ISSN 1977-0626 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 195 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 59 |
|
|
Opravy |
|
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
MEZINÁRODNÍ DOHODY
20.7.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 195/1 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2016/1177
ze dne 12. července 2016
o podpisu, jménem Evropské unie, a prozatímním provádění Pozměňovacího protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Monackým knížectvím, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 115 ve spojení s čl. 218 odst. 5 a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem této Smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 14. května 2013 zmocnila Rada Komisi k zahájení jednání s Monackým knížectvím o změně Dohody mezi Evropským společenstvím a Monackým knížectvím, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES (1) (dále jen „dohoda“), aby tato dohoda byla sladěna s nedávným vývojem na celosvětové úrovni, kde bylo dohodnuto, že jako mezinárodní standard bude podporována automatická výměna informací. |
(2) |
Znění pozměňovacího protokolu k dohodě (dále jen „pozměňovací protokol“), které je výsledkem jednání, je v souladu se směrnicemi pro jednání vydanými Radou, neboť umožňuje přizpůsobit dohodu nejnovějšímu vývoji na celosvětové úrovni, pokud jde o automatickou výměnu informací, totiž globálnímu standardu pro automatickou výměnu informací o finančních účtech v daňové oblasti, který vypracovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Unie, členské státy a Monacké knížectví se aktivně účastnily práce Globálního fóra OECD zaměřené na podporu vypracovávání a provádění tohoto standardu. Znění dohody ve znění pozměňovacího protokolu je právním základem pro provádění globálního standardu ve vztazích mezi Unií a Monackým knížectvím. |
(3) |
Pozměňovací protokol by měl být podepsán. |
(4) |
S ohledem na postoj vyjádřený Monackým knížectvím v rámci Globálního fóra OECD by pozměňovací protokol měl být prozatímně prováděn ode dne 1. ledna 2017 do dokončení postupů nezbytných pro jeho uzavření, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Podpis Pozměňovacího protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Monackým knížectvím, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES, jménem Unie se schvaluje s výhradou jeho uzavření.
Znění pozměňovacího protokolu se připojuje k tomuto rozhodnutí.
Článek 2
Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat pozměňovací protokol jménem Unie.
Článek 3
S výhradou vzájemnosti se pozměňovací protokol provádí prozatímně od 1. ledna 2017 do dokončení postupů nezbytných pro jeho uzavření.
Předseda Rady oznámí jménem Unie Monackému knížectví svůj záměr provádět pozměňovací protokol prozatímně, s výhradou vzájemnosti, od 1. ledna 2017.
Článek 4
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne 12. července 2016.
Za Radu
předseda
P. KAŽIMÍR
(1) Úř. věst. L 19, 21.1.2005, s. 55.
NAŘÍZENÍ
20.7.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 195/3 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/1178
ze dne 10. června 2016,
kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy pro povinnost clearingu
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (1), a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) byl seznámen s kategoriemi mimoburzovních (OTC) úrokových derivátů, pro jejichž clearing získaly určité ústřední protistrany povolení. Pro každou kategorii provedl orgán ESMA hodnocení hlavních kritérií zahrnujících míru standardizace, objem a likviditu a dostupnost cenových informací, podle nichž se určuje, zda pro kategorii bude stanovena povinnost clearingu. S ohledem na hlavní cíl, jímž je snížit systémové riziko, orgán ESMA určil kategorie OTC úrokových derivátů, které by měly podléhat povinnosti clearingu v souladu s postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 648/2012. |
(2) |
OTC úrokové derivátové smlouvy mohou mít pevnou, proměnlivou nebo podmíněnou pomyslnou hodnotu. Hodnota smluv s pevnou pomyslnou hodnotou se po dobu trvání smlouvy nemění. Hodnota smluv s proměnlivou pomyslnou hodnotou se po dobu trvání smlouvy předvídatelně mění. Hodnota smluv s podmíněnou pomyslnou hodnotou se po dobu trvání smlouvy mění nepředvídatelně. Podmíněné pomyslné hodnoty znesnadňují stanovování cen a řízení rizik spojených s OTC úrokovými derivátovými smlouvami, což ztěžuje ústředním protistranám provádění clearingu těchto smluv. Při definování kategorií OTC úrokových derivátů, na něž se má povinnost clearingu vztahovat, by tato skutečnost měla být brána v úvahu. |
(3) |
Při určování toho, které kategorie OTC derivátových smluv mají podléhat povinnosti clearingu, by se mělo přihlédnout ke zvláštní povaze OTC derivátových smluv, které jsou uzavřeny s emitenty krytých dluhopisů nebo s fondy ke krytí krytých dluhopisů. Vzhledem k tomu by se tyto smlouvy za předpokladu, že splňují určité podmínky, do kategorií OTC úrokových derivátů podléhajících povinnosti clearingu podle tohoto nařízení neměly zařadit. |
(4) |
Různé smluvní strany potřebují na to, aby zavedly opatření nezbytná k provádění clearingu OTC úrokových derivátů podléhajících povinnosti clearingu, různě dlouhou dobu. Aby se zajistilo řádné a včasné zavedení této povinnosti do praxe, měly by smluvní strany být na základě dostatečně podobných charakteristik rozděleny do kategorií, jež začnou podléhat povinnosti clearingu k témuž dni. |
(5) |
Do první kategorie by měly patřit finanční i nefinanční smluvní strany, které jsou ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost členy clearingového systému alespoň jedné příslušné ústřední protistrany a pro alespoň jednu kategorii OTC úrokových derivátů podléhající povinnosti clearingu, a to z důvodu, že tyto smluvní strany již mají zkušenosti s clearingem OTC úrokových derivátů a již navázaly vztahy s ústředními protistranami za účelem provádění clearingu nejméně jedné z uvedených kategorií. Do první kategorie by se měly zařadit rovněž nefinanční smluvní strany, které jsou členy clearingového systému, protože ohledně centrálního clearingu mohou vykázat srovnatelné zkušenosti a připravenost jako finanční smluvní strany z této kategorie. |
(6) |
Do druhé a třetí kategorie by měly spadat finanční smluvní strany nepatřící do první kategorie, které budou rozřazeny podle úrovně právní a provozní kapacity pro OTC deriváty. Stupeň právní a provozní kapacity finančních smluvních stran by se měl rozlišovat podle rozsahu jejich činnosti v oblasti OTC derivátů, a proto by pro stanovení hranice mezi druhou a třetí kategorií měl být určen kvantitativní práh na základě úhrnné průměrné pomyslné hodnoty derivátů, u nichž není prováděn centrální clearing, ke konci měsíce. Výše tohoto prahu by měla být stanovena vhodným způsobem tak, aby se oddělili menší účastníci trhu, ale zároveň byl v rámci druhé kategorie podchycen významný stupeň rizika. V zájmu podpory regulatorního sbližování a snížení nákladů smluvních stran na plnění požadavků by tento práh měl být rovněž přizpůsoben prahu, který je schválen na mezinárodní úrovni pro maržové požadavky u derivátů, u nichž není prováděn centrální clearing. Zatímco vzhledem k možnému sdílení rizik ve skupině se práh obvykle uplatňuje na úrovni skupiny, u investičních fondů by se měl – stejně jako v rámci uvedených mezinárodních standardů – používat odděleně na jednotlivé fondy, jelikož na závazky jednoho fondu většinou nemají vliv závazky jiných fondů nebo jejich investičního správce. Práh by se proto měl používat na každý fond odděleně, jestliže v případě platební neschopnosti či úpadku fondu každý investiční fond tvoří zcela oddělené a vázané seskupení aktiv, které není zajišťováno nebo podporováno jinými investičními fondy či samotným investičním správcem nebo za které se tyto fondy ani tento správce nezaručují. |
(7) |
Definice finančních smluvních stran v nařízení (EU) č. 648/2012 nezahrnuje některé alternativní investiční fondy, ačkoli disponují provozní kapacitou pro OTC derivátové smlouvy v podobném rozsahu jako alternativní investiční fondy, na něž se definice vztahuje. Z tohoto důvodu by alternativní investiční fondy klasifikované jako nefinanční smluvní strany měly být zařazeny do stejných kategorií smluvních stran jako alternativní investiční fondy, které jsou klasifikované jako finanční smluvní strany. |
(8) |
Čtvrtou kategorii by měly tvořit nefinanční smluvní strany, které nepatří do ostatních kategorií, vzhledem k tomu, že mají menší zkušenosti a provozní kapacitu ve vztahu k OTC derivátům a centrálnímu clearingu než ostatní kategorie smluvních stran. |
(9) |
Při stanovování data, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti pro smluvní strany z první kategorie, by se mělo přihlédnout k tomu, že tyto strany dosud nemusely navázat nezbytné kontakty s ústředními protistranami v souvislosti se všemi kategoriemi podléhajícími povinnosti clearingu. Mimoto smluvní strany z této kategorie zprostředkovávají přístup ke clearingu smluvním stranám, které nejsou členy clearingového systému, a očekává se, že poté, co povinnost clearingu vstoupí v platnost, se výrazně zvýší objem zajišťování clearingu pro klienty a nepřímé klienty. Na první kategorii smluvních stran se navíc váže podstatná část objemu OTC úrokových derivátů, u nichž se již clearing provádí, a objem transakcí, jejichž clearing bude muset být prováděn, po dni, kdy povinnost clearingu stanovená v tomto nařízení nabude účinnosti, značně naroste. Proto by pro smluvní strany z první kategorie přiměřená lhůta, během níž se budou moci připravit na provádění clearingu dalších kategorií, vyrovnat se s nárůstem zajišťování clearingu pro klienty a nepřímé klienty a přizpůsobit se většímu objemu transakcí, jejichž clearing má být prováděn, měla činit šest měsíců. |
(10) |
Při stanovování data, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti pro smluvní strany z druhé a třetí kategorie, by se mělo přihlédnout k tomu, že většina z nich získá přístup k ústřední protistraně na základě toho, že se stane klientem či nepřímým klientem člena clearingového systému. Tento proces může trvat 12 až 18 měsíců v závislosti na právní a provozní kapacitě smluvních stran a míře, v jaké jsou připraveny na uzavření ujednání s členy clearingového systému nezbytných k provádění clearingu smluv. |
(11) |
Při stanovování data, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti pro smluvní strany ze čtvrté kategorie, by se mělo přihlédnout k jejich právní a provozní kapacitě a k tomu, že mají menší zkušenosti s OTC deriváty a centrálním clearingem než ostatní kategorie smluvních stran. |
(12) |
U OTC derivátových smluv uzavřených mezi smluvní stranou usazenou ve třetí zemi a smluvní stranou usazenou v Unii, které patří do stejné skupiny, jsou plně zahrnuty do stejné konsolidace a podléhají vhodným centralizovaným postupům pro hodnocení, měření a kontrolu rizik, by pro uplatňování povinnosti clearingu mělo být stanoveno pozdější datum. Tím, že se uplatňování povinnosti odloží, by se mělo zajistit, že při neexistenci prováděcích aktů podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012, vztahujících se na OTC derivátové smlouvy uvedené v příloze I tohoto nařízení a týkajících se jurisdikce, do níž patří smluvní strana usazená mimo Unii, nebudou tyto smlouvy po omezenou dobu povinnosti clearingu podléhat. Příslušné orgány by měly být schopny předem ověřit, že smluvní strany uzavírající tyto smlouvy patří do stejné skupiny a splňují ostatní podmínky pro obchody uvnitř skupiny podle nařízení (EU) č. 648/2012. |
(13) |
Na rozdíl od OTC derivátů, jejichž smluvními stranami jsou nefinanční smluvní strany, vyžaduje nařízení (EU) č. 648/2012 v případě, že jsou stranami OTC derivátových smluv smluvní strany finanční, aby se povinnost clearingu vztahovala na smlouvy uzavřené po vyrozumění orgánu ESMA o tom, že určité ústřední protistraně bylo uděleno povolení k provádění clearingu určité kategorie OTC derivátů, avšak přede dnem, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, za předpokladu, že je tato povinnost odůvodněna zbytkovou splatností takových smluv k tomuto dni. Uplatňováním povinnosti clearingu u těchto smluv by mělo být zajištěno jednotné a soudržné uplatňování nařízení (EU) č. 648/2012. Je-li u určité kategorie OTC derivátových smluv stanovena povinnost clearingu, její uplatňování by mělo vést k finanční stabilitě a snížení systémového rizika a rovněž k zajištění rovných podmínek pro účastníky trhu. Aby se zajistilo splnění těchto cílů, měla by být stanovena odpovídající délka minimální zbytkové splatnosti. |
(14) |
Do doby, než vstoupí v platnost regulační technické normy přijaté podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012, nemohou smluvní strany předvídat, zda jimi uzavírané OTC derivátové smlouvy budou ke dni, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, této povinnosti podléhat. Tato nejistota má závažný dopad na schopnost účastníků trhu přesně ocenit OTC derivátové smlouvy, jež uzavírají, neboť na smlouvy, u nichž se provádí centrální clearing, se vztahuje jiný režim zajištění než na smlouvy, u nichž se centrální clearing neprovádí. Zavedení dřívějšího clearingu OTC derivátových smluv uzavřených před tím, než toto nařízení vstoupí v platnost, bez ohledu na jejich zbytkovou splatnost ke dni, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, by mohlo omezit schopnost smluvních stran přiměřeně se zajistit proti tržním rizikům a buď by mohlo ovlivnit fungování trhu a finanční stabilitu, nebo přimět smluvní strany zajišťovat rizika jinými vhodnými prostředky, a tím jim bránit ve výkonu běžných činností. |
(15) |
Kromě toho by se na OTC derivátové smlouvy uzavřené poté, co toto nařízení vstoupí v platnost, a před tím, než povinnost clearingu nabude účinnosti, neměla povinnost clearingu vztahovat do té doby, než strany těchto smluv budou moci určit, do které kategorie spadají a zda v případě konkrétní smlouvy, včetně obchodů uvnitř skupiny, povinnosti clearingu podléhají, a než budou moci zavést nezbytná opatření, aby mohly povinnost clearingu zohlednit při uzavírání těchto smluv. V zájmu zajištění řádného fungování a stability trhu a rovných podmínek pro smluvní strany je proto vhodné zvážit možnost, že by pro tyto smlouvy povinnost clearingu nebyla zavedena bez ohledu na jejich zbytkovou splatnost. |
(16) |
Na OTC derivátové smlouvy uzavřené po vyrozumění orgánu ESMA o tom, že určité ústřední protistraně bylo uděleno povolení k provádění clearingu určité kategorie OTC derivátů, avšak přede dnem, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, by se povinnost clearingu neměla vztahovat, pokud podstatně neprohlubují systémové riziko nebo pokud by zavedení povinnosti clearingu u těchto smluv mohlo jiným způsobem ohrozit jednotné a soudržné uplatňování nařízení (EU) č. 648/2012. Úvěrové riziko protistrany spojené s OTC úrokovými derivátovými smlouvami, jež mají delší splatnost, se na trhu projevuje dlouhodoběji než úvěrové riziko protistrany, které se vztahuje k OTC úrokovým derivátovým smlouvám s krátkou zbytkovou splatností. Zavedení povinnosti clearingu u smluv s krátkou zbytkovou splatností by pro smluvní strany znamenalo zátěž, jež by nevyvážila míru snížení rizika. OTC úrokové deriváty s krátkou zbytkovou splatností navíc tvoří poměrně malou část celého trhu, a mají tedy relativně malý podíl na celkovém systémovém riziku, jež je s trhem spojeno. Z tohoto důvodu by minimální zbytkové splatnosti měly být stanoveny tak, aby se zajistilo, že povinnosti clearingu nebudou podléhat smlouvy se zbytkovou splatností pouze několik měsíců. |
(17) |
Smluvní strany z třetí kategorie mají poměrně malý podíl na celkovém systémovém riziku a mají menší právní a provozní kapacitu pro OTC deriváty než smluvní strany z první a druhé kategorie. Aby bylo možné zahrnout i clearing, který bude prováděn pouhých několik měsíců po uzavření smlouvy, bude zapotřebí během krátké doby upravit hlavní prvky OTC derivátových smluv včetně oceňování OTC úrokových derivátů, jež podléhají povinnosti clearingu a budou uzavřeny před tím, než tato povinnost nabude účinnosti. Pro tento dřívější clearing je nutné podstatně upravit model oceňování a pozměnit dokumentaci uvedených OTC derivátových smluv. Smluvní strany z třetí kategorie mají velmi omezené možnosti, jak dřívější clearing do OTC derivátových smluv začlenit. Zavedení clearingu OTC derivátových smluv uzavřených před tím, než povinnost clearingu nabude účinnosti, pro tyto smluvní strany by tedy mohlo omezit jejich schopnost přiměřeně se zajistit proti rizikům a buď by mohlo ovlivnit fungování a stabilitu trhu, nebo by mohlo smluvním stranám bránit ve výkonu běžných činností, pokud by nebyly schopny se nadále zajišťovat. Proto by OTC derivátové smlouvy uzavřené smluvními stranami ze třetí kategorie přede dnem, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, neměly této povinnosti podléhat. |
(18) |
Aby nebyla snížena účinnost postupů při řízení rizik uvnitř skupin, a tak nebylo ohroženo splnění hlavního cíle nařízení (EU) č. 648/2012, mohou být při splnění určitých podmínek od clearingu osvobozeny také OTC derivátové smlouvy uzavřené mezi smluvními stranami, které patří do stejné skupiny. Proto by povinnosti clearingu neměly podléhat obchody uvnitř skupiny, které splňují určité podmínky a jsou uzavřeny přede dnem, kdy povinnost clearingu u těchto obchodů nabývá účinnosti. |
(19) |
Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předloženého Komisi orgánem ESMA. |
(20) |
Orgán ESMA uskutečnil k návrhu regulačních technických norem, z něhož toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, analyzoval možné související náklady a přínosy, požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (2) a konzultoval s Evropskou radou pro systémová rizika, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Kategorie OTC derivátů, které podléhají povinnosti clearingu
1. Povinnosti clearingu podléhají kategorie mimoburzovních (OTC) derivátů uvedené v příloze I.
2. Kategorie OTC derivátů uvedené v příloze I nezahrnují smlouvy uzavřené s emitenty krytých dluhopisů nebo s fondy ke krytí krytých dluhopisů, splňují-li tyto smlouvy všechny tyto podmínky:
a) |
jsou použity pouze k zajištění nesouladu úrokových sazeb nebo měn krycího portfolia v souvislosti s krytým dluhopisem; |
b) |
jsou registrovány nebo zapsány v krycím portfoliu krytého dluhopisu v souladu s vnitrostátními právními předpisy upravujícími kryté dluhopisy; |
c) |
nejsou ukončeny v případě, že se emitent krytých dluhopisů nebo fond ke krytí těchto dluhopisů ocitne v procesu řešení krize či platební neschopnosti; |
d) |
protistrana OTC derivátu uzavřeného s emitenty krytých dluhopisů nebo s fondy ke krytí krytých dluhopisů má přinejmenším rovnocenné postavení jako držitelé krytých dluhopisů s výjimkou případů, kdy je protistrana OTC derivátu uzavřeného s emitenty krytých dluhopisů nebo s fondy ke krytí krytých dluhopisů stranou, která selhala, nebo stranou dotčenou nebo kdy se rovnocenného postavení vzdá; |
e) |
krytý dluhopis splňuje požadavky článku 129 nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 (3) a vztahuje se na něj regulatorní požadavek na zajištění ve výši nejméně 102 %. |
Článek 2
Kategorie smluvních stran
1. Pro účely článků 3 a 4 se smluvní strany podléhající povinnosti clearingu dělí do těchto kategorií:
a) |
kategorie 1 zahrnuje smluvní strany, které jsou ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost pro alespoň jednu kategorii OTC derivátů uvedenou v příloze I tohoto nařízení nebo v příloze I Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205 (4) členy clearingového systému ve smyslu čl. 2 bodu 14 nařízení (EU) č. 648/2012 alespoň jedné ústřední protistrany, jež byla před tímto dnem povolena nebo uznána pro provádění clearingu nejméně jedné z daných kategorií; |
b) |
kategorie 2 zahrnuje smluvní strany, které nespadají do kategorie 1 a patří ke skupině, jejíž průměrná nesplacená hrubá pomyslná hodnota derivátů, u nichž se neprovádí centrální clearing, ke konci měsíce v úhrnu za leden, únor, březen 2016 přesahuje 8 miliard EUR, a které jsou:
|
c) |
kategorie 3 zahrnuje smluvní strany, které nepatří do kategorie 1 ani kategorie 2 a jsou:
|
d) |
kategorie 4 zahrnuje nefinanční smluvní strany, které nepatří do kategorie 1, kategorie 2 ani kategorie 3. |
2. Pro účely výpočtu skupinového úhrnu průměrné nesplacené hrubé pomyslné hodnoty ke konci měsíce, který je uveden v odst. 1 písm. b), by měly být zahrnuty všechny deriváty skupiny, u nichž se neprovádí centrální clearing, včetně měnových forwardů, swapů a měnových swapů.
