2.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

L 208/6

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2016/1315

ze dne 18. července 2016

o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat v Radě přidružení zřízené Evropsko-středomořskou dohodou zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé, pokud jde o dočasnou změnu protokolu č. 3 k uvedené dohodě o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce v reakci napomáhající uprchlíkům před konfliktem v Sýrii

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“) vstoupila v planosti dne 1. května 2002. Podle článku 89 dohody byla zřízena Rada přidružení, která se má zabývat všemi důležitými otázkami, které vyvstanou v rámci dohody, jakož i dalšími dvoustrannými nebo mezinárodními otázkami společného zájmu.

(2)	Podle článku 92 dohody byl zřízen Výbor pro přidružení, který odpovídá za provádění dohody a na který může Rada přidružení buď zcela, nebo zčásti převést kteroukoli ze svých pravomocí.

(3)	Podle čl. 94 odst. 1 dohody má Výbor pro přidružení pravomoc přijímat rozhodnutí k provedení dohody v těch oblastech, ve kterých mu Rada přidružení svěřila své pravomoci.

(4)	Podle článku 2 rozhodnutí Rady a Komise 2002/357/ES, ESUO (2) postoj, který má být zaujat Unií v rámci Výboru pro přidružení, stanoví Rada na návrh Komise.

(5)	Podle článku 39 protokolu č. 3 k dohodě ve znění rozhodnutí Rady přidružení Jordánsko-EU č. 1/2006 (3) může Výbor pro přidružení rozhodnout o změnách zmíněného protokolu.

(6)	Jordánské hášimovské království (dále jen „Jordánsko“) předložilo mezinárodnímu společenství návrhy na holistický přístup, pokud jde o hospodářskou reakci na krizovou situaci kolem syrských uprchlíků.

(7)

V rámci mezinárodní konference na podporu Sýrie a celého regionu, která se konala v Londýně dne 4. února 2016, Jordánsko oznámilo, že má v úmyslu povolit účast syrských uprchlíků na formálním trhu práce v Jordánsku, a stanovilo řadu kroků, které podnikne k dosažení tohoto cíle, zejména pokud jde o vytvoření přibližně 200 000 pracovních příležitostí pro syrské uprchlíky.

(8)	V souvislosti s touto iniciativou Jordánsko dne 12. prosince 2015 konkrétně požádalo o dočasné zmírnění pravidel původu v rámci dohody, aby byl podpořen jordánský vývoz do Unie a vytvořeny další pracovní příležitosti, zejména pro syrské uprchlíky.

(9)

Na základě posouzení žádosti Jordánska považuje Rada jménem Unie za odůvodněné schválit dodatečná pravidla původu, která – za podmínek stanovených v příloze návrhu rozhodnutí Výboru pro přidružení připojeného k tomuto rozhodnutí (dále jen „návrh rozhodnutí Výboru pro přidružení“), zejména co se týká příslušných produktů, produkčních oblastí a vytvoření dalších pracovních příležitostí pro syrské uprchlíky – by měla být k dipozici jako alternativa k pravidlům stanoveným v příloze II protokolu č. 3 k dohodě pro vývoz z Jordánska a která by měla být uplatňována Unií u dovozu z nejméně rozvinutých zemí v rámci iniciativy „Vše kromě zbraní“ v rámci systému všeobecných celních preferencí.

(10)	Příloha návrhu rozhodnutí Výboru pro přidružení by měla platit do 31. prosince 2026 a měl by být proveden přezkum v polovině období, který v případě potřeby smluvním stranám umožní provést úpravy rozhodnutím Výboru pro přidružení.

(11)

Dosažení cíle vytvořit přibližně 200 000 pracovních příležitostí pro syrské uprchlíky Jordánskem by představovalo významný milník rovněž v souvislosti s prováděním návrhu rozhodnutí Výboru pro přidružení. Proto, jakmile bude tohoto cíle dosaženo, Unie a Jordánsko zváží další zjednodušení podmínek pro producenty v Jordánsku, aby využívali rozhodnutí Výboru pro přidružení.

(12)

Uplatňování přílohy rozhodnutí Výboru pro přidružení by mělo být provázeno vhodnými povinnostmi monitorování a podávání zpráv a uplatňování přílohy rozhodnutí Výboru pro přidružení by mělo být možné pozastavit, pokud již nebudou splněny podmínky pro její uplatňování nebo pokud budou splněny podmínky pro ochranná opatření,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Postoj, který má být jménem Evropské unie zaujat ve Výboru pro přidružení EU-Jordánsko zřízeném podle článku 92 dohody, pokud jde o dočasnou změnu protokolu č. 3 k uvedené dohodě o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce, vychází z návrhu společného rozhodnutí uvedeného Výboru pro přidružení připojeného k tomuto rozhodnutí.

2. Zástupci Unie ve Výboru pro přidružení mohou schválit menší technické opravy návrhu rozhodnutí Výboru pro přidružení bez dalšího rozhodnutí Rady.

Článek 2

Rozhodnutí Výboru pro přidružení bude po svém přijetí zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 18. července 2016.

Za Radu

předsedkyně

F. MOGHERINI

(1) Úř. věst. L 129, 15.5.2002, s. 3.

(2) Rozhodnutí Rady a Komise 2002/357/ES, ESUO ze dne 26. března 2002 o uzavření Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé (Úř. věst. L 129, 15.5.2002, s. 1).

(3) Rozhodnutí Rady přidružení EU-Jordánsko č. 1/2006 ze dne 15. června 2006, kterým se mění protokol č. 3 o definici pojmu původní produkty a o metodách správní spolupráce k Evropsko-středomořské dohodě (Úř. věst. L 209, 31.7.2006, s. 30).

NÁVRH

ROZHODNUTÍ VÝBORU PRO PŘIDRUŽENÍ EU-JORDÁNSKO č. [1]/2016

ze dne [x/x/]2016,

kterým se mění ustanovení protokolu č. 3 k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé, pokud jde o definici pojmu „původní produkty“ a o seznam opracování nebo zpracování, která je nutno provést na nepůvodních materiálech, aby určité kategorie produktů vyrobených ve zvláštních rozvojových zónách a průmyslových oblastech a souvisejících s vytvářením pracovních míst pro syrské uprchlíky a Jordánce získaly status původu.

VÝBOR PRO PŘIDRUŽENÍ EU-JORDÁNSKO,

s ohledem na Evropsko-středomořskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé (dále jen „dohoda“), a zejména na článek 94 uvedené dohody a článek 39 protokolu č. 3 k uvedené dohodě,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Jordánské hášimovské království (dále jen „Jordánsko“) předložilo mezinárodnímu společenství návrhy na holistický přístup, pokud jde o hospodářskou reakci na krizi kolem syrských uprchlíků, a jako součást této iniciativy předložilo dne 12. prosince 2015 zvláštní žádost o zmírnění pravidel původu uplatňovaných v rámci dohody s cílem podpořit vývoz Jordánska do Unie a vytvořit další pracovní příležitosti, zejména pro syrské uprchlíky, jakož i Jordánce.

(2)

V rámci mezinárodní konference na podporu Sýrie a celého regionu, která se konala v Londýně dne 4. února 2016, Jordánsko oznámilo svůj úmysl podpořit účast syrských uprchlíků na formálním trhu práce v Jordánsku a v této souvislosti poskytnout syrským uprchlíkům do jednoho roku po konferenci 50 000 pracovních příležitostí a celkový cíl zvýšit tuto úroveň v příštích letech na přibližně 200 000 pracovních příležitostí.

(3)

Dočasné zmírnění použitelných pravidel původu umožní, aby určité zboží produkované v Jordánsku podléhalo méně přísným pravidlům původu pro účely určení preferenčního zacházení při dovozu do Unie, než jaká by byla jinak uplatněna. Toto dočasné zmírnění použitelných pravidel původu by bylo součástí podpory poskytované Unií Jordánsku v souvislosti se syrskou krizí a mělo by za cíl snížit náklady vzniklé tím, že je Jordánsko hostitelskou zemí pro velký počet syrských uprchlíků.

(4)	Unie se domnívá, že požadované zmírnění pravidel původu by přispělo k celkovému cíli vytvořit přibližně 200 000 pracovních příležitostí pro syrské uprchlíky.

(5)	Zmírnění pravidel původu by podléhalo určitým podmínkám, aby bylo zajištěno, že prospěch budou mít vývozci, kteří přispívají k jordánskému úsilí zaměstnávat syrské uprchlíky.

(6)	Příloha tohoto rozhodnutí se vztahuje na zboží vyprodukované v produkčních zařízeních nacházejících se ve zvláštních rozvojových zónách a průmyslových oblastech v Jordánsku a přispívajících k vytváření pracovních míst pro syrské uprchlíky i jordánské obyvatelstvo.

(7)	Cílem této iniciativy je podpořit obchod a investice v těchto rozvojových zónách a průmyslových oblastech, a tím přispět ke zlepšení hospodářských a pracovních příležitostí pro syrské uprchlíky i jordánské obyvatelstvo.

(8)

Příloha II k protokolu č. 3 k dohodě by proto měla být doplněna, aby byl stanoven seznam opracování nebo zpracování, která musí být provedena na nepůvodních materiálech, aby tyto produkty získaly status původu. Tento doplňkový seznam opracování nebo zpracování by měl vycházet z pravidel původu uplatňovaných Unií u dovozu z nejméně rozvinutých zemí podle iniciativy „Vše kromě zbraní“ v rámci systému všeobecných celních preferencí.

(9)	Měla by existovat možnost dočasně pozastavit použitelnost přílohy tohoto rozhodnutí, kterým se zavádí doplňkový seznam opracování a zpracování ve vztahu ke konkrétnímu produkčnímu zařízení, pokud uvedené zařízení nesplňuje podmínky stanovené v čl. 1 odst. 1 přílohy tohoto rozhodnutí.

(10)

Měla by rovněž existovat možnost dočasně pozastavit použitelnost přílohy tohoto rozhodnutí, pokud je kterýkoli z produktů uvedených v článku 2 přílohy tohoto rozhodnutí dovážen v tak zvýšeném množství a za takových podmínek, že působí nebo hrozí, že způsobí vážnou újmu producentům Unie produkujícím obdobné nebo přímo konkurující produkty na celém území Unie či na jeho části nebo vážné narušení kteréhokoli hospodářského odvětví Unie v souladu s články 24 a 26 dohody.

(11)

Toto rozhodnutí by mělo být platné po omezenou dobu postačující na to, aby byla poskytnuta pobídka k dalším investicím a vytváření pracovních míst, a jeho platnost by tudíž měla skončit dne 31. prosince 2026. Unie a Jordánsko provedou přezkum v polovině období podle čl. 1 odst. 7 přílohy tohoto rozhodnutí a mohou změnit přílohu tohoto rozhodnutí prostřednictvím rozhodnutí Výboru pro přidružení s ohledem na zkušenosti získané při provádění tohoto rozhodnutí.

(12)

Dosažení cíle vytvořit přibližně 200 000 pracovních příležitostí pro syrské uprchlíky, stanoveného v rámci mezinárodní konference ze dne 4. února 2016, ze strany Jordánska by představovalo významný milník rovněž v souvislosti s prováděním tohoto rozhodnutí, přičemž Unie a Jordánsko hned poté zváží další zjednodušení tohoto podpůrného opatření. To by vyžadovalo změnu přílohy tohoto rozhodnutí prostřednictvím rozhodnutí Výboru pro přidružení,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha II protokolu č. 3 k dohodě, obsahující seznam opracování nebo zpracování, která musí být provedena na nepůvodních materiálech, aby vyrobený produkt získal status původu, se mění a doplňuje přílohou IIa protokolu č. 3 k dohodě obsaženou v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Příloha IIa protokolu č. 3 k dohodě obsažená v příloze tohoto rozhodnutí uvádí podmínky pro použití a seznam opracování nebo zpracování, která je nutno provést na nepůvodních materiálech, aby produkt vyrobený v konkrétních zeměpisných oblastech souvisejících s dodatečnými pracovními místy pro syrské uprchlíky získal status původu.

Článek 3

Příloha tvoří nedílnou součást tohoto rozhodnutí.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí Výborem pro přidružení.

Použije se do 31. prosince 2026.

V [Ammánu] [Bruselu] dne [x/x/] 2016

Za Výbor pro přidružení EU-Jordánsko

PŘÍLOHA

PŘÍLOHA IIa

DODATEK K SEZNAMU OPRACOVÁNÍ NEBO ZPRACOVÁNÍ, KTERÁ MUSÍ BÝT PROVEDENA NA NEPŮVODNÍCH MATERIÁLECH, ABY VYROBENÝ PRODUKT MOHL ZÍSKAT STATUS PŮVODU

Článek 1

Společná ustanovení

1. U produktů uvedených v článku 2 mohou platit rovněž následující pravidla namísto pravidel stanovených v příloze II protokolu č. 3, pokud tyto produkty splňují tyto podmínky:

požadované opracování nebo zpracování, která musí být provedena na nepůvodních materiálech, aby tyto produkty získaly status původu, se uskutečňuje v produkčních zařízeních nacházejících se v jedné z těchto rozvojových zón a průmyslových oblastí: Alhussein Bin Abdullah II Industrial City – Alkarak, Aljeeza Industrial Area – Amman, Alqastal Industrial Area – Amman, Al Quwayrah Industrial Area- Aqaba, Al Tajamuat Industrial City – Sahab, Dulail Industrial City – Zarqa, El-Hashmieh Industrial Area- Zarqa, El-Ressaiefeh Industrial Areas- Zarqa, El-Sukhneh Industrial Area- Zarqa, Irbid Development Zone and Irbid Alhassan Industrial City, King Abdullah II Bin Alhussein City – Sahab, King Hussein Bin Talal Development Zone – Mafraq (včetně Mafraq Industrial City), Ma'an Development Zone – Ma'an, Marka Industrial Area – Amman, Muwaqqar Industrial City – Amman, Wadi El-Eisheh Industrial Area- Zarqa; a dále

celkové pracovní síly každého produkčního zařízení nacházejícího se v těchto rozvojových zónách a průmyslových oblastech, v nichž se tyto produkty opracovávají nebo zpracovávají, obsahují část tvořenou syrskými uprchlíky, která se rovná alespoň 15 % v prvním a druhém roce po vstupu této přílohy v platnost a alespoň 25 % počínaje třetím rokem po vstupu této přílohy v platnost. Příslušná část se vypočítá kdykoli po vstupu této přílohy v platnost a poté každý rok, přičemž se zohlední počet syrských uprchlíků, kteří jsou zaměstnáni na formálních a důstojných pracovních místech v přepočtu na plné pracovní úvazky a kteří získali pracovní povolení platné po dobu nejméně dvanácti měsíců podle použitelných právních předpisů Jordánska.

