ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 223

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 59
18. srpna 2016


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1387 ze dne 9. června 2016, kterým se mění přílohy I a III nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 v návaznosti na dobrovolnou dohodu o partnerství s Indonésií, pokud jde o režim licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropské unie

1

 

*

Nařízení Komise (EU) 2016/1388 ze dne 17. srpna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro připojení spotřeby ( 1 )

10

 

*

Nařízení Komise (EU) 2016/1389 ze dne 17. srpna 2016, kterým se schvaluje zdravotní tvrzení při označování potravin týkající se vývoje a zdraví dětí ( 1 )

55

 

*

Nařízení Komise (EU) 2016/1390 ze dne 17. srpna 2016 o neschválení určitého zdravotního tvrzení při označování potravin týkajícího se vývoje a zdraví dětí ( 1 )

58

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1391 ze dne 17. srpna 2016 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

60

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

18.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 223/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/1387

ze dne 9. června 2016,

kterým se mění přílohy I a III nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 v návaznosti na dobrovolnou dohodu o partnerství s Indonésií, pokud jde o režim licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropské unie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 ze dne 20. prosince 2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství (1), a zejména na čl. 10 odst. 1 a 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dobrovolná dohoda o partnerství mezi Unií a Indonéskou republikou (dále jen „dohoda“) byla stranami ratifikována a vstoupila v platnost dne 1. května 2014.

(2)

Podle čl. 14 odst. 5 písm. e) dohody má Smíšený výbor pro provádění dohody, zřízený podle této dohody, schválit datum, od něhož začne režim licencí FLEGT fungovat, a to po vyhodnocení fungování indonéského systému zajištění zákonnosti dřeva (TLAS) na základě kritérií stanovených v příloze VIII této dohody.

(3)

Společné nezávislé hodnocení indonéského systému TLAS vedlo k závěru, že indonéský systém TLAS je spolehlivý a že splňuje kritéria pro posouzení jeho funkčnosti stanovená v příloze VIII dohody.

(4)

Obě strany dohody nyní mohou rozhodnout o datu, k němuž se začne režim licencí FLEGT pro Indonésii používat.

(5)

Aby bylo možné začít režim licencí FLEGT pro Indonésii používat, je třeba nejprve změnit přílohy I a III nařízení (ES) č. 2173/2005 tak, aby byla do „Seznamu partnerských zemí a jejich určených licenčních orgánů“ obsaženého v příloze I zahrnuta Indonéská republika a její oddělení pro informace o licencích a do přílohy III „Dřevařské výrobky, na které se vztahuje režim licencí FLEGT pouze ve vztahu k odpovídajícím partnerským zemím“ seznam produktů, na něž se vztahuje režim licencí FLEGT.

(6)

Nařízení (ES) č. 2173/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (ES) č. 2173/2005 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Příloha III nařízení (ES) č. 2173/2005 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 15. listopadu 2016.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 9. června 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 347, 30.12.2005, s. 1.


PŘÍLOHA

Příloha I a příloha III nařízení (ES) č. 2173/2005 se mění takto:

(1)

V příloze I se doplňuje tabulka, která zní:

„Partnerská země

Určené licenční orgány

INDONÉSKÁ REPUBLIKA

Oddělení pro informace o licencích (LIU) (1)

Ministerstvo životního prostředí a lesnictví

Gedung Manggala Wanabakti Blok I Lantai 2

Jln. Gatot Subroto – Senayan

Jakarta – Pusat – Indonésie – 10270

Tel. +62 215730268/269

Fax +62 215737093

E-mail: subditivlk@gmail.com; marianalubis1962@gmail.com

(2)

V příloze III se doplňuje tabulka, která zní:

„Partnerská země

Položka HS

Popis

INDONÉSKÁ REPUBLIKA

KAPITOLA 44

 

Palivové dřevo v polenech, špalcích, větvích, otepích nebo v podobných tvarech; dřevěné štěpky nebo třísky; piliny a dřevěné zbytky a dřevěný odpad, též aglomerované do polen, briket, pelet nebo podobných tvarů.

4401 21

Dřevěné štěpky nebo třísky – Jehličnaté

ex 4401 22

Dřevěné štěpky nebo třísky – Jiné než jehličnaté (ne z bambusu nebo španělského rákosu (rotang))

4403

Surové dřevo, též odkorněné, zbavené dřevní běli nebo nahrubo opracované. (Podle indonéských právních předpisů se nesmí vyvážet. V souladu s čl. 3 odst. 3 Dobrovolné dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Indonéskou republikou o prosazování práva a správě v oblasti lesnictví a o obchodu s dřevařskými výrobky vstupujícími na území Evropské unie (dále jen „dobrovolná dohoda o partnerství EU-Indonésie“) (2) nesmějí výrobky zařazené do tohoto kódu HS získat licenci FLEGT, a tudíž se nesmějí dovážet do Unie.)

ex 4404 10

Dřevěné loubky, destičky, pásky a podobné výrobky – Jehličnaté

ex 4404 20

Dřevěné loubky, destičky, pásky a podobné výrobky – Jiné než jehličnaté – – Dřevěné loubky, destičky, pásky

ex 4404

Dřevo na obruče; štípané tyče; dřevěné kůly, kolíky a výtyčky, zašpičatělé, ale podélně nerozřezané; dřevěné tyče nahrubo opracované, avšak nesoustružené, neohýbané ani jinak neopracované, vhodné pro výrobu vycházkových holí, deštníků, násad nástrojů a podobných výrobků. (Podle indonéských právních předpisů se nesmí vyvážet. V souladu s čl. 3 odst. 3 dobrovolné dohody o partnerství EU-Indonésie nesmějí výrobky zařazené do tohoto kódu HS získat licenci FLEGT, a tudíž se nesmějí dovážet do Unie.)

4406

Dřevěné železniční nebo tramvajové pražce (příčné pražce). (Podle indonéských právních předpisů se nesmí vyvážet. V souladu s čl. 3 odst. 3 dobrovolné dohody o partnerství EU-Indonésie nesmějí výrobky zařazené do tohoto kódu HS získat licenci FLEGT, a tudíž se nesmějí dovážet do Unie.)

ex 4407

Dřevo rozřezané nebo štípané podélně, krájené nebo loupané, též hoblované, broušené pískem nebo na koncích spojované, o tloušťce převyšující 6 mm.

ex 4407

Dřevo rozřezané nebo štípané podélně, krájené nebo loupané, nehoblované, nebroušené pískem a na koncích nespojované, o tloušťce převyšující 6 mm. (Podle indonéských právních předpisů se nesmí vyvážet. V souladu s čl. 3 odst. 3 dobrovolné dohody o partnerství EU-Indonésie nesmějí výrobky zařazené do tohoto kódu HS získat licenci FLEGT, a tudíž se nesmějí dovážet do Unie.)

 

Listy na dýhování (včetně listů získaných krájením vrstveného dřeva na plátky), na překližky nebo na podobné vrstvené dřevo a ostatní dřevo, rozřezané podélně, krájené nebo loupané, též hoblované, broušené pískem nebo sesazované nebo na koncích spojované, o tloušťce nepřesahující 6 mm

4408 10

Jehličnaté

4408 31

Dark red Meranti (Tmavočervené meranti), Light red Meranti (Světlečervené meranti) a Meranti bakau

4408 39

Ostatní, s výjimkou jehličnatých, Dark red Meranti (Tmavočervené meranti), Light red Meranti (Světlečervené meranti) a Meranti bakau

ex 4408 90

Ostatní, s výjimkou jehličnatých a tropického dřeva uvedeného v poznámce k položce 2 k této kapitole (ne z bambusu nebo španělského rákosu (rotang))

 

Dřevo (včetně nesestavených pruhů a vlysů pro parketové podlahy) souvisle profilované (s pery, drážkované, polodrážkové, zkosené, spojované do V, vroubkované, lištované, zaoblené nebo podobně profilované) podél jakékoliv z jeho hran, konců nebo ploch, též hoblované, broušené pískem nebo na koncích spojované.

4409 10

Jehličnaté

ex 4409 29

Jiné než jehličnaté – ostatní (ne ze španělského rákosu (rotang))

 

Třískové desky, desky s orientovanými třískami tzv. „oriented strand board“ (OSB) a podobné desky (například třískové desky tzv. „waferboard“) ze dřeva nebo z jiných dřevitých materiálů, též aglomerované s pryskyřicemi nebo jinými organickými pojivy

ex 4410 11

Ze dřeva – – Třískové desky (ne z bambusu nebo španělského rákosu (rotang))

ex 4410 12

Ze dřeva – – Desky s orientovanými třískami tzv. „oriented strand board“ (OSB) (ne z bambusu nebo španělského rákosu (rotang))

ex 4410 19

Ze dřeva – – Ostatní (ne z bambusu nebo španělského rákosu (rotang))

ex 4411

Dřevovláknité desky a podobné desky z jiných dřevitých materiálů, též pojené pryskyřicemi nebo jinými organickými látkami (ne z bambusu nebo španělského rákosu (rotang))

 

Překližky, dýhované desky a podobné vrstvené dřevo

4412 31

Ostatní překližky sestávající pouze z dřevěných listů (jiných než bambusových), o tloušťce každé vrstvy nepřesahující 6 mm: – – Nejméně s jednou vnější vrstvou z tropického dřeva uvedeného v poznámce k položce 2 k této kapitole

4412 32

Ostatní překližky sestávající pouze z dřevěných listů (jiných než bambusových), o tloušťce každé vrstvy nepřesahující 6 mm: – – Ostatní, nejméně s jednou vnější vrstvou z jiného než jehličnatého dřeva

4412 39

Ostatní překližky sestávající pouze z dřevěných listů (jiných než bambusových), o tloušťce každé vrstvy nepřesahující 6 mm: – – Ostatní

ex 4412 94

Ostatní: – – Laťovky, vrstvené desky a podlahové laťovky (ne ze španělského rákosu (rotang))

ex 4412 99

Ostatní: – – Ostatní: – – – „Barecore“ (slepené dřevěné zbytky) (ne ze španělského rákosu (rotang)) a – – – Ostatní (ne ze španělského rákosu (rotang))

ex 4413

Zhutněné dřevo, ve tvaru špalků, desek, pruhů nebo profilů (ne z bambusu nebo španělského rákosu (rotang))

ex 4414

Dřevěné rámy na obrazy, fotografie, zrcadla nebo podobné předměty (ne z bambusu nebo španělského rákosu (rotang))

ex 4415

Bedny, krabice, laťové bedny, bubny a podobné dřevěné obaly; dřevěné kabelové bubny; jednoduché palety, skříňové palety a jiné nakládací plošiny ze dřeva; nástavce palet ze dřeva (ne z bambusu nebo španělského rákosu (rotang))

ex 4416

Sudy, džbery, kádě, nádrže, vědra a jiné bednářské výrobky a jejich části a součásti, ze dřeva, včetně dužin (dílů pláště) sudu (ne z bambusu nebo španělského rákosu (rotang))

ex 4417

Dřevěné nástroje, dříky, násady nástrojů, tělesa a násady pro košťata, kartáče a štětce; dřevěná kopyta a napínáky obuvi (ne z bambusu nebo španělského rákosu (rotang))

ex 4418

Výrobky stavebního truhlářství a tesařství, včetně dřevěných voštinových desek, sestavených podlahových desek a šindelů („shingles“ a „shakes“) ze dřeva (ne z bambusu nebo španělského rákosu (rotang))

ex 4419

Stolní a kuchyňské nádobí a náčiní ze dřeva (ne z bambusu nebo španělského rákosu (rotang))

 

Marketerované a intarzované dřevo; skříňky a pouzdra na klenoty nebo příbory a podobné výrobky, ze dřeva.

ex 4420 90

Ostatní – – Dřevo ve formě kulatých nebo hranatých klád s jednoduchým povrchovým zpracováním, se zářezy nebo drobnými rýhami nebo barevným nátěrem, bez významné přidané hodnoty a významné změny tvaru (HS ex 4420909000 v Indonésii) (Podle indonéských právních předpisů se nesmí vyvážet. V souladu s čl. 3 odst. 3 dobrovolné dohody o partnerství EU-Indonésie nesmějí výrobky zařazené do tohoto kódu HS získat licenci FLEGT, a tudíž se nesmějí dovážet do Unie.)

 

Ostatní výrobky ze dřeva

ex 4421 90

Ostatní – – Polotovary na zápalky (ne z bambusu nebo španělského rákosu (rotang)) a – – Ostatní – – – Dřevěné dlažební kostky (ne z bambusu nebo španělského rákosu (rotang))

ex 4421 90

Ostatní – – Ostatní – – – Dřevo ve formě kulatých nebo hranatých klád s jednoduchým povrchovým zpracováním, se zářezy nebo drobnými rýhami nebo barevným nátěrem, bez významné přidané hodnoty a významné změny tvaru (HS ex 4421909900 v Indonésii) (Podle indonéských právních předpisů se nesmí vyvážet. V souladu s čl. 3 odst. 3 dobrovolné dohody o partnerství EU-Indonésie nesmějí výrobky zařazené do tohoto kódu HS získat licenci FLEGT, a tudíž se nesmějí dovážet do Unie.)

KAPITOLA 47

 

Buničina ze dřeva nebo z jiných celulózových vláknovin; sběrový papír, kartón nebo lepenka (odpad a výmět):

4701

Mechanická dřevná buničina (dřevovina)

4702

Chemická dřevná buničina, druhů pro rozpouštění

4703

Chemická dřevná buničina, natronová nebo sulfátová, jiná než druhů pro rozpouštění.

4704

Chemická dřevná buničina, sulfitová, jiná než druhů pro rozpouštění

4705

Dřevná buničina získávaná kombinací mechanického a chemického rozvlákňovacího postupu

KAPITOLA 48 (3)

ex 4802

Nenatíraný papír, kartón a lepenka, určené ke psaní, tisku nebo k jiným grafickým účelům, a neděrovaný papír na děrné štítky nebo děrné pásky, v kotoučích nebo v pravoúhlých (včetně čtvercových) listech (arších), jakéhokoliv rozměru, jiný než papír čísel 4801 nebo 4803 ; ručně vyrobený papír, kartón a lepenka (ne z jiného materiálu než dřeva ani z recyklovaného materiálu)

ex 4803

Toaletní nebo odličovací tenký papír, ručníkový nebo ubrouskový papír a podobné papíry používané v domácnosti nebo pro hygienické účely, buničitá vata a pásy zplstěných buničinových vláken, též krepované, plisované, ražené, perforované, na povrchu barvené, zdobené nebo potištěné, v kotoučích nebo v listech (arších) (ne z jiného materiálu než dřeva ani z recyklovaného materiálu)

ex 4804

Nenatíraný papír, kartón a lepenka kraft, v kotoučích nebo listech (arších), jiné než patřící do čísel 4802 nebo 4803 (ne z jiného materiálu než dřeva ani z recyklovaného materiálu)

ex 4805

Ostatní nenatíraný papír, kartón a lepenka, v kotoučích nebo listech (arších), dále nezpracované nebo zpracované postupy uvedenými v poznámce 3 k této kapitole (ne z jiného materiálu než dřeva ani z recyklovaného materiálu)

ex 4806

Rostlinný pergamen, nepromastitelné papíry, pauzovací papíry a pergamin a jiné hlazené průhledné nebo průsvitné papíry, v kotoučích nebo listech (arších) (ne z jiného materiálu než dřeva ani z recyklovaného materiálu)

ex 4807

Vrstvený papír, kartón a lepenka (vyrobené slepením plochých vrstev papíru, kartónu nebo lepenky), na povrchu nenatírané ani neimpregnované, též uvnitř zesílené, v kotoučích nebo listech (arších) (ne z jiného materiálu než dřeva ani z recyklovaného materiálu)

ex 4808

Papír, kartón a lepenka, zvlněné (též s nalepenými plochými listy na povrchu), krepované, plisované, ražené nebo perforované, v kotoučích nebo listech (arších), jiné než papír druhů popsaných v čísle 4803 (ne z jiného materiálu než dřeva ani z recyklovaného materiálu)

ex 4809

Karbonový papír, samokopírovací papír a jiné kopírovací nebo přetiskové papíry (včetně natíraného nebo impregnovaného papíru pro rozmnožovací blány nebo ofsetové desky), též potištěné, v kotoučích nebo listech (arších) (ne z jiného materiálu než dřeva ani z recyklovaného materiálu)

ex 4810

Papír, kartón a lepenka, natírané na jedné nebo na obou stranách kaolinem nebo jinou anorganickou látkou, též s pojivem, a bez jakéhokoliv dalšího nátěru, též na povrchu barvené, zdobené nebo potištěné, v kotoučích nebo v pravoúhlých (včetně čtvercových) listech (arších), jakéhokoliv rozměru (ne z jiného materiálu než dřeva ani z recyklovaného materiálu)

ex 4811

Papír, kartón a lepenka, buničitá vata a pásy zplstěných buničinových vláken, natírané, impregnované, potažené, na povrchu barvené, zdobené nebo potištěné, v kotoučích nebo v pravoúhlých (včetně čtvercových) listech (arších), jakéhokoliv rozměru, jiné než zboží popsané v číslech 4803 , 4809 nebo 4810 (ne z jiného materiálu než dřeva ani z recyklovaného materiálu)

ex 4812

Filtrační bloky a desky z papíroviny (ne z jiného materiálu než dřeva ani z recyklovaného materiálu)

ex 4813

Cigaretový papír, též řezaný na stanovenou velikost nebo ve tvaru složek (sešitků) nebo trubiček (dutinek) (ne z jiného materiálu než dřeva ani z recyklovaného materiálu)

ex 4814

Tapetový papír a podobné krycí materiály na stěny; okenní transparentní papír (ne z jiného materiálu než dřeva ani z recyklovaného materiálu)

ex 4816

Karbonový papír, samokopírovací papír a jiné kopírovací nebo přetiskové papíry (jiné než čísla 4809 ), rozmnožovací blány nebo ofsetové desky, z papíru, též v krabicích (ne z jiného materiálu než dřeva ani z recyklovaného materiálu)

ex 4817

Obálky, zálepky, neilustrované dopisnice a korespondenční lístky, z papíru, kartónu nebo lepenky; krabice, tašky, náprsní tašky a psací soupravy, obsahující potřeby pro korespondenci, z papíru, kartónu nebo lepenky (ne z jiného materiálu než dřeva ani z recyklovaného materiálu)

ex 4818

Toaletní papír a podobný papír, buničitá vata nebo pásy zplstěných buničinových vláken, používané v domácnosti nebo pro hygienické účely, v kotoučích o šířce nepřesahující 36 cm nebo řezané na určitý rozměr nebo tvar; kapesníky, čisticí ubrousky, ručníky, ubrusy, ubrousky, dětské pleny, tampóny, prostěradla a podobné výrobky pro domácnost, hygienické nebo nemocniční účely, oděvy a oděvní doplňky, z papíroviny, papíru, buničité vaty nebo pásů zplstěných buničinových vláken (ne z jiného materiálu než dřeva ani z recyklovaného materiálu)

ex 4821

Etikety všech druhů, z papíru, kartónu nebo lepenky, též potištěné (ne z jiného materiálu než dřeva ani z recyklovaného materiálu)

ex 4822

Dutinky, cívky, potáče a podobné výztuže z papíroviny, papíru, kartónu nebo lepenky, též perforované nebo tvrzené (ne z jiného materiálu než dřeva ani z recyklovaného materiálu)

ex 4823

Ostatní papír, kartón, lepenka, buničitá vata a pásy zplstěných buničinových vláken, nařezané na určitý rozměr nebo tvar; ostatní výrobky z papíroviny, papíru, kartónu, lepenky, buničité vaty nebo pásů zplstěných buničinových vláken (ne z jiného materiálu než dřeva ani z recyklovaného materiálu)

KAPITOLA 94

 

Sedadla (jiná než sedadla čísla 9402 ), též proměnitelná v lůžka, jejich části a součásti

9401 61

Ostatní sedadla s dřevěnou kostrou: – – Čalouněná

9401 69

Ostatní sedadla s dřevěnou kostrou: – – Ostatní

 

Ostatní nábytek a jeho části a součásti

9403 30

Kancelářský dřevěný nábytek

9403 40

Kuchyňský dřevěný nábytek

9403 50

Ložnicový dřevěný nábytek

9403 60

Ostatní dřevěný nábytek

ex 9403 90

Části a součásti: – – Ostatní (HS 9403 90 90 v Indonésii)

 

Montované stavby

ex 9406 00

Ostatní montované stavby: – – Ze dřeva (HS 9406 00 92 v Indonésii)

KAPITOLA 97

 

Původní rytiny, původní tisky a původní litografie.

ex 9702 00

Dřevo ve formě kulatých nebo hranatých klád s jednoduchým povrchovým zpracováním, se zářezy nebo drobnými rýhami nebo barevným nátěrem, bez významné přidané hodnoty a významné změny tvaru (HS ex 9702000000 v Indonésii) (Podle indonéských právních předpisů se nesmí vyvážet. V souladu s čl. 3 odst. 3 dobrovolné dohody o partnerství EU-Indonésie nesmějí výrobky zařazené do tohoto kódu HS získat licenci FLEGT, a tudíž se nesmějí dovážet do Unie.)


(1)  Podle čl. 4 odst. 4 dobrovolné dohody o partnerství zřídila Indonésie oddělení pro informace o licencích (LIU), aby sloužilo jako kontaktní místo pro komunikaci mezi příslušnými orgány členských států EU a indonéskými licenčními orgány. Oddělení LIU je jednotka odpovědná za správu informací, jež validuje informace týkající se vydávání dokumentů V-Legal/licencí FLEGT. Je také odpovědné za obecnou výměnu informací o systému TLAS a přijímá a ukládá příslušné údaje a informace o vydávání osvědčení o zákonnosti a licencí FLEGT. Kromě toho odpovídá na dotazy příslušných orgánů obchodních partnerů a zúčastněných stran. Jako licenční orgány jsou indonéským ministerstvem lesnictví a životního prostředí schváleny a dohledu tohoto ministerstva podléhají některé ověřovací subjekty, jež jsou subjekty posuzování shody akreditovanými indonéským Národním akreditačním orgánem (KAN). Aktualizovaný seznam schválených licenčních orgánů je k dispozici prostřednictvím oddělení LIU a také na této internetové adrese: http://silk.dephut.go.id/index.php/info/lvlk.“

(2)  Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 252.

