblastech shromažďování informací, vynucování práva, sledování a vyhledávání, správy informací, ochrany osobních údajů, zákazu, elektronického dohledu, forenzní analýzy, vzájemné právní pomoci a vydávání.

2. Smluvní strany mohou ve vhodných případech uzavírat dvoustranné, vícestranné či jakékoli jiné dohody nebo ujednání podporující odbornou přípravu, technickou pomoc a spolupráci ve vědeckých, technických a technologických záležitostech, a to s ohledem na potřeby smluvních stran z řad rozvojových zemí a smluvních stran s tranzitivními ekonomikami.

3. Je-li to vhodné, smluvní strany spolupracují na vývoji a výzkumu možností identifikace přesného zeměpisného původu zabaveného tabáku a tabákových výrobků.

Článek 24

Pomoc a spolupráce: vyšetřování a stíhání porušování právních předpisů

1. V souladu se svými vnitrostátními právními předpisy smluvní strany ve vhodných případech přijmou všechna nezbytná opatření, aby prostřednictvím vícestranných, regionálních nebo dvoustranných ujednání posílily spolupráci při prevenci, odhalování, vyšetřování, stíhání a postihování fyzických nebo právnických osob podílejících se na nezákonném obchodu s tabákem, tabákovými výrobky nebo výrobním zařízením.

2. Každá smluvní strana zaručí, že správní a regulační orgány, orgány odpovědné za vynucování práva a jiné orgány zaměřené na boj proti nezákonnému obchodu s tabákem, tabákovými výrobky nebo výrobním zařízením (včetně soudních orgánů, pokud to povolují vnitrostátní právní předpisy) spolupracují a vyměňují si relevantní informace, a to na vnitrostátní i mezinárodní úrovni za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy.

Článek 25

Ochrana svrchovanosti

1. Smluvní strany plní své závazky podle tohoto protokolu způsobem, který je v souladu se zásadami svrchované rovnosti a územní celistvosti států a zásadou nevměšování se do vnitrostátních záležitostí jiných států.

2. Žádné ustanovení tohoto protokolu neopravňuje žádnou ze smluvních stran k tomu, aby na území jiného státu vykonávala pravomoci a funkce, které jsou vnitrostátními právními předpisy tohoto státu vyhrazeny výlučně orgánům tohoto státu.

Článek 26

Trestněprávní pravomoci

1. Každá smluvní strana přijme nezbytná opatření zakládající její pravomoc rozhodovat o trestných činech stanovených v souladu s článkem 14, pokud:

a)	je trestný čin spáchán na území této smluvní strany; nebo

b)	je trestný čin spáchán na palubě plavidla, které v době, kdy je trestný čin spáchán, pluje pod vlajkou této smluvní strany, nebo letadla, které je v době, kdy je trestný čin spáchán, registrováno podle právních předpisů této smluvní strany.

2. S výhradou článku 25 může smluvní strana stanovit, že má pravomoc rozhodovat o uvedených trestných činech, pokud:

a)	je trestný čin spáchán proti této smluvní straně;

b)	je trestný čin spáchán státním příslušníkem této smluvní strany nebo osobou bez státní příslušnosti, která má obvyklé místo pobytu na území této strany; nebo

c)	trestný čin patří mezi činy stanovené v souladu s článkem 14 a je spáchán mimo území této smluvní strany s cílem spáchat na jejím území trestný čin stanovený v souladu s článkem 14.

3. Pro účely článku 30 přijme každá smluvní strana nezbytná opatření zakládající její pravomoc rozhodovat o trestných činech stanovených v souladu s článkem 14, je-li domnělý pachatel přítomen na jejím území a smluvní strana tuto osobu nevydá výlučně proto, že je tato osoba jejím státním příslušníkem.

4. Každá smluvní strana může rovněž přijmout nezbytná opatření, zakládající její pravomoc rozhodovat o trestných činech stanovených v souladu s článkem 14, je-li domnělý pachatel přítomen na jejím území a strana jej nevydá.

5. Jestliže smluvní strana vykonávající svou pravomoc podle odstavce 1 nebo 2 byla informována nebo se jiným způsobem dozvěděla, že jedna či více jiných smluvních stran vedou vyšetřování, stíhání či soudní řízení v souvislosti s týmž jednáním, příslušné orgány těchto smluvních stran vedou podle potřeby konzultace, aby koordinovaly své kroky.

6. Aniž jsou dotčeny normy obecného mezinárodního práva, nevylučuje tento protokol výkon trestněprávních pravomocíjakékoli smluvní strany v souladu s jejími vnitrostátními právními předpisy.

Článek 27

Spolupráce při vynucování práva

1. Každá smluvní strana v souladu se svými příslušnými vnitrostátními právními a správními systémy přijme účinná opatření nezbytná k tomu, aby:

a)	posílila a v nezbytném případě zřídila komunikační kanály mezi příslušnými orgány, agenturami a útvary, aby usnadnila bezpečnou a rychlou výměnu informací o všech aspektech trestných činů stanovených v souladu s článkem 14;

b)	zaručila účinnou spolupráci příslušných orgánů, agentur, celních a policejních agentur a jiných agentur odpovědných za vynucování práva;

mohla spolupracovat s dalšími smluvními stranami při provádění šetření v konkrétních případech trestných činů stanovených v souladu s článkem 14, která se týkají:

i)	totožnosti, pobytu a činností osob podezřelých z účasti na trestných činech nebo místa, kde se zdržují jiné dotčené osoby;

ii)	pohybu výnosů z trestné činnosti nebo majetku, který je spácháním takových trestných činů získán; a

iii)	pohybu majetku, zařízení či jiných nástrojů trestné činnosti, které jsou při páchání takových trestných činů použity nebo je jejich použití plánováno;

d)	bylo možné ve vhodných případech poskytnout nezbytné položky nebo množství látek pro účely analýzy nebo vyšetřování;

e)	se usnadnila účinná koordinace jejích příslušných orgánů, agentur a útvarů a podpořila výměna pracovníků a jiných odborníků včetně vysílání styčných důstojníků v souladu s dvoustrannými dohodami či ujednáními dotčených stran;

byla umožněna výměna informací s ostatními smluvními stranami o konkrétních prostředcích a metodách použitých fyzickými nebo právnickými osobami při páchání uvedených trestných činů včetně případných tras a dopravních prostředků a využití nepravé totožnosti, pozměněných či falešných dokladů nebo jiných prostředků k utajení jejich činností; a

g)	si mohla vyměňovat relevantní informace a koordinovala správní a jiná opatření, která jsou považována za vhodná pro účely včasné identifikace trestných činů stanovených v souladu s článkem 14.

2. Pro větší efektivitu tohoto protokolu smluvní strany zváží, zda uzavřou dvoustranné či vícestranné dohody nebo ujednání o přímé spolupráci svých agentur pro vynucování práva, a v případě, že již tyto dohody či ujednání existují, zda je odpovídajícím způsobem pozmění. Pokud dotčené smluvní strany takovéto dohody či ujednání neuzavřely, mohou tento protokol považovat za základ pro vzájemnou spolupráci při vynucování práva v souvislosti s trestnými činy, na které se vztahuje tento protokol. Kdykoli je to vhodné, smluvní strany v plném rozsahu využívají dohody či ujednání včetně mezinárodních nebo regionálních organizací, aby posílily spolupráci svých agentur pro vynucování práva.

3. Smluvní strany usilují v rámci svých možností o spolupráci, aby mohly reagovat na nadnárodní nezákonný obchod s tabákovými výrobky, ke kterému dochází za použití moderní technologie.

Článek 28

Vzájemná správní pomoc

V souladu se svými příslušnými vnitrostátními právními a správními systémy si smluvní strany navzájem poskytují informace, a to buď na základě žádosti, nebo z vlastního podnětu, aby zaručily řádné uplatňování celních a jiných relevantních právních předpisů při prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání nezákonného obchodu s tabákem, tabákovými výrobky nebo výrobním zařízením a při boji proti takovému obchodu. Smluvní strany považují zmíněné informace za důvěrné a možnosti jejich využití za omezené, pokud smluvní strana, která informace předává, neuvede jinak. Tyto informace mohou zahrnovat:

a)	nové celní metody a jiné metody vynucování s prokázanou účinností;

b)	nové trendy, prostředky nebo metody provozování nezákonného obchodu s tabákem, tabákovými výrobky a výrobním zařízením;

c)	zboží, o němž je známo, že je předmětem nezákonného obchodu s tabákem, tabákovými výrobky a výrobním zařízením, jakož i podrobnosti o popisu, balení, přepravě a skladování a o metodách použitých v souvislosti s tímto zbožím;

d)	fyzické nebo právnické osoby, o nichž je známo, že spáchaly nebo se podílely na některém trestném činu stanoveném v souladu s článkem 14; a

e)	jakékoliv další údaje, které by jmenovaným agenturám mohly pomoci při posouzení rizik pro kontrolní a jiné vynucovací účely.

Článek 29

Vzájemná právní pomoc

1. Smluvní strany si navzájem poskytují co nejširší vzájemnou právní pomoc při vyšetřování, stíhání a soudních řízeních v souvislosti s trestnými činy stanovenými v souladu s článkem 14 tohoto protokolu.

2. Vzájemná právní pomoc se poskytuje v největším možném rozsahu podle příslušných zákonů, smluv, dohod a ujednání dožádané strany, a to při vyšetřování, stíhání a soudním řízením ve vztahu k trestným činům, za které mohou být u dožadující strany v souladu s článkem 15 tohoto protokolu odpovědné právnické osoby.

3. O vzájemnou právní pomoc, která má být poskytnuta v souladu s tímto článkem, lze požádat pro tyto účely:

a)	získání důkazů či prohlášení od určitých osob;

b)	doručování soudních písemností;

c)	provedení prohlídek a zabavení a zmrazení;

d)	průzkum předmětů a lokalit;

e)	poskytnutí informací, důkazů a odborných posudků;

f)	poskytnutí originálů či ověřených kopií relevantních dokladů a záznamů včetně vládních, bankovních, finančních a firemních záznamů či záznamů o obchodní činnosti;

g)	identifikace či sledování výnosů z trestné činnosti, majetku, nástrojů nebo jiných věcí pro důkazní účely;

h)	usnadnění dobrovolného předstoupení osob u dožadující strany; a

i)	jakýkoli jiný typ pomoci, který není v rozporu s vnitrostátními právními předpisy dožádané strany.

4. Tímto článkem nejsou dotčeny závazky podle jakékoli jiné smlouvy, ať dvoustranné, či vícestranné, která zcela či částečně upravuje nebo bude upravovat vzájemnou právní pomoc.

5. Odstavce 6 až 24 se recipročně vztahují na žádosti učiněné podle tohoto článku, pokud nejsou dotčené smluvní strany vázány smlouvou nebo mezivládní dohodou o vzájemné právní pomoci. Pokud smluvní strany takovou smlouvou nebo mezivládní dohodou vázány jsou, použijí se odpovídající ustanovení takové smlouvy nebo mezivládní dohody, pokud se strany nedohodnou, že místo nich použijí odstavce 6 až 24. Smluvní strany se důrazně vybízejí, aby tyto odstavce použily, pokud usnadňují spolupráci.

6. Smluvní strany určí ústřední orgán, který ponese odpovědnost za příjem žádostí o vzájemnou právní pomoc a bude mít pravomoc tyto žádosti přijímat a buď je vyřídit, nebo je předat k vyřízení jiným příslušným orgánům. Pokud se ve smluvní straně nachází zvláštní region či území se samostatným systémem vzájemné právní pomoci, může strana určit samostatný ústřední orgán, který bude mít tutéž funkci pro tento region či území. Ústřední orgány zaručí urychlené a řádné vyřízení či předání obdržených žádostí. Pokud ústřední orgán předá žádost k vyřízení příslušnému orgánu, bude jej podněcovat k urychlenému a řádnému vyřízení žádosti. V okamžiku přistoupení k tomuto protokolu, přijetí, schválení, formálního potvrzení nebo ratifikace tohoto protokolu každá smluvní strana uvědomí vedoucího sekretariátu Úmluvy o ústředním orgánu určeném pro tento účel. Žádosti o vzájemnou právní pomoc a veškerá sdělení týkající se této pomoci se předávají mezi ústředními orgány, které strany určí. Tímto požadavkem není dotčeno právo smluvní strany požádat, aby jí byly takové žádosti a sdělení předávány prostřednictvím diplomatických kanálů a v naléhavých případech pokud možno prostřednictvím vhodných mezinárodních organizací, jestliže se na tom smluvní strany dohodnou.

7. Žádosti se podávají písemně nebo, je-li to možné, jakoukoli formou, z níž je možné pořídit písemný záznam a v jazyce přijatelném pro dožádanou stranu za podmínek, které straně umožňují ověřit pravost žádosti. Jazyk nebo jazyky přijatelné pro každou smluvní stranu se v okamžiku přistoupení k tomuto protokolu, jeho přijetí, schválení, formálního potvrzení nebo ratifikace oznámí vedoucímu sekretariátu Úmluvy. Pokud se strany dohodnou, lze žádosti v naléhavých případech podat ústně, musí však být neprodleně potvrzeny písemně.

8. Žádost o vzájemnou právní pomoc obsahuje:

a)	totožnost orgánu, který žádost podává;

b)	předmět a povahu vyšetřování, stíhání nebo soudního řízení, jichž se žádost týká, a název a funkci orgánu, který vyšetřování, stíhání nebo soudní řízení vede;

c)	shrnutí relevantních skutečností, s výjimkou žádostí o doručení soudních písemností;

d)	popis pomoci, o kterou se žádá, a podrobnosti o konkrétním postupu, jehož dodržení si dožadující strana přeje;

e)	je-li to možné, totožnost, polohu a státní příslušnost jakékoli dotčené osoby;

f)	účel, pro který se o důkazy, informace či kroky žádá; a

g)	ustanovení vnitrostátních právních předpisů, která jsou pro trestný čin a jeho postih relevantní.

9. Dožádaná strana může požádat o dodatečné informace, pokud se to ukáže jako nezbytné pro vyřízení žádosti v souladu s jejími vnitrostátními právními předpisy nebo pokud to může usnadnit vyřízení žádosti.

10. Žádost se vyřídí v souladu s vnitrostátními právními předpisy dožádané strany, a je-li to možné, s postupy upřesněnými v žádosti v míře, v níž to neodporuje vnitrostátním právním předpisům dožádané strany.

11. Bez předchozího souhlasu dožádané strany dožadující strana nepředá ani nepoužije informace či důkazy poskytnuté dožádanou stranou pro jiná vyšetřování, stíhání nebo soudní řízení než ta, která byla uvedena v žádosti. Tento odstavec nebrání dožadující straně, aby ve svém řízení zveřejnila informace nebo důkazy, které obviněnou osobu zprošťují viny. V takovém případě dožadující strana před zveřejněním uvědomí dožádanou stranu, a je-li o to požádána, konzultuje v této věci dožádanou stranu. Pokud není možné ve výjimečném případě dožádanou stranu uvědomit předem, dožadující strana ji o zveřejnění takových informací informuje bez zbytečného prodlení.

12. Dožadující strana může od dožádané strany požadovat, aby skutečnost, že byla žádost podána, a obsah žádosti vedla jako důvěrnou, s výjimkou toho, co je nezbytné k vyřízení žádosti. Pokud dožádaná strana nemůže požadavek na důvěrnost splnit, ihned o tom informuje dožadující stranu.

13. Kdykoli je to možné, a v souladu se základními zásadami vnitrostátních právních předpisů v případě, že se osoba nachází na území smluvní strany a musí být soudními orgány jiné strany vyslechnuta jako svědek nebo znalec, může první strana na žádost druhé strany povolit, aby k výslechu došlo prostřednictvím videokonference, jestliže není možné nebo žádoucí, aby se dotčená osoba osobně dostavila na území dožadující strany. Strany se mohou dohodnout, že jednání povede soudní orgán dožadující strany a že se jej zúčastní soudní orgán strany dožádané.

14. Vzájemnou právní pomoc lze odmítnout:

a)	pokud žádost není podána v souladu s tímto článkem;

b)	pokud se dožádaná strana domnívá, že vyřízením žádosti pravděpodobně bude dotčena její svrchovanost, bezpečnost, veřejný pořádek či jiné podstatné zájmy;

c)	pokud vnitrostátní právní předpisy orgánům dožádané strany zakazují provést požadované kroky v souvislosti s jakýmkoli obdobným porušením právních předpisů, bylo-li předmětem vyšetřování, stíhání nebo soudního řízení v rámci jejich vlastní jurisdikce;

d)	pokud se žádost týká trestného činu, u nějž je maximální sankce u dožádané strany nižší než dva roky odnětí svobody či jiné formy omezení svobody, nebo pokud by podle úsudku dožádané strany poskytnutí pomoci zatížilo její zdroje neúměrně vzhledem k závažnosti trestného činu; nebo

e)	pokud by vyřízení žádosti bylo v rozporu s právním systémem dožádané strany týkajícím se vzájemné právní pomoci.

15. Uvedou se důvody odmítnutí vzájemné právní pomoci.

16. Smluvní strana neodmítne poskytnout vzájemnou právní pomoc podle tohoto článku z důvodu bankovního tajemství.

17. Smluvní strany nesmějí odmítnout žádost o vzájemnou právní pomoc pouze proto, že se má za to, že porušení právních předpisů souvisí také s daňovými záležitostmi.

18. Smluvní strany mohou odmítnout poskytnout vzájemnou právní pomoc podle tohoto článku z důvodu neexistence oboustranné trestnosti. Považuje-li to za vhodné, může však dožádaná strana poskytnout pomoc v rozsahu, o němž rozhodne na základě vlastního uvážení, bez ohledu na to, zda jednání představuje porušení právních předpisů podle vnitrostátních právních předpisů dožádané strany.

19. Dožádaná strana vyřídí žádost o vzájemnou právní pomoc co nejdříve a v plném rozsahu zohlední veškeré lhůty navržené dožadující stranou, které jsou odůvodněné, a to pokud možno v žádosti. Dožádaná strana odpoví na rozumné žádosti dožadující strany ohledně pokroku při vyřizování žádosti. Dožadující strana neprodleně informuje dožádanou stranu, pokud již není pomoc, o kterou se žádá, dále potřeba.

20. Vzájemnou právní pomoc může dožádaná strana odložit, pokud její poskytnutí zasahuje do probíhajícího vyšetřování, stíhání nebo soudního řízení.

21. Před odmítnutím žádosti podle odstavce 14 nebo odložením jejího vyřízení podle odstavce 20 povede dožádaná strana konzultace s dožadující stranou a strany zváží, zda lze pomoc poskytnout za podmínek, které považuje za nezbytné. Pokud dožadující strana pomoc za těchto podmínek přijme, dané podmínky dodrží.

22. Běžné náklady spojené s vyřízením žádosti nese dožádaná strana, pokud se dotčené strany nedohodnou jinak. Pokud jsou či budou ke splnění žádosti požadovány výdaje podstatné či mimořádné povahy, smluvní strany povedou konzultace, aby určily podmínky, za nichž bude žádost vyřízena, jakož i způsob hrazení nákladů.

23. V případě žádosti dožádaná strana:

a)	poskytne dožadující straně kopie záznamů, dokumentů nebo informací, které mají její orgány k dispozici a které jsou podle jejích vnitrostátních právních předpisů přístupné široké veřejnosti; a

b)	může dle vlastního uvážení poskytnout dožadující straně za podmínek, které považuje za vhodné, úplné či částečné kopie záznamů, dokumentů nebo informací, které mají její orgány k dispozici a které podle jejích vnitrostátních právních předpisů nejsou zpřístupněny široké veřejnosti.

24. Je-li to nutné, smluvní strany zváží možnost uzavření dvoustranných či vícestranných dohod nebo ujednání, které by se použily pro účely ustanovení tohoto článku a prováděly by tato ustanovení nebo posilovaly jejich účinnost.

Článek 30

Vydávání

1. Tento článek se vztahuje na trestné činy stanovené v souladu s článkem 14 tohoto protokolu v těchto případech:

a)	osoba, na kterou se vztahuje žádost o vydání, se nachází na území dožádané strany;

b)	trestný čin, jenž je příčinou žádosti o vydání, je postižitelný podle vnitrostátních právních předpisů jak dožadující, tak dožádané strany; a

c)	trestný čin je postižitelný trestem odnětí svobody či jinou formou omezení svobody v délce alespoň čtyř let nebo přísnějším trestem, či kratším trestem, pokud se na tom dotčené strany dohodnou na základě dvoustranných a vícestranných smluv či jiných mezinárodních dohod.

2. Má se za to, že každý trestný čin, na který se vztahuje tento článek, je začleněn do všech smluv o vydávání mezi smluvními stranami jako trestný čin, který je důvodem k vydání osoby. Smluvní strany se zavazují, že takovéto trestné činy činy budou považovat za trestné činy, které jsou důvodem k vydání osoby, v každé smlouvě smlouvy o vydávání, kterou mezi sebou uzavřou.

3. Pokud smluvní strana, která podmíní vydání existencí smlouvy, obdrží žádost o vydání od jiné smluvní strany, se kterou smlouvu o vydávání neuzavřela, může tento protokol považovat za právní základ pro vydání za jakýkoli trestný čin, na který se vztahuje tento článek.

4. Smluvní strany, které vydání nepodmíní existencí smlouvy, uznávají, že trestné činy, na které se vztahuje tento článek, jsou v jejich vzájemných vztazích důvodem k vydání osoby.

5. Vydání podléhá podmínkám stanoveným vnitrostátními právními předpisy dožádané strany nebo příslušným smlouvám o vydávání, a to mimo jiné včetně podmínek týkajících se požadavku na minimální sankci pro vydávání a důvodů, na jejichž základě může dožádaná strana vydání odmítnout.

6. Smluvní strany se v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy snaží urychlit postupy vydávání a zjednodušit důkazní požadavky, které s těmito postupy souvisejí, a to u všech trestných činů, na které se vztahuje tento článek.

7. Pokud smluvní strana, na jejímž území se nachází domnělý pachatel, tuto osobu za trestný čin, na který se vztahuje tento článek, nevydá pouze proto, že je tato osoba jejím státním příslušníkem, je na žádost smluvní strany, která usiluje o vydání, povinna předat případ bez zbytečného prodlení svým příslušným orgánům za účelem stíhání. Tyto orgány přijmou rozhodnutí a vedou řízení stejným způsobem jako v případě jakéhokoli jiného trestného činu obdobné povahy, a to podle vnitrostátních právních předpisů dané smluvní strany. Dotčené smluvní strany spolupracují, a to zejména pokud jde o procesní a důkazní hlediska, aby zaručily účinnost takového stíhání.

8. Kdykoli je smluvní straně podle jejích vnitrostátních právních předpisů povoleno vydat či jiným způsobem předat některého z jejích státních příslušníků pouze pod podmínkou, že daná osoba bude této straně vrácena k výkonu trestu uloženého na základě soudního řízení nebo řízení, pro které bylo o vydání či předání této osoby žádáno, a tato smluvní strana a smluvní strana, která o vydání osoby žádá, s touto možností a dalšími podmínkami, které považují za vhodné, souhlasí, je takovéto podmíněné vydání či předání osoby dostačující, aby byl splněn závazek stanovený v odstavci 7.

9. Pokud je vydání, o které se žádá pro účely výkonu trestu, odmítnuto, protože osoba, o jejíž vydání se žádá, je státním příslušníkem dožádané strany, dožádaná strana v případě, že to povolují její vnitrostátní právní předpisy, v souladu s požadavky těchto předpisů na základě žádosti dožadující strany zváží výkon trestu nebo zbylé části trestu uloženého podle vnitrostátních právních předpisů dožadující strany.

10. Každé osobě, proti níž je vedeno řízení v souvislosti s jakýmkoli trestným činem, na který se vztahuje tento článek, bude zaručeno spravedlivé zacházení ve všech fázích řízení a bude mít rovněž všechna práva a záruky zajištěné vnitrostátními právními předpisy strany na území, na kterém se daná osoba nachází.

11. Tento protokol nelze vykládat jako uložení závazku vydat určitou osobu, pokud má dožádaná strana závažné důvody domnívat se, že žádost byla vznesena za účelem stíhání nebo potrestání osoby z důvodu jejího pohlaví, rasy, náboženského vyznání, národnosti, etnického původu nebo politického názoru nebo že by vyhovění žádosti způsobilo z některého z těchto důvodů újmu v postavení dané osoby.

12. Smluvní strany nesmějí odmítnout žádost o vydání pouze proto, že se má za to, že porušení právních předpisů souvisí také s daňovými záležitostmi.

13. Předtím, než dožádaná strana odmítne osobu vydat, povede ve vhodných případech konzultace s dožadující stranou, aby jí poskytla dostatečnou příležitost k vyjádření stanovisek a aby jí poskytla informace související se vznesenými obviněním.

14. Smluvní strany usilují o uzavření dvoustranných či vícestranných dohod či ujednání za účelem provedení či zvýšení účinnosti vydání. Pokud jsou strany vázány již existující smlouvou nebo mezivládní dohodou, použijí se odpovídající ustanovení takové smlouvy nebo mezivládní dohody, pokud se strany nedohodnou, že místo nich použijí odstavce 1 až 13.

Článek 31

Opatření k zaručení vydání

1. V souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a smlouvami o vydávání může dožádaná strana poté, co ověří, že to vyžadují naléhavé okolnosti, a na žádost dožadující strany vzít osobu, o jejíž vydání se žádá a která se nachází na území strany, do vazby nebo přijmout jiná vhodná opatření, aby zaručila její přítomnost při řízení o vydání.

2. Opatření přijatá v souladu s odstavcem 1 se v souladu s vnitrostátními právními předpisy ve vhodných případech a bez prodlení oznámí dožadující straně.

3. Každá osoba, jíž se týkají opatření přijímaná podle odstavce 1, má nárok:

a)	na komunikaci s nejbližším příslušným zástupcem státu, jehož je státním příslušníkem, nebo, je-li bez státní příslušnosti, zástupcem státu, na jehož území má tato osoba obvyklé bydliště, a to neprodleně; a

b)	na to, aby ji zástupce uvedeného státu navštívil.

ČÁST VI

PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Článek 32

Podávání zpráv a výměna informací

1. Každá smluvní strana překládá prostřednictvím sekretariátu Úmluvy zasedání smluvních stran pravidelné zprávy o provádění tohoto protokolu.

2. Formát a obsah těchto zpráv určí zasedání smluvních stran. Tyto zprávy jsou součástí nástroje Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku pro pravidelné podávání zpráv.

3. Obsah pravidelných zpráv uvedených v odstavci 1 se určí mimo jiné s ohledem na:

a)	informace o legislativních, výkonných, správních či jiných opatřeních přijatých za účelem provedení tohoto protokolu;

b)	případné informace o omezeních či překážkách, jimž smluvní strany při provádění tohoto protokolu čelí, a o opatřeních přijatých k jejich překonání;

c)	případné informace o poskytnuté či obdržené finanční a technické pomoci nebo o finanční a technické pomoci, o kterou bylo požádáno, na činnosti související s bojem proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky; a

d)	informace vymezené v článku 20.

V případech, kdy jsou již relevantní údaje shromažďovány v rámci mechanismu pro podávání zpráv Konference smluvních stran, zasedání smluvních stran toto úsilí nezdvojuje.

4. Zasedání smluvních stran podle článků 33 a 36 zváží uzavření ujednání, jimiž by bylo možné pomoci smluvním stranám z řad rozvojových smluvním stranám a zemí s tranzitivními ekonomikami při plnění závazků podle tohoto článku, jestliže o to tyto strany požádají.

5. Vykazování informací podle uvedených článků podléhá vnitrostátním právním předpisům o důvěrnosti a soukromí. Smluvní strany na základě vzájemné dohody chrání všechny důvěrné informace, které vykazují nebo které si vyměňují.

ČÁST VII

INSTITUCIONÁLNÍ USPOŘÁDÁNÍ A FINANČNÍ ZDROJE

Článek 33

Zasedání smluvních stran

1. Ustavuje se zasedání smluvních stran. Jeho první schůzi svolá sekretariát Úmluvy poté, co tento protokol vstoupí v platnost, a to bezprostředně před následující řádnou schůzí Konference smluvních stran nebo bezprostředně po ní.

2. Sekretariát Úmluvy poté svolává řádné schůze smluvních stran bezprostředně před řádnou schůzí Konference smluvních stran nebo po ní.

3. Mimořádné schůze zasedání smluvních stran se konají, považuje-li to zasedání smluvních stran za nezbytné nebo na písemnou žádost kterékoli ze stran, pokud tuto žádost do šesti měsíců poté, co ji sekretariát Úmluvy oznámí všem stranám, podpoří alespoň jedna třetina smluvních stran.

4. Na zasedání smluvních stran se obdobně vztahuje jednací řád a finanční pravidla Konference smluvních stran Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku, pokud zasedání smluvních stran nerozhodne jinak.

5. Zasedání smluvních stran průběžně přezkoumává provádění tohoto protokolu a přijímá rozhodnutí nezbytná k prosazování jeho účinného provádění.

6. Zasedání smluvních stran rozhodne o rozsahu a mechanismu dobrovolných stanovených příspěvků stran protokolu na fungování tohoto protokolu, jakož i dalších případných zdrojů pro jeho provádění.

7. Na každé řádné schůzi přijme zasedání smluvních stran na základě konsenzu rozpočet a pracovní plán pro finanční období do příští řádné schůze a tento rozpočet a pracovní plán bude jasně odlišen od rozpočtu a pracovního plánu Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku.

Článek 34

Sekretariát

1. Sekretariát Úmluvy je sekretariátem tohoto protokolu.

2. Sekretariát Úmluvy plní coby sekretariát protokolu tyto funkce:

a)	organizuje schůze zasedání smluvních stran a přidružených subjektů, jakož i pracovních skupin a jiných subjektů zřízených zasedáním smluvních stran a poskytuje jim požadované služby;

b)	podle potřeby přijímá, analyzuje, předává a poskytuje dotčeným smluvním stranám a zasedání smluvních stran zpětnou vazbu ke zprávám, které obdržel podle tohoto protokolu, a usnadňuje výměnu informací mezi smluvními stranami;

smluvním stranám, zejména smluvním stranám z řad rozvojových zemí a smluvním stranám s tranzitivními ekonomikami poskytuje na žádost podporu při kompilování, sdělování a výměně informací požadovaných v souladu s ustanoveními tohoto protokolu a pomoc při identifikaci dostupných zdrojů s cílem usnadnit plnění závazků podle tohoto protokolu;

d)	připravuje zprávy o svých činnostech podle tohoto protokolu v souladu s pokyny zasedání smluvních stran a tyto zprávy překládá zasedání smluvních stran;

e)	zaručuje podle pokynů zasedání smluvních stran nezbytnou koordinaci s příslušnými mezinárodními a regionálními mezivládními organizacemi a jinými subjekty;

f)	podle pokynů zasedání smluvních stran uzavírá správní nebo smluvní ujednání nezbytná pro účinný výkon funkcí sekretariátu tohoto protokolu;

g)	přijímá a přezkoumává žádosti podané mezivládními a nevládními organizacemi, které chtějí získat akreditaci jako pozorovatelé na zasedání smluvních stran, a zároveň zaručuje, že nejsou ve spojení s tabákovým průmyslem, a předkládá přezkoumané žádosti ke zvážení zasedání smluvních stran; a

h)	vykonává ostatní funkce sekretariátu stanovené v tomto protokolu a další funkce, které mu může určit zasedání smluvních stran.

