ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 192

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 59
16. července 2016


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1157 ze dne 11. července 2016, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 964/2014, pokud jde o standardní podmínky pro finanční nástroje, ve vztahu k nástroji pro spoluinvestice a fondu urbanistického rozvoje

1

 

*

Nařízení Komise (EU) 2016/1158 ze dne 15. července 2016, kterým se mění nařízení (EU) č. 452/2014, pokud jde o vypuštění šablon pro oprávnění vydávaná provozovatelům ze třetích zemí a pro související specifikace ( 1 )

21

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1159 ze dne 15. července 2016, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky a vyráběného společností Fang Da Food Additive (Shen Zhen) Limited a společností Fang Da Food Additive (Yang Quan) Limited

23

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1160 ze dne 15. července 2016 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky a Indonésie na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009

49

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1161 ze dne 15. července 2016 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

71

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/1162 ze dne 30. června 2016 o poskytování důvěrných informací v souvislosti s vyšetřováním trestných činů (ECB/2016/19)

73

 

 

AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

 

*

Rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT–EU č. 3/2016 ze dne 12. července 2016 o revizi přílohy III dohody o partnerství AKT–EU [2016/1163]

77

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

16.7.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 192/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1157

ze dne 11. července 2016,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 964/2014, pokud jde o standardní podmínky pro finanční nástroje, ve vztahu k nástroji pro spoluinvestice a fondu urbanistického rozvoje

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (1), a zejména na čl. 38 odst. 3 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se usnadnilo využívání finančních nástrojů, které byly zřízeny na celostátní, regionální, nadnárodní nebo přeshraniční úrovni a jsou spravovány řídicím orgánem podle čl. 38 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo na jeho odpovědnost, stanovilo prováděcí nařízení Komise (EU) č. 964/2014 (2) pravidla upravující standardní podmínky pro tři finanční nástroje: pro úvěr na portfolio se sdílením rizik, limitovanou portfoliovou záruku a úvěr na renovaci.

(2)

Aby se dále usnadnilo poskytování evropských strukturálních a investičních fondů konečným příjemcům, je nutné stanovit pravidla upravující standardní podmínky pro dva další finanční nástroje: nástroj pro spoluinvestice a fond urbanistického rozvoje.

(3)

Nástroj pro spoluinvestice je vhodným finančním nástrojem na podporu rozvoje podnikání pro malé a střední podniky na různých stupních rozvoje. Nástroje pro spoluinvestice by měly rozvíjet místní akciový trh a přilákat další kapitálové investice do malých a středních podniků přístupem založeným na partnerství se soukromými investory.

(4)

Fond urbanistického rozvoje je vhodným finančním nástrojem na řešení vysoké koncentrace ekonomických, environmentálních a sociálních problémů v městských oblastech, které se nacházejí v podporovaných oblastech vyznačených v mapách regionální podpory v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy. Fondy urbanistického rozvoje by měly být použity k mobilizaci spoluinvestic od soukromých investorů na podporu provádění urbanistických projektů a jejich cílem by mělo být řešení selhání trhu tím, že podpoří strategie pro udržitelný rozvoj měst, pokud jsou k dispozici jen omezené finanční prostředky nebo pokud investoři projevují poměrně malý zájem o podporu urbanistických projektů.

(5)

Prováděcí nařízení (EU) č. 964/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro koordinaci evropských strukturálních a investičních fondů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Prováděcí nařízení (EU) č. 964/2014 se mění takto:

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla týkající se standardních podmínek pro tyto finanční nástroje:

a)

úvěr na portfolio se sdílením rizik („úvěr SR“);

b)

limitovanou portfoliovou záruku;

c)

úvěr na renovaci;

d)

nástroj pro spoluinvestice;

e)

fond urbanistického rozvoje.“

2)

Název článku 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Granty za standardních podmínek“.

3)

Vkládají se nové články 8a a 8b, které znějí:

„Článek 8a

Nástroj pro spoluinvestice

1.   Nástroj pro spoluinvestice má podobu kapitálového fondu, který spravuje finanční zprostředkovatel investující příspěvky z programu evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) do malých a středních podniků. Nástroj pro spoluinvestice má přilákat další investice do malých a středních podniků na základě ad hoc partnerství se soukromými spoluinvestory.

2.   Nástroj pro spoluinvestice splňuje podmínky stanovené v příloze V.

Článek 8b

Fond urbanistického rozvoje

1.   Fond urbanistického rozvoje má podobu úvěrového fondu, který zřídí a spravuje finanční zprostředkovatel za využití příspěvků z programu ESIF a na základě spolufinancování od finančního zprostředkovatele a spoluinvestorů ve výši alespoň 30 %. Fond urbanistického rozvoje financuje a podporuje provádění urbanistických projektů v podporovaných oblastech vyznačených v mapě regionální podpory na období od 1. července 2014 do 31. prosince 2020 podle čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy a mobilizuje spolufinancování ze soukromých zdrojů.

2.   Fond urbanistického rozvoje splňuje podmínky stanovené v příloze VI.“

4)

Doplňují se přílohy V a VI obsažené v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. července 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)   Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 964/2014 ze dne 11. září 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, pokud jde o standardní podmínky pro finanční nástroje (Úř. věst. L 271, 12.9.2014, s. 16).


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA V

NÁSTROJ PRO SPOLUINVESTICE

Schematické znázornění principu nástroje pro spoluinvestice

Image 1

* % zahrnuje minimálně 1 % přispěvek finančního zprostředkovatele

Účast (min. 10 %-40 %-60 %) *

Účast (90 %-60 %-40 %) + minimálně 1 % od finančniho zprostředkovatel

Příspěvek ze soukromých zdrojů OP a/nebo příspěvek ze soukromých zdrojů (spoluinvestoři)

Portfolio MSP

Nástroj pro spoluinvestice spravovaný finančním zprostředkovatelem

Fondy rizikového kapitálu

Business angels a ostatní

Společnosti a banky

Zisky/ztráty

Soukr omě

MSP 2

MSP 1

MSP X

Zisky/ztráty

Zisky/ztráty

Příspěvek

Příspěvek finančniho zprostředkovatele

Příspěvek z programu

Příspěvek z programu

Podmínky pro nástroj pro spoluinvestice

Struktura finančního nástroje

Nástroj pro spoluinvestice investuje do vlastního kapitálu malých a středních podniků spolu s příspěvky z programu ESIF, vlastními zdroji finančního zprostředkovatele a soukromými spoluinvestory.

Finanční zprostředkovatel je soukromým subjektem, který přijímá všechna investiční rozhodnutí a rozhodnutí o odprodeji s péčí řádného hospodáře a v dobré víře. Finanční zprostředkovatel je ekonomicky a právně nezávislý na řídicím orgánu a na fondu fondů.

Soukromí spoluinvestoři jsou soukromé subjekty právně nezávislé na finančním zprostředkovateli.

Nástroj pro spoluinvestice je k dispozici v rámci operace, která je součástí prioritní osy definované v programu, jenž je financován z fondů ESI, a je definována v kontextu předběžného hodnocení, jež je požadováno článkem 37 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Účel nástroje

Účelem nástroje je:

1)

provádět investice do malých a středních podniků ve fázi jejich zakládání, zahajování činnosti a expanze nebo do realizace nových projektů, pronikání na nové trhy či do nového rozvoje stávajících podniků individuálně v rámci dohod o spoluinvesticích (partnerský přístup) se spoluinvestory. Tyto investice se provádějí v působnosti nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (*1);

2)

poskytovat malým a středním podnikům více kapitálu na zvýšení objemu investic.

Cíle jsou spojeny s následujícími podmínkami.

Příspěvkem z programu ESIF do nástroje pro spoluinvestice není vyloučeno financování, které je k dispozici od jiných veřejných či soukromých investorů.

Částka a sazby nástroje pro spoluinvestice se stanoví tak, aby byl vyřešen nedostatek vlastního kapitálu zjištěný v předběžném hodnocení finančního nástroje podle článku 37 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Z programu ESIF se nástroji pro spoluinvestice poskytnou prostředky na vytvoření portfolia investic do malých a středních podniků. Nástroj pro spoluinvestice se s finančním zprostředkovatelem a spoluinvestory podílí na jednotlivých transakcích.

Pokud jde o strukturu fondu fondů, fond fondů převede příspěvek z programu ESIF finančnímu zprostředkovateli, který je odpovědný za nástroj pro spoluinvestice.

Kromě příspěvku z programu ESIF může fond fondů poskytovat vlastní prostředky. Jestliže prostředky poskytované fondem fondů jsou státními prostředky, platí pravidla pro poskytování státní podpory. Jestliže se prostředky poskytované fondem fondů kombinují s jinými státními prostředky, použije se rovněž článek 21 nařízení (EU) č. 651/2014.

Dopady státní podpory

Investice z nástroje pro spolufinancování jsou prováděny jako nástroj obsahující státní podporu. Považují se za slučitelné s vnitřním trhem a nepodléhají individuálnímu oznamování, pokud jsou splněny podmínky slučitelnosti podle článku 21 nařízení (EU) č. 651/2014.

Existence státní podpory se posuzuje na úrovni fondu fondů, finančního zprostředkovatele, soukromých investorů a konečných příjemců.

Konkrétně platí, že celkový podíl soukromé účasti na úrovni malých a středních podniků dosáhne v jednotlivých případech alespoň těchto prahových hodnot:

a)

10 % rizikového financování poskytnutého způsobilým podnikům předtím, než na trhu uskuteční první komerční prodej;

b)

40 % rizikového financování poskytnutého způsobilým podnikům působícím na libovolném trhu po dobu kratší než sedm let od uskutečnění prvního komerčního prodeje;

c)

60 % rizikového financování poskytnutého buď způsobilým podnikům, jež potřebují počáteční investici rizikového financování, která podle podnikatelského záměru zpracovaného pro účely vstupu na nový výrobkový nebo zeměpisný trh přesahuje 50 % jejich průměrného ročního obratu za předchozích pět let, nebo následné investice do způsobilých podniků po uplynutí sedmiletého období od prvního komerčního prodeje.

Soukromá účast je zde považována za investice provedené soukromými subjekty.

Pro účely nástroje pro spoluinvestice existuje přípustná podpora na úrovni konečných příjemců, pokud:

a)

existuje přípustná podpora ve prospěch soukromých spoluinvestorů;

b)

je finanční zprostředkovatel řízen podle komerčních zásad a jeho finanční rozhodnutí jsou nezávislá a orientovaná na zisk;

c)

jsou dodrženy prahové hodnoty pro soukromou účast stanovené v čl. 21 odst. 10 nařízení (EU) č. 651/2014.

Náklady spojené s rozvojem investičních projektů, hloubkovou prověrkou a doprovázením konečných příjemců se kryjí z nákladů a poplatků spojených s řízením, které vznikly finančnímu zprostředkovateli spravujícímu nástroj pro spoluinvestice.

Na činnosti podporované z EZFRV se vztahují obecná pravidla pro státní podporu.

Investiční politika

a)   Platba řídicího orgánu či fondu fondů do nástroje pro spoluinvestice

Po podpisu dohody o financování mezi řídicím orgánem nebo fondem fondů a finančním zprostředkovatelem převede příslušný řídicí orgán nebo fond fondů příspěvky z programu do nástroje pro spoluinvestice. Výše převáděných prostředků pokrývá potřeby, pokud jde o investice a náklady a poplatky spojené s řízením. Převod se uskuteční v tranších.

Cílový objem investic je potvrzen v rámci předběžného hodnocení provedeného podle článku 37 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Investiční politika nástroje pro spoluinvestice obsahuje jasnou výstupní strategii (exit strategy). Tato strategie je popsána v dohodě o financování.

b)   Platba z nástroje pro spoluinvestice způsobilým malým a středním podnikům

Nástroj pro spoluinvestice provádí v předem určené omezené lhůtě spoluinvestice s finančním zprostředkovatelem a dalšími soukromými investory.

Vybraný finanční zprostředkovatel v každém konkrétním případě mobilizuje dodatečné financování od finančního zprostředkovatele nebo z nástroje spojeného s finančním zprostředkovatelem alespoň ve výši 1 % za účelem sladění zájmů a dodatečné financování od spoluinvestorů, tj. soukromých investorů.

Investiční rozhodnutí jsou orientovaná na zisk. Aby byla investice považovaná za orientovanou na zisk, musí splňovat tyto podmínky:

i)

finanční zprostředkovatel je zřízen podle použitelných právních předpisů a zajistí hloubkovou prověrku ověřující komerční solidnost investiční politiky, včetně náležité politiky diverzifikace rizik, jejímž cílem je dosáhnout hospodářské životaschopnosti a efektivního rozsahu z hlediska objemu a zeměpisného pokrytí portfolia investic;

ii)

investice do způsobilých malých a středních podniků vychází z životaschopného podnikatelského záměru, který obsahuje podrobnosti o vývoji výrobku, prodeje a ziskovosti a předem dokládá životaschopnost investic;

iii)

existuje jasná a reálná výstupní strategie pro každou investici.

Finanční zprostředkovatel provádí důslednou investiční politiku, která dodržuje použitelné průmyslové normy a je v souladu s finančními zájmy a cíli politiky řídicího orgánu.

c)   Platby od spoluinvestorů způsobilým malým a středním podnikům

Finanční zprostředkovatel identifikuje, prověřuje a posuzuje potenciální spoluinvestice do konečných příjemců, jakož i případné spoluinvestory. Finanční zprostředkovatel provádí v každém konkrétním případě hloubkovou prověrku. V rámci hloubkové prověrky se posoudí klíčové aspekty, jako je podnikatelský záměr, životaschopnost investice a výstupní strategie. Podnikatelský záměr obsahuje podrobnosti o vývoji výrobku, prodeje a ziskovosti.

Podíl soukromé účasti na investicích do způsobilých malých a středních podniků dosáhne minimální prahové hodnoty stanovené v článku 21 nařízení (EU) č. 651/2014.

Dohoda o spoluinvesticích mezi finančním zprostředkovatelem a spoluinvestory stanoví podmínky pro investice do konečných příjemců a je v souladu s čl. 1 odst. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 821/2014 (*2), pokud se uvedený článek uplatňuje.

Příspěvek z fondu na finanční nástroj: částka a sazba (podrobné informace k produktu)

Nástroj pro spoluinvestice poskytne kapitál nekotovaným malým nebo středním podnikům, které splňují alespoň jednu z těchto podmínek:

a)

nepůsobí na žádném trhu;

b)

působí na libovolném trhu po dobu kratší než sedm let od svého prvního komerčního prodeje;

c)

potřebují počáteční investici rizikového financování, která podle podnikatelského záměru zpracovaného pro účely vstupu na nový výrobkový nebo zeměpisný trh přesahuje 50 % jejich průměrného ročního obratu za předchozích pět let;

d)

potřebují následné investice do způsobilých podniků, a to i po uplynutí sedmiletého období od prvního komerčního prodeje.

Částka a sazba spoluinvestice se v každém konkrétním případě určí použitím alespoň těchto faktorů:

a)

velikost a zaměření nástroje pro spoluinvestice;

b)

účast spoluinvestorů;

c)

očekávaný katalytický účinek nástroje pro spolufinancování; zůstává v rámci prahových hodnot uvedených v čl. 21 odst. 10 nařízení (EU) č. 651/2014.

Částky, které se vracejí do nástroje pro spoluinvestice z investic provedených ve lhůtě pro investice, jež je stanovena v dohodě o financování, se znovu použijí v souladu s články 44 a 45 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Preferenční odměňování soukromých investorů, jehož účelem je pouze asymetrické sdílení zisku, se stanoví v souladu s čl. 44 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 a čl. 21 odst. 13 písm. b) nařízení (EU) č. 651/2014.

Příspěvek z programu na finanční nástroj (činnosti)

Portfolio základních transakcí financovaných z nástroje pro spoluinvestice zahrnuje investice ve prospěch konečných příjemců.

Kritéria způsobilosti pro zařazení do portfolia se určí v souladu s právem Unie, programem ESIF, vnitrostátními pravidly způsobilosti a společně s finančním zprostředkovatelem. Finanční zprostředkovatel provede rozumný odhad rizikového profilu portfolia.

Spoluinvestice se provádí v souladu s investiční politikou do konečných příjemců na požadované období před výstupem.

Odpovědnost řídicího orgánu

Odpovědnost řídicího orgánu ve vztahu k finančnímu nástroji se stanoví podle článku 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 (*3).

Při likvidaci nástroje pro spoluinvestice provede finanční zprostředkovatel důkladné posouzení rizik v souvislosti s nároky vůči nástroji pro spoluinvestice a zajistí, aby byly na vázaných účtech patřičné částky na plnění těchto nároků.

Doba trvání

Orientační doba trvání nástroje pro spoluinvestice je deset let a může být se souhlasem řídicího orgánu prodloužena.

Investiční období finančního nástroje se stanoví tak, aby bylo zaručeno, že se příspěvek z programu uvedený v článku 42 nařízení (EU) č. 1303/2013 použije na investice vyplacené konečným příjemcům nejpozději do 31. prosince 2023.

Investice vyplacené po 31. prosinci 2020 se posoudí z hlediska souladu s pravidly státní podpory, která vstoupí v platnost po tomto datu.

Investování a sdílení rizik na úrovni finančního zprostředkovatele (sladění zájmů)

Sladění zájmů řídicího orgánu a finančního zprostředkovatele je dosaženo prostřednictvím těchto prvků:

výkonnostních poplatků podle článků 12 a 13 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014,

odměny finančního zprostředkovatele, která odráží současnou tržní odměnu ve srovnatelné situaci, včetně případné odměny za zhodnocení kapitálu,

spolufinancování ze strany soukromých spoluinvestorů, které dosahuje minimální úrovně podle čl. 21 odst. 10 nařízení (EU) č. 651/2014,

spolufinancování z vlastních zdrojů finančního zprostředkovatele ve výši minimálně 1 % v každém konkrétním případě za stejných podmínek jako v případě nástroje pro spoluinvestice; na další spoluinvestice ze strany finančního zprostředkovatele se vztahují stejné podmínky jako na nástroj pro spoluinvestice,

spolufinancování ze strany ostatních spoluinvestorů, které se realizuje za stejných podmínek, jaké se uplatňují na nástroj pro spoluinvestice, s výjimkou případů, kdy se na základě předběžného hodnocení uvedeného v čl. 37 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1303/2013 odhadne, že je třeba stanovit asymetrické sdílení zisku mezi veřejnými a soukromými investory; tato ujednání jsou v souladu s čl. 21 odst. 13 písm. b) nařízení (EU) č. 651/2014,

finanční zprostředkovatel se neúčastní investičních činností v rámci nového investičního nástroje, které jsou zaměřeny na stejný typ konečných příjemců, a to buď dokud není investováno 75 % závazků nástroje pro spoluinvestice a pro zbývajících 25 % existuje závazek k investicím, nebo dokud neskončí investiční období nástroje pro spoluinvestice, pokud toto období uplyne dříve.

Dříve než vybraný finanční zprostředkovatel provede jakoukoli investici do konečného příjemce, stanoví se postupy, jejichž cílem je předcházet střetu zájmů mezi finančním zprostředkovatelem, spoluinvestory a podniky, do nichž se investuje.

Způsobilý finanční zprostředkovatel a spoluinvestoři

Vybraný finanční zprostředkovatel (správce fondu v případě nástroje pro spoluinvestice) je soukromým subjektem zřízeným na mezinárodní, vnitrostátní a regionální úrovni v členských státech. Tento subjekt je podle právních předpisů oprávněn poskytovat kapitál podnikům usazeným v členských státech; jedná se o finanční instituce nebo jakékoli jiné instituce oprávněné poskytovat finanční nástroje.

Soukromé subjekty se považují za soukromé právní subjekty vlastněné soukromými nebo veřejnými investory, kteří investují na své vlastní riziko a ze svých vlastních zdrojů.

Řídicí orgán a fond fondů dodržují při výběru finančních zprostředkovatelů právo Unie. Výběr finančních zprostředkovatelů probíhá otevřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem. Cílem výběru finančních zprostředkovatelů je stanovit ujednání o přiměřeném sdílení rizik v případě preferenčního odměňování a určit možnou odměnu za zhodnocení kapitálu.

Finanční zprostředkovatel stanoví v rámci svého výběru podmínky a kritéria pro hodnocení spoluinvestorů. Ty jsou srozumitelné a dostupné potenciálním spoluinvestorům. Finanční zprostředkovatel uplatňuje při hledání spoluinvestorů a poskytování investic s těmito spoluinvestory nediskriminační přístup. Hodnocení spoluinvestorů může být zkontrolováno ex post. Finanční zprostředkovatelé jsou řízeni podle komerčních zásad. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 21 odst. 15 nařízení (EU) č. 651/2014.

Prostřednictvím nástroje pro spoluinvestice se mají mobilizovat spoluinvestoři uplatňující nejlepší postupy. Spoluinvestoři jsou dlouhodobí soukromí investoři, kteří investují vlastní prostředky, včetně fondů rizikového kapitálu, tzv. business angels, zámožných soukromých klientů, rodinných firem nebo společností s doloženým know-how a provozní kapacitou.

Za spoluinvestory se považují všichni investoři, již jsou podle rozumné úvahy finančního zprostředkovatele investory, kteří provozují činnost v podmínkách odpovídajících zásadě investora v tržním hospodářství, a to bez ohledu na právní povahu a vlastnickou strukturu těchto investorů.

Spoluinvestoři a finanční zprostředkovatel jsou na konečných příjemcích investice nezávislí, s výjimkou případů následných investic do konečných příjemců, kteří jsou již součástí nástroje pro spoluinvestice.

Způsobilost konečného příjemce

Koneční příjemci jsou způsobilí podle práva Unie a vnitrostátního práva, příslušného programu ESIF, dohody o financování a za podmínky uvedené v čl. 21 odst. 5 nařízení (EU) č. 651/2014. V den podpisu investiční dohody splňují koneční příjemce tato kritéria způsobilosti:

a)

jsou mikropodnikem, malým a středním podnikem (včetně nezávislých podnikatelů / samostatně výdělečně činných osob), jak je definován v doporučení Komise 2003/361/ES (*4);

b)

nejsou vyloučeni ve smyslu článku 1 odst. 2 až 5 nařízení (EU) č. 651/2014;

c)

nespadají pod jedno čí více odvětví podléhající omezením (*5);

d)

nejsou podnikem v obtížích podle čl. 2 odst. 18 nařízení (EU) č. 651/2014;

e)

z kontrol provedených v souladu s vnitřními pokyny a standardní úvěrovou politikou finančního zprostředkovatele vyplývá, že nejsou v prodlení se splátkami úvěrů poskytnutých buď finančním zprostředkovatelem, nebo jinou finanční institucí;

f)

jsou zřízeni a působí v příslušném regionu/jurisdikci v rámci programu ESIF;

g)

v souvislosti se státní podporou nesmí investovat do kotovaných společností (malé a střední podniky kotované na alternativní obchodní platformě se pro účely tohoto nástroje nepovažují za kotované);

h)

nesmí přijímat investice jako náhradní kapitál (včetně odkupu podniku externím nebo interním managementem (management buyout or buy-in));

i)

splňují ustanovení článků 10 a 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (*6), pokud jde o malé a střední podniky působící v odvětví rybolovu a akvakultury.

Vlastnosti produktu pro konečné příjemce

Částky a sazby nástroje pro spoluinvestice se sladí s výsledky předběžného hodnocení uvedeného v čl. 37 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 a odpovídají nařízení (EU) č. 651/2014.

Finanční zprostředkovatel investuje do malých a středních podniků ve formě kapitálových či kvazikapitálových investic, které jsou spolufinancovány programovým příspěvkem z veřejných zdrojů, vlastním příspěvkem finančního zprostředkovatele a příspěvkem spoluinvestorů (příspěvek ze soukromých zdrojů lze zahrnout do spolufinancování z fondů ESI jako programový příspěvek ze soukromých zdrojů) v rámci dohody o spoluinvesticích podepsané mezi finančním zprostředkovatelem a spoluinvestory. Tyto investice z nástroje pro spoluinvestice přispívají k cíli programu ESIF.

Celkové investice (tj. jedno či více kol investic včetně následných investic) kombinující soukromé a veřejné zdroje nesmí překročit 15 000 000  EUR na způsobilého konečného příjemce ve smyslu čl. 21 odst. 9 nařízení (EU) č. 651/2014. Celkový objem investic povolených na způsobilého konečného příjemce se ověřuje při zohlednění investic v rámci rizikového financování prováděných v rámci jiných opatření rizikového financování.

Podávání zpráv a konečné výsledky

Finanční zprostředkovatel poskytuje řídicímu orgánu nebo fondu fondů alespoň čtvrtletně informace ve standardizované formě a rozsahu.

Taková zpráva obsahuje všechny příslušné prvky, aby mohl řídicí orgán splnit podmínky článku 46 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Členské státy rovněž plní své závazky ohledně podávání zpráv a transparentnosti podle nařízení (EU) č. 651/2014.

