3.9.2016

Úřední věstník Evropské unie

L 237/1

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/1450

ze dne 23. května 2016,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria týkající se metodiky pro stanovení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (1), a zejména na čl. 45 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Účinné řešení krize může být proveditelné a věrohodné pouze tehdy, pokud má instituce k dispozici vnitřní finanční zdroje k absorbování ztrát a pro účely rekapitalizace, aniž by to mělo dopad na některé závazky, zejména na závazky vyloučené z rekapitalizace z vnitřních zdrojů. Ve směrnici 2014/59/EU se stanoví, že instituce by měly splňovat minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky („minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky“) s cílem zabránit tomu, aby instituce nadměrně spoléhaly na formy financování, které jsou z rekapitalizace z vlastních zdrojů vyloučeny, neboť nedodržení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky bude mít negativní dopad na schopnost instituce absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace a v konečném důsledku na celkovou efektivitu řešení krize.

(2)

Při určování minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky v souladu s čl. 45 odst. 6 písm. a) a b) směrnice 2014/59/EU by orgány příslušné k řešení krize měly v případě uplatnění nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů zvážit potřebu zajistit, aby instituce byla schopna absorbovat odpovídající výši ztrát a být rekapitalizována v dostatečné výši, aby obnovila poměr svého kmenového kapitálu tier 1 na úroveň postačující k zachování kapitálových požadavků pro povolení a zároveň k udržení dostatečné důvěry trhu. Tento těsný vztah s rozhodnutími v oblasti dohledu vyžaduje, aby tato posouzení byla prováděna orgánem příslušným k řešení krize v úzké spolupráci s příslušným orgánem v souladu s rámcem stanoveným v čl. 45 odst. 6 směrnice 2014/59/EU, a aby tudíž orgán příslušný k řešení krize měl v rámci povinnosti konzultovat příslušný orgán podle čl. 45 odst. 6 směrnice 2014/59/EU povinnost zohlednit posouzení provedená příslušným orgánem, týkající se obchodního modelu, modelu financování a rizikového profilu instituce pro účely stanovení obezřetnostních požadavků.

(3)

Zejména posouzení nezbytné schopnosti absorbovat ztráty by mělo být úzce spojeno se stávajícími kapitálovými požadavky na instituci a posouzení nezbytné schopnosti obnovit kapitál by mělo být úzce spojeno s pravděpodobnými kapitálovými požadavky po uplatnění strategie řešení krize, ledaže existují jednoznačné důvody, proč by ztráty měly být v rámci řešení krize posuzovány odlišně než u nepřetržitého trvání podniku. Podobné posouzení je nutné k zajištění toho, aby minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky byl dostatečný k zajištění způsobilosti k řešení krize instituce, pokud by se měly uplatnit jiné nástroje k řešení krize než rekapitalizace z vnitřních zdrojů.

(4)

V čl. 45 odst. 6 písm. c) směrnice 2014/59/EU se rovněž vyžaduje, aby orgány příslušné k řešení krize zvážily možnost, že by určité třídy závazků určené v plánech řešení krize a v posouzení způsobilosti k řešení krize mohly být z rekapitalizace z vnitřních zdrojů vyloučeny. Na závazky tohoto druhu by se nemělo spoléhat pro účely splnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky. Orgány příslušné k řešení krize by rovněž měly zajistit, že když jsou významné částky úpadkové třídy závazků vyloučeny z rekapitalizace z vnitřních zdrojů, ať už povinně či na základě volného uvážení, nepovede uvedené vyloučení k tomu, že závazky stejné nebo vyšší třídy ponesou větší ztráty, než jaké by nesly v případě platební neschopnosti, neboť to by bylo překážkou ke způsobilosti k řešení krize.

(5)

Orgány příslušné k řešení krize mohou požadovat, aby část minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle čl. 45 odst. 1 směrnice 2014/59/EU byla splněna podřízenými smluvními nástroji rekapitalizace z vnitřních zdrojů, nebo tím, že stanoví vyšší minimální požadavek, nebo alternativní opatření k odstranění překážek bránících řešení krize. Pokud je riziko porušení zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, dostatečně nízké, není třeba žádného přizpůsobení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky.

(6)

Některé instituce, na které se vztahuje směrnice 2014/59/EU, zejména infrastruktury finančního trhu, které jsou zároveň povoleny jako úvěrové instituce, mají vysoce specializované obchodní modely a podléhají dalších právním předpisům, což by mělo být při stanovování minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky zohledněno.

(7)

Aby byl zajištěn soulad s obezřetnostním dohledem, mělo by posouzení velikosti, obchodního modelu, modelu financování a rizikového profilu instituce ze strany orgánu příslušného k řešení krize zohlednit výsledky procesu dohledu a hodnocení prováděného příslušným orgánem podle článku 97 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (2), ledaže existují jednoznačné důvody, proč by ztráty v rámci řešení krize měly být posuzovány jinak než u předpokladu nepřetržitého trvání podniku. Při výkonu dohledu a hodnocení a s výhradou článku 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3) by příslušný orgán měl zohlednit pokyny pro společné postupy a metodiky procesu dohledu a hodnocení (EBA/GL/2014/13) vydané orgánem EBA podle čl. 107 odst. 3 uvedené směrnice, s vynaložením veškerého úsilí o dodržení uvedených pokynů v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení (EU) č. 1093/2010.

(8)

Plány řešení krize mohou stanovit mechanismus pro absorpci ztrát a rekapitalizaci v rámci skupinových struktur, mimo jiné prostřednictvím kapitálových nástrojů nebo způsobilých závazků emitovaných institucemi vůči jiným institucím nebo subjektům v rámci téže skupiny. Orgány příslušné k řešení krize by měly stanovit minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky v souladu s uvedeným mechanismem, pokud jsou nedílnou součástí upřednostňované strategie řešení krize instituce nebo skupiny.

(9)

Aby se zajistilo, že způsobilost k řešení krize nezávisí na poskytnutí veřejné finanční podpory a že unijní systém mechanismu financování k řešení krizí plní svůj účel, totiž přispívat k zajištění finanční stability, měly by orgány příslušné k řešení krize při stanovování minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky zohlednit podmínky stanovené v čl. 101 odst. 2 směrnice 2014/59/EU pro použití mechanismu financování k řešení krizí takovým způsobem, který nepřímo vyústí v to, že část ztrát instituce nebo subjektu je přenesena na mechanismus financování k řešení krizí.