Článek 35

Vztahy mezi zasedáním smluvních stran a mezivládními organizacemi

Za účelem zajištění technické a finanční spolupráce pro dosažení cíle tohoto protokolu může zasedání smluvních stran požádat o spolupráci příslušné mezinárodní a regionální mezivládní organizace, včetně finančních a rozvojových institucí.

Článek 36

Finanční zdroje

1. Smluvní strany uznávají význam finančních zdrojů pro dosažení cílů tohoto protokolu a také význam článku 26 Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku pro dosažení cílů Úmluvy.

2. Každá smluvní strana poskytuje finanční podporu pro své vnitrostátní činnosti, jejichž cílem je dosáhnout cíle tohoto protokolu, a to v souladu se svými vnitrostátními plány, prioritami a programy.

3. Smluvní strany případně prosazují využití dvoustranných, regionálních, subregionálních a jiných vícestranných kanálů pro poskytování finančních prostředků na posílení kapacity smluvních stran z řad rozvojových zemí a smluvních stran s tranzitivními ekonomikami, aby bylo dosaženo cílů tohoto protokolu.

4. Aniž je dotčen článek 18, smluvní strany jsou vybízeny k tomu, aby v souladu s vnitrostátními právními předpisy a politikami ve vhodných případech využívaly zabavené výnosy z nezákonného obchodu s tabákem, tabákovými výrobky a výrobním zařízením k dosažení cílů stanovených v tomto protokolu.

5. Smluvní strany zastoupené v příslušných regionálních a mezinárodních mezivládních organizacích a finančních a rozvojových institucích tyto subjekty podporují v tom, aby poskytovaly finanční pomoc smluvním stranám z řad rozvojových zemí a smluvním stranám s tranzitivními ekonomikami, a pomohly jim tak při plnění závazků podle tohoto protokolu, aniž by tím byla omezena práva na zastoupení v těchto organizacích.

6. Smluvní strany souhlasí:

že s cílem pomoci smluvním stranám při plnění jejich závazků podle tohoto protokolu by měly být mobilizovány a využity všechny relevantní potenciální a stávající zdroje, které jsou dostupné pro činnosti týkající se cíle tohoto protokolu, a to ve prospěch všech smluvních stran, zejména smluvních stran z řad rozvojových zemí a smluvních stran s tranzitivními ekonomikami; a

b)	aby sekretariát Úmluvy poskytoval smluvním stranám z řad rozvojových zemí a smluvním stranám s tranzitivními ekonomikami na jejich žádost poradenství v otázkách dostupných zdrojů financování, aby jim usnadnil plnění jejich závazků podle tohoto protokolu.

7. Smluvní strany mohou od tabákového průmyslu vyžadovat, aby nesl veškeré náklady spojené se závazky určité strany ohledně dosažení cílů tohoto protokolu, a to v souladu s čl. 5 odst. 3 Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku.

8. V souladu se svými vnitrostátními právními předpisy usilují smluvní strany o dosažení soběstačného financování při k provádění tohoto protokolu, a to rovněž pomocí výběru daní a jiných forem poplatků za tabákové výrobky.

ČÁST VIII

UROVNÁVÁNÍ SPORŮ

Článek 37

Urovnávání sporů

Urovnávání sporů, k nimž mezi smluvními stranami dojde v souvislosti s výkladem nebo uplatňováním tohoto protokolu, je upraveno článkem 27 Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku.

ČÁST IX

VÝVOJ PROTOKOLU

Článek 38

Změny tohoto protokolu

1. Kterákoli smluvní strana může navrhnout změny tohoto protokolu.

2. Změny tohoto protokolu projedná a přijímá zasedání smluvních stran. Znění navržených změn tohoto protokolu sdělí smluvním stranám sekretariát Úmluvy alespoň šest měsíců před schůzí, na které má být podle návrhu změna přijata. Sekretariát Úmluvy rovněž sdělí navržené změny signatářům tohoto protokolu a pro informaci také depozitáři.

3. Smluvní strany učiní vše, co je v jejich možnostech, aby na základě konsenzu dosáhly dohody o každé navržené změně tohoto protokolu. Jestliže bylo veškeré úsilí o dosažení konsenzu vyčerpáno a dohody nebylo dosaženo, změna se v krajním případě přijme tříčtvrtinovou většinou hlasů přítomných a hlasujících stran. Pro účely tohoto článku se „smluvními stranami přítomnými a hlasujícími“ rozumějí smluvní strany, které jsou přítomné a odevzdaly souhlasný nebo nesouhlasný hlas. Každou přijatou změnu sdělí sekretariát Úmluvy depozitáři a ten ji rozešle všem smluvním stranám ke schválení.

4. Listiny o schválení změny se uloží u depozitáře. Změna přijatá v souladu s odstavcem 3 vstoupí v platnost pro smluvní strany, které ji přijaly, devadesátým dnem po dni, kdy depozitář obdržel listiny o schválení alespoň dvěma třetinami smluvních stran tohoto protokolu.

5. Změna vstoupí v platnost pro kteroukoli další smluvní stranu devadesátým dnem po dni, kdy tato strana uloží listiny o jejím schválení u depozitáře.

Článek 39

Přijetí a změna příloh tohoto protokolu

1. Kterákoli smluvní strana může předložit návrh přílohy tohoto protokolu a může navrhnout změny příloh tohoto protokolu.

2. Přílohy se omezí na seznamy, formuláře a další popisné materiály týkající se procesních, vědeckých, technických nebo správních záležitostí.

3. Přílohy tohoto protokolu a jejich změny se navrhují, přijímají a vstupují v platnost postupem podle článku 38.

ČÁST X

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 40

Výhrady

K tomuto protokolu nemohou být učiněny žádné výhrady.

Článek 41

Odstoupení

1. Smluvní strana může od tohoto protokolu odstoupit písemným oznámením depozitáři kdykoli po uplynutí dvou let ode dne, kdy pro ni tento protokol vstoupil v platnost.

2. Každé takové odstoupení nabude účinku uplynutím jednoho roku ode dne, kdy depozitář obdržel oznámení o odstoupení, nebo případně k pozdějšímu datu uvedenému v tomto oznámení.

3. Má se za to, že každá smluvní strana, která odstoupí od Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku, odstoupila také od tohoto protokolu, a to s účinkem ode dne, kdy odstoupila od Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku.

Článek 42

Hlasovací právo

1. S výjimkou ustanovení odstavce 2 má každá smluvní strana tohoto protokolu jeden hlas.

2. Regionální organizace pro hospodářskou integraci uplatňují své hlasovací právo v záležitostech spadajících do jejich pravomoci počtem hlasů, který se rovná počtu jejich členských států, které jsou smluvními stranami tohoto protokolu. Tyto organizace nesmějí uplatňovat své hlasovací právo, jestliže toto právo uplatňuje kterýkoli z jejich členských států, a naopak.

Článek 43

Podpis

Tento protokol je otevřen k podpisu všem smluvním stranám Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku v sídle Světové zdravotnické organizace v Ženevě od 10. do 11. ledna 2013 a poté v sídle Organizace spojených národů v New Yorku do 9. ledna 2014.

Článek 44

Ratifikace, přijetí, schválení, formální potvrzení nebo přistoupení

1. Tento protokol podléhá ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení v případě států a formálnímu potvrzení nebo přistoupení v případě regionálních organizací pro hospodářskou integraci, které jsou smluvní stranou Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku. K přistoupení bude otevřen dnem, který následuje po dni, kdy je protokol uzavřen k podpisu. Ratifikační listiny, doklady o přijetí, schválení, formálním potvrzení nebo o přistoupení se ukládají u depozitáře.

2. Jakákoli regionální organizace pro hospodářskou integraci, která se stane smluvní stranou, aniž by se smluvní stranou stal některý z jejích členských států, je vázána všemi závazky podle tohoto protokolu. V případě organizací, v níž je smluvní stranou protokolu jeden nebo více členských států, rozhodnou organizace a její členské státy o tom, kdo je v které oblasti odpovědný za plnění závazků podle tohoto protokolu. V takových případech organizace a členské státy nejsou oprávněny uplatňovat práva podle tohoto protokolu souběžně.

3. Regionální organizace pro hospodářskou integraci uvedou ve svých listinách týkajících se formálního potvrzení nebo v listinách o přistoupení, jaký rozsah mají jejich pravomoci s ohledem na záležitosti upravené tímto protokolem. Tyto organizace také informují depozitáře o jakékoli podstatné změně v rozsahu jejich pravomocí a depozitář následně informuje smluvní strany.

Článek 45

Vstup v platnost

1. Tento protokol vstupuje v platnost devadesátým dnem po dni uložení čtyřicáté ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení, formálním potvrzení nebo přistoupení u depozitáře.

2. Pro každou smluvní stranu Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku, která ratifikuje, přijme nebo schválí nebo formálně potvrdí tento protokol nebo k němu přistoupí po splnění podmínek pro vstup v platnost stanovených v odstavci 1, vstoupí tento protokol v platnost devadesátým dnem po dni uložení jejích ratifikačních listin, listin o přijetí, schválení, přistoupení nebo o formálním potvrzení.

3. Pro účely tohoto článku se žádná listina uložená regionální organizací pro hospodářskou integraci nepovažuje za dodatečnou k těm, které uložily členské státy této organizace.

Článek 46

Depozitář

Depozitářem tohoto protokolu je generální tajemník OSN.

Článek 47

Platná znění

Originál tohoto protokolu, jehož znění v arabském, čínském, anglickém, francouzském, ruském a španělském jazyce mají stejnou platnost, se uloží u generálního tajemníka OSN.

(1) Za tímto účelem mohou smluvní strany případně uvést odkaz na harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží Světové celní organizace.

(2) „Vnitrostátní“ nebo „domácí“ může případně odkazovat i na „regionální organizace pro hospodářskou integraci“.

(3) Bezpečná výměna informací mezi smluvními stranami je odolná vůči zachycení a ovlivňování (falšování). Jinými slovy, informace, které si dvě strany vyměňují, nemůže číst ani měnit žádná třetí strana.

1.10.2016

Úřední věstník Evropské unie

L 268/40

POZMĚŇOVACÍ PROTOKOL

k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Andorrským knížectvím, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru

EVROPSKÁ UNIE

ANDORRSKÉ KNÍŽECTVÍ, dále jen „Andorra“,

dále jen „smluvní strana“ nebo společně „smluvní strany“,

ZA ÚČELEM provádění standardu OECD pro automatickou výměnu informací o finančních účtech (dále jen „globální standard“) v rámci spolupráce mezi smluvními stranami,

VZHLEDEM K TOMU, že smluvní strany dlouhodobě a úzce spolupracují v oblasti vzájemné pomoci v daňových záležitostech, zejména při uplatňování opatření rovnocenných opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb (1), a přejí si zlepšit dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku dalším rozvojem této spolupráce,

VZHLEDEM K přání smluvních stran dosáhnout dohody o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku na základě vzájemné automatické výměny informací s výhradou ochrany důvěrných informací a jiné ochrany, včetně ustanovení omezujících používání vyměňovaných informací,

VZHLEDEM K TOMU, že znění článku 12 Dohody mezi Evropským společenstvím a Andorrským knížectvím, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru (2) (dále jen „dohoda“) v podobě před její změnou tímto pozměňovacím protokolem, jež v současné době stanoví výměnu informací na žádost pouze v případě jednání, které je daňovým podvodem nebo podobným protiprávním činem, by mělo být sladěno se standardem OECD o transparentnosti a výměně informací v daňových záležitostech,

VZHLEDEM K TOMU, že smluvní strany použijí na zpracovávání osobních údajů vyměňovaných v souladu s dohodou ve znění tohoto pozměňovacího protokolu své příslušné právní předpisy a postupy týkající se ochrany údajů a zavazují se vzájemně se bezodkladně informovat v případě jakékoli změny věcného obsahu uvedených právních předpisů a postupů,

VZHLEDEM K TOMU, že rozhodnutí Komise 2010/625/EU ze dne 19. října 2010 podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o odpovídající ochraně osobních údajů v Andorrském knížectví (3) uvedlo, že pro všechny činnosti spadající do oblasti působnosti uvedené směrnice se Andorra považuje za zemi poskytující odpovídající úroveň ochrany osobních údajů předávaných z Evropské unie,

VZHLEDEM K TOMU, že členské státy a Andorra budou ke dni vstupu tohoto pozměňovacího protokolu v platnost disponovat i) vhodnými ochrannými opatřeními, která zajistí, že informace obdržené podle této dohody ve znění tohoto pozměňovacího protokolu zůstanou důvěrné a budou použity pouze osobami nebo orgány či pro účely osob nebo orgánů, které se zabývají vyměřováním nebo výběrem či vymáháním daní, prosazováním nebo stíháním nebo rozhodnutími v případech odvolání v souvislosti s daněmi nebo dohledem nad nimi, jakož i k jiným oprávněným účelům, a ii) infrastrukturou umožňující účinnou výměnu informací (včetně zavedených postupů k zajištění včasné, přesné, bezpečné a důvěrné výměny informací, účinné a spolehlivé komunikace a schopnosti urychleně řešit otázky a obavy týkající se výměny nebo žádostí o výměnu a provádět ustanovení článku 4 této dohody ve znění tohoto pozměňovacího protokolu),

VZHLEDEM K TOMU, že oznamující finanční instituce, zasílající příslušné orgány a přijímající příslušné orgány coby správci údajů by neměly informace zpracovávané v souladu s touto dohodou ve znění tohoto pozměňovacího protokolu uchovávat déle, než je pro dosažení účelů této dohody nezbytné. S ohledem na rozdíly v právních předpisech členských států a Andorry by měla být maximální doba uchovávání určena pro každou smluvní stranu podle promlčecích lhůt stanovených ve vnitrostátních daňových právních předpisech každého správce údajů,

VZHLEDEM K TOMU, že kategorie oznamujících finančních institucí a oznamovaných účtů, na něž se vztahuje dohoda ve znění tohoto pozměňovacího protokolu, jsou vymezeny tak, aby omezovaly možnosti daňových poplatníků vyhnout se oznamování tím, že majetek přesunou do finančních institucí nebo jej investují do finančních produktů nespadajících do oblasti působnosti dohody ve znění tohoto pozměňovacího protokolu. Z oblasti působnosti by však měly být vyňaty některé finanční instituce a účty, u nichž je nízké riziko, že budou použity k daňovému úniku. Prahové hodnoty by neměly být obecně zahrnuty, neboť by je bylo možné snadno obejít rozdělením účtů do různých finančních institucí. Za účelem řešení situací, kdy se daňový poplatník snaží skrýt kapitál, který je sám o sobě příjmem nebo majetkem, z něhož nebyla odvedena daň, by se finanční informace, které jsou předmětem oznamovací povinnosti a výměny, měly týkat nejen všech příslušných příjmů (úroků, dividend a obdobných typů příjmů), ale také zůstatků na účtech a výnosů z prodeje finančního majetku. Zpracovávání informací podle dohody ve znění tohoto pozměňovacího protokolu je proto nezbytné a přiměřené k tomu, aby byly daňové orgány členských států a Andorry schopny správně a jednoznačně určit dotčené daňové poplatníky a uplatňovat a vymáhat své daňové právní předpisy v přeshraničních situacích, odhadnout pravděpodobnost daňového úniku a vyhnout se zbytečnému dalšímu šetření,

SE DOHODLY NA TOMTO:

Článek 1

Dohoda mezi Evropským společenstvím a Andorrským knížectvím, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru (dále jen „dohoda“), se mění takto:

1)	Název se nahrazuje tímto: „Dohoda mezi Evropskou unií a Andorrským knížectvím o automatické výměně informací o finančních účtech ke zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku“.

Články 1 až 19 se nahrazují tímto:

„Článek 1

Definice

1. Pro účely této dohody se rozumí:

a)	„Evropskou unií“ Unie založená Smlouvou o Evropské unii a zahrnuje území, na která se vztahuje Smlouva o fungování Evropské unie za podmínek stanovených v posledně zmíněné smlouvě;

b)	„členským státem“ členský stát Evropské unie;

c)	„Andorrou“ Andorrské knížectví;

„příslušnými orgány Andorry“ orgány uvedené v příloze III písm. a) a „příslušnými orgány členských států“ orgány uvedené v příloze III písm. b) až ac). Příloha III tvoří nedílnou součást této dohody. Seznam příslušných orgánů v příloze III lze změnit jednoduchým oznámením Andorrou druhé smluvní straně v případě orgánu uvedeného v písmeně a) přílohy a Evropskou unií v případě orgánů uvedených v písmeně b) až ac) přílohy;

„finanční institucí členského státu“: i) jakákoli finanční instituce, která je rezidentem v členském státě, kromě jakékoli pobočky této finanční instituce, jež se nachází mimo daný členský stát, a ii) jakákoli pobočka finanční instituce, která není rezidentem v tomto členském státě, pokud se tato pobočka nachází v daném členském státě;

f)	„andorrskou finanční institucí“: i) jakákoli finanční instituce, která je rezidentem v Andoře, kromě jakékoli pobočky této finanční instituce, jež se nachází mimo Andorru, a ii) jakákoli pobočka finanční instituce, která není rezidentem v Andoře, pokud se tato pobočka nachází v Andoře;

g)	„oznamující finanční institucí“ podle kontextu jakákoli finanční instituce členského státu nebo andorrská finanční instituce, která není neoznamující finanční institucí;

h)	„oznamovaným účtem“ podle kontextu oznamovaný účet členského státu nebo andorrský oznamovaný účet za předpokladu, že byl jako takový identifikován na základě postupů náležité péče v souladu s přílohami I a II zavedených v tomto členském státě nebo v Andoře;

„oznamovaným účtem členského státu“finanční účet vedený andorrskou oznamující finanční institucí a držený jednou nebo více osobami z členského státu, které jsou oznamovanými osobami, nebo pasivním nefinančním subjektem s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanými osobami z členského státu;

„andorrským oznamovaným účtem“finanční účet vedený oznamující finanční institucí členského státu a držený jednou nebo více andorrskými osobami, které jsou oznamovanými osobami, nebo pasivním nefinančním subjektem s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou andorrskými oznamovanými osobami;

k)	„osobou z členského státu“ fyzická osoba nebo subjekt, jež jsou andorrskou oznamující finanční institucí identifikovány jako rezidenti členského státu na základě postupů náležité péče v souladu s přílohami I a II, nebo pozůstalost po zesnulém, jenž byl rezidentem členského státu;

l)	„andorrskou osobou“ fyzická osoba nebo subjekt, jež jsou oznamující finanční institucí členského státu identifikovány jako rezidenti Andorry na základě postupů náležité péče v souladu s přílohami I a II, nebo pozůstalost po zesnulém, jenž byl rezidentem Andorry.

2. Zvýrazněné termíny, jež v této dohodě nejsou definovány jinak, mají význam, který mají v daném okamžiku i) v případě členských států podle směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní (4), nebo případně podle vnitrostátního práva členského státu uplatňujícího tuto dohodu, a ii) v případě Andorry podle jejího vnitrostátního práva, přičemž tento význam je v souladu s významem uvedeným v přílohách I a II.

Termíny, jež v této dohodě nebo jejích přílohách I nebo II nejsou definovány jinak, mají, pokud kontext nevyžaduje jinak nebo pokud se příslušný orgán členského státu a příslušný orgán Andorry nedohodnou na společném významu, jak je uvedeno v článku 7 (jak povoluje vnitrostátní právo), význam, který mají v daném okamžiku podle práva dotčené jurisdikce uplatňující tuto dohodu i) v případě členských států podle směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní, nebo případně podle vnitrostátního práva dotčeného členského státu, a ii) v případě Andorry podle jejího vnitrostátního práva, přičemž jakýkoli význam podle platných daňových předpisů dotčené jurisdikce (kterou je členský stát nebo Andorra) má přednost před významem termínů podle jiných právních předpisů této jurisdikce.

Článek 2

Automatická výměna informací v souvislosti s oznamovanými účty

1. Podle ustanovení tohoto článku a s výhradou platných pravidel oznamování a náležité péče v souladu s přílohami I a II, které tvoří nedílnou součást této dohody, si příslušný orgán Andorry každoročně se všemi příslušnými orgány členských států a všechny příslušné orgány členských států každoročně s příslušným orgánem Andorry automaticky vymění informace získané na základě těchto pravidel a vymezené v odstavci 2.

2. Informace, které se mají vyměnit a které se v případě členského státu týkají každého andorrského oznamovaného účtu a v případě Andorry každého oznamovaného účtu členského státu, jsou následující:

jméno, adresa, daňové identifikační číslo a datum a místo narození (v případě fyzické osoby) každé oznamované osoby, která je majitelem takového účtu; je-li majitelem účtu subjekt, který je po uplatnění postupů náležité péče v souladu s přílohami I a II identifikován jako subjekt mající jednu nebo několik ovládajících osob, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami, název, adresa a daňové identifikační číslo tohoto subjektu a jméno, adresa, daňové identifikační číslo a datum a místo narození každé oznamované osoby;

b)	číslo účtu (nebo pokud číslo účtu neexistuje, jeho funkční ekvivalent);

c)	název a identifikační číslo (pokud existuje) oznamující finanční instituce;

zůstatek na účtu nebo hodnota účtu (včetně, v případě pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou nebo smlouvy o pojištění důchodu, taktéž kapitálové hodnoty nebo hodnoty odkupného) ke konci příslušného kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období, nebo pokud byl v tomto roce nebo období účet zrušen, informace o zrušení účtu;

v případě jakéhokoli schovatelského účtu:

i)	celková hrubá výše úroku, celková hrubá výše dividend a celková hrubá výše jiných příjmů plynoucích z prostředků držených na účtu, ve všech uvedených případech vyplacených nebo připsaných na účet (nebo v souvislosti s účtem) v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období a

ii)	celkové hrubé výnosy z prodeje nebo zpětného odkupu finančního majetku vyplacené nebo připsané na účet v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období, kdy oznamující finanční instituce působila jako schovatelský správce, makléř, zmocněnec nebo jiný zástupce majitele účtu;

f)	v případě jakéhokoli depozitního účtu celková hrubá výše úroku vyplaceného nebo připsaného na účet v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období a

v případě jakéhokoli účtu, který není popsán v odst. 2 písm. e) nebo f), celková hrubá částka vyplacená nebo připsaná majiteli účtu v souvislosti s účtem v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období, kdy je oznamující finanční instituce zavázanou stranou nebo dlužníkem, včetně úhrnné částky zaplacené majiteli účtu za jakýkoli zpětný odkup v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období.

Článek 3

Lhůta a způsob automatické výměny informací

1. Pro účely výměny informací v článku 2 se výše a charakteristika plateb provedených v souvislosti s oznamovaným účtem může určit podle zásad daňových předpisů jurisdikce (kterou je členský stát nebo Andorra), která tyto informace vyměňuje.

2. Pro účely výměny informací v článku 2 uvádějí vyměňované informace měnu jednotlivých relevantních částek.

3. Pokud jde o čl. 2 odst. 2, vymění se informace týkající se prvního roku počínajícího dnem vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 12. února 2016 v platnost a všech následujících roků a informace se vymění do devíti měsíců od konce kalendářního roku, ke kterému se informace vztahují.

4. Příslušné orgány si automaticky vymění informace popsané v článku 2 ve schématu společného standardu pro oznamování v rozšiřitelném značkovacím jazyce.

5. Příslušné orgány se dohodnou na jedné nebo více metodách předávání údajů, včetně norem pro kódování.

Článek 4

Spolupráce v oblasti dodržování předpisů a jejich prosazování

Příslušný orgán členského státu informuje příslušný orgán Andorry a příslušný orgán Andorry informuje příslušný orgán členského státu, pokud se prvně jmenovaný (oznamující) příslušný orgán má důvod domnívat, že chyba mohla vést k nesprávnému nebo neúplnému oznámení informací podle článku 2, nebo že oznamující finanční instituce nedodržela platné požadavky na oznamování a postupy náležité péče v souladu s přílohami I a II. Vyrozuměný příslušný orgán přijme veškerá vhodná opatření, jež má podle vnitrostátního práva k dispozici, aby chyby nebo nedodržení pravidel popsané v oznámení vyřešil.

Článek 5

Výměna informací na žádost

1. Bez ohledu na ustanovení článku 2 a jakékoli jiné dohody o výměně informací na žádost mezi Andorrou a kterýmkoli členským státem si příslušný orgán Andorry a příslušný orgán kteréhokoli členského státu na žádost vymění informace, u nichž lze předpokládat, že jsou významné pro provádění této dohody nebo pro uplatňování a prosazování vnitrostátních právních předpisů týkajících se daní všeho druhu a obsahu uvalených jménem Andorry a členských států nebo jejich dílčích územních celků či místních orgánů, pokud zdanění podle těchto vnitrostátních právních předpisů není v rozporu s platnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění mezi Andorrou a dotčeným členským státem.

2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku a článku 6 nelze v žádném případě vykládat tak, že je Andoře nebo členskému státu ukládána povinnost:

a)	provádět správní opatření odchylující se od právních předpisů a správní praxe Andorry, respektive daného členského státu;

b)	poskytovat informace, které nelze získat na základě právních předpisů nebo v rámci běžné správní praxe Andorry, respektive daného členského státu;

c)	poskytnout informace vyzrazující obchodní, průmyslové nebo profesní tajemství či obchodní postup nebo informace, jejichž předání by bylo v rozporu s veřejným pořádkem.

3. Jsou-li informace vyžádány členským státem či Andorrou jednající jako žádající jurisdikce v souladu s tímto článkem, použije Andorra či členský stát jednající jako dožádaná jurisdikce k získání požadovaných informací svá opatření ke sběru informací, ačkoli tato dožádaná jurisdikce tyto informace nemusí potřebovat pro své vlastní daňové účely. Povinnost obsažená v předcházející větě podléhá omezením odstavce 2, avšak v žádném případě nelze tato omezení vykládat tak, že by povolovala dožádané jurisdikci odmítnout poskytnutí informací pouze proto, že na těchto informacích nemá sama vlastní zájem.

4. Ustanovení odstavce 2 nelze v žádném případě vykládat tak, že povolují Andoře nebo členskému státu odmítnout poskytnutí informací výhradně z toho důvodu, že informace má k dispozici banka, jiná finanční instituce, určená osoba, zástupce nebo zmocněnec, anebo z toho důvodu, že se týkají vlastnických podílů v právnické osobě.

5. Příslušné orgány se dohodnou na používaných standardních formulářích a na jedné nebo více metodách předávání údajů, včetně norem pro kódování.

Článek 6

Důvěrnost a ochranná opatření týkající se údajů

1. Veškeré informace získané jurisdikcí (kterou je členský stát nebo Andorra) na základě této dohody jsou považovány za důvěrné a jsou chráněny stejným způsobem jako informace získané na základě vnitrostátního práva dané jurisdikce a v rozsahu nezbytném pro ochranu osobních údajů v souladu s platným vnitrostátním právem a ochrannými opatřeními, jež mohou být jurisdikcí poskytující informace upřesněna jako opatření vyžadovaná vnitrostátním právem této jurisdikce.

2. Informace zpracovávané v souladu s touto dohodou nejsou uchovávány déle, než je nezbytné pro dosažení účelů této dohody, a v každém případě v souladu s vnitrostátními pravidly správce údajů upravujícími promlčecí lhůty.

3. Tyto informace se v každém případě poskytnou pouze osobám nebo orgánům (včetně soudů a správních nebo dozorových orgánů), které se zabývají vyměřováním, výběrem či vymáháním daní, prosazováním nebo stíháním nebo rozhodnutími v případech odvolání v souvislosti s daněmi dané jurisdikce (kterou je členský stát nebo Andorra) nebo dohledem nad nimi. Tyto informace smí použít pouze výše uvedené osoby nebo orgány, a to pouze pro účely uvedené v předchozí větě. Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 je mohou zveřejnit ve veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích týkajících se těchto daní.

4. Bez ohledu na ustanovení předchozích odstavců mohou být informace obdržené jurisdikcí (kterou je členský stát nebo Andorra) použity pro jiné účely v případě, kdy takové informace lze takto použít na základě právních předpisů jurisdikce poskytující informace (kterou je Andorra, respektive členský stát) a příslušný orgán této jurisdikce toto použití povolí. Informace poskytnuté jurisdikcí (kterou je členský stát nebo Andorra) jiné jurisdikci (kterou je Andorra, respektive členský stát) mohou být touto jinou jurisdikcí předány třetí jurisdikci (kterou je jiný členský stát) s výhradou předchozího povolení příslušným orgánem prvně jmenované jurisdikce, od které informace pocházejí.

Informace poskytnuté jedním členským státem jinému členskému státu na základě jeho příslušných právních předpisů, kterými se provádí směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní, mohou být předány Andoře pouze s předchozím souhlasem příslušného orgánu členského státu, od kterého informace pocházejí.

5. Každý příslušný orgán členského státu nebo Andorry bezodkladně informuje druhý příslušný orgán, tj. příslušný orgán Andorry nebo daného členského státu, o jakémkoli porušení důvěrnosti, selhání ochranných opatření a veškerých následně uložených sankcích a nápravných opatřeních.

Článek 7

Konzultace a pozastavení provádění této dohody

1. Dojde-li k potížím v provádění nebo výkladu této dohody, může kterýkoli příslušný orgán Andorry nebo členského státu požádat o konzultace mezi příslušným orgánem Andorry a jedním nebo více příslušnými orgány členských států za účelem vypracování vhodných opatření, která zajistí plnění této dohody. Tyto příslušné orgány o výsledcích svých konzultací neprodleně informují Evropskou komisi a příslušné orgány ostatních členských států. Pokud jde o otázky výkladu, může se Evropská komise na žádost kteréhokoli příslušného orgánu těchto konzultací zúčastnit.