Ukazatele jsou sladěny se specifickými cíli příslušné priority programu ESIF, z něhož se financuje finanční nástroj, a s očekávanými výsledky předběžného hodnocení. U nástroje pro spoluinvestice jsou měřeny a vykazovány alespoň jednou za čtvrt roku a jsou přinejmenším sladěny s požadavky nařízení (EU) č. 1303/2013. Kromě běžných ukazatelů prioritní osy programu ESIF jsou dalšími ukazateli:

a)

částka investovaná do malých a středních podniků (v rozpadu);

b)

počet financovaných malých a středních podniků;

c)

hodnota financovaných investic;

d)

zisk nebo ztráta v důsledku investice (je-li to relevantní);

e)

počet zaměstnanců při „investování“ a „počet zaměstnanců“ při „výstupu“ v podporovaných malých a středních podnicích.

Vyhodnocení hospodářské prospěšnosti programového příspěvku

Finanční podpora plynoucí z programového příspěvku z veřejných zdrojů poskytnutého na nástroj se přenese na konečné příjemce. Tato zásada je zohledněna v dohodě o financování mezi řídicím orgánem nebo fondem fondů a finančním zprostředkovatelem.

„PŘÍLOHA VI

FOND URBANISTICKÉHO ROZVOJE

Schematické znázornění principu fondu urbanistického rozvoje

Image 2

Fond urbanistického rozvoje spravovaný finančním zprostředkovatelem

Nové portfolio úvěrů fondu urbanistického rozvoje

Urbanistický projekt X

Urbanistický projekt 1

Urbanistický projekt 2

Urbanistický projekt 3

Úvěry na urbanistické projekty s nižší než tržní úrokovou sazbou

Portfolio ztrát

Úvěry od spoluinvestorů na úrovni projektu

Dohoda a spoluinvesticích

* Ostatní spoluinvestoři na úrovni projektu

Ztráty

Úvěry

Zpětné získání

Urbanistický rozvoj Přispěvek z úvěru (podle míry sdilení rizik)

Přispěvky finančního zprostředkovatele a spoluinvestorů na úrovni fondu

Příspěvek z programu

Příspěvek z programu

Podmínky pro fond urbanistického rozvoje

Struktura finančního nástroje

Fond urbanistického rozvoje má podobu úvěrového fondu, který zřídí a spravuje finanční zprostředkovatel za využití příspěvků z programu, příspěvků finančního zprostředkovatele a spoluinvestorů s cílem financovat nově vytvořené úvěry na urbanistické projekty.

Fond urbanistického rozvoje je dán k dispozici v rámci operace, která je součástí prioritní osy definované v programu, jenž je spolufinancován z evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF), a která je vymezena v kontextu předběžného hodnocení, jež je požadováno nařízením (EU) č. 1303/2013.

Účel nástroje

Účelem nástroje je:

1)

zkombinovat zdroje z programu ESIF, od finančního zprostředkovatele a spoluinvestorů s cílem podpořit financování urbanistických projektů;

2)

zajistit urbanistickým projektům, které jsou realizovány v podporovaných oblastech určených ve schválené mapě regionální podpory na období od 1. července 2014 do 31. prosince 2020 při použití čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy, snazší přístup k financování poskytováním více prostředků na projekty za zvýhodněných podmínek. Tyto investice se provádějí v rámci působnosti nařízení (EU) č. 651/2014.

Cíle jsou spojeny s následujícími podmínkami.

Nástroj fondu urbanistického rozvoje je součástí provádění intervencí plánovaných v rámci uceleného přístupu ke strategii pro udržitelný rozvoj měst.

Příspěvkem z programu ESIF finančnímu zprostředkovateli není vyloučeno financování, které je k dispozici od jiných soukromých či veřejných investorů.

Program ESIF poskytne finančnímu zprostředkovateli finanční prostředky, aby bylo možné vybudovat portfolio úvěrů na urbanistické projekty. Program se podílí rovněž na ztrátách a selháních, příjmech a zpětných získáních úvěrů z fondu urbanistického rozvoje poskytnutých v tomto portfoliu u každého jednotlivého úvěru.

Spolufinancování z programu ESIF se poskytuje buď prostřednictvím: programového příspěvku řídicího orgánu, příspěvku finančního zprostředkovatele a příspěvků spoluinvestorů na úrovni spoluinvestic ve fondu, spoluinvestic prostřednictvím úvěrů na urbanistické projekty nebo spoluinvestic ze strany ostatních spoluinvestorů.

Pokud jde o strukturu fondu fondů, fond fondů převede příspěvek z programu ESIF finančnímu zprostředkovateli.

Kromě příspěvku z programu ESIF může fond fondů poskytovat vlastní zdroje, které se kombinují se zdroji finančního zprostředkovatele. Fond fondů v takovém případě přebírá část sdíleného rizika mezi příspěvky v portfoliu úvěrů. Jestliže prostředky poskytované fondem fondů jsou státními prostředky nebo se kombinují s jinými státními prostředky, použije se článek 16 nařízení (EU) č. 651/2014.

Urbanistický projekt

Urbanistický projekt je součástí provádění opatření zamýšlených v rámci uceleného přístupu ke strategii pro udržitelný rozvoj měst a přispívá ke splnění cílů, které jsou v ní stanoveny.

Všechny urbanistické projekty navíc vykazují tyto parametry:

Finanční udržitelnost:

urbanistické projekty jsou založeny na obchodním modelu s odhadem peněžních toků a zaměřením na potenciální soukromé investory,

urbanistické projekty jsou strukturované tak, aby vytvářely příjmy nebo snižovaly výdaje v míře dostatečné pro splacení úvěru získaného z fondu urbanistického rozvoje, a dále jsou strukturované takovým způsobem, aby byla každá forma státní podpory stanovena na minimální částku potřebnou k uskutečnění projektu, aby nedocházelo k narušení hospodářské soutěže. Projekty mají vnitřní míru návratnosti, která nepostačuje k přilákání finančních prostředků na čistě komerčním základě.

Strategické sladění:

urbanistické projekty jsou součástí ucelené strategie pro udržitelný rozvoj měst a mají potenciál přilákat dodatečné finanční prostředky od ostatních veřejných a soukromých investorů,

urbanistické projekty splňují cíle a intervence plánované v programu ESIF a přispívají k dosažení relevantních ukazatelů výstupů programu ESIF,

urbanistické projekty se realizují v příslušném regionu/jurisdikci a přispívají ke splnění cílů (včetně kvantitativních výstupů) uvedených v programu ESIF.

Z fondu urbanistického rozvoje mohou být podporovány tyto investiční priority:

investice do nízkouhlíkových strategií pro městské oblasti,

investice na zajištění odolnosti vůči katastrofám,

investice na přizpůsobování se změně klimatu,

investice do zlepšování městského prostředí, včetně regenerace starých průmyslových areálů a omezování znečištění ovzduší,

investice do udržitelné městské mobility,

investiční podpora samostatné výdělečné činnosti a zakládání podniků,

investice do infrastruktury pro veřejné služby zaměstnanosti,

investice do zdravotnictví a sociálních služeb, ať již do infrastruktury, výzkumu a vývoje nebo inovačních služeb, které přispívají k místnímu rozvoji a k přechodu od ústavní ke komunitní zdravotní péči a primárním formám zdravotní péče, jakož i ke zlepšování přístupu ke zdravotní péči a sociálním službám,

investice do materiální a hospodářské obnovy zanedbaných městských a venkovských komunit,

investice do zachování, ochrany, podpory a rozvoje kulturního dědictví,

investice do vysokoškolského vzdělávání, včetně spolupráce s podniky,

investice do rozvoje informačních a komunikačních technologií.

Dopady státní podpory

Investice se považují za slučitelné s vnitřním trhem a nepodléhají předběžnému oznamování, pokud jsou v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 651/2014.

Existence státní podpory se posuzuje na úrovni fondu fondů, finančního zprostředkovatele, soukromých investorů a konečných příjemců. Finanční zprostředkovatel a fond fondů musí v tomto ohledu splňovat následující podmínky:

a)

náklady a poplatky finančního zprostředkovatele a fondu fondů spojené s řízením odrážejí stávající tržní odměnu ve srovnatelné situaci, která nastává v případě, že byl fond fondů vybrán prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení nebo jestliže odměna odpovídá článkům 12 a 13 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 a stát neposkytuje žádné jiné výhody. Pokud fond fondů pouze převádí příspěvek z ESIF finančnímu zprostředkovateli, plní poslání ve veřejném zájmu a při provádění opatření nevykonává žádnou obchodní činnost ani se na investici nepodílí vlastními prostředky – a tudíž není považován za příjemce podpory –, stačí, že fondu fondů není poskytnuto nadměrné vyrovnání;

b)

soukromý příspěvek na jednotlivé urbanistické projekty není nižší než 30 % z celkových finančních prostředků poskytnutých v souladu s čl. 16 odst. 6 nařízení (EU) č. 651/2014;

c)

fond urbanistického rozvoje je spravován na komerčním základě a jeho finanční rozhodnutí jsou orientovaná na zisk.

Příspěvek ze soukromých zdrojů je zde považován za investice provedené soukromými subjekty.

Náklady na hloubkovou kontrolu urbanistických projektů se kryjí z nákladů a poplatků spojených s řízením, které vznikly finančnímu zprostředkovateli spravujícímu fond urbanistického rozvoje.

Preferenční odměňování (asymetrické podmínky ohledně ujednání o sdílení rizik) fondu fondů, příspěvek finančního zprostředkovatele a příspěvky spoluinvestorů na úrovni fondu a na úrovni projektu ve formě případných úvěrů se stanoví v souladu s čl. 44 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013, čl. 16 odst. 8 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 651/2014, jak je blíže specifikováno v oddíle Cenová politika.

Asymetrické podmínky nejsou možné v případě jiných spoluinvestorů na úrovni projektu, jelikož jejich příspěvky se neinvestují do úvěrů a mimo fond urbanistického rozvoje.

Úvěrová politika

a)   Platba řídicího orgánu či fondu fondů finančnímu zprostředkovateli

Po podpisu dohody o financování mezi řídicím orgánem nebo fondem fondů a finančním zprostředkovatelem převede příslušný řídicí orgán nebo fond fondů příspěvky z veřejných zdrojů z programu na finančního zprostředkovatele, který tyto příspěvky uloží do speciálního fondu urbanistického rozvoje. Převod se uskuteční v tranších, přičemž budou dodrženy stropy stanovené v článku 41 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Cílový objem úvěrů a rozmezí úrokové sazby se potvrdí při předběžném posouzení v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. 1303/2013 a zohlední se při určování povahy nástroje (revolvingový či nerevolvingový nástroj).

b)   Vytvoření portfolia úvěrů

Od finančního zprostředkovatele se vyžaduje, aby vedle svých stávajících úvěrových činností v předem určené omezené lhůtě vytvořil portfolio způsobilých úvěrů na urbanistické projekty, které budou částečně financovány z prostředků vyplacených v rámci programu, přičemž bude uplatněna míra sdílení rizik, která byla dojednána v dohodě o financování.

Finanční zprostředkovatel provádí důslednou úvěrovou politiku, jejímž základem je dohodnutá investiční strategie umožňující řádné řízení úvěrového portfolia, přičemž dodržuje použitelné průmyslové normy a zůstává v souladu s finančními zájmy a cíli politiky řídicího orgánu. Investiční strategie je definována podle ucelené strategie pro udržitelný rozvoj měst, cílové činnosti, cílové územní oblasti a způsobilých výdajů.

Identifikaci, výběr, hloubkovou kontrolu, dokumentaci a poskytování úvěrů konečným příjemcům provádí finanční zprostředkovatel v souladu se svými standardními postupy a v souladu se zásadami stanovenými v příslušné dohodě o financování.

Pokud poskytují úvěry na urbanistické projekty spoluinvestoři, měla by být podepsána dohoda o spoluinvesticích mezi finančním zprostředkovatelem a spoluinvestory, kteří poskytují úvěr přímo na urbanistický projekt. Taková dohoda stanoví podmínky pro investice do konečných příjemců a je v souladu s čl. 1 odst. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 821/2014 (*7), pokud se uvedený článek uplatňuje. Taková dohoda o spoluinvesticích případně vymezuje podmínky ohledně ujednání o sdílení rizik.

c)   Opětovné použití zdrojů vrácených do finančního nástroje

Zdroje vrácené do finančního nástroje se buď opětovně použijí v rámci téhož finančního nástroje (revolving ve stejném finančním nástroji), nebo se poté, co byly vráceny řídicímu orgánu nebo fondu fondů, použijí v souladu s články 44 a 45 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Tento revolvingový přístup uvedený v článcích 44 a 45 nařízení (EU) č. 1303/2013 se zahrne do dohody o financování.

Při revolvingu v rámci téhož finančního nástroje jsou částky, které připadají na podporu z ESI fondů a které finanční zprostředkovatel ve lhůtě pro investice uhradí a/nebo získá zpět z úvěrů konečným příjemcům, v zásadě dány k dispozici pro nové použití v rámci téhož finančního nástroje.

Alternativně, jestliže je splátka vyplácena přímo řídicímu orgánu nebo fondu fondů, dochází k ní pravidelně a odráží i) splátky jistiny a ii) všechny zpětně získané částky a odečtené ztráty z úvěrů a iii) všechny platby úrokové sazby. Tyto prostředky se musejí použít v souladu s články 44 a 45 nařízení (EU) č. 1303/2013.

d)   Náhrady ztrát

Finanční zprostředkovatel přijme v souladu se svými vnitřními pokyny a postupy opatření na vymáhání každého nesplaceného úvěru financovaného fondem urbanistického rozvoje.

Částky, které finanční zprostředkovatel získá zpět (po odečtu případných nákladů na zpětné získání a nákladů na zabavení pro nesplácení úvěru), se rozdělí mezi finančního zprostředkovatele, řídicí orgán a fond fondů.

e)   Úroky a další výnosy

Úroky a další výnosy vytvářené podporou finančního nástroje poskytovanou z ESI fondů se použijí způsobem uvedeným v článku 43 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Cenová politika

Při navrhování svých cen finanční zprostředkovatel sníží celkový požadavek na kolaterál a úrokovou sazbu na každý úvěr zahrnutý do portfolia o příděl z veřejného příspěvku z programu a uvedený v ujednáních o sdílení rizika.

Cenová politika obsahuje alespoň tyto prvky:

1)

úroková sazba za účast finančního zprostředkovatele se stanoví tržně (tedy podle vlastní politiky finančního zprostředkovatele);

2)

celková úroková sazba, jíž jsou zatíženy úvěry pro způsobilé urbanistické projekty zařazené do portfolia, se musí snížit úměrně k přiděleným prostředkům poskytnutým z programového příspěvku z veřejných zdrojů. Při tomto snížení se zohlední poplatky, které by si řídicí orgán mohl účtovat za příspěvek z programu a ujednání o sdílení rizika;

3)

cenová politika se v průběhu období způsobilosti nemění.

Příspěvek z programu na finanční nástroj: částka a sazba (podrobné informace k produktu)

Skutečná míra sdílení rizik, programový příspěvek z veřejných zdrojů, preferenční odměňování a úroková sazba u úvěrů vycházejí ze zjištění předběžného posouzení a zaručují, aby výhoda pro konečné příjemce splňovala ustanovení čl. 16 odst. 8 písm. b) nařízení (EU) č. 651/2014.

Velikost cílového portfolia fondu urbanistického rozvoje se stanoví na základě předběžného posouzení, které zdůvodňuje podporu pro finanční nástroj v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. 1303/2013, a případně se zohlední revolvingový přístup nástroje.

Prostředky přidělené do fondu urbanistického rozvoje a míra sdílení rizik se stanoví tak, aby byla zaplněna mezera zjištěná v předběžném posouzení, a splňují podmínky stanovené v této příloze.

Pro každý způsobilý úvěr zahrnutý do portfolia se stanoví minimální míra spolufinancování dohodnutá s finančním zprostředkovatelem, která odpovídá maximálnímu podílu částky jistiny způsobilého úvěru financovaného z programu. Míra sdílení rizik dohodnutá s finančním zprostředkovatelem určuje podíl ztrát, které se mají rozdělit mezi finančního zprostředkovatele, spoluinvestory (na úrovni fondu a na úrovni projektu) a příspěvek z programu v případě, že neexistuje žádná jiná dohoda.

Podrobné podmínky financování poskytovaného z fondu urbanistického rozvoje se určí před provedením investice pro každý urbanistický projekt na základě finančních prognóz, které se vypracují pro urbanistický projekt a které ověří finanční zprostředkovatel.

Příspěvek z programu na finanční nástroj (činnosti)

Portfolio základních transakcí financovaných z fondu urbanistického rozvoje zahrnuje úvěry na urbanistické projekty.

Kritéria způsobilosti pro zařazení do portfolia se určí v souladu s právem Unie, programem ESIF, vnitrostátními pravidly způsobilosti, investiční strategií (součást uceleného přístupu ke strategii pro udržitelný rozvoj měst) a společně s finančním zprostředkovatelem. Finanční zprostředkovatel provede rozumný odhad rizikového profilu portfolia.

Finanční zprostředkovatel musí určit a udržitelným způsobem spravovat portfolio urbanistických projektů a investovat do nich na základě investiční strategie potvrzené v rámci předběžného posouzení. Finanční zprostředkovatel spravuje portfolio urbanistických projektů, které jsou součástí provádění intervencí plánovaných v rámci uceleného přístupu ke strategii pro udržitelný rozvoj měst.

U každého urbanistického projektu finanční zprostředkovatel poskytne alespoň tyto informace:

a)

obecný popis projektu a časový rozvrh projektu včetně popisu partnerů podílejících se na spolufinancování a akcionářů a podrobného plánu financování projektu;

b)

odůvodnění výběru, pokud jde o příspěvek z programu, včetně počátečního posouzení životaschopnosti projektu a následné potřeby investic z fondu urbanistického rozvoje;

c)

vymezení rizik;

d)

soulad s cíli projektu popsanými v příslušném programu. To znamená, že vybrané urbanistické projekty přispívají ke splnění cílů programu, včetně kvantitativních výstupů, uvedených v příslušných prioritních osách programu.

Finanční zprostředkovatel při provádění portfolia zejména:

a)

určuje finanční investice do životaschopných urbanistických projektů, které splňují požadavky a kritéria platné pro příslušný program, investuje do těchto projektů, vede jednání o těchto investicích a provádí jejich strukturalizaci;

b)

provádí hodnocení souladu a investic s ohledem na požadavky investiční strategie. Test životaschopnosti musí prokázat, že by se projekt bez investice z fondu urbanistického rozvoje neuskutečnil;

c)

podává zprávu o urbanistických projektech v souladu s článkem 46 nařízení (EU) č. 1303/2013;

d)

zaručuje, aby alespoň 30 % celkového financování poskytnutého na urbanistický projekt pocházelo ze soukromých zdrojů a aby tyto zdroje co nejlépe využily pákového efektu.

Odpovědnost řídicího orgánu

Odpovědnost řídicího orgánu ve vztahu k finančnímu nástroji je stanovena v článku 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014.

Kryté ztráty jsou dlužné částky jistiny, splatný a nesplacený a standardní úrok (vyloučeny jsou však poplatky za pozdní platby a jakékoli další náklady a výdaje).

Doba trvání

Úvěrové období finančního nástroje se stanoví tak, aby bylo zaručeno, že se příspěvek z programu uvedený v článku 42 nařízení (EU) č. 1303/2013 použije pro úvěry vyplacené konečným příjemcům nejpozději do 31. prosince 2023.

Investice učiněné po 31. prosinci 2020 se musí posoudit z hlediska souladu s pravidly státní podpory, která vstoupí v platnost po tomto datu.

Poskytování úvěrů a sdílení rizik na úrovni finančního zprostředkovatele (sladění zájmů)

Sladění zájmů řídicího orgánu, spoluinvestorů a finančního zprostředkovatele je dosaženo prostřednictvím:

výkonnostních poplatků podle článků 12 a 13 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014,

odměny finančního zprostředkovatele, která odráží současnou tržní odměnu ve srovnatelné situaci,

toho, že finanční zprostředkovatel zajistí financování alespoň ve výši 30 % celkového finančního závazku na poskytování úvěrů na urbanistické projekty. Z těchto 30 % investuje finanční zprostředkovatel nejméně 1 % celkového finančního závazku fondu urbanistického rozvoje na každý projekt z vlastních zdrojů za stejných podmínek jako příspěvek z programu. Zbývajících 29 % poskytuje finanční zprostředkovatel, spoluinvestoři na úrovni fondu nebo spoluinvestoři na úrovni projektu prostřednictvím úvěrů,

toho, že celková částka spolufinancování ze soukromých zdrojů představuje alespoň 30 % celkového financování poskytnutého na urbanistický projekt,

toho, že spolufinancování ze strany spoluinvestorů by mohlo být považováno buď za vnitrostátní spolufinancování z fondu ESI, pokud nepochází z vlastních zdrojů konečných příjemců (kde se takové spolufinancování investuje do způsobilých výdajů na projekt), nebo za doplnění programového příspěvku z veřejných zdrojů,

toho, že se riziko mezi finančního zprostředkovatele a spoluinvestory (na úrovni fondu nebo na úrovni urbanistického projektu) rozděluje poměrně, stejně jako v případě příspěvku z programu, s výjimkou případu, kdy se na základě předběžného posouzení podle čl. 37 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1303/2013 odhaduje, že je potřebné preferenční odměňování ve formě asymetrického sdílení rizika mezi veřejnými a soukromými spoluinvestory. Tato ujednání musí být v souladu s čl. 16 odst. 8 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 651/2014 a musí být zahrnuta do dohody o spoluinvesticích mezi stranami. Tato ujednání se neuplatňují na 1 %, které investuje finanční zprostředkovatel z vlastních zdrojů, jak již bylo uvedeno výše, za účelem sladění zájmů.

Způsobilí finanční zprostředkovatelé

Vybraným finančním zprostředkovatelem je veřejný nebo soukromý subjekt usazený v členském státě, který je podle právních předpisů oprávněný poskytovat úvěry na urbanistické projekty v jurisdikci programu, ze kterého se přispívá na finanční nástroj. Způsobilý finanční zprostředkovatel musí navíc prokázat schopnost spravovat fond urbanistického rozvoje a monitorovat portfolio urbanistických projektů. Jde o prvky požadované v článku 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014. Způsobilý finanční zprostředkovatel musí také prokázat zkušenosti na příslušném cílovém trhu a odpovídající zkušenosti s řízením rovnocenných nebo obdobných projektů nebo finančních nástrojů, jejichž prostřednictvím se investuje do obdobných projektů, jako jsou projekty plánované fondem urbanistického rozvoje, včetně zkušeností s využíváním ESIF.

Finanční zprostředkovatel je přiměřeně regulován příslušným vnitrostátním regulačním orgánem pro finanční služby a řídí se osvědčenými postupy pro profesionální řízení fondů.

Finanční zprostředkovatel je řízen podle komerčních zásad. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 16. odst. 9 nařízení (EU) č. 651/2014.

Soukromé subjekty se považují za soukromé právní subjekty vlastněné soukromými nebo veřejnými investory, kteří investují na své vlastní riziko a ze svých vlastních zdrojů.

Právní struktura fondu urbanistického rozvoje umožňuje dodatečné financování na mobilizaci příspěvku z programu od jiných investorů na urbanistické projekty.

Řídicí orgán a fond fondů dodržují při výběru finančního zprostředkovatele právo Unie. Výběr finančního zprostředkovatele probíhá otevřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem. Cílem výběru finančního zprostředkovatele je stanovit ujednání o přiměřeném sdílení rizik v případě preferenčního odměňování.

V rámci výběru finančního zprostředkovatele se zhodnotí investiční strategie fondu urbanistického rozvoje, rozhodování a celkový přístup k řízení, řídící kapacita a příspěvek finančního zprostředkovatele do fondu urbanistického rozvoje z jeho vlastních zdrojů. V rámci výběrového řízení je jedním z kritérií způsobilosti při výběru finančního zprostředkovatele jeho schopnost navrhnout a vypracovat portfolio urbanistických projektů, které mají být financovány, s ohledem na nejkonkurenceschopnější cenovou politiku navrhovanou finančním zprostředkovatelem, jenž se účastní výběrového řízení.

Finanční zprostředkovatel je odpovědný za identifikaci a hodnocení urbanistických projektů. Vybraný finanční zprostředkovatel spravuje seznam urbanistických projektů.

Seznam urbanistických projektů obsahuje projekty, k jejichž financování se finanční zprostředkovatel zavazuje, a to na základě informací, které jsou v té době k dispozici.

Za investory se považují všichni investoři, již jsou při rozumném určení finančního zprostředkovatele investory, kteří provozují činnost v podmínkách odpovídajících zásadě investora v tržním hospodářství bez ohledu na právní povahu a vlastnickou strukturu těchto investorů.

Finanční zprostředkovatel stanoví v rámci svého výběru podmínky a kritéria pro hodnocení spoluinvestorů. Ty by měly být srozumitelné a dostupné potenciálním spoluinvestorům. Finanční zprostředkovatel uplatňuje při hledání spoluinvestorů a poskytování investic s těmito spoluinvestory nediskriminační přístup. Hodnocení spoluinvestorů může být zkontrolováno ex post.