(10)

V souladu s čl. 45 odst. 6 písm. f) směrnice 2014/59/EU by orgány příslušné k řešení krize měly zohlednit rovněž možný nepříznivý dopad selhání instituce na finanční stabilitu. Orgány příslušné k řešení krize by měly věnovat zvláštní pozornost zajištění toho, aby efektivnímu řešení krize systémově významné instituce nebránilo vyčerpání její skutečné kapacity k absorpci ztrát a rekapitalizaci podle článku 44 směrnice 2014/59/EU. To by však nemělo vést ke snížení nebo nahrazení potřeby zajistit dostatečnou kapacitu k absorpci ztrát a schopnost rekapitalizace prostřednictvím odepsání nebo konverze způsobilých závazků ani znamenat, že mechanismus financování k řešení krizí by měl být použit na tyto účely jinak než podle zásad upravujících použití mechanismu financování k řešení krizí stanovených v článku 44 směrnice 2014/59/EU a v každém případě pouze v nezbytně nutném rozsahu.

(11)

V souladu s čl. 45 odst. 6 písm. e) směrnice 2014/59/EU by orgány příslušné k řešení krize měly posoudit možnou výši příspěvků na náklady řešení krize ze systému pojištění vkladů odhadem částky, kterou by systém pojištění vkladů mohl realisticky a věrohodně přispět místo pojištěných vkladů, pokud by pojištěné vklady byly zahrnuty do oblasti působnosti rekapitalizace z vnitřních zdrojů. Při provádění tohoto posouzení by orgány příslušné k řešení krize měly zajistit, že ony a daná instituce přijaly veškerá přiměřená a nezbytná opatření, jež jsou v souladu s jejím modelem financování, za účelem minimalizace požadavku na příspěvek ze systému pojištění vkladů. Pokud by toto posouzení dospělo k závěru, že je takový příspěvek pravděpodobný, orgány příslušné k řešení krize se mohou rozhodnout stanovit nižší minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky. Každý předpokládaný příspěvek by měl respektovat omezení takových příspěvků stanovené ve směrnici 2014/59/EU, a je tudíž pravděpodobně nejrelevantnější pro instituce financované především prostřednictvím krytých vkladů.

(12)	Aby se institucím nebo subjektům, na něž byly použity nástroje k řešení krize, poskytlo dost času ke splnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky, je třeba stanovit přechodné období.

(13)	Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Evropský orgán pro bankovnictví předložil Komisi.

(14)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení (EU) č. 1093/2010,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Určení částky nutné k zajištění absorpce ztrát

1. Orgány příslušné k řešení krize stanoví částku k absorpci ztrát, které by instituce nebo skupina měla být schopna unést.

2. Pro účely stanovení částky k absorpci ztrát podle tohoto článku a případného příspěvku systému pojištění vkladů k nákladům řešení krize podle článku 6 orgán příslušný k řešení krize v souladu s čl. 45 odst. 6 směrnice 2014/59/EU si od příslušného orgánu vyžádá souhrn kapitálových požadavků, které v současné době platí pro danou instituci nebo skupinu, zejména:

požadavky na kapitál podle článků 92 a 458 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (4), mezi něž patří:

i)	poměr kmenového kapitálu CET1 ve výši 4,5 % celkového objemu rizikové expozice;

ii)	poměr kmenového kapitálu tier 1 ve výši 6 % celkového objemu rizikové expozice;

iii)	celkový kapitálový poměr ve výši 8 % celkového objemu rizikové expozice;

b)	případný požadavek na držení doplňkového kapitálu nad rámec těchto požadavků, zejména podle čl. 104 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU;

c)	požadavky na kombinované kapitálové rezervy ve smyslu čl. 128 odst. 6 směrnice 2013/36/EU;

d)	spodní limit Basilej I v souladu s článkem 500 nařízení (EU) č. 575/2013;

e)	případný požadavek týkající se poměru zadlužení.

3. Pro účely tohoto nařízení se kapitálové požadavky vykládají v souladu s tím, jak příslušný orgán uplatňuje přechodná ustanovení v kapitolách 1, 2 a 4 hlavy I části desáté nařízení (EU) č. 575/2013, a s ustanoveními vnitrostátních právních předpisů, jimiž se provádějí možnosti poskytnuté příslušným orgánům uvedeným nařízením.

4. Částka k absorpci ztrát, kterou má stanovit orgán příslušný k řešení krize, je součtem požadavků stanovených v odst. 2 písm. a), b) a c), nebo vyšší částka nezbytná ke splnění požadavků uvedených v odst. 2 písm. d) nebo e).

5. Orgán příslušný k řešení krize může stanovit částku k absorpci ztrát jednou z těchto metod:

a)	částka k absorpci ztrát odpovídá výchozí částce k absorpci ztrát stanovené podle odstavce 4;

částka k absorpci ztrát je buď:

vyšší než výchozí částka k absorpci ztrát stanovená podle odstavce 4, pokud:

—	potřeba absorbovat ztráty v řešení krize není ve výchozí částce k absorpci ztrát plně reflektována, přičemž zohlední informace vyžádané od příslušného orgánu týkající se obchodního modelu, modelu financování a rizikového profilu instituce podle článku 4; nebo

—	je nutné snížit nebo odstranit překážky bránící způsobilosti k řešení krize nebo absorbovat ztráty v souvislosti s drženými nástroji minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky emitované ostatními subjekty skupiny;

ii)

nebo částka nižší než výchozí částka k absorpci ztrát určená podle odstavce 4, pokud s ohledem na informace obdržené od příslušného orgánu o obchodním modelu, modelu financování a rizikovém profilu instituce podle článku 4:

—	doplňkové požadavky na kapitál uvedené v odst. 2 písm. b), které byly stanoveny na základě výsledků zátěžových testů nebo na pokrytí makroobezřetnostních rizik, jsou považovány za nerelevantní pro potřebu zajistit kapacitu k absorpci ztrát v rámci řešení krize; nebo

—	část požadavku na kombinované kapitálové rezervy uvedené v odst. 2 písm. c) je orgánem příslušným k řešení krize posouzena za nerelevantní pro potřebu zajistit kapacitu k absorpci ztrát v rámci řešení krize.