(3)  K papírovým výrobkům z jiného materiálu než dřeva nebo z recyklovaného materiálu se přikládá oficiální dopis indonéského ministerstva průmyslu, kterým se potvrzuje použití jiného materiálu než dřeva nebo použití recyklovaného materiálu. Na tyto výrobky nebude vydána licence FLEGT.“


18.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 223/10


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1388

ze dne 17. srpna 2016,

kterým se stanoví kodex sítě pro připojení spotřeby

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003 (1), a zejména na čl. 6 odst. 11 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Pro zachování bezpečnosti dodávek energie, zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění toho, aby všichni spotřebitelé mohli nakupovat energii za dostupné ceny, je nezbytné rychlé dokončení plně funkčního a navzájem propojeného vnitřního trhu s energií.

(2)

Nařízení (ES) č. 714/2009 stanoví nediskriminační pravidla upravující přístup do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou s cílem zajistit řádné fungování vnitřního trhu s elektřinou. Článek 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (2) navíc požaduje, aby členské státy, případně regulační orgány, stanoví-li tak členské státy, mimo jiné zajistily vypracování objektivních a nediskriminačních technických předpisů, které stanoví minimální technické konstrukční a provozní požadavky na připojení k síti. Pro případy, kdy mají tyto požadavky podobu podmínek pro připojení k vnitrostátním sítím, čl. 37 odst. 6 uvedené směrnice stanoví, že regulační orgány jsou příslušné pro stanovování nebo schvalování alespoň metodik používaných pro jejich výpočet nebo stanovení. Pro zajištění bezpečnosti provozu soustavy v propojené přenosové soustavě je nezbytné dospět k jednotnému chápání požadavků na připojení k elektrizační soustavě pro odběrná elektrická zařízení a distribuční soustavy, včetně uzavřených distribučních soustav. Požadavky, jež přispívají k udržení, ochraně a obnově bezpečnosti provozu soustavy s cílem umožnit řádné fungování vnitřního trhu s elektřinou v synchronně propojených oblastech a mezi těmito oblastmi a dosáhnout nákladové efektivnosti, by měly být považovány za otázky důležité z hlediska přeshraničních soustav a integrace trhu.

(3)

Měla by být stanovena harmonizovaná pravidla pro připojování odběrných elektrických zařízení a distribučních soustav k elektrizační soustavě, což vymezí jasný právní rámec pro připojování k soustavě, usnadní obchod s elektřinou v rámci celé Unie, zajistí bezpečnost provozu soustavy, usnadní integraci obnovitelných zdrojů elektřiny, posílí hospodářskou soutěž a umožní účinnější využívání soustavy a zdrojů, což bude prospěšné pro spotřebitele.

(4)

Bezpečnost provozu soustavy nelze zajistit nezávisle na technických možnostech všech uživatelů. Hlavním poskytovatelem technických možností byla doposud zařízení na výrobu energie. V tomto ohledu se však očekává, že zásadnější roli budou v budoucnu hrát odběrná elektrická zařízení. Zásadními předpoklady jsou pravidelná koordinace na úrovni přenosových a distribučních sítí a odpovídající chování zařízení připojených k přenosovým a distribučním sítím spolu s dostatečnou robustností, jež umožní čelit narušením a pomůže předcházet veškerým závažným narušením nebo usnadní obnovu soustavy po jejím kolapsu.

(5)

Regulační orgány by při stanovování či schvalování sazeb za přenos nebo distribuci nebo příslušných metodik jejich výpočtu nebo při schvalování podmínek pro připojení a přístup k vnitrostátním sítím podle čl. 37 odst. 1 a 6 směrnice 2009/72/ES a článku 14 nařízení (ES) č. 714/2009 měly zohlednit přiměřené náklady, jež provozovatelům soustav při provádění tohoto nařízení skutečně vznikly.

(6)

Při stanovení požadavků na připojení spotřeby je třeba vzít v úvahu, že různé synchronní elektrizační soustavy v Unii mají různé charakteristiky. Je proto vhodné, aby při stanovování pravidel pro připojení k soustavě byly zohledněny regionální zvláštnosti, jak to požaduje čl. 8 odst. 6 nařízení (ES) č. 714/2009.

(7)

S ohledem na potřebu zajistit regulační jistotu by se požadavky tohoto nařízení měly vztahovat na nová odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě, nová distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě, nové distribuční soustavy a nové odběrné jednotky používané odběrným elektrickým zařízením nebo uzavřenou distribuční soustavou k poskytování služeb odezvy na straně poptávky příslušným provozovatelům soustav a příslušným provozovatelům přenosových soustav. Požadavky tohoto nařízení by se neměly vztahovat na stávající odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě, stávající distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě, stávající distribuční soustavy a stávající odběrné jednotky, které jsou nebo mohou být používány odběrným elektrickým zařízením nebo uzavřenou distribuční soustavou k poskytování služeb odezvy na straně poptávky příslušným provozovatelům soustav a příslušným provozovatelům přenosových soustav. Požadavky tohoto nařízení by se také neměly vztahovat na nová nebo stávající odběrná elektrická zařízení připojená na úrovni distribuce, ledaže poskytují příslušným provozovatelům soustav a příslušným provozovatelům přenosových soustav služby odezvy na straně poptávky. Požadavky tohoto nařízení by však měly platit v případě, že se příslušný regulační orgán nebo členský stát rozhodnou jinak na základě vývoje požadavků na soustavu a kompletní analýzy nákladů a přínosů, nebo v případě, že byla provedena zásadní modernizace nebo výměna zařízení ovlivňujících technické vlastnosti stávajícího odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě, stávajícího distribučního zařízení připojeného k přenosové soustavě, stávající distribuční soustavy nebo stávající odběrné jednotky v rámci odběrného elektrického zařízení nebo uzavřené distribuční soustavy připojené k napěťové hladině nad 1 000 V.

(8)

Odezva na straně poptávky je důležitým nástrojem pro zvýšení pružnosti vnitřního trhu s energií a pro umožnění optimálního využití soustav. Měla by být založena na jednání zákazníků nebo na jejich souhlasu, aby za ně jednala třetí osoba. Pro zajištění bezpečnosti provozu elektrizační soustavy může vlastník odběrného elektrického zařízení nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy nabízet služby odezvy na straně poptávky na trhu i provozovatelům soustav. V druhém případě by měl vlastník odběrného elektrického zařízení nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy zajistit, aby nové odběrné jednotky používané k poskytování těchto služeb splňovaly požadavky tohoto nařízení, a to buď jednotlivě, nebo společně jako součást agregace poptávky prostřednictvím třetí osoby. V tomto ohledu hrají třetí osoby klíčovou úlohu při slučování kapacit odezvy na straně poptávky a mohou mít odpovědnost a povinnost zajistit spolehlivost těchto služeb, jsou-li tyto odpovědnosti delegovány vlastníkem odběrného elektrického zařízení a provozovatelem uzavřené distribuční soustavy.

(9)

Požadavky by měly vycházet ze zásad nediskriminace a transparentnosti, jakož i ze zásady optimalizace mezi co nejvyšší celkovou efektivitou a co nejnižšími celkovými náklady pro všechny zúčastněné strany. Provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav včetně provozovatelů uzavřených distribučních soustav mohou vzít tyto prvky v úvahu při stanovování požadavků v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, přičemž se uznává, že prahové hodnoty, které určují, zda se jedná o soustavu přenosovou, nebo distribuční, se vymezují na vnitrostátní úrovni.

(10)

Požadavky na odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě by měly stanovit schopnosti na jejich rozhraních a nezbytné automatické odezvy a potřebnou výměnu dat. Tyto požadavky mají zajistit funkčnost přenosové soustavy a kapacitu pro využívání výroby a odezvy na straně poptávky začleněné do těchto soustav v provozních rozpětích soustavy a při kritických událostech.

(11)

Požadavky na distribuční soustavu připojenou k přenosové soustavě nebo jiné distribuční soustavě by měly stanovit provozní rozpětí těchto soustav a nezbytné automatické odezvy a výměnu dat. Tyto požadavky by měly zajistit efektivní rozvoj a funkčnost přenosové soustavy a kapacitu pro využívání výroby a odezvy na straně poptávky začleněné do těchto soustav v provozních rozpětích soustavy a při kritických událostech.

(12)

Požadavky na odběrnou jednotku používanou odběrným elektrickým zařízením nebo uzavřenou distribuční soustavou k poskytování služeb odezvy na straně poptávky příslušným provozovatelům soustav a příslušným provozovatelům přenosových soustav by měly zajistit kapacitu pro využívání odezvy na straně poptávky v provozních rozpětích soustavy a minimalizovat tak kritické události.

(13)

Administrativní zátěž a náklady spojené s poskytováním odezvy na straně poptávky by měly být udržovány v přiměřených mezích, zejména pokud jde o domácnosti, které hrají stále významnější roli v přechodu k nízkouhlíkové společnosti a jejichž účast by neměla být zbytečně omezována administrativními úkoly.

(14)

Vzhledem k jeho přeshraničnímu dopadu by cílem tohoto nařízení mělo být stanovení stejných požadavků souvisejících s frekvencí na všech napěťových hladinách, přinejmenším v rámci jednotlivých synchronně propojených oblastí. Je to nezbytné vzhledem k tomu, že v rámci synchronně propojené oblasti by změna frekvence v jednom členském státě okamžitě ovlivnila frekvenci ve všech ostatních členských státech a mohla by poškodit jejich zařízení.

(15)

Rozsahy napětí by mezi propojenými soustavami měly být koordinovány, jelikož jsou klíčové pro bezpečnost plánování a provozu elektrizační soustavy v rámci synchronně propojené oblasti. Odpojení v důsledku poruch stability napětí má dopad na sousední soustavy. Kdyby rozsahy napětí nebyly stanoveny, mohlo by to vést k všeobecné nejistotě při plánování a provozu soustavy, pokud jde o provoz mimo běžné provozní podmínky.

(16)

Měly by být zavedeny vhodné a přiměřené zkoušky souladu, aby provozovatelé soustav mohli zajistit bezpečnost provozu. V souladu s čl. 37 odst. 1 písm. b) směrnice 2009/72/ES jsou za zajišťování souladu provozovatelů soustav s tímto nařízením odpovědné regulační orgány.

(17)

Regulační orgány, členské státy a provozovatelé soustav by při vypracovávání a schvalování požadavků na připojení k soustavě měli zajistit jejich co největší možnou harmonizaci, aby se dosáhlo plné integrace trhu. Při sestavování požadavků na připojení by měly být zvláště zohledněny zavedené technické standardy.

(18)

Provozovatelé soustav by neměli stanovovat technické požadavky na zařízení, které by bránily volnému pohybu zboží na vnitřním trhu. Pokud provozovatelé soustav stanoví technické specifikace, jejichž důsledkem jsou požadavky pro uvádění zařízení na trh, příslušný členský stát by měl použít postup podle článků 8 a 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES. (3)

(19)

V tomto nařízení by měl být stanoven proces pro udělování výjimek z pravidel, aby se zohlednily místní podmínky, za kterých by ve výjimečných případech například dodržování uvedených pravidel mohlo ohrozit stabilitu místní soustavy nebo by bezpečný provoz odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribučního zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribuční soustavy nebo odběrné jednotky používané odběrným elektrickým zařízením nebo uzavřenou distribuční soustavou k poskytování služeb odezvy na straně poptávky příslušným provozovatelům soustav a příslušným provozovatelům přenosových soustav mohl vyžadovat provozní podmínky, jež nejsou v souladu s tímto nařízením.

(20)

Vlastníkům odběrných elektrických zařízení a příslušným provozovatelům soustav by mělo být povoleno navrhnout výjimky, které podléhají schválení příslušným regulačním orgánem, případně jiným orgánem, pokud je tak v daném členském státě stanoveno, pro některé třídy odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavě, distribučních zařízení připojených k přenosové soustavě, distribučních soustav a odběrných jednotek používaných odběrným elektrickým zařízením nebo uzavřenou distribuční soustavou k poskytování služeb odezvy na straně poptávky příslušným provozovatelům soustav a příslušným provozovatelům přenosových soustav.

(21)

Podle článku 28 směrnice 2009/72/ES mohou členské státy stanovit, aby byla soustava, která distribuuje elektřinu, za určitých podmínek klasifikována jako uzavřená distribuční soustava. Ustanovení tohoto nařízení by se měly na uzavřené distribuční soustavy použít pouze v případě, že tak členské státy podle uvedeného článku stanovily.

(22)

Toto nařízení bylo přijato na základě nařízení (ES) č. 714/2009, které doplňuje a jehož je nedílnou součástí. Odkazy na nařízení (ES) č. 714/2009 v jiných právních aktech by měly být chápány tak, že odkazují i na toto nařízení.

(23)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 714/2009,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.   Toto nařízení zavádí kodex sítě, jenž stanoví požadavky na připojení následujících prvků k elektrizační soustavě:

a)

odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavě;

b)

distribučních zařízení připojených k přenosové soustavě;

c)

distribučních soustav, včetně uzavřených distribučních soustav;

d)

odběrných jednotek používaných odběrným elektrickým zařízením nebo uzavřenou distribuční soustavou k poskytování služeb odezvy na straně poptávky příslušným provozovatelům soustav a příslušným provozovatelům přenosových soustav.

2.   Toto nařízení tak přispívá k zajištění spravedlivých podmínek hospodářské soutěže na vnitřním trhu s elektřinou, k zajištění bezpečnosti provozu soustavy a integrace obnovitelných zdrojů elektřiny do soustavy a k usnadnění obchodu s elektřinou v celé Unii.

3.   Toto nařízení stanoví rovněž povinnosti, jež mají zajistit, aby provozovatelé soustav využívali schopností odběrných elektrických zařízení a distribučních soustav vhodným, transparentním a nediskriminačním způsobem za účelem zajištění rovných podmínek v celé Unii.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (4), v článku 2 nařízení (ES) č. 714/2009, v článku 2 nařízení Komise (EU) 2015/1222 (5), v článku 2 nařízení Komise (EU) 2016/631 (6), v článku 2 nařízení Komise (EU) č. 543/2013 (7) a v článku 2 směrnice 2009/72/ES.

Dále se rozumí:

1)

„odběrným elektrickým zařízením“ zařízení, které spotřebovává elektrickou energii a je připojeno v jednom nebo více místech připojení k přenosové nebo distribuční soustavě. Distribuční soustava a/nebo vlastní spotřeba výrobního modulu nepředstavují odběrné elektrické zařízení;

2)

„odběrným elektrickým zařízením připojeným k přenosové soustavě“ odběrné elektrické zařízení s místem připojení k přenosové soustavě;

3)

„distribučním zařízením připojeným k přenosové soustavě“ vybavení předávacího místa s distribuční soustavou nebo elektrické zařízení a vybavení používané v předávacím místě s přenosovou soustavou;

4)

„odběrnou jednotkou“ nedělitelná soustava instalací obsahující zařízení, která může vlastník odběrného elektrického zařízení nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy aktivně řídit buď individuálně, nebo společně jako součást agregace poptávky prostřednictvím třetí osoby;

5)

„uzavřenou distribuční soustavou“ distribuční soustava klasifikovaná podle článku 28 směrnice 2009/72/ES národními regulačními orgány nebo jinými příslušnými orgány jako uzavřená distribuční soustava, pokud tak členské státy stanoví, která distribuuje elektřinu v rámci geograficky vymezené průmyslové či obchodní zóny nebo zóny sdílených služeb a která nezajišťuje dodávky pro zákazníky v domácnostech, aniž je dotčeno nahodilé používání malým počtem domácností, které se nacházejí v oblasti obsluhované touto soustavou a které jsou zaměstnáním nebo podobným způsobem spojeny s majitelem soustavy;

6)

„klíčovým odběrovým zařízením“ alespoň jedno z těchto zařízení: motory, transformátory, vysokonapěťová zařízení v místě připojení a v technologických výrobních zařízeních;

7)

„distribuční soustavou připojenou k přenosové soustavě“ distribuční soustava připojená k přenosové soustavě, včetně distribučních zařízení připojených k přenosové soustavě;

8)

„rezervovaným příkonem“ maximální trvalý činný výkon, který může odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě nebo distribuční zařízení připojené k přenosové soustavě odebírat ze soustavy v místě připojení, jak je stanoveno ve smlouvě o připojení nebo dohodnuto mezi příslušným provozovatelem soustavy a vlastníkem odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatelem distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě;

9)

„rezervovaným výkonem“ maximální trvalý činný výkon, který může odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě nebo distribuční zařízení připojené k přenosové soustavě dodávat do soustavy v místě připojení, jak je stanoveno ve smlouvě o připojení nebo dohodnuto mezi příslušným provozovatelem soustavy a vlastníkem odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatelem distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě;

10)

„frekvenčním odlehčováním“ činnost, kdy je poptávka v případě podfrekvence odpojena za účelem obnovení rovnováhy mezi poptávkou a výrobou a obnovy frekvence soustavy na přijatelné meze;

11)

„podpěťovým odlehčováním“ činnost směrující k obnově napětí, kdy je poptávka v případě podpětí odpojena za účelem návratu napětí na přijatelné meze;

12)

„přepínačem odboček transformátoru pod zatížením“ zařízení pro přepínání odboček vinutí v podmínkách, kdy je transformátor pod napětím nebo pod zatížením;

13)

„blokováním přepínače odboček transformátoru pod zatížením“ činnost, která blokuje přepínač odboček transformátoru pod zatížením v případě podpětí a zabraňuje dalšímu přepínání transformátorů a poklesu napětí v oblasti;

14)

„dispečerským pracovištěm“ provozní středisko příslušného provozovatele soustavy;

15)

„skokovým zatížením“ maximální skoková změna činného zatížení následkem připojení poptávky během obnovy provozu soustavy po výpadku (blackoutu);

16)

„odezvou na straně poptávky – regulací činného výkonu“ poptávka v rámci odběrného elektrického zařízení nebo uzavřené distribuční soustavy, kterou může příslušný provozovatel soustavy nebo příslušný provozovatel přenosové soustavy regulovat, což má za následek změnu činného výkonu;

17)

„odezvou na straně poptávky – regulací jalového výkonu“ jalový výkon nebo zařízení pro kompenzaci jalového výkonu v odběrném elektrickém zařízení nebo uzavřené distribuční soustavě, které může příslušný provozovatel soustavy nebo příslušný provozovatel přenosové soustavy regulovat;

18)

„odezvou na straně poptávky – řízením omezení přenosu“ poptávka v rámci odběrného elektrického zařízení nebo uzavřené distribuční soustavy, kterou může příslušný provozovatel soustavy nebo příslušný provozovatel přenosové soustavy regulovat, což umožňuje řízení omezení přenosu v soustavě;

19)

„agregací poptávky“ soustava odběrných elektrických zařízení nebo uzavřených distribučních soustav, která může fungovat jako samostatné zařízení nebo uzavřená distribuční soustava pro účely poskytování jedné nebo více služeb odezvy na straně poptávky;

20)

„odezvou na straně poptávky – regulací systémové frekvence“ poptávka v rámci odběrného elektrického zařízení nebo uzavřené distribuční soustavy, kterou lze snížit nebo zvýšit v reakci na kolísání frekvence na základě autonomní odezvy odběrného elektrického zařízení nebo uzavřené distribuční soustavy za účelem omezení tohoto kolísání;

21)

„odezvou na straně poptávky – velmi rychlou regulací činného výkonu“ poptávka v rámci odběrného elektrického zařízení nebo uzavřené distribuční soustavy, kterou lze velmi rychle regulovat v reakci na odchylky frekvence, což má za následek velmi rychlou změnu činného výkonu;

22)

„certifikátem jednotky poskytující odezvu na straně poptávky“ dokument vydaný buď vlastníkem odběrného elektrického zařízení, nebo provozovatelem uzavřené distribuční soustavy příslušnému provozovateli soustavy pro odběrné jednotky s odezvou na straně poptávky a připojené k napěťové hladině nad 1 000 V, který potvrzuje soulad odběrné jednotky s technickými požadavky stanovenými v tomto nařízení a obsahuje potřebné údaje a prohlášení, včetně prohlášení o souladu.

Článek 3

Oblast působnosti

1.   Požadavky týkající se připojení, které stanoví toto nařízení, se vztahují na

a)

nová odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě;

b)

nová distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě;

c)

nové distribuční soustavy, včetně nových uzavřených distribučních soustav;

d)

nové odběrné jednotky používané odběrným elektrickým zařízením nebo uzavřenou distribuční soustavou k poskytování služeb odezvy na straně poptávky příslušným provozovatelům soustav a příslušným provozovatelům přenosových soustav.

Příslušný provozovatel soustavy odmítne povolit připojení nového odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě, nového distribučního zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo nové distribuční soustavy, které nesplňují požadavky tohoto nařízení a na které se nevztahuje výjimka udělená regulačním orgánem nebo jiným orgánem, pokud je tak v daném členském státě stanoveno, podle článku 50. Příslušný provozovatel soustavy prostřednictvím písemného oznámení s odůvodněním oznámí takové zamítnutí vlastníkovi odběrného elektrického zařízení, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli uzavřené distribuční soustavy, a pokud regulační orgán nestanoví jinak, regulačnímu orgánu.