3. Pokud jsou smluvními stranami alternativní investiční fondy definované v čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/61/EU nebo subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů definované v čl. 1 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a rady 2009/65/ES (6), použije se práh ve výši 8 miliard EUR stanovený v odst. 1 písm. b) tohoto článku jednotlivě na úrovni fondů.
Článek 3
Data, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti
1. Pokud se jedná o smlouvy, jež náležejí do určité kategorie OTC derivátů uvedené v příloze I, nabývá povinnost clearingu účinnosti:
a) |
9. února 2017 u smluvních stran z kategorie 1; |
b) |
9. července 2017 u smluvních stran z kategorie 2; |
c) |
9. února 2018 u smluvních stran z kategorie 3; |
d) |
9. července 2019 u smluvních stran z kategorie 4. |
Pokud je smlouva uzavřena mezi dvěma smluvními stranami, které patří do různých kategorií smluvních stran, nabývá povinnost clearingu u této smlouvy účinnosti pozdějším z uvedených dní.
2. Pokud se jedná o smlouvy, jež náležejí do kategorie OTC derivátů uvedené v příloze I a jsou uzavřeny mezi smluvními stranami, které nepatří do kategorie 4 a jsou součástí téže skupiny, přičemž jedna smluvní strana je usazena ve třetí zemi a druhá smluvní strana je usazena v Unii, nabývá povinnost clearingu odchylně od odst. 1 písm. a), b) a c) účinnosti:
a) |
9. července 2019, pokud v souvislosti s příslušnou třetí zemí nebylo přijato žádné rozhodnutí o rovnocennosti podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 pro účely článku 4 téhož nařízení týkající se OTC derivátových smluv uvedených v příloze I tohoto nařízení; nebo |
b) |
pozdějším z níže uvedených dní, pokud bylo v souvislosti s příslušnou třetí zemí přijato rozhodnutí o rovnocennosti podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 pro účely článku 4 téhož nařízení týkající se OTC derivátových smluv uvedených v příloze I tohoto nařízení:
|
Tato odchylka se použije pouze tehdy, pokud smluvní strany splňují tyto podmínky:
a) |
smluvní strana usazená ve třetí zemi je buď finanční smluvní stranou, nebo nefinanční smluvní stranou; |
b) |
smluvní strana usazená v Unii je:
|
c) |
obě smluvní strany jsou plně zahrnuty do stejné konsolidace v souladu s čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012; |
d) |
obě smluvní strany podléhají vhodným centralizovaným postupům pro hodnocení, měření a kontrolu rizik; |
e) |
smluvní strana usazená v Unii písemně oznámila příslušnému orgánu, že podmínky stanovené v písmenech a), b), c) a d) jsou splněny, a tento příslušný orgán ve lhůtě 30 kalendářních dnů po obdržení oznámení potvrdil, že uvedené podmínky jsou splněny. |
Článek 4
Minimální zbytková splatnost
1. Minimální zbytková splatnost uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. b) bodě ii) nařízení (EU) č. 648/2012 ke dni, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, v případě finančních smluvních stran z kategorie 1 činí:
a) |
15 let u smluv uzavřených nebo obnovených před dnem 9. října 2016, které patří do kategorií uvedených v tabulce 1 v příloze I; |
b) |
3 roky u smluv uzavřených nebo obnovených před dnem 9. října 2016, které patří do kategorií uvedených v tabulce 2 v příloze I; |
c) |
6 měsíců u smluv uzavřených nebo obnovených dne 9. října 2016 nebo později, které patří do kategorií uvedených v tabulce 1 nebo 2 v příloze I. |
2. Minimální zbytková splatnost uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. b) bodě ii) nařízení (EU) č. 648/2012 ke dni, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, v případě finančních smluvních stran z kategorie 2 činí:
a) |
15 let u smluv uzavřených nebo obnovených před dnem 9. října 2016, které patří do kategorií uvedených v tabulce 1 v příloze I; |
b) |
3 roky u smluv uzavřených nebo obnovených před dnem 9. října 2016, které patří do kategorií uvedených v tabulce 2 v příloze I; |
c) |
6 měsíců u smluv uzavřených nebo obnovených dne 9. října 2016 nebo později, které patří do kategorií uvedených v tabulce 1 nebo 2 v příloze I. |
3. Minimální zbytková splatnost uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. b) bodě ii) nařízení (EU) č. 648/2012 ke dni, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, v případě finančních smluvních stran z kategorie 3 a v případě obchodů uvedených v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení uzavřených mezi finančními smluvními stranami činí:
a) |
15 let u smluv, které patří do kategorií uvedených v tabulce 1 v příloze I; |
b) |
3 roky u smluv, které patří do kategorií uvedených v tabulce 2 v příloze I. |
4. Pokud je smlouva uzavřena mezi dvěma finančními smluvními stranami patřícími do různých kategorií nebo mezi dvěma finančními smluvními stranami, které jsou zapojeny do obchodů uvedených v čl. 3 odst. 2, je třeba pro účely tohoto článku vzít v úvahu delší příslušnou minimální zbytkovou splatnost.
Článek 5
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 10. června 2016.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
(4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205 ze dne 6. srpna 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy pro povinnost clearingu (Úř. věst. L 314, 1.12.2015, s. 13).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).
PŘÍLOHA
Kategorie OTC úrokových derivátů, které podléhají povinnosti clearingu
Tabulka 1
Kategorie úrokových swapů s pevnou a proměnlivou sazbou („fixed-to-float“)
ID |
Druh |
Referenční index |
Vypořádací měna |
Splatnost |
Druh vypořádací měny |
S opcí |
Pomyslná hodnota |
C.1.1 |
Fixed-to-Float |
NIBOR |
NOK |
28D–10Y |
Jedna měna |
Ne |
Konstantní nebo variabilní |
C.1.2 |
Fixed-to-Float |
WIBOR |
PLN |
28D–10Y |
Jedna měna |
Ne |
Konstantní nebo variabilní |
C.1.3 |
Fixed-to-Float |
STIBOR |
SEK |
28D–15Y |
Jedna měna |
Ne |
Konstantní nebo variabilní |
Tabulka 2
Kategorie dohod o budoucí úrokové sazbě („fra“)
ID |
Druh |
Referenční index |
Vypořádací měna |
Splatnost |
Druh vypořádací měny |
S opcí |
Pomyslná hodnota |
C.2.1 |
FRA |
NIBOR |
NOK |
3D–2Y |
Jedna měna |
Ne |
Konstantní nebo variabilní |
C.2.2 |
FRA |
WIBOR |
PLN |
3D–2Y |
Jedna měna |
Ne |
Konstantní nebo variabilní |
C.2.3 |
FRA |
STIBOR |
SEK |
3D–3Y |
Jedna měna |
Ne |
Konstantní nebo variabilní |
20.7.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 195/11 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1179
ze dne 19. července 2016,
kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (1), a zejména na čl. 37 odst. 5 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Část 3 přílohy VI nařízení (ES) č. 1272/2008 obsahuje dva seznamy harmonizovaných klasifikací a označení nebezpečných látek. V tabulce 3.1 je uveden seznam harmonizovaných klasifikací a označení nebezpečných látek na základě kritérií stanovených v částech 2 až 5 přílohy I nařízení (ES) č. 1272/2008. V tabulce 3.2 je uveden seznam harmonizovaných klasifikací a označení nebezpečných látek na základě kritérií stanovených v příloze VI směrnice Rady 67/548/EHS (2). |
(2) |
Vzhledem k tomu, že směrnice 67/548/EHS byla s účinkem od 1. června 2015 zrušena, měla by být zrušena i tabulka 3.2 v příloze VI části 3. Aby se však usnadnil přechod k plnému uplatňování nařízení (ES) č. 1272/2008, nemělo by uvedené zrušení nabýt účinku dříve než 1. června 2017. |
(3) |
Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA) byly v souladu s článkem 37 nařízení (ES) č. 1272/2008 předloženy návrhy na nové, aktualizované nebo zrušené harmonizované klasifikace a označení některých látek. Na základě stanovisek k těmto návrhům, která vydal Výbor pro posuzování rizik (RAC) působící v rámci Evropské agentury pro chemické látky, jakož i připomínek zúčastněných stran, je vhodné zavést, aktualizovat či zrušit harmonizované klasifikace a označení některých látek. |
(4) |
Pokud jde o látku „olovo“, RAC navrhuje ve svém vědeckém stanovisku ze dne 5. prosince 2013 klasifikovat ji jako toxickou pro reprodukci kategorie 1 A. Avšak vzhledem k tomu, že neexistuje jistota ohledně biologické dostupnosti olova v celistvé formě, je třeba rozlišovat mezi celistvou formou (velikost částic větší nebo rovna 1 mm) a práškovou formou (velikost částic menší než 1 mm). Je proto vhodné, aby byl zaveden specifický koncentrační limit (SCL) ≥ 0,03 % pro práškovou formu a obecný koncentrační limit (GCL) ≥ 0,3 % pro celistvou formu. |
(5) |
Pokud jde o látky obsahující měď, měla by být do přílohy VI nařízení č. 1272/2008 zařazena environmentální klasifikace doporučená ve stanoviscích RAC ze dne 4. prosince 2014, jelikož jsou k dispozici dostatečné vědecké důkazy odůvodňující tuto novou klasifikaci. Navrhované multiplikační faktory pro dlouhodobou nebezpečnost pro vodní prostředí by však zahrnuty být neměly, neboť vyžadují další posouzení výborem RAC vzhledem k vědeckým údajům o toxicitě pro vodní prostředí prezentovaným ze strany odvětví poté, co bylo stanovisko výboru RAC předáno Komisi. |
(6) |
Nařízení (ES) č. 1272/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(7) |
Dodržování nových harmonizovaných klasifikací by nemělo být požadováno ihned, jelikož dodavatelé budou potřebovat určité časové období na to, aby přizpůsobili označování a balení látek a směsí novým klasifikacím a prodali stávající zásoby. Toto období bude rovněž nutné k tomu, aby se dodavatelé mohli přizpůsobit dalším legislativním povinnostem, které vyplývají z nových harmonizovaných klasifikací látek, např. povinnostem stanoveným v čl. 22 písm. f) nebo v článku 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (3), v článku 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (4) nebo v článku 44 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (5), a aby je mohli splnit. |
(8) |
V souladu s přechodnými ustanoveními nařízení (ES) č. 1272/2008, která umožňují dobrovolně použít nová ustanovení dříve, by dodavatelé měli mít možnost použít nové harmonizované klasifikace a odpovídajícím způsobem dobrovolně přizpůsobit označování a balení před lhůtou k dosažení souladu. |
(9) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 133 nařízení (ES) č. 1907/2006, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (ES) č. 1272/2008 se mění takto:
1) |
Příloha VI se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení. |
2) |
V příloze VI se zrušuje tabulka 3.2. |
Článek 2
1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
2. Toto nařízení se použije od 1. března 2018.
Ustanovení čl. 1 odst. 2 se použije od 1. června 2017.
3. Odchylně od odstavce 2 mohou být látky a směsi před dnem 1. března 2018 klasifikovány, označovány a baleny v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 ve znění tohoto nařízení.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 19. července 2016.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.
(2) Směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (Úř. věst. 196, 16.8.1967, s. 1).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94 a směrnice Rady 76/769/EHS, Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).
PŘÍLOHA
Tabulka 3.1, části 3, přílohy VI, nařízení (ES) č. 1272/2008 se mění takto:
a) |
položky odpovídající indexovým číslům 607-331-00-5 a 609-066-00-0 se zrušují; |
b) |
položky odpovídající indexovým číslům 006-035-00-8, 029-002-00-X, 602-020-00-0, 602-033-00-1, 603-055-00-4, 604-030-00-0, 604-092-00-9, 605-013-00-0, 605-022-00-X, 606-014-00-9, 606-021-00-7, 607-056-00-0, 607-059-00-7, 607-157-00-X, 607-172-00-1, 607-375-00-5, 607-623-00-2, 613-166-00-X, 613-121-00-4, 616-011-00-4, 616-037-00-6 a 616-207-00-X se nahrazují těmito příslušnými položkami:
|
c) |
V souladu s posloupností indexových čísel se vkládají tyto položky:
|
20.7.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 195/26 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1180
ze dne 19. července 2016
o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),
s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení. |
(2) |
Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 19. července 2016.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Jerzy PLEWA
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(2) Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.
PŘÍLOHA
Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
(EUR/100 kg) |
||
Kód KN |
Kód třetích zemí (1) |
Paušální dovozní hodnota |
0702 00 00 |
MA |
176,8 |
ZZ |
176,8 |
|
0709 93 10 |
TR |
136,5 |
ZZ |
136,5 |
|
0805 50 10 |
AR |
192,3 |
BO |
223,6 |
|
CL |
165,8 |
|
UY |
201,2 |
|
ZA |
173,2 |
|
ZZ |
191,2 |
|
0808 10 80 |
AR |
145,6 |
BR |
89,8 |
|
CL |
133,9 |
|
CN |
114,1 |
|
NZ |
145,1 |
|
US |
117,0 |
|
UY |
72,1 |
|
ZA |
116,0 |
|
ZZ |
116,7 |
|
0808 30 90 |
AR |
109,0 |
CL |
120,7 |
|
NZ |
155,4 |
|
ZA |
124,7 |
|
ZZ |
127,5 |
|
0809 10 00 |
TR |
193,0 |
ZZ |
193,0 |
|
0809 29 00 |
TR |
280,8 |
ZZ |
280,8 |
(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.
20.7.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 195/28 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1181
ze dne 19. července 2016,
kterým se stanoví koeficient přidělení použitelný na množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní licence a žádosti o dovozní práva podané od 1. do 7. července 2016, a které určuje množství, jež je třeba přičíst k množství stanovenému pro podobdobí od 1. ledna do 31. března 2017 v rámci celních kvót pro odvětví drůbežího masa otevřených nařízením (ES) č. 616/2007
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na článek 188 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízením Komise (ES) č. 616/2007 (2) byly otevřeny roční celní kvóty pro dovoz produktů z odvětví drůbežího masa pocházejícího z Brazílie, Thajska a jiných třetích zemí. |
(2) |
Množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní licence podané od 1. do 7. července 2016 pro podobdobí od 1. října do 31. prosince 2016 převyšují u některých kvót dostupná množství. Je proto nutné určit, v jakém rozsahu mohou být dovozní licence vydávány, a stanovit koeficient přidělení, který se použije pro požadovaná množství a vypočítá se podle čl. 7 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 (3). |
(3) |
Množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní práva podané od 1. do 7. července 2016 pro podobdobí od 1. října do 31. prosince 2016, převyšují u některých kvót dostupná množství. Je proto nutné určit, v jakém rozsahu mohou být dovozní práva vydávána, a stanovit koeficient přidělení, který se použije pro požadovaná množství, vypočítaný v souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 1301/2006 ve spojení s čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1301/2006. |
(4) |
Množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní licence a žádosti o dovozní práva podané od 1. do 7. července 2016 pro podobdobí od 1. října do 31. prosince 2016, nedosahují u některých kvót dostupných množství. Je proto třeba určit množství, pro něž nebyly podány žádosti, a tato množství přičíst k množství stanovenému pro následující kvótové podobdobí. |
(5) |
Aby byla zaručena účinnost tohoto opatření, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní licence podané podle nařízení (ES) č. 616/2007 pro podobdobí od 1. října do 31. prosince 2016, se vynásobí koeficientem přidělení stanoveným v části A přílohy tohoto nařízení.
2. Množství, pro něž nebyly podány žádosti o dovozní licence podle nařízení (ES) č. 616/2007 a která je třeba přičíst k podobdobí od 1. ledna do 31. března 2017, jsou uvedena v části A přílohy tohoto nařízení.
Článek 2
1. Množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní práva podané podle nařízení (ES) č. 616/2007 pro podobdobí od 1. října do 31. prosince 2016, se vynásobí koeficientem přidělení stanoveným v části B přílohy tohoto nařízení.
2. Množství, pro něž nebyly podány žádosti o dovozní práva podle nařízení (ES) č. 616/2007 a která je třeba přičíst k podobdobí od 1. ledna do 31. března 2017, jsou uvedena v části B přílohy tohoto nařízení.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 19. července 2016.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Jerzy PLEWA
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(2) Nařízení Komise (ES) č. 616/2007 ze dne 4. června 2007 o otevření a správě celních kvót Společenství v odvětví drůbežího masa pocházejícího z Brazílie, Thajska a jiných třetích zemí (Úř. věst. L 142, 5.6.2007, s. 3).
(3) Nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13).
PŘÍLOHA
ČÁST A
Skupina číslo |
Pořadové číslo |
Koeficient přidělení – žádosti podané pro podobdobí od 1. října do 31. prosince 2016 (%) |
Množství, pro něž nebyly podány žádosti a která je třeba přičíst k dostupným množstvím na podobdobí od 1. ledna do 31. března 2017 (v kg) |
1 |
09.4211 |
0,301205 |
— |
2 |
09.4212 |
0,611629 |
— |
4A |
09.4214 |
0,345662 |
— |
09.4251 |
0,423730 |
— |
|
09.4252 |
— |
2 836 412 |
|
6A |
09.4216 |
0,308928 |
— |
09.4260 |
0,341882 |
— |
|
7 |
09.4217 |
— |
32 748 800 |
8 |
09.4218 |
— |
6 957 600 |
ČÁST B
Skupina číslo |
Pořadové číslo |
Koeficient přidělení – žádosti podané pro podobdobí od 1. října do 31. prosince 2016 (%) |
Množství, pro něž nebyly podány žádosti a která je třeba přičíst k dostupným množstvím na podobdobí od 1. ledna do 31. března 2017 (v kg) |
5A |
09.4215 |
0,513183 |
— |
09.4254 |
0,623692 |
— |
|
09.4255 |
2,840922 |
— |
|
09.4256 |
— |
3 545 002 |
ROZHODNUTÍ
20.7.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 195/31 |
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2016/1182
ze dne 18. července 2016
o pracovním řádu Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/75/SZBP ze dne 10. února 2014 o Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti (1), a zejména na čl. 7 odst. 1 třetí pododstavec uvedeného rozhodnutí,
s ohledem na doporučení ředitele Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Ústav Evropské unie pro studium bezpečnosti (dále jen „ústav“) je agenturou Evropské unie, která je přidružena ke koordinovaným organizacím. Pracovní řád ústavu by měl být přizpůsoben vývoji ústavu samotného i vývoji obecného regulačního rámce pracovních řádů platných v koordinovaných organizacích. Je proto nezbytné jej přepracovat. |
(2) |
Pracovní řád Ústavu, přijatý Radou dne 21. prosince 2001 (2) a pozměněný ředitelem se souhlasem správní rady dne 15. června 2005 (3), by tedy měl být zrušen a nahrazen, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Pracovní řád Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti, přijatý Radou dne 21. prosince 2001 a pozměněný ředitelem se souhlasem správní rady dne 15. června 2005, se zrušuje a nahrazuje pracovním řádem obsaženým v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po dni vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 18. července 2016.
Za Radu
předsedkyně
F. MOGHERINI
(1) Úř. věst. L 41, 12.2.2014, s. 13.
(2) Úř. věst. L 39, 9.2.2002, s. 18.
(3) Úř. věst. L 235, 12.9.2005, s. 1.