6. Pokud se použije možnost uvedená v odst. 5 písm. b), musí orgán příslušný k řešení krize příslušnému orgánu v rámci své povinnosti konzultovat příslušný orgán podle čl. 45 odst. 6 směrnice 2014/59/EU poskytnout odůvodněné vysvětlení částky k absorpci ztrát, která byla stanovena.

Článek 2

Určení částky nezbytné k tomu, aby byly nadále splněny podmínky pro povolení, a k provádění činností a udržení důvěry trhu v instituci

1. Orgány příslušné k řešení krize stanoví částku rekapitalizace, jež by byla nezbytná k realizaci upřednostňované strategie řešení krize, jak byla určena v průběhu plánování řešení krize.

2. Pokud posouzení způsobilosti k řešení krize vyústí v závěr, že je proveditelná a věrohodná likvidace instituce v běžném úpadkovém řízení, je částka rekapitalizace rovna nule, ledaže orgán příslušný k řešení krize rozhodne, že je nezbytná kladná částka, neboť likvidací by nebylo cílů řešení krize dosaženo ve stejné míře jako alternativní strategií řešení krize.

3. Při odhadu potřeb regulatorního kapitálu instituce po provedení upřednostňované strategie řešení krize použijí orgány příslušné k řešení krize poslední nahlášené hodnoty pro relevantní částku celkové rizikové expozice nebo případně jmenovatel poměru zadlužení, ledaže platí všechny tyto faktory:

a)	plán řešení krize určí, vysvětlí a vyčíslí změnu potřeb regulatorního kapitálu jako bezprostřední důsledek opatření k řešení krize;

změna uvedená v písmenu a) se v posouzení způsobilosti k obnovení platební schopnosti považuje za proveditelnou i věrohodnou, aniž by nepříznivě ovlivnila poskytování zásadních funkcí instituce, a bez použití mimořádné finanční podpory kromě příspěvků z mechanismu financování k řešení krizí v souladu s čl. 101 odst. 2 směrnice 2014/59/EU a zásadami pro jejich používání stanovenými v čl. 44 odst. 5 a 8 uvedené směrnice;

4. Pokud jsou změny uvedené v odstavci 3 závislé na činnostech kupce aktiv nebo linií podnikání instituce v režimu řešení krize nebo třetích stran, orgán příslušný k řešení krize vypracuje pro příslušný orgán odůvodněné vysvětlení ohledně proveditelnosti a důvěryhodnosti uvedené změny.

5. Částka rekapitalizace se alespoň rovná částce nezbytné k uspokojení platných kapitálových požadavků nezbytných k dosažení souladu s podmínkami pro povolení po provedení upřednostňované strategie řešení krize.

6. Kapitálové požadavky uvedené v odstavci 5 zahrnují:

požadavky na kapitál podle článků 92 a 458 nařízení (EU) č. 575/2013, mezi něž patří:

i)	poměr kmenového kapitálu CET1 ve výši 4,5 % celkového objemu rizikové expozice;

ii)	poměr kmenového kapitálu tier 1 ve výši 6 % celkového objemu rizikové expozice;

iii)	celkový kapitálový poměr ve výši 8 % celkového objemu rizikové expozice;

b)	případný požadavek na držení kapitálu nad rámec požadavku uvedeného v písmenu a) tohoto odstavce, zejména podle čl. 104 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU;

c)	spodní limit Basilej I v souladu s článkem 500 nařízení (EU) č. 575/2013;

d)	případný požadavek týkající se poměru zadlužení.

7. Částka rekapitalizace rovněž zahrnuje případnou doplňkovou částku, kterou orgán příslušný k řešení krize považuje za nezbytnou pro udržení dostatečné důvěry trhu po vyřešení krize.

8. Standardní doplňková částka se rovná požadavku na kombinované kapitálové rezervy, jak je specifikován v kapitole 4 oddíle 1 směrnice 2013/36/EU, jež by se na instituci použily po uplatnění nástrojů k řešení krize.

Doplňková částka požadovaná orgánem příslušným k řešení krize může být nižší než standardní částka, jestliže orgán příslušný k řešení krize shledá, že nižší částka postačí k udržení důvěry trhu a zajištění dalšího poskytování klíčových hospodářských funkcí instituce i přístupu k financování bez využití mimořádné finanční podpory kromě příspěvků z mechanismu financování k řešení krizí v souladu s čl. 101 odst. 2 a čl. 44 odst. 5 a 8 směrnice 2014/59/EU.

Posouzení částky nezbytné pro udržení důvěry trhu zohlední, zda by kapitálové vybavení dané instituce po vyřešení krize bylo náležité v porovnání se stávajícím kapitálovým vybavením srovnatelných institucí.

9. Orgán příslušný k řešení krize může po konzultaci s příslušným orgánem a se zohledněním informací obdržených od příslušného orgánu o obchodním modelu, modelu financování a rizikovém profilu instituce podle článku 4 stanovit, že by bylo, aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 3, proveditelné a věrohodné, kdyby se celý požadavek nebo část požadavku na doplňkový kapitál nebo na rezervy, který v současné době pro subjekt platí, po provedení strategie řešení krize na subjekt nepoužil. V tomto případě lze pro účely stanovení částky rekapitalizace od uvedené části požadavku odhlédnout.

10. Posouzení uvedené v odstavci 7 musí zohlednit kapitálové zdroje v jiných subjektech skupiny, jež by byly věrohodně a proveditelně dostupné pro udržení důvěry trhu v daný subjekt po vyřešení krize, v případě subjektů, které:

a)	jsou dceřinými podniky skupiny podléhající konsolidovanému minimálnímu požadavku na kapitál a způsobilé závazky;

b)	by po provedení upřednostňované strategie řešení krize nadále splňovaly podmínky uvedené v písmenu a) a

c)	u nichž se neočekává, že by si po provedení upřednostňované strategie řešení krize udržely důvěru trhu a přístup k financování jako jednotlivý podnik.

11. Pokud mají být po provedení upřednostňované strategie řešení krize aktiva, závazky nebo linie podnikání instituce rozděleny mezi více než jeden subjekt, měly by být odkazy na rizikové expozice a kapitálové požadavky v odstavcích 1 až 10 chápány jako odkazy na celkové částky pro tyto subjekty.