Na základě sledování souladu podle hlavy III příslušný provozovatel přenosové soustavy odmítne služby odezvy na straně poptávky, na které se vztahují články 27 až 30, pocházející od nových odběrných jednotek, které nesplňují požadavky stanovené v tomto nařízení.

2.   Toto nařízení se nevztahuje na

a)

odběrná elektrická zařízení a distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě a distribučním soustavám nebo k částem přenosové soustavy či distribučních soustav ostrovů členských států, jejichž soustavy nejsou provozovány synchronně s jednou ze synchronně propojených oblastí, jimiž jsou kontinentální Evropa, Velká Británie, severská oblast, Irsko a Severní Irsko nebo Pobaltí;

b)

akumulační zařízení kromě výrobních modulů přečerpávacích vodních elektráren v souladu s čl. 5 odst. 2.

3.   V případě odběrných elektrických zařízení nebo uzavřených distribučních soustav s více než jednou odběrnou jednotkou se tyto odběrné jednotky dohromady považují za jednu odběrnou jednotku, pokud je nelze provozovat nezávisle na sobě nebo je lze smysluplně považovat za kombinaci.

Článek 4

Použití na stávající odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě, stávající distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě, stávající distribuční soustavy a stávající odběrné jednotky používané k poskytování služeb odezvy na straně poptávky

1.   Požadavky tohoto nařízení se nevztahují na stávající odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě, stávající distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě, stávající distribuční soustavy a stávající odběrné jednotky, které jsou nebo mohou být používány odběrným elektrickým zařízením nebo uzavřenou distribuční soustavou k poskytování služeb odezvy na straně poptávky příslušnému provozovateli soustavy nebo příslušnému provozovateli přenosové soustavy, s výjimkou případů, kdy:

a)

stávající odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě, stávající distribuční zařízení připojené k přenosové soustavě, stávající distribuční soustava nebo stávající odběrná jednotka v rámci odběrného elektrického zařízení na napěťové hladině nad 1 000 V nebo v rámci uzavřené distribuční soustavy připojená k napěťové hladině nad 1 000 V byly změněny do takové míry, že jejich smlouva o připojení musí být podstatně zrevidována v souladu s následujícím postupem:

i)

vlastníci odběrných elektrických zařízení, provozovatelé distribučních soustav nebo provozovatelé uzavřených distribučních soustav, kteří hodlají uskutečnit modernizaci technologie nebo výměnu zařízení ovlivňující technické vlastnosti odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribučního zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribuční soustavy nebo odběrné jednotky, musí své plány předem oznámit příslušnému provozovateli soustavy;

ii)

pokud příslušný provozovatel soustavy usoudí, že rozsah modernizace nebo výměny zařízení je takový, že je nezbytné uzavřít novou smlouvu o připojení, oznámí to provozovatel soustavy příslušnému regulačnímu orgánu nebo případně členskému státu, a

iii)

příslušný regulační orgán, nebo případně členský stát rozhodne, zda musí být zrevidována stávající smlouva o připojení nebo zda je nezbytná nová smlouva o připojení a které požadavky tohoto nařízení se použijí; nebo

b)

na návrh příslušného provozovatele přenosové soustavy v souladu s odstavci 3, 4 a 5 regulační orgán nebo případně členský stát rozhodne, že stávající odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě, stávající distribuční zařízení připojené k přenosové soustavě, stávající distribuční soustava nebo stávající odběrná jednotka podléhají všem nebo některým požadavkům tohoto nařízení.

2.   Pro účely tohoto nařízení jsou odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě, distribuční zařízení připojené k přenosové soustavě, distribuční soustava nebo odběrná jednotka, která je nebo může být používána odběrným elektrickým zařízením nebo uzavřenou distribuční soustavou k poskytování služeb odezvy na straně poptávky příslušnému provozovateli soustavy nebo příslušnému provozovateli přenosové soustavy, považovány za stávající, pokud:

a)

ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost jsou již připojeny k soustavě; nebo

b)

vlastník odběrného elektrického zařízení, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy uzavřel do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost konečnou a závaznou kupní smlouvu na pořízení klíčového odběrového zařízení nebo odběrné jednotky. Vlastník odběrného elektrického zařízení, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy musí uzavření smlouvy oznámit příslušnému provozovateli soustavy a příslušnému provozovateli přenosové soustavy nejpozději do 30 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.

V oznámení, které vlastník odběrného elektrického zařízení, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy příslušnému provozovateli soustavy a příslušnému provozovateli přenosové soustavy předkládá, se uvede přinejmenším název smlouvy, datum jejího podpisu a vstupu v platnost a specifikace klíčového odběrového zařízení nebo odběrné jednotky, které mají být postaveny, smontovány nebo zakoupeny.

Členský stát může stanovit, že za vymezených podmínek může regulační orgán určit, zda odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě, distribuční zařízení připojené k přenosové soustavě, distribuční soustava nebo odběrná jednotka mají být považovány za stávající, nebo nové.

3.   Po veřejné konzultaci v souladu s článkem 9 a s cílem reagovat na významné faktické změny v okolnostech, např. na vývoj požadavků na soustavy včetně zavádění obnovitelných zdrojů energie, inteligentních sítí, distribuované výroby nebo odezvy na straně poptávky, může příslušný provozovatel přenosové soustavy dotčenému regulačnímu orgánu nebo případně členskému státu navrhnout, aby se uplatňování tohoto nařízení rozšířilo i na stávající odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě, distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě, stávající distribuční soustavy nebo stávající odběrné jednotky používané odběrným elektrickým zařízením nebo uzavřenou distribuční soustavou k poskytování služeb odezvy na straně poptávky příslušnému provozovateli soustavy nebo příslušnému provozovateli přenosové soustavy.

Pro tento účel se provede důkladná a transparentní kvantitativní analýza nákladů a přínosů v souladu s články 48 a 49. V analýze se uvedou:

a)

náklady spojené s vyžadováním souladu s tímto nařízením týkající se stávajících odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavě, stávajících distribučních zařízení připojených k přenosové soustavě, stávajících distribučních soustav a stávajících odběrných jednotek;

b)

sociálně-ekonomický přínos vyplývající z uplatňování požadavků stanovených v tomto nařízení a

c)

možnosti dosažení požadovaných výsledků pomocí jiných opatření.

4.   Před provedením kvantitativní analýzy nákladů a přínosů uvedené v odstavci 3 příslušný provozovatel přenosové soustavy:

a)

provede předběžné kvalitativní porovnání nákladů a přínosů;

b)

získá souhlas příslušného regulačního orgánu nebo případně členského státu.

5.   Příslušný regulační orgán nebo případně členský stát rozhodne o rozšíření použitelnosti tohoto nařízení na stávající odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě, stávající distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě, stávající distribuční soustavy nebo stávající odběrné jednotky do šesti měsíců od přijetí zprávy a doporučení příslušného provozovatele přenosové soustavy v souladu s čl. 48 odst. 4. Rozhodnutí regulačního orgánu nebo případně členského státu se zveřejní.

6.   V rámci posouzení, zda má být toto nařízení použito na stávající odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě, stávající distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě, stávající distribuční soustavy nebo stávající odběrné jednotky, příslušný provozovatel přenosové soustavy zohlední oprávněná očekávání vlastníků odběrných elektrických zařízení, provozovatelů distribučních soustav a provozovatelů uzavřených distribučních soustav.

7.   Zda mají být některá nebo veškerá ustanovení tohoto nařízení použita na stávající odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě, stávající distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě, stávající distribuční soustavy nebo stávající odběrné jednotky, může příslušný provozovatel přenosové soustavy posoudit v souladu s požadavky a postupem stanovenými v odstavcích 3 až 5 každé tři roky.

Článek 5

Použití na výrobní moduly přečerpávacích vodních elektráren a průmyslové objekty

1.   Toto nařízení se nevztahuje na výrobní moduly přečerpávacích vodních elektráren, které mají jak turbínový, tak čerpací provozní režim.

2.   Každý čerpací modul v rámci přečerpávací vodní elektrárny, který funguje pouze v čerpacím režimu, podléhá požadavkům tohoto nařízení a je považován za odběrné elektrické zařízení.

3.   V případě průmyslových objektů s vnořeným výrobním modulem se provozovatel soustavy průmyslového objektu, vlastník odběrného elektrického zařízení, vlastník výrobny elektřiny a příslušný provozovatel soustavy, k jehož soustavě je průmyslový objekt připojen, mohou v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy dohodnout na podmínkách pro odpojení kritických zatížení od příslušné soustavy. Cílem dohody je zajištění výrobních postupů průmyslového objektu v případě narušení v příslušné soustavě.

Článek 6

Regulační aspekty

1.   Obecně použitelné požadavky, které mají být podle tohoto nařízení stanoveny příslušnými provozovateli soustav nebo příslušnými provozovateli přenosových soustav, podléhají schválení subjektem, který určí členský stát, a zveřejní se. Pokud členský stát nestanoví jinak, je určeným subjektem regulační orgán.

2.   Mají-li příslušní provozovatelé soustav nebo příslušní provozovatelé přenosových soustav podle tohoto nařízení stanovit požadavky pro konkrétní zařízení, mohou členské státy vyžadovat, aby tyto požadavky podléhaly schválení určeným subjektem.

3.   Členské státy, příslušné subjekty a provozovatelé soustav musí při uplatňování tohoto nařízení:

a)

uplatňovat zásady proporcionality a nediskriminace;

b)

zajistit transparentnost;

c)

uplatňovat zásadu optimalizace mezi co nejvyšší celkovou efektivitou a co nejnižšími celkovými náklady pro všechny zúčastněné strany;

d)

respektovat odpovědnost svěřenou příslušnému provozovateli přenosové soustavy za účelem zajištění bezpečnosti provozu soustavy, a to včetně toho, co vyžadují vnitrostátní právní předpisy;

e)

konzultovat s příslušnými provozovateli distribučních soustav a brát v úvahu možné dopady na jejich soustavu;

f)

přihlédnout k dohodnutým evropským normám a technickým specifikacím.

4.   Příslušný provozovatel soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy předloží návrh obecně použitelných požadavků nebo metodiky použité k jejich výpočtu nebo stanovení příslušnému subjektu ke schválení do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost.

5.   Vyžaduje-li toto nařízení dohodu mezi příslušným provozovatelem soustavy, příslušným provozovatelem přenosové soustavy, vlastníkem odběrného elektrického zařízení, vlastníkem výrobny elektřiny, provozovatelem distribuční soustavy a/nebo provozovatelem uzavřené distribuční soustavy, musí usilovat o to, aby jí dosáhli do šesti měsíců od doby, kdy jedna strana předložila ostatním stranám první návrh. Pokud se v této lhůtě nepodaří dohody dosáhnout, může každá strana ve lhůtě šesti měsíců požádat příslušný regulační orgán o vydání rozhodnutí.

6.   Příslušné subjekty rozhodnou o návrzích požadavků nebo metodik do šesti měsíců po jejich obdržení.

7.   Má-li příslušný provozovatel soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy za to, že je nezbytné požadavky nebo metodiky stanovené a schválené podle odstavců 1 a 2 změnit, použijí se na navrženou změnu požadavky stanovené v odstavcích 3 až 8. Provozovatelé soustav a provozovatelé přenosových soustav, kteří změnu navrhují, vezmou v úvahu případná oprávněná očekávání vlastníků odběrných elektrických zařízení, provozovatelů distribučních soustav, provozovatelů uzavřených distribučních soustav, výrobců vybavení a dalších zainteresovaných stran, která jsou založena na původně stanovených nebo dohodnutých požadavcích nebo metodikách.

8.   Každá osoba, která podala stížnost na příslušného provozovatele soustavy nebo na provozovatele přenosové soustavy v souvislosti s povinnostmi daného provozovatele soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy podle tohoto nařízení, může podat stížnost regulačnímu orgánu, který jako orgán pro řešení sporů vydá rozhodnutí do dvou měsíců po obdržení stížnosti. Tuto lhůtu je možné prodloužit o dva měsíce, pokud regulační orgán požaduje dodatečné informace. Tuto prodlouženou lhůtu je možné dále prodloužit po dohodě se stěžovatelem. Rozhodnutí regulačního orgánu má závazný účinek, pokud není zrušeno v rámci odvolání.

9.   Má-li požadavky podle tohoto nařízení stanovit příslušný provozovatel soustavy, který není provozovatelem přenosové soustavy, mohou členské státy určit, aby byl místo něj za stanovení daných požadavků odpovědný provozovatel přenosové soustavy.

Článek 7

Více provozovatelů přenosových soustav

1.   Působí-li v daném členském státě více než jeden provozovatel přenosové soustavy, vztahuje se toto nařízení na všechny tyto provozovatele.

2.   Členské státy mohou v rámci svého vnitrostátního regulačního režimu stanovit, že se odpovědnost provozovatele přenosové soustavy za plnění jedné nebo několika nebo všech povinností podle tohoto nařízení svěří jednomu nebo více konkrétním provozovatelům přenosových soustav.

Článek 8

Úhrada nákladů

1.   Náklady, jež vznikly provozovatelům soustav podléhajícím regulaci síťových tarifů a které vyplývají ze závazků stanovených v tomto nařízení, posuzují příslušné regulační orgány. Náklady, jež budou posouzeny jako přiměřené a efektivní, jsou uhrazovány, a to prostřednictvím síťových tarifů nebo jiných vhodných mechanismů.

2.   Na žádost příslušných regulačních orgánů jsou provozovatelé soustav podle odstavce 1 ve lhůtě tří měsíců od podání žádosti povinni předložit informace potřebné pro účely posouzení vzniklých nákladů.

Článek 9

Veřejné konzultace

1.   Příslušní provozovatelé soustav a příslušní provozovatelé přenosových soustav konzultují se zainteresovanými stranami, včetně příslušných orgánů každého členského státu:

a)

návrhy na rozšíření použitelnosti tohoto nařízení na stávající odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě, stávající distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě, stávající distribuční soustavy a stávající odběrné jednotky v souladu s čl. 4 odst. 3;

b)

zprávu vypracovanou v souladu s čl. 48 odst. 3;

c)

analýzu nákladů a přínosů provedenou v souladu s čl. 53 odst. 2;

d)

požadavky na odběrné jednotky stanovené v souladu s čl. 28 odst. 2 písm. c), e), f), k) a l) a čl. 29 odst. 2 písm. c) až e).

Konzultace musí trvat nejméně jeden měsíc.

2.   Než příslušní provozovatelé soustav nebo příslušní provozovatelé přenosových soustav předloží pracovní verzi návrhu, zprávu, analýzu nákladů a přínosů nebo požadavky na odběrné jednotky ke schválení regulačnímu orgánu, příslušnému subjektu nebo případně členskému státu, zohlední náležitě názory zainteresovaných stran vzešlé z konzultací. Ve všech případech musí být vypracováno řádné odůvodnění, proč názory zainteresovaných stran byly či nebyly zohledněny; toto odůvodnění se včas zveřejní před zveřejněním návrhu, zprávy, analýzy nákladů a přínosů nebo požadavků na odběrné jednotky stanovených v souladu s články 28 a 29, nebo současně s nimi.

Článek 10

Zapojení zainteresovaných stran

Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“) v úzké spolupráci s Evropskou sítí provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (dále jen „síť ENTSO pro elektřinu“) zajistí zapojení zainteresovaných stran, pokud jde o požadavky na připojení odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavě, distribučních zařízení připojených k přenosové soustavě, distribučních soustav a odběrných jednotek používaných odběrným elektrickým zařízením nebo uzavřenou distribuční soustavou k poskytování služeb odezvy na straně poptávky příslušným provozovatelům soustav nebo příslušným provozovatelům přenosových soustav k elektrizační soustavě a další aspekty provádění tohoto nařízení. Zajistí mimo jiné i pravidelná setkání se zainteresovanými stranami, aby bylo možno poukázat na problémy a navrhnout zlepšení, zejména pokud jde o požadavky na připojení odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavě, distribučních zařízení připojených k přenosové soustavě, distribučních soustav a odběrných jednotek používaných odběrným elektrickým zařízením nebo uzavřenou distribuční soustavou k poskytování služeb odezvy na straně poptávky příslušným provozovatelům soustav a příslušným provozovatelům přenosových soustav k elektrizační soustavě.

Článek 11

Povinnost mlčenlivosti

1.   Na veškeré důvěrné informace přijaté, vyměňované nebo předané podle tohoto nařízení se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle odstavců 2, 3 a 4.

2.   Povinnost mlčenlivosti platí pro všechny osoby, regulační orgány nebo subjekty, na které se vztahuje toto nařízení.

3.   Žádné důvěrné informace, které osoby, regulační orgány nebo subjekty uvedené v odstavci 2 získaly při plnění svých povinností, nesmí být poskytnuty jiné osobě ani orgánu, aniž jsou dotčeny případy, na které se vztahuje vnitrostátní právo, jiná ustanovení tohoto nařízení nebo jiné příslušné právní předpisy Unie.

4.   Aniž jsou dotčeny případy, na které se vztahuje vnitrostátní právo nebo právo Unie, mohou regulační orgány, subjekty nebo osoby, které přijímají důvěrné informace podle tohoto nařízení, použít tyto informace pouze pro účely plnění svých úkolů podle tohoto nařízení.

HLAVA II

PŘIPOJENÍ ODBĚRNÝCH ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ PŘIPOJENÝCH K PŘENOSOVÉ SOUSTAVĚ, DISTRIBUČNÍCH ZAŘÍZENÍ PŘIPOJENÝCH K PŘENOSOVÉ SOUSTAVĚ A DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV

KAPITOLA 1

Obecné požadavky

Článek 12

Obecné požadavky na frekvenci

1.   Odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě, distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě a distribuční soustavy musí být schopny zůstat připojeny k soustavě a být v provozu v rozsazích frekvencí a po dobu, které jsou uvedeny v příloze I.

2.   Vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatel distribuční soustavy se mohou s příslušným provozovatelem přenosové soustavy dohodnout na širších rozsazích frekvencí nebo delších minimálních dobách provozu. Jsou-li širší rozsahy napětí nebo delší minimální doby provozu technicky proveditelné, nesmí vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatel distribuční soustavy dohodu neodůvodněně odepřít.

Článek 13

Obecné požadavky na napětí

1.   Odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě, distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě a distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě musí být schopny zůstat připojeny k soustavě a být v provozu v rozsazích napětí a po dobu, které jsou uvedeny v příloze II.

2.   Zařízení distribučních soustav připojená se stejným napětím, jako je napětí místa připojení k přenosové soustavě, musí být schopna zůstat připojena k soustavě a být v provozu v rozsazích napětí a po dobu, které jsou stanoveny v příloze II.

3.   Rozsah napětí v místě připojení se vyjádří napětím v místě připojení vztaženým k referenční hodnotě napětí odpovídající 1 p. j. V případě napěťové hladiny 400 kV (též označované jako hladina 380 kV) 1 p. j. odpovídá hodnotě 400 kV, v případě jiných napěťových hladin se referenční jednotka napětí 1 p. j. může u jednotlivých provozovatelů soustav v téže synchronně propojené oblasti lišit.

4.   Je-li báze napětí pro stanovení hodnot p. j. v rozsahu od 300 kV do 400 kV včetně, může příslušný provozovatel přenosové soustavy ve Španělsku požadovat, aby odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě, distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě a distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě zůstaly na neomezenou dobu připojeny v rozsahu napětí 1,05 p. j. – 1,0875 p. j.

5.   Je-li báze napětí pro stanovení hodnot p. j. rovna 400 kV, mohou příslušní provozovatelé přenosových soustav v synchronně propojené oblasti Pobaltí požadovat, aby odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě, distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě a distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě zůstaly připojeny k soustavě 400 kV v rozsazích napětí a po dobu, které platí pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa.

6.   Požaduje-li to příslušný provozovatel přenosové soustavy, musí být odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě, distribuční zařízení připojené k přenosové soustavě nebo distribuční soustava připojená k přenosové soustavě schopny se při stanovených napětích automaticky odpojit. Podmínky a nastavení pro automatické odpojení dohodnou mezi sebou příslušný provozovatel přenosové soustavy a vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatel distribuční soustavy.

7.   Pokud jde o distribuční soustavy připojené k přenosovým soustavám mající napětí pod 110 kV v místě připojení, příslušný provozovatel přenosové soustavy stanoví rozsah napětí v místě připojení, pro který musí být distribuční soustavy připojené k této přenosové soustavě navrženy. Provozovatelé distribučních soustav navrhnou vlastnosti svých zařízení připojených se stejným napětím jako napětí v místě připojení k přenosové soustavě, aby byl tento rozsah napětí dodržen.

Článek 14

Zkratové požadavky

1.   Příslušný provozovatel přenosové soustavy stanoví na základě jmenovité zkratové odolnosti svých prvků přenosové sítě maximální zkratový proud v místě připojení, kterému musí být odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě nebo distribuční soustava připojená k přenosové soustavě schopny odolávat.

2.   Příslušný provozovatel přenosové soustavy poskytne vlastníkovi odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovateli distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě odhad minimálních a maximálních zkratových proudů, které lze očekávat v místě připojení jako ekvivalent sítě.

3.   Po neplánované události příslušný provozovatel přenosové soustavy co nejdříve, nejdéle do jednoho týdne po neplánované události, informuje dotčeného vlastníka odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo dotčeného provozovatele distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě o změnách nad prahovou hodnotu maximálního zkratového proudu, které musí být dotčené odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě nebo dotčená distribuční soustava připojená k přenosové soustavě schopny odolávat ze soustavy příslušného provozovatele přenosové soustavy v souladu s odstavcem 1.

4.   Prahovou hodnotu uvedenou v odstavci 3 stanoví buď vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě pro své zařízení, nebo provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě pro svou soustavu.