2. Týká-li se konzultace závažného porušení ustanovení této dohody a postup popsaný v odstavci 1 neskýtá odpovídající řešení, může příslušný orgán členského státu nebo Andorry pozastavit výměnu informací na základě této dohody s Andorrou, respektive s konkrétním členským státem, a to písemným oznámením druhému dotčenému příslušnému orgánu. Toto pozastavení má okamžitý účinek. Pro účely tohoto odstavce zahrnuje závažné porušení mimo jiné porušení ustanovení, která v této dohodě upravují důvěrnost a ochranná opatření týkající se údajů, neposkytnutí včasných nebo odpovídajících informací příslušným orgánem členského státu nebo Andorry, jak vyžaduje tato dohoda, nebo vymezení statusu subjektů nebo účtů jako neoznamujících finančních institucí a vyňatých účtů způsobem, který maří účely této dohody.

Článek 8

Změny

1. Smluvní strany se navzájem konzultují, kdykoli dojde k přijetí významné změny kteréhokoli prvku globálního standardu na úrovni OECD, nebo, považují-li to smluvní strany za nezbytné, za účelem zlepšení technického fungování této dohody nebo ke zhodnocení a zohlednění dalšího mezinárodního vývoje. Konzultace proběhnou do jednoho měsíce od žádosti kterékoli smluvní strany nebo – v naléhavých případech – co nejdříve.

2. Na základě těchto kontaktů mohou smluvní strany uskutečnit vzájemné konzultace za účelem přezkoumání toho, zda je nutné v této dohodě provést změny.

3. Pro účely konzultací uvedených v odstavcích 1 a 2 informuje každá smluvní strana druhou smluvní stranu o možném vývoji, který by mohl ovlivnit řádné fungování této dohody. To zahrnuje i jakoukoliv příslušnou dohodu mezi některou smluvní stranou a třetím státem.

4. Na základě konzultací může být tato dohoda změněna protokolem nebo novou dohodou mezi smluvními stranami.

Článek 9

Ukončení

Každá smluvní strana může tuto dohodu vypovědět písemným oznámením jejího vypovězení druhé smluvní straně. Toto vypovězení nabývá účinku prvním dnem měsíce, který následuje po uplynutí dvanáctiměsíčního období po datu oznámení o vypovězení. V případě vypovězení zůstanou veškeré informace dříve obdržené na základě této dohody důvěrné a podléhají článku 6 této dohody.

Článek 10

Územní působnost

Tato dohoda se vztahuje na jedné straně na území členských států, na které se vzathuje Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie za podmínek v nich stanovených, a na straně druhé na území Andorry.“

Přílohy se nahrazují tímto:

„

PŘÍLOHA I

SPOLEČNÝ STANDARD PRO OZNAMOVÁNÍ A NÁLEŽITOU PÉČI PRO INFORMOVÁNÍ O FINANČNÍCH ÚČTECH (DÁLE JEN „SPOLEČNÝ STANDARD PRO OZNAMOVÁNÍ“)

ODDÍL I

OBECNÉ POŽADAVKY NA OZNAMOVÁNÍ

S výhradou pododdílů C až E je každá oznamující finanční instituce povinna oznamovat příslušnému orgánu své jurisdikce (kterou je členský stát nebo Andorra) následující informace týkající se každého oznamovaného účtu takové oznamující finanční instituce:

jméno, adresu, jurisdikci nebo jurisdikce, jejichž je rezidentem (kterou je členský stát nebo Andorra), DIČ a datum a místo narození (v případě fyzické osoby) každé oznamované osoby, která je majitelem takového účtu; je-li majitelem účtu subjekt, který je po uplatnění postupů náležité péče v souladu s oddíly V, VI a VII identifikován jako subjekt mající jednu nebo několik ovládajících osob, které jsou oznamovanou osobou, název, adresu, jurisdikci nebo jurisdikce (kterou je členský stát, Andorra nebo jiná jurisdikce), jejichž je rezidentem, a DIČ tohoto subjektu a jméno, adresu, jurisdikci nebo jurisdikce (kterou je členský stát nebo Andorra), jejichž je rezidentem, DIČ a datum a místo narození každé oznamované osoby;

2.	číslo účtu (nebo pokud číslo účtu neexistuje, jeho funkční ekvivalent);

3.	název a identifikační číslo (pokud existuje) oznamující finanční instituce;

zůstatek na účtu nebo hodnotu účtu (včetně, v případě pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou nebo smlouvy o pojištění důchodu, taktéž kapitálové hodnoty nebo hodnoty odkupného) ke konci příslušného kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období, nebo pokud byl v tomto roce nebo období účet zrušen, informace o zrušení účtu;

v případě jakéhokoli schovatelského účtu:

celkovou hrubou výši úroku, celkovou hrubou výši dividend a celkovou hrubou výši jiných příjmů plynoucích z prostředků držených na účtu, ve všech uvedených případech vyplacených nebo připsaných na účet (nebo v souvislosti s účtem) v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období a

b)	celkové hrubé výnosy z prodeje nebo zpětného odkupu finančního majetku vyplacené nebo připsané na účet v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období, kdy oznamující finanční instituce působila jako schovatelský správce, makléř, zmocněnec nebo jiný zástupce majitele účtu;

6.	v případě jakéhokoli depozitního účtu celkovou hrubou výši úroku vyplaceného nebo připsaného na účet v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období a

v případě jakéhokoli účtu, který není popsán v bodě 5 nebo 6, celkovou hrubou částku vyplacenou nebo připsanou majiteli účtu v souvislosti s účtem v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období, kdy je oznamující finanční instituce zavázanou stranou nebo dlužníkem, včetně úhrnné částky zaplacené majiteli účtu za jakýkoli zpětný odkup v průběhu kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období.

B.	V oznamovaných informacích musí být uvedena měna jednotlivých relevantních částek.

Bez ohledu na ustanovení pododdílu A bodu 1 platí ve vztahu ke každému oznamovanému účtu, který je dříve existujícím účtem, že DIČ a datum narození nemusí být oznamovány, pokud takové DIČ nebo datum narození není v záznamech oznamující finanční instituce a popřípadě vnitrostátní právo ani žádný právní nástroj Evropské unie nijak nevyžaduje, aby oznamující finanční instituce tyto informace shromažďovala. Nicméně oznamující finanční instituce je povinna vyvinout přiměřené úsilí, aby DIČ a datum narození týkající se dříve existujících účtů získala do konce druhého kalendářního roku následujícího po roce, v němž byly tyto dříve existující účty identifikovány jako oznamované účty.

D.	Bez ohledu na ustanovení pododdílu A bodu 1 nemusí být DIČ oznamováno, pokud je příslušný členský stát, Andorra nebo jiná jurisdikce rezidentství nevydávají.

E.	Bez ohledu na pododdíl A bod 1 nemusí být datum narození oznamováno, pokud vnitrostátní právo jinak nevyžaduje, aby je oznamující finanční instituce získala a oznámila, a pokud není dostupné v datech s možností elektronického vyhledávání uchovávaných oznamující finanční institucí.

ODDÍL II

OBECNÉ POŽADAVKY NA NÁLEŽITOU PÉČI

S účtem se zachází jako s oznamovaným účtem počínaje dnem, kdy je jako oznamovaný účet identifikován na základě postupů náležité péče v oddílech II až VII, a není-li uvedeno jinak, informace o oznamovaném účtu musí být každoročně oznámeny v kalendářním roce následujícím po roce, k němuž se vztahují.

B.	Zůstatek na účtu nebo hodnota účtu se stanoví k poslednímu dni kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období.

C.	V případě, že je nutné stanovit prahový zůstatek nebo prahovou hodnotu k poslednímu dni kalendářního roku, příslušný zůstatek nebo hodnota se stanoví k poslednímu dni oznamovacího období, které končí spolu s koncem tohoto kalendářního roku nebo během tohoto kalendářního roku.

Každý členský stát nebo Andorra může oznamujícím finančním institucím dovolit, aby ke splnění oznamovací povinnosti a povinnosti náležité péče, stanovených podle vnitrostátního práva, využily poskytovatele služeb, nicméně odpovědnost za splnění těchto povinností nadále spočívá na oznamující finanční instituci.

Každý členský stát nebo Andorra může oznamujícím finančním institucím dovolit, aby uplatnily postupy náležité péče pro nové účty také na dříve existující účty a postupy náležité péče pro účty s vyšší hodnotou na účty s nižší hodnotou. V případech, kdy členský stát nebo Andorra umožňuje uplatnění postupů náležité péče pro nové účty na dříve existující účty, nadále platí pravidla stanovená pro dříve existující účty.

ODDÍL III

NÁLEŽITÁ PÉČE V PŘÍPADĚ DŘÍVE EXISTUJÍCÍCH ÚČTŮ FYZICKÝCH OSOB

Následující postupy se uplatňují za účelem zjišťování oznamovaných účtů mezi dříve existujícími účty fyzických osob.

Účty, které není nutné prověřovat, zjišťovat ani oznamovat. Dříve existující účet fyzické osoby, který je pojistnou smlouvou s kapitálovou hodnotou nebo smlouvou o pojištění důchodu, není nutné prověřovat, zjišťovat ani oznamovat, pokud je oznamující finanční instituci ze zákona účinně bráněno v prodeji této smlouvy rezidentům oznamované jurisdikce.

Účty s nižší hodnotou. V případě účtů s nižší hodnotou se uplatňují následující postupy.

Adresa bydliště. Jestliže má oznamující finanční instituce záznamy o aktuální adrese bydliště majitele účtu – fyzické osoby založené na listinných důkazech, může při určování, zda má daného majitele účtu – fyzickou osobu považovat za oznamovanou osobu, s tímto majitelem účtu – fyzickou osobou nakládat jako s rezidentem pro daňové účely členského státu či Andorry či jiné jurisdikce, k níž se adresa vztahuje.

Vyhledávání v elektronických záznamech. Jestliže oznamující finanční instituce nevychází z informace o aktuální adrese bydliště majitele účtu – fyzické osoby založené na listinných důkazech, jak je uvedeno v bodu 1, je oznamující finanční instituce povinna prověřit, zda data s možností elektronického vyhledávání uchovávaná oznamující finanční institucí obsahují jakékoli níže uvedené indicie, a musí použít ustanovení bodů 3 až 6:

a)	identifikaci majitele účtu jako rezidenta oznamované jurisdikce;

b)	aktuální adresu pro doručování nebo adresu bydliště (včetně poštovní přihrádky) v oznamované jurisdikci;

c)	jedno nebo více telefonních čísel v oznamované jurisdikci a podle kontextu žádné telefonní číslo v Andoře nebo v členském státě oznamující finanční instituce;

d)	trvalé příkazy (jiné než k depozitnímu účtu) pro převod finančních prostředků na účet vedený v oznamované jurisdikci;

e)	aktuálně platnou plnou moc nebo podpisové právo udělené osobě s adresou v oznamované jurisdikci; nebo

f)	instrukce pro úschovu pošty nebo adresu osoby přebírající poštu v oznamované jurisdikci, jestliže oznamující finanční instituce neeviduje jinou adresu majitele účtu.

3.	Jestliže při elektronickém vyhledávání nejsou zjištěny žádné z indicií uvedených v bodu 2, nejsou nutná žádná další opatření, dokud nedojde ke změně okolností, která povede k jedné nebo několika indiciím souvisejícím s tímto účtem, nebo se účet nestane účtem s vyšší hodnotou.

Jestliže při elektronickém vyhledávání jsou zjištěny jakékoli z indicií uvedených v pododdílu B bodu 2 písm. a) až e) nebo nastane změna okolností, která povede k jedné nebo několika indiciím souvisejícím s tímto účtem, oznamující finanční instituce musí s majitelem účtu nakládat jako s rezidentem pro daňové účely každé oznamované jurisdikce, ve vztahu k níž je indicie identifikována, pokud se nerozhodne pro použití pododdílu B bodu 6 a pro tento účet neplatí některá z výjimek stanovených v uvedeném bodě.

Jestliže je při elektronickém vyhledávání zjištěna instrukce pro úschovu pošty nebo adresa osoby přebírající poštu a jestliže ve vztahu k majiteli účtu není zjištěna žádná další adresa ani žádná další indicie uvedená v pododdílu B bodu 2 písm. a) až e), oznamující finanční instituce musí využít vyhledávání v listinných záznamech podle pododdílu C bodu 2 nebo od majitele účtu získat čestné prohlášení či listinné důkazy ke zjištění toho, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely, a to v pořadí nejvhodnějším k daným okolnostem. Pokud nebude při vyhledávání v listinných záznamech nalezena patřičná indicie a ani pokus o získání čestného prohlášení nebo listinného důkazu nebude úspěšný, oznamující finanční instituce musí podle kontextu účet oznámit příslušnému orgánu svého členského státu nebo Andorry jako nezdokumentovaný.

Bez ohledu na zjištění indicií uvedených v pododdílu B bodu 2 není oznamující finanční instituce povinna nakládat s majitelem účtu jako s rezidentem oznamované jurisdikce v těchto případech:

v případě, že informace o majiteli účtu obsahují aktuální adresu pro doručování nebo adresu bydliště v oznamované jurisdikci, jedno nebo více telefonních čísel v dané oznamované jurisdikci (a žádné telefonní číslo v Andoře nebo případně v členském státě oznamující finanční instituce) nebo trvalé příkazy (k finančním účtům jiným než depozitním) pro převod finančních prostředků na účet vedený v oznamované jurisdikci a oznamující finanční instituce získá nebo dříve prověřila a vede záznam o:

i)	čestném prohlášení majitele účtu o jurisdikci nebo jurisdikcích, kde je rezidentem (kterými jsou členský stát, Andorra nebo jiné jurisdikce), v němž není uvedena tato oznamovaná jurisdikce, a

ii)	listinných důkazech prokazujících, že status majitele účtu nepodléhá oznamovací povinnosti;

v případě, že informace o majiteli účtu obsahují aktuálně platnou plnou moc nebo podpisové právo udělené osobě s adresou v dané oznamované jurisdikci a oznamující finanční instituce získá nebo dříve prověřila a vede záznam o:

i)	čestném prohlášení majitele účtu o jurisdikci nebo jurisdikcích, kde je rezidentem (kterými jsou členský stát, Andorra nebo jiné jurisdikce), v němž není uvedena tato oznamovaná jurisdikce, nebo

ii)	listinných důkazech prokazujících, že status majitele účtu nepodléhá oznamovací povinnosti.

Rozšířené postupy prověřování v případě účtů s vyšší hodnotou. V případě účtů s vyšší hodnotou se uplatňují následující postupy.

1.	Vyhledávání v elektronických záznamech. Pokud jde o účty s vyšší hodnotou, oznamující finanční instituce musí prověřit, zda data s možností elektronického vyhledávání uchovávaná oznamující finanční institucí obsahují jakékoli indicie uvedené v pododdílu B bodu 2.

Vyhledávání v listinných záznamech. Jestliže databáze s možností elektronického vyhledávání u oznamující finanční instituce obsahují pole pro všechny informace uvedené v pododdílu C bodu 3 a tyto informace jsou v nich uvedeny, pak další prohledávání listinných záznamů není nutné. Pokud elektronické databáze všechny tyto informace neobsahují, oznamující finanční instituce musí u účtů s vyšší hodnotou rovněž prověřit, zda aktuální hlavní složka s daty o zákazníkovi obsahuje jakékoli indicie uvedené v pododdílu B bodu 2, a pokud se tyto v aktuální hlavní složce s daty o zákazníkovi nenacházejí, musí je vyhledat v níže uvedených dokumentech souvisejících s účtem, které oznamující finanční instituce získala za posledních pět let:

a)	v nejnovějších listinných důkazech shromážděných k účtu;

b)	v nejnovější smlouvě o založení účtu nebo dokumentaci k účtu;

c)	v nejnovější dokumentaci, kterou oznamující finanční instituce získala podle postupů AML/KYC nebo pro jiné regulatorní účely;

d)	v jakýchkoli aktuálně platných plných mocích nebo formulářích pro podpisová práva a

e)	v jakýchkoli aktuálně platných trvalých příkazech (jiných než k depozitnímu účtu) pro převod finančních prostředků.

Výjimka v případě, že databáze obsahují dostatečné informace. Oznamující finanční instituce není povinna vyhledávat v listinných záznamech podle pododdílu C bodu 2, jestliže informace s možností elektronického vyhledávání u oznamující finanční instituce obsahují tyto údaje:

a)	zemi, v níž je majitel účtu rezidentem;

b)	adresu bydliště majitele účtu a jeho adresu pro doručování aktuálně vedenou u oznamující finanční instituce;

c)	telefonní číslo nebo čísla majitele účtu aktuálně vedená u oznamující finanční instituce;

d)	v případě jiných finančních účtů než depozitních účtů také skutečnost, zda existují trvalé příkazy pro převod finančních prostředků z účtu na jiný účet (včetně účtu u jiné pobočky oznamující finanční instituce nebo u jiné finanční instituce);

e)	skutečnost, zda existuje aktuální adresa osoby přebírající poštu nebo instrukce pro úschovu pošty pro majitele účtu, a

f)	skutečnost, zda k účtu existuje jakákoli plná moc nebo podpisové právo.

Dotaz k získání aktuální znalosti od manažera pro styk se zákazníky. Kromě vyhledávání v elektronických a listinných záznamech podle bodu 1 a 2 musí oznamující finanční instituce nakládat jako s oznamovaným účtem s jakýmkoli účtem s vyšší hodnotou, kterému je přidělen manažer pro styk se zákazníky (včetně jakýchkoli finančních účtů sloučených s tímto účtem s vyšší hodnotou), jestliže manažer pro styk se zákazníky má aktuální znalost toho, že majitel účtu je oznamovanou osobou.

Účinek zjištění indicií.

Jestliže při rozšířeném prověření účtů s vyšší hodnotou podle tohoto pododdílu nejsou zjištěny žádné z indicií uvedených v pododdílu B bodu 2 a není zjištěno, že účet drží oznamovaná osoba podle bodu 4 tohoto pododdílu, nejsou nutná další opatření, dokud nedojde ke změně okolností, která povede k jedné nebo více indiciím souvisejícím s tímto účtem.

Jestliže při rozšířeném prověření účtů s vyšší hodnotou podle pododdílu C jsou zjištěny jakékoli z indicií uvedených v pododdílu B bodu 2 písm. a) až e) nebo jestliže dojde k následné změně okolností, která povede k jedné nebo několika indiciím souvisejícím s tímto účtem, oznamující finanční instituce musí s účtem nakládat jako s oznamovaným účtem vůči každé oznamované jurisdikci, ve vztahu k níž je indicie identifikována, pokud se nerozhodne pro použití pododdílu B bodu 6 a pro tento účet neplatí některá z výjimek stanovených v uvedeném bodě.

Jestliže je při rozšířeném prověření účtů s vyšší hodnotou podle pododdílu C zjištěna instrukce pro úschovu pošty nebo adresa osoby přebírající poštu a jestliže ve vztahu k majiteli účtu není zjištěna žád ná další adresa a žádná další indicie uvedená v pododdílu B bodu 2 písm. a) až e), oznamující finanční instituce musí od majitele účtu získat čestné prohlášení či listinné důkazy ke zjištění toho, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely. Jestliže oznamující finanční instituce nemůže takové čestné prohlášení nebo listinný důkaz získat, musí podle kontextu účet oznámit příslušnému orgánu svého členského státu nebo Andorry jako nezdokumentovaný.

Jestliže dříve existující účet fyzické osoby není ke dni 31. prosince roku předcházejícího rok vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 12. února 2016 v platnost účtem s vyšší hodnotou, ale stane se jím k poslednímu dni některého následujícího kalendářního roku, oznamující finanční instituce musí u takového účtu provést rozšířené postupy prověřování podle pododdílu C do konce kalendářního roku následujícího po roce, v němž se účet stal účtem s vyšší hodnotou. Jestliže je takový účet na základě tohoto prověření zjištěn jako oznamovaný účet, oznamující finanční instituce musí požadované informace o tomto účtu ve vztahu k roku, v němž byl zjištěn jako oznamovaný účet, a k následujícím rokům oznamovat každoročně, dokud majitel účtu nepřestane být oznamovanou osobou.

Poté, co oznamující finanční instituce na účet s vyšší hodnotou použije rozšířené postupy prověřování podle pododdílu C, oznamující finanční instituce nebude povinna tyto postupy znovu použít s výjimkou dotázání se manažera pro styk se zákazníky podle pododdílu C bodu 4 ve vztahu k témuž účtu s vyšší hodnotou v jakémkoli následujícím roce, pokud se nebude jednat o nezdokumentovaný účet, přičemž v takovém případě by oznamující finanční instituce měla tyto postupy opakovaně používat každý rok, dokud se účet nestane zdokumentovaným.

Jestliže u účtu s vyšší hodnotou dojde ke změně okolností, která povede k jedné nebo několika indiciím uvedeným v pododdílu B bodu 2 a souvisejícím s účtem, musí oznamující finanční instituce s tímto účtem nakládat jako s oznamovaným účtem vůči každé oznamované jurisdikci, ve vztahu k níž je indicie identifikována, pokud se nerozhodne pro použití pododdílu B bodu 6 a pro tento účet neplatí některá z výjimek stanovených v uvedeném bodě.

Oznamující finanční instituce musí zavést postupy k zajištění toho, aby manažer pro styk se zákazníky mohl u účtu zjistit jakoukoli změnu okolností. Bude-li například manažeru pro styk se zákazníky oznámeno, že majitel účtu má v oznamované jurisdikci novou adresu pro doručování, je oznamující finanční instituce povinna novou adresu považovat za změnu okolností, a pokud si zvolí použití pododdílu B bodu 6, je povinna od majitele účtu získat příslušnou dokumentaci.

Prověření dříve existujících účtů fyzických osob s vyšší hodnotou musí být dokončeno do jednoho roku od vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 12. února 2016 v platnost. Prověření dříve existujících účtů fyzických osob s nižší hodnotou musí být dokončeno do dvou let od vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 12. února 2016 v platnost.

E.	S jakýmkoli dříve existujícím účtem fyzické osoby, který byl identifikován jako oznamovaný účet v souladu s tímto oddílem, musí být nakládáno jako s oznamovaným účtem ve všech následujících letech, pokud majitel účtu nepřestane být oznamovanou osobou.

ODDÍL IV

NÁLEŽITÁ PÉČE V PŘÍPADĚ NOVÝCH ÚČTŮ FYZICKÝCH OSOB

Následující postupy se uplatňují za účelem zjišťování oznamovaných účtů mezi novými účty fyzických osob.

U nových účtů fyzických osob je oznamující finanční instituce povinna při založení účtu získat čestné prohlášení, které může být součástí dokumentace k založení účtu a které oznamující finanční instituci umožní stanovit, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely, a potvrdit dostatečnost tohoto čestného prohlášení na základě informací získaných oznamující finanční institucí v souvislosti se založením účtu, a to včetně jakékoli dokumentace shromážděné podle postupů AML/KYC.

Je-li v čestném prohlášení uvedeno, že majitel účtu je rezidentem pro daňové účely v oznamované jurisdikci, oznamující finanční instituce musí s účtem nakládat jako s oznamovaným účtem a čestné prohlášení musí také zahrnovat DIČ majitele účtu ve vztahu k takové oznamované jurisdikci (s výhradou oddílu I pododdílu D) a jeho datum narození.

Jestliže u nového účtu fyzické osoby dojde ke změně okolností, ze kterých se oznamující finanční instituce dozví nebo má důvod předpokládat, že původní čestné prohlášení je nesprávné nebo nespolehlivé, oznamující finanční instituce nesmí spoléhat na původní čestné prohlášení a je povinna získat platné čestné prohlášení, ve kterém je uvedeno, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely.

ODDÍL V

NÁLEŽITÁ PÉČE V PŘÍPADĚ DŘÍVE EXISTUJÍCÍCH ÚČTŮ SUBJEKTŮ

Následující postupy se uplatňují za účelem zjišťování oznamovaných účtů mezi dříve existujícími účty subjektů.

Účty subjektů, které není nutné prověřovat, zjišťovat ani oznamovat. Pokud si oznamující finanční instituce nezvolí jinak buď s ohledem na všechny dříve existující účty subjektů, nebo samostatně s ohledem na jakoukoli jasně zjištěnou skupinu takových účtů, dříve existující účet subjektu s úhrnným zůstatkem nebo hodnotou, které ke dni 31. prosince roku předcházejícího roku vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 12. února 2016 v platnost nepřevyšují 250 000 USD nebo ekvivalentní částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Andorry, není nutné prověřovat, zjišťovat ani oznamovat jako oznamovaný účet, dokud úhrnný zůstatek nebo hodnota účtu nepřesáhne uvedenou částku k poslednímu dni jakéhokoli následujícího kalendářního roku.

Účty subjektů, které je nutné prověřovat. Dříve existující účet subjektu, který má ke dni 31. prosince roku předcházejícího roku vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 12. února 2016 v platnost úhrnný zůstatek na účtu nebo hodnotu účtu přesahující částku 250 000 USD nebo ekvivalentní částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Andorry, a dříve existující účet subjektu, který ke dni 31. prosince roku předcházejícího roku vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 12. února 2016 v platnost nepřesahuje uvedenou částku, ale jeho úhrnný zůstatek nebo hodnota účtu tuto částku přesáhne k poslednímu dni jakéhokoli následujícího kalendářního roku, musí být prověřeny v souladu s postupy stanovenými v pododdílu D.

Účty subjektů, které je nutné oznamovat. U dříve existujících účtů subjektů podle pododdílu B platí, že jen s účty drženými jedním nebo několika subjekty, jež jsou oznamovanými osobami, nebo drženými pasivními nefinančními subjekty s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami, se nakládá jako s oznamovanými účty.

Postupy prověřování ke zjištění účtů subjektů, které je nutné oznamovat. U dříve existujících účtů subjektů podle pododdílu B musí oznamující finanční instituce uplatňovat níže uvedené postupy prověřování k určení, zda je účet držen jednou nebo několika oznamovanými osobami či pasivními nefinančními subjekty s jednou nebo několika ovládajícími osobami, které jsou oznamovanými osobami:

Určení, zda je subjekt oznamovanou osobou.

Prověřování informací uchovávaných pro regulatorní účely nebo pro účely vztahů se zákazníky (včetně informací shromážděných podle postupů AML/KYC) k určení, zda z informací vyplývá, že majitel účtu je rezidentem oznamované jurisdikce. Informace, z nichž vyplývá, že majitel účtu je rezidentem oznamované jurisdikce, zahrnují pro tento účel místo založení nebo zřízení subjektu nebo adresu v oznamované jurisdikci.

Jestliže z informací vyplývá, že majitel účtu je rezidentem oznamované jurisdikce, oznamující finanční instituce musí s tímto účtem nakládat jako s oznamovaným účtem, pokud od majitele účtu nezíská čestné prohlášení nebo na základě informací, které má k dispozici, nebo na základě veřejně dostupných informací odůvodněně neurčí, že majitel účtu není oznamovanou osobou.

Určení, zda je subjekt pasivním nefinančním subjektem s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami. U majitele dříve existujícího účtu subjektu (včetně subjektu, který je oznamovanou osobou) musí oznamující finanční instituce určit, zda je majitel účtu pasivním nefinančním subjektem s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami. Jestliže je kterákoli z ovládajících osob pasivního nefinančního subjektu osobou oznamovanou, s účtem musí být nakládáno jako s oznamovaným účtem. Při tomto určování musí oznamující finanční instituce postupovat podle pokynů uvedených v pododdílu D bodu 2 písm. a) až c) v pořadí, které je za daných okolností nejvhodnější.

Určení, zda je majitel účtu pasivním nefinančním subjektem. Pro účely určení, zda je majitel účtu pasivním nefinančním subjektem, musí oznamující finanční instituce od majitele účtu získat čestné prohlášení, aby zjistila jeho status, pokud na základě informací, které má k dispozici, nebo na základě veřejně dostupných informací nemůže odůvodněně určit, že majitel účtu je aktivním nefinančním subjektem nebo finanční institucí jinou než investiční subjekt podle oddílu VIII pododdílu A bodu 6 písm. b), která není finanční institucí zúčastněné jurisdikce.

b)	Určení ovládajících osob majitele účtu. Pro účely určení ovládajících osob majitele účtu může oznamující finanční instituce využít informace shromážděné a uchovávané podle postupů AML/KYC.

Určení, zda je ovládající osoba pasivního nefinančního subjektu oznamovanou osobou. Pro účely určení, zda je ovládající osoba pasivního nefinančního subjektu oznamovanou osobou, může oznamující finanční instituce využít:

informace shromážděné a uchovávané podle postupů AML/KYC v případě dříve existujícího účtu subjektu drženého jedním nebo několika nefinančními subjekty s úhrnným zůstatkem nebo hodnotou účtu, které nepřesahují 1 000 000 USD nebo ekvivalentní částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Andorry, nebo

ii)	čestné prohlášení majitele účtu nebo této ovládající osoby o jurisdikci nebo jurisdikcích (kterými jsou členský stát, Andorra nebo jiné jurisdikce), v nichž je ovládající osoba rezidentem pro daňové účely.

Doba prověřování a další postupy platné pro dříve existující účty subjektů.

Prověřování dříve existujících účtů subjektů s úhrnným zůstatkem nebo hodnotou účtu, které ke dni 31. prosince roku předcházejícího roku vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 12. února 2016 v platnost nepřevyšují 250 000 USD nebo ekvivalentní částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Andorry, ale tuto částku přesáhnou ke dni 31. prosince jakéhokoli následujícího roku, musí být dokončeno do konce kalendářního roku následujícího po roce, v němž úhrnný zůstatek nebo hodnota účtu uvedenou částku přesáhly.

Jestliže u dříve existujícího účtu subjektu dojde ke změně okolností, z nichž se oznamující finanční instituce dozví nebo má důvod předpokládat, že čestné prohlášení nebo jiná dokumentace související s účtem jsou nesprávné nebo nespolehlivé, oznamující finanční instituce musí znovu určit status účtu podle postupů uvedených v pododdílu D.

ODDÍL VI

NÁLEŽITÁ PÉČE V PŘÍPADĚ NOVÝCH ÚČTŮ SUBJEKTŮ

Následující postupy se uplatňují za účelem zjišťování oznamovaných účtů mezi novými účty subjektů.

Postupy prověřování ke zjištění účtů subjektů, které je nutné oznamovat. U nových účtů subjektů musí oznamující finanční instituce uplatňovat níže uvedené postupy prověřování k určení, zda je účet držen jednou nebo několika oznamovanými osobami či pasivními nefinančními subjekty s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami:

Určení, zda je subjekt oznamovanou osobou.

V tomto případě je třeba získat čestné prohlášení, které může být součástí dokumentace k založení účtu a které oznamující finanční instituci umožní určit, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely, a potvrdit dostatečnost tohoto čestného prohlášení na základě informací získaných oznamující finanční institucí v souvislosti se založením účtu, a to včetně jakékoli dokumentace shromážděné podle postupů AML/KYC. Jestliže subjekt v čestném prohlášení uvede, že není rezidentem pro daňové účely, může vzít oznamující finanční instituce v potaz adresu hlavního sídla subjektu a podle ní určit, kde je majitel účtu rezidentem.