2. Příslušné jordánské orgány sledují dodržování podmínek stanovených v prvním pododstavci, udělí vývozci produktů, které splňují tyto podmínky, číslo povolení a toto číslo povolení neprodleně odejmou, pokud tyto podmínky již splněny nejsou.

3. Doklad o původu vyhotovený podle této přílohy obsahuje toto prohlášení v angličtině: „Derogation – Annex II(a) of Protocol 3 – name of the Development Zone or industrial area and authorisation number granted by the competent authorities of Jordan“.

4. Když v souladu s čl. 33 odst. 5 tohoto protokolu ve znění rozhodnutí Rady přidružení EU-Jordánsko č. 1/2006 (1) celní orgány Jordánska informují Evropskou komisi nebo žádající celní orgány členských států Evropské unie (dále jen „členské státy“) o výsledcích ověření, uvedou, že produkty uvedené v článku 2 splňují podmínky stanovené v prvním pododstavci.

5. Pokud ověřovací postup nebo jiné dostupné informace naznačují, že nejsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1, provede Jordánsko z vlastního podnětu nebo na žádost Evropské komise nebo celních orgánů členských států dostatečně rychle vhodná šetření nebo zajistí, že taková šetření budou provedena, s cílem tyto přestupky odhalit a předejít jim. Za tím účelem se Evropská komise nebo celní orgány členských států mohou šetření účastnit.

6. Každý rok po vstupu této přílohy v platnost předloží Jordánsko Evropské komisi zprávu o uplatňování a účincích této přílohy, včetně statistik o produkci a vývozu na osmimístné úrovni nebo na nejvyšším dostupném stupni podrobnosti, a seznam uvádějící společnosti produkující v rozvojových zónách a průmyslových oblastech a procentní podíl syrských uprchlíků, které každá z nich v jednotlivých letech zaměstnávala. Strany společně přezkoumávají tyto zprávy a pro veškeré otázky týkající se provádění a monitorování této přílohy v rámci stávajících subjektů vytvořených na základě dohody o přidružení, zejména v Podvýboru pro průmysl, obchod a služby. Strany rovněž zváží zapojení příslušných mezinárodních organizací, jako je Mezinárodní organizace práce a Světová banka, do procesu monitorování.

7. Čtyři roky po vstupu této přílohy v platnost provedou strany přezkum v polovině období s cílem zjistit, zda by s ohledem na zkušenosti s prováděním této přílohy a na vývoj konfliktu v Sýrii měly být provedeny změny. Na základě tohoto přezkumu v polovině období může Výbor pro přidružení zvážit případné změny této přílohy.

8. Poté, co Jordánsko dosáhne svého cíle usnadnit větší účast syrských uprchlíků na formálním trhu práce vydáním přibližně 200 000 pracovních povolení syrským uprchlíkům, zváží strany další zjednodušení ustanovení této přílohy s ohledem na vývoj uprchlické krize v Sýrii. Výbor pro přidružení může tuto přílohu v tomto smyslu změnit.

a)	Unie může věc postoupit Výboru pro přidružení, pokud se Unie domnívá, že není dostatečně doloženo, že Jordánsko nebo konkrétní produkční zařízení splňuje podmínky stanovené v prvním pododstavci. V žádosti o vypracování stanoviska uvede, zda nesplnění podmínek stanovených v prvním pododstavci lze přičíst Jordánsku nebo konkrétnímu produkčnímu zařízení.
b)	Jestliže do 90 dnů od postoupení věci Výboru pro přidružení tento výbor neprohlásí, že dodržení podmínek stanovených v prvním pododstavci je zajištěno, nebo nezmění tuto přílohu, použitelnost této přílohy se pozastaví. Rozsah pozastavení se uvede v žádosti Unie o vypracování stanoviska Výboru pro přidružení.
c)	Výbor pro přidružení může rovněž rozhodnout o prodloužení období 90 dnů a v takovém případě pozastavení nabude účinku, pokud Rada přidružení během prodloužené lhůty nepřijme žádné z opatření uvedených v písmenu b).
d)	Použitelnost této přílohy může být obnovena, pokud tak Výbor pro přidružení rozhodne.
e)	V případě pozastavení se tato příloha nadále uplatňuje po dobu 4 měsíců u zboží, které je buď v tranzitu, nebo je dočasně uskladněno v celních skladech nebo ve svobodných pásmech v Unie ke dni dočasného pozastavení použitelnosti přílohy a pro něž byl řádně vystaven doklad o původu v souladu s ustanoveními této přílohy před datem dočasného pozastavení.

10. Pokud je některý z produktů, které jsou uvedeny v článku 2 a na které se vztahuje tato příloha, dovážen v tak zvýšeném množství a za takových podmínek, že působí nebo hrozí, že způsobí vážnou újmu producentům Unie produkujícím obdobné nebo přímo konkurující produkty na celém území Unie či na jeho části nebo vážné narušení kteréhokoli hospodářského odvětví Unie v souladu s články 24 a 26 dohody, může Unie postoupit věc Výboru pro přidružení k přezkoumání. Jestliže do 90 dnů od postoupení věci Výboru pro přidružení tento výbor nepřijme rozhodnutí, které by ukončilo tuto vážnou újmu nebo její hrozbu nebo vážné narušení nebo pokud není nalezeno žádné jiné uspokojivé řešení, použitelnost této přílohy se pozastaví, dokud Výbor pro přidružení nepřijme rozhodnutí prohlašující, že vážná újma nebo její hrozba nebo vážné narušení byly ukončeny, nebo dokud strany nedosáhnou uspokojivého řešení a toto řešení nebude oznámeno Výboru pro přidružení.

11. Tato příloha se použije ode dne vstupu v platnost rozhodnutí Výboru pro přidružení, k němuž je připojena, do 31. prosince 2026.

Článek 2

Seznam produktů a požadovaných opracování a zpracování

Seznam produktů, na které se vztahuje tato příloha, a pravidla opracování a zpracování, která mohou být použita jako alternativa k pravidlům uvedeným v příloze II, jsou uvedeny níže.

Příloha I protokolu č. 3 k dohodě obsahující úvodní poznámky k seznamu v příloze II protokolu č. 3 k dohodě se použije obdobně pro níže uvedený seznam, s výhradou těchto změn:

V poznámce 5.2 se ve druhém odstavci doplňují tyto základní materiály:

—	skleněná vlákna,

—	kovová vlákna.

V poznámce 7.3 se znění nahrazuje tímto:

Pro účely čísel ex 2707 a 2713 nejsou pro získání statusu původu postačující jednoduché úkony, jako jsou čištění, stáčení, odsolování, odvodňování, filtrování, barvení, značkování, získávání určitého obsahu síry míšením produktů s různým obsahem síry nebo jakákoli kombinace těchto nebo podobných úkonů.

ex kapitola 25

Sůl; síra; zeminy a kameny; sádrovcové materiály; vápno a cement; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex 2519

Drcený přírodní uhličitan hořečnatý (magnezit), v hermeticky uzavřených kontejnerech, a oxid hořečnatý, též čistý, jiný než tavená nebo přepálená (slinutá) magnézie

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít přírodní uhličitan hořečnatý (magnezit)

ex kapitola 27

Nerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace; živičné látky; minerální vosky, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex 2707

Oleje, ve kterých hmotnost aromatických složek převažuje nad hmotností nearomatických složek, přičemž se tyto oleje podobají minerálním olejům získaným destilací vysokoteplotního uhelného dehtu, z nichž více než 65 % objemu předestiluje při teplotě do 250 °C (včetně směsí lakového benzinu a surového benzenu), k použití jako energetická nebo topná paliva

Rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů (2)

nebo

ostatní operace, ve kterých jsou všechny použité materiály zařazeny v čísle jiném, než je číslo produktu. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

2710

Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, jiné než surové; přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků; odpadní oleje

Rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů (3)

nebo

2711

Ropné plyny a jiné plynné uhlovodíky

Rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů

nebo

2712

Vazelína; parafín, mikrokrystalický parafín, parafínový gáč, ozokerit, montánní vosk, rašelinový vosk, ostatní minerální vosky a podobné výrobky, získané synteticky nebo jiným způsobem, též barvené

Rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů (3)

nebo

2713

Ropný koks, ropné živice a ostatní zbytky minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů

Rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů (2)

nebo

ex kapitola 28

Anorganické chemikálie; anorganické nebo organické sloučeniny drahých kovů, kovů vzácných zemin, radioaktivních prvků nebo izotopů, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex 2811

Oxid sírový

Výroba z oxidu siřičitého

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex 2840

Perboritan sodný

Výroba z pentahydrátu tetraboritanu sodného

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

2843

Drahé kovy v koloidním stavu; anorganické nebo organické sloučeniny drahých kovů, chemicky definované i nedefinované; amalgamy drahých kovů

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně ostatních materiálů čísla 2843

ex 2852

–	Sloučeniny rtuti vnitřních etherů a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla. Hodnota všech použitých materiálů čísla 2909 však nesmí přesáhnout 20 % ceny produktu ze závodu

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

–	Sloučeniny rtuti nukleových kyselin a jejich soli, chemicky definované i nedefinované; ostatní heterocyklické sloučeniny

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla. Hodnota všech použitých materiálů čísel 2852 , 2932 , 2933 a 2934 však nesmí přesáhnout 20 % ceny produktu ze závodu

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 29

Organické chemikálie, kromě:

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex 2905

Kovové alkoholáty alkoholů tohoto čísla a ethanolu, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně ostatních materiálů čísla 2905 . Lze však použít kovové alkoholáty tohoto čísla za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

2905 43 ;

2905 44 ;

2905 45

Mannitol (mannit); D-glucitol (sorbitol, sorbit); glycerol

Výroba z materiálů kterékoli položky či podpoložky, kromě materiálů stejné položky či podpoložky jako produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejné položce či podpoložce za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

2915

Nasycené acyklické monokarboxylové kyseliny a jejich anhydridy, halogenidy, peroxidy a peroxykyseliny; jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla. Hodnota všech použitých materiálů čísel 2915 a 2916 však nesmí přesáhnout 20 % ceny produktu ze závodu

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex 2932

–	Vnitřní ethery a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla. Hodnota všech použitých materiálů čísla 2909 však nesmí přesáhnout 20 % ceny produktu ze závodu

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

–	Cyklické acetaly a vnitřní poloacetaly a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

2933

Heterocyklické sloučeniny pouze s dusíkatým/i heteroatomem/heteroatomy

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla. Hodnota všech použitých materiálů čísel 2932 a 2933 však nesmí přesáhnout 20 % ceny produktu ze závodu

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

2934

Nukleové kyseliny a jejich soli, chemicky definované i nedefinované; ostatní heterocyklické sloučeniny

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla. Hodnota všech použitých materiálů čísel 2932 , 2933 a 2934 však nesmí přesáhnout 20 % ceny produktu ze závodu

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 31

Hnojiva

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 32

Tříselné nebo barvířské výtažky; taniny a jejich deriváty; barviva, pigmenty a jiné barvicí látky; nátěrové barvy a laky; tmely a jiné nátěrové hmoty; inkousty

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 33

Vonné silice a pryskyřice; voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky, kromě:

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex 3301

Vonné silice (též deterpenované), včetně pevných a absolutních; pryskyřice; extrahované olejové pryskyřice; koncentráty vonných silic v tucích, nevysychavých olejích, voscích nebo podobných látkách, získané enfleuráží nebo macerací; vedlejší terpenické produkty vznikající při deterpenaci vonných silic; vodné destiláty a vodné roztoky vonných silic

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně materiálů jiné „skupiny“ (4) tohoto čísla. Lze však použít materiály stejné skupiny za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 34

Mýdlo, organické povrchově aktivní prostředky, prací prostředky, mazací prostředky, umělé vosky, připravené vosky, lešticí a cídicí přípravky, svíčky a podobné výrobky, modelovací pasty, „dentální vosky“ a dentální přípravky na bázi sádry, kromě:

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex 3404

Umělé vosky a připravené vosky:

—	Na bázi parafínu, ropných vosků, vosků získaných z živičných nerostů, parafínového gáče nebo volného vosku

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla

Kapitola 35

Albuminoidní látky; modifikované škroby; klihy; enzymy

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 37

Fotografické nebo kinematografické zboží

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 38

Různé chemické výrobky, kromě:

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex 3803

Tallový olej, rafinovaný

Rafinace surového tallového oleje

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex 3805

Sulfátové terpentýnové silice, čištěné

Čištění surových sulfátových terpentýnových silicí destilací nebo rafinací

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

3806 30

Estery pryskyřic

Výroba z pryskyřičných kyselin

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex 3807

Dřevná smola (smola z dřevného dehtu)

Destilace dřevného dehtu

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

3809 10

Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky k urychlení barvení nebo ustálení barviv a jiné výrobky a přípravky (například apretury a mořidla) používané v textilním, papírenském, kožedělném a podobném průmyslu, jinde neuvedené ani nezahrnuté: na bázi škrobových látek

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

3823

Technické monokarboxylové mastné kyseliny; kyselé oleje z rafinace; technické mastné alkoholy

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně ostatních materiálů čísla 3823

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

3824 60

Sorbitol, jiný než položky 2905 44

Výroba z materiálů kterékoli položky či podpoložky, kromě materiálů stejné položky či podpoložky jako produkt a kromě materiálů položky 2905 44 . Lze však použít materiály zařazené ve stejné položce či podpoložce za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 39

Plasty a výrobky z nich, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex 3907

–	Kopolymer vyrobený z polykarbonátu a kopolymeru akrylonitril-butadien-styrenu (ABS)

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

–

Polyester

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

nebo

výroba z polykarbonátu tetrabromo-(bisfenolu A)

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex 3920

Ionomerní listy nebo fólie

Výroba z termoplastické parciální soli, která je kopolymerem ethylenu a kyseliny metakrylové, částečně neutralizované kovovými ionty, zejména zinku a sodíku

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex 3921

Plastové fólie, pokovené

Výroba z vysoce transparentních polyesterových fólií o tloušťce nepřesahující 23 mikronů (6)

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 40

Kaučuk a výrobky z něj, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

4012

Protektorované nebo použité pneumatiky z kaučuku; komorové (plné) obruče nebo nízkotlaké pláště, běhouny pláště pneumatiky a ochranné vložky do ráfku pneumatiky z kaučuku:

–	Protektorované pneumatiky, komorové (plné) obruče nebo nízkotlaké pláště, z kaučuku

Protektorování použitých pneumatik

–

Ostatní

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů čísel 4011 a 4012

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 41

Surové kůže a kožky (jiné než kožešiny) a usně, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