5.   Před plánovanou událostí příslušný provozovatel přenosové soustavy co nejdříve, nejpozději jeden týden před plánovanou událostí, informuje dotčeného vlastníka odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo dotčeného provozovatele distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě o změnách nad prahovou hodnotu maximálního zkratového proudu, které musí být odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě nebo dotčená distribuční soustava připojená k přenosové soustavě schopny odolávat ze soustavy příslušného provozovatele přenosové soustavy v souladu s odstavcem 1.

6.   Prahovou hodnotu uvedenou v odstavci 5 stanoví buď vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě pro své zařízení, nebo provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě pro svou soustavu.

7.   Příslušný provozovatel přenosové soustavy si od vlastníka odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatele distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě vyžádá informace o příspěvku zkratového proudu z tohoto zařízení nebo soustavy. Minimálně se poskytnou a prokáží ekvivalentní moduly soustavy pro nulovou, souslednou a zpětnou soustavu.

8.   Po neplánované události vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě co nejdříve, nejdéle do jednoho týdne po neplánované události, informuje příslušného provozovatele přenosové soustavy o změnách zkratového příspěvku nad prahovou hodnotu stanovenou příslušným provozovatelem přenosové soustavy.

9.   Před plánovanou událostí vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě co nejdříve, nejpozději jeden týden před plánovanou událostí, informuje příslušného provozovatele přenosové soustavy o změnách zkratového příspěvku nad prahovou hodnotu stanovenou příslušným provozovatelem přenosové soustavy.

Článek 15

Požadavky na jalový výkon

1.   Odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě a distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě musí být schopny udržovat provoz v ustáleném stavu v místě připojení v rozsahu jalového výkonu stanoveném příslušným provozovatelem přenosové soustavy v souladu s těmito podmínkami:

a)

v případě odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavě nesmí být skutečný rozsah jalového výkonu stanovený příslušným provozovatelem přenosové soustavy pro spotřebu a dodávku jalového výkonu širší než 48 % rezervovaného příkonu nebo rezervovaného výkonu (účiník 0,9 vztažený k spotřebě nebo dodávce činného výkonu), přičemž se použije vyšší z obou hodnot, s výjimkou situací, kdy vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě prokáže u odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě technické nebo finanční výhody pro soustavu a příslušný provozovatel přenosové soustavy je schválí;

b)

v případě distribučních soustav připojených k přenosové soustavě nesmí být skutečný rozsah jalového výkonu stanovený příslušným provozovatelem přenosové soustavy pro spotřebu a dodávku jalového výkonu širší než:

i)

48 % (tj. účiník 0,9) rezervovaného příkonu nebo rezervovaného výkonu při spotřebě jalového výkonu, přičemž se použije vyšší z obou hodnot, a

ii)

48 % (tj. účiník 0,9) rezervovaného příkonu nebo rezervovaného výkonu při dodávce jalového výkonu, přičemž se použije vyšší z obou hodnot;

s výjimkou situací, kdy příslušný provozovatel přenosové soustavy a provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě na základě společné analýzy prokážou technické nebo finanční výhody pro soustavu;

c)

příslušný provozovatel přenosové soustavy a provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě se dohodnou na rozsahu analýzy, která se zabývá možnými řešeními, a určí optimální řešení výměny jalového výkonu mezi jejich soustavami, přičemž přiměřeně zohlední zvláštní vlastnosti soustav, proměnlivou strukturu výměny výkonu, obousměrné toky a kapacitu jalového výkonu v distribuční soustavě;

d)

příslušný provozovatel přenosové soustavy může při určování ekvivalentních rozsahů jalového výkonu stanovit používání měrných jednotek jiných než účiník;

e)

požadované hodnoty rozsahu jalového výkonu musí být splněny v místě připojení;

f)

odchylně od písmene e) platí, že pokud místo připojení sdílejí společně výrobní modul a odběrné elektrické zařízení, musí být splněny ekvivalentní požadavky, a to v bodě stanoveném v příslušných smlouvách nebo ve vnitrostátním právu.

2.   Příslušný provozovatel přenosové soustavy může požadovat, aby distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě měly v místě připojení schopnost nedodávat jalový výkon (při referenčním napětí odpovídajícím 1 p. j.) při toku činného výkonu nižším než 25 % rezervovaného příkonu. V případě potřeby mohou členské státy požadovat, aby příslušný provozovatel přenosové soustavy odůvodnil svůj požadavek společnou analýzou s provozovatelem distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě. Jestliže ze společné analýzy vyplyne, že tento požadavek není odůvodněný, příslušný provozovatel přenosové soustavy a provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě se na základě výsledků společné analýzy dohodnou na potřebných požadavcích.

3.   Aniž je dotčen odst. 1 písm. b), může příslušný provozovatel přenosové soustavy požadovat, aby distribuční soustava připojená k přenosové soustavě aktivně regulovala výměnu jalového výkonu v místě připojení ve prospěch celé soustavy. Příslušný provozovatel přenosové soustavy a provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě se dohodnou na způsobu provádění této regulace, aby byla zajištěna odůvodněná míra bezpečnosti dodávek pro obě strany. Součástí odůvodnění musí být plán, v němž se uvedou kroky a harmonogram plnění daného požadavku.

4.   V souladu s odstavcem 3 může provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě požadovat, aby příslušný provozovatel přenosové soustavy vzal jeho distribuční soustavu připojenou k přenosové soustavě v potaz pro řízení jalového výkonu.

Článek 16

Požadavky na ochrany

1.   Příslušný provozovatel přenosové soustavy stanoví zařízení a nastavení potřebná pro ochranu přenosové sítě v souladu s vlastnostmi odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě. Příslušný provozovatel přenosové soustavy a vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě se dohodnou na systémech a nastaveních ochran relevantních pro odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě nebo distribuční soustavu připojenou k přenosové soustavě.

2.   Elektrická ochrana odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě musí mít přednost před provozní regulací, přičemž musí být zachována bezpečnost provozu soustavy a zdraví a bezpečnosti zaměstnanců a veřejnosti.

3.   Zařízení systému ochran mohou zahrnovat tyto prvky:

a)

vnější a vnitřní zkrat;

b)

přepětí a podpětí v místě připojení k přenosové soustavě;

c)

nadfrekvence a podfrekvence;

d)

ochrana obvodů na straně poptávky;

e)

ochrana odbočkových transformátorů;

f)

záloha pro případ nefunkčnosti ochran a spínacích zařízení.

4.   Příslušný provozovatel přenosové soustavy a vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě se dohodnou na všech změnách systémů ochran relevantních pro odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě nebo distribuční soustavu připojenou k přenosové soustavě a na opatřeních pro systémy ochran odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě.

Článek 17

Regulační požadavky

1.   Příslušný provozovatel přenosové soustavy a vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě se dohodnou na systémech a nastaveních jednotlivých regulačních zařízení odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě, které mají význam pro bezpečnost provozu soustavy.

2.   Dohoda se musí týkat alespoň těchto prvků:

a)

samostatný provoz (soustavy);

b)

tlumení oscilací;

c)

narušení přenosové sítě;

d)

automatické přepínání na nouzové dodávky a obnovení normální topologie;

e)

automatické opětné zapínání obvodu vypínačem (při poruchách jedné fáze).

3.   Příslušný provozovatel přenosové soustavy a vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě se dohodnou na všech změnách systémů a nastavení jednotlivých regulačních zařízení odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě, které mají význam pro bezpečnost provozu soustavy.

4.   S ohledem na hierarchii priorit ochrany a regulace vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě určí ochranná a regulační zařízení svého odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo své distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě v souladu s následující hierarchií priorit, uvedenou v sestupném pořadí důležitosti:

a)

ochrana přenosové sítě;

b)

ochrana odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě;

c)

regulace frekvence (přizpůsobení činného výkonu);

d)

omezení výkonu.

Článek 18

Výměna informací

1.   Odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě musí být vybavena v souladu se standardy stanovenými příslušným provozovatelem přenosové soustavy za účelem výměny informací mezi příslušným provozovatelem přenosové soustavy a odběrným elektrickým zařízením připojeným k přenosové soustavě se stanoveným časovým razítkem. Příslušný provozovatel přenosové soustavy stanovené standardy zveřejní.

2.   Distribuční soustava připojená k přenosové soustavě musí být vybavena v souladu se standardy stanovenými příslušným provozovatelem přenosové soustavy za účelem výměny informací mezi příslušným provozovatelem přenosové soustavy a distribuční soustavou připojenou k přenosové soustavě se stanoveným časovým razítkem. Příslušný provozovatel přenosové soustavy stanovené standardy zveřejní.

3.   Příslušný provozovatel přenosové soustavy stanoví standardy pro výměnu informací. Příslušný provozovatel přenosové soustavy zveřejní přesný seznam požadovaných údajů.

Článek 19

Odpojování a opětovné připojování poptávky

1.   Všechna odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě a distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě musí splňovat následující požadavky na funkci frekvenčního odlehčování:

a)

každý provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě, a stanoví-li tak provozovatel přenosové soustavy, také vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě zajistí funkce, které při podfrekvenci umožňují automatické odpojení stanoveného podílu jejich poptávky. Příslušný provozovatel přenosové soustavy může stanovit spouštěcí hodnotu pro odpojení na základě kombinace podfrekvence a rychlosti změny frekvence;

b)

funkce frekvenčního odlehčování musí umožnit odpojování poptávky stupňovitým působením při různých provozních frekvencích;

c)

funkce frekvenčního odlehčování musí umožňovat provoz při jmenovitém vstupním střídavém proudu, který stanoví příslušný provozovatel soustavy, a musí splňovat tyto požadavky:

i)

rozsah frekvence: minimálně 47–50 Hz nastavitelný v krocích po 0,05 Hz;

ii)

doba spuštění: maximálně 150 ms po dosažení zadané hodnoty frekvence;

iii)

zablokování při podpětí: je-li napětí v rozsahu 30 až 90 % referenčního napětí odpovídajícího 1 p. j., musí být možné tuto funkci zablokovat;

iv)

musí udávat směr toku činného výkonu v místě odpojení;

d)

střídavé napětí používané při poskytování funkcí frekvenčního odlehčování musí být dodáváno ze soustavy v měřicím bodě frekvenčního signálu, který je používán při poskytování funkcí podle odst. 1 písm. c), aby frekvence napájecího napětí funkcí frekvenčního odlehčování byla stejná jako frekvence soustavy.

2.   Pro funkce podpěťového odlehčování platí tyto požadavky:

a)

příslušný provozovatel přenosové soustavy může v koordinaci s provozovateli distribučních soustav připojených k přenosové soustavě stanovit funkce podpěťového odlehčování pro distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě;

b)

příslušný provozovatel přenosové soustavy může v koordinaci s vlastníky odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavě stanovit funkce podpěťového odlehčování pro odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě;

c)

na základě posouzení bezpečnosti provozu soustavy provozovatelem přenosové soustavy je pro provozovatele distribučních soustav připojených k přenosové soustavě zavedení blokování přepínače odboček transformátoru pod zatížením a podpěťového odlehčování závazné;

d)

rozhodne-li se příslušný provozovatel přenosové soustavy zavést funkci podpěťového odlehčování, musí být zařízení pro blokování přepínače odboček transformátoru pod zatížením a pro podpěťové odlehčování nainstalováno v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy;

e)

podpěťové odlehčování je nutné provádět prostřednictvím relé nebo z dispečerského pracoviště;

f)

funkce podpěťového odlehčování musí mít tyto vlastnosti:

i)

funkce podpěťového odlehčování musí sledovat napětí měřením všech tří fází;

ii)

blokování provozu relé musí být založeno na směru toku činného nebo jalového výkonu.

3.   Pokud jde o blokování přepínačů odboček transformátoru pod zatížením, platí tyto požadavky:

a)

požaduje-li to příslušný provozovatel přenosové soustavy, musí být transformátor v distribučním zařízení připojeném k přenosové soustavě schopen automatického nebo ručního blokování přepínačů odboček transformátoru pod zatížením;

b)

příslušný provozovatel přenosové soustavy stanoví automatickou funkci blokování přepínače odboček transformátoru pod zatížením.

4.   Všechna odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě a distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě musí splňovat následující požadavky týkající se jejich odpojení nebo opětovného připojení:

a)

pokud jde o schopnost opětovného připojení po odpojení, příslušný provozovatel přenosové soustavy stanoví podmínky, za nichž se odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě nebo distribuční soustava připojená k přenosové soustavě může znovu připojit k přenosové soustavě. Instalace systémů pro automatické opětovné připojení podléhá předchozímu schválení příslušným provozovatelem přenosové soustavy;

b)

pokud jde o opětovné připojení odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě, musí být schopny fázování v rozsazích frekvencí stanovených v článku 12. Příslušný provozovatel přenosové soustavy a vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě se dohodnou na nastaveních synchronizačních zařízení před připojením odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě, včetně napětí, frekvence, rozsahu fázového rozdílu, odchylky napětí a odchylky frekvence;

c)

odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě nebo distribuční zařízení připojené k přenosové soustavě musí být schopno dálkového odpojení od přenosové soustavy, požaduje-li to příslušný provozovatel přenosové soustavy. Příslušný provozovatel přenosové soustavy případně stanoví zařízení pro automatické odpojení pro novou konfiguraci soustavy při přípravě na skokové zatížení. Příslušný provozovatel přenosové soustavy stanoví čas požadovaný pro dálkové odpojení.

Článek 20

Kvalita výkonu

Vlastníci odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavě a provozovatelé distribučních soustav připojených k přenosové soustavě zajistí, aby jejich připojení k soustavě nemělo za následek určenou úroveň deformací nebo kolísání napájecího napětí v soustavě v místě připojení. Úroveň deformací nesmí přesáhnout hodnotu, kterou jim přidělí příslušný provozovatel přenosové soustavy. Provozovatelé přenosových soustav své požadavky na kvalitu výkonu koordinují s požadavky sousedících provozovatelů přenosových soustav.

Článek 21

Simulační modely

1.   Odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě a distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě musí splňovat požadavky stanovené v odstavcích 3 a 4 týkající se simulačních modelů nebo ekvivalentních informací.

2.   Každý provozovatel přenosové soustavy může požadovat simulační modely nebo ekvivalentní informace, které popisují chování odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě či distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě nebo obou v ustáleném stavu a jejich dynamické chování.

3.   Každý provozovatel přenosové soustavy stanoví obsah a formát těchto simulačních modelů nebo ekvivalentních informací. Obsah a formát zahrnují:

a)

ustálené a dynamické stavy, včetně složky 50 Hz;

b)

simulace elektromagnetických přechodových dějů v místě připojení;

c)

strukturní a blokové diagramy.

4.   Pro účely dynamických simulací obsahuje simulační model nebo ekvivalentní informace podle odst. 3 písm. a) tyto dílčí modely nebo ekvivalentní informace:

a)

regulace výkonu;

b)

regulace napětí;

c)

modely ochran odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě;

d)

jednotlivé typy poptávky, tj. elektrotechnické vlastnosti poptávky, a

e)

modely měničů.

5.   Každý příslušný provozovatel soustavy nebo příslušný provozovatel přenosové soustavy stanoví požadavky na záznamy o odběrných elektrických zařízeních připojených k přenosové soustavě či distribučních zařízeních připojených k přenosové soustavě nebo obou, aby bylo možné srovnávat odezvu modelu s těmito záznamy.

KAPITOLA 2

Postup pro vydání provozního oznámení

Článek 22

Obecná ustanovení

1.   Postup pro vydání provozního oznámení pro připojení každého nového odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě, každého nového distribučního zařízení připojeného k přenosové soustavě a každé nové distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě zahrnuje:

a)

elektrizační provozní oznámení;

b)

dočasné provozní oznámení;

c)

konečné provozní oznámení.

2.   Každý vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě, pro které platí jeden nebo více požadavků podle hlavy II, musí příslušnému provozovateli přenosové soustavy prokázat, že splnil požadavky stanovené v hlavě II tohoto nařízení tím, že úspěšně dokončil postup pro vydání provozního oznámení pro připojení každého odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě, každého distribučního zařízení připojeného k přenosové soustavě a každé distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě, popsaný v článcích 23 až 26.

3.   Příslušný provozovatel přenosové soustavy stanoví a zveřejní další podrobnosti týkající se postupu pro vydání provozního oznámení.

Článek 23

Elektrizační provozní oznámení

1.   Elektrizační provozní oznámení opravňuje vlastníka odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatele distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě uvést svou vnitřní soustavu a pomocná zařízení pod napětí pomocí připojení k elektrizační soustavě, které je pro dané místo připojení stanoveno.

2.   Elektrizační provozní oznámení vydá příslušný provozovatel přenosové soustavy po dokončení příprav, včetně dohody o nastavení ochran a regulátorů vztahujícím se k místu připojení, uzavřené mezi příslušným provozovatelem přenosové soustavy a vlastníkem odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatelem distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě.

Článek 24

Dočasné provozní oznámení

1.   Dočasné provozní oznámení opravňuje vlastníka odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatele distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě k provozování odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribučního zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě po omezenou dobu pomocí připojení k elektrizační soustavě.

2.   Dočasné provozní oznámení vydá příslušný provozovatel přenosové soustavy po dokončení procesu přezkumu údajů a studií, jejž vyžaduje tento článek.

3.   Pokud jde o přezkum údajů a studií, příslušný provozovatel přenosové soustavy je oprávněn vyžádat si od vlastníka odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatele distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě:

a)

prohlášení o souladu jednotlivých prvků;

b)

podrobné technické údaje o odběrném elektrickém zařízení připojeném k přenosové soustavě, distribučním zařízení připojeném k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě připojené k přenosové soustavě významné pro připojení k elektrizační soustavě, jež stanoví příslušný provozovatel přenosové soustavy;

c)

certifikáty zařízení vydané k odběrným elektrickým zařízením připojeným k přenosové soustavě, distribučním zařízením připojeným k přenosové soustavě nebo distribučním soustavám připojeným k přenosové soustavě certifikátorem, pokud tvoří součást důkazů o souladu;

d)

simulační modely stanovené v článku 21 a požadované provozovatelem přenosové soustavy;

e)

studie prokazující předpokládané chování v ustáleném stavu a dynamické chování podle požadavků článků 43, 46 a 47;

f)

podrobnosti o zamýšleném praktickém postupu provádění zkoušek souladu podle hlavy IV kapitoly 2.

4.   Na základě dočasného provozního oznámení může vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě příslušné odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě, distribuční zařízení připojené k přenosové soustavě nebo distribuční soustavu připojenou k přenosové soustavě provozovat nejvýše po dobu 24 měsíců. Příslušný provozovatel přenosové soustavy je oprávněn stanovit u dočasného provozního oznámení kratší dobu platnosti. Platnost dočasného provozního oznámení se prodlouží pouze v případě, že vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě učinil výrazný pokrok směřující k plnému souladu. Při podání žádosti o prodloužení musí být jasně uvedeno, které problémy zbývá ještě vyřešit.

5.   Dobu, po kterou vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě může příslušné odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě, distribuční zařízení připojené k přenosové soustavě nebo distribuční soustavu připojenou k přenosové soustavě provozovat na základě dočasného provozního oznámení, lze nad rámec doby vymezené v odstavci 4 prodloužit, je-li před uplynutím této doby příslušnému provozovateli přenosové soustavy předložena žádost o udělení výjimky v souladu s postupem udělování výjimek stanoveným v článku 50.

Článek 25

Konečné provozní oznámení

1.   Konečné provozní oznámení opravňuje vlastníka odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatele distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě k provozování odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribučního zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě pomocí připojení k elektrizační soustavě.

2.   Konečné provozní oznámení vydá příslušný provozovatel přenosové soustavy po odstranění všech neslučitelností zjištěných pro účely vydání dočasného provozního oznámení a po dokončení procesu přezkumu údajů a studií, jejž vyžaduje tento článek.

3.   Pro účely přezkumu údajů a studií musí vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě příslušnému provozovateli přenosové soustavy předložit:

a)

prohlášení o souladu jednotlivých prvků a

b)

aktualizaci použitelných technických údajů, simulačních modelů a studií uvedených v čl. 24 odst. 3 písm. b), d) a e), včetně použití aktuálních hodnot naměřených během zkoušek.

4.   Je-li v souvislosti s vydáním konečného provozního oznámení zjištěna neslučitelnost, lze na žádost předloženou příslušnému provozovateli přenosové soustavy udělit výjimku v souladu s postupem udělování výjimek popsaným v hlavě V kapitole 2. Příslušný provozovatel přenosové soustavy vydá konečné provozní oznámení, pokud odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě, distribuční zařízení připojené k přenosové soustavě nebo distribuční soustava připojená k přenosové soustavě vyhovuje ustanovením stanoveným v udělené výjimce.

Je-li žádost o udělení výjimky zamítnuta, příslušný provozovatel přenosové soustavy je oprávněn nepovolit provoz odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribučního zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě, dokud vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě a příslušný provozovatel přenosové soustavy neslučitelnost nevyřeší a dokud příslušný provozovatel přenosové soustavy nedojde k závěru, že odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě, distribuční zařízení připojené k přenosové soustavě nebo distribuční soustava připojená k přenosové soustavě splňuje ustanovení tohoto nařízení.

Pokud příslušný provozovatel přenosové soustavy a vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě nevyřeší neslučitelnost v přiměřené lhůtě, avšak v každém případě nejpozději šest měsíců od oznámení zamítnutí žádosti o udělení výjimky, může každá ze stran postoupit záležitost k rozhodnutí regulačnímu orgánu.