Způsobilost konečných příjemců

Koneční příjemci jsou způsobilí podle práva Unie a vnitrostátního práva, příslušného programu ESIF, dohody o financování a za podmínky uvedené v článku 16 nařízení (EU) č. 651/2014. V den podpisu úvěru splňují koneční příjemci tato kritéria způsobilosti:

a)

jsou aktéry v oblasti rozvoje měst, tj. podniky s právním postavením umožňujícím zadlužení a provádění urbanistických projektů, s odlišnými vlastnickými strukturami, např. kombinujícími soukromý a veřejný kapitál;

b)

jsou aktivními partnery regionálních a místních orgánů, které podporují rozvoj měst investováním do urbanistických projektů. Koneční příjemci musejí mít dostatečný právní zájem o dané aktivum, do kterého jsou investice prováděny;

c)

nejsou vyloučeni podle článku 1 odst. 2 až 5 nařízení (EU) č. 651/2014;

d)

nespadají pod jedno čí více odvětví podléhající omezením (*8);

e)

nejsou podnikem v obtížích podle čl. 2 odst. 18 nařízení (EU) č. 651/2014;

f)

z kontrol provedených v souladu s vnitřními pokyny a standardní úvěrovou politikou finančního zprostředkovatele vyplývá, že nejsou v prodlení se splátkami nebo jinak neporušili podmínky úvěrů poskytnutých buď finančním zprostředkovatelem, nebo jinou finanční institucí;

g)

investují do urbanistických projektů, které jsou realizovány v podporovaných oblastech určených ve schválené mapě regionální podpory na období od 1. července 2014 do 31. prosince 2020 při použití čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy.

Kromě toho mají koneční příjemci v okamžiku investice a během úhrady úvěru sídlo v členském státě a činnost, na kterou byl úvěr vyplacen, je prováděna v příslušném členském státě a v regionu/jurisdikci programu ESIF.

Vlastnosti produktu pro konečné příjemce

Fond urbanistického rozvoje poskytne konečným příjemcům úvěry, které přispívají k cíli programu a jsou spolufinancovány z programu. Částky a sazby fondu urbanistického rozvoje se sladí s výsledky předběžného posouzení podle čl. 37 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 a odpovídají nařízení (EU) č. 651/2014.

Úvěry se používají výlučně k těmto povoleným účelům:

a)

investice do hmotných a nehmotných aktiv;

b)

provozní kapitál související s rozvojem či rozšířením činností, které doplňují činnosti uvedené výše v písmeni a) (a souvisejí s nimi) (tato doplňková povaha bude doložena mimo jiné v podnikatelském záměru urbanistického projektu a částkou financování).

Úvěry fondu urbanistického rozvoje obsažené v portfoliu musejí po celou dobu splňovat následující kritéria způsobilosti:

c)

úvěry jsou nově vytvořené a je vyloučeno refinancování stávajících úvěrů nebo financování ukončených projektů;

d)

celková částka investice na urbanistický projekt z fondu urbanistického rozvoje nepřesáhne 20 000 000  EUR, jak je stanoveno v čl. 16 odst. 3 nařízení (EU) č. 651/2014;

e)

úvěry zajišťují financování pro jeden či více povolených účelů v eurech a/nebo ve státní měně v příslušné jurisdikci, případně v jakékoli jiné měně;

f)

úvěry nemají formu mezaninových úvěrů, podřízeného dluhu nebo kvazivlastního kapitálu;

g)

úvěry nemají formu revolvingových úvěrových linek;

h)

úvěry mají splátkový kalendář, včetně pravidelných amortizačních splátek a/nebo konečné jednorázové splátky;

i)

úvěry nefinancují čistě finanční činnosti ani poskytování spotřebitelských úvěrů;

j)

splatnost: úvěry mají minimální dobu splatnosti 12 měsíců včetně příslušné doby odkladu (pokud existuje) a maximální dobu splatnosti až 360 měsíců.

Podávání zpráv a konečné výsledky

Finanční zprostředkovatel poskytuje řídicímu orgánu nebo fondu fondů alespoň čtvrtletně informace ve standardizované formě a rozsahu.

Zpráva obsahuje všechny příslušné prvky, aby mohl řídicí orgán splnit podmínky článku 46 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Členské státy rovněž plní své závazky ohledně podávání zpráv a transparentnosti podle nařízení (EU) č. 651/2014.

Ukazatele jsou v souladu se specifickými cíli příslušné priority programu ESIF, který financuje finanční nástroj, a s očekávanými výsledky předběžného posouzení. U fondu urbanistického rozvoje jsou měřeny a vykazovány alespoň jednou za čtvrt roku a jsou přinejmenším sladěny s požadavky nařízení (EU) č. 1303/2013. Kromě běžných ukazatelů prioritní osy programu ESIF jsou dalšími ukazateli:

a)

počet financovaných úvěrů/projektů;

b)

výše financovaných úvěrů;

c)

selhání (počet a výše);

d)

splacené prostředky a výnosy.

Vyhodnocení hospodářské prospěšnosti příspěvku z programu

Finanční výhoda plynoucí z programového příspěvku z veřejných zdrojů poskytnutého na nástroj se přenese na konečné příjemce, přičemž se případně zohlední příznivé podmínky financování, které programový příspěvek z veřejných zdrojů poskytuje fondu urbanistického rozvoje.

Finanční zprostředkovatel sníží celkovou efektivní úrokovou sazbu, případně i politiku zajištění, účtovanou konečným příjemcům u každého způsobilého úvěru obsaženého v portfoliu, čímž zohlední příznivé podmínky financování spojené s programovým příspěvkem poskytovaným fondu urbanistického rozvoje.

Tato zásada je zohledněna v dohodě o financování mezi řídicím orgánem nebo fondem fondů a finančním zprostředkovatelem.


(*1)  Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

(*2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 821/2014 ze dne 28. července 2014, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení (EU) č. 1303/2013 Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o podrobná ujednání pro převod a správu příspěvků z programu, podávání zpráv o finančních nástrojích, technické vlastnosti informačních a komunikačních opatření k operacím a systém pro zaznamenávání a uchovávání údajů (Úř. věst. L 223, 29.7.2014, s. 7).

(*3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 ze dne 3. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu (Úř. věst. L 138, 13.5.2014, s. 5).

(*4)  Commission Recommendation of 6 May 2003 concerning the definition of micro, small and medium-sized enterprises (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

Podnik s méně než 250 zaměstnanci a obratem nižším než 50 milionů EUR nebo celkovými aktivy nižšími než 43 milionů EUR; podnik rovněž nepatří do skupiny, která překračuje tyto prahové hodnoty. Doporučení Komise stanoví, že „podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu“.

(*5)  Následující hospodářská odvětví jsou společně označována jako „odvětví podléhající omezením“:

a)

nezákonné hospodářské činnosti: výroba, obchod či jiná činnost, které jsou podle právních předpisů domácí jurisdikce pro takovou výrobu, obchod nebo činnost nezákonné;

b)

tabák a destilované alkoholické nápoje: výroba tabáku a destilovaných alkoholických nápojů a souvisejících výrobků a obchod s nimi;

c)

výroba zbraní a střeliva a obchod s nimi: financování výroby jakéhokoli druhu zbraní a střeliva a obchod s nimi. Toto omezení se neuplatní, pokud tyto činnosti tvoří součást jasně vymezených politik Evropské unie nebo tyto politiky doplňují;

d)

kasina: kasina a rovnocenné podniky;

e)

omezení v odvětví IT: výzkum, vývoj či technické aplikace týkající se programů či řešení využívajících elektronická data, které i) se zaměřují konkrétně na: a) podporu jakékoli činnosti, která spadá do odvětví podléhajících omezením uvedených výše v písmenech a) až d); b) hazardní hry prostřednictvím internetu a on-line kasina; nebo c) pornografii, nebo které (ii) mají umožnit nezákonný a) vstup do sítí pro elektronickou výměnu dat; nebo b) stahování elektronických dat;

f)

omezení v odvětví přírodních věd: při poskytování podpory na financování výzkumu, vývoje či technických aplikací týkajících se: i) klonování lidí pro výzkumné či terapeutické účely; nebo ii) geneticky modifikovaných organismů („GMO“).

(*6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).

(*7)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 821/2014 ze dne 28. července 2014, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení (EU) č. 1303/2013 Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o podrobná ujednání pro převod a správu příspěvků z programu, podávání zpráv o finančních nástrojích, technické vlastnosti informačních a komunikačních opatření k operacím a systém pro zaznamenávání a uchovávání údajů (Úř. věst. L 223, 29.7.2014, s. 7).

(*8)  Následující hospodářská odvětví jsou společně označována jako „odvětví podléhající omezením“:

a)

nezákonné hospodářské činnosti: výroba, obchod či jiná činnost, které jsou podle právních předpisů domácí jurisdikce pro takovou výrobu, obchod nebo činnost nezákonné;

b)

tabák a destilované alkoholické nápoje: výroba tabáku a destilovaných alkoholických nápojů a souvisejících výrobků a obchod s nimi;

c)

výroba zbraní a střeliva a obchod s nimi: financování výroby jakéhokoli druhu zbraní a střeliva a obchod s nimi. Toto omezení se neuplatní, pokud tyto činnosti tvoří součást jasně vymezených politik Evropské unie nebo tyto politiky doplňují;

d)

kasina: kasina a rovnocenné podniky;

e)

omezení v odvětví IT: výzkum, vývoj či technické aplikace týkající se programů či řešení využívajících elektronická data, které i) se zaměřují konkrétně na: a) podporu jakékoli činnosti, která spadá do odvětví podléhajících omezením uvedených výše v písmenech a) až d); b) hazardní hry prostřednictvím internetu a on-line kasina; nebo c) pornografii, nebo které (ii) mají umožnit nezákonný a) vstup do sítí pro elektronickou výměnu dat; nebo b) stahování elektronických dat;

f)

omezení v odvětví přírodních věd: při poskytování podpory na financování výzkumu, vývoje či technických aplikací týkajících se: i) klonování lidí pro výzkumné či terapeutické účely; nebo ii) geneticky modifikovaných organismů („GMO“).


16.7.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 192/21


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1158

ze dne 15. července 2016,

kterým se mění nařízení (EU) č. 452/2014, pokud jde o vypuštění šablon pro oprávnění vydávaná provozovatelům ze třetích zemí a pro související specifikace

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (EU) č. 452/2014 (2) stanoví, jak provozovatelé letadel ze třetích zemí uvedení v čl. 4 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 216/2008, kteří jsou zapojeni do provozu v obchodní letecké dopravě ve směru na území, v rámci území nebo ve směru z území, na něž se vztahují ustanovení Smlouvy, mají získat oprávnění s ohledem na příslušné normy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Uvedené nařízení obsahuje v dodatcích I a II přílohy 2 (část ART) šablony pro oprávnění a pro související specifikace.

(2)

Zkušenosti s uplatňováním nařízení (EU) č. 452/2014 ukázaly, že aby se včas zohlednily časté změny norem ICAO, bylo by třeba tyto šablony pravidelně upravovat, což vede ke zbytečné administrativní zátěži. Požadavek na používání těchto šablon není opodstatněný, protože bez tohoto požadavku může Evropská agentura pro bezpečnost letectví nezbytné šablony vypracovat a aktualizovat sama. Tento požadavek a tyto šablony by proto měly být z nařízení (EU) č. 452/2014 vypuštěny.

(3)

Nařízení (EU) č. 452/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 65 nařízení (ES) č. 216/2008,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha 2 nařízení (EU) č. 452/2014 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. července 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)   Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 452/2014 ze dne 29. dubna 2014, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu provozovatelů ze třetích zemí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (Úř. věst. L 133, 6.5.2014, s. 12).


PŘÍLOHA

Příloha 2 nařízení (EU) č. 452/2014 se mění takto:

1)

V článku ART.210 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

Agentura vydá oprávnění včetně souvisejících specifikací, pokud:

1)

se ujistí, že provozovatel ze třetí země je držitelem platného AOC nebo rovnocenného dokladu a souvisejících provozních specifikací vydaných státem provozovatele;

2)

se ujistí, že provozovatel ze třetí země získal od státu provozovatele oprávnění uskutečňovat provoz do EU;

3)

se ujistí, že provozovatel ze třetí země prokázal:

i)

soulad s příslušnými požadavky části TCO,

ii)

transparentní, přiměřenou a včasnou reakci na další posouzení nebo případný audit ze strany agentury a

iii)

včasná a úspěšná nápravná opatření předložená v reakci na případně zjištěný nesoulad;

4)

neexistují důkazy o závažných nedostatcích ve schopnosti státu provozovatele nebo případně státu zápisu do rejstříku osvědčovat provozovatele nebo letadlo a vykonávat nad nimi dozor v souladu s příslušnými normami ICAO a

5)

žadatel nepodléhá zákazu provozování letecké dopravy podle nařízení (ES) č. 2111/2005.“

2)

Dodatky I a II se vypouští.


16.7.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 192/23


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1159

ze dne 15. července 2016,

kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky a vyráběného společností Fang Da Food Additive (Shen Zhen) Limited a společností Fang Da Food Additive (Yang Quan) Limited

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Předchozí šetření a platná opatření

(1)

V návaznosti na antidumpingové šetření podle článku 5 základního nařízení Rada nařízením (ES) č. 435/2004 (2) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Indonésie.

(2)

Od té doby byla opatření nejprve v červnu 2010 (3) rozšířena o období dalších pěti let a v květnu 2012 byla v návaznosti na částečný prozatímní přezkum výše cla na jednoho čínského vyvážejícího výrobce změněna. (4) V důsledku toho se sazba cla použitelná pro Indonésii pohybuje v rozmezí od 0,24 EUR/kg do 0,27 EUR/kg a pro ČLR od 0,23 EUR/kg do 0,26 EUR/kg (dále jen „platná opatření“).

(3)

Platná opatření se použijí na veškerý dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z ČLR a Indonésie s výjimkou dovozu cyklamátu sodného vyráběného čínskými vyvážejícími výrobci Fang Da Food Additive (Shen Zhen) Limited a Fang Da Food Additive (Yang Quan) Limited. Vzhledem k tomu, že u těchto společností nebyl zjištěn žádný dumping, byla pro ně původně stanovena nulová celní sazba (nařízení (ES) č. 435/2004).

(4)

V souladu se zprávou odvolacího orgánu WTO ve věci Mexiko – konečná antidumpingová opatření na hovězí maso a rýži (dále jen „zpráva odvolacího orgánu WTO“) (5) nebyli čínští vyvážející výrobci Fang Da Food Additive (Shen Zhen) Limited a Fang Da Food Additive (Yang Quan) Limited v následných přezkumech opatření uložených nařízením (ES) č. 435/2004 zkoumáni a nepodléhají platným opatřením.

(5)

Dřívější šetření omezené na společnosti Fang Da Food Additive (Shen Zhen) Limited a Fang Da Food Additive (Yang Quan) Limited bylo zahájeno dne 17. února 2011 (6). Po stažení podnětu bylo řízení ukončeno rozhodnutím Komise ze dne 5. dubna 2012 (7) bez uložení opatření.

(6)

Druhý přezkum před pozbytím platnosti platných opatření byl zahájen v červnu 2015 (8) podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

1.2.   Zahájení šetření

(7)

Dne 12. srpna 2015 Evropská komise (dále jen „Komise“) zahájila antidumpingové šetření v souvislosti s dovozem cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Unie, omezené na Fang Da Food Additive (Shen Zhen) Limited a Fang Da Food Additive (Yang Quan) Limited, dvě společnosti náležející do stejné skupiny (obě společnosti označovány dále jen jako „vyvážející výrobci“ nebo „Fang Da“), na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (9) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(8)

Komise zahájila šetření na základě podnětu podaného dne 30. června 2015 společností Productos Aditivos S.A. (dále jen „žadatel“ nebo „výrobce v Unii“), jediného výrobce cyklamátu sodného v Unii, představujícího tudíž 100 % celkové výroby v Unii. Stížnost obsahovala důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, což bylo dostačující pro zahájení šetření.

(9)

Po poskytnutí informací společnosti Fang Da prohlásily, že důkazy o újmě obsažené ve stížnosti byly nedostatečné a že zahájení dalšího šetření společností Fang Da po ukončení šetření předchozího je nepřiměřené. Podle tvrzení společností to ukazuje, že zahájení této věci v souladu s článkem 5 základního nařízení není vhodné. Společnosti také požadovaly vysvětlení trendů některých ukazatelů ve veřejné verzi spisu.

(10)

Jak již bylo vysvětleno v 8. bodě odůvodnění, Komise se domnívá, že stížnost obsahovala dostatečné důkazy pro zahájení šetření, což je samo o sobě kritériem pro rozhodnutí o zahájení řízení, nikoliv existence nebo výsledek předchozích šetření. Zvláštní analýza újmy ve stížnosti ve skutečnosti ukázala, že existují dostatečné důkazy, které poukazují na to, že na trh EU významně pronikl dovoz společností Fang Da za ceny, které byly výrazně nižší a pod hodnotou vlastní ceny výrobního odvětví Unie. Pro stanovení materiální újmy navíc nemusí na zhoršení poukazovat všechny faktory. Existence dalších faktorů, které mohou mít dopad na situaci výrobního odvětví Unie, nadto neznamená, že účinek dumpingového dovozu není pro toto odvětví významný. V souladu s tím je zahájení šetření platné. Pokud jde o připomínky k případné nejednotnosti tří ukazatelů ve veřejné verzi spisu, je jejím důvodem podstatný rozdíl ve velikosti objemů zahrnutých do výpočtů a zaokrouhlování použitých důvěrných údajů (nahoru či dolů, v závislosti na roku).

(11)

Jak bylo potvrzeno judikaturou (10), bylo z právního hlediska možné zahájit šetření podle článku 5 základního nařízení, třebaže se týkalo jediné společnosti.

1.3.   Následný postup

(12)

Komise v rámci tohoto šetření neuložila prozatímní antidumpingová opatření s cílem sladit načasování konečných závěrů tohoto řízení s přezkoumáním platnosti uvedeným v 6. bodě odůvodnění.

1.4.   Zúčastněné strany

(13)

V oznámení o zahájení Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se jí přihlásily a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise výslovně informovala žadatele, dva dotčené vyvážející výrobce a orgány ČLR, známé dovozce, dodavatele, uživatele a obchodní společnosti, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(14)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

1.5.   Výrobci ze srovnatelné země

(15)

Komise o zahájení řízení informovala také výrobce v Indonésii a vyzvala je k účasti. V oznámení o zahájení Komise informovala zúčastněné strany, že uvažuje o Indonésii jako o třetí zemi s tržním hospodářstvím („srovnatelná země“) ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Ve spisu nebyly uvedeny žádné informace poukazující na možnou výrobu cyklamátu sodného v jiných třetích zemích.

1.6.   Výběr vzorku

(16)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zainteresovaných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(18)

Požadované informace poskytli tři dovozci, kteří nejsou ve spojení, a souhlasili se zařazením do vzorku. Vzhledem k nízkému počtu dovozců se Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

1.7.   Formuláře žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství

(19)

Pro účely článku 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení zaslala Komise dvěma vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří jsou ve spojení, formuláře žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství.

1.8.   Odpovědi na dotazník

(20)

Komise zaslala dotazníky jedinému výrobci v Unii, dvěma čínským vyvážejícím výrobcům ve spojení a třem dovozcům, kteří nejsou ve spojení.

(21)

Odpovědi na dotazníky zaslali jediný výrobce v Unii, jeden ze dvou čínských vyvážejících výrobců (včetně dvou z jeho přidružených exportních obchodních zastoupení v Hong Kongu) a dva dovozci, kteří nejsou ve spojení. Druhý čínský vyvážející výrobce zastavil výrobu a prodej dotčeného výrobku před dobou šetření, a proto se ho dotazník pro dobu šetření netýkal.

1.9.   Inspekce

(22)

Komise si opatřila a ověřila veškeré podklady, které považovala za nezbytné ke stanovení dumpingu a následné újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

 

Výrobce v Unii

Productos Aditivos S.A., Barcelona, Španělsko

 

Dovozci

DKSH GmbH, Hamburk, Německo

Emilio Peña S.A., Torrente (Valencie), Španělsko

 

Vyvážející výrobci v ČLR

Fang Da Food Additive (Yang Quan) Limited, Jang-čchüan, ČLR

 

Exportní obchodní zastoupení (spojení se společnosti Fang Da) v Hongkongu

Zhong Hua Fang, Ltd., Hong Kong

1.10.   Období šetření a posuzované období

(23)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2014 do 31. března 2015 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnuje období od 1. ledna 2011 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Dotčený výrobek

(24)

Dotčeným výrobkem je cyklamát sodný pocházející z Čínské lidové republiky a vyráběný dvěma dotčenými vyvážejícími výrobci, v současnosti kódu KN ex 2929 90 00 (kód TARIC 2929900010) (dále jen „dotčený výrobek“).

(25)

Cyklamát sodný je komoditní výrobek, který se používá jako potravinářská přídatná látka a hojně se používá jako sladidlo v potravinářském průmyslu a ve výrobě nízkokalorických a dietních stolních sladidel. V malém množství se také používá ve farmaceutickém průmyslu.

(26)

Cyklamát sodný je chemicky čistá látka. Avšak stejně jako jakákoli čistá chemická látka může obsahovat malé procento nečistot v množstvích v řádu mg/kg výrobku. Kvalita cyklamátu sodného je definována obsahem nečistot určeným právními předpisy Unie. Cyklamát sodný může mít dvě různé formy: hydratovanou (HC) s 15 % vlhkostí a bezvodnou (AC) s obsahem vlhkosti do 1 %. Tyto dvě formy cyklamátu sodného mají stejné hlavní charakteristiky a použití, liší se pouze mírou sladkosti — typ HC je vzhledem k obsahu vody méně sladký. Ze stejného důvodu se liší i ceny. Typ AC je dražší než forma HC. Pro účely tohoto řízení by proto měly být oba typy považovány za jeden výrobek.

2.2.   Obdobný výrobek

(27)

Šetření ukázalo, že stejné základní fyzické a chemické vlastnosti i stejná základní použití mají tyto výrobky:

dotčený výrobek;

výrobek vyráběný a prodávaný vyvážejícím výrobcem na domácím trhu Čínské lidové republiky;

výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(28)

Komise proto dospěla k závěru, že tyto výrobky jsou obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   DUMPING

3.1.   Předběžné poznámky

(29)

Jeden z dotčených vyvážejících výrobců, Fang Da Food Additive (Shen Zhen) Limited, v roce 2012 zastavil výrobu daného výrobku. Proto žádost o zacházení jako v tržním hospodářství podala a na dotazník odpověděla jen společnost Fang Da Food Additive (Yang Quan) Limited.

(30)

Úředníci Komise navštívili společnost Fang Da Food Additive (Shen Zhen) Limited, aby ověřili, že ukončila výrobu a prodej výrobku, což bylo skutečně zjištěno. Proto byla analýza dumpingu založena na údajích poskytnutých společností Fang Da Food Additive (Yang Quan).

(31)

Pro zřejmý vztah mezi těmito dvěma společnostmi, které patří do skupiny Fang Da a jsou ve vlastnictví téže mateřské společnosti, jsou však výsledky použitelné pro obě společnosti, které tvoří skupinu Fang Da.

3.2.   Zacházení jako v tržním hospodářství

(32)

Komise posoudila žádost o zacházení jako v tržním hospodářství vyvážejícího výrobce a také provedla inspekci na místě v prostorách výrobce.

(33)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se v antidumpingových šetřeních, která se týkají dovozu z ČLR, určí běžná hodnota v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty vyvážející výrobce, kteří splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(34)

Při šetření bylo zjištěno, že vyvážejícímu výrobci, který požádal o zacházení jako v tržním hospodářství, se nepodařilo prokázat splnění všech kritérií stanovených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(35)

Přesněji řečeno, prokázalo se, že nesplnil druhé kritérium stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, protože účetní operace nebyly zaznamenány na základě časového rozlišení. Kromě toho nebyly předloženy uspokojivé informace o finančním stavu společnosti. Komise zjistila problém s účetními postupy pro pozemky, budovy a zařízení. Navíc bylo zjištěno, že pro některé výdaje nebyla používána žádná ustanovení. Nakonec se zjistilo, že nebyla učiněna konsolidace účetních závěrek na správné (mateřské) úrovni.

(36)

Komise sdělila poznatky o zacházení jako v tržním hospodářství vyvážejícím výrobcům, orgánům dotčené země a výrobnímu odvětví Unie. Zúčastněné strany měly možnost vyjádřit se ke zjištěným skutečnostem a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(37)

Po poskytnutí informací jeden vyvážející výrobce podal připomínky a zpochybnil všechna výše uvedená zjištění. Tyto připomínky byly náležitě analyzovány, avšak nebyly takové povahy, aby změnily předběžná zjištění Komise, o čemž byl vyvážející výrobce informován dne 11. dubna 2016. Po poskytnutí konečných informací vyvážející výrobce vyjádřil nesouhlas, aniž by poskytl další důkaz nebo argumenty.

(38)

Závěrem lze říci, že vyvážející výrobce ve spojení nemohl prokázat, že splňuje všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a jeho žádost o zacházení jako v tržním hospodářství byla proto zamítnuta.

