ISSN 1977-0626 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 210 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 59 |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
4.8.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 210/1 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1328
ze dne 29. července 2016
o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Ruské federace a o konečném výběru prozatímního cla
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
1. POSTUP
1.1. Prozatímní opatření
(1) |
Dne 12. února 2016 uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/181 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých plochých válcovaných výrobků ze železa nebo nelegované oceli nebo ostatní legované oceli, avšak s výjimkou nerezavějící oceli, všech šířek, válcovaných za studena (úběrem za studena), neplátovaných, nepokovených ani nepotažených a po válcování za studena (úběrem za studena) již dále neopracovaných (dále jen „ploché za studena válcované výrobky z oceli“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále též „ČLR“) a Ruské federace (dále též „Rusko“) (společně dále jen „dotčené země“) do Unie. |
(2) |
Šetření bylo zahájeno dne 14. května 2015 (3) na základě podnětu, který podalo dne 1. dubna 2015 Sdružení evropských výrobců oceli (dále jen („Eurofer“ nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli v Unii. |
(3) |
Jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2014 do 31. března 2015 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2011 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“). |
1.2. Celní evidence
(4) |
Komise zavedla prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/2325 (4) celní evidenci dovozu dotčeného výrobku pocházejícího nebo odesílaného z ČLR nebo Ruska. Celní evidence dovozu byla ukončena dne 12. února 2016 zavedením prozatímních opatření. |
(5) |
Otázce celní evidence a možného zpětného uplatnění dotčeného antidumpingového cla a souvisejícím obdrženým připomínkám se podrobně věnuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1329 (5). Toto nařízení se zabývá pouze připomínkami obdrženými v souvislosti s prozatímními zjištěními týkajícími se dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie a předkládá konečné stanovisko Komise k těmto záležitostem. |
1.3. Následný postup
(6) |
Po poskytnutí zjištění o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních zjištění“), předložilo několik zúčastněných stran k těmto prozatímním zjištěním písemné připomínky. Účastníkům řízení, kteří o to požádali, byla poskytnuta možnost slyšení. |
(7) |
Středisko služeb pro ocelářský průmysl a obchodník, kteří jsou ve spojení, požadovali zásah úředníka pro slyšení v obchodních řízeních (dále jen „úředník pro slyšení“) ve věci vrácení cla. Úředník pro slyšení přezkoumal žádost a písemně odpověděl. Kromě toho dne 3. května 2016 na žádost sdružení Eurofer proběhlo slyšení u úředníka pro slyšení. |
(8) |
Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné pro konečná zjištění. Aby získala obsáhlejší informace o ziskovosti, požádala výrobce v Unii zařazené do vzorku o údaje o ziskovosti za období 2005–2010, pokud jde o prodej výrobku, který je předmětem šetření, v Unii. Všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku poskytli požadované informace. |
(9) |
Za účelem ověření odpovědí na dotazník zmíněných výše v 8. bodě odůvodnění byly provedeny inspekce na místě týkající se údajů předložených těmito výrobci v Unii:
|
(10) |
Všem účastníkům řízení sdělila Komise základní skutečnosti a úvahy, na nichž založila svůj záměr uložit konečné antidumpingové clo na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z ČLR a Ruska a provést konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla (dále jen „poskytnutí konečných zjištění“). Všem účastníkům řízení byla poskytnuta lhůta, během níž mohli k uvedeným konečným zjištěním předložit svá stanoviska. |
(11) |
Stanoviska předložená zúčastněnými stranami byla zvážena a případně vzata v úvahu. |
1.4. Tvrzení týkající se žádosti o další informace, ověření a použití
(12) |
Po poskytnutí konečných zjištění někteří vyvážející výrobci vznesli připomínky ke lhůtě pro předložení požadovaných informací, jež byla poskytnuta výrobcům v Unii, a zpochybnili správnost těchto údajů i způsob jejich ověřování. Tyto strany soudily, že výrobní odvětví Unie možná nevykázalo správné číselné údaje a dostalo se mu příznivého zacházení na úkor práva ostatních stran na objektivní, nestranné a nediskriminační šetření. O tomto údajném příznivém zacházení s výrobním odvětvím Unie by také svědčila shovívavost, s níž se Komise vůči němu zachovala, když neposkytlo určité důležité informace (strany poukazovaly na chybějící faktury). |
(13) |
Pokud jde o údajné příznivé zacházení, tvrzení se odmítá. Jádrem sporu je formulace obsažená v 59. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. V tomto bodě odůvodnění je vysvětleno, že pro interní transfery se nevystavují faktury, což je v souladu s přijatelnými účetními postupy. Není tedy pravda, že výrobní odvětví Unie nemuselo poskytnout požadované informace. |
(14) |
Titíž vyvážející výrobci tvrdili, že shromážděním a ověřením doplňujících údajů od výrobců v Unii diskriminovala ruské vyvážející výrobce, kteří žádali o druhou inspekci. |
(15) |
Za prvé, je třeba poznamenat, že Komise jakožto vyšetřující orgán má, ať už během prozatímní, nebo konečné fáze, jednoznačně právo požádat pro účely analýzy o doplňující údaje, považuje-li to za potřebné a vhodné. V tomto případě, jak je vysvětleno v 154. bodě odůvodnění, Komise měla závažný důvod požádat o tyto doplňující údaje a následně je ověřit. Ověřovala výhradně tyto doplňující údaje, které jí byly poskytnuty a o které dříve nepožádala, aby zajistila, že údaje, na nichž nakonec založí svá zjištění, jsou spolehlivé. Za druhé, žádost ruských vyvážejících výrobců o druhou inspekci se ve skutečnosti týkala týchž údajů, jichž se týkala původní inspekce, zatímco druhou inspekci v prostorách některých výrobců v Unii bylo zapotřebí provést za účelem ověření doplňujících údajů uvedených v 8. bodě odůvodnění a rozhodnutí o zpětném výběru antidumpingových cel. Výše uvedená tvrzení se proto odmítají. |
1.5. Dotčený výrobek a obdobný výrobek
(16) |
Prozatímní definice dotčeného výrobku je stanovena v 21. a 22. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. K této definici nepředložila připomínky žádná strana. |
(17) |
Dotčený výrobek je s konečnou platností definován jako ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli nebo ostatní legované oceli, avšak s výjimkou nerezavějící oceli, všech šířek, válcované za studena (úběrem za studena), neplátované, nepokovené ani nepotažené a po válcování za studena (úběrem za studena) již dále neopracované, v současnosti kódů KN ex 7209 15 00, 7209 16 90, 7209 17 90, 7209 18 91, ex 7209 18 99, ex 7209 25 00, 7209 26 90, 7209 27 90, 7209 28 90, 7211 23 30, ex 7211 23 80, ex 7211 29 00, 7225 50 80, 7226 92 00, pocházející z ČLR a Ruska. Z definice dotčeného výrobku jsou vyloučeny tyto typy výrobků:
|
(18) |
Jelikož k dotčenému výrobku a obdobnému výrobku nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzují se závěry učiněné ve 22. až 24. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
2. DUMPING
2.1. ČLR
2.1.1. Zacházení jako v tržním hospodářství
(19) |
Jak je objasněno ve 34. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, žádný z dotčených vyvážejících výrobců v tomto šetření nepožádal o zacházení jako v tržním hospodářství. |
2.1.2. Srovnatelná země
(20) |
V prozatímním nařízení Komise v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení zvolila jako srovnatelnou zemi Kanadu. |
(21) |
Jedna zúčastněná strana uvedla, že rozdíl mezi újmou a dumpingovým rozpětím vzbuzuje pochybnosti o správnosti výpočtů Komise. Tatáž zúčastněná strana také uvedla, že pokud by tento rozdíl byl věcně správný, vyvracel by výběr Kanady jako srovnatelné země vzhledem k úrovni cen dotčeného výrobku v této zemi. |
(22) |
Komise potvrzuje správnost svých výpočtů. Kromě toho připomíná, že výběr srovnatelné země se provádí ze zemí, v nichž je cena obdobného výrobku vytvářena za okolností co nejvíce srovnatelných s okolnostmi země vývozu. Úroveň cen sama o sobě není kritériem tohoto výběru. |
(23) |
S ohledem na výše uvedené se tvrzení, že Kanada není vhodnou srovnatelnou zemí, odmítá. Komise potvrzuje zdůvodnění uvedené v 27. až 34 bodě odůvodnění prozatímního nařízení a výběr Kanady jako srovnatelné země ve smyslu čl. 2 odst. 7 základního nařízení. |
2.1.3. Běžná hodnota
(24) |
Jelikož ke stanovení běžné hodnoty nebyly předloženy připomínky, zjištění uvedená v 35. až 45. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují. |
2.1.4. Vývozní cena
(25) |
V připomínkách k prozatímnímu nařízení jedna skupina společností poukázala na nesoulad mezi výpočtem újmy a dumpingu, který byl podle ní způsoben administrativní chybou, jíž se dopustila Komise. Komise však zjistila, že tento nesoulad byl způsoben drobnou administrativní chybou, které se dopustila tato skupina společností a jež se promítla do vývozní ceny. Komise tuto administrativní chybu opravila. |
2.1.5. Srovnání
(26) |
Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, potvrzuje se platnost 49. a 50. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. |
2.1.6. Dumpingová rozpětí
(27) |
V důsledku změny vývozní ceny uvedené výše v 25. bodě odůvodnění bylo přepočítáno dumpingové rozpětí jedné skupiny společností, což vedlo k jeho mírnému zvýšení. Uvedeným zvýšením se mění rovněž dumpingové rozpětí všech ostatních čínských společností, neboť toto rozpětí je založeno na této skupině společností. |
(28) |
Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením jsou následující: Tabulka 1 Dumpingová rozpětí, ČLR
|
2.2. Rusko
2.2.1. Úvod
(29) |
Po poskytnutí prozatímních zjištění jeden ruský vyvážející výrobce zpochybnil použití článku 18 základního nařízení. Předložil nové údaje s cílem zpochybnit zjištění uvedená v 60. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, v němž Komise poukázala na to, že tento vyvážející výrobce vykázal vyšší prodané množství, než jaké výroba fyzicky umožňovala. |
(30) |
Komise uspořádala dvě slyšení, čímž dala dotčenému vyvážejícímu výrobci příležitost se vyjádřit k jeho tvrzením a vysvětlit je. |
(31) |
Během nich upozornila na to, že veškerá vyjádření/vysvětlení, která byla podána po ověření, mohou být přijata pouze tehdy, pokud údaje, na nichž se zakládají, byly již předloženy nebo mohou být uvedeny do souvislosti s údaji poskytnutými v odpovědi na dotazník nebo nejpozději během inspekce. Vyvážející výrobce nebyl schopen podložit své argumenty informacemi obsaženými v odpovědi na dotazník ani informacemi obsaženými v dokumentech shromážděných na místě. Zjištění z prozatímní fáze, jež vedla Komisi k použití článku 18 základního nařízení a jež jsou uvedena v 60. a 61. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, se tudíž potvrzují. Komise proto v souladu s článkem 18 základního nařízení s konečnou platností stanovila dumpingové rozpětí dotčené společnosti na základě dostupných údajů. |
(32) |
Po poskytnutí konečných zjištění jeden vyvážející výrobce tvrdil, že byl v souvislosti s tímto antidumpingovým šetřením vystaven diskriminačnímu zacházení, čímž byla dotčena jeho procesní práva včetně práva na obhajobu. Tento vyvážející výrobce tvrdil, že Komise odmítla provést druhou inspekci v prostorách jeho dceřiné pobočky v Belgii, zatímco v prostorách výrobců a dovozců v Unii se uskutečnila druhá inspekce. Z důvodů uvedených výše v 15. bodě odůvodnění je nutno tato tvrzení odmítnout. |
(33) |
Tento vyvážející výrobce také tvrdil, že Komise mohla použít vývozní ceny obchodníka/dovozce, s nímž je ve spojení, a údaje o výrobních nákladech jediného vyvážejícího výrobce, jenž s ní plně spolupracoval. Díky tomu by údajně nemusela použít článek 18 základního nařízení, neboť Komise u tohoto obchodníka/dovozce ve spojení provedla samostatnou inspekci a ke spolupráci s ním nevznesla žádné připomínky. Jak bylo objasněno výše, celkový objem prodeje na vývoz (po odečtení vlastní spotřeby a zohlednění změny zásob) vykázaný vyvážejícím výrobcem byl vyšší než vyrobené množství, a Komise tak nemohla vyvodit závěr, že prodej na vývoz do Unie byl vykázán v plném rozsahu. Odmítla proto návrh společnosti, aby použila soubor transakcí, jež mohou pouze částečně reprezentovat celkový prodej do Unie. A jelikož neměla k dispozici údaje o prodeji na vývoz, které by mohla použít ke srovnání, nepoužila v důsledku toho žádné údaje o výrobních nákladech. |
(34) |
Dva vyvážející výrobci předložili připomínky k provedení inspekcí a požádali Komisi, aby pozastavila šetření, dokud neprošetří jejich tvrzení. V souvislosti s tím vyvážející výrobci zpochybnili použití článku 18 základního nařízení ze strany Komise. Ministerstvo hospodářského rozvoje Ruské federace požádalo o pozastavení použitelnosti konečných antidumpingových opatření, která mají být uložena, do doby, než příslušné orgány Unie řádně zváží formální stížnost uvedených dvou vyvážejících výrobců. |
(35) |
Komise poznamenává, že ověření je jedním krokem šetření prováděného Komisí jakožto vyšetřujícím orgánem. Komise obšírně vysvětlila, z jakých závažných důvodů se rozhodla použít článek 18 základního nařízení. Základem pro použití článku 18 základního nařízení jsou písemné důkazy, jež společnosti předložily Komisi, a jejich spolehlivost a soudržnost. V průběhu řízení bylo vyvážejícím výrobcům umožněno plně využít jejich právo na obhajobu prostřednictvím předkládání informací a připomínek, prostřednictvím slyšení a jednání, včetně dvou jednání věnovaných speciálně vzneseným námitkám. |
(36) |
Co se týče žádosti o pozastavení použitelnosti, Komise poznamenává, že výlučným základem pro pozastavení použitelnosti jakýchkoliv opatření uložených podle základního nařízení je čl. 14 odst. 4. Komise dále poznamenává, že nejsou splněny podmínky pro pozastavení použitelnosti stanovené v uvedeném článku. Tento článek stanoví, že použitelnost opatření smí být v zájmu Unie pozastavena pouze v případě, že se tržní podmínky dočasně změnily natolik, že není pravděpodobné, že by se v důsledku pozastavení obnovila újma. Nic nenasvědčuje tomu, že by v tomto případě byly tyto podmínky splněny, a Komise poznamenává, že na žádné takové okolnosti nebyla upozorněna. Šetření spíše ukázalo, že byly splněny podmínky pro uložení konečných opatření stanovené v čl. 9 odst. 4 základního nařízení. Komise proto tuto žádost zamítá. |
2.2.2. Běžná hodnota
(37) |
Po poskytnutí prozatímních zjištění jeden vyvážející výrobce zpochybnil úpravu svých nákladů na výrobu plochých za studena válcovaných výrobků z oceli, kterou provedla Komise, jak je uvedeno v 76. a zdůvodněno v 80. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Dotčený vyvážející výrobce však nepředložil žádné argumenty, jež by Komisi dovolily změnit její stanovisko, že podíly spotřeby materiálu vykázané touto společností v odpovědi na dotazník Komisi neumožňují přesně posoudit materiálové náklady společnosti na výrobu plochých za studena válcovaných výrobků z oceli. Komise proto toto tvrzení odmítla. |
(38) |
Tentýž vyvážející výrobce také tvrdil, že do prodejních, režijních a správních nákladů by neměly být zahrnuty ztráty v souvislosti s likvidací dvou jeho zámořských dceřiných společností. Dále tvrdil, že náklady na balení byly započteny dvakrát, a to ve výrobních nákladech i v prodejních, režijních a správních nákladech. Komise proto přezkoumala svá zjištění, neboť vysvětlení podaná společností po poskytnutí prozatímních zjištění se opírala o informace řádně předložené v odpovědi na dotazník nebo během inspekce či před ní. |
(39) |
Po přezkoumání prodejních, režijních a správních nákladů Komise shledala, že určitá část domácího prodeje je zisková. To Komisi umožnilo vypočítat dumpingové rozpětí na základě vlastních prodejních, režijních a správních nákladů společnosti a jejího zisku. V prozatímní fázi Komise nezjistila žádný ziskový domácí prodej, a proto vypočítala dumpingové rozpětí na základě prodejních, režijních a správních nákladů a zisku z vnějších zdrojů. |
(40) |
Dva vyvážející výrobci nesouhlasili s výpočtem svých prodejních, režijních a správních nákladů, který provedla Komise, jak je popsáno v 75. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Vysvětlili, že Komise by neměla ztráty z přecenění úvěrů v cizí měně zahrnovat do prodejních, režijních a správních nákladů, neboť těmto společnostem ve skutečnosti nevznikly žádné náklady a pouze přecenily zůstatky podle směnného kurzu posledního dne jejich účetního období. Komise s ohledem jak na mezinárodní standardy účetního výkaznictví, tak i GAAP Ruska s tímto argumentem nesouhlasí. Tyto ztráty byly řádně vykázány v účetní závěrce výrobců a vznikly v období šetření. Komise proto toto tvrzení odmítla. |
(41) |
Po poskytnutí konečných zjištění vyvážející výrobci zopakovali svá tvrzení, aniž by předložili jakékoliv nové skutečnosti k dotčeným ztrátám. Vyvážející výrobci poukázali na nařízení Rady (ES) č. 2852/2000 (6) (polyesterová střižová vlákna pocházející z Indie a Korejské republiky), kde Komise odmítla využít čistý devizový zisk zahrnutý v prodejních, režijních a správních nákladech. |
(42) |
Komise poznamenává, že v případě, na nějž poukazují vyvážející výrobci, existuje odlišná skutková situace. Jak bylo vysvětleno v 34. bodě odůvodnění uvedeného nařízení (ES) č. 2852/2000, bylo zjištěno, že devizový zisk nesouvisel převážně s výrobou a prodejem. |
(43) |
Vyvážející výrobci nezpochybnili souvislost těchto půjček s výrobními náklady obdobného výrobku. Komise proto dospěla k závěru, že ztráty souvisely s těmito půjčkami, jež byly použity k financování dlouhodobých aktiv potřebných k výrobě obdobného výrobku. V důsledku toho je třeba tyto ztráty zohlednit při stanovování prodejních, režijních a správních nákladů. Komise proto toto tvrzení odmítla. |
(44) |
Po poskytnutí dodatečných konečných zjištění ruský vyvážející výrobce opět zopakoval své tvrzení. Toto tvrzení však přesahuje daný rámec poskytnutí dodatečných zjištění. Komise proto trvá na stanovisku vyjádřeném v předchozích odstavcích. |
(45) |
Jeden vyvážející výrobce zpochybnil metodiku použitou Komisí k výpočtu celkových prodejních, režijních a správních nákladů domácích obchodníků ve spojení, v níž Komise použila prodejní, režijní a správní náklady vykázané pro prodej odběratelům na domácím trhu, kteří nejsou ve spojení. Komise toto tvrzení přijala a opravila konečný výpočet. Jelikož se tyto opravené prodejní, režijní a správní náklady významně nelišily od původně použitých hodnot a měly dopad pouze na malou část prodeje, neměla tato oprava žádný dopad na výsledné dumpingové rozpětí. |
(46) |
Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že Komise ve zkoušce ziskovosti započítala dvakrát náklady na balení pro účely stanovení celkových výrobních nákladů. Komise toto tvrzení odmítla. Jak bylo podrobně vyloženo při poskytnutí prozatímních zjištění, před výpočtem celkových výrobních nákladů Komise vyňala z prodejních, režijních a správních nákladů náklady na balení. |
(47) |
Po poskytnutí konečných zjištění vyvážející výrobci vyjádřili nesouhlas s metodikou použitou ke stanovení běžné hodnoty. Tvrdili, že Komise použila nesprávný podíl prodejních, režijních a správních nákladů a že jejich použitím pouze na ziskový prodej značně nadhodnotila běžnou hodnotu. |
(48) |
Komise provádí šetření objektivně. Metodika použitá ke stanovení běžné hodnoty se jednotně používá ve všech případech splňujících příslušná kritéria. Komise používá čl. 2 odst. 6 základního nařízení, podle něhož se částky pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk stanoví na základě prodeje v běžném obchodním styku. Tvrzení vyvážejících výrobců, že se má použít pevná částka prodejních, režijních a správních nákladů bez ohledu na to, zda tyto náklady souvisejí s prodejem v běžném obchodním styku, je v rozporu s uvedeným ustanovením. Komise proto toto tvrzení odmítla. |
(49) |
Po poskytnutí konečných zjištění jeden vyvážející výrobce poukázal na problém se zápornými položkami v soupisu domácích transakcí při výpočtu běžné hodnoty. Vyvážející výrobce vysvětlil, že tyto položky se vztahují k opravě faktur a bylo nutné je zavést kvůli konfiguraci jeho účetního systému, v němž lze opravu faktury provést pouze celkovým vyrovnáním původní položky odpovídající zápornou položkou. Uvedl, že Komise při výpočtu běžné hodnoty nezohlednila specifickou konfiguraci jeho účetního systému, a tento výpočet byl tudíž nepřesný. |
(50) |
Komise za prvé poznamenává, že v rozporu s pokyny obsaženými v dotazníku Komise vyvážející výrobce tyto opravy uvedl v soupisu jako transakce, místo aby je v příslušném sloupci dotazníku vykázal jako opravné položky. Za druhé, po poskytnutí konečných zjištění vyvážející výrobce skutečně předložil upravené dumpingové rozpětí, avšak bez upraveného soupisu transakcí nebo opraveného výpočtu dumpingu. Za třetí, Komise poznamenává, že tato připomínka se ve skutečnosti týká kvality údajů, jež předložil sám vyvážející výrobce Komisi v průběhu šetření. Za čtvrté, náležité informace o výpočtu běžné hodnoty, včetně soupisu domácích transakcí, jak jej předložil vyvážející výrobce, byly poskytnuty již v prozatímní fázi šetření. Vyvážející výrobce však ve svém vyjádření k poskytnutí prozatímních zjištění nevznesl k výpočtu žádnou připomínku. Ve výpočtu dumpingu předloženém při poskytnutí konečných zjištění byl použit shodný soupis domácích transakcí. Vyvážející výrobce neobjasňuje, z jakého důvodu na tuto otázku nepoukázal již v dřívější fázi šetření. |
(51) |
Navzdory všem uvedeným nedostatkům v chování vyvážejícího výrobce v této záležitosti Komise, jakožto objektivní a nestranný vyšetřující orgán, analyzovala jeho tvrzení a učinila závěr, že výpočet běžné hodnoty musí být opraven, aby se vyloučila možnost dvojího započtení. Po poskytnutí konečných zjištění vývozce poskytl návod, jak lze jeho soupis transakcí filtrovat, aby se vyloučily veškeré opravy a zůstaly pouze konečné položky. Komise použila na ověřené údaje metodu opravy soupisu doporučenou vyvážejícím výrobcem po poskytnutí konečných zjištění, a přijala tedy plně jeho tvrzení. |
(52) |
Všem zúčastněným stranám zaslala dodatečné konečné zjištění, aby je informovala o přijetí uvedeného tvrzení a umožnila jim vyjádřit se. |
(53) |
Po tomto poskytnutí dodatečných zjištění jedna strana tvrdila, že dodatečná zjištění vlastně poukázala na další nedostatky ve spolupráci ze strany ruských vyvážejících výrobců. Tato strana dále tvrdila, že tato dodatečná zjištění vlastně sdělují, že dodatečné soubory údajů nemusely být zohledněny a neměly být přijaty. Komise skutečně poukázala na problém s kvalitou poskytnutých informací a se spoluprací, ale v tomto konkrétním případě se rozhodla, že tvrzení může objektivně přijmout. |
(54) |
Po poskytnutí dodatečných zjištění ruský vyvážející výrobce souhlasil s podstatou a rozsahem opravy jeho dumpingového rozpětí, kterou Komise provedla. |
(55) |
Vyvážející výrobce tvrdil, že soupis domácích transakcí poskytl spolu s odpovědí na dotazník. O tom není sporu. Problémem je kvalita předložených informací. Vyvážející výrobce dále tvrdil, že se po poskytnutí prozatímních zjištění k dotčenému soupisu transakcí nevyjádřil, protože příslušný soubor údajů neměl žádný dopad na výpočet dumpingového rozpětí. Komise poznamenává, že tento vyvážející výrobce opakovaně předkládal tvrzení k metodice a jednotlivým aspektům výpočtu, která – kdyby je Komise přijala (což se nestalo) – by ji vedla k použití tohoto souboru údajů. Bylo tudíž podstatné, aby dotčená strana zajistila, aby soubor údajů zveřejněný v prozatímní fázi byl správný a mohl být použit k výpočtu dumpingového rozpětí. I když tato společnost během inspekce upozornila na problém se stornováním faktur a s tím souvisejícími četnými identickými položkami, až do poskytnutí konečných zjištění nebyl zřejmý jeho celkový rozsah ukazující se rovněž na dopadu na výpočet dumpingového rozpětí. Dotčená společnost sice tvrdí, že tyto položky nejsou dobropisy, ale v návodu k identifikaci těchto položek, jejž sama poskytla, tyto položky označuje číslem dobropisu. Komise nicméně její tvrzení přijala v celém rozsahu a tato společnost nezpochybnila nový výpočet dumpingového rozpětí. |
(56) |
Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že Komise do výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů nezahrnula příjem z rozpuštění rezerv provedeného před obdobím šetření. Podle názoru tohoto vyvážejícího výrobce Komise používá dvojí metr a nekonzistentní přístup, neboť ztráty z přecenění v cizích měnách do tohoto výpočtu zahrnula. |
(57) |
Komise poznamenává, že její přístup je konzistentní. Prodejní, režijní a správní náklady nezahrnují ani příjmy ani výdaje, jež mají dopad na zisk v daném konkrétním roce, což se podle Komise týká zámořských operací vyvážejícího výrobce. Vyvážející výrobce byl o této skutečnosti informován při poskytnutí konečných zjištění a nijak ji nezpochybnil. Komise proto toto tvrzení odmítla. |
2.2.3. Vývozní cena
(58) |
Komise dále zkoumala prodej jednoho z vyvážejících výrobců obchodníkovi se sídlem ve Švýcarsku, jenž nebyl ve spojení, popsaný v 84. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Zaměřila se jak na vyvážejícího výrobce, tak i na obchodníka, který nebyl ve spojení, a provedla v této záležitosti vlastní výzkum s cílem získat další informace o jejich spojení. |
(59) |
Sdružení Eurofer ve svých připomínkách předložených po poskytnutí prozatímních zjištění požádalo Komisi, aby důkladně prozkoumala spojení mezi vyvážejícím výrobcem a švýcarským obchodníkem a upravila na základě výsledků tohoto zkoumání odpovídajícím způsobem svůj výpočet. |
(60) |
Po posouzení výsledků zkoumání se Komise rozhodla považovat tohoto švýcarského obchodníka za obchodníka, jenž není ve spojení s ruským vyvážejícím výrobcem. Komise neobjevila žádné důkazy na podporu tvrzení, že tyto strany byly během období šetření ve spojení, a proto toto tvrzení odmítla. |
(61) |
Vyvážející výrobce také předložil další informace, jež Komisi umožnily provést opravu prodeje nezávislým stranám v Unii. Vyvážející výrobce předtím tento prodej vykázal na základě svých interních faktur v ruských rublech. Tyto faktury odrážely jeho původní hodnotu v cizích měnách převedenou prostřednictvím denního kurzu společnosti. Komise mohla tyto nové informace uvést do souvislosti s informacemi ověřenými na místě. V důsledku této opravy se mírně snížilo dumpingové rozpětí ve srovnání s prozatímním výpočtem. |
(62) |
Po poskytnutí prozatímních zjištění vyvážející výrobci zpochybnili použitelnost úprav prodejních, režijních a správních nákladů a zisku podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení u prodeje prostřednictvím jejich švýcarských obchodníků/dovozců, kteří jsou ve spojení. |
(63) |
Podle nich je v případě transakcí, u kterých obchodní podmínky vyžadují, aby byl výrobek dodán po celním odbavení (to znamená u transakcí, kde strana, která je ve spojení, působí jako dovozce), správné tyto úpravy provést pouze na základě jednotlivých transakcí. Zároveň tvrdili, že jejich obchodníci/dovozci se sídlem ve Švýcarsku, kteří jsou ve spojení, by měli být považováni za součást vývozní sítě výrobce. |
(64) |
V reakci na to Komise potvrzuje, že úprava prodejních, režijních a správních nákladů a přiměřeného rozpětí zisku podle čl. 2 odst. 9 druhého a třetího pododstavce základního nařízení by měla být použita u všech druhů prodejních transakcí prostřednictvím švýcarských obchodníků/dovozců, kteří jsou ve spojení. |
(65) |
I když je dodání zboží za transakčních podmínek uvedených vyvážejícím výrobcem provedeno před propuštěním do volného oběhu a i když má odpovědnost za celní odbavení kupující (na rozdíl od transakcí za podmínek DDP), nemění to nic na skutečnosti, že prodej provádí obchodník/dovozce ve spojení, který nese prodejní, režijní a správní náklady a který obvykle usiluje o dosažení zisku za své služby. |
(66) |
S ohledem na to, že obchodník/dovozce je ve spojení s vyvážejícím výrobcem, z čl. 2 odst. 9 základního nařízení vyplývá, že údaje tohoto obchodníka/dovozce jsou už ze své podstaty nespolehlivé a že jeho zisk by měl stanovit přiměřeným způsobem vyšetřující orgán. Kromě toho čl. 2 odst. 9 základního nařízení nebrání provedení úprav o náklady vzniklé před dovozem v takové míře, v jaké je obvykle nese obchodník/dovozce. Komise proto toto tvrzení odmítla. |
(67) |
Po poskytnutí konečných zjištění vyvážející výrobci toto tvrzení zopakovali, aniž by předložili jakékoliv nové informace o funkcích švýcarských obchodníků/dovozců. Komise poznamenává, že její stanovisko je v souladu s judikaturou soudů Unie. Skutečnost, že společnosti ve spojení provádějí jen určité funkce, Komisi v žádném případě nebrání v provedení úprav podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení, mohla by se však odrazit v nižší částce prodejních, režijních a správních nákladů, která se má odečíst od ceny, za níž se dotčený výrobek poprvé znovu prodá nezávislému kupujícímu. Tím, kdo nese důkazní břemeno, jsou zúčastněné strany, které hodlají zpochybnit rozsah úprav provedených na základě čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Proto, pokud tyto strany považují úpravy za nadměrné, musí poskytnout konkrétní důkazy a výpočty odůvodňující tato tvrzení. Vyvážející výrobci však nepředložili žádné důkazy, jež by zpochybnily použitý procentní podíl prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Komise proto toto tvrzení odmítla. |
2.2.4. Srovnání
(68) |
Vyvážející výrobci ve svých připomínkách nesouhlasili s použitím data kupní smlouvy/objednávky pro převod vývozu v cizích měnách na ruské rubly. Souhlasili však s tím, že to pro zjištění věcných prodejních podmínek může být vhodnější než datum faktury, nicméně namítali, že Komise tuto možnost dosud nikdy nevyužila. Komise proto toto tvrzení odmítla. |
(69) |
Po poskytnutí konečných zjištění vyvážející výrobci toto tvrzení zopakovali a zdůraznili, že Komise dostatečně nezdůvodnila použití data smlouvy/objednávky. Kromě toho tvrdili, že Komise měla použít směnný kurz platný nejpozději 60 dní před datem faktury, aby se v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení zohlednilo trvalé kolísání směnného kurzu. |
(70) |
Komise v tomto případě nepřiznala úpravu trvalého kolísání, protože pohyb směnného kurzu EUR/RUB ke konci období šetření vykazuje spíše značné výkyvy než trvalé kolísání. Mimo to, kdyby Komise použila úpravu trvalého kolísání v souvislosti se znehodnocením měny vyvážejícího výrobce, snížila by se tím vývozní cena, což by znamenalo vyšší dumpingové rozpětí. Úprava trvalého kolísání má navíc sloužit k zohlednění souvisejícího kolísání směnného kurzu, a nikoliv k poskytnutí maximální 60denní lhůty od data faktury, jak tvrdí vyvážející výrobci. Komise proto toto tvrzení odmítla. |
(71) |
Komise tím, že uplatnila přístup vycházející z data smlouvy/objednávky, do značné míry minimalizovala dopad citelného a nepředvídatelného kolísání směnného kurzu ke konci období šetření. Komise nesouhlasí s tvrzením vyvážejícího výrobce, že se jednalo o neopodstatněnou změnu metodiky. Komise použila směnný kurz platný v den prodeje v plném souladu s čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení a dostatečně zdůvodnila, proč je datum smlouvy/objednávky v tomto případě vhodné pro zjištění věcných prodejních podmínek. Komise proto toto tvrzení odmítla. |
2.2.5. Dumpingová rozpětí
(72) |
S ohledem na změny provedené při stanovení běžné hodnoty popsané výše v 37. až 51. bodě odůvodnění a potvrzujíce ostatní zjištění uvedená v 65. až 93. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se stanoví tato konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením: Tabulka 2 Dumpingová rozpětí, Rusko
|
3. ÚJMA
3.1. Definice výrobního odvětví Unie a výroba v Unii
(73) |
Jedna zúčastněná strana zpochybnila postavení žadatelů, neboť do výpočtů nebyly zahrnuty převálcovací podniky. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že do výpočtu celkové výroby byl ve skutečnosti zahrnut objem výroby převálcovacích podniků. Toto tvrzení se proto odmítá. |
(74) |
Jelikož k definici výrobního odvětví Unie a k výrobě v Unii nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, potvrzují se závěry učiněné v 94. až 98. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
3.2. Spotřeba v Unii
(75) |
Některé strany uvedly, že se mimo jiné měla analyzovat celková spotřeba zahrnující spotřebu na závislém i volném trhu. |
(76) |
Pokud jde o tuto připomínku, v tabulce 5 a 6 prozatímního nařízení byl uveden a vysvětlen vývoj spotřeby na závislém a volném trhu. Sloučíme-li tyto tabulky, celková spotřeba (tedy na závislém i volném trhu) se v posuzovaném období vyvíjela takto: Tabulka 3 Celková spotřeba (na závislém i volném trhu) (v tunách)
|
(77) |
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že po prudkém poklesu spotřeby v roce 2012 se celková spotřeba zvýšila na úroveň, jež v období šetření byla mírně vyšší než na počátku posuzovaného období. Vysvětlením této tendence vývoje je zvýšení vlastní spotřeby, jež bylo vyšší než pokles spotřeby v absolutních číslech. |
(78) |
Jedna zúčastněná strana uvedla, že tvrzení, že vlastní spotřeba nepodstupuje hospodářskou soutěž s dovozem, není přiměřeně zdůvodněno. Tato strana je přesvědčena, že pokud by existoval konkurující dovoz, výrobci v Unii by jej využívali. Využití pro vlastní spotřebu by tudíž mělo být vzato v potaz. |
(79) |
V tomto ohledu je třeba poznamenat, že pro integrované výrobce nemá z ekonomického pohledu smysl nakupovat výrobky určené pro navazující výrobu od konkurence, jestliže mají k dispozici kapacitu k jejich výrobě. V kapitálově náročném průmyslu, jako je ocelářství, by měla míra využití kapacity zůstávat co nejvyšší, aby se rozpustily fixní náklady a výrobní náklady se držely na nejnižší úrovni. Argument uvedený v 78. bodě odůvodnění je na základě toho třeba odmítnout. |
(80) |
Některé zúčastněné strany se ve svých připomínkách po poskytnutí konečných zjištění vrátily k otázce spotřeby. Některé strany tvrdily, že nebyly řádně analyzovány či objasněny závislý a volný trh. Je však zřejmé, jak je uvedeno ve 103. až 106. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že spotřeba na každém z těchto trhů se lišila a odrážela se v ní výkonnost nejdůležitějších navazujících odvětví. Závislý trh rostl v důsledku rozvoje odvětví, jako je například automobilový průmysl. Naproti tomu především odvětví všeobecného strojírenství zásobovaná prostřednictvím volného trhu se rozvíjela méně. Tvrzení, že závislý a volný trh nebyly řádně analyzovány, se odmítá. |
(81) |
Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny další připomínky týkající se spotřeby v Unii, potvrzují se závěry uvedené v 99. až 106. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
3.3. Dovoz z dotčených zemí
3.3.1. Souhrnné posouzení účinků dovozu z dotčených zemí
(82) |
Jelikož k souhrnnému posouzení účinků dovozu z dotčených zemí nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se závěry učiněné ve 107. až 111. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
3.3.2. Objem, podíl na trhu a cena dovozu z dotčených zemí
(83) |
Jak bylo uvedeno výše, některé strany tvrdily, že analýza různých ukazatelů se měla vztahovat na celkovou situaci včetně závislého i volného trhu. Pokud jde o podíl na trhu, je třeba poznamenat, že vzhledem k neexistenci hospodářské soutěže mezi vlastní spotřebou (prodejem) a dovozem z dotčených zemí a s ohledem na specifičnost navazujícího závislého trhu zde není uvedena analýza podílu na trhu vyjádřeného jako procentní podíl z celkové spotřeby. To je rovněž v souladu s ustálenou judikaturou soudů Unie (8). |
(84) |
Jelikož k objemu a podílu na trhu dovozu z dotčených zemí nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzují se závěry učiněné ve 112. až 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
3.3.3. Ceny dovozu z dotčených zemí a cenové podbízení
(85) |
Nejprve je třeba poznamenat, že následkem formální chyby musela být opravena množství prodaná výrobním odvětvím Unie. Jelikož tato chyba neměla věcný dopad na průměrné ceny, její dopad na vypočtená rozpětí byl zanedbatelný. |
(86) |
Jedna strana tvrdila, že procentní podíl, jenž byl připočten k hodnotě CIF, aby byly zohledněny náklady po dovozu, by měl být přepočten na základě sazby za tunu. Komise toto tvrzení přijala a provedla příslušnou úpravu výpočtů, jež měla na rozpětí jen nepatrný dopad. |
(87) |
Konečná rozpětí podbízení proto byla upravena a činí v případě ČLR 8,1 % a v případě Ruska 15,1 %. |
(88) |
Jelikož k objemu, podílu na trhu a ceně dovozu z dotčených zemí nebyly s výjimkou rozpětí podbízení objasněného výše v 87. bodě odůvodnění vzneseny žádné další připomínky, potvrzují se závěry učiněné ve 115. až 119. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
3.4. Hospodářská situace výrobního odvětví Unie
3.4.1. Metodika
(89) |
Několik stran předložilo připomínky k metodice použité při analýze hospodářské situace výrobního odvětví Unie. Strany zejména uváděly, že navzdory své značné velikosti není v ekonomické analýze dostatečně zahrnut závislý trh a že závěry se zakládají výhradně na zjištěních týkajících se volného trhu. Tyto strany zejména tvrdily, že měly být samostatně analyzovány prodejní ceny a ziskovost na závislém trhu. Dále tvrdily, že se měla analyzovat celková situace včetně závislého i volného trhu a že z této analýzy by vyplynul závěr, že výrobnímu odvětví Unie nebyla způsobena újma. |
(90) |
Co se této otázky týče, jak bylo vysvětleno ve 123. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo-li to možné, Komise analyzovala samostatně závislý trh, volný trh a celkový výkon výrobního odvětví Unie. Pokud jde o závislý trh, většina tohoto trhu se vztahuje na převody pro vlastní potřebu v rámci právnické osoby, ke kterým se nevystavuje faktura, a tudíž u nich neexistuje ani prodejní cena. V případě závislého prodeje mezi subjekty, které jsou ve spojení, bylo zřejmé, že vzhledem k rozdílům ve stanovování převodních cen mezi jednotlivými výrobci zařazenými do vzorku není možné provést smysluplnou analýzu cen a ukazatelů ziskovosti. Na druhou stranu bylo možné odvodit objem vlastní spotřeby a byla provedena analýza. Pokud jde o volný trh, analyzovány byly jednotkové výrobní náklady, prodejní cena, objem prodeje a ziskovost. Pokud jde o celou činnost zahrnující vzájemně spjatý závislý a volný trh, analyzováno bylo několik ukazatelů, jako jsou například objem výroby, kapacita, využití kapacity, zaměstnanost, produktivita, zásoby, náklady práce, peněžní tok, investice a návratnost investic. |
(91) |
Na základě výše uvedených skutečností bylo nutné odmítnout tvrzení, že analýza hospodářské situace výrobního odvětví Unie se zakládá výhradně na volném trhu a že měla zahrnovat analýzu závislého trhu a celé činnosti. Analyzovány byly všechny významné aspekty týkající se vývoje hospodářské situace na těchto trzích jednotlivě nebo souhrnně. |
(92) |
Jedna strana tvrdila, že analýza volného trhu měla zahrnovat analýzu dalších ukazatelů, jako jsou například výroba, zásoba, peněžní tok, pouze ve vztahu k volnému trhu. Vyvodila z toho, že analýza nepostihuje skutečný stav údajné újmy. |
(93) |
V tomto ohledu je třeba poznamenat, že analýza ukazatelů újmy pouze ve vztahu k volnému trhu by nebyla rozumná vzhledem k úzkému vztahu činností na závislém a volném trhu. Kromě toho by závěry z této analýzy neměly praktický význam. V důsledku toho bylo nutné toto tvrzení odmítnout. |
(94) |
Po poskytnutí konečných zjištění se někteří vyvážející výrobci vrátili ve svých připomínkách k této otázce. Tvrdili, že metodika zvolená k analýze závislého a volného trhu se ukázala být v rozporu se zásadou spravedlivého a objektivního zkoumání. Pokud to bylo možné a byly k dispozici relevantní údaje, Komise zkoumala závislý i volný trh a v případě potřeby provedla také souhrnné posouzení. Bylo tudíž jasně prokázáno, že závěr ohledně újmy byl vyvozen na základě posouzení všech relevantních údajů z trojího hlediska (analýza závislého a volného trhu a souhrnná analýza). V případě, že posouzení nebylo možné provést, bylo rovněž uvedeno z jakého důvodu. |
(95) |
Připomínky vyvážejících výrobců se v důsledku komplexnosti této metodiky navíc týkají spíše způsobu podání než věcné stránky, neboť byly použity veškeré relevantní údaje. Z předložených údajů vyplývá, že objem prodeje výrobního odvětví Unie na závislém a volném trhu se nepatrně zvýšil o méně než 1 %, ale toto zvýšení je nižší než růst spotřeby na těchto trzích. Co se cen a ziskovosti na trhu Unie týče, ty je třeba vzít v potaz pouze, jedná-li se o ceny prodeje mezi stranami, které nejsou ve spojení. Z důvodů uvedených již ve 142. bodě odůvodnění prozatímního nařízení totiž u převodů pro vlastní potřebu neexistují žádné prodejní ceny a spolehlivé prodejní ceny nejsou k dispozici ani u závislého prodeje. Smysluplnou analýzu ziskovosti na závislém trhu proto nebylo možné provést. Pokud jde o výrobní náklady, je třeba připomenout, že Komise analyzovala vývoj tohoto ukazatele na volném trhu, i když to základní nařízení výslovně nevyžaduje. Vývoj výrobních nákladů na závislém trhu neanalyzovala z důvodů uvedených v tomtéž bodě odůvodnění. |
(96) |
Na základě výše uvedených skutečností bylo jasně prokázáno, že závěr ohledně újmy vycházel z posouzení všech relevantních údajů z trojího hlediska (analýza závislého a volného trhu a souhrnná analýza). Tvrzení, že byla porušena zásada spravedlivého a objektivního zkoumání, se odmítá. |
(97) |
Na základě výše uvedených skutečností a vzhledem k tomu, že v této věci nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, se potvrzuje metodika posouzení situace výrobního odvětví Unie popsaná ve 120. až 123. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
3.4.2. Makroekonomické ukazatele
3.4.2.1.