Článek 26

Omezené provozní oznámení

1.   Vlastníci odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavě nebo provozovatelé distribučních soustav připojených k přenosové soustavě, jimž bylo uděleno konečné provozní oznámení, musí příslušného provozovatele přenosové soustavy do 24 hodin informovat, pokud nastanou následující okolnosti:

a)

u zařízení se dočasně projevuje významná změna nebo ztráta vlastností, což ovlivňuje jeho chování, nebo

b)

u zařízení dojde k poruše, jež vede k nesouladu s některými příslušnými požadavky.

Podle povahy změn může být s vlastníkem odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatelem distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě dohodnuta delší lhůta pro informování příslušného provozovatele přenosové soustavy.

2.   Vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě musí příslušného provozovatele přenosové soustavy požádat o vydání omezeného provozního oznámení, pokud vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě očekává, že okolnosti popsané v odstavci 1 potrvají déle než tři měsíce.

3.   Omezené provozní oznámení vydá příslušný provozovatel přenosové soustavy a musí obsahovat tyto informace, jež musí být jasně vyznačeny:

a)

nevyřešené problémy, jež jsou důvodem pro vydání omezeného provozního oznámení;

b)

odpovědnost a lhůty týkající se očekávaného řešení a

c)

maximální doba platnosti, která nesmí přesáhnout 12 měsíců. Počáteční doba platnosti může být kratší s možností prodloužení, pokud budou příslušnému provozovateli přenosové soustavy předloženy přesvědčivé důkazy prokazující, že byl učiněn výrazný pokrok směrem k dosažení plného souladu.

4.   Po dobu platnosti omezeného provozního oznámení se pozastaví platnost konečného provozního oznámení, pokud jde o prvky, pro něž bylo vydáno omezené provozní oznámení.

5.   Dobu platnosti omezeného provozního oznámení lze opětovně prodloužit, pokud je před vypršením doby jeho platnosti příslušnému provozovateli přenosové soustavy předložena žádost o udělení výjimky v souladu s postupem udělování výjimek popsaným v hlavě V kapitole 2.

6.   Poté, co omezené provozní oznámení již pozbylo platnosti, je příslušný provozovatel přenosové soustavy oprávněn provoz odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribučního zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě nepovolit. V takových případech ztrácí konečné provozní oznámení automaticky platnost.

7.   Pokud příslušný provozovatel přenosové soustavy neprodlouží dobu platnosti omezeného provozního oznámení v souladu s odstavcem 5 nebo pokud nepovolí provoz odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribučního zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě poté, co omezené provozní oznámení již pozbylo platnosti, v souladu odstavcem 6, může vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě postoupit záležitost k rozhodnutí regulačnímu orgánu, a to do šesti měsíců od oznámení o rozhodnutí příslušného provozovatele přenosové soustavy.

HLAVA III

PŘIPOJENÍ ODBĚRNÝCH JEDNOTEK POUŽÍVANÝCH ODBĚRNÝM ELEKTRICKÝM ZAŘÍZENÍM NEBO UZAVŘENOU DISTRIBUČNÍ SOUSTAVOU K POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB ODEZVY NA STRANĚ POPTÁVKY PROVOZOVATELŮM SOUSTAV

KAPITOLA 1

Obecné požadavky

Článek 27

Obecná ustanovení

1.   Služby odezvy na straně poptávky poskytované provozovatelům soustav se dělí na tyto kategorie:

a)

dálkově regulované:

i)

odezva na straně poptávky – regulace činného výkonu;

ii)

odezva na straně poptávky – regulace jalového výkonu;

iii)

odezva na straně poptávky – řízení omezení přenosu;

b)

samostatně regulované:

i)

odezva na straně poptávky – regulace systémové frekvence;

ii)

odezva na straně poptávky – velmi rychlá regulace činného výkonu.

2.   Odběrná elektrická zařízení a uzavřené distribuční soustavy mohou poskytovat služby odezvy na straně poptávky příslušným provozovatelům soustav a příslušným provozovatelům přenosových soustav. Služby odezvy na straně poptávky mohou společně nebo samostatně zahrnovat zvýšení nebo snížení poptávky.

3.   Kategorie uvedené v odstavci 1 nejsou výlučné a toto nařízení nebrání vyvíjení dalších kategorií. Toto nařízení se nevztahuje na služby odezvy na straně poptávky poskytované jiným subjektům než příslušným provozovatelům soustav nebo příslušným provozovatelům přenosových soustav.

Článek 28

Zvláštní ustanovení pro odběrné jednotky s odezvou na straně poptávky – regulací činného výkonu, regulací jalového výkonu a řízením omezení přenosu

1.   Odběrná elektrická zařízení a uzavřené distribuční soustavy mohou příslušným provozovatelům soustav a příslušným provozovatelům přenosových soustav poskytovat odezvu na straně poptávky – regulaci činného výkonu, odezvu na straně poptávky – regulaci jalového výkonu nebo odezvu na straně poptávky – řízení omezení přenosu.

2.   Odběrné jednotky s odezvou na straně poptávky – regulací činného výkonu, odezvou na straně poptávky – regulací jalového výkonu nebo odezvou na straně poptávky – řízením omezení přenosu musí buď samostatně, nebo nejsou-li součástí odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě, společně jako součást agregace poptávky prostřednictvím třetí osoby splňovat tyto požadavky:

a)

musí být schopné provozu v rozsazích frekvencí stanovených v čl. 12 odst. 1 a v rozšířeném rozsahu stanoveném v čl. 12 odst. 2;

b)

musí být schopné provozu v rozsazích napětí stanovených v článku 13, jsou-li připojené k napěťové hladině nad 110 kV včetně;

c)

musí být schopné provozu v normálním rozsahu provozního napětí soustavy v místě připojení stanoveném příslušným provozovatelem soustavy, jsou-li připojené k napěťové hladině pod 110 kV. Toto rozpětí musí zohledňovat stávající standardy a před schválením podle článku 6 podléhá konzultaci s příslušnými zainteresovanými stranami v souladu s čl. 9 odst. 1;

d)

musí být schopné regulovat spotřebu energie ze soustavy v rozsahu odpovídajícím rozsahu smluvně dohodnutému s příslušným provozovatelem přenosové soustavy přímo nebo nepřímo prostřednictvím třetí osoby;

e)

musí být vybavené pro přímé nebo nepřímé (prostřednictvím třetí osoby) přijímání pokynů od příslušného provozovatele soustavy nebo příslušného provozovatele přenosové soustavy ke změně jejich poptávky a pro přenos příslušných informací. Příslušný provozovatel soustavy zveřejní schválené technické specifikace, aby tento přenos informací mohl probíhat. V případě odběrných jednotek připojených k napěťové hladině pod 110 kV tyto specifikace před schválením podle článku 6 podléhají konzultaci s příslušnými zainteresovanými stranami v souladu s čl. 9 odst. 1;

f)

musí být schopné upravit svou spotřebu energie ve lhůtě stanovené příslušným provozovatelem soustavy nebo příslušným provozovatelem přenosové soustavy. V případě odběrných jednotek připojených k napěťové hladině pod 110 kV tyto specifikace před schválením podle článku 6 podléhají konzultaci s příslušnými zainteresovanými stranami v souladu s čl. 9 odst. 1;

g)

musí být schopné plně provést pokyn vydaný příslušným provozovatelem soustavy nebo příslušným provozovatelem přenosové soustavy ke změně jejich spotřeby energie v mezích zařízení elektrické ochrany, nepoužívá-li se způsob smluvně dohodnutý s příslušným provozovatelem soustavy nebo příslušným provozovatelem přenosové soustavy, který nahrazuje jejich příspěvek (včetně agregovaného příspěvku odběrných elektrických zařízení prostřednictvím třetí osoby);

h)

smí po změně spotřeby energie a na dobu trvání požadované změny změnit poptávku používanou k poskytování služby pouze tehdy, požaduje-li to příslušný provozovatel soustavy nebo příslušný provozovatel přenosové soustavy v mezích zařízení elektrické ochrany, nepoužívá-li se způsob smluvně dohodnutý s příslušným provozovatelem soustavy nebo příslušným provozovatelem přenosové soustavy, který nahrazuje jejich příspěvek (včetně agregovaného příspěvku odběrných elektrických zařízení prostřednictvím třetí osoby). Pokyny ke změně spotřeby energie mohou mít okamžité nebo zpožděné účinky;

i)

vyrozumí příslušného provozovatele soustavy nebo příslušného provozovatele přenosové soustavy o změně kapacity odezvy na straně poptávky. Náležitosti tohoto vyrozumění stanoví příslušný provozovatel soustavy nebo příslušný provozovatel přenosové soustavy;

j)

pokud příslušný provozovatel soustavy nebo příslušný provozovatel přenosové soustavy přímo nebo nepřímo prostřednictvím třetí osoby nařídí změnu spotřeby energie, musí umožňovat změnu části své poptávky v odezvě na pokyn příslušného provozovatele soustavy nebo příslušného provozovatele přenosové soustavy v mezích dohodnutých s vlastníkem odběrného elektrického zařízení nebo provozovatelem uzavřené distribuční soustavy a podle nastavení odběrné jednotky;

k)

musí mít dostatečnou odolnost, aby se v důsledku rychlosti změny frekvence do hodnoty stanovené příslušným provozovatelem přenosové soustavy neodpojily od soustavy. Pro účely této odolnosti se hodnota rychlosti změny frekvence vypočítá za dobu 500 ms. V případě odběrných jednotek připojených k napěťové hladině pod 110 kV tyto specifikace před schválením podle článku 6 podléhají konzultaci s příslušnými zainteresovanými stranami v souladu s čl. 9 odst. 1;

l)

je-li změna spotřeby energie určována regulací frekvence či napětí nebo obojího a prostřednictvím předběžného výstražného signálu vysílaného příslušným provozovatelem soustavy nebo příslušným provozovatelem přenosové soustavy, musí být vybaveny pro přímé nebo nepřímé (prostřednictvím třetí osoby) přijímání pokynů od příslušného provozovatele soustavy nebo příslušného provozovatele přenosové soustavy, pro měření hodnoty frekvence či napětí nebo obojího, pro vyvolání vypnutí poptávky a pro předávání informací. Příslušný provozovatel soustavy stanoví a zveřejní schválené technické specifikace, aby tento přenos informací mohl probíhat. V případě odběrných jednotek připojených k napěťové hladině pod 110 kV tyto specifikace před schválením podle článku 6 podléhají konzultaci s příslušnými zainteresovanými stranami v souladu s čl. 9 odst. 1.

3.   Pro regulaci napětí s odpojením nebo opětovným připojením statických kompenzačních zařízení musí být každé odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě nebo uzavřená distribuční soustava připojená k přenosové soustavě schopné přímo nebo nepřímo připojit nebo odpojit svá statická kompenzační zařízení buď samostatně, nebo společně jako součást agregace poptávky prostřednictvím třetí osoby v odezvě na pokyn předaný příslušným provozovatelem přenosové soustavy nebo za podmínek stanovených ve smlouvě mezi příslušným provozovatelem přenosové soustavy a vlastníkem odběrného elektrického zařízení nebo provozovatelem uzavřené distribuční soustavy.

Článek 29

Zvláštní ustanovení pro odběrné jednotky s odezvou na straně poptávky – regulací systémové frekvence

1.   Odběrná elektrická zařízení a uzavřené distribuční soustavy mohou příslušným provozovatelům soustav a příslušným provozovatelům přenosových soustav poskytovat odezvu na straně poptávky – regulaci systémové frekvence.

2.   Odběrné jednotky s odezvou na straně poptávky – regulací systémové frekvence musí buď samostatně, nebo nejsou-li součástí odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě, společně jako součást agregace poptávky prostřednictvím třetí osoby splňovat tyto požadavky:

a)

musí být schopné provozu v rozsazích frekvencí stanovených v čl. 12 odst. 1 a v rozšířeném rozsahu stanoveném v čl. 12 odst. 2;

b)

musí být schopné provozu v rozsazích napětí stanovených v článku 13, jsou-li připojené k napěťové hladině nad 110 kV včetně;

c)

musí být schopné provozu v normálním rozsahu provozního napětí soustavy v místě připojení stanoveném příslušným provozovatelem soustavy, jsou-li připojené k napěťové hladině pod 110 kV. Toto rozpětí musí zohledňovat stávající standardy a před schválením podle článku 6 podléhá konzultaci s příslušnými zainteresovanými stranami v souladu s čl. 9 odst. 1;

d)

musí být vybavené regulačním systémem, který je necitlivý v pásmu necitlivosti kolem jmenovité frekvence soustavy 50,00 Hz s šířkou stanovenou příslušným provozovatelem přenosové soustavy po konzultaci s provozovateli přenosových soustav v synchronně propojené oblasti. V případě odběrných jednotek připojených k napěťové hladině pod 110 kV tyto specifikace před schválením podle článku 6 podléhají konzultaci s příslušnými zainteresovanými stranami v souladu s čl. 9 odst. 1;

e)

při návratu k frekvenci v pásmu necitlivosti stanoveném v odst. 2 písm. d) musí být schopné spustit před obnovením normálního provozu náhodné časové zpoždění až 5 minut.

Maximální odchylku frekvence od jmenovité hodnoty 50,00 Hz, na kterou je třeba reagovat, stanoví příslušný provozovatel přenosové soustavy v koordinaci s provozovateli přenosových soustav v synchronně propojené oblasti. V případě odběrných jednotek připojených k napěťové hladině pod 110 kV tyto specifikace před schválením podle článku 6 podléhají konzultaci s příslušnými zainteresovanými stranami v souladu s čl. 9 odst. 1.

Při frekvenci soustavy nad nebo pod pásmem necitlivosti kolem jmenovité hodnoty (50,00 Hz) se poptávka zvýší, resp. sníží;

f)

musí být vybavené regulačním zařízením, které měří skutečnou frekvenci soustavy. Měření se aktualizují nejméně každé 0,2 sekundy;

g)

musí být schopné zjistit změnu frekvence soustavy o velikosti 0,01 Hz, aby mohly poskytnout celkovou lineárně úměrnou odezvu vůči soustavě, pokud jde o citlivost odezvy na straně poptávky – regulace systémové frekvence a přesnost měření frekvence a následnou změnu poptávky. Odběrná jednotka musí být schopna rychle zjišťovat změny frekvence soustavy, které stanoví příslušný provozovatel přenosové soustavy v koordinaci s provozovateli přenosových soustav v synchronně propojené oblasti, a rychle na ně reagovat. Odchylka (offset) při měření frekvence v ustáleném stavu je přípustné do hodnoty 0,05 Hz.

Článek 30

Zvláštní ustanovení pro odběrné jednotky s odezvou na straně poptávky – velmi rychlou regulací činného výkonu

1.   Příslušný provozovatel přenosové soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem soustavy se může s vlastníkem odběrného elektrického zařízení nebo provozovatelem uzavřené distribuční soustavy (také prostřednictvím třetí osoby) dohodnout na smlouvě o poskytování odezvy na straně poptávky – velmi rychlé regulace činného výkonu.

2.   Dojde-li k dohodě podle odstavce 1, smlouva podle odstavce 1 stanoví:

a)

změnu činného výkonu ve vztahu k určitému ukazateli, například rychlosti změny frekvence, pro tento podíl poptávky;

b)

princip provozu tohoto regulačního systému a příslušné parametry;

c)

dobu odezvy pro velmi rychlou regulaci činného výkonu, která nesmí být delší než 2 sekundy.

KAPITOLA 2

Postup pro vydání provozního oznámení

Článek 31

Obecná ustanovení

1.   Postup pro vydání provozního oznámení pro odběrné jednotky používané odběrným elektrickým zařízením nebo uzavřenou distribuční soustavou k poskytování odezvy na straně poptávky provozovatelům soustav se liší pro

a)

odběrné jednotky v rámci odběrného elektrického zařízení nebo uzavřené distribuční soustavy připojené k napěťové hladině do 1 000 V včetně;

b)

odběrné jednotky v rámci odběrného elektrického zařízení nebo uzavřené distribuční soustavy připojené k napěťové hladině nad 1 000 V.

2.   Každý vlastník odběrného elektrického zařízení nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy, který poskytuje odezvu na straně poptávky příslušnému provozovateli soustavy nebo příslušnému provozovateli přenosové soustavy, potvrdí příslušnému provozovateli soustavy nebo příslušnému provozovateli přenosové soustavy přímo nebo nepřímo prostřednictvím třetí osoby svou schopnost splnit technické konstrukční a provozní požadavky podle hlavy III kapitoly 1 tohoto nařízení.

3.   Vlastník odběrného elektrického zařízení nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy přímo nebo nepřímo prostřednictvím třetí osoby předem informuje příslušného provozovatele soustavy nebo příslušného provozovatele přenosové soustavy o jakémkoli rozhodnutí ukončit poskytování služeb odezvy na straně poptávky a/nebo o trvalém odstranění odběrné jednotky s odezvou na straně poptávky. Tyto informace mohou být agregované, jak stanoví příslušný provozovatel soustavy nebo příslušný provozovatel přenosové soustavy.

4.   Příslušný provozovatel soustavy stanoví a zveřejní další podrobnosti týkající se postupu pro vydání provozního oznámení.

Článek 32

Postupy pro odběrné jednotky v rámci odběrného elektrického zařízení nebo uzavřené distribuční soustavy připojené k napěťové hladině do 1 000 V včetně

1.   Postup pro vydání provozního oznámení pro odběrnou jednotku v rámci odběrného elektrického zařízení nebo uzavřené distribuční soustavy připojenou k napěťové hladině do 1 000 V včetně zahrnuje instalační dokument.

2.   Vzor instalačního dokumentu určí příslušný provozovatel soustavy a obsah dohodne s příslušným provozovatelem přenosové soustavy buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím třetí osoby.

3.   Na základě instalačního dokumentu vlastník odběrného elektrického zařízení nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy poskytne informace přímo nebo nepřímo prostřednictvím třetí osoby příslušnému provozovateli soustavy nebo příslušnému provozovateli přenosové soustavy. Datum poskytnutí informací musí předcházet datu, kdy odběrná jednotka nabídne kapacitu odezvy na straně poptávky na trhu. Požadavky stanovené v instalačním dokumentu musí rozlišovat mezi různými typy připojení a jednotlivými kategoriemi služeb odezvy na straně poptávky.

4.   Pro následné odběrné jednotky s odezvou na straně poptávky se poskytnou samostatné instalační dokumenty.

5.   Obsah instalačního dokumentu jednotlivých odběrných jednotek může příslušný provozovatel soustavy nebo příslušný provozovatel přenosové soustavy agregovat.

6.   Instalační dokument obsahuje tyto položky:

a)

místo, ve kterém je odběrná jednotka s odezvou na straně poptávky připojena k soustavě;

b)

maximální kapacitu instalace odezvy na straně poptávky v kW;

c)

typ služeb odezvy na straně poptávky;

d)

certifikát odběrné jednotky a certifikát zařízení, pokud jsou pro službu odezvy na straně poptávky relevantní, nebo ekvivalentní informace, nejsou-li certifikáty k dispozici;

e)

kontaktní údaje vlastníka odběrného elektrického zařízení, provozovatele uzavřené distribuční soustavy nebo třetí osoby, která agreguje odběrné jednotky z odběrného elektrického zařízení nebo uzavřené distribuční soustavy.

Článek 33

Postupy pro odběrné jednotky v rámci odběrného elektrického zařízení nebo uzavřené distribuční soustavy připojené k napěťové hladině nad 1 000 V

1.   Postup pro vydání provozního oznámení pro odběrnou jednotku v rámci odběrného elektrického zařízení nebo uzavřené distribuční soustavy připojenou k napěťové hladině nad 1 000 V zahrnuje certifikát jednotky poskytující odezvu na straně poptávky. Požadovaný obsah tohoto certifikátu stanoví příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy. Součástí požadovaného obsahu certifikátu musí být prohlášení o souladu, které obsahuje informace uvedené v článcích 36 až 47 pro odběrná elektrická zařízení a uzavřené distribuční soustavy, přičemž požadavky na soulad uvedené v článcích 36 až 47 pro odběrná elektrická zařízení a uzavřené distribuční soustavy lze zjednodušit na vydání provozního oznámení v jednom stupni a lze je také zredukovat. Vlastník odběrného elektrického zařízení nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy poskytne požadované informace a předloží je příslušnému provozovateli soustavy. Pro následné odběrné jednotky s odezvou na straně poptávky se poskytnou samostatné certifikáty.

2.   Na základě tohoto certifikátu příslušný provozovatel soustavy vystaví vlastníkovi odběrného elektrického zařízení nebo provozovateli uzavřené distribuční soustavy konečné provozní oznámení.

HLAVA IV

SOULAD

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 34

Odpovědnost vlastníka odběrného elektrického zařízení, provozovatele distribuční soustavy a provozovatele uzavřené distribuční soustavy

1.   Vlastníci odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavě a provozovatelé distribučních soustav zajistí, aby jejich odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě, distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě nebo distribuční soustavy splňovaly požadavky stanovené v tomto nařízení. Vlastník odběrného elektrického zařízení nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy poskytující služby odezvy na straně poptávky příslušným provozovatelům soustav a příslušným provozovatelům přenosových soustav zajistí, aby odběrná jednotka splňovala požadavky stanovené v tomto nařízení.

2.   Platí-li požadavky tohoto nařízení pro odběrné jednotky používané odběrným elektrickým zařízením nebo uzavřenou distribuční soustavou k poskytování služeb odezvy na straně poptávky příslušným provozovatelům soustav a příslušným provozovatelům přenosových soustav, vlastník odběrného elektrického zařízení nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy může úkoly, jako jsou například komunikace s příslušným provozovatelem soustavy nebo příslušným provozovatelem přenosové soustavy a shromažďování dokumentace dokládající soulad od vlastníka odběrného elektrického zařízení, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele uzavřené distribuční soustavy, zcela nebo zčásti pověřit třetí osoby.