PŘÍLOHA
PRACOVNÍ ŘÁD ÚSTAVU EVROPSKÉ UNIE PRO STUDIUM BEZPEČNOSTI
OBSAH
PREAMBULE
Článek 1 |
Oblast působnosti |
HLAVA I |
USTANOVENÍ POUŽITELNÁ NA VŠECHNY ZAMĚSTNANCE |
Článek 2 |
|
1. |
Pravomoc |
2. |
Chování |
3. |
Finanční odpovědnost |
4. |
Bezpečnost |
5. |
Pomoc a náhrada škody |
6. |
Vlastnická práva |
7. |
Vnější činnosti |
8. |
Kandidatura na veřejnou nebo politickou funkci |
HLAVA II |
USTANOVENÍ POUŽITELNÁ NA SMLUVNÍ ZAMĚSTNANCE |
KAPITOLA I |
VÝSADY A IMUNITY |
Článek 3 |
|
KAPITOLA II |
PŘIJÍMÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ A DOBA TRVÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU |
Článek 4 |
Přijímání zaměstnanců |
Článek 5 |
Věková hranice |
Článek 6 |
Lékařské prohlídky |
Článek 7 |
Pracovní poměr |
1. |
Pracovní smlouvy |
2. |
Zkušební doba |
3. |
Ukončení pracovní smlouvy |
4. |
Odškodnění za ztrátu zaměstnání |
5. |
Zkrácená výpovědní lhůta |
KAPITOLA III |
PLAT A PŘÍSPĚVKY |
Článek 8 |
Obecná ustanovení |
Článek 9 |
Základní plat |
Článek 10 |
Příspěvek za práci v zahraničí |
Článek 11 |
Rodinné a sociální příspěvky |
1. |
Obecná ustanovení |
2. |
Příspěvek na domácnost |
3. |
Příspěvek na děti a jiné vyživované osoby |
4. |
Příspěvek na vzdělání |
5. |
Příspěvek na zdravotně postižené děti a jiné vyživované osoby |
6. |
Příspěvek na nájemné |
Článek 12 |
Příspěvek za zastupování |
Článek 13 |
Příspěvek na zařízení |
1. |
Nárok |
2. |
Základní výše příspěvku |
3. |
Příplatek na vyživované osoby |
4. |
Příplatek na mobilitu |
5. |
Platba příspěvku |
Článek 14 |
Srážky |
1. |
Vnitřní daň |
2. |
Příspěvek do systému důchodového zabezpečení |
3. |
Příspěvek do systému sociálního zabezpečení |
4. |
Příspěvek do systému doplňkového pojištění |
Článek 15 |
Zálohy na plat a jejich splácení |
KAPITOLA IV |
CESTOVNÍ VÝDAJE |
Článek 16 |
Cestovní výdaje při nástupu do zaměstnání a odchodu |
Článek 17 |
Výdaje na stěhování |
Článek 18 |
Pracovní cesty |
KAPITOLA V |
VNITŘNÍ ORGANIZACE |
Článek 19 |
Pracovní doba |
Článek 20 |
Práce na částečný úvazek |
Článek 21 |
Veřejné svátky |
Článek 22 |
Dovolená |
1. |
Dovolená za kalendářní rok |
2. |
Neplacené volno |
3. |
Volno z důvodu nemoci, mateřská, otcovská a rodičovská dovolená a jiné mimořádné volno |
Článek 23 |
Dovolená ve vlasti |
KAPITOLA VI |
HODNOTÍCÍ ZPRÁVY A POVÝŠENÍ |
Článek 24 |
Obecná ustanovení |
Článek 25 |
Postup |
Článek 26 |
Opatření navazující na hodnotící zprávy |
KAPITOLA VII |
DISCIPLINÁRNÍ OPATŘENÍ |
Článek 27 |
|
KAPITOLA VIII |
ODVOLÁNÍ A ODVOLACÍ KOMISE |
Článek 28 |
|
KAPITOLA IX |
DŮCHODOVÉ SYSTÉMY |
Článek 29 |
|
KAPITOLA X |
DOČASNÉ PŘIDĚLENÍ SMLUVNÍCH ZAMĚSTNANCŮ ÚSTAVU |
Článek 30 |
|
HLAVA III |
USTANOVENÍ POUŽITELNÁ NA DOČASNÉ ZAMĚSTNANCE |
Článek 31 |
Obecná ustanovení |
Článek 32 |
Pracovní smlouvy |
Článek 33 |
Odměna |
Článek 34 |
Zvláštní ustanovení |
1. |
Výdaje při nástupu do zaměstnání a odchodu |
2. |
Dovolená |
HLAVA IV |
USTANOVENÍ POUŽITELNÁ NA ZNALCE A STÁŽISTY |
Článek 35 |
|
HLAVA V |
ZASTOUPENÍ ZAMĚSTNANCŮ |
Článek 36 |
|
PŘÍLOHA I |
ODŠKODNĚNÍ ZA ZTRÁTU ZAMĚSTNÁNÍ |
PŘÍLOHA II |
PŘÍSPĚVEK ZA PRÁCI V ZAHRANIČÍ |
PŘÍLOHA III |
DĚTI A DALŠÍ VYŽIVOVANÉ OSOBY |
PŘÍLOHA IV |
ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ VYŽIVOVANÉ OSOBY |
PŘÍLOHA V |
PŘÍSPĚVEK NA NÁJEMNÉ |
PŘÍLOHA VI |
CESTOVNÍ VÝDAJE A VÝDAJE NA STĚHOVÁNÍ |
PŘÍLOHA VII |
VÝDAJE NA PRACOVNÍ CESTU |
PŘÍLOHA VIII |
VOLNO Z DŮVODU NEMOCI, MATEŘSKÁ, OTCOVSKÁ A RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ A JINÉ MIMOŘÁDNÉ VOLNO |
PŘÍLOHA IX |
PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE SPRÁVNÍHO ŠETŘENÍ A DISCIPLINÁRNÍ ŘÍZENÍ A OPATŘENÍ |
PŘÍLOHA X |
ODVOLACÍ KOMISE |
PRACOVNÍ ŘÁD ÚSTAVU EVROPSKÉ UNIE PRO STUDIUM BEZPEČNOSTI
PREAMBULE
Ústav Evropské unie pro studium bezpečnosti je agenturou Evropské unie, která je přidružena ke koordinovaným organizacím.
Článek 1
Oblast působnosti
1. Tento pracovní řád se použije na zaměstnance, kteří byli Ústavem Evropské unie pro studium bezpečnosti (dále jen „ústav“) přijati na základě pracovní smlouvy, nerozhodne-li správní rada s ohledem na zaměstnance nezařazené do žádné platové třídy (ředitel) jinak.
2. Pro účely tohoto pracovního řádu se „zaměstnanci“ rozumějí tyto fyzické osoby:
a) |
zaměstnanci, kteří mají s ústavem pracovní smlouvu a pracují na rozpočtových pracovních místech uvedených v plánu rozpočtových míst, jenž je každoročně připojen k rozpočtu ústavu (dále jen „smluvní zaměstnanci“); a |
b) |
dočasní zaměstnanci, kteří mají s ústavem pracovní smlouvu. |
Ad hoc placení znalci a stážisté nejsou zaměstnanci ústavu a vztahují se na ně zvláštní ustanovení obsažená v hlavě IV.
3. V plánu pracovních míst smluvních zaměstnanců přiloženém k rozpočtu ústavu se uvádí počet pracovních míst v každé kategorii a platové třídě.
Pracovní místa smluvních zaměstnanců jsou pracovní místa spojená se základními úkoly ústavu a se stálými úkoly.
4. Jakýkoli odkaz v tomto pracovním řádu na osobu mužského pohlaví je odkazem i na osobu ženského pohlaví a naopak, jestliže ze souvislostí jednoznačně nevyplývá jinak.
5. Podrobná ustanovení pro provádění tohoto pracovního řádu se v případě potřeby uvedou v prováděcích pravidlech, která stanoví ředitel. Správní rada musí být řádně informována před každým přijetím těchto prováděcích pravidel.
Ředitel může přenést část svých pravomocí a podpisové právo pro běžnou správu záležitostí spadajících do oblasti působnosti tohoto pracovního řádu.
HLAVA I
USTANOVENÍ POUŽITELNÁ NA VŠECHNY ZAMĚSTNANCE
Článek 2
Zaměstnanci podléhají pravomoci ředitele a jsou mu odpovědní za výkon svých povinností, které se zavazují plnit co nejpečlivěji a nejsvědomitěji.
Zaměstnanci plní své povinnosti a jednají výhradně v zájmu ústavu, Vykovávají všechny úkoly svěřené jim jakožto zaměstnancům loajálně, uvážlivě a svědomitě. Nikdy nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, orgánu, organizace nebo osoby mimo ústav.
Zaměstnanci se vždy chovají způsobem, který je slučitelný s jejich postavením zástupců ústavu. Zdrží se jakéhokoli jednání nebo činnosti, která by mohla jakýmkoli způsobem narušit důstojnost jejich postavení nebo dobré jméno ústavu.
Zaměstnanci mohou být vyzváni, aby ústavu částečně nebo zcela nahradili jakoukoliv finanční ztrátu, kterou ústav utrpěl v důsledku jejich nedbalosti nebo kvůli tomu, že úmyslně porušili předpis nebo postup schválený správní radou nebo ředitelem.
K řešení sporů vzniklých podle tohoto ustanovení je příslušná odvolací komise.
a) |
Při nástupu do zaměstnání se každý zaměstnanec seznámí s bezpečnostními předpisy ústavu. |
b) |
Všichni zaměstnanci, stipendisté a stážisté mohou být požádáni, aby podstoupili bezpečnostní prověrku, která jim při výkonu povinností umožní přístup k tajným dokumentům. Žádost o tuto prověrku podává příslušným orgánům zmocněnec ústavu pro bezpečnost. Do oficiálního vydání bezpečnostní prověrky může ředitel vydat dočasné povolení nakládat s utajovanými dokumenty. |
c) |
Zaměstnanci neprodleně ohlásí zmocněnci ústavu pro bezpečnost jakékoli podezření na ztrátu nebo ohrožení utajovaného dokumentu. |
Ústav poskytne pomoc zaměstnancům, kteří jsou z důvodu svého v současnosti zastávaného postavení nebo funkce v ústavu bez vlastního zavinění vystaveni výhrůžkám, urážkám, pomluvám nebo útokům. Náhradu za utrpěnou hmotnou škodu lze poskytnout za předpokladu, že:
a) |
zaměstnanec nezpůsobil dotyčnou škodu úmyslně ani z nedbalosti; |
b) |
nebyla ani nemůže být obdržena náhrada škody; |
c) |
zaměstnanci převedou na ústav jakékoli nároky vůči třetím osobám, zejména pojišťovnám. |
Veškerá rozhodnutí v takových záležitostech, která by mohla mít za následek jednání nebo finanční povinnost pro ústav, přijme ředitel, který má pravomoc uvážení při posuzování okolností případu, formy pomoci a případné náhrady škody. Správní rada je náležitě informována o jakémkoli rozhodnutí přijatém na základě tohoto odstavce.
Veškerá práva, včetně vlastnictví a autorských a patentových práv, k práci zaměstnance prováděné při výkonu jeho pracovních úkolů náleží ústavu.
a) |
Zaměstnanec nesmí bez předchozího souhlasu ředitele zastávat žádnou funkci ani pravidelné nebo placené zaměstnání mimo ústav. |
b) |
Bez předchozího souhlasu ředitele nesmí zaměstnanec od žádné vlády či z jiného zdroje mimo ústav přijmout žádný titul, vyznamenání, prospěch, dar ani platbu jakéhokoli druhu, s výjimkou platby za služby poskytnuté ještě před nástupem do pracovního poměru v ústavu nebo služby poskytnuté během volna z důvodu výkonu vojenské služby nebo jiné služby pro stát a v souvislosti s takovou službou. |
c) |
Zaměstnanci se zdrží veškerého veřejného jednání, vydávání prohlášení nebo publikační činnosti, jestliže toto jednání, prohlášení nebo publikační činnost nejsou slučitelné s úkoly a povinnostmi mezinárodního veřejného zaměstnance nebo z nich může vyplývat morální nebo hmotná odpovědnost pro ústav. |
d) |
Zaměstnanec nesmí vlastnit, ať už přímo nebo nepřímo, takový podíl v podnikatelském subjektu, který by svou povahou mohl ohrozit jeho nezávislost při plnění pracovních úkolů v ústavu. |
e) |
Úkoly hlavního analytika zahrnují navazování vztahů se subjekty a osobami mimo ústav. Hlavní analytici jsou proto, s předchozím souhlasem ředitele, oprávněni dávat přednášky, komunikovat s hromadnými sdělovacími prostředky a vydávat práce. |
f) |
Vykonává-li manžel či manželka nebo registrovaný partner či registrovaná partnerka zaměstnance výdělečnou činnost, informuje o tom zaměstnanec ředitele. Prokáže-li se, že tato činnost je svou povahou neslučitelná se zaměstnáním zaměstnance, a nemůže-li se zaměstnanec zavázat, že bude ve stanovené době ukončena, ředitel po vyslechnutí zaměstnance a po konzultaci s výborem zaměstnanců rozhodne, zda zaměstnanec může nadále zastávat svou funkci. |
a) |
Zaměstnanci, kteří si z osobních důvodů přejí zastávat veřejnou nebo politickou funkci, oznámí tento úmysl řediteli. |
b) |
Zaměstnanci, který kandiduje na veřejnou nebo politickou funkci, se poskytne neplacené volno ode dne, k němuž podle jeho prohlášení začíná jeho volební kampaň. |
c) |
Je-li zaměstnanec zvolen, požádá o ukončení pracovní smlouvy. Takovéto ukončení pracovního poměru nezakládá nárok na odškodnění za ztrátu zaměstnání. |
d) |
Nepřijme-li zaměstnanec veřejnou nebo politickou funkci, je oprávněn vrátit se do funkce za stejných podmínek, včetně platové třídy a odpracovaných let či odměny v případě dočasných zaměstnanců, kterých požíval v době odchodu na neplacené volno. |
e) |
Doba strávená na neplaceném volnu se nezapočítává do odpracovaných let ani do nároku na důchod. Smluvní zaměstnanec, který prokáže, že nemůže nabýt důchodových práv z jiného systému důchodového zabezpečení, však může požádat, aby mohl důchodových práv nadále nabývat, bude-li hradit celou částku příslušných odvodů, tedy svou část i část hrazenou zaměstnavatelem. |
HLAVA II
USTANOVENÍ POUŽITELNÁ NA SMLUVNÍ ZAMĚSTNANCE
KAPITOLA I
Výsady a imunity
Článek 3
Výsady a imunity se smluvním zaměstnancům udělují v zájmu ústavu, a nikoli k jejich osobnímu prospěchu. Výsady a imunity nelze využít za účelem osvobození od plnění soukromých povinností nebo od dodržování příslušných vnitrostátních zákonů či policejních předpisů.
Každou mimořádnou událost, která se týká těchto výsad a imunit, ohlásí dotčený smluvní zaměstnanec neprodleně řediteli. V případě porušení místních právních předpisů může ředitel rozhodnout o zbavení výsad nebo imunit, považuje-li to za nutné.
KAPITOLA II
Přijímání zaměstnanců a doba trvání pracovního poměru
Článek 4
Přijímání zaměstnanců
1. O nabídkách zaměstnání rozhoduje ředitel, s výjimkou místa ředitele. Ústav je odpovědný za zveřejňování volných míst.
2. Smluvní zaměstnanci jsou přijímáni do pracovního poměru ředitelem podle zásluh a na základě spravedlivého a transparentního výběrového řízení.
3. Přijímání smluvních zaměstnanců se omezuje na státní příslušníky členských států Evropské unie.
4. Uchazeči musí prokázat velmi dobrou znalost jednoho z jazyků Evropské unie a uspokojivou znalost dalšího jazyka Evropské unie v míře dostačující pro plnění jejich povinností.
5. Smluvní zaměstnanci podléhající tomuto pracovnímu řádu jsou zařazeni podle kategorií a platových tříd platných pro koordinované organizace.
6. Smluvní zaměstnanci nastupují do prvního stupně platové třídy odpovídající jejich pracovnímu místu. Ředitel však může v odůvodněných případech rozhodnout o zařazení na vyšší stupeň.
7. Ředitel přijme prováděcí pravidla k tomuto článku.
Článek 5
Věková hranice pro výkon zaměstnání
Věková hranice pro zaměstnání je stanovena na konec měsíce, v němž zaměstnanec dosáhne věku 65 let. Ředitel může v zájmu ústavu povolit zvýšení této hranice nejvýše o dalších dvanáct měsíců.
Článek 6
Lékařské prohlídky
1. Před přijetím do zaměstnání se smluvní zaměstnanec podrobí lékařské prohlídce ve zdravotním středisku schváleném ústavem, jehož účelem je ověřit, zda je fyzicky způsobilý vykonávat své pracovní povinnosti.
2. Smluvní zaměstnanci musí lékařskou prohlídku absolvovat každý rok.
3. Zdravotní středisko schválené ústavem poskytne řediteli znalecký posudek v případě, že existují pochybnosti ohledně vhodnosti dalšího setrvávání určitého smluvního zaměstnance ve funkci.
4. Pokud je na základě lékařské prohlídky podle odstavců 1 a 3 vydán negativní lékařský posudek, může uchazeč nebo smluvní zaměstnanec do 20 dnů ode dne, kdy mu byl posudek ústavem oznámen, požádat, aby byl jeho případ předán k vyjádření lékařské komisi složené ze tří lékařů, z nichž jednoho vybere ředitel, jednoho smluvní zaměstnanec a posledního tito dva vybraní lékaři.
Lékařská komise vyslechne lékaře, který vydal původní negativní posudek. Pokud lékařská komise potvrdí negativní závěr lékařské prohlídky:
a) |
podle odstavce 1, uchazeč uhradí 50 % poplatků a vedlejších nákladů; |
b) |
podle odstavce 3, ústav se nejdříve pokusí přeřadit zaměstnance na jiné pracovní místo, které může s ohledem na svůj zdravotní stav zastávat. Jestliže to není možné, ukončí ústav s tímto zaměstnancem pracovní smlouvu se šestiměsíční výpovědní lhůtou a je svolána posudková komise, která rozhodne o nároku zaměstnance na invalidní důchod podle podmínek stanovených v pravidlech důchodového systému. |
Článek 7
Pracovní poměr
Pracovní smlouvy se uzavírají na dobu tří let. Ředitel může pracovní smlouvu prodloužit o stejnou či kratší určitou dobu. Smluvní zaměstnanec musí být informován alespoň šest měsíců před uplynutím pracovní smlouvy, zda bude jeho pracovní smlouva znovu prodloužena na dobu určitou.
V případě hlavních analytiků nesmí celkový počet nabídnutých pracovních smluv překročit souhrnnou délku pěti let. U všech ostatních zaměstnanců je tato souhrnná délka stanovena na devět let. Ve výjimečných případech může ředitel v zájmu ústavu prodloužit pracovní smlouvu nad těchto devět let na období kratší než dvanáct měsíců.
Pokud smluvní zaměstnanec ke dni 1. srpna 2016 již získal deset let důchodových práv v důchodových systémech koordinovaných organizací, omezení souhrnné délky pracovních smluv se nepoužije.