3.3.   Srovnatelná země

(39)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musela být běžná hodnota stanovena na základě ceny v odpovídající třetí zemi s tržním hospodářstvím nebo ceny, za niž taková třetí země výrobek prodává do jiných zemí včetně Unie, nebo v případě, že to není možné, na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně ceny skutečně zaplacené nebo splatné v Unii za obdobný výrobek, případně náležitě upravené, aby zahrnovala přiměřené ziskové rozpětí.

(40)

Při určování třetí země s tržním hospodářstvím za účelem stanovení cen nebo početně zjištěné hodnoty pro určení běžné hodnoty se postupovalo s náležitou péčí.

(41)

Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, v oznámení o zahájení Komise informovala zúčastněné strany, že jako o vhodné srovnatelné zemi uvažuje o Indonésii, a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Nebyly vzneseny žádné připomínky. Komise se snažila navázat spolupráci s výrobci v Indonésii. Dopisy a příslušné dotazníky byly zaslány třem známým indonéským vyvážejícím výrobcům.

(42)

Jeden indonéský vyvážející výrobce zpočátku projevil ochotu spolupracovat. Komise požádala tuto společnost o vyplnění dotazníku pro výrobce cyklamátu sodného ve srovnatelné zemi. Odpověď neobdržela.

(43)

Podle informací, které měla Komise k dispozici, je výrobek, který je předmětem šetření, vyráběn pouze v Unii, ČLR a Indonésii. Ve spisu nebyly uvedeny žádné informace poukazující na možnou výrobu cyklamátu sodného v jiných třetích zemích.

3.4.   Běžná hodnota

(44)

Jak je vysvětleno ve 40.–43. bodě odůvodnění výše, spolupráci s žádným výrobcem ze srovnatelné země nebylo možné navázat.

(45)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení tedy musela být běžná hodnota určena jakýmkoli jiným vhodným způsobem. Komise za tímto účelem považovala za vhodné založit běžnou hodnotu na ověřených údajích o cenách a nákladech výrobce v Unii.

(46)

Obdobný výrobek byl výrobním odvětvím Unie prodáván v reprezentativním množství. Domácí prodej výrobního odvětví Unie byl však ztrátový. Proto byla běžná hodnota vypočtena na základě výrobních nákladů výrobního odvětví Unie navýšených o přiměřené prodejní, správní a režijní náklady a o zisk. Prodejní, správní a režijní náklady byly založeny na ověřených údajích od výrobce v Unii. Přidaná míra zisku byla totožná s cílovým ziskem použitým k výpočtu ceny, která nepoškodí výrobní odvětví Unie (viz body 174.–177. odůvodnění níže).

3.5.   Vývozní cena

(47)

Všechny vývozy do Unie provedl výrobce ve spojení prostřednictvím svých exportních obchodních společností v Hong Kongu a všechny prodeje v rámci Unie byly provedeny s odběrateli, kteří nejsou ve spojení. Vývozní cena byla proto vypočtena na základě cen, za které byl dovezený výrobek poprvé prodán nezávislým odběratelům dotčeného výrobce v Evropské unii v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Byly provedeny patřičné úpravy ceny o veškeré náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně správních a režijních nákladů, a o zisky, které byly stanoveny na základě ověřených údajů od dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení.

3.6.   Srovnání

(48)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu spolupracujícího vyvážejícího výrobce na základě ceny ze závodu.

(49)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(50)

Příslušné úpravy o náklady na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a o vedlejší náklady a bankovní poplatky byly provedeny v případech, kdy byly tyto úpravy shledány jako odůvodněné, přesné a podložené ověřenými doklady.

3.7.   Připomínky zúčastněných stran týkající se dumpingu předložené po poskytnutí informací

(51)

Komise informovala všechny strany o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě zamýšlela uložit konečné antidumpingové clo na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky a vyrobeného společnostmi Fang Da Food Additive (Shen Zhen) Limited a Fang Da Food Additive (Yang Quan) Limited. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly vznést připomínky k poskytnutí konečných informací. Připomínky zúčastněných stran byly zváženy a ve vhodných případech zohledněny.

(52)

Po poskytnutí informací společnosti Fang Da argumentovaly, že skutečnost, že byla jejich běžná hodnota určena na základě údajů od výrobce v Unii, zatímco v jednom z předchozích šetření na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího mimo jiné z Čínské lidové republiky byla běžná hodnota založena na údajích z Indonésie jako srovnatelné země (11), je diskriminační. Čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení stanoví obě metody v hierarchickém pořadí v závislosti na faktických okolnostech každého šetření. Metoda použití srovnatelné země je skutečně na prvním místě. Jak bylo vysvětleno ve 40.–43. bodě odůvodnění, navzdory značnému úsilí Komise žádný výrobce ve srovnatelné zemi v tomto šetření nespolupracoval, přičemž v předchozím šetření Indonésie spolupracovala. Proto, jak je uvedeno ve 45. bodě odůvodnění, musely být v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení jako přiměřený základ pro stanovení běžné hodnoty použity údaje Unie. Tento argument se proto zamítá na základě skutkových okolností tohoto šetření.

(53)

Kromě toho společnosti Fang Da také tvrdily, že běžná hodnota na základě údajů výrobce v Unii vedla k vyššímu dumpingovému rozpětí (88,7 %), zatímco běžná hodnota založená na Indonésii jako srovnatelné zemi v některém z předchozích šetření (12) vedla k nižšímu dumpingovému rozpětí (tj. 14,2 % ve srovnání s 88,7 % u společností Fang Da). Stanovení běžné hodnoty bylo údajně v projednávaném případě nepřiměřené, protože se vývozní ceny v obou případech významně nelišily.

(54)

Za prvé, společnosti Fang Da neposkytly srovnání vývozních cen na podporu svého tvrzení. Tyto dva případy se každopádně týkají dvou různých období šetření, v důsledku čehož je srovnání cen vývozu zavádějící. Za druhé, jak je uvedeno v 52. bodě odůvodnění výše, při absenci spolupráce ze strany jakékoli srovnatelné země byla běžná hodnota stanovena na jakémkoli jiném přiměřeném základě, a to zejména na základě údajů výrobce v Unii v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Tento argument se zamítá na základě skutkových okolností tohoto šetření.

(55)

Dále vyvážející výrobce shledal jako diskriminační skutečnost, že jeho clo (1,17 EUR za kg) bylo založeno na rozpětí újmy, zatímco clo na ostatní čínský dovoz (13) (0,23 EUR na 0,26 za kg) je založeno na dumpingovém rozpětí. Opět tvrdil, že takový rozdíl mezi cly nemůže být podložen žádným významným rozdílem mezi průměrnými dovozními cenami a že se proto dalším čínským vyvážejícím výrobcům, kteří podléhají jinému řízení týkajícímu se stejného výrobku, vyplatila nedostatečná spolupráce.

(56)

Za prvé je třeba připomenout, že to, zda clo vychází z dumpingového rozpětí, nebo z rozpětí újmy, je definováno v souladu s pravidlem nižšího cla podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení (viz 182. bod odůvodnění níže). Proto není závislé na metodě, kterou je určena běžná hodnota. Za druhé, jak již bylo vysvětleno v 52. a 54. bodě odůvodnění, použití srovnatelné země v jednom šetření a využívání údajů Unie v jiném nepředstavuje diskriminační zacházení. Za třetí, rozdíl mezi cly pro dotčeného vyvážejícího výrobce a jiného nespolupracujícího čínského vyvážejícího výrobce je důsledkem oddělených řízení týkajících se různých období v souladu s podmínkami základního nařízení. Toto tvrzení je proto odmítnuto.

(57)

Na základě výše uvedených skutečností žádná z připomínek po konečném poskytnutí informací zjištění o dumpingu nezměnila.

3.8.   Dumpingové rozpětí

(58)

Komise srovnala vážený průměr vývozní ceny podle typu výrobku s váženým průměrem běžné hodnoty jednotlivých typů výrobků, v souladu s čl. 2 odst. 11 a čl.2 odst. 12 základního nařízení.

(59)

Na tomto základě jsou vážené průměry dumpingových rozpětí vyjádřeny jako procento z ceny CIF na hranici Unie před proclením, a to následovně:

Společnost

Konečné dumpingové rozpětí

Fang Da Food Additive (Yang Quan) Limited a Fang Da Food Additive (Shen Zhen) Limited

88,7 %

4.   ÚJMA

4.1.   Předběžná poznámka

(60)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie tvoří pouze jeden výrobce a toto řízení se týká pouze jedné skupiny čínských vyvážejících výrobců, bylo nutno v zájmu zajištění důvěrnosti důvěrných obchodních informací ukazatele újmy a údaje o dovozu indexovat.

4.2.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(61)

Obdobný výrobek vyráběl během období šetření pouze jediný výrobce v Unii, který tedy představuje „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

4.3.   Spotřeba v Unii

(62)

Cyklamát sodný se vyrábí pouze v Unii, ČLR a Indonésii. Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a na základě objemu dovozu cyklamátu sodného z ČLR a Indonésie. Vzhledem k tomu, že dovoz cyklamátu sodného z těchto dvou zemí byl během sledovaného období předmětem opatření, Komise použila pro stanovení objemu a průměrné dovozní ceny z těchto dvou zemí během posuzovaného období statistické údaje shromážděné v souladu s čl. 14 odst. 6 (14) základního nařízení („databáze podle s čl. 14 odst. 6“), neboť obsahovaly dostatečně podrobné informace na úrovni desetimístného kódu TARIC a doplňkových kódů.

(63)

Po poskytnutí informací dotčený vyvážející výrobce předložil nové čínské vývozní údaje, jež měly ukazovat objem dovozu během posuzovaného období čínskými vyvážejícími výrobci jinými než společnosti Fang Da, který byl vyšší než údaje v databázi podle čl. 14 odst. 6. Vyvážející výrobce však neudal přesný zdroj těchto nových údajů nebo neposkytl, kromě předložení různých údajů, důvod pro nerespektování údajů používaných o skutečných dovozech v rámci současného šetření, které jsou obsaženy v databázi podle čl. 14 odst. 6. Proto Komise zdroj údajů použitých v rámci tohoto šetření nezměnila.

(64)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

Index (2011 = 100)

2011

2012

2013

2014

Období šetření

Celková spotřeba Unie

100

103

93

97

101

Zdroj: Údaje o výrobním odvětví Unie, databáze podle čl. 14 odst. 6

(65)

Mezi lety 2011 a 2013 se spotřeba cyklamátu sodného v Unii nejprve snížila o 7 % a v následném období vzrostla. Spotřeba v průběhu období šetření víceméně dosáhla stejné úrovně jako v roce 2011.

4.4.   Dovoz společností Fang Da

(66)

Za účelem zajištění konzistence dat v průběhu celého posuzovaného období Komise použila týž zdroj informací, který je uveden výše – databázi podle čl. 14 odst. 6 – ke stanovení objemu a vývoje dovozních cen společností Fang Da. Tyto údaje byly ověřeny pomocí údajů poskytnutých společnostmi Fang Da v jejich odpovědi na dotazník a bylo zjištěno, že jsou konzistentní.

4.4.1.   Objem a podíl na trhu

(67)

Dovoz společností Fang Da do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu a podíly na trhu

Index (2011 = 100)

2011

2012

2013

2014

Období šetření

Objem dovozu

100

84

111

156

161

Podíl na trhu

100

82

119

161

160

Zdroj: databáze podle čl. 14 odst. 6

(68)

Dumpingový dovoz společností Fang Da se v posuzovaném období zvýšil o 61 %. Nejprve se od roku 2011 do roku 2012 o 16 % snížil, ale pak se od roku 2012 do posuzovaného období téměř zdvojnásobil. Podíl na trhu sledoval stejný trend, s celkovým značným zvýšením o 60 %.

(69)

V roce 2014 a v posuzovaném období se společnosti Fang Da staly největším dodavatelem na unijním trhu, s tržním podílem mírně vyšším, než měl všechen ostatní dovoz dohromady, a mnohem větším, než byl podíl výrobního odvětví Unie na trhu.

(70)

Po poskytnutí informací dotčený vyvážející výrobce uvedl, že na základě nových čínských údajů o vývozu bylo zvýšení jeho vlastního vývozu do Unie více než kompenzováno poklesem prodeje ostatních čínských vývozců, což bylo v rozporu se závěry šetření na základě údajů v databázi podle čl. 14 odst. 6. Jak je uvedeno v 63. bodě odůvodnění výše, dotčený vyvážející výrobce neprokázal, že nové údaje, které předložili čínští vývozci jiní než Fang Da, byly spolehlivější než údaje použité v tomto šetření, a proto byly tyto nároky zamítnuty.

4.4.2.   Dovozní ceny společností Fang Da a cenové podbízení

(71)

Průměrná dovozní společností Fang Da do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny (EUR/kg)

Index (2011 = 100)

2011

2012

2013

2014

Období šetření

Fang Da

100

110

105

96

99

Zdroj: Databáze podle čl. 14 odst. 6

(72)

Průměrná dovozní cena za dotčený výrobek společností Fang Da se v posuzovaném období snížila o 1 %. Nejprve však od roku 2011 do roku 2012 vzrostla o 10 %, pak se od roku 2012 do roku 2014 snížila o 14 indexových bodů a nakonec mezi roky 2014 a obdobím šetření vzrostla o 3 indexové body.

(73)

V letech 2011 a 2012 byly dovozní ceny společností Fang Da v průměru vyšší než ostatní dovozní ceny (stanoveno na základě stejného zdroje informací a včetně antidumpingových cel), ale v roce 2013 se s nimi vyrovnaly a v roce 2014 a období šetření byly nižší.

(74)

Komise stanovila cenové podbízení během období šetření na základě údajů Fang Da Yang Quan a údajů výrobce z Unie tak, že srovnala:

vážené průměrné prodejní ceny podle typu výrobku unijního výrobce účtované odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň cen ze závodu; a

odpovídající vážené průměrné dovozní ceny podle typu výrobku od Fang Da Yang Quan prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, které byly určeny na základě nákladů, pojištění a přepravného na hranici Unie a upraveny o cla a náklady po dovozu.

(75)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů a případně náležitě upraveno. Výsledek tohoto srovnání byl vyjádřen jako procento z obratu výrobce v Unii během období šetření. Výsledkem byl vážený průměr cenového podbízení ve výši 19,1 %.

4.5.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.5.1.   Obecné poznámky

(76)

Výroba cyklamátu sodného sestává ze dvou hlavních výrobních fází. Během první fáze, která vyžaduje použití reaktorů, jsou suroviny přepracovány na surový (nečistý) cyklamát sodný. Během druhé výrobní fáze je třeba surový cyklamát sodný purifikovat před tím, než může být s ohledem na příslušná regulační pravidla použit v navazujícím potravinářském, nápojovém nebo farmaceutickém průmyslu.

(77)

Vzhledem k technickému incidentu, k němuž došlo v červenci 2011 (výbuch v závodě), nemohlo výrobní odvětví Unie v období od srpna 2011 do května 2012 provádět první výrobní fázi — reakční proces — a muselo se dočasně spoléhat na dovážený cyklamát sodný, který muselo za účelem zachování své obchodní činnosti dále purifikovat.

(78)

Jelikož výrobce v Unii neměl jinou možnost, než dočasně spoléhat na dovoz, a vzhledem k omezenému trvání a objemu dovozu během posuzovaného období, tento incident a jeho důsledky nečiní výše uvedené závěry týkající se definice výrobního odvětví Unie neplatnými. Tento incident měl nicméně významný dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie pro roky 2011–2012, tedy počátek posuzovaného období, zejména pokud jde o kapacitu, objem výroby a prodeje, jakož i o ukazatele ziskovosti. Incident měl rovněž dopad, i když malý, na vývoj dovozu. Tyto prvky jsou brány v úvahu při zkoumání vývoje ukazatelů újmy.

(79)

V této souvislosti a v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období. Za účelem určení újmy Komise posoudila hospodářské ukazatele na základě údajů týkajících se jediného výrobce v Unii tvořícího výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(80)

Hospodářskými ukazateli jediného výrobce v Unii, které posoudila Komise, jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, náklady na práci, rozsah dumpingového rozpětí, překonání účinků dřívějšího dumpingu, průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

4.5.2.   Ukazatele újmy

4.5.2.1.   Výroba, výrobní kapacita, skutečné využití výrobní kapacity

(81)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

Index (2011 = 100)

2011

2012

2013

2014

Období šetření

Objem výroby

100

104

189

159

157

Výrobní kapacita

100

114

171

171

171

Využití kapacity

100

91

110

93

92

Zdroj: Údaje o výrobním odvětví Unie

(82)

Výroba celkově vzrostla během posuzovaného období o 57 %. Nicméně jak je vysvětleno v 77. bodě odůvodnění výše a v 83. bodě odůvodnění níže, výroba výrobního odvětví Unie byla v letech 2011–2012 neobvykle nízká. Mezi rokem 2013 a obdobím šetření se úroveň výroby prudce snížila o 32 indexových bodů.

(83)

Během posuzovaného období rovněž významně vzrostla výrobní kapacita (o 71 %), ale tento trend je opět vysvětlen mimořádně nízkou úrovní v letech 2011 a 2012, která byla způsobena technickým incidentem ve výrobních zařízeních. Kapacita byla vypočítána na základě měsíců, v jejichž průběhu mohlo výrobní odvětví Unie vyrábět svůj vlastní cyklamát sodný, tedy na základě pouhých 7 měsíců v roce 2011, 8 měsíců v roce 2012 a 12 měsíců v ostatních obdobích. Od roku 2013 do období šetření zůstala úroveň výrobní kapacity stabilní.

(84)

Míra využití kapacity se mezi rokem 2011 a obdobím šetření snížila o 8 %, ale od roku 2013 v souladu s poklesem objemu výroby kopírovala značně klesající trend.

4.5.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(85)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu

Index (2011 = 100)

2011

2012

2013

2014

Období šetření

Objem prodeje

100

69

146

108

104

Podíl na trhu

100

67

157

111

104

Zdroj: Údaje o výrobním odvětví Unie a databáze podle čl. 14 odst. 6

(86)

Objem prodeje na trhu Unie a odpovídající podíl na trhu následoval během posuzovaného období stejný trend. Celkově vzrostly o 4 %.

(87)

Vzhledem k tomu, že oba tyto údaje odrážejí pouze prodej cyklamátu sodného vyrobeného výrobním odvětvím Unie, byly úrovně pro roky 2011 a 2012 vzhledem k důvodům uvedeným v 77. a 83. bodě odůvodnění výše neobvykle nízké. Od roku 2013, kdy již byla výroba vlastního cyklamátu sodného trvale obnovena, prodej výrobního odvětví Unie v důsledku ztráty objednávek klesl o 42 indexových bodů.

(88)

Mezi rokem 2013 a obdobím šetření se rovněž významně snížil podíl na trhu. To je v rozporu s vývojem spotřeby v Unii, která vzrostla o 8 indexových bodů, i dovozem společností Fang Da, který se za příslušné roky rovněž dále zvýšil a zvýšil se jeho podíl na trhu.

4.5.2.3.   Růst

(89)

Situace výrobního odvětví Unie se zlepšila mezi lety 2011 a 2013, kdy bylo odvětví schopno zvýšit svou výrobu, výrobní kapacitu, prodej a podíl na trhu. Tento nárůst byl způsoben dvěma faktory: i) zvýšením antidumpingových cel pro určité vyvážející výrobce z ČLR, které se v květnu 2012 zdvojnásobily a ii) skutečností, že výrobní odvětví Unie bylo opět schopno během 12 měsíců roku 2013 vyrábět svůj vlastní cyklamát sodný, ve srovnání s pouhými 7 měsíci v roce 2011 a 8 měsíci v roce 2012.

(90)

Kdyby v červenci 2011 nedošlo k výbuchu, byly by údaje týkající se výroby, využití kapacity, prodeje a podílu na trhu v letech 2011 a 2012 mnohem vyšší, jelikož výrobní odvětví Unie by bylo v období od srpna 2011 do května 2012 schopno dodávat svým odběratelům svůj vlastní cyklamát sodný namísto dovezeného cyklamátu sodného, který dále zpracovávalo (purifikovalo). V důsledku toho by byl nárůst výroby, prodeje a podílu na trhu mezi lety 2011 a 2013 mnohem menší, zatímco výrobní kapacita by v průběhu celého posuzovaného období zůstala na své úrovni z roku 2013. Od roku 2013 do období šetření se všechny výše uvedené trendy související s objemem zcela zvrátily, s výjimkou výrobní kapacity. Přestože spotřeba v Unii od roku 2013 sledovala vzrůstající trend, výrobní odvětví Unie ve skutečnosti vstoupilo do fáze hospodářského poklesu. Ziskovost výrobního odvětví Unie zároveň v průběhu celého posuzovaného období zůstala silně záporná, což zpomalilo jeho vyhlídky na růst.

4.5.2.4.   Zaměstnanost a produktivita

(91)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita

Index (2011 = 100)

2011

2012

2013

2014

Období šetření

Počet zaměstnanců

100

100

105

105

105

Produktivita

100

104

180

151

150

Zdroj: Údaje o výrobním odvětví Unie

(92)

Přestože výrobní odvětví Unie nemohlo vyrábět v období od srpna 2011 do května 2012 svůj vlastní cyklamát sodný, rozhodlo se v daném období zachovat konstantní zaměstnanost, jelikož jakékoli snižování bylo považováno za příliš nákladné a zbytečné. Ačkoli byl v roce 2012 propuštěn jeden zaměstnanec, úroveň zaměstnanosti se mezi lety 2011 a 2012 nezměnila, jelikož průmyslové odvětví Unie v daném roce přijalo nového zaměstnance. V roce 2013 se počet zaměstnanců mírně zvýšil a poté zůstal až do období šetření stabilní.

(93)

Vzhledem k výbuchu v závodě byla výroba výrobního odvětví Unie ovlivněna podobným způsobem jako další hospodářské ukazatele uvedené výše. Obdobně jako výroba, i produktivita byla v letech 2011 a 2012 výjimečně nízká a poté v roce 2013 prudce vzrostla o téměř 80 indexových bodů. Od té doby však vzhledem ke ztrátě objednávek v roce 2014 klesla o 30 indexových bodů a na této úrovni zůstala až do období šetření.

4.5.2.5.   Rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(94)

Dumpingové rozpětí bylo výrazně nad hodnotou minimální úrovně. Závažnost dopadu tohoto rozpětí na dumpingové rozpětí výrobního odvětví Unie byla velmi významná, vzhledem k objemu a cenám dovozu společností Fang Da.

(95)

Anti-dumpingová opatření vůči dovozu ostatních čínských a indonéských společností jsou zavedena již od roku 2004. V této souvislosti je důležité uvést, že výše antidumpingových cel, která byla uvalena na dva čínské vývozce mimo společnosti Fang Da, byla shledána nedostatečnou pro to, aby vyrovnala dumping, který působil výrobnímu odvětví Unie újmu. Antidumpingová cla pro tyto čínské vyvážející výrobce byla v důsledku toho v květnu 2012 více než zdvojnásobena, jak je vysvětleno ve 2. bodě odůvodnění výše. Ze současné analýzy je patrné, že dumping stále pokračuje.

4.5.2.6.   Ceny a faktory ovlivňující ceny

(96)

Průměrné jednotkové prodejní ceny jediného výrobce v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Prodejní ceny v Unii

Index (2011 = 100)

2011

2012

2013

2014

Období šetření

Průměrná jednotková prodejní cena

100

105

103

107

106

Průměrné jednotkové výrobní náklady

100

107

97

95

96

Zdroj: Údaje o výrobním odvětví Unie

(97)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období vzrostly o 6 %. Nejprve mezi lety 2011 a 2012 vzrostly o 5 indexových bodů a poté zůstaly až do období šetření stabilní.

(98)

Průměrné jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie vzrostly mezi lety 2011 a 2012 o 7 indexových bodů a poté se v roce 2013 v porovnání s rokem 2012 o 10 indexových bodů snížily. Od roku 2013 do období šetření zůstaly stabilní. Tyto změny byly způsobeny především kolísáním nákladů na suroviny.

(99)

Ve vztahu k výše uvedenému je třeba poznamenat, že výrobní odvětví Unie neodkázalo od celkových výrobních nákladů přesně oddělit náklady na purifikaci. V důsledku toho indexy pro roky 2011 a 2012 na rozdíl od indexů pro roky 2013 a 2014 a pro období šetření odráží rovněž náklady na purifikaci cyklamátu sodného dovezeného výrobním odvětvím Unie.

(100)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je třeba trendy z let 2011–2012 a následných období interpretovat s jistou opatrností, jelikož jejich vývoj byl — i když pouze nepatrně — ovlivněn skutečností, že indexy pro roky 2011–2012 byly založeny na rozdílných souborech údajů.

(101)

V každém případě se průměrné jednotkové prodejní ceny v průběhu celého posuzovaného období vždy nacházely pod průměrnými jednotkovými výrobními náklady výrobního odvětví Unie uvedenými v tabulce výše.

4.5.2.7.   Náklady práce

(102)

Průměrné náklady práce u jediného výrobce v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné náklady práce na zaměstnance

Index (2011 = 100)

2011

2012

2013

2014

Období šetření

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

100

127

115

102

95

Zdroj: údaje o výrobním odvětví Unie

(103)

Průměrné náklady práce se během celkového posuzovaného období snížily o 5 %. V roce 2012 náklady nicméně nejprve vzrostly o 27 % – především kvůli kompenzacím vyplaceným propuštěnému zaměstnanci –, a poté se neustále snižovaly až do období šetření, kdy klesly 5 % pod hranici z roku 2011.