Třetí osoby se považují za samostatné uživatele s právem sestavovat příslušnou dokumentaci a prokazovat soulad svých agregovaných odběrných elektrických zařízení nebo agregovaných uzavřených distribučních soustav s ustanoveními tohoto nařízení. Odběrná elektrická zařízení a uzavřené distribuční soustavy poskytující služby odezvy na straně poptávky příslušným provozovatelům soustav a příslušným provozovatelům přenosových soustav mohou jednat společně prostřednictvím třetích osob.

3.   Jsou-li povinnosti plněny prostřednictvím třetích osob, musí třetí osoby informovat příslušného provozovatele soustavy pouze o změnách celkových nabízených služeb s ohledem na místně specifické služby.

4.   Jsou-li požadavky stanoveny příslušným provozovatelem přenosové soustavy nebo určeny pro účely provozování soustavy příslušného provozovatele přenosové soustavy, mohou být s příslušným provozovatelem přenosové soustavy pro tyto požadavky dohodnuty alternativní zkoušky nebo požadavky na přijetí výsledků zkoušek.

5.   Jakýkoli záměr měnit technické vlastnosti odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribučního zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribuční soustavy nebo odběrné jednotky, který má vliv na soulad s požadavky stanovenými v hlavě IV kapitolách 2 až 4, se oznámí příslušnému provozovateli soustavy přímo nebo nepřímo prostřednictvím třetí osoby před provedením této změny ve lhůtě stanovené příslušným provozovatelem soustavy.

6.   Jakékoli mimořádné události v provozu nebo provozní poruchy odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribučního zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribuční soustavy nebo odběrné jednotky, které mají vliv na soulad s požadavky stanovenými v hlavě IV kapitolách 2 až 4, se oznámí příslušnému provozovateli soustavy přímo nebo nepřímo prostřednictvím třetí osoby co nejdříve po vzniku této události.

7.   Veškeré plánované programy a postupy zkoušek pro ověření souladu odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribučního zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribuční soustavy nebo odběrné jednotky s požadavky tohoto nařízení musí být oznámeny příslušnému provozovateli soustavy v jím stanovené lhůtě a musí jím být před jejich zahájením schváleny.

8.   Příslušný provozovatel soustavy se může těchto zkoušek zúčastnit a zaznamenávat chování odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribučního zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribuční soustavy a odběrné jednotky.

Článek 35

Úkoly příslušného provozovatele soustavy

1.   Příslušný provozovatel soustavy posuzuje soulad odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribučního zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribuční soustavy nebo odběrné jednotky s požadavky tohoto nařízení, a to po celou dobu životnosti odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribučního zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribuční soustavy nebo odběrné jednotky. Vlastník odběrného elektrického zařízení, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy musí být o výsledku tohoto posouzení informován.

Soulad odběrné jednotky používané odběrným elektrickým zařízením nebo uzavřenou distribuční soustavou k poskytování služeb odezvy na straně poptávky příslušným provozovatelům přenosových soustav posuzují společně příslušný provozovatel přenosové soustavy a příslušný provozovatel soustavy, v relevantních případech v koordinaci se třetí osobou zapojenou do agregace poptávky.

2.   Příslušný provozovatel soustavy je oprávněn požadovat, aby vlastník odběrného elektrického zařízení, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy prováděl zkoušky souladu a simulace souladu podle plánu pravidelných zkoušek/simulací nebo obecného schématu nebo po jakékoli poruše, úpravě nebo výměně kteréhokoli zařízení, jež může mít vliv na soulad odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribučního zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribuční soustavy nebo odběrné jednotky s požadavky tohoto nařízení.

Vlastník odběrného elektrického zařízení, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy musí být o výsledku těchto zkoušek souladu a simulací souladu informován.

3.   Příslušný provozovatel soustavy zveřejní seznam informací a dokumentů, které mají vlastník odběrného elektrického zařízení, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy v rámci procesu ověřování souladu předložit, a požadavků, které mají splnit. Seznam obsahuje přinejmenším tyto informace, dokumenty a požadavky:

a)

veškerou dokumentaci a certifikáty, které mají vlastník odběrného elektrického zařízení, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy předložit;

b)

podrobné technické údaje požadované od odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribučního zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribuční soustavy nebo odběrné jednotky, významné pro připojení k elektrizační soustavě nebo pro provoz elektrizační soustavy;

c)

požadavky na modely pro provedení systémových studií v ustáleném stavu i dynamických studií;

d)

harmonogram poskytnutí systémových údajů, jež jsou pro provedení studií potřebné;

e)

studie provedené vlastníkem odběrného elektrického zařízení, provozovatelem distribuční soustavy nebo provozovatelem uzavřené distribuční soustavy k prokázání očekávaného chování v ustáleném stavu a dynamického chování v souladu s požadavky stanovenými v článcích 43, 44 a 45;

f)

podmínky a postupy, včetně rozsahu, pro registraci certifikátů zařízení;

g)

podmínky a postupy pro použití příslušných certifikátů zařízení, které vydal certifikátor, vlastníkem odběrného elektrického zařízení, provozovatelem distribuční soustavy nebo provozovatelem uzavřené distribuční soustavy.

4.   Příslušný provozovatel soustavy zveřejní rozdělení odpovědností mezi vlastníka odběrného elektrického zařízení, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele uzavřené distribuční soustavy a provozovatele soustavy při zkouškách, simulacích a sledování souladu.

5.   Příslušný provozovatel soustavy může zcela nebo zčásti přenést sledování souladu na třetí osoby. V takových případech příslušný provozovatel soustavy i nadále zajišťuje soulad s článkem 11, včetně uzavírání závazků mlčenlivosti s pověřenými subjekty.

6.   Nemohou-li být zkoušky souladu nebo simulace souladu prováděny podle dohody mezi příslušným provozovatelem soustavy a vlastníkem odběrného elektrického zařízení, provozovatelem distribuční soustavy nebo provozovatelem uzavřené distribuční soustavy z důvodů na straně příslušného provozovatele soustavy, nesmí příslušný provozovatel soustavy neodůvodněně odepřít provozní oznámení uvedené v hlavách II a III.

KAPITOLA 2

Zkoušky souladu

Článek 36

Obecná ustanovení o zkouškách souladu

1.   Cílem zkoušek chování odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribučního zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo odběrné jednotky s odezvou na straně poptávky – regulací činného výkonu, odezvou na straně poptávky – regulací jalového výkonu nebo odezvou na straně poptávky – řízením omezení přenosu je prokázat splnění požadavků tohoto nařízení.

2.   Bez ohledu na minimální požadavky na zkoušky souladu, jež stanoví toto nařízení, je příslušný provozovatel soustavy oprávněn:

a)

povolit vlastníkovi odběrného elektrického zařízení, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli uzavřené distribuční soustavy provedení alternativní série zkoušek za předpokladu, že tyto zkoušky jsou efektivní a postačují k prokázání toho, že odběrné elektrické zařízení nebo distribuční soustava je v souladu s požadavky tohoto nařízení, a

b)

vyžadovat, aby vlastník odběrného elektrického zařízení, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy provedl další nebo alternativní série zkoušek, pokud informace dodané příslušnému provozovateli soustavy v souvislosti se zkouškami souladu podle ustanovení článků 37 až 41 nejsou dostačující pro prokázání souladu s požadavky tohoto nařízení.

3.   Vlastník odběrného elektrického zařízení, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy je odpovědný za provedení zkoušek v souladu s podmínkami stanovenými v hlavě IV kapitole 2. Příslušný provozovatel soustavy musí spolupracovat a provedení zkoušek zbytečně neodkládat.

4.   Příslušný provozovatel soustavy se může zkoušek souladu účastnit buď na místě, nebo dálkově z dispečerského pracoviště provozovatele soustavy. Za tímto účelem vlastník odběrného elektrického zařízení, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy poskytne monitorovací zařízení nezbytné pro zaznamenání všech příslušných zkušebních signálů a měření a zajistí, aby po celou dobu zkoušek byli na místě dostupní jeho potřební zástupci. Pokud provozovatel soustavy při určitých zkouškách chce pro zaznamenání chování použít své vlastní zařízení, musí být poskytnuty signály stanovené příslušným provozovatelem soustavy. Je pouze na uvážení příslušného provozovatele soustavy, zda se rozhodne zkoušek zúčastnit.

Článek 37

Zkoušky souladu pro odpojení a opětovné připojení distribučních zařízení připojených k přenosové soustavě

1.   Distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě musí splňovat požadavky na odpojení a opětovné připojení podle článku 19 a vztahují se na ně následující zkoušky souladu.

2.   Pokud jde o zkoušky schopnosti opětovného připojení po odpojení způsobeném poruchou v soustavě, musí být opětovného připojení dosaženo postupem schváleným příslušným provozovatelem přenosové soustavy, pokud možno automatizovaně.

3.   Pokud jde o zkoušku fázování, musí být prokázáno, že je distribuční zařízení připojené k přenosové soustavě technicky schopno se přifázovat. Tato zkouška prověří nastavení synchronizačních zařízení. Tato zkouška zahrnuje následující veličiny: napětí, frekvenci, rozsah fázového rozdílu, odchylku napětí a odchylku frekvence.

4.   Pokud jde o zkoušku dálkového odpojení, musí být prokázáno, že je distribuční zařízení připojené k přenosové soustavě technicky schopno se dálkově v místě nebo místech připojení na výzvu příslušného provozovatele přenosové soustavy a v jím stanovené lhůtě od přenosové soustavy odpojit.

5.   Pokud jde o zkoušku frekvenčního odlehčování, musí být prokázáno, že je distribuční zařízení připojené k přenosové soustavě technicky schopno frekvenčního odlehčování podílu poptávky stanoveného příslušným provozovatelem přenosové soustavy v koordinaci se sousedícími provozovateli přenosových soustav, má-li k dispozici zařízení podle článku 19.

6.   Pokud jde o zkoušku relé pro frekvenční odlehčování, musí být v souladu s čl. 19 odst. 1 a 2 prokázáno, že je distribuční zařízení připojené k přenosové soustavě technicky schopno pracovat při vstupním jmenovitém střídavém proudu. Tento vstupní střídavý proud stanoví příslušný provozovatel přenosové soustavy.

7.   Pokud jde o zkoušku podpěťového odlehčování, musí být v souladu s čl. 19 odst. 2 prokázáno, že je distribuční zařízení připojené k přenosové soustavě technicky schopno spustit tento proces blokováním přepínače odboček transformátoru pod zatížením podle čl. 19 odst. 3 v jednom kroku.

8.   Namísto části zkoušek stanovených v odstavci 1 lze použít certifikát zařízení, je-li předložen příslušnému provozovateli přenosové soustavy.

Článek 38

Zkoušky souladu pro výměnu informací z distribučních zařízení připojených k přenosové soustavě

1.   Pokud jde o výměnu informací mezi příslušným provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě v reálném čase nebo v pravidelných intervalech, musí být prokázáno, že je distribuční zařízení připojené k přenosové soustavě technicky schopno splňovat standard pro výměnu informací stanovený podle čl. 18 odst. 3.

2.   Namísto části zkoušek stanovených v odstavci 1 lze použít certifikát zařízení, je-li předložen příslušnému provozovateli přenosové soustavy.

Článek 39

Zkoušky souladu pro odpojení a opětovné připojení odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavě

1.   Odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě musí splňovat požadavky na odpojení a opětovné připojení podle článku 19 a vztahují se na ně následující zkoušky souladu.

2.   Pokud jde o zkoušky schopnosti opětovného připojení po odpojení způsobeném poruchou v soustavě, musí být opětovného připojení dosaženo postupem schváleným příslušným provozovatelem přenosové soustavy, pokud možno automatizovaně.

3.   Pokud jde o zkoušku fázování, musí být prokázáno, že je odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě technicky schopno se přifázovat. Tato zkouška prověří nastavení synchronizačních zařízení. Tato zkouška zahrnuje následující veličiny: napětí, frekvenci, rozsah fázového rozdílu, odchylku napětí a odchylku frekvence.

4.   Pokud jde o zkoušku dálkového odpojení, musí být prokázáno, že je odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě technicky schopno se dálkově v místě nebo místech připojení na výzvu příslušného provozovatele přenosové soustavy a v jím stanovené lhůtě od přenosové soustavy odpojit.

5.   Pokud jde o zkoušku relé pro frekvenční odlehčování, musí být v souladu s čl. 19 odst. 1 a 2 prokázáno, že je odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě technicky schopno pracovat při vstupním jmenovitém střídavém proudu. Tento vstupní střídavý proud stanoví příslušný provozovatel přenosové soustavy.

6.   Pokud jde o zkoušku podpěťového odlehčování, musí být v souladu s čl. 19 odst. 2 prokázáno, že je odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě technicky schopno spustit tento proces blokováním přepínače odboček transformátoru pod zatížením podle čl. 19 odst. 3 v jednom kroku.

7.   Namísto části zkoušek stanovených v odstavci 1 lze použít certifikát zařízení, je-li předložen příslušnému provozovateli přenosové soustavy.

Článek 40

Zkoušky souladu pro výměnu informací z odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavě

1.   Pokud jde o výměnu informací mezi příslušným provozovatelem přenosové soustavy a vlastníkem odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě v reálném čase nebo v pravidelných intervalech, musí být prokázáno, že je odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě technicky schopno splňovat standard pro výměnu informací stanovený podle čl. 18 odst. 3.

2.   Namísto části zkoušek stanovených v odstavci 1 lze použít certifikát zařízení, je-li předložen příslušnému provozovateli přenosové soustavy.

Článek 41

Zkoušky souladu pro odběrné jednotky s odezvou na straně poptávky – regulací činného výkonu, regulací jalového výkonu a řízením omezení přenosu

1.   Pokud jde o zkoušku změny poptávky:

a)

musí být prokázáno, buď samostatně, nebo společně jako součást agregace poptávky prostřednictvím třetí osoby, že je odběrná jednotka používaná odběrným elektrickým zařízením nebo uzavřenou distribuční soustavou k poskytování odezvy na straně poptávky – regulace činného výkonu, odezvy na straně poptávky – regulace jalového výkonu nebo odezvy na straně poptávky – řízení omezení přenosu technicky schopna změnit svou spotřebu elektrické energie po přijetí pokynu od příslušného provozovatele soustavy nebo příslušného provozovatele přenosové soustavy v rozsahu, trvání a lhůtě předem dohodnutých a stanovených v souladu s článkem 28;

b)

zkouška se provádí na základě pokynu nebo alternativně simulací přijetí pokynu od příslušného provozovatele soustavy nebo příslušného provozovatele přenosové soustavy a úpravou energetické poptávky odběrného elektrického zařízení nebo uzavřené distribuční soustavy;

c)

zkouška je považována za úspěšnou, jsou-li splněny podmínky stanovené příslušným provozovatelem soustavy nebo příslušným provozovatelem přenosové soustavy podle čl. 28 odst. 2 písm. d), f), g), h), k) a l);

d)

namísto části zkoušek stanovených v odst. 1 písm. b) lze použít certifikát zařízení, je-li předložen příslušnému provozovateli soustavy nebo příslušnému provozovateli přenosové soustavy.

2.   Pokud jde o zkoušku odpojení nebo opětovného připojení statických kompenzačních zařízení:

a)

musí být prokázáno, buď samostatně, nebo společně jako součást agregace poptávky prostřednictvím třetí osoby, že je odběrná jednotka používaná vlastníkem odběrného elektrického zařízení nebo provozovatelem uzavřené distribuční soustavy k poskytování odezvy na straně poptávky – regulace činného výkonu, odezvy na straně poptávky – regulace jalového výkonu nebo odezvy na straně poptávky – řízení omezení přenosu technicky schopna odpojit či opětovně připojit nebo zároveň odpojit a opětovně připojit své statické kompenzační zařízení při přijetí pokynu od příslušného provozovatele soustavy nebo příslušného provozovatele přenosové soustavy ve lhůtě předpokládané v souladu s článkem 28;

b)

zkouška se provede simulací přijetí pokynu od příslušného provozovatele soustavy nebo příslušného provozovatele přenosové soustavy a následně odpojením statického kompenzačního zařízení a simulací přijetí pokynu od příslušného provozovatele soustavy nebo příslušného provozovatele přenosové soustavy a následným opětovným připojením tohoto zařízení;

c)

zkouška je považována za úspěšnou, jsou-li splněny podmínky stanovené příslušným provozovatelem soustavy nebo příslušným provozovatelem přenosové soustavy podle čl. 28 odst. 2 písm. d), f), g), h), k) a l).

KAPITOLA 3

Simulace souladu

Článek 42

Obecná ustanovení o simulacích souladu

1.   Simulace chování odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribučního zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo odběrné jednotky s odezvou na straně poptávky – velmi rychlou regulací činného výkonu v rámci odběrného elektrického zařízení nebo uzavřené distribuční soustavy musí prokázat, zda byly splněny požadavky tohoto nařízení.

2.   Simulace se musí provést v těchto situacích:

a)

je-li požadováno nové připojení k přenosové soustavě;

b)

byla-li uzavřena smlouva v souladu s článkem 30 o nové odběrné jednotce používané odběrným elektrickým zařízením nebo uzavřenou distribuční soustavou k poskytování odezvy na straně poptávky – velmi rychlé regulace činného výkonu příslušnému provozovateli přenosové soustavy;

c)

dochází-li k dalšímu rozvoji, výměně nebo modernizaci zařízení;

d)

existuje-li domnělý nesoulad příslušného provozovatele soustavy s požadavky tohoto nařízení.

3.   Bez ohledu na minimální požadavky na simulace souladu, jež stanoví toto nařízení, je příslušný provozovatel soustavy oprávněn:

a)

povolit vlastníkovi odběrného elektrického zařízení, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli uzavřené distribuční soustavy provedení alternativní série simulací za předpokladu, že tyto simulace jsou efektivní a postačují k prokázání toho, že odběrné elektrické zařízení nebo distribuční soustava je v souladu s požadavky tohoto nařízení nebo s vnitrostátními právními předpisy, a

b)

vyžadovat, aby vlastník odběrného elektrického zařízení, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy provedl další nebo alternativní série simulací, pokud informace dodané příslušnému provozovateli soustavy v souvislosti se simulací souladu podle ustanovení článků 43, 44 a 45 nejsou pro prokázání souladu s požadavky tohoto nařízení dostačující.

4.   Vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě poskytne zprávu s výsledky simulací ke každému jednotlivému odběrnému elektrickému zařízení připojenému k přenosové soustavě nebo distribučnímu zařízení připojenému k přenosové soustavě. Vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě vypracuje pro dané odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě nebo distribuční zařízení připojené k přenosové soustavě ověřený simulační model a předloží jej. Rozsah simulačních modelů je stanoven v čl. 21 odst. 1 a 2.

5.   Příslušný provozovatel soustavy je oprávněn zkontrolovat, zda je odběrné elektrické zařízení nebo distribuční soustava v souladu s požadavky tohoto nařízení, provedením svých vlastních simulací souladu založených na poskytnutých zprávách o simulacích, simulačních modelech a měřeních ze simulačních zkoušek.

6.   Příslušný provozovatel soustavy poskytne vlastníkovi odběrného elektrického zařízení, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli uzavřené distribuční soustavy technické údaje a simulační model soustavy v rozsahu potřebném pro provedení požadovaných simulací v souladu s články 43, 44 a 45.

Článek 43

Simulace souladu pro distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě

1.   Pokud jde o simulaci schopnosti distribučního zařízení připojeného k přenosové soustavě upravovat jalový výkon:

a)

pro výpočet výměny jalového výkonu za různých podmínek zatížení a výroby se použije simulační model ustáleného chodu sítě distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě;

b)

součástí simulací musí být kombinace podmínek minimálního a maximálního zatížení a minimální a maximální výroby v ustáleném stavu, z nichž vyplývá nejnižší a nejvyšší výměna jalového výkonu;

c)

součástí simulací musí být v souladu s článkem 15 výpočet dodávek jalového výkonu při toku činného výkonu nižším než 25 % rezervovaného příkonu v místě připojení.

2.   Příslušný provozovatel přenosové soustavy může určit způsob simulace souladu aktivní regulace jalového výkonu stanovené v čl. 15 odst. 3.

3.   Simulace je považována za úspěšnou, pokud výsledky prokážou soulad s požadavky stanovenými v článku 15.

Článek 44

Simulace souladu pro odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě

1.   Pokud jde o simulaci schopnosti odběrného elektrického zařízení bez vnořené výroby připojeného k přenosové soustavě upravovat jalový výkon:

a)

musí být prokázána schopnost odběrného elektrického zařízení bez vnořené výroby připojeného k přenosové soustavě upravovat jalový výkon v místě připojení;

b)

pro výpočet výměny jalového výkonu za různých podmínek zatížení se použije simulační model chodu sítě odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě. Součástí simulací musí být podmínky minimálního a maximálního zatížení, z nichž vyplývá nejnižší a nejvyšší výměna jalového výkonu v místě připojení;

c)

simulace je považována za úspěšnou, pokud výsledky prokážou soulad s požadavky stanovenými v čl. 15 odst. 1 a 2.

2.   Pokud jde o simulaci schopnosti odběrného elektrického zařízení s vnořenou výrobou připojeného k přenosové soustavě upravovat jalový výkon:

a)

pro výpočet výměny jalového výkonu za různých podmínek zatížení a za různých podmínek výroby se použije simulační model chodu sítě odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě;

b)

součástí simulací musí být kombinace podmínek minimálního a maximálního zatížení a minimální a maximální výroby, z nichž vyplývá nejnižší a nejvyšší schopnost upravovat jalový výkon v místě připojení;

c)

simulace je považována za úspěšnou, pokud výsledky prokážou soulad s požadavky stanovenými v čl. 15 odst. 1 a 2.