Pokud smluvní zaměstnanec má ke dni 1. srpna 2016 platnou smlouvu a v době jejího ukončení bude mít více než devět let nepřetržitého pracovního poměru v ústavu, považuje se tato pracovní smlouva od okamžiku dovršení deseti let nepřetržitého pracovního poměru za smlouvu na dobu neurčitou.
a) |
Prvních [šest/devět] měsíců první pracovní smlouvy se považuje za zkušební dobu, která začíná běžet dnem nástupu do zaměstnání. |
b) |
Nemůže-li smluvní zaměstnanec během zkušební doby vykonávat z důvodu nemoci nebo úrazu své pracovní povinnosti nejméně po dobu jednoho měsíce, může ředitel zkušební dobu o odpovídající dobu prodloužit. |
c) |
Jeden měsíc před koncem zkušební doby se vypracuje zpráva o schopnosti smluvního zaměstnance plnit povinnosti související s jeho pracovním místem a rovněž o jeho chování a pracovní výkonnosti. Smluvní zaměstnanec je se zprávou seznámen. |
d) |
Smluvní zaměstnanec, jehož pracovní výsledky nejsou dostatečné pro setrvání na pracovním místě, je propuštěn. |
e) |
Zprávu o smluvním zaměstnanci lze vypracovat kdykoliv během zkušební doby, pokud se jeho pracovní výsledky prokáží jako zjevně nedostatečné. Dotčená osoba je se zprávou seznámena. |
f) |
Ředitel může na základě této zprávy rozhodnout o propuštění smluvního zaměstnance před uplynutím zkušební doby, přičemž výpovědní lhůta je jeden měsíc; doba trvání pracovního poměru však nesmí přesáhnout zkušební dobu. |
g) |
Smluvní zaměstnanec, který je propuštěn ve zkušební době na základě negativní zprávy, nemá nárok na odškodnění za ztrátu zaměstnání. |
h) |
Zkušební doba tvoří nedílnou součást doby trvání počáteční pracovní smlouvy. Započítává se do odpracovaných let a do nároku na důchod. |
a) |
Ústav může pracovní smlouvu ukončit nebo neprodloužit v těchto případech:
Pracovní smlouva se ukončuje nebo neprodlužuje se šestiměsíční výpovědní lhůtou v případech uvedených v bodech i) až vi) a s jednoměsíční výpovědní lhůtou v případě uvedeném v bodě vii). |
b) |
Smluvní zaměstnanec může pracovní smlouvu ukončit z osobních důvodů, které nemusí uvádět, přičemž výpovědní lhůta je v takovém případě tři měsíce. |
Ukončením nebo neprodloužením pracovní smlouvy ústavem z jiných než disciplinárních důvodů vzniká nárok na odškodnění za podmínek stanovených v příloze I.
Vyžadují-li to zájmy ústavu, může být výpovědní lhůta stanovená v odst. 3 písm. a) zkrácena. V takovém případě má dotčený smluvní zaměstnanec nárok na výplatu dodatečné částky ve výši platu a příspěvků, které by obdržel v období mezi skutečným ukončením pracovní smlouvy a uplynutím šestiměsíční výpovědní lhůty.
Toto ustanovení se nepoužije v případě ukončení pracovního poměru z disciplinárních důvodů.
KAPITOLA III
Plat a příspěvky
Článek 8
Obecná ustanovení
1. Odměna vyplácená smluvním zaměstnancům ústavu zahrnuje základní plat, příspěvek za práci v zahraničí a rodinné a sociální příspěvky.
Tato odměna se snižuje o příspěvky a srážky na vnitřní daň a do systémů důchodového a sociálního zabezpečení.
Na běžné účty smluvních zaměstnanců se splatná částka připíše nejpozději během posledního pracovního týdne v měsíci.
Smluvní zaměstnanci neprodleně oznámí ústavu veškeré změny svých osobních poměrů, které mohou mít finanční důsledky. Tyto změny se zohlední se zpětným účinkem v odměně za měsíc následující po měsíci, v jehož průběhu byly změny oznámeny správnímu odboru ústavu.
2. Smluvní zaměstnanec vrátí ústavu všechny přeplatky.
Právo ústavu získat zpět jakoukoli neoprávněně provedenou platbu zaniká dva roky ode dne, kdy se ústav dozví, že dotyčná platba byla neoprávněná. Nesplacené pohledávky z neoprávněných plateb vůči smluvnímu zaměstnanci jsou spláceny formou srážek z měsíčních či jiných plateb mu splatných, s ohledem na jeho sociální a finanční situaci. Nároky vůči ústavu na vyplacení platu, odškodnění, příspěvků, dávek či jiných obnosů vyplývajících z uplatnění tohoto pracovního řádu zanikají dva roky ode dne, kdy by platba byla splatná, nebo ode dne, kdy se zaměstnanec dozví či se měl dozvědět, že platba byla splatná, pokud se tyto dny neshodují.
Článek 9
Základní plat
Čistý základní plat se rovná částce uvedené pro platovou třídu a stupeň smluvního zaměstnance v platové tabulce, kterou pro každý rok schvaluje správní rada na základě návrhu předloženého koordinovaným výborem pro odměňování.
Hrubý základní plat odpovídá součtu čistého základního platu a vnitřní daně, kterou má smluvní zaměstnanec zaplatit.
Článek 10
Příspěvek za práci v zahraničí
Příspěvek za práci v zahraničí se vyplácí smluvním zaměstnancům, kteří v době svého prvního přijetí nebyli státními příslušníky státu, na jehož území se nachází jejich trvalé místo zaměstnání, a kteří po dobu tří či více let bezprostředně před svým přijetím ze strany ústavu neměli na území uvedeného státu obvyklé bydliště.
Tento příspěvek se přestane vyplácet, je-li smluvní zaměstnanec přeložen do země, jejímž je státním příslušníkem.
Výše tohoto příspěvku se vypočte v souladu s bodem 1 písm. a) přílohy II.
Přijme-li ústav zaměstnance neprodleně poté, co byl v zemi, kde vykonává svou funkci, zaměstnán jinou mezinárodní organizací nebo správním orgánem, vezme se při výpočtu nároku na tento příspěvek a jeho výše v úvahu počet let, kdy byl zaměstnán u svého předchozího zaměstnavatele.
a) |
Příspěvek za práci v zahraničí se vyplácí smluvním zaměstnancům, kteří v době svého přijetí ústavem:
Pojem „místní oblast dojíždění“ je definován jako oblast v okruhu 100 km od pracoviště. |
b) |
Smluvní zaměstnanec s nárokem za příspěvek za práci v zahraničí, který vykonává funkci na pracovišti, jež nesplňuje výše uvedená čtyři kritéria uvedená v písmenu a), nároku na příspěvek za práci v zahraničí pozbude. |
c) |
Smluvní zaměstnanec bez nároku za příspěvek za práci v zahraničí, který vykonává funkci na pracovišti, jež výše uvedená čtyři kritéria splňuje, nárok na příspěvek za práci v zahraničí získá. |
d) |
V případě smluvního zaměstnance, který byl zaměstnán u některé koordinované organizace nebo organizace přidružené ke koordinovaným organizacím, který měl při výkonu zaměstnání nárok na příspěvek za práci v zahraničí a který nastoupí do zaměstnání u ústavu v téže zemi, nebo v případě zaměstnance jiné mezinárodní organizace nebo člena správního orgánu nebo ozbrojených sil země původu, který nastoupí do zaměstnání u ústavu, aniž by změnil zemi, se odst. 2 písm. a) body iii) a iv) nepoužijí. |
e) |
Ověření nároku
|
f) |
Související příspěvky Snížení příspěvku za práci v zahraničí na nulovou hodnotu nezbavuje smluvního zaměstnance nároku na příspěvek na vzdělání nebo nároku na dovolenou ve vlasti. |
g) |
Výše tohoto příspěvku se vypočte v souladu s bodem 1 písm. b) přílohy II. |
Článek 11
Rodinné a sociální příspěvky
Pokud koordinovaný výbor pro odměňování vydá doporučení týkající se rodinných a sociálních příspěvků, je správní rada konzultována k možnosti jejich přijetí prostřednictvím změny tohoto pracovního řádu.
Příspěvky podle tohoto článku a obdobné příspěvky z jiného zdroje, na které má manželský pár nebo svobodný smluvní zaměstnanec nárok, nelze kumulovat.
Každý smluvní zaměstnanec, jeho manžel či manželka, vyživované osoby nebo registrovaný partner či registrovaná partnerka, které pobírají nebo jsou oprávněny pobírat obdobné příspěvky, jako jsou příspěvky podle tohoto článku, z jiných vnitrostátních nebo mezinárodních zdrojů, o této skutečnosti informují správní odbor ústavu, aby mohly být příspěvky poskytované ústavem sníženy o příslušnou částku.
Správní odbor ústavu je oprávněn požadovat veškeré úřední doklady, které považuje za nezbytné pro stanovení nároku na jakýkoli příspěvek.
a) |
Příspěvek na domácnost se poskytuje a vyplácí měsíčně každému smluvnímu zaměstnanci, který:
|
b) |
Příspěvek na domácnost se rovná 6 % čistého základního platu. |
c) |
V případě:
se příspěvek na domácnost rovná rozdílu mezi čistým základním platem platové třídy B3, stupně 1 zvýšeným o příspěvek, na který by měl smluvní zaměstnanec teoreticky nárok, a výší příjmu manžela či manželky nebo registrovaného partnera či registrované partnerky. Je-li výší příjmu manžela či manželky nebo registrovaného partnera či registrované partnerky stejná nebo vyšší než uvedený rozdíl, příspěvek se nevyplácí. |
d) |
Příspěvek na domácnost se nevyplácí smluvnímu zaměstnanci, jehož manžel či manželka nebo registrovaný partner či registrovaná partnerka je smluvním zaměstnancem ústavu nebo členem koordinované organizace nebo organizace přidružené ke koordinovaným organizacím a má vyšší základní plat než tento smluvní zaměstnanec. |
a) |
Příspěvek se poskytuje a měsíčně vyplácí každému smluvnímu zaměstnanci, který hlavně a trvale vyživuje děti nebo jiné vyživované osoby podle přílohy III. |
b) |
Příspěvek představuje pro každou vyživovanou osobu pevnou částku stanovenou v platové tabulce, kterou každý rok schvaluje správní rada na návrh koordinovaného výboru pro odměňování. |
c) |
Pokud oba manželé nebo registrovaní partneři pracují pro ústav nebo koordinovanou organizaci, vyplácí se příspěvek tomu z nich, který pobírá rovněž příspěvek na domácnost nebo jiný rovnocenný příspěvek. |
Definice týkající se příspěvku na děti a na jiné vyživované osoby a podmínky, na jejichž základě se tento příspěvek poskytuje, jsou stanoveny v příloze III.
a) |
Příspěvek na vzdělání se poskytuje a měsíčně vyplácí každému smluvnímu zaměstnanci, který má nárok na příspěvek na domácnost a jehož vyživované dítě ve smyslu přílohy III dosáhlo věku nejméně pěti let a pravidelně a celodenně navštěvuje základní, střední nebo vysokou školu. Za základní školy se nepovažují mateřské školy nebo podobná zařízení. |
b) |
Příspěvek na vzdělání se rovná dvojnásobku částky příspěvku na vyživované dítě. Vyplácí se na každé vyživované dítě jednorázově na počátku školního roku proti předložení podpůrných dokladů. |
c) |
V případě smluvních zaměstnanců:
nepřesáhne příspěvek na vzdělání dvojnásobek částky příspěvku na vyživované dítě a vyplácí se měsíčně proti předložení podpůrných dokladů Nárok na příspěvek na vzdělání vzniká prvním dnem měsíce, ve kterém dítě začne navštěvovat jedno ze vzdělávacích zařízení uvedených v bodech i) nebo ii), a zaniká na konci měsíce, ve kterém dítě ukončí své vzdělání, nebo na konci měsíce, ve kterém dítě dosáhne věku dvaceti šesti let, podle toho, co nastane dříve. |
a) |
Příspěvek na zdravotně postižené děti a jiné zdravotně postižené vyživované osoby se poskytuje a měsíčně vyplácí každému smluvnímu zaměstnanci, který je hlavně a trvale odpovědný za péči o takové zdravotně postižené dítě nebo jinou vyživovanou osobu. Dítě nebo vyživovaná osoba musí splňovat kritéria a podmínky stanovené v příloze III. |
b) |
Podrobnosti o poskytování a výplatě příspěvku jsou uvedeny v příloze IV. |
a) |
Příspěvek na nájemné se vyplácí měsíčně smluvním zaměstnancům v platových třídách B, C a A1, kteří bydlí v nájmu nebo podnájmu a kteří platí nájemné — kromě poplatků za služby, které v zemi bydliště hradí nájemce, — přesahující stanovený podíl jejich odměny. |
b) |
Metoda výpočtu příspěvku je stanovena v příloze V. |
c) |
Smluvní zaměstnanci, kteří pobírají příspěvek na nájemné, neprodleně oznámí ústavu jakoukoli změnu, která může mít vliv na jejich nárok na tento příspěvek nebo na výši příspěvku. |
Článek 12
Příplatek za zastupování
Smluvní zaměstnanec může být vyzván, aby dočasně obsadil pracovní místo ve vyšší platové třídě, než je jeho platová třída. Počínaje druhým měsícem tohoto dočasného zařazení smluvní zaměstnanec obdrží vyrovnávací příspěvek rovnající se rozdílu mezi odměnou v rámci jeho platové třídy a stupně a odměnou v rámci prvního stupně platové třídy jeho dočasného zařazení.
Doba trvání dočasného zařazení nepřekročí jeden rok, kromě případů, kdy se zařazením přímo nebo nepřímo nahrazuje smluvní zaměstnanec, který je dočasně převeden na jiné pracovní místo nebo nepřítomen z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti.
Článek 13
Příspěvek na zařízení
a) |
Nárok na příspěvek na zařízení mají smluvní zaměstnanci, jejichž skutečné a obvyklé bydliště je v době jejich přijetí na dobu alespoň jednoho roku nebo jejich přesunu na jiné pracoviště na dobu alespoň jednoho roku vzdáleno více než 100 km od jejich přiděleného pracoviště a kteří mohou dokázat a předložením příslušné dokumentace potvrdit, že skutečně přemístili své bydliště za účelem výkonu funkce. |
b) |
Na příspěvek na zařízení mají nárok rovněž smluvní zaměstnanci, kteří splňují podmínky uvedené v písmeni a), ale kteří byli přijati na dobu kratší než jeden rok a jejichž pracovní smlouva nebo po sobě jdoucí pracovní smlouvy byly prodlouženy na dobu delší než jeden rok. |
U smluvních zaměstnanců bez nároku na příspěvek za práci v zahraničí se základní výše příspěvku rovná jednomu základnímu měsíčnímu platu až do výše 2 000 eur (Brusel) upravenému podle parity kupní síly použitelné v zemi pracoviště, aby se zajistila rovnocennost výše příspěvku bez ohledu na zemi pracoviště (podle tabulek sestavených a aktualizovaných koordinovaným výborem pro odměňování).
U smluvních zaměstnanců s nárokem na příspěvek za práci v zahraničí se základní výše příspěvku rovná jednomu základnímu měsíčnímu platu až do výše 5 500 eur (Brusel) upravenému podle parity kupní síly použitelné v zemi pracoviště, aby se zajistila rovnocennost výše příspěvku bez ohledu na zemi pracoviště (podle tabulek sestavených a aktualizovaných koordinovaným výborem pro odměňování).
Manžel či manželka smluvního zaměstnance nebo, není-li jich, první vyživovaná osoba opravňují smluvního zaměstnance k příspěvku na vyživované osoby odpovídajícímu zvýšení základní částky o 20 %. Každá další vyživovaná osoba opravňuje ke zvýšení o 10 %. Příplatek za vyživované osoby nepřesáhne 100 % základní částky.
Příplatek na mobilitu se poskytuje smluvním zaměstnancům, kteří v důsledku přeložení na jiné pracoviště na dobu alespoň jednoho roku zřídí své skutečné a obvyklé bydliště v místě svého jiného pracoviště, které je vzdáleno o více než 100 km. Tento příplatek dosahuje 75 % základní částky.
a) |
Příspěvek se vyplácí v případech, kdy smluvní zaměstnanec s nárokem na příspěvek nastoupí do funkce nebo je přeložen na jiné pracoviště. |
b) |
Příplatek na vyživované osoby podle odstavce 3 se vypočte a vyplatí po doložení toho, že každá osoba, jíž se uvedené zvýšení týká, zřídila své skutečné a trvalé bydliště se smluvním zaměstnancem v místě pracoviště. |
c) |
Smluvní zaměstnanec, který ukončí svůj pracovní poměr během roku, který následuje po jeho přijetí nebo jeho přeložení na jiné pracoviště, musí vrátit příspěvek na poměrném základě za dobu zbývající k dosažení dvanácti měsíců. |
d) |
Smluvní zaměstnanec příspěvek vrátit nemusí, pokud ústav ukončí s tímto zaměstnancem pracovní poměr během roku, který následuje po jeho přijetí nebo přeložení. Toto ustanovení se však nepoužije, pokud ústav pracovní poměr ukončí v důsledku disciplinárního řízení; v takovém případě musí smluvní zaměstnanec uhradit příspěvek v plné výši. |
e) |
Smluvní zaměstnanec nemusí vrátit ústavu příspěvek, pokud je se smluvním zaměstnancem po skončení jeho předchozího pracovního poměru uzavřena další pracovní smlouva. |
Článek 14
Srážky
Vnitřní daň činí 40 % základního platu s ohledem na příslušnou platovou třídu a stupeň. Na výplatních páskách se tato částka uvádí jako měsíční srážka.
Měsíční srážka schválená koordinovanými organizacemi pro systém důchodového zabezpečení použitelný pro smluvní zaměstnance a rovnající se procentnímu podílu čistého základního platu se odečítá od odměny smluvních zaměstnanců a převádí do důchodového rezervního fondu ústavu.
a) |
Od odměny smluvních zaměstnanců se odečítá měsíční srážka do systému sociálního zabezpečení ve výši 5,5 % čistého základního platu. Tato částka se připočte k příspěvku zaměstnavatele a převádí se na místní subjekt sociálního zabezpečení, který je odpovědný za výběr těchto příspěvků (URSSAF). |
b) |
Odchylně od písmene a) si mohou smluvní zaměstnanci v okamžiku svého přijetí nebo ke dni použitelnosti tohoto písmene v souladu s jeho posledním pododstavcem zvolit systém sociálního zabezpečení ústavu. Systém sociálního zabezpečení ústavu kryje lékařskou péči, pojištění pro případ pracovní neschopnosti či zdravotního postižení a životní pojištění. Pokud si smluvní zaměstnanec zvolí toto sociální zabezpečení, odečítá se z jeho odměny měsíční srážka do systému sociálního zabezpečení. Výše této měsíční srážky činí jednu třetinu příspěvků do systému sociálního zabezpečení ústavu. Zbývající dvě třetiny hradí ústav. Procentní sazba měsíční srážky z odměny smluvního zaměstnance pro následujících 12 měsíců se stanoví na počátku roku, a to dohodou mezi ústavem a pojišťovnou zajišťující chod tohoto systému. Částka odečtená od odměny smluvního zaměstnance se připočte k příspěvku zaměstnavatele. Toto písmeno se použije ode dne a s výhradou vstupu v platnost dvoustranné dohody mezi ústavem a příslušnými vnitrostátními orgány umožňující jeho provádění. |
Od odměny smluvních zaměstnanců, kteří si nezvolili systém sociálního zabezpečení ústavu, se odečte měsíční srážka na doplňkové pojištění. Procentní sazba pro následujících dvanáct měsíců se stanoví na počátku roku, a to dohodou mezi ústavem a pojišťovnou zajišťující chod tohoto systému. Odečtená částka se připočte k příspěvku zaměstnavatele a na konci roku je vyplacena společnosti poskytující uvedené pojištění.
Článek 15
Zálohy na plat a jejich splácení
1. Nerozhodne-li ředitel jinak, může vedoucí správního a personálního odboru ústavu v závislosti na dostupných prostředcích v hotovosti povolit bezúročné zálohy pro smluvní zaměstnance, kteří se nacházejí v nepředvídané obtížné finanční situaci.
2. Výše této zálohy nesmí překročit tříměsíční čistý základní plat.
3. Tyto zálohy se splácejí měsíčně srážkou z odměny zaměstnanců; zálohy musí být splaceny do dvanácti měsíců od konce měsíce, ve kterém byla záloha poskytnuta.
KAPITOLA IV
Cestovní výdaje
Článek 16
Cestovní výdaje při nástupu do zaměstnání a odchodu
1. Smluvní zaměstnanci mají nárok na náhradu cestovních výdajů na cestu z místa svého předchozího zaměstnání do místa, kde se nachází sídlo ústavu, a to pro sebe a své rodinné příslušníky, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti.
2. Stejný nárok se uplatňuje v případě, že smluvní zaměstnanci ukončí pracovní poměr v ústavu a vrací se do země, kde měli před nástupem do ústavu bydliště, nebo pokud se smluvní zaměstnanci stěhují do jiné země v rámci Evropského hospodářského prostoru.
3. Náhrada se poskytuje v souladu s oddílem I přílohy VI.
Článek 17
Výdaje na stěhování
1. Smluvní zaměstnanci mají nárok na náhradu výdajů na stěhování z místa svého předchozího zaměstnání do místa, kde se nachází sídlo ústavu.