4.5.2.8.   Zásoby

(104)

Úroveň zásob u jediného výrobce v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 9

Stav zásob

Index (2011 = 100)

2011

2012

2013

2014

Období šetření

Zásoby

100

258

339

406

708

Množství zásob jako procentuální vyjádření produkce

100

249

179

255

451

Zdroj: údaje o výrobním odvětví Unie

(105)

V průběhu posuzovaného období konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby významně kolísal. Mezi lety 2011 a 2012 nejprve vzrostl, v dalším roce se snížil a do období šetření nakonec významně vzrostl. V průběhu posuzovaného období celkově vzrostl o 351 indexových bodů. Tento nárůst je částečně způsoben tím, že výrobce v Unii nemůže prodat své výrobky vzhledem ke konkurenci dovozu za nízké ceny, ale je rovněž výsledkem mimořádně nízké úrovně zásob v roce 2011, která následovala po incidentu uvedeném v 77. bodě odůvodnění výše.

4.5.2.9.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál

(106)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě jediného výrobce v Unii v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

Index (2011=100)

2011

2012

2013

2014

Období šetření

Výnosnost

– 100

– 111

– 82

– 61

– 69

Peněžní tok

100

– 500

– 1 107

– 559

– 766

Investice

100

203

15

0

0

Návratnost investicí

– 100

– 42

– 104

– 79

– 77

Zdroj: Údaje o výrobním odvětví Unie

(107)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že zisk před zdaněním z prodeje cyklamátu sodného odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. Jak je uvedeno v 99. bodě odůvodnění výše, výrobní náklady použité pro stanovení úrovně zisku/ztráty pro roky 2011–2012 mohou být stanoveny pouze celkově, tj. včetně nákladů týkajících se dovezeného cyklamátu sodného. Na základě toho pak analýza údajů o ziskovosti ukázala, že výrobní odvětví Unie bylo v průběhu celého posuzovaného období značně ztrátové. Ztráty byly obzvláště vysoké v letech 2011–2012, ale od roku 2013 se situace zlepšila.

(108)

Čistý peněžním tokem se rozumí schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svou činnost. Trend týkající se čistého peněžního toku, stanovený ve vztahu k celkovému prodeji (15) cyklamátu sodného, se změnil z kladného v roce 2011 na silně záporný mezi rokem 2012 a období šetření.

(109)

Jediné významné investice byly provedeny v letech 2011–2013 a vztahují se výlučně k nahrazení výrobních prostředků ovlivněných výbuchem v roce 2011. Tyto investice byly plně pokryty pojištěním.

(110)

Návratnost investic je zisk vyjádřený jako procentuální podíl čisté účetní hodnoty dlouhodobých aktiv. V průběhu celého posuzovaného období byla významně záporná.

(111)

Vzhledem ke ztrátám, které vznikly výrobnímu odvětví Unie, byla jeho schopnost získat kapitál vážně ovlivněna.

4.5.3.   Závěr ohledně újmy

(112)

Přestože některé hospodářské ukazatele týkající se situace výrobního odvětví Unie, jako například výroba, výrobní kapacita, prodej, podíl na trhu a produktivita, se v letech 2011–2012 a v roce 2013 zlepšily, byly tyto trendy pouze částečně ovlivněny skutečným vývojem trhu vyplývajícím z uložení vyšších antidumpingových cel na určité vyvážející výrobce z ČLR v květnu 2012.

(113)

Jak bylo uvedeno v 89. bodě odůvodnění výše, ve skutečnosti mohou tato zlepšení do značné míry být rovněž vysvětlena: i) výbuchem v závodě v červenci 2011, ii) skutečností, že výrobní odvětví Unie nemohlo v důsledku tohoto výbuchu v období od srpna 2011 do května 2012 vyrábět svůj vlastní cyklamát sodný, a iii) návratem výrobního odvětví Unie k plnému dvanáctiměsíčnímu výrobnímu procesu, k němuž došlo v roce 2013 poté, co byly nahrazeny poškozené výrobní linky. Je zjevné, že pokud by k tomuto výbuchu nedošlo, byl by nárůst těchto ukazatelů v roce 2013 výrazně nižší.

(114)

Kladný vývoj výše uvedených trendů se od roku 2013 zjevně změnil, jelikož výroba výrobního odvětví Unie, prodej, produktivita, jakož i podíl na trhu se výrazně zhoršily.

(115)

Finanční situace výrobního odvětví Unie navíc během celého posuzovaného období trvale zůstala ve špatném stavu. Velmi záporné celkové výsledky vykázaly především ukazatele výrobního odvětví unie týkající se ziskovosti, peněžního toku a návratnosti investic.

(116)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(117)

V připomínkách následujících po zveřejnění závěrečných zjištění dotčený vývozce zpochybnil závěrečná zjištění zveřejněná ve 115. bodě odůvodnění, tedy že výnosnost, peněžní tok a návratnost investic ukazují, že došlo k újmě, vzhledem k tomu, že tyto ukazatele vykazovaly od roku 2013 až po období šetření pozitivní trend.

(118)

Komise uznává, že i přes to, že se během zkoumaného časového období ztráty, negativní peněžní tok a záporná návratnost investic snížily, hodnoty těchto ukazatelů byly stále výrazně záporné v letech 2013, 2014 až po období šetření. Nadto v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení žádný z ukazatelů újmy není rozhodující sám o sobě, ale všechny musejí být zkoumány jako celek. Uvedené tvrzení se tedy tímto odmítá.

(119)

Dále společnosti Fang Da argumentovaly, že dotčený časový úsek nemá odpovídající výpovědní hodnotu, protože byl ovlivněn dvěma významnými faktory, zejména data z let 2011 a 2012 byla zkreslena a pro období od roku 2013 až po období šetření neuplynula dostatečná doba.

(120)

Co se týče prvního faktoru, společnosti Fang Da argumentovaly, že všechna data z let 2011 a 2012 jsou statisticky nevýznamná, a musejí proto být v jakékoliv analýze újmy ignorována, a to z následujících důvodů:

(i)

během uvedených dvou let probíhalo šetření zaměřené proti dovozu cyklamátu sodného společnostmi Fang Da a tato doba byla dost dlouhá na to, aby během ní mohlo dojít ke zkreslení údajů, a tudíž je toto časové období nespolehlivé pro to, aby bylo určeno jako základ pro analýzu budoucích trendů;

(ii)

tyto dva roky byly významně ovlivněny explozí v továrně unijního výrobce.

(121)

Pokud jde o výše uvedený bod (i), společnosti Fang Da nedokázaly, proč či jakým způsobem mělo předchozí šetření zkreslit data výrobního odvětví Unie během dotčeného období. Proto musel být tento argument Komisí při posuzování výše uvedeného tvrzení pominut.

(122)

Co se týče výše uvedeného bodu (ii), Komise jasně uznala, že výbuch měl jednoznačný dopad na ekonomické indikátory výrobního odvětví Unie v letech 2011–2012 a, jak je uvedeno v 78. bodě odůvodnění výše, tyto skutečnosti byly v rámci zkoumání ukazatelů újmy řádně vzaty v potaz. Je také třeba připomenout, že Komise došla ve 114. bodě odůvodnění k závěru, že se situace ve výrobním odvětví Unie zřetelně dále zhoršila počínaje rokem 2013, tj. v období po letech 2011–2012. Proto je toto tvrzení nutné zamítnout.

(123)

Pokud jde o druhý faktoru, společnosti Fang Da tvrdily, že zbývající část zkoumaného období od roku 2013 až do období šetření nebyla dostatečně dlouhá, aby z ní mohl být vyvozen jakýkoliv smysluplný závěr týkající se újmy. Dotčený vyvážející výrobce toto tvrzení dostatečně nepodložil. Zjištění újmy v období šetření je založeno na analýze vývoje ukazatelů újmy během zkoumaného období. Toto tvrzení muselo být taktéž zamítnuto.

(124)

Kromě výše uvedeného společnosti Fang Da rovněž tvrdily, že rok 2013 nemůže být použit jako měřítko pro posouzení újmy, jelikož údaje z tohoto roku jsou nadprůměrně vysoké. Toto mělo být údajně způsobeno zákazníky výrobního odvětví Unie, kteří nemohli zakoupit cyklamát sodný kvůli ukončením produkce způsobené výbuchem v závodě, a když byla produkce obnovena v plné míře, opět nakupovali od výrobního odvětví Unie, aby si doplnili zásoby.

(125)

Za prvé je výše uvedené tvrzení založeno na jednoduchém nepodloženém tvrzení, jelikož společnosti Fang Da nedokázaly předložit dostatečné důkazy, že výrobní odvětví Unie v důsledku výbuchu přišlo o významnou část svých zákazníků, kteří se rozhodli po obnovení produkce navrátit a zvýšit v roce 2013 množství objednávek. Za druhé, důkazy, které jsou k dispozici, toto tvrzení nepodporují. Naopak ukazují, že během let 2011–2012, tedy v době, kdy výrobní odvětví Unie nemohlo produkovat svůj vlastní cyklamát sodný, se mu i přesto dařilo udržet si své zákazníky a nadále jim dodávalo dovezený cyklamát sodný, který byl dále zpracováván, jak je uvedeno v 77. bodě odůvodnění. Toto tvrzení proto muselo být zamítnuto.

5.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

(126)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz od společností Fang Da způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být souběžně s tím poškozeno i jinými známými činiteli. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz od společností Fang Da, nebyla přičítána na vrub tomuto dumpingovému dovozu.

5.1.   Účinky dumpingového dovozu od společností Fang Da

(127)

Šetření ukázalo významnou souvislost mezi dovozními cenami společností Fang Da, jejich podílem na trhu a situací výrobního odvětví Unie. To je znázorněno v následující tabulce:

Tabulka 11

Dovozní ceny a podíl na trhu

Index (2011 = 100)

2011

2012

2013

2014

Období šetření

Dovozní ceny společností Fang Da

100

110

105

96

99

Podíl společností Fang Da na trhu

100

82

119

161

160

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu

100

67

157

111

104

Čínské dovozní ceny (včetně antidumpingových cel), s výjimkou společností Fang Da

100

109

112

108

111

Čínský podíl na trhu, s výjimkou společností Fang Da

100

110

79

73

77

Zdroj: údaje o výrobním odvětví Unie, databáze podle čl. 14 odst. 6

(128)

V období let 2011 až 2012 dovozní ceny společností Fang Da do Unie vzrostly o 10 % a jejich podíl na trhu se snížil o 18 %. V následujícím období od roku 2013 do období šetření se však společnostem Fang Da podařilo výrazným snížením cen svůj podíl na trhu zdvojnásobit.

(129)

Od roku 2012 do roku 2013 společnosti Fang Da nejprve snížily své ceny o 5 % a přizpůsobily je ostatním čínským dovozním cenám. Ostatní čínské dovozní ceny byly od května 2012 rovněž ovlivněny, a to výrazným zvýšením antidumpingových cel použitelných na jednoho hlavního čínského vyvážejícího výrobce — vývoj, který je znázorněn ve výše uvedené tabulce prostřednictvím čínských dovozních cen včetně antidumpingových cel. Od roku 2012 do roku 2013 toto přizpůsobení cen vedlo k výraznému zvýšení podílu společností Fang Da na trhu o 37 indexových bodů a došlo k němu především na úkor ostatního čínského dovozu, jehož podíl na trhu se snížil o 31 indexových bodů.

(130)

Od roku 2013 do roku 2014 společnosti Fang Da nadále snižovaly své ceny o dalších 9 indexových bodů, takže dosáhly úrovně cen, která byla nižší než úroveň ostatního čínského dovozu, což vedlo k dalšímu výraznému zvýšení jejich podílu na trhu o 42 indexových bodů. Tentokrát to bylo přímo na úkor výrobního odvětví Unie, jehož podíl na trhu se v průběhu stejného období snížil o 53 indexových bodů.

(131)

Jak je uvedeno v 75. bodě odůvodnění, rozpětí cenového podbízení zjištěného pro společnosti Fang Da bylo značné. Vzhledem k neustále rostoucímu objemu dumpingového dovozu od společností Fang Da za ceny, které se výrazně podbízejí cenám výrobního odvětví Unie, nebylo výrobní odvětví Unie v postavení, kdy by mohlo těžit ze zvýšení antidumpingových cel pro jiného čínského vyvážejícího výrobce, k němuž došlo v roce 2012, a nedokázalo tak získat zpět podíl na trhu.

(132)

Ve světle výše uvedených skutečností se Komise domnívá, že dumpingový dovoz od společností Fang Da významně přispěl k podstatné újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

5.2.   Účinky jiných činitelů

5.2.1.   Dovoz od vyvážejících výrobců jiných než společnosti Fang Da

(133)

Objem dovozu od vyvážejících výrobců jiných než společností Fang Da se vyvíjel takto:

Tabulka 12

Index objemu dovozu

Index (2011 = 100)

2011

2012

2013

2014

Období šetření

ČLR (s výjimkou společností Fang Da)

100

114

73

71

77

Indonésie

100

225

31

18

9

Zdroj: databáze podle čl. 14 odst. 6

(134)

Objem dovozu z Indonésie byl v letech 2011 a 2012 nízký, v roce 2013 velmi nízký a v průběhu roku 2014 a období šetření zanedbatelný. Ačkoli indonéský dovoz v průběhu posuzovaného období velmi kolísal, jeho dopad na výrobní odvětví Unie lze od roku 2011 do roku 2012 považovat za velmi omezený, a od roku 2013 do období šetření za nevýznamný.

(135)

Objem dovozu od čínských výrobců jiných než společnosti Fang Da se za posuzované období snížil o 23 %. Mezi lety 2011 a 2012 nejprve vzrostl o 14 % a od té doby velmi výrazně klesl; k velmi prudkému poklesu o 41 indexových bodů došlo zejména mezi lety 2012 a 2013.

(136)

I přes tento celkový pokles zůstal ostatní čínský dovoz na významné úrovni, která se velmi blížila úrovni společností Fang Da. Ačkoli průměrné ceny ostatních společností — včetně antidumpingových cel, které na ně byly uvaleny — byly v průměru mírně vyšší než ceny společností Fang Da, nacházely se stále na nízké úrovni a byly mnohem nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Lze tedy učinit závěr, že levný dovoz čínských výrobců jiných než společností Fang Da v průběhu posuzovaného období přispěl k situaci působící újmu výrobnímu odvětví Unie.

(137)

Jak bylo vysvětleno v bodě 5.1, další zhoršování situace výrobního odvětví Unie od roku 2013 bylo způsobeno především rostoucím objemem dumpingového a levného dovozu od společností Fang Da. I když účinky dovozu od výrobců jiných než společnosti Fang Da přispěly k újmě, nejsou takové, aby mohly narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem od společností Fang Da a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

5.2.2.   Technický incident (výbuch) v závodě výrobního odvětví Unie

(138)

Jak již bylo vysvětleno v 77. a 83. bodě odůvodnění, v červenci 2011 došlo k výbuchu v závodě výrobního odvětví Unie, v důsledku čehož výrobní odvětví Unie nemohlo provádět reakční proces, a tudíž nemohlo v období od srpna 2011 do května 2012 vyrábět a prodávat svůj vlastní cyklamát sodný.

(139)

Znemožnění výroby vlastního cyklamátu sodného mělo v období od srpna 2011 do května 2012 negativní dopad na hospodářské ukazatele výrobního odvětví Unie. Kdyby k incidentu nedošlo, byly by například údaje týkající se výroby využití kapacity, prodeje, podílu na trhu a produktivity v daném období vyšší, jelikož výrobní odvětví Unie by v období od srpna 2011 do května 2012 mohlo dodávat svým odběratelům svůj vlastní cyklamát sodný namísto dovezeného, který purifikovalo a dále prodávalo.

(140)

Ačkoli výše uvedené hospodářské ukazatele výrobního odvětví Unie byly ovlivněny v důsledku toho, že odvětví v období od srpna 2011 do května 2012 nemohlo vyrábět svůj vlastní cyklamát sodný, Komise dospěla k závěru, že výbuch v závodě významně nepřispěl k újmě, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo od roku 2013 do období šetření.

(141)

Výrobní odvětví Unie svou schopnost vyrábět vlastní cyklamát sodný plně obnovilo již v květnu 2012 a od té doby výbuch přestal mít vliv na hospodářskou činnost výrobního odvětví Unie. Mezi rokem 2013 a obdobím šetření začal mít škodlivý dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie ve skutečnosti dumpingový dovoz od společností Fang Da. Je důležité poznamenat, že tento negativní dopad se začal projevovat několik měsíců poté, co výrobní odvětví Unie nahradilo poškozené výrobní linky a v době, kdy byla výroba vlastního cyklamátu sodného plně obnovena a vypočítána na základě 12měsíčních cyklů v roce 2013, 2014 a v období šetření.

(142)

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem je Komise toho názoru, že technický incident, který v období od srpna 2011 do května 2012 ovlivnil obchodní operace výrobního odvětví Unie, nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem od společností Fang Da a situací, kdy byla výrobnímu odvětví Unie mezi rokem 2013 a obdobím šetření tímto dovozem působena újma.

5.2.3.   Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(143)

Objem vývozu výrobce v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

Index (2011 = 100)

2011

2012

2013

2014

Období šetření

Objem vývozu

100

118

198

212

180

Průměrná cena

100

102

106

106

108

Zdroj: údaje o výrobním odvětví Unie

(144)

Prodej na vývoz představoval v dotčeném období značný podíl celkového objemu prodeje výrobního odvětví Unie, v rozmezí od přibližně 30 % do přibližně 50 %. Nízké objemy prodeje v letech 2011–2012 musí být vykládány v kontextu neschopnosti výrobního odvětví Unie v období od srpna 2011 do května 2012 vyrábět a prodávat svůj vlastní cyklamát sodný. V následujícím období, jakmile byla znovu zahájena výroba vlastního cyklamátu sodného, prodej na vývoz mezi lety 2013 a 2014 nejprve vzrostl o 14 indexových bodů a následně v období šetření klesl o 32 indexových bodů.

(145)

Průměrné prodejní ceny prodeje na vývoz během posuzovaného období vzrůstaly a v období šetření byly v porovnání s rokem 2011 o 8 % vyšší. Ačkoli dovozní ceny zůstaly systematicky nižší než průměrné jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie, byly vyšší než průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie, a tudíž v porovnání s prodejem na trhu Unie vytvářely mnohem nižší úroveň ztráty.

(146)

Navzdory skutečnosti, že prodej na vývoz vytvářel určité ztráty, Komise dospěla k závěru, že k újmě, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo, vývozní činnost významně nepřispěla. To je způsobeno následujícími důvody. Za prvé se objem prodeje na vývoz snížil mnohem méně, a to v absolutních i relativních číslech, než prodej na trhu Unie mezi rokem 2013 a obdobím šetření. Prodej na trhu Unie byl v daném období silně ovlivněn především velkým objemem levného a dumpingového dovozu od společností Fang Da. Za druhé prodej na vývoz vzhledem k jeho vyšším cenám a tudíž nižším ztrátovým rozpětím umožnil výrobnímu odvětví Unie snížit jeho celkové ztráty vyplývající z prodeje obdobného výrobku.

(147)

Proto podle Komise prodej na vývoz výrobního odvětví Unie nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem od společností Fang Da a situací, kdy je výrobnímu odvětví Unie tímto dovozem působena újma.

5.2.4.   Spotřeba

(148)

Újma nemůže být výsledkem změny ve sktruktuře spotřeby, jelikož poptávka mezi rokem 2011 a obdobím šetření mírně vzrostla. V průběhu období mezi rokem 2013 a obdobím šetření, kdy byl škodlivý dopad dumpingového dovozu od společností Fang Da obzvláště výrazný, spotřeba vzrostla dokonce o 8 %, což je vývoj, který podporuje výše uvedený závěr.

5.3.   Závěr týkající se příčinné souvislosti

(149)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie v období šetření jednoznačně utrpělo podstatnou újmu. Výrobní odvětví Unie bylo v průběhu celého dotčeného období ztrátové. Kromě toho od roku 2013, jakmile mohlo výrobního odvětví Unie po incidentu, který ovlivnil jeho výrobní linky, běžně vyrábět, vykazoval objem ukazatelů újmy, jako například výroba, prodej a podíl na trhu jasné znaky zhoršení.

(150)

K tomu došlo souběžně s výrazným nárůstem levného dumpingového dovozu od společností Fang Da, kterému se nejprve podařilo vytlačit ostatní čínský dovoz a poté na trhu převzít podíl výrobního odvětví Unie. Mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem od společností Fang Da tak existuje jednoznačná příčinná souvislost.

(151)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. K této újmě přispěly i některé jiné činitele, jako například vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie a technický incident v závodě. Tyto účinky, a to i dohromady, byly nicméně v porovnání s dopadem dumpingového dovozu považovány za zanedbatelné. Dovoz od ostatních čínských vyvážejících výrobců byl vzhledem ke svému objemu a úrovni cen shledán jako významně přispívající k újmě.

(152)

Na základě výše uvedených skutečností Komise nicméně dospěla k závěru, že podstatná újma výrobnímu odvětví Unie byla způsobena dumpingovým dovozem od společností Fang Da a že ostatní činitele nenarušily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem od společností Fang Da a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Újma spočívá především ve ztrátě výroby, objemu prodeje a podílu na trhu, zejména od roku 2013, jakož i ve finančních ztrátách a slabých výsledcích všech ostatních finančních ukazatelů, jako například peněžní tok a návratnost investic.

(153)

Podle připomínek, které předložily společnosti Fang Da po poskytnutí informací, byla analýza Komise týkající se příčinné souvislosti nedostatečná, neúplná a obsahovala pouhé předpoklady nezakládající se na faktech. V této souvislosti společnosti Fang Da konkrétně tvrdily, že levný dovoz od čínských výrobců jiných než společností Fang Da a újma, kterou si výrobní odvětví Unie způsobilo samo v důsledku výbuchu závodu, byly více než dostačující k narušení souvislosti mezi dovozem od společnosti Fang Da a újmou způsobenou tímto dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(154)

Toto tvrzení však nebylo doloženo žádnými důkazy, které by prokázaly, že Komise dostatečně nerozlišila a neoddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Komise skutečně řádně prozkoumala účinky dovozu od vyvážejících výrobců jiných než společností Fang Da, jak je vysvětleno v oddíle 5.2.1. Kromě toho bylo použití údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6 namísto nových čínských údajů o vývozu předložených po poskytnutí informací již projednáno v 63. a 70. bodě odůvodnění. Údaje z databáze podle čl. 14 odst. 6 nepotvrzují prohlášení společností Fang Da, že nárůst vývozu společností Fang Da do Unie byl více než vyrovnán poklesem prodeje ostatních čínských vývozců. Výše uvedená tvrzení týkající se dopadu dovozu od vyvážejících výrobců jiných než společností Fang Da je tedy nutné zamítnout.

(155)

Komise v oddíle 5.2.2 výše řádně prozkoumala rovněž účinky výbuchu v závodě výrobního odvětví Unie a dospěla k závěru, že přestože tento výbuch výrobní odvětví Unie v letech 2011 a 2012 ovlivnil, nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem od společností Fang Da a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Uvedené tvrzení je tedy nutné zamítnout.

(156)

Společnosti Fang Da rovněž tvrdily, že dopad ostatních umělých sladidel, jako jsou acesulfam draselný a aspartam, byl sám o sobě činitelem, který představoval skutečný důvod pro negativní vývoj trhu Unie pro cyklamát sodný a velmi výrazně přispěl k jakékoli újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a jedná se tedy o činitel, který by měla Komise prozkoumat. Tato tvrzení nebyla podložena žádnými jinými důkazy než odkazy na zjištění Komise v řízeních týkajících se dovozu acesulfamu draselného a aspartamu (16).

(157)

Je třeba připomenout, že jediný výrobce cyklamátu sodného v Unii nevyrábí ani acesulfam draselný, ani aspartam, a výrobce v Unii tudíž nebyl součástí výrobního odvětví Unie, jak je definováno ve dvou antidumpingových řízeních týkajících se ostatních sladidel. Zjištění týkající se dopadu dumpingového dovozu acesulfamu draselného a aspartamu na situaci výrobců v Unii vyrábějících acesulfam draselný a aspartam tedy nemají žádný vliv na situaci výrobního odvětví Unie v tomto řízení. Nedoložené tvrzení, že acesulfam draselný je upřednostňovaným konkurenčním výrobkem pro cyklamát sodný a velmi výrazně přispívá k jakékoli újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, by se v každém případě mělo za normálních okolností projevit ve snížení unijní spotřeby cyklamátu sodného. Jak je však popsáno v 64. až 65. bodě odůvodnění, spotřeba cyklamátu sodného během dotčeného období dosahovala víceméně stejné úrovně jako v roce 2011, což by nenastalo, pokud by došlo k uváděné situaci, tedy pokud by acesulfam draselný jako upřednostňovaný konkurenční výrobek nahradil cyklamát sodný. Při absenci jakéhokoli opodstatněného důkazu, který by vyvrátil zjištění Komise, jak jsou uvedena ve 148. bodě odůvodnění, je tedy nutné tvrzení společností Fang Da zamítnout.