(98) |
Jedna zúčastněná strana uvedla, že zaměření výrobního odvětví Unie se přeneslo z volného na závislý trh a že výrobní odvětví Unie se více soustředí na prodej na závislém trhu, na němž se prodávají výrobky s vyšší přidanou hodnotou. |
(99) |
V tomto ohledu je třeba poznamenat, že výrobní odvětví Unie nerozhoduje nezávisle o tom, zda se zaměří na závislý nebo volný trh. Naopak, vzhledem k tomu, že na trhu plochých za studena válcovaných výrobků z oceli je určující poptávka a nikoliv nabídka, jak dokazuje dostupná kapacita výrobců v Unii, výrobní odvětví Unie se nerozhodlo zaměřit se na závislý trh, nýbrž následkem široké a mnohem vyšší dostupnosti dumpingového dovozu z dotčených zemí ztratilo podíl na trhu a objem prodeje. Na závislém trhu se tento problém neobjevil. Tento argument musí být proto odmítnut. |
(100) |
Tatáž strana tvrdila, že lepší využití kapacity nesouvisí s jejím snížením, nýbrž spíše se zvýšením objemu výroby. |
(101) |
V tomto ohledu je třeba poznamenat, že i když vyšší využití kapacity nesouvisí pouze s jejím snížením, neboť se zvýšil také objem výroby, snížení kapacity je nepochybně hlavní příčinou vyššího využití kapacity. A opravdu, v absolutních číslech se objem výroby zvýšil pouze o 337 348 tun, zatímco kapacita se snížila o 1 873 141 tun. Na základě výše uvedených skutečností proto bylo nutné toto tvrzení odmítnout. |
(102) |
Jelikož nebyly vzneseny jiné připomínky, závěry uvedené ve 124. až 126. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují. |
3.4.2.2.
(103) |
Ruští vyvážející výrobci uvedli, že pokles objemu prodeje nelze považovat za důkaz újmy, neboť je do velké míry v souladu s poklesem spotřeby v posuzovaném období. Tvrdili, že tento pokles souvisí se snížením světových cen surovin, jež vedlo ke snížení cen dotčeného výrobku, růstu objemu dovozu z třetích zemí od roku 2012 a dovozu dotčeného výrobku výrobním odvětvím Unie. |
(104) |
V tomto ohledu je nejprve třeba poznamenat, že rozdíl v poklesu prodeje (– 14 %) a spotřeby (– 9 %) nelze považovat za nevýznamný. Pokles světových cen surovin nelze vydávat za platný důvod poklesu objemu prodeje, protože tyto skutečnosti, totiž ceny surovin a objemy prodeje, spolu přímo nesouvisí. Mimoto pokles světových cen surovin by se týkal výrobního odvětví Unie i dovozu. Pokud jde o dovoz ze třetích zemí, tendence vývoje se musí analyzovat za celé posuzované období, nikoliv až od jeho poloviny. V této souvislosti je třeba poznamenat, že dovoz ze třetích zemí se snížil jak v absolutních (– 206 571 tun), tak i v relativních číslech (z podílu na trhu 10,9 % na 9,1 %). Co se týče dovozu výrobního odvětví Unie z dotčených zemí, je třeba poznamenat, že v posuzovaném období byl tento nákup stabilní a představoval méně než 1 % celkového obratu prodeje výrobního odvětví Unie. Na základě výše uvedených skutečností bylo proto třeba toto tvrzení odmítnout. |
(105) |
Pokud jde o podíl na trhu, tytéž strany zpochybnily prozatímní závěr vyvozený Komisí, že zmenšení podílu výrobního odvětví Unie na trhu (ze 74,8 % na 70,8 %) je známkou újmy, přičemž podíl na trhu ve výši 5,4 %, jenž připadá na dovoz z Indie, Íránu a Ukrajiny, nemůže narušit příčinnou souvislost mezi údajnou újmou a dovozem z dotčených zemí. |
(106) |
V tomto ohledu je třeba poznamenat, že podíl výše uvedených zemí na trhu je nutno analyzovat za celé posuzované období, nikoliv za konkrétní jednoleté období. Z této analýzy vyplývá, že podíl na trhu připadající na dovoz z Indie, Íránu a Ukrajiny se za posuzované období zvýšil ze 4 % na 5,4 %, tedy pouze o 1,4 procentního bodu, zatímco jak je uvedeno výše ve 105. bodě odůvodnění, celkový dovoz ze třetích zemí se snížil z 10,9 % na 9,1 % ve prospěch dovozu z dotčených zemí. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že mezi poklesem podílu výrobního odvětví Unie na trhu a podílem na trhu připadajícím na výše uvedené země nelze vést přísné srovnání a že tento pokles lze považovat za známku újmy. Na základě výše uvedených skutečností bylo proto třeba toto tvrzení odmítnout. |
(107) |
Jelikož nebyly vzneseny jiné připomínky, potvrzují se závěry uvedené ve 127. až 132. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
3.4.2.3.
(108) |
Jedna zúčastněná strana uvedla, že pokles zaměstnanosti by neměl být spojován s dumpingovým dovozem z dotčených zemí, ale spíše s modernizací zařízení, jež vedla k zaměstnání kvalifikovanějších pracovníků a v důsledku toho ke zvýšení nákladů práce. |
(109) |
V tomto ohledu je třeba poznamenat, že tvrzení o modernizaci zařízení a zaměstnávání kvalifikovanějších pracovníků nejsou podložena žádnými důkazy, a proto je nutno je odmítnout. |
(110) |
Jiná zúčastněná strana vyslovila pochybnosti o protichůdné tendenci vývoje v oblasti zaměstnanosti (– 10 %) a nákladů práce (+ 11 %). Chtěla také vědět, zda se tento vývoj týkal závislého i volného trhu. |
(111) |
V tomto ohledu je třeba poukázat na 144. bod odůvodnění prozatímního nařízení, jenž růst nákladů práce uvádí do souvislosti s výrazným snížením zaměstnanosti, kvůli němuž se vyplácelo odstupné a které v důsledku vedlo k navýšení nákladů práce na plný pracovní úvazek. Je třeba také poznamenat, že snížení zaměstnanosti se netýkalo výhradně pracovníků na volném či závislém trhu, ale spíše ovlivnilo celkovou zaměstnanost, protože výrobky určené pro volný nebo závislý trh vyrábějí titíž pracovníci na stejném zařízení. Na základě výše uvedených skutečností bylo proto třeba toto tvrzení odmítnout. |
(112) |
Jelikož nebyly vzneseny další připomínky, závěry uvedené ve 133. a 134. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují. |
3.4.2.4.
(113) |
Jelikož k zásobám, velikosti dumpingových rozpětí, růstu, cenám, ziskovosti, peněžnímu toku, investicím a návratnosti investic nebyly předloženy připomínky, závěry uvedené ve 135. až 151. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují. |
3.4.3. Závěr ohledně újmy
(114) |
Některé zúčastněné strany uvedly, že analýza újmy se zakládala pouze na nepříznivém vývoji ukazatelů na volném trhu a výsledky této analýzy neposkytují dostatečné zdůvodnění tvrzení, že výrobní odvětví Unie jako celek utrpělo podstatnou újmu. |
(115) |
V tomto ohledu, jak je uvedeno v 96. bodě odůvodnění, je třeba připomenout, že Komise svoji analýzu neomezila především na volný trh, nýbrž – pokud to bylo možné – analýza vývoje hospodářské situace a vyvozené závěry se týkaly výrobního odvětví Unie jako celku i konkrétně závislého trhu. |
(116) |
Dále je třeba poznamenat, že závěr, že výrobní odvětví utrpělo podstatnou újmu, není založen pouze na nepříznivém vývoji mikroekonomických a makroekonomických ukazatelů na volném trhu. I když určité mikroekonomické a makroekonomické ukazatele ukazují nepříznivý vývoj na volném trhu, zhoršení situace výrobního odvětví Unie dokazují také jiné ukazatele týkající se celkové výkonnosti výrobního odvětví Unie, jako jsou například zaměstnanost, náklady práce na plný pracovní úvazek, investice a návratnost investic. S ohledem na příslušnou velikost volného i závislého trhu je třeba poznamenat, že příznivý vývoj výkonnosti výrobního odvětví Unie na závislém trhu (z hlediska určitých ukazatelů) nebyl dostatečný, aby převážil negativní výkonnost na volném trhu, jak dokazuje nepříznivý vývoj výše uvedených ukazatelů týkajících se celkové činnosti. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo nutné toto tvrzení odmítnout. |
(117) |
Na základě analýzy připomínek shrnuté výše v 73. až 115. bodě odůvodnění se proto potvrzují závěry uvedené ve 152. až 155. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
4. PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI
(118) |
Některé zúčastněné strany tvrdily, že újma nemůže být přičítána na vrub dumpingovému dovozu z dotčených zemí a že příčinnou souvislost narušily jiné faktory. Některá z těchto tvrzení pouze opakovala tvrzení předložená již v prozatímní fázi a neobsahovala žádné nové skutečnosti. Nové připomínky analyzujeme níže. |
4.1. Oživení evropského hospodářství
(119) |
Jedna zúčastněná strana zpochybnila existenci pomalého oživení po krizi z roku 2012 a tvrdila, že dovoz z dotčených zemí výrobnímu odvětví Unie nebránil těžit z tohoto oživení. Tvrdily v podstatě, že to, že po krizi z roku 2012 nenastalo oživení, způsobila údajná dále trvající nízká poptávka po plochých za studena válcovaných výrobcích z oceli. |
(120) |
Nejprve je třeba poznamenat, že mezi rokem 2012 a obdobím šetření se spotřeba zvýšila o 4,4 %, což lze považovat za známku pomalého oživení i přes to, že nedosáhla úrovně z roku 2011. Co se týče dovozu z dotčených zemí, je třeba poznamenat, že v souvislosti s pomalým oživením se jejich podíl na trhu z 13,5 % v roce 2012 zvýšil v roce 2013 na 18,7 % a v období šetření dokonce na 20,1 %. Na základě výše uvedených skutečností proto bylo nutné toto tvrzení odmítnout. |
4.2. Investice, kapacita a zvýšení výroby
(121) |
Tatáž strana tvrdila, že rozsáhlými investicemi v letech 2011 a 2012 a navýšením kapacity v roce 2011 udělalo výrobní odvětví Unie neuvážená podnikatelská rozhodnutí. |
(122) |
Co se této věci týče, je třeba připomenout, že v tomto šetření byla předmětem analýzy hospodářská situace výrobního odvětví Unie v období od roku 2011 do období šetření. Zvýšení kapacity v letech 2010 až 2011 proto nelze považovat za součást předmětu analýzy. Dále je třeba poznamenat, že tvrzení, že výrobní odvětví Unie údajně v letech 2011 a 2012 provedlo rozsáhlé investice, nemá žádnou oporu ve věcných důkazech. Na závěr je ještě třeba poznamenat, že investice provedené výrobním odvětvím Unie zařazeným do vzorku během posuzovaného období představovaly méně než 2,5 % jeho čistých aktiv a spočívaly hlavně v náhradních investicích a investicích do racionalizace. Tyto investice vzhledem k jejich úrovni a charakteru nelze považovat za natolik významné, aby měly dopad na hospodářskou výkonnost výrobního odvětví Unie. Proto musí být toto tvrzení odmítnuto. |
(123) |
Po uložení prozatímních opatření a znovu po poskytnutí konečných zjištění jistá zúčastněná strana uvedla, že spíše než dovoz z dotčených zemí by se mělo za příčinu újmy považovat zvýšení objemu výroby výrobního odvětví Unie v době poklesu spotřeby. |
(124) |
V tomto ohledu je třeba připomenout, jak je uvedeno ve 152. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že výrobní odvětví Unie zvýšilo objem své výroby, aby uspokojilo vyšší vlastní spotřebu. Jelikož výrobní odvětví unie většinou vyrábí na objednávku, což potvrzuje relativně nízká úroveň zásob (viz 136. bod odůvodnění prozatímního nařízení), nelze toto zvýšení považovat za příčinu újmy. Na základě výše uvedených skutečností proto bylo nutné toto tvrzení odmítnout. |
4.3. Ceny surovin
(125) |
Některé zúčastněné strany zpochybnily závěry týkající se dopadu klesajících cen surovin na ceny účtované výrobním odvětvím Unie. Za prvé, zpochybnily, že dovozní ceny se snížily více, než poklesly ceny surovin, a jako příklad uvedly železnou rudu. Ve své připomínce jedna strana uvedla, že cena železné rudy (v RMB/t) se v posuzovaném období snížila o 39 %. Za druhé, tvrdily, že argumenty Komise ve 171. až 175. bodě odůvodnění prozatímního nařízení nevyvrátily tvrzení, že k poklesu ceny výrobku, který je předmětem šetření, vedlo snižování cen surovin a že Komise náležitě nezohlednila pokles světových cen surovin. |
(126) |
V tomto ohledu je třeba nejprve připomenout, že dovozní ceny z dotčených zemí se v posuzovaném období snížily v průměru o 20 %, což je více, než činil pokles výrobních nákladů výrobního odvětví Unie. Dále co se železné rudy týče, po převodu poskytnutých údajů o ceně z RMB na EUR/t se zdá, že ceny železné rudy v posuzovaném období klesly pouze přibližně o 31 %. Budeme-li konzervativně předpokládat, že železná ruda v dotčených zemích tvoří 35 % nákladů, pak při poklesu dovozních cen z dotčených zemí o 20 %, jak bylo uvedeno výše, by pokles ceny surovin mohl snížit cenu pouze o méně než 11 %. |
(127) |
Co se týče druhého tvrzení, je třeba poznamenat, že Komise nevyloučila vliv poklesu cen surovin v posuzovaném období na cenu výrobku, který je předmětem šetření. Dokazovala však, že cena výrobku, který je předmětem šetření, nesleduje výlučně celosvětový cenový trend, v němž se v podstatě odráží vývoj cen surovin. Komise analyzovala ještě další faktory ovlivňující ceny, totiž regionální rozdíly a přebytečné kapacity. Uvedla také, že pokud by nebyl pokles ceny dotčeného výrobku vyšší než pokles cen surovin, podmínky hospodářské soutěže by zůstaly spravedlivé a výrobní odvětví Unie by mohlo těžit z výhod snížení nákladů a opět dosáhnout ziskovosti. Na základě výše uvedených skutečností proto bylo nutné výše uvedená tvrzení odmítnout. |
(128) |
Někteří vyvážející výrobci se k této otázce vrátili ve svých připomínkách ke konečným zjištěním. Nepředložili však žádné nové argumenty. |
4.4. Dovoz uskutečněný výrobním odvětvím Unie
(129) |
Zúčastněná strana tvrdila, že Komise ve svém posouzení příčinných souvislostí dostatečně nezohlednila dovoz dotčeného výrobku výrobním odvětvím Unie, v důsledku čehož je posouzení příčinných souvislostí neúplné a nesprávné. |
(130) |
Jak je uvedeno výše ve 104. bodě odůvodnění, dovoz výrobního odvětví Unie z dotčených zemí byl v posuzovaném období stabilní a představoval méně než 1 % celkového obratu prodeje výrobního odvětví Unie. Kromě toho, jak je uvedeno ve 191. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, nákup prováděly obchodní pobočky, které mohly nakupovat ploché za studena válcované výrobky z oceli libovolně z celé řady zdrojů. Tyto obchodní pobočky musí nabízet co možná nejlevnější materiál, aby si udržely své obchodní vztahy. S ohledem na to, že se jedná o nízké objemy a že tyto objemy se v posuzovaném období nezvýšily, se má za to, že dovoz z dotčených zemí byl náležitě zohledněn. Tvrzení je proto nutno odmítnout. |
(131) |
Někteří vyvážející výrobci se k této otázce vrátili ve svých připomínkách po poskytnutí konečných zjištění a tvrdili, že Komise pozměnila výklad číselných hodnot tak, aby přehodnocením podílu dovozu v procentním podílu celkového prodeje zdůvodnila zjištění týkající se újmy. Ve skutečnosti však Komise nepozměnila výklad číselných hodnot, nýbrž použila přesnější hodnotu (méně než 1 %) než stanovené širší rozpětí (0–5 %) uvedené v prozatímním nařízení. |
4.5. Existence dříve platné dohody o obchodu s některými výrobky z oceli mezi Ruskem a Unií
(132) |
Tytéž zúčastněné strany po poskytnutí prozatímních zjištění a také po poskytnutí konečných zjištění zopakovaly argument, že ruský dovoz nepřekročil kvóty považované za kvóty nepůsobící újmu, jež byly stanoveny v předchozí platné dohodě o obchodu s některými výrobky z oceli mezi Ruskem a Unií. Nesouhlasily zejména se závěrem, že kvóty byly „příliš vysoké“, a tvrdily, že mezi definicí výrobku, který je předmětem tohoto šetření, a kategorií „ostatních plochých válcovaných výrobků“ (jak je definována v dohodě) dochází k značnému překrývání. |
(133) |
V tomto ohledu je třeba připomenout, že výše uvedená dohoda přestala platit již před obdobím šetření, a to 22. srpna 2012 po přistoupení Ruské federace ke Světové obchodní organizaci (WTO). Dále je třeba poznamenat, že tato dohoda neobsahovala žádné ustanovení o indexaci kvót podle ročního vývoje poptávky/spotřeby. Jinak řečeno, zmenšení trhu by nevedlo k odpovídající úpravě kvót. Navíc článek 10 výše uvedené dohody stanovil, že při každém ročním obnovení se množství v každé skupině výrobků zvyšuje o 2,5 %. Proto nepřekvapuje, že kvóta pro skupinu výrobků včetně výrobků, které jsou předmětem tohoto šetření, nebyla za dobu existence dohody nikdy naplněna. |
(134) |
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se zdá, že kvóty uvedené v přílohách těchto ročních dohod nezohledňují skutečný stav trhu a spotřeby, protože kvóta se automaticky zvyšovala bez ohledu na vývoj spotřeby/poptávky. Jelikož kvóta nebyla během doby existence dohody nikdy vyčerpána, lze mít za to, že byla skutečně „příliš vysoká“ nejen po dobu existence dohod, ale také ve srovnání s vývojem spotřeby v posuzovaném období. V důsledku toho jakékoliv srovnání úrovně této kvóty, která od 22. srpna 2012 již dále neplatila, s úrovní dovozu z Ruska v posuzovaném období, nemá smysl. Toto tvrzení proto muselo být odmítnuto. |
(135) |
Údajné překrývání mezi definicí výrobku, který je předmětem tohoto šetření, a odpovídajícími „ostatními plochými válcovanými výrobky“ bylo podrobeno další analýze. Za prvé se ukázalo, že definice výrobku, který je předmětem tohoto šetření, zahrnuje také výrobky spadající do skupiny výrobků „legované plechy válcované za studena a potažené“. Za druhé se ukázalo, že ze 42 kódů TARIC z výše uvedené skupiny výrobků zahrnutých do dohody se jich pouze 7 plně shodovalo s kódy uvedenými v prozatímním nařízení (7209169000, 7209179000, 7209189100, 7209269000, 7209279000, 7209289000 a 7225508000). V důsledku toho je 35 kódů TARIC uvedených v příloze dohody vyloučeno z definice výrobku, který je předmětem tohoto šetření. Na druhou stranu se výše uvedená dohoda nevztahovala zhruba na10 kódů TARIC zahrnutých do tohoto šetření. Na základě výše uvedených skutečností se zdá, že údajné překrývání nemá oporu ve věcných důkazech, a toto tvrzení je nutno odmítnout. |
4.6. Nadměrná kapacita výrobního odvětví Unie
(136) |
Další zúčastněná strana tvrdila, že na výrobní odvětví Unie měla významný nepříznivý vliv jeho nadměrná kapacita, jež vyvolala převis nabídky, zvýšila náklady a snížila zisk, ale odradila také od dalších investic. Dále uvedla, že bez dovozu by bylo dosaženo využití kapacity pouze nad 72 %. |
(137) |
Nejprve je třeba připomenout, že výrobní odvětví Unie snížilo v posuzovaném období svoji kapacitu o 3 %, aby se přizpůsobilo měnící se situaci na světovém trhu. I když míru využití kapacity, jíž dosáhlo výrobní odvětví Unie v posuzovaném období, nelze považovat za uspokojivou a nízká míra využití kapacity nesporně mohla mít vliv na výkonnost výrobního odvětví, je třeba poznamenat, že v roce 2011, kdy instalovaná kapacita přesahovala kapacitu v období šetření a její využití bylo nižší než v období šetření, bylo výrobní odvětví Unie ziskové. Z toho – a také vzhledem ke zlepšení využití kapacity v souvislosti s jejím snížením – tedy vyplývá, že míru využití kapacity nelze považovat za faktor narušující příčinnou souvislost. Na základě výše uvedených skutečností proto bylo nutné toto tvrzení odmítnout. |
4.7. Dovoz ze třetích zemí
(138) |
Některé strany tvrdily, že Komise řádně neposoudila dopad dovozu ze třetích zemí. Tvrdily, že jejich úroveň dovozu se blížila úrovni ruského dovozu, přičemž dovoz z Íránu a Ukrajiny byl uskutečněn za nižší ceny než dovoz z Ruska a Číny. Kromě toho, jak je uvedeno ve 105. bodě odůvodnění, jedna zúčastněná strana tvrdila, že dovoz z Ukrajiny, Indie a Íránu, jehož podíl na trhu činil v posuzovaném období 5,4 %, nebyl řádně posouzen vzhledem k poklesu podílu výrobního odvětví Unie na trhu. |
(139) |
V tomto ohledu je třeba poznamenat, jak je uvedeno ve 104. bodě odůvodnění, že podíl dovozu ze třetích zemí na trhu se v posuzovaném období snížil z 10,9 % na 9,1 % (z 854 281 tun na 647 710 tun), zatímco samotný podíl dovozu z Ruska na trhu vzrostl z 5,9 % na 9,8 % (a z 466 165 tun na 697 661 tun). Z výše uvedených skutečností vyplývá, že tendence vývoje dovozu z Ruska a z dalších třetích zemí byly protichůdné. Je třeba také poznamenat, že v rámci tohoto šetření byl dovoz z Ruska posuzován souhrnně s dovozem z Číny a podíl dotčených zemí na trhu vzrostl z 14,3 % v roce 2011 na 20,1 % v období šetření. |
(140) |
Za druhé, i když není sporu o tom, že dovoz z Íránu a Ukrajiny se vskutku uskutečnil za nižší cenu, než byly průměrné ceny dotčených zemí, je třeba poznamenat, že průměrná úroveň cen tohoto dovozu se podbízela dovozu z dotčených zemí během celého posuzovaného období a v tomto období nenastala žádná významná změna jejich cenové politiky. Jelikož jejich podíl na trhu se zvýšil jen mírně z 2,9 % na 3,4 %, není pravděpodobné, že tento dovoz narušuje příčinnou souvislost. |
(141) |
Za třetí, jak je uvedeno v 106. bodě odůvodnění, podíl Ukrajiny, Indie a Íránu na trhu je třeba analyzovat za celé posuzované období, nikoliv za konkrétní jednoleté období. Z toho vyplývá, že podíl na trhu připadající na Indii, Írán a Ukrajinu se sice v posuzovaném období skutečně mírně zvýšil z 4 % na 5,4 %, ale dovoz z dalších třetích zemí (včetně výše uvedených zemí) se celkově snížil z 10,9 % na 9,1 %. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že nelze srovnávat pokles podílu výrobního odvětví Unie na trhu (– 4 %) s podílem na trhu připadajícím na výše uvedené země pouze v období šetření a že zvýšení podílu na trhu nelze považovat za natolik významné, že by narušilo příčinnou souvislost. |
(142) |
Po poskytnutí konečných zjištění někteří vyvážející výrobci tvrdili, že dovoz ze všech třetích zemí byl v absolutních číslech srovnatelný s dovozem z Ruska a že by měl být rovněž považován za dovoz působící újmu. V tomto ohledu je za prvé třeba poznamenat, že byly splněny podmínky pro souhrnné posouzení ruského a čínského dovozu, jak je uvedeno ve 107. až 111. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Ruský dovoz proto nebylo nutné analyzovat samostatně. Za druhé je třeba také poznamenat, že při analýze dovozu by se sice mělo pracovat s absolutními čísly, ale analyzován by měl být také vývoj těchto absolutních čísel. V tomto ohledu, jak je uvedeno výše, je třeba poznamenat, že dovoz ze všech třetích zemí se v posuzovaném období snížil o 206 571 tun, zatímco dovoz z Ruska se o 231 496 tun zvýšil. Dovoz z dotčených zemí při souhrnném posouzení vykazuje podobnou tendenci vývoje a zvýšil se o 312 224 tun. Jak bylo ukázáno výše, dovoz ze všech třetích zemí byl v posuzovaném období mnohem nižší než dovoz z dotčených zemí. Vykazoval rovněž opačnou tendenci vývoje než ruský dovoz nebo dovoz z dotčených zemí. Na základě těchto skutečností se potvrzuje, že dovoz ze třetích zemí byl analyzován správně se zřetelem k tendenci vývoje jeho objemu, ceny a podílu na trhu. Tvrzení proto bylo odmítnuto. |
4.8. Závěr týkající se příčinné souvislosti
(143) |
Na základě výše uvedených skutečností a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, se potvrzují závěry uvedené ve 202. až 204. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
5. ZÁJEM UNIE
5.1. Zájem výrobního odvětví Unie
(144) |
Jelikož k zájmu výrobního odvětví Unie nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se závěr uvedený ve 209. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
5.2. Zájem dovozců a uživatelů
(145) |
Po poskytnutí prozatímních zjištění některé strany tvrdily, že uložení antidumpingových opatření vůči dotčeným zemím by nebylo v zájmu Unie. Po poskytnutí konečných zjištění uvedené tvrzení zopakovaly. Uváděly, že antidumpingová opatření by byla v rozporu se zájmy menších uživatelů, protože budou mít protisoutěžní účinek (výrobci v Unii zvýší své ceny) a protože výrobci v Unii nevyrábí určité druhy plochých za studena válcovaných výrobků z oceli. |
(146) |
Těmito tvrzeními se již zabývaly 220. až 223. bod odůvodnění prozatímního nařízení, ale po poskytnutí prozatímních a konečných zjištění nebyly předloženy žádné významné doplňující informace na podporu těchto tvrzení. Toto tvrzení se proto odmítá. |
5.3. Další argumenty
(147) |
Některé strany tvrdily, že Komise byla předpojatá ve prospěch výrobců v Unii a snažila se za každou cenu najít dumping. |
(148) |
Výše uvedené tvrzení nebylo dále zdůvodněno. Komise zdůrazňuje, že šetření se provádí podle platného právního rámce s nejvyššími standardy, pokud jde o neutralitu a transparentnost. |
(149) |
Podle některých stran skutečnost, že výrobci v Unii dováželi výrobek, který je předmětem šetření, prokazuje, že nemohou uspokojit poptávku. |
(150) |
Jak je uvedeno také ve 191. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, řada výrobců v Unii je součástí integrovaných ocelářských skupin s nezávislými obchodními pobočkami. Tito obchodníci mohou nakupovat od libovolného zdroje dle svého výběru včetně zdrojů z dotčených zemí. Je třeba zopakovat, že tento nákup tvoří méně než 1 % prodeje žadatelů. Ve spise nenachází nic, co by poukazovalo na to, že vedle důvodů, jako je vlastní ochrana a udržování obchodních vztahů, byl tento dovoz způsoben neschopností výrobců v Unii uspokojit poptávku. |
5.4. Závěr ohledně zájmu Unie
(151) |
Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se zájmu Unie, potvrzují se závěry uvedené ve 229. až 232. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
6. KONEČNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ
6.1. Úroveň pro odstranění újmy
(152) |
Po poskytnutí prozatímních zjištění několik stran vzneslo připomínky k tomu, že k výpočtu prodeje pod cenou byl použit prozatímní cílový zisk 5 %, jak je vysvětleno ve 237. a 238. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Jedna zúčastněná strana tvrdila, že zisk v tomto odvětví by nepřekročil 5 %, kdežto jiná zúčastněná strana uvedla, že cílový zisk 5 % je nadhodnocen. Tato tvrzení nebyla zdůvodněna. |
(153) |
Sdružení Eurofor považovalo cílový zisk 5 % za příliš nízký. Za prvé, odmítlo referenční použití cílového zisku pro EPOS mimo jiné na základě odlišného charakteru výzkumu a vývoje, trhů a ocelářství. Za druhé, sdružení Eurofer tvrdilo, že dostupné a ověřené důkazy z období před rokem 2009 ukazují, že použitý cílový zisk by měl být alespoň 10 %. Toto své tvrzení založilo částečně na informacích od žádajících výrobců, kteří byli zařazeni do vzorku a na žádost Komise poskytli údaje o ziskovosti mimo jiné za období 2005–2008, a částečně je založilo na ziskovosti, jíž dosáhli v uvedeném období někteří výrobci v Unii. Sdružení Eurofer podotklo, že cílový zisk by se neměl odvozovat z let zasažených hospodářskou krizí nebo dumpingovým dovozem z dotčených zemí. Za třetí, tvrdilo, že cílový zisk je třeba opravit s ohledem na dovoz po období šetření a pokračující nekalé snižování cen dotčeného dovozu. Poukázalo také na to, že orgány Unie již v minulosti použily vyšší než obvyklou úroveň zisku k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem (9). |
(154) |
Tyto připomínky byly náležitě analyzovány. Nejprve je třeba připomenout, jak je objasněno ve 236. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že šetření zjistilo, že značné objemy dovozu z dotčených zemí, jež měly nepříznivý dopad mimo jiné na ziskovost výrobního odvětví Unie, zde byly po celé posuzované období. Žádný z roků posuzovaného období tudíž nemohl být považován za ukazatel toho, jakého zisku lze přiměřeně dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže. Jelikož jediná připomínka v tomto smyslu obdržená během prozatímní fáze nebyla dostatečně zdůvodněna, rozhodla se Komise předběžně stanovit cílový zisk na základě zjištění šetření týkajících se jiných výrobků z oceli. Po uložení prozatímních opatření se však Komise touto otázkou dále zabývala nejen na základě připomínek obdržených po poskytnutí prozatímních zjištění, ale také tak, že požádala v tomto směru o více informací a analyzovala je. |
(155) |
Jak již bylo uvedeno výše v 8. bodě odůvodnění, po uložení prozatímních opatření Komise požádala výrobce v Unii zařazené do vzorku o údaje o ziskovosti obdobného výrobku prodávaného na trhu Unie za období 2005 až 2010 (stejné informace za období od roku 2011 do období šetření získala prostřednictvím odpovědí na původní dotazník). Tyto informace jí byly poskytnuty a Komise je náležitě ověřila. Vážená průměrná ziskovost v období 2005 až 2008, jež na základě toho mohla být vypočtena, se v každém z uvedených roků pohybovala v rozmezí od 9 % do 15 %. Roky 2005 až 2008 se ukázaly jako reprezentativní období pro stanovení cílové ziskovosti, neboť žádný z nich nebyl zasažen hospodářskou krizí, která na toto odvětví silně dolehla od roku 2009, ani se nevyznačoval mimořádně příznivými tržními okolnostmi. Objem dovozu z dotčených zemí a dalších zemí v uvedených letech navíc svědčí o silné konkurenci. |
(156) |
Na základě výše uvedených skutečností má Komise proto za to, že ziskové rozpětí dosažené výrobním odvětvím v posledním reprezentativním roce, tj. v roce 2008, je vhodnějším základem pro cílový zisk v tomto výrobním odvětví než předběžně použitý cílový zisk 5 %. Vážené průměrné ziskové rozpětí činí 9,9 % a výpočty prodeje pod cenou byly v souladu s tím upraveny. Vzhledem k tomu, že je založeno na skutečných údajích o ziskovosti dotčeného výrobku, jedná se o nejlepší dostupné informace pro tento účel. |
(157) |
Někteří vyvážející výrobci se ve svých připomínkách po poskytnutí konečných zjištění vrátili k otázce rozpětí újmy použitého ke stanovení úrovně pro odstranění újmy. Poukázali na bod 60 rozsudku EFMA (10), v němž se uvádí, že „při výpočtu cílové ceny, která odstraní danou újmu, musí být [ziskové rozpětí, které se má použít,] omezeno na ziskové rozpětí, se kterým by výrobní odvětví Společenství mohlo počítat za normálních podmínek hospodářské soutěže bez dumpingového dovozu“. Dále tvrdili, že zisk, jehož bylo dosaženo v roce 2011, představuje spolehlivé ziskové rozpětí bez dumpingového dovozu. Vzhledem k tomu, že kvůli velkému rozsahu levného a dumpingového dovozu a kvůli finanční krizi z roku 2009, která ovlivňovala ocelářství také v letech 2010 a 2011, údaje za období od roku 2009 do období šetření jednoznačně nebyly vhodné, bylo zřejmé, že Komise měla rozumné důvody obrátit se při hledání posledního reprezentativního roku hlouběji do minulosti (pokud by měla k dispozici údaje) a zkoumat tedy období 2005–2008. Z dostupných údajů dospěla k závěru, že z důvodů uvedených výše byl nejvhodnějším rokem rok 2008. Tvrzení, že se jedná o „účelové využití“, je neopodstatněné, neboť rok 2008 nebyl nejziskovějším rokem období 2005–2008. Rok 2008 byl vybrán, protože se jednalo o poslední rok normálních podmínek hospodářské soutěže. Zkoumání tržních cen v Unii, údajů o dovozu a spotřebě v Unii ukázalo normální situaci tržní soutěže. |
(158) |
Metoda použitá ke stanovení běžného zisku pro úroveň pro odstranění újmy je proto plně v souladu s rozsudkem EFMA a tvrzení bylo odmítnuto. |
(159) |
Tentýž vyvážející výrobce tvrdil, jak bylo uvedeno výše ve 122. bodě odůvodnění, že Komise ve své analýze situace výrobního odvětví Unie nepřihlížela k dění v roce 2010, protože předcházelo analyzovanému období, nicméně ke stanovení cílového zisku přesto použila rok 2008. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že ačkoliv posuzované období pro analýzu situace výrobního odvětví Unie bylo omezeno na období od roku 2011 do období šetření, jak je vymezeno v 20. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, z právního hlediska Komisi nic nebrání použít ke stanovení přiměřeného cílového zisku období mimo posuzované období, pokud je zvolené období reprezentativní z hlediska úrovně zisku, které by mohlo být dosaženo při neexistenci dumpingového dovozu. To je náležitě vysvětleno výše ve 157. bodě odůvodnění. Toto tvrzení je proto nutno odmítnout. |
(160) |
Tytéž strany tvrdily, že jelikož pro období 2005–2008 nebyly k dispozici „další ukazatele újmy“, zúčastněné strany nemohly předložit relevantní připomínky ke vhodnosti úrovně cílového zisku. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že stanovení posledního roku, v němž převládaly běžné tržní podmínky, a posouzení situace výrobního odvětví Unie v posuzovaném období jsou dva samostatné úkony, ke kterým Komise nepotřebuje nebo při nichž neanalyzuje stejný soubor informací. „Další ukazatele újmy“ nejsou podstatné ke stanovení toho, zda v určitém roce převládaly běžné tržní podmínky. Toto tvrzení proto bylo odmítnuto. |
(161) |
Někteří vyvážející výrobci tvrdili, že údaje o ziskovosti za rok 2008 se neměly použít, protože nespadají do období od roku 2011 do období šetření. Z výše uvedeného rozsudku EFMA je však zřejmé, že v posuzovaném období není žádný rok vhodný ke stanovení cílového zisku. Jelikož v prozatímní fázi Komise neměla od výrobního odvětví k dispozici spolehlivé, ověřené a použitelné informace o ziskovosti, vycházela z míry ziskovosti použité v jiných šetřeních. Jelikož však po poskytnutí prozatímních zjištění obdržela a ověřila informace o ziskovosti a tyto informace se ukázaly být směrodatné pro stanovení, jakého zisku lze přiměřeně dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže v tomto odvětví, je vhodnější použít takto stanovený zisk než číselný údaj, jenž je sice novější, ale zatížený odlišnými tržními podmínkami (výrobky, podmínkami hospodářské soutěže). Toto tvrzení proto bylo odmítnuto. |
(162) |
Jeden ruský vyvážející výrobce uvedl, že nebyl proveden výpočet rozpětí prodeje pod cenou pro druhy výrobků, jež byly zpracovány při vstupu na trh Unie dovozci, kteří jsou ve spojení. Jelikož byly k dispozici údaje, které umožňují zahrnutí tohoto prodeje, tvrzení bylo přijato a rozpětí cenového podbízení a prodeje pod cenou byly v souladu s tím upraveny. |
(163) |
Tentýž ruský vyvážející výrobce tvrdil, že úroveň prodeje pod cenou byla určena nepřesně. Uvedl, že hodnoty výrobních nákladů výrobního odvětví Unie použité pro výpočet prodeje pod cenou byly v případě některých druhů výrobků velmi vysoké ve srovnání s téměř totožnými druhy výrobků a že Komise k nim neměla přihlížet, nebo je měla upravit na realistickou úroveň. Uvedl také, že ačkoliv průměrné vývozní ceny CIF čínského dovozu jsou o 3 % vyšší, rozpětí prodeje pod cenou ruských vývozců je dvojnásobné. Nakonec ještě uvedl, že objem srovnatelných výrobků prodaných výrobním odvětvím Unie představoval pouze 6,4 % jeho celkového objemu vývozu. |
(164) |
Po ověření však Komise zjistila, že údaje o výrobních nákladech výrobního odvětví Unie byly přesné. Pokud jde o rozdíl mezi hodnotou CIF a rozpětím prodeje pod cenou, je třeba poznamenat, že toto srovnání je zjednodušující a nebere v potaz možné rozdíly cen a nákladů u jednotlivých druhů výrobků na straně Unie a vyvážejícího výrobce. Dále je třeba poznamenat, že základní nařízení nestanoví pro podobné výrobky žádnou prahovou hodnotu pro srovnání vyvezeného objemu a odpovídajícího objemu prodaného výrobním odvětvím Unie. Po zohlednění tvrzení uvedeného ve 162. bodě odůvodnění objem srovnatelných výrobků prodaných výrobním odvětvím Unie v každém případě představoval 10 % jeho celkového objemu vývozu. V tomto ohledu je třeba také poznamenat, že více než 90 % výrobků vyvezených do Unie tímto konkrétním vyvážejícím výrobcem by mohlo být porovnáno se srovnatelným výrobkem z Unie. Na základě výše uvedených skutečností je proto třeba toto tvrzení odmítnout. |
(165) |
Někteří vyvážející výrobci zpochybnili to, že Komise použila pro výpočet újmy čl. 2 odst. 9, a uvedli, že čl. 2 odst. 9 patří mezi dumpingová ustanovení základního nařízení a nelze jej použít analogicky pro výpočet újmy. Tvrdili, že cena ve volném oběhu by měla vycházet z ceny, kterou jeho dovozci ve spojení v Unii skutečně účtují prvním nezávislým zákazníkům v Unii. |
(166) |
Účelem výpočtu rozpětí újmy je určit, zda by uložení nižší sazby cla (než je sazba založená na dumpingovém rozpětí) na vývozní cenu dumpingového dovozu postačovalo k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem. Toto posouzení by mělo vycházet z vývozní ceny s dodáním na hranice Unie, což je úroveň, která je považována za srovnatelnou s cenou ze závodu výrobního odvětví Unie. Analogicky k přístupu používanému pro výpočty týkající se dumpingového rozpětí se v případě vývozního prodeje prostřednictvím vývozců ve spojení vypočte vývozní cena na základě ceny dalšího prodeje prvnímu nezávislému zákazníkovi s náležitou úpravou podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Jelikož je vývozní cena při výpočtu rozpětí újmy nepostradatelným prvkem a jelikož je tento článek jediným článkem v základním nařízení, který poskytuje vodítko k výpočtu vývozní ceny, je analogické použití tohoto článku odůvodněné. |
(167) |
Navíc se má za to, že by metoda, kterou zastává tato strana, vedla k nerovnému zacházení při výpočtu rozpětí této společnosti a rozpětí ostatních vyvážejících výrobců prodávajících nezávislým dovozcům, kteří byli zařazeni do vzorku. Metodika použitá v případě ostatních vyvážejících výrobců zařazených do vzorku vycházela z vývozní ceny na úrovni CIF, z níž jsou samozřejmě vyjmuty prodejní, režijní a správní náklady a zisk z následného prodeje v Unii po celním odbavení. Komise se domnívá, že určení přiměřené dovozní ceny pro stanovení cenového podbízení a prodeje pod cenou by nemělo být ovlivněno tím, zda se vývoz uskutečňuje pro provozovatele ve spojení nebo nezávislé provozovatele v Unii. Metodika, kterou Komise používá, zajišťuje, že se v obou případech použije stejné zacházení. |
(168) |
Komise proto měla za to, že použitý postup byl správný, a tato tvrzení odmítla. |
(169) |
Po poskytnutí konečných zjištění jedna zúčastněná strana tvrdila, že v důsledku odečtení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku z prodejní ceny nemohlo být srovnání míry prodeje pod cenou a dumpingu správné, protože jmenovatel výpočtu (tj. cena CIF) již nebyl stejný. Toto tvrzení bylo odmítnuto, protože odečtení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku ovlivní pouze čitatel zlomku, nikoliv jmenovatel. |
(170) |
Po poskytnutí konečných zjištění také ještě některé zúčastněné strany tvrdily, že odečtením prodejních, režijních a správních nákladů a zisku se oslabil účinek pravidla nižšího cla. Jelikož však na výpočet dumpingu byla použita srovnatelná metodika, jednoznačně nedošlo k oslabení pravidla nižšího cla. Toto tvrzení proto bylo odmítnuto. |
(171) |
Jedna zúčastněná strana uvedla, že tzv. pravidlo nižšího cla v tomto případě nepostačuje k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, neboť zatímco výrobní náklady výrobního odvětví Unie zůstaly po období šetření na stejné úrovni, v období od dubna do prosince 2015 klesly dovozní ceny z Ruska o 19 % a z Číny o 22 %. Na základě toho tvrdila, že příslušná úroveň prozatímního antidumpingového cla (26,2 % a 16 %) je nedostatečná, neboť clo již bylo do velké míry nebo zcela absorbováno výše uvedeným poklesem cen. V důsledku tohoto poklesu cen dokázali výrobci v dotčených zemích výrazně zvýšit objem svého vývozu do Unie. Dále poukázala na 26. bod odůvodnění nařízení Rady (ES) 437/2004 (11), v němž Komise uvedla, že zjištění by měla být omezena na období šetření s výjimkou případů, kdy lze prokázat, že účinek nových okolností je zřejmý, nesporný, trvalý, nemůže být manipulován a nejedná se o úmyslné jednání jedné ze zúčastněných stran. |
(172) |
Toto tvrzení je nutno odmítnout. Na jednu stranu tvrzení, že výrobní náklady výrobního odvětví Unie zůstaly na stejné úrovni, nebylo doloženo žádnými věcnými důkazy. Na druhou stranu, i když se dovozní ceny z dotčených zemí po skončení období šetření skutečně výrazně snížily, některé skutečnosti naznačují, že tyto ceny v druhém čtvrtletí 2016 opět rostou. Pokles prodejních cen tudíž podle všeho nemá trvalý charakter, a proto by bylo předčasné se k němu takto stavět. |
(173) |
Vzhledem k vysoké míře spolupráce bylo konečné rozpětí újmy pro ČLR, platné pro spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku, vypočteno jako průměr ze dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Konečné rozpětí újmy pro ČLR, platné pro nespolupracující vyvážející výrobce, bylo stanoveno na úrovni nejvyššího rozpětí dvou spolupracujících společností. |
(174) |
Co se týče Ruska, konečné rozpětí újmy platné pro nespolupracující vyvážející výrobce bylo stanoveno na základě rozpětí újmy reprezentativního druhu výrobku u spolupracujících vyvážejících výrobců. Toto rozpětí platí pro společnost PJSC Novolipetsk Steel, protože nespolupráce objasněná výše v oddíle „Dumping“ se týkala také její vývozní ceny, a tedy i rozpětí újmy. |
(175) |
S ohledem na skutečnosti uvedené výše ve 152. až 172. bodě odůvodnění se stanoví tato konečná rozpětí újmy a dumpingová rozpětí vyjádřená v procentech ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením. Jsou zde uvedeny také sazby konečného cla. Tabulka 4 Konečná rozpětí a sazby konečného cla
|
(176) |
Na základě připomínek vyvážejícího výrobce po poskytnutí konečných zjištění byla výše uvedená rozpětí újmy případně zaokrouhlena směrem dolů na jedno desetinné místo. |
(177) |
Individuální sazby antidumpingového cla pro společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy stav těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí a vyrobeného uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážený dotčený výrobek vyrobený jakoukoli jinou společností, jejíž název není výslovně uveden v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, by se tyto sazby neměly vztahovat a takový výrobek podléhá celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“. |
(178) |
S případnými žádostmi o použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po vzniku nových výrobních či prodejních subjektů) je třeba se obrátit na Komisi (12) a připojit veškeré příslušné informace, zejména pak o jakékoli změně v činnostech společnosti souvisejících s výrobou či domácím prodejem a prodejem na vývoz, která je spojena například s takovou změnou názvu nebo takovou změnou výrobních či prodejních subjektů. Toto nařízení bude v případě potřeby odpovídajícím způsobem změněno tak, že bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální celní sazby. |
(179) |
Aby se co nejvíce omezilo riziko obcházení, má se za to, že je v tomto případě nutné přijmout zvláštní opatření za účelem zajištění řádného uplatňování antidumpingových opatření. Tato opatření jsou následující: povinnost předložit celním orgánům členských států platnou obchodní fakturu, která splňuje požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, podléhá celní sazbě, která platí pro všechny ostatní společnosti. |
6.2. Konečný výběr prozatímních cel
(180) |
Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány. |
6.3. Vymahatelnost opatření
(181) |
Po poskytnutí prozatímních zjištění žadatel tvrdil, že někteří vyvážející výrobci začali absorbovat uložená prozatímní cla tím, že odmítají zvýšit své ceny. Toto tvrzení nelze ověřit v rámci tohoto šetření. Bude-li podána samostatná žádost, podle čl. 12 odst. 1 základního nařízení může být zahájeno antiabsorpční šetření, pokud budou předloženy důkazy prima facie. |
(182) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz plochých válcovaných výrobků ze železa nebo nelegované oceli nebo ostatní legované oceli, avšak s výjimkou nerezavějící oceli, všech šířek, válcovaných za studena (úběrem za studena), neplátovaných, nepokovených ani nepotažených a po válcování za studena (úběrem za studena) již dále neopracovaných, v současnosti kódů KN ex 7209 15 00 (kód TARIC 7209150090), 7209 16 90, 7209 17 90, 7209 18 91, ex 7209 18 99 (kód TARIC 7209189990), ex 7209 25 00 (kód TARIC 7209250090), 7209 26 90, 7209 27 90, 7209 28 90, 7211 23 30, ex 7211 23 80 (kódy TARIC 7211238019, 7211238095 a 7211238099), ex 7211 29 00 (kódy TARIC 7211290019 a 7211290099), 7225 50 80 a 7226 92 00, pocházejících z Čínské lidové republiky a Ruské federace.