Stejný nárok se uplatňuje v případě, že smluvní zaměstnanci ukončí pracovní poměr v ústavu a vrací se do země, kde měli před nástupem do ústavu bydliště, nebo pokud se smluvní zaměstnanci stěhují do jiné země v rámci Evropského hospodářského prostoru.
2. Náhrada výdajů zahrnuje stěhování osobního movitého majetku smluvního zaměstnance, kromě motorových vozidel, člunů a jiných dopravních prostředků.
Náhrada se dotyčnému smluvnímu zaměstnanci poskytne poté, co předloží ověřenou kopii faktury. Ústav může stěhování uhradit přímo po předložení faktury stěhovací společností.
Podmínky a další podrobnosti týkající se náhrady jsou stanoveny v příloze VI.
Článek 18
Pracovní cesty
Smluvní zaměstnanci ústavu mají nárok na náhradu výdajů vzniklých v souvislosti s pracovní cestou, kterou nařídil ředitel.
Náhrada se týká vlastních cestovních výdajů, výdajů za ubytování a souvisejících výdajů v místech, kam jsou smluvní zaměstnanci vysláni. Podmínky, sazby a další podrobnosti týkající se náhrady jsou stanoveny v příloze VII.
KAPITOLA V
Vnitřní organizace
Článek 19
Pracovní doba
1. Běžná pracovní doba smluvních zaměstnanců činí 40 hodin týdně; tuto pracovní dobu je třeba odpracovat v souladu s celkovým rozvrhem, který stanoví ředitel.
2. Ředitel může schválit flexibilní pracovní dobu pro všechny zaměstnance nebo podle osobní situace smluvních zaměstnanců či podle omezení souvisejících s jejich prací.
3. Vyžadují-li to výjimečné okolnosti, o nichž rozhodne podle vlastního uvážení ředitel, lze po některých smluvních zaměstnancích požadovat, aby pracovali o víkendech či svátcích. V takových případech mají nárok na odpovídající náhradní volno za odpracované hodiny.
Článek 20
Práce na částečný úvazek
1. Smluvní zaměstnanec může požádat o povolení pracovat na částečný úvazek. Pracovní doba musí představovat alespoň 50 % týdenní pracovní doby. Během celého období, kdy smluvní zaměstnanec pracuje na částečný úvazek, se poměrně sníží jeho odměna, jakož i jeho nároky na dovolenou. Toto poměrné snížení se nevztahuje na příspěvek na domácnost, příspěvek na děti a jiné vyživované osoby, příspěvek na zdravotně postižené dítě a jiné zdravotně postižené vyživované osoby ani příspěvek na vzdělání.
2. Důchodová práva a příspěvky do systému důchodového zabezpečení se rovněž poměrně sníží. Smluvní zaměstnanec však může požádat, aby mohl důchodových práv nabývat i nadále, a to za podmínky, že bude hradit celou částku příslušných příspěvků, tedy svou část i část hrazenou zaměstnavatelem.
3. Ředitel může povolení uvedené v odstavci 1 udělit, je-li to slučitelné se služebními zájmy. Ústav do jednoho měsíce vyrozumí smluvního zaměstnance o tom, jak bylo o jeho žádosti rozhodnuto.
4. Ředitel přijme prováděcí pravidla k tomuto článku.
Článek 21
Veřejné svátky
Ředitel vypracuje seznam veřejných svátků se zohledněním oficiálního seznamu veřejných svátků zveřejněného v místě zaměstnání a v Úředním věstníku Evropské unie.
Tyto veřejné svátky se neodčítají z dovolené smluvních zaměstnanců, na kterou mají v příslušném kalendářním roce nárok.
Připadá-li jeden nebo více z veřejných svátků na sobotu nebo neděli, může ředitel namísto toho určit za den pracovního klidu rovnocenný počet dní.
Článek 22
Dovolená
Smluvní zaměstnanci mají nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok v délce 2,5 pracovního dne za každý celý odpracovaný měsíc. Tento nárok se uplatňuje každý kalendářní rok.
Zbývá-li smluvnímu zaměstnanci k 31. prosinci nevyčerpaná dovolená, může ředitel schválit převedení nejvýše dvanácti dnů nevyčerpané dovolené do následujícího roku. Nárok na převedenou dovolenou však zaniká, není-li vyčerpána do 31. prosince následujícího roku.
Smluvní zaměstnanci, který si chtějí vybrat dovolenou v rámci nároku stanoveného v písmeni a), musejí předem obdržet souhlas svého nadřízeného a ředitele.
Záznam o čerpání dovolené vede správní odbor ústavu.
Postup, který je třeba dodržet, je stanoven v prováděcích pravidlech přijatých ředitelem.
Dovolená nevyčerpaná v okamžiku odchodu smluvních zaměstnanců z ústavu propadá. Potvrdí-li však ředitel písemně, že smluvní zaměstnanec nemohl vyčerpat celou nashromážděnou dovolenou z důvodu naléhavých pracovních povinností, má tento smluvní zaměstnanec nárok na vyrovnávací platbu ve výši jedné třicetiny svého měsíčního čistého základního platu za každý den této nevyčerpané dovolené.
a) |
Ředitel může smluvnímu zaměstnanci na jeho žádost schválit neplacené volno v odůvodněné a výjimečné osobní situaci, pokud je to slučitelné se služebními zájmy. Tato žádost nemůže být podána před koncem zkušební doby smluvního zaměstnance. |
b) |
Celková doba trvání takového volna nesmí přesáhnout jeden rok. Po dobu neplaceného volna nesmí smluvní zaměstnanec vykonávat žádnou výdělečnou činnost. |
c) |
V průběhu neplaceného volna nemá smluvní zaměstnanec nárok na postup do vyššího stupně ani na povýšení; jeho účast v systému sociálního zabezpečení podle článků 8 a 14 a pojistné krytí proti rizikům v rámci tohoto systému jsou pozastaveny. |
Smluvní zaměstnanec však může nejpozději jeden měsíc po začátku neplaceného volna z podat žádost, aby byl pojištěn i nadále, za podmínky, že uhradí celou částku příslušných příspěvků, tedy svou část i část hrazenou zaměstnavatelem.
Smluvní zaměstnanec, který prokáže, že nemůže nabývat důchodových práv na základě jiného systému důchodového zabezpečení, může požádat, aby mohl důchodových práv nabývat i nadále, a to za podmínky, že uhradí celou částku příslušných příspěvků, tedy svou část i část hrazenou zaměstnavatelem.
Vedle dovolené za kalendářní rok se navíc poskytuje mimořádné volno v případě nemoci a za výjimečných okolností a dále mateřská, otcovská a rodičovská dovolená.
Podrobnosti a postupy, které je třeba dodržet, jsou uvedeny v příloze VIII.
Článek 23
Dovolená ve vlasti
1. Smluvní zaměstnanec, který má nárok na příspěvek za práci v zahraničí, má za každé období dvou let služby nárok na dovolenou ve vlasti.
a) |
Dovolená ve vlasti činí osm pracovních dní. |
b) |
Dovolenou ve vlasti lze čerpat šest měsíců před koncem období, na něž se vztahuje. Není-li tato dovolená vyčerpána do šesti měsíců po skončení daného dvouletého období, na něž se vztahuje, propadá. Datum, ke kterému je dovolená ve vlasti za určité dvouleté období skutečně čerpána, nemá vliv na stanovení data čerpání další dovolené ve vlasti. |
c) |
Jsou-li v ústavu zaměstnáni oba manželé nebo registrovaní partneři a mají-li oba nárok na dovolenou ve vlasti, poskytuje se tato dovolená za těchto podmínek:
|
2. Smluvní zaměstnanec, který čerpá dovolenou ve vlasti, má v souladu s postupy podle článku 18 nárok na náhradu cestovních výdajů na zpáteční cestu pro sebe a své děti a, pobírá-li příspěvek na domácnost, pro manžela či manželku nebo registrovaného partnera či registrovanou partnerku.
3. Smluvní zaměstnanci, kteří nečerpají dovolenou ve vlasti, nemají na náhradu nárok.
4. Dovolená ve vlasti se poskytuje za těchto podmínek:
a) |
dotčená osoba se musí písemně zavázat, že svůj pracovní poměr v ústavu neukončí do šesti měsíců následujících po konci období, na které se vztahuje nárok na dovolenou ve vlasti (bez ohledu na den, ke kterému je uvedená dovolená skutečně čerpána); |
b) |
přímý nadřízený musí potvrdit, že během období uvedeného v odst. 1 písm. b) nebudou se vší pravděpodobností služby smluvního zaměstnance potřebné. |
Ředitel může rozhodnout, že se od tohoto odstavce odchýlí, má-li za to, že by jeho striktní uplatnění bylo pro dotyčného smluvního zaměstnance nespravedlivé nebo mu způsobilo obzvláštní těžkosti.
KAPITOLA VI
Hodnotící zprávy a povýšení
Článek 24
Obecná ustanovení
1. Práce všech smluvních zaměstnanců s výjimkou ředitele se hodnotí jednou ročně, nejpozději k 30. září.
Hodnotící zprávy obsahují posouzení kvality práce smluvních zaměstnanců a jsou příležitostí vyslovit smluvním zaměstnancům pochvalu nebo naopak je upozornit na nedostatky za účelem zlepšení jejich pracovních výsledků.
2. Hodnotící kritéria budou přizpůsobena různým funkcím a odpovědnostem v rámci platových tříd A, B a C.
Každý rok je zaměstnancům přidělen seznam cílů a kritérií, podle nichž bude hodnocena jejich výkonnost.
Celkové hodnocení se shrne ve formuláři ročního hodnocení, který je uložen v osobní složce smluvního zaměstnance.
3. Jestliže z hodnotící zprávy vyplyne, že pracovní výsledky smluvního zaměstnance jsou nedostatečné, může ředitel po šesti měsících požádat o další průběžnou hodnotící zprávu.
Článek 25
Postup
1. Ředitel určí smluvní zaměstnance odpovědné za vypracování hodnocení zaměstnanců, kteří jsou jim částečně nebo zcela podřízeni.
2. Každý smluvní zaměstnanec absolvuje osobní pohovor se smluvním zaměstnancem odpovědným za hodnotící zprávu. Toto hodnocení může být doplněno sekundárním hodnocením na vyšší úrovni. Smluvní zaměstnanec je o svém ročním hodnocení informován a podepíše formulář hodnocení.
3. Roční hodnotící zpráva je správním aktem vypracovaným pro vnitřní potřeby. Proti hodnotící zprávě se nelze odvolat k žádnému vnějšímu subjektu.
4. Po vypracování všech hodnotících zpráv se ředitel a vedoucí správního a personálního odboru sejdou, aby rozhodli o případných povýšeních.
Článek 26
Opatření navazující na hodnotící zprávy
1. Dobrá hodnotící zpráva je důvodem k postupu do vyššího platového stupně. Takové povýšení nabývá účinnosti ve výroční den podepsání smlouvy smluvního zaměstnance nebo v den, který u smluvních zaměstnanců se smlouvami na dobu neurčitou takový výroční den nahrazuje.
2. Mimořádně dobrá hodnotící zpráva může být důvodem mimořádného povýšení do vyššího platového stupně nebo dokonce platové třídy za předpokladu, že dané rozpočtové místo takové povýšení umožňuje. Taková povýšení nabývají účinnosti od 1. ledna roku následujícího po podepsání smlouvy nebo ode dne, který u smluvních zaměstnanců se smlouvami na dobu neurčitou takový výroční den nahrazuje.
3. Negativní hodnotící zpráva může být důvodem pro ponechání smluvního zaměstnance v dosavadním stupni po další rok.
4. Dvě následné negativní hodnotící zprávy mohou být důvodem pro neprodloužení nebo ukončení smlouvy.
KAPITOLA VII
Disciplinární opatření
Článek 27
1. Pokud smluvní zaměstnanec nebo bývalý smluvní zaměstnanec úmyslně nebo z nedbalosti neplní své povinnosti vyplývající z tohoto pracovního řádu, mohou mu být uložena disciplinární opatření.
2. Pokud ředitel získá důkazy o neplnění povinností ve smyslu odstavce 1, může zahájit správní šetření, aby ověřil, zda k tomuto neplnění došlo.
3. Pravidla pro správní šetření a disciplinární řízení a opatření jsou stanovena v příloze IX.
KAPITOLA VIII
Odvolání a odvolací komise
Článek 28
1. Každá osoba, na niž se vztahuje tento pracovní řád, může podat řediteli žádost, aby vydal rozhodnutí v její věci týkající se tohoto pracovního řádu. Ředitel sdělí dotyčné osobě své odůvodněné rozhodnutí do dvou měsíců ode dne podání žádosti. Neobdrží-li žadatel do konce uvedené doby žádnou odpověď na svoji žádost, je to považováno za implicitní zamítavé rozhodnutí, proti němuž lze podat stížnost v souladu s následujícími odstavci.
2. Každá osoba, na niž se vztahuje tento pracovní řád, může řediteli podat stížnost proti opatření, které na ni má nepříznivý dopad, pokud ředitel přijal určité rozhodnutí nebo nepřijal opatření stanovené v pracovním řádu. Stížnost musí být podána do tří měsíců. Tato lhůta začíná běžet:
— |
dnem zveřejnění aktu, jde-li o opatření obecné povahy; |
— |
dnem oznámení rozhodnutí dotyčné osobě, v každém případě však nejpozději v den, kdy tato osoba oznámení obdržela, pokud se dané opatření dotýká konkrétní osoby; pokud však akt dotýkající se konkrétní osoby rovněž obsahuje stížnost proti jiné osobě, lhůta začíná u této druhé osoby běžet dnem, kdy tato jiná osoba obdrží oznámení o uvedeném aktu, nejpozději však dnem zveřejnění; |
— |
dnem uplynutí lhůty stanovené pro odpověď, pokud se stížnost týká implicitního rozhodnutí, kterým se zamítá žádost podle odstavce 1. |
3. Ředitel oznámí dotyčné osobě odůvodněné rozhodnutí do jednoho měsíce od podání stížnosti. Pokud stěžovatel do konce uvedené doby neobdrží žádnou odpověď na danou stížnost, je to považováno za implicitní zamítavé rozhodnutí, proti němuž lze podat odvolání podle odstavce 5.
V případě zamítavé odpovědi může dotyčná osoba požádat o mediaci. Mediace není povinná.
Mediátorem je kvalifikovaný, nezávislý právní znalec jmenovaný ředitelem na dobu tří let, kterou lze prodloužit.
Ředitel a dotčená osoba poskytnou mediátorovi všechny podklady, které považují za nezbytné pro prozkoumání případu.
Mediátor předloží své závěry do patnácti dnů ode dne, kdy byl s případem obeznámen.
Závěry mediátora nejsou závazné ani pro ředitele, ani pro dotčenou osobu.
Náklady na zprostředkování hradí ústav, odmítne-li závěry mediátora ředitel; odmítne-li tyto závěry přijmout dotčená osoba, hradí náklady ve výši 50 %.
Byla-li vyčerpána první možnost (interní administrativní odvolání), může dotyčná osoba požádat o vyřešení před odvolací komisí ústavu.
Složení, fungování a zvláštní postupy této komise jsou uvedeny v příloze X.
a) |
Rozhodnutí odvolací komise jsou pro obě strany závazná. Proti těmto rozhodnutím se nelze odvolat. |
b) |
Odvolací komise může napadené rozhodnutí zrušit nebo potvrdit. |
c) |
Kromě toho může komise případně nařídit ústavu, aby nahradil hmotnou škodu, která dotyčné osobě vznikla počínaje dnem, kdy zrušené rozhodnutí nabylo účinku. |
d) |
Dále může komise nařídit, aby ústav proplatil do výše stanovené komisí odůvodněné výdaje, které vznikly navrhovateli, a rovněž výdaje v souvislosti s dopravou a pobytem předvolaných svědků. Tyto výdaje se vypočítají na základě článku 18 a přílohy VII tohoto pracovního řádu. |
KAPITOLA IX
Důchodové systémy
Článek 29
Na smluvní zaměstnance se v souladu s řádem důchodových systémů koordinovaných organizací vztahují pravidla a podmínky obsažené v pravidlech důchodového systému ústavu. Nový důchodový systém ústavu se použije na smluvní zaměstnance, kteří nastoupili do pracovního poměru po 30. červnu 2005.
KAPITOLA X
Dočasné přidělení smluvních zaměstnanců ústavu
Článek 30
Dočasně přidělený smluvní zaměstnanec je smluvní zaměstnanec, který byl na základě rozhodnutí ředitele pověřen, aby ve služebním zájmu dočasně zastával pracovní místo mimo ústav.
Dočasné přidělení ve služebním zájmu se řídí těmito pravidly:
a) |
o dočasném přidělení rozhoduje ředitel po vyslechnutí dotyčného smluvního zaměstnance; |
b) |
dobu trvání dočasného přidělení stanoví ředitel; maximální délka počátečního přidělení je šest měsíců a lze je prodloužit nejvýše o dalších šest měsíců; |
c) |
dočasně přidělený smluvní zaměstnanec má nárok na vyrovnávací platbu, pokud je celková odměna spojená s pracovním místem, na které je dočasně přidělen, nižší než odměna připadající na jeho platovou třídu a stupeň v ústavu; stejně tak může mít nárok na náhradu jakýchkoli řádně odůvodněných dodatečných výdajů spojených s dočasným přidělením; |
d) |
stanoví-li dohoda o dočasném přidělení, že ústav bude nadále hradit odměnu smluvního zaměstnance i po dobu dočasného přidělení, přeruší se vyplácení příspěvku za práci v zahraničí, pokud na něj má daný smluvní zaměstnanec nárok a pobírá rovněž z důvodu dočasného přidělení denní příspěvek z jiného zdroje; |
e) |
dočasně přidělený smluvní zaměstnanec nadále hradí příspěvky do systému důchodového zabezpečení na základě platu pobíraného v činné službě a připadajícího na jeho platovou třídu a stupeň v ústavu; |
f) |
dočasně přidělený smluvní zaměstnanec si zachová své pracovní místo, právo na postup do vyššího stupně platové třídy a způsobilost k povýšení; |
g) |
po skončení dočasného přidělení se smluvní zaměstnanec okamžitě vrací na pracovní místo, které zastával předtím, pokud v době skončení dočasného přidělení stále trvá jeho pracovní poměr. |
HLAVA III
USTANOVENÍ POUŽITELNÁ NA DOČASNÉ ZAMĚSTNANCE
Článek 31
Obecná ustanovení
1. Dočasnými zaměstnanci jsou pomocní zaměstnanci, kteří jsou v zásadě přijímáni na omezenou dobu. Nemají status mezinárodních zaměstnanců.
2. .Dočasnými zaměstnanci jsou zaměstnanci, kteří pracují na dočasných pracovních místech uvedených v tabulce rozpočtových míst ústavu.
3. S výhradou této hlavy přijme ředitel prováděcí pravidla, která stanoví podmínky zaměstnávání dočasných zaměstnanců, a zejména:
a) |
podmínky týkající se jejich přijímání a ukončení jejich pracovní smlouvy, |
b) |
jejich dovolenou a |
c) |
jejich odměňování. |
4. Dočasní zaměstnanci jsou vázáni ustanovením hlavy I a těmito ustanoveními hlavy II:
— |
kapitola II: články 5 (věková hranice) a 6 (lékařské prohlídky), |
— |
kapitola III: čl. 8 odst. 2, čl. 14 odst. 3 písm. a) (přeplatky a příspěvky do systému sociálního zabezpečení) a článek 15 (zálohy na plat a jejich splácení), |
— |
kapitola IV: článek 18 (pracovní cesty), |
— |
kapitola V: články 19 (pracovní doba), 20 (práce na částečný úvazek) a 21 (veřejné svátky), |
— |
kapitola VII: článek 27 (disciplinární opatření), |
— |
kapitola VIII: článek 28 (odvolání a odvolací komise) a |
— |
jakýmikoli doplňkovými předpisy na základě uvedených ustanovení. |
Článek 32
Pracovní smlouvy
Dočasní zaměstnanci jsou přijímáni na celkovou dobu nejvýše dvaceti čtyř měsíců. Ústav a dočasní zaměstnanci mohou skončit pracovní poměr s výpovědní lhůtou alespoň jednoho měsíce.
Článek 33
Odměna
1. Odměny dočasných zaměstnanců jsou stanoveny smluvně. Skládají se z měsíčního čistého platu bez dalších příspěvků, bez ohledu na rodinné nebo sociální poměry dotyčné osoby.