Článek 3

Vyloučení z rekapitalizace z vnitřních zdrojů nebo částečný převod, které jsou překážkou způsobilosti k obnovení platební schopnosti

1. Orgán příslušný k řešení krize určí veškeré závazky, které jsou z rekapitalizace z vnitřních zdrojů vyloučeny podle čl. 44 odst. 2 směrnice 2014/59/EU nebo by s přiměřenou pravděpodobností mohly být plně nebo částečně z rekapitalizace z vnitřních zdrojů vyloučeny podle čl. 44 odst. 3 uvedené směrnice nebo převedeny na příjemce v plném rozsahu za použití jiných nástrojů k řešení krize na základě plánu řešení krize.

2. Aniž je dotčen článek 6, platí, že jestliže závazek, který je způsobilý pro zařazení do minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky, je identifikován jako závazek, který může být zcela nebo zčásti vyloučen podle odstavce 1, orgán příslušný k řešení krize zajistí, aby minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky byl dostačující pro účely částky k absorpci ztrát určené podle článku 1 a pro dosažení částky rekapitalizace určené podle článku 2 bez odepsání nebo konverze uvedených závazků.

3. Orgán příslušný k řešení krize určí, zda závazky stanovené v souladu s odstavcem 1 jsou v hierarchii úpadkových věřitelů rovnocenné nebo podřízené jakékoli třídě závazků, jež zahrnuje závazky, které jsou způsobilé pro zařazení do minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky, a u každé takové třídy, zda částka závazků stanovených činí více než 10 % uvedené třídy.

Pokud orgán příslušný k řešení krize rozhodne, že jsou splněny podmínky uvedené v prvním pododstavci, musí také posoudit, zda potřeba absorbovat ztráty a přispět k rekapitalizaci, která by měla být nesena závazky uvedenými v prvním pododstavci, kdyby nebyly z rekapitalizace z vnitřních zdrojů vyloučeny, může být uspokojena závazky, které jsou způsobilé pro zařazení do minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky a nejsou vyloučeny z absorpce ztrát nebo z rekapitalizace bez porušení záruk věřitele stanovených v článku 73 směrnice 2014/59/EU.

4. Orgán příslušný k řešení krize vede záznam o všech předpokladech, oceněních nebo jiných informacích použitých ke stanovení toho, že minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky splňuje podmínky stanovené v odstavci 3.

Článek 4

Obchodní model, model financování a rizikový profil

1. Pro účely čl. 45 odst. 6 písm. d) směrnice 2014/59/EU a v rámci konzultace vyžadované podle čl. 45 odst. 6 směrnice 2014/59/EU zohlední orgán příslušný k řešení krize informace, které obdržel od příslušného orgánu, včetně shrnutí a vysvětlení výsledků procesu dohledu a hodnocení prováděného podle článku 97 směrnice 2013/36/EU, a to zejména:

a)	souhrn posouzení každého obchodního modelu, modelu financování a celkového rizikového profilu instituce;

b)	souhrn posouzení, zda kapitál a likvidita instituce zajišťují řádné krytí rizik daných obchodním modelem, modelem financování a celkovým rizikovým profilem instituce;

informace o tom, jak se na základě výsledků procesu dohledu a hodnocení rizika a zranitelná místa vyplývající z obchodního modelu, modelu financování a celkového rizikového profilu instituce a zjištěná v procesu dohledu a hodnocení přímo nebo nepřímo odrážejí v doplňkových požadavcích na kapitál pro instituci podle čl. 104 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU;

d)	informace o jiných obezřetnostních požadavcích uplatňovaných vůči instituci k řešení rizik a zranitelných míst vyplývajících z obchodního modelu, modelu financování a celkového rizikového profilu instituce a zjištěných v průběhu dohledu a hodnocení.

2. Informace uvedené v odstavci 1 musí být zohledněny orgánem příslušným k řešení krize, pokud tento provádí jakékoli úpravy standardních částek k absorpci ztrát a částek rekapitalizace, jak je popsáno v čl. 1 odst. 5 a čl. 2 odst. 9, v zájmu zajištění toho, aby upravený minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky adekvátně odrážel rizika ohrožující způsobilost k obnovení platební schopnosti instituce a vyplývající z obchodního modelu, modelu financování a celkového rizikového profilu instituce.

Orgán příslušný k řešení krize musí příslušnému orgánu poskytnout odůvodněné vysvětlení, jakým způsobem byly uvedené informace zohledněny při každé takové úpravě v rámci povinnosti orgánu příslušného k řešení krize konzultovat příslušný orgán podle čl. 45 odst. 6 směrnice 2014/59/EU.

3. V případě subjektu nebo skupiny, jež podléhá obezřetnostním kapitálovým požadavkům podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (5) nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 (6), by při posuzování standardních požadavků na absorpci ztrát a rekapitalizaci podle článků 1 a 2 tohoto nařízení měly být zohledněny pouze kapitálové požadavky podle nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU.

Orgán příslušný k řešení krize může částku k absorpci ztrát upravit tak, aby zohledňovala proveditelné a věrohodné příspěvky k absorpci ztrát nebo rekapitalizaci ze specifických zdrojů podle nařízení (EU) č. 648/2012 nebo nařízení (EU) č. 909/2014.

4. V případě subjektů, které jsou dceřinými podniky v rámci skupiny, na kterou se vztahuje požadavek na kapitál a způsobilé závazky na konsolidovaném základě, může orgán příslušný k řešení krize vyloučit ze svého posouzení částky k absorpci ztrát a částky rekapitalizace případnou rezervu, která je stanovena pouze na konsolidovaném základě.

5. Pokud byl jako orgán příslušný pro stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy stanoven jiný než příslušný orgán, může orgán příslušný k řešení krize požadovat od určeného orgánu doplňkové informace.

Článek 5

Velikost a systémové riziko

1. U institucí a skupin, které relevantní příslušné orgány označily jako globálně systémově významné instituce (G-SVI) nebo jako jiné systémově významné instituce (J-SVI), a u jakékoli jiné instituce, o níž se příslušný orgán nebo orgán příslušný k řešení krize domnívá, že by pravděpodobně mohla představovat systémové riziko v případě selhání a která nespadá do oblasti působnosti čl. 2 odst. 2 tohoto nařízení, zohlední orgán příslušný k řešení krize požadavky stanovené v článku 44 směrnice 2014/59/EU.