6.   ZÁJEM UNIE

(158)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory zjištění, že újmu způsobuje dumping, může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

6.1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(159)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem od společností Fang Da. Výrobní odvětví Unie skutečně nebylo schopno plně těžit z uložení antidumpingových cel vůči Indonésii a ostatním čínským vývozcům, a to včetně zvýšení antidumpingových cel v roce 2012. Agresivní cenové chování společností Fang Da a výsledné zvýšení jejich podílu na trhu k roku 2013 způsobilo navzdory přítomnosti antidumpingových opatření na dovoz z ČLR a Indonésie značné snížení objemu prodeje a podílu na trhu výrobního odvětví Unie.

(160)

Očekává se, že uložení opatření vůči dumpingovému dovozu od společností Fang Da umožní výrobnímu odvětví Unie konkurovat dovozu za spravedlivých tržních podmínek. Tím by se odvětví osvobodilo od významného cenového tlaku, který je v současné době vyvíjen na trh Unie vzhledem ke značnému objemu dovozu od společností Fang Da. Pouze za těchto podmínek by bylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit své ceny, výrobu a objem prodeje.

(161)

Očekává se, že v případě absence opatření cenový tlak způsobený značným objemem dumpingového dovozu od společností Fang Da povede i nadále k dalšímu zhoršování již velmi špatného stavu výrobního odvětví Unie. To by mohlo výrobní odvětví Unie nakonec donutit k úplnému zastavení výroby cyklamátu sodného, což by následně vedlo ke ztrátě pracovních míst a alternativních zdrojů dodávek v Unii.

(162)

Komise proto dospěla k závěru, že uložení antidumpingových cel na dovoz od společností Fang Da by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

6.2.   Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení

(163)

Komise obdržela odpověď na dotazník od dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení, představujících v průběhu období šetření pouze malý podíl celkového dovozu od společností Fang Da. Jeden z těchto dovozců je rovněž uživatelem, který používá určitá množství dovezeného cyklamátu sodného k výrobě svých vlastních sladících směsí, které jsou dále prodávány společnostem obchodujícím s potravinami a nápoji.

(164)

Komise zjistila, že pokud jde o další prodej cyklamátu sodného dovezeného od společností Fang Da, jsou zisková rozpětí dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení, nízká. Očekává se proto, že v důsledku uložení opatření by tato činnost nebyla zisková a dovozci by pravděpodobně buď změnili dodavatele, nebo by dokonce zastavili své související činnosti. Komise nicméně rovněž zjistila, že cyklamát sodný pro obě společnosti představuje pouze velmi malý podíl jejich celkového obratu. Dopad uložení opatření na celkovou činnost těchto společností by tedy nemusel být závažný. Činnost spočívající v provádění mísení u jedné ze spolupracujících společností rovněž vykázala značná zisková rozpětí, která by mohla zmírnit účinky antidumpingových cel.

6.3.   Zájem uživatelů

(165)

S výjimkou výše uvedeného dovozce, který je rovněž uživatelem cyklamátu sodného, Komise od uživatelů neobdržela žádné odpovědi na dotazník.

(166)

Hlavní koneční uživatelé dotčeného/obdobného výrobku v Unii působí v potravinářském průmyslu, odvětví nápojů a ve farmaceutickém průmyslu. V předchozích šetřeních týkajících se dovozu cyklamátu sodného od výrobců jiných než společností Fang Da bylo zjištěno, že cyklamát sodný představuje velmi nízký podíl jejich výrobních nákladů. Účinek uložení antidumpingových cel byl proto považován za nevýznamný. Nic nenasvědčuje tomu, že by měl významný podíl cyklamátu sodného dovezeného od společností Fang Da nějaké jiné konečné použití než cyklamát sodný dovezený od ostatních vyvážejících výrobců. Vzhledem k absenci jakéhokoli zastoupení potravinářského průmyslu, odvětí nápojů a farmaceutického průmyslu v tomto šetření lze důvodně dospět k závěru, že dopad opatření uložených na dovoz od společností Fang Da na tato odvětví by nebyl významný.

(167)

Vzhledem k výše uvedenému postřehu, že v případě neexistence opatření by mohlo být výrobní odvětví Unie donuceno k zastavení výroby cyklamátu sodného, a s ohledem na skutečnost, že celosvětově existuje pouze několik výrobců cyklamátu sodného, je dokonce pravděpodobné, že opatření přinesou výhody uživatelům, neboť zachovají výrobu cyklamátu sodného v Unii a možnost získávat cyklamát sodný vyráběný různými konkurenčními výrobci cyklamátu sodného.

(168)

Po poskytnutí informací společnosti Fang Da tvrdily, že uložení navrhovaných konečných antidumpingových opatření by jediný výrobce v Unii získal dominantní postavení na trhu, kterého by byl schopen plně využít.

(169)

V této souvislosti je třeba zdůraznit, že v rámci testu unijních zájmů nevznesly příslušné zúčastněné strany žádné připomínky týkající se otázek hospodářské soutěže podle článku 21 základního nařízení. Žádné připomínky v tomto ohledu nezaslali ani uživatelé v Unii.

(170)

Navzdory stávajícím antidumpingovým opatřením na dovoz od čínských vyvážejících výrobců jiných než od společností Fang Da navíc tento dovoz pokračoval ve značném objemu a podíl těchto společností na trhu zůstává značně vyšší než podíl na trhu výrobního odvětví Unie. Není tedy pravděpodobné, že by výrobní odvětví Unie bylo schopno dosáhnout dominantního postavení na trhu v Unii nebo tohoto postavení využít. Výše uvedená tvrzení od společností Fang Da proto byla zamítnuta.

6.4.   Závěr ohledně zájmu Unie

(171)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že není v zájmu Unie uložit opatření na dovoz dotčeného výrobku od společností Fang Da.

7.   KONEČNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(172)

Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie dospěla, by měla být uložena konečná opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

7.1.   Úroveň pro odstranění újmy (rozpětí újmy)

(173)

Za účelem stanovení úrovně těchto opatření určila Komise nejprve výši cla potřebnou k odstranění újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(174)

Újma by byla odstraněna v případě, že by výrobní odvětví Unie dokázalo pokrýt své výrobní náklady a dosáhnout takového zisku před zdaněním, jakého lze v tomto výrobním odvětví přiměřeně dosáhnout z prodeje obdobného výrobku na trhu Unie za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu.

(175)

V průběhu posuzovaného období tyto podmínky nepřevládaly ani v jednom roce. Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie téměř celé desetiletí trpělo dvoucifernými ztrátami, platí to samé i pro období před posuzovaným obdobím.

(176)

Výrobce v Unii navrhl 10 % cílový zisk. Toto číslo nemohlo být jako cílový zisk přijato kvůli zjištěním uvedeným ve 175. bodě odůvodnění a kvůli skutečnosti, že výrobce v Unii nebyl schopen prokázat, že tohoto čísla bylo možno dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže pro cyklamát sodný, tedy komoditu, u níž dochází k významnému vývoji trhu.

(177)

Komise se proto navrátila k cílovým ziskům použitým v ostatních šetřeních týkajících se tohoto typu výrobního odvětví. V nedávném antidumpingovém šetření týkajícím se jiného sladidla, aspartamu, Komise v prozatímní fázi (17) stanovila, že cílový zisk 5 % až 10 % (rozpětí údajů bylo uvedeno z důvodu ochrany informací) odpovídá tomu, čeho může výrobní odvětví Unie dosáhnout za běžných tržních podmínek a v účinné hospodářské soutěži. Komise proto konstatuje, že tento cílový zisk je vhodné použít rovněž ve stávajícím šetření.

(178)

Na základě toho pak Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, a to tak, že k výrobním nákladům výrobce v Unii během období šetření připočetla cílové ziskové rozpětí.

(179)

Úroveň pro odstranění újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny dotčených vyvážejících výrobců, která byla řádně upravena o dovozní náklady a cla a jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobcem v Unii, která nepůsobí újmu. Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto srovnání, pak byly vyjádřeny jako procento vážené průměrné hodnoty dovozu zahrnující CIF. Z těchto důvodů bylo rozpětí újmy pro vyvážející výrobce zjištěno ve výši 61,6 %.

(180)

Po poskytnutí informací dotčený vyvážející výrobce tvrdil, že cílový zisk použitý při výpočtu pro odstranění újmy nebyl zveřejněn. Komise však při poskytnutí informací jasně vysvětlila, že cílový zisk, jak je popsán ve 177. bodě odůvodnění, mohl být z důvodu ochrany informací poskytnut pouze jako rozpětí, a poskytla odkaz na legislativní akt, kde je tato skutečnost podrobněji popsána. Cílový zisk byl zveřejněn jako smysluplné rozpětí, jelikož uvedení přesného cílového zisku by odhalilo důvěrné informace týkající se jediného výrobce aspartamu v Unii. Proto je nutné tvrzení společností Fang Da zamítnout.

(181)

Po poskytnutí informací společnosti Fang Da tvrdily, že vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie téměř celé desetiletí trpělo dvoucifernými ztrátami, je cílový zisk nebo maximální úroveň zisku, kterou by mohl výrobce v Unii očekávat při neexistenci údajného dumpingového dovozu – 10 %. Je třeba poznamenat, že – 10 % není zisk, ale ztráta, a proto by bylo nelogické a v rozporu s jakoukoli ekonomickou vědou použít ztrátu jako cílový zisk, jelikož by tím nedošlo k odstranění újmy. Kromě toho skutečnost, že výrobní odvětví Unie utrpělo ztráty způsobené v důsledku delšího období dumpingového dovozu rovněž od ostatních vyvážejících výrobců jiných než společnosti Fang Da, odůvodňuje použití nedávného ziskového rozpětí identifikovaného v tomto odvětví, jak je vysvětleno ve 177. bodě odůvodnění. Komise ve 174. až 177. bodě odůvodnění již vysvětlila, proč ve stávajícím šetření použila cílový zisk, který byl nižší než cílový zisk navrhovaný výrobcem v Unii i než cílový zisk použitý v antidumpingových řízeních týkajících se ostatních vyvážejících výrobců cyklamátu sodného. Vzhledem k výše uvedenému je třeba učinit závěr, že neexistují žádné důkazy, že by byla volba cílového zisku, pro kterou se Komise rozhodla, nepřiměřená, a proto je nutné tvrzení společností Fang Da zamítnout.

7.2.   Konečná opatření

(182)

Antidumpingová opatření by měla být na dovoz cyklamátu sodného vyrobeného a vyvezeného společnostmi Fang Da uvalena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 9 odst. 4 základního nařízení. Komise srovnala rozpětí újmy a rozpětí dumpingu. Výše cel by měla být stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot rozpětí dumpingu a rozpětí újmy.

(183)

Pokud jde o formu opatření, mělo se za to, že antidumpingové clo by mělo mít stejnou formu jako cla uložená prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/1160 (18) týkajícím se dovozů od jiných vyvážejících výrobců v ČLR a Indonésii. K zajištění účinnosti opatření a odrazení od cenových manipulací bylo považováno za vhodné uložit cla ve formě zvláštní částky za kilogram.

(184)

Antidumpingové celní sazby, vyjádřené v cenách CIF na hranici Unie před proclením, by na základě výše uvedených skutečností měly být založeny na rozpětí újmy a měly by být následující:

Společnost

Dumpingové rozpětí

Rozpětí újmy

Konečné antidumpingové clo (sazba)

Konečné antidumpingové clo (v eurech za kg)

Fang Da Food Additive (Shen Zhen) Limited, Gong Le Industrial Estate, Xixian County, Bao An, Shenzhen, 518102, Čínská lidová republika

88,7 %

61,6 %

61,6 %

1,17 EUR

Fang Da Food Additive (Yang Quan) Limited, Da Lian Dong Lu, Economic and Technology Zone, Yangquan City, Shanxi 045000, Čínská lidová republika

88,7 %

61,6 %

61,6 %

1,17 EUR

(185)

Sazba antidumpingového cla pro jednotlivou společnost uvedená v tomto nařízení byla stanovena na základě zjištění tohoto šetření. Odráží proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o danou společnost. Tato celní sazba je použitelná výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenou právnickou osobou. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s touto konkrétně uvedenou společností, se nadále vztahují celní sazby uvedené v článku 1 prováděcího nařízení (EU) 2016/1160.

(186)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 1225/2009,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky a vyráběného společnostmi Fang Da Food Additive (Shen Zhen) Limited a Fang Da Food Additive (Yang Quan) Limited, v současnosti kódu KN ex 2929 90 00 (kód TARIC 2929900010).

2.   Sazby konečného antidumpingového cla použitelné na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Společnost

Konečné antidumpingové clo (v eurech za kg)

Doplňkový kód TARIC

Fang Da Food Additive (Shen Zhen) Limited, Gong Le Industrial Estate, Xixian County, Bao An, Shenzhen, 518102, Čínská lidová republika

EUR 1,17

A471

Fang Da Food Additive (Yang Quan) Limited, Da Lian Dong Lu, Economic and Technology Zone, Yangquan City, Shanxi 045000, Čínská lidová republika

EUR 1,17

A472

3.   V případech, kdy bylo zboží před vstupem do volného oběhu poškozeno, a skutečně zaplacená nebo splatná cena je proto za účelem stanovení celní hodnoty podle článku 131 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (19), poměrně rozdělena, musí být hodnota antidumpingového cla vypočítaná na základě odstavce 2 tohoto článku snížena o procento, které odpovídá poměrnému rozdělení ceny skutečně uhrazené nebo splatné.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se příslušná platná ustanovení o clech.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. července 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)   Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 435/2004 ze dne 8. března 2004 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky a Indonésie a o konečném výběru uloženého prozatímního cla (Úř. věst. L 72, 11.3.2004, s. 1).

(3)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 492/2010 ze dne 3. června 2010, o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky a Indonésie na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 140, 8.6.2010, s. 2).

(4)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 398/2012 ze dne 7. května 2012, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 492/2010 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího mimo jiné z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 124, 11.5.2012, s. 1).

(5)  WT/DS295/AB/R, 29. listopadu 2005, AB-2005-6.

(6)  Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky, omezeného na dva čínské vyvážející výrobce Fang Da Food Additive (Shen Zhen) Limited a Fang Da Food Additive (Yang Quan) Limited a o zahájení přezkumu antidumpingových opatření na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. C 50, 17.2.2011, s. 9).

(7)  Rozhodnutí Komise ze dne 4. dubna 2012 o zastavení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky, omezeného na dva čínské vyvážející výrobce Fang Da Food Additive (Shen Zhen) Limited a Fang Da Food Additive (Yang Quan) Limited (2012/185/EU) (Úř. věst. L 99, 5.4.2012, s. 33).

(8)  Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření použitelných v případě cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky a Indonésie (Úř. věst. C 189, 6.6.2015, s. 2).

(9)  Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky, omezeného na výrobce Fang Da Food Additive (Shen Zhen) Limited a Fang Da Food Additive (Yang Quan) Limited (Úř. věst. C 264, 12.8.2015, s. 32).

(10)  Rozsudek tribunálu ze dne 18. září 2012 ve věci T-156/11 Since Hardware (Guangzhou) Co., Ltd v Rada Evropské unie, EU:T:2012:431, bod 84.

(11)  Viz poznámka pod čarou 4.

(12)  Viz poznámka pod čarou 4.

(13)  Viz poznámka pod čarou 3.

(14)  Databáze podle čl. 14 odst. 6 obsahuje údaje o dovozu výrobků podléhajících antidumpingovým nebo antisubvenčním opatřením nebo šetřením, a to jak ze zemí a od vyvážejících výrobců, kterých se toto řízení týká, tak z třetích zemí a od ostatních vyvážejících výrobců na úrovni desetimístného kódu TARIC a doplňkových kódů.

(15)  Na rozdíl od prodeje uvedeného v tabulce 5 zahrnuje celkový prodej uvedený v tomto bodě odůvodnění prodej cyklamátu sodného vyrobeného výrobním odvětvím Unie a cyklamátu sodného vyrobeného z materiálu dovezeného v letech 2011 a 2012, a to prodej na trhu Unie i na vývozních trzích.

(16)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1963 ze dne 30. října 2015 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz acesulfamu draselného pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 287, 31.10.2015, s. 52) a prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/262 ze dne 25. února 2016 o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu aspartamu pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 50, 26.2.2016, s. 4).

(17)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/262.

(18)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1160 ze dne 15. července 2016 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky a Indonésie na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (viz strana 49 v tomto čísle Úředního věstníku)).

(19)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).


16.7.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 192/49


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1160

ze dne 15. července 2016

o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky a Indonésie na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Předchozí šetření a platná opatření

(1)

V návaznosti na antidumpingové šetření podle článku 5 základního nařízení Rada nařízením (ES) č. 435/2004 (2) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Indonésie. Původní opatření byla následně předmětem různých přezkumných šetření (3). V důsledku toho činí sazba cla pro jmenovitě uvedeného indonéského výrobce 0,24 EUR/kg a zbytková sazba cla uloženého na dovoz dotčeného výrobku vyráběného ostatními indonéskými výrobci 0,27 EUR/kg, zatímco sazba cla pro ČLR se pohybuje mezi 0 a 0,23 EUR/kg pro jmenovitě uvedené čínské výrobce a zbytková sazba cla uloženého na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného ostatními čínskými výrobci činí 0,26 EUR/kg (dále jen „platná opatření“).

(2)

Platná opatření se použijí na veškerý dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z ČLR a Indonésie s výjimkou dovozu cyklamátu sodného vyráběného čínskými vyvážejícími výrobci Fang Da Food Additive (Shen Zhen) Limited a Fang Da Food Additive (Yang Quan) Limited. Vzhledem k tomu, že u těchto společností nebyl zjištěn žádný dumping, byla pro ně původně stanovena nulová celní sazba (4).

(3)

V souladu se zprávou odvolacího orgánu WTO ve věci Mexiko — konečná antidumpingová opatření na hovězí maso a rýži (dále jen „zpráva odvolacího orgánu WTO“) nebyli čínští vyvážející výrobci Fang Da Food Additive (Shen Zhen) Limited a Fang Da Food Additive (Yang Quan) Limited v následných přezkumech opatření uložených nařízením (ES) č. 435/2004 zkoumáni a nepodléhají platným opatřením.

1.2.   Zahájení přezkumu před pozbytím platnosti

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti stávajících opatření (5) obdržela Komise dne 6. března 2015 žádost o zahájení přezkumu těchto opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost podala společnost Productos Aditivos S.A., jediný výrobce cyklamátu sodného v Unii, který tudíž představuje 100 % celkové výroby v Unii.

(5)

Žádost byla podána z toho důvodu, že pokud by konečná antidumpingová opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvávání a obnovení dumpingu a přetrvávání a obnovení újmy způsobované výrobnímu odvětví Unie.

(6)

Komise po konzultaci s poradním výborem dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 6. června 2015 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (6) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(7)

Dne 12. srpna 2015 Komise rovněž zahájila šetření podle článku 5 základního nařízení týkající se dovozu stejného výrobku vyráběného a vyváženého do Unie společnostmi Fang Da Food Additive (Shenzhen) Limited a Fang Da Food Additive (Yan Quan) Limited (obě společnosti dále jen „Fang Da“) (dále jen „souběžné šetření podle článku 5“) (7). Dovoz od společností Fang Da není předmětem tohoto šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti.

1.3.   Zúčastněné strany

(8)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise výslovně informovala žadatele, známé vyvážející výrobce, orgány ČLR a Indonésie, známé dovozce, dodavatele, uživatele a obchodní společnosti, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(9)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

1.3.1.   Výrobci ze srovnatelné země

(10)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise v souvislosti s dovozem z ČLR zúčastněné strany informovala, že uvažuje o Indonésii jako o třetí zemi s tržním hospodářstvím („srovnatelná země“) ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(11)

Avšak vzhledem k dostupným statistickým údajům (viz 32. bod odůvodnění níže) Komise o zahájení šetření rovněž informovala orgány Spojených států amerických (dále jen „USA“) a vyzvala je, aby poskytly jména a údaje o totožnosti případných výrobců cyklamátu sodného v USA. Žádní výrobci cyklamátu sodného nebyli následně v USA identifikování. Ve spisu nebyly uvedeny žádné informace poukazující na možnou výrobu cyklamátu sodného v jiných třetích zemích.

1.3.2.   Výběr vzorku

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

—   Výběr vzorku výrobců v Unii

(13)

Komise v oznámení o zahájení přezkumu uvedla, že společnost Productos Aditivos S.A. je jediným výrobcem cyklamátu sodného v Unii, který tudíž představuje 100 % celkové výroby v Unii. Výběr vzorku tedy nebyl nutný.

—   Výběr vzorku dovozců

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení.

(15)

Vzhledem k tomu, že požadované informace předložil pouze jeden dovozce, který není ve spojení, nebyl výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení nezbytný.

—   Výběr vzorku pro vyvážející výrobce v ČLR a Indonésii

(16)

Vzhledem k omezenému počtu známých vyvážejících výrobců v dotčených zemích nebyl výběr vzorku pro vyvážející výrobce předpokládán.

1.3.3.   Odpovědi na dotazník a inspekce na místě

(17)

Komise zaslala dotazníky jedinému výrobci v Unii, všem známým vyvážejícím výrobcům v ČLR a Indonésii, jednomu dovozci v Unii, který není ve spojení, a jednomu uživateli v Unii, který vyjádřil zájem o toto šetření.

(18)

Odpověď na dotazník zaslal jediný výrobce v Unii a jeden uživatel v Unii vyplnil dotazník částečně. Dovozci v Unii, kteří nejsou ve spojení, a vyvážející výrobci v ČLR a Indonésii neposkytli žádné odpovědi na dotazník.

(19)

Komise si opatřila a ověřila veškeré podklady, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a následné újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

 

Výrobce v Unii

Productos Aditivos S.A., Barcelona, Španělsko.

1.4.   Období přezkumného šetření a posuzované období

(20)

Šetření pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. dubna 2014 do 31. března 2015 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy se týkalo období od 1. ledna 2011 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

1.5.   Poskytnutí informací

(21)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě se zamýšlelo zachovat konečná antidumpingová opatření v platnosti. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím podat vysvětlení. Žádná strana nepředložila po poskytnutí informací připomínky.

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Dotčený výrobek

(22)

Dotčeným výrobkem je cyklamát sodný pocházející z Čínské lidové republiky a Indonésie (dále jen „dotčené země“), v současnosti kódu KN ex 2929 90 00 (kód TARIC 2929900010) (dále jen „dotčený výrobek“).

(23)

Cyklamát sodný je komoditní výrobek, který se používá jako potravinářská přídatná látka a hojně se používá jako sladidlo v potravinářském průmyslu a ve výrobě nízkokalorických a dietních stolních sladidel. V malém množství se také používá ve farmaceutickém průmyslu.

(24)

Cyklamát sodný je chemicky čistá látka. Avšak stejně jako jakákoli čistá chemická látka může obsahovat malé procento nečistot v množství mg/kg výrobku. Kvalita cyklamátu sodného je definována obsahem nečistot určeným právními předpisy Unie. Cyklamát sodný může mít dvě různé formy: hydratovanou (HC) s 15 % vlhkostí a bezvodou (AC) s obsahem vlhkosti do 1 %. Tyto dvě formy cyklamátu sodného mají stejné hlavní charakteristiky a použití, liší se pouze mírou sladkosti — typ HC je vzhledem k obsahu vody méně sladký. Ze stejného důvodu se liší i ceny. Typ AC je dražší než forma HC. Pro účely tohoto řízení by proto měly být oba typy považovány za jeden výrobek.

2.2.   Obdobný výrobek

(25)

Šetření ukázalo, že stejné základní fyzické a chemické vlastnosti i stejná základní použití mají tyto výrobky:

dotčený výrobek,

výrobek vyráběný a prodávaný vyvážejícími výrobci na domácím trhu v ČLR a Indonésii,

výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(26)

Komise proto dospěla k závěru, že tyto výrobky jsou obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ DUMPINGU

3.1.   ČLR

3.1.1.   Předběžné poznámky

(27)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda dochází k dumpingu a zda by pozbytí platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k jeho přetrvávání nebo obnovení.

(28)

Ačkoli se v období přezkumného šetření uskutečnily významné dovozy dotčeného výrobku, žádný z čínských vyvážejících výrobců, na něž se opatření vztahují, při tomto šetření nespolupracoval. Níže uvedená zjištění ve vztahu k pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu byla proto založena na statistických údajích a na údajích obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

3.1.2.   Dumping v období přezkumného šetření

3.1.2.1.   Srovnatelná země

(29)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se při určování třetí země s tržním hospodářstvím pro stanovení cen nebo početně zjištěné hodnoty pro určení běžné hodnoty postupovalo s náležitou péčí.

(30)

V oznámení o zahájení šetření Komise informovala zúčastněné strany, že jako o vhodné srovnatelné zemi uvažuje o Indonésii, a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Nebyly vzneseny žádné připomínky. Komise se snažila navázat spolupráci s výrobci v Indonésii. Dopisy a příslušné dotazníky byly zaslány všem známým indonéským vyvážejícím výrobcům.