Z definice dotčeného výrobku jsou vyloučeny tyto typy výrobků:
— |
ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, všech šířek, válcované za studena (úběrem za studena), neplátované, nepokovené ani nepotažené, po válcování za studena již dále neopracované, též ve svitcích, všech tlouštěk, elektroplechy, |
— |
ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, všech šířek, válcované za studena (úběrem za studena), neplátované, nepokovené ani nepotažené, ve svitcích, o tloušťce menší než 0,35 mm, žíhané (známé jako „černé plechy“), |
— |
ploché válcované výrobky z ostatní legované oceli, všech šířek, z křemíkové elektrotechnické oceli, a |
— |
ploché válcované výrobky z legované oceli, po válcování za studena (úběrem za studena) již dále neopracované, z rychlořezné oceli. |
2. Sazba konečného antidumpingového cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi se stanoví takto:
Země |
Společnost |
Sazba konečného cla (v %) |
Doplňkový kód TARIC |
ČLR |
Angang Steel Company Limited, Anshan |
19,7 |
C097 |
Tianjin Angang Tiantie Cold Rolled Sheets Co. Ltd., Tianjin |
19,7 |
C098 |
|
Ostatní spolupracující společnosti uvedené v příloze |
20,5 |
|
|
Všechny ostatní společnosti |
22,1 |
C999 |
|
Rusko |
Magnitogorsk Iron & Steel Works OJSC, Magnitogorsk |
18,7 |
C099 |
PAO Severstal, Cherepovets |
34 |
C100 |
|
Všechny ostatní společnosti |
36,1 |
C999 |
3. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno povinností předložit celním orgánům členských států platnou obchodní fakturu, na níž musí být uvedeno prohlášení datované a podepsané odpovědným pracovníkem subjektu, který takovou fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) plochých za studena válcovaných výrobků z oceli prodávaných na vývoz do Evropské unie, na nějž se vztahuje tato faktura, byl vyroben společností (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v (dotčené zemi). Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.
4. Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.
Článek 2
Částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla podle prováděcího nařízení (EU) 2016/181 se vyberou s konečnou platností. Částky zajištěné nad konečné sazby antidumpingového cla se uvolňují.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 29. července 2016.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/181 ze dne 10. února 2016 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Ruské federace (Úř. věst. L 37, 12.2.2016, s. 1).
(3) Úř. věst. C 161, 14.5.2015, s. 9.
(4) Úř. věst. L 328, 12.12.2015, s. 104.
(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1329 ze dne 29. července 2016 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Ruské federace a o konečném výběru prozatímního cla (viz strana 27 v tomto čísle Úředního věstníku).
(6) Nařízení Rady (ES) č. 2852/2000 ze dne 22. prosince 2000 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu polyesterových střižových vláken pocházejících z Indie a Korejské republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla (Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 17).
(7) Společnost oznámila Komisi, že v souladu se změnami ruských právních předpisů změnila svoji právní formu z otevřené akciové společnosti (OJSC – Open Joint Stock Company) na veřejnou akciovou společnost (PJSC – Public Joint Stock Company). Tato změna vstoupila v platnost dne 1. ledna 2016.
(8) Rozsudek ze dne 27. listopadu 1991 ve věci Gimelec a další v. Komise, C-315/90, 1991, EU:C:1991:447, bod 23.
(9) Nařízení Komise (EHS) č. 3269/90 ze dne 5. listopadu 1990 o uložení prozatímního antidumpingového cla na kazetové zvukové nosiče pocházející z Japonska, Korejské republiky a Hongkongu (Úř. věst. L 313, 13.11.1990, s. 5).
(10) Rozsudek ve věci European Fertilizer Manufacturers' Association (EFMA) v. Rada, T-210/95, Recueil 1999, s. II-3291.
(11) Nařízení Rady (ES) č. 437/2004 ze dne 8. března 2004 o uložení konečného antidumpingové cla z dovozu velkých duhových pstruhů pocházejících z Norska a Faerských ostrovů a o konečném výběru uloženého prozatímního cla (Úř. věst. L 72, 11.3.2004, s. 23).
(12) European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, 1049 Bruxelles/Brussel, Belgique/België.
PŘÍLOHA
Čínští spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku:
Země |
Název |
Doplňkový kód TARIC |
ČLR |
Hebei Iron and Steel Co., Ltd., Shijiazhuang |
C103 |
ČLR |
Handan Iron & Steel Group Han-Bao Co., Ltd., Handan |
C104 |
ČLR |
Baoshan Iron & Steel Co., Ltd., Shanghai |
C105 |
ČLR |
Shanghai Meishan Iron & Steel Co., Ltd., Nanjing |
C106 |
ČLR |
BX Steel POSCO Cold Rolled Sheet Co., Ltd., Benxi |
C107 |
ČLR |
Bengang Steel Plates Co., Ltd, Benxi |
C108 |
ČLR |
WISCO International Economic & Trading Co. Ltd., Wuhan |
C109 |
ČLR |
Maanshan Iron & Steel Co., Ltd., Maanshan |
C110 |
ČLR |
Tianjin Rolling-one Steel Co., Ltd., Tianjin |
C111 |
ČLR |
Zhangjiagang Yangtze River Cold Rolled Sheet Co., Ltd., Zhangjiagang |
C112 |
ČLR |
Inner Mongolia Baotou Steel Union Co., Ltd., Baotou City |
C113 |
4.8.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 210/27 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1329
ze dne 29. července 2016
o uložení konečného antidumpingového cla na evidovaný dovoz některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Ruské federace
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
A. POSTUP
1. Úvod
(1) |
Dne 14. května 2015 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) na základě podnětu, který podal Evropský ocelářský svaz (dále jen „Eurofer“ nebo „žadatel“), antidumpingové šetření týkající se dovozu některých plochých válcovaných výrobků ze železa nebo nelegované oceli nebo ostatní legované oceli, avšak s výjimkou nerezavějící oceli, všech šířek, válcovaných za studena (úběrem za studena), neplátovaných, nepokovených ani nepotažených a po válcování za studena (úběrem za studena) již dále neopracovaných (dále jen „ploché za studena válcované výrobky z oceli“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále též „ČLR“) a Ruské federace (dále též „Rusko“) (společně dále jen „dotčené země“) do Unie na základě článku 5 základního nařízení. |
(2) |
Dne 12. listopadu 2015 předložil žadatel žádost o celní evidenci podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení. Komise zavedla svým prováděcím nařízením (EU) 2015/2325 (2) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) celní evidenci dovozu některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Ruska. Podle čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení byly všechny zúčastněné strany vyzvány, aby ve stanovené lhůtě písemně sdělily svá stanoviska a poskytly příslušné důkazy anebo požádaly o slyšení. Připomínky k celní evidenci předložili žadatel, Čínské sdružení železa a oceli (China Iron and Steel Association – CISA), Ministerstvo hospodářského rozvoje Ruské federace, ruští vyvážející výrobci, dovozci a/nebo uživatelé. |
(3) |
Prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/181 (3) uložila Komise prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Ruské federace. |
(4) |
Konečná analýza a rozhodnutí Komise, pokud jde o dumping, újmu, příčinné souvislosti a zájem Unie, jsou popsány v prováděcím nařízení Komise (EU) 2016/1328 (4) (dále jen „konečné nařízení“). Toto nařízení řeší pouze celní evidenci, připomínky předložené k celní evidenci a uložení daného antidumpingového cla se zpětnou působností. |
2. Postup s ohledem na zpětnou působnost po uložení prozatímních opatření
(5) |
Aby mohla Komise prošetřit, zda bylo uplatnění konečných cel se zpětnou působností oprávněné, provedla analýzu spotřeby, cen, objemů prodeje a dovozu před a po zahájení šetření. V rámci této analýzy Komise rovněž zaslala dovozcům a/nebo uživatelům dotčeného výrobku dotazníky týkající se objemů jejich dovozu, dovozních cen a zásob v období následujícím po období šetření, tj. od 1. dubna 2015 do 31. ledna 2016. Odpovědi zaslalo 22 subjektů: dovozců, kteří nejsou ve spojení, a dovozců ve spojení a/nebo uživatelů. Dále byly rozeslány dotazníky žadateli a pěti výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, které se týkaly prodeje v období následujícím po období šetření, tj. od 1. dubna 2015 do 31. ledna 2016. Odpovědi zaslali žadatel a všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku. |
(6) |
Aby mohly být ověřeny odpovědi z dotazníků podle 5. bodu odůvodnění, byly na místě provedeny kontroly údajů předložených těmito stranami:
|
(7) |
Dne 3. května 2016 se na žádost svazu Eurofer konalo slyšení před úředníkem pro slyšení v obchodních řízeních. Toto slyšení se konalo v rámci antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Ruské federace a jedna ze vznesených otázek se zabývala možným výběrem konečného antidumpingového cla se zpětnou působností. |
(8) |
Na žádost dovozců uspořádaly dvě slyšení týkající se otázky výběru antidumpingového cla se zpětnou působností také útvary Komise. |
(9) |
Komise informovala všechny strany o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě zamýšlí uložit konečné antidumpingové clo na evidovaný dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z oceli (dále jen „dodatečné informace“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, v níž se mohly k dodatečným informacím vyjádřit. Připomínky, které zúčastněné strany předložily, byly posouzeny a případně zohledněny. |
(10) |
Po zveřejnění dalších informací předložilo připomínky několik stran. Dne 15. června 2016 se konalo slyšení jedné skupiny dovozců u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Po tomto slyšení předložila jedna zúčastněná strana připomínky k podání po slyšení. |
B. ULOŽENÍ ANTIDUMPINGOVÉHO CLA SE ZPĚTNOU PŮSOBNOSTÍ
1. Obecné zásady celní evidence a uložení antidumpingového cla se zpětnou působností
(11) |
V souladu se svým sdělením „Ocelářství – Jak v Evropě uchránit udržitelná pracovní místa a růst“ (5) Komise zajistí, aby se ocelářství dostalo skutečné úlevy ve výrazném předstihu předtím, než budou uložena prozatímní opatření. Daří se to díky registracím dovozu ještě před přijetím prozatímních opatření. Jsou-li splněny příslušné právní podmínky, je Komise tímto způsobem schopna ukládat se zpětnou účinností konečná antidumpingová cla tři měsíce před tím, než budou prozatímní opatření přijata. Tyto zákonné podmínky jsou stanoveny v čl. 10 odst. 4 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení, které vycházejí z článků 10.6 a 10.7 antidumpingové dohody Světové obchodní organizace (dále jen „antidumpingová dohoda“). |
(12) |
Tyto zákonné podmínky stanoví dvoustupňový mechanismus, aby bylo zajištěno, že nebude ohrožen nápravný účinek uloženého konečného antidumpingového cla. |
(13) |
Protože jde o první případ, kdy bylo zjištěno, že jsou splněny podmínky pro výběr antidumpingového cla se zpětnou působností, považuje Komise za nezbytné podrobně vysvětlit metodiku, která byla použita pro vyvození tohoto závěru. |
(14) |
Prvním krokem, který vychází z myšlenky zabránit ohrožení nápravného účinku cel, je evidence podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení a článku 10.7 antidumpingové dohody, který vedle celní evidence dovozu rovněž informuje zúčastněné strany, zejména dovozce, že konečná cla mohou být vybírána se zpětnou působností, pokud budou splněny podstatné podmínky. Druhým krokem v případě, že se nepodaří zachovat nápravný účinek konečného cla, je uložení antidumpingového cla se zpětnou působností na výrobky, které byly propuštěny do volného oběhu nejvýše 90 dnů přede dnem použitelnosti prozatímních opatření, avšak nikoli před zahájením šetření, a to podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení a článku 10.6 antidumpingové dohody. |
(15) |
Kterýkoli z těchto dvou kroků může být učiněn pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 10 odst. 4 základního nařízení a článku 10.6 antidumpingové dohody. |
(16) |
Komise považuje za vhodné stanovit způsob, jakým vykládá a uplatňuje podmínky „podstatného zvýšení dovozu“ a „pravděpodobnosti vážného ohrožení nápravného účinku uloženého konečného antidumpingového cla“, které jsou uvedené v čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení, když rozhoduje o uložení antidumpingového cla se zpětnou působností. |
(17) |
Druhá ze dvou alternativních podmínek podle čl. 10 odst. 4 písm. c) základního nařízení bude splněna vždy v okamžiku zveřejnění zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie. Proto není nutné k čl. 10 odst. 4 písm. c) základního nařízení uvádět další vysvětlení. |
(18) |
V čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení se stanoví: „vedle výše vývozu, která způsobila újmu během období šetření, došlo k podstatnému zvýšení vývozu, které s ohledem na čas a objem, jakož i další okolnosti, může vážně ohrozit nápravný účinek uloženého konečného antidumpingového cla“. |
(19) |
Komise vykládá čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení jako stanovení dvou podmínek, které musí být splněny, aby Komise mohla uložit konečné antidumpingové clo se zpětnou působností (vedle podmínek stanovených v čl. 10 odst. 4 písm. c) základního nařízení a v úvodní větě čl. 10 odst. 4 ve spojení s čl. 14 odst. 5 základního nařízení). Tyto dvě podmínky jsou:
|
1.1. Další podstatné zvýšení dovozu
(20) |
Aby mohlo být vůbec určeno, zda došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu, je třeba provést porovnání údajů (6). V tomto smyslu je třeba stanovit, jaká časová období mají být srovnávána. |
1.1.1.
(21) |
Základní nařízení hovoří na jedné straně o úrovni dovozu během období šetření. Na druhé straně, slova „další“ a „vedle“ naznačují, že úroveň dovozu v období šetření je třeba srovnávat s úrovní dovozu po období šetření. |
(22) |
Zároveň období, jež má být srovnáváno s obdobím šetření, nemůže začít, dokud není splněna jedna ze dvou alternativních podmínek uvedených v čl. 10 odst. 4 písm. c) základního nařízení. Pokud se dovozci dozví o možném dumpingu pouze z oznámení o zahájení řízení zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie, je třeba tento okamžik brát jako začátek druhého období. |
(23) |
Cílem celkové analýzy je posoudit, zda jsou splněny podmínky pro uplatnění cla před datem uplatnění prozatímních opatření. Proto by mělo druhé období skončit uložením prozatímních opatření, přičemž v tomto okamžiku přestává platit celní evidence dovozu (7). |
(24) |
Statistiky dovozu jsou k dispozici pouze jednou měsíčně. Pro druhé období tedy bude Komise používat údaje za celý kalendářní měsíc po zveřejnění oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie, což se považuje za okamžik, od kterého jsou dovozci informováni. Pokud jejich informovanost vyplývá z jiných okolností, například ze skutečnosti, že dumping existoval po delší dobu, půjde o měsíc následující po události, od které dovozci o dumpingu věděli, nejdříve však první celý měsíc po období šetření. Co se týká okamžiku ukončení, Komise stanoví dvě hodnoty: jednu zahrnující měsíc, v němž byla prozatímní opatření zahájena, a jednu bez tohoto měsíce. |
(25) |
Komise obvykle stanoví měsíční průměrnou úroveň dovozu za celé období šetření, které v zásadě trvá 12 měsíců, a měsíční průměrnou úroveň dovozu mezi okamžikem, od kterého dovozci o dumpingu věděli, a datem prozatímních opatření. Okamžik zahájení a ukončení období pro výpočet druhé z uvedených průměrných úrovní se stanoví tak, jak je vysvětleno v předchozím odstavci. |
(26) |
Dále Komise stanoví vývoj dovozu v absolutních hodnotách, jeho dopad na vývoj zásob výrobku a na tržní podíly, jakož i spotřebu výrobku v průběhu zvažovaného období. |
1.1.2.
(27) |
Určení takového zvýšení je třeba provést na základě individuální analýzy. Kromě porovnání měsíčních vážených průměrů vezme Komise v úvahu také všechny ostatní relevantní faktory. Zejména: vývoj celkové spotřeby daného výrobku v Unii, vývoj zásob a vývoj tržních podílů. Analýza tedy musí být dvojí, absolutní a relativní. Porovnání těchto dvou měsíčních průměrů je tedy důležitým, nikoli však nezbytně rozhodujícím prvkem při určování toho, zda je další zvýšení dovozu „podstatné“. |
1.1.3.
(28) |
Dovoz do Unie uskutečněný před celní evidencí nemůže v žádném případě podléhat antidumpingovému clu. Je však významný pro stanovení toho, zda by dovoz do Unie uskutečněný po celní evidenci pravděpodobně mohl ohrozit nápravný účinek cla, a to z těchto důvodů: nápravný účinek cla (tj. zvýšení ceny dovážených výrobků buď v důsledku cenového nárůstu, nebo v důsledku cla) není nikdy okamžitý mimo jiné v důsledku existence zásob, ale nastává až po vyprodání zásob. Další podstatné zvýšení dovozu před celní evidencí by normálně vedlo k podstatnému zvýšení zásob. To znamená, že nápravný účinek cla je dále zpožděn oproti stavu s normálními zásobami. Další dovoz v období mezi celní evidencí a prozatímními opatřeními, který se uskuteční nad rámec zásob, jež podstatně převyšují normální úroveň, by nápravný účinek ještě více opozdil. |
1.2. Zvýšení dovozu může vážně ohrozit nápravný účinek cla
(29) |
Druhým krokem je určení toho, zda toto zvýšení může vážně ohrozit nápravný účinek konečného cla, jež má být uplatněno. Použití slova „může“ naznačuje, že jde o analýzu budoucího stavu. Vždy půjde o analýzu konkrétního případu, jejíž výsledek bude záviset na konkrétních okolnostech v každém jednotlivém případě, kdy byla nařízena celní evidence dovozu s ohledem na uložení cla se zpětnou působností. |
(30) |
Při této analýze se bere v úvahu mimo jiné účinek dovozu do Unie, který se uskutečnil mezi celní evidencí a prozatímními opatřeními. Pokud nedošlo k dovozu nebo pokud byl uskutečněný dovoz nevýznamný, celní evidence postačuje k tomu, aby zabránila dalšímu poškozování výrobního odvětví Unie. Proto obvykle není důvod pro použití druhého kroku, tedy uložení cla se zpětnou působností. |
(31) |
Při posuzování toho, zda může účinek dovozu do Unie, který se uskutečnil mezi celní evidencí a prozatímními opatřeními, vážně ohrozit nápravný účinek cla, bude Komise analyzovat zejména tyto faktory:
|
1.3. Kumulace
(32) |
Při šetřeních zahrnujících více než jednu dotčenou zemi bude rozhodnutí, zda bude dovoz z těchto zemí pro účely analýzy uvedené výše v bodech 1.1 a 1.2 kumulován, záviset na tom, zda se Komise rozhodla kumulovat tento dovoz v příslušném antidumpingovém šetření. |
2. Uplatnění na tento případ
(33) |
Celní evidence se týká dovozu, který se uskutečnil od 12. prosince 2015 do data uložení prozatímních antidumpingových opatření, a to do 12. února 2016. Během této doby činil dovoz z dotčených zemí přibližně 165 000 tun. |
(34) |
Jak je uvedeno výše v 5. bodě odůvodnění, informace poskytl žadatel, všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku a 22 dovozců, kteří nejsou ve spojení, a dovozců ve spojení a/nebo uživatelů. Jejich dovoz představoval 46 % veškerého dovozu z dotčených zemí v průběhu období, za něž byly údaje shromažďovány, tedy od dubna 2015 do ledna 2016. |
(35) |
Aby bylo možné rozhodnout, zda bylo uložení vybírání cla se zpětnou působností důvodné, Komise hodnotila kritéria uvedená v čl. 10 odst. 4 základního nařízení. |
(36) |
Byly předloženy připomínky k celní evidenci dovozu, jakož i k možnému uplatnění antidumpingových opatření se zpětnou působností; tyto připomínky jsou analyzovány níže. |
2.1. Existence dumpingu nebo skutečnost, že dovozce o dumpingu či újmě věděl
(37) |
Podle čl. 10 odst. 4 písm. c) základního nařízení musí platit, že „již dříve po delší období existoval dumping nebo dovozce o dumpingu věděl nebo měl vědět, pokud jde o rozsah dumpingu a předpokládanou nebo skutečnou újmu“. V tomto případě se Komise domnívá, že dovozci o dumpingu věděli nebo měli vědět, pokud jde o rozsah dumpingu a předpokládanou nebo skutečnou újmu, od data zahájení šetření, a to z důvodů vysvětlených výše v 17. bodě odůvodnění a dále. |
(38) |
Jeden dovozce tvrdil, že důkazy prima facie o dumpingu v podnětu nepostačovaly na prokázání toho, že dovozci o dumpingu věděli nebo měli vědět, pokud jde o jeho rozsah a předpokládanou nebo skutečnou újmu. Tato strana zejména uvedla, že za prvé podnět sám o sobě nepředstavuje přesvědčivý důkaz, že skutečně došlo k dumpingu. Za druhé, pokud by bylo uznáno, že důkazy v podnětu jsou dostatečné pro vyvození závěru, že dovozci měli o dumpingu vědět, bylo by uložení cla se zpětnou působností možné při každém šetření. A konečně tato strana také uvedla, že tvrzení svazu Eurofer, že existence dumpingu nemohla být dovozci ignorována vzhledem k extrémně nízkým cenám čínského a ruského dovozu, je zavádějící, neboť údajně nízké ceny samy o sobě neprokazují, že dovoz byl dumpingový. |
(39) |
Další zúčastněná strana uvedla, že svaz Eurofer nepředložil tiskové zprávy ani jiné veřejně dostupné informace přístupné unijním dovozcům plochých za studena válcovaných výrobků z oceli, které by zmiňovaly jakýkoli dumping ze strany čínských výrobců určitých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli. Tato strana zdůraznila, že předložené články z tisku se týkaly oceli obecně, a nikoli konkrétně plochých za studena válcovaných výrobků z oceli. Kromě toho zprávy z indického a amerického tisku, které svaz Eurofer předložil, byly irelevantní, pokud jde o informovanost dovozců v Unii. |
(40) |
Nejdříve je třeba zdůraznit, že informovanost dovozců se v čl. 10 odst. 4 písm. c) základního nařízení týká rozsahu dumpingu a údajné nebo skutečné újmy (zvýraznění přidáno). Komise se domnívá, že dovozci věděli nebo měli vědět o rozsahu dumpingu a údajné újmě na základě objektivních faktorů, nejen z nedůvěrného znění podnětu, ale také z oznámení o zahájení tohoto řízení, které byly dostupné všem známým zúčastněným stranám včetně dovozců, uživatelů a jejich zájmových svazů a byly jim při zahájení oznámeny. Kromě toho měly zúčastněné strany plný přístup k nedůvěrnému znění žádosti svazu Eurofer o celní evidenci, což bylo vlastně oznámeno již v podnětu samotném. Šetření bylo zahájeno, protože se Komise domnívala, že důkazy prima facie v podnětu dostatečně prokazují, že dovoz z dotčených zemí byl pravděpodobně na unijním trhu dumpingový. Důkazy prima facie se týkaly doby od října 2013 do září 2014, tj. dlouhého časového období. Kromě toho bylo předběžně zjištěno a také s konečnou platností potvrzeno, že dumping existoval rovněž v období šetření v rámci dotčeného řízení, a to od dubna 2014 do března 2015. Je tedy potvrzeno, že dovozci o dumpingu a pravděpodobné újmě věděli nebo měli vědět od data zveřejnění oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie. |
(41) |
Dále je třeba poznamenat, že uložení antidumpingového cla se zpětnou působností je povoleno pouze u dovozu, který podléhal celní evidenci, a pouze tehdy, když jsou splněna kritéria stanovená v čl. 10 odst. 4 základního nařízení. Proto není správné tvrdit, že uložení cla se zpětnou působností je možné „při každém šetření“. Pokud jde o údajnou irelevanci zpráv z tisku, které předložil svaz Eurofer, Komise uznává, že se tyto zprávy netýkaly konkrétně plochých za studena válcovaných výrobků z oceli, ale byly spolehlivým ukazatelem cenového chování vyvážejících výrobců oceli v dotčených zemích. Dále je třeba zprávy z tisku posuzovat ve světle ostatních objektivních skutečností obsažených ve výše uvedených bodech odůvodnění. |
(42) |
Proto se námitky týkající se otázky informovanosti dovozců zamítají. |
(43) |
Ve své reakci na zveřejněné informace někteří dovozci uváděli, že informovanost o problému dumpingu a újmě je třeba posuzovat s ohledem na to, že zpětná působnost je „výjimečné opatření“ a že klade vysoké požadavky na úřad provádějící šetření a/nebo že přístup navrhovaný u „informovanosti dovozců“ vzhledem k čl. 10 odst. 4 písm. c) základního nařízení je příliš široký. Dospěli tak k závěru, že oznámení o zahájení řízení nepostačuje k tomu, aby se dovozci dozvěděli o existenci dumpingu a újmě nebo o jejím rozsahu. Avšak v oznámení o zahájení řízení, které bylo široce komentováno v ocelářském tisku, společně s nedůvěrnou verzí podnětu, která byla zaslána známým dovozcům a/nebo uživatelům a která byla k dispozici všem zúčastněným stranám od prvního dne šetření, se jasně uvádí (dostatečně podrobně) použitá metodika, použitý zdroj informací a vysoké úrovně dumpingu a újmy v případě ČLR i Ruska. Rozsah dumpingu zde byl oznámen v podobě procenta dovozní ceny CIF. Dále Komise v 5. až 11. bodě odůvodnění nařízení o celní evidenci připomněla všem zúčastněným stranám, že má dostatečné důkazy o dumpingu, pokud jde o rozsah dumpingu a údajnou nebo skutečnou újmu. Komise proto dospěla k závěru, že dovozci věděli nebo měli vědět, že docházelo nebo by mohlo docházet k dumpingu a újmě. Skutečnost, že ne všechna šetření mají za následek antidumpingová opatření, neznamená, že dovozci neměli k dispozici důkazy prima facie o dumpingu a újmě. Komise je proto přesvědčena, že byly splněny potřebné standardy, které jsou pro tuto záležitost podstatné. |
(44) |
Ruští vyvážející výrobci a jeden dovozce tvrdili, že rozhodnutí Komise podle čl. 10 odst. 4 písm. c) základního nařízení rozhodně nesplňovalo požadavek uvedený v čl. 10 odst. 6 písm. i) antidumpingové dohody, kde se uvádí, že dovozce měl vědět, že vývozce praktikuje dumping a že tento dumping působí újmu. Dále uváděli, že při použití výkladu Komise je podmínka „informovanosti“ splněna vždy, když je zveřejněno oznámení o zahájení řízení, což je nepřijatelné. Rovněž tvrdili, že posouzení dumpingu je složitý proces, který vyžaduje přístup k obchodním tajemstvím, jež nelze zveřejňovat. |
(45) |
Především je třeba zdůraznit, že každý člen Světové obchodní organizace (WTO) má právo stanovit své antidumpingové postupy a praxi, aby vyhovovaly jeho vlastní situaci, pokud neporušují standardy WTO. Komise se domnívá, že má velmi vysoké standardy pro zahajování šetření, a jak je uvedeno výše ve 43. bodě odůvodnění, bylo na základě dostupných důkazů provedeno velmi podrobné šetření dumpingu a újmy, jehož výsledky byly zpřístupněny zúčastněným stranám. Tyto údaje zahrnují domácí a vývozní ceny konkrétních společností, které si dovozci mohli snadno porovnat s cenami, za něž nakupovali z dotčených zemí, a mohli tak určit, zda jsou tyto ceny dumpingové a v jakém rozsahu. Rovněž je třeba poznamenat, že jak je uvedeno v 5. bodě odůvodnění, některé odpovědi pocházely od dovozců ve spojení, kteří měli přístup k příslušným informacím, pokud jde o domácí a vývozní ceny. Dále je třeba uvést, že předpisy WTO nestanoví, že by dovozci měli být schopni provádět podrobný dumpingový výpočet, ale že by měli být informováni o rozsahu tohoto dumpingu. Dále byla zpřístupněna analýza různých ukazatelů újmy společně s podrobnými výpočty podbízení a prodeje pod cenou, které dokládaly, že tento dumpingový dovoz způsobí újmu. |
(46) |
Jeden dovozce rovněž uvedl, že jeho dodavatelé ho ujistili, že neuplatňují dumpingové praktiky, avšak toto své tvrzení nedoložili. Proto je třeba toto tvrzení zamítnout. |
(47) |
Ruští vyvážející výrobci napadli zjištění o dumpingu a poukazovali na to, že dovozci se dozvěděli o uplatnění článku 18 základního nařízení a rozsahu dumpingu až 12. února 2016. V této souvislosti je třeba uvést, že z uvedených informací ze spisu, a to z oznámení o zahájení řízení a nedůvěrného znění podnětu, které byly zaslány nebo zpřístupněny dovozcům, jasně vyplýval rozsah dumpingu, přičemž uložení prozatímních opatření tyto informace jen potvrdilo. Tento argument je tedy třeba zamítnout. |
(48) |
Komise proto potvrzuje, že v tomto konkrétním případě měli dovozci jasně důkazy, že čínští a ruští vývozci provádějí dumping působící újmu. |
2.2. Další podstatné zvýšení dovozu, které může ohrozit nápravný účinek konečného antidumpingového cla
(49) |
V čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení se stanoví, že „vedle výše dovozu, která způsobila újmu během období šetření [musí] dojít k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu“. |
2.2.1.