2. Pokud je požadováno společné rozhodnutí ohledně minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky ze strany kolegia k řešení krize v souladu s článkem 45 směrnice 2014/59/EU, u institucí, které relevantní příslušné orgány označily jako G-SVI nebo J-SVI, a u institucí v jejich rámci a u případné jiné instituce, o níž se příslušný orgán nebo orgán příslušný k řešení krize domnívá, že by v případě selhání pravděpodobně mohla představovat systémové riziko, musí být každá úprava odhadu kapitálových požadavků po vyřešení krize podle čl. 2 odst. 3 směrem dolů zdokumentována a vysvětlena v informacích poskytnutých členům kolegia k řešení problémů.

Článek 6

Příspěvky ze systému pojištění vkladů na financování řešení krize

1. Orgán příslušný k řešení krize může minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky snížit tak, aby se zohlednila částka, kterou má v souladu s článkem 109 směrnice 2014/59/EU k financování upřednostňované strategie řešení krize přispět systém pojištění vkladů.

2. Velikost takového snížení je založena na věrohodném posouzení potenciálního příspěvku ze systému pojištění vkladů a musí alespoň:

a)	být nižší, než by byl obezřetný odhad možných ztrát, které by systém pojištění vkladů musel nést, kdyby instituce byla likvidována v běžném úpadkovém řízení, a to při zohlednění stupně priorit systému pojištění vkladů podle článku 108 směrnice 2014/59/EU;

b)	být nižší než limit pro příspěvky z pojištění vkladů stanovený v čl. 109 odst. 5 druhém pododstavci směrnice 2014/59/EU;

c)	zohlednit celkové riziko vyčerpání disponibilních finančních prostředků ze systému pojištění vkladů, pokud by přispěl na více selhání bank nebo řešení krizí bank; a

d)	být v souladu s veškerými ostatními příslušnými ustanoveními vnitrostátních právních předpisů, povinnostmi a úkoly orgánu odpovědného za systém pojištění vkladů.

3. Orgán příslušný k řešení krize po konzultaci s orgánem odpovědným za systém pojištění vkladů zdokumentuje svůj přístup, pokud jde o posouzení celkového rizika vyčerpání disponibilních finančních prostředků ze systému pojištění vkladů, a pokud uvedené riziko není nadměrné, použije snížení v souladu s odstavcem 1.

Článek 7

Kombinovaná posouzení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky

1. Orgány příslušné k řešení krize zajistí, aby minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky byl dostatečný k tomu, aby umožnil odepsání nebo konverzi částky kapitálu a kvalifikovaných způsobilých závazků alespoň rovné součtu částky k absorpci ztrát a částky rekapitalizace v rozsahu, který určí orgány příslušné k řešení krize v souladu s články 1 a 2, s výhradou ustanovení uvedených v článcích 3 až 6.

2. Orgány příslušné k řešení vyjádří vypočítaný minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky jako procentní podíl celkových závazků a kapitálu instituce, přičemž derivátové závazky jsou zahrnuty do celkových závazků na základě toho, že se plně uznávají nettingová práva protistrany.

3. Orgány příslušné k řešení krize sestaví plán nebo postup pro aktualizaci minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky, přičemž zohlední:

a)	potřebu aktualizovat minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky souběžně s posouzením způsobilosti k obnovení platební schopnosti;

b)	pravděpodobnost, že volatilita celkových závazků a kapitálu subjektu nebo skupiny v důsledku jeho obchodního modelu vyústí v to, že jeho minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky nebude již k dřívějšímu datu přiměřený.

Článek 8

Přechodná opatření a opatření po vyřešení krize

1. Odchylně od článku 7 mohou orgány příslušné k řešení krize stanovit vhodné přechodné období za účelem splnění konečného minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky nebo pro instituci nebo subjekt, vůči nimž byly použity nástroje k řešení krize.

2. Pro účely odstavce 1 určí orgány příslušné k řešení krize přiměřené přechodné období, které je co nejkratší. Během přechodného období instituci rovněž sdělí plánovaný minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky na ka dých 12 měsíců. Na konci přechodného období se konečný minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky musí rovnat částce stanovené podle článku 7.

3. Orgánům příslušným k řešení krize se nebrání následně zrevidovat přechodné období ani plánovaný minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky.

Článek 9

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. května 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190.

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).

3.9.2016

Úřední věstník Evropské unie

L 237/12

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2016/1452

ze dne 2. září 2016

o některých prozatímních ochranných opatřeních v souvislosti s africkým morem prasat v Polsku

(oznámeno pod číslem C(2016) 5708)

(Pouze polské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 9 odst. 3 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (2), a zejména na čl. 10 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Africký mor prasat je infekční virová nákaza, která postihuje populace domácích a volně žijících prasat a může mít vážný dopad na ziskovost chovu prasat, a tím narušit obchod uvnitř Unie a vývoz do třetích zemí.

(2)

V případě ohniska afrického moru prasat existuje riziko, že by se původce nákazy mohl rozšířit i do jiných hospodářství s chovem prasat a na volně žijící prasata. Následně by se mohl prostřednictvím obchodu s živými prasaty nebo produkty z nich rozšířit z jednoho členského státu do druhého a do třetích zemí.

(3)

Směrnice Rady 2002/60/ES (3) stanoví minimální opatření pro tlumení afrického moru prasat, jež se mají uplatňovat uvnitř Unie. Článek 9 směrnice 2002/60/ES stanoví pro případ ohnisek uvedené nákazy vymezení ochranných pásem a pásem dozoru, v nichž se uplatní opatření stanovená v článcích 10 a 11 uvedené směrnice.

(4)	Polsko informovalo Komisi o stávající situaci na svém území, pokud jde o africký mor prasat, a v souladu s článkem 9 směrnice 2002/60/ES vymezilo ochranná pásma a pásma dozoru, ve kterých se uplatňují opatření uvedená v článcích 10 a 11 uvedené směrnice.