Jestliže z čestného prohlášení vyplývá, že majitel účtu je rezidentem oznamované jurisdikce, oznamující finanční instituce musí s tímto účtem nakládat jako s oznamovaným účtem, pokud na základě informací, které má k dispozici, nebo na základě veřejně dostupných informací odůvodněně neurčí, že majitel účtu není ve vztahu k dané oznamované jurisdikci oznamovanou osobou.

Určení, zda je subjekt pasivním nefinančním subjektem s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami. U majitele nového účtu subjektu (včetně subjektu, který je oznamovanou osobou) musí oznamující finanční instituce určit, zda je majitel účtu pasivním nefinančním subjektem s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami. Jestliže je kterákoli z ovládajících osob pasivního nefinančního subjektu osobou oznamovanou, s účtem musí být nakládáno jako s oznamovaným účtem. Při tomto určování musí oznamující finanční instituce postupovat podle pokynů uvedených v pododdílu A bodu 2 písm. a) až c) v pořadí, které je za daných okolností nejvhodnější.

Určení, zda je majitel účtu pasivním nefinančním subjektem. Pro účely určení, zda je majitel účtu pasivním nefinančním subjektem, se oznamující finanční instituce musí spolehnout na čestné prohlášení majitele účtu, aby zjistila jeho status, pokud na základě informací, které má k dispozici, nebo na základě veřejně dostupných informací nemůže odůvodněně určit, že majitel účtu je aktivním nefinančním subjektem nebo finanční institucí jinou než investiční subjekt podle oddílu VIII pododdílu A bodu 6 písm. b), která není finanční institucí zúčastněné jurisdikce.

b)	Určení ovládajících osob majitele účtu. Pro účely určení ovládajících osob majitele účtu může oznamující finanční instituce využít informace shromážděné a uchovávané podle postupů AML/KYC.

c)	Určení, zda je ovládající osoba pasivního nefinančního subjektu oznamovanou osobou. Pro účely určení, zda je ovládající osoba pasivního nefinančního subjektu oznamovanou osobou, se oznamující finanční instituce může spolehnout na čestné prohlášení majitele účtu nebo této ovládající osoby.

ODDÍL VII

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA NÁLEŽITÉ PÉČE

Při uplatňování postupů náležité péče uvedených výše platí následující doplňující pravidla:

A.	Spoléhání se na čestné prohlášení a listinné důkazy. Oznamující finanční instituce nesmí spoléhat na čestné prohlášení nebo listinné důkazy, jestliže je jí známo nebo má důvod předpokládat, že čestné prohlášení nebo listinné důkazy jsou nesprávné nebo nespolehlivé.

Alternativní postupy pro finanční účty oprávněných fyzických osob v případě pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou nebo smlouvy o pojištění důchodu a pro skupinovou pojistnou smlouvu s kapitálovou hodnotou nebo skupinovou smlouvu o pojištění důchodu. Oznamující finanční instituce se může domnívat, že oprávněná fyzická osoba (jiná než vlastník) k pojistné smlouvě s kapitálovou hodnotou nebo smlouvě o pojištění důchodu, která obdrží pojistné plnění v případě smrti pojištěného, není oznamovanou osobou a může nakládat s takovým finančním účtem jako s účtem jiným než oznamovaným účtem, pokud nemá oznamující finanční instituce aktuální znalost nebo důvod předpokládat, že oprávněná osoba je oznamovanou osobou. Oznamující finanční instituce má důvod předpokládat, že oprávněná osoba k pojistné smlouvě s kapitálovou hodnotou nebo smlouvě o pojištění důchodu je oznamovanou osobou, jestliže informace shromážděné oznamující finanční institucí a spojené s touto oprávněnou osobou obsahují indicie uvedené v oddílu III pododdílu B. Jestliže oznamující finanční instituce má aktuální znalost nebo důvod předpokládat, že oprávněná osoba je oznamovanou osobou, oznamující finanční instituce se musí držet postupů uvedených v oddílu III pododdílu B.

Členský stát nebo Andorra mají možnost oznamující finanční instituci umožnit s finančním účtem, který je členským podílem na skupinové pojistné smlouvě s kapitálovou hodnotou nebo skupinové smlouvě o pojištění důchodu, nakládat jako s finančním účtem, který není oznamovaným účtem, až do dne splatnosti částky zaměstnanci/držiteli certifikátu nebo oprávněné osobě, jestliže finanční účet, který je členským podílem na skupinové pojistné smlouvě s kapitálovou hodnotou nebo skupinové smlouvě o pojištění důchodu, splňuje tyto požadavky:

a)	skupinová pojistná smlouva s kapitálovou hodnotou nebo skupinová smlouva o pojištění důchodu je uzavřena se zaměstnavatelem a vztahuje se na nejméně 25 zaměstnanců/držitelů certifikátu;

b)	zaměstnanci/držitelé certifikátu mají nárok obdržet jakoukoli hodnotu smlouvy související s jejich podíly a určit oprávněné osoby, kterým má být v případě smrti zaměstnance vyplaceno příslušné plnění; a

c)	úhrnná částka splatná kterémukoli zaměstnanci/držiteli certifikátu nebo oprávněné osobě nepřevyšuje 1 000 000 USD nebo ekvivalentní částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Andorry.

Termínem „skupinová pojistná smlouva s kapitálovou hodnotou“ se rozumí pojistná smlouva s kapitálovou hodnotou, která i) poskytuje pojistné krytí fyzickým osobám, jež jsou účastníky prostřednictvím zaměstnavatele, odvětvové asociace, odborové organizace nebo jiného sdružení či skupiny; a ii) ukládá pojistné za každého člena skupiny (nebo člena určité podskupiny v rámci skupiny), jež se stanovuje bez ohledu na jednotlivé charakteristiky zdravotního stavu člena (nebo podskupiny členů) skupiny jiné než věk, pohlaví a kuřácké návyky.

Termínem „skupinová smlouva o pojištění důchodu“ se rozumí smlouva o pojištění důchodu, podle níž jsou oprávněnými osobami fyzické osoby, které jsou účastníky prostřednictvím zaměstnavatele, odvětvové asociace, odborové organizace nebo jiného sdružení či skupiny.

Před vstupem pozměňovacího protokolu podepsaného dne 12. února 2016 v platnost sdělí členské státy Andoře a Andorra sdělí Evropské komisi, zda uplatnily možnost stanovenou v tomto pododdílu. Evropská komise může koordinovat předání sdělení členských států Andoře a Evropská komise předá sdělení Andorry všem členským státům. Veškeré další změny v uplatnění této možnosti členským státem nebo Andorrou se sdělují stejným způsobem.

Pravidla pro slučování zůstatků na účtu a převod měny.

Slučování účtů fyzických osob. Pro účely stanovení úhrnného zůstatku nebo hodnoty finančních účtů držených fyzickou osobou je oznamující finanční instituce povinna sloučit všechny finanční účty vedené u oznamující finanční instituce nebo u propojeného subjektu, avšak jen v míře, v jaké informační systémy oznamující finanční instituce tyto finanční účty propojují odkazem na datovou položku, např. číslo zákazníka nebo DIČ, a umožňují sloučení zůstatků nebo hodnot na účtech. Za účelem splnění požadavků na sloučení finančních účtů, uvedených v tomto bodě, je každému majiteli společně drženého finančního účtu přiřazen celý zůstatek nebo hodnota společně drženého finančního účtu.

Slučování účtů subjektů. Pro účely stanovení úhrnného zůstatku nebo hodnoty finančních účtů držených subjektem je oznamující finanční instituce povinna vzít v úvahu všechny finanční účty vedené u oznamující finanční instituce nebo u propojeného subjektu, avšak jen v míře, v jaké informační systémy oznamující finanční instituce tyto finanční účty propojují odkazem na datovou položku, např. číslo zákazníka nebo DIČ, a umožňují sloučení zůstatků nebo hodnot na účtech. Za účelem splnění požadavků na sloučení finančních účtů, uvedených v tomto bodě, je každému majiteli společně drženého finančního účtu přiřazen celý zůstatek nebo hodnota společně drženého finančního účtu.

Zvláštní pravidlo pro slučování platné pro manažery pro styk se zákazníky. Pro účely stanovení úhrnného zůstatku nebo hodnoty finančních účtů držených určitou osobou k určení toho, zda je finanční účet účtem s vyšší hodnotou, platí, že v případě jakéhokoli finančního účtu, o němž manažer pro styk se zákazníky ví nebo má důvod předpokládat, že je přímo nebo nepřímo vlastněn, ovládán nebo zřízen toutéž osobou (nikoli ve funkci zmocněnce), je oznamující finanční instituce rovněž povinna všechny tyto účty sloučit.

4.	Převod uvedených částek do jiné měny. Všechny částky v dolarech nebo částky denominované v domácí měně každého členského státu nebo Andorry je třeba chápat i jako ekvivalentní částky v jiných měnách přepočtené v souladu s vnitrostátním právem.

ODDÍL VIII

DEFINICE POJMŮ

Následujícím termínům je třeba rozumět takto:

Oznamující finanční instituce

1.	Termínem „oznamující finanční instituce“ se podle kontextu rozumí jakákoli finanční instituce členského státu nebo andorrská finanční instituce, která není neoznamující finanční institucí.

Termínem „finanční instituce zúčastněné jurisdikce“ se rozumí: i) jakákoli finanční instituce, která je rezidentem v zúčastněné jurisdikci, kromě jakékoli pobočky této finanční instituce, jež se nachází mimo danou zúčastněnou jurisdikci, a ii) jakákoli pobočka finanční instituce, která není rezidentem v zúčastněné jurisdikci, pokud se tato pobočka nachází v dané zúčastněné jurisdikci.

3.	Termínem „finanční instituce“ se rozumí schovatelská instituce, depozitní instituce, investiční subjekt nebo specifikovaná pojišťovna.

Termínem „schovatelská instituce“ se rozumí jakýkoli subjekt, jehož podstatnou část podnikání představuje držení finančního majetku na účet jiného. Subjekt drží finanční majetek na účet jiného jako podstatnou část svého podnikání tehdy, jestliže hrubý příjem tohoto subjektu přičitatelný držení finančního majetku a poskytování souvisejících finančních služeb činí alespoň 20 % hrubého příjmu daného subjektu za kratší z těchto období: i) období tří let končící 31. prosincem (nebo posledním dnem účetního období, které není kalendářním rokem) před rokem, v němž je proveden výpočet, nebo ii) období existence subjektu.

5.	Termínem „depozitní instituce“ se rozumí jakýkoli subjekt, který přijímá vklady v rámci běžných bankovních služeb nebo podobného podnikání.

Termínem „investiční subjekt“ se rozumí jakýkoli subjekt,

který v rámci svého podnikání provádí primárně jednu nebo několik z níže uvedených činností nebo operací pro zákazníka nebo v jeho zastoupení:

i)	obchodování s nástroji peněžního trhu (šeky, směnkami, vkladovými certifikáty, deriváty atd.), měnami, měnovými, úrokovými a indexovými nástroji, s převoditelnými cennými papíry nebo s komoditními futures;

ii)	individuální nebo kolektivní správu portfolia nebo

iii)	jiné investování, správu nebo obhospodařování finančního majetku nebo peněžních prostředků v zastoupení jiných osob; nebo

b)	jehož hrubý příjem pochází primárně z investic, reinvestic nebo obchodování s finančním majetkem, pokud je subjekt řízen jiným subjektem, jenž je depozitní institucí, schovatelskou institucí, specifikovanou pojišťovnou nebo investičním subjektem podle písmene a).

Se subjektem se nakládá jako s tím, který v rámci svého podnikání provádí primárně jednu nebo několik činností uvedených v písmenu a), nebo jehož hrubý příjem pochází primárně z investic, reinvestic nebo obchodování s finančním majetkem za účelem uvedeným v písmenu b), jestliže hrubý příjem subjektu pocházející z příslušné činnosti činí alespoň 50 % hrubého příjmu subjektu za kratší z těchto období: i) období tří let končící 31. prosincem před rokem, v němž je proveden výpočet, nebo ii) období existence subjektu. Termín „investiční subjekt“ se nevztahuje na subjekt, který je aktivním nefinančním subjektem, protože uvedený subjekt splňuje kterékoli z kritérií uvedených v pododdílu D bodě 9 písm. d) až g).

Tento bod je třeba vykládat způsobem, který je v souladu s obdobným zněním uvedeným v definici „finanční instituce“ v doporučeních Finančního akčního výboru (Financial Action Task Force).

Termín „finanční majetek“ zahrnuje cenné papíry (například akciový podíl ve společnosti, podíl nebo skutečné vlastnictví v osobní společnosti s velkým množstvím společníků nebo ve veřejně obchodované osobní společnosti nebo svěřenském fondu, směnka, dluhopis, dlužní úpis nebo jiný doklad o dluhu), podíl společníka, komoditu, swap (např. úrokové swapy, měnové swapy, bazické swapy, úrokové stropy, úrokové floory, komoditní swapy, akciové swapy, swapy založené na akciovém indexu nebo podobné deriváty), pojistné smlouvy nebo smlouvy o pojištění důchodu nebo jakýkoli jiný podíl (včetně futures, forwardů či opcí) v cenných papírech, podílu společníka, komoditě, swapu, pojistné smlouvě nebo smlouvě o pojištění důchodu. Termín „finanční majetek“ nezahrnuje přímý podíl na nemovitém majetku, který není vázán na dluh.

8.	Termínem „specifikovaná pojišťovna“ se rozumí jakýkoli subjekt, který je pojišťovnou (nebo holdingovou společností pojišťovny), jež uzavírá pojistnou smlouvu s kapitálovou hodnotou nebo smlouvu o pojištění důchodu nebo je povinna provádět platby týkající se takových smluv.

Neoznamující finanční instituce

Termínem „neoznamující finanční instituce“ se rozumí jakákoli finanční instituce, která je:

vládním subjektem, mezinárodní organizací nebo centrální bankou, a to s výjimkou případů, kdy se jedná o platby, které jsou odvozeny z pohledávky držené v souvislosti s podnikatelskou finanční činností stejného typu, jakou vykonávají specifikovaná pojišťovna, schovatelská instituce nebo depozitní instituce;

b)	důchodovým fondem se širokou účastí, důchodovým fondem s úzkou účastí, penzijním fondem vládního subjektu, mezinárodní organizace nebo centrální banky nebo kvalifikovaným vydavatelem kreditních karet;

jakýmkoli jiným subjektem, u něhož je nízké riziko, že bude použit k daňovému úniku, jenž má velmi podobné znaky jako kterýkoli ze subjektů podle písmene a) a b) a jenž je ve vnitrostátním právu definován jako neoznamující finanční instituce a v případě členských států je uveden v čl. 8 odst. 7a směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní a oznámen Andoře a v případě Andorry oznámen Evropské komisi, za předpokladu, že status tohoto subjektu jakožto neoznamující finanční instituce nemaří účely této dohody;

d)	vyňatým nástrojem kolektivního investování nebo

e)	svěřenským fondem v rozsahu, v jakém je svěřenský správce svěřenského fondu oznamující finanční institucí a oznamuje všechny informace požadované v souladu s oddílem I o všech oznamovaných účtech svěřenského fondu.

Termínem „vládní subjekt“ se rozumí vláda členského státu, Andorry či jiné jurisdikce, jakýkoli dílčí územní celek členského státu, Andorry či jiné jurisdikce (který pro vyloučení pochybností zahrnuje stát, kraj, okres nebo obec) nebo jakákoli agentura či zařízení zcela vlastněné členským státem, Andorrou či jinou jurisdikcí nebo kterákoli jedna či více výše uvedených možností (dále jen „vládní subjekt“). Tato kategorie se skládá z nedílných součástí, ovládaných subjektů a dílčích územních celků členského státu, Andorry či jiné jurisdikce.

„Nedílnou součástí“ členského státu, Andorry či jiné jurisdikce se rozumí jakákoli osoba, organizace, agentura, úřad, fond, zařízení nebo jiný orgán bez ohledu na jeho označení, který představuje vládní orgán členského státu, Andorry či jiné jurisdikce. Čisté příjmy vládního orgánu musí být připisovány na jeho vlastní účet nebo na jiné účty členského státu, Andorry či jiné jurisdikce, přičemž žádná jejich část neplyne ve prospěch jakékoli soukromé osoby. Nedílnou součástí není žádná fyzická osoba, která je panovníkem, státním úředníkem nebo administrativním pracovníkem jednajícím jako soukromá osoba nebo ve svém osobním zájmu.

Ovládaným subjektem se rozumí subjekt, který je formálně oddělen od členského státu, Andorry či jiné jurisdikce nebo jinak představuje samostatný právní subjekt, a to za předpokladu, že:

i)	subjekt je přímo nebo prostřednictvím jednoho nebo několika ovládaných subjektů zcela vlastněn a ovládán jedním nebo několika vládními subjekty,

ii)	čisté příjmy subjektu jsou připisovány na jeho vlastní účet nebo na účty jednoho nebo více vládních subjektů, přičemž žádná jejich část neplyne ve prospěch jakékoli soukromé osoby, a

iii)	majetek subjektu po jeho zrušení přejde na jeden nebo více vládních subjektů.

Příjem neplyne ve prospěch soukromých osob, jestliže jsou tyto osoby zamýšlenými příjemci v rámci vládního programu a činnosti programu jsou prováděny pro širokou veřejnost s ohledem na obecné blaho nebo souvisejí se správou určité fáze vlády. Bez ohledu na výše uvedené se však příjem považuje za příjem plynoucí ve prospěch soukromých osob, plyne-li z využívání vládního subjektu k provozování obchodního podnikání, například podnikání v oblasti obchodního bankovnictví, jsou-li v rámci tohoto podnikání poskytovány finanční služby soukromým osobám.

Termínem „mezinárodní organizace“ se rozumí jakákoli mezinárodní organizace nebo jí zcela vlastněná agentura či zařízení. Tato kategorie zahrnuje jakoukoli mezivládní organizaci (včetně nadnárodní organizace): i) která se skládá především z vlád, ii) která má s členským státem, Andorrou nebo jinou jurisdikcí uzavřenu platnou dohodu o svém sídle nebo obdobnou dohodu a iii) jejíž příjem neplyne ve prospěch soukromých osob.

Termínem „centrální banka“ se rozumí instituce, která je ze zákona nebo z rozhodnutí vlády nejvyšším orgánem – jiným než samotnou vládou členského státu, Andorry nebo jiné jurisdikce – vydávajícím nástroje určené pro oběh jako měna. Tato instituce může zahrnovat zařízení, které je od vlády členského státu, Andorry nebo jiné jurisdikce odděleno, bez ohledu na to, zda je zcela nebo zčásti vlastněno členským státem, Andorrou nebo jinou jurisdikcí.

Termínem „důchodový fond se širokou účastí“ se rozumí fond zřízený pro poskytování důchodových dávek, dávek v případě pracovní neschopnosti a invalidity nebo plnění v případě smrti nebo jakékoli jejich kombinace oprávněným osobám, které jsou současnými nebo bývalými zaměstnanci (nebo osobami, které tito zaměstnanci určili) jednoho nebo více zaměstnavatelů náhradou za poskytované služby, a to za předpokladu, že fond:

a)	nemá ani jednu oprávněnou osobou s právem na více než pět procent z majetku fondu;

b)	podléhá regulaci ze strany vlády a příslušným daňovým orgánům poskytuje výkazy s informacemi a

splňuje alespoň jeden z těchto požadavků:

i)	fond je vzhledem ke svému statusu důchodového nebo penzijního plánu obecně osvobozen od daně z příjmů z investování nebo podléhá odložené dani z příjmů či snížené dani;

ii)	fond získává alespoň 50 % svých celkových příspěvků (s výjimkou převodů majetku z jiných plánů podle bodů 5 až 7 tohoto pododdílu nebo z důchodových a penzijních účtů podle pododdílu C bodu 17 písm. a)) od přispívajících zaměstnavatelů;

iii)

rozdělování nebo čerpání prostředků z fondu je povoleno jen při vzniku specifikovaných událostí souvisejících s odchodem do důchodu, vznikem pracovní neschopnosti či invalidity nebo úmrtím (kromě převodu přídělů do jiných důchodových fondů podle bodů 5 až 7 tohoto pododdílu nebo na důchodové a penzijní účty podle pododdílu C bodu 17 písm. a)), nebo se na rozdělování nebo čerpání před těmito specifikovanými událostmi vztahují sankce, nebo

iv)

příspěvky (jiné než určité povolené vyrovnávací příspěvky) od zaměstnanců do fondu jsou omezeny odkazem na příjem z výdělečné činnosti zaměstnance, nebo nesmějí ročně přesáhnout 50 000 USD nebo ekvivalentní částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Andorry při použití pravidel pro slučování účtů a převod měny podle oddílu VII pododdílu C.

Termínem „důchodový fond s úzkou účastí“ se rozumí fond zřízený pro poskytování důchodových dávek, dávek v případě pracovní neschopnosti a invalidity nebo plnění v případě smrti oprávněným osobám, které jsou současnými nebo bývalými zaměstnanci (nebo osobami, které tito zaměstnanci určili) jednoho nebo více zaměstnavatelů náhradou za poskytované služby, a to za předpokladu, že:

a)	fond má méně než 50 účastníků;

b)	do fondu hradí příspěvky jeden nebo více zaměstnavatelů, kteří nejsou investičními subjekty ani pasivními nefinančními subjekty;

c)	příspěvky zaměstnanců a zaměstnavatelů do fondu (jiné než převody majetku z důchodových a penzijních účtů podle pododdílu C bodu 17 písm. a)) jsou omezeny odkazem na příjem z výdělečné činnosti, respektive kompenzaci zaměstnance;

d)	účastníci, kteří nejsou rezidenty jurisdikce (kterou je členský stát nebo Andorra), v níž je fond zřízen, nemají nárok na více než 20 % z majetku fondu a

e)	fond podléhá regulaci ze strany vlády a příslušným daňovým orgánům poskytuje výkazy s informacemi.

Termínem „penzijní fond vládního subjektu, mezinárodní organizace nebo centrální banky“ se rozumí fond zřízený vládním subjektem, mezinárodní organizací nebo centrální bankou pro poskytování důchodových dávek, dávek v případě pracovní neschopnosti a invalidity nebo plnění v případě smrti oprávněným osobám či účastníkům, kteří jsou současnými nebo bývalými zaměstnanci (nebo osobami, které tito zaměstnanci určili), nebo kteří nejsou současnými nebo bývalými zaměstnanci, jestliže dávky poskytované těmto oprávněným osobám či účastníkům jsou poskytovány náhradou za osobní služby vykonávané pro vládní subjekt, mezinárodní organizaci nebo centrální banku.

Termínem „kvalifikovaný vydavatel kreditních karet“ se rozumí finanční instituce splňující tyto požadavky:

a)	finanční instituce je finanční institucí výhradně proto, že je vydavatelem kreditních karet, který přijímá vklady jen tehdy, když zákazník provede úhradu převyšující splatný zůstatek na kartě a přeplatek mu není okamžitě vrácen; a

počínaje dnem vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 12. února 2016 v platnost nebo dříve zavede finanční instituce zásady a postupy buď k zamezení vzniku přeplatku zákazníka převyšujícího 50 000 USD nebo ekvivalentní částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Andorry, nebo k zajištění toho, aby byl jakýkoli přeplatek zákazníka převyšující uvedenou částku zákazníkovi do 60 dnů vrácen, v obou případech při použití pravidel pro slučování účtů a převod měny uvedených v oddílu VII pododdílu C. Pro tyto účely se přeplatkem zákazníka nerozumí aktivní zůstatky v rozsahu sporných poplatků, přeplatek však zahrnuje aktivní zůstatky vzniklé na základě vráceného zboží.

Termínem „vyňatý nástroj kolektivního investování“ se rozumí investiční subjekt, který je regulován jako nástroj kolektivního investování, za předpokladu, že veškeré podíly v tomto nástroji kolektivního investování jsou v držení fyzických osob či subjektů, které nejsou oznamovanými osobami, s výjimkou pasivního nefinančního subjektu s ovládajícími osobami, které jsou oznamovanými osobami, nebo jejich prostřednictvím.

Investiční subjekt, který je regulován jako nástroj kolektivního investování, se kvalifikuje podle tohoto bodu jako vyňatý nástroj kolektivního investování i v případě, že tento nástroj kolektivního investování vydal listinné akcie na majitele, a to za předpokladu, že:

a)	nástroj kolektivního investování nevydal ani nevydá žádné listinné akcie na majitele po 31. prosinci roku předcházejícího rok vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 12. února 2016 v platnost;

b)	nástroj kolektivního investování všechny tyto akcie po jejich odevzdání stáhne;

c)	nástroj kolektivního investování provádí postupy náležité péče uvedené v oddílech II až VII a oznamuje všechny požadované informace o všech těchto akciích, když jsou tyto akcie předloženy k zpětnému odkupu nebo jinému proplacení; a

d)	nástroj kolektivního investování má zavedeny zásady a postupy k zajištění, aby tyto akcie byly co nejdříve a v každém případě do dvou let od vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 12. února 2016 v platnost odkoupeny nebo imobilizovány.

Finanční účet

Termínem „finanční účet“ se rozumí účet vedený finanční institucí a zahrnuje depozitní účet, schovatelský účet a:

v případě investičního subjektu jakoukoli majetkovou nebo dluhovou účast v této finanční instituci. Bez ohledu na výše uvedené termín „finanční účet“ nezahrnuje majetkovou nebo dluhovou účast v subjektu, který je investičním subjektem pouze proto, že: i) poskytuje investiční poradenství zákazníkovi a jedná v jeho zastoupení nebo ii) obhospodařuje majetek pro zákazníka a jedná v jeho zastoupení za účelem investování, obhospodařování nebo administrace finančního majetku uloženého jménem tohoto zákazníka u finanční instituce jiné, než je tento subjekt;

b)	v případě finanční instituce, která není uvedena v písmenu a), jakoukoli majetkovou nebo dluhovou účast v této finanční instituci, pokud byla tato třída účastí vytvořena s cílem vyhnout se oznamování podle oddílu I; a

jakékoli pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou a jakékoli smlouvy o pojištění důchodu, uzavřené nebo vedené finanční institucí, mimo smlouvy se sjednaným pojistným plněním ve formě neinvestičního nepřevoditelného doživotního důchodu, který je vyplácen fyzické osobě ve formě penze nebo dávek pro případ pracovní neschopnosti a invalidity poskytovaných na základě vyňatého účtu.

Termín „finanční účet“ nezahrnuje žádný účet, který je vyňatým účtem.

Termín „depozitní účet“ zahrnuje jakýkoli podnikatelský, běžný, spořicí, termínový účet nebo penzijní (thrift) účet či účet, který je doložen vkladovým certifikátem, penzijním (thrift) certifikátem, investičním certifikátem, dluhovým certifikátem nebo jiným podobným nástrojem, vedený finanční institucí v rámci běžného poskytování bankovních služeb nebo podobného podnikání. Depozitní účet rovněž zahrnuje částku drženou pojišťovnou na základě smlouvy s garantovanou investicí nebo podobného ujednání, podle nichž se vyplácí nebo připisuje výnos z této částky.

3.	Termínem „schovatelský účet“ se rozumí účet (mimo pojistných smluv a smluv o pojištění důchodu), na němž je držen finanční majetek ve prospěch jiné osoby.

Termínem „majetková účast“ se v případě osobní společnosti (partnership), která je finanční institucí, rozumí kapitálová účast nebo účast na výnosech z účasti v této osobní společnosti. V případě svěřenského fondu, který je finanční institucí, se majetkovou účastí rozumí účast držená jakoukoli osobou pokládanou za zakladatele nebo obmyšleného všech nebo části prostředků ve svěřenském fondu, nebo jakoukoli jinou fyzickou osobou mající nejvyšší faktickou kontrolu nad svěřenským fondem. Oznamovaná osoba je pokládána za obmyšleného svěřenského fondu, jestliže má tato oznamovaná osoba právo přímo nebo nepřímo (např. prostřednictvím zmocněnce) pobírat stanovený výnos nebo může přímo nebo nepřímo pobírat výnos ze svěřenského fondu podle volného uvážení.

5.	Termínem „pojistná smlouva“ se rozumí smlouva (jiná než smlouva o pojištění důchodu), kterou se pojistitel zavazuje vyplatit částku v případě vzniku specifikované pojistné události zahrnující smrt, nemoc, úraz, odpovědnost nebo škodu na majetku.

Termínem „smlouva o pojištění důchodu“ se rozumí smlouva, kterou se pojistitel zavazuje vyplácet určitou částku po určité období, které je zcela nebo zčásti určeno podle předpokládané délky života jedné nebo více osob. Tento termín rovněž zahrnuje smlouvu, která se považuje za smlouvu o pojištění důchodu podle právního předpisu nebo praxe jurisdikce (kterou je členský stát, Andorra nebo jiná jurisdikce), kde byla smlouva uzavřena, a kterou se pojistitel zavazuje vyplácet určitou částku po dobu několika let.

7.	Termínem „pojistná smlouva s kapitálovou hodnotou“ se rozumí pojistná smlouva (jiná než zajišťovací smlouva uzavřená mezi dvěma pojišťovnami), která má kapitálovou hodnotu.

Termínem „kapitálová hodnota“ se rozumí vyšší z těchto částek: i) částka, na kterou má nárok pojistník i v případě odkupu nebo ukončení smlouvy (bez odečtení jakýchkoli poplatků za odkup nebo půjčky z kapitálové hodnoty), a ii) částka, kterou si pojistník může vypůjčit podle smlouvy. Bez ohledu na výše uvedené termín „kapitálová hodnota“ nezahrnuje částku splatnou podle pojistné smlouvy:

a)	výhradně v důsledku smrti fyzické osoby kryté smlouvou o životním pojištění;

b)	jako plnění v případě újmy na zdraví nebo nemoci nebo jiné plnění, které kompenzuje ekonomickou ztrátu vyvolanou pojistnou událostí;

jako zpětnou úhradu dříve zaplaceného pojistného (minus náklady na pojištění bez ohledu na jejich skutečné uplatnění) pojistníkovi podle pojistné smlouvy (jiné než smlouvy o investičním životním pojištění nebo smlouvy o pojištění důchodu) z důvodu zrušení nebo ukončení smlouvy, snížení pojistného rizika v době účinnosti pojistné smlouvy nebo vyplývající z nového stanovení pojistného z důvodu opravy účetní nebo jiné podobné chyby;

d)	jako dividendu pojistníka (mimo dividendu při ukončení pojištění) za předpokladu, že se dividenda vztahuje k pojistné smlouvě, ze které lze vyplatit pouze plnění podle písmene b); nebo

e)	jako vrácení zálohy pojistného nebo splátky pojistného na pojistnou smlouvu, za kterou je pojistné hrazeno alespoň ročně, jestliže částka zálohy pojistného nebo splátky pojistného nepřevyšují následující roční pojistné splatné na základě této smlouvy.