(50) |
Podle údajů Eurostatu (8) (které byly v době posuzování k dispozici pro období do března 2016 včetně) činil průměrný měsíční objem dovozu z dotčených zemí během období šetření 118 912 tun. Průměrný měsíční objem dovozu z dotčených zemí v období začínajícím od prvního celého měsíce následujícího po zveřejnění zahájení šetření v Úředním věstníku Evropské unie a končícím posledním celým měsícem předcházejícím uložení prozatímních opatření (červen 2015 – leden 2016) činil 162 457 tun, tj. o 37 % více než v období šetření. Ve stejném období činil celkový objem dovozu 1 299 658 tun, a to 721 386 tun z ČLR a 578 272 tun z Ruska. Při srovnání průměrného měsíčního objemu dovozu zvlášť z ČLR a zvlášť Ruska je zjištěn nárůst průměrného měsíčního objemu dovozu z těchto zemí o 48 %, respektive 25 %. |
(51) |
Je-li posuzováno období od prvního celého měsíce následujícího po zveřejnění a zahrnující měsíc, v němž byla uložena prozatímní opatření (tj. červen 2015 – únor 2016), činí průměrný měsíční objem dovozu 150 673 tun, což je o 27 % více než měsíční průměr v období šetření. Pokud jde o měsíční objemy dovozu z ČLR a Ruska, tyto objemy vykazují nárůst o 34 %, respektive 19 %. |
(52) |
Dovoz 22 dovozců a/nebo uživatelů, kteří poskytli informace o dovozu v období po zahájení řízení (od června 2015 do ledna 2016), představoval 46 % veškerého dovozu z dotčených zemí. Informace takto získané ukázaly celkově za tyto spolupracující dovozce a/nebo uživatele zvýšení zásob dotčeného výrobku o 22 % na konci roku 2015 oproti konci roku 2014. Toto zjištění nejen podporuje zjištěné vysoké zvýšení dovozu podle statistik, ale naznačuje také hromadění zásob. |
(53) |
Obě analýzy ukazují, že po zahájení řízení skutečně došlo k podstatnému zvýšení objemů dovozu. |
(54) |
Několik ruských vyvážejících výrobců zpochybnilo závěr, že zvýšení dovozu bylo podstatné, přičemž odkazovali na „přední komentátory a právníky“, kteří uvádějí, že zvýšení objemu dovozu by muselo být skutečně masivní. V tomto ohledu je třeba nejprve uvést, že literatura, na níž se odvolávali, nepředstavuje „hard law“, a neposkytuje žádný konkrétní návod, co má být považováno za masivní nebo podstatné zvýšení, což ostatně záleží na analýze jednotlivých případů. |
(55) |
Proto je Komise přesvědčena, že zvýšení dovozu lze považovat za podstatné, a uvedené tvrzení tímto zamítá. |
(56) |
Několik ruských vyvážejících výrobců i jeden dovozce uvedli, že Komise ve svém posuzování žádosti svazu Eurofer o celní evidenci nezhodnotila správně dočasný účinek unijních sankcí na obchod s Ruskem. V tomto ohledu v době celní evidence nebyly na dotčený výrobek uvaleny žádné „sankce“ a k žádným sankcím nedošlo ani v období šetření či po něm až do okamžiku uložení prozatímních opatření dne 12. února 2016. Tento argument se tedy zamítá. |
(57) |
Ruští vyvážející výrobci se vrátili k této záležitosti ve svých připomínkách ke zveřejněným informacím, když uvedli, že ačkoli nebyly na dotčený výrobek uvaleny žádné „sankce“, došlo u něj k „dominovému efektu“, neboť zákazníci v Unii se obecně zdráhali nakupovat zboží z Ruska. Tento argument nebyl nijak podložen. Kromě toho je jasné, že vývoj dovozu dotčeného výrobku po období šetření byl ovlivněn záležitostmi týkajícími se tohoto řízení, nikoli údajným „dominovým efektem“ vyplývajícím ze sankcí na jiné výrobky. Zboží podléhající sankcím bylo jasně vymezeno, a proto nelze vyvozovat, že by sankce měly větší dopad na velké výkyvy ve vývoji objemu, k nimž došlo po období šetření. |
(58) |
Dále stejní vyvážející ruští výrobci i ruské orgány tvrdili, že při posuzování dalšího podstatného zvýšení dovozu vycházejí tvrzení svazu Eurofer ze srovnání libovolně vybraných časových období. Další zúčastněná strana uvedla, že v důsledku extrémní měsíční volatility objemu dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z oceli dává výběr jakéhokoli daného období v porovnání s jiným obdobím zásadně odlišné výsledky. Jinými slovy, údaje v žádosti svazu Eurofer neodrážely existenci „podstatného zvýšení dovozu“. |
(59) |
Časová období použitá pro srovnání v podnětu, který vedl k zavedení celní evidence, zahrnují podstatná časová období jak po období šetření, tak i časový úsek překrývající se s obdobím šetření. Dále různé zúčastněné strany navrhovaly pro srovnávací analýzu dalšího podstatného zvýšení dovozu jiná časová období, přičemž všechny dospěly ke stejnému závěru (tj. další podstatné zvýšení dovozu oproti objemu dovozu v období šetření). Tento argument se tedy zamítá. |
(60) |
Několik ruských vyvážejících výrobců namítalo, že nedošlo k žádnému dalšímu podstatnému zvýšení dovozu a jako důkaz předložili údaje o svém vývozu za leden 2016, únor 2016 a březen 2016. Komisi není jasné, proč byly v těchto podáních uvedeny údaje pouze za některé ruské vyvážející výrobce, a nikoli vývoz z Ruska celkem. |
(61) |
Je pravda, že za leden, únor a březen 2016, tj. po zavedení celní evidence dovozu a po vstupu prozatímních opatření v platnost, k němuž došlo v průběhu února, jsou ve statistických údajích zmíněných výše v 50. bodě odůvodnění zaznamenány nižší měsíční objemy dovozu. V tomto ohledu je třeba uvést následující. Za prvé, jak je uvedeno v 9. bodě odůvodnění nařízení o celní evidenci, Komise analyzovala žádost o celní evidenci na základě analýzy období do září 2015 včetně. Tato analýza prokázala, že došlo mimo jiné a zjevným způsobem k podstatnému zvýšení úrovně dovozu, a to i po zahájení řízení, což by mohlo vážně ohrozit nápravný účinek antidumpingového cla (5. bod odůvodnění nařízení o celní evidenci). Podstatné zvýšení, které vedlo k zavedení celní evidence dovozu, se tedy týká pouze částečně dovozu, na jehož základě Komise určuje, zda má být uloženo clo se zpětnou působností. Je třeba připomenout, že toto pozdější období je doba od prvního celého měsíce následujícího po zahájení řízení, tj. od června 2015, do posledního celého měsíce předcházejícího zavedení prozatímních opatření včetně, tj. do ledna 2016, případně včetně měsíce, kdy byla prozatímní opatření uložena, tj. do února 2016. I v tomto mnohem delším období dochází v porovnání s obdobím šetření k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu. Skutečnost, že objemy dovozu z těchto zemí byly v lednu, únoru a březnu 2016 relativně malé, tento závěr nemění. |
(62) |
Za druhé, zdaleka největší objem dovozu z dotčených zemí byl zaznamenán za říjen 2015, tj. po období analýzy pro účely celní evidence, a ještě za listopad 2015 byly zaznamenány velmi velké objemy dovozu oproti období šetření. Relativně střední úroveň dovozu po celní evidenci, na kterou vyvážející výrobce poukazoval, je tedy třeba posuzovat ve vztahu k této maximální úrovni bezprostředně před celní evidencí, což lze vysvětlit pouze blížící se evidencí. Je pravděpodobné, že pokud by celní evidence nebyla požadována a provedena, byl by pozorován řádově stejný celkový objem, ale měsíční průměrný nárůst by byl plynulejší místo náhlého prudkého vzestupu, který byl zjištěn v říjnu a listopadu 2015. Komise nemůže ve své analýze toho, zda jsou splněny podmínky čl. 10 odst. 4 písm. d), ignorovat silný nárůst dovozu v tomto období, které následovalo po období analýzy pro účely celní evidence, ale předcházelo skutečné celní evidenci samotné. |
(63) |
Jedna zúčastněná strana uvedla, že i když porovnání údajů o dovozu od května 2014 do září 2014 a od května 2015 do září 2015 skutečně vykazuje absolutní nárůst dovozu, svaz Eurofer nevzal v úvahu cyklický charakter dovozu dotčeného výrobku a vývoj spotřeby v Unii. Toto tvrzení nebylo dostatečně podloženo. Je třeba říci, že dotčený výrobek do určité míry sleduje hospodářskou konjunkturu, která může být nestálá. To však neznamená, že dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z oceli sleduje cyklický vzorec. Tento argument se zamítá. |
(64) |
Pokud jde o trend spotřeby v Unii, jak je vysvětleno ve 103. až 106. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, je třeba rovněž podotknout, že vlastní spotřeba se mírně zvýšila o 4 %, zatímco spotřeba na volném trhu poklesla o 9 %. Protože dovoz dotčeného výrobku konkuruje na volném trhu, Komise tento argument nechápe. |
(65) |
Rovněž Čínské sdružení železa a oceli nesouhlasilo s obdobími, které vybral svaz Eurofer. Toto sdružení uvedlo, že od potvrzení objednávky na dovoz výrobků z oceli z ČLR trvá alespoň čtyři až pět měsíců, než se uskuteční. Proto dotčený výrobek dovezený od května do září 2015 ve skutečnosti souvisí se smlouvami uzavřenými před zahájením řízení. |
(66) |
Podle základního nařízení dochází k tomuto dalšímu podstatnému zvýšení dovozu vedle výše dovozu, která způsobila újmu během období šetření. Proto posouzení této záležitosti vychází z reprezentativního období mezi zahájením řízení a přijetím prozatímních opatření a obdobím šetření. Zjištění, že došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu v období od května do září 2015, je dále posíleno argumentem sdružení CISA, neboť i přes časovou prodlevu v důsledku probíhajících smluv stejně došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu pozorovanému v průběhu uvedeného období. Argument se tedy zamítá. |
(67) |
Několik zúčastněných stran také uvedlo, že ploché za studena válcované výrobky z oceli nejsou výrobkem, u kterého se lze předzásobit, ale výrobkem, který se vyrábí na objednávku. |
(68) |
S ohledem na své vlastnosti dotčený výrobek obvykle skutečně není skladován po dlouhou dobu. Na kvalitu výrobku by mohly mít nepříznivý vliv například určité povětrnostní podmínky. Komise však neobdržela důkazy proti zjištění, že v tomto případě opravdu došlo po zahájení řízení k hromadění zásob. Je třeba zdůraznit, že předzásobení často nebývá obvyklé a dochází k němu jen za zvláštních okolností a/nebo pokud má trh zvláštní očekávání, například pokud jde o budoucí ceny daného výrobku. Skutečnost, že produkt obvykle nebývá nakupován do zásoby, neznamená, že nemůže docházet k hromadění zásob, když se objeví takovéto okolnosti a očekávání. Na základě údajů předložených po uložení prozatímních opatření dovozci, kteří nejsou ve spojení, a dovozci ve spojení a/nebo uživateli bylo zjištěno, že zásoby byly ke konci roku 2015 o 22 % vyšší než na konci roku 2014. Proto se bez důkazů proti zjištění, že další podstatné zvýšení dovozu by mohlo naznačovat předzásobení, tento argument zamítá. |
(69) |
Ve své reakci na zveřejněné informace zúčastněné strany zopakovaly, že se dotčený výrobek obvykle nenakupuje do zásoby, ale na objednávku. Za prvé, ploché za studena válcované výrobky z oceli se nevyrábějí výhradně na objednávku, a dokonce ani u těch druhů, které se vyrábějí hlavně na objednávku, to nebrání dovozcům a/nebo uživatelům očekávajícím budoucí zvýšení cen, aby si nakoupili větší množství a předzásobili se tak. Kromě toho zahájení tohoto šetření ovlivnilo dovozní chování, přičemž podle důkazů podstatně vzrostlo hromadění zásob výrobků standardní jakosti, které jsou obvykle dováženy. Rovněž je třeba připomenout, že 22 dovozců a/nebo uživatelů, kteří poskytli informace o dovozu v období po zahájení řízení, představovalo pouze 46 % veškerého dovozu z dotčených zemí. S ohledem na skutečnost, že dovozci a/nebo uživatelé představující více než polovinu dovozu neposkytli Komisi požadované informace, a vzhledem k vysokému objemu dovozu, který vstoupil do Unie v měsících následujících po zahájení řízení, může Komise spoléhat na dostatečně uspokojivé důkazy a vyvodit závěr, že skutečně došlo ke značnému hromadění zásob a že z obdržených a použitých informací byl stanoven poměrně konzervativní odhad úrovně předzásobení. |
(70) |
Na základě výše uvedeného Komise dospěla k závěru, že po období šetření došlo k podstatnému zvýšení dovozu. |
(71) |
Ve své reakci na poskytnutí informací zúčastněné strany tvrdily, že existuje zavedená praxe Komise spočívající v porovnání dovozu v období šetření s dovozem v období celní evidence, což by znamenalo, že k žádnému zvýšení dovozu nedošlo. Tytéž strany uvedly, že Komise nesdělila důvody pro tuto údajnou změnu praxe. |
(72) |
Komise za prvé podotýká, že není vázána předchozí praxí (i kdyby taková praxe existovala, jakože neexistuje, viz následující bod odůvodnění), ale pouze objektivními normami Smluv a sekundárního práva. V každém případě může Komise kdykoli, například s ohledem na konkrétní okolnosti zjištěné při šetření, svou analýzu příslušně upřesnit nebo zdokonalit, pokud uvede dostatečné důvody, proč tak učinila. Komise uvedla rozsáhle hospodářské, právní a politické zdůvodnění přístupu použitého v tomto případě v obecném informačním dokumentu (viz výše 11. až 32. bod odůvodnění). |
(73) |
Za druhé, dovozce mohl jako na údajné důkazy takové praxe poukazovat pouze na dva předchozí případy (solární panely a ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli), přičemž ani v jednom případě nebylo clo stanoveno se zpětnou působností. Za těchto okolností tedy nelze tento postup považovat za ustálenou praxi. Dále v rozporu s tím, co tvrdily tyto zúčastněné strany, v prováděcím nařízení (EU) 2015/1429 (9) Komise analyzovala období po zahájení šetření, když posuzovala, zda má být antidumpingové clo stanoveno se zpětnou působností. Navíc v uvedených případech nebyly všechny okolnosti srovnatelné s okolnostmi tohoto případu. Přestože byla například úroveň dovozu v období celní evidence v měsíčním průměru nižší než v předchozím období po zahájení šetření, byla v daném případě úroveň v absolutním vyjádření stále velmi významná. Vzhledem k tomu, že je tento případ první, kdy Komise dochází k závěru, že s ohledem na skutkovou podstatu daného případu je třeba clo uložit se zpětnou působností, byly v tomto šetření přísně dodrženy zásady stanovené v 11. až 32. bodě odůvodnění. Komise proto neanalyzovala jen úroveň dovozu v období celní evidence, ale vzala také v úvahu dovoz v období mezi zahájením šetření a celní evidencí. To je v souladu s ustanoveními čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení, podle kterého má Komise, jak je vysvětleno výše v 21. až 25. bodě odůvodnění, analyzovat období následující po období šetření, což je v naší praxi od zahájení šetření do okamžiku ukončení celní evidence. Takto stanovené období analýzy umožňuje plně v souladu s právními předpisy provést úplné posouzení zvýšení dovozu a jeho následného dopadu a schopnosti ohrozit nápravné účinky opatření. |
(74) |
Ve své reakci na poskytnutí informací zpochybnili ruští vyvážející výrobci a Ministerstvo hospodářského rozvoje Ruské federace přístup Komise spočívající v kumulativním posouzení (které zahrnovalo čínský i ruský dovoz) v zajmu splnění požadavků čl. 10 odst. 4 základního nařízení. Základní nařízení však nezakazuje kumulativní výklad ustanovení čl. 10 odst. 4 a na tento případ se podmínky pro kumulaci jasně vztahují. Dále byla ve vhodných případech provedena samostatná analýza ruského a čínského dovozu, což také vedlo k závěru, že došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu (viz výše 50. bod odůvodnění), přičemž nebylo prokázáno, že by pro Ruskou federaci bylo nutné použít jiný přístup. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto. |
2.2.2.
2.2.2.1. Objemy a podíly na trhu
(75) |
Aby bylo možné posoudit dopad podstatného zvýšení dovozu na nápravný účinek konečného antidumpingového cla, byly svazu Eurofer a 5 výrobcům v Unii zařazeným do vzorku rozeslány dotazníky o prodeji po období šetření. Období, za něž byly vyžádány údaje z doby po šetření, trvalo od dubna 2015 do ledna 2016 (v době rozesílání dotazníku k období po šetření šlo o nejaktuálnější období). |
(76) |
Takto získané informace ukazují, že se spotřeba v Unii na volném trhu v tomto období zvýšila o 14 %, zatímco objemy prodeje realizované výrobci v Unii zůstaly celkem stabilní a zvýšily se jen málo, o 3 %. Podíl tohoto výrobního odvětví Unie na trhu se tedy dále snížil o 7 procentních bodů (ze 71 % na 64 %). To jasně ukazuje, že byla výrobnímu odvětví Unie způsobena další újma. |
(77) |
U objemů je třeba objasnit, že do posouzení „dalšího zvýšení dovozu“ byl zahrnut dovoz v období celní evidence a že dovoz v období celní evidence v porovnání s úrovněmi před celní evidencí sám o sobě poklesl, ale stále dosahoval značných objemů. |
(78) |
Několik zúčastněných stran tvrdilo, že tento pokles dovozu v období celní evidence prokazuje, že opatření spočívající v zavedené celní evidence bylo úspěšné. Podstatná úroveň dovozu v průběhu období celní evidence (přibližně 165 000 tun) však jasně ukazuje, že opatření spočívající v celní evidenci dovozce a/nebo uživatele neodradilo, a jak je vysvětleno níže, je nezbytné uložit clo se zpětnou působností, aby nebyly ohroženy nápravné účinky opatření. |
2.2.2.2. Ceny a cenové podbízení
(79) |
Při porovnávání průměrné měsíční dovozní ceny s využitím údajů Eurostatu se zjistilo, že v průběhu 11 měsíců následujících po období šetření se průměrné měsíční dovozní ceny z ČLR a Ruska oproti průměrným měsíčním dovozním cenám během období šetření snížily o 13 %, respektive 12 %. |
(80) |
Je pravda, že se ve stejném období snížily také ceny surovin. Provedená analýza však ukazuje, že pokles cen surovin nemohl odůvodnit více než 4 % pokles prodejních cen. Skutečnost, že tyto významně nižší dovozní ceny ohrožují nápravný účinek antidumpingového cla, je ilustrována celkovým srovnáním průměrné dovozní ceny z dotčených zemí s průměrnou prodejní cenou výrobního odvětví Unie v průběhu období šetření a po něm. Toto srovnání ukazuje v průběhu období šetření 7 % cenové podbízení, zatímco po tomto období se podbízení zvýšilo na 14 %. |
(81) |
Dovozní ceny v období celní evidence dále klesaly více než ceny výrobců v Unii. Průměrná dovozní cena byla v tomto období (10) 408 EUR u Číny (o 19 % pod průměrnou dovozní cenou v období šetření a o 6 % pod průměrnou dovozní cenou v období od zahájení šetření do zavedení celní evidence (11)) a 371 EUR v případě Ruska (o 24 % pod průměrnou dovozní cenou v období šetření a o 15 % pod průměrnou dovozní cenou v období od zahájení do celní evidence). U obou těchto zemí byla průměrná dovozní cena v průběhu celní evidence 386 EUR (o 22 % pod průměrnou dovozní cenou v období šetření a o 11 % pod průměrnou dovozní cenou v období od zahájení šetření do zavedení celní evidence). Podbízení v období celní evidence se tedy dále zvýšilo v průměru na téměř 20 %. |
(82) |
Vzhledem k výše uvedenému Komise dospěla k závěru, že toto další podstatné zvýšení dovozu, s ohledem na čas a objem, jakož i další snižování průměrných cen, může vážně ohrozit nápravný účinek konečného antidumpingového cla. |
2.2.2.3. Hromadění zásob
(83) |
Jak je uvedeno v 52. bodě odůvodnění, Komise našla důkazy o hromadění zásob po zahájení šetření. Vzhledem k tomu, že je pravděpodobné, že výrobky nakoupené do zásoby nakonec vstoupí na trh Unie, Komise se domnívá, že toto předzásobení je dalším náznakem toho, že dovoz uskutečněný ještě po celní evidenci bude ohrožovat nápravný účinek cla. |
(84) |
Některé zúčastněné strany zpochybnily argument o hromadění zásob a tvrdily, že zjištění o hromadění zásob nebylo podloženo důkazy. Je však jasné, že se dovoz po období šetření v porovnání s úrovněmi před zahájením řízení podstatně zvýšil a že spolupracující dovozci a/nebo uživatelé hlásili zvýšení zásob. Kromě toho je trh s výrobky válcovanými za studena charakterizován dovozem ze strany obchodníků i konečných uživatelů. I přes skutečnost, že ceny v měsících po zahájení tohoto šetření klesaly, byli obchodníci a uživatelé motivováni zvyšovat své měsíční průměrné úrovně dovozu a úrovně zásob, což také činili. Je tedy jasné, že došlo k hromadění zásob. |
(85) |
Jedna skupina dovozců tvrdila, že předložila důkazy, že úroveň jejich zásob vykazovala klesající trend a že účelem nákupů v období následujícím po zahájení nebylo hromadění zásob. Tatáž zúčastněná strana uvedla, že období pro srovnání úrovně zásob nebylo vhodné, neboť zásoby na konci roku 2014 byly abnormálně nízké vzhledem k neochotě bank financovat pořizování zásob. Konečně pak tvrdila, že Komise neprokázala, že je dané zboží stále na skladě, a uvedla, že očekává, že materiál nakoupený v období celní evidence bude prodán před uložením prozatímních opatření. V tomto ohledu je třeba za prvé poznamenat, že pokud jde o úroveň zásob, může posouzení vykazovat individuální rozdíly mezi společnostmi dovážejícími daný výrobek. Posouzení Komise se však neomezuje na jednotlivé společnosti a informace ve spise včetně informací o této skupině dovozců, svědčí o tom, že došlo ke zvýšení o 22 %. Za druhé je třeba uvést, že toto tvrzení není doloženo podklady, pokud jde o banky nebo objemy na skladě. Pokud by tvrzení o dostupnosti financování bylo přesto pravdivé, Komisi není jasné, jak mohli dovozci bez dostupného financování financovat značné zvýšení dovozu, k němuž došlo po zahájení šetření. Na základě výše uvedených skutečností je třeba tato tvrzení zamítnout. |
2.2.2.4. Závěr
(86) |
Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že další podstatné zvýšení dovozu následující po období šetření vážně ohrozilo nápravný účinek konečného antidumpingového cla. |
2.3. Ostatní připomínky
(87) |
Několik ruských vyvážejících výrobců uvedlo, že z čl. 10 odst. 4 základního nařízení nevyplývá podpora pro kumulativní posuzování, pokud jde o podmínky stanovené v čl. 10 odst. 4 základního nařízení. Dále uvedli, že podle jejich názoru nejsou splněny podmínky pro uložení antidumpingového cla se zpětnou působností, pokud jde o ruský dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z oceli. Bez odkazu na kumulativní posuzování v čl. 10 odst. 4 základního nařízení by Komise neměla právní podklad pro to, aby mohla uplatnit konečné antidumpingové clo na dovoz z Ruska se zpětnou působností. V tomto světle byla také zmíněna základní zásada zákazu diskriminace. |
(88) |
Je třeba zopakovat, že Komise nesouhlasí s argumentem, že nejsou splněny podmínky stanovené v čl. 10 odst. 4. V tomto případě je třeba zdůraznit, že jak při kumulativním hodnocení dotčených zemí, tak i při jejich individuálním hodnocení jsou u obou zemí podmínky čl. 10 odst. 4 splněny. Tento argument se tedy zamítá. |
(89) |
Různé zúčastněné strany uvedly, že v důsledku celní evidence se dovozci a/nebo uživatelé ocitli v situaci právní nejistoty a že to mělo negativní dopad na podnikání dovozců a/nebo uživatelů. Dále uvedli, že uložení antidumpingového cla na evidovaný dovoz se zpětnou působností by ještě více prohloubilo škodlivý vliv na dovozce a/nebo uživatele v Unii, kteří racionálně spoléhali na své dodavatele na základě předpokladu, že se neúčastní dumpingu. Dále bylo zmíněno tvrzení, že opatření se zpětnou působností by poškodila dovozce a/nebo uživatele, pokud jde o dovoz spojený se smlouvami uzavřenými před zahájením řízení. |
(90) |
V tomto ohledu Komise za prvé uvádí, že právo vyšetřujícího orgánu evidovat dovoz, jsou-li splněny určité podmínky, je stanoveno v základním nařízení, podle kterého bylo toto šetření zahájeno, a že celní evidence se zavádí jen ve výjimečných případech, neboť právní podmínky stanovené v čl. 14 odst. 5 základního nařízení jsou vykládány restriktivně. Jak již bylo vysvětleno, Komise se domnívá, že v tomto případě byly podmínky pro celní evidenci jednoznačně splněny. Za druhé, k samotné celní evidenci došlo až po sedmi měsících od zahájení tohoto šetření. Proto se týká dovozu, který se uskutečnil s plným vědomím o probíhajícím antidumpingovém šetření a následné možnosti uložení antidumpingového cla. Dále Komise zdůrazňuje, že základní nařízení i antidumpingová dohoda umožňují případné uplatnění antidumpingových opatření se zpětnou působností, pokud jsou splněny určité podmínky. |
(91) |
Vzhledem k výše uvedenému Komise nezpochybňuje, že celní evidence dovozu jako taková může vyvolat určitou právní nejistotu u dotčených dovozců a/nebo uživatelů, neboť nemá automaticky za následek výběr případného konečného cla se zpětnou působností. Komise nezpochybňuje ani to, že pokud je nakonec uloženo clo na evidovaný dovoz se zpětnou působností, může to negativně ovlivnit strany, které předmětné zboží dovezly v průběhu dvouměsíčního období celní evidence, které skončilo uložením prozatímního cla. Komise však připomíná, že účelem celní evidence je vyloučit ohrožení nápravného účinku cla, k němuž by mohlo dojít například v důsledku významného dovozu během celní evidence po podstatném zvýšení dovozu a nahromadění zásob, ke kterému již došlo před celní evidencí. Pokud je celní evidence neúčinná, protože hospodářské subjekty ignorují varování ve formě celní evidence, je nezbytné uplatnit clo se zpětnou působností, aby bylo zajištěno, že nápravný účinek cla nebude dále odsouván v důsledku dovozu, který se uskutečnil před celní evidencí. Je pravděpodobné, že v tomto případě řada dovozců a/nebo uživatelů uvědomujících si jasné varování, že může být uloženo clo se zpětnou působností, přestala dovážet, ale jiní dovozci se rozhodli podstoupit riziko. Komise je proto přesvědčena, že neporušila zásadu právní jistoty. |
(92) |
Navíc pokud dumping po celní evidenci ustane, mohou dovozci požadovat vrácení zaplaceného cla. |
2.4. Závěr ohledně uložení cla se zpětnou působností
(93) |
Podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení může být antidumpingové clo uloženo se zpětnou působností, pokud byl dovoz celně evidován podle čl. 14 odst. 5 a Komise poskytla dotčeným dovozcům příležitost sdělit své připomínky, zda jsou splněna kritéria stanovená v čl. 10 odst. 4 základního nařízení. |
(94) |
Po analýze předložených připomínek dospěla Komise k závěru, že dovozci a/nebo uživatelé o předpokládaném dumpingu a újmě věděli nebo měli vědět od zveřejnění oznámení o zahájení řízení dne 14. května 2015. Kromě dovozu, který způsobil újmu v průběhu období šetření, byly po zahájení šetření dovezeny další významně větší objemy dotčeného výrobku, a to za ceny ještě nižší než v průběhu období šetření. Tato velká množství dotčeného výrobku za nízkou cenu již měla další negativní dopad na ceny a podíl výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Protože jsou objemy dovozu ve spojení s popsaným cenovým chováním a vývojem podílu na trhu podstatné a vyskytují se navíc vedle významně vyšších zásob, může dovoz uskutečněný po celní evidenci vážně ohrozit nápravný účinek konečného antidumpingového cla. |
(95) |
Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že podmínky stanovené v čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro uplatnění konečného antidumpingového cla se zpětnou působností jsou splněny. Na dotčený výrobek, který byl předmětem celní evidence podle prováděcího nařízení (EU) 2015/2325, je proto třeba uložit konečné antidumpingové clo. |
(96) |
V souladu s čl. 10 odst. 3 základního nařízení má být úroveň cla, jež má být vybráno se zpětnou působností, stanovena ve výši prozatímních cel uložených podle prováděcího nařízení (EU) 2016/181 do té míry nakolik jsou nižší než konečné clo uložené podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1328. |
(97) |
Výbor ustavený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nepředložil žádné stanovisko, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz plochých válcovaných výrobků ze železa nebo nelegované oceli nebo ostatní legované oceli, avšak s výjimkou nerezavějící oceli, všech šířek, válcovaných za studena (úběrem za studena), neplátovaných, nepokovených ani nepotažených a po válcování za studena (úběrem za studena) již dále neopracovaných, v současnosti kódů KN ex 7209 15 00 (kód TARIC 7209150090), 7209 16 90, 7209 17 90, 7209 18 91, ex 7209 18 99 (kód TARIC 7209189990), ex 7209 25 00 (kód TARIC 7209250090), 7209 26 90, 7209 27 90, 7209 28 90, 7211 23 30, ex 7211 23 80 (kódy TARIC 7211238019, 7211238095 a 7211238099), ex 7211 29 00 (kódy TARIC 7211290019 a 7211290099), 7225 50 80 a 7226 92 00, pocházející z Čínské lidové republiky a Ruské federace, který byl evidován na základě prováděcího nařízení (EU) 2015/2325.
Z definice dotčeného výrobku jsou vyloučeny tyto typy výrobků:
— |
ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, všech šířek, válcované za studena (úběrem za studena), neplátované, nepokovené ani nepotažené, po válcování za studena již dále neopracované, též ve svitcích, všech tlouštěk, elektroplechy, |
— |
ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, všech šířek, válcované za studena (úběrem za studena), neplátované, nepokovené ani nepotažené, ve svitcích, o tloušťce menší než 0,35 mm, žíhané (známé jako „černé plechy“), |
— |
ploché válcované výrobky z ostatní legované oceli, všech šířek, z křemíkové elektrotechnické oceli, a |
— |
ploché válcované výrobky z legované oceli, po válcování za studena (úběrem za studena) již dále neopracované, z rychlořezné oceli. |
2. Sazby konečného antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:
Země |
Společnost |
Sazba konečného cla (v %) |
Doplňkový kód TARIC |
ČLR |
Angang Steel Company Limited, An-šan |
13,7 |
C097 |
Tianjin Angang Tiantie Cold Rolled Sheets Co. Ltd., Tchien-ťin |
13,7 |
C098 |
|
Ostatní spolupracující společnosti uvedené v příloze |
14,5 |
|
|
Všechny ostatní společnosti |
16 |
C999 |
|
Rusko |
Magnitogorsk Iron & Steel Works OJSC, Magnitogorsk |
18,7 |
C099 |
PAO Severstal, Čerepovec |
25,4 |
C100 |
|
Všechny ostatní společnosti |
26,2 |
C999 |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 29. července 2016.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2325 ze dne 11. prosince 2015, kterým se zavádí celní evidence dovozu některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Ruské federace (Úř. věst. L 328, 12.12.2015, s. 104).
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/181 ze dne 10. února 2016 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Ruské federace (Úř. věst. L 37, 12.2.2016, s. 1).
(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1328 ze dne 29. července 2016 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Ruské federace a o konečném výběru prozatímního cla uloženého z tohoto dovozu (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).
(5) COM(2016) 155 final ze dne 16. března 2016.
(6) Zpráva odborné skupiny, USA – Ocel válcovaná za tepla, odst. 7.166.
(7) Další podmínkou pro uložení konečného cla se zpětnou působností je celní evidence dovozu prováděná podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení.
(8) Stejně jako při stanovování spotřeby v předběžné fázi (viz 99. bod odůvodnění prováděcího nařízení (EU) 2016/181) byly za účelem stanovení objemů dovozu objemy dovozu v rámci kódů ex KN počítány v plné výši, protože příslušný výrobek spadá většinou do celých kódů KN.
(9) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1429 ze dne 26. srpna 2015 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu (Úř. věst. L 224, 27.8.2015, s. 10).
(10) Vzhledem k neexistenci přesnějších statistik, a aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání s jinými zdroji statistických údajů, byly statistiky dovozu za období celní evidence posuzovány na základě dovozu v prosinci 2015 a lednu 2016.
(11) Vzhledem k neexistenci přesnějších statistik, a aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání s jinými zdroji statistických údajů, byly statistiky dovozu za období od zahájení řízení do celní evidence posuzovány na základě dovozu v období od června do listopadu 2015.
PŘÍLOHA
Čínští spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku:
Země |
Název |
Doplňkový kód TARIC |
ČLR |
Hebei Iron and Steel Co., Ltd., Shijiazhuang |
C103 |
ČLR |
Handan Iron & Steel Group Han-Bao Co., Ltd., Handan |
C104 |
ČLR |
Baoshan Iron & Steel Co., Ltd., Shanghai |
C105 |
ČLR |
Shanghai Meishan Iron & Steel Co., Ltd., Nanjing |
C106 |
ČLR |
BX Steel POSCO Cold Rolled Sheet Co., Ltd., Benxi |
C107 |
ČLR |
Bengang Steel Plates Co., Ltd, Benxi |
C108 |
ČLR |
WISCO International Economic & Trading Co. Ltd., Wuhan |
C109 |
ČLR |
Maanshan Iron & Steel Co., Ltd., Maanshan |
C110 |
ČLR |
Tianjin Rolling-one Steel Co., Ltd., Tianjin |
C111 |
ČLR |
Zhangjiagang Yangtze River Cold Rolled Sheet Co., Ltd., Zhangjiagang |
C112 |
ČLR |
Inner Mongolia Baotou Steel Union Co., Ltd., Baotou City |
C113 |
4.8.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 210/43 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1330
ze dne 2. srpna 2016,
kterým se mění nařízení (ES) č. 1235/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (1), a zejména na čl. 33 odst. 2 a 3 a čl. 38 písm. d) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Příloha III nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 (2) stanoví seznam třetích zemí, jejichž systém produkce a kontrolní opatření pro ekologickou produkci zemědělských produktů se uznávají za rovnocenné systému a opatřením stanoveným v nařízení (ES) č. 834/2007. |
(2) |
Podle informací, které poskytla Austrálie, se změnila internetová adresa kontrolního subjektu „Australian Certified Organic Pty. Ltd“. |
(3) |
Podle informací, které poskytla Kanada, by uznání jednoho kontrolního subjektu mělo být zrušeno. |
(4) |
Kontrolní subjekt „SGS India Pvt. Ltd“ byl v roce 2014 odstraněn z části týkající se Indie v příloze III nařízení (ES) č. 1235/2008, jelikož nerespektoval působnost uznání pro Indii, co se týče produktů, které smějí být dováženy. Na základě výsledků dohledu ze strany Indie smí být tento subjekt nyní znovu zařazen do části týkající se Indie v příloze III uvedeného nařízení. |
(5) |
Komise obdržela informace o změně internetové adresy kontrolního subjektu „IMO Control Private Limited“ v Indii. |
(6) |
Podle informací, které poskytly Spojené státy, bylo uznání jednoho kontrolního subjektu zrušeno a jeden kontrolní subjekt byl doplněn na seznam kontrolních subjektů uznávaných Spojenými státy. |
(7) |
Komise obdržela informace o změně internetové adresy kontrolního subjektu „AsureQuality Limited“ na Novém Zélandu. |
(8) |
Kvůli administrativní chybě byl z přílohy III prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2345 (3) odstraněn subjekt „Doalnara Organic Certificated Korea“. Jelikož odstraněn být neměl, měl by být znovu zařazen na seznam kontrolních subjektů uznávaných Korejskou republikou. |
(9) |
Příloha IV nařízení (ES) č. 1235/2008 stanoví seznam kontrolních subjektů a kontrolních orgánů, jež jsou příslušné k provádění kontrol a vydávání potvrzení ve třetích zemích pro účely rovnocennosti. |
(10) |
Subjekty „Egyptian Center of Organic Agriculture (ECOA)“, „Istituto Certificazione Etica e Ambientale“, „Letis SA“, „Oregon Tilth“ a „Organic Standard“ uvědomily Komisi o změně své adresy. |
(11) |
V čl. 33 odst. 3 nařízení (ES) č. 834/2007 se stanoví, že pokud jde o produkty, jež nejsou dováženy podle článku 32 a nejsou dováženy ze třetí země uznané podle čl. 33 odst. 2 uvedeného nařízení, může Komise uznat kontrolní orgány a kontrolní subjekty příslušné k provádění úkolů pro účely dovozu produktů poskytujících rovnocenné záruky. V čl. 10 odst. 2 písm. b) a odst. 3 nařízení (ES) č. 1235/2008 se proto stanoví, že kontrolní orgán nebo kontrolní subjekt nemůže být uznán pro produkt pocházející ze třetí země uvedené na seznamu v příloze III uvedeného nařízení a patřící do kategorie produktů, pro niž je daná třetí země uznána. |
(12) |
Jelikož Austrálie je uznanou třetí zemí podle čl. 33 odst. 2 nařízení (ES) č. 834/2007 a je uvedena na seznamu v příloze III nařízení (ES) č. 1235/2008 pro kategorii produktů F, je zřejmé, že uvedená ustanovení nebyla v minulosti náležitě dodržována, pokud jde o uznání subjektu „Australian Certified Organic“, který je uznán v příloze IV nařízení (ES) č. 1235/2008 pro produkty pocházející z Austrálie a patřící do kategorie produktů F. Toto uznání by proto mělo být zrušeno. |
(13) |
Subjekt „AsureQuality Limited“ informoval Komisi, že ukončil svoji činnost v oblasti potvrzování ve všech třetích zemích, pro které byl uznán, a neměl by již být uveden na seznamu v příloze IV nařízení (ES) č. 1235/2008. |
(14) |
Komise obdržela a posoudila žádost subjektu „Bio.inspecta AG“ o změnu specifikací. Na základě obdržených informací dospěla Komise k závěru, že je odůvodněné rozšířit zeměpisnou působnost jeho uznání pro kategorie produktů A a D o Pobřeží slonoviny. |
(15) |
Komise obdržela a posoudila žádost subjektu „CCPB Srl“ o změnu specifikací. Posouzení obdržených informací vedlo k závěru, že je odůvodněné rozšit působnost jeho uznání pro kategorii produktů D o víno. |
(16) |
Komise obdržela a posoudila žádost subjektu „Certisys“ o změnu specifikací. Na základě obdržených informací dospěla Komise k závěru, že je odůvodněné rozšířit zeměpisnou působnost jeho uznání pro kategorie produktů A a D o Burundi, Kamerun, Rwandu, Tanzanii a Ugandu. |
(17) |
Komise dále obdržela od subjektu „Certisys“ informaci o tom, že ukončil svoji činnost v oblasti potvrzování ve Vietnamu a neměl by již být pro tuto zemi uveden na seznamu v příloze IV nařízení (ES) č. 1235/2008. |
(18) |
Komise obdržela a posoudila žádost subjektu „Control Union Certifications“ o změnu specifikací. Na základě obdržených informací dospěla Komise k závěru, že je odůvodněné rozšířit zeměpisnou působnost jeho uznání pro kategorie produktů B, C, D, E a F o Bangladéš, pro kategorie produktů A a D o Kapverdy a pro kategorie produktů A, C a D o Maledivy. |
(19) |
Komise obdržela a posoudila žádost subjektu „Ecocert SA“ o změnu specifikací. Na základě obdržených informací dospěla Komise k závěru, že je odůvodněné rozšířit zeměpisnou působnost jeho uznání pro kategorii produktů A o Lichtenštejnsko, pro kategorie produktů A a D o Albánii, Bahamy, Bělorusko, Francouzskou Polynésii, Gambii, Jordánsko, Lesotho, Černou Horu, okupované palestinské území a Omán, pro kategorie produktů A, D a E o Bangladéš, pro kategorie produktů A, B a F o Chile, pro kategorii produktů B o Etiopii, pro kategorie produktů B a E o Namibii, pro kategorii produktů D o Botswanu a pro kategorii produktů E o Spojené arabské emiráty a Zambii. |
(20) |
Subjekt Ecocert SA rovněž informoval Komisi, že získal několik společností skupiny IMO, včetně subjektu IMO-Control Sertifikasyon Tic. Ltd Ști. Uvedl dále, že tento subjekt a pobočka Ecocert SA v Turecku, tj. Ecocert Denetim ve Belgelendirme Ltd. Ști., byly sloučeny. Subjekt, který vznikl a jehož název zní ECOCERT IMO Denetim ve Belgelendirme Ltd. Ști, převezme činnosti subjektu IMO-Control Sertifikasyon Tic. Ltd Ști. Proto je vhodné odstranit subjekt IMO-Control Sertifikasyon Tic. Ltd Ști z přílohy IV nařízení (ES) č. 1235/2008 a zařadit do ní místo něj subjekt ECOCERT IMO Denetim ve Belgelendirme Ltd. Ști a provést příslušné změny, pokud jde o adresu a internetovou adresu. |
(21) |
Subjekt „IBD Certifications Ltd.“ informoval Komisi o tom, že je úředně registrován pod názvem „IBD Certificações Ltda“. |
(22) |
Komise obdržela a posoudila žádost subjektu „IMO Control Latinoamérica Ltda.“ o změnu specifikací. Na základě obdržených informací dospěla Komise k závěru, že je odůvodněné rozšířit zeměpisnou působnost jeho uznání pro kategorie produktů A a D o Brazílii, Chile, Kubu, Trinidad a Tobago a Uruguay. Subjekt „IMO Control Latinoamérica Ltda.“ dále oznámil změnu svého názvu na „IMOcert Latinoámerica Ltda.“ a změnu své internetové adresy. |
(23) |
Komise obdržela a posoudila žádost subjektu „IMO Control Private Limited“ o změnu specifikací. Na základě obdržených informací dospěla Komise k závěru, že je odůvodněné rozšířit zeměpisnou působnost jeho uznání pro kategorie produktů A a D o Laos, Maledivy a Papuu-Novou Guineu. |
(24) |
Subjekt „IMOswiss AG“ informoval Komisi, že ukončil svoji činnost v oblasti potvrzování na Ukrajině, a proto by již neměl být pro tuto zemi uveden na seznamu v příloze IV nařízení (ES) č. 1235/2008. |
(25) |
Subjekt „International Certification Services, Inc.“ informoval Komisi o tom, že ukončil svoji činnost v oblasti potvrzování ve všech třetích zemích, pro které byl uznán a neměl by již být uveden na seznamu v příloze IV nařízení (ES) č. 1235/2008. |
(26) |
Komise obdržela a posoudila žádost subjektu „OneCert International PVT Ltd“ o změnu specifikací. Na základě obdržených informací dospěla Komise k závěru, že je odůvodněné rozšířit zeměpisnou působnost jeho uznání pro kategorie produktů A a D o Etiopii, Mosambik, Tanzanii a Šrí Lanku a pro kategorii produktů D o Singapur. |
(27) |
Komise obdržela a posoudila žádost subjektu „Organización Internacional Agropecuaria“ o změnu specifikací. Na základě obdržených informací dospěla Komise k závěru, že je odůvodněné rozšířit zeměpisnou působnost jeho uznání pro kategorii produktů C o Chile. |
(28) |
Subjekt „Quality Assurance International“ informoval Komisi o tom, že ukončil svoji činnost v oblasti potvrzování v Paraguayi a neměl by již být pro tuto zemi uveden na seznamu v příloze IV nařízení (ES) č. 1235/2008. |
(29) |
Podle čl. 12 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1235/2008 může Komise na základě získaných informací nebo z důvodu absence požadovaných informací kdykoli změnit specifikace nebo zrušit zápis týkající se kontrolního subjektu v příloze IV uvedeného nařízení. Na tomto základě by specifikace týkající se kontrolního subjektu, v jehož případě přezkoumání všech obdržených informací vedlo k závěru, že již nejsou dodržovány příslušné požadavky, měly být změněny. |
(30) |
Subjekt Uganda Organic Certification, Ltd uvedený na seznamu v příloze IV nařízení (ES) č. 1235/2008 předložil dne 18. března 2016 v souladu s čl. 12 odst. 1 písm. b) téhož nařízení svoji výroční zprávu. Ve výroční zprávě akreditační subjekt IOAS informoval, že společnosti Uganda Organic Certification, Ltd zrušil akreditaci. Komise uvedený kontrolní subjekt vyzvala, aby předložil platné osvědčení o akreditaci společně s kladnou hodnotící zprávou v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 834/2007, ten však ve stanovené lhůtě neodpověděl. Část týkající se subjektu Uganda Organic Certification, Ltd by proto měla být z přílohy IV nařízení (ES) č. 1235/2008 odstraněna, dokud nebudou poskytnuty dostatečné informace. |
(31) |
V zájmu přehlednosti a zejména aby bylo zajištěno, že třetí země, pro něž jsou na seznamu v příloze IV nařízení (ES) č. 1235/2008 uvedeny příslušné kontrolní orgány nebo kontrolní subjekty, budou uvedeny ve stejném pořadí ve všech jazykových verzích, je vhodné změnit pořadí názvů zemí podle číselných kódů a uvedenou přílohu zcela nahradit. |
(32) |
Přílohy III a IV nařízení (ES) č. 1235/2008 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny. |
(33) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro ekologické zemědělství, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (ES) č. 1235/2008 se mění takto:
1) |
Příloha III se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení. |
2) |
Příloha IV se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení. |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 2. srpna 2016.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.