Článek 45

Simulace souladu pro odběrné jednotky s odezvou na straně poptávky – velmi rychlou regulací činného výkonu

1.   Model odběrné jednotky používané vlastníkem odběrného elektrického zařízení nebo provozovatelem uzavřené distribuční soustavy k poskytování odezvy na straně poptávky – velmi rychlé regulace činného výkonu musí prokázat, že je odběrná jednotka technicky schopna zajišťovat velmi rychlou regulaci činného výkonu při podfrekvenci za podmínek stanovených v článku 30.

2.   Simulace je považována za úspěšnou, pokud model prokáže soulad s podmínkami stanovenými v článku 30.

KAPITOLA 4

Sledování souladu

Článek 46

Sledování souladu distribučních zařízení připojených k přenosové soustavě

Pokud jde o sledování souladu s požadavky na jalový výkon vztahujícími se na distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě:

a)

distribuční zařízení připojené k přenosové soustavě musí být vybaveno potřebným zařízením pro měření činného a jalového výkonu v souladu s článkem 15 a

b)

harmonogram sledování souladu stanoví příslušný provozovatel soustavy.

Článek 47

Sledování souladu odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavě

Pokud jde o sledování souladu s požadavky na jalový výkon vztahujícími se na odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě:

a)

odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě musí být vybaveno potřebným zařízením pro měření činného a jalového výkonu v souladu s článkem 15 a

b)

harmonogram sledování souladu stanoví příslušný provozovatel soustavy.

HLAVA V

UPLATŇOVÁNÍ A VÝJIMKY

KAPITOLA 1

Analýza nákladů a přínosů

Článek 48

Určení nákladů a přínosů vyplývajících z uplatňování požadavků na stávající odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě, stávající distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě, stávající distribuční soustavy a stávající odběrné jednotky

1.   Před uplatněním jakýchkoli požadavků stanovených v tomto nařízení na stávající odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě, stávající distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě, stávající distribuční soustavy a stávající odběrné jednotky v souladu s čl. 4 odst. 3 příslušný provozovatel přenosové soustavy provede kvalitativní srovnání nákladů a přínosů, které souvisejí s příslušnými požadavky. V rámci tohoto srovnání se zohlední dostupné technické nebo tržní alternativy. Příslušný provozovatel přenosové soustavy může poté pokračovat provedením kvantitativní analýzy nákladů a přínosů v souladu s odstavci 2 až 5 pouze v případě, že z kvalitativního srovnání vyplyne, že pravděpodobné přínosy převažují nad pravděpodobnými náklady. Pokud však jsou náklady považovány za vysoké nebo přínosy za nízké, příslušný provozovatel přenosové soustavy nepokračuje dále.

2.   Po uskutečnění přípravné fáze podle odstavce 1 příslušný provozovatel přenosové soustavy provede kvantitativní analýzu nákladů a přínosů ke každému požadavku, jehož uplatnění vůči stávajícím odběrným elektrickým zařízením připojeným k přenosové soustavě, stávajícím distribučním zařízením připojeným k přenosové soustavě, stávajícím distribučním soustavám a stávajícím odběrným jednotkám se zvažuje a u kterého byl v přípravné fázi podle odstavce 1 zároveň prokázán potenciální přínos.

3.   Do tří měsíců po dokončení analýzy nákladů a přínosů příslušný provozovatel přenosové soustavy shrne zjištění ve zprávě, která musí:

a)

obsahovat analýzu nákladů a přínosů a doporučení pro další postup;

b)

obsahovat návrh přechodného období pro uplatnění tohoto požadavku na stávající odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě, stávající distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě, stávající distribuční soustavy a stávající odběrné jednotky. Toto přechodné období nesmí být delší než dva roky od data rozhodnutí regulačního orgánu nebo případně členského státu o uplatnitelnosti daného požadavku;

c)

být předložena k veřejné konzultaci podle článku 9.

4.   Nejpozději šest měsíců po skončení veřejné konzultace příslušný provozovatel přenosové soustavy vypracuje zprávu, v níž vysvětlí výsledek konzultace, a předloží návrh týkající se uplatnitelnosti zvažovaného požadavku vůči stávajícím odběrným elektrickým zařízením připojeným k přenosové soustavě, stávajícím distribučním zařízením připojeným k přenosové soustavě, stávajícím distribučním soustavám a stávajícím odběrným jednotkám. Zpráva a návrh se oznámí regulačnímu orgánu nebo případně členskému státu a o jejich obsahu se vyrozumí vlastník odběrného elektrického zařízení, provozovatel distribuční soustavy, provozovatel uzavřené distribuční soustavy nebo případně třetí osoba.

5.   Návrh předložený příslušným provozovatelem přenosové soustavy regulačnímu orgánu nebo případně členskému státu podle odstavce 4 musí obsahovat:

a)

postup pro vydání provozního oznámení s cílem prokázat provedení požadavků stávajícími odběrnými elektrickými zařízeními připojenými k přenosové soustavě, stávajícími distribučními zařízeními připojenými k přenosové soustavě, stávajícími distribučními soustavami a stávajícími odběrnými jednotkami používanými odběrným elektrickým zařízením nebo uzavřenou distribuční soustavou k poskytování služeb odezvy na straně poptávky příslušným provozovatelům soustav a příslušným provozovatelům přenosových soustav;

b)

přechodné období pro provedení požadavků, jež musí zohlednit třídy odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavě, distribučních zařízení připojených k přenosové soustavě, distribučních soustav a odběrných jednotek používaných odběrným elektrickým zařízením nebo uzavřenou distribuční soustavou k poskytování služeb odezvy na straně poptávky příslušným provozovatelům soustav a příslušným provozovatelům přenosových soustav a případné překážky bránící efektivnímu provedení úprav/přestavby zařízení.

Článek 49

Zásady analýzy nákladů a přínosů

1.   Vlastníci odběrných elektrických zařízení, provozovatelé distribučních soustav a provozovatelé uzavřených distribučních soustav musí být při vytváření analýzy nákladů a přínosů podle článků 48 a 53 nápomocni a musí k ní přispívat; potřebné údaje požadované příslušným provozovatelem soustavy nebo příslušným provozovatelem přenosové soustavy poskytnou do tří měsíců od obdržení žádosti, pokud není s příslušným provozovatelem přenosové soustavy dohodnuto jinak. Pokud vlastník či potenciální vlastník odběrného elektrického zařízení nebo provozovatel či potenciální provozovatel distribuční soustavy nebo uzavřené distribuční soustavy vypracovává analýzu nákladů a přínosů, ve které se posuzuje případná výjimka podle článku 52, musí být příslušný provozovatel přenosové soustavy a provozovatel distribuční soustavy při vytváření analýzy nákladů a přínosů nápomocni a musí k ní přispívat; potřebné údaje požadované vlastníkem či potenciálním vlastníkem odběrného elektrického zařízení nebo provozovatelem či potenciálním provozovatelem distribuční soustavy nebo uzavřené distribuční soustavy poskytnou do tří měsíců od obdržení žádosti, pokud není s vlastníkem či potenciálním vlastníkem odběrného elektrického zařízení nebo provozovatelem či potenciálním provozovatelem distribuční soustavy nebo uzavřené distribuční soustavy dohodnuto jinak.

2.   Analýza nákladů a přínosů musí být vypracována v souladu s těmito zásadami:

a)

příslušný provozovatel přenosové soustavy, vlastník či potenciální vlastník odběrného elektrického zařízení nebo provozovatel či potenciální provozovatel distribuční soustavy nebo uzavřené distribuční soustavy musí ve své analýze nákladů a přínosů vycházet z jedné nebo více z následujících výpočetních zásad:

i)

čistá současná hodnota;

ii)

návratnost investic;

iii)

míra návratnosti;

iv)

doba potřebná k dosažení hranice rentability;

b)

příslušný provozovatel přenosové soustavy, vlastník či potenciální vlastník odběrného elektrického zařízení nebo provozovatel či potenciální provozovatel distribuční soustavy nebo uzavřené distribuční soustavy rovněž vyčíslí sociálně-ekonomické přínosy, pokud jde o zlepšení bezpečnosti dodávek, a přinejmenším uvede:

i)

související snížení pravděpodobnosti ztráty napájení po celou dobu životnosti úpravy;

ii)

pravděpodobný rozsah a dobu trvání takové ztráty napájení;

iii)

společenské náklady za každou hodinu takové ztráty napájení;

c)

příslušný provozovatel přenosové soustavy, vlastník či potenciální vlastník odběrného elektrického zařízení nebo provozovatel či potenciální provozovatel distribuční soustavy nebo uzavřené distribuční soustavy vyčíslí přínosy pro vnitřní trh s elektřinou, pro přeshraniční obchod a pro integraci obnovitelných zdrojů energie, přinejmenším včetně:

i)

frekvenční odezvy činného výkonu;

ii)

regulačních záloh;

iii)

dodávek jalového výkonu;

iv)

řízení přetížení;

v)

obranných opatření;

d)

příslušný provozovatel přenosové soustavy vyčíslí náklady spojené s uplatněním nezbytných pravidel vůči stávajícím odběrným elektrickým zařízením připojeným k přenosové soustavě, stávajícím distribučním zařízením připojeným k přenosové soustavě, stávajícím distribučním soustavám nebo stávajícím odběrným jednotkám, přinejmenším včetně:

i)

přímých nákladů na provedení požadavku;

ii)

nákladů spojených s přičitatelnou ztrátou příležitosti;

iii)

nákladů spojených s výslednými změnami v oblasti údržby a provozu.

KAPITOLA 2

Výjimky

Článek 50

Pravomoc udělovat výjimky

1.   Na žádost vlastníka nebo potenciálního vlastníka odběrného elektrického zařízení, provozovatele nebo potenciálního provozovatele distribuční soustavy či uzavřené distribuční soustavy, příslušného provozovatele soustavy nebo příslušného provozovatele přenosové soustavy mohou regulační orgány udělit vlastníkům nebo potenciálním vlastníkům odběrných elektrických zařízení, provozovatelům nebo potenciálním provozovatelům distribučních soustav či uzavřených distribučních soustav, příslušným provozovatelům soustav nebo příslušným provozovatelům přenosových soustav výjimky z jednoho nebo více ustanovení tohoto nařízení pro nová a stávající odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě, distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě, distribuční soustavy a odběrné jednotky v souladu s články 51 až 53.

2.   Podle okolností v konkrétním členském státě mohou výjimky v souladu s články 51 až 53 udělovat a zrušovat i jiné orgány než regulační orgán.

Článek 51

Obecná ustanovení

1.   Každý regulační orgán po konzultaci s příslušnými provozovateli soustav, vlastníky odběrných elektrických zařízení, provozovateli distribučních soustav, provozovateli uzavřených distribučních soustav a dalšími zainteresovanými stranami, které jsou podle jejich názoru tímto nařízením dotčeny, stanoví kritéria pro udělování výjimek podle článků 52 a 53. Tato kritéria do devíti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost zveřejní na svých webových stránkách a oznámí je Komisi. Dojde-li Komise k závěru, že kritéria nejsou v souladu s tímto nařízením, může požadovat, aby regulační orgán tato kritéria změnil. Tato možnost kritéria pro udělování výjimek přezkoumat a změnit nemá vliv na již udělené výjimky; ty platí dále až do plánovaného data konce platnosti uvedeného v rozhodnutí o udělení výjimky.

2.   Pokud to regulační orgán v důsledku změny okolností týkajících se vývoje požadavků na soustavu považuje za nezbytné, může kritéria pro udělování výjimek podle odstavce 1 nejvýše jednou ročně přezkoumat a změnit. Případné změny kritérií se nevztahují na výjimky, o jejichž udělení již bylo požádáno.

3.   Regulační orgán může rozhodnout, že odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě, distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě, distribuční soustavy a odběrné jednotky, pro něž byla podána žádost o udělení výjimky podle článku 52 nebo 53, ode dne podání žádosti až do vydání rozhodnutí regulačního orgánu nemusí být v souladu s požadavky tohoto nařízení, které jsou předmětem podané žádosti o výjimku.

Článek 52

Žádost o udělení výjimky podaná vlastníkem odběrného elektrického zařízení, provozovatelem distribuční soustavy nebo provozovatelem uzavřené distribuční soustavy

1.   Vlastníci či potenciální vlastníci odběrných elektrických zařízení a provozovatelé či potenciální provozovatelé distribučních soustav nebo uzavřených distribučních soustav mohou pro odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě, distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě, distribuční soustavy nebo odběrné jednotky používané odběrným elektrickým zařízením nebo uzavřenou distribuční soustavou k poskytování služeb odezvy na straně poptávky příslušnému provozovateli soustavy a příslušnému provozovateli přenosové soustavy požádat o udělení výjimky z jednoho nebo několika požadavků tohoto nařízení.

2.   Žádost o udělení výjimky se podává příslušnému provozovateli soustavy a musí obsahovat:

a)

identifikaci vlastníka či potenciálního vlastníka odběrného elektrického zařízení, provozovatele či potenciálního provozovatele distribuční soustavy nebo uzavřené distribuční soustavy a kontaktní osobu pro veškerou komunikaci;

b)

popis odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribučního zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribuční soustavy nebo odběrné jednotky, pro které se výjimka požaduje;

c)

odkaz na ustanovení tohoto nařízení, ze kterých je požadována výjimka, a podrobný popis požadované výjimky;

d)

podrobné odůvodnění s příslušnými podklady a analýzou nákladů a přínosů podle požadavků článku 49;

e)

důkaz o tom, že požadovaná výjimka by neměla nepříznivý dopad na přeshraniční obchod.

3.   Do dvou týdnů od obdržení žádosti o udělení výjimky musí příslušný provozovatel soustavy vlastníkovi či potenciálnímu vlastníkovi odběrného elektrického zařízení nebo provozovateli či potenciálnímu provozovateli distribuční soustavy nebo uzavřené distribuční soustavy potvrdit, zda je žádost úplná. Pokud příslušný provozovatel soustavy dojde k závěru, že je žádost neúplná, musí vlastník či potenciální vlastník odběrného elektrického zařízení nebo provozovatel či potenciální provozovatel distribuční soustavy nebo uzavřené distribuční soustavy předložit další požadované informace, a to do jednoho měsíce od doby, kdy požadavek na poskytnutí dalších informací obdržel. Pokud vlastník či potenciální vlastník odběrného elektrického zařízení nebo provozovatel či potenciální provozovatel distribuční soustavy nebo uzavřené distribuční soustavy nedodá požadované informace v uvedené lhůtě, je žádost o udělení výjimky považována za vzatou zpět.

4.   Příslušný provozovatel soustavy je v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy a s případným dotčeným sousedním provozovatelem distribuční soustavy povinen žádost o udělení výjimky a poskytnutou analýzu nákladů a přínosů posoudit, a to se zohledněním kritérií stanovených regulačním orgánem podle článku 51.

5.   Do šesti měsíců od obdržení žádosti o udělení výjimky musí příslušný provozovatel soustavy žádost předat regulačnímu orgánu a předložit posouzení vypracované(á) v souladu s odstavcem 4. Tuto dobu lze prodloužit o jeden měsíc v případě, že příslušný provozovatel soustavy požaduje další informace od vlastníka či potenciálního vlastníka odběrného elektrického zařízení nebo provozovatele či potenciálního provozovatele distribuční soustavy nebo uzavřené distribuční soustavy, a o dva měsíce v případě, že příslušný provozovatel soustavy žádá o posouzení žádosti o udělení výjimky příslušného provozovatele přenosové soustavy.

6.   Rozhodnutí o jakékoli žádosti o udělení výjimky musí regulační orgán přijmout do šesti měsíců ode dne následujícího po dni, kdy žádost obdržel. Uvedenou lhůtu lze před jejím vypršením prodloužit o tři měsíce v případě, že regulační orgán od vlastníka či potenciálního vlastníka odběrného elektrického zařízení, provozovatele či potenciálního provozovatele distribuční soustavy nebo uzavřené distribuční soustavy nebo od jakékoli jiné zúčastněné strany požaduje další informace. Tato prodloužená lhůta začíná běžet, jakmile jsou obdrženy úplné informace.

7.   Veškeré další informace požadované regulačním orgánem musí vlastník či potenciální vlastník odběrného elektrického zařízení nebo provozovatel či potenciální provozovatel distribuční soustavy nebo uzavřené distribuční soustavy předložit do dvou měsíců od podání takové žádosti. Pokud vlastník či potenciální vlastník odběrného elektrického zařízení nebo provozovatel či potenciální provozovatel distribuční soustavy nebo uzavřené distribuční soustavy nedodá požadované informace v uvedené lhůtě, je žádost o udělení výjimky považována za vzatou zpět, ledaže před uplynutím této lhůty

a)

regulační orgán rozhodne o jejím prodloužení nebo

b)

vlastník či potenciální vlastník odběrného elektrického zařízení nebo provozovatel či potenciální provozovatel distribuční soustavy nebo uzavřené distribuční soustavy formou odůvodněného sdělení informuje regulační orgán o tom, že žádost o udělení výjimky je úplná.

8.   Regulační orgán musí k žádosti o udělení výjimky vydat odůvodněné rozhodnutí. V případě, že regulační orgán výjimku udělí, stanoví délku jejího trvání.

9.   O svém rozhodnutí musí regulační orgán vyrozumět příslušného vlastníka či potenciálního vlastníka odběrného elektrického zařízení, provozovatele či potenciálního provozovatele distribuční soustavy nebo uzavřené distribuční soustavy, příslušného provozovatele soustavy a příslušného provozovatele přenosové soustavy.

10.   Regulační orgán může rozhodnutí o udělení výjimky zrušit, pokud okolnosti a důvody udělení již pominuly nebo na základě odůvodněného doporučení Komise nebo odůvodněného doporučení agentury podle čl. 55 odst. 2.

11.   V případě odběrných jednotek v rámci odběrného elektrického zařízení nebo uzavřené distribuční soustavy připojených k napěťové hladině do 1 000 V včetně může o výjimku podle tohoto článku jménem vlastníka či potenciálního vlastníka odběrného elektrického zařízení nebo provozovatele či potenciálního provozovatele uzavřené distribuční soustavy požádat třetí osoba. Takováto žádost se může vztahovat na jedinou odběrnou jednotku nebo na větší počet odběrných jednotek v rámci stejného odběrného elektrického zařízení nebo stejné uzavřené distribuční soustavy. V případě druhé možnosti může třetí osoba namísto údajů požadovaných v odst. 2 písm. a) uvést údaje o sobě, ovšem za předpokladu, že je uvedena kumulativní maximální kapacita.

Článek 53

Žádost o udělení výjimky podaná příslušným provozovatelem soustavy nebo příslušným provozovatelem přenosové soustavy

1.   Příslušní provozovatelé soustav nebo příslušní provozovatelé přenosových soustav mohou požádat o udělení výjimky pro odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě, distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě, distribuční soustavy nebo odběrné jednotky v rámci odběrného elektrického zařízení nebo uzavřené distribuční soustavy, která/které jsou nebo mají být připojena/připojeny k jejich soustavě.

2.   Žádosti o udělení výjimky podávají příslušní provozovatelé soustav nebo příslušní provozovatelé přenosových soustav regulačnímu orgánu. Každá žádost o udělení výjimky musí obsahovat:

a)

identifikaci příslušného provozovatele soustavy nebo příslušného provozovatele přenosové soustavy a kontaktní osobu pro veškerou komunikaci;

b)

popis odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribučního zařízení připojeného k přenosové soustavě, distribuční soustavy nebo odběrné jednotky, pro které se výjimka požaduje, a celkový instalovaný výkon a počet odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavě, distribučních zařízení připojených k přenosové soustavě, distribučních soustav nebo odběrných jednotek;

c)

požadavek nebo požadavky tohoto nařízení, ze kterých je požadována výjimka, s podrobným popisem požadované výjimky;

d)

podrobné odůvodnění se všemi příslušnými podklady;

e)

důkaz o tom, že požadovaná výjimka by neměla nepříznivý dopad na přeshraniční obchod;

f)

analýzu nákladů a přínosů provedenou podle požadavků článku 49. Je-li to použitelné, provede se analýza nákladů a přínosů v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy a s případným sousedním provozovatelem distribuční soustavy.

3.   V případě, že žádost o udělení výjimky podává příslušný provozovatel distribuční soustavy, musí regulační orgán do dvou týdnů ode dne následujícího po dni obdržení takové žádosti požádat příslušného provozovatele přenosové soustavy o posouzení žádosti o výjimku na základě kritérií stanovených regulačním orgánem podle článku 51.

4.   Do dvou týdnů ode dne následujícího po dni obdržení takové žádosti o posouzení musí příslušný provozovatel přenosové soustavy příslušnému provozovateli distribuční soustavy potvrdit, zda je žádost o udělení výjimky úplná. Pokud příslušný provozovatel přenosové soustavy došel k závěru, že je neúplná, je příslušný provozovatel distribuční soustavy povinen ve lhůtě jednoho měsíce od obdržení žádosti o další informace tyto požadované další informace předložit.

5.   Do šesti měsíců od obdržení žádosti o udělení výjimky musí příslušný provozovatel přenosové soustavy regulačnímu orgánu předložit své posouzení včetně veškeré relevantní dokumentace. Tuto šestiměsíční lhůtu lze prodloužit o jeden měsíc v případě, že příslušný provozovatel přenosové soustavy vyžaduje další informace od příslušného provozovatele distribuční soustavy.

6.   Rozhodnutí o žádosti o udělení výjimky musí regulační orgán přijmout do šesti měsíců ode dne následujícího po dni, kdy žádost obdržel. V případě, že žádost o udělení výjimky předkládá příslušný provozovatel distribuční soustavy, běží šestiměsíční lhůta ode dne následujícího po dni obdržení posouzení příslušného provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 5.

7.   Šestiměsíční lhůtu uvedenou v odstavci 6 lze před jejím vypršením prodloužit o další tři měsíce v případě, že si regulační orgán od příslušného provozovatele soustavy, který o udělení výjimky žádá, nebo od jakékoli jiné zúčastněné strany vyžádá další informace. Tato prodloužená lhůta běží ode dne následujícího po dni obdržení úplných informací.