(31)

Přihlásil se jeden indonéský vyvážející výrobce a poskytl velmi neúplné odpovědi na dotazník. Na následný dopis žádající společnost o doplnění její odpovědi Komise neobdržela žádnou odpověď. Celkové obdržené údaje byly natolik neúplné, že nemohly být k určení běžné hodnoty použity. V důsledku toho již nemohl být indonéský vyvážející výrobce považován za spolupracujícího. Žádnou spolupráci s Indonésií se tedy nepodařilo navázat.

(32)

Podle informací, které má Komise k dispozici, je dotčený výrobek vyráběn pouze v Unii a ve dvou dotčených zemích. Statistiky Eurostatu nicméně v posuzovaném období ukazují omezený objem vývozu dotčeného výrobku ze Spojených států amerických (dále jen „USA“) do Unie. Jelikož použití cyklamátu sodného je v USA zakázáno, jednalo se pravděpodobně o chybnou klasifikaci, Komise se nicméně přesto obrátila na orgány USA, aby případně identifikovala možné výrobce dotčeného výrobku v USA. Následně nebyly obdrženy žádné informace poukazující na existenci těchto výrobců.

(33)

Žádná spolupráce s potenciálním výrobcem ze srovnatelné země tedy nebyla navázána.

3.1.2.2.   Běžná hodnota

(34)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení bylo nutné určit běžnou hodnotu na základě cen v odpovídající třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“) nebo ceny, za niž se prodává výrobek ze srovnatelné země do jiných zemí včetně Unie, nebo v případě, že to není možné, na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně ceny skutečně zaplacené nebo ceny, kterou je třeba zaplatit za obdobný výrobek v Unii, která se v případě nutnosti náležitě upraví tak, aby zahrnovala přiměřené ziskové rozpětí.

(35)

Jak je vysvětleno ve 30.–32. bodě odůvodnění výše, spolupráci s žádným výrobcem ze srovnatelné země se nepodařilo navázat. V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení tedy musela být běžná hodnota určena vhodným způsobem. Komise za tímto účelem považovala za vhodné založit běžnou hodnotu na ověřených údajích o cenách a nákladech výrobce v Unii.

(36)

Obdobný výrobek byl výrobním odvětvím Unie prodáván v reprezentativním množství. Domácí prodej výrobního odvětví Unie byl však ztrátový. Proto byla běžná hodnota vypočtena na základě výrobních nákladů výrobního odvětví Unie navýšených o přiměřené prodejní, správní a režijní náklady a o zisk. Prodejní, správní a režijní náklady byly založeny na skutečných údajích výrobce v Unii. Míra zisku byla založena na odhadnutém přiměřeném ziskovém rozpětí nedávného antidumpingového šetření týkajícího se jiného sladidla, aspartamu. V tomto šetření Komise v prozatímní fázi stanovila (8), že přiměřenému zisku odpovídá zisk 5 % až 10 % (rozpětí údajů bylo uvedeno z důvodu ochrany informací). Komise tedy shledává, že tento zisk je pro výpočet běžné hodnoty vhodné použít rovněž ve stávajícím šetření. Jelikož vzhledem k nedostatečné spolupráci nebyly k dispozici žádné informace o typech výrobku prodávaných čínskými vyvážejícími výrobci, použil se vážený průměr údajů o nákladech týkajících se dvou typů výrobku vyráběných a prodávaných výrobcem v Unii.

3.1.2.3.   Vývozní cena

(37)

Vzhledem k nedostatku spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců byla vývozní cena založena na statistických údajích shromážděných podle čl. 14 odst. 6 (9) základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“) týkajících se veškerého čínského vývozu dotčeného výrobku do Unie (s výjimkou společností Fang Da) v období přezkumného šetření. Jelikož nebyly k dispozici žádné informace týkající se prodané formy (typu výrobku), použil se pro výpočet vývozní ceny prostý průměr.

3.1.2.4.   Srovnání

(38)

Komise srovnala vypočtenou běžnou hodnotu a vývozní cenu čínských vývozců na základě ceny ze závodu.

(39)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(40)

Příslušné úpravy o náklady na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a o vedlejší náklady a bankovní poplatky byly provedeny v případech, kdy byly tyto úpravy shledány jako odůvodněné, přesné a podložené ověřenými doklady. Vzhledem k nedostatku přesnějších informací se tyto úpravy zakládaly na skutečných údajích týkajících se společností Fang Da v souběžném šetření podle článku 5.

3.1.2.5.   Dumpingové rozpětí

(41)

Dumpingové rozpětí bylo vypočteno jako částka, o kterou průměrná běžná hodnota přesahuje průměrnou vývozní cenu. Z takto získaných výsledků vyplývá celkové dumpingové rozpětí ve výši více než 100 %. Zjištěné dumpingové rozpětí je výrazně větší než dumpingová rozpětí stanovená v původním šetření.

3.1.3.   Vývoj dovozu v případě zrušení opatření

(42)

Komise analyzovala, zda je pravděpodobné přetrvávání dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Byly zkoumány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, vývozní ceny do jiných míst a absorpční kapacita trhů jiných třetích zemí.

(43)

Rozbor vycházel především z informací poskytnutých v žádosti a z informací, které byly veřejně dostupné a/nebo předložené v rámci tohoto šetření. Byly použity i jiné zdroje informací, například statistické údaje Eurostatu o dovozu a statistické údaje o vývozu z dotčené země.

3.1.3.1.   Nevyužitá kapacita

(44)

Vzhledem k nedostatku spolupráce byly použity informace poskytnuté v žádosti o přezkum, databázi podle čl. 14 odst. 6 a čínské vývozní statistiky. Čínská kapacita byla konzervativně odhadnuta za použití veřejně dostupných údajů o výrobní kapacitě pouhého jednoho čínského vyvážejícího výrobce (10). Výsledkem byla kapacita ve výši minimálně 40 000 tun, ale informace ve spisu ukazují, že existují nejméně dva další čínští výrobci (kromě společností Fang Da) a tento konzervativní údaj proto skutečnou kapacitu v ČLR podhodnocuje.

(45)

Z výše uvedeného odhadu provedeného za použití čínských vývozních statistik a statistik dovozu do Unie (s výjimkou společností Fang Da) podle čl. 14 odst. 6 pro dotčený výrobek vyplývá pro čínský a unijní trh společně volná kapacita téměř 17 000 tun nebo volná kapacita odpovídající více než trojnásobku velikosti trhu Unie.

3.1.3.2.   Vývozní ceny do třetích zemí

(46)

Z čínských vývozních statistik vyplývá, že průměrné čínské ceny pro jejich jiné hlavní trhy (jako např. Jihoafrická republika, Brazílie, Argentina a Turecko) jsou na stejné úrovni jako jejich prodejní ceny pro Unii, nebo někdy dokonce nižší.

(47)

Z výše uvedených údajů vyplývá, že dotčený výrobek je předmětem dumpingu rovněž na jiných třetích trzích a že budou-li opatření zrušena, bude trh Unie pro čínské vyvážející výrobce i nadále atraktivním trhem.

3.1.3.3.   Absorpce třetími trhy

(48)

Používání cyklamátu sodného v potravinách, nápojích a farmaceutických výrobcích je na řadě velkých trhů třetích zemí včetně USA zakázáno. Ve spisu nebyly uvedeny žádné informace poukazující na předpokládaný růst jiných trhů třetích zemí pro cyklamát sodný ani informace poukazující na velikost čínského domácího trhu a jeho předpokládaný růst.

(49)

Odhaduje se tedy, že absorpční kapacita jiných trhů, než je trh Unie, je poměrně nízká, a budou-li opatření zrušena, bude trh Unie atraktivním trhem.

3.1.4.   Závěr o pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu

(50)

Posouzení výše uvedených faktorů ukázalo, že vývozci, kterých se tento přezkum týká, i nadále vyváželi velmi vysoké objemy dotčeného výrobku do Unie za dumpingové ceny. Čínský vývoz do jiných třetích zemí je rovněž uskutečňován za dumpingové ceny. Vzhledem k rozsáhlé volné kapacitě čínských vývozců, nedostatku jiných rozsáhlejších trhů pro takovou kapacitu a přitažlivosti trhu Unie by zrušení opatření tudíž znamenalo pobídku pro čínské vyvážející výrobce směrovat na trh Unie ještě větší objemy za dumpingové ceny.

(51)

Po zvážení výše uvedených údajů a informací se konstatuje, že pokud by se platnost opatření nechala vypršet, dumping z ČLR by pravděpodobně přetrvával.

3.2.   Indonésie

3.2.1.   Předběžné poznámky

(52)

Po zahájení řízení se přihlásil jeden indonéský vyvážející výrobce. Byly předloženy neúplné odpovědi na dotazník a Komise poté žádala, aby společnost dotazník vyplnila v rámci postupu z důvodu nedostatků. Na tuto žádost však neobdržela žádnou odpověď, a proto nemohl být žádný známý indonéský vyvážející výrobce považován za spolupracujícího.

(53)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a v souladu s článkem 18 základního nařízení byly údaje o cenách na domácím trhu, vývozních cenách do jiných zemí, výrobě a kapacitě v Indonésii u nespolupracujících indonéských vyvážejících výrobců založeny na dostupných údajích, včetně žádosti a veřejně dostupných informací.

3.2.2.   Dumping v období přezkumného šetření

3.2.2.1.   Běžná hodnota

(54)

Vzhledem k nedostatku spolupráce ze strany Indonésie a jelikož ve spisu nebyly dostupné žádné jiné informace, byla použita indonéská běžná hodnota, jak byla uvedena v žádosti. V žádosti byla indonéská běžná hodnota vypočtena za použití nákladové struktury výrobce v Unii a každý nákladový prvek byl upraven na indonéské úrovně. Nákladovými prvky byly suroviny, zaměstnanci, energie a voda, údržba, odpisy a režijní náklady. Úpravy provedené v žádosti byly shledány jako odůvodněné. Vzhledem k nedostatku jiných dostupných informací byly za nejlepší odhad pro indonéskou běžnou hodnotu považovány informace uvedené v žádosti.

3.2.2.2.   Vývozní cena

(55)

Vzhledem k nedostatku spolupráce ze strany indonéských vyvážejících výrobců musely být ke stanovení vývozních cen použity jiné dostupné informace. V průběhu období přezkumného šetření dovoz z Indonésie do Unie téměř ustal. Dovoz zjištěný během období přezkumného šetření byl zanedbatelný (přibližně 19 tun) a statistiky dovozu do Unie podle čl. 14 odst. 6 proto nemohly být použity. Ke stanovení vývozních cen se namísto toho použily indonéské vývozní statistiky. Bylo identifikováno dvanáct vývozních míst. Průměrná vývozní cena do všech třetích zemí se použila jako náhradní veličina pro vývozní cenu do Unie v případě, že by byla opatření zrušena.

3.2.2.3.   Srovnání

(56)

Komise srovnala vypočtenou běžnou hodnotu a vývozní cenu indonéských vývozců na základě ceny ze závodu.

(57)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(58)

Za účelem převedení vývozních cen FOB na úroveň cen ze závodu byly provedeny úpravy. Vzhledem k nedostatku přesnějších informací se tyto úpravy zakládaly na skutečných údajích týkajících se společností Fang Da v souběžném šetření podle článku 5, které Komise považuje za vhodnou referenční hodnotu pro výpočet úprav. Příslušné úpravy o náklady na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a o vedlejší náklady a bankovní poplatky byly provedeny v případech, kdy byly tyto úpravy shledány jako odůvodněné, přesné a podložené ověřenými doklady.

3.2.2.4.   Dumpingové rozpětí

(59)

Dumpingové rozpětí bylo vypočteno jako částka, o kterou běžná hodnota vypočtená podle 54. bodu odůvodnění přesahuje vývozní cenu stanovenou způsobem uvedeným v 55. bodě odůvodnění. Výsledkem bylo dumpingové rozpětí ve výši 33,6 %, což je více než největší dumpingové rozpětí stanovené v původním šetření (18,1 %). To ukazuje, že ačkoliv téměř došlo k zastavení vývozu dotčeného výrobku do Unie, dumping do třetích zemí ze strany indonéských společností pokračoval na úrovni, která je vyšší než úroveň stanovená v původním šetření.

3.2.3.   Vývoj dovozu v případě zrušení opatření

(60)

Komise analyzovala, zda je pravděpodobné obnovení dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Byly zkoumány tyto prvky: vývozní ceny do jiných míst, výrobní kapacita a volná kapacita v Indonésii a absorpční kapacita trhů jiných třetích zemí.

3.2.3.1.   Nevyužitá kapacita

(61)

Vzhledem k nedostatku spolupráce se Komise musela spoléhat na údaje dostupné v žádosti o přezkum, databázi Eurostatu a indonéských vývozních statistikách. Na základě informací dostupných pro jednoho indonéského vyvážejícího výrobce se indonéská kapacita odhaduje na nejméně 10 000 tun. S použitím indonéských vývozních statistik lze stanovit, že indonéský vývoz do třetích zemí během období přezkumného šetření činil 4 700 tun. Na základě toho pak může být volná kapacita Indonésie pro její domácí trh a trh Unie konzervativně odhadnuta na 5 300 tun. Je třeba poznamenat, že v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti (11) byla celková kapacita Indonésie pro rok 2008 odhadnuta na 18 000 tun.

(62)

Vzhledem k tomu, že nejsou dostupné údaje o domácím prodeji dvou indonéských výrobců, může být volná (dostupná) kapacita, která by mohla být přesměrována na trh Unie, pouze hrubě odhadnuta. Údaje z předchozího přezkumu před pozbytím platnosti nicméně ukazují, že domácí prodej dvou indonéských společností činil přibližně 2 000 tun, což by ve stávajícím odhadu stále ponechávalo volnou kapacitu 3 300 tun pro trh Unie. To by v průběhu období přezkumného šetření představovalo více než 80 % trhu Unie.

3.2.3.2.   Vývozní ceny do třetích zemí

(63)

S použitím indonéských vývozních statistik do jiných třetích zemí v průběhu období přezkumného šetření lze konstatovat, že průměrné prodejní ceny na dvou hlavních vývozních trzích, tj. v Pákistánu a na Filipínách (představujících více než 50 % vývozního prodeje do třetích zemí), jsou v průběhu období přezkumného šetření výrazně nižší než průměrné prodejní ceny v Unii. Jak je vysvětleno v 55.–59. bodě odůvodnění, bylo při stanovování indonéské vývozní ceny na základě všech vývozních prodejních cen do třetích zemí zjištěno dumpingové rozpětí ve výši 33,6 %. Pokud by opatření pozbyla platnosti, byl by trh Unie pro indonéské vyvážející výrobce atraktivním trhem.

3.2.3.3.   Absorpce třetími trhy

(64)

Jak je vysvětleno ve 48.–49. bodě odůvodnění, absorpční kapacita jiných trhů, než je trh Unie, je považována za nízkou. Vzhledem k nedostatku spolupráce nejsou ve spisu žádné informace týkající se indonéské domácí spotřeby dotčeného výrobku, ale s odhadovanou volnou kapacitou 5 300 tun pro indonéský trh a trh Unie a s přihlédnutím k nízké absorpční kapacitě jiných trhů je zřejmé, že Indonésie by měla dostatek volné kapacity na pokrytí trhu Unie.

(65)

Nelze tedy očekávat, že přebytečná kapacita Indonésie bude v jakékoli významné míře směřovat na jiné trhy, než je trh Unie.

3.2.4.   Závěr ohledně pravděpodobnosti obnovení dumpingu

(66)

Posouzení výše uvedených faktorů ukázalo, že indonéský vývoz na jiné trhy, než je trh Unie, byl uskutečňován za ceny, které jsou pod úrovní průměrné úrovně cen v Unii. Vzhledem k rozsáhlé volné kapacitě indonéských vývozců a nedostatku jiných rozsáhlejších trhů pro takovou kapacitu je tudíž pravděpodobné, že v případě zrušení opatření budou indonéští vyvážející výrobci směrovat velké objemy za dumpingové ceny na trh Unie.

(67)

Po zvážení výše uvedených údajů a informací se konstatuje, že pokud by opatření pozbyla platnosti, dumping z Indonésie bude pravděpodobně přetrvávat.

4.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ ÚJMY

4.1.   Předběžná poznámka

(68)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie tvoří pouze jeden výrobce a dumpingový dovoz se týká omezeného počtu čínských a indonéských vyvážejících výrobců, bylo nutno v zájmu zajištění důvěrnosti důvěrných obchodních informací ukazatele újmy a údaje o dovozu indexovat.

4.2.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(69)

Obdobný výrobek vyráběl během období přezkumného šetření pouze jediný výrobce v Unii, který tedy představuje „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

4.3.   Spotřeba v Unii

(70)

Cyklamát sodný se vyrábí pouze v Unii, ČLR a Indonésii. Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a na základě objemu dovozu cyklamátu sodného z ČLR a Indonésie stanoveného způsobem vysvětleným v 73. bodě odůvodnění.

(71)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

Index (2011 = 100)

2011

2012

2013

2014

Období přezkumného šetření

Celková spotřeba v Unii

100

103

93

97

101

Zdroj: údaje o výrobním odvětví Unie, databáze podle čl. 14 odst. 6

(72)

Mezi lety 2011 a 2013 se spotřeba cyklamátu sodného v Unii nejprve snížila o 7 % a v následném období vzrostla. Spotřeba v průběhu období přezkumného šetření víceméně dosáhla stejné úrovně jako v roce 2011.

4.4.   Dovoz z dotčených zemí

(73)

Pro účely tohoto šetření se dovozem z ČLR rozumí celkový dovoz z ČLR s výjimkou dovozu od společností Fang Da, který není předmětem tohoto přezkumu. Dovoz od společností Fang Da byl zohledněn pouze při výpočtu celkové spotřeby v Unii. Vzhledem k nedostatku spolupráce ze strany čínských a indonéských vyvážejících výrobců v tomto šetření Komise ke stanovení objemu a cen dovozu z těchto dvou zemí během posuzovaného období použila statistiky dostupné v databázi podle čl. 14 odst. 6, jelikož obsahovaly dostatečně podrobné informace na úrovni desetimístných kódů TARIC a doplňkových kódů TARIC.

(74)

Vzhledem k tomu, že objemy dovozu z Indonésie jsou zanedbatelné ve smyslu čl. 3 odst. 4 základního nařízení, dovoz z dotčených zemí byl posuzován odděleně.

4.4.1.   ČLR

4.4.1.1.   Objem a podíl na trhu

Tabulka 2

Objem dovozu a podíl na trhu

Index (2011 = 100)

2011

2012

2013

2014

Období přezkumného šetření

Objem dovozu

100

114

73

71

77

Podíl na trhu

100

110

79

73

77

Zdroj: databáze podle čl. 14 odst. 6

(75)

Objem dovozu z ČLR se za posuzované období snížil o 23 %. Mezi lety 2011 a 2012 nejprve vzrostl a následně výrazně klesl; k velmi prudkému poklesu o 41 indexových bodů došlo zejména mezi lety 2012 a 2013. Mezi lety 2013 a 2014 došlo k dalšímu mírnému snížení, po kterém následoval nárůst o 6 indexových bodů mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření.

(76)

Odpovídající podíl na trhu sledoval v průběhu posuzovaného období podobný trend, rovněž s celkovým snížením o 23 %.

4.4.1.2.   Dovozní ceny

(77)

Vývoj čínských dovozních cen byl stanoven a zkoumán odděleně s antidumpingovými cly a bez nich. V tomto konkrétním případě tak bylo učiněno, protože úroveň těchto cel byla v roce 2012 pozměněna, jak je vysvětleno v 1. bodě odůvodnění výše, a uvedení cenových trendů zahrnujících antidumpingová cla umožnilo ilustrovat dopad těchto změn.

Tabulka 3

Index dovozních cen (EUR/kg)

Index (2011 = 100)

2011

2012

2013

2014

Období přezkumného šetření

Bez antidumpingových cel

100

105

105

101

104

Včetně antidumpingových cel

100

109

112

108

111

Zdroj: databáze podle čl. 14 odst. 6

(78)

V průběhu posuzovaného období průměrné ceny CIF na hranici Unie (ceny bez antidumpingových cel) týkající se dovozu z ČLR od jiných výrobců než společností Fang Da vzrostly o 4 %.

(79)

S ohledem na účinek antidumpingových cel vzrostly dovozní ceny během posuzovaného období o 11 %. Mělo by se připomenout, že v květnu 2012 se antidumpingová cla pro čínské vyvážející výrobce patřící do skupiny Rainbow Rich více než zdvojnásobila, což se odráží ve vzrůstu průměrné dovozní ceny (včetně antidumpingových cel) od roku 2011 do roku 2012.

4.4.1.3.   Cenové podbízení

(80)

Vzhledem k nedostatku spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců, kteří jsou předmětem tohoto přezkumu, Komise určila cenové podbízení v průběhu období přezkumného šetření na základě váženého průměru prodejní ceny výrobce v Unii účtované nezávislým odběratelům na trhu Unie, upravené na úroveň cen ze závodu a na průměrnou čínskou dovozní cenu založenou na databázi podle čl. 14 odst. 6. Jelikož nebyly k dispozici žádné informace týkající se formy (typu výrobku) čínského dovozu, použil se pro výpočet průměrné čínské dovozní ceny prostý průměr.

(81)

Ze srovnání vyplynulo, že během období přezkumného šetření činilo průměrné rozpětí cenového podbízení, vyjádřené jako procentní podíl prodejních cen výrobního odvětví Unie, 22,8 %, vzal-li se v úvahu účinek antidumpingových cel uplatňovaných na čínský dovoz. Pokud by se antidumpingová cla uplatňovaná na čínské vyvážející výrobce, na něž se vztahují opatření, odečetla, bylo by rozpětí cenového podbízení 32,3 %.

4.4.2.   Indonésie

4.4.2.1.   Objem a podíl na trhu

Tabulka 4

Objem dovozu a podíl na trhu

Index (2011 = 100)

2011

2012

2013

2014

Období přezkumného šetření

Objem dovozu

100

225

31

18

9

Podíl na trhu

100

218

34

19

9

Zdroj: databáze podle čl. 14 odst. 6

(82)

Během posuzovaného období se objem dovozu cyklamátu sodného z Indonésie do Unie i jeho podíl na trhu snížil o 91 %. Je nutno poznamenat, že objem dovozu z Indonésie byl v letech 2011 a 2012 nízký, v roce 2013 velmi nízký a v průběhu roku 2014 a období přezkumného šetření zanedbatelný. Ačkoli indonéský dovoz v průběhu posuzovaného období velmi kolísal, jeho dopad na výrobní odvětví Unie lze od roku 2011 do roku 2012 považovat za velmi omezený a od roku 2013 do období přezkumného šetření dokonce za nevýznamný.

4.4.2.2.   Dovozní ceny

Tabulka 5

Index dovozních cen (EUR/kg)

Index (2011 = 100)

2011

2012

2013

2014

Období přezkumného šetření

Bez antidumpingových cel

100

104

107

105

106

Zdroj: databáze podle čl. 14 odst. 6

(83)

V průběhu posuzovaného období průměrné indonéské dovozní ceny CIF na hranici Unie vzrostly o 6 %.

4.4.2.3.   Cenové podbízení

(84)

Vzhledem k nedostatku spolupráce ze strany indonéských vyvážejících výrobců Komise určila cenové podbízení v průběhu období přezkumného šetření na základě porovnání váženého průměru prodejní ceny výrobce v Unii účtované nezávislým odběratelům na trhu Unie, upravené na úroveň cen ze závodu a na průměrnou indonéskou dovozní cenu založenou na databázi podle čl. 14 odst. 6. Jelikož nebyly k dispozici žádné informace týkající se formy (typu výrobku) indonéského dovozu, použil se pro výpočet průměrné indonéské dovozní ceny prostý průměr.

(85)

Ze srovnání vyplynulo, že během období přezkumného šetření činilo průměrné rozpětí cenového podbízení, vyjádřené jako procentní podíl prodejních cen výrobního odvětví Unie, 24,1 %. Pokud by se antidumpingová cla uplatňovaná na indonéské vyvážející výrobce, na něž se vztahují opatření, odečetla, bylo by rozpětí cenového podbízení 33,6 %.

4.5.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.5.1.   Obecné poznámky

(86)

Výroba cyklamátu sodného sestává ze dvou hlavních výrobních fází. Během první fáze, která vyžaduje použití reaktorů, jsou suroviny přepracovány na surový (nečistý) cyklamát sodný. Během druhé výrobní fáze je třeba surový cyklamát sodný purifikovat před tím, než může být s ohledem na příslušná regulační pravidla použit v navazujícím potravinářském průmyslu, odvětví nápojů nebo farmaceutickém průmyslu.

(87)

Vzhledem k technickému incidentu, k němuž došlo v červenci 2011 (výbuch v závodě), nemohlo výrobní odvětví Unie v období od srpna 2011 do května 2012 provádět první výrobní fázi — reakční proces — a muselo se dočasně spoléhat na dovážený cyklamát sodný, který muselo za účelem zachování své obchodní činnosti dále purifikovat.