Termínem „dříve existující účet“ se rozumí:

a)	finanční účet vedený oznamující finanční institucí k 31. prosinci roku předcházejícího rok vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 12. února 2016 v platnost.

členský stát nebo Andorra mají možnost rozšířit termín „dříve existující účet“ rovněž na kterýkoli finanční účet majitele účtu bez ohledu na to, kdy byl tento finanční účet založen, jestliže:

i)	daný majitel účtu má u oznamující finanční instituce (nebo u propojeného subjektu v téže jurisdikci (kterou je členský stát nebo Andorra) jako oznamující finanční instituce) finanční účet, který je dříve existujícím účtem ve smyslu písmene a),

ii)

pro účely splnění standardů požadavků znalosti podle oddílu VII pododdílu A i pro účely zjišťování zůstatku či hodnoty kteréhokoli z finančních účtů při uplatňování jakékoli prahové hodnoty zachází oznamující finanční instituce – a případně propojený subjekt v téže jurisdikci (kterou je členský stát nebo Andorra) jako oznamující finanční instituce – s oběma uvedenými finančními účty i s jakýmikoli dalšími finančními účty daného majitele účtu, které jsou podle písmene b) považovány za dříve existující účty, jako s jediným finančním účtem,

iii)	v souvislosti s finančním účtem, na nějž se vztahují postupy AML/KYC, je oznamující finanční instituci povoleno uvedené postupy u tohoto účtu vykonat spolehnutím se na postupy AML/KYC provedené pro dříve existující účet podle písmene a) a

iv)	založení finančního účtu nevyžaduje, aby majitel účtu o sobě jako o zákazníkovi poskytl nové, doplňující nebo pozměněné informace jiné než pro účely této dohody.

Před vstupem pozměňovacího protokolu podepsaného dne 12. února 2016 v platnost sdělí členské státy Andoře a Andorra sdělí Evropské komisi, zda uplatnily možnost stanovenou v tomto bodě. Evropská komise může koordinovat předání sdělení členských států Andoře a Evropská komise předá sdělení Andorry všem členským státům. Veškeré další změny v uplatnění této možnosti členským státem nebo Andorrou se sdělují stejným způsobem.

10.	Termínem „nový účet“ se rozumí finanční účet vedený oznamující finanční institucí a založený v den vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 12. února 2016 v platnost nebo později, není-li považován za dříve existující účet podle rozšířené definice dříve existujícího účtu podle bodu 9.

11.	Termínem „dříve existující účet fyzické osoby“ se rozumí dříve existující účet držený jednou nebo více fyzickými osobami.

12.	Termínem „nový účet fyzické osoby“ se rozumí nový účet držený jednou nebo více fyzickými osobami.

13.	Termínem „dříve existující účet subjektu“ se rozumí dříve existující účet držený jedním nebo více subjekty.

14.

Termínem „účet s nižší hodnotou“ se rozumí dříve existující účet fyzické osoby s úhrnným zůstatkem nebo hodnotou, která k 31. prosinci roku předcházejícího roku vstupu pozměňovacího protokolu podepsaného dne 12. února 2016 v platnost nepřevyšuje 1 000 000 USD nebo ekvivalentní částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Andorry.

15.

Termínem „účet s vyšší hodnotou“ se rozumí dříve existující účet fyzické osoby s úhrnným zůstatkem nebo hodnotou, která k 31. prosinci roku předcházejícího vstup pozměňovacího protokolu podepsaného dne 12. února 2016 v platnost nebo k 31. prosinci jakéhokoli následujícího roku převyšuje 1 000 000 USD nebo ekvivalentní částku denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Andorry.

16.	Termínem „nový účet subjektu“ se rozumí nový účet držený jedním nebo více subjekty.

17.

Termínem „vyňatý účet“ se rozumí kterýkoli z následujících účtů:

důchodový nebo penzijní účet, který splňuje následující požadavky:

i)	účet podléhá regulaci jako osobní důchodový účet nebo je součástí registrovaného nebo regulovaného důchodového či penzijního plánu, jehož cílem je vyplacení důchodových nebo penzijních dávek (včetně dávek v případě pracovní neschopnosti a invalidity nebo plnění v případě smrti);

ii)	účet je daňově zvýhodněn (tj. příspěvky na účet, které by jinak podléhaly zdanění, jsou odečitatelné nebo vyňaté z hrubého příjmu majitele účtu nebo zdaněny nižší sazbou, nebo je zdanění investičního příjmu z účtu odloženo či je tento účet zdaněn nižší sazbou);

iii)	je vyžadováno, aby daňovým orgánům byly oznamovány informace týkající se tohoto účtu;

iv)	výběry prostředků jsou podmíněny dosažením konkrétního důchodového věku, zdravotní nezpůsobilostí či smrtí, nebo se na výběry provedené před vznikem těchto událostí vztahují sankce a

buď i) roční příspěvky jsou omezeny maximální částkou 50 000 USD nebo ekvivalentní částkou denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Andorry, nebo ii) je stanoven maximální celoživotní příspěvek na účet ve výši 1 000 000 USD nebo ekvivalentní částky denominované v domácí měně každého členského státu nebo Andorry, v obou případech s uplatněním pravidel pro slučování účtů a převod měny podle oddílu VII pododdílu C.

Finanční účet, který jinak splňuje požadavek podbodu v), splňuje tento požadavek i v případě, že na něj mohou být převedena aktiva nebo prostředky z jednoho nebo více finančních účtů, které splňují požadavky uvedené v písmenech a) nebo b), nebo z jednoho nebo více důchodových či penzijních fondů, které splňují požadavky uvedené v pododdílu B v některém z bodů 5 až 7;

účet, který splňuje následující požadavky:

i)	účet podléhá regulaci jako investiční nástroj určený pro jiné účely než pro důchodové spoření a je pravidelně obchodován na zavedeném trhu s cennými papíry nebo podléhá regulaci jako spořicí nástroj určený pro jiné účely než pro důchodové spoření;

ii)	účet je daňově zvýhodněn (tj. příspěvky na účet, které by jinak podléhaly zdanění, jsou odečitatelné nebo vyňaté z hrubého příjmu majitele účtu nebo zdaněny nižší sazbou, nebo je zdanění investičního příjmu z účtu odloženo či je tento účet zdaněn nižší sazbou);

iii)	výběry prostředků jsou podmíněny splněním určitých kritérií týkajících se účelu investičního nebo spořicího účtu (například poskytnutí prostředků na vzdělání nebo na zdravotní péči), nebo se na výběry provedené v případě nesplnění těchto kritérií vztahují sankce a

iv)	roční příspěvky jsou omezeny maximální částkou 50 000 USD nebo ekvivalentní částkou denominovanou v domácí měně každého členského státu nebo Andorry, s uplatněním pravidel pro slučování účtů a převod měny podle oddílu VII pododdílu C.

Finanční účet, který jinak splňuje požadavek podbodu iv), splňuje tento požadavek i v případě, že na něj mohou být převedena aktiva nebo prostředky z jednoho nebo více finančních účtů, které splňují požadavky uvedené v písmenech a) nebo b), nebo z jednoho nebo více důchodových či penzijních fondů, které splňují požadavky uvedené v pododdílu B v některém z bodů 5 až 7;

smlouva o životním pojištění s pojistnou dobou, která uplyne předtím, než pojištěný dosáhne věku 90 let, a to za předpokladu, že smlouva splňuje tyto požadavky:

i)	běžné pojistné, které se v průběhu pojistné doby nesnižuje, je splatné minimálně jednou ročně během pojistné doby nebo do té doby, než pojištěný dosáhne věku 90 let, podle toho, která doba je kratší;

ii)	smlouva nemá žádnou kapitálovou hodnotu, kterou by mohla jakákoli osoba čerpat (výběrem, zápůjčkou či jinak) bez ukončení smlouvy;

iii)

částka (jiná než dávka v případě smrti) splatná po zrušení nebo ukončení smlouvy nemůže překročit úhrn zaplaceného pojistného s odečtením nákladů na krytí rizika úmrtí, nemoci a jiných nákladů (bez ohledu na jejich skutečný vznik) za dobu existence smlouvy a jakýchkoli částek vyplacených před zrušením nebo ukončením smlouvy a

iv)	smlouva není držena nabyvatelem za úplatu;

d)	účet, který je držen výhradně v pozůstalosti, jestliže dokumentace k tomuto účtu obsahuje kopii závěti zesnulého nebo úmrtního listu;

účet zřízený v souvislosti s kteroukoli z níže uvedených skutečností:

i)	se soudním příkazem nebo rozsudkem;

ii)

s prodejem, výměnou nebo pronájmem nemovitého či osobního majetku za předpokladu, že účet splňuje tyto požadavky:

—	účet je financován výhradně platbou v hotovosti, peněžní zálohou, vkladem ve výši vhodné k zajištění povinnosti přímo související s transakcí nebo obdobnou platbou, nebo je financován z finančního majetku, který je uložen na účtu v souvislosti s prodejem, výměnou nebo pronájmem majetku,

—	účet je zřízen a využíván výhradně k zajištění povinnosti kupujícího uhradit kupní cenu za majetek, povinnosti prodávajícího uhradit jakýkoli podmíněný závazek nebo povinnosti pronajímatele či nájemce uhradit jakékoli škody v souvislosti s pronajatým majetkem podle nájemní smlouvy,

—	aktiva na účtu včetně příjmů z nich plynoucích budou vyplacena či jinak rozdělena ve prospěch kupujícího, prodávajícího, pronajímatele či nájemce (mimo jiné ke splnění povinnosti takové osoby) při prodeji, výměně nebo odevzdání majetku nebo při zrušení nájemní smlouvy,

—	účet není maržovým ani obdobným účtem zřízeným v souvislosti s prodejem nebo výměnou finančního majetku a

—	účet nesouvisí s účtem podle písmene f);

iii)	s povinností finanční instituce poskytující zápůjčku zajištěnou nemovitým majetkem, aby odložila stranou část platby výhradně k pozdějšímu usnadnění úhrady daní nebo pojištění souvisejícího s nemovitým majetkem;

iv)	s povinností finanční instituce výhradně usnadnit pozdější úhradu daní;

depozitní účet, který splňuje následující požadavky:

i)	účet existuje výhradně proto, že zákazník provede úhradu převyšující splatný zůstatek na kreditní kartě nebo na jiném revolvingovém úvěrovém účtu a přeplatek mu není okamžitě vrácen; a

ii)

jakýkoli jiný účet, u něhož je nízké riziko, že bude použit k daňovému úniku, jenž má velmi podobné znaky jako kterýkoli z účtů podle písmen a) až f) a jenž je ve vnitrostátním právu definován jako vyňatý účet a v případě členských států je uveden v čl. 8 odst. 7a směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní a oznámen Andoře a v případě Andorry oznámen Evropské komisi, za předpokladu, že status tohoto účtu jakožto vyňatého účtu nemaří účely této dohody.

Oznamovaný účet

Termínem „oznamovaný účet“ se rozumí účet držený jednou nebo více oznamovanými osobami nebo pasivním nefinančním subjektem s jednou nebo několika ovládajícími osobami, která nebo které jsou oznamovanou osobou nebo oznamovanými osobami, za předpokladu, že byl jako takový identifikován po použití postupů náležité péče podle oddílů II až VII.

Termínem „oznamovaná osoba“ se rozumí osoba z oznamované jurisdikce, která není: i) obchodní společností, jejíž akcie jsou pravidelně obchodovány na jednom nebo několika zavedených trzích s cennými papíry; ii) obchodní společností, která je propojeným subjektem obchodní společnosti podle podbodu i); iii) vládním subjektem; iv) mezinárodní organizací; v) centrální bankou nebo vi) finanční institucí.

Termínem „osoba z oznamované jurisdikce“ se rozumí fyzická osoba nebo subjekt, jež jsou rezidentem oznamované jurisdikce podle daňové legislativy této jurisdikce, nebo pozůstalost po zesnulém, jenž byl rezidentem oznamované jurisdikce. Pro tyto účely se se subjektem, jako je osobní společnost (partnership), osobní společnost s ručením omezeným nebo obdobné právní uspořádání, který není rezidentem pro daňové účely, nakládá jako s rezidentem jurisdikce, v níž sídlí skutečné vedení tohoto subjektu.

4.	Termínem „oznamovaná jurisdikce“ se rozumí Andorra ve vztahu k členskému státu nebo členský stát ve vztahu k Andoře v souvislosti s povinností poskytovat informace uvedené v oddílu I.

Termínem „zúčastněná jurisdikce“ se ve vztahu k členskému státu nebo k Andoře rozumí:

a)	kterýkoli členský stát ve vztahu k oznamování Andoře, nebo

b)	Andorra ve vztahu k oznamování členskému státu, nebo

jakákoli jiná jurisdikce: i) se kterou má příslušný členský stát nebo případně Andorra platnou dohodu, na jejímž základě je druhá jurisdikce povinna poskytnout informace uvedené v oddílu I, a ii) která je uvedena na seznamu zveřejněném daným členským státem nebo Andorrou a oznámeném Andoře, respektive Evropské komisi;

d)	ve vztahu k členským státům jakákoli jiná jurisdikce: i) se kterou má Evropská unie platnou dohodu, na jejímž základě je daná jurisdikce povinna poskytnout informace uvedené v oddílu I, a ii) která je uvedena na seznamu zveřejněném Evropskou komisí.

Termínem „ovládající osoby“ se rozumí fyzické osoby, které mají kontrolu nad subjektem. V případě svěřenského fondu se tímto termínem rozumí zakladatel, správce svěřenského majetku, osoba vykonávající dohled nad správou fondu (pokud existuje), obmyšlený nebo skupina obmyšlených a jakákoli jiná fyzická osoba mající nejvyšší faktickou kontrolu nad svěřenským fondem, a v případě právního uspořádání, které není svěřenským fondem, se tímto termínem rozumí osoby v rovnocenném nebo obdobném postavení. Termín „ovládající osoby“ musí být vykládán způsobem, který je v souladu s doporučeními Finančního akčního výboru.

7.	Termínem „nefinanční subjekt“ se rozumí jakýkoli subjekt, který není finanční institucí.

8.	Termínem „pasivní nefinanční subjekt“ se rozumí jakýkoli: i) nefinanční subjekt, který není aktivním nefinančním subjektem, nebo ii) investiční subjekt podle pododdílu A bodu 6 písm. b), který není finanční institucí zúčastněné jurisdikce.

Termínem „aktivní nefinanční subjekt“ se rozumí jakýkoli nefinanční subjekt, který splňuje některé z těchto kritérií:

méně než 50 % hrubého příjmu nefinančního subjektu za předchozí kalendářní rok nebo jiné náležité oznamovací období je pasivním příjmem a méně než 50 % aktiv držených nefinančním subjektem během předchozího kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období jsou aktiva, která vytvářejí pasivní příjmy nebo jsou za účelem jejich vytváření držena;

b)	akcie nefinančního subjektu jsou pravidelně obchodovány na zavedeném trhu cenných papírů nebo je nefinanční subjekt propojeným subjektem se subjektem, jehož akcie jsou pravidelně obchodovány na zavedeném trhu cenných papírů;

c)	nefinanční subjekt je vládním subjektem, mezinárodní organizací, centrální bankou nebo subjektem zcela vlastněným jedním nebo několika výše uvedenými subjekty;

všechny podstatné činnosti nefinančního subjektu spočívají v držení (všech nebo části) vlastnických akcií jedné nebo několika dceřiných společností, které se zabývají obchodem nebo podnikáním, které je jiné než podnikání finanční instituce, nebo v poskytování financování a služeb takovým dceřiným společnostem, s tou výjimkou, že subjekt tento status nezíská, jestliže funguje (nebo se prezentuje) jako investiční fond, například jako soukromý akciový fond, rizikový kapitálový fond, fond zadlužených akvizičních struktur nebo některý investiční nástroj, jehož účelem je akvizice nebo financování společností a poté držení účastí v těchto společnostech ve formě kapitálových aktiv pro investiční účely;

nefinanční subjekt ještě neprovozuje podnikání a nemá žádnou předcházející provozní historii, ale investuje kapitál do aktiv s úmyslem provozovat jinou činnost, než je činnost finanční instituce, za předpokladu, že není způsobilý pro tuto výjimku po datu, které je 24 měsíců po datu počátečního uspořádání nefinančního subjektu;

f)	nefinanční subjekt v uplynulých pěti letech nebyl finanční institucí a probíhá likvidace jeho majetku nebo jeho reorganizace s cílem dále provádět nebo znovu začít činnost v podnikání, jiném než je podnikání finanční instituce;

nefinanční subjekt se primárně zabývá finančními a zajišťovacími transakcemi s propojenými subjekty, které nejsou finančními institucemi, nebo pro tyto subjekty a neposkytuje financování nebo zajišťovací služby jakémukoli subjektu, který není propojeným subjektem, za předpokladu, že skupina jakýchkoli takových propojených subjektů se primárně zabývá jiným podnikáním, než je podnikání finanční instituce; nebo

nefinanční subjekt splňuje všechny níže uvedené požadavky:

je zřízen a provozován ve své jurisdikci, kde je rezidentem (kterou je členský stát, Andorra nebo jiná jurisdikce), výhradně pro náboženské, charitativní, vědecké, umělecké, kulturní, sportovní nebo vzdělávací účely, nebo je zřízen a provozován ve své jurisdikci, kde je rezidentem (kterou je členský stát, Andorra či jiná jurisdikce), a je profesní organizací, obchodním spolkem, obchodní komorou, odborovou organizací, zemědělskou nebo zahradnickou organizací, občanským spolkem nebo organizací provozovanou výhradně za účelem podpory sociální péče;

ii)	ve své jurisdikci, kde je rezidentem (kterou je členský stát, Andorra či jiná jurisdikce), je osvobozen od daně z příjmů;

iii)	nemá žádné akcionáře ani členy s vlastnickými nebo majetkovými účastmi na jeho příjmech nebo majetku;

iv)

příslušné právní předpisy jurisdikce, kde je nefinanční subjekt rezidentem (kterou je členský stát, Andorra či jiná jurisdikce), nebo dokumenty o zřízení nefinančního subjektu nepovolují, aby jakékoli příjmy nebo majetek nefinančního subjektu byly rozděleny nebo využity ve prospěch soukromé osoby nebo necharitativního subjektu, s výjimkou provádění charitativních činností nefinančního subjektu nebo plateb přiměřené kompenzace za poskytnuté služby nebo plateb představujících přiměřenou tržní hodnotu majetku, který nefinanční subjekt zakoupil, a

příslušné právní předpisy jurisdikce, kde je nefinanční subjekt rezidentem (kterou je členský stát, Andorra či jiná jurisdikce), nebo dokumenty o zřízení nefinančního subjektu vyžadují, aby po likvidaci nebo zániku nefinančního subjektu byl všechen jeho majetek distribuován vládnímu subjektu nebo jiné neziskové organizaci, nebo aby připadl vládě jurisdikce, kde je nefinanční subjekt rezidentem (kterou je členský stát, Andorra či jiná jurisdikce), nebo jakémukoli dílčímu územnímu celku takové jurisdikce.

Různé

Termínem „majitel účtu“ se rozumí osoba, kterou finanční instituce, jež vede finanční účet, zaznamenává nebo označuje jako majitele finančního účtu. Osoba, která není finanční institucí a která drží finanční účet pro jinou osobu nebo v její prospěch jakožto zástupce, schovatelský správce, zmocněnec, osoba s podpisovým právem, investiční poradce nebo zprostředkovatel, není pro účely této přílohy považována za majitele účtu a za majitele účtu je považována daná jiná osoba. V případě pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou nebo smlouvy o pojištění důchodu je majitelem účtu jakákoli osoba, která je oprávněna nakládat s kapitálovou hodnotou nebo změnit osobu oprávněnou ze smlouvy. Jestliže není nikdo, kdo by mohl nakládat s kapitálovou hodnotou nebo změnit oprávněnou osobu, je majitelem účtu jakákoli osoba označená jako majitel ve smlouvě a jakákoli osoba s nárokem na výplatu plnění podle podmínek smlouvy. Po uplynutí pojistné doby podle pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou nebo smlouvy o pojištění důchodu se za majitele účtu pokládá každá osoba s nárokem na výplatu plnění podle smlouvy.

2.	„Postupy AML/KYC“ se rozumí postupy náležité péče a kontroly zákazníka, které oznamující finanční instituce uplatňuje podle požadavků na opatření proti praní peněz nebo obdobných požadavků, které se na tuto oznamující finanční instituci vztahují.

3.	Termínem „subjekt“ se rozumí právnická osoba nebo právní uspořádání, například obchodní společnost, osobní společnost, svěřenský fond nebo nadace.

Subjekt je „propojeným subjektem“ s jiným subjektem, jestliže jeden z těchto subjektů je ovládán druhým, nebo oba subjekty jsou ovládány společně. Ovládání pro tyto účely zahrnuje přímé nebo nepřímé vlastnictví více než 50 procent hlasů a podílu na subjektu. Členský stát nebo Andorra mají možnost definovat subjekt jako „propojený subjekt“ s jiným subjektem, jestliže a) jeden z těchto subjektů je ovládán druhým; b) oba subjekty jsou ovládány společně; nebo c) oba subjekty jsou investičními subjekty podle pododdílu A bodu 6 písm. b), mají společné vedení a toto vedení plní v těchto investičních subjektech povinnosti náležité péče. Ovládání pro tyto účely zahrnuje přímé nebo nepřímé vlastnictví více než 50 % hlasů a podílu na subjektu.

Před vstupem pozměňovacího protokolu podepsaného dne 12. února 2016 v platnost sdělí členské státy Andoře a Andorra sdělí Evropské komisi, zda uplatnily možnost stanovenou v tomto pododdíle. Evropská komise může koordinovat předání sdělení členských států Andoře a Evropská komise předá sdělení Andorry všem členským státům. Veškeré další změny v uplatnění této možnosti členským státem nebo Andorrou se sdělují stejným způsobem.

5.	Zkratkou „DIČ“ se rozumí daňové identifikační číslo daňového poplatníka (nebo funkční ekvivalent tohoto daňového identifikačního čísla).

Termín „listinné důkazy“ zahrnuje kterýkoli z těchto dokumentů:

a)	potvrzení o rezidentství vydané oprávněným státním orgánem (např. vláda nebo její úřad nebo obec) jurisdikce (kterou je členský stát, Andorra či jiná jurisdikce), o níž příjemce platby prohlašuje, že je jejím rezidentem;

b)	v případě fyzické osoby jakýkoli platný doklad totožnosti vydaný oprávněným státním orgánem (např. vláda nebo její úřad nebo obec), ve kterém je uvedeno jméno fyzické osoby a který se běžně používá pro účely zjišťování totožnosti;

v případě subjektu jakýkoli úřední dokument vydaný oprávněným státním orgánem (např. vláda nebo její úřad nebo obec), ve kterém je uveden název subjektu a buď adresa jeho hlavního sídla v jurisdikci (kterou je členský stát, Andorra či jiná jurisdikce), o níž subjekt prohlašuje, že je jejím rezidentem, nebo jurisdikce (kterou je členský stát, Andorra či jiná jurisdikce), ve které byl subjekt založen nebo zřízen;

d)	jakýkoli zauditovaný finanční výkaz, úvěrovou zprávu třetí osoby, insolvenční návrh nebo zprávu regulatorního orgánu pro cenné papíry.

V souvislosti s dříve existujícím účtem subjektu má každý členský stát nebo Andorra možnost oznamující finanční instituci umožnit použít jako listinný důkaz jakoukoli klasifikaci ve svých záznamech ohledně majitele účtu, která byla stanovena na základě standardizovaného odvětvového systému kódů, kterou oznamující finanční instituce zaznamenala v souladu se svou obvyklou podnikatelskou praxí pro účely postupů AML/KYC či jiné regulatorní účely (jiné než daňové) a kterou zavedla přede dnem klasifikace finančního účtu jako dříve existujícího účtu, jestliže jí není známo nebo nemá důvod předpokládat, že je taková klasifikace nesprávná či nespolehlivá. Termínem „standardizovaný odvětvový systém kódů“ se rozumí systém kódů pro klasifikaci provozoven podle druhu podnikání, používaný pro jiné účely než daňové.

Před vstupem pozměňovacího protokolu podepsaného dne 12. února 2016 v platnost sdělí členské státy Andoře a Andorra sdělí Evropské komisi, zda uplatnily možnost stanovenou v tomto pododdíle. Evropská komise může koordinovat předání sdělení členských států Andoře a Evropská komise předá sdělení Andorry všem členským státům. Veškeré další změny v uplatnění této možnosti členským státem nebo Andorrou se sdělují stejným způsobem.

ODDÍL IX

ÚČINNÉ PROVEDENÍ

Každý členský stát a Andorra musí mít zavedeny pravidla a správní postupy k zajištění účinného provedení a dodržování výše uvedených postupů oznamování a náležité péče včetně:

1.	pravidel k zamezení tomu, aby jakákoli finanční instituce, osoby nebo zprostředkovatelé uplatňovali praktiky pro obcházení postupů oznamování a náležité péče;

2.	pravidel vyžadujících, aby oznamující finanční instituce vedly záznamy o přijatých krocích a evidovaly důkazy, na jejichž základě jsou výše uvedené postupy prováděny, a včetně náležitých opatření k získání těchto záznamů;

3.	správních postupů k ověření skutečnosti, že oznamující finanční instituce dodržuje postupy oznamování a náležité péče; správních postupů k podrobnému prověření informací od oznamující finanční instituce, pokud se jedná o informace o nezdokumentovaných účtech;

4.	správních postupů k zajištění toho, že subjekty a účty definované vnitrostátním právem jako neoznamující finanční instituce a vyňaté účty budou i nadále představovat nízké riziko zneužití k daňovým únikům; a

5.	ustanovení o účinném prosazování dodržování pravidel.

PŘÍLOHA II

DOPLŇKOVÁ PRAVIDLA OZNAMOVÁNÍ A NÁLEŽITÉ PÉČE PRO INFORMOVÁNÍ O FINANČNÍCH ÚČTECH

1. Změna okolností

„Změna okolností“ zahrnuje jakoukoli změnu, jež vede k doplnění informací týkajících se statusu určité osoby nebo je jinak se statusem této osoby v rozporu. Kromě toho změna okolností zahrnuje jakoukoli změnu či doplnění informací ohledně majitele účtu (včetně doplnění, nahrazení nebo jiné změny majitele účtu) nebo jakoukoli změnu či doplnění informací ohledně jakéhokoli účtu souvisejícího s takovým účtem (při použití pravidel pro slučování účtů podle přílohy I oddílu VII pododdílu C bodů 1 až 3), jestliže má daná změna nebo doplnění informací vliv na status majitele účtu.

Pokud oznamující finanční instituce vychází z adresy bydliště podle přílohy I oddílu III pododdílu B bodu 1 a nastane změna okolností, na jejímž základě se oznamující finanční instituce dozví nebo má důvod předpokládat, že původní listinné důkazy (či jiné rovnocenné dokumenty) jsou nesprávné nebo nespolehlivé, musí do posledního dne příslušného kalendářního roku či jiného náležitého oznamovacího období, nebo do 90 kalendářních dní od oznámení či zjištění dané změny okolností, podle toho, co nastane později, získat čestné prohlášení a nové listinné důkazy k určení toho, kde je majitel účtu rezidentem pro daňové účely. Nemůže-li oznamující finanční instituce čestné prohlášení a nové listinné důkazy v uvedené lhůtě získat, musí provést vyhledávání v elektronických záznamech podle přílohy I oddílu III pododdílu B bodů 2 až 6.

2. Čestné prohlášení v případě nových účtů subjektů

V souvislosti s novými účty subjektů může oznamující finanční instituce pro účely určení, zda je ovládající osoba pasivního nefinančního subjektu oznamovanou osobou, využít pouze čestné prohlášení majitele účtu, nebo ovládající osoby.

3. Rezidentství finanční instituce

Finanční instituce je „rezidentem“ v členském státě, v Andoře či jiné zúčastněné jurisdikci, jestliže podléhá jurisdikci tohoto členského státu, Andorry či jiné zúčastněné jurisdikce (tj. zúčastněná jurisdikce je oznamování ze strany finanční instituce schopna vynutit). Obecně platí, že je-li finanční instituce rezidentem pro daňové účely v členském státě, Andoře či jiné zúčastněné jurisdikci, podléhá jurisdikci tohoto členského státu, Andorry či jiné zúčastněné jurisdikce, a je tudíž finanční institucí členského státu, andorrskou finanční institucí nebo finanční institucí zúčastněné jurisdikce. V případě svěřenského fondu, který je finanční institucí (bez ohledu na to, zda je rezidentem pro daňové účely v členském státě, v Andoře či v jiné zúčastněné jurisdikci), se má za to, že podléhá jurisdikci členského státu, Andorry či jiné zúčastněné jurisdikce, jsou-li jeden nebo několik jeho svěřenských správců rezidenty v daném členském státě, v Andoře či v jiné zúčastněné jurisdikci s výjimkou případů, kdy svěřenský fond oznámí veškeré informace, které mají být oznamovány podle této dohody nebo jiné dohody, jíž se provádí globální standard, ohledně oznamovaných účtů, jež vede, jiné zúčastněné jurisdikci (kterou je členský stát, Andorra nebo jiná zúčastněná jurisdikce), protože je rezidentem pro daňové účely v této jiné zúčastněné jurisdikci. Jestliže však finanční instituce (jiná než svěřenský fond) není rezidentem pro daňové účely (například proto, že je považována za daňově transparentní subjekt nebo se nachází v jurisdikci, kde není uplatňována daň z příjmů), má se za to, že podléhá jurisdikci členského státu, Andorry či jiné zúčastněné jurisdikce, a je tudíž finanční institucí členského státu, andorrskou finanční institucí či finanční institucí jiné zúčastněné jurisdikce, pokud:

a)	je založena podle právních přepisů členského státu, Andorry či jiné zúčastněné jurisdikce;

b)	má vedení (včetně skutečného vedení) v členském státě, v Andoře či v jiné zúčastněné jurisdikci; nebo

c)	podléhá finančnímu dohledu v členském státě, v Andoře či v jiné zúčastněné jurisdikci.

Je-li finanční instituce (jiná než svěřenský fond) rezidentem dvou nebo více zúčastněných jurisdikcí (kterými jsou členský stát, Andorra či jiná zúčastněná jurisdikce), podléhá povinnostem oznamování a náležité péče zúčastněné jurisdikce, v níž vede finanční účet nebo účty.