(5)

Aby se předešlo jakémukoli zbytečnému narušení obchodu uvnitř Unie a zamezilo neopodstatněným překážkám pro obchod ze strany třetích zemí, je nutné ve spolupráci s Polskem popsat na úrovni Unie oblasti vymezené jako ochranná pásma a pásma dozoru v souvislosti s africkým morem prasat v uvedeném členském státě.

(6)

V srpnu 2016 se objevilo jedno ohnisko u prasat domácích v územně-správní jednotce powiat moniecki v Polsku. Vzhledem k tomu, že Polsko poskytlo předběžné důkazy o tom, že toto ohnisko souvisí s lidskou činností, a že existují náznaky toho, že africký mor prasat se nevyskytuje v populaci volně žijících prasat v dotčených oblastech, je nezbytné kromě opatření stanovených v prováděcím rozhodnutí Komise 2014/709/EU (4) přijmout zvláštní opatření s přihlédnutím ke skutečnosti, že se jedná již o patnácté ohnisko této nákazy u prasat v tomto roce a že tato ohniska se vyskytla v různých oblastech Polska, které již byly předmětem omezení.

(7)

Aby bylo možné na tuto situaci odpovídajícím způsobem, preventivně a účinně reagovat, je třeba stanovit zvláštní opatření, která omezí přemísťování zvířat a produktů z nich v oblastech uvedených v příloze tohoto rozhodnutí. Tato opatření jsou odůvodněna typem hlášených ohnisek u prasat domácích a jejich příčinami.

(8)	Vzhledem k poměrně velkým vzdálenostem mezi nejnovějšími ohnisky, jejichž vznik Polsko předběžně přičítá lidskému faktoru, vzhledem k posledním epizootologickým údajům a aby se zabránilo dalším ohniskům, je nyní nezbytné a přiměřené zahrnout do oblasti působnosti opatření mnohem větší regiony.

(9)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím by měla zahrnovat uplatnění opatření stanovených ve směrnici 2002/60/ES, zejména pokud jde o striktní omezení přemísťování a přepravy prasat, jak stanoví články 10 a 11 uvedené směrnice, v oblastech, které jsou popsány v příloze tohoto rozhodnutí.

(10)

Aby bylo možné na tuto novou epizootologickou situaci reagovat konzistentním a přiměřeným způsobem, je třeba opatření stanovená tímto rozhodnutím spolu s prováděcím rozhodnutím 2014/709/EU přezkoumat na příštím zasedání Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva. Přezkum bude muset vzít v úvahu zejména výsledky šetření týkajících se předběžných informací o několika ohniscích u prasat domácích oznámených Polskem v roce 2016, které naznačují, že tato ohniska nesouvisí s prasaty divokými, ale spíše s lidskou činností, a také výsledky dalšího dozoru a jiné relevantní epizootologické údaje.

(11)	Do doby, než se uskuteční příští zasedání Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, by proto měly být v příloze tohoto rozhodnutí stanoveny oblasti, které byly vymezeny jako ochranná pásma a pásma dozoru v Polsku, a doba trvání takto stanovené regionalizace.

(12)	Toto rozhodnutí bude přezkoumáno na příštím zasedání Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Polsko zajistí, aby ochranná pásma a pásma dozoru vymezená v souladu s článkem 9 směrnice 2002/60/ES zahrnovala přinejmenším oblasti uvedené jako ochranná pásma a pásma dozoru v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí se použije do dne 15. října 2016.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Polské republice.

V Bruselu dne 2. září 2016.

Za Komisi

Vytenis ANDRIUKAITIS

člen Komise

(1) Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13.

(2) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

(3) Směrnice Rady 2002/60/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví zvláštní ustanovení pro tlumení afrického moru prasat a kterou se mění směrnice 92/119/EHS, pokud jde o těšínskou chorobu prasat a africký mor prasat (Úř. věst. L 192, 20.7.2002, s. 27).

(4) Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU ze dne 9. října 2014 o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/178/EU (Úř. věst. L 295, 11.10.2014, s. 63).

PŘÍLOHA

Polsko

Oblasti uvedené v článku 1

Datum ukončení použitelnosti

Ochranné pásmo

Hranice tohoto ochranného pásma jsou:

na východě – od severní hranice vesnice Sanie-Dąb na jih po silnici spojující vesnici Sanie-Dąb s vesnicí Kołaki Kościelne až k průsečíku s řekou Dąb, dále podél řeky Dąb na jihovýchod, dále podél okraje lesa na západní hranici vesnice Tybory-Olszewo, dále podél silnice spojující vesnici Tybory-Olszewo s vesnicí Tybory-Kamianka, dále podél západní hranice vesnice Tybory-Kamianka až k silnici spojující vesnici Tybory-Kamianka s vesnicí Jabłonka Kościelna, dále na jih až k vodnímu toku spojujícímu rybník Kamianka s řekou Jabłonka, dále podél tohoto vodního toku až k jeho ústí do řeky Jabłonka, dále přímo na jih až ke křižovatce silnice č. 66 se silnicí spojující vesnici Jabłonka Kościelna s vesnicí Miodusy-Litwa;

na jihu – podél silnice č. 66 západním směrem až k průsečíku řeky Jabłonka se silnicí č. 66, dále podél jižní hranice vesnice Faszcze až k řece Jabłonka, dále na západ podél řeky Jabłonka až k hranici mezi vesnicí Wdziękoń Pierwszy a vesnicí Wdziękoń Drugi, dále přímo na sever až k silnici č. 66, dále podél silnice č. 66 na západ až k průsečíku vodního toku se silnicí č. 66 na úrovni vesnice Wdziękoń Pierwszy;

c)	na západě – na sever podél vodního toku až k okraji lesa, dále podél východní hranice rezervace „Grabówka“ a dále podél východní hranice lesa až k silnici spojující vesnici Grabówka s vesnicí Wróble-Arciszewo;

d)	na severu – přímo na východ až k řece Dąb pod vesnicí Czarnowo Dąb, dále přímo na východ podél severní hranice vesnice Sanie-Dąb až k silnici spojující vesnici Sanie-Dąb s vesnicí Kołaki Kościelne.