4101 až 4103

Surové kůže a kožky z hovězího dobytka (včetně buvolů) nebo koní a jiných lichokopytníků (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklované nebo jinak konzervované, avšak nevyčiněné, nezpracované na pergamen ani jinak upravené), též odchlupené nebo štípané; surové kůže ovčí nebo jehněčí (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklované nebo jinak konzervované, avšak nevyčiněné, nezpracované na pergamen ani jinak neupravené), též odchlupené nebo štípané, jiné než vyloučené poznámkou 1 c) ke kapitole 41; ostatní surové kůže a kožky (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklované nebo jinak konzervované, avšak nevyčiněné, nezpracované na pergamen ani jinak neupravené), též odchlupené nebo štípané, jiné než vyloučené poznámkou 1 písm. b) nebo 1 písm. c) ke kapitole 41

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla

4104 až 4106

Kůže a kožky vyčiněné nebo zpracované na crust, odchlupené, též štípané, avšak dále neupravené

Přečinění vyčiněné nebo předčiněné kůže a kožek položek 4104 11 , 4104 19 , 4105 10 , 4106 21 , 4106 31 nebo 4106 91

nebo

výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

4107 , 4112 , 4113

Usně po vyčinění nebo zpracování na crust dále upravené

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít materiály položek 4104 41 , 4104 49 , 4105 30 , 4106 22 , 4106 32 a 4106 92 , pouze pokud dojde k přečinění suché vyčiněné nebo na crust zpracované kůže a kožek

Kapitola 42

Kožené zboží; sedlářské a řemenářské výrobky; cestovní potřeby, kabelky a podobné schránky; výrobky ze střev (jiných než z housenek bource morušového)

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 43

Kožešiny a umělé kožešiny; výrobky z nich, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

4301

Surové kožešiny (včetně hlav, ohonů, nožek a jiných kousků nebo odřezků použitelných v kožešnictví), jiné než surové kůže a kožky čísel 4101 , 4102 nebo 4103

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla

ex 4302

Vyčiněné nebo upravené kožešiny, sešité:

–	Díly, kříže a podobné formy

Bělení nebo barvení a stříhání a sešití jednotlivých nesešitých vyčiněných nebo upravených kožešin

–

Ostatní

Výroba z nesešitých vyčiněných nebo upravených kožešin

4303

Oděvy, oděvní doplňky a jiné výrobky z kožešin

Výroba z nesešitých vyčiněných nebo upravených kožešin čísla 4302

ex kapitola 44

Dřevo a dřevěné výrobky; dřevěné uhlí, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex 4407

Dřevo rozřezané nebo štípané podélně, krájené nebo loupané, hoblované, broušené pískem nebo na koncích spojované, o tloušťce převyšující 6 mm

Hoblování, broušení pískem nebo spojování na koncích

ex 4408

Listy na dýhování (včetně listů získaných krájením na plátky vrstveného dřeva) a na překližky o tloušťce nepřesahující 6 mm, sesazované, a ostatní dřevo, rozřezané podélně, krájené nebo loupané, o tloušťce nepřesahující 6 mm, hoblované, broušené pískem nebo na koncích spojované

Podélné řezání, hoblování, broušení pískem nebo spojování na koncích

ex 4410 až ex 4413

Lišty a tvarované lišty, včetně dekorativních lišt a ostatních tvarovaných prkének

Lištování nebo tvarování

ex 4415

Bedny, krabice, laťové bedny, bubny a podobné dřevěné obaly

Výroba z prken neřezaných na míru

ex 4418

–	Výrobky stavebního truhlářství a tesařství

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít dřevěné voštinové desky, podlahové desky a šindele

–	Lišty a tvarované lišty

Lištování nebo tvarování

ex 4421

Polotovary na zápalky; dřevěné kolíčky (floky) do obuvi

Výroba ze dřeva kteréhokoli čísla, kromě protahovaného dřeva čísla 4409

ex kapitola 51

Vlna, jemné nebo hrubé zvířecí chlupy; žíněné nitě a tkaniny, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

5106 až 5110

Vlněná příze, příze z jemných nebo hrubých zvířecích chlupů nebo žíní

Spřádání přírodních vláken nebo vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním (7)

5111 až 5113

Tkaniny z vlněné příze nebo příze z jemných nebo hrubých zvířecích chlupů nebo ze žíní:

Tkaní (7)

nebo

potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), pokud hodnota použité nepotištěné textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 52

Bavlna, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

5204 až 5207

Bavlněné příze a nitě

Spřádání přírodních vláken nebo vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním (7)

5208 až 5212

Bavlněné tkaniny:

Tkaní (7)

nebo

ex kapitola 53

Ostatní rostlinná textilní vlákna; papírové nitě a tkaniny z papírových nití, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

5306 až 5308

Nitě z jiných rostlinných textilních vláken; papírové nitě

Spřádání přírodních vláken nebo vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním (7)

5309 až 5311

Tkaniny z ostatních rostlinných textilních vláken; tkaniny z papírových nití:

Tkaní (7)

5401 až 5406

Nitě, nitě z jednoho nekonečného vlákna (monofilamentu) a nitě z chemických nekonečných vláken

Vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním NEBO spřádání přírodních vláken (7)

5407 a 5408

Tkaniny z nití z chemických nekonečných vláken:

Tkaní (7)

nebo

5501 až 5507

Chemická střižová vlákna

Vytlačování chemických vláken

5508 až 5511

Nitě a šicí nitě z chemických střižových vláken

Spřádání přírodních vláken nebo vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním (7)

5512 až 5516

Tkaniny z nití z chemických střižových vláken:

Tkaní (7)

nebo

ex kapitola 56

Vata, plsť a netkané textilie; speciální nitě; motouzy, šňůry, provazy a lana a výrobky z nich, kromě:

Vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním nebo spřádání přírodních vláken

nebo

vločkování spojené s barvením nebo potiskem (7)

5602

Plsť, též impregnovaná, povrstvená, potažená nebo laminovaná:

–	Vpichovaná plsť

Vytlačování chemických vláken spojené s tvarováním tkanin

Lze však použít:

—	nitě z nekonečných vláken z polypropylenu čísla 5402 ,

—	vlákna z polypropylenu čísla 5503 nebo 5506 nebo

—	kabely z nekonečných vláken z polypropylenu čísla 5501 ,

jejichž délková hmotnost je pro každé nekonečné vlákno nebo vlákno menší než 9 decitex,

za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu

nebo

pouhé tvarování tkanin v případě plsti vyrobené z přírodních vláken (7)

–

Ostatní

Vytlačování chemických vláken spojené s tvarováním tkanin

nebo

pouhé tvarování tkanin v případě ostatní plsti vyrobené z přírodních vláken (7)

5603

Netkané textilie, též impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované

Jakýkoli netkaný proces včetně propichování

5604

Kaučukové nitě a šňůry, pokryté textilem; textilní nitě a pásky a podobné tvary čísel 5404 nebo 5405 , impregnované, povrstvené, potažené nebo opláštěné kaučukem nebo plasty:

–	Kaučukové nitě a šňůry pokryté textilem

Výroba z kaučukových nití nebo šňůr, nepokrytých textilem

–

Ostatní

Vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním nebo spřádání přírodních vláken (7)

5605

Metalizované nitě, též ovinuté, představující textilní nitě, pásky nebo podobné tvary čísel 5404 nebo 5405 , kombinované s kovem ve formě vláken, pásků nebo prášků nebo potažené kovem

Vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním nebo spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken (7)

5606

Ovinuté nitě, pásky a podobné tvary čísel 5404 nebo 5405 (jiné než čísla 5605 a jiné než ovinuté žíněné nitě); žinylkové nitě (včetně povločkované žinylkové nitě); řetízkové nitě

Vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním nebo spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken

nebo

spřádání spojené s vločkováním

nebo

vločkování spojené s barvením (7)

Kapitola 57

Koberce a jiné textilní podlahové krytiny

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken nebo vytlačování chemických nekonečných vláken, ve všech případech spojené s tkaním

nebo

výroba z kokosových, sisalových nebo jutových nití

nebo

vločkování spojené s barvením nebo potiskem

nebo

všívání spojené s barvením nebo potiskem;

vytlačování chemických vláken spojené s netkanými metodami včetně propichování (7)

Lze však použít:

—	nitě z nekonečných vláken z polypropylenu čísla 5402 ,

—	vlákna z polypropylenu čísla 5503 nebo 5506 nebo

—	kabely z nekonečných vláken z polypropylenu čísla 5501 ,

jejichž délková hmotnost je pro každé nekonečné vlákno nebo vlákno menší než 9 decitex, za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu.

Jako podklad lze použít jutovou tkaninu

ex kapitola 58

Speciální tkaniny; všívané textilie; krajky; tapiserie; prýmkařské výrobky; výšivky, kromě:

Tkaní (7)

nebo

5805

Ručně tkané tapiserie typu Goblén, Flanderský goblén, Aubusson, Beauvais a podobné a jehlou vypracované tapiserie (například stehem zvaným petit point nebo křížovým stehem), též zcela zhotovené

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

5810

Výšivky v metráži, v pásech nebo v motivech

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

5901

Textilie povrstvené lepidlem nebo škrobovými látkami, používané pro vnější obaly knih nebo podobné účely kopírovací nebo průsvitná plátna na výkresy; připravené malířské plátno; ztužené plátno a podobné ztužené textilie používané jako kloboučnické podložky

Tkaní spojené s barvením nebo vločkováním nebo povrstvováním

nebo

vločkování spojené s barvením nebo potiskem

5902

Pneumatikové kordové textilie z vysokopevnostních nití z nylonu nebo jiných polyamidů, polyesterů nebo viskózového hedvábí:

–	Obsahující nejvýše 90 % hmotnostních textilních materiálů

Tkaní

–

Ostatní

Vytlačování chemických vláken spojené s tkaním

5903

Textilie impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované plasty, jiné než čísla 5902

Tkaní spojené s barvením nebo povrstvováním

nebo

potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), za předpokladu, že hodnota použité nepotištěné textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu

5904

Linoleum, též přiříznuté do tvaru; podlahové krytiny sestávající z povrstvení nebo povlaku na textilní podložce, též přiříznuté do tvaru

Tkaní spojené s barvením nebo povrstvováním (7)

5905

Textilní tapety:

–	Impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované kaučukem, plasty nebo jinými materiály

Tkaní spojené s barvením nebo povrstvováním

–

Ostatní

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken nebo vytlačování chemických nekonečných vláken, ve všech případech spojené s tkaním

nebo

tkaní spojené s barvením nebo povrstvováním

nebo

5906

Pogumované textilie, jiné než čísla 5902 :

–	Pletené nebo háčkované textilie

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken nebo vytlačování chemických nekonečných vláken, ve všech případech spojené s pletením

nebo

pletení spojené s barvením nebo povrstvováním

nebo

barvení příze z přírodních vláken spojené s pletením (7)

–	Ostatní textilie vyrobené z nití ze syntetických nekonečných vláken, obsahující více než 90 % hmotnostních textilních materiálů

Vytlačování chemických vláken spojené s tkaním

–

Ostatní

Tkaní spojené s barvením nebo povrstvováním

nebo

barvení příze z přírodních vláken spojené s tkaním

5907

Textilie jiným způsobem impregnované, povrstvené nebo potažené; malované plátno pro divadelní scénu, textilie pro pozadí ve studiích nebo podobné textilie

Tkaní spojené s barvením nebo vločkováním nebo povrstvováním

nebo

vločkování spojené s barvením nebo potiskem

nebo

5908

Textilní knoty, tkané, spletené nebo pletené, pro lampy, vařiče, zapalovače, svíčky nebo podobné výrobky; žárové punčošky a duté úplety sloužící k jejich výrobě, též impregnované:

–	Žárové punčošky, impregnované

Výroba z dutého úpletu pro žárové punčošky

–

Ostatní

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

5909 až 5911

Textilní výrobky a zboží pro technické účely:

–	Leštící kotouče nebo kruhy jiné než z plsti čísla 5911

Tkaní

–	Tkaniny běžně používané pro papírenské nebo jiné technické účely, též plstěné, též impregnované nebo potažené, nekonečné nebo opatřené spojovacími částmi, jednoduše nebo násobně tkané nebo násobně tkané na plocho na osnově nebo na útku čísla 5911

Tkaní (7)

–

Ostatní

Vytlačování chemických nekonečných vláken nebo spřádání přírodních nebo chemických střižových vláken spojené s tkaním (7)

nebo

tkaní spojené s barvením nebo provrstvováním

Kapitola 60

Pletené nebo háčkované textilie

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken nebo vytlačování chemických nekonečných vláken, ve všech případech spojené s pletením

nebo

pletení spojené s barvením nebo vločkováním nebo povrstvováním

nebo

vločkování spojené s barvením nebo potiskem

nebo

barvení příze z přírodních vláken spojené s pletením

nebo

kroucení nebo tvarování spojené s pletením za předpokladu, že hodnota použitých nekroucených/netvarovaných vláken nepřesahuje 47,5 % hodnoty produktu ze závodu

Kapitola 61

Oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované

–	Získané sešitím nebo jiným spojením dvou či více kusů pletené nebo háčkované textilie, které byly buď nastříhány do tvaru, nebo jejichž tvar byl získán přímo

Výroba z textilie

–

Ostatní

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken nebo vytlačování chemických nekonečných vláken, ve všech případech spojené s pletením (produkty upletené do tvaru)

nebo

barvení příze z přírodních vláken spojené s pletením (produkty upletené do tvaru) (7)

ex kapitola 62

Oděvy a oděvní doplňky, jiné než pletené nebo háčkované, kromě:

Výroba z textilie

6213 a 6214

Kapesníky, přehozy, šátky, šály, mantily, závoje a podobné výrobky:

–

Vyšívané

Tkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání)

NEBO

výroba z nevyšívané textilie za předpokladu, že hodnota použité nevyšívané textilie nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu (8)

NEBO

zhotovování, jemuž předchází potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími úkony (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), pokud hodnota použité nepotištěné textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu (7) (8)

–

Ostatní

Tkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání)

nebo

6217

Ostatní zcela zhotovené oděvní doplňky; části oděvů nebo oděvních doplňků, jiné než čísla 6212 :

–

Vyšívané

Tkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání)

nebo

výroba z nevyšívané textilie, pokud hodnota použité nevyšívané textilie nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu (8)

–	Ohnivzdorné vybavení z textilií potažených fólií z hliníkovaného polyesteru

Tkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání)

nebo

povrstvování, pokud hodnota použité nepovrstvené textilie nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu, spojené se zhotovováním (včetně stříhání) (8)