(2) Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí (Úř. věst. L 334, 12.12.2008, s. 25).
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2345 ze dne 15. prosince 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1235/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí (Úř. věst. L 330, 16.12.2015, s. 29).
PŘÍLOHA I
Příloha III nařízení (ES) č. 1235/2008 se mění takto:
1) |
v položce týkající se Austrálie se v bodě 5 internetová adresa kontrolního subjektu „Australian Certified Organic Pty. Ltd“ nahrazuje adresou „www.aco.net.au“; |
2) |
v položce týkající se se v bodě 5 zrušuje řádek týkající se číselného kódu CA-ORG-001; |
3) |
v položce týkající se Indie se bod 5 mění takto:
|
4) |
v položce týkající se Spojených států amerických se bod 5 mění takto:
|
5) |
v položce týkající se Nového Zélandu se v bodě 5 internetová adresa kontrolního subjektu „AsureQuality Limited“ nahrazuje adresou „http://www.asurequality.com“; |
6) |
V položce týkající se Korejské republiky se bod 5 mění takto:
|
PŘÍLOHA II
„PŘÍLOHA IV
SEZNAM KONTROLNÍCH SUBJEKTŮ A KONTROLNÍCH ORGÁNŮ PRO ÚČELY ROVNOCENNOSTI A PŘÍSLUŠNÉ SPECIFIKACE PODLE ČLÁNKU 10
Pro účely této přílohy se kategorie produktů označují těmito kódy:
A: nezpracované rostlinné produkty
B: živá zvířata nebo nezpracované živočišné produkty
C: produkty akvakultury a mořské řasy
D: zpracované zemědělské produkty určené k použití jako potraviny (*)
E: zpracované zemědělské produkty určené k použití jako krmivo (*)
F: vegetativní rozmnožovací materiál a osiva pro pěstitelské účely
Internetové stránky podle čl. 10 odst. 2 písm. e), na nichž je k dispozici seznam hospodářských subjektů podléhajících kontrolnímu systému, jakož i kontaktní místo, kde jsou snadno přístupné informace o jejich statusu certifikace a o dotčených kategoriích produktů a informace o hospodářských subjektech a produktech, jejichž certifikace byla pozastavena a zrušena, lze nalézt na internetové adrese uvedené u každého kontrolního subjektu nebo kontrolního orgánu v bodě 2, není-li uvedeno jinak.
„Abcert AG“
1. |
Adresa: Martinstraße 42-44, 73728 Esslingen am Neckar, Německo |
2. |
Internetová adresa: http://www.abcert.de |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Agreco R.F. Göderz GmbH“
1. |
Adresa: Mündener Straße 19, 37218 Witzenhausen, Německo |
2. |
Internetová adresa: http://agrecogmbh.de |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Albinspekt“
1. |
Adresa: Sheshi Hari Trumen, Nd. 1, Hy. 25, Ap. 10, 1016 Tirana, Albánie |
2. |
Internetová adresa: http://www.albinspekt.com |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno. |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018. |
„ARGENCERT SA“
1. |
Adresa: Bernardo de Irigoyen 972 4 piso ‘B’, C1072AAT Buenos Aires, Argentina |
2. |
Internetová adresa: www.argencert.com.ar |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a produkty, na něž se vztahuje příloha III |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Australian Certified Organic“
1. |
Adresa: PO Box 810 — 18 Eton St, Nundah, QLD 4012, Austrálie |
2. |
Internetová adresa: http://www.aco.net.au |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a produkty, na něž se vztahuje příloha III |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Balkan Biocert Skopje“
1. |
Adresa: 2/9, Frederik Sopen Str., 1000 Skopje, Bývalá jugoslávská republika Makedonie |
2. |
Internetová adresa: http://www.balkanbiocert.mk |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Bioagricert S.r.l.“
1. |
Adresa: Via dei Macabraccia 8, Casalecchio di Reno, 40033 Bologna, Itálie |
2. |
Internetová adresa: http://www.bioagricert.org |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„BioGro New Zealand Limited“
1. |
Adresa: P.O. Box 9693 Marion Square, Wellington 6141, Nový Zéland |
2 |
Internetová adresa: http://www.biogro.co.nz |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Bio.inspecta AG“
1. |
Adresa: Ackerstrasse, 5070 Frick, Švýcarsko |
2. |
Internetová adresa: http://www.bio-inspecta.ch |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Bio Latina Certificadora“
1. |
Adresa: Jr. Domingo Millán 852, Jesús Maria, Lima 11, Lima, Peru |
2. |
Internetová adresa: http://www.biolatina.com |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Bolicert Ltd“
1. |
Adresa: Street Colon 756, floor 2, office 2A, Edif. Valdivia Casilla 13030, La Paz, Bolívie |
2. |
Internetová adresa: http://www.bolicert.org |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Bureau Veritas Certification France SAS“
1. |
Adresa: Immeuble Le Guillaumet, 60 avenue du Général de Gaulle, 92046 Paris La Défense Cedex, Francie |
2. |
Internetová adresa: http://www.qualite-france.com |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Caucacert Ltd“
1. |
Adresa: 2, Marshal Gelovani Street, 5th floor, Suite 410, Tbilisi 0159, Gruzie |
2. |
Internetová adresa: http://www.caucascert.ge |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„CCOF Certification Services“
1. |
Adresa: 2155 Delaware Avenue, Suite 150, Santa Cruz, CA 95060, USA |
2. |
Internetová adresa: http://www.ccof.org |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„CCPB Srl“
1. |
Adresa: Viale Masini 36, 40126 Bologna, Itálie |
2. |
Internetová adresa: http://www.ccpb.it |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„CERES Certification of Environmental Standards GmbH“
1. |
Adresa: Vorderhaslach 1, 91230 Happurg, Německo |
2. |
Internetová adresa: http://www.ceres-cert.com |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Certificadora Mexicana de productos y procesos ecológicos S.C.“
1. |
Adresa: Calle 16 de septiembre No 204, Ejido Guadalupe Victoria, Oaxaca, Mexiko, C.P. 68026 |
2. |
Internetová adresa: http://www.certimexsc.com |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Certisys“
1. |
Adresa: Rue Joseph Bouché 57/3, 5310 Bolinne, Belgie |
2. |
Internetová adresa: http://www.certisys.eu |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Company of Organic Agriculture in Palestine (*)“
1. |
Adresa: Alsafa building- first floor Al-Masaeif, Ramallah, Palestina (*) |
2. |
Internetová adresa: http://coap.org.ps |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Control Union Certifications“
1. |
Adresa: Meeuwenlaan 4-6, 8011 BZ Zwolle, Nizozemsko |
2. |
Internetová adresa: http://certification.controlunion.com |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Ecocert SA“
1. |
Adresa: BP 47, 32600 L'Isle-Jourdain, Francie |
2. |
Internetová adresa: http://www.ecocert.com |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a produkty, na něž se vztahuje příloha III |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„ECOCERT IMO Denetim ve Belgelendirme Ltd. Ști“
1. |
Adresa: 2132/2 sk. No:3 D:50 Bayraklı/İZMİR, Turecko |
2. |
Internetová adresa: http://www.ecocert.com.tr |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Ecoglobe“
1 |
Adresa: 1, Aram Khachatryan Street, apt. 66, 0033 Yerevan, Arménie |
2. |
Internetová adresa: http://www.ecoglobe.am |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Egyptian Center of Organic Agriculture (ECOA)“
1. |
Adresa: 15 Nady El-Seid Street, Dokki, Cairo, Egypt |
2. |
Internetová adresa: http://www.ecoa.com.eg/ |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Florida Certified Organic Growers and Consumers, Inc. (FOG), DBA as Quality Certification Services (QCS)“
1. |
Adresa: P.O. Box 12311, Gainesville FL, 32604 USA |
2. |
Internetová adresa: http://www.qcsinfo.org |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„IBD Certificações Ltda.“
1. |
Adresa: Rua Amando de Barros 2275, Centro, CEP: 18.602.150, Botucatu SP, Brazílie |
2. |
Internetová adresa: http://www.ibd.com.br |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„IMOcert Latinoamérica Ltda.“
1. |
Adresa: Calle Pasoskanki 2134, Cochabamba, Bolívie |
2. |
Internetová adresa: http://www.imocert.bio |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„IMO Control Private Limited“
1. |
Adresa: No 3627, 1st Floor, 7th Cross, 13th ’G’ Main, H.A.L. 2nd Stage, Bangalore 560008, Indie |
2. |
Internetová adresa: www.imocontrol.in |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„IMOswiss AG“
1. |
Adresa: Weststrasse 1, 8570 Weinfelden, Švýcarsko |
2. |
Internetová adresa: http://www.imo.ch |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a produkty, na něž se vztahuje příloha III |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Indocert“
1. |
Adresa: Thottumugham post, Aluva, Ernakulam, Kerala, Indie |
2. |
Internetová adresa: http://www.indocert.org |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Istituto Certificazione Etica e Ambientale“
1. |
Adresa: Via Giovanni Brugnoli, 15, 40122 Bologna, Itálie |
2. |
Internetová adresa: http://www.icea.info |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období, víno a produkty, na něž se vztahuje příloha III |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Japan Organic and Natural Foods Association“
1. |
Adresa: Takegashi Bldg. 3rd Fl., 3-5-3 Kyobashi, Chuo-ku, Tokyo, Japonsko |
2. |
Internetová adresa: http://jona-japan.org |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období, víno a produkty, na něž se vztahuje příloha III |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Kiwa BCS Öko-Garantie GmbH“
1. |
Adresa: Marientorgraben 3-5, 90402 Nürnberg, Německo |
2. |
Internetová adresa: http://www.bcs-oeko.com |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a produkty, na něž se vztahuje příloha III |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„LACON GmbH“
1. |
Adresa: Moltkestrasse 4, 77654 Offenburg, Německo |
2. |
Internetová adresa: http://www.lacon-institut.com |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Letis S.A.“
1. |
Adresa: San Lorenzo 2261, S2000KPA, Rosario, Santa Fe, Argentina |
2. |
Internetová adresa: http://www.letis.org |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a produkty, na něž se vztahuje příloha III |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Mayacert“
1. |
Adresa: 18 calle 7-25 zona 11, Colonia Mariscal, 01011 Guatemala City, Guatemala |
2. |
Internetová adresa: http://www.mayacert.com |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„NASAA Certified Organic Pty Ltd“
1. |
Adresa: Unit 7/3 Mount Barker Road, Stirling SA 5152, Austrálie |
2. |
Internetová adresa: http://www.nasaa.com.au |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a produkty, na něž se vztahuje příloha III |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„ÖkoP Zertifizierungs GmbH“
1. |
Adresa: Schlesische Straße 17d, 94315 Straubing, Německo |
2. |
Internetová adresa: http://www.oekop.de |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„OneCert International PVT Ltd“
1. |
Adresa: H-08, Mansarovar Industrial Area, Mansarovar, Jaipur-302020, Rajasthan, Indie |
2. |
Internetová adresa: http://www.onecert.com |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Oregon Tilth“
1. |
Adresa: 2525 SE 3rd Street, Corvallis, OR 97333, USA |
2. |
Internetová adresa: http://tilth.org |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Organic agriculture certification Thailand“
1. |
Adresa: 619/43 Kiatngamwong Building, Ngamwongwan Rd., Tambon Bangkhen, Muang District, Nonthaburi 11000, Thajsko |
2. |
Internetová adresa: http://www.actorganic-cert.or.th |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Organic Certifiers“
1. |
Adresa: 6500 Casitas Pass Road, Ventura, CA 93001, USA |
2. |
Internetová adresa: http://www.organiccertifiers.com |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Organic Control System“
1. |
Adresa: Trg cara Jovana Nenada 15, 24000 Subotica, Srbsko |
2. |
Internetová adresa: www.organica.rs |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Organic crop improvement association“
1. |
Adresa: 1340 North Cotner Boulevard, Lincoln, NE 68505-1838, USA |
2. |
Internetová adresa: http://www.ocia.org |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období, víno a produkty, na něž se vztahuje příloha III |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Organic Standard“
1. |
Adresa: 38-B Velyka Vasylkivska St, office 20, Kyiv city, 01004 Ukrajina |
2. |
Internetová adresa: http://www.organicstandard.com.ua |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Organización Internacional Agropecuaria“
1. |
Adresa: Av. Santa Fe 830, B1641ABN, Acassuso, Buenos Aires, Argentina |
2. |
Internetová adresa: http://www.oia.com.ar |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a produkty, na něž se vztahuje příloha III |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Organska Kontrola“
1. |
Adresa: Dzemala Bijedića br.2, 71000 Sarajevo, Bosna a Hercegovina |
2. |
Internetová adresa: http://www.organskakontrola.ba |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„ORSER“
1. |
Adresa: Paris Caddesi No: 6/15, Ankara 06540, Turecko |
2. |
Internetová adresa: http://orser.com.tr |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Overseas Merchandising Inspection Co., Ltd“
1. |
Adresa: 15-6 Nihonbashi Kabuto-cho, Chuo-ku, Tokyo 103-0026, Japonsko |
2. |
Internetová adresa: http://www.omicnet.com/omicnet/services-en/organic-certification-en.html |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období, víno a produkty, na něž se vztahuje příloha III |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„QC&I GmbH“
1. |
Adresa: Tiergartenstraße 32, 54595 Prüm, Německo |
2. |
Internetová adresa: http://www.qci.de |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Quality Assurance International“
1. |
Adresa: 9191 Towne Centre Drive, Suite 200, San Diego, CA 92122, USA |
2. |
Internetová adresa: http://www.qai-inc.com |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Quality Partner“
1. |
Adresa: Rue Hayeneux, 62, 4040 Herstal, Belgie |
2. |
Internetová adresa: http://www.quality-partner.be |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období, řasy a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Soil Association Certification Limited“
1. |
Adresa: South Plaza, Marlborough Street, Bristol, BS1 3NX, Spojené království |
2. |
Internetová adresa: http://www.soilassociation.org/certification |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„Suolo e Salute srl“
1. |
Adresa: Via Paolo Borsellino 12, 61032 Fano (PU), Itálie |
2. |
Internetová adresa: http://www.suoloesalute.it |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018 |
„TÜV Nord Integra“
1. |
Adresa: Statiestraat 164, 2600 Berchem (Antwerp), Belgie |
2. |
Internetová adresa: http://www.tuv-nord-integra.com |
3. |
Číselné kódy, třetí země a dotčené kategorie produktů:
|
4. |
Výjimky: produkty z přechodného období a víno |
5. |
Doba trvání zařazení: do 30. června 2018“ |
(*) Složky musí být schváleny kontrolním subjektem nebo kontrolním orgánem uznaným podle čl. 33 odst. 3 nařízení (ES) č. 834/2007 nebo vyprodukovány a schváleny v rozsahu třetí země uznané podle čl. 33 odst. 2 uvedeného nařízení nebo vyprodukovány a schváleny v Unii v souladu s uvedeným nařízením.
(**) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
(***) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
(****) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
(*****) Produkty pocházející z území okupovaných Izraelem od června 1967 nesmí být certifikovány jako ekologické.
(******) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
4.8.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 210/97 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1331
ze dne 3. srpna 2016
o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),
s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení. |
(2) |
Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 3. srpna 2016.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Jerzy PLEWA
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(2) Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.
PŘÍLOHA
Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
(EUR/100 kg) |
||
Kód KN |
Kód třetích zemí (1) |
Paušální dovozní hodnota |
0702 00 00 |
MA |
175,1 |
ZZ |
175,1 |
|
0709 93 10 |
TR |
136,4 |
ZZ |
136,4 |
|
0805 50 10 |
AR |
170,3 |
CL |
187,2 |
|
MA |
157,0 |
|
TR |
153,3 |
|
UY |
185,1 |
|
ZA |
180,4 |
|
ZZ |
172,2 |
|
0806 10 10 |
BR |
163,2 |
EG |
214,6 |
|
MA |
179,4 |
|
MX |
378,3 |
|
TR |
153,5 |
|
US |
233,8 |
|
ZZ |
220,5 |
|
0808 10 80 |
AR |
114,2 |
BR |
102,1 |
|
CL |
140,4 |
|
CN |
137,7 |
|
NZ |
128,1 |
|
PE |
106,8 |
|
US |
80,4 |
|
UY |
99,9 |
|
ZA |
102,1 |
|
ZZ |
112,4 |
|
0808 30 90 |
AR |
105,9 |
CL |
119,7 |
|
NZ |
141,8 |
|
TR |
159,8 |
|
ZA |
125,4 |
|
ZZ |
130,5 |
|
0809 29 00 |
CA |
331,3 |
TR |
262,8 |
|
US |
485,5 |
|
ZZ |
359,9 |
|
0809 30 10 , 0809 30 90 |
TR |
166,5 |
ZZ |
166,5 |
(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.
ROZHODNUTÍ
4.8.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 210/100 |
ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2016/1332
ze dne 28. července 2016,
kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU nábytku
(oznámeno pod číslem C(2016) 4778)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (1), a zejména na čl. 6 odst. 7 a čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení,
po konzultaci s Výborem pro ekoznačku Evropské unie,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Podle nařízení (ES) č. 66/2010 smí být ekoznačka EU udělena výrobkům s menším dopadem na životní prostředí během celého jejich životního cyklu. |
(2) |
Nařízení (ES) č. 66/2010 stanoví, že konkrétní kritéria pro udělování ekoznačky EU se stanoví podle skupin výrobků. |
(3) |
Komise rozhodnutím 2009/894/ES (2) v případě dřevěného nábytku stanovila ekologická kritéria a související požadavky na posuzování a ověřování, které platí do 31. prosince 2016. |
(4) |
K lepšímu zohlednění sortimentu nábytkových výrobků na trhu, stavu techniky u těchto výrobků a k zohlednění inovací za poslední roky je vhodné rozšířit rozsah této skupiny výrobků tak, aby zahrnovala i jiný než dřevěný nábytek, a zavést revidovaný soubor ekologických kritérií. |
(5) |
Cílem revize ekologických kritérií je, aby se používaly materiály vyráběné udržitelnějším způsobem (měřeno přístupem založeným na analýze životního cyklu), omezilo se používání nebezpečných sloučenin, snížilo se množství nebezpečných reziduí, omezilo se přispívání nábytku ke znečištění vnitřního ovzduší a podpořila se dlouhodobá životnost a vysoká kvalita výrobku, který lze snadno opravit a rozebrat. Revidovaná kritéria a související požadavky na posuzování a ověřování by s ohledem na inovační cyklus této skupiny výrobků měly být platné šest let ode dne přijetí tohoto rozhodnutí. |
(6) |
Rozhodnutí 2009/894/ES by proto mělo být nahrazeno. |
(7) |
Pro výrobce, jejichž výrobkům byla udělena ekoznačka EU pro dřevěný nábytek na základě ekologických kritérií uvedených v rozhodnutí 2009/894/ES, je vhodné stanovit přechodné období, aby měli dostatek času přizpůsobit své výrobky revidovaným ekologickým kritériím a požadavkům. Výrobci by též měli mít možnost předkládat po dostatečně dlouhou dobu žádosti podle ekologických kritérií stanovených rozhodnutím 2009/894/ES. |
(8) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 16 nařízení (ES) č. 66/2010, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
1. Skupina výrobků „nábytek“ zahrnuje samostatné nebo vestavěné jednotky, jejichž hlavní funkcí je sloužit ke skladování, ukládání nebo zavěšení věcí a/nebo poskytovat prostor, kde uživatelé mohou odpočívat, sedět, studovat či pracovat, a to k použití jak uvnitř, tak venku. Z hlediska rozsahu do ní spadá domácí i komerční nábytek, který se používá pro bytové i nebytové účely. Tato skupina výrobků zahrnuje rámy, nohy, lůžka a čela postelí.
2. Tato skupina výrobků nezahrnuje tyto výrobky:
a) |
postelové matrace, na něž se vztahují kritéria stanovená rozhodnutím Komise 2014/391/EU (3); |
b) |
výrobky, jejichž hlavní funkcí není sloužit k účelům stanovených v odstavci 1, mimo jiné pouliční osvětlení, zábradlí a ploty, žebříky, hodiny, vybavení hřišť, samostatně stojící nebo závěsná zrcadla, elektrické instalační trubky, silniční sloupky a stavebniny, jako jsou schody, dveře, okna, podlahové krytiny a obkladové prvky; |
c) |
použitý nábytek, nábytek s novou povrchovou úpravou, po rekonstrukci nebo přestavbě; |
d) |
nábytek umístěný ve vozidlech používaných k veřejné či soukromé přepravě; |
e) |
nábytek sestávající z více než z 5 % (hmotnostních) z materiálů, které nejsou součástí tohoto seznamu: rostlé dřevo, desky na bázi dřeva, korek, bambus, ratan, plasty, kovy, usně, povrstvené textilie, textilie, sklo a vycpávkové/výplňové materiály. |
Článek 2
Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:
a) |
„usní s transparentní úpravou“ useň, jejíž přírodní líc je zřetelně a zcela viditelný a jakýkoliv nános nepigmentové konečné úpravy na povrchu je menší než 0,01 mm nebo roven této hodnotě, a to v souladu s definicí v normě EN 15987; |
b) |
„usní s polotransparentní úpravou“ useň, na kterou byla nanesena konečná úprava obsahující malé množství pigmentu, takže přírodní líc je zřetelně viditelný, a to v souladu s definicí v normě EN 15987; |
c) |
„usní s krycí pigmentovou úpravou a štípenkovou usní s krycí pigmentovou úpravou“ useň nebo štípenková useň, jejíž přírodní líc nebo povrch je zcela zakrytý konečnou úpravou obsahující pigmenty, a to v souladu s definicí v normě EN 15987; |
d) |
„lakovou usní a lakovou štípenkovou usní“ useň nebo štípenková useň se zrcadlovým efektem, který vznikne nanesením vrstvy pigmentovaných nebo nepigmentovaných laků nebo syntetických pryskyřic, která nepřesahuje třetinu celkové tloušťky výrobku, a to v souladu s definicí v normě EN 15987; |
e) |
„povrstvenou usní a povrstvenou štípenkovou usní“ useň nebo štípenková useň, která má na vnější straně nanesenou povrchovou vrstvu o tloušťce, která nepřesahuje třetinu celkové tloušťky výrobku, ale je větší než 0,15 mm, a to v souladu s definicí v normě EN 15987; |
f) |
„těkavou organickou sloučeninou“ (VOC) každá organická sloučenina, jejíž počáteční bod varu při atmosférickém tlaku 101,3 kPa je nižší než 250 °C nebo se této hodnotě rovná, a to v souladu s definicí ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES (4), a která z kapilární kolony eluuje v retenčním rozmezí před n-tetradekanem (C14H30) včetně; |
g) |
„semitěkavými organickými sloučeninami“ (SVOC) každá organická sloučenina, jejíž bod varu při standardním tlaku 101,3 kPa je vyšší než 250 °C a nižší než 370 °C a která z kapilární kolony eluuje v retenčním rozmezí po n-tetradekanu (C14H30) a před či spolu s n-dokosanem (C22H46); |
h) |
„obsahem recyklovaného materiálu“ podíl hmoty recyklovaného materiálu ve výrobku nebo obalu; pouze předspotřební a pospotřební materiály se považují za obsah recyklovaného materiálu, a to v souladu s definicí v normě ISO 14021; |
i) |
„předspotřebním materiálem“ materiál odkloněný z odpadového toku během výrobního procesu; netýká se to ovšem znovupoužití materiálu jako je přepracování, přebroušení nebo šrotu vzniklého v procesu a schopného znovuzískání ve stejném procesu, ve kterém vznikl, a to v souladu s definicí v normě ISO 14021, a rovněž se to netýká odpadního dřeva a dřevní štěpky a vláken z těžebních nebo pilařských provozů; |
j) |
„pospotřebním materiálem“ materiál vzniklý v domácnostech nebo v obchodních, průmyslových a institucionálních zařízeních v rámci jejich funkce jako konečných uživatelů výrobku, který nadále nemůže být používán pro původní účel; zahrnuje návrat materiálu z distribučního řetězce, a to v souladu s definicí v normě ISO 14021; |
k) |
„zhodnoceným/znovuzískaným materiálem“ materiál, který by jinak byl odstraněn (zneškodněn) jako odpad nebo použit pro energetické využití, ale místo toho byl sebrán a zhodnocen/znovuzískán jako materiálový vstup pro recyklační nebo výrobní proces místo nového primárního materiálu, a to v souladu s definicí v normě ISO 14021; |
l) |
„recyklovaným materiálem“ materiál, který byl znovu zpracován ze zhodnoceného/znovuzískaného materiálu ve výrobním procesu a zapracován do konečného výrobku nebo do součásti pro začlenění do výrobku v souladu s definicí v normě ISO 14021, ovšem vyjma odpadního dřeva a dřevní štěpky a vláken z těžebních nebo pilařských provozů; |
m) |
„deskami na bázi dřeva“ desky vyrobené z dřevních vláken jedním z několika různých postupů, jejichž součástí může být použití vyšších teplot, tlaků a pojivových pryskyřic či lepidel; |
n) |
„deskou z orientovaných plochých třísek (OSB)“ vícevrstvá deska vyrobená z dřevěných třísek a lepidla, a to v souladu s definicí v normě EN 300. Třísky ve vnější vrstvě jsou orientovány rovnoběžně s délkou, nebo šířkou desky. Třísky ve střední vrstvě nebo vrstvách mohou být orientovány náhodně, nebo obecně kolmo na třísky vnějších vrstev; |
o) |
„třískovou deskou“ deska na bázi dřeva vyráběná slisováním a ohřevem částic dřeva (třísek, hoblin, pilin apod.) nebo jiných lignocelulózových materiálů ve formě částic (pazdeří, konopí, bagasa, sláma apod.) s přídavkem lepidla, a to v souladu s definicí v normě EN 309; |
p) |
„překližovanými deskami“ desky na bázi dřeva tvořené svazkem navzájem slepených vrstev, přičemž směr vláken sousedních vrstev je většinou kolmý, a to v souladu s definicí v normě EN 313. Lze rozlišit mnoho různých podkategorií překližovaných desek, a to na základě struktury (například překližka, jádrová překližovaná deska, symetrická překližovaná deska) nebo převládajícího konečného užití (např. námořní překližovaná deska); |
q) |
„dřevovláknitými deskami“ širší řada typů desek, které jsou definovány v normách EN 316 a EN 622 a které lze na základě jejich fyzikálních vlastností a procesu výroby rozdělit na subkategorie tvrdé desky, polotvrdé desky, izolační desky a desky vyrobené suchým procesem; |
r) |
„snadno biologicky rozložitelnou chemickou látkou“ látka, která při použití některé z těchto zkušebních metod vykazuje za 28 dnů rozklad 70 % rozpuštěného organického uhlíku nebo vykazuje za 28 dnů 60 % teoretického maxima spotřeby kyslíku nebo uvolnění oxidu uhličitého: OECD 301 A, ISO 7827, OECD 301 B, ISO 9439, OECD 301 C, OECD 301 D, ISO 10708, OECD 301 E, OECD 301 F, ISO 9408; |
s) |
„biologicky inherentně rozložitelnou chemickou látkou“ látka, která při použití některé z těchto zkušebních metod vykazuje za 28 dnů rozklad 70 % rozpuštěného organického uhlíku nebo vykazuje za 28 dnů 60 % teoretického maxima spotřeby kyslíku nebo uvolnění oxidu uhličitého: ISO 14593, OECD 302 A, ISO 9887, OECD 302 B, ISO 9888, OECD 302 C; |
t) |
„povrchovými úpravami“ metody, kdy je na povrch materiálu nanesena krycí vrstva nebo nátěr. K těmto metodám patří aplikace barev, potisku, laků, dýh, laminátů, impregnovaného papíru a povrchových folií; |
u) |
„biocidním přípravkem“ ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (5):
|
v) |
„konzervačními přípravky na dřevo“ biocidní přípravky, které se aplikují nanášením (např. postřikem či nátěrem) přímo na povrch dřeva (tj. kulatiny přijaté ke zpracování ke komerčnímu využití na pile, jakož i při všech následujících použití dřeva a výrobků na jeho bázi) či do výrobků na jeho bázi nebo postupy, při nichž dochází k průniku látky hluboko do dřeva (např. vakuotlakovým procesem či postupem dvojitého vakua) či do výrobků na jeho bázi, nebo které se používají na nedřevěné materiály (např. na zdivo či základy domů) výhradně k ochraně přilehlého dřeva nebo výrobků na jeho bázi proti napadení dřevokaznými organismy (např. dřevomorkou a termity), a to podle definice, na níž se dohodl Evropský výbor pro normalizaci (zdroj CEN/TC 38 „trvanlivost dřeva a materiálů na bázi dřeva“); |
w) |
„E1“ klasifikace desek na bázi dřeva obsahujících formaldehyd přijatá všemi členskými státy EU na základě emisí formaldehydu. Podle definice stanovené v příloze B normy EN 13986 jsou desky na bázi dřeva klasifikovány jako E1, jsou-li emise ekvivalentní koncentraci formaldehydu v rovnovážném stavu nižší nebo rovné 0,1 ppm (0,124 mg/m3) po 28 dnech komorové zkoušky provedené podle normy EN 717-1, nebo pokud se stanoví, že obsah formaldehydu je nižší nebo roven 8 mg/100 g úplně suché desky při měření podle normy EN 120, nebo že úrovně emisí formaldehydu jsou nižší nebo rovny 3,5 mg/m2.h podle normy EN 717-2, popřípadě nižší nebo rovny 5,0 mg/m2.h podle téže metody, avšak do 3 dnů od výroby; |
x) |
„povrstvenými textiliemi“ textilie s přilnavou, zřetelně odlišnou souvislou vrstvou materiálu na bázi pryže a/nebo plastu na jedné nebo na obou stranách, a to v souladu s definicí v normě EN 13360, včetně čalounických materiálů obvykle nazývaných „umělá kůže“; |
y) |
„textilie“ přírodní vlákna, syntetická vlákna a vlákna z umělé celulózy; |
z) |
„přírodními vlákny“ bavlněná a jiná přírodní celulózová vlákna ze semen, lněná a jiná lýková vlákna, vlněná a jiná keratinová vlákna; |
aa) |
„syntetickými vlákny“ akrylová, elastanová, polyamidová, polyesterová a polypropylenová vlákna; |
bb) |
„vlákny z umělé celulózy“ lyocelová, modalová a viskózní vlákna; |
cc) |
„čalouněním“ materiály k řemeslnému potahování, vycpávání a plnění sedacích, lehacích a jiných nábytkových výrobků, přičemž tento pojem může zahrnovat potahové materiály, jako je kůže, povrstvené textilie a textilie, jakož i vycpávkové materiály, jako jsou měkké lehčené polymerní materiály na bázi latexové pryže a polyuretanu; |
dd) |
„látkou“ chemický prvek a jeho sloučeniny v přírodním stavu nebo získané výrobním procesem, včetně všech přídatných látek nutných k uchování jeho stability a všech nečistot vznikajících v použitém procesu, avšak s vyloučením všech rozpouštědel, která lze oddělit bez ovlivnění stability látky nebo změny jejího složení, a to v souladu s definicí v čl. 3 bodě 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (6); |
ee) |
„směsí“ směs nebo roztok složený ze dvou nebo více látek, a to v souladu s definicí v čl. 3 bodě 2 nařízení (ES) č. 1907/2006; |
ff) |
„nábytkovým dílcem“ pevné a samostatné jednotky, jejichž tvar a formu není před montáží plně funkční podoby konečného výrobku třeba měnit, ačkoliv při užívání konečného výrobku se jejich poloha měnit může, přičemž tento pojem zahrnuje závěsy dveří, šrouby, rámy, zásuvky, kolečka a police; |
gg) |
„nábytkovým materiálem“ materiály, jejichž tvar a formu lze před montáží či při užívání nábytkového výrobku měnit, přičemž tento pojem zahrnuje textilie, usně, povrstvené textilie a polyuretanové pěny používané v čalounictví. Za nábytkový materiál lze považovat také dodané dřevo, z něhož však následným nařezáním a ošetřením vznikne dílec. |
Článek 3
Aby mohla být příslušnému výrobku udělena ekoznačka EU podle nařízení (ES) č. 66/2010, musí spadat do skupiny výrobků „nábytek“ definované v článku 1 tohoto rozhodnutí a musí splňovat ekologická kritéria, jakož i související požadavky na posuzování a ověřování stanovené v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 4
Ekologická kritéria pro skupinu výrobků „nábytek“ a související požadavky na posuzování a ověřování platí šest let ode dne přijetí tohoto rozhodnutí.
Článek 5
Pro správní účely se skupině výrobků „nábytek“ přiděluje číselný kód „049“.
Článek 6
Rozhodnutí 2009/894/ES se zrušuje.
Článek 7
1. Odchylně od článku 6 se žádosti o ekoznačku EU v případě výrobků spadajících do skupiny výrobků „dřevěný nábytek“, jež byly podány přede dnem přijetí tohoto rozhodnutí, hodnotí v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí 2009/894/ES.
2. Žádosti o udělení ekoznačky EU výrobkům spadajícím do skupiny výrobků „dřevěný nábytek“ podané do dvou měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí mohou vycházet buď z kritérií stanovených v rozhodnutí 2009/894/ES, nebo z kritérií stanovených v tomto rozhodnutí.
Žádosti se posuzují v souladu s kritérii, z nichž vychází.
3. Licence na ekoznačku EU udělené v souladu s kritérii stanovenými v rozhodnutí 2009/894/ES lze používat dvanáct měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí.
Článek 8
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 28. července 2016.
Za Komisi
Karmenu VELLA
člen Komise
(1) Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1.
(2) Rozhodnutí Komise 2009/894/ES ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky Společenství dřevěnému nábytku (Úř. věst. L 320, 5.12.2009, s. 23).
(3) Rozhodnutí Komise 2014/391/EU ze dne 23. června 2014, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU postelovým matracím (Úř. věst. L 184, 25.6.2014, s. 18).
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 87).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).
PŘÍLOHA
RÁMCOVÁ
KRITÉRIA PRO UDĚLOVÁNÍ EKOZNAČKY EU
Kritéria pro udělování ekoznačky EU nábytkovým výrobkům:
1. |
Popis výrobku |
2. |
Obecné požadavky na nebezpečné látky a směsi |
3. |
Dřevo, korek, bambus a ratan |
4. |
Plasty |
5. |
Kovy |
6. |
Čalounické potahové materiály |
7. |
Vycpávkové čalounické materiály |
8. |
Sklo: použití těžkých kovů |
9. |
Požadavky na konečný výrobek |
10. |
Informace pro spotřebitele |
11. |
Informace uvedené na ekoznačce EU |
POŽADAVKY NA POSUZOVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ
U každého kritéria jsou uvedeny zvláštní požadavky na posuzování a ověřování.
V případech, kdy se požaduje, aby žadatel předložil prohlášení, dokumentaci, rozbory, protokoly o zkoušce nebo jiné doklady dokládající splnění kritérií, může být původcem těchto dokladů žadatel a/nebo popřípadě jeho dodavatel (dodavatelé) a/nebo jejich subdodavatelé atd.
Příslušné subjekty přednostně uznají osvědčení vydaná subjekty akreditovanými podle příslušné harmonizované normy pro zkušební a kalibrační laboratoře a ověření provedená subjekty, které jsou akreditovány podle příslušné harmonizované normy pro subjekty certifikující výrobky, postupy a služby.
V případě potřeby lze použít jiné zkušební metody než metody určené pro jednotlivá kritéria, pokud je příslušný subjekt posuzující žádost uzná za rovnocenné.
V případě potřeby mohou příslušné subjekty vyžadovat doplňkovou dokumentaci a provádět nezávislá ověřování.
Předpokladem je, že výrobek splňuje všechny příslušné požadavky právních předpisů země (zemí), ve kterých se má uvádět na trh. Žadatel předloží prohlášení, že výrobek tyto požadavky splňuje.
Kritéria pro udělování ekoznačky EU jsou odvozena od výrobků s nejlepší environmentální výkonností na trhu s nábytkem. Pokud jde o zaměření, tvoří základ kritérií „materiálové hledisko“ vzhledem k tomu, že řada nábytkových výrobků obsahuje pouze jeden nebo dva z výše uvedených materiálů.