Hranice tohoto ochranného pásma jsou:

a)	na severu – z vesnice Konowały podél obecní silnice až ke křižovatce se silnicí Szosa Kruszewska, poté po silnici Szosa Kruszewska podél jižního okraje lesa až k výjezdu do vesnice Kruszewo;

b)	na západě – přes vesnici Kruszewo podél východního okraje údolí řeky Narew na úrovni vesnice Waniewo až k hranici s územně-správní jednotkou powiat wysokomazowiecki;

c)	na jihu – od hranice s územně-správní jednotkou powiat wysokomazowiecki podél západního břehu údolí řeky Narew;

d)	na východě – od západního břehu údolí řeky Narew přímo do vesnice Topilec-Kolonia a dále přímo do vesnice Konowały.

Hranice tohoto ochranného pásma jsou:

a)	na severu – od křižovatky silnice č. 63 se silnicí vedoucí k věznici v Czerwony Bór, na křivce ve směru vesnice Polki-Teklin, dále nad touto vesnicí k průsečíku s řekou Gać až k východnímu okraji rybníků kolem vesnice Poryte-Jabłoń;

b)	na východě – podél východního okraje rybníků kolem vesnice Poryte-Jabłoń ve směru silnice spojující vesnici Poryte-Jabłoń se silnicí č. 66, podél západní hranice této vesnice ve směru silnice č. 63;

c)	na jihu – od silnice č. 63 nad vesnicí Stare Zakrzewo podél silnice spojující tuto vesnici s vesnicí Tabędz, dále podél západní a severní hranice této vesnice;

d)	na západě – přímo na sever až k západní hranici vesnice Bacze Mokre, dále od západní hranice vesnice Bacze Mokre přímo na severovýchod až k silnici, která vede k vězení v Czerwony Bór, dále podél této silnice až k silnici č. 63.

Hranice tohoto ochranného pásma jsou:

na severu – od hranice územně-správní jednotky powiat wysokomazowiecki, podél vodního toku Brok Mały až k vesnici Miodusy-Litwa, podél jeho jihozápadního okraje; dále od hranice územně-správní jednotky powiat zambrowski ve směru vesnice Krajewo Białe, podél jižní hranice této vesnice, dále podél silnice ve směru vesnice Stary Skarżyn;

b)	na západě – podél západní hranice vesnice Stary Skarżyn až k průsečíku s vodním tokem Brok Mały, dále jihovýchodním směrem pod vesnicí Zaręby-Krztęki až k hranicím územně-správní jednotky powiat zambrowski;

c)	na jihu – od hranic územně-správní jednotky powiat zambrowski podél vodního toku vedoucího směrem do vesnice Kaczyn-Herbasy;

d)	na východě – podél silnice vedoucí z vesnice Miodusy-Litwa přes vesnici Święck-Nowiny.

Hranice tohoto ochranného pásma jsou:

a)	na severu – od jižní hranice vesnice Kierzki směrem na východ až k silnici č. 671 nad severní hranicí vesnice Czajki;

b)	na východě – od silnice č. 671 do vesnice Jabłonowo-Kąty, dále směrem na jih podél západního břehu řeky Awissa; dále až k silnici Idźki Średnie – Kruszewo-Brodowo ze západní strany vesnice Kruszewo-Brodowo;

c)	na jihu – od silnice č. 671 na úrovni vesnice Idźki-Wykno podél silnice spojující vesnici Sokoły s vesnicí Jamiołki-Godzieby;

d)	na západě – od vesnice Jamiołki-Godzieby podél východního břehu řeky Ślina až do vesnice Jamiołki-Kowale, dále na sever přes vesnici Stypułki-Borki až k silnici Kierzki – Czajki na východní straně vesnice Kierzki.

Hranice tohoto ochranného pásma jsou:

a)	na východě – od hranice města Bielsk Podlaski, ulice Adama Mickiewicze, podél východního předměstí města Bielsk Podlaski;

b)	na jihu – podél jižního předměstí města Bielsk Podlaski až k vesnici Piliki, včetně vesnice Piliki, a dále přímo až k silnici č. 66;

c)	na západě – od silnice č. 66 směrem k západní hranici vesnice Augustowo, včetně vesnice Augustowo, od vesnice Augustowo přímo až k průsečíku železnice s místní silnicí č. 1575B;

d)	na severu – od průsečíku železnice s místní silnicí č. 1575B podél severního předměstí města Bielsk Podlaski až k hranici města Bielsk Podlaski, ulice Adama Mickiewicze.

Hranice tohoto ochranného pásma jsou:

a)	na východě – od řeky Bug podél hranice regionu województwo lubelskie dolů k okresní silnici č. 2007 W;

b)	na jihu – podél okresní silnice č. 2007 W spolu s celou vesnicí Borsuki a lesnickou oblastí při ohybu řeky Bug;

c)	na severu a na západě – řeka Bug.

Hranice tohoto ochranného pásma jsou:

a)	na východě – podél státní hranice s Běloruskem od řeky Bug až k hranici lesnické oblasti;

b)	na severu – podél hranice lesnické oblasti od státní hranice až k silnici spojující vesnice Sutno a Niemirów, dále podél této silnice až ke křižovatce s místní silnicí směřující na jih;

c)	na západě – podél místní silnice směřující na jih od křižovatky se silnicí spojující vesnice Sutno a Niemirów až k řece Bug;

d)	na jihu – podél řeky Bug od konce místní silnice, která začíná na křižovatce se silnicí Sutno – Niemirów, až ke státní hranici.

Hranice tohoto ochranného pásma jsou:

a)	na východě – od ústí řeky Czyżówka přímo až k řece Bug směrem na sever;

b)	na severu – podél řeky Bug až k hranici regionu województwo mazowieckie;

na západě – od řeky Bug směrem na jih podél polní cesty dolů až k severnímu okraji lesa Las Konstantynowski, dále dolů k silnici Gnojno – Konstantynów a podél této silnice v jižním směru až k jižnímu okraji lesa, dále podél polní cesty směrem na východ až k vesnici Witoldów a dále k silnici Konstantynów – Janów Podlaski;

d)	na jihu – podél silnice Konstantynów – Janów Podlaski směrem na východ až k řece Czyżówka.