–	Podšívky pro límce a manžety, vystřižené

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 63

Ostatní zcela zhotovené textilní výrobky; soupravy; obnošené oděvy a použité textilní výrobky; hadry, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

6301 až 6304

Přikrývky, plédy, ložní prádlo atd.; záclony atd.; ostatní bytové textilie:

–	Z plsti, z netkaných textilií

Jakýkoli netkaný proces včetně propichování spojený se zhotovováním (včetně stříhání)

–

Ostatní:

– –

Vyšívané

Tkaní nebo pletení spojené se zhotovováním (včetně stříhání)

nebo

výroba z nevyšívané textilie, pokud hodnota použité nevyšívané textilie nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu (8) (9)

– –

Ostatní

Tkaní nebo pletení spojené se zhotovováním (včetně stříhání)

6305

Pytle a pytlíky k balení zboží

Tkaní nebo pletení a zhotovování (včetně stříhání) (7)

6306

Nepromokavé plachty, ochranné a stínicí plachty; stany; plachty pro lodě, pro prkna k plachtění na vodě nebo na souši; kempinkové výrobky:

–	Z netkaných textilií

Jakýkoli netkaný proces včetně propichování spojený se zhotovováním (včetně stříhání)

–

Ostatní

Tkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání) (7) (8)

nebo

povrstvování, pokud hodnota použité nepovrstvené textilie nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu, spojené se zhotovováním (včetně stříhání)

6307

Ostatní zcela zhotovené výrobky, včetně střihových šablon

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu

6308

Soupravy sestávající z tkaniny a nitě, též s doplňky, pro výrobu koberečků, tapiserií, vyšívaných stolních ubrusů nebo servítků nebo podobných textilních výrobků, v balení pro drobný prodej

Každá položka soupravy musí splňovat pravidlo, které by pro ni platilo, kdyby nebyla zařazena do soupravy. Lze však použít nepůvodní předměty za předpokladu, že jejich souhrnná hodnota nepřesahuje 25 % ceny soupravy ze závodu

ex kapitola 64

Obuv, kamaše a podobné výrobky; části a součásti těchto výrobků, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě svršků spojených se stélkou nebo jinou částí spodku čísla 6406

6406

Části a součásti obuvi (včetně svršků, též spojených s podešvemi, jinými než zevními); vkládací stélky, pružné podpatěnky a podobné výrobky; kamaše, kožené kamaše a podobné výrobky a jejich části a součásti

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

Kapitola 65

Pokrývky hlavy a jejich části a součásti

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

ex kapitola 68

Výrobky z kamene, sádry, cementu, osinku (azbestu), slídy nebo podobných materiálů, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex 6803

Výrobky z přírodní nebo aglomerované břidlice

Výroba z opracované břidlice

ex 6812

Výrobky z osinku (azbestu); výrobky ze směsí na bázi osinku (azbestu) nebo ze směsí na bázi osinku (azbestu) a uhličitanu hořečnatého

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla

ex 6814

Výrobky ze slídy, včetně lisované nebo rekonstituované slídy, též na podložce z papíru, kartónu, lepenky nebo jiných materiálů

Výroba z opracované slídy (včetně aglomerované nebo rekonstituované slídy)

Kapitola 69

Keramické výrobky

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 70

Sklo a skleněné výrobky, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

7006

Sklo čísel 7003 , 7004 nebo 7005 , ohýbané, s opracovanými hranami, ryté, vrtané

–	Skleněné podložky, potažené slabou dielektrickou fólií, polovodičového typu v souladu s normami SEMII (10)

Výroba z nepotažených skleněných podložek čísla 7006

–

Ostatní

Výroba z materiálů čísla 7001

7010

Demižóny, lahve, sklenice, baňky, kelímky, lékovky, lahvičky na tablety, ampule a jiné skleněné obaly používané pro přepravu nebo k balení zboží; zavařovací sklenice; zátky, víčka a jiné uzávěry ze skla

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

nebo

broušení skleněných výrobků za předpokladu, že hodnota použitých nebroušených skleněných výrobků nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

7013

Stolní, kuchyňské, toaletní, kancelářské skleněné výrobky, skleněné výrobky pro vnitřní výzdobu nebo pro podobné účely (jiné než zboží čísel 7010 nebo 7018 )

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

nebo

broušení skleněných výrobků za předpokladu, že hodnota použitých nebroušených skleněných výrobků nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

nebo

ruční dekorování (kromě zdobení sítotiskem) ručně foukaných skleněných výrobků za předpokladu, že hodnota použitých ručně foukaných skleněných výrobků nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

ex 7019

Výrobky (jiné než příze) ze skleněných vláken

Výroba z:

—	nebarvených pramenů, rovingů, příze nebo sekaných pramenů nebo

—	skleněné vlny

ex kapitola 71

Přírodní nebo uměle pěstované perly, drahokamy nebo polodrahokamy, drahé kovy, kovy plátované drahými kovy a výrobky z nich; bižuterie; mince, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

7106 , 7108 a 7110

Drahé kovy:

–

Netepané

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě materiálů čísel 7106 , 7108 a 7110

nebo

elektrolytická, tepelná nebo chemická separace drahých kovů čísel 7106 , 7108 nebo 7110

nebo

tavení a/nebo slévání drahých kovů čísel 7106 , 7108 nebo 7110 navzájem nebo s obecnými kovy

–	Ve formě polotovarů nebo prachu

Výroba z netepaných drahých kovů

ex 7107 , ex 7109 a ex 7111

Kovy plátované drahými kovy, ve formě polotovarů

Výroba z netepaných kovů plátovaných drahými kovy

7115

Ostatní výrobky z drahých kovů nebo kovů plátovaných drahými kovy

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

7117

Bižuterie

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

nebo

výroba z částí z obecných kovů, neplátovaných ani nepovlečených drahými kovy, za předpokladu, že hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 73

Výrobky ze železa nebo oceli, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

ex 7301

Štětovnice

Výroba z materiálů čísla 7207

7302

Konstrukční materiál pro stavbu železničních nebo tramvajových tratí ze železa nebo oceli: kolejnice, přídržné kolejnice a ozubnice, hrotovnice, srdcovky, přestavné tyče výměny a ostatní přejezdová zařízení, pražce (příčné pražce), kolejnicové spojky, kolejnicové stoličky, klíny kolejnicových stoliček, podkladnice (kořenové desky), kolejnicové přídržky, úložné desky, výhybky, kleštiny (táhla) a jiný materiál speciálně přizpůsobený pro spojování nebo upevňování kolejnic

Výroba z materiálů čísla 7206

7304 , 7305 a 7306

Trouby, trubky a duté profily, bezešvé, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli

Výroba z materiálů čísel 7206 , 7207 , 7208 , 7209 , 7210 , 7211 , 7212 , 7218 , 7219 , 7220 nebo 7224

ex 7307

Příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky, z nerezavějící oceli

Soustružení, vrtání, vystružování, řezání závitů, odstraňování otřepů a otryskávání (pískování) kovaných polotovarů, jejichž hodnota nepřesahuje 35 % ceny produktu ze závodu

7308

Konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406 ) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, vrata plavebních komor a propustí, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, okenice, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky), ze železa nebo oceli; desky, tyče, úhelníky, tvarovky, profily, trubky a podobné výrobky ze železa nebo oceli, připravené pro použití v konstrukcích

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Nelze však použít svářené úhelníky, tvarovky a profily čísla 7301

ex 7315

Protismykové řetězy

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů čísla 7315 nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 74

Měď a výrobky z ní, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

7403

Rafinovaná měď a slitiny mědi, netvářené (surové)

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla

ex kapitola 76

Hliník a výrobky z něho, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

7601

Netvářený (surový) hliník

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla

7607

Hliníkové fólie (též potištěné nebo na podložce z papíru, kartónu, lepenky, plastů nebo na podobném podkladovém materiálu), o tloušťce (s výjimkou jakékoliv podložky) nepřesahující 0,2 mm

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a čísla 7606

ex kapitola 78

Olovo a výrobky z něho, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

7801

Netvářené (surové) olovo:

–	Rafinované olovo

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla

–

Ostatní

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Nelze však použít odpad a šrot čísla 7802

Kapitola 80

Cín a výrobky z něho

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

ex kapitola 82

Nástroje, nářadí, náčiní, nožířské výrobky a příbory, z obecných kovů; jejich části a součásti z obecných kovů, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

8206

Nástroje a nářadí dvou nebo více čísel 8202 až 8205 , v soupravách (sadách) pro drobný prodej

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě čísel 8202 až 8205 . Sada však může obsahovat nástroje čísel 8202 až 8205 za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 15 % ceny soupravy ze závodu

8211

Nože s řeznou čepelí, též zoubkovanou (včetně zahradnických žabek), jiné než nože čísla 8208 , a jejich čepele

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít čepele a rukojeti z obecných kovů

8214

Ostatní nožířské výrobky (například strojky na střihání vlasů, řeznické nebo kuchyňské sekáčky, štípací sekery a kolébací nože, nože na papír); soupravy (sady) a nástroje na manikúru nebo pedikúru (včetně pilníčků na nehty)

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít rukojeti z obecných kovů

8215

Lžíce, vidličky, sběračky, naběračky, cukrářské lžíce, nože na ryby, nože na krájení másla, kleštičky na cukr a podobné kuchyňské nebo jídelní výrobky

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít rukojeti z obecných kovů

ex kapitola 83

Různé výrobky z obecných kovů, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex 8302

Ostatní úchytky, kování a podobné výrobky pro budovy a zařízení pro automatické zavírání dveří

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít ostatní materiály čísla 8302 , za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu

ex 8306

Sošky a jiné ozdobné předměty z obecných kovů

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít ostatní materiály čísla 8306 , za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 84

Jaderné reaktory, kotle, stroje a mechanická zařízení; jejich části a součásti, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

8401

Jaderné reaktory; neozářené palivové články (kazety) pro jaderné reaktory; stroje a přístroje pro oddělování izotopů

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

8407

Vratné nebo rotační zážehové spalovací pístové motory s vnitřním spalováním

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

8408

Vznětové pístové motory s vnitřním spalováním (dieselové motory nebo motory s žárovou hlavou)

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

8427

Vidlicové stohovací vozíky; ostatní vozíky vybavené zdvihacím nebo manipulačním zařízením

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

8482

Valivá ložiska (kuličková, válečková, jehlová apod.)

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 85

Elektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části a součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku a části, součásti a příslušenství těchto přístrojů, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

8501 , 8502

Elektrické motory a generátory; elektrická generátorová soustrojí a rotační měniče

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a čísla 8503

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

8513

Přenosná elektrická svítidla s vlastním zdrojem elektrické energie (například na suché články, akumulátory, magneta), jiné než osvětlovací přístroje a zařízení čísla 8512

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

8519

Přístroje pro záznam nebo reprodukci zvuku

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a čísla 8522

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

8521

Přístroje pro videofonní záznam nebo jeho reprodukci, též s vestavěným videotunerem

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a čísla 8522

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

8523

Hotová nenahraná média pro záznam zvuku nebo podobný záznam, jiná než výrobky kapitoly 37

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

8525

Vysílací přístroje pro rozhlasové nebo televizní vysílání, též obsahující přijímací zařízení nebo zařízení pro záznam nebo reprodukci zvuku; televizní kamery, digitální fotoaparáty a videokamery se záznamem obrazu i zvuku (kamkordéry)

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a čísla 8529

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

8526

Radiolokační a radiosondážní přístroje (radary), radionavigační přístroje a rádiové přístroje pro dálkové řízení

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a čísla 8529

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

8527

Přijímací přístroje pro rozhlasové vysílání, též kombinované v jednom uzavření s přístrojem pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo s hodinami

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a čísla 8529

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

8528

Monitory a projektory, bez vestavěného televizního přijímacího přístroje; televizní přijímací přístroje, též s vestavěnými rozhlasovými přijímači nebo s přístroji pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo obrazu

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a čísla 8529

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

8535 až 8537

Elektrická zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraně elektrických obvodů, nebo k jejich zapojování, spojování a připojování; konektory pro optická vlákna, pro svazky optických vláken nebo pro kabely z optických vláken; tabule, panely, ovládací stoly, pulty, skříně a jiné základny pro elektrické ovládání nebo rozvod elektrického proudu

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě materiálů stejného čísla jako produkt a čísla 8538

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

8540 11 a 8540 12

Televizní obrazovky (CRT), včetně obrazovek pro videomonitory

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex 8542 31 až ex 8542 33 a ex 8542 39

Monolitické integrované obvody

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

nebo

operace difúze, při níž vznikají integrované obvody na polovodičovém podkladu selektivním zaváděním vhodného prostředku, též sestavené a/nebo testované v zemi jiné než smluvní

8544

Izolované (též s lakovaným povrchem nebo anodickým okysličením) dráty, kabely (včetně koaxiálních kabelů) a jiné izolované elektrické vodiče, též vybavené přípojkami; kabely z optických vláken vyrobené z jednotlivě opláštěných vláken, též spojené s elektrickými vodiči nebo vybavené přípojkami

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

8545

Uhlíkové elektrody, uhlíkové kartáčky, osvětlovací uhlíky, uhlíky pro elektrické baterie a ostatní výrobky z grafitu nebo z jiného uhlíku, též spojené s kovem, pro elektrické účely

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

8546

Elektrické izolátory z jakéhokoliv materiálu

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

8547

Izolační části a součásti pro elektrické stroje, přístroje nebo zařízení, vyrobené zcela z izolačních materiálů nebo jen s jednoduchými, do materiálu vlisovanými drobnými kovovými součástmi (např. s objímkami se závitem), sloužícími výhradně k připevňování, jiné než izolátory čísla 8546 ; elektrické instalační trubky a jejich spojky z obecných kovů, s vnitřní izolací

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

8548

Odpad a zbytky galvanických článků, baterií a elektrických akumulátorů; nepoužitelné galvanické články, baterie a elektrické akumulátory; elektrické části a součásti strojů nebo přístrojů, jinde v této kapitole neuvedené ani nezahrnuté

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 86

Železniční nebo tramvajové lokomotivy, kolejová vozidla a jejich části a součásti; kolejový svrškový upevňovací materiál a upevňovací zařízení a jejich části a součásti; mechanická (včetně elektromechanických) dopravní signalizační zařízení všeho druhu

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 87

Vozidla, jiná než kolejová, jejich části, součásti a příslušenství, kromě:

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

8711

Motocykly (včetně mopedů) a jízdní kola vybavená pomocným motorem, též s postranními vozíky; postranní vozíky

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 90

Optické, fotografické, kinematografické, měřicí, kontrolní, přesné, lékařské nebo chirurgické nástroje a přístroje; jejich části, součásti a příslušenství, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

9002

Čočky, hranoly, zrcadla a jiné optické články z jakéhokoliv materiálu, zasazené, které tvoří části a součásti nebo příslušenství pro nástroje nebo přístroje, jiné než články z opticky neopracovaného skla

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

9033

Části, součásti a příslušenství (jinde v této kapitole neuvedené ani nezahrnuté) pro stroje, nástroje, přístroje nebo zařízení kapitoly 90

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 91

Hodiny a hodinky a jejich části a součásti

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 94

Nábytek; lůžkoviny, matrace, vložky do postelí, polštáře a podobné vycpávané výrobky; svítidla a osvětlovací zařízení, jinde neuvedená ani nezahrnutá; světelné znaky, světelné ukazatele a podobné výrobky; montované stavby

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 95

Hračky, hry a sportovní potřeby; jejich části, součásti a příslušenství, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex 9506

Golfové hole a jejich části

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Pro výrobu hlavic golfových holí však lze použít nahrubo tvarované bloky

ex kapitola 96

Různé výrobky, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

9601 a 9602

Slonovina, kost, želvovina, rohovina, parohy, korály, perleť a jiný živočišný řezbářský materiál, opracovaný, a výrobky z těchto materiálů (včetně výrobků získaných tvarováním).