4. Vedení účtu

Pro určení finanční instituce, která účet vede, platí obecně tato pravidla:

a)	schovatelský účet je veden finanční institucí, jíž jsou aktiva na účtu svěřena do úschovy (a to i finanční institucí, která pro majitele účtu v této instituci drží aktiva na makléřském účtu);

b)	depozitní účet je veden finanční institucí, která má povinnost provádět platby týkající se tohoto účtu (s výjimkou zástupce finanční instituce bez ohledu na to, zda tento je finanční institucí);

c)	jakákoli majetková nebo dluhová účast ve finanční instituci, jež představuje finanční účet, je vedena touto finanční institucí;

d)	pojistná smlouva s kapitálovou hodnotou nebo smlouva o pojištění důchodu je vedena finanční institucí, která má povinnost provádět platby týkající se dané smlouvy.

5. Svěřenské fondy, které jsou pasivními nefinančními subjekty

Podle přílohy I oddílu VIII pododdílu D bodu 3 se se subjektem, jako je osobní společnost (partnership), osobní společnost s ručením omezeným nebo obdobné právní uspořádání, který není rezidentem pro daňové účely, nakládá jako s rezidentem jurisdikce, v níž sídlí skutečné vedení tohoto subjektu. Pro tyto účely se právnická osoba nebo právní uspořádání považují za „obdobné“ osobní společnosti a osobní společnosti s ručením omezeným, jestliže s nimi podle daňových předpisů oznamované jurisdikce není v této oznamované jurisdikci nakládáno jako se zdanitelnými jednotkami. Aby se však zabránilo dvojímu oznamování (vzhledem k širokému obsahu pojmu „ovládající osoby“ v případě svěřenských fondů), nelze za obdobné právní uspořádání považovat svěřenský fond, který je pasivním nefinančním subjektem.

6. Adresa hlavního sídla subjektu

Jedním z požadavků uvedených v příloze I oddílu VIII pododdílu E bodu 6 písm. c) je, aby v případě subjektu byla v úředním dokumentu uvedena buď adresa jeho hlavního sídla v členském státě, v Andoře či v jiné jurisdikci, o níž subjekt prohlašuje, že je jejím rezidentem, nebo v členském státě, v Andoře či v jiné jurisdikci, ve které byl subjekt založen nebo zřízen. Adresou hlavního sídla subjektu je obecně místo, kde sídlí jeho skutečné vedení. Adresou hlavního sídla subjektu není adresa finanční instituce, u které má subjekt vedený účet, poštovní přihrádka ani adresa používaná pouze pro účely doručování, ledaže je taková adresa jedinou adresou, kterou subjekt používá, a je uvedena jako sídlo subjektu v jeho zřizovacích dokumentech. Adresou hlavního sídla subjektu rovněž není poskytnutá adresa, na které má být uschovávána veškerá pošta.

PŘÍLOHA III

SEZNAM PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ SMLUVNÍCH STRAN

Pro účely této dohody jsou příslušnými orgány:

a)	v Andorrském knížectví: El Ministre encarregat de les Finances nebo pověřený zástupce;

b)	v Belgickém království: De Minister van Financiën/Le Ministre des Finances nebo pověřený zástupce;

c)	v Bulharské republice: Изпълнителният директор на Националната агенция за приходите nebo pověřený zástupce;

d)	v České republice: Ministr financí nebo pověřený zástupce;

e)	v Dánském království: Skatteministeren nebo pověřený zástupce;

f)	ve Spolkové republice Německo: Der Bundesminister der Finanzen nebo pověřený zástupce;

g)	v Estonské republice: Rahandusminister nebo pověřený zástupce;

h)	v Řecké republice: Ο Υπουργός Οικονομίας και Οικονομικών nebo pověřený zástupce;

i)	ve Španělském království: El Ministro de Economía y Hacienda nebo pověřený zástupce;

j)	ve Francouzské republice: Le Ministre chargé du budget nebo pověřený zástupce;

k)	v Chorvatské republice: Ministar financija nebo pověřený zástupce;

l)	v Irsku: The Revenue Commissioners nebo pověřený zástupce;

m)	v Italské republice: Il Direttore Generale delle Finanze nebo pověřený zástupce;

n)	v Kyperské republice: Υπουργός Οικονομικών nebo pověřený zástupce;

o)	v Lotyšské republice: Finanšu ministrs nebo pověřený zástupce;

p)	v Litevské republice: Finansų ministras nebo pověřený zástupce;

q)	v Lucemburském velkovévodství: Le Ministre des finances nebo pověřený zástupce;

r)	v Maďarsku: A pénzügyminiszter nebo pověřený zástupce;

s)	v Republice Malta: Il-Ministru responsabbli għall-Finanzi nebo pověřený zástupce;

t)	v Nizozemském království: De Minister van financiën nebo pověřený zástupce;

u)	v Rakouské republice: Der Bundesminister der Finanzen nebo pověřený zástupce;

v)	v Polské republice: Minister Finansów nebo pověřený zástupce;

w)	v Portugalské republice: O Ministro das Finanças nebo pověřený zástupce;

x)	v Rumunsku: Președintele Agenției Naționale de Administrare Fiscală nebo pověřený zástupce;

y)	v Republice Slovinsko: Minister za finance nebo pověřený zástupce;

z)	ve Slovenské republice: Minister financií nebo pověřený zástupce;

aa)	ve Finské republice: Valtiovarainministeriö/Finansministeriet nebo pověřený zástupce;

ab)	ve Švédském království: Chefen för Finansdepartementet nebo pověřený zástupce;

ac)

ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska a na evropských územích, za jejichž vnější vztahy nese Spojené království odpovědnost: the Commissioners of Inland Revenue nebo jejich pověřený zástupce a příslušný orgán na Gibraltaru, který Spojené království jmenuje v souladu s dohodnutými opatřeními o orgánech Gibraltaru v souvislosti s nástroji EU a ES a se souvisejícími smlouvami, které byly členským státům a orgánům Evropské unie oznámeny dne 19. dubna 2000, jejichž kopii předá generální tajemník Rady Evropské unie Andoře a které se vztahují na tuto dohodu.

“

Článek 2

Vstup v platnost a použitelnost

1. Tento pozměňovací protokol vyžaduje ratifikaci nebo schválení smluvními stranami v souladu s jejich vlastními postupy. Dokončení těchto postupů si smluvní strany vzájemně oznámí. Pozměňovací protokol vstupuje v platnost prvního ledna roku následujícího po prpovedení posledního oznámení.

2. Pokud jde o výměnu informací na žádost, vztahuje se výměna informací stanovená tímto pozměňovacím protokolem na žádosti o informace týkající se účetních období počínajících prvního ledna roku vstupu tohoto pozměňovacího protokolu v platnost nebo později, jež byly podány v den vstupu tohoto protokolu v platnost nebo později. Článek 12 dohody ve znění platném před jeho změnou tímto pozměňovacím protokolem zůstává v platnosti, pokud se nepoužije článek 5 dohody ve znění tohoto pozměňovacího protokolu.

3. Nároky fyzických osob v souladu s článkem 10 dohody ve znění platném před jeho změnou tímto pozměňovacím protokolem zůstávají po vstupu tohoto pozměňovacího protokolu v platnost nedotčeny.

4. Andorrské knížectví vystaví do konce období použitelnosti této dohody ve znění platném před její změnou tímto pozměňovacím protokolem konečné vyúčtování, provede konečnou platbu členským státům a v souladu s článkem 9 dohody ve znění platném před jeho změnou tímto pozměňovacím protokolem oznámí informace, jež obdržela od platebních zprostředkovatelů usazených v Andorrském knížectví ve vztahu k poslednímu roku použitelnosti dohody ve znění platném před její změnou tímto pozměňovacím protokolem, nebo případně ke kterémukoli předcházejícímu roku.

Článek 3

Dohoda je doplněna protokolem následujícího znění:

„Protokol k Dohodě mezi Evropskou unií a Andorrským knížectvím o automatické výměně informací o finančních účtech ke zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku.

Při příležitosti podpisu tohoto pozměňovacího protokolu mezi Evropskou unií a Andorrou se níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci dohodli na těchto ustanoveních, jež tvoří nedílnou součást dohody ve znění tohoto pozměňovacího protokolu:

1.	Má se za to, že výměna informací podle článku 5 této dohody bude vyžádána pouze tehdy, až žádající stát (kterým je členský stát nebo Andorrské knížectví) vyčerpá veškeré obvyklé zdroje informací, jež má k dispozici v rámci vnitřního daňového řízení.

Má se za to, že příslušný orgán žádajícího státu (kterým je členský stát nebo Andorra) poskytne při podání žádosti o informace podle článku 5 této dohody příslušnému orgánu dožádaného státu (kterým je Andorra, respektive členský stát) následující informace:

i)	totožnost osoby, u níž je vedeno šetření nebo vyšetřování;

ii)	období, za které jsou informace požadovány;

iii)	výčet požadovaných informacích, včetně jejich povahy a formy, ve které si žádající stát přeje informace od dožádaného státu obdržet;

iv)	daňový účel, za kterým jsou informace požadovány;

v)	je-li známo, jméno a adresu osoby, o níž se předpokládá, že má požadované informace k dispozici.

Má se za to, že odkaz na standard „předpokládaného významu“ má zajistit výměnu informací podle článku 5 této dohody v co nejširším rozsahu a současně upřesnit, že členské státy ani Andorra nemohou zcela libovolně podnikat kroky za účelem shromáždění informací nebo požadovat informace, které pro daňové záležitosti daného poplatníka pravděpodobně nejsou významné. Přestože odstavec 2 obsahuje důležité procedurální náležitosti, jejichž cílem je zajistit, aby k libovolným krokům nedocházelo, odst. 2 podbody i) až v) nicméně nelze vykládat v tom smyslu, který by mařil účinnou výměnu informací. Standard „předpokládaného významu“ lze splnit jak v případech týkajících se jednoho daňového poplatníka (identifikovaného jménem či jinak), tak několika poplatníků (identifikovaných jménem či jinak).

4.	Má se za to, že tato dohoda nezahrnuje spontánní výměnu informací.

Má se za to, že v případě výměny informací podle článku 5 této dohody nadále platí správní procesní předpisy týkající se práv daňových poplatníků, jež stanovil dožádaný stát (kterým je členský stát nebo Andorra). Dále se má za to, že účelem těchto ustanovení je zaručit daňovému poplatníku spravedlivé řízení a nebránit postupu výměny informací či jej zbytečně nezdržovat.“

Článek 4

Jazyky

Tento pozměňovací protokol je sepsán ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a katalánském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této smlouvě své podpisy.

Съставено в Брюксел на дванадесети февруари през две хиляди и шестнадесета година.

Hecho en Bruselas, el doce de febrero de dos mil dieciséis.

V Bruselu dne dvanáctého února dva tisíce šestnáct.

Udfærdiget i Bruxelles den tolvte februar to tusind og seksten.

Geschehen zu Brüssel am zwölften Februar zweitausendsechzehn.

Kahe tuhande kuueteistkümnenda aasta veebruarikuu kaheteistkümnendal päeval Brüsselis.

Έγινε στις Βρυξέλλες, στις δώδεκα Φεβρουαρίου δύο χιλιάδες δεκαέξι.

Done at Brussels on the twelfth day of February in the year two thousand and sixteen.

Fait à Bruxelles, le douze février deux mille seize.

Sastavljeno u Bruxellesu dvanaestog veljače godine dvije tisuće šesnaeste.

Fatto a Bruxelles, addì dodici febbraio duemilasedici.

Briselē, divi tūkstoši sešpadsmitā gada divpadsmitajā februārī.

Priimta du tūkstančiai šešioliktų metų vasario dvyliktą dieną Briuselyje.

Kelt Brüsszelben, a kétezer-tizenhatodik év február havának tizenkettedik napján.

Magħmul fi Brussell, fit-tnax-il jum ta’ Frar fis-sena elfejn u sittax.

Gedaan te Brussel, twaalf februari tweeduizend zestien.

Sporządzono w Brukseli dnia dwunastego lutego roku dwa tysiące szesnastego.

Feito em Bruxelas, em doze de fevereiro de dois mil e dezasseis.

Întocmit la Bruxelles la doisprezece februarie două mii șaisprezece.

V Bruseli dvanásteho februára dvetisícšestnásť.

V Bruslju, dne dvanajstega februarja leta dva tisoč šestnajst.

Tehty Brysselissä kahdentenatoista päivänä helmikuuta vuonna kaksituhattakuusitoista.

Som skedde i Bryssel den tolfte februari år tjugohundrasexton.

Fet a Brussel·les el dia dotze de febrer de l'any dos mil setze.

За Европейския съюз

Por la Unión Europea

Za Evropskou unii

For Den Europæiske Union

Für die Europäische Union

Euroopa Liidu nimel

Για την Ευρωπαϊκή Ένωση

For the European Union

Pour l'Union européenne

Za Evropsku uniju

Per l'Unione europea

Eiropas Savienības vārdā –

Europos Sąjungos vardu

Az Európai Unió részéről

Għall-Unjoni Ewropea

Voor de Europese Unie

W imieniu Unii Europejskiej

Pela União Europeia

Pentru Uniunea Europeană

Za Európsku úniu

Za Evropsko unijo

Euroopan unionin puolesta

För Europeiska unionen

Per la Unió Europea

За Княжество Андора

Por el Principado de Andorra

Za Andorrské knížectví

For Fyrstendømmet Andorra

Für das Fürstentum Andorra

Andorra Vürstiriigi nimel

Για το Πριγκιπάτο της Ανδόρας

For the Principality of Andorra

Pour la Principauté d'Andorre

Za Kneževinu Andoru

Per il Principato di Andorra

Andoras Firstistes vārdā –

Andoros Kunigaikštystės vardu

Az Andorrai Hercegség részéről

Għall-Prinċipat ta' Andorra

Voor het Vorstendom Andorra

W imieniu Księstwa Andory

Pelo Principado de Andorra

Pentru Principatul Andorra

Za Andorské kniežatstvo

Za Kneževino Andoro

Andorran ruhtinaskunnan puolesta

För Furstendömet Andorra

Pel Principat d'Andorra

(1) Úř. věst. L 157, 26.6.2003, s. 38.

(2) Úř. věst. L 359, 4.12.2004, s. 33.

(3) Úř. věst. L 277, 21.10.2010, s. 27.

(4) Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1.

PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN O VSTUPU POZMĚŇOVACÍHO PROTOKOLU V PLATNOST

Smluvní strany prohlašují, že očekávají, že ústavní požadavky Andorry a požadavky práva Evropské unie týkající se uzavírání mezinárodních dohod budou splněny včas, aby pozměňovací protokol mohl vstoupit v platnost prvního ledna 2017. K dosažení tohoto cíle přijmou veškerá opatření v rámci svých pravomocí.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN O DOHODĚ A PŘÍLOHÁCH

Pokud jde o plnění dohody a příloh, smluvní strany se dohodly, že zdrojem objasnění a výkladu s cílem zajistit konzistentní uplatňování by měly být komentáře k modelové dohodě příslušných orgánů a společnému standardu pro oznamování OECD.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN O ČLÁNKU 5 DOHODY

Pokud jde o provádění článku 5 o výměně informací na žádost, smluvní strany se dohodly, že zdrojem výkladu by měl být komentář k článku 26 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN O ODDÍLU III PODODDÍLU A PŘÍLOHY I DOHODY

Smluvní strany se dohodly, že přezkoumají praktický význam oddílu III pododdílu A přílohy I, který stanoví, že dříve existující pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou a smlouvy o pojištění důchodu není nutné prověřovat, zjišťovat ani oznamovat, pokud je oznamující finanční instituci ze zákona účinně bráněno v prodeji těchto smluv rezidentům oznamované jurisdikce.

Smluvní strany dosáhly společného výkladu v tom, že podle oddílu III pododdílu A přílohy I je oznamující finanční instituci ze zákona účinně bráněno v prodeji pojistných smluv s kapitálovou hodnotou a smluv o pojištění důchodu rezidentům oznamované jurisdikce pouze v případě, že právními předpisy Evropské unie a vnitrostátními právní předpisy členských států nebo Andorry platnými pro oznamující finanční instituci, jež je rezidentem v zúčastněné jurisdikci (kterou je členský stát nebo Andorra), je nejenže ze zákona účinně bráněno uvedené oznamující finanční instituci v prodeji pojistných smluv s kapitálovou hodnotou nebo smluv o pojištění důchodu v oznamované jurisdikci (kterou je Andorra, respektive členský stát), ale těmito právními předpisy je rovněž ze zákona účinně bráněno oznamující finanční instituci v prodeji pojistných smluv s kapitálovou hodnotou nebo smluv o pojištění důchodu rezidentům uvedené oznamované jurisdikce za jakýchkoli jiných okolností.

V této souvislosti informuje každý členský stát Evropskou komisi, která to poté oznámí Andoře, v případě, že oznamujícím finančním institucím v Andoře je ze zákona bráněno v prodeji těchto smluv bez ohledu na to, kde jsou finalizovány, rezidentům tohoto členského státu na základě příslušných právních předpisů Evropské unie a vnitrostátních právních předpisů daného členského státu. Stejně tak Andorra oznámí Evropské komisi, která poté informuje členské státy, pokud je oznamujícím finančním institucím v jednom nebo více členských státech ze zákona bráněno v prodeji těchto smluv bez ohledu na to, kde jsou finalizovány, andorrským rezidentům na základě andorrských právních předpisů. Tato oznámení se učiní před vstupem pozměňovacího protokolu v platnost ve vztahu k předpokládané právní situaci po vstupu v platnost. Bez tohoto oznámení se bude mít za to, že právní předpisy oznamované jurisdikce oznamujícím finančním institucím za jedné či vícero okolností v prodeji pojistných smluv s kapitálovou hodnotou nebo smluv o pojištění důchodu rezidentům dané oznamované jurisdikce účinně nebrání.

Kromě toho informuje každý členský stát Evropskou komisi, která to poté oznámí Andoře, v případě, že oznamujícím finančním institucím v daném členském státě je ze zákona bráněno v prodeji těchto smluv bez ohledu na to, kde jsou finalizovány, rezidentům Andorry na základě příslušných právních předpisů Evropské unie a vnitrostátních právních předpisů daného členského státu. Stejně tak Andorra oznámí Evropské komisi, která poté informuje členské státy, pokud je oznamujícím finančním institucím v Andoře ze zákona bráněno v prodeji těchto smluv bez ohledu na to, kde jsou finalizovány, rezidentům jednoho nebo více členských států na základě andorrských právních předpisů. Tato oznámení se učiní před vstupem pozměňovacího protokolu v platnost ve vztahu k předpokládané právní situaci po vstupu v platnost. Bez tohoto oznámení se bude mít za to, že právní předpisy jurisdikce finanční instituce oznamujícím finančním institucím za jedné či vícero okolností v prodeji pojistných smluv s kapitálovou hodnotou nebo smluv o pojištění důchodu rezidentům dané oznamované jurisdikce účinně nebrání.

Bez oznámení ze strany jurisdikce oznamující finanční instituce a ze strany oznamované jurisdikce o příslušné oznamující finanční instituci a smlouvě se na uvedenou oznamující finanční instituci a smlouvu nepoužije oddíl III pododdíl A přílohy I.

PROHLÁŠENÍ ANDORRY O ČLÁNKU 5 DOHODY

Andorrská delegace informovala Evropskou komisi, že Andorra si nebude vyměňovat informace ve vztahu k žádosti založené na nezákonně získaných údajích. Evropská komise vzala andorrské stanovisko na vědomí.

1.10.2016

Úřední věstník Evropské unie

L 268/90

ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2016/1756

ze dne 28. září 2016,

kterým se stanoví postoj Evropské unie k rozhodnutí řídících subjektů na základě Dohody mezi vládou Spojených států amerických a Evropskou unií o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky o revizi specifikací displejů zahrnutých v příloze C uvedené dohody

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/107/EU ze dne 13. listopadu 2012 o podpisu a uzavření Dohody mezi vládou Spojených států amerických a Evropskou Unií o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky (1), a zejména na článek 4 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dohoda umožňuje, aby Evropská komise spolu s Úřadem pro ochranu životního prostředí Spojených států amerických (dále jen „EPA“) vypracovaly a pravidelně revidovaly společné specifikace kancelářských přístrojů, a tudíž pozměnily přílohu C dohody.

(2)	Postoj, který má Evropská unie zaujmout ke změně specifikací, stanoví Komise.

(3)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím zohledňují stanovisko Kanceláře Evropské unie Energy Star, na niž odkazuje článek 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 106/2008 (2).

(4)	Specifikace displejů stanovené v části I přílohy C by měly být zrušeny a nahrazeny specifikacemi připojenými k tomuto rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Jediný článek

Na základě Dohody mezi vládou Spojených států amerických a Evropskou unií o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky mají řídící subjekty přijmout rozhodnutí o revizi specifikací stanovených v příloze C uvedené dohody. Postoj, který má Evropská unie zaujmout k uvedenému rozhodnutí o specifikacích displejů v příloze C uvedené dohody, vychází z připojeného návrhu rozhodnutí.

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 28. září 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 63, 6.3.2013, s. 5.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 106/2008 ze dne 15. ledna 2008 o programu Unie na označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 1).

PŘÍLOHA I

NÁVRH ROZHODNUTÍ

ze dne …

řídících subjektů na základě Dohody mezi vládou Spojených států amerických a Evropskou unií o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky o revizi specifikací displejů zahrnutých v příloze C uvedené dohody

ŘÍDÍCÍ SUBJEKTY,

s ohledem na Dohodu mezi vládou Spojených států amerických a Evropskou unií o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky, a zejména na článek XII uvedené dohody,

vzhledem k tomu, že specifikace „displejů“ by měla být revidována,

ROZHODLY TAKTO:

Část I. „Displeje“ přílohy C Dohody mezi vládou Spojených států amerických a Evropskou unií o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky se nahrazuje částí I. „Displeje“, která následuje.

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění. Toto rozhodnutí, sepsané ve dvou vyhotoveních, je podepsáno oběma spolupředsedy.

Ve Washingtonu dne […]

za Úřad pro ochranu životního prostředí Spojených států amerických (EPA)

V Bruselu dne […]

za Evropskou unii

PŘÍLOHA II

PŘÍLOHA C

ČÁST II DOHODY

I. SPECIFIKACE DISPLEJŮ (verze 7.0)

1. Definice

Typy výrobků:

1) Elektronický displej („displej“): výrobek s obrazovkou a s ní související elektronikou, často zabudovaných v jednom krytu, jehož primární funkcí je produkce vizuálních informací z 1) počítače, pracovní stanice nebo serveru prostřednictvím jednoho nebo více vstupů (např. VGA, DVI, HDMI, DisplayPort, IEEE 1394, USB), 2) externího zařízení k ukládání dat (např. paměťové jednotky USB, paměťové karty) či 3) síťového připojení.

a) Monitor: elektronický displej určený pro sledování jednou osobou v kancelářském prostředí.

b) Informační displej: elektronický displej určený pro sledování více osobami v jiných než kancelářských prostředích, např. v prodejnách nebo obchodních domech, restauracích, muzeích, hotelech, na venkovních prostranstvích, letištích, v konferenčních sálech nebo učebnách. Pro účely této specifikace se displej klasifikuje jako informační displej, pokud splňuje dvě nebo více z těchto kritérií:

1)	úhlopříčka obrazovky je větší než 30 palců;

2)	maximální uváděný jas je vyšší než 400 kandel na čtvereční metr;

3)	hustota pixelů je nejvýše 5 000 pixelů na čtvereční palec, nebo

4)	dodává se bez podstavce.

Provozní režimy:

1) Režim „zapnuto“: režim, ve kterém je displej aktivován a poskytuje hlavní funkci.

2) Režim spánku: režim s nízkou spotřebou energie, v němž displej poskytuje jednu či více jiných než hlavních ochranných funkcí nebo stálých funkcí.

Poznámka: Režim spánku může sloužit k těmto funkcím: usnadnění aktivace režimu „zapnuto“ pomocí dálkového spínače, dotykové technologie, vnitřního čidla nebo časovače, zobrazování informací nebo stavu včetně hodin, podpora funkcí využívajících čidla nebo udržování spojení s počítačovou sítí.

3) Režim „vypnuto“: režim, kdy je displej připojen ke zdroji napájení, neprodukuje žádné vizuální informace a nelze jej přepnout do žádného jiného režimu pomocí dálkového ovladače, vnitřního signálu nebo vnějšího signálu.

Poznámka: Displej smí tento režim opustit, pouze pokud uživatel přímo použije integrovaný vypínač nebo ovládací prvek. Některé výrobky nemusí mít režim „vypnuto“.

Vizuální vlastnosti:

1) Okolní světelné podmínky: kombinace osvětlení v prostředí kolem displeje, např. v obývacím pokoji nebo v kanceláři.

2) Automatické řízení jasu: automatický mechanismus k ovládání jasu displeje v závislosti na okolních světelných podmínkách.

Poznámka: Má-li funkce automatického řízení jasu řídit jas displeje, musí být zapnuta.

3) Barevný rozsah: oblast barevného rozsahu se uvádí jako procentní část barevného prostoru CIE LUV 1976 u′ v′ a vypočte se dle bodu 5.18 Gamut Area (Oblast barevného rozsahu) normy Information Display Measurements Standard (Norma pro měření elektronických displejů) verze 1.03.

Poznámka: Případná podpora barevného rozsahu v neviditelných oblastech se nezapočítává. Velikost barevného prostoru se musí vyjádřit jako procentní část pouze viditelné oblasti barevného prostoru CIE LUV.

4) Jas: fotometrická měrná veličina vyjadřující svítivost (intenzitu) světla putujícího v daném směru na jednotku plochy, udávaná v kandelách na metr čtvereční (cd/m2).

a) Maximální uváděný jas: maximální jas, kterého může displej dosáhnout v režimu „zapnuto“ v předvoleném nastavení a který uvádí výrobce například v uživatelské příručce.

b) Maximální naměřený jas: maximální naměřený jas, kterého může displej dosáhnout ručním nastavením ovládacích prvků, například jasu a kontrastu.

c) Jas při dodání: jas displeje při předvoleném továrním nastavení, které výrobce volí pro běžné domácí použití nebo použití na relevantním trhu.

5) Nativní vertikální rozlišení: počet fyzických řádků podél svislé osy displeje ve viditelné oblasti displeje.

Poznámka: Displej s rozlišením obrazovky 1 920 × 1 080 (horizontálně × vertikálně) by měl nativní vertikální rozlišení 1 080.

6) Plocha obrazovky: viditelná plocha displeje, na níž se vytvářejí obrazy.

Poznámka: Plocha obrazovky se vypočte jako součin viditelné šířky obrazu a viditelné výšky obrazu. U zakřivených obrazovek se šířka a výška měří podél zakřivení displeje.

Další funkce a vlastnosti:

1) Připojení typu „most“: fyzické spojení mezi dvěma řadiči rozbočovačů (např. USB, Firewire).

Poznámka: Připojení typu „most“ umožňuje rozšířit porty, zpravidla za účelem přemístění portů na vhodnější místo nebo zvýšení počtu dostupných portů.

2) Plné síťové připojení: schopnost displeje udržovat spojení s počítačovou sítí v režimu spánku. Spojení displeje, jeho síťových služeb a jeho aplikací s počítačovou sítí se udržuje, i když jsou některé komponenty displeje vypnuty. Displej může rozhodnout o přechodu mezi režimy spotřeby energie na základě přijetí síťových dat ze vzdálených síťových zařízení, ale jinak by měl zůstat v režimu spánku, pokud neobdržel požadavek na služby od vzdáleného síťového zařízení.

Poznámka: Plné síťové připojení se neomezuje jen na určitou sadu protokolů. Nazývá se rovněž funkcí „network proxy“ a popisuje jej norma ECMA-393.

3) Čidlo přítomnosti osob: zařízení, které se používá ke zjištění přítomnosti člověka před displejem nebo v jeho okolí.

Poznámka: Čidlo přítomnosti osob se zpravidla používá k přepínání displeje mezi režimem „zapnuto“ a režimem spánku.

4) Dotyková technologie: umožňuje uživateli pracovat s výrobkem tím, že se dotýká oblastí na obrazovce displeje.

5) Zásuvný modul: modulární zásuvné zařízení, které poskytuje jednu nebo více následujících funkcí, aniž by mělo výslovně za účel poskytovat obecné výpočetní funkce:

a)	zobrazování obrazů, zrcadlení vzdáleného obsahu přenášeného prostřednictvím streamingu nebo jiné zobrazování obsahu z místních nebo vzdálených zdrojů na obrazovce, nebo

b)	zpracování dotykových signálů.

Poznámka: Moduly, které poskytují jakékoli další možnosti vstupu, se pro účely této specifikace nepovažují za zásuvné moduly.

Skupina výrobků: skupina modelů výrobku, které 1) jsou vyrobeny stejným výrobcem, 2) mají stejnou plochu obrazovky, rozlišení a maximální uváděný jas a 3) mají společnou základní konstrukci obrazovky. Modely v rámci skupiny výrobků se mohou navzájem lišit jednou nebo více vlastnostmi či funkcemi. U displejů přijatelné variace v rámci skupiny výrobků zahrnují:

1)	vnější kryt;

2)	počet a typ rozhraní;

3)	počet a typ datových, síťových nebo periferních portů a

4)	výpočetní a paměťovou kapacitu.

F)	Reprezentativní model: konfigurace výrobku, která se zkouší za účelem získání osvědčení ENERGY STAR a má se jako ENERGY STAR označovat a uvádět na trh.

Zdroj napájení

1) Externí zdroj napájení: externí napájecí obvod, který slouží k přeměně napětí z elektrorozvodné sítě v domácnosti na stejnosměrné napětí nebo na nižší střídavé napětí za účelem provozování spotřebního výrobku.

2) Stejnosměrný standard: způsob přenosu stejnosměrného výkonu s využitím zavedeného technického standardu, který umožňuje interoperabilitu „plug-and-play“.

Poznámka: Běžné příklady jsou USB a napájení po síti Ethernet (Power-over-Ethernet). Stejnosměrný standard obvykle zahrnuje napájení i komunikaci po témže kabelu, ale není to podmínkou, jako v případě standardu 380 V stejnosměrných.

2. Oblast působnosti

2.1 Zahrnuté výrobky

2.1.1 K získání osvědčení ENERGY STAR jsou způsobilé výrobky, které odpovídají definici displeje uvedené v tomto dokumentu a jsou napájeny přímo z elektrorozvodné sítě, z externího zdroje napájení nebo ze stejnosměrného standardu, kromě výrobků uvedených v bodě 2.2. Typickými výrobky, které by byly způsobilé k získání osvědčení podle této specifikace, jsou:

monitory,

ii)	monitory s funkcí přepojování klávesnice, videa a myši (KVM),

iii)	informační displeje a

iv)	informační displeje a monitory se zásuvnými moduly.