Přestože použití chemických látek a uvolňování znečišťujících látek je součástí výrobního procesu, nebezpečné látky se pokud možno nepoužívají nebo je jejich použití omezeno na minimum, které je nezbytné k zajištění žádoucí funkce a zároveň ke splnění striktních jakostních a bezpečnostních norem pro nábytek. Za tímto účelem se ve výjimečných případech pro určité látky nebo skupiny látek udělují odchylky se zvláštními podmínkami, aby se zatížení životního prostředí nepřesunulo do jiných fází životního cyklu nebo do jiných dopadů, a to pouze tehdy, pokud na trhu neexistují žádné přijatelné alternativy.
Kritérium č. 1 – Popis výrobku
Technické výkresy znázorňující montáž dílců/materiálů a jejich dílčích součástí/materiálů, z nichž konečný nábytkový výrobek sestává, a jeho rozměry se předloží příslušnému subjektu spolu se soupisem materiálu k dotčenému výrobku uvádějícím, jaká je celková hmotnost výrobku a kolik z ní připadá na tyto jednotlivé materiály: rostlé dřevo, desky na bázi dřeva, korek, bambus, ratan, plasty, kovy, usně, povrstvené textilie, textilie, sklo a vycpávkové/výplňové materiály.
Případné další materiály, které nespadají do výše uvedených kategorií, se uvádí jako „jiné“ materiály.
Celkové množství „jiného“ materiálu nesmí činit více než 5 % celkové hmotnosti výrobku.
Posuzování a ověřování: Žadatel poskytne příslušnému subjektu dokumentaci zahrnující:
i) |
technické výkresy znázorňující jednotlivé dílce/materiály a jejich dílčí součásti/materiály, jež se použijí při montáži nábytkového výrobku; |
ii) |
celkový soupis materiálu uvádějící, jaká je celková hmotnost výrobku a kolik z ní připadá na rostlé dřevo, desky na bázi dřeva, korek, bambus, ratan, plasty, kovy, usně, textilie, povrstvené textilie, sklo, vycpávkové/výplňové a „jiné“ materiály. Hmotnost jednotlivých materiálů se vyjadřuje v gramech či kilogramech a jako procento celkové hmotnosti výrobku. |
Kritérium č. 2 – Obecné požadavky na nebezpečné látky a směsi
Přítomnost látek, které byly podle čl. 59 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006 identifikovány jako látky vzbuzující mimořádné obavy (SVHC), nebo látky a směsi, které splňují kritéria pro klasifikaci, označování a balení (CLP) podle nařízení (ES) č. 1272/2008 (1), pokud jde o typy nebezpečnosti uvedené v tabulce 1, ve výrobku či v jakémkoli dílci/materiálu musí být omezena podle kritéria 2.1, 2.2 písm. a) a 2.2 písm. b).
Pro účely tohoto kritéria jsou klasifikace nebezpečnosti, pokud jde o seznam látek SVHC, a klasifikace nebezpečnosti podle nařízení CLP, sdruženy do skupin v tabulce 1 podle jejich nebezpečných vlastností.
Tabulka 1
Skupiny nebezpečných látek podléhajících omezení
Nebezpečné látky skupiny 1 – SVHC a CLP
Nebezpečnost řadící látku nebo směs do skupiny 1:
|
Látky zařazené na seznam látek SVHC |
|
Karcinogenní, mutagenní a/nebo toxický pro reprodukci (CMR) kategorie 1 A nebo 1B: H340, H350, H350i, H360F, H360D, H360FD, H360Fd, H360Df |
Nebezpečné látky skupiny 2 – CLP
Nebezpečnost řadící látku nebo směs do skupiny 2:
|
Kategorie 2 CMR: H341, H351, H361f, H361d, H361fd, H362 |
|
Kategorie 1 toxicita pro vodní prostředí: H400, H410 |
|
Kategorie 1 a 2 akutní toxicita: H300, H310, H330 |
|
Kategorie 1 toxicita při vdechnutí: H304 |
|
Kategorie 1 toxicita pro specifické cílové orgány (STOT): H370, H372 |
|
Kategorie 1 látka senzibilizující kůži: H317 |
Nebezpečné látky skupiny 3 – CLP
Nebezpečnost řadící látku nebo směs do skupiny 3:
|
Kategorie 2, 3 a 4 toxicita pro vodní prostředí: H411, H412, H413 |
|
Kategorie 3 akutní toxicita: H301, H311, H331, EUH070 |
|
Kategorie 2 STOT: H371, H373 |
2.1. Omezení SVHC
Výrobek anebo jakékoli jeho dílce/materiály nesmí obsahovat látky vzbuzující mimořádné obavy v koncentraci větší než 0,10 % (hmotnostních).
Látkám SVHC zařazeným na seznam, jež jsou ve výrobku nebo jakémkoli jeho dílci/materiálu přítomny v koncentraci větší než 0,10 % (hmotnostních), nebude z tohoto požadavku udělena odchylka.
U textilií, kterým byla udělena ekoznačka EU na základě ekologických kritérií stanovených v rozhodnutí Komise 2014/350/EU (2), se má za to, že splňují kritérium 2.1.
Posuzování a ověřování: Žadatel sestaví prohlášení o tom, že ve výrobku ani žádném dílci/materiálu použitém při montáži dotčeného výrobku nejsou přítomny SVHC v koncentraci rovnající se uvedené mezní hodnotě nebo tuto hodnotu překračující. Prohlášení musí odkazovat na aktuální znění seznamu látek zveřejněné Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA) (3).
Textiliím, kterým byla udělena ekoznačka EU na základě rozhodnutí 2014/350/EU, musí být jako doklad splnění tohoto kritéria předložena kopie certifikátu o ekoznačce EU.
2.2. Omezení látek a směsí klasifikovaných jako CLP, které se používají v nábytkových výrobcích
Požadavky jsou rozděleny do dvou částí podle fáze výroby příslušného nábytkového výrobku. Část a) se týká látek a směsí používaných během všech povrchových úprav či montáží, které provádí přímo výrobce nábytku. Část b) se týká látek a směsí používaných při výrobě dodávaných dílců/materiálů.
U textilií, kterým byla udělena ekoznačka EU na základě ekologických kritérií stanovených v rozhodnutí 2014/350/EU, se má za to, že splňují kritéria 2.2 písm. a) a 2.2 písm. b).
2.2 a)
Klasifikace žádné/ho z lepidel, laků, barev, základních nátěrových hmot, mořidel dřeva, biocidních přípravků (např. konzervačních přípravků na dřevo), biocidů, zpomalovačů hoření, výplní, vosků, olejů, výplní spár a tmelů, barviv, pryskyřic či maziv, které výrobce nábytku přímo používá, nesmí obsahovat žádný z typů nebezpečnosti podle nařízení CLP uvedených v tabulce 1, pokud se na jeho/její použití nevztahuje zvláštní odchylka uvedená v tabulce 2.
2.2 b)
Toto kritérium se nepoužije na jednotlivé dílce/materiály dodavatelů, které i) mají hmotnost nižší než 25 g a které ii) se při běžném používání nedostanou do přímého styku s uživateli.
Klasifikace žádné z látek či směsí, jež spadají do níže vymezeného pojmového rozsahu, používaných dodavateli nesmí obsahovat žádný z typů nebezpečnosti podle nařízení CLP uvedených v tabulce 1, pokud se na její použití nevztahuje zvláštní odchylka uvedená v tabulce 2.
— |
Rostlé dřevo a desky na bázi dřeva: používaná lepidla, laky, barvy, mořidla dřeva, biocidní přípravky (např. konzervační přípravky na dřevo), základní nátěrové hmoty, zpomalovače hoření, výplně, vosky, oleje, výplně spár, tmely a pryskyřice. |
— |
Plasty: pigmenty, změkčovadla, biocidní přípravky a zpomalovače hoření používané jako přísady. |
— |
Kovy: barvy, základní nátěrové hmoty či laky nanášené na kovový povrch. |
— |
Čalounění z textilie, usně a z povrstvené textilie: používaná barviva, laky, optické zjasňovače, stabilizátory, pomocné sloučeniny, zpomalovače hoření, změkčovadla, biocidní přípravky nebo vodoodpudivé látky/látky zajišťující odolnost proti ušpinění a skvrnám. |
— |
Vycpávkový čalounický materiál: biocidní přípravky, zpomalovače hoření nebo změkčovadla nanášené na materiál. |
Tabulka 2
Odchylky v případě nebezpečných látek podléhajících omezení podle tabulky 1 a podmínky jejich použitelnosti
Typ látky/směsi |
Použitelnost |
Klasifikace, na které se odchylky vztahují |
Podmínky udělení odchylky |
||||||||||
|
Ošetření nábytkových dílců a/nebo čalounických materiálů, které se použijí v konečném výrobku |
Všechny typy nebezpečnosti skupiny 2 a 3 uvedené v tabulce 1 kromě CMR |
Pouze je-li účinná látka obsažená v biocidním přípravku schválena podle nařízení (EU) č. 528/2012 nebo je do rozhodnutí o schválení podle uvedeného nařízení předmětem přezkumu, a případně za níže uvedených okolností:
Ověření: Žadatel prohlásí, které účinné látky obsažené v biocidním přípravku byly při výrobě jednotlivých nábytkových dílců/materiálů případně použity, přičemž k prohlášení případně doloží prohlášení dodavatelů, příslušné bezpečnostními listy, čísla CAS a výsledky zkoušek podle normy EN 350. |
||||||||||
|
Textilie, usně, povrstvené textilie v potahových čalounických materiálech a také ve vycpávkových materiálech |
H317, H373, H411, H412, H413 |
Je třeba, aby byl výrobek určen k použití k účelům, při nichž musí splňovat požadavky na požární bezpečnost stanovené normami ISO, EN, normami a předpisy členského státu nebo normami a předpisy upravujícími veřejné zakázky. |
||||||||||
|
H351 |
Oxid antimonitý je povolen pouze v případě, že jsou splněny všechny tyto podmínky:
|
|||||||||||
|
Kovové dílce |
H317, H351, H372 |
Povolen pouze při použití v dílcích z nerezavějící oceli nebo poniklovaných dílcích a je-li rychlost uvolňování niklu z oceli nižší než 0,5 μg/cm2/týden, a to podle normy EN 1811. |
||||||||||
|
H317, H411 |
Odchylka se vztahuje pouze na sloučeniny třímocného chromu používané v procesech elektrolytického pokovování (např. chlorid chromitý). |
|||||||||||
|
H300, H310, H330, H400, H410 |
Odchylka se vztahuje pouze na sloučeniny zinku používané v procesech elektrolytického nebo žárového pokovování (např. oxid zinečnatý, chlorid zinečnatý a kyanid zinečnatý). |
|||||||||||
|
Textilie, usně a povrstvené textilie v potahových materiálech k čalounění nábytku |
H301, H311, H317, H331 |
Používají-li barvírny a textilní tiskárny bezprašné přípravky nebo automatické dávkování a uvolňování barviva, aby se minimalizovala expozice pracovníků. |
||||||||||
H411, H412, H413 |
Barvicí postupy používající reaktivní, přímá, kypová nebo sirná barviva s těmito klasifikacemi musí splňovat alespoň jednu z těchto podmínek:
Barvení v roztoku nebo digitální potisk jsou od těchto podmínek osvobozeny. |
||||||||||||
|
Textilie, usně a povrstvené textilie v potahových materiálech k čalounění nábytku |
H411, H412, H413 |
Optické zjasňovače se smí použít pouze v těchto případech:
|
||||||||||
|
Použití při ošetření povrchu nábytkových dílců/materiálů |
H413 |
Látka a její degradační produkty musí:
|
||||||||||
|
Použití ve výrobě povrstvených textilií |
H411, H412, H413 |
Je nutné používat automatické dávkování a/nebo osobní ochranné prostředky, aby se minimalizovala expozice pracovníků. Minimálně 95 % těchto přísad musí vykazovat rozklad minimálně 80 % rozpuštěného organického uhlíku za 28 dnů, a to při použití zkušebních metod OECD 303 A/B a/nebo ISO 11733. |
||||||||||
|
Použití při ošetření čalounických potahových materiálů (textilie, usně či povrstvené textilie) |
H301, H311, H317, H331, H371, H373, H411, H412, H413, EUH070 |
V postupech se musí používat systémy automatického dávkování a pochody se musí řídit standardními operačními postupy. Látky klasifikované H311 nebo H331 nesmí být na materiálu přítomny ve větší koncentraci než 1,0 % (hmotnostní). |
||||||||||
|
Jakýkoli nábytkový dílec/materiál, z něhož nábytek sestává |
H304, H317, H412, H413, H371, H373 |
Je nutné předložit bezpečnostní list chemické směsi, který jasně uvádí vhodné osobní ochranné prostředky a řádné postupy skladování těchto směsí, manipulace s nimi a jejich používání a likvidace při použití, a prohlášení dokládající splnění těchto opatření. |
||||||||||
H350 |
Použijí se pouze na pryskyřice na bázi formaldehydu, kde obsah volných formaldehydů v pryskyřicovém přípravku (pryskyřice, lepidla a tvrdidla) nesmí překročit 0,2 % (hmotnostních), jak je určeno v ISO 11402 nebo v rovnocenné metodice. |
||||||||||||
|
V dílcích navržených k opakovanému pohybu při běžném používání |
Všechny typy nebezpečnosti skupiny 2 kromě CMR a všechny typy nebezpečnosti skupiny 3 uvedené v tabulce 1 |
Použití maziv je povoleno, pouze pokud lze příslušnými zkouškami OECD nebo ISO prokázat, že jsou snadno nebo inherentně biologicky rozložitelné ve vodním prostředí, včetně vodního sedimentu. |
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění kritéria 2.2. písm. a) a 2.2 písm. b), k nimž případně doloží prohlášení dodavatelů. K prohlášením jsou doloženy seznamy příslušných používaných směsí či látek a informace o jejich klasifikaci či neklasifikaci z hlediska nebezpečnosti.
K prohlášení o klasifikaci či neklasifikaci jednotlivých látek nebo směsí z hlediska nebezpečnosti musí být doloženy tyto informace:
i) |
číslo CAS, ES nebo číslo na seznamu (je-li u směsí k dispozici); |
ii) |
fyzikální forma a skupenství, v němž se látka nebo směs používá; |
iii) |
harmonizovaná klasifikace nebezpečnosti látek podle nařízení CLP; |
iv) |
záznamy o vlastní klasifikaci v databázi látek registrovaných na základě nařízení REACH vedené agenturou ECHA (4) (není-li k dispozici harmonizovaná klasifikace); |
v) |
klasifikace směsí podle kritérií stanovených v nařízení CLP. |
Berou-li se v potaz záznamy o vlastní klasifikaci v databázi látek registrovaných na základě nařízení REACH, upřednostňují se záznamy ze společných podání.
Pokud je u nějaké klasifikace uveden záznam „nedostatek údajů“ či „neprůkazné údaje“ podle databáze látek registrovaných na základě nařízení REACH, nebo pokud látka nebyla v systému podle nařízení REACH dosud registrována, předloží se toxikologické údaje splňující požadavky uvedené v příloze VII nařízení (ES) č. 1907/2006, které dostatečně dokládají průkaznost vlastní klasifikace v souladu s přílohou I nařízení (ES) č. 1272/2008 a pomocnými pokyny agentury ECHA. V případě „nedostatku údajů“ či „neprůkazných údajů“ musí být vlastní klasifikace ověřena, přičemž tak lze učinit na základě těchto zdrojů informací:
i) |
toxikologických studií a posouzení nebezpečnosti zpracovaných ostatními regulačními agenturami (5) spolupracujícími s agenturou ECHA, regulačními orgány členských států a mezivládními subjekty; |
ii) |
kompletně vyplněného bezpečnostního listu odpovídajícího příloze II nařízení (ES) č. 1907/2006; |
iii) |
zdokumentovaného odborného posudku poskytnutého odborníkem v oboru toxikologie. Posudek musí být založen na zhodnocení vědecké literatury a stávajících údajů o zkouškách a v případě potřeby podložen výsledky nových zkoušek provedených nezávislými laboratořemi za použití metod schválených agenturou ECHA; |
iv) |
osvědčení, jež v důvodných případech vychází z odborného posudku, vydaného akreditovaným subjektem pro posuzování shody, který provádí posuzování nebezpečnosti látek podle globálně harmonizovaného systému klasifikace a označování chemických látek nebo systémů klasifikace nebezpečnosti podle nařízení CLP. |
Informace o nebezpečných vlastnostech látek nebo směsí mohou být v souladu s přílohou XI nařízení (ES) č. 1907/2006 získávány i jinak než zkouškami, například alternativními metodami, jako jsou metody in vitro, modely kvantitativních vztahů mezi strukturou a aktivitou nebo s využitím sdružování nebo analogického přístupu.
U látek a směsí, na něž se vztahuje odchylka, uvedených v tabulce 2 předloží žadatel doklad o splnění všech podmínek.
U materiálů na bázi textilií, kterým byla udělena ekoznačka EU podle rozhodnutí 2014/350/EU, se má za to, že kritéria 2.2 písm. a) a 2.2 písm. b) splňují, musí však být předložena kopie certifikátu o ekoznačce EU.
Kritérium č. 3 – Dřevo, korek, bambus a ratan
Pojem „dřevo“ se vztahuje nejen na rostlé dřevo, ale také na dřevní štěpku a vlákna. Pokud kritéria odkazují výhradně na desky na bázi dřeva, je to uvedeno v názvu těchto kritérií.
V žádné části nábytkového výrobku se nepoužijí plastové fólie vyrobené za použití monomeru vinylchloridu (VCM).
3.1. Udržitelné dřevo, korek, bambus a ratan
Toto kritérium se použije, pouze pokud je obsah dřeva nebo desek na bázi dřeva v celkové hmotnosti konečného výrobku (bez obalu) větší než 5 % (hmotnostních).
K veškerému dřevu, korku, bambusu a ratanu musí být k dispozici certifikát spotřebitelského řetězce vystavený nezávislou třetí stranou v rámci certifikačních systémů, jako je Forest Stewardship Council (Rada pro správu lesů – FSC), Programme for the Endorsement of Forest Certification (Program pro uznávání certifikace lesů – PEFC) nebo jejich ekvivalent.
K veškerému primárnímu dřevu, korku, bambusu a ratanu, který nesmí pocházet z druhů geneticky modifikovaných organismů, musí být k dispozici platné certifikáty o udržitelném obhospodařování lesů vystavené nezávislou třetí stranou v rámci certifikačních systémů, jako jsou FSC, PEFC nebo jejich ekvivalent.
Pokud certifikační systém povoluje kombinovat v rámci výrobku nebo výrobkové řady necertifikovaný materiál s materiálem certifikovaným a/nebo recyklovaným, musí minimálně 70 % materiálu, jímž je dle vhodnosti dřevo, korek, bambus či ratan, tvořit udržitelný certifikovaný primární materiál a/nebo recyklovaný materiál.
Necertifikovaný materiál musí projít ověřovacím systémem, který zajistí, že pochází z legálních zdrojů a splňuje veškeré další požadavky certifikačního systému na necertifikovaný materiál.
Certifikační orgány, které vydávají certifikáty o udržitelném obhospodařování lesů a/nebo provádějí certifikaci spotřebitelského řetězce, musí být akreditovány/uznány uvedeným certifikačním systémem.
Posuzování a ověřování: Žadatel nebo případně dodavatel materiálu předloží prohlášení o splnění kritéria doložené platným/platnými certifikátem/certifikáty spotřebitelského řetězce vydaným/vydanými nezávislým orgánem pro veškerý materiál, jímž je dřevo, korek, bambus a ratan, které se používají ve výrobku či výrobkové řadě, a doloží, že minimálně 70 % materiálu pochází z lesů nebo oblastí řízených podle zásad trvale udržitelného obhospodařování lesů a/nebo z recyklovaných zdrojů splňujících požadavky, které stanoví příslušný nezávislý systém certifikace spotřebitelského řetězce. Jako certifikace nezávislé třetí strany se uznává certifikace FSC, PEFC nebo jejich ekvivalent. Pokud systém zvlášť nepožaduje, aby veškerý primární materiál pocházel z druhů, jež nejsou geneticky modifikovanými organismy, musí být k prokázání této skutečnosti předloženy další doklady.
Jestliže výrobek nebo výrobní linka obsahují necertifikovaný primární materiál, mělo by být doloženo, že podíl necertifikovaného materiálu není vyšší než 30 % a že tento materiál prošel ověřovacím systémem, který zajišťuje, že pochází z legálních zdrojů a splňuje veškeré další požadavky certifikačního systému na necertifikovaný materiál.
3.2. Látky podléhající omezení
Vedle obecných podmínek týkajících se nebezpečných látek, které se stanoví v kritériu č. 2, se na veškeré nábytkové dílce vyrobené ze dřeva, korku, bambusu či ratanu či případně pouze na desky na bázi dřeva, pokud je tento pojem uveden v názvu kritéria, použijí tyto zvláštní podmínky:
3.2 a)
Veškerá recyklovaná dřevní vlákna nebo štěpka použitá při výrobě desek na bázi dřeva se zkouší podle normy Evropské federace výrobců desek (EPF) pro dodací podmínky recyklovaného dřeva (6), přičemž musí splňovat mezní hodnoty pro znečišťující látky uvedené v tabulce 3.
Tabulka 3
Mezní hodnoty pro znečišťující látky v recyklovaném dřevě
Znečišťující látka |
Mezní hodnoty (mg/kg recyklovaného dřeva) |
Znečišťující látka |
Mezní hodnoty (mg/kg recyklovaného dřeva) |
Arsen (As) |
25 |
Rtuť (Hg) |
25 |
Kadmium (Cd) |
50 |
Fluor (F) |
100 |
Chrom (Cr) |
25 |
Chlor (Cl) |
1 000 |
Měď (Cu) |
40 |
Pentachlorfenol (PCF) |
5 |
Olovo (Pb) |
90 |
Kreosot (benzo(a)pyren) |
0,5 |
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží buď:
i) |
prohlášení výrobce desky na bázi dřeva, že v desce nejsou použita žádná recyklovaná dřevní vlákna, nebo |
ii) |
prohlášení výrobce desky na bázi dřeva, že u všech použitých recyklovaných dřevních vláken byla provedena reprezentativní zkouška v souladu se „standardními dodacími podmínkami EPF pro recyklované dřevo“ z roku 2002, přičemž k němu doloží příslušné protokoly o zkoušce dokládající, že vzorky recyklovaného dřeva splňují mezní hodnoty uvedené v tabulce 3; |
iii) |
prohlášení výrobce desky na bázi dřeva, že u všech použitých recyklovaných dřevních vláken byla provedena reprezentativní zkouška podle jiných rovnocenných norem, jejichž mezní hodnoty jsou rovnocenné „standardním podmínkám EPF pro dodání recyklovaného dřeva“ z roku 2002 nebo jež jsou přísnější, přičemž k němu doloží příslušné protokoly o zkoušce dokládající, že vzorky recyklovaného dřeva splňují mezní hodnoty uvedené v tabulce 3. |
3.2 b)
Barvy, základní nátěrové hmoty a laky, které se používají na materiály ze dřeva nebo na jeho bázi, nesmí obsahovat látky na bázi kadmia, olova, šestivazného chromu, rtuti, arsenu nebo selenu v koncentraci větší než 0,010 % (hmotnostních), a to u žádného z jednotlivých kovů v barvě, základní nátěrové hmotě nebo laku v plechovém obalu.
Posuzování a ověřování: Žadatel nebo případně dodavatel materiálu předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria a příslušný bezpečnostní list poskytnutý dodavateli barev, základních nátěrových hmot a laků, které byly použity.
3.2 c)
Toto kritérium se nevztahuje na neošetřené dřevěné povrchy či na přírodní dřevěné povrchy ošetřené mýdlem, voskem nebo olejem.
Toto kritérium se použije pouze v případě, že množství dřeva nebo desek na bázi dřeva ošetřených nátěrem (vyjma neošetřených dřevěných povrchů či přírodních dřevěných povrchů ošetřených mýdlem, voskem nebo olejem) v konečném nábytkovém výrobku (bez obalu) je větší než 5 % (hmotnostních).
Požadavky tohoto kritéria nemusí být dodrženy, pokud lze prokázat splnění kritéria 9.5.
Obsah VOC ve všech barvách, základních nátěrových hmotách nebo lacích použitých jako nátěr na dřevo či desky na bázi dřeva v nábytkových výrobcích nesmí být větší než 5 % (koncentrace v plechovém obalu).
Nátěry s vyšším obsahem VOC lze použít, pokud lze prokázat, buď že:
— |
celkové množství VOC v barvě, základní nátěrové hmotě či laku, které byly použity k nátěru, je menší než 30 g/m2 plochy natřeného povrchu, nebo |
— |
celkové množství VOC v barvě, základní nátěrové hmotě či laku, které byly použity k nátěru, dosahuje mezi 30 a 60 g/m2 plochy natřeného povrchu a že kvalita dotčené povrchové úpravy splňuje všechny požadavky uvedené v tabulce 4. |
Tabulka 4
Požadavky na kvalitu povrchové úpravy, pokud míra aplikovaných VOC dosahuje 30–60 g/m2
Norma pro zkoušku |
Podmínka |
Požadovaný výsledek |
EN 12720 Nábytek – Hodnocení odolnosti povrchu proti působení studených kapalin |
Působení vody |
Beze změny po čtyřiadvacetihodinovém působení |
Působení mastnoty |
Beze změny po čtyřiadvacetihodinovém působení |
|
Působení alkoholu |
Beze změny po jednohodinovém působení |
|
Působení kávy |
Beze změny po jednohodinovém působení |
|
EN 12721 Nábytek – Hodnocení odolnosti povrchu proti působení vlhkého tepla |
Působení zdroje tepla o teplotě 70 °C |
Beze změny po provedení zkoušky |
EN 12722 Nábytek – Hodnocení odolnosti povrchu proti působení suchého tepla |
Působení zdroje tepla teplotě o 70 °C |
Beze změny po provedení zkoušky |
EN 15186 Nábytek – Hodnocení odolnosti povrchu proti poškrábání |
Kontakt se špičkou diamantového hrotu |
Metoda A: bez poškrábání ≥ 0,30 mm při zatížení o síle 5 N, nebo Metoda B: bez viditelného poškrábání na ≥ 6 místech v kontrolní šabloně při zatížení o síle 5 N |
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění kritéria, přičemž uvede, zda k jeho splnění došlo v důsledku toho, že dotčený nábytkový výrobek je od tohoto kritéria osvobozen, nebo kontrolovaným použitím VOC v procesu natírání.
V tomto druhém případě doloží žadatel k prohlášení informace poskytnuté dodavatelem barvy, základní nátěrové hmoty nebo laku, v nichž bude uveden obsah VOC a hustota barvy, základní nátěrové hmoty nebo laku (obojí v g/L) a výpočet skutečného podílu VOC.
Pokud je obsah VOC v barvě, základní nátěrové hmotě nebo laku větší než 5 % (koncentrace v plechovém obalu), musí žadatel buď:
i) |
předložit výpočty dokládající, že skutečné množství VOC aplikované na plochu natřeného povrchu konečného smontovaného nábytkového výrobku je menší než 30 g/m2, a to v souladu s pokyny uvedenými v dodatku I, nebo |
ii) |
předložit výpočty dokládající, že skutečné množství VOC aplikované na plochu natřeného povrchu konečného smontovaného nábytkového výrobku je menší než 60 g/m2, a to v souladu s pokyny uvedenými v dodatku I, a předložit protokoly o zkoušce prokazující splnění požadavků na kvalitu povrchové úpravy uvedených v tabulce 4. |
3.3. Emise formaldehydu z desek na bázi dřeva
Toto kritérium se použije, pouze pokud je obsah dřeva nebo desek na bázi dřeva v celkové hmotnosti konečného nábytkového výrobku (bez obalu) větší než 5 % (hmotnostních).
Emise formaldehydu ze všech dodávaných desek na bázi dřeva, v podobě, v níž se používají v nábytkových výrobcích (tj. bez povrchové úpravy, s nátěrem, krycí vrstvou, dýhováním), a jež byly vyrobeny s použitím pryskyřice na bázi formaldehydu, musí splňovat jedno z těchto kritérií:
— |
musí být nižší než 50 % prahové hodnoty, což umožní jejich klasifikaci jako splňující E1, |
— |
musí být v případě polotvrdých dřevovláknitých desek (MDF) nižší než 65 % mezní hodnoty E1, |
— |
musí být nižší než mezní hodnoty stanovené normami organizace CARB fáze II nebo japonskými „F-3 star“ nebo „F-4 star“. |
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria a uvede, že desky dále neupravil ani neošetřil jiným způsobem, jenž by ohrožoval splnění mezních hodnot emisí formaldehydu u dodaných desek. Posuzování a ověřování nízkých emisí formaldehydu u desek se liší v závislosti na certifikačním systému, pod který spadají. Dokumentace, která je k ověření u jednotlivých systémů požadována, je popsána v tabulce 5.
Tabulka 5
Posuzování a ověřování nízkých emisí formaldehydu u desek
Systémy certifikace |
Dokumentace k ověření |
E1 (podle definice v příloze B normy EN 13986) |
Prohlášení výrobce desky na bázi dřeva, že tato deska dosahuje 50 % mezní hodnoty pro emise E1 nebo v případě polotvrdých dřevovláknitých desek (MFD) 65 % mezní hodnoty pro emise E1, přičemž se tato skutečnost doloží protokoly o zkoušce provedené podle normy EN 717-2, EN 120, EN 717-1, nebo podle rovnocenných metod. |
CARB – California Air Resources Board: mezní hodnoty fáze II |
Prohlášení výrobce desky na bázi dřeva, k němuž se dokládají výsledky zkoušky podle normy ASTM E1333 nebo ASTM D6007, z něhož vyplývá, že tyto desky splňují mezní hodnoty pro emise formaldehydu fáze II stanovené předpisem California Composite Wood Products Regulation 93120 (7). Deska na bázi dřeva může být označena v souladu s § 93120.3 písm. e), kde se uvádějí podrobnosti o jménu výrobce, číslu šarže výrobku nebo výrobní dávce a číslu přiřazeném organizací CARB certifikačnímu subjektu třetí strany (tato část není povinná, pokud se výrobky prodávají mimo Kalifornii či pokud při jejich výrobě nebyl použit přídavek formaldehydu či pokud byla použita pryskyřice na bázi určitého formaldehydu s ultra nízkými emisemi). |
Mezní hodnoty „F-3 star“ nebo „F-4 star“ |
Prohlášení výrobce desky na bázi dřeva o splnění mezních hodnot emisí formaldehydu podle normy JIS A 5905 (v případě dřevovláknitých desek) nebo JIS A 5908 (v případě třískových a překližkovaných desek), přičemž se doloží údaje o zkouškách provedených exsikátorovou metodou podle normy JIS A 1460. |
Kritérium č. 4 – Plasty
V žádné části nábytkového výrobku se nepoužijí plasty vyrobené za použití monomeru vinylchloridu (VCM).
4.1. Označování plastových dílců
Plastové dílce, jejichž hmotnost je větší než 100 g, musí být označeny podle norem EN ISO 11469 a EN ISO 1043 (části 1–4). Velikost písmen použitých k označení musí být minimálně 2,5 mm.
V případě, že jsou do plastů záměrně přidány výplně, zpomalovače hoření či změkčovadla a jejich podíl je vyšší než 1 % (hmotnostních), musí být jejich přítomnost v rámci označení podle normy EN ISO 1043 části 2–4 také uvedena.
Plastové části o hmotnosti nad 100 g mohou být ve výjimečných případech neoznačeny:
— |
pokud by označení ovlivnilo výkonnost nebo funkčnost plastového dílce, |
— |
pokud není označení v důsledku výrobní metody technicky možné provést, |
— |
pokud dílce nemohou být označeny, protože na jejich povrchu není k dispozici plocha dostatečná pro označení v čitelné velikosti umožňující identifikaci provozovatelem recyklačního zařízení. |
Ve výše uvedených případech, kdy je povoleno plastové dílce neoznačovat, musí být v informacích pro spotřebitele, na něž se odkazuje v kritériu 10, uvedeny další podrobnosti o typu polymeru a o případných přísadách podle požadavků norem EN ISO 11469 a EN ISO 1043 (části 1-4).
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria s výčtem všech plastových dílců o hmotnosti nad 100 g, které dotčený nábytkový výrobek obsahuje, a s uvedením, zda jsou, či nejsou označeny podle norem EN ISO 11469 a EN ISO 1043 (části 1-4).
Označení musí být při vizuální kontrole plastového nábytkového dílce jasně viditelné. Označení nemusí být nutně dobře viditelné na konečném smontovaném nábytkovém výrobku.
Pokud některé plastové dílce s hmotností nad 100 g označeny nejsou, předloží žadatel odůvodnění, proč nejsou označeny, a uvede, kde se v informacích pro spotřebitele příslušné údaje nacházejí.
V případě, že se u dílců o hmotnosti nad 100 g vyskytnou pochyby o povaze plastů, a dodavatelé požadované informace nepředloží, předloží se jako doklad označení podle norem EN ISO 11469 a EN ISO 1043 údaje o laboratorní zkoušce za pomocí infračervené nebo Ramanovy spektroskopie či případně jiných analytických technik vhodných k identifikaci povahy plastového polymeru a množství výplně či jiných přísad.
4.2. Látky podléhající omezení
Vedle obecných požadavků týkajících se nebezpečných látek, které stanoví kritérium č. 2, se na plastové dílce použijí níže uvedené podmínky.
4.2 a)
Plastové dílce a povrchové vrstvy nesmí být vyrobeny s použitím přísad, které obsahují sloučeniny kadmia (Cd), šestivazného chromu (CrVI), olova (Pb), rtuti (Hg) nebo cínu (Sn).
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria.
V případě, že jsou použity pouze primární plasty, je přijatelné prohlášení dodavatele těchto primárních plastových materiálů, že nejsou použity žádné přísady obsahující kadmium, šestivazný chrom, olovo, rtuť nebo cín.
V případě, že se primární plasty kombinují s předspotřebními plastovými recykláty, které pochází ze známých zdrojů, a/nebo s pospotřebním polyethylentereftalátem (PET), polystyrenem (PS), polyethylenem (PE) nebo polypropylenem (PP), které pochází ze systémů sběru komunálního odpadu, je přijatelné prohlášení dodavatele těchto recyklovaných plastových materiálů, že do nich nebyly záměrně přidány žádné sloučeniny obsahující kadmium, šestivazný chrom, olovo, rtuť nebo cín.
Pokud dodavatel nepředloží vyhovující prohlášení či pokud se primární plasty kombinují s předspotřebními recykláty ze smíšených či neznámých zdrojů, prokáže se splnění podmínek uvedených v tabulce 6 reprezentativními zkouškami daných plastových dílců.
Tabulka 6
Posuzování a ověřování obsahu nečistot z těžkých kovů v plastech
Kov |
Metoda |
Mezní hodnota (mg/kg) |
|
Primární |
Recyklovaný |
||
Cd |
XRF (rentgenová fluorescence) nebo kyselý výluh s následnou spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem nebo atomovou absorpční spektrometrií nebo jiná rovnocenná metoda k měření celkového množství kovu |
100 |
1 000 |
Pb |
100 |
1 000 |
|
Sn |
100 |
1 000 |
|
Hg |
100 |
1 000 |
|
CrVI |
EN 71-3 |
0,020 |
0,20 |
4.3. Obsah recyklovaného plastu
Toto kritérium se použije, pouze pokud je celkový obsah plastového materiálu v nábytkovém výrobku větší než 20 % jeho celkové hmotnosti (bez obalu).
Průměrný obsah recyklovaného materiálu v plastových součástech (bez obalu) musí být minimálně 30 % (hmotnostních).
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení dodavatele (dodavatelů) plastu o průměrném obsahu recyklovaného materiálu v konečném nábytkovém výrobku. Pokud plastové dílce pochází z různých zdrojů či od různých dodavatelů, vypočítá se průměrný obsah recyklovaného materiálu pro každý zdroj plastů a uvede se celkový průměrný obsah recyklovaného plastu v konečném nábytkovém výrobku.
K prohlášení výrobce (výrobců) plastů o obsahu recyklovaného materiálu musí být doloženy doklady umožňující sledovatelnost plastových recyklátů. Je možné například předložit informace o dodané dávce podle rámce, který stanoví tabulka 1 v normě EN 15343.
Kritérium č. 5 – Kovy
Vedle obecných požadavků na nebezpečné látky, které stanoví kritérium č. 2, se na kovové dílce nábytkového výrobku použijí níže uvedené podmínky.
5.1. Omezení, kterým podléhá elektrolytické pokovování
Na elektrolytické pokovování kovových dílců použitých v konečném nábytkovém výrobku nelze používat šestivazný chrom ani kadmium.
Nikl je na elektrolytické pokovování povolen pouze, je-li rychlost uvolňování niklu z pokovovaného dílce nižší než 0,5 μg/cm2/týden, a to podle normy EN 1811.
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení dodavatele kovového dílce (kovových dílců) o tom, že žádný kovový dílec nebyl pokovován šestivazným chromem, niklem nebo kadmiem.
Pokud byl na elektrolytické pokovování použit nikl, žadatel předloží prohlášení dodavatele kovového dílce (kovových dílců), doložené protokolem o zkoušce podle normy EN 1811, vyplývá-li z výsledků, že rychlost uvolňování niklu je nižší než 0,5 μg/cm2/týden.
5.2. Těžké kovy v barvách, základních nátěrových hmotách a lacích
Barvy, základní nátěrové hmoty nebo laky, které se používají na kovové dílce, nesmí obsahovat přísady na bázi kadmia, olova, šestivazného chromu, rtuti, arsenu nebo selenu v koncentraci větší než 0,010 % (hmotnostních), a to u žádného z jednotlivých kovů v barvě, základní nátěrové hmotě nebo laku v plechovém obalu.
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria a poskytne příslušný bezpečnostní list poskytnutý dodavateli barev, základních nátěrových hmot nebo laků, které byly použity.
5.3. Obsah těkavých organických sloučenin (VOC) v barvách, základních nátěrových hmotách a lacích
Toto podkritérium se použije pouze v případě, že obsah kovových dílců ošetřených nátěrem v konečném nábytkovém výrobku (bez obalu) je větší než 5 % hmotnostních.
Požadavky tohoto podkritéria nemusí být dodrženy, pokud lze prokázat splnění kritéria 9.5.
Obsah VOC v barvách, základních nátěrových hmotách a lacích, jimiž byly ošetřeny jakékoli kovové dílce použité v nábytkovém výrobku, nesmí být větší než 5 % (koncentrace v plechovém obalu).
Nátěry s větším obsahem VOC lze ovšem použít, pokud lze prokázat buď, že:
— |
celkové množství VOC v barvě, základní nátěrové hmotě či laku, které byly použity při nátěru, je menší než 30 g/m2 plochy natřeného povrchu, nebo |
— |
celkové množství VOC v barvě, základní nátěrové hmotě či laku, které byly použity při nátěru, je v rozmezí 30 a 60 g/m2 plochy natřeného povrchu a že kvalita povrchu dotčené povrchové úpravy splňuje požadavky uvedené v tabulce 7. |
Tabulka 7
Požadavky na kvalitu povrchové úpravy, pokud míra aplikovaných VOC dosahuje 30–60 g/m2
Norma pro zkoušku |
Podmínky |
Požadovaný výsledek |
EN 12720 Nábytek – Hodnocení odolnosti povrchu proti působení studených kapalin |
Působení vody |
Beze změny po čtyřiadvacetihodinovém působení |
Působení mastnoty |
Beze změny po čtyřiadvacetihodinovém působení |
|
Působení alkoholu |
Beze změny po jednohodinovém působení |
|
Působení kávy |
Beze změny po jednohodinovém působení |
|
EN 12721 Nábytek – Hodnocení odolnosti povrchu proti působení vlhkého tepla |
Působení zdroje tepla o teplotě 70 °C |
Beze změny po provedení zkoušky |
EN 12722 Nábytek – Hodnocení odolnosti povrchu proti působení suchého tepla |
Působení zdroje tepla o teplotě 70 °C |
Beze změny po provedení zkoušky |
EN 15186 Nábytek – Hodnocení odolnosti povrchu proti poškrábání |
Kontakt se špičkou diamantového hrotu |
Metoda A: bez poškrábání ≥ 0,30 mm při zatížení o síle 5 N, nebo Metoda B:bez viditelného poškrábání v ≥ 6 místech v kontrolní šabloně při zatížení o síle 5 N |
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění kritéria, přičemž uvede, zda k jeho splnění došlo v důsledku toho, že dotčený nábytkový výrobek je od tohoto kritéria osvobozen, nebo kontrolovaným použitím VOC v procesu natírání.