2. Z této pevné částky se odečítají příspěvky zaměstnance do systému sociálního zabezpečení, a to buď na soukromé pojištění poskytující plnou peněžitou náhradu, nebo v případě, že zaměstnanec je již účastníkem nemocenského pojištění, na doplňkové pojištění.
3. Jelikož dočasní zaměstnanci nejsou účastníky důchodového systému, neprovádějí se žádné srážky související s tímto systémem.
Článek 34
Zvláštní ustanovení
Dočasní zaměstnanci nemají pro svou rodinu nárok na náhradu výdajů při nástupu do zaměstnání a při odchodu.
Dočasní zaměstnanci mají nárok na 2,5 dne dovolené za každý odpracovaný měsíc.
HLAVA IV
USTANOVENÍ POUŽITELNÁ NA ZNALCE A STÁŽISTY
Článek 35
1. Znalci a stážisté mají status externích pracovníků. Podléhají ustanovením hlavy I tohoto pracovního řádu, se kterými se seznámí při svém jmenování do funkce.
2. Celková odměna znalců a stážistů se stanoví na počátku jejich činnosti v ústavu; tato odměna se vyplácí po částech podle rozhodnutí ředitele v souladu s výsledky práce, na kterou byli přijati.
3. Jmenovaní znalci mají nárok na náhradu cestovních výdajů při nástupu do ústavu a při odchodu, a to pouze pro svou osobu.
HLAVA V
ZASTOUPENÍ ZAMĚSTNANCŮ
Článek 36
1. Výbor zaměstnanců zastupuje všechny zaměstnance ústavu, jak je definováno v článku 1.
2. Výbor zaměstnanců:
a) |
hájí profesní zájmy všech zaměstnanců ústavu; |
b) |
předkládá návrhy na zlepšení kvality pracovních podmínek všech zaměstnanců; |
c) |
podává návrhy týkající se sociálních, kulturních a sportovních činností zaměstnanců; |
d) |
zastupuje všechny zaměstnance vůči sdružením zaměstnanců jiných mezinárodních organizací. |
3. Prováděcí pravidla k tomuto článku stanoví ředitel po konzultaci se zaměstnanci.
PŘÍLOHA I
ODŠKODNĚNÍ ZA ZTRÁTU ZAMĚSTNÁNÍ
Základ:
Článek 7 pracovního řádu.
Nárok na odškodnění za ztrátu zaměstnání
a) |
Odškodnění za ztrátu zaměstnání lze poskytnout smluvnímu zaměstnanci, jehož pracovní poměr byl ukončen v jednom z případů uvedených v čl. 7 odst. 3 písm. a) bodech i) až vi). Toto odškodnění je odlišné od odstupného, které představuje pouze urovnání důchodových nároků. |
b) |
Odškodnění za ztrátu zaměstnání se neposkytne v žádném z těchto případů:
|
Výše odškodnění za ztrátu zaměstnání se rovná 100 % čisté měsíční odměny daného smluvního zaměstnance za každý rok služby u ústavu až do výše maximálně dvaceti měsíců.
Výše odškodnění za ztrátu zaměstnání nepředstavuje počet měsíců, který přesahuje dobu, již by smluvní zaměstnanec musel odpracovat před dosažením věkové hranice stanovené v článku 5 pracovního řádu.
PŘÍLOHA II
PŘÍSPĚVEK ZA PRÁCI V ZAHRANIČÍ
1. |
Smluvní zaměstnanci, kteří na něj mají podle článku 10 pracovního řádu nárok, obdrží měsíční příspěvek za práci v zahraničí. Výše příspěvku se vypočte takto: a) V případě smluvních zaměstnanců přijatých před vstupem pracovního řádu v platnost:
b) V případě smluvních zaměstnanců přijatých po vstupu tohoto pracovního řádu v platnost: i) výše příspěvku v prvních pěti letech služby je 10 % základního platu. Výše příspěvku se vypočte na základě prvního stupně platové třídy platné v okamžiku přijetí nebo povýšení bez ohledu na jakékoli tabulkové navyšování základního platu smluvního zaměstnance a bude upravována stejnou měrou a k témuž dni jako základní plat; ii) v šestém až desátém roce se výše příspěvku sníží o dva procentní body za rok, až dosáhne v desátém roce nulové výše. V tomto období bude výše příspěvku upravována stejnou měrou a ke stejnému dni jako základní plat; iii) v případě smluvního zaměstnance koordinované organizace nebo organizace přidružené ke koordinovaným organizacím, který nastoupí do zaměstnání u ústavu, nebo v případě zaměstnance jiné mezinárodní organizace nebo člena správního orgánu nebo ozbrojených sil země původu, který nastoupí do zaměstnání u ústavu, aniž by změnil zemi, se při rozhodování o uplatnění bodů i) a ii) zohlední předchozí služba v hostitelské zemi; iv) je-li smluvní zaměstnanec přesunut v rámci ústavu nebo do některé koordinované organizace nebo organizace přidružené ke koordinovaným organizacím v jiné zemi zaměstnání, kde tento zaměstnanec splňuje kritéria pro přiznání příspěvku, výše příspěvku bude nastavena na počáteční úroveň a poté snižována a příslušné lhůty poběží od počátku, jak je popsáno bodech i) a ii); v) páry: Jsou-li manželé nebo registrovaní partneři oba nerezidenti a zaměstnáni v téže zemi stejnou koordinovanou organizací nebo organizací přidruženou ke koordinovaným organizacím nebo dvěma různými koordinovanými organizacemi nebo organizacemi přidruženými ke koordinovaným organizacím, mají oba nárok na příspěvek za práci v zahraničí ve výši 10 % nebo ve snížené výši odpovídající počtu let, které každý z manželů odpracoval. |
PŘÍLOHA III
DĚTI A DALŠÍ VYŽIVOVANÉ OSOBY
1. Vyživované děti
a) |
Manželské, právně uznané nemanželské nebo adoptované dítě smluvního zaměstnance nebo jeho manžela či manželky nebo registrovaného partnera či registrované partnerky je považované za vyživovanou osobu smluvního zaměstnance, pokud smluvní zaměstnanec převážně a trvale zajišťuje jeho výživu a výchovu. Dítě smluvního zaměstnance, které je v péči manžela či manželky po rozvodu či zákonné rozluce, je považováno za vyživovanou osobu smluvního zaměstnance, pokud je od tohoto smluvního zaměstnance vyžadováno, aby platil výživné na toto dítě na základě rozhodnutí o rozvodu nebo rozluce nebo veřejné listiny související s takovým rozhodnutím v souladu s příslušným vnitrostátním právem, a pokud toto výživné platí. |
b) |
Zdravotně postižené dítě smluvního zaměstnance nebo jeho manžela či manželky či registrovaného partnera či registrované partnerky je bez ohledu na věk považováno za vyživovanou osobu, pokud smluvní zaměstnanec převážně a trvale zajišťuje výživu tohoto dítěte a dbá na kvalitu jeho života. |
c) |
Dítě se nepovažuje za vyživovanou osobu smluvního zaměstnance:
|
2. Další vyživované osoby
Kromě vyživovaného dítěte uvedeného v odstavci 1 lze za vyživovanou osobu smluvního zaměstnance považovat jinou osobu při splnění těchto podmínek:
— |
je rodičem nebo jiným blízkým pokrevním příbuzným nebo příbuzným spřízněným sňatkem, |
— |
žije trvale se smluvním zaměstnancem nebo jeho manželem či manželkou nebo registrovaným partnerem či registrovanou partnerkou nebo je pravidelně přijímána do zařízení poskytujícího zvláštní lékařskou péči a |
— |
nemá dostatečné vlastní prostředky na svou obživu. |
PŘÍLOHA IV
ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ VYŽIVOVANÉ OSOBY
1. |
Vyživovaná osoba je považována za zdravotně postiženou, pokud je lékařsky potvrzeno, že trpí vážným a trvalým postižením, které vyžaduje buď zvláštní péči nebo dohled, nebo zvláštní vzdělávání či odbornou přípravu. |
2. |
O vyplácení tohoto příspěvku rozhoduje ředitel po konzultaci s ad hoc komisí, kterou za tímto účelem zřídí a mezi jejímiž členy je alespoň jeden lékař. Ředitel ve svém rozhodnutí stanoví dobu, po kterou se má tento příspěvek vyplácet, s výhradou přezkumu. |
3. |
Kritériem pro nárok z práv stanovených pracovním řádem je vážné a trvalé zhoršení fyzické nebo duševní činnosti. Vyživované osoby lze považovat za zdravotně postižené, pokud trpí například:
Seznam obsažený ve druhém pododstavci je jen příkladný a nikoli vyčerpávající. Nelze jej považovat za základ pro posouzení stupně invalidity nebo nezpůsobilosti. |
4. |
Výše příspěvku se rovná výši příspěvku na vyživované dítě a k této částce se připočítává. |
5. |
V případě smluvních zaměstnanců, kteří mohou předložit podpůrné doklady toho, že jejich zdravotně postižené vyživované dítě nutně vyžaduje zvláštní vzdělávací podmínky, může být měsíční příspěvek zvýšen až na dvojnásobek příspěvku na vyživované dítě. V těchto případech nárok na tento zvýšený příspěvek vzniká prvním dnem měsíce, kdy nutné zvláštní vzdělávání začne být poskytováno, a zaniká na konci měsíce, v němž je jeho poskytování ukončeno, nebo na konci měsíce, ve kterém dítě dosáhne 26. roku věku, podle toho, co nastane dříve. |
PŘÍLOHA V
PŘÍSPĚVEK NA NÁJEMNÉ
1. |
Výše příspěvku na nájemné se rovná podílu z rozdílu mezi skutečným placeným nájemným, s výjimkou poplatků uvedených v čl. 11 odst. 5 písm. a) pracovního řádu, a paušální částkou představující:
|
2. |
Podíl uvedený v odstavci 1 činí:
|
3. |
Výše příspěvku na nájemné nesmí přesahovat:
|
PŘÍLOHA VI
CESTOVNÍ VÝDAJE A VÝDAJE NA STĚHOVÁNÍ
1. |
Smluvní zaměstnanci s bydlištěm vzdáleným více než 100 km od pracoviště mají s výhradou článku 16 pracovního řádu nárok na náhradu skutečných cestovních výdajů:
|
2. |
Náhrada cestovních výdajů uvedená v odstavci 1 se zcela nebo částečně zamítá v těchto případech:
|
3. |
Smluvní zaměstnanci, kteří splňují podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2 a kteří pobírají příspěvek na domácnost, mají také nárok na:
|
4. |
Pro manželku či manžela, registrovaného partnera či registrovanou partnerku a vyživované děti nebo vyživované osoby podle příloh III a IV se bere v úvahu stejná platová třída jako pro dotčeného zaměstnance. |
1. |
Smluvní zaměstnanci, jejichž bydliště je od pracoviště vzdáleno více než 100 km, mají nárok na náhradu výdajů skutečně vynaložených na přestěhování svého movitého majetku v těchto případech:
|
2. |
Náhrada pokrývá výdaje vynaložené na přestěhování movitého majetku, včetně obalů a nákladů na pojištění běžného rizika jako je rozbití, krádež či požár. Aby mohli požadovat náhradu výdajů podle tohoto oddílu, musí smluvní zaměstnanci předložit vedoucímu správního odboru k předchozímu schválení nejméně dva odhady výdajů na stěhování. Tyto odhady se musí vztahovat na stejnou hmotnost či objem přepravované na stejnou vzdálenost. Pokud vedoucí správního a personálního odboru považuje odhady za přemrštěné, může požádat o předložení odhadu od jiných stěhovacích společností. Náhrada je vyplacena na základě nižšího odhadu. |
3. |
Smluvní zaměstnanci mohou požadovat náhradu výdajů podle tohoto oddílu pouze tehdy, pokud dotyčné výdaje nehradí vláda nebo jiný orgán. |
PŘÍLOHA VII
VÝDAJE NA PRACOVNÍ CESTU
Smluvní zaměstnanci, které ústav vyslal na pracovní cestu, mají podle článku 18 pracovního řádu nárok na náhradu veškerých cestovních výdajů a na denní příspěvek, které odpovídají nákladům na pobyt mimo jejich pracoviště.
1. Smluvní zaměstnanci musí při svých pracovních cestách použít nejhospodárnější dostupný dopravní prostředek, s výhradou odchylek uvedených v tomto oddíle.
2. Za běžné dopravní prostředky se považují letadlo a vlak. Ředitel však může smluvním zaměstnancům povolit používat na pracovní cestě soukromé nebo služební vozidlo.
S výjimkou povolení ředitele cestují zaměstnanci v letadle ekonomickou třídou nebo jinou odpovídající třídou.
Zaměstnanci v platové třídě A mají ve vlaku nárok cestovat první třídou a zaměstnanci v platové třídě B a C cestují ve vlaku druhou třídou.
3. Smluvní zaměstnanci mohou v zájmu ústavu obdržet povolení k jízdě soukromým vozidlem. V těchto případech mají nárok na příspěvek za kilometr, který se vypočte na základě nejkratší obvyklé trasy. Příspěvek se vypočte na základě sazby v zemi, ve které se nachází pracoviště smluvního zaměstnance, bez ohledu na to, v které zemi nebo zemích se cesta uskutečňuje.
Celková vyplacená částka na cestu automobilem nesmí překročit částku, kterou by jinak musel ústav zaplatit.
Ředitel může rozhodnout o rozšíření působnosti tohoto oddílu na dočasné zaměstnance.
1. Smluvní zaměstnanci na pracovní cestě ústavu mají nárok na denní příspěvek ve výši, kterou každý rok schvaluje správní rada na návrh koordinovaného výboru pro odměňování.
2. Denní příspěvek se vypočítá takto:
a) |
Je-li ubytování v hotelu součástí pracovní cesty, smluvnímu zaměstnanci je po předložení příslušné faktury vyplacen denní příspěvek v plné výši. |
b) |
Není-li ubytování v hotelu součástí pracovní cesty, za dobu kratší než 4 hodiny se denní příspěvek nevyplácí a trvá-li pracovní cesta v rozmezí od 4 do 8 hodin, má zaměstnanec nárok na 25 % denního příspěvku; trvá-li pracovní cesta více než osm hodin, avšak méně než 24 hodin, má smluvní zaměstnanec nárok na 50 % denního příspěvku; Totéž platí pro dílčí časové úseky nad rámec jakýchkoli plných 24 hodin. |
c) |
Pracovní cesty vykonané v rámci pracovišť nebo mezi pracovišti nezakládají nárok na výplatu denního příspěvku. V takových případech jsou na základě předložení potvrzení o platbě proplaceny výdaje na dopravu jako jsou poplatky za parkování a veřejná doprava. |
d) |
Při výpočtu denního příspěvku se započítává do doby skutečného trvání pracovní cesty paušální doba, která vezme v úvahu dobu nezbytnou pro dopravu na hlavní nádraží nebo na letiště. |
3. Snížený denní příspěvek
Denní příspěvek se snižuje:
a) |
je-li v cestě zahrnuto stravování nebo ubytování přes noc: o 15 % za každé hlavní jídlo a o 50 % za ubytování za noc; |
b) |
o tři desetiny, cestuje-li zaměstnanec v noci trajektem, lehátkovým nebo lůžkovým vozem nebo letadlem za dobu trvání cesty; |
c) |
o tři čtvrtiny, zajišťuje-li ubytování vnější subjekt. |
4. Příplatky k dennímu příspěvku
Má se za to, že denní příspěvek pokrývá veškeré výdaje, které mohou smluvnímu zaměstnanci vzniknout na pracovní cestě, s výjimkou níže uvedených výdajů, které mohou být nahrazeny dodatečně:
a) |
poplatky za víza a podobné poplatky v přímé souvislosti s pracovní cestou; |
b) |
náklady na přepravu nadměrných zavazadel s výslovným svolením ředitele; |
c) |
řádně odůvodněné komunikační poplatky jako jsou poplatky za Internet, poštovní služby a telefon, vynaložené ze služebních důvodů; |
d) |
náklady na reprezentaci, které vznikly zaměstnancům; |
e) |
jízdné za použití taxislužby za předpokladu, že ředitel vydal předem souhlas a že je předložen výdajový doklad. |
Ředitel přijme prováděcí pravidla k tomuto odstavci.
PŘÍLOHA VIII
VOLNO Z DŮVODU NEMOCI, MATEŘSKÁ, OTCOVSKÁ A RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ A JINÉ MIMOŘÁDNÉ VOLNO
1. Nepřítomnost ze zdravotních důvodů a volno z důvodu nemoci
a) Smluvní zaměstnanci nepřítomní z důvodu nemoci nebo úrazu déle než tři po sobě následující dny musí do tří dnů po přerušení práce předložit lékařské potvrzení.
b) Pokud nepřítomnost z důvodu nemoci nebo úrazu, která netrvá déle než tři dny a pro kterou není předloženo lékařské potvrzení, přesáhne v jednom kalendářním roce celkově devět pracovních dnů, může to mít pro dotyčného smluvního zaměstnance za následek odpovídající snížení dovolené za kalendářní rok nebo odpovídající snížení odměny, jestliže již svou dovolenou za daný kalendářní rok zcela vyčerpal.
c) Smluvní zaměstnanci nepřítomní z důvodu nemoci nebo úrazu mají při předložení lékařského potvrzení nárok na volno z důvodů nemoci s platem v plné výši a s příspěvky po dobu nejvýše třinácti po sobě jdoucích týdnů.
d) V případě trvalé nepřítomnosti delší než třináct po sobě jdoucích týdnů z důvodu nemoci nebo úrazu nebo v případě častých krátkodobých absencí z důvodu nemoci může být smluvní zaměstnanec požádán, aby se podrobil lékařské prohlídce podle čl. 6 odst. 4 pracovního řádu.
e) Během volna smluvního zaměstnance z důvodu nemoci může ústav kdykoli požádat nezávislé zdravotní středisko o lékařskou kontrolu.
2. Nakažlivé nemoci, očkování a úrazy
a) Smluvní zaměstnanec, který onemocní nakažlivou nemocí, musí zůstat mimo pracoviště a neprodleně o této skutečnosti informovat vedoucího správního a personálního odboru. Je-li nakažlivá nemoc hlášena v rodině smluvního zaměstnance nebo mezi jeho blízkými přáteli, musí tento zaměstnanec neprodleně informovat vedoucího správního a personálního odboru a dodržovat hygienická preventivní opatření, která mu tento vedoucí případně nařídí. Všichni smluvní zaměstnanci, kteří byli v kontaktu s osobou, jež onemocněla nakažlivou nemocí, a kteří musí z tohoto důvodu zůstat mimo pracoviště, mají nárok na všechnu svou odměnu; tato nepřítomnost se neodčítá z jejich nároku na volno z důvodu nemoci nebo na dovolenou za kalendářní rok.
b) Smluvní zaměstnanci se musí v případě potřeby podrobit preventivnímu očkování.
c) Smluvní zaměstnanci musí neprodleně nahlásit vedoucímu správního a personálního odboru všechny úrazy, které se jim přihodí v práci nebo mimo ústav, i když se mohou na první pohled jevit jako bezvýznamné, společně se jmény a adresami případných svědků.
3. Mimořádné volno, volno v případě svatby a mateřská, otcovská a rodičovská dovolená
a) Ředitel může z mimořádných nebo naléhavých soukromých důvodů udělit plně nebo částečně placené mimořádné volno, které nepřesahuje deset pracovních dnů ročně, nebo neplacené volno.
b) Plně placené mimořádné volno v délce pěti dnů se smluvnímu zaměstnanci poskytuje v případě jeho svatby.
c) Plně placené mimořádné volno v délce pěti dnů se poskytuje smluvním zaměstnancům při úmrtí manžela či manželky nebo předka či potomka v přímé linii.
d) Plně placená mateřská dovolená, která se nezapočítává do volna z důvodů nemoci nebo do dovolené za kalendářní rok, se poskytuje smluvním zaměstnankyním po předložení příslušného lékařského potvrzení. Délka mateřské dovolené je šestnáct týdnů.
Tato dovolená nezačíná dříve než šest týdnů před očekávaným dnem porodu uvedeným v potvrzení a končí nejdříve deset a nejdéle šestnáct týdnů po dni porodu.