Opracované rostlinné nebo nerostné řezbářské materiály a výrobky z těchto materiálů; výrobky tvarované nebo vyřezávané z vosku, parafínu, stearinu, přírodního kaučuku nebo přírodních pryskyřic nebo z modelovacích past a jiné tvarované nebo vyřezávané výrobky, jinde neuvedené ani nezahrnuté; netvrzená opracovaná želatina (jiná než čísla 3503 ) a výrobky z netvrzené želatiny

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla

9603

Košťata, smetáčky, štětce, štětky, kartáče a kartáčky (včetně těch, které tvoří části a součásti strojů, přístrojů nebo vozidel), ruční mechanická košťata bez motoru, mopy a oprašovadla; připravené kartáčové svazečky k výrobě kartáčnických výrobků; malířské podložky a válečky, stěrky (jiné než stírací válečky)

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

9605

Cestovní soupravy pro osobní toaletu, šití nebo čištění obuvi nebo oděvů

9606

Knoflíky, stiskací knoflíky a patentky, formy na knoflíky a ostatní části a součásti těchto výrobků; knoflíkové polotovary

Výroba:

—	z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a

—	v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

9608

Kuličková pera; popisovače, značkovače a zvýrazňovače s plstěným nebo jiným pórovitým hrotem; plnicí pera s perem a jiná plnicí pera; rydla pro rozmnožovače; patentní tužky; násadky na pera, držátka na tužky a podobné výrobky; části a součásti (včetně ochranných uzávěrů a příchytek) těchto výrobků, jiné než výrobky čísla 9609

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít psací pera nebo špičky pro pera stejného čísla jako produkt

9612

Pásky do psacích strojů a podobné barvicí pásky napuštěné tiskařskou černí nebo jinak připravené k předávání otisků, též na cívkách nebo v kazetách; razítkové polštářky, též napuštěné, též v krabičkách

Výroba:

—	z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a

—	v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

9613 20

Plynové kapesní zapalovače, znovu naplnitelné

Výroba, v níž celková hodnota použitých materiálů čísla 9613 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu

9614

Dýmky (včetně dýmkových hlav) a doutníkové nebo cigaretové špičky a jejich části a součásti

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla

(1) Rozhodnutí Rady přidružení EU-Jordánsko č. 1/2006 ze dne 15. června 2006, kterým se mění protokol č. 3 o definici pojmu původní produkty a o metodách správní spolupráce k Evropsko-středomořské dohodě (Úř. věst. L 209, 31.7.2006, s. 30).

(2) Viz úvodní poznámky 7.1 a 7.3, které se týkají „specifických procesů“.

(3) Viz úvodní poznámka 7.2, která se týká „specifických procesů“.

(4) „Skupinou“ se rozumí jakákoliv část čísla oddělená od zbytku středníkem.

(5) V případě produktů sestávajících z materiálů zařazených jak v číslech 3901 až 3906, tak v číslech 3907 až 3911 se toto omezení vztahuje pouze na tu skupinu materiálů, jejichž hmotnostní podíl v produktu převládá.

(6) Za vysoce transparentní se považují tyto fólie: fólie, jejichž optická adsorpce je menší než 2 %, měřeno podle metody ASTM–D 1003–16 Gardnera Hazemetera (tzv. Hazefaktor).

(7) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

(8) Viz úvodní poznámka 6.

(9) Viz úvodní poznámka 6, v níž jsou uvedeny podmínky pro pletené nebo háčkované výrobky, nepružné ani nepogumované, získané sešitím nebo sestavením pletených nebo háčkovaných částí (nastříhaných nebo pletených přímo ve tvaru).

(10) SEMII – Semiconductor Equipment and Materials Institute Incorporated.

2.8.2016

Úřední věstník Evropské unie

L 208/46

DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2016/1318

ze dne 29. července 2016

o pokynech na podporu budov s téměř nulovou spotřebou energie a osvědčených postupů k zajištění, aby do roku 2020 byly všechny nové budovy budovami s téměř nulovou spotřebou energie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Budovy jsou ústředním bodem politiky EU v oblasti energetické účinnosti, neboť na ně připadá téměř 40 % (1) konečné spotřeby energie.

(2)

Význam odvětví stavebnictví pro zvýšení energetické účinnosti byl zdůrazněn ve sdělení Evropské komise o energetické účinnosti a jejím příspěvku k energetické bezpečnosti a rámci politiky do roku 2030 v oblasti klimatu a energetiky (2) a jejím sdělení o rámcové strategii k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu (3).

(3)	Úplné provedení a vymáhání stávajících energetických právních předpisů je uznáno jako nejvyšší priorita při zřizování energetické unie.

(4)	V souvislosti s cíli energetické účinnosti pro rok 2020 je hlavním právním nástrojem, který řeší energetickou účinnost budov, směrnice o energetické náročnosti budov.

(5)	Článek 9 uvedené směrnice stanoví konkrétní cíl, aby do konce roku 2020 všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou nebo velmi nízkou spotřebou energie. Téměř nulová či velmi nízká spotřeba požadované energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů.

(6)

Vnitrostátní předpisy, které provádějí požadavky čl. 9 odst. 1, musí zajistit, aby do 31. prosince 2020 všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Tentýž cíl téměř nulové spotřeby energie, avšak s kratší lhůtou do 31. prosince 2018, platí pro nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci. Tím by se měl pro hospodářské subjekty vytvořit transparentní vnitrostátní právní rámec ohledně požadavků na energetickou náročnost nových budov od konce roku 2020.

(7)	Současně s požadavky na nové budovy ukládá směrnice členským státům, aby zavedly podpůrné politiky, jež by stimulovaly renovace stávajícího stavebního fondu na budovy s téměř nulovou spotřebou energie.

(8)	Komise vydala pro Evropský parlament a Radu zprávu o pokroku, jejž členské státy v oblasti budov s téměř nulovou spotřebu energie učinily (4). Další informace členské státy poskytly jako součást svých povinností předkládat zprávy o této záležitosti.

(9)

Pokrok v členských státech se pomalu zlepšuje, ale měl by se urychlit. Ačkoli opatření na podporu růstu budov s téměř nulovou spotřebou energie na vnitrostátní úrovni přibylo, členské státy by měly zvýšit své úsilí k zajištění toho, že všechny nové budovy budou mít téměř nulovou spotřebu energie ve lhůtách stanovených směrnicí.

(10)

Směrnice o energetické náročnosti budov je v současné době předmětem přezkumu. Zásady pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie jsou jedním z pilířů současné směrnice a od roku 2020 se pravděpodobně stanou normou pro nové budovy. V rámci přezkumu se posoudí, zda bude do roku 2030 potřeba dalších opatření. Vypracovávání nových politik a přístupů by mělo být založeno na pevných základech. Je nezbytně nutné, aby požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie pro rok 2020 byly plně provedeny.

(11)	Další oporu představuje také čl. 9 odst. 4 směrnice, který stanoví, že Komise může ohledně budov s téměř nulovou spotřebou energie vydat členským státům doporučení,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

Členské státy by se měly řídit pokyny uvedenými v příloze tohoto doporučení. Dodržování těchto pokynů pomůže zajistit, aby do 31. prosince 2020 všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie, a rovněž členským státům pomůže vypracovat vnitrostátní plány na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie.

2.	Toto doporučení bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 29. července 2016.

Za Komisi

Miguel ARIAS CAÑETE

člen Komise

(1) Viz „Ukazatele pro energii, dopravu a životní prostředí, vydání 2012“, Evropská komise. Pro účely tohoto odhadu byly sečteny konečné spotřeby energie pro domácnosti a odvětví služeb. Zahrnuje to například spotřebu elektřiny u přístrojů, avšak nespadá sem spotřeba energie v průmyslových budovách.

(2) SWD(2014) 255 final.

(3) Balíček energetické unie COM(2015) 80 final.

(4) COM(2013) 483 final/2.

PŘÍLOHA

1. ÚVOD

Po zavedení požadavků na účinnost do vnitrostátních stavebních předpisů spotřebovávají v současnosti nové budovy oproti typickým budovám z 80. let minulého století pouze polovinu energie.

Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) vyžaduje, aby členské státy stanovily minimální požadavky na energetickou náročnost nově postavených budov a stávajících budov procházejících větší renovací. V návaznosti na tyto minimální požadavky stanoví směrnice o energetické náročnosti budov jednoznačný požadavek, aby do konce desetiletí měly všechny nové budovy téměř nulovou či velmi nízkou spotřebu energie a považovaly se za budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Stávající fond budov je však zastaralý a nehospodárný a je renovován pomalu. V souladu se směrnicí o energetické náročnosti budov by měl být i fond stávajících budov postupně transformován tak, aby vyhovoval obdobným normám.

Úplné provedení a prosazování stávajících právních předpisů v oblasti energetiky je uznáno jako prvořadá priorita při vytváření energetické unie (1). Ke dvěma zásadním požadavkům podle stávajícího právního rámce patří zajištění toho, aby do 31. prosince 2020 (v případě veřejných budov o dva roky dříve) byly všechny nové budovy budovami s téměř nulovou spotřebou energie, a podpora transformace stávajícího fondu budov k dosažení norem budov s téměř nulovou spotřebou energie.

2. SOUVISLOSTI: USTANOVENÍ SMĚRNICE O ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV TÝKAJÍCÍ SE BUDOV S TÉMĚŘ NULOVOU SPOTŘEBOU ENERGIE

2.1. Pojem „budova s téměř nulovou spotřebou energie“

Podle čl. 2 bodu 2 směrnice o energetické náročnosti budov se budovou s téměř nulovou spotřebou energie rozumí „budova, jejíž energetická náročnost určená podle přílohy I je velmi nízká. Téměř nulová či nízká spotřeba požadované energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě či v jeho okolí“.

První část definice stanoví energetickou náročnost jako určující prvek, který z budovy činí „budovu s téměř nulovou spotřebou energie“. Tato energetická náročnost musí být velmi nízká a je určena podle přílohy I směrnice o energetické náročnosti budov. Druhá část definice stanoví hlavní zásady k dosažení této velmi nízké energetické náročnosti tím, že výsledná nízká spotřeba energie má být ve značném rozsahu pokryta energií z obnovitelných zdrojů.

Pojem „budova s téměř nulovou spotřebou energie“ odráží skutečnost, že energie z obnovitelných zdrojů a opatření pro energetickou účinnost fungují společně. Je-li energie z obnovitelných zdrojů vyráběna v místě, sníží čisté množství dodané energie. V mnoha případech nebude energie z obnovitelných zdrojů vyráběná v místě postačovat k snížení spotřeby energie téměř na nulu bez dalších opatření pro energetickou účinnost nebo významného snížení primárních energetických faktorů u obnovitelných zdrojů energie mimo dané místo. Vyšší a náročnější požadavky na vysoce účinné budovy s téměř nulovou spotřebou energie proto povedou rovněž k většímu využívání energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě a měly by mít za následek přizpůsobení primárních energetických faktorů u nosičů energie nevyráběné v místě, a to s přihlédnutím k podílu energie z obnovitelných zdrojů.

Zatímco směrnice o energetické náročnosti budov stanoví rámcovou definici budov s téměř nulovou spotřebou energie, za její podrobné praktické uplatňování (např. to, co se rozumí „velmi nízkou energetickou náročností“ a jaký je doporučený významný příspěvek „energie z obnovitelných zdrojů“) však odpovídají členské státy, a to při provedení článku 9 směrnice o energetické náročnosti budov do vnitrostátních právních řádů.

2.1.1. Co je to energetická náročnost „budovy s téměř nulovou spotřebou energie“?

Energetická náročnost je definována (2) jako „… množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s typickým užíváním budovy, což mimo jiné zahrnuje energii používanou pro vytápění, chlazení, větrání, teplou vodu a osvětlení“. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 244/2012 (3) a doprovodné pokyny (4) poskytují užitečné vodítko, pokud jde o výpočet energetické náročnosti budovy (5).

Podle přílohy I bodu 3 nařízení začíná výpočet energetické náročnosti výpočtem konečné potřeby energie (6) na vytápění a chlazení a končí výpočtem čisté primární energie. „Směr“ výpočtu jde od potřeb budovy ke zdroji (tj. primární energii).

Podle směrnice o energetické náročnosti budov mohou členské státy při přeměně konečného množství dodané energie na primární energii a k výpočtu energetické náročnosti budovy použít vlastní vnitrostátní primární energetické faktory.

Spotřeba primární energie musí být vypočítána s použitím primárních energetických faktorů specifických pro jednotlivé energetické nosiče (např. elektřina, topný olej, biomasa, ústřední vytápění a chlazení). Doprovodné pokyny k nařízení v přenesené pravomoci doporučují pro dodanou i vydanou elektřinu použití stejného primárního energetického faktoru 2,5.

Energie vyráběná v místě (spotřebovaná v místě nebo dodávaná na trh) snižuje potřebu primární energie související s dodanou energií.

Konečným cílem výpočtu energetické náročnosti je stanovení roční celkové spotřeby energie z hlediska čisté primární energie, což odpovídá spotřebě energie pro vytápění, chlazení, větrání, teplou vodu a osvětlení. Tato roční bilance je v souladu se stávajícím rámcem směrnice o energetické náročnosti budov. Ze studií však vyplývá, že by mohl být užitečný výpočet energetických bilancí za kratší časové úseky (např. ke sledování denních a sezonních vlivů) (7).