2.2 Vyloučené výrobky

2.2.1 Výrobky, které spadají pod jiné specifikace výrobků ENERGY STAR, včetně televizorů a počítačů (počítačů typu tenký klient, počítačů typu slate/tablet, přenosných počítačů typu „vše v jednom“, integrovaných stolních počítačů), nejsou způsobilé k získání osvědčení podle této specifikace. Seznam specifikací, které jsou v současnosti platné, lze nalézt na adrese http://www.eu-energystar.org/specifications.htm.

2.2.2 Následující výrobky nejsou způsobilé k získání osvědčení podle této specifikace:

i)	výrobky se zabudovaným televizním tunerem,

ii)	displeje s integrovanými nebo vyměnitelnými bateriemi, které jsou určeny k podpoře hlavní funkce bez připojení k elektrorozvodné síti nebo externímu stejnosměrnému napájení nebo k podpoře mobility zařízení (např. elektronické čtečky, bateriové digitální fotorámečky), a

iii)	výrobky, které musí splňovat předpisy EU pro zdravotnické prostředky, jež zakazují funkce řízení spotřeby energie, a/nebo které nemají stav spotřeby energie splňující definici režimu spánku.

3. Kritéria způsobilosti

3.1 Platné číslice a zaokrouhlování

3.1.1 Veškeré výpočty se provádí s přímo naměřenými (nezaokrouhlenými) hodnotami.

3.1.2 Pokud není uvedeno jinak, hodnotí se dodržení požadavků specifikace pomocí přímo naměřených nebo vypočítaných hodnot bez případného přínosu zaokrouhlování.

3.1.3 Přímo naměřené nebo vypočítané hodnoty, jež se předkládají pro účely vykazování Evropské komisi, se zaokrouhlují na nejbližší platnou číslici, jak je uvedeno v příslušných požadavcích specifikace.

3.2 Obecné požadavky na monitory a informační displeje

3.2.1 Externí zdroje napájení: externí zdroje napájení dodávající jedno nebo více napětí musí při zkoušce podle zkušební metody Uniform Test Method for Measuring the Energy Consumption of External Power Supplies, Appendix Z to 10 CFR Part 430 (jednotná zkušební metoda pro měření spotřeby energie externích napájecích zdrojů, dodatek Z k hlavě 10 části 430 sbírky federálních právních předpisů USA) splňovat požadavky na výkonnost úrovně VI nebo vyšší podle protokolu International Efficiency Marking Protocol (mezinárodní protokol označování účinnosti).

i)	Externí zdroje napájení dodávající jedno nebo více napětí musí nést označení úrovně VI nebo vyšší.

ii)	Další informace o protokolu označování účinnosti jsou k dispozici na adrese http://www.regulations.gov/#!documentDetail;D=EERE-2008-BT-STD-0005-0218.

3.2.2 Řízení spotřeby:

Výrobky musí nabízet minimálně jednu funkci řízení spotřeby, která je standardně zapnutá a kterou lze použít k automatickému přechodu z režimu spánku do režimu „zapnuto“, a to buď pomocí připojeného hostitelského zařízení, nebo interně (např. podpora signalizace VESA DPMS, která je standardně zapnuta).

ii)	Výrobky, které vytvářejí obsah k zobrazení z jednoho nebo více vnitřních zdrojů, musí mít standardně zapnuté čidlo nebo časovač k automatické aktivaci režimu spánku nebo režimu „vypnuto“.

iii)	U výrobků s interní výchozí prodlevou, po níž výrobek přejde z režimu „zapnuto“ do režimu spánku nebo režimu „vypnuto“, musí být tato prodleva uvedena.

iv)	Monitory musí automaticky přejít do režimu spánku nebo do režimu „vypnuto“ do 5 minut po odpojení od hostitelského počítače.

3.2.3 Informační displeje musí vykazovat skutečný účiník v režimu „zapnuto“ podle bodu 5.2.F) zkušební metody ENERGY STAR nejméně 0,7.

3.3 Energetické požadavky na počítačové monitory

3.3.1 Celková spotřeba energie v kWh se vypočte z naměřených hodnot podle rovnice 1.

Rovnice 1

Výpočet celkové spotřeby energie

ETEC = 8,76 × (0,35 × PON + 0,65 × PSLEEP )

kde:

—	ETEC je vypočtená celková spotřeba energie v kWh,

—	PON je naměřený příkon v režimu „zapnuto“ ve wattech,

—	PSLEEP je naměřený příkon v režimu spánku ve wattech a

—	výsledek se pro účely vykazování zaokrouhlí na nejbližší desetinu kWh.

3.3.2 Maximální celková spotřeba energie (ETEC_MAX) v kWh pro monitory se vypočte podle tabulky 1.

Tabulka 1

Výpočet maximální celkové spotřeby energie (ETEC_MAX) v kWh pro monitory

Plocha (čtvereční palce)	ETEC Max (kWh) kde: Aviditelná plocha obrazovky ve čtverečních palcích,rrozlišení obrazovky v megapixelech. Výsledek se pro účely vykazování zaokrouhlí na nejbližší desetinu kWh.
A < 130	(6,13 × r) + (0,06 × A) + 9
130 ≤ A < 150	(6,13 × r) + (0,69 × A) – 72,38
150 ≤ A < 180	(6,13 × r) + (0,21 × A) – 0,50
180 ≤ A < 200	(6,13 × r) + (0,05 × A) + 28
200 ≤ A < 230	(6,13 × r) + (0,03 × A) + 31,33
230 ≤ A < 280	(6,13 × r) + (0,2 × A) – 7
280 ≤ A < 300	(6,13 × r) + 49
300 ≤ A < 500	(6,13 × r) + (0,2 × A) – 11
A ≥ 500	(6,13 × r) + 89

3.3.3 U všech monitorů musí být vypočtená celková spotřeba energie (ETEC) v kWh menší nebo rovna maximální celkové spotřebě energie (ETEC_MAX) s použitelnými zvýšeními a úpravami (uplatněnými nejvýše jednou), která se vypočte podle rovnice 2.

Rovnice 2

Požadavek na celkovou spotřebu energie pro monitory

ETEC ≤ (ETEC_MAX + EEP + EABC + EN + EOS + ET ) × effAC_DC

kde:

—	ETEC je celková spotřeba energie v kWh vypočtená podle rovnice 1,

—	ETEC_MAX je požadavek na maximální celkovou spotřebu energie v kWh vypočtený podle tabulky 1,

—	EEP je přípustné zvýšení pro displeje s vylepšenými vlastnostmi v kWh podle bodu 3.3.4,

—	EABC je přípustné zvýšení pro automatické řízení jasu v kWh podle rovnice 4,

—	EN je přípustné zvýšení pro plné síťové připojení v kWh podle tabulky 3,

—	EOS je přípustné zvýšení pro čidlo přítomnosti osob v kWh podle tabulky 4,

—	ET je přípustné zvýšení pro dotykovou technologii v kWh podle rovnice 5 a

—	effAC_DC je standardní úprava k zohlednění ztrát při přeměně střídavého napětí na stejnosměrné, k nimž dochází v zařízení, které displej napájí, a činí 1,0 pro displeje se střídavým napájením a 0,85 pro displeje se stejnosměrným standardem.

3.3.4 U monitorů, které splňují níže uvedené požadavky na displeje s vylepšenými vlastnostmi, se v rovnici 2 použije pouze jedno z přípustných zvýšení uvedených v tabulce 2:

i)	kontrastní poměr minimálně 60:1, měřeno pod horizontálním pozorovacím úhlem nejméně 85° od normály ploché obrazovky a nejméně 83° od normály zakřivené obrazovky, s nasazeným nebo sejmutým krycím sklem obrazovky,

ii)	nativní rozlišení alespoň 2,3 megapixelu a

iii)	barevný rozsah alespoň 32,9 % CIE LUV.

Tabulka 2

Výpočet přípustného zvýšení spotřeby pro displeje s vylepšenými vlastnostmi

Kritérium barevného rozsahu

EEP (kWh)

kde:

ETEC_MAX je požadavek na maximální celkovou spotřebu energie v kWh a

r = rozlišení obrazovky v megapixelech.

Podporovaný barevný rozsah je nejméně 32,9 % CIE LUV.

Formula

Podporovaný barevný rozsah je nejméně 38,4 % CIE LUV.

0,65 × (ETEC_MAX – 6,13 × r)

Poznámka: Podpora více než 99 % barevného prostoru sRGB u daného modelu znamená podporu 32,9 % CIE LUV a podpora více než 99 % Adobe RGB odpovídá podpoře 38,4 % CIE LUV.

3.3.5 U monitorů se standardně zapnutým automatickým řízením jasu se k hodnotě ETEC_MAX v rovnici 2 přičte přípustné zvýšení (EABC) vypočtené podle rovnice 4, pokud snížení příkonu v režimu „zapnuto“ (RABC) vypočtené podle rovnice 3 je větší nebo rovno 20 %.

Rovnice 3

Výpočet snížení příkonu v režimu „zapnuto“ při standardně zapnutém automatickém řízení jasu

Formula

kde:

—	RABC je procentní snížení příkonu v režimu „zapnuto“ díky automatickému řízení jasu,

—	P300 je příkon v režimu „zapnuto“ ve wattech, měřeno při úrovni okolního osvětlení 300 luxů podle bodu 6.4 zkušební metody, a

—	P12 je příkon v režimu „zapnuto“ ve wattech, měřeno při úrovni okolního osvětlení 12 luxů podle bodu 6.4 zkušební metody.

Rovnice 4

Přípustné zvýšení spotřeby pro monitory s automatickým řízením jasu (EABC)

EABC = 0,05 × ETEC_MAX

kde:

—	EABC je přípustné zvýšení spotřeby pro automatické řízení jasu v kWh a

—	ETEC_MAX je maximální celková spotřeba energie v kWh podle tabulky 1.

3.3.6 U výrobků s potvrzeným plným síťovým připojením podle bodu 6.7 zkušební metody ENERGY STAR se použije přípustné zvýšení podle tabulky 3.

Tabulka 3

Přípustné zvýšení spotřeby pro monitory s plným síťovým připojením (EN)

EN (kWh)

2,9

3.3.7 U výrobků zkoušených s aktivním čidlem přítomnosti osob se použije přípustné zvýšení stanovené v tabulce 4.

Tabulka 4

Přípustné zvýšení spotřeby pro monitory s dalšími funkcemi (EOS)

Typ

Přípustné zvýšení (kWh)

Čidlo přítomnosti osob

EOS

1,7

3.3.8 U výrobků zkoušených s aktivní dotykovou technologií v režimu „zapnuto“ se použije přípustné zvýšení podle rovnice 5.

Rovnice 5

Přípustné zvýšení spotřeby pro monitory s dotykovou technologií (ET)

ET = 0,15 × ETEC_MAX

kde:

—	ET je přípustné zvýšení spotřeby pro dotykovou technologii v kWh a

—	ETEC_MAX je maximální celková spotřeba energie v kWh podle tabulky 1.

3.4 Požadavky na režim „zapnuto“ pro informační displeje

3.4.1 Maximální příkon v režimu „zapnuto“ (PON_MAX) ve wattech se vypočte podle rovnice 6.

Rovnice 6

Výpočet maximálního příkonu v režimu „zapnuto“ (PON_MAX) ve wattech pro informační displeje

PON_MAX = (4,0 × 10– 5 ×  × A) + 119 × tanh(0,0008 × (A – 200,0) + 0,11) + 6

kde:

—	PON_MAX je maximální příkon v režimu „zapnuto“ ve wattech,

—	A je plocha obrazovky ve čtverečních palcích,

—	 je maximální naměřený jas displeje v kandelách na metr čtvereční, měřeno podle bodu 6.2 zkušební metody,

—	tanh je funkce hyperbolický tangens a

—	výsledek se pro účely vykazování zaokrouhlí na nejbližší desetinu wattu.

Rovnice 7

Požadavek na příkon v režimu „zapnuto“ pro informační displeje

PON ≤ PON_MAX + PABC

kde:

—	PON je příkon v režimu „zapnuto“ ve wattech, měřeno podle bodu 6.3 nebo 6.4 zkušební metody,

—	PON_MAX je maximální příkon v režimu „zapnuto“ ve wattech podle rovnice 6 a

—	PABC je přípustné zvýšení příkonu v režimu „zapnuto“ pro automatické řízení jasu ve wattech podle rovnice 8.

3.4.2 U informačních displejů se standardně zapnutým automatickým řízením jasu se k příkonu PON_MAX vypočtenému podle rovnice 6 přičte přípustné zvýšení příkonu (PABC) vypočtené podle rovnice 8, pokud snížení příkonu v režimu „zapnuto“ (RABC) vypočtené podle rovnice 3 je větší nebo rovno 20 %.

Rovnice 8

Výpočet přípustného zvýšení příkonu v režimu „zapnuto“ pro informační displeje se standardně zapnutým automatickým řízením jasu

PABC = 0,05 × PON_MAX

kde:

—	PABC je přípustné zvýšení naměřeného příkonu v režimu „zapnuto“ pro automatické řízení jasu ve wattech a

—	PON_MAX je požadovaný maximální příkon v režimu „zapnuto“ ve wattech.

3.5 Požadavky na režim spánku pro informační displeje

3.5.1 Naměřený příkon v režimu spánku (PSLEEP) ve wattech nesmí přesáhnout součet požadavku na maximální příkon v režimu spánku (PSLEEP_MAX) a případných zvýšení (použitých nejvýše jednou) podle rovnice 9.

Rovnice 9

Požadavek na příkon v režimu spánku pro informační displeje

Formula

kde:

—	PSLEEP je naměřený příkon v režimu spánku ve wattech,

—	PSLEEP_MAX je požadovaný maximální příkon v režimu spánku ve wattech podle tabulky 5,

—	PN je přípustné zvýšení pro plné síťové připojení ve wattech podle tabulky 6,

—	POS je přípustné zvýšení pro čidlo přítomnosti osob ve wattech podle tabulky 7 a

—	PT je přípustné zvýšení pro dotykovou technologii ve wattech podle tabulky 7.

Tabulka 5

Požadavek na maximální příkon v režimu spánku (PSLEEP_MAX) pro informační displeje

PSLEEP_MAX

(W)

0,5

3.5.2 U výrobků s potvrzeným plným síťovým připojením podle bodu 6.7 zkušební metody ENERGY STAR se použije přípustné zvýšení podle tabulky 6.

Tabulka 6:

Přípustné zvýšení příkonu pro informační displeje s plným síťovým připojením

(W)

3,0

3.5.3 U výrobků zkoušených s čidlem přítomnosti osob nebo dotykovou technologií aktivními v režimu spánku se použijí přípustná zvýšení stanovená v tabulce 7.

Tabulka 7

Přípustné zvýšení příkonu v režimu spánku pro informační displeje s dalšími funkcemi

Typ	Úhlopříčka obrazovky (palce)	Přípustné zvýšení (W)
Čidlo přítomnosti osob POS	Všechny	0,3
Dotyková funkce PT (použije se pouze pro informační displeje s úhlopříčkou větší než 30 palců)	≤ 30	0,0
	> 30	1,5

3.6 Požadavky na režim „vypnuto“ pro všechny displeje

3.6.1 Výrobek nemusí mít režim „vypnuto“, aby byl způsobilý k získání osvědčení. U výrobků, které mají režim „vypnuto“, musí být naměřený příkon v režimu „vypnuto“ (POFF) nižší nebo rovný požadavku na maximální příkon v režimu „vypnuto“ (POFF_MAX) v tabulce 8.

Tabulka 8

Požadavek na maximální příkon v režimu „vypnuto“ (POFF_MAX)

POFF_MAX

(W)

0,5

3.7 Požadavky na uvádění jasu

3.7.1 Maximální uváděný jas a maximální naměřený jas se uvádí u všech výrobků; jas při dodání se uvádí u všech výrobků kromě výrobků se standardně zapnutým automatickým řízením jasu.

4. Požadavky na zkoušky

4.1 Zkušební metody

4.1.1 K určení způsobilosti pro získání osvědčení ENERGY STAR se použijí zkušební metody uvedené v tabulce 9.

Tabulka 9

Zkušební metody k určení způsobilosti pro osvědčení ENERGY STAR

Typ výrobku	Zkušební metoda
Všechny typy výrobků a úhlopříčky obrazovek	Zkušební metoda ENERGY STAR pro stanovení spotřeby energie u displejů
Displeje s vylepšenými vlastnostmi	International Committee for Display Metrology (ICDM) Information Display Measurements Standard (Norma ICDM pro měření elektronických displejů) – verze 1.03
Displeje s plným síťovým připojením	CEA-2037-A, Determination of Television Set Power Consumption (Stanovení spotřeby televizorů)

4.2 Počet jednotek požadovaných pro zkoušky

4.2.1 K provedení zkoušky se vybere jedna jednotka reprezentativního modelu definovaného v bodě 1.

4.2.2 Pokud jde o způsobilost skupiny výrobků, považuje se za reprezentativní model konfigurace výrobku, která u každé kategorie výrobků v rámci skupiny představuje nejhorší případ požadovaného příkonu.

5. Uživatelské rozhraní

5.1 Výrobcům se doporučuje, aby své výrobky navrhovali v souladu s normou IEEE P1621: Standard for User Interface Elements in Power Control of Electronic Devices Employed in Office/Consumer Environments (norma pro prvky uživatelského rozhraní k řízení spotřeby elektronických zařízení používaných v kancelářském/spotřebitelském prostředí). Podrobnosti viz http://energy.lbl.gov/controls/.

6. Datum účinnosti

6.1 Datum účinnosti: verze 7.0 specifikace ENERGY STAR pro displeje nabývá účinnosti k datu účinnosti dohody. K získání osvědčení ENERGY STAR musí model výrobku vyhovovat specifikaci ENERGY STAR platné ke dni výroby modelu. Datum výroby se vztahuje ke konkrétnímu kusu a jde o datum, kdy se určitý kus považuje za zcela zkompletovaný.

6.2 Budoucí revize specifikace: Evropská komise si vyhrazuje právo tuto specifikaci změnit, pokud změny technologií a/nebo změny na trhu budou mít vliv na její užitečnost pro spotřebitele, průmysl nebo životní prostředí. V souladu se současnou politikou se k revizím specifikace dospěje prostřednictvím diskuse zúčastněných stran. V případě revize specifikace vezměte prosím na vědomí, že osvědčení ENERGY STAR se neuděluje automaticky na dobu životnosti modelu výrobku.

7. Zvažované budoucí revize

7.1 Omezení stejnosměrného příkonu v režimu „zapnuto“: EPA a Evropská komise mají zájem zvážit samostatný požadavek na maximální příkon v režimu „zapnuto“ pro výrobky se stejnosměrným standardem, který nevyžaduje výpočet přeměny střídavého proudu na stejnosměrný. EPA a Evropská komise očekávají, že popularita těchto výrobků na trhu poroste díky nejnovější normě USB a rády obdrží další údaje o těchto výrobcích ze zkoušek při přímém stejnosměrném napájení.

KONEČNÁ ZKUŠEBNÍ METODA PRO DISPLEJE

Revize ze září 2015

1. Přehled

K určení toho, zda výrobek splňuje požadavky specifikace ENERGY STAR pro displeje, se použije tato zkušební metoda.

2. Použitelnost

Tato zkušební metoda se použije u všech výrobků způsobilých k získání osvědčení podle specifikace výrobků ENERGY STAR pro displeje.

3. Definice

Pokud není uvedeno jinak, všechny pojmy použité v tomto dokumentu odpovídají definicím ve specifikaci ENERGY STAR pro displeje.

A) Hostitelské zařízení: přístroj nebo zařízení použité jako zdroj video-/audiosignálu pro zkoušení displejů. Může jít o počítač nebo jakékoli jiné zařízení schopné poskytovat videosignál.

4. Uspořádání zkoušky

Uspořádání zkoušky a přístrojové vybavení: není-li v tomto dokumentu uvedeno jinak, musí uspořádání zkoušky a přístrojové vybavení pro všechny části této metody splňovat požadavky normy IEC 62301:2011 Household electrical appliances – Measurement of standby power (Elektrické spotřebiče pro domácnost – měření příkonu v pohotovostním režimu), oddílu 4 General Conditions for Measurements (Obecné podmínky pro měření). V případě konfliktu požadavků má přednost zkušební metoda ENERGY STAR.

Střídavé napájení: výrobky, které mohou být napájeny z elektrorozvodné sítě, se připojí ke zdroji napětí vhodného pro zamýšlený trh, jak stanoví tabulka 10. Je-li s výrobkem dodáván externí zdroj napájení, použije se k připojení výrobku ke stanovenému zdroji napětí.

Tabulka 10

Požadavky na napájení výrobků

Trh	Napětí	Tolerance napětí	Maximální celkové harmonické zkreslení	Frekvence	Tolerance frekvence
Severní Amerika, Tchaj-wan	115 V stř.	+/– 1,0 %	5,0 %	60 Hz	+/– 1,0 %
Evropa, Austrálie, Nový Zéland	230 V stř.	+/– 1,0 %	5,0 %	50 Hz	+/– 1,0 %
Japonsko	100 V stř.	+/– 1,0 %	5,0 %	50 nebo 60 Hz	+/– 1,0 %

Stejnosměrné napájení:

1)	Výrobky mohou být zkoušeny se zdrojem stejnosměrného napájení (např. prostřednictvím síťového či datového připojení), pouze pokud je stejnosměrné napájení jedinou dostupnou možností napájení výrobku (tj. s výrobkem se nedodává zástrčka pro střídavé napájení ani externí zdroj napájení).

2)	Výrobky se stejnosměrným napájením se instalují a napájí podle pokynů výrobce a pomocí portu, který plně vyhovuje doporučené specifikaci pro displej (např. v příslušných případech USB 3.1, i když je výrobek zpětně kompatibilní s USB 2.0).

Měření příkonu se provádí mezi zdrojem stejnosměrného napájení (např. hostitelským zařízením) a kabelem, který byl dodán s výrobkem, včetně ztrát na dodaném kabelu. Není-li s výrobkem žádný kabel dodán, může se místo něj použít jakýkoli kabel o délce 2 až 6 stop. Odpor kabelu použitého pro připojení displeje k bodu měření se změří a uvede do protokolu.

Poznámka: Naměřený odpor stejnosměrných napájecích kabelů zahrnuje součet odporu vodiče se stejnosměrným napájecím napětím i odporu uzemňovacího vodiče.

K připojení wattmetru se může použít přerušený kabel zapojený mezi dodaný kabel a stejnosměrný zdroj. Při použití této metody musí být splněny tyto požadavky:

a)	Přerušený kabel se použije společně s dodaným kabelem popsaným v bodě 4.C)3.

b)	Přerušený kabel se zapojí mezi stejnosměrný zdroj a dodaný kabel.

c)	Přerušený kabel nesmí být delší než 1 stopa.

Při měření napětí musí být celkový odpor vodičů mezi bodem měření napětí a dodaným kabelem menší než 50 miliohmů. To platí pouze pro vodiče, kterými prochází zátěžový proud.

Poznámka: Napětí a proud se nemusí nutně měřit ve stejném bodě, pokud odpor mezi dodaným kabelem a místem měření napětí nepřekročí 50 miliohmů.

e)	Proud lze měřit v uzemňovacím vodiči nebo ve vodiči se stejnosměrným napájecím napětím.

Obrázek 1 znázorňuje příklad uspořádání s přerušeným kabelem v případě displeje, který je napájen přes rozhraní USB 2.0 a připojen k hostitelskému zařízení.

Obrázek 1

Příklad uspořádání s přerušeným kabelem USB 2.0

Text obrazu

D)	Okolní teplota: okolní teplota musí být v rozmezí 23 °C ± 5 °C.

E)	Relativní vlhkost: relativní vlhkost musí být v rozmezí 10 % až 80 %.

Poloha zkoušené jednotky:

1)	Všechny čtyři rohy přední strany zkoušené jednotky musí být ve stejné vzdálenosti od svislé vztažné roviny (například stěny).

2)	Spodní dva rohy přední strany zkoušené jednotky musí být ve stejné vzdálenosti od vodorovné vztažné roviny (například podlahy).

Světelný zdroj pro zkoušky v režimu „zapnuto“:

Typ svítidla:

a)	Halogenový reflektor se standardním spektrem. Svítidlo nesmí splňovat definici „upraveného spektra“ podle definice v 10 CFR 430.2 – Definitions (1) (hlava 10 část 430 čl. 2 sbírky federálních právních předpisů USA – Definice).

b)	Jmenovitý světelný tok: 980 ± 5 % lumenů.

Poloha světelného zdroje pro zkoušení výrobků se standardně zapnutým automatickým řízením jasu:

a)	Mezi svítidlem a čidlem pro automatické řízení jasu zkoušené jednotky nesmí být žádné překážky (např. rozptylující média, matná stínítka apod.).

b)	Střed svítidla se umístí ve vzdálenosti 5 stop od středu čidla pro automatické řízení jasu.

c)	Střed svítidla svírá vůči středu čidla pro automatické řízení jasu zkoušené jednotky vodorovný úhel 0°.

d)	Střed svítidla je vůči podlaze ve stejné výšce jako střed čidla pro automatické řízení jasu zkoušené jednotky (tj. světelný zdroj svírá vůči středu čidla pro automatické řízení jasu zkoušené jednotky svislý úhel 0°).

e)	V okruhu 2 stop od středu čidla pro automatické řízení jasu zkoušené jednotky se nenachází žádný povrch zkušební místnosti (tj. podlaha, strop, stěna).

f)	Různé hodnoty osvětlení se získají změnou napájecího napětí svítidla.

Více informací o poloze zkoušené jednotky a světelného zdroje poskytuje obrázek 2 a obrázek 3.

Obrázek 2

Uspořádání zkoušky – pohled shora

Text obrazu

Poznámky:

—	D1 = D2 vůči svislé vztažné rovině,

—	D1 a D2 udávají, že rohy přední strany zkoušené jednotky musí být alespoň 2 stopy od svislé vztažné roviny,

—	D3 a D4 udávají, že střed světelného čidla musí být alespoň 2 stopy od stěn místnosti.

Obrázek 3

Uspořádání zkoušky – boční pohled

Text obrazu

Poznámky:

—	D1 = D2 vůči svislé vztažné rovině,

—	D1 a D2 udávají, že rohy přední strany zkoušené jednotky musí být alespoň 2 stopy od svislé vztažné roviny,

—	luxmetr se po dosažení cílového osvětlení před měřením příkonu odstraní,

—	H1 = H2 vůči vodorovné vztažné rovině (např. podlaze),

—	H3 a H4 udávají, že střed světelného čidla musí být alespoň 2 stopy od podlahy a 2 stopy od stropu,

—	luxmetr se po dosažení cílového osvětlení před měřením příkonu odstraní.

Wattmetr: wattmetry se musí vyznačovat těmito parametry:

Činitel výkyvu:

a)	dostupný činitel výkyvu proudu 3 nebo vyšší při jmenovitém rozsahu a

b)	dolní mez proudového rozsahu 10 mA nebo nižší.

2)	Minimální frekvenční charakteristika: 3,0 kHz

Minimální rozlišení:

a)	0,01 W pro měřené hodnoty menší než nebo rovné 10 W;

b)	0,1 W pro měřené hodnoty větší než 10 W a menší než nebo rovné 100 W a

c)	1,0 W pro měřené hodnoty větší než 100 W.

Jasoměry a luxmetry:

Měření jasu se provádí pomocí

a)	kontaktního měřicího přístroje, nebo

b)	bezkontaktního měřicího přístroje.

2)	Všechny jasoměry a luxmetry musí vykazovat přesnost ± 2 % (± 2 digity) digitálně zobrazené hodnoty.

Bezkontaktní jasoměry musí mít snímací úhel 3° nebo menší.

Celková přesnost měřicího přístroje se zjistí sečtením absolutní hodnoty 2 % z naměřené hodnoty a 2digitové tolerance nejméně významné číslice zobrazené hodnoty. Pokud například jasoměr při měření obrazovky s jasem 200 nitů zobrazuje hodnotu „200.0“, pak 2 % z 200 nitů činí 4,0 nitu. Nejméně významná číslice je 0,1 nitu. „Dva digity“ znamená 0,2 nitu. Zobrazená hodnota by tedy byla 200 ± 4,2 nitu (4 nity + 0,2 nitu). Tato přesnost je specifická pro jasoměr a nelze ji považovat za toleranci při samotném fotometrickém měření.

Přesnost měření:

1)	Příkon 0,5 W nebo vyšší se měří s nejistotou nejvýše 2 % při 95 % úrovni spolehlivosti.

2)	Příkon nižší než 0,5 W se měří s nejistotou nejvýše 0,01 W při 95 % úrovni spolehlivosti.

Všechny hodnoty okolního osvětlení (měřené v luxech) se měří v místě čidla pro automatické řízení jasu zkoušené jednotky, přičemž světlo dopadá přímo na čidlo a na výrobku se zobrazuje hlavní nabídka ze zkušebního signálu podle normy IEC 62087:2011 Methods of measurement for the power consumption of audio, video and related equipment (Metody měření spotřeby zvukových, obrazových a přidružených zařízení). U výrobků, které nejsou kompatibilní s formátem zkušebního signálu podle normy IEC, se na výrobku při měření okolního osvětlení zobrazuje zkušební signál FK podle normy pro měření plochých displejů VESA FPDM2 verze 2.0.

Hodnoty okolního osvětlení se měří s těmito tolerancemi:

a)	při 12 luxech je tolerance okolního osvětlení ± 1,0 luxu a

b)	při 300 luxech je tolerance okolního osvětlení ± 9,0 luxu.

5. Provedení zkoušky

5.1 Pokyny pro měření příkonu

Zkoušení při továrním nastavení: příkon se po dobu zkoušek v režimu spánku a v režimu „zapnuto“ měří s výrobkem ve stavu jako při dodání, přičemž všechny uživatelem nastavitelné volby jsou v továrním nastavení, nestanoví-li tato zkušební metoda jinak.

1)	Nastavení obrazu se provede podle pokynů v této zkušební metodě.

Produkty s „vynucenou nabídkou“, která při prvním spuštění vyžaduje volbu nastavení obrazu, se zkouší se „standardním“ nebo „výchozím“ nastavením obrazu. Pokud neexistuje žádné standardní nastavení nebo jeho ekvivalent, použije se při zkouškách výchozí nastavení doporučené výrobcem, které se zaznamená do protokolu o zkoušce. Výrobky bez „vynucené nabídky“ se zkouší s výchozím nastavením obrazu.

B)	Moduly POD (Point of Deployment): Volitelné moduly POD nejsou instalovány.

C)	Zásuvné moduly: volitelné zásuvné moduly se z displeje vyjmou, pokud lze displej zkoušet podle zkušební metody bez nainstalovaného modulu.