V tomto druhém případě doloží žadatel k prohlášení informace poskytnuté dodavatelem barvy, základní nátěrové hmoty nebo laku, v nichž bude uveden obsah VOC a hustota barvy, základní nátěrové hmoty nebo laku (obojí v g/L) a skutečný podíl obsahu VOC.
Pokud je obsah VOC v barvě, základní nátěrové hmotě nebo laku větší než 5 % (koncentrace v plechovkovém obalu), musí žadatel buď:
— |
předložit výpočty dokládající, že skutečné množství VOC aplikované na plochu natřeného povrchu konečného smontovaného nábytkového výrobku je menší než 30 g/m2, a to v souladu s pokyny uvedenými v dodatku I, nebo |
— |
předložit výpočty dokládající, že skutečné množství VOC aplikované na plochu natřeného povrchu konečného smontovaného nábytkového výrobku je menší než 60 g/m2, a to v souladu s pokyny uvedenými v dodatku I, a předložit protokoly o zkoušce prokazující splnění požadavků na kvalitu povrchové úpravy uvedených v tabulce 7. |
Kritérium č. 6 – Čalounické potahové materiály
V žádné části nábytkového výrobku se nepoužijí čalounické potahové materiály vyrobené za použití monomeru vinylchloridu (VCM).
6.1. Požadavky na fyzickou kvalitu
Veškeré usně používané jako čalounický potahový materiál musí splňovat požadavky na fyzickou kvalitu uvedené v dodatku II.
Veškeré textilie používané jako čalounický potahový materiál musí splňovat požadavky na fyzickou kvalitu uvedené v tabulce 8.
Povrstvené textilie používané jako čalounický potahový materiál musí splňovat požadavky na fyzickou kvalitu uvedené v tabulce 9.
Tabulka 8
Fyzické požadavky na textilní potahové materiály při čalounění nábytku
Faktor zkoušky |
Metoda |
Snímatelné a omyvatelné potahy |
Nesnímatelné a omyvatelné potahy |
Změny rozměrů při praní a sušení |
Domácí praní: ISO 6330 + EN ISO 5077 (tři praní při teplotách uvedených na výrobku se sušením v bubnu po každém cyklu praní) Průmyslové praní: ISO 15797 + EN ISO 5077 (při minimální teplotě 75 °C) |
Nábytkového čalounění z tkané textilie: ± 2,0 % Tkané povlaky na nábytek: ± 3,0 % Netkané povlaky na nábytek: ± 5,0 % Nábytkové čalounění z netkané textilie: ± 6,0 % |
Nepoužije se |
Stálobarvenost při praní |
Domácí praní: ISO 105-C06 Průmyslové praní: ISO 15797 + ISO 105-C06 (při minimální teplotě 75 °C) |
≥ úroveň 3–4, pokud jde o změnu barvy ≥ úroveň 3–4, pokud jde o skvrny |
Nepoužije se |
Stálobarevnost v otěru za mokra (**) |
ISO 105 X12. |
≥ 2–3 |
≥ úroveň 2–3 |
Stálobarevnost v otěru za sucha (**) |
ISO 105 X12 |
≥ úroveň 4 |
≥ úroveň 4 |
Stálobarevnost na světle |
ISO 105 B02 |
≥ úroveň (***) |
≥ úroveň 5 (***) |
Odolnost textilie proti žmolkování a oděru |
Pletené a netkané výrobky: EN/ISO 12945-1 Tkaniny: EN/ISO 12945-2 |
Výsledek ve zkoušce podle ISO 12945-1 > 3 Výsledek ve zkoušce podle ISO 12945-2 > 3 |
Výsledek ve zkoušce podle ISO 12945-1 > 3 Výsledek ve zkoušce podle ISO 12945-2 > 3 |
Tabulka 9
Fyzické požadavky na potahové materiály z povrstvené textilie při čalounění nábytku
Vlastnost |
Metoda |
Požadavek |
Pevnost v tahu |
ISO 1421 |
CH ≥ 35 daN a TR ≥ 20 daN |
Odolnost povrstvených textilií proti dalšímu trhání metodou trouser |
ISO 13937/2 |
CH ≥ 2,5 daN a TR ≥ 2daN |
Stálobarevnost v umělé povětrnosti – zkouška s xenonovou výbojkou |
EN ISO 105-B02 |
Vnitřní použití ≥ 6; Venkovní použití ≥ 7 |
Textilie – odolnost v oděru metodou Martindale |
ISO 5470/2 |
≥ 75 000 |
Zjišťování přilnavosti povrstvení |
EN 2411 |
CH ≥ 1,5 daN a TR ≥ 1,5 daN |
Kde: daN = dekanewtony, CH = osnova a TR = útek |
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení poskytnuté dodavatelem usní, textilií či povrstvených textilií, přičemž k němu doloží příslušné zkouškové protokoly, z něhož vyplývá, že potahové materiály k čalounění splňují fyzické požadavky na usně, textilie či povrstvené textilie uvedené v tabulce 8 respektive tabulce 9 v dodatku II.
U materiálů na bázi textilií, kterým byla udělena ekoznačka EU podle rozhodnutí 2014/350/EU, se má za to, že toto kritérium splňují, musí však být předložena kopie certifikátu o ekoznačce EU.
6.2. Požadavky na chemickou zkoušku
Toto kritérium se vztahuje na čalounické potahové materiály v konečné podobě po ošetření, v níž se obvykle používají v nábytkovém výrobku. Vedle obecných podmínek týkajících se nebezpečných látek, které stanoví kritérium č. 2, se na čalounické potahové materiály použijí tato zvláštní omezení uvedená v tabulce 10:
Tabulka 10
Požadavky na chemickou zkoušku u potahového materiálu u usní, textilií a povrstvených textilií
Chemická látka |
Použitelnost |
Mezní hodnota (mg/kg) |
Zkušební metoda |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Aromatické aminy podléhající omezení vznikající štěpením azobarviv (****) |
Usně |
≤ 30 u každého aminu (****) |
EN ISO 17234-1 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Textilie a povrstvené textilie |
EN ISO 14362-1 a EN ISO 14362-3 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Šestimocný chrom |
Usně |
< 3 (*****) |
EN ISO 17075 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Volný formaldehyd |
Usně |
≤ 20 (u dětského nábytku) (******) nebo ≤ 75 u ostatního nábytku |
EN ISO 17226-1 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Textilie a povrstvené textilie |
EN ISO 14184-1 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Extrahovatelné těžké kovy |
Usně |
Arsen ≤ 1,0 |
Antimon ≤ 30,0 |
EN ISO 17072-1 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Chrom ≤ 200,0 |
Kadmium ≤ 0,1 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kobalt ≤ 4,0 |
Měď≤ 50,0 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Olovo ≤ 1,0 |
Rtuť ≤ 0,02 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nikl ≤ 1,0 |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Textilie a povrstvené textilie |
Arsen ≤ 1,0 |
Antimon ≤ 30,0 (*******) |
ISO 105 E04 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Chrom ≤ 2,0 |
Kadmium ≤ 0,1 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kobalt ≤ 4,0 |
Měď ≤ 50,0 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Olovo ≤ 1,0 |
Rtuť ≤ 0,02 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nikl ≤ 1,0 |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Chlorfenoly |
Usně |
Pentachlorfenol ≤ 0,1 mg/kg Tetrachlorfenol ≤ 0,1 mg/kg |
EN ISO 17070 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Alkylfenoly: |
Usně, textilie a povrstvené textilie |
Nonylfenol, směs izomerů č. CAS 25154-52-3); 4-nonylfenol (č. CAS 104-40-5) 4-nonylfenol, s rozvětveným řetězcem (č. CAS 84852-15-3) Oktylfenol (č. CAS 27193-28-8) 4-oktylfenol (č. CAS 1806-26-4) 4-tert-oktylfenol (č. CAS 140-66-9) Alkylfenolethoxyláty (APEO) a jejich deriváty:
Celková mezní hodnota
|
V případě usní: EN ISO 18218-2 (nepřímá metoda) V případě textilií a povrstvených textilií: EN ISO 18254 u alkylfenoletoxylátů. Zkoušky konečného výrobku u alkylfenolů se provádí extrakcí rozpouštědlem s následnou kapalinovou nebo plynovou chromatografií s hmotnostní spektrometrií (LC-MS nebo GC-MS). |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Polycyklické aromatické uhlovodíky |
Textilie, povrstvené textilie nebo usně |
PAU podléhající omezení podle nařízení (ES) č. 1907/2006.
Jednotlivé mezní hodnoty pro výše uvedených 8 PAU: ≤ 1 mg/kg Další PAU podléhající omezení:
Celková mezní hodnota pro výše uvedených 18 PAU: ≤ 10 mg/kg |
AfPS GS 2014:01 PAK |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
N,N-dimethylacetamid (č. CAS 127-19-5) |
Elastan nebo textilie na bázi akrylátu |
Výsledek ≤ 0,005 % hmotnostních (≤ 50 mg/kg) |
Extrakce rozpouštědlem s následnou kapalinovou nebo plynovou chromatografií s hmotnostní spektrometrií (LC-MS nebo GC-MS) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Chloralkany |
Usně |
Chloralkany C10–C13 (SCCP) nedetekovatelné Chloralkany C14-C17 (MCCP) ≤ 1 000 mg/kg |
EN ISO 18219 |
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení, že potahový materiál k čalounění z usní, textilií či povrstvených textilií splňuje mezní hodnoty uvedené v tabulce 10, přičemž k němu doloží protokoly o zkouškách.
U materiálů na bázi textilií, kterým byla udělena ekoznačka EU podle rozhodnutí 2014/350/EU, se má za to, že toto kritérium splňují, musí však být předložena kopie certifikátu o ekoznačce EU.
6.3. Omezení, jimž podléhá výrobní proces
Pokud čalounický potahový materiál představuje více než 1,0 % (hmotnostní) celkové hmotnosti nábytkového výrobku (bez obalu), musí dodavatel materiálu splnit omezení týkající se používání nebezpečných látek při výrobě uvedená v tabulce 11.
Tabulka 11
Látky podléhající omezení používané v jednotlivých fázích výroby usní, textilií a povrstvených textilií
1 – Nebezpečné látky používané v jednotlivých fázích výroby |
||||||||||||||||||||||||||||
(a) Detergenty, povrchově aktivní látky, změkčovadla a komplexotvorná činidla |
||||||||||||||||||||||||||||
Použitelnost: Ve fázi barvení a povrchové úpravy při výrobě usní, textilií a povrstvených textilií |
Všechny neiontové a kationtové detergenty a povrchově aktivní látky musí být biologicky zcela rozložitelné v anaerobních podmínkách. Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení poskytnuté výrobcem usní, textilií nebo povrstvených textilií, k němuž doloží prohlášení poskytnuté jeho dodavatelem (dodavateli) chemických látek a příslušné bezpečnostní listy a výsledky zkoušek podle norem EN ISO 11734 nebo ECETOC č. 28 OECD 311. Jako referenční bod pro biologickou rozložitelnost se použije aktuální verze databáze složek pracích a čisticích prostředků (databáze složek detergentů), a příslušný subjekt ji podle svého uvážení může přijmout namísto protokolů o zkouškách. http://ec.europa.eu/environment/ecolabel/documents/did_list/didlist_part_a_cs.pdf |
|||||||||||||||||||||||||||
Při výrobních procesech nelze používat perfluoralkylsulfonáty s dlouhým řetězcem (≥ C6) a perfluorkarboxylové kyseliny (≥ C8). Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení poskytnuté výrobcem usní, textilií nebo povrstvených textilií, k němuž doloží prohlášení jeho dodavatele (dodavatele) chemických látek a příslušné bezpečnostní listy, z nichž vyplývá, že tyto látky nebyly v jednotlivých fázích výroby použity. |
||||||||||||||||||||||||||||
(b) Pomocné látky (používané ve směsích, přípravcích a lepidlech) |
||||||||||||||||||||||||||||
Použitelnost: Barvení a dokončovací operace pro výrobu usní, textilií či povrstvených textilií |
Níže uvedené látky nelze používat v žádné ze směsí a žádném z přípravků pro barvení a dokončovací operace u usní, textilií či povrstvených textilií:
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení poskytnuté dodavatelem usní, textilií nebo povrstvených textilií, k němuž doloží příslušné bezpečnostní listy, z něhož vyplývá, že tyto sloučeniny nebyly použity při barvení ani v žádné dokončovací operace u usní, textilií či povrstvených textilií. |
|||||||||||||||||||||||||||
(c) Rozpouštědla |
||||||||||||||||||||||||||||
Použitelnost: Zpracování materiálů v podobě usní, textilií či povrstvených textilií |
Níže uvedené látky nelze používat v žádné ze směsí a žádném z přípravků při zpracování materiálů v podobě usní, textilií a povrstvených textilií:
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení poskytnuté výrobcem usní, textilií nebo povrstvených textilií, k němuž doloží příslušné bezpečnostní listy, že tyto látky nebyly v žádné z fází výroby usní, textilií a povrstvených textilií použity. |
|||||||||||||||||||||||||||
2 – Barviva používaná v procesech barvení a potisku |
||||||||||||||||||||||||||||
Použitelnost: Procesy barvení a potisku |
Pokud se používají disperzní barviva, nelze používat halogenované urychlovače barvení (nosiče). (Mezi tyto urychlovače patří např.: 1,2-dichlorobenzen, 1,2,4-trichlorobenzen, chlorfenoxyethanol). Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení, k němuž doloží prohlášení výrobců usní, textilií nebo povrstvených textilií, jejich dodavatele (dodavatelů) chemických látek a příslušné bezpečnostní listy, které uvádí, že se v procesu barvení usní, textilií a povrstvených textilií používaných v nábytkových výrobcích nepoužívají halogenované nosiče barev. |
|||||||||||||||||||||||||||
Použitelnost: Procesy barvení a potisku |
Chromová mořidla nelze používat. Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení, k němuž doloží prohlášení výrobců usní, textilií nebo povrstvených textilií, jejich dodavatele (dodavatelů) chemických látek a příslušné bezpečnostní listy, které uvádí, že se v procesu barvení usní, textilií a povrstvených textilií používaných v nábytkových výrobcích nepoužívají chromová mořidla. |
|||||||||||||||||||||||||||
Použitelnost: Procesy barvení a potisku |
Pigmenty na bázi kadmia, olova, šestivazného chromu, rtuti, arsenu a antimonu nelze používat. Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení, k němuž doloží prohlášení výrobců usní, textilií nebo povrstvených textilií, jejich dodavatele (dodavatelů) chemických látek a příslušné bezpečnostní listy, které uvádí, že se v procesu barvení usní, textilií a povrstvených textilií používaných v nábytkových výrobcích nepoužívají pigmenty na bázi uvedených těžkých kovů. |
|||||||||||||||||||||||||||
3 – Povrchová úprava |
||||||||||||||||||||||||||||
Fluorované sloučeniny Použitelnost: Potahové materiály k čalounění, které se vyznačují vodoodpudivostí a odolností proti skvrnám |
Fluorované sloučeniny nelze k zajištění vodoodpudivosti a odolnosti proti skvrnám impregnovat do čalouněných povrchů nábytku. Tomuto omezení podléhají i perfluorované a polyfluorované látky. Ošetření pomocí nefluorovaných látek, které jsou snadno nebo inherentně biologicky rozložitelné nebo mají nízký potenciál bioakumulace ve vodním prostředí, je povoleno. Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o dodržení omezení, k němuž přiloží prohlášení výrobců usní, textilií nebo povrstvených textilií, prohlášení dodavatele (dodavatelů) chemických látek a příslušné bezpečnostní listy, z něhož vyplývá, že se v povrchových úpravách usní, textilií a povrstvených textilií nepoužívají fluorované, perfluorované a polyfluorované látky. Pokud není přijatelné prohlášení k dispozici, může příslušný subjekt dále požádat o provedení zkoušek potahového materiálu podle metod, které definuje norma CEN/TS 15968. Při ošetření nefluorovanými látkami lze jejich snadnou nebo inherentní biologickou rozložitelnost doložit zkouškami podle těchto metod: OECD 301 A, ISO 7827, OECD 301 B, ISO 9439, OECD 301 C, OECD 301 D, ISO 10708, OECD 301 E, OECD 301 F, ISO 9408. Nízký potenciál k bioakumulaci lze doložit zkouškami, z nichž vyplývá rozdělovací koeficient oktanol/voda (Log Kow) < 3,2 nebo faktor biokoncentrace (BCF) < 100. Jako referenční bod pro biologickou rozložitelnost se použije aktuální databáze složek pracích a čisticích prostředků (databáze složek detergentů), a příslušný subjekt ji podle svého uvážení může přijmout namísto protokolů o zkouškách. http://ec.europa.eu/environment/ecolabel/documents/did_list/didlist_part_a_cs.pdf |
|||||||||||||||||||||||||||
4 – Kvalita odtokové vody po činění a specifická spotřeba vody |
||||||||||||||||||||||||||||
Použitelnost: Proces výroby usní |
|
|||||||||||||||||||||||||||
Kůže |
28 m3/t |
|||||||||||||||||||||||||||
Kožky |
45 m3/t |
|||||||||||||||||||||||||||
Usně vyčiněné tříslem |
35 m3/t |
|||||||||||||||||||||||||||
Vepřovice |
80 m3/t |
|||||||||||||||||||||||||||
Ovčina |
180 l/kožka |
|||||||||||||||||||||||||||
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění kritéria poskytnuté dodavatelem či případně výrobcem usní. V prohlášení musí být uveden roční objem výroby usní a související spotřeba vody, a to na základě měsíčních průměrných hodnot za posledních dvanáct měsíců před podáním žádosti, přičemž spotřeba se měří množstvím vypuštěné odpadní vody. Pokud proces výroby usní probíhá na různých zeměpisných místech, poskytne žadatel nebo dodavatel usňového meziproduktu dokumentaci o objemu vypuštěné vody (v m3) na množství zpracovaného meziproduktu v tunách (t) nebo na počet kožek v případě ovčiny, a to na základě průměrných měsíčních hodnot za dvanáct měsíců před podáním žádosti. |
Posuzování a ověřování: Žadatel sestaví veškerá příslušná prohlášení, bezpečnostní listy a podpůrné protokoly o zkouškách poskytnuté výrobci usní, textilií nebo povrstvených textilií či jejich dodavateli, které jsou relevantní z hlediska doložení splnění požadavků na nepoužívání nebezpečných látek uvedených v tabulce 11.
U čalounických potahových materiálů vyrobených z textilií, kterým byla udělena ekoznačka EU podle rozhodnutí 2014/350/EU, se má za to, že toto kritérium nepoužívání uvedených nebezpečných látek v procesech výroby splňují, musí však být předložena kopie certifikátu o ekoznačce EU.
6.4. Bavlněná a jiná přírodní celulózová vlákna za semen
Bavlna obsahující alespoň 70 % (hmotnostních) obsahu recyklovaného materiálu je od požadavků kritéria 6.4 osvobozena.
Bavlněná a jiná přírodní celulózová vlákna za semen (dále jen „bavlna“), která nejsou recyklovanými vlákny, musí obsahovat minimální množství ekologicky pěstované bavlny (viz kritérium 6.4 písm. a)), nebo bavlny pěstované v souladu se zásadami integrované ochrany rostlin (viz kritérium 6.4 písm. b)).
U textilií, kterým byla udělena ekoznačka EU na základě ekologických kritérií stanovených v rozhodnutí 2014/350/EU, se má za to, že kritérium 6.4 splňují.
Posuzování a ověřování: Žadatel nebo případně dodavatel materiálu předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria.
V případě používání textilií, kterým byla udělena ekoznačka EU, doloží žadatel kopii certifikátu o ekoznačce EU, z níž vyplývá, že byla udělena v souladu s rozhodnutím 2014/350/EU.
Případný obsah recyklovaného materiálu musí být sledovatelný až do fáze opětovného zpracování surovin. Ověření této skutečnosti se provede certifikací dodavatelského řetězce nezávislou třetí stranou nebo na základě dokumentace poskytnuté dodavateli surovin a subjektů, jež provádějí opětovné zpracování.
6.4 a)
Alespoň 10 % (hmotnostních) nerecyklovaných bavlněných vláken použitých v čalounických materiálech musí být vypěstováno v souladu s požadavky nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (9), normy National Organic Programme (NOP) Spojených států amerických nebo s rovnocennými právními povinnostmi stanovenými obchodními partnery EU. Obsah ekologicky pěstované bavlny může zahrnovat bavlnu z ekologické zemědělské produkce nebo zemědělské produkce ve fázi přechodu na ekologické zemědělství.
Má-li se ekologicky pěstovaná bavlna smísit s bavlnou z konvenční produkce či bavlnou pěstovanou v souladu se zásadami integrované ochrany rostlin (IPM), musí pocházet z odrůd, které nebyly geneticky modifikovány.
Žádosti týkající se obsahu ekologicky pěstované bavlny lze podat pouze v případě, že tento obsah činí přinejmenším 95 %.
Posuzování a ověřování: Žadatel nebo případně dodavatel materiálu předloží prohlášení o splnění kritéria k obsahu ekologicky pěstované bavlny, k němuž doloží doklady certifikované nezávislým subjektem o tom, že dané prohlášení bylo předloženo v souladu s výrobními a kontrolními požadavky nařízení (ES) č. 834/2007, normy NOP Spojených států amerických nebo požadavky stanovenými jinými obchodními partnery. Ověření se provede zvlášť pro každou zemi původu.
Žadatel nebo případně dodavatel materiálu prokáže splnění požadavku na minimální obsah ekologicky pěstované bavlny na základě ročního objemu bavlny zakoupené za účelem výroby konečného výrobku (konečných výrobků) a podle jednotlivých produktových řad. Aby bylo doloženo množství zakoupené certifikované bavlny, musí být předloženy záznamy o transakcích a/nebo faktury.
U bavlny z konvenční produkce nebo bavlny pěstované v souladu se zásadami integrované ochrany rostlin, která se používá ve směsích s ekologicky pěstovanou bavlnou, se jako doklad splnění kritéria pro odrůdy bavlny uznává screeningová zkouška společných genetických modifikací.
6.4 b)
Alespoň 20 % (hmotnostních) nerecyklovaných bavlněných vláken používaných v čalounických materiálech musí být vypěstováno v souladu se zásadami integrované ochrany rostlin (IPM), jak je definuje program integrované ochrany rostlin (IPM) Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), nebo v souladu se systémy řízení integrované produkce rostlin (IPR) zahrnujícími zásady integrované ochrany rostlin.
Při pěstování bavlny v režimu IPM, která má být použita v konečném výrobku, nelze použít žádnou z níže uvedených látek: aldikarb, aldrin, kamfechlor (toxafen), kaptafol, chlordan, 2,4,5-T, chlordimeform, cypermethrin, DDT, dieldrin, dinoseb a jeho soli, endosulfan, endrin, heptachlor, hexachlorbenzen, hexachlorcyklohexan (veškeré izomery), methamidofos, methylparathion, monokrotofos, neonikotinoidy (klothianidin, imidakloprid, thiametoxam), parathion, pentachlorfenol.
Posuzování a ověřování: Žadatel nebo případně dodavatel materiálu předloží prohlášení o splnění kritéria 6.4 písm. b), k němuž doloží doklady o tom, že minimálně 20 % (hmotnostních) nerecyklované bavlny obsažené v dotčeném výrobku vypěstovali producenti, kteří se účastnili oficiálních školicích programů Organizace OSN pro výživu a zemědělství či státních programů IPM a IPR nebo byli auditováni v rámci některého systému IPM certifikovaného třetí stranou. Ověření se provede buď jednou ročně jednotlivě pro každou zemi původu, nebo na základě certifikace veškeré bavlny vypěstované v souladu se zásadami IPM zakoupené za účelem výroby daného produktu.
Žadatel nebo případně dodavatel materiálu rovněž prohlásí, že bavlna v režimu IPM nebyla vypěstována za použití žádných z látek uvedených v kritériu 6.4 písm. b). Certifikační systémy IPM, které vylučují použití uvedených látek, se přijímají jako doklad splnění tohoto kritéria.
Kritérium č. 7 – Čalounické vycpávkové materiály
7.1. Latexová pěna
7.1 a)
Latexová pěna nesmí obsahovat níže uvedené látky v koncentraci překračující mezní hodnoty uvedené v tabulce 12:
Tabulka 12
Látky podléhající omezení v latexových pěnách používaných v nábytkových čalounických vycpávkových materiálech
Skupina látek |
Látka |
Mezní hodnota (ppm) |
Požadavky na posuzování a ověřování |
Chlorfenoly |
Monochlorfenoly a dichlorfenoly (soli a estery) |
1 |
A |
Jiné chlorfenoly |
0,1 |
A |
|
Těžké kovy |
As (arsen) |
0,5 |
B |
Cd (kadmium) |
0,1 |
B |
|
Co (kobalt) |
0,5 |
B |
|
Cr (chrom), celkem |
1 |
B |
|
Cu (měď) |
2 |
B |
|
Hg (rtuť) |
0,02 |
B |
|
Ni (nikl) |
1 |
B |
|
Pb (olovo) |
0,5 |
B |
|
Sb (antimon) |
0,5 |
B |
|
Pesticidy (zkoušky na ně se provádějí pouze u pěn obsahujících minimálně 20 % hmotnostních přírodního latexu) |
Aldrin |
0,04 |
C |
o,p-DDE |
0,04 |
C |
|
p,p-DDE |
0,04 |
C |
|
o,p-DDD |
0,04 |
C |
|
p,p-DDD |
0,04 |
C |
|
o,p-DDT |
0,04 |
C |
|
p,p-DDT |
0,04 |
C |
|
Diazinon |
0,04 |
C |
|
Dichlorfenthion |
0,04 |
C |
|
Dichlorvos |
0,04 |
C |
|
Dieldrin |
0,04 |
C |
|
Endrin |
0,04 |
C |
|
Heptachlor |
0,04 |
C |
|
Heptachlorepoxid |
0,04 |
C |
|
Hexachlorbenzen |
0,04 |
C |
|
Hexachlorcyklohexan |
0,04 |
C |
|
α-hexachlorcyklohexan |
0,04 |
C |
|
β-hexachlorcyklohexan |
0,04 |
C |
|
γ-hexachlorcyklohexan (lindan) |
0,04 |
C |
|
δ-hexachlorcyklohexan |
0,04 |
C |
|
Malathion |
0,04 |
C |
|
Methoxichlor |
0,04 |
C |
|
Mirex |
0,04 |
C |
|
Parathion-ethyl |
0,04 |
C |
|
Parathion-methyl |
0,04 |
C |
|
Další specifické látky, které podléhají omezení |
Butadien |
1 |
D |
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění kritéria 7.1 písm. a) a případně protokoly o zkoušce provedené podle těchto metod:
A. |
Žadatel předloží protokol s výsledky zkoušky přítomnosti chlorfenolů provedené tímto postupem: 5 g vzorku se rozemele a chlorfenoly se vyextrahují jako fenol (PCP), sodná sůl (SPP) nebo estery. Extrakty se analyzují plynovou chromatografií (GC). Detekce se provádí na hmotnostním spektrometru nebo detektoru elektronového záchytu (ECD). |
B. |
Žadatel předloží protokol s výsledky zkoušky přítomnosti těžkých kovů provedené tímto postupem: vzorek rozemletého materiálu se eluuje v poměru 1: 10 podle normy DIN 38414-S4 nebo obdobného předpisu. Výsledný filtrát se přelije přes membránový filtr s póry o velikosti 0,45 μm (v případě potřeby tlakovou filtrací). V takto získaném roztoku se stanoví obsah těžkých kovů optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES), též nazývanou atomová emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-AES), nebo pomocí atomové absorpční spektrometrie s hydridovou jednotkou nebo technikou studených par. |
C. |
Žadatel předloží protokol s výsledky zkoušky přítomnosti pesticidů provedené tímto postupem: 2 g vzorku se extrahují v ultrazvukové lázni se směsí hexan/dichlormethan (85/15). Extrakt se přečistí protřepáním s acetonitrilem nebo adsorpční chromatografií na florisilu. Kvalitativní a kvantitativní analýza se provádí plynovou chromatografií s detekcí elektronovým záchytem nebo kombinací plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie. Zkouška přítomnosti pesticidů je požadována pro latexovou pěnu s obsahem nejméně 20 % přírodního latexu. |
D. |
Žadatel předloží protokol s výsledky zkoušky přítomnosti butadienu provedené tímto postupem: latexová pěna se rozemele a zváží, poté se odeberou vzorky metodou headspace. Obsah butadienu se stanoví plynovou chromatografií s plamenným ionizačním detektorem. |
7.1 b)
Po 24 hodinách nesmí koncentrace níže uvedených VOC ve zkušební komoře překročit mezní hodnoty uvedené v tabulce 13.
Tabulka 13
Mezní hodnoty emisí VOC v latexových pěnách
Látka |
Mezní hodnota (mg/m3) |
1,1,1-trichlorethan |
0,2 |
4-fenylcyklohexen |
0,02 |
Sirouhlík |
0,02 |
Formaldehyd |
0,005 |
Nitrosaminy (********) |
0,0005 |
Styren |
0,01 |
Tetrachlorethen |
0,15 |
Toluen |
0,1 |
Trichlorethylen |
0,05 |
Vinylchlorid |
0,0001 |
Vinylcyklohexen |
0,002 |
Aromatické uhlovodíky (celkem) |
0,3 |
Těkavé organické sloučeniny (VOC) (celkem) |
0,5 |
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění kritéria 7.1 písm. b), k němuž případně doloží protokol o zkoušce analýzou ve zkušební komoře podle normy ISO 16000-9.
Zabalený vzorek se na dobu nejméně 24 hodin uskladní při pokojové teplotě. Po uplynutí této doby se vzorek rozbalí a okamžitě přenese do zkušební komory. Vzorek se umístí do držáku, který dovoluje přístup vzduchu ze všech stran. Klimatické faktory se upraví podle ISO 16000-9. Pro porovnání výsledků zkoušek se specifická míra výměny vzduchu pro daný prostor (q = n/l) musí rovnat 1. Míra výměny vzduchu musí být v rozmezí 0,5 a 1. Komora se plní po dobu 1 hodiny, na náplni DNPH pro analýzu formaldehydu a jiných aldehydů a na Tenax TA pro analýzu dalších těkavých organických sloučenin, a odběr vzorků vzduchu musí být proveden 24 hodin (± 1 hodina) poté. Odběr vzorků pro ostatní sloučeniny může být proveden později, ale musí být dokončen do 30 hodin.
Analýza formaldehydu a jiných aldehydů musí být v souladu s normou ISO 16000-3. Pokud není stanoveno jinak, analýza jiných těkavých organických sloučenin musí být v souladu s normou ISO 16000-6.
Zkoušení podle normy CEN/TS 16516 se považuje za rovnocenné s požadavky norem série ISO 16000.
Analýza nitrosaminů se provádí plynovou chromatografií v kombinaci s detektorem analýzy termální energie (GC-TEA) v souladu s metodou BGI 505-23 (dříve ZH 1/120.23) nebo metodou rovnocennou.
7.2. Polyuretanová pěna (PUR)
7.2 a)
Polyuretanová pěna nesmí obsahovat níže uvedené látky a směsi v koncentraci překračující hodnoty uvedené v tabulce 14.
Tabulka 14
Seznam látek a směsí v PUR podléhajících omezení
Skupina látek |
Látky (zkratka, číslo CAS, značka prvku) |
Mezní hodnota |
Metoda |
Biocidní přípravky |
|
Nepřidávají se záměrně |
A |
Zpomalovače hoření |
|
Nepřidávají se (pokud to není v souladu s podmínkami v tabulce 2 pod záznamy v písm. (b) a (c) |
A |
Těžké kovy |
As (arsen) |
0,2 ppm |
B |
Cd (kadmium) |
0,1 ppm |
B |
|
Co (kobalt) |
0,5 ppm |
B |
|
Cr (chrom), celkový |
1,0 ppm |
B |
|
Cr VI (šestivazný chrom) |
0,01 ppm |
B |
|
Cu (měď) |
2,0 ppm |
B |
|
Hg (rtuť) |
0,02 ppm |
B |
|
Ni (nikl) |
1,0 ppm |
B |
|
Pb (olovo) |
0,2 ppm |
B |
|
Sb (antimon) |
0,5 ppm |
B |
|
Se (selen) |
0,5 ppm |
B |
|
Změkčovadla |
Dibutylftalát (DIBP, 84-74-2) (*********) |
0,01 % hmotnostních (celkové množství všech 6 ftalátů v nábytku pro děti mladší 3 let) |
C |
Di-n-oktylftalát (DNOP, 117-84-0) (*********) |
|||
Di(2-ethylhexyl)ftalát (DEHP, 117-81-7) (*********) |
|||
Butylbenzylftalát (BBP, 85-68-7) (*********) |
|||
Di-iso-decylftalát (DIDP, 26761-40-0) |
|||
Di-iso-nonylftalát (DINP, 28553-12-0) |
|||
Ftaláty za seznamu látek (pro případné zahrnutí) agentury ECHA (**********) |
Nepřidávají se záměrně |
A |
|
TDA a MDA |
2,4-toluendiamin (2,4-TDA, 95-80-7) |
5,0 ppm |
D |
4,4′-diaminodifenylmethan (4,4′-MDA, 101-77-9) |
5,0 ppm |
D |
|
Organocínové sloučeniny |
Tributylcín (TBT) |
50 ppb |
E |
Dibutylcín (DBT) |
100 ppb |
E |
|
Monobutylcín (MBT) |
100 ppb |
E |
|
Tetrabutylcín (TeBT) |
— |
— |
|
Monooktylcín (MOT) |
— |
— |
|
Dioktylcín (DOT) |
— |
— |
|
Tricyklohexylcín (TcyT) |
— |
— |
|
Trifenylcín (TPhT) |
— |
— |
|
Celkem |
500 ppb |
E |
|
Další specifické látky, které podléhají omezení |
Chlorované nebo bromované dioxiny nebo furany |
Nepřidávají se záměrně |
A |
Chlorované uhlovodíky (1,1,2,2-tetrachlorethan, pentachlorethan, 1,1,2-trichlorethan, 1,1-dichlorethylen) |
Nepřidávají se záměrně |
A |
|
Chlorované fenoly (PCP, TeCP, 87-86-5) |
Nepřidávají se záměrně |
A |
|
Hexachlorcyklohexan (58-89-9) |
Nepřidává se záměrně |
A |
|
Monomethyldibromdifenylmethan (99688-47-8) |
Nepřidává se záměrně |
A |
|
Monomethyldichlordifenylmethan (81161-70-8) |
Nepřidává se záměrně |
A |
|
Dusitany |
Nepřidávají se záměrně |
A |
|
Polybromované bifenyly (PBB, 59536-65-1) |
Nepřidávají se záměrně |
A |
|
Pentabromdifenylether (PeBDE, 32534-81-9) |
Nepřidává se záměrně |
A |
|
Oktabromdifenylether (OBDE, 32536-52-0) |
Nepřidává se záměrně |
A |
|
Polychlorované bifenyly (PCB, 1336-36-3) |
Nepřidávají se záměrně |
A |
|
Polychlorované terfenyly (PCT, 61788-33-8) |
Nepřidávají se záměrně |
A |
|
Tris(2,3-dibrom-propyl)-fosfát (TRIS, 126-72-7) |
Nepřidává se záměrně |
A |
|
Trimethylfosfát (512-56-1) |
Nepřidává se záměrně |
A |
|
Tris-(aziridinyl)-fosfinoxid (TEPA, 545-55-1) |
Nepřidává se záměrně |
A |
|
Tris(2-chlorethyl)-fosfát (TCEP, 115-96-8) |
Nepřidává záměrně |
A |
|
Dimethyl-methylfosfonát (DMMP, 756-79-6) |
Nepřidává záměrně |
A |
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění kritéria 7.2 písm. a). Pokud je požadováno provedení zkoušky, předloží žadatel výsledky zkoušek a prokáže splnění mezních hodnot uvedených v tabulce 14. U metod B, C, D a E, u kterých se požaduje analýza, se použije 6 složených vzorků odebraných nejvýše 2 cm pod povrchem materiálu zaslaného do příslušné laboratoře.
A. |
Žadatel předloží prohlášení, k němuž doloží prohlášení dodavatelů pěny, potvrzující, že do pěnového přípravku nejsou záměrně přidány biocidní přípravky, ftaláty ani jiné specifické látky podléhající omezení. |
B. |
Žadatel předloží protokol s výsledky zkoušky přítomnosti těžkých kovů provedené tímto postupem: vzorek rozemletého materiálu se eluuje v poměru 1: 10 podle normy DIN 38414-S4 nebo obdobného předpisu. Výsledný filtrát se přelije přes membránový filtr s póry o velikosti 0,45 μm (v případě potřeby tlakovou filtrací). V takto získaném roztoku se stanoví obsah těžkých kovů atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES nebo ICP-AES), nebo pomocí atomové absorpční spektrometrie s hydridovou jednotkou nebo technikou studených par. |
C. |
Žadatel předloží protokol s výsledky stanovení celkového množství změkčovadel provedeného tímto postupem: extrakce se provádí validovanou metodou, jako je například podzvuková extrakce vzorku o hmotnosti 0,3 g v mikrozkumavce s 9 ml t-butylmethyletheru po dobu 1 hodiny s následným stanovením ftalátů pomocí plynové chromatografie za použití hmotnostně-selektivního záznamu jednoho iontu (SIM modus). |
D. |
Žadatel předloží protokol s výsledky zkoušky přítomnosti TDA a MDA provedené tímto postupem: extrakce 0,5 g složeného vzorku v 5 ml stříkačce s 2,5 ml 1 % vodného roztoku kyseliny octové. Stříkačka se zmáčkne a kapalina se do ní vrátí. Tento postup se dvacetkrát zopakuje, konečný extrakt se ponechá pro analýzu. Do stříkačky se poté přidá nových 2,5 ml 1 % vodného roztoku kyseliny octové a znovu se provede cyklus 20 opakování. Extrakt se poté smísí s prvním extraktem a v odměrné baňce s kyselinou octovou se doplní vodou na objem 10 ml. Extrakty se analyzují vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC-UV) nebo HPLC-MS. Pokud se použije HPLC-UV a očekává se, že může dojít k interferencím, provede se ještě analýza vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií – hmotnostní spektrometrií (HPLC-MS). |
E. |
Žadatel předloží protokol s výsledky zkoušky přítomnosti organocínových sloučenin provedené tímto postupem: složený vzorek o hmotnosti 1-2 g se pod dobu 1 hodiny míchá s minimálně 30 ml extrakčního činidla v ultrazvukové lázni při pokojové teplotě. Extrakčním činidlem je směs tohoto složení: 1 750 ml methanolu + 300 ml kyseliny octové + 250 ml pufru (pH 4,5). Jako pufr se použije roztok 164 g octanu sodného v 1 200 ml vody a 165 ml kyseliny octové, který se doplní vodou na objem 2 000 ml. Po extrakci se alkylcíny derivatizují přídavkem 100 μl roztoku tetraethylborátu sodného rozpuštěného v tetrahydrofuranu (200 mg/ml THF). Derivát se extrahuje n-hexanem a vzorek se extrahuje podruhé. Oba hexanové extrakty se smísí a dále použijí ke stanovení organocínových sloučenin plynovou chromatografií s hmotnostně-selektivní detekcí v SIM modu. |
7.2 b)
Po 72 hodinách nesmí koncentrace níže uvedených látek ve zkušební komoře překročit mezní hodnoty uvedené v tabulce 15.