V souladu s čl. 4 odst. 1 musí minimální požadavky brát v úvahu obecné podmínky vnitřního prostředí, aby se zamezilo nepříznivým účinkům, např. nedostatečnému větrání. Aby se v evropském fondu budov zamezilo zhoršení kvality vnitřního ovzduší, komfortu a zdravotních podmínek (8), mělo by dojít k postupnému zpřísňování minimálních požadavků na energetickou náročnost vyplývajících ze zavádění budov s téměř nulovou spotřebou energie v Evropě spolu s odpovídajícími strategiemi zabývajícími se vnitřním prostředím.

Ze studií (9) obdobně vyplývá, že nové a renovované budovy často plánované energetické náročnosti nedosahují. Je proto nutné zavést mechanismy pro porovnání výpočtu energetické náročnosti se skutečnou spotřebou energie.

2.1.2. Vztah mezi nákladově optimálními úrovněmi a úrovněmi pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie

Směrnice o energetické náročnosti budov zavádí systém referenčního srovnání (zásadu „nákladové optimalizace“), kterým se členské státy mají řídit při stanovení požadavků na energetickou náročnost, jež jsou obsaženy ve vnitrostátních nebo regionálních stavebních předpisech, a při jejich pravidelném přezkumu. Podle směrnice o energetické náročnosti budov stanoví nákladová optimalizace (10) minimální úroveň ambicí při renovaci budov i u nových budov.

V souladu s požadavky na nákladově optimální úrovně podle článku 5 směrnice o energetické náročnosti budov je třeba vnitrostátní minimální požadavky na energetickou náročnost co pět let přezkoumávat a v případě, že jsou podstatně méně ambiciózní než vnitrostátní nákladově optimální úrovně, je nutno je posílit.

Metodika nákladové optimalizace členským státům umožňuje stanovit rozmezí požadavků na budovy s téměř nulovou spotřebou energie v roce 2020. To vyžaduje posouzení a porovnání různých opatření pro energetickou účinnost a pro energii z obnovitelných zdrojů, a to jednotlivě a společně, jako součást souborů opatření, která se mají uplatňovat na referenční budovy.

Za účelem stanovení a dosažení úrovně pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie mohou proto členské státy použít různé kombinace opatření týkajících se izolace nebo jiných opatření pro energetickou účinnost, zahrnutí vysoce účinných technických systémů budovy a využívání energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě (11). V rámci výpočtů nákladově optimálních úrovní musí členské státy přezkoumat příspěvek každého z těchto tří druhů opatření.

Členské státy musí pro jednotlivé energetické nosiče stanovit primární energetické faktory. Primární energetické faktory mohou být založeny na vnitrostátních či regionálních průměrných hodnotách nebo na konkrétních hodnotách. Tyto faktory by měly zohledňovat podíl energie z obnovitelných zdrojů v energii dodané do budovy, včetně energie ze zdrojů v okolí, s cílem postavit obnovitelné zdroje energie v místě a mimo dané místo na roveň.

Je důležité mít na paměti, že u převážné většiny nových budov se bude koncepce budov s téměř nulovou spotřebou energie uplatňovat od ledna 2021 (u nových veřejných budov od ledna 2019). Do té doby budou náklady na technologie v důsledku vyspělejších trhů a větších objemů pravděpodobně nižší. Je proto pravděpodobné, že úrovně pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie budou odpovídat nákladově optimálním úrovním pro rok 2020.

Z důkazů vyplývá, že stávající technologie související s úsporami energie, energetickou účinností a energií z obnovitelných zdrojů postačují k tomu, aby společně dosáhly vhodného cíle pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie (12). Technologická mezera, kterou by bylo třeba do roku 2021 odstranit, nebyla zjištěna. Analýza zpráv o nákladově optimálních úrovních, které se vyžadují podle článku 5 směrnice o energetické náročnosti budov, naznačuje, že lze dosáhnout hladkého přechodu mezi nákladovou optimalizací a budovami s téměř nulovou spotřebou energie (13).

Pětiletý cyklus přezkumu nákladové optimalizace představuje příležitost k zavedení vyšší energetické účinnosti do vnitrostátních stavebních předpisů, jelikož jsou odzkoušeny nové technologie, a šanci předpisy o energetické náročnosti budov změnit s cílem odstranit rozdíl oproti nákladově optimálním úrovním. Po roce 2020 umožní zásada nákladové optimalizace další zvyšování úrovní ambicí u požadavků na budovy s téměř nulovou spotřebou energie v případě nových budov, a to v rámci pravidelného přezkumu vnitrostátních stavebních předpisů vztahujících se na nové a stávající budovy.

2.1.3. Jak přispívají obnovitelné zdroje energie?

Obzvláště důležitým cílem bylo začlenění obnovitelných zdrojů energie do vnitrostátních prováděcích předpisů týkajících se budov s téměř nulovou spotřebou energie. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (14) (dále jen „směrnice o energii z obnovitelných zdrojů“) požaduje, aby členské státy zavedly ve svých stavebních předpisech vhodná opatření s cílem zvýšit podíl všech druhů energie z obnovitelných zdrojů ve stavebnictví (15).

Tato opatření doplňují požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie obsažené ve směrnici o energetické náročnosti budov. Ustanovení směrnice o energetické náročnosti budov přirozeně usilují o využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména zdrojů v místě, jelikož energie vyráběná v místě snižuje primární energii související s dodanou energií. Obnovitelné zdroje energie v místě jsou proto vždy součástí výpočtu energetické náročnosti budovy.

Zatímco řada členských států vyžaduje určitý podíl energie z obnovitelných zdrojů ve spotřebované primární energii nebo minimální příspěvek energie z obnovitelných zdrojů vyjádřený v kWh/m2 za rok, ostatní členské státy uplatňují nepřímý požadavek, jako je nízká spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů, který lze splnit pouze tehdy, je-li součástí stavební koncepce energie z obnovitelných zdrojů (16). Tato flexibilita umožňuje přizpůsobit se situaci v jednotlivých členských státech a místním podmínkám (typ budovy, klimatické podmínky, náklady na srovnatelné technologie výroby energie z obnovitelných zdrojů a jejich dostupnost, optimální kombinace s opatřeními na straně poptávky, hustota zástavby atd.). Nejčastěji používanými systémy energie z obnovitelných zdrojů v budovách s téměř nulovou spotřebou energie jsou vestavěné solární tepelné systémy a fotovoltaické systémy. K dalším obnovitelným zdrojům energie používaným v těchto budovách patří geotermální energie (tepelná čerpadla využívající podzemní zdroj) a biomasa.

Technologie výroby energie z obnovitelných zdrojů, jako jsou solární tepelné systémy a fotovoltaické systémy, jsou například nákladově efektivnější ve středozemním klimatu (jež se vyznačuje vyšším slunečním zářením) než v ostatních klimatických pásmech. Tyto technologie proto mohou vykazovat vyšší poměrný příspěvek k přísnějším požadavkům na energetickou náročnost.

Co se týká obnovitelných zdrojů energie mimo dané místo, včetně zdrojů v okolí, jako je ústřední vytápění a chlazení (17), podíl energie z obnovitelných zdrojů v kombinaci energetických nosičů (např. v případě, je-li energetickým nosičem elektřina, kombinace v elektroenergetické síti) ovlivní energetickou náročnost budovy prostřednictvím primárních energetických faktorů. Členské státy tuto flexibilitu využívají, jelikož jsou zaznamenány značně rozdílné primární energetické faktory u různých energetických nosičů obecně, a konkrétně u většiny obnovitelných zdrojů energie a technologií výroby energie z obnovitelných zdrojů (18).

2.2. Co musí zahrnovat definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie uplatňované na vnitrostátní úrovni?

Většina členských států (19) již používá ukazatel spotřeby primární energie vyjádřený v kWh/m2 za rok v souladu s přílohou I. Členské státy mimoto často zahrnují i jiné parametry, jako jsou například hodnoty U prvků obvodového pláště, čistá a konečná energie pro vytápění a chlazení a emise CO2.

Přibližně 60 % členských států stanovilo podrobné uplatňování vymezení budovy s téměř nulovou spotřebou energie v právním dokumentu (např. ve stavebních předpisech a energetických vyhláškách).

Podrobné praktické uplatňování vymezení budovy s téměř nulovou spotřebou energie ze strany členských států musí zahrnovat číselný ukazatel spotřeby primární energie vyjádřený v kWh/m2 za rok (20). Toto podrobné uplatňování musí být zahrnuto ve vnitrostátních prováděcích opatřeních nebo ve vnitrostátním plánu na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie.

2.3. Nové budovy: harmonogram pro dosažení cílů týkajících se budov s téměř nulovou spotřebou energie

Podle čl. 9 odst. 1 směrnice o energetické náročnosti budov členské státy:

„… zajistí, aby:

a)	do 31. prosince 2020 všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie a

b)	po dni 31. prosince 2018 nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie“.

Vnitrostátní právní předpisy k provedení požadavků čl. 9 odst. 1 musí obsahovat ustanovení, opatření nebo politiky, jež zajistí, že do 31. prosince 2020 budou všechny nové budovy budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Totéž platí pro nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci, které musí být budovami s téměř nulovou spotřebou energie do 31. prosince 2018.

S cílem připravit provádění čl. 9 odst. 1 musely vnitrostátní plány na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie zahrnovat mimo jiné průběžné cíle pro zlepšení energetické náročnosti nových budov do roku 2015. Tyto cíle se mohly týkat minimálního procentního podílu nových budov, které jsou budovami s téměř nulovou spotřebou energie, do uvedeného data.

Členské státy musí zajistit, aby byly požadavky čl. 9 odst. 1 písm. a) splněny do 31. prosince 2020 a požadavky čl. 9 odst. 1 písm. b) do 31. prosince 2018. Ačkoli se jedná o budoucí data, lhůta pro provedení článku 9 ve vnitrostátním právu byla stanovena na 9. ledna 2013 (21). Do tohoto dne se musela všechna ustanovení článku 9 týkající se budov s téměř nulovou spotřebou energie odrazit ve vnitrostátních prováděcích opatřeních. Takovéto dlouhé období příprav je nezbytné vzhledem k době potřebné k zhotovení plánů, získání stavebního povolení a výstavbě budovy.

Stanovení těchto cílů ve vnitrostátních právních předpisech zajišťuje transparentnost politických cílů a pro hospodářské subjekty a ostatní zúčastněné strany zviditelňuje budoucí požadavky na energetickou náročnost nových budov.

Podle čl. 9 odst. 1 musí členské státy zajistit, aby do příslušného data „všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie“. Občané, kteří budou v roce 2021 pořizovat nově postavené budovy nebo byty, budou proto očekávat, že se trh vyvíjel v souladu s těmito cíli a že budovy jsou budovami s téměř nulovou spotřebou energie.

Zkušenosti ze stavebnictví ukazují, že termín ukončení výstavby nebo dokončení budovy může být nejistý a že může dojít k prodlevám. Členské státy musí mít na zřeteli dobu platnosti stavebních povolení, dobu výstavby a dokončení stavebních prací a cíle stanovené v čl. 9 odst. 1 směrnice o energetické náročnosti budov, aby zamezily nesplnění povinnosti zajistit, aby „do ledna 2021 všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie“.

2.4. Politiky a opatření na propagaci budov s téměř nulovou spotřebou energie

Podle čl. 9 odst. 1 musí členské státy vypracovat vnitrostátní plány na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie. Minimální prvky, které musí být zahrnuty ve vnitrostátních plánech, jsou stanoveny v čl. 9 odst. 3:

„Vnitrostátní plány zahrnují mimo jiné následující prvky:

a)	podrobné praktické uplatňování vymezení budov s téměř nulovou spotřebou energie ze strany členských států odrážející jejich celostátní, regionální nebo místní podmínky a zahrnující číselný ukazatel spotřeby primární energie vyjádřený v kWh/m2 za rok …;

b)	průběžné cíle pro zlepšení energetické náročnosti nových budov do roku 2015 …;

informace o politikách a finančních nebo dalších opatřeních (…), včetně údajů o vnitrostátních požadavcích a opatřeních týkajících se využívání energie z obnovitelných zdrojů v nových budovách a ve stávajících budovách, které jsou předmětem větší renovace, v souvislosti s čl. 13 odst. 4 směrnice 2009/28/ES a s článkem 6 a 7 této směrnice.“

2.5. Podpora transformace stávajících budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie

Směrnice o energetické náročnosti budov ukládá povinnosti téměř nulové spotřeby energie rovněž pro stávající budovy, aniž by stanovila cílová data nebo povinnost zavést minimální požadavky na energetickou účinnost. Podle čl. 9 odst. 2 směrnice o energetické náročnosti budov členské státy „– po vzoru veřejného sektoru – vypracují politiky a přijmou opatření, jako je stanovení cílů, aby stimulovaly transformaci budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie, a informují o nich Komisi ve svých vnitrostátních plánech …“.

Podpora transformace stávajícího fondu budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie podle čl. 9 odst. 2 směrnice o energetické náročnosti budov by měla jako jeden z prvků zahrnovat zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů (čl. 9 odst. 3 písm. c)). V čl. 13 odst. 6 směrnice o energii z obnovitelných zdrojů se mimoto vyžaduje, aby členské státy ve svých stavebních předpisech podporovaly používání vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie.

Ustanovení čl. 9 odst. 2 proto usiluje o zvýšení rozsahu renovace stanovením vnitrostátních politik na podporu renovace stávajících budov k dosažení nižší úrovně energetické náročnosti odpovídající budovám s téměř nulovou spotřebou energie. Povinnost stanovenou v čl. 9 odst. 2 směrnice o energetické náročnosti budov doplňují dlouhodobé vnitrostátní strategie týkající se renovace budov podle článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (22) (dále jen „směrnice o energetické účinnosti“), což by mělo vést k vyšší míře renovace uvolněním finančních prostředků a investic do renovace budov. Tyto dlouhodobé strategie týkající se renovace budov spojují výše uvedené prvky směrnice o energetické účinnosti (míra renovace) a směrnice o energetické náročnosti budov (rozsah renovace).

Rámcová definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie ve směrnici o energetické náročnosti budov nerozlišuje mezi novými a stávajícími budovami. Takovéto rozlišování by mohlo být pro spotřebitele matoucí a stejně tak by bylo matoucí, pokud by pro nové a stávající budovy existovala samostatná hodnocení za účelem certifikace energetické náročnosti.