Veškeré další informace požadované regulačním orgánem musí příslušný provozovatel soustavy poskytnout do dvou měsíců od podání žádosti. Pokud příslušný provozovatel soustavy požadované další informace v této lhůtě neposkytne, je žádost o udělení výjimky považována za vzatou zpět, ledaže před uplynutím této lhůty

a)

regulační orgán rozhodne o jejím prodloužení nebo

b)

příslušný provozovatel soustavy formou odůvodněného sdělení informuje regulační orgán o tom, že žádost o udělení výjimky je úplná.

8.   Regulační orgán musí k žádosti o udělení výjimky vydat odůvodněné rozhodnutí. V případě, že regulační orgán výjimku udělí, stanoví délku jejího trvání.

9.   O svém rozhodnutí musí regulační orgán vyrozumět příslušného provozovatele soustavy, který o výjimku požádal, příslušného provozovatele přenosové soustavy a agenturu.

10.   Regulační orgány mohou stanovit další požadavky týkající se vypracování žádostí příslušných provozovatelů soustav o udělení výjimky. Regulační orgán přitom vezme v úvahu vymezení hranice mezi přenosovou a distribuční soustavou na vnitrostátní úrovni a konzultuje s provozovateli soustav, vlastníky odběrných elektrických zařízení a zúčastněnými stranami včetně výrobců.

11.   Regulační orgán může rozhodnutí o udělení výjimky zrušit, pokud okolnosti a důvody udělení již pominuly nebo na základě odůvodněného doporučení Komise nebo odůvodněného doporučení agentury podle čl. 55 odst. 2.

Článek 54

Rejstřík výjimek z požadavků tohoto nařízení

1.   Regulační orgány vedou rejstřík všech výjimek, jež udělily nebo odmítly udělit, a nejméně jednou za šest měsíců poskytnou agentuře jeho aktualizovanou a konsolidovanou podobu, jejíž kopie se předá síti ENTSO pro elektřinu.

2.   Rejstřík musí obsahovat zejména:

a)

požadavek nebo požadavky, ze kterých byla udělena výjimka, nebo bylo udělení výjimky zamítnuto;

b)

obsah výjimky;

c)

důvody pro udělení nebo pro zamítnutí udělení výjimky;

d)

důsledky, které z udělení výjimky vyplývají.

Článek 55

Sledování výjimek

1.   Agentura za spolupráce regulačních orgánů nebo příslušných orgánů členského státu postup udělování výjimek sleduje. Tyto orgány nebo příslušné orgány členského státu poskytují za tímto účelem agentuře veškeré nezbytné informace.

2.   Agentura může vydat odůvodněné doporučení regulačnímu orgánu, aby výjimku jako neodůvodněnou zrušil. Komise může vydat odůvodněné doporučení regulačnímu orgánu nebo příslušnému orgánu členského státu, aby výjimku jako neodůvodněnou zrušil.

3.   Komise může agenturu požádat o podání zprávy o uplatňování odstavců 1 a 2 a o uvedení důvodů, proč agentura o zrušení výjimek požádala nebo nepožádala.

HLAVA VI

NEZÁVAZNÉ POKYNY A SLEDOVÁNÍ PROVÁDĚNÍ

Článek 56

Nezávazné pokyny týkající se provádění

1.   Nejpozději šest měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost síť ENTSO pro elektřinu vypracuje a poté každé dva roky poskytne svým členům a jiným provozovatelům soustav nezávazné písemné pokyny týkající se prvků tohoto nařízení, jež vyžadují vnitrostátní rozhodnutí. Síť ENTSO pro elektřinu zveřejní tyto pokyny na svých webových stránkách.

2.   Při poskytování nezávazných pokynů síť ENTSO pro elektřinu konzultuje se zainteresovanými stranami.

3.   V nezávazných pokynech se vysvětlí technické otázky, podmínky a vzájemné souvislosti, které je třeba zvážit při zajišťování souladu s požadavky tohoto nařízení na vnitrostátní úrovni.

Článek 57

Sledování

1.   Síť ENTSO pro elektřinu sleduje provádění tohoto nařízení v souladu s čl. 8 odst. 8 nařízení (ES) č. 714/2009. Sledování se zaměří zejména na tyto záležitosti:

a)

zjišťování veškerých rozdílů ve vnitrostátním provádění tohoto nařízení;

b)

posouzení, zda zvolené hodnoty a rozsahy, jež jsou pro odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě, distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě, distribuční soustavy a odběrné jednotky stanoveny podle tohoto nařízení, jsou i nadále odůvodněné.

2.   Ve lhůtě dvanácti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost je agentura povinna ve spolupráci se sítí ENTSO pro elektřinu sestavit seznam relevantních informací, které je síť ENTSO pro elektřinu povinna agentuře předkládat podle čl. 8 odst. 9 a čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 714/2009. Seznam relevantních informací může být aktualizován. Informace, jež si agentura vyžádá, uchovává síť ENTSO pro elektřinu v komplexním archivu digitálních dat ve standardizovaném formátu.

3.   Příslušní provozovatelé přenosových soustav jsou povinni předložit síti ENTSO pro elektřinu informace, jež jsou zapotřebí pro plnění úkolů uvedených v odstavcích 1 a 2.

Provozovatelé distribučních soustav musí na základě žádosti regulačního orgánu poskytnout provozovatelům přenosových soustav informace podle odstavce 2, ledaže by tyto informace již získaly regulační orgány, agentura nebo síť ENTSO pro elektřinu v souvislosti se sledováním provádění tohoto nařízení, aby nedocházelo k duplikování informací.

4.   Jestliže síť ENTSO pro elektřinu nebo agentura určí oblasti podléhající tomuto nařízení, v nichž by na základě vývoje trhu nebo zkušeností s uplatňováním tohoto nařízení byla v zájmu podpory integrace trhu vhodná další harmonizace požadavků podle tohoto nařízení, předloží návrh změn tohoto nařízení podle čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 714/2009.

HLAVA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 58

Změna smluv a všeobecných podmínek

1.   Regulační orgány zajistí, aby všechna relevantní ustanovení ve smlouvách a všeobecných podmínkách týkající se připojení nových odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavě, nových distribučních zařízení připojených k přenosové soustavě, nových distribučních soustav a nových odběrných jednotek k elektrizační soustavě byla uvedena do souladu s požadavky tohoto nařízení.

2.   Všechna relevantní ustanovení ve smlouvách a všeobecných podmínkách týkající se připojení stávajících odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavě, stávajících distribučních zařízení připojených k přenosové soustavě, stávajících distribučních soustav a stávajících odběrných jednotek, které podléhající všem nebo některým požadavkům tohoto nařízení v souladu s čl. 4 odst. 1, k elektrizační soustavě musí být změněna tak, aby byla v souladu s požadavky tohoto nařízení. Tato relevantní ustanovení musí být změněna do tří let od rozhodnutí regulačního orgánu nebo členského státu podle čl. 4 odst. 1.

3.   Regulační orgány zajistí, aby dohody mezi provozovateli soustav a vlastníky nových či stávajících odběrných elektrických zařízení nebo provozovateli nových či stávajících distribučních soustav, které podléhají tomuto nařízení a týkají se požadavků na připojení k elektrizační soustavě pro odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě, distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě, distribuční soustavy a odběrné jednotky používané odběrným elektrickým zařízením nebo uzavřenou distribuční soustavou k poskytování služeb odezvy na straně poptávky příslušným provozovatelům soustav a příslušným provozovatelům přenosových soustav, zejména ve vnitrostátních kodexech sítí, zohledňovaly požadavky stanovené v tomto nařízení.

Článek 59

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 4 odst. 2 písm. b) a článků 6, 51, 56 a 57, požadavky tohoto nařízení se použijí po uplynutí tří let od vyhlášení.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. srpna 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 15.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).

(3)  Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

(5)  Nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení (Úř. věst. L 197, 25.7.2015, s. 24).

(6)  Nařízení Komise (EU) 2016/631 ze dne 14. dubna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě (Úř. věst. L 112, 27.4.2016, s. 1).

(7)  Nařízení Komise (EU) č. 543/2013 ze dne 14. června 2013 o předkládání a zveřejňování údajů na trzích s elektřinou a o změně přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 (Úř. věst. L 163, 15.6.2013, s. 1).


PŘÍLOHA I

Rozsahy frekvencí a doby podle čl. 12 odst. 1

Synchronně propojená oblast

Rozsah frekvence

Doba provozu

Kontinentální Evropa

47,5 Hz – 48,5 Hz

Bude stanovena jednotlivými provozovateli přenosových soustav, avšak nejméně 30 minut

48,5 Hz – 49,0 Hz

Bude stanovena jednotlivými provozovateli přenosových soustav, avšak nejméně stejná doba jako pro rozsah 47,5 Hz – 48,5 Hz

49,0 Hz – 51,0 Hz

neomezená

51,0 Hz – 51,5 Hz

30 minut

Severská

47,5 Hz – 48,5 Hz

30 minut

48,5 Hz – 49,0 Hz

Bude stanovena jednotlivými provozovateli přenosových soustav, avšak nejméně 30 minut

49,0 Hz – 51,0 Hz

neomezená

51,0 Hz – 51,5 Hz

30 minut

Velká Británie

47,0 Hz – 47,5 Hz

20 sekund

47,5 Hz – 48,5 Hz

90 minut

48,5 Hz – 49,0 Hz

Bude stanovena jednotlivými provozovateli přenosových soustav, avšak nejméně 90 minut

49,0 Hz – 51,0 Hz

neomezená

51,0 Hz – 51,5 Hz

90 minut

51,5 Hz – 52,0 Hz

15 minut

Irsko a Severní Irsko

47,5 Hz – 48,5 Hz

90 minut

48,5 Hz – 49,0 Hz

Bude stanovena jednotlivými provozovateli přenosových soustav, avšak nejméně 90 minut

49,0 Hz – 51,0 Hz

neomezená

51,0 Hz – 51,5 Hz

90 minut

Pobaltí

47,5 Hz – 48,5 Hz

Bude stanovena jednotlivými provozovateli přenosových soustav, avšak nejméně 30 minut

48,5 Hz – 49,0 Hz

Bude stanovena jednotlivými provozovateli přenosových soustav, avšak nejméně stejná doba jako pro rozsah 47,5 Hz – 48,5 Hz

49,0 Hz – 51,0 Hz

neomezená

51,0 Hz – 51,5 Hz

Bude stanovena jednotlivými provozovateli přenosových soustav, avšak nejméně 30 minut

V tabulce jsou uvedeny minimální doby, po které musí odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě, distribuční zařízení připojené k přenosové soustavě nebo distribuční soustava být schopny provozu při různých frekvencích, které se odchylují od jmenovité hodnoty, bez odpojení od soustavy.


PŘÍLOHA II

Rozsahy napětí a doby podle čl. 13 odst. 1

Synchronně propojená oblast

Rozsah napětí

Doba provozu

Kontinentální Evropa

0,90 p. j. – 1,118 p. j.

neomezená

1,118 p. j. – 1,15 p. j.

Bude stanovena jednotlivými provozovateli přenosových soustav, avšak nejméně 20 minut a nejvýše 60 minut

Severská

0,90 p. j. – 1,05 p. j.

neomezená

1,05 p. j. – 1,10 p. j.

60 minut

Velká Británie

0,90 p. j. – 1,10 p. j.

neomezená

Irsko a Severní Irsko

0,90 p. j. – 1,118 p. j.

neomezená

Pobaltí

0,90 p. j. – 1,118 p. j.

neomezená

1,118 p. j. – 1,15 p. j.

20 minut

V tabulce jsou uvedeny minimální doby, po které musí odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě, distribuční zařízení připojené k přenosové soustavě nebo distribuční soustava připojená k přenosové soustavě být schopny provozu při napětích odchylujících se od referenční hodnoty odpovídající 1 p. j. v místě připojení bez odpojení od soustavy, přičemž báze napětí pro stanovení hodnot p. j. je rovna nebo vyšší než 110 kV a nižší než 300 kV.

Synchronně propojená oblast

Rozsah napětí

Doba provozu

Kontinentální Evropa

0,90 p. j. – 1,05 p. j.

neomezená

1,05 p. j. – 1,10 p. j.

Bude stanovena jednotlivými provozovateli přenosových soustav, avšak nejméně 20 minut a nejvýše 60 minut

Severská

0,90 p. j. – 1,05 p. j.

neomezená

1,05 p. j. – 1,10 p. j.

Bude stanovena jednotlivými provozovateli přenosových soustav, avšak nejvýše 60 minut

Velká Británie

0,90 p. j. – 1,05 p. j.

neomezená

1,05 p. j. – 1,10 p. j.

15 minut

Irsko a Severní Irsko

0,90 p. j. – 1,05 p. j.

neomezená

Pobaltí

0,90 p. j. – 1,097 p. j.

neomezená

1,097 p. j. – 1,15 p. j.

20 minut

V tabulce jsou uvedeny minimální doby, po které musí odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě, distribuční zařízení připojené k přenosové soustavě nebo distribuční soustava připojená k přenosové soustavě být schopny provozu při napětích odchylujících se od referenční hodnoty odpovídající 1 p. j. v místě připojení bez odpojení od soustavy, přičemž báze napětí pro stanovení hodnot p. j. je od 300 kV včetně do 400 kV včetně.


18.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 223/55


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1389

ze dne 17. srpna 2016,

kterým se schvaluje zdravotní tvrzení při označování potravin týkající se vývoje a zdraví dětí

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (1), a zejména na čl. 17 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle nařízení (ES) č. 1924/2006 jsou zdravotní tvrzení při označování potravin zakázána, pokud je Komise v souladu s uvedeným nařízením neschválí a nezařadí na seznam schválených tvrzení.

(2)

Nařízení (ES) č. 1924/2006 rovněž stanoví, že provozovatelé potravinářských podniků mohou podávat žádosti o schválení zdravotních tvrzení u příslušného vnitrostátního orgánu členského státu. Příslušný vnitrostátní orgán postoupí platné žádosti Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA, dále jen „úřad“).

(3)

Jakmile úřad žádost obdrží, neprodleně o tom uvědomí ostatní členské státy a Komisi a k dotčenému zdravotnímu tvrzení vydá své stanovisko.

(4)

Komise rozhodne o schválení zdravotních tvrzení s ohledem na stanovisko úřadu.

(5)

V návaznosti na žádost společnosti VAB-nutrition předloženou podle čl. 14 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1924/2006 byl úřad požádán o vydání stanoviska ke zdravotnímu tvrzení týkajícímu se vitaminu D a přispívání k normální funkci imunitního systému (otázka č. EFSA-Q-2014-00826 (2)). Navrhované tvrzení zformuloval žadatel takto: „Vitamin D přispívá k normální funkci imunitního systému“.

(6)

Dne 13. května 2015 obdržela Komise a členské státy vědecké stanovisko úřadu, ve kterém úřad dospěl k závěru, že byl zjištěn příčinný vztah mezi dietárním příjmem vitaminu D a přispíváním k normální funkci imunitního systému u dětí. Zdravotní tvrzení formulované ve smyslu těchto závěrů by proto mělo být považováno za vyhovující požadavkům nařízení (ES) č. 1924/2006 a mělo by být zařazeno na seznam schválených tvrzení platných pro Unii.

(7)

V čl. 16 odst. 4 nařízení (ES) č. 1924/2006 je stanoveno, že stanovisko doporučující schválení zdravotního tvrzení má obsahovat určité údaje. Tyto údaje týkající se schváleného tvrzení by proto měly být uvedeny v příloze tohoto nařízení a případně by v souladu s pravidly stanovenými v nařízení (ES) č. 1924/2006 a příslušným stanoviskem úřadu měly zahrnovat revidovanou formulaci tvrzení, zvláštní podmínky používání tvrzení a případně podmínky používání nebo omezení používání dané potraviny a/nebo doplňující sdělení nebo varování.

(8)

Jedním z cílů nařízení (ES) č. 1924/2006 je zajistit, aby zdravotní tvrzení byla pravdivá, srozumitelná, spolehlivá a užitečná pro spotřebitele, a v tomto kontextu je také třeba uvážit formulaci a prezentaci tvrzení. Je-li tedy tvrzení formulováno tak, že má pro spotřebitele stejný význam jako schválené zdravotní tvrzení, neboť obě vykazují stejný vztah mezi kategorií potravin, potravinou nebo jednou její složkou a zdravím, měly by se na ně vztahovat tytéž podmínky používání, jako jsou podmínky uvedené v příloze tohoto nařízení.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Zdravotní tvrzení uvedené v příloze tohoto nařízení může při dodržení podmínek stanovených v uvedené příloze označovat potraviny uváděné na trh Unie.

2.   Zdravotní tvrzení zmíněné v odstavci 1 se zařadí na seznam schválených tvrzení platných pro Unii podle čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1924/2006.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. srpna 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9.

(2)  EFSA Journal 2015; 13(5):4096.


PŘÍLOHA

Schválené zdravotní tvrzení

Žádost – příslušná ustanovení nařízení (ES) č. 1924/2006

Žadatel – adresa

Živina, látka, potravina nebo kategorie potravin

Tvrzení

Podmínky používání tvrzení

Podmínky používání a/nebo omezení používání potraviny a/nebo doplňující sdělení nebo varování

Referenční číslo stanoviska EFSA

Zdravotní tvrzení podle čl. 14 odst. 1 písm. b) týkající se vývoje a zdraví dětí

VAB-nutrition, 1 rue Claude Danziger, 63100 Clermont-Ferrand, Francie.

Vitamin D

Vitamin D přispívá k normální funkci imunitního systému u dětí.

Tvrzení smí být použito pouze u potravin, které jsou přinejmenším zdrojem vitaminu D podle vymezení v tvrzení ZDROJ [NÁZEV VITAMINU/VITAMINŮ] NEBO [NÁZEV MINERÁLNÍ LÁTKY/MINERÁLNÍCH LÁTEK] na seznamu v příloze nařízení (ES) č. 1924/2006.

 

Q-2014-00826


18.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 223/58


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1390

ze dne 17. srpna 2016

o neschválení určitého zdravotního tvrzení při označování potravin týkajícího se vývoje a zdraví dětí

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (1), a zejména na čl. 17 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle nařízení (ES) č. 1924/2006 jsou zdravotní tvrzení při označování potravin zakázána, pokud je Komise v souladu s uvedeným nařízením neschválí a nezařadí na seznam schválených tvrzení.

(2)

Nařízení (ES) č. 1924/2006 rovněž stanoví, že provozovatelé potravinářských podniků mohou podávat žádosti o schválení zdravotních tvrzení u příslušného vnitrostátního orgánu členského státu. Příslušný vnitrostátní orgán postoupí platné žádosti Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA, dále jen „úřad“).

(3)

Jakmile úřad žádost obdrží, neprodleně o tom uvědomí ostatní členské státy a Komisi a k dotčenému zdravotnímu tvrzení vydá své stanovisko.

(4)

Komise rozhodne o schválení zdravotních tvrzení s ohledem na stanovisko úřadu.

(5)

V návaznosti na žádost společnosti Vifor Ltd. předloženou podle čl. 14 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1924/2006 byl úřad požádán o vydání stanoviska ke zdravotnímu tvrzení týkajícímu se výrobku Equazen eye q® a zlepšení schopnosti čtení (otázka č. EFSA-Q-2014-00462 (2)). Navrhované tvrzení zformuloval žadatel takto: „Equazen eye q® (složení EPA:DHA:GLA v poměru 9:3:1) zlepšuje schopnost čtení a související kognitivní funkce u dětí“.

(6)

Dne 13. října 2015 obdržela Komise a členské státy vědecké stanovisko úřadu, ve kterém úřad dospěl k závěru, že nebyl zjištěn příčinný vztah mezi užíváním přípravku Equazen eye q®, což je kombinace EPA, DHA a GLA (v hmotnostním poměru 9:3:1), a zlepšením schopnosti čtení u dětí. Vzhledem k tomu, že dané tvrzení neodpovídá požadavkům stanoveným v nařízení (ES) č. 1924/2006, nemělo by být schváleno.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zdravotní tvrzení uvedené v příloze tohoto nařízení se nezařadí na seznam schválených tvrzení platných pro Unii stanovený v čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1924/2006.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. srpna 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9.

(2)  EFSA Journal 2015; 13(10):4251.


PŘÍLOHA

Zamítnuté zdravotní tvrzení

Žádost – příslušná ustanovení nařízení (ES) č. 1924/2006

Živina, látka, potravina nebo kategorie potravin

Tvrzení

Referenční číslo stanoviska EFSA

Zdravotní tvrzení podle čl. 14 odst. 1 písm. b) týkající se vývoje a zdraví dětí.

Equazen eye q®

Equazen eye q® (složení EPA:DHA:GLA v poměru 9:3:1) zlepšuje schopnost čtení a související kognitivní funkce u dětí.

Q-2014-00462


18.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 223/60


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1391

ze dne 17. srpna 2016

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. srpna 2016.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

MA

153,9

ZZ

153,9

0707 00 05

TR

116,3

ZZ

116,3

0709 93 10

TR

137,2

ZZ

137,2

0805 50 10

AR

189,9

CL

133,5

MA

99,8

TR

156,0

UY

201,5

ZA

170,1

ZZ

158,5

0806 10 10

EG

224,7

TR

150,9

ZZ

187,8

0808 10 80

AR

106,2

BR

102,1

CL

114,8

CN

125,7

NZ

129,4

US

141,5

UY

93,8

ZA

91,2

ZZ

113,1

0808 30 90

AR

118,0

CL

142,9

TR

145,3

ZA

118,7

ZZ

131,2

0809 30 10 , 0809 30 90

TR

122,9

ZZ

122,9


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.