Tabulka 15
Mezní hodnoty emisí VOC v polyuretanových pěnách po 72 hodinách
Látka (číslo CAS) |
Mezní hodnota (mg/m3) |
Formaldehyd (50-00-0) |
0,005 |
Toluen (108-88-3) |
0,1 |
Styren (100-42-5) |
0,005 |
Každá detekovatelná sloučenina zařazená z hlediska klasifikace do kategorie C1 A nebo C1B podle nařízení (ES) č. 1272/2008 |
0,005 |
Celkové množství všech detekovatelných sloučenin zařazených z hlediska klasifikace jako kategorie C1 A nebo C1B podle nařízení (ES) č. 1272/2008 |
0,04 |
Aromatické uhlovodíky |
0,5 |
Těkavé organické sloučeniny (VOC) (celkem) |
0,5 |
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění kritéria 7.2 písm. b). Doloží k němu případně výsledky zkoušek, z nichž vyplývá splnění mezních hodnot uvedených v tabulce 15. Kombinace zkušebního vzorku a zkušební komory je buď:
|
1 vzorek o rozměrech 25 × 20 × 15 cm uložený do zkušební komory o velikosti 0,5 m3, nebo |
|
2 vzorky o rozměrech 25 × 20 × 15 cm uložené do zkušební komory o velikosti 1,0 m3. |
Vzorek pěny se vloží na dno emisní zkušební komory a nechá se stabilizovat 3 dny při teplotě 23 °C a 50 % relativní vlhkosti; výměna vzduchu je nastavena na poměr n o hodnotě 0,5 za hodinu a plnění komory L o hodnotě 0,4 m2/m3 (= celkový vystavený povrch vzorku vztažený k rozměrům komory bez těsnicích hran a zadní strany) v souladu s normami ISO 16000-9 a ISO 16000-11.
Vzorek se odebírá 72 hodin ± 2 hodiny po naplnění komory, a to po dobu 1 hodiny trubičkami s Tenax TA pro analýzu VOC respektive DNPH pro analýzu formaldehydu. Emise těkavých organických sloučenin jsou zachycovány do trubiček se sorbentem Tenax TA a následně analyzovány pomocí GC-MS s tepelnou desorpcí v souladu s normou ISO 16000-6.
Výsledky jsou semikvantitativně vyjádřeny jako ekvivalenty toluenu. Všechny specifikované analyty se vykazují jednotlivě počínaje mezní hodnotou koncentrace ≥ 1 μg/m3. Celková hodnota VOC je součtem všech analytů o koncentraci ≥ 1 μg/m3 eluujících v rozmezí retenčního času mezi n-hexanem (C6) a n-hexadekanem (C16), včetně obou uvedených. Součet všech detekovatelných sloučenin klasifikovaných jako kategorie C1 A nebo C1B podle nařízení (ES) č. 1272/2008 je součet všech těchto látek v koncentraci ≥ 1 μg/m3. V případě, že výsledky zkoušek překračují standardní mezní hodnoty, musí se provést kvantifikace jednotlivých látek. Formaldehyd lze stanovit sběrem vzorků vzduchu do trubičky s DNPH a následnou analýzou metodou HPLC/UV v souladu s normou ISO 16000-3.
Provádění zkoušky podle normy CEN/TS 16516 se považuje za rovnocenné s požadavky norem série ISO 16000.
7.2 c)
Jako nadouvadla nebo pomocná činidla se nesmějí používat halogenované organické sloučeniny.
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení výrobce pěny, že takové látky nejsou použity.
7.3. Jiné vycpávkové materiály
Jako vycpávky lze při čalounění nábytku používat i další materiály, pokud jsou splněny tyto podmínky:
— |
jsou dodrženy obecné požadavky na nebezpečné látky, které stanoví kritérium 2, |
— |
jako nadouvadla nebo pomocná činidla se nesmějí používat halogenované organické sloučeniny, |
— |
jako výplňový/vycpávkový materiál se nesmí používat peří nebo prachové peří, a to ani samostatně ani ve směsi, |
— |
pokud se ve výplňovém/vycpávkovém materiálu používá kokosové vlákno pogumované latexem, je třeba doložit splnění kritérií 7.1 písm. a) a 7.1 písm. b). |
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění kritéria, v němž uvede:
i) |
povahu použitého vycpávkového/výplňového materiálu a případných směsí; |
ii) |
že tento materiál neobsahuje žádné látky vzbuzující mimořádné obavy (SVHC) či jiné nebezpečné látky, na něž se nevztahuje některá ze zvláštních odchylek uvedených v tabulce 2; |
iii) |
že jako nadouvadla nebo pomocná činidla nebyly použity halogenované organické sloučeniny; |
iv) |
že ve výplňovém/vycpávkovém materiálu nebylo použito prachové peří nebo peří, a to ani samostatně ani ve směsi; |
v) |
pokud se používají kokosová vlákna pogumována latexem, doklad o splnění kritéria 7.1 u látek, které podléhají omezení, a u emisí těkavých organických sloučenin (VOC). |
Kritérium č. 8 – Sklo: použití těžkých kovů
Toto kritérium se použije na veškerý skleněný materiál, který je součástí konečného nábytkového výrobku, a to bez ohledu na výši jeho hmotnostního podílu na něm.
Veškeré sklo, které je použito v nábytkovém výrobku, musí splňovat tyto podmínky:
— |
nesmí obsahovat olovnaté sklo, |
— |
nesmí obsahovat nečistoty z olova, rtuti či kadmia v množství větším než 100 mg/kg u každého z těchto kovů, |
— |
u zrcadlového skla musí být obsah olova v barvách, základních nátěrových hmotách či lacích používaných na zadní straně zrcadla nižší než 2 000 mg/kg látky v plechovkovém obalu. Nátěry se nanáší „cínovým postupem“, nikoliv „měděným postupem“. |
Posuzování a ověřování:
i) |
Žadatel předloží prohlášení poskytnuté dodavatelem skla, že v konečném nábytkovém výrobku není přítomno olovnaté sklo. Pokud vhodné prohlášení není k dispozici, může příslušný subjekt požádat o analýzu skla v konečném nábytkovém výrobku nedestruktivní metodou za použití přenosného rentgenového fluorescenčního přístroje. |
ii) |
Žadatel předloží prohlášení poskytnuté dodavatelem skla, že sklo přítomné v nábytkovém výrobku neobsahuje nečistoty z olova, rtuti či kadmia v množství větším než 100 mg/kg (0,01 % hmotnostních). Pokud vhodné prohlášení k dispozici není, může příslušný subjekt požádat o provedení zkoušky na obsah těchto kovů ve skle pomocí rentgenové fluorescence podle zásad normy ASTM F2853-10 či rovnocennou metodou. |
iii) |
Žadatel předloží prohlášení poskytnuté dodavatelem zrcadla, že veškeré použité barvy, základní nátěrové hmoty a laky použité na zadní straně zrcadla obsahují méně než 2 000 mg/kg olova (0,2 % hmotnostních). K prohlášení doloží příslušný bezpečnostní list či obdobnou dokumentaci. Dále musí být předloženo prohlášení dodavatele skla, že na zadní stranu byla vrstva nanesena „cínovým postupem“, nikoliv „měděným postupem“. |
Kritérium č. 9 – Požadavky na konečný výrobek
9.1. Vhodnost k použití
Nábytek s ekoznačkou EU se považuje za vhodný k použití, pokud splňuje požadavky stanovené v nejaktuálnějším znění příslušných norem EN, jež jsou uvedeny v dodatku IV a jež se týkají trvanlivosti, požadavků na rozměry, bezpečnosti a pevnosti výrobku.
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení uvádějící, které z norem uvedených v dodatku IV se (případně) na dotčený výrobek vztahují, a poté předloží prohlášení o splnění příslušných norem EN, k němuž doloží protokoly o zkouškách poskytnuté výrobcem nábytku nebo případně dodavatelem dotčeného dílce/materiálu.
9.2. Prodloužená záruka na výrobek
Žadatel poskytne svým zákazníkům bez dalšího navýšení ceny minimálně pětiletou záruku platnou ode dne dodání výrobku. Tato záruka se poskytne, aniž jsou dotčeny právní povinnosti výrobce a prodejce vyplývající z vnitrostátního práva.
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění požadavku a uvede podmínky prodloužené záruky na výrobek, které jsou stanoveny v dokumentaci s informacemi pro spotřebitele a které splňují minimální požadavky stanovené tímto kritériem.
9.3. Poskytování náhradních dílů
Výrobce nábytku musí zákazníkům poskytovat náhradní díly minimálně po dobu 5 let ode dne dodání výrobku. Cena náhradních dílů, pokud se poskytují za úplatu, musí být úměrná celkové ceně nábytkového výrobku. Musí být poskytnuty kontaktní údaje, které se použijí ke sjednání dodání náhradních dílů, jež se použijí.
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení, že náhradní díly budou k dispozici po dobu minimálně 5 let ode dne dodání výrobku. Během záruční lhůty se náhradní díly poskytují zdarma, pokud k poškození zboží dojde při běžném užívání, nebo za přiměřenou cenu, pokud k němu dojde v důsledku nesprávného užívání. V informacích pro spotřebitele je třeba uvést kontaktní údaje.
9.4. Provedení (design) pro snadnější rozebíratelnost
Nábytek, který je složen z více dílců/materiálů, by měl být konstruován pro snadnější rozebíratelnost tak, aby se usnadnily opravy, opětovné užití a recyklace. Je třeba poskytnout jednoduchý a názorný návod k rozebrání a náhradě poškozených dílců/materiálů. Rozebrání a náhradu musí být možné provádět pomocí běžného základního ručního nářadí a bez speciální kvalifikace.
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží technické výkresy znázorňující, jak provést montáž/rozebrání nábytku pomocí základního nářadí a bez speciální kvalifikace. Součástí provedení takovéhoto rozebrání v případě čalounění může být použití zdrhovadla a suchého zipu k připevnění pohovkových polštářů k rámu a jejich odepnutí od něj a k připevnění vnitřních vycpávek k potahovým materiálům a jejich odepnutí od nich. V případě potřeby je třeba zajistit, aby bylo u úchytů vrutů umísťovaných přímo do desek na bázi dřeva při opětovné montáži možné umístit vrub na jiné místo, než odkud byl při rozebrání vyňat.
9.5. Emise těkavých organických sloučenin VOC
Pokud nábytkový výrobek obsahuje některé z níže uvedených dílců/materiálů, je provedení zkoušky na emise VOC povinné:
— |
čalounické potahy z usní; |
— |
čalounické potahy z povrstvených textilií; |
— |
jakékoli dílce, jež představují minimálně 5 % hmotnosti celého nábytkového výrobku (bez obalu) a jejichž povrch byl ošetřen nátěrovými přípravky s vysokým obsahem VOC (nad 5 %), jež byly aplikovány v množství větším než 30 g/m2 plochy natřeného povrchu či u kterých rozsah aplikace nebyl vypočten. |
Balení a dodávání vzorků ke zkoušce, zacházení s nimi a jejich ošetřování a požadavky na zkušební komory a metody analýzy plynů se řídí postupy popsanými v souboru norem ISO 16000.
Zkoušce lze podrobit celý nábytkový výrobek (viz podmínky a mezní hodnoty uvedené v tabulce 16) či – v menších zkušebních komorách přímo k tomu určených –dílce/materiály uvedené výše (viz podmínky a mezní hodnoty v tabulce 17).
Emise těkavých organických sloučenin (VOC) nesmí překročit mezní hodnoty uvedené v tabulce 16 a v tabulce 17.
Tabulka 16
Maximální mezní hodnoty VOC u konkrétních nábytkových výrobků
Parametr zkoušky |
Křesla a pohovky |
Kancelářské židle |
Ostatní nábytek |
||
Objem komory |
V rozmezí 2–10 m3 |
||||
Míra plnění |
Výrobek by měl zabírat přibližně 25 % objemu komory |
(***********) 0,5–1,5 m2/m3 |
|||
Míra výměny vzduchu |
4,0 m3/h |
2,0 m3/h |
(***********) 0,5–1,5 h– 1 |
||
Látka |
3 dny |
28 dní |
3 dny |
28 dní |
28 dní |
Formaldehyd |
— |
60 μg/m3 |
— |
60 μg/m3 |
60 μg/m3 |
TVOC (***********) |
≤ 3 000 μg/m3 |
≤ 400 μg/m3 |
— |
≤ 450 μg/m3 |
≤ 450 μg/m3 |
TSVOC |
— |
≤ 100 μg/m3 |
— |
≤ 80 μg/m3 |
≤ 80 μg/m3 |
Karcinogenní látky (10) |
≤ 10 μg/m3 (celková mezní hodnota) |
≤ 1 μg/m3 (na látku) |
≤ 10 μg/m3 (celková mezní hodnota) |
≤ 1 μg/m3 (na látku) |
≤ 1 μg/m3 (na látku) |
Hodnota R u látek s LCI (11) |
— |
≤ 1 |
— |
1 |
1 |
Tabulka 17
Maximální mezní hodnoty VOC při zkoušce jednotlivých nábytkových materiálů/dílců
Parametr zkoušky |
Dílce ošetřené nátěrem |
Čalounické potahové materiály z usní nebo povrstvených textilií |
||
Minimální povolený objem komory |
200 L u dílců na bázi dřeva 20 L u ostatních dílců |
20 L |
||
Míra výměny vzduchu |
0,5 h– 1 |
1,5 m3/m2.h |
||
Látka |
3 dny |
28 dní |
3 dny |
28 dní |
Formaldehyd |
— |
60 μg/m3 |
— |
60 μg/m3 |
TVOC |
≤ 3 000 μg/m3 |
≤ 400 μg/m3 |
— |
≤ 450 μg/m3 |
TSVOC |
— |
≤ 100 μg/m3 |
— |
≤ 80 μg/m3 |
Karcinogenní látky (12) |
≤ 10 μg/m3 (celková mezní hodnota) |
≤ 1 μg/m3 (na látku) |
≤ 10 μg/m3 (celková mezní hodnota) |
≤ 1 μg/m3 (na látku) |
Hodnota R u látek s LCI (13) |
— |
≤ 1 |
— |
≤ 1 |
Posuzování a ověřování: Pokud se má za to, že u nábytkového výrobku je třeba provést zkoušku emisí VOC na konečném výrobku, předloží žadatel prohlášení o splnění tohoto kritéria, k němuž doloží protokol o zkouškách ve zkušební komoře provedených podle série norem ISO 16000. Zkoušky provedené podle normy CEN/TS 16516 se považují za rovnocenné zkouškám provedeným podle normy ISO 16000. Pokud se stanovené mezní hodnoty koncentrace v komoře po 28 dnech podaří splnit již 3 dny po uložení vzorku do komory či mezi 3. a 27. dnem po uložení vzorku do komory, je možné prohlásit požadavky za splněné a zkouška může být ukončena dříve.
Údaje ze zkoušek z doby až do 12 měsíců před podáním žádosti o udělení ekoznačky EU jsou v případě dílců/materiálů platné, pokud nedošlo k žádným změnám ve výrobním postupu či u chemických přípravků, u kterých by se mělo za to, že vedou ke zvýšení emisí VOC z konečného výrobku či z dotčených nábytkových dílců/materiálů.
Přijímají se rovněž údaje ze zkoušky dokládající splnění mezních hodnot pro dotčené dílce/materiály uvedených v tabulce 17, které poskytnou přímo dodavatelé, pokud je k nim doloženo prohlášení dotčeného dodavatele.
Kritérium č. 10 – Informace pro spotřebitele
K výrobku musí být přiložen jeden dokument s informacemi pro spotřebitele v jazyce země, kde se výrobek uvádí na trh, přičemž uvedené informace se týkají následujících aspektů:
— |
popis výrobku podle požadavků kritéria č. 1, |
— |
podrobný popis nejlepších způsobů likvidace výrobku (tj. opětovné použití, zpětný odběr z iniciativy žadatele, recyklace, energetické využití) pro spotřebitele, které budou seřazeny podle jejich dopadu na životní prostředí, |
— |
informace o typu polymerů v případných plastových dílcích o hmotnosti nad 100 g, které nebyly označeny podle požadavků kritéria 4.1, |
— |
prohlášení o tom, že se používají název, popis a označení usní v souladu s požadavky, které stanoví normy EN 15987 a EN 16223, |
— |
jasné informace o tom, za jakých podmínek by se měl nábytek používat. Například o tom, zda se má výrobek používat ve vnitřních nebo venkovních prostorech, v jakém teplotním rozmezí, jakou má nosnost a jak jej správně čistit, |
— |
informace o použitém druhu skla, případné bezpečnostní informace, o vhodnosti styku výrobku s tvrdými materiály, jako je sklo, kov nebo kámen, jakož i informace o správném způsobu likvidace skla, například jeho kompatibilita nebo nekompatibilita s pospotřebním obalovým sklem, |
— |
prohlášení o splnění příslušných předpisů o požární bezpečnosti v zemi prodeje u čalouněného nábytku, podrobné údaje o tom, jaké zpomalovače hoření byly (případně) použity a (případně) v jakých materiálech, |
— |
prohlášení o tom, že k zajištění konečné dezinfekce u nábytku, který je jednoznačně uveden na trh k použití ve vnitřních prostorách, nebyly použity biocidní přípravky, a v případě venkovního nábytku prohlášení o tom, které účinné látky biocidních přípravků byly (případně) použity a (případně) v jakých materiálech, |
— |
prohlášení o splnění jakýchkoli příslušných norem EN, jež se uvádějí v kritériu 9.1. a dodatku IV, |
— |
příslušné informace o záručních podmínkách u výrobku podle požadavků kritéria 9.2, |
— |
relevantní kontaktní údaje pro účely poskytování náhradních dílů podle požadavků kritéria 9.3, |
— |
názorný návod k montáži a rozebrání podle požadavků kritéria 9.4. |
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží kopii informací pro spotřebitele, které musí být k dotčenému výrobku přiloženy, z níž vyplývá splnění všech bodů uvedených v tomto kritériu.
Kritérium č. 11 – Informace uvedené na ekoznačce EU
Jestliže se použije volitelný štítek s textovým polem, musí, je-li to relevantní, obsahovat tři z těchto prohlášení:
— |
dřevo, korek, bambus a ratan z udržitelně obhospodařovaných lesů, |
— |
recyklovaný obsah (dřeva nebo plastu, je-li to použitelné), |
— |
omezené použití nebezpečných látek, |
— |
neošetřeno biocidními přípravky (je-li použitelné), |
— |
neošetřeno zpomalovači hoření (je-li to použitelné), |
— |
výrobek s nízkými emisemi formaldehydu, |
— |
výrobek s nízkými emisemi těkavých organických sloučenin (VOC); |
— |
výrobek je navržen tak, aby bylo možné jeho snadná rozebrání a oprava, |
— |
v případě, že byly v čalounění nábytku použity textilní materiály na bázi bavlny z ekologicky pěstované bavlny nebo bavlny pěstované v souladu se zásadami IPM, může být v poli 2 na ekoznačce EU uveden tento text: Tabulka 18 Informace o bavlně v textiliích, které se mohou objevit vedle ekoznačky EU
|
Pokyny k používání volitelné značky s textovým polem lze nalézt v dokumentu „Pokyny k používání loga ekoznačky EU“ (Guidelines for the use of the EU Ecolabel logo), který je k dispozici na internetové adrese:
http://ec.europa.eu/environment/ecolabel/documents/logo_guidelines.pdf.
Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria.
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).
(2) Rozhodnutí Komise 2014/350/EU ze dne 5. června 2014, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU textilním výrobkům (Úř. věst. L 174, 13.6.2014, s. 45).
(3) ECHA, Seznam látek vzbuzujících mimořádné obavy podléhajících povolení, http://www.echa.europa.eu/cs/candidate-list-table.
(*) Má se za to, že při čištění odpadních vod dochází k odbarvení, pokud odtok z barvírny splňuje tyto spektrální koeficienty: i) 7 m– 1 v 436 nm, 5 m– 1 v 525 nm a 3 m– 1 v 620 nm.
(4) ECHA, databáze látek registrovaných na základě nařízení REACH: http://www.echa.europa.eu/information-on-chemicals/registered-substances.
(5) Agentura ECHA, Spolupráce s ostatními regulačními agenturami, http://echa.europa.eu/cs/about-us/partners-and-networks/international-cooperation/cooperation-with-peer-regulatory-agencies.
(6) „Standardní podmínky EPF pro dodání recyklovaného dřeva“, říjen 2002. Elektronická verze je k dispozici na adrese: http://www.europanels.org/upload/EPF-Standard-for-recycled-wood-use.pdf.
(7) Nařízení č. 93120 „Opatření omezující toxické látky v ovzduší ke snížení emisí formaldehydu ze smíšených dřevěných výrobků“, Kalifornská sbírka předpisů.
(**) Nepoužije se na bílé výrobky a výrobky, které nejsou barvené či potištěné.
(***) Úroveň 4 je přesto povolena v případě potahových látek na nábytek, které mají světlou barvu (standardní hloubka < 1/12) a sestávají minimálně z 20 % z vlněných či jiných keratinových vláken či minimálně z 20 % ze lněných či jiných lýkových vláken.
(****) Celkem 22 aromatických aminů uvedených v záznamu 43 v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 a dvě další sloučeniny (úplný seznam aromatických aminů, u nichž je třeba provést zkoušku, je k dispozici v tabulce 1 v dodatku III). Mezní hodnota detekce v případě metody podle normy EN ISO 17234-1 je 30 mg/kg.
(*****) Za mezní hodnotu detekce v případě metody podle normy EN ISO 17075 se obecně považuje 3 mg/kg.
(******) Nábytek navržený speciálně pro děti mladší 3 let.
(*******) Pokud byly textilie, u kterých se provádí zkouška, ošetřeny oxidem antimonitým jako synergentem v souladu s podmínkami odchylky pro použití oxidu antimonitého v záznamu c) v tabulce 2, jsou osvobozeny od splnění mezní hodnoty vyluhování pro antimon.
(8) Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/84/EU ze dne 11. února 2013, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro vydělávání kůží a kožešin (Úř. věst. L 45, 16.2.2013, s. 13).
(9) Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).
(********) N-nitrosodimethylamin (NDMA), N-nitrosodiethylamin (NDEA), N-nitrosomethylethylamin (NMEA), N-nitrosodi-i-propylamin (NDIPA), N-nitrosodi-n-propylamin (NDPA), N-nitrosodi-n-butylamin (NDBA), N-nitrosopyrrolidin (NPYR), N-nitrosopiperidin (NPIP), N-nitrosomorpholin (NMOR).
(*********) 0,01 % hmotnostních (celkové množství všech 4 ftalátů ve všech ostatních nábytkových výrobcích)
(**********) V tomto směru se odkazuje na aktuální seznam látek agentury ECHA v době podání žádosti.
(***********) Přestože v případě ostatních kusů nábytku lze míru plnění a míru výměny vzduchu měnit, je třeba míru plnění (m2/m3) a míru výměny vzduchu (h– 1) udržovat v poměru 1,0.
(10) Na formaldehyd se při výpočtech celkových emisí karcinogenních VOC nebere zřetel a platí pro něj speciální mezní hodnota.
(11) Hodnota R = suma všech podílů (Ci/LCIi) < 1 (kde Ci = koncentrace látky ve vzduchu v komoře, LCIi = hodnota LCI dotčené látky na základě aktuálních údajů definovaných v rámci společné evropské iniciativy „Ovzduší ve městech, vnitřní prostředí a expozice lidského organismu“ („Urban air, indoor environment and human exposure“).
(12) Na formaldehyd se při výpočtech celkových emisí karcinogenních VOC nebere zřetel a platí pro něj speciální mezní hodnota.
(13) Hodnota R = suma všech podílů (Ci/LCIi) < 1 (kde Ci = koncentrace látky ve vzduchu v komoře, LCIi = = hodnota LCI dotčené látky na základě aktuálních údajů definovaných v rámci společné evropské iniciativy „Ovzduší ve městech, vnitřní prostředí a expozice lidského organismu“ („Urban air, indoor environment and human exposure“).
Dodatek I
POKYNY K VÝPOČTU TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH SLOUČENIN (VOC) V POVRCHOVÝCH NÁTĚRECH
K výpočtu touto metodou jsou zapotřebí tyto informace:
— |
celková plocha natřeného povrchu u konečného smontovaného výrobku; |
— |
obsah VOC ve sloučenině, kterou se povrch natírá, (v g/L); |
— |
objem sloučeniny, kterou se povrch natírá, před započetím nátěru; |
— |
počet totožných jednotek, jež se natírají; |
— |
objem sloučeniny, kterou se povrch natírá, po dokončení nátěru. |
Příklad výpočtu:
Celková plocha natřeného povrchu u konečného smontovaného výrobku |
= 1,5 m2. |
Obsah VOC ve sloučenině, kterou se povrch natírá (v g/L) |
= 120 g/L. |
Objem (1) sloučeniny, kterou se povrch natírá, před započetím nátěru |
= 18,5 L. |
Počet totožných jednotek, jež se natírají |
= 4. |
Objem (1) sloučeniny, kterou se povrch natírá, po dokončení nátěru |
= 12,5 L |
Celková plocha natřeného povrchu |
= 4 × 1,5 m2 |
= 6 m2. |
Celkový objem sloučeniny použité k nátěru |
= 18,5 – 12,5 |
= 6 L. |
Celkové množství VOC aplikované na plochu |
= 3,9 L × 120 g/L |
= 468 g |
Celkové množství VOC aplikované na m2 |
= 468 g/6 m2 |
= 78 g/m2. |
Pokud se k nátěru používá více sloučenin, například základní nátěrová hmota a krycí povrchové vrstvy, vypočítá se také spotřeba těchto případných dalších sloučenin a jejich obsah VOC a všechny tyto hodnoty se sečtou.
Mezi možnosti, jak snížit celkové množství obsahu VOC ve sloučeninách použitých k nátěru, patří použití účinnějších technik. Orientační účinnost různých technik nátěrů je uvedena níže.
Tabulka
Orientační faktory účinnosti různých technik nátěrů
Technika nátěru |
Účinnost (%) |
Koeficient účinnosti |
Stříkací zařízení bez recyklace |
50 |
0,5 |
Stříkání v elektrostatickém poli |
65 |
0,65 |
Stříkací zařízení s recyklací |
70 |
0,7 |
Stříkací zvon/kotouč |
80 |
0,8 |
Aplikace válečkem |
95 |
0,95 |
Celoplošná aplikace |
95 |
0,95 |
Aplikace ve vakuu |
95 |
0,95 |
Máčení |
95 |
0,95 |
Oplachování |
95 |
0,95 |
(1) Poznámka: Místo objemu lze použít hmotnost, pokud je hustota sloučeniny použité k nátěru známa a zohledněna ve výpočtech.
Dodatek II
POŽADAVKY NA NÁBYTKOVÉ USNĚ PODLE EN 13336
Tabulka
Fyzické požadavky na usně používané v nábytku s ekoznačkou EU (podle EN 13336)
Základní charakteristika |
Zkušební metoda |
Doporučené hodnoty |
|||
Nubuk, velur a transparentní úprava (*) |
Polotransparentní úprava (*) |
Laková, pigmentová krycí úprava a jiné úpravy (*) |
|||
pH a ΔpH |
EN ISO 4045 |
≥ 3,5 (pokud je pH < 4,0, ΔpH musí být ≤ 0,7 |
|||
Pevnost v dalším trhání, průměrná hodnota |
EN ISO 3377-1 |
> 20 N |
|||
Stálobarevnost při stírání |
EN ISO 11640 Celková hmotnost otíracího palce 1 000 g. Roztok zásaditého potu podle normy EN ISO 11641 |
Hlediska, která mají být posouzena |
Změna barvy usně a obarvení plsti |
Změna barvy usně a obarvení plsti. Nepoškození povrchové úpravy |
|
Suchou plstí |
50 cyklů, ≥ stupeň šedé stupnice 3 |
500 cyklů, ≥ stupeň šedé stupnice 4 |
|||
Mokrou plstí |
20 cyklů, ≥ stupeň šedé stupnice 3 |
80 cyklů, ≥ stupeň šedé stupnice 3/4 |
250 cyklů, ≥ stupeň šedé stupnice 3/4 |
||
Plstí navlhčenou umělým potem |
20 cyklů, ≥ stupeň šedé stupnice 3 |
50 cyklů, ≥ stupeň šedé stupnice 3/4 |
80 cyklů, ≥ stupeň šedé stupnice 3/4 |
||
Stálobarevnost na umělém světle |
EN ISO 105-B02 (metoda 3) |
≥ stupeň modré stupnice 3 |
≥ stupeň modré stupnice 4 |
≥ stupeň modré stupnice 5 |
|
Adheze povrchové úpravy za sucha |
EN ISO 11644 |
— |
≥ 2 N/10 mm |
||
Ohybová odolnost za sucha |
EN ISO 5402-1 |
Pouze u transparentní nepigmentové krycí úpravy, 20 000 cyklů (povrchová úprava bez trhlinek) |
50 000 cyklů (povrchová úprava bez trhlinek) |
50 000 cyklů (povrchová úprava bez trhlinek) |
|
Stálobarevnost při pokapání vodou |
EN ISO 15700 |
≥ stupeň šedé stupnice 3 (bez trvalého nabobtnání) |
|||
Odolnost povrchové úpravy proti praskání za chladu |
EN ISO 17233 |
— |
– 15 °C (povrchová úprava bez trhlinek) |
||
Ohnivzdornost |
EN 1021 či příslušná vnitrostátní norma |
Vyhověl |
(*) Tyto typy usně jsou definovány podle normy EN 15987.
Dodatek III
ZAKÁZANÉ SLOUČENINY AROMATICKÝCH AMINŮ V KONEČNÝCH MATERIÁLECH Z USNÍ, TEXTILIÍ A POVRSTVENÝCH TEXTILIÍ
Uvádějí se zde látky zahrnuté pod záznamem 43 přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006, na jejichž přítomnost se zkouší (pomocí normy EN 17234) každá barvená useň či (pomocí norem EN 14362-1 a EN 14362-3) textilie.
Tabulka 1
Karcinogenní aromatické aminy, na jejichž přítomnost se textilie či usně zkouší
Aromatický amin |
Číslo CAS |
Aromatický amin |
Číslo CAS |
4-aminodifenyl |
92-67-1 |
4,4′-oxydianilin |
101-80-4 |
Benzidin |
92-87-5 |
4,4′-thiodianilin |
139-65-1 |
4-chlor-o-toluidin |
95-69-2 |
o-toluidin |
95-53-4 |
2-naftylamin |
91-59-8 |
2,4-diaminotoluen |
95-80-7 |
o-aminoazotoluen |
97-56-3 |
2,4,5-trimethylanilin |
137-17-7 |
2-amino-4-nitrotoluen |
99-55-8 |
4-aminoazobenzen |
60-09-3 |
4-chloroanilin |
106-47-8 |
o-anisidin |
90-04-0 |
2,4-diaminoanisol |
615-05-4 |
2,4-xylidin |
95-68-1 |
4,4′-diaminodifenylmethan |
101-77-9 |
2,6-xylidin |
87-62-7 |
3,3′-dichlorbenzidin |
91-94-1 |
p-kresidin |
120-71-8 |
3,3′-dimethoxybenzidin |
119-90-4 |
3,3′-dimethylbenzidin |
119-93-7 |
3,3′-dimethyl-4,4′-diaminodifenylmethan |
838-88-0 |
4,4′-methylen-bis-(2-chloranilin) |
101-14-4 |
O řadě dalších barvivových sloučenin, které přímo nepodléhají omezení na základě záznamu 43 přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006, je známo, že se během zpracování štěpí, čímž vznikají některé ze zakázaných látek uvedených v tabulce 1. Za účelem výrazného snížení nejistoty, pokud jde o dodržení stanovené mezní hodnoty 30 mg/kg u látek uvedených v tabulce 1, se výrobcům doporučuje, aby se používání barviv uvedených v tabulce 2 vyhnuli, jejich použití ovšem zakázáno není.
Tabulka 2
Orientační seznam barviv, které se mohou štěpit na karcinogenní aromatické aminy
Disperzní barviva |
Základní barviva |
||
Disperse Orange 60 |
Disperse Yellow 7 |
Basic Red 4 |
Basic Red 114 |
Disperse Orange 149 |
Disperse Yellow 23 |
Basic Red 42 |
Basic Yellow 82 |
Disperse Red 151 |
Disperse Yellow 56 |
Basic Red 76 |
Basic Yellow 103 |
Disperse Red 221 |
Disperse Yellow 218 |
Basic Red 111 |
|
Kyselá barviva |
|||
CI Acid Black 29 |
CI Acid Red 4 |
CI Acid Red 85 |
CI Acid Red 148 |
CI Acid Black 94 |
CI Acid Red 5 |
CI Acid Red 104 |
CI Acid Red 150 |
CI Acid Black 131 |
CI Acid Red 8 |
CI Acid Red 114 |
CI Acid Red 158 |
CI Acid Black 132 |
CI Acid Red 24 |
CI Acid Red 115 |
CI Acid Red 167 |
CI Acid Black 209 |
CI Acid Red 26 |
CI Acid Red 116 |
CI Acid Red 170 |
CI Acid Black 232 |
CI Acid Red 26:1 |
CI Acid Red 119:1 |
CI Acid Red 264 |
CI Acid Brown 415 |
CI Acid Red 26:2 |
CI Acid Red 128 |
CI Acid Red 265 |
CI Acid Black 17 |
CI Acid Red 35 |
CI Acid Red 115 |
CI Acid Red 420 |
CI Acid Black 24 |
CI Acid Red 48 |
CI Acid Red 128 |
CI Acid Violet 12 |
CI Acid Black 45 |
CI Acid Red 73 |
CI Acid Red 135 |
|
Přímá barviva |
|||
Direct Black 4 |
Direct Blue 192 |
Direct Brown 223 |
Direct Red 28 |
Direct Black 29 |
Direct Blue 201 |
Direct Green 1 |
Direct Red 37 |
Direct Black 38 |
Direct Blue 215 |
Direct Green 6 |
Direct Red 39 |
Direct Black 154 |
Direct Blue 295 |
Direct Green 8 |
Direct Red 44 |
Direct Blue 1 |
Direct Blue 306 |
Direct Green 8:1 |
Direct Red 46 |
Direct Blue 2 |
Direct Brown 1 |
Direct Green 85 |
Direct Red 62 |
Direct Blue 3 |
Direct Brown 1:2 |
Direct Orange 1 |
Direct Red 67 |
Direct Blue 6 |
Direct Brown 2 |
Direct Orange 6 |
Direct Red 72 |
Direct Blue 8 |
Basic Brown 4 |
Direct Orange 7 |
Direct Red 126 |
Direct Blue 9 |
Direct Brown 6 |
Direct Orange 8 |
Direct Red 168 |
Direct Blue 10 |
Direct Brown 25 |
Direct Orange 10 |
Direct Red 216 |
Direct Blue 14 |
Direct Brown 27 |
Direct Orange 108 |
Direct Red 264 |
Direct Blue 15 |
Direct Brown 31 |
Direct Red 1 |
Direct Violet 1 |
Direct Blue 21 |
Direct Brown 33 |
Direct Red 2 |
Direct Violet 4 |
Direct Blue 22 |
Direct Brown 51 |
Direct Red 7 |
Direct Violet 12 |
Direct Blue 25 |
Direct Brown 59 |
Direct Red 10 |
Direct Violet 13 |
Direct Blue 35 |
Direct Brown 74 |
Direct Red 13 |
Direct Violet 14 |
Direct Blue 76 |
Direct Brown 79 |
Direct Red 17 |
Direct Violet 21 |
Direct Blue 116 |
Direct Brown 95 |
Direct Red 21 |
Direct Violet 22 |
Direct Blue 151 |
Direct Brown 101 |
Direct Red 24 |
Direct Yellow 1 |
Direct Blue 160 |
Direct Brown 154 |
Direct Red 26 |
Direct Yellow 24 |
Direct Blue 173 |
Direct Brown 222 |
Direct Red 22 |
Direct Yellow 48 |
Dodatek IV
NORMY TÝKAJÍCÍ SE TRVANLIVOSTI, PEVNOSTI A ERGONOMIE NÁBYTKOVÝCH VÝROBKŮ
Tabulka
Orientační seznam norem EN týkajících se nábytku (vypracovaných technickým výborem CEN/TC 207 „Nábytek“), jež jsou relevantní s ohledem na kritérium 9.1.
Norma |
Název |
Čalouněný nábytek |
|
EN 1021-1 |
Nábytek. Hodnocení zápalnosti čalouněného nábytku. Část 1: Zdroj zapálení – doutnající cigareta |
EN 1021-2 |
Nábytek. Hodnocení zápalnosti čalouněného nábytku. Část 2: Zdroj zapálení – ekvivalent plamene zápalky |
Kancelářský nábytek |
|
EN 527-1 |
Kancelářský nábytek – Pracovní stoly – Část 1: Rozměry |
EN 527-2 |
Kancelářský nábytek – Pracovní stoly a desky. Část 2: Mechanické bezpečnostní požadavky |
EN 1023-2 |
Kancelářský nábytek – Dělicí příčky – Část 2: Mechanické bezpečnostní požadavky |
EN 1335-1 |
Kancelářský nábytek – Kancelářské židle pracovní – Část 1: Rozměry – Stanovení rozměrů |
EN 1335-2 |
Kancelářský nábytek – Kancelářské židle pracovní – Část 2: Bezpečnostní požadavky |
EN 14073-2 |
Kancelářský nábytek – Úložný nábytek – Část 2: Bezpečnostní požadavky |
EN 14074 |
Kancelářský nábytek – Stoly, pracovní desky a úložný nábytek – Metody zkoušení pro stanovení pevnosti a odolnosti pohyblivých částí (po provedení zkoušky nesmí být dílce poškozené a musí fungovat tak, jak bylo zamýšleno). |
Venkovní nábytek |
|
EN 581-1 |
Venkovní nábytek – Sedačky a stoly pro kempování, domácí a další použití – Část 1: Základní bezpečnostní požadavky |
EN 581-2 |
Venkovní nábytek – Sedací a stolový nábytek pro kempinkové použití, pro použití v domácnostech i veřejných jednacích prostorách – Část 2: Mechanické bezpečnostní požadavky a zkušební metody sedacího nábytku |
EN 581-3 |
Venkovní nábytek – Sedací a stolový nábytek pro kempinkové použití, pro použití v domácnostech i veřejných jednacích prostorách – Část 3: Mechanické bezpečnostní požadavky a zkušební metody stolového nábytku |
Sedací nábytek |
|
EN 1022 |
Nábytek bytový – Sedací nábytek – Hodnocení stability |
EN 12520 |
Nábytek – Pevnost, trvanlivost a bezpečnost – Požadavky pro domácí sedací nábytek |
EN 12727 |
Nábytek – Pevně zabudované řady sedadel – Zkušební metody a požadavky na pevnost a trvanlivost |
EN 13759 |
Nábytek – Polohovací mechanismy pro sedací nábytek a rozkládací pohovky – Zkušební metody |
EN 14703 |
Nábytek – Spoje pro nebytový sedací nábytek spojený navzájem do řady – Požadavky na pevnost a metody zkoušení |
EN 16139 |
Nábytek – Pevnost, trvanlivost a bezpečnost – Požadavky na nebytový sedací nábytek |
Stoly |
|
EN 12521 |
Nábytek – Pevnost, trvanlivost a bezpečnost – Požadavky pro domácí stoly |
EN 15372 |
Nábytek – Pevnost, trvanlivost a bezpečnost – Požadavky na nebytový stolový nábytek |
Kuchyňský nábytek |
|
EN 1116 |
Kuchyňský nábytek – Koordinované rozměry kuchyňského nábytku a vybavení |
EN 14749 |
Bytový a kuchyňský úložný nábytek a pracovní desky – Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení |
Postele |
|
EN 597-1 |
Nábytek – Hodnocení zápalnosti matrací a lůžek s pevným čalouněním. Část 1: Zdroj zapálení – žhnoucí cigareta |
EN 597-2 |
Nábytek – Hodnocení zápalnosti matrací a lůžek s pevným čalouněním. Část 2: Zdroj zapálení – ekvivalent plamene zápalky |
EN 716-1 |
Nábytek – Dětské postýlky a skládací postýlky pro bytové použití – Část 1: Bezpečnostní požadavky |
EN 747-1 |
Nábytek – Patrová lůžka a vysoká lůžka – Část 1: Požadavky na bezpečnost, pevnost a trvanlivost |
EN 1725 |
Nábytek bytový – Postele a matrace – Bezpečnostní požadavky a zkušební metody |
EN 1957 |
Nábytek – Postele a matrace – Metody zkoušení pro stanovení funkčních charakteristik a kritérií hodnocení |
EN 12227 |
Dětské ohrádky pro domácí použití – Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení |
Úložný nábytek |
|
EN 16121 |
Nebytový úložný nábytek – Požadavky na bezpečnost, pevnost, trvanlivost a stabilitu |
Další typy nábytku |
|
EN 1729-1 |
Nábytek – Židle a stoly pro vzdělávací instituce – Část 1: Funkční rozměry |
EN 1729-2 |
Nábytek – Židle a stoly pro vzdělávací instituce – Část 2: Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení |
EN 13150 |
Pracovní stoly pro laboratoře – Rozměry, bezpečnostní požadavky a zkušební metody |
EN 14434 |
Nástěnné tabule pro vzdělávací zařízení – Ergonomické, technické a bezpečnostní požadavky a metody zkoušení |