„Transformace na budovy s téměř nulovou spotřebou energie“ proto znamená renovaci v rozsahu, který umožňuje splnění požadavků na energetickou náročnost na úrovni odpovídající budovám s téměř nulovou spotřebou energie. To nebrání existenci rozdílných lhůt a finanční podpory pro stávající budovy, přičemž se uznává delší doba, jež je v případě stávajících budov zapotřebí k tomu, aby byly úrovně pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie nákladově optimální.

3. POKROK ČLENSKÝCH STÁTŮ NA CESTĚ K BUDOVÁM S TÉMĚŘ NULOVOU SPOTŘEBOU ENERGIE

3.1. Uplatňované vnitrostátní definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie

Číselné ukazatele nejsou mezi jednotlivými členskými státy srovnatelné kvůli rozdílným metodikám používaným při výpočtu energetické náročnosti (23). Některé členské státy rozšířily rozsah číselného ukazatele zahrnutím nepovinné spotřeby energie, například spotřeby energie u spotřebičů. Z důkazů vyplývá, že zahrnutí osvětlení a spotřebičů může vést k optimálnějším řešením, zejména s ohledem na spotřebu elektřiny (24).

S touto výhradou dostupné důkazy (25) prokazují, že pokud byl stanoven číselný ukazatel, jsou požadavky poměrně široké a sahají od 0 kWh/m2 za rok do 270 kWh/m2 za rok (což zahrnuje spotřebu energie u spotřebičů) a jsou uvedeny především jako spotřeba primární energie vyjádřená v kWh/m2 za rok. Vyšší hodnoty jsou stanoveny především pro nemocnice nebo jiné speciální neobytné budovy.

U obytných budov usiluje většina členských států o spotřebu primární energie nepřesahující 50 kWh/m2 za rok. Maximální spotřeba primární energie je v rozmezí od 20 kWh/m2 za rok v Dánsku nebo 33 kWh/m2 za rok v Chorvatsku (pobřeží) do 95 kWh/m2 za rok v Lotyšsku. Řada zemí (Belgie (Brusel), Estonsko, Francie, Irsko, Slovensko, Spojené království, Bulharsko, Dánsko, Chorvatsko (vnitrozemí), Malta, Slovinsko) usiluje o dosažení spotřeby ve výši 45 nebo 50 kWh/m2 za rok (26).

Co se týká podílu energie z obnovitelných zdrojů, zprávy se různí, přičemž jen několik málo zemí stanoví konkrétní minimální procentní podíl a většina států předložila kvalitativní vyjádření.

Žádný členský stát dosud neoznámil legislativní režim v případně neuplatnění požadavků na budovy s téměř nulovou spotřebou energie v konkrétních a odůvodněných případech, u nichž je analýza nákladů a přínosů během daného ekonomického životního cyklu budovy negativní, jak je přípustné podle čl. 9 odst. 6 směrnice o energetické náročnosti budov.

3.2. Politiky a opatření na propagaci budov s téměř nulovou spotřebou energie

Posouzení stavu k říjnu 2014 (27) ukázalo, že členské státy oznámily ve svých vnitrostátních plánech a vnitrostátních akčních plánech energetické účinnosti širokou škálu politik a opatření na podporu cílů týkajících se budov s téměř nulovou spotřebou energie, ačkoliv často není jasné, do jaké míry se tato opatření výslovně zaměřují na budovy s téměř nulovou spotřebou energie. V porovnání se situací oznámenou ve zprávě Komise o pokroku z roku 2013 (28) se počet politik a opatření oznámených členskými státy zvýšil.

Více než dvě třetiny členských států zavedly politiky a opatření v kategoriích zvyšování informovanosti a vzdělávání, posílení stavebních předpisů a certifikátů energetické účinnosti. Dalším těžištěm při propagaci budov s téměř nulovou spotřebou energie jsou finanční nástroje a podpůrná opatření, včetně například pobídek, úvěrů s nižší úrokovou sazbou, osvobození od daně, energetických bonusů pro soukromé osoby, grantových programů na zavádění energie z obnovitelných zdrojů, pokynů a financování pro ohrožené skupiny obyvatel a subvencovaných úrokových sazeb u hypoték na energeticky účinné domy.

Většina politik a opatření oznámených členskými státy se vztahuje i na veřejné budovy. Rozsah opatření týkajících se veřejných budov se mezi jednotlivými členskými státy značně liší a sahá od budov využívaných a vlastněných pouze ústřední vládou po veškeré budovy ve veřejném vlastnictví nebo veškeré budovy využívané pro veřejné účely. Některé členské státy zavedly v případě veřejných budov také zvláštní opatření. Jedná se především o monitorovací kampaně (např. „NRClick“ je systém energetického účetnictví pro srovnávání jednotlivých obcí v Belgii) a demonstrační projekty (např. v Německu budova Spolkového úřadu pro životní prostředí (Umweltbundesamt) s nulovou spotřebou energie).

V roce 2015 byl pro celou EU vypracován přehled stavu vnitrostátních plánů pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie (29). Tato nejnovější analýza potvrzuje soustavný pokrok, a to z hlediska množství i kvality vnitrostátních opatření na propagaci budov s téměř nulovou spotřebou energie, včetně podrobného uplatňování definice, průběžných cílů do roku 2015 a finančních a ostatních politik. Tato zpráva určuje řadu ukázkových nebo průkopnických politických rámců.

Některé členské státy odhadly přínosy plynoucí ze zavádění budov s téměř nulovou spotřebou energie. Budou vytvořena nová pracovní místa na plný úvazek: mezi 649 a 1 180 v Bulharsku, mezi 4 100 a 6 200 v Polsku, mezi 1 390 a 2 203 v Rumunsku. Bulharsko očekává další investice v rozmezí od 38 do 69 milionů EUR, Polsko od 240 do 365 milionů EUR a Rumunsko od 82 do 130 milionů EUR. Minimální požadavky na primární energii se v roce 2015 předpokládaly v rozmezí od 70 kWh/m2 za rok (Bulharsko a Polsko) do 100 kWh/m2 za rok (Rumunsko), v roce 2020 však budou v rozmezí od 30 kWh/m2 za rok do 50 kWh/m2 za rok. Procentní podíl energie z obnovitelných zdrojů se zvýší z 20 % v roce 2015 na 40 % v roce 2020. Emise CO2 se sníží z 8–10 kg CO2/m2 za rok na 3–7 kg CO2/m2 za rok v roce 2020.

Z nejnovějších studií vyplývá, že u nově postavených budov s téměř nulovou spotřebou energie v Evropě je ekonomicky dosažitelné snížení energie o 80 % a více, ačkoli kombinace zvolených opatření se v závislosti na klimatických podmínkách značně liší. Výsledky ukazují, že v EU je možný široký přístup k energetické účinnosti ve spojení s opatřeními týkajícími se energie z obnovitelných zdrojů, a to s různými náklady (30).

4. DOPORUČENÍ

4.1. Praktické uplatňování definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie: kdy je cíl týkající se úrovně energetické náročnosti u těchto budov příliš nízký?

Tento oddíl uvádí obecné zásady a faktory, jež by členské státy měly vzít v úvahu při vypracovávání definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie, která se má uplatňovat na vnitrostátní úrovni, v souladu se směrnicí o energetické náročnosti budov.

V EU nemůže existovat jedna úroveň ambicí, pokud jde o budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Je zapotřebí flexibilita, aby se zohlednil dopad klimatických podmínek na potřebu vytápění a chlazení a na nákladovou efektivnost souborů opatření v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie.

Pojmy „téměř nulová“ či „velmi nízká spotřeba“ energie, které zavádí směrnice o energetické náročnosti budov, však naznačují rozsah a meze prostoru pro uvážení ze strany členských států. Definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie by měly usilovat o téměř vyrovnanou energetickou bilanci.

V případě nových budov nemůže být úroveň pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie nižší (méně přísná) než nákladově optimální úroveň pro rok 2021, která se vypočítá podle článku 5 směrnice o energetické náročnosti budov. Nákladově optimální úroveň představuje minimální úroveň ambicí, pokud jde o energetickou náročnost budov s téměř nulovou spotřebou energie. U nových budov bude úroveň energetické náročnosti budov s téměř nulovou spotřebou energie stanovena podle nejlepší dostupné technologie, která je v dané době náležitě zavedena na trhu, a finančních, právních a politických aspektů na vnitrostátní úrovni.

Stanovení číselných referenčních hodnot ukazatelů spotřeby primární energie u budov s téměř nulovou spotřebou energie na úrovni EU je nejužitečnější tehdy, pokud hodnoty, které mají být porovnány s těmito referenčními hodnotami, vyplývají z transparentních metodik výpočtu. V současnosti se dokončují normy (31), které umožní transparentní porovnání vnitrostátních a regionálních metodik výpočtu.

Při zohlednění těchto aspektů jsou referenční hodnoty obvykle stanoveny z hlediska potřeby energie. Důvodem je skutečnost, že potřeba energie je výchozím bodem při výpočtu primární energie, a velmi nízké množství energie nutné pro vytápění a chlazení je tudíž u budov s téměř nulovou spotřebou primární energie nezbytným předpokladem. Velmi nízká potřeba energie je rovněž podmínkou dosažení významného podílu energie z obnovitelných zdrojů a téměř nulové spotřeby primární energie.

Na základě odhadů cen a technologií v roce 2020 se referenční hodnoty pro energetickou náročnost budov s téměř nulovou spotřebou energie pro různá klimatická pásma v EU (32) nacházejí v těchto rozmezích:

středozemní:

—	administrativní budovy: 20–30 kWh/m2 čisté primární energie za rok, obvykle se spotřebou primární energie za rok ve výši 80–90 kWh/m2, která je pokryta 60 kWh/m2 energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě za rok;

—	nový rodinný dům: 0–15 kWh/m2 čisté primární energie za rok, obvykle se spotřebou primární energie za rok ve výši 50–65 kWh/m2, která je pokryta 50 kWh/m2 energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě za rok;

oceánské:

—	administrativní budovy: 40–55 kWh/m2 čisté primární energie za rok, obvykle se spotřebou primární energie za rok ve výši 85–100 kWh/m2, která je pokryta 45 kWh/m2 energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě za rok;

—	nový rodinný dům: 15–30 kWh/m2 čisté primární energie za rok, obvykle se spotřebou primární energie za rok ve výši 50–65 kWh/m2, která je pokryta 35 kWh/m2 energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě za rok, a

kontinentální:

—	administrativní budovy: 40–55 kWh/m2 čisté primární energie za rok, obvykle se spotřebou primární energie za rok ve výši 85–100 kWh/m2, která je pokryta 45 kWh/m2 energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě za rok;

—	nový rodinný dům: 20–40 kWh/m2 čisté primární energie za rok, obvykle se spotřebou primární energie za rok ve výši 50–70 kWh/m2, která je pokryta 30 kWh/m2 energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě za rok;

severské:

—	administrativní budovy: 55–70 kWh/m2 čisté primární energie za rok, obvykle se spotřebou primární energie za rok ve výši 85–100 kWh/m2, která je pokryta 30 kWh/m2 energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě za rok;

—	nový rodinný dům: 40–65 kWh/m2 čisté primární energie za rok, obvykle se spotřebou primární energie za rok ve výši 65–90 kWh/m2, která je pokryta 25 kWh/m2 energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě za rok.

Členským státům se doporučuje využívat v integrované konstrukční koncepci obnovitelné zdroje energie k pokrytí požadavků na nízkou energetickou náročnost budov (33).

Některé členské státy se rozhodly spojit úroveň pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie s jednou z nejlepších tříd energetické náročnosti (např. budova třídy A++), jak je stanoveno v certifikátu energetické náročnosti. Tento přístup (je-li spojen s jednoznačným ukazatelem energetické náročnosti) se doporučuje, jelikož investorům poskytuje jasné informace a trh směruje k budovám s téměř nulovou spotřebou energie.

4.2. Splnění povinnosti zajistit, aby do konce roku 2020 byly všechny nové budovy budovami s téměř nulovou spotřebou energie

Příprava nových budov na plnění cílů týkajících se budov s téměř nulovou spotřebou energie může vyžadovat přizpůsobení stávajících postupů. Minimální požadavky na energetickou náročnost a požadavky na téměř nulovou spotřebu energie bude nutno posoudit s přihlédnutím ke lhůtám stanoveným v čl. 9 odst. 1.

Členské státy musí rovněž zajistit, aby byly zavedeny odpovídající sankční mechanismy pro případ, že nové stavby nesplňují požadavky na energetickou náročnost. To může po uplynutí lhůt stanovených pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie vyžadovat rozlišené sankce pro nové budovy.

Členským státům se doporučuje posoudit tyto prvky pokud možno co nejdříve, aby bylo zajištěno dosažení cílů týkajících se budov s téměř nulovou spotřebou energie. Stejně tak se členským státům doporučuje, aby stanovily mechanismus, který se bude používat ke sledování plnění cílů týkajících se budov s téměř nulovou spotřebou energie. Tento mechanismus by měl sledovat dosahování průběžných cílů pro rok 2015, jež jsou v souladu s čl. 9 odst. 1, a rovněž další možné milníky stanovené na vnitrostátní úrovni do roku 2020. To posílí stávající plány týkající se budov s téměř nulovou spotřebou energie a přispěje k mechanismům sledování v nadcházejících letech.

4.3. Politiky a opatření na propagaci budov s téměř nulovou spotřebou energie

Ve většině členských států byla zvolena široká škála politik k zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie (např. zvyšování povědomí a informování, vzdělávání a odborná příprava, posílení stavebních předpisů a certifikáty energetické náročnosti, které si zvolily: Rakousko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Švédsko, Slovinsko, Spojené království). Někdy se však tyto politiky jeví jako příliš obecné a určené pro „všechny budovy“. Konkrétní podpora budov s téměř nulovou spotřebou energie není vždy dostatečně jasná a stejně tak není jasné, nakolik v dané zemi přispívají v praxi k dosažení cíle týkajícího se budov s téměř nulovou spotřebou energie. Doporučuje se proto větší spojitost mezi politikami, opatřeními a budovami s téměř nulovou spotřebou energie.

V zájmu snazšího poskytování těchto informací zpřístupnila Komise pro členské státy nepovinnou šablonu, jejíž použití se doporučuje pro snadnou srovnatelnost a analýzu plánů týkajících se budov s téměř nulovou spotřebou energie (34).

4.4. Podpora transformace stávajících budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie

Osvědčené postupy k zaměření se na transformaci stávajícího fondu budov sahají od informovanosti o technologiích (35) a pobídkových programů po finanční nástroje, daňové mechanismy, ekonomické nástroje, jako jsou systémy povinných úspor energie, tržní nástroje jako partnerství veřejného a soukromého sektoru, jež mají stimulovat renovaci budov, nebo jednotná centra řešení, která poskytují poradenství v oblasti energetické renovace (36).