V případě vícečetného nebo předčasného porodu nebo narození zdravotně postiženého dítěte činí délka dovolené dvacet týdnů. Předčasným porodem se pro účely tohoto ustanovení rozumí porod, ke kterému došlo před koncem 34. týdne těhotenství.
e) Plně placená mateřská dovolená, která se nezapočítává do volna z důvodů nemoci nebo do dovolené za kalendářní rok, se poskytne smluvní zaměstnankyni, která zákonně osvojí dítě mladší osmnácti let.
Délka mateřské dovolené je šestnáct týdnů a tato dovolená začíná dnem příchodu dítěte do jeho nového domova.
V případě vícenásobných osvojení nebo osvojení zdravotně postiženého dítěte činí délka mateřské dovolené dvacet týdnů.
f) Otcovská dovolená
Plně placená otcovská dovolená v délce deseti pracovních dnů se poskytuje smluvním zaměstnancům při narození nebo osvojení dítěte, které je uznáno za vyživovanou osobu ve smyslu čl. 11 odst. 2 pracovního řádu a které je, v případě osvojení, mladší osmnácti let. V případě vícečetného porodu nebo narození zdravotně postiženého dítěte se tato dovolená prodlužuje na dvanáct pracovních dnů.
Tato dovolená začíná dnem narození dítěte nebo dnem příchodu dítěte do jeho nového domova, avšak je možné ji odložit, je-li dítě hospitalizováno.
g) Rodičovská dovolená nebo pracovní volno z rodinných důvodů
Smluvní zaměstnanec má na každé dítě nárok až na dva měsíce rodičovské dovolené bez základního platu, přičemž tuto dovolenou je třeba čerpat během prvních dvanácti měsíců po narození nebo osvojení dítěte. Minimální doba jednorázově čerpané dovolené nesmí být kratší než jeden měsíc.
Během rodičovské dovolené je smluvnímu zaměstnanci nadále zajištěno členství v systému sociálního zabezpečení. Tato doba se zahrnuje do odsloužených let pro vyměření starobního důchodu a smluvnímu zaměstnanci zůstává zachován příspěvek na děti a jiné vyživované osoby a příspěvek na vzdělání. Smluvnímu zaměstnanci nadále náleží jeho pracovní místo, jakož i nárok na postup do vyššího platového stupně nebo na povýšení do vyšší platové třídy.
Během rodičovské dovolené má smluvní zaměstnanec nárok na měsíční příspěvek ve výši 800 EUR, ovšem nesmí vykonávat žádnou jinou výdělečnou činnost.
Příspěvek do systému sociálního zabezpečení hradí v plné výši ústav.
h) Smluvní zaměstnanci povolaní k výkonu vojenské služby za účelem účasti na vojenském cvičení mají nárok na mimořádné placené volno v délce maximálně dvou týdnů ročně nebo čtyř týdnů každé dva roky.
Doba, na kterou je smluvní zaměstnanec povolán a která je delší než uvedená délka volna, se odečte z nároku smluvního zaměstnance na dovolenou za kalendářní rok.
Obdrží-li smluvní zaměstnanec finanční náhradu od vnitrostátního orgánu, který ho povolal, odečte se částka této náhrady od jeho platu.
PŘÍLOHA IX
PRAVIDLA PRO SPRÁVNÍ ŠETŘENÍ A DISCIPLINÁRNÍ ŘÍZENÍ A OPATŘENÍ
Článek 1
1. Kdykoli interní šetření odhalí možnost toho, že smluvní zaměstnanec nebo bývalý smluvní zaměstnanec porušil své povinnosti podle pracovního řádu, je o této skutečnosti dotčená osoba urychleně informována, pokud tím není narušen další průběh šetření. V žádném případě nesmějí být po skončení šetření vyvozeny závěry poukazující jmenovitě na určitého smluvního zaměstnance, aniž by tento smluvní zaměstnanec dostal možnost vyjádřit se ke skutečnostem, jež se ho týkají. V závěrech se na toto vyjádření odkáže.
2. V případech, kdy je za účelem vyšetřování vyžadováno naprosté utajení a kdy je třeba použít vyšetřovací postupy spadající do pravomoci vnitrostátního justičního orgánu, lze se souhlasem ředitele odložit splnění povinnosti vyzvat smluvního zaměstnance, aby se k dané věci vyjádřil. V takových případech nelze zahájit disciplinární řízení dříve, než smluvní zaměstnanec dostane možnost se vyjádřit.
3. Pokud po interním šetření nejsou k dispozici žádné důkazy proti smluvnímu zaměstnanci, vůči němuž byla vznesena nepodložená obvinění, dotyčné šetření se bez dalších opatření uzavře z rozhodnutí ředitele, který o tom dotyčného smluvního zaměstnance písemně uvědomí. Smluvní zaměstnanec může požádat, aby toto rozhodnutí bylo vloženo do jeho osobního spisu.
4. Ředitel dotčenou osobu uvědomí o skončení šetření a seznámí ji se závěry vyšetřovací zprávy.
Článek 2
1. Na základě vyšetřovací zprávy může ředitel poté, co smluvního zaměstnance seznámil se všemi důkazy ve spisech a vyslechl jeho připomínky:
a) |
rozhodnout, že proti smluvnímu zaměstnanci nebyly nalezeny žádné důkazy, o čemž musí být zaměstnanec písemně informován; |
b) |
rozhodnout, že i v případě, že smluvní zaměstnanec porušil nebo pravděpodobně porušil své povinností podle pracovního řádu, se neuloží žádné disciplinární opatření, a případně daného smluvního zaměstnance napomenout; nebo |
c) |
v případě porušení povinností ve smyslu článku 27 pracovního řádu:
|
Článek 3
Smluvní zaměstnanec, jenž nemůže být z objektivních důvodů vyslechnut podle této přílohy, může být vyzván k poskytnutí písemného vyjádření, nebo může být zastoupen osobou, kterou si sám zvolí.
Článek 4
1. Zřizuje se disciplinární komise, jejíž členové mohou být vybráni z řad zaměstnanců ústavu nebo některého z orgánů Evropské unie.
2. Disciplinární komisi tvoří předseda a dva členové, které mohou nahradit náhradníci.
Článek 5
1. Ředitel a výbor zaměstnanců podle článku 36 pracovního řádu jmenují současně po jednom členu a jednom náhradníkovi. Pokud výbor zaměstnanců nejmenuje z nějakého důvodu žádného člena ani náhradníka, může ředitel jmenovat prozatímní členy, kteří je nahradí, dokud nebudou jmenováni.
2. Předsedou je předseda správní rady ústavu. Náhradníka předsedy jmenuje ředitel.
3. Předseda, členové a náhradníci jsou jmenováni na dobu tří let. Ústav však může pro členy a náhradníky stanovit kratší funkční období, nejméně však v délce jednoho roku.
4. Dotčený smluvní zaměstnanec má právo odmítnout jednoho z členů disciplinární komise do pěti dnů od jejího zřízení. Právo odmítnout jednoho z členů disciplinární komise má i ředitel. Ve stejné lhůtě mohou členové disciplinární komise požádat, aby byli z oprávněných důvodů z této komise uvolněni, a v případě střetu zájmů odstoupí.
Článek 6
1. Předseda a členové disciplinární komise vykonávají své funkce naprosto nezávisle.
2. O jednáních a řízeních disciplinární komise se neposkytují informace.
Článek 7
1. Ředitel může uložit jedno z těchto disciplinárních opatření:
a) |
písemné napomenutí; |
b) |
důtku; |
c) |
odložení postupu do vyššího platového stupně na dobu od jednoho do dvaceti tří měsíců; |
d) |
zařazení do nižšího platového stupně; |
e) |
odvolání z funkce spojené s ukončením pracovní smlouvy, s případným odnětím nebo snížením příspěvku za ztrátu zaměstnání. |
2. Pokud smluvní zaměstnanec pobírá starobní důchod nebo příspěvek v invaliditě, může ředitel rozhodnout, že po určitou dobu pozastaví vyplácení části důchodu nebo příspěvku v invaliditě; účinky tohoto opatření se nevztahují na osoby vyživované dotčeným smluvním zaměstnancem. Příjem smluvního zaměstnance však nesmí být nižší než částka životního minima odpovídající základnímu platu smluvního zaměstnance zařazeného do kategorie C1/1, se započtením všech případných rodinných přídavků.
3. Za jednorázové porušení povinností nelze uložit více než jedno disciplinární opatření.
Článek 8
Přísnost uložených disciplinárních opatření musí být úměrná závažnosti porušení povinností. Ke stanovení závažnosti porušení povinností a k rozhodnutí o tom, jaké disciplinární opatření uložit, je třeba vzít v úvahu zejména:
a) |
druh porušení povinností a okolnosti, za nichž k němu došlo; |
b) |
rozsah nepříznivých účinků porušení povinností na bezúhonnost, pověst nebo zájmy ústavu; |
c) |
míru, v jaké k porušení povinností došlo úmyslně nebo z nedbalosti; |
d) |
důvody, které vedly k porušení povinností smluvním zaměstnancem; |
e) |
platovou třídu a délku služby smluvního zaměstnance; |
f) |
míru osobní odpovědnosti smluvního zaměstnance; |
g) |
úroveň úkolů a povinností smluvního zaměstnance; |
h) |
otázku, zda je porušení povinností spojeno s opakovaným jednáním nebo chováním; |
i) |
chování smluvního zaměstnance v průběhu jeho služby. |
Článek 9
Ředitel může udělit písemné napomenutí nebo důtku bez konzultace s disciplinární komisí. V takovém případě je dotyčný smluvní zaměstnanec vyslechnut, dříve než ředitel takové opatření přijme.
Článek 10
1. Ředitel předloží disciplinární komisi zprávu, v níž jasně uvede skutečnosti, které jsou předmětem stížnosti, popřípadě rovněž okolnosti, za nichž k nim došlo, včetně přitěžujících nebo polehčujících okolností.
2. Zpráva je sdělena dotyčnému smluvnímu zaměstnanci a předsedovi disciplinární komise, který ji dá na vědomí členům této komise.
Článek 11
1. Po obdržení zprávy má dotyčný smluvní zaměstnanec právo získat svůj úplný osobní spis a pořídit si kopie všech dokladů souvisejících s řízením, včetně zprošťujících důkazů.
2. Dotyčný smluvní zaměstnanec má nejméně 15 dnů ode dne doručení zprávy, kterou je zahájeno disciplinární řízení, na přípravu obhajoby.
3. Smluvnímu zaměstnanci může být nápomocna osoba, kterou si sám zvolí.
Článek 12
Pokud v přítomnosti předsedy disciplinární komise dotyčný smluvní zaměstnanec přizná, že porušil své povinnosti, a přijme bez výhrad zprávu uvedenou v článku 10 této přílohy, může ředitel v souladu se zásadou úměrnosti mezi povahou porušení a zvažovaným disciplinárním opatřením případ disciplinární komisi odejmout. Je-li případ disciplinární komisi odejmut, vydá předseda ke zvažovanému disciplinárnímu opatření stanovisko. Odchylně od článku 9 této přílohy může ředitel v rámci tohoto postupu uložit jedno z disciplinárních opatření stanovených v čl. 7 odst. 1 písm. a) až d) této přílohy.
Před uznáním svého porušení povinností je dotyčný zaměstnanec poučen o možných důsledcích tohoto uznání.
Článek 13
Před prvním zasedáním disciplinární komise může předseda jednoho z jejích členů pověřit, aby připravil všeobecnou zprávu o dané záležitosti, a v tomto smyslu informuje ostatní členy disciplinární komise.
Článek 14
1. Dotčený smluvní zaměstnanec je disciplinární komisí vyslechnut. Při této příležitosti se může vyjádřit písemně nebo ústně, osobně nebo prostřednictvím zástupce. Dotčený smluvní zaměstnanec si může povolat svědky.
2. Před disciplinární komisí zastupuje ústav jeden ze smluvních zaměstnanců, kterého k tomuto účelu zmocní ředitel.
Článek 15
Po posouzení předložených dokladů a s přihlédnutím k ústnímu nebo písemnému vyjádření přijme disciplinární komise většinovým hlasováním odůvodněné stanovisko ohledně toho, zda skutečnosti, které jsou předmětem stížnosti, byly prokázány a zda na základě těchto skutečností má být uloženo disciplinární opatření. Toto stanovisko podepíší všichni členové komise. Disciplinární komise předá stanovisko řediteli a dotyčnému smluvnímu zaměstnanci do dvou měsíců od obdržení zprávy ředitele za předpokladu, že tato lhůta je přiměřená vzhledem ke složitosti daného případu.
Článek 16
1. Po vyslechnutí smluvního zaměstnance přijme ředitel do dvou měsíců od obdržení stanoviska disciplinární komise rozhodnutí podle článků 8 a 9 této přílohy. Rozhodnutí musí být odůvodněno.
2. Jestliže ředitel rozhodne případ uzavřít bez uložení disciplinárního opatření, neprodleně o tom dotčeného smluvního zaměstnance písemně vyrozumí. Dotčený smluvní zaměstnanec může požádat, aby toto rozhodnutí bylo vloženo do jeho osobního spisu.
Článek 17
1. Výdaje dotčeného smluvního zaměstnance vzniklé v průběhu disciplinárního řízení, zejména odměnu vyplacenou osobě určené k tomu, aby byla smluvnímu zaměstnanci nápomocna nebo ho obhajovala, hradí smluvní zaměstnanec v případě, že výsledkem disciplinárního řízení je uložení jednoho z disciplinárních opatření stanovených v článku 7 této přílohy.
2. Ředitel však může ve výjimečných případech rozhodnout jinak, pokud by to pro dotyčného smluvního zaměstnance znamenalo nepřiměřenou zátěž.
Článek 18
1. Pokud ředitel obviní smluvního zaměstnance ze závažného porušení povinností, ať již v důsledku neplnění profesních povinností nebo protiprávního jednání, může ho neprodleně odvolat z funkce na dobu určitou nebo neurčitou.
2. Ředitel toto rozhodnutí učiní po vyslechnutí dotyčného smluvního zaměstnance, s výjimkou mimořádných okolností.
Článek 19
1. V rozhodnutí o odvolání smluvního zaměstnance je uvedeno, zda během doby, na níž je odvolán z funkce, má smluvní zaměstnanec nadále dostávat odměnu v plné výši, nebo jaká část odměny má být sražena. Částka vyplácená smluvnímu zaměstnanci však nesmí být za žádných okolností nižší než částka životního minima odpovídající základnímu platu smluvního zaměstnance zařazeného do platové třídy C 1/1 se započtením všech případných rodinných příspěvků.
2. Situace smluvního zaměstnance odvolaného z funkce musí být s konečnou platností vyřešena do šesti měsíců ode dne, kdy odvolání nabývá účinku. Není-li toto rozhodnutí přijato do šesti měsíců, má dotyčný smluvní zaměstnanec právo opět pobírat odměnu v plné výši, s výhradou odstavce 3.
3. Po uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v odstavci 2 může být odměna nadále krácena, pokud je s dotyčným smluvním zaměstnancem vedeno trestní řízení v souvislosti se stejnými činy a pokud je v důsledku tohoto řízení ve vyšetřovací vazbě. V těchto případech nepobírá smluvní zaměstnanec odměnu v plné výši, dokud příslušný soud nenařídí jeho propuštění.
4. Částky, o něž byl plat podle odstavce 1 krácen, jsou smluvnímu zaměstnanci doplaceny, pokud konečné rozhodnutí ukládá disciplinární opatření, jež není přísnější než písemné napomenutí, důtka nebo odložení postupu do vyššího platového stupně, nebo pokud není uloženo žádné disciplinární opaření. Není-li uloženo žádné disciplinární opatření, jsou částky doplaceny se složenými úroky s roční úrokovou sazbou ve výši 3,5 %.
Článek 20
Pokud je smluvní zaměstnanec trestně stíhán pro stejné činy, přijme se konečné rozhodnutí o disciplinárním opatření až poté, co soud projednávající daný případ vynese konečný rozsudek.
Článek 21
Smluvní zaměstnanec, jemuž bylo uloženo jiné disciplinární opatření než odvolání z funkce, může po uplynutí tří let v případě písemného napomenutí či důtky nebo šesti let v případě ostatních disciplinárních opatření podat žádost, aby všechny údaje o těchto opatřeních byly vymazány z jeho osobního spisu. Ředitel rozhodne, zda této žádosti vyhoví.
Článek 22
Pokud se objeví nové skutečnosti podložené příslušnými důkazy, může ředitel disciplinární řízení obnovit z vlastního podnětu nebo na žádost dotyčného smluvního zaměstnance.
Článek 23
Pokud nebyly proti smluvnímu zaměstnanci předloženy důkazy poté, co disciplinární komise vydala stanovisko podle článku 15 této přílohy, má smluvní zaměstnanec právo požadovat, aby byla zjednána náprava škody zajištěním vhodné formy zveřejnění rozhodnutí ředitele.
Článek 24
Ředitel přijme prováděcí pravidla k této příloze.
PŘÍLOHA X
ODVOLACÍ KOMISE
1. Příslušnost
Odvolací komise má pravomoc urovnávat spory vzniklé v souvislosti s porušením tohoto pracovního řádu nebo pracovních smluv podle článku 7 pracovního řádu. Za tímto účelem rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím ředitele podaných současnými nebo bývalými smluvními zaměstnanci nebo jejich dědici či zástupci.
2. Složení a postavení
a) |
Odvolací komise se skládá z předsedy a dvou členů. Tito se mohou nechat zastupovat zástupci. Předseda i členové musí mít právnické vzdělání. |
b) |
Předsedu, jeho zástupce, členy a jejich zástupce jmenuje správní rada ústavu na období tří let, které lze prodloužit, a to z osob, které nejsou zaměstnanci ústavu. Nemůže-li některý z nich vykonávat svou funkci, uskuteční se nové jmenování na dobu zbývající do konce tohoto období. |
c) |
Odvolací komise může zasedat, pouze pokud je přítomen předseda nebo jeho zástupce a dva členové nebo jejich zástupci. |
d) |
Při výkonu své funkce jsou členové odvolací komise zcela nezávislí. |
e) |
Správní rada ústavu stanoví odměny předsedy, členů a jejich zástupců. |
f) |
Odvolací komise stanoví svůj vlastní řád, který je v souladu s touto přílohou. |
3. Sekretariát komise
a) |
Ředitel jmenuje tajemníka komise, který je zaměstnancem ústavu. |
b) |
Při výkonu své funkce jedná tajemník komise jako zapisovatel a podléhá výhradně pravomoci komise. |
4. Odvolání
a) |
Odvolání předložená komisi jsou přípustná pouze tehdy, nebylo-li odvolateli předtím vyhověno prostřednictvím interního administrativního odvolání k řediteli. |
b) |
Odvolatel může ve lhůtě dvaceti dnů od oznámení rozhodnutí uvedeného v čl. 28 odst. 3 pracovního řádu nebo ode dne odmítnutí závěrů mediátora jednou ze stran podle čl. 28 odst. 3 pracovního řádu podat písemnou žádost, aby odvolací komise toto rozhodnutí zrušila nebo změnila. Tato žádost je adresována vedoucímu správního a personálního odboru ústavu, který potvrdí její přijetí a zahájí postup ke svolání komise. |
c) |
Odvolání musí být podáno na sekretariátu odvolací komise do dvou měsíců ode dne oznámení napadeného rozhodnutí. Avšak ve výjimečných případech, zejména v otázkách důchodu, může odvolací komise uznat odvolání podaná do jednoho roku ode dne oznámení napadeného rozhodnutí. |
d) |
Odvolání musí být písemná. Musí v nich být uvedeny všechny důvody odvolání přednesené odvolatelem a současně musí být předloženy podpůrné důkazní dokumenty. |
e) |
Odvolání nevedou k pozastavení výkonu rozhodnutí, proti kterému odvolání směřuje. |
5. Předběžný postup
a) |
Odvolání jsou neprodleně předána řediteli, který k nim musí uvést písemné připomínky. Opis těchto připomínek musí být do jednoho měsíce ode dne podání odvolání předán tajemníkovi komise a odvolateli, který může do dvaceti dnů podat písemnou repliku, jejíž opis předá tajemník komise neprodleně řediteli. |
b) |
Odvolání společně s písemnými vyjádřeními a důkazy, připomínkami ředitele a případnou replikou odvolatele předá tajemník komise jejím členům do tří měsíců od podání odvolání a nejméně patnáct dnů před dnem zasedání, na kterém má být odvolání přezkoumáno. |
6. Svolání komise
Odvolací komisi svolává její předseda. Odvolání, která jí jsou předložena, přezkoumává komise v zásadě do čtyř měsíců ode dne jejich podání.