Hranice tohoto ochranného pásma jsou:

a)	na východě – od vesnice Stara Bordziłówka podél místní silnice směřující na sever až ke křižovatce okresních silnic č. 1022 a 1025, dále podél silnice č. 1025 až k vesnici Nosów;

b)	na severu – od vesnice Nosów podél okresní silnice č. 1024 směrem na západ až k hranici regionu województwo mazowieckie;

c)	na západě – podél hranice regionu województwo mazowieckie až k místní silnici na úrovni vesnice Wygnanki;

d)	na jihu – od hranice regionu województwo mazowieckie na úrovni vesnice Wygnanki až k místní silnici směřující k západnímu okraji lesa, dále podél místní silnice na severním okraji lesa až k místní silnici vedoucí do vesnice Stara Bordziłówka.

Hranice tohoto ochranného pásma jsou:

na východě a na jihu – od hranice regionu województwo lubelskie od místní silnice spojující vesnice Makarówka a Cełujki, podél hranice regionu województwo lubelskie až k okresní silnici č. 2020 W, dále podél této silnice č. 2020 W až ke křižovatce s regionální silnicí č. 698 ve vesnici Wólka Nosowska, včetně celé vesnice Wólka Nosowska;

na západě – od hranice regionu województwo lubelskie podél místní silnice spojující vesnice Cełujki a Makarówka až do vesnice Makarówka, včetně celé vesnice Makarówka, dále severozápadním směrem podél okresní silnice č. 2037 W až k vesnici Huszlew, včetně celé vesnice Huszlew, dále od vesnice Huszlew podél okresní silnice č. 2034 W až k okraji lesa, dále směrem na východ podél severního okraje lesa až k východní hranici gminy Huszlew, dále směrem na sever podél západního okraje lesa až k regionální silnici č. 698;

c)	na severu – podél regionální silnice č. 698 přes vesnici Rudka až do vesnice Stara Kornica, včetně vesnic Rudka, Stara Kornica a Nowa Kornica, dále podél regionální silnice č. 698 až ke křižovatce s okresní silnicí č. 2020 W ve vesnici Wólka Nosowska.

Hranice tohoto ochranného pásma jsou:

a)	na východě – podél státní hranice: od silnice č. 640 až k hranici vesnice Kolonia Klukowicze;

b)	na severu – od státní hranice podél silnice Kolonia Klukowicze – Witoszczyzna až k silnici Wilanowo – Werpol;

c)	na západě – podél silnice Werpol – Wilanowo až k silnici č. 640 na úrovni křižovatky se silnicí Koterka – Tokary,

d)	na jihu – od vesnice Koterka podél silnice č. 640 až ke státní hranici.

Hranice tohoto ochranného pásma jsou:

a)	na východě – od vesnice Wólka Nurzecka přímo ve směru hranice územně-správní jednotky powiat siemiatycki, dále podél hranice územně-správní jednotky powiat siemiatycki až k řece Pulwa;

b)	na jihu – podél severního břehu řeky Pulwa ve směru do vesnice Litwinowicze, dále od vesnice Litwinowicze podél silnice vedoucí do vesnice Anusin až k prameni řeky Pulwa;

c)	na západě – od silnice Litwinowicze – Anusin (na úrovni pramene řeky Pulwa) přímo směrem na severozápad až k vesnici Siemichocze, dále od křižovatky silnic Anusin – Siemichocze směrem na sever až k silnici Tymianka – Nurzec, přes silnici ve vzdálenosti 1 km od vesnice Nurzec Kolonia;

d)	na severu – od silnice Tymianka – Nurzec přímo až k vesnici Wólka Nurzecka.

Hranice tohoto ochranného pásma jsou:

a)	na východě – od vesnice Kolonia Budy přímo až k vesnici Sokoli Gród, dále směrem na jih až k místní silnici spojující vesnice Kulesze a Wilamówka;

b)	na jihu – podél místní silnice do vesnice Wilamówka, dále přímo směrem na západ až k vesnici Olszowa Droga;

c)	na západě – podél východního břehu řeky Biebrza směrem na sever až k jižní hranici komplexu Osowiec Twierdza;

d)	na severu – od jižní hranice komplexu Osowiec Twierdza podél silnice Carska Droga, dále směrem na jihovýchod až k vesnici Kolonia Budy.

15. října 2016

Pásmo dozoru

Oblast uvedená níže:

V regionu województwo podlaskie:

—	powiat hajnowski,

—	powiat białostocki,

—	powiat bielski,

—	powiat grajewski,

—	powiat łomżyński,

—	powiat M. Białystok,

—	powiat M. Łomża,

—	powiat moniecki,

—	powiat wysokomazowiecki,

—	powiat zambrowski.

V regionu województwo mazowieckie:

—	gminy Rzekuń, Troszyn, Czerwin a Goworowo v územně-správní jednotce powiat ostrołęcki,

—	gminy Korczew, Przesmyki, Paprotnia, Suchożebry, Mordy, Siedlce a Zbuczyn v územně-správní jednotce powiat siedlecki,

—	powiat M. Siedlce,

—	gminy Ceranów, Jabłonna Lacka, Sterdyń a Repki v územně-správní jednotce powiat sokołowski,

—	powiat łosicki,

—	powiat ostrowski.

V regionu województwo lubelskie:

—	powiat bialski.

15. října 2016

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 237

České vydání	Právní předpisy	Ročník 59 3. září2016

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450 ze dne 23. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria týkající se metodiky pro stanovení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky ( 1 )	1
		Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1451 ze dne 2. září 2016 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	10
		ROZHODNUTÍ
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1452 ze dne 2. září 2016 o některých prozatímních ochranných opatřeních v souvislosti s africkým morem prasat v Polsku (oznámeno pod číslem C(2016) 5708) ( 1 )	12

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MA	160,3
0702 00 00	ZZ	160,3
0707 00 05	TR	116,3
0707 00 05	ZZ	116,3
0709 93 10	TR	135,1
0709 93 10	ZZ	135,1
0805 50 10	AR	170,1
	CL	159,8
	MA	157,0
	TR	156,0
	UY	150,7
	ZA	167,8
	ZZ	160,2
0806 10 10	EG	168,7
	TR	127,7
	ZZ	148,2
0808 10 80	AR	149,9
	BR	106,9
	CL	135,3
	CN	98,0
	NZ	128,2
	US	141,5
	ZA	86,0
	ZZ	120,8
0808 30 90	AR	90,5
	CL	103,0
	TR	136,6
	ZA	82,9
	ZZ	103,3
0809 30 10 , 0809 30 90	TR	130,7
0809 30 10 , 0809 30 90	ZZ	130,7