Přístup uplatňovaný v některých členských státech, který spojuje finanční podporu na renovaci budov s dosažením vysokých energetických tříd odpovídajících úrovni u budov s téměř nulovou spotřebou energie, lze považovat za osvědčený postup, který stimuluje transformaci vnitrostátního fondu budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie.

V minulém desetiletí zavedla většina členských států opatření zabývající se stávajícím fondem budov a nedávno byly v rámci vnitrostátních strategií týkajících se renovace, které byly vypracovány podle článku 4 směrnice o energetické účinnosti, stanoveny nové dlouhodobé perspektivy. Členské státy by měly navrhnout konzistentní kombinace politických nástrojů (soubory politických opatření), které závisejí pouze částečně na veřejných rozpočtech.

Pro renovaci fondu budov jsou zapotřebí především spolehlivé údaje ke sledování dopadů politiky, včetně skutečné energetické náročnosti a vnitřního prostředí. V některých zemích s omezeným potenciálem s ohledem na solární energii (např. severní Evropa) jsou zapotřebí politiky, které podporují alternativní opatření (jako je biomasa). Vhodným nástrojem k řešení zvláštních potřeb a ke sledování provádění je rovněž přijetí plánů a ukazatelů. Členským státům se doporučuje, aby dále posilovaly a vyhodnocovaly přijatá opatření s cílem úspěšně stimulovat nákladově efektivní rozsáhlé renovace budov k dosažení úrovní pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie.

5. SHRNUTÍ DOPORUČENÍ

Jedním z pilířů stávající směrnice o energetické náročnosti budov jsou zásady týkající se budov s téměř nulovou spotřebou energie, které se od roku 2020 mají stát normou pro nové budovy. Členským státům se doporučuje, aby zvýšily své úsilí v zájmu úplného provedení a prosazování ustanovení směrnice o energetické náročnosti budov s cílem zajistit, aby do cílových dat stanovených ve zmíněné směrnici byly všechny nové budovy budovami s téměř nulovou spotřebou energie.

Členským státům se doporučuje stanovit vnitrostátní definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie s dostatečně vysokou úrovní ambicí – nejméně na plánované nákladově optimální úrovni minimálních požadavků – a využívat obnovitelné zdroje energie v integrované konstrukční koncepci k pokrytí požadavků na nízkou energetickou náročnost budov s téměř nulovou spotřebou energie. Doporučené referenční hodnoty jsou stanoveny v oddíle 4.1. Je třeba zajistit odpovídající vnitřní prostředí, aby se v evropském fondu budov zamezilo zhoršení kvality vnitřního ovzduší, komfortu a zdravotních podmínek.

Při zajišťování toho, aby do konce roku 2020 byly všechny nové budovy budovami s téměř nulovou spotřebou energie, by členské státy měly pokud možno co nejdříve posoudit, zda je zapotřebí upravit stávající postupy. Stejně tak se doporučuje, aby členské státy stanovily mechanismus, který se bude používat ke sledování plnění cílů týkajících se budov s téměř nulovou spotřebou energie a aby uvážily možnost zavedení rozlišených sankcí pro nové budovy po uplynutí lhůt vztahujících se na budovy s téměř nulovou spotřebou energie.

Politiky a opatření na propagaci budov s téměř nulovou spotřebou energie by měly být konkrétnější při objasňování toho, do jaké míry přispívají k dosažení cílů týkajících se budov s téměř nulovou spotřebou energie. Doporučuje se větší spojitost mezi politikami, opatřeními a budovami s téměř nulovou spotřebou energie. V zájmu snazšího poskytování těchto informací zpřístupnila Komise členským státům nepovinnou šablonu, jejíž používání se doporučuje pro snadnou srovnatelnost a analýzu plánů.

Komise doporučuje, aby členské státy urychlily pokrok při vypracovávání podpůrných politik, které se výslovně zaměřují na renovaci stávajícího fondu budov k dosažení úrovní pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Členské státy by měly navrhnout konzistentní kombinace politických nástrojů (soubory politických opatření) s cílem zajistit pro investory investující do energeticky účinných budov, včetně rozsáhlé renovace budov k dosažení úrovní pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, potřebnou dlouhodobou stabilitu. Doporučuje se zajistit sběr spolehlivých údajů ke sledování dopadů politiky, aby bylo možno zabývat se zvláštními potřebami a sledovat provádění renovace fondu budov.

(1) COM(2015) 80 final.

(2) Čl. 2 bod 4.

(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 244/2012 ze dne 16. ledna 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov stanovením srovnávacího metodického rámce pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 18).

(4) Pokyny, které stanoví metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost (Úř. věst. C 115, 19.4.2012, s. 1).

(5) Viz tabulka na s. 10 pokynů.

(6) Pojmy „potřeba energie“, „dodaná energie“ a „čistá primární energie“ je nutno chápat v souladu s definicemi stanovenými v nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 244/2012 a v doprovodných pokynech.

(7) Viz např. „Analysis of load match and grid interaction indicators in net zero energy buildings with simulated and monitored data“, Applied Energy, 31. prosince 2014, s. 119–131.

(8) Zpráva JRC s názvem „Promoting healthy and energy efficient buildings in the European Union“, 2016.

(9) Viz např. „Predicted vs. actual energy performance of non-domestic buildings: Using post-occupancy evaluation data to reduce the performance gap“, Anna Carolina Menezes, Andrew Cripps, Dino Bouchlaghem & Richard Buswell (2012), Applied Energy, svazek 97, s. 355–364, http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0306261911007811/.

(10) Což znamená úroveň energetické náročnosti, která vede k nejnižším nákladům během odhadovaného životního cyklu budovy.

(11) „Energie z obnovitelných zdrojů“ zahrnuje energii z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž energii větrnou, solární, aerotermální, geotermální, hydrotermální a energii z oceánů, vodní energii, energii z biomasy, ze skládkového plynu, z kalového plynu z čistíren odpadních vod a z bioplynů.

(12) „Towards nearly zero-energy buildings- Definition on common principles under the EPBD“ (Na cestě k budovám s téměř nulovou spotřebou energie – vymezení společných zásad podle EPBD)(http://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/nzeb_full_report.pdf), studie, kterou pro Evropskou komisi, GŘ ENERGY provedla společnost Ecofys.

(13) Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o pokroku členských států při dosahování nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost.

(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).

(15) Viz čl. 13 odst. 4 směrnice o energii z obnovitelných zdrojů.

(16) EPBD Concerted Action, svazek III, 2016.

(17) Systémy ústředního vytápění a chlazení v EU vykazují míru rozšíření na trhu ve výši přibližně 10–13 % dodávek energie v EU pro vytápění/chlazení.

(18) Viz poznámka pod čarou 12.

(19) 23 členských států a jeden z belgických regionů.

(20) V souladu s čl. 9 odst. 3 písm. a).

(21) Čl. 28 odst. 1 druhý pododstavec.

(22) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

(23) Probíhající normalizační činnost a projekty jako projekt GE2O (http://www.geoclusters.eu/) usilují o překonání tohoto omezení, přičemž jsou současně uznány přirozené rozdíly jako například klimatické podmínky.

(24) „Modelling optimal paths to reach NZEB standards for new construction in Europe“, prezentace, kterou na konferenci Světové dny udržitelné energie v únoru 2016 přednesla Delia D'Agostino (http://www.wsed.at/en/programme/young-researchers-conference-energy-efficiency-biomass/).

(25) http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52013DC0483R(01)&from=CS Tato zpráva obsahuje informace ze všech členských států s výjimkou Řecka a Španělska, které do 18. září 2014 nezaslaly vnitrostátní plán ani konsolidovanou šablonu. Novější přehledná tabulka vnitrostátních definic budovy s téměř nulovou spotřebou energie je k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/energy/en/topics/energy-efficiency/buildings/nearly-zero-energy-buildings

(26) Viz informace uvedené v souhrnné zprávě JRC o vnitrostátních plánech pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, 2016, informační list BPIE z ledna 2015 (http://bpie.eu/uploads/lib/document/attachment/128/BPIE_factsheet_nZEB_definitions_across_Europe.pdf) a aktuální informace, které Komise zveřejnila v říjnu 2014 (https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/Updated%20progress%20report%20NZEB.pdf)

(27) https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/Updated%20progress%20report%20NZEB.pdf

(28) http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52013DC0483R(01)&from=CS

(29) Souhrnná zpráva JRC o vnitrostátních plánech pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, 2016, k dispozici na internetu na adrese: http://iet.jrc.ec.europa.eu/energyefficiency/publications/all

(30) Viz poznámka pod čarou 24.

(31) Mandát Komise M/480 udělený CEN k vypracování norem pro směrnici o energetické náročnosti budov.

(32) Ve studii s názvem „Towards nearly zero-energy buildings- Definition on common principles under the EPBD“ (Na cestě k budovám s téměř nulovou spotřebou energie – vymezení společných zásad podle EPBD) (http://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/nzeb_full_report.pdf), kterou pro Evropskou komisi, GŘ ENERGY provedla společnost Ecofys:

—	středozemní je uvedeno jako pásmo 1: Catania (další města: Atény, Larnaka, Luga, Sevilla, Palermo)

—	oceánské jako pásmo 4: Paříž (další města: Amsterdam, Berlín, Brusel, Kodaň, Dublin, Londýn, Macon, Nancy, Praha, Varšava)

—	kontinentální jako pásmo 3: Budapešť (další města: Bratislava, Lublaň, Milán, Vídeň)

—	severské jako pásmo 5: Stockholm (Helsinky, Riga, Stockholm, Gdaňsk, Tovarene).

(33) Integrovaná energetická náročnost budovy odpovídá množství čisté primární energie nutné pro pokrytí různých potřeb energie spojených s typickým užíváním budovy a musí zohledňovat energii potřebnou pro vytápění a energii potřebnou pro chlazení, energii potřebnou pro teplou užitkovou vodu a zabudované osvětlení. Integrovaná energetická náročnost tudíž kromě kvality izolace budovy bere v úvahu zařízení pro vytápění, zařízení pro chlazení, energii pro větrání, osvětlení, umístění a orientaci budovy, rekuperaci tepla, aktivní solární zisky a jiné obnovitelné zdroje energie.

(34) Šablony vyplněné členskými státy jsou k dispozici na internetu na adrese http://ec.europa.eu/energy/en/topics/energy-efficiency/buildings/nearly-zero-energy-buildings

(35) EU podporuje rozvoj technologií v rámci programu Horizont 2020 – zejména prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti energeticky účinných budov – https://ec.europa.eu/research/industrial_technologies/energy-efficient-buildings_en.html

(36) Viz poznámka pod čarou 22.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 208

České vydání	Právní předpisy	Svazek 59 2. srpna 2016

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1313 ze dne 1. srpna 2016, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o podmínky schválení účinné látky glyfosátu ( 1 )	1
		Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1314 ze dne 1. srpna 2016 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	4
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1315 ze dne 18. července 2016 o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat v Radě přidružení zřízené Evropsko-středomořskou dohodou zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé, pokud jde o dočasnou změnu protokolu č. 3 k uvedené dohodě o definici pojmu původní produkty a metodách správní spolupráce v reakci napomáhající uprchlíkům před konfliktem v Sýrii	6
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1316 ze dne 26. července 2016, kterým se mění rozhodnutí 2009/908/EU, kterým se stanoví prováděcí opatření k rozhodnutí Evropské rady o výkonu předsednictví Rady, a o předsednictví přípravných orgánů Rady	42
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1317 ze dne 28. července 2016 o jmenování jednoho člena Výboru regionů, navrženého Belgickým královstvím	45
		DOPORUČENÍ
	*	Doporučení Komise (EU) 2016/1318 ze dne 29. července 2016 o pokynech na podporu budov s téměř nulovou spotřebou energie a osvědčených postupů k zajištění, aby do roku 2020 byly všechny nové budovy budovami s téměř nulovou spotřebou energie	46
	*	Doporučení Komise (EU) 2016/1319 ze dne 29. července 2016, kterým se mění doporučení Komise 2006/576/ES, pokud jde deoxynivalenol, zearalenon, ochratoxin A v krmivu pro zvířata v zájmovém chovu ( 1 )	58

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kód třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MA	166,9
0702 00 00	ZZ	166,9
0707 00 05	TR	116,3
0707 00 05	ZZ	116,3
0709 93 10	TR	144,6
0709 93 10	ZZ	144,6
0805 50 10	AR	187,3
	CL	157,0
	MA	157,0
	TR	153,3
	UY	171,3
	ZA	165,3
	ZZ	165,2
0806 10 10	BR	163,2
	EG	214,9
	MA	183,3
	MX	378,3
	US	233,8
	ZZ	234,7
0808 10 80	AR	182,2
	BR	108,4
	CL	127,5
	NZ	140,5
	PE	106,8
	US	177,7
	UY	99,9
	ZA	108,5
	ZZ	131,4
0808 30 90	AR	207,1
	CL	143,6
	TR	164,7
	ZA	127,9
	ZZ	160,8
0809 29 00	TR	239,6
	US	485,5
	ZZ	362,6
0809 30 10 , 0809 30 90	TR	166,5
0809 30 10 , 0809 30 90	ZZ	166,5

Nizozemsko (**)	leden–červen	2016
Slovensko (**)	červenec–prosinec	2016
Malta (**)	leden–červen	2017
Estonsko	červenec–prosinec	2017
Bulharsko	leden–červen	2018
Rakousko	červenec–prosinec	2018
Rumunsko	leden–červen	2019
Finsko	červenec–prosinec	2019
Chorvatsko	leden–červen	2020
Německo	červenec–prosinec	2020
Portugalsko	leden–červen	2021
Slovinsko	červenec–prosinec	2021
Francie	leden–červen	2022
Česká republika	červenec–prosinec	2022
Švédsko	leden–červen	2023
Španělsko	červenec–prosinec	2023
Belgie	leden–červen	2024
Maďarsko	červenec–prosinec	2024
Polsko	leden–červen	2025
Dánsko	červenec–prosinec	2025
Kypr	leden–červen	2026
Irsko	červenec–prosinec	2026
Litva	leden–červen	2027
Řecko	červenec–prosinec	2027
Itálie	leden–červen	2028
Lotyšsko	červenec–prosinec	2028
Lucembursko	leden–červen	2029
Nizozemsko	červenec–prosinec	2029
Slovensko	leden–červen	2030
Malta	červenec–prosinec	2030


	(1) Text s významem pro EHP