7. Zasedání komise
a) |
Zasedání odvolací komise jsou neveřejná (nerozhodne-li komise jinak). Jednání komise jsou tajná. |
b) |
Ředitel nebo jeho zástupce a odvolatel se účastní řízení. Mohou činit ústní prohlášení na podporu důvodů uvedených ve svých písemných vyjádřeních. |
c) |
Komise může požadovat předložení dokladů, které považuje za účelné pro přezkoumání odvolání. Tyto předložené doklady musí být rovněž sděleny řediteli a odvolateli. |
d) |
Komise vyslechne strany a ty svědky, jejichž výpovědi považuje pro dané řízení za užitečné. Zaměstnanec předvolaný jako svědek se musí dostavit před komisi a nesmí odmítnout poskytnutí požadovaných informací. |
e) |
Osoby, které se účastní zasedání komise, nesmí v žádném případě vyzradit skutečnosti, o kterých se během řízení dozvěděly, ani stanoviska vyjádřená během řízení. |
8. Rozhodnutí komise
a) |
Ve výjimečných případech může komise přijmout předběžné opatření, kterým se staví výkon opatření, proti němuž bylo podáno odvolání, až do konečného rozhodnutí v souladu písmeny b) a c). |
b) |
Rozhodnutí se přijímají většinou hlasů. Musí být písemná a odůvodněná. Proti těmto rozhodnutím se nelze odvolat a pro obě strany jsou vykonatelná ode dne jejich oznámení. |
c) |
Komisi však lze požádat o opravu rozhodnutí, které obsahuje úřední nebo náhodné chyby. Žádost o opravu musí být podána do šesti měsíců ode dne, kdy byla vada zjištěna. |
20.7.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 195/75 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2016/1183
ze dne 14. července 2016,
kterým se schvaluje program nouzového očkování skotu proti nodulární dermatitidě v Bulharsku a mění se příloha prováděcího rozhodnutí (EU) 2016/645
(oznámeno pod číslem C(2016) 4360)
(Pouze bulharské znění je závazné)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice,
s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (2), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,
s ohledem na směrnici Rady 92/119/EHS ze dne 17. prosince 1992, kterou se zavádějí obecná opatření Společenství pro tlumení některých nákaz zvířat a zvláštní opatření týkající se vezikulární choroby prasat (3), a zejména na čl. 14 odst. 2, čl. 19 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) a odst. 6 uvedené směrnice,
s ohledem na směrnici Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (4), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice 92/119/EHS stanoví obecná opatření pro tlumení použitelná v případě ohniska některých nákaz zvířat, včetně nodulární dermatitidy. Mezi tato opatření pro tlumení patří rovněž vytvoření ochranných pásem a pásem dozoru kolem infikovaných hospodářství a k doplnění jiných opatření pro tlumení rovněž nouzové očkování v případě ohniska nodulární dermatitidy. |
(2) |
Dne 12. dubna 2016 informovalo Bulharsko Komisi o podezření na nodulární dermatitidu ve dvou hospodářstvích s chovem skotu, která se nacházejí ve vesnicích Voden a Černogorovo v obci Dimitrovgrad, v regionu Chaskovo v jižním centrálním Bulharsku, asi 80 km od hranic se sousedními zeměmi. Poté, co byla tato dvě prvotní ohniska v regionu Chaskovo potvrzena, oznámilo Bulharsko dne 13. dubna 2016 ohniska nodulární dermatitidy v několika regionech. Dne 20. května 2016 oznámilo Bulharsko Komisi výskyt 98 potvrzených ohnisek nodulární dermatitidy, z nichž 19 se nacházelo v regionu Chaskovo, 8 v regionu Stara Zagora, 5 v regionu Plovdiv, 54 v regionu Blagoevgrad, 6 v regionu Kjustendil, jedno v regionu Pernik a 5 v regionu Smoljan. |
(3) |
Aby se předešlo rozšíření nodulární dermatitidy do dalších částí Bulharska a do jiných členských států a třetích zemí, přijala Komise prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/645 (5). Uvedené prováděcí rozhodnutí stanoví některá ochranná opatření v souvislosti s potvrzením nodulární dermatitidy v Bulharsku a vytváří na úrovni Unie pásmo s omezením, které je popsáno v příloze uvedeného rozhodnutí a zahrnuje oblast, ve které byla potvrzena nodulární dermatitida, a ochranná pásma a pásma dozoru vytvořená v Bulharsku v souladu s článkem 10 směrnice 92/119/EHS. |
(4) |
V tomtéž období, mezi 6. dubnem 2016 a 19. květnem 2016, byla ohlášena nová ohniska nodulární dermatitidy z Řecka a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. |
(5) |
Podle vědeckého stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin týkajícího se nodulární dermatitidy (6) jsou komerčně dostupné pouze živé oslabené vakcíny proti této nákaze. Stanovisko uvádí, že oslabená vakcína proti kmeni Neethling viru nodulární dermatitidy je vysoce účinná při prevenci morbidity. Jelikož homologní vakcíny proti nodulární dermatitidě jsou účinnější než vakcíny založené na oslabených virech neštovic ovcí, jejich použití se doporučuje za podmínky, že je zpřístupní výrobci vakcín, kteří působí výhradně mimo Unii. |
(6) |
V Unii není registrována žádná vakcína proti nodulární dermatitidě. Nouzové očkování v souladu s článkem 19 směrnice 92/119/EHS lze proto provádět pouze v souladu s článkem 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES (7), který členským státům umožňuje dočasně povolit použití vakcín bez registrace v případě závažné epizoocie, což je případ nodulární dermatitidy. |
(7) |
Dne 25. dubna 2016 předložilo Bulharsko Komisi program nouzového očkování proti nodulární dermatitidě skotu chovaného v hospodářstvích v postižených oblastech a v některých přilehlých oblastech dotčeného členského státu (dále jen „program nouzového očkování“). Program nouzového očkování obsahuje údaje o rozhodnutí o provedení těchto opatření, podrobnosti týkající se zeměpisného a administrativního vymezení pásma očkování, počtu hospodářství a zvířat, která mají být očkována, a lhůty, během níž by očkování mělo být dokončeno. Dne 20. května 2016 informovalo Bulharsko Komisi o svém záměru rozšířit program nouzového očkování na celé území Bulharska. K tomu je nutno rozšířit pásmo s omezením, jež je popsáno v příloze prováděcího rozhodnutí (EU) 2016/645. Příloha prováděcího rozhodnutí (EU) 2016/645 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. |
(8) |
V souladu s čl. 19 odst. 6 směrnice 92/119/EHS informovalo Bulharsko Komisi dne 28. dubna 2016 o tom, že získalo dostatečný počet dávek homologní vakcíny proti nodulární dermatitidě z banky očkovacích látek zřízené Komisí v souladu s prováděcím rozhodnutím Komise ze dne 18. prosince 2015 (8) a že zahájilo nouzové očkování v okruhu 20 km kolem potvrzených ohnisek nodulární dermatitidy podle programu nouzového očkování. |
(9) |
Je nezbytné stanovit podmínky, za nichž by mělo Bulharsko provádět nouzové očkování. Rychlé šíření nodulární dermatitidy v Bulharsku představuje riziko pro ostatní části území Bulharska a pro sousední země. Proto je rovněž nezbytné posílit opatření pro tlumení uplatňovaná v Bulharsku tím, že se omezí přemísťování neočkovaného skotu staršího tří měsíců do jiných hospodářství v pásmu s omezením. Díky tomuto věkovému omezení by se umožnilo nezbytné přemísťování mladých telat během období po narození, kdy nemohou být účinně imunizována, do jiných hospodářství za účelem dalšího chovu. Zároveň je nezbytné umožnit přemísťování neočkovaného skotu přímo na jatka v pásmu s omezením. |
(10) |
Oblast, kde má být provedeno očkování proti nodulární dermatitidě, může zahrnovat celé pásmo s omezením vymezené v prováděcím rozhodnutí (EU) 2016/645, jak je stanoveno v příloze uvedeného rozhodnutí. |
(11) |
První kolo nouzového očkování by mělo být dokončeno co nejdříve a nejpozději dne 30. června 2016. V případě dalších ohnisek v jiných oblastech by mělo být nouzové očkování v daných postižených oblastech dokončeno do dvou měsíců po potvrzení prvního ohniska nodulární dermatitidy v dané oblasti, s výhradou dostupnosti vakcín. |
(12) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
1. Vedle opatření přijatých Bulharskem v souladu s články 4, 5 a 10 směrnice 92/119/EHS může Bulharsko provést nouzové očkování proti nodulární dermatitidě u skotu chovaného v hospodářstvích v regionech vymezených v příloze I tohoto rozhodnutí v souladu s podmínkami stanovenými v příloze II tohoto rozhodnutí.
2. Program nouzového očkování proti nodulární dermatitidě u skotu chovaného v hospodářstvích v regionech vymezených v příloze I, který Bulharsko předložilo dne 20. května 2016 Komisi, se schvaluje.
3. Jakékoli přemísťování skotu očkovaného proti nodulární dermatitidě do jiných členských států je zakázáno.
4. Jakékoli přemísťování skotu mladšího 6 měsíců, který nebyl očkován proti nodulární dermatitidě, ale narodil se matkám očkovaným proti nodulární dermatitidě, do jiných členských států je zakázáno.
Článek 2
Bulharsko přijme opatření nezbytná pro dosažení souladu s tímto rozhodnutím a informuje Komisi a ostatní členské státy v souladu s čl. 19 odst. 5 směrnice 92/119/EHS.
Článek 3
Příloha prováděcího rozhodnutí (EU) 2016/645 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze III tohoto rozhodnutí.
Článek 4
Toto rozhodnutí je určeno Bulharské republice.
V Bruselu dne 14. července 2016.
Za Komisi
Vytenis ANDRIUKAITIS
člen Komise
(1) Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13.
(2) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.
(3) Úř. věst. L 62, 15.3.1993, s. 69.
(4) Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.
(5) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/645 ze dne 22. dubna 2016 o některých ochranných opatřeních proti nodulární dermatitidě v Bulharsku (Úř. věst. L 108, 23.4.2016, s. 61).
(6) Scientific Opinion on lumpy skin disease – EFSA Panel on Animal Health and Welfare (AHAW), EFSA Journal 2015;13(1):3986.
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1).
(8) Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 18. prosince 2015 o přijetí rozhodnutí o financování týkajícího se finančního příspěvku Unie na nouzová opatření k boji proti nodulární dermatitidě v Řecku v roce 2015 a o zřízení zásoby vakcín proti nodulární dermatitidě (C(2015) 9573 final).
PŘÍLOHA I
Bulharsko:
Tyto regiony v Bulharsku:
— |
Celé území Bulharska. |
PŘÍLOHA II
Podmínky pro použití nouzového očkování při tlumení a eradikaci nodulární dermatitidy podle článku 19 směrnice 92/119/EHS
1. |
Rozsah geografické oblasti, v níž se má nouzové očkování provést |
Pásmem očkování jsou bulharské regiony popsané v příloze I tohoto rozhodnutí. Omezení použitelná v pásmu očkování jsou stanovena v tomto rozhodnutí a v prováděcím rozhodnutí (EU) 2016/645, přičemž platná jsou rovněž ustanovení článku 10 směrnice 92/119/EHS. |
2. |
Druh a stáří zvířat, která mají být očkována |
Veškerý skot definovaný v čl. 2 písm. a) prováděcího rozhodnutí (EU) 2016/645 bez ohledu na pohlaví, stáří a gestační nebo užitkový status se očkuje během prvního kola očkování podle bodu 3. Potomci očkovaného skotu se očkují v souladu s pokyny výrobce ve stáří čtyř měsíců či později. |
3. |
Trvání očkovací kampaně |
První kolo očkování v postižených oblastech se dokončí do 30. června 2016. První kolo očkování ve zbývajících oblastech regionu uvedeného v příloze I se dokončí co nejdříve a nejpozději do dvou měsíců po potvrzení prvního ohniska v dané oblasti. |
4. |
Zvláštní doba pozastavení pro zvířata a produkty z nich |
Bez ohledu na jakákoli jiná opatření, jež mohou být zavedena v pásmu s omezením vymezeném podle prováděcího rozhodnutí (EU) 2016/645, nesmí být skot starší 90 dnů přemísťován do jiného hospodářství, s výjimkou případů, kdy byl očkován a pravidelně přeočkován nejméně 28 dnů před datem přemístění. Po uplynutí 28 dnů od data očkování se použijí opatření pro přemísťování očkovaného skotu a pro uvádění produktů získaných z očkovaného skotu na trh, která stanoví prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/645, přičemž platná jsou rovněž ustanovení článku 10 směrnice 92/119/EHS. Neočkovaný skot může být přemísťován k okamžité porážce na jatka nacházející se v pásmu s omezením. S výjimkou případů nucené porážky musí před tím, než je neočkovaný skot odeslán z hospodářství, kde bylo provedeno očkování, na porážku, uplynout lhůta sedmi dnů od očkování stáda. Neočkovaní potomci mladší šesti měsíců, kteří se narodili matkám očkovaným nejméně 28 dní před porodem a byli krmeni jejich mlezivem, mohou být přemístěni do jiného hospodářství nacházejícího se v pásmu s omezením. |
5. |
Zvláštní evidence očkovaných zvířat |
V případě každého očkovaného kusu skotu zanese místní příslušný orgán do speciální internetové databáze propojené s centrální databází zřízenou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 (1) podrobné údaje o očkování. Tyto záznamy musí zaručit propojení mezi očkovanou matkou a jejími potomky. |
6. |
Další záležitosti související s nouzovým očkováním |
|
6.1. |
Oblast dozoru v Bulharsku kolem pásma očkování |
Nejméně 10 km kolem pásma očkování uvedeného v bodě 1 se vytvoří oblast dozoru, ve které se provádí intenzivní dozor a přemísťování skotu podléhá kontrolám příslušného orgánu. Skot, který nebyl očkován proti nodulární dermatitidě a je chován v hospodářstvích, která se nacházejí v oblasti dozoru kolem pásma očkování, nesmí opustit hospodářství, dokud neuplyne lhůta nejméně sedmi dnů po skončení očkování v hospodářstvích nacházejících se v pásmu očkování ve vzdálenosti kratší než 10 km. |
6.2. |
Doba, po kterou platí opatření uplatňovaná v pásmech vytvořených v souladu s článkem 10 směrnice 92/119/EHS a prováděcím rozhodnutím (EU) 2016/645 |
Opatření uplatňovaná v pásmu očkování zůstanou v platnosti až do okamžiku, než budou zrušena v souladu s čl. 19 odst. 6 směrnice 92/119/EHS. |
6.3. |
Provedení očkovací kampaně |
Očkování provede úředník příslušného orgánu nebo soukromý veterinární lékař jmenovaný příslušným orgánem a pod dohledem příslušného orgánu. Přednostně je očkován skot chovaný v hospodářstvích nacházejících se v ochranných pásmech a pásmech dozoru a v oblastech hraničících s jinými členskými státy a regiony v Bulharsku, které jsou prosté nodulární dermatitidy. Musí být přijata nezbytná opatření, aby se zabránilo možnému šíření viru. Veškerá zbytková množství vakcíny se vrátí do místa distribuce vakcíny spolu s písemným záznamem o počtu kusů očkovaného skotu a počtu použitých dávek. |
6.4. |
Vakcína, jež má být použita |
Homologní živá vakcína s oslabeným virem proti nodulární dermatitidě (kmen Neethling), „Lumpy Skin Disease Vaccine For Cattle“, Onderstepoort Biological Products, Jižní Afrika. Případně: živá vakcína s oslabeným virem proti nodulární dermatitidě (typ SIS), „Lumpyvax“, MSD Animal Health, Intervet, Jižní Afrika. Vakcína musí být použita v souladu s pokyny výrobce a s článkem 8 směrnice 2001/82/ES a na odpovědnost příslušných ústředních orgánů. |
6.5. |
Zprávy o pokroku a závěrečná zpráva |
Komisi a členským státům se předloží zpráva o pokroku při provádění programu nouzového očkování v souladu s čl. 19 odst. 5 směrnice 92/119/EHS. Před zrušením omezení uvedených v bodech 6.1 a 6.2 této přílohy se Komisi a členským státům předloží podrobná zpráva o dokončení programu nouzového očkování v souladu s čl. 19 odst. 5 směrnice 92/119/EHS. |
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1).
PŘÍLOHA III
Příloha prováděcího rozhodnutí (EU) 2016/645 se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA
Bulharsko:
Tyto regiony v Bulharsku:
— |
Celé území Bulharska.“ |
Opravy
20.7.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 195/82 |
Oprava nařízení Komise (ES) č. 1441/2007 ze dne 5. prosince 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 2073/2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny
( Úřední věstník Evropské unie L 322 ze dne 7. prosince 2007 )
Strana 27, v příloze, kterou se mění příloha I nařízení (ES) č. 2073/2005, ve změnách kapitoly 2, ve změně řádku 2.4.1:
místo:
„Kategorie potravin |
Mikroorganismy |
Plán odběru vzorků (1) |
Limity |
Analytická referenční metoda (2) |
Fáze, na niž se kritérium vztahuje |
Opatření v případě nevyhovujících výsledků |
||||
n |
c |
m |
M |
|||||||
|
E. coli |
5 |
2 |
1/g |
10/g |
ISO/TS 16649-3 |
konec výrobního procesu |
zlepšení hygieny výroby |
||
koagulázopozitivní stafylokoky |
5 |
2 |
100 KTJ/g |
1 000 KTJ/g |
EN/ISO 6888-1 nebo 2 |
konec výrobního procesu |
zlepšení hygieny výroby |
má být:
„Kategorie potravin |
Mikroorganismy |
Plán odběru vzorků (3) |
Limity |
Analytická referenční metoda (4) |
Fáze, na niž se kritérium vztahuje |
Opatření v případě nevyhovujících výsledků |
||||
n |
c |
m |
M |
|||||||
|
E. coli |
5 |
2 |
1 MPN/g |
10 MPN/g |
ISO/TS 16649-3 |
konec výrobního procesu |
zlepšení hygieny výroby |
||
koagulázopozitivní stafylokoky |
5 |
2 |
100 KTJ/g |
1 000 KTJ/g |
EN/ISO 6888-1 nebo 2 |
konec výrobního procesu |
zlepšení hygieny výroby |
(1) n = počet jednotek tvořících vzorek; c = počet jednotek vzorku, jejichž hodnoty leží mezi m a M.
(2) Použije se nejnovější vydání příslušné normy.“
(3) n = počet jednotek tvořících vzorek; c = počet jednotek vzorku, jejichž hodnoty leží mezi m a M.
(4) Použije se nejnovější vydání příslušné normy.“
20.7.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 195/83 |
Oprava nařízení Komise (EU) č. 1019/2013 ze dne 23. října 2013, kterým se mění příloha I nařízení (ES) č. 2073/2005, pokud jde o histaminy v produktech rybolovu
( Úřední věstník Evropské unie L 282 ze dne 24. října 2013 )
Strana 47, v příloze, kterou se mění kapitola 1 přílohy I nařízení (ES) č. 2073/2005, ve změně řádku 1.27a:
místo:
|
Histamin |
1 |
400 mg/kg |
HPLC (19) |
produkty uvedené na trh během doby údržnosti“ |
|
má být:
|
Histamin |
1 |
0 |
400 mg/kg |
HPLC (19) |
produkty uvedené na trh během doby údržnosti“ |
20.7.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 195/83 |
Oprava nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85
( Úřední věstník Evropské unie L 102 ze dne 11. dubna 2006 )
Strana 8, čl. 13 odst. 1 písm. l):
místo:
„l) |
vozidly používanými pro svoz mléka z hospodářství a zpětnou přepravu nádob na mléko nebo mléčných výrobků určených pro krmení zvířat do hospodářství;“, |
má být:
„l) |
vozidly používanými pro svoz mléka z hospodářství či zpětnou přepravu nádob na mléko nebo mléčných výrobků určených pro krmení zvířat do hospodářství;“. |