D)	Režim spánku s více funkcemi: pokud výrobek nabízí více možností chování zařízení v režimu spánku (například rychlé zapnutí) nebo více způsobů, kterými lze do režimu spánku vstoupit, změří se a zaznamená příkon ve všech režimech spánku. Všechny zkoušky v režimu spánku se provádí podle bodu 6.5.

5.2 Podmínky pro měření příkonu

Měření příkonu:

Příkon se měří v bodě mezi zdrojem napájení a zkoušenou jednotkou. Mezi wattmetrem a zkoušenou jednotkou nesmí být zapojeny žádné zdroje nepřerušovaného napájení (UPS). Wattmetr musí zůstat připojen, dokud se plně nezaznamenají všechny údaje o příkonu v režimu „zapnuto“, režimu spánku a režimu „vypnuto“.

2)	Příkon se zaznamenává ve wattech jako přímo naměřené hodnoty (bez zaokrouhlování) rychlostí nejméně 1 měření za sekundu.

3)	Naměřený příkon se zaznamenává poté, co se měřené napětí ustálí v rozmezí 1 %.

Podmínky temné komory:

1)	Není-li uvedeno jinak, osvětlení naměřené na obrazovce zkoušené jednotky při zkoušené jednotce v režimu „vypnuto“ musí být nejvýše 1,0 luxu. Pokud zkoušená jednotka nemá režim „vypnuto“, měří se osvětlení na obrazovce zkoušené jednotky při odpojeném napájecím kabelu zkoušené jednotky.

Konfigurace a ovládání zkoušené jednotky:

Periferní zařízení a síťová připojení:

a)	K portům USB ani jiným datovým portům zkoušené jednotky nesmí být připojena externí periferní zařízení (například klávesnice, myš, externí pevný disk (HDD) apod.).

Připojení typu „most“: Pokud zkoušená jednotka podporuje připojení typu „most“ podle definice v bodě 1 specifikace ENERGY STAR pro displeje verze 7.0, vytvoří se připojení typu „most“ mezi zkoušenou jednotkou a hostitelským zařízením. Připojení se provede podle následujícího pořadí preferencí. Zapojí se jen jedno připojení, které se udržuje po celou dobu zkoušky:

i)	Thunderbolt,

ii)

USB,

iii)	Firewire (IEEE 1394),

iv)

jiné.

Poznámka: Příklady připojení typu „most“ pro displeje mohou zahrnovat:

1.	případ, kdy displej převádí data mezi dvěma různými typy portů (např. Thunderbolt a Ethernet). Díky tomu může zařízení používat rozhraní Thunderbolt pro připojení k síti Ethernet nebo naopak;

2.	možnost připojení klávesnice nebo myši s rozhraním USB k jinému systému (např. hostitelskému zařízení) prostřednictvím displeje pomocí rozbočovače USB.

Síťové připojení: je-li zkoušená jednotka vybavena funkcí síťového připojení (tj. je schopna získat IP adresu, pokud je nakonfigurována a připojena k síti), funkce síťového připojení se aktivuje a zkoušená jednotka se připojí k aktivní fyzické síti (například WiFi, Ethernet apod.). Fyzická síť musí podporovat nejvyšší i nejnižší rychlost přenosu dat, kterou umožňuje funkce síťového připojení zkoušené jednotky. Aktivní připojení je definováno jako funkční fyzické připojení na fyzické vrstvě síťového protokolu. V případě sítě Ethernet se připojení provede standardním kabelem Ethernet CAT 5e nebo lepším, který se zapojí do přepínače nebo směrovače sítě Ethernet. V případě WiFi se zařízení zapojí a zkouší v blízkosti bezdrátového přístupového bodu (AP). Osoba provádějící zkoušky nakonfiguruje adresní vrstvu protokolu, přičemž vezme v úvahu:

i)	Internetový protokol (IP) v4 a IPv6 umožňují vyhledávání sousedů a obecně nakonfigurují omezené připojení bez směrování automaticky.

ii)

Pokud se zkoušená jednotka při použití automatické konfigurace IP nechová normálně, lze IP nakonfigurovat ručně nebo pomocí protokolu DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) s použitím adresy 192.168.1.x v adresním prostoru pro překlad síťových adres (NAT). Síť musí být nakonfigurována tak, aby podporovala adresní prostor pro NAT nebo automatickou konfiguraci IP.

iii)

Nestanoví-li tato zkušební metoda jinak, musí zkoušená jednotka udržovat toto aktivní síťové připojení pro celou dobu trvání zkoušek, přičemž se nebere ohled na krátké výpadky (např. při přepínání mezi přenosovými rychlostmi). Pokud je zkoušená jednotka vybavena více funkcemi síťového připojení, provede se jen jedno připojení, a to podle tohoto pořadí preferencí:

a.	WiFi (IEEE 802.11 – 2007 (2));

b.	Ethernet (IEEE 802.3). Pokud zkoušená jednotka podporuje standard Energy Efficient Ethernet (IEEE 802.3az-2010 (3)), připojí se k zařízení, které rovněž podporuje normu IEEE 802.3az;

c.	Thunderbolt;

USB;

e.	Firewire (IEEE 1394);

jiné.

d)	Funkce dotykové obrazovky: je-li zkoušená jednotka vybavena dotykovou obrazovkou, která vyžaduje samostatné datové připojení, nastaví se tato funkce podle pokynů výrobce, včetně připojení k hostitelskému zařízení a instalace softwarových ovladačů.

V případě zkoušené jednotky, která je vybavena jediným připojením schopným plnit více funkcí (například připojení typu „most“, síťové připojení a/nebo funkce dotykové obrazovky), lze ke splnění těchto funkcí použít jeden konektor, pokud jde o nejvíce upřednostňované připojení, které zkoušená jednotka pro jednotlivé funkce podporuje.

f)	Pokud zkoušená jednotka nedisponuje funkcemi datového/síťového připojení, zkouší se ve stavu jako při dodání.

g)	Zabudované reproduktory a jiné funkce výrobku, které nejsou konkrétně upraveny specifikací nebo zkušební metodou ENERGY STAR, musí být nakonfigurovány jako při dodání, pokud jde o spotřebu energie.

h)	Dostupnost jiných funkcí, jako jsou čidla přítomnosti osob, čtečky paměťových či chytrých karet, rozhraní pro kamery či funkce PictBridge, se zaznamená.

Signálové rozhraní:

Má-li zkoušená jednotka více signálových rozhraní, zkouší se s prvním dostupným rozhraním z níže uvedeného seznamu:

i)	Thunderbolt,

ii)	DisplayPort,

iii)

HDMI,

iv)

DVI,

VGA,

vi)	jiné digitální rozhraní,

vii)	jiné analogové rozhraní.

Čidlo přítomnosti osob: pokud je zkoušená jednotka vybavena čidlem přítomnosti osob, zkouší se s nastavením čidla přítomnosti osob jako při dodání. Pro zkoušené jednotky s čidlem přítomnosti osob, které je při dodání zapnuto:

Po celou dobu zahřívání, stabilizace, zkoušek jasu a zkoušek v režimu „zapnuto“ musí být v blízkosti čidla osoba, aby zkoušená jednotka nepřešla do režimu s nižší spotřebou energie (např. do režimu spánku nebo režimu „vypnuto“). Po dobu zahřívání, stabilizace, zkoušek jasu a zkoušek v režimu „zapnuto“ musí zkoušená jednotka zůstat v režimu „zapnuto“.

b)	Po dobu zkoušek v režimu spánku a v režimu „vypnuto“ nesmí být v blízkosti čidla žádná osoba, aby zkoušená jednotka nepřešla do režimu s vyšší spotřebou energie (např. do režimu „zapnuto“). Po dobu zkoušek v režimu spánku nebo režimu „vypnuto“ musí zkoušená jednotka zůstat v daném režimu.

4)	Orientace: pokud lze zkoušenou jednotku natáčet do svislé a vodorovné orientace, zkouší se ve vodorovné orientaci, kdy je nejdelší rozměr rovnoběžný s povrchem stolu.

Rozlišení a obnovovací frekvence:

Displeje s pevnými pixely:

a)	Pixelový formát se nastaví na nativní úroveň podle návodu k použití.

b)	U displejů bez vakuové obrazovky (CRT) se obnovovací frekvence nastaví na 60 Hz, ledaže je v návodu k použití stanovena jiná výchozí obnovovací frekvence; v takovém případě se použije stanovená výchozí obnovovací frekvence.

U displejů s vakuovou obrazovkou (CRT) se pixelový formát nastaví na nejvyšší rozlišení, které je určeno pro použití s obnovovací frekvencí 75 Hz, jak uvádí návod k použití. Při zkouškách se použijí typické odvětvové standardy pro časování pixelového formátu. Obnovovací frekvence se nastaví na 75 Hz.

Přesnost úrovní vstupního signálu: při použití analogových rozhraní je vstupní videosignál v rozmezí ± 2 % od referenčních bílých a černých úrovní. Při použití digitálních rozhraní se ve zdrojovém videosignálu nekorigují barvy a osoba provádějící zkoušky v něm neprovádí žádné změny, s výjimkou komprese/dekomprese a kódování/dekódování podle potřeby pro účely přenosu.

F)	Skutečný účiník: účastníci programu uvádějí skutečný účiník zkoušené jednotky během měření v režimu „zapnuto“. Hodnoty účiníku se zaznamenávají stejně často jako hodnoty příkonu (PON). Uváděný účiník se vypočte jako průměr za celou dobu trvání zkoušek v režimu „zapnuto“.

Zkušební materiály:

Pro zkoušky se použije dynamický signál s televizním vysíláním (Dynamic Broadcast-Content Signal) dle normy IEC 62087:2011 bodu 11.6 On (average) mode testing using dynamic broadcast-content video signal (Zkoušení v režimu „zapnuto“ (průměr) s použitím dynamického videosignálu s televizním vysíláním).

2)	Signál „VESA FPDM2“ se použije jen v případě výrobků, které nejsou schopny zobrazit dynamický signál s televizním vysíláním podle normy IEC 62087:2011.

Vstupní videosignál:

1)	Hostitelské zařízení generuje vstupní videosignál v nativním rozlišení displeje tak, aby aktivní oblast videa vyplnila celou obrazovku. K tomu může být zapotřebí, aby software pro přehrávání upravil poměr stran videa.

2)	Snímková rychlost vstupního videosignálu by měla odpovídat snímkové rychlosti nejčastěji používané v regionu, kde se výrobek prodává (např. v USA a Japonsku se použije snímková rychlost 60 Hz, v Evropě a Austrálii se použije snímková rychlost 50 Hz).

3)	Nastavení zvuku na hostitelském zařízení se vypnou, aby současně se vstupním videosignálem nebyl produkován žádný zvuk.

6. Zkušební postupy u všech výrobků

6.1 Inicializace zkoušené jednotky před zkouškou

Před zahájením zkoušky je třeba zkoušenou jednotku inicializovat takto:

1)	Zkoušená jednotka se nastaví podle pokynů v dodaném návodu k použití.

2)	Ke zdroji napájení se připojí přijatelný wattmetr a zkoušená jednotka se zapojí do výstupní zásuvky wattmetru.

3)	Při vypnuté zkoušené jednotce se nastaví taková úroveň okolního osvětlení, aby naměřené osvětlení obrazovky bylo menší než 1,0 luxu (viz bod 5.2 B).

4)	Zkoušená jednotka se zapne a provede se případná počáteční konfigurace systému.

5)	Zkontroluje se, zda jsou nastavení zkoušené jednotky v konfiguraci jako při dodání, nestanoví-li tato zkušební metoda jinak.

Zkoušená jednotka se zahřívá po dobu 20 minut nebo po dobu, kterou zkoušená jednotka potřebuje, aby dokončila inicializaci a byla připravena k použití, podle toho, která doba je delší. Po celou dobu zahřívání se zobrazuje zkušební signál ve formátu podle normy IEC 62087:2011 stanovený v bodě 5.2 G) 1). V případě displejů, které nejsou schopny zobrazit zkušební signál ve formátu podle normy IEC 62087:2011, se na obrazovce zobrazí zkušební signál VESA FPDM2 L80, jak je stanoveno v bodě 5.2 G) 2).

7)	Do protokolu se zaznamená vstupní střídavé napětí a frekvence nebo vstupní stejnosměrné napětí.

8)	Do protokolu se zaznamená okolní teplota a relativní vlhkost ve zkušební místnosti.

6.2 Zkoušky jasu

A)	Zkoušky jasu se provedou ihned po zahřátí a v podmínkách temné komory. Osvětlení obrazovky výrobku, měřené se zkoušenou jednotkou v režimu „vypnuto“, musí být nejvýše 1,0 luxu.

B)	Jas se měří kolmo na střed obrazovky výrobku pomocí jasoměru a v souladu s návodem k použití jasoměru.

C)	Poloha jasoměru vůči obrazovce výrobku musí zůstat neměnná po celou dobu trvání zkoušky.

D)	U výrobků s automatickým řízením jasu se jas měří při vypnutém automatickém řízení jasu. Pokud automatické řízení jasu nelze vypnout, měří se jas kolmo na střed obrazovky výrobku, přičemž na čidlo okolního osvětlení na zkoušené jednotce přímo dopadá osvětlení o intenzitě nejméně 300 luxů.

Měření jasu se provádí takto:

1)	Ověří se, že na zkoušené jednotce je nastavena výchozí hodnota jasu jako při dodání nebo „výchozí“ nastavení obrazu.

Zobrazí se zkušební videosignál pro konkrétní třídu výrobku, jak je popsáno níže:

a)	Všechny výrobky kromě výrobků uvedených v písmenu b): videosignál s třemi pruhy podle normy IEC 62087:2011, oddílu 11.5.5 (tři bílé (100 %) pruhy na černém (0 %) pozadí).

b)	Výrobky, které nejsou schopny zobrazit signály podle normy IEC 62087:2011: zkušební signál VESA FPDM2 L80 pro maximální rozlišení, které výrobek podporuje.

3)	Zkušební videosignál se zobrazí po dobu nejméně 10 minut, aby se jas zkoušené jednotky ustálil. Tuto 10minutovou dobu stabilizace lze zkrátit, pokud je měřený jas stabilní v rozmezí 2 % po dobu nejméně 60 sekund.

4)	Změří se a zaznamená jas ve výchozím nastavení při dodání LAs-shipped.

5)	Úroveň jasu a kontrastu zkoušené jednotky se nastaví na maximum.

6)	Změří se a zaznamená jas LMax_Measured.

7)	Zaznamená se maximální jas uváděný výrobcem LMax_Reported.

F)	Není-li stanoveno jinak, nastavení kontrastu pro následné zkoušky v režimu „zapnuto“ se ponechá na maximální úrovni.

6.3 Zkoušky v režimu „zapnuto“ u výrobků bez standardně zapnutého automatického řízení jasu

Po zkoušce jasu a před měřením příkonu v režimu „zapnuto“ se jas zkoušené jednotky nastaví takto:

1)	V případě informačních displejů se výrobek zkouší s jasem nastaveným na hodnotu větší nebo rovnou 65 % maximálního jasu uváděného výrobcem (LMax_Reported). Hodnoty jasu se měří podle bodu 6.2. Tato hodnota jasu LOn se zaznamená.

V případě všech ostatních výrobků se příslušné ovládací prvky jasu nastaví tak, aby jas obrazovky činil 200 kandel na metr čtvereční (cd/m2). Pokud zkoušená jednotka nemůže tohoto jasu dosáhnout, jas výrobku se nastaví na nejbližší dosažitelnou hodnotu. Hodnoty jasu se měří podle bodu 6.2. Tato hodnota jasu LOn se zaznamená. Příslušnými ovládacími prvky jasu se rozumí veškeré ovládací prvky, které upravují jas displeje, ale nezahrnují nastavení kontrastu.

U zkoušené jednotky schopné zobrazovat signály dle normy IEC se změří příkon v režimu „zapnuto“ (PON) podle normy IEC 62087:2011 oddílu 11.6.1 Measurements using dynamic broadcast-content video signal (Měření s použitím dynamického videosignálu s televizním vysíláním). U zkoušené jednotky, která není schopna zobrazovat signály dle normy IEC, se příkon v režimu „zapnuto“ (PON) změří takto:

1)	Zajistí se, aby zkoušená jednotka byla inicializována podle bodu 6.1.

2)	Zobrazí se zkušební obrazec VESA FPDM2, A112-2F, SET01K (8 odstínů šedé od zcela černé (0 voltů) po zcela bílou (0,7 voltu)).

3)	Ověří se, že úrovně vstupního signálu jsou v souladu s normou pro videosignál VESA Video Signal Standard (VSIS) verze 1.0, revize 2.0, prosinec 2002.

4)	S ovládacími prvky jasu a kontrastu nastavenými na maximum se ověří, že lze rozlišit bílý a téměř bílý odstín. V případě potřeby se nastavení kontrastu upraví tak, aby bílou a téměř bílou bylo možné rozlišit.

5)	Zobrazí se zkušební obrazec VESA FPDM2, A112-2H, L80 (zcela bílé (0,7 voltu) pole, které zabírá 80 % obrazu).

6)	Zajistí se, aby oblast měření jasu ležela zcela uvnitř bílé části zkušebního obrazce.

7)	Příslušné ovládací prvky jasu se nastaví tak, aby jas bílé oblasti byl nastaven podle bodu 6.3 A).

8)	Zaznamená se jas obrazovky (LOn).

9)	Zaznamená se příkon v režimu „zapnuto“ (PON) a celkový pixelový formát (vodorovně x svisle). Příkon v režimu „zapnuto“ se měří po dobu 10 minut obdobně jako při zkoušce s dynamickým televizním vysíláním podle normy IEC 62087:2011.

6.4 Zkoušky v režimu „zapnuto“ u výrobků se standardně zapnutým automatickým řízením jasu

Průměrná spotřeba energie výrobku v režimu „zapnuto“ se stanoví s použitím dynamického televizního vysílání podle definice v normě IEC 62087:2011. Pokud výrobek není schopen zobrazit signál podle normy IEC, použije se ve všech následujících krocích zkušební obrazec VESA FPDM2 L80 popsaný v bodě 6.3 B) 5).

A)	Zkoušená jednotka se stabilizuje po dobu 30 minut. To se provede prostřednictvím tří opakování 10minutového dynamického videosignálu s televizním vysíláním podle normy IEC.

B)	Osvětlení ze svítidla používaného pro zkoušky se nastaví na 12 luxů, měřeno na přední straně čidla okolního osvětlení.

C)	Zobrazí se 10 minutový dynamický videosignál s televizním vysíláním. Změří se a zaznamená příkon P12 po dobu zobrazování 10minutového dynamického videosignálu s televizním vysíláním.

D)	Kroky 6.4 B) a 6.4 C) se opakují při úrovni okolního osvětlení 300 luxů za účelem změření příkonu P300.

Vypne se automatické řízení jasu a změří se příkon v režimu „zapnuto“ (PON) podle bodu 6.3. Pokud automatické řízení jasu nelze vypnout, měří se příkon takto:

1)	Pokud lze nastavit jas na pevnou hodnotu, jak je stanoveno v bodě 6.3, měří se příkon v režimu „zapnuto“ u těchto výrobků podle bodu 6.3, přičemž na čidlo okolního osvětlení na zkoušené jednotce přímo dopadá osvětlení o intenzitě nejméně 300 luxů.

2)	Pokud nelze nastavit jas na pevnou hodnotu, měří se příkon v režimu „zapnuto“ u těchto výrobků podle bodu 6.3, přičemž na čidlo okolního osvětlení na zkoušené jednotce přímo dopadá osvětlení o intenzitě nejméně 300 luxů a neupravuje se jas obrazovky.

6.5 Zkoušky v režimu spánku

A)	Příkon v režimu spánku (PSLEEP) se měří podle normy IEC 62301:2011, přičemž další pokyny jsou uvedeny v bodě 5.

Zkouška v režimu spánku se provede se zkoušenou jednotkou připojenou k hostitelskému zařízení stejným způsobem jako při zkoušce v režimu „zapnuto“. Je-li to možné, režim spánku se navolí uvedením hostitelského zařízení do režimu spánku. Je-li hostitelským zařízením počítač, je režim spánku definován ve verzi 6.1 specifikace ENERGY STAR pro počítače.

Pokud má výrobek více režimů spánku, které lze volit ručně, nebo pokud výrobek může vstoupit do režimu spánku různými způsoby (např. dálkovým ovládáním nebo uvedením hostitelského zařízení do režimu spánku), měření se provedou a zaznamenají ve všech režimech spánku.

Pokud výrobek automaticky přechází mezi různými režimy spánku, musí být doba měření dostatečně dlouhá, aby se získal průměr ze všech režimů spánku. Měření musí i nadále splňovat požadavky (např. na stabilitu, dobu měření apod.) uvedené v oddíle 5.3 normy IEC 62301:2011.

6.6 Zkoušky v režimu „vypnuto“

A)	U výrobků, které mají režim „vypnuto“, se po ukončení zkoušek v režimu spánku nejsnáze dostupným vypínačem navolí režim „vypnuto“.

B)	Změří se příkon v režimu „vypnuto“ (POFF) podle oddílu 5.3.1 normy IEC 62301:2011. Zdokumentuje se postup nastavení a posloupnost událostí potřebných k dosažení režimu „vypnuto“.

C)	Případný cyklus kontroly vstupního synchronizačního signálu lze při měření příkonu v režimu „vypnuto“ ignorovat.

6.7 Další zkoušky

U výrobků s funkcemi datového/síťového připojení nebo připojením typu „most“ se kromě zkoušek prováděných s aktivním datovým/síťovým připojením a připojením typu „most“ (viz bod 5.2 C) 1)) provedou zkoušky v režimu spánku s vypnutými funkcemi datového/síťového připojení a bez připojení typu „most“ podle bodu 5.2 C) 1) b) a c).

Přítomnost plného síťového připojení se určí zkouškou síťové aktivity displeje v režimu spánku podle bodu 6.7.5.2 normy CEA-2037-A Determination of Television Set Power Consumption (Stanovení spotřeby televizorů) s těmito upřesněními:

1)	Displej se před zkouškou připojí k síti podle bodu 5.2 C) 1) c).

2)	Namísto pohotovostního režimu s nízkou spotřebou energie se displej uvede do režimu spánku.

(1) http://www.gpo.gov/fdsys/pkg/CFR-2011-title10-vol3/pdf/CFR-2011-title10-vol3-sec430-2.pdf

(2) IEEE 802 – Telecommunications and information exchange between systems – Local and metropolitan area networks – Part 11: Wireless LAN Medium Access Control (MAC) and Physical Layer (PHY) Specifications (Telekomunikace a výměna informací mezi systémy – Místní a městské sítě – Část 11: Specifikace řízení přístupu k médiu (MAC) a fyzické vrstvy (PHY) bezdrátových místních sítí).

(3) Part 3: Carrier Sense Multiple Access with Collision Detection (CSMA/CD) Access Method and Physical Layer Specifications – Amendment 5: Media Access Control Parameters, Physical Layers, and Management Parameters for Energy-Efficient Ethernet (Část 3: Vícenásobný přístup s detekcí nosné a detekcí kolizí (CSMA/CD) – Specifikace metody přístupu a fyzické vrstvy – Změna č. 5: Parametry řízení přístupu k médiu, fyzické vrstvy a řídicí parametry pro energeticky účinný Ethernet).

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 268

České vydání	Právní předpisy	Svazek 59 1. října 2016

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1749 ze dne 17. června 2016 o uzavření Protokolu o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky k Rámcové úmluvě Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku jménem Evropské unie, s výjimkou ustanovení, která spadají do oblasti působnosti části třetí hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie	1
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1750 ze dne 17. června 2016 o uzavření Protokolu o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky k Rámcové úmluvě Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku jménem Evropské unie, pokud jde o ustanovení o povinnostech týkajících se justiční spolupráce v trestních věcech a vymezení trestných činů	6
		Protokol o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky	10
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1751 ze dne 20. září 2016 o uzavření Pozměňovacího protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Andorrským knížectvím, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru, jménem Evropské unie	38
		Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Andorrským knížectvím, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru	40
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Rady (EU) 2016/1752 ze dne 30. září 2016, kterým se provádí čl. 21 odst. 2 nařízení (EU) 2016/44 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi	77
		Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1753 ze dne 30. září 2016 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	80
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1754 ze dne 29. září 2016, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2015/1601, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka	82
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/1755 ze dne 30. září 2016, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2015/1333 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi	85
	*	Rozhodnutí Komise (EU) 2016/1756 ze dne 28. září 2016, kterým se stanoví postoj Evropské unie k rozhodnutí řídících subjektů na základě Dohody mezi vládou Spojených států amerických a Evropskou unií o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky o revizi specifikací displejů zahrnutých v příloze C uvedené dohody ( 1 )	90
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1757 ze dne 29. září 2016, kterým se zřizuje Evropská multidisciplinární observatoř mořského dna a vodního sloupce – konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (EMSO ERIC) (oznámeno pod číslem C(2016) 5542) ( 1 )	113

	Jméno	Identifikační údaje	Důvody	Datum zařazení na seznam
21.	SALEH ISSA GWAIDER, Agila	Datum narození: 1. června 1942. Místo narození: Al-Kubba (Elgubba), Libye. Cestovní pas: D001001 (Libye), vydán dne 22. ledna 2015.	Agila Saleh je ode dne 5. srpna 2014 předsedou libyjské Sněmovny reprezentantů. Dne 17. prosince 2015 se Agila Saleh postavil proti libyjské politické dohodě podepsané téhož dne. Agila Saleh jako předseda Rady zastupitelů brání politické transformaci v Libyi a narušuje ji mimo jiné tím, že několikrát odmítl uspořádat hlasování o vládě národní jednoty. Dne 23. srpna 2016 Agila Saleh zaslal generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů dopis, v němž kritizoval skutečnost, že Organizace spojených národů podporuje vládu národní jednoty, což je podle jeho vyjádření vnucováním „skupiny osob libyjskému lidu (…) v rozporu s ústavou a s Chartou OSN.“ Kritizoval přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2259 (2015), která potvrdila dohodu podepsanou v Schirátu, a pohrozil tím, že na Organizaci spojených národů, které přičítá odpovědnost za „bezpodmínečnou a neodůvodněnou“ podporu poskytovanou neúplné prezidentské radě, a na generálního tajemníka OSN podá žalobu u Mezinárodního trestního soudu za porušování Charty OSN, libyjské ústavy a svrchovanosti Libye. Tato prohlášení ohrožují podporu mediačního úsilí ze strany OSN a podpůrné mise OSN v Libyi (UNSMIL), jak je vyjádřena ve všech relevantních rezolucích Rady bezpečnosti OSN, a to zejména v rezoluci č. 2259 (2015). Dne 6. září 2016 Agila Saleh oficiálně navštívil Niger spolu s Abdalláhem al-Táním, takzvaným „předsedou vlády“ mezinárodně neuznávané vlády se sídlem v Tobrúku, ačkoliv rezoluce č. 2259 (2015) vyzývá k ukončení podpory paralelních orgánů, které se prohlašují za legitimní, ale nejsou stranami výše uvedené dohody, a k přerušení oficiálních kontaktů s těmito orgány.	1.4.2016
22.	GHWELL, Khalifa také znám jako AL GHWEIL, Khalifa, AL-GHAWAIL, Khalifa	Datum narození: 1. ledna 1956. Místo narození: Misuráta (Misrath), Libye. Státní příslušnost: Libye. Cestovní pas: A005465 (Libye), vydán dne 12. dubna 2015, konec platnosti 11. dubna 2017.	Chalífa al-Ghwell (Khalifa Ghwell) byl takzvaný „předseda vlády a ministr obrany“ mezinárodně neuznávaného Všeobecného národního kongresu (též známého jako „vláda národní spásy“) a jako takový byl odpovědný za jeho činnost. Dne 7. července 2015 dal Chalífa al-Ghwell najevo svou podporu Frontě věrnosti (As-Sumúd), nové vojenské síle sestávající ze sedmi brigád, jejímž cílem je zabránit vytvoření vlády národní jednoty v Tripolisu, a to tím, že se spolu s předsedou Všeobecného národního kongresu Nurím abú Sáhmaínem zúčastnil slavnostního podpisu aktu o zřízení této vojenské síly. Jakožto „předseda vlády“ Všeobecného národního kongresu hraje Chalífa al-Ghwell ústřední úlohu v bránění vzniku vlády národní jednoty ustavené na základě libyjské politické dohody. Dne 15. ledna 2016 nařídil Chalífa al-Ghwell jakožto „předseda vlády a ministr obrany“ Všeobecného národního kongresu se sídlem v Tripolisu zadržení veškerých členů nového bezpečnostního týmu jmenovaných designovaným předsedou vlády národní jednoty, kteří vstoupí do Tripolisu. Poté, co Sněmovna reprezentantů vládu národní jednoty odmítla, vydal dne 31. srpna 2016 příkaz, aby se takzvaný „předseda vlády“ a „ministr obrany“„vlády národní spásy“ opět ujal své funkce.	1.4.2016
23.	ABU SAHMAIN, Nuri také znám jako BOSAMIN, Nori BO SAMIN, Nuri	Datum narození: 16. května 1956. Zuvára (Zouara/Zuwara), Libye.	Nurí abú Sáhmaín (Nuri Abu Sahmain) byl takzvaný „předseda“ mezinárodně neuznávaného Všeobecného národního kongresu (též známého jako „vláda národní spásy“) a jako takový je odpovědný za jeho činnost. Jakožto „předseda“ Všeobecného národního kongresu hraje Nurí abú Sáhmaín ústřední úlohu v bránění provádění libyjské politické dohody a vzniku vlády národní jednoty a v odporu proti nim. Dne 15. prosince 2015 vyzval Nurí abú Sáhmaín k odložení libyjské politické dohody, která měla být podle plánu dohodnuta na zasedání dne 17. prosince. Dne 16. prosince 2015 vydal Nurí abú Sáhmaín prohlášení o tom, že Všeobecný národní kongres neudělil žádnému ze svých členů svolení účastnit se zasedání ani podepsat libyjskou politickou dohodu. Dne 1. ledna 2016 při jednání se zvláštním zástupcem OSN Nurí abú Sáhmaín libyjskou politickou dohodu odmítl.	1.4.2016.“.

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MA	173,3
0702 00 00	ZZ	173,3
0707 00 05	TR	128,9
0707 00 05	ZZ	128,9
0709 93 10	TR	135,5
0709 93 10	ZZ	135,5
0805 50 10	AR	94,1
	CL	118,2
	TR	85,3
	UY	93,3
	ZA	103,0
	ZZ	98,8
0806 10 10	EG	264,7
	TR	124,2
	US	194,0
	ZZ	194,3
0808 10 80	AR	110,6
	BR	97,9
	CL	122,7
	NZ	133,6
	ZA	115,9
	ZZ	116,1
0808 30 90	CL	126,9
	TR	132,1
	ZA	155,4
	ZZ	138,1