(88)

Jelikož výrobce v Unii neměl jinou možnost, než dočasně spoléhat na dovoz, a vzhledem k omezenému trvání a objemu dovozu během posuzovaného období, tento incident a jeho důsledky nečiní výše uvedené závěry týkající se definice výrobního odvětví Unie neplatnými. Tento incident měl nicméně významný dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie pro roky 2011–2012, tedy počátek posuzovaného období, zejména pokud jde o kapacitu, objem výroby a prodeje, jakož i o ukazatele ziskovosti. Incident měl rovněž dopad, i když malý, na vývoj dovozu. Tyto prvky jsou brány v úvahu při zkoumání vývoje ukazatelů újmy.

(89)

V této souvislosti a v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období. Za účelem určení újmy Komise posoudila hospodářské ukazatele na základě údajů týkajících se jediného výrobce v Unii tvořícího výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(90)

Hospodářskými ukazateli jediného výrobce v Unii, které Komise posuzovala, jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, náklady na práci, rozsah dumpingového rozpětí, překonání účinků dřívějšího dumpingu, průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

4.5.2.   Ukazatele újmy

4.5.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(91)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

Index (2011 = 100)

2011

2012

2013

2014

Období přezkumného šetření

Objem výroby

100

104

189

159

157

Výrobní kapacita

100

114

171

171

171

Využití kapacity

100

91

110

93

92

Zdroj: údaje o výrobním odvětví Unie

(92)

Výroba celkově vzrostla během posuzovaného období o 57 %. Nicméně jak je vysvětleno v 87. bodě odůvodnění výše a v 93. bodě odůvodnění níže, výroba výrobního odvětví Unie byla v letech 2011–2012 neobvykle nízká. Mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření se úroveň výroby prudce snížila o 32 indexových bodů.

(93)

Během posuzovaného období rovněž významně vzrostla výrobní kapacita (o 71 %), ale tento trend je opět vysvětlen mimořádně nízkou úrovní v letech 2011 a 2012, která byla způsobena technickým incidentem ve výrobních zařízeních. Kapacita byla vypočítána na základě měsíců, v jejichž průběhu mohlo výrobní odvětví Unie vyrábět svůj vlastní cyklamát sodný, tedy na základě pouhých 7 měsíců v roce 2011, 8 měsíců v roce 2012 a 12 měsíců v ostatních obdobích. Od roku 2013 do období přezkumného šetření zůstala úroveň výrobní kapacity stabilní.

(94)

Míra využití kapacity se mezi rokem 2011 a obdobím přezkumného šetření snížila o 8 %, ale od roku 2013 v souladu s poklesem objemu výroby nabrala značně klesavý trend.

4.5.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(95)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

Index (2011 = 100)

2011

2012

2013

2014

Období přezkumného šetření

Objem prodeje

100

69

146

108

104

Podíl na trhu

100

67

157

111

104

Zdroj: údaje o výrobním odvětví Unie a databáze podle čl. 14 odst. 6

(96)

Objem prodeje na trhu Unie a odpovídající podíl na trhu sledoval během posuzovaného období stejný trend. Celkově vzrostly o 4 %.

(97)

Vzhledem k tomu, že oba tyto údaje odrážejí pouze prodej cyklamátu sodného vyrobeného výrobním odvětvím Unie, byly úrovně pro roky 2011 a 2012 vzhledem k důvodům uvedeným v 87. a 93. bodě odůvodnění výše neobvykle nízké. Od roku 2013, kdy již byla výroba vlastního cyklamátu sodného trvale obnovena, prodej výrobního odvětví Unie v důsledku ztráty objednávek klesl o 42 indexových bodů.

(98)

Mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření se rovněž významně snížil podíl na trhu. To je v rozporu s vývojem spotřeby v Unii, která vzrostla o 8 indexových bodů.

4.5.2.3.   Růst

(99)

Situace výrobního odvětví Unie se zlepšila mezi lety 2011 a 2013, kdy bylo odvětví schopno zvýšit svou výrobu, výrobní kapacitu, prodej a podíl na trhu. Tento nárůst byl způsoben dvěma faktory: i) zvýšením antidumpingových cel pro určité vyvážející výrobce z ČLR, které se v květnu 2012 zdvojnásobily a ii) skutečností, že výrobní odvětví Unie bylo opět schopno během 12 měsíců roku 2013 vyrábět svůj vlastní cyklamát sodný, ve srovnání s pouhými 7 měsíci v roce 2011 a 8 měsíci v roce 2012.

(100)

Kdyby v červenci 2011 nedošlo k výbuchu, byly by údaje týkající se výroby, využití kapacity, prodeje a podílu na trhu v letech 2011 a 2012 mnohem vyšší, jelikož výrobní odvětví Unie by bylo v období od srpna 2011 do května 2012 schopno dodávat svým odběratelům svůj vlastní cyklamát sodný namísto dovezeného cyklamátu sodného, který dále zpracovávalo (purifikovalo). V důsledku toho by byl nárůst výroby, prodeje a podílu na trhu mezi lety 2011 a 2013 mnohem menší, zatímco výrobní kapacita by v průběhu celého posuzovaného období zůstala na své úrovni z roku 2013. Od roku 2013 do období přezkumného šetření se všechny výše uvedené trendy související s objemem zcela zvrátily, s výjimkou výrobní kapacity. Přestože spotřeba v Unii od roku 2013 sledovala vzrůstající trend, výrobní odvětví Unie ve skutečnosti vstoupilo do fáze hospodářského poklesu. Ziskovost výrobního odvětví Unie zároveň v průběhu celého posuzovaného období zůstala silně záporná, což zpomalilo jeho vyhlídky na růst.

4.5.2.4.   Zaměstnanost a produktivita

(101)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

Index (2011 = 100)

2011

2012

2013

2014

Období přezkumného šetření

Počet zaměstnanců

100

100

105

105

105

Produktivita (objem výroby na počet zaměstnanců)

100

104

180

151

150

Zdroj: údaje o výrobním odvětví Unie

(102)

Přestože výrobní odvětví Unie nemohlo v období od srpna 2011 do května 2012 vyrábět svůj vlastní cyklamát sodný, rozhodlo se v daném období zachovat konstantní zaměstnanost, jelikož jakékoli snižování bylo považováno za příliš nákladné a zbytečné. Ačkoli byl v roce 2012 propuštěn jeden zaměstnanec, úroveň zaměstnanosti se mezi lety 2011 a 2012 nezměnila, jelikož průmyslové odvětví Unie v daném roce přijalo nového zaměstnance. V roce 2013 se počet zaměstnanců mírně zvýšil a poté zůstal až do období přezkumného šetření stabilní.

(103)

Vzhledem k výbuchu v závodě byla výroba výrobního odvětví Unie ovlivněna podobným způsobem jako další hospodářské ukazatele uvedené výše. Obdobně jako výroba, i produktivita byla v letech 2011 a 2012 výjimečně nízká a poté v roce 2013 prudce vzrostla o téměř 80 indexových bodů. Od té doby však vzhledem ke ztrátě objednávek v roce 2014 klesla o 30 indexových bodů a na této úrovni zůstala až do období přezkumného šetření.

4.5.2.5.   Rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(104)

Antidumpingová opatření vůči dovozu indonéských vyvážejících výrobců a všech čínských vyvážejících výrobců s výjimkou společnosti Fang Da jsou zavedena od roku 2004.

(105)

Jak bylo uvedeno výše, dumpingová rozpětí indonéských a čínských výrobců s výjimkou společností Fang Da byly v průběhu období přezkumného šetření výrazně vyšší než nepatrná. Vzhledem k pokračujícímu dovozu významných objemů cyklamátu sodného od čínských výrobců za dumpingové ceny je dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie značný.

4.5.2.6.   Ceny a faktory ovlivňující ceny

(106)

Průměrné jednotkové prodejní ceny jediného výrobce v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka č. 9

Prodejní ceny v Unii

Index (2011 = 100)

2011

2012

2013

2014

Období přezkumného šetření

Průměrná jednotková prodejní cena

100

105

103

107

106

Průměrné jednotkové výrobní náklady

100

107

97

95

96

Zdroj: údaje o výrobním odvětví Unie

(107)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období vzrostly o 6 %. Nejprve mezi lety 2011 a 2012 vzrostly o 5 indexových bodů a poté zůstaly až do období přezkumného šetření stabilní.

(108)

Průměrné jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie vzrostly mezi lety 2011 a 2012 o 7 indexových bodů a poté se v roce 2013 v porovnání s rokem 2011 o 10 indexových bodů snížily. Od roku 2013 do období přezkumného šetření zůstaly stabilní. Tyto změny byly způsobeny především kolísáním nákladů na suroviny.

(109)

Ve vztahu k výše uvedenému je třeba poznamenat, že výrobní odvětví Unie neodkázalo od celkových výrobních nákladů přesně oddělit náklady na purifikaci. V důsledku toho indexy pro roky 2011 a 2012 na rozdíl od indexů pro roky 2013 a 2014 a pro období přezkumného šetření odráží rovněž náklady na purifikaci cyklamátu sodného dovezeného výrobním odvětvím Unie.

(110)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je třeba trendy z let 2011–2012 a následných období interpretovat s jistou opatrností, jelikož jejich vývoj byl — i když pouze nepatrně — ovlivněn skutečností, že indexy pro roky 2011–2012 byly založeny na rozdílných souborech údajů.

(111)

V každém případě se průměrné jednotkové prodejní ceny v průběhu celého posuzovaného období vždy nacházely pod průměrnými jednotkovými výrobními náklady výrobního odvětví Unie uvedenými v tabulce výše.

4.5.2.7.   Náklady práce

(112)

Průměrné náklady práce u jediného výrobce v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

Index (2011 = 100)

2011

2012

2013

2014

Období přezkumného šetření

Průměrné náklady práce na zaměstnance

100

127

115

102

95

Zdroj: údaje o výrobním odvětví Unie

(113)

Průměrné náklady práce se během celkového posuzovaného období snížily o 5 %. V roce 2012 náklady nicméně nejprve vzrostly o 27 % — především kvůli kompenzacím vyplaceným propuštěnému zaměstnanci —, a poté se neustále snižovaly až do období přezkumného šetření, kdy klesly 5 % pod jejich hranici z roku 2011.

4.5.2.8.   Zásoby

(114)

Úroveň zásob u jediného výrobce v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka č. 11

Zásoby

Index (2011 = 100)

2011

2012

2013

2014

Období přezkumného šetření

Konečný stav zásob

100

258

339

406

708

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby

100

249

179

255

451

Zdroj: údaje o výrobním odvětví Unie

(115)

V průběhu posuzovaného období konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby významně kolísal. Mezi lety 2011 a 2012 nejprve vzrostl, v dalším roce se snížil a do období přezkumného šetření nakonec významně vzrostl. V průběhu posuzovaného období celkově vzrostl o 351 indexových bodů. Tento nárůst je částečně způsoben tím, že výrobce v Unii nemůže prodat své výrobky vzhledem ke konkurenci dovozu za nízké ceny, ale je rovněž výsledkem mimořádně nízké úrovně zásob v roce 2011, která následovala po incidentu uvedeném v 87. bodě odůvodnění výše.

4.5.2.9.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál

(116)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě jediného výrobce v Unii v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka č. 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

Index (2011 = 100)

2011

2012

2013

2014

Období přezkumného šetření

Ziskovost

– 100

– 111

– 82

– 61

– 69

Peněžní tok

100

– 500

– 1 107

– 559

– 766

Investice

100

203

15

0

0

Návratnost investic

– 100

– 42

– 104

– 79

– 77

Zdroj: údaje o výrobním odvětví Unie

(117)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že zisk před zdaněním z prodeje cyklamátu sodného odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Jak je uvedeno ve 109. bodě odůvodnění výše, výrobní náklady použité pro stanovení úrovně zisku/ztráty pro roky 2011–2012 mohou být stanoveny pouze celkově, tj. včetně nákladů týkajících se dovezeného cyklamátu sodného. Na základě toho pak analýza údajů o ziskovosti ukázala, že výrobní odvětví Unie bylo v průběhu celého posuzovaného období značně ztrátové. Ztráty byly obzvláště vysoké v letech 2011–2012, ale od roku 2013 se situace zlepšila.

(118)

Čistým peněžním tokem se rozumí schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svou činnost. Trend týkající se čistého peněžního toku, stanovený ve vztahu k celkovému prodeji (12) cyklamátu sodného, se změnil z kladného v roce 2011 na silně záporný mezi rokem 2012 a obdobím přezkumného šetření.

(119)

Jediné významné investice byly provedeny v letech 2011–2013 a vztahují se výlučně k nahrazení výrobních prostředků ovlivněných výbuchem v roce 2011. Tyto investice byly plně pokryty pojištěním.

(120)

Návratnost investic je zisk vyjádřený jako procentuální podíl čisté účetní hodnoty dlouhodobých aktiv. V průběhu celého posuzovaného období byla významně záporná.

(121)

Vzhledem ke ztrátám, které vznikly výrobnímu odvětví Unie, byla jeho schopnost získat kapitál vážně ovlivněna.

4.5.3.   Závěr ohledně újmy

(122)

Přestože některé hospodářské ukazatele týkající se situace výrobního odvětví Unie, jako například výroba, výrobní kapacita, prodej, podíl na trhu a produktivita, se v letech 2011–2012 a v roce 2013 zlepšily, byly tyto trendy pouze částečně ovlivněny skutečným vývojem trhu vyplývajícím z uložení vyšších antidumpingových cel na určité vyvážející výrobce z ČLR v květnu 2012.

(123)

Jak bylo uvedeno v 99. bodě odůvodnění, ve skutečnosti mohou tato zlepšení do značné míry být rovněž vysvětlena: i) výbuchem v závodě v červenci 2011, ii) skutečností, že výrobní odvětví Unie nemohlo v důsledku tohoto výbuchu v období od srpna 2011 do května 2012 vyrábět svůj vlastní cyklamát sodný, a iii) návratem výrobního odvětví Unie k plnému dvanáctiměsíčnímu výrobnímu procesu, k němuž došlo v roce 2013 poté, co byly nahrazeny poškozené výrobní linky. Je zjevné, že pokud by k uvedenému výbuchu nedošlo, byl by nárůst těchto ukazatelů v roce 2013 výrazně nižší.

(124)

Kladný vývoj výše uvedených trendů se od roku 2013 zjevně změnil, jelikož výroba výrobního odvětví Unie, prodej, produktivita, jakož i podíl na trhu se výrazně zhoršily.

(125)

Finanční situace výrobního odvětví Unie navíc během celého posuzovaného období trvale zůstala ve špatném stavu. Velmi záporné celkové výsledky vykázaly především ukazatele výrobního odvětví unie týkající se ziskovosti, peněžního toku a návratnosti investic.

(126)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

4.6.   Pravděpodobnost přetrvávání újmy

4.6.1.   Předběžná poznámka

(127)

Podle závěrů ve 122. až 126. bodě odůvodnění výše výrobní odvětví Unie utrpělo v průběhu období přezkumného šetření podstatnou újmu. Zatímco úroveň čínského dovozu zůstala významná, dovoz z Indonésie v průběhu období přezkumného šetření téměř neexistoval.

(128)

Za účelem posouzení pravděpodobnosti přetrvávání újmy pokud by opatření pozbyla platnosti, byl podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení analyzován skutečný a potenciální dopad čínského dovozu a skutečný a potenciální dopad indonéského dovozu na výrobní odvětví Unie. Určení potenciálního dopadu dovozu na situaci výrobního odvětví Unie bylo založeno na i) dostupnosti volné kapacity vývozců, ii) pravděpodobném vývoji objemu dumpingového dovozu, a iii) úrovni cen čínského a indonéského dovozu.

4.6.2.   ČLR

(129)

Ačkoli dovoz z ČLR se během posuzovaného období snížil (viz tabulka 2 výše), zůstal na významné úrovni s podílem na trhu v rozmezí 40 % až 60 %. Jak je uvedeno v 81. bodě odůvodnění výše, odpovídající ceny se výrazně podbízejí cenám Unie, tj. při zohlednění dopadu platných antidumpingových opatření o 23 %. Není pochyb o tom, že s takovýmto objemem dovozu za takovouto úroveň cen vede čínský dumpingový dovoz ke snižování cen na trhu Unie, čímž rovněž přispívá k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(130)

Pokud jde o potenciální dopad čínského dovozu v případě, že by opatření pozbyla platnosti, je třeba nejprve připomenout, že výše uvedená analýza volných kapacit v ČLR (viz 45. bod odůvodnění výše) ukázala, že volná výrobní kapacita společností v ČLR, kterých se tento přezkum týká, odpovídá alespoň trojnásobku velikosti trhu Unie. Dále se dospělo k závěru, že Unie je pro čínské vývozce i nadále atraktivním trhem, což rovněž potvrzují stávající úrovně dovozu, a že budou-li opatření zrušena, bude alespoň část dodatečných přebytečných kapacit vyvezena do Unie.

(131)

Vzhledem k významné úrovni dumpingu a cenového podbízení — především odpočte-li se účinek zavedených antidumpingových cel — by byly dodatečné objemy vývozu do Unie uvedené výše provedeny za dumpingové ceny, které by byly významně nižší než ceny a náklady výrobce v Unii.

(132)

Kombinovaný účinek těchto objemů a cen by pravděpodobně nadále způsoboval a dokonce zvyšoval újmu výrobnímu odvětví Unie, které se už tak nachází ve špatném stavu.

4.6.3.   Indonésie

(133)

V průběhu období přezkumného šetření indonéský dovoz na trhu Unie téměř neexistoval a níže uvedená analýza se proto zaměří na pravděpodobný vývoj dovozu v případě, že by opatření byla zrušena.

(134)

Výše uvedená analýza ukazuje, že Indonésie by měla volnou kapacitu odpovídající téměř celému trhu Unie pro cyklamát sodný. Na základě indonéských vývozních cen do třetích zemí a vzhledem ke skutečnosti, že používání cyklamátu sodného v potravinách, nápojích a farmaceutických výrobcích je na řadě velkých trhů třetích zemí zakázáno, je velmi pravděpodobné, že pokud by byla opatření zrušena, Indonésie by znovu začala vyvážet na trh Unie.

(135)

Pokud jde o ceny, šetření ukázalo, že indonéské vývozní ceny do jiných třetích zemí byly v průběhu období přezkumného šetření dumpingové a že tyto ceny byly obecně nízké a mnohem nižší než ceny a náklady výrobce v Unii.

(136)

Na základě výše uvedeného lze učinit závěr, že pokud by byla opatření zrušena, je velmi pravděpodobné, že Indonésie by znovu začala vyvážet významné množství cyklamátu sodného na trh Unie za dumpingové a nízké ceny, které by se podbízely ceně výrobního odvětví Unie. To by se vší pravděpodobností mělo za následek přetrvávání podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie a dokonce by zhoršilo jeho situaci.

4.7.   Závěr

(137)

Na základě výše uvedeného se vyvozuje závěr, že pokud budou opatření zrušena, existuje pravděpodobnost přetrvávání újmy.

5.   ZÁJEM UNIE

(138)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření týkajících se dovozu z ČLR a Indonésie nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců/obchodníků a uživatelů.

(139)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(140)

Komise na tomto základě navzdory výše uvedeným závěrům zkoumala, zda existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že by nebylo v zájmu Unie zachovat stávající opatření.

5.1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(141)

Šetřením bylo zjištěno, že během celého posuzovaného období zůstalo výrobní odvětví Unie navzdory stávajícím opatřením vůči Indonésii a ČLR (s výjimkou společností Fang Da) ztrátové a došlo v něm k úbytku výroby, objemu prodeje a podílu na trhu Unie. V průběhu stejného období zůstal dovoz z ČLR významný a podbízel se ceně výrobního odvětví Unie. Jak je vysvětleno výše, pokud budou opatření zrušena, je velmi pravděpodobné, že čínský dovoz s výjimkou dovozu od společností Fang Da bude dále narůstat a Indonésie obnoví dovoz za dumpingové a nízké ceny. Výše bylo uvedeno, že pozbytí platnosti stávajících opatření pravděpodobně povede k dalšímu zhoršení již špatného stavu výrobního odvětví Unie a může ho donutit k úplnému zastavení výroby cyklamátu sodného, což by následně vedlo ke ztrátě pracovních míst a alternativních zdrojů dodávek v Unii.

(142)

Pokud budou opatření zachována, očekává se, že výrobní odvětví Unie bude schopno zvýšit své ceny, výrobu a objem a postupně se vrátit k zisku.

(143)

Komise proto došla k závěru, že zachování platných opatření vůči ČLR a Indonésii by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

5.2.   Zájem dovozců/obchodníků

(144)

Ze strany dovozců/obchodníků nebyla navázána žádná spolupráce. Vzhledem k této nedostatečné spolupráci lze důvodně předpokládat, že dotčený výrobek nepředstavuje podstatnou část obratu dovozců/obchodníků a že neexistují žádné faktory naznačující, že zachování opatření by mělo na dovozce/obchodníky neúměrně silný dopad.

5.3.   Zájem uživatelů

(145)

V tomto šetření byla navázána pouze částečná spolupráce s jedním uživatelem.

(146)

Hlavní koneční uživatelé dotčeného výrobku v Unii působí v potravinářském průmyslu, odvětví nápojů a ve farmaceutickém průmyslu. V předchozích šetřeních týkajících se dovozu cyklamátu sodného bylo zjištěno, že cyklamát sodný představuje tak nízký podíl výrobních nákladů, že dopad uložení antidumpingových cel nebyl významný. To se potvrdilo v neúplné odpovědi na dotazník, kterou Komise obdržela od výše uvedeného uživatele. Vzhledem k absenci jiného zastoupení potravinářského průmyslu, odvětví nápojů a farmaceutického průmyslu v tomto šetření lze důvodně předpokládat, že pokud by byla opatření rozšířena, dopad na uživatele by nebyl významný.

(147)

Vzhledem k výše uvedenému postřehu, že v případě neexistence opatření by mohlo být výrobní odvětví Unie donuceno k zastavení výroby cyklamátu sodného, a s ohledem na skutečnost, že celosvětově existuje pouze několik výrobců cyklamátu sodného, je dokonce pravděpodobné, že opatření přinesou výhody uživatelům, neboť zachovají výrobu cyklamátu sodného v Unii a možnost, aby uživatelé získávali cyklamát sodný vyráběný různými konkurenčními výrobci.

5.4.   Závěr ohledně zájmu Unie

(148)

Na základě výše uvedeného Komise dospěla k závěru, že neexistuje žádný přesvědčivý důvod, vyplývající ze zájmu Unie, proti prodloužení stávajících antidumpingových opatření uložených na dovoz z ČLR a Indonésie.

6.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(149)

Z výše uvedených úvah vyplývá, že ve smyslu čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření použitelná na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z ČLR a Indonésie, uložená nařízením (EU) č. 492/2010, ve znění nařízení (EU) č. 398/2012, měla být zachována. Společnosti Fang Da Food Additive (Shen Zhen) Limited a Fang Da Food Additive (Yang Quan) Limited by měly být z těchto opatření vyňaty, jelikož v původním šetření nebyl pro tyto vývozce konstatován žádný dumping.

(150)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 1225/2009,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu cyklamátu sodného, v současnosti kódu KN ex 2929 90 00 (kód TARIC 2929900010) a pocházejícího z Čínské lidové republiky a Indonésie.

2.   Sazba konečného antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, je pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanovena takto:

Země

Společnost

Sazba antidumpingového cla (EUR na kilogram)

Doplňkový kód TARIC

Čínská lidová republika

Golden Time Enterprise (Shenzhen) Co. Ltd, Shanglilang, Cha Shan Industrial Area, Buji Town, Shenzhen City, Guangdong Province, Čínská lidová republika; Golden Time Chemical (Jiangsu) Co., Ltd, No 90-168, Fangshui Road, Chemical Industry Zone, Nanjing, Jiangsu Province, Čínská lidová republika

0,23

A473

Čínská lidová republika

Všechny ostatní společnosti (s výjimkou společnosti Fang Da Food Additive (Shen Zhen) Limited — doplňkový kód TARIC A471 a společnosti Fang Da Food Additive (Yang Quan) Limited — doplňkový kód TARIC A472 )

0,26

A999

Indonésie

PT. Golden Sari (Chemical Industry), Mitra Bahari Blok D1- D2, Jalan Pakin No 1, Sunda Kelapa, Jakarta 14440, Indonésie

0,24

A502

Indonésie

Všechny ostatní společnosti

0,27

A999

3.   Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný, potvrzuji, že (objem) cyklamátu sodného prodávaný na vývoz do Evropské unie, na nějž se vztahuje tato faktura, vyrobila společnost (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v (dotčená země). Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li taková faktura předložena, použije se clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

4.   V případech, kdy bylo zboží před vstupem do volného oběhu poškozeno, a skutečně zaplacená nebo splatná cena je proto za účelem stanovení celní hodnoty podle článku 131 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 2015/2447 (13), poměrně rozdělena, musí být hodnota antidumpingového cla vypočítaná na základě odstavce 2 tohoto článku snížena o procento, které odpovídá poměrnému rozdělení ceny skutečně uhrazené nebo splatné.

5.   Není-li stanoveno jinak, použijí se příslušná platná ustanovení o clech.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. července 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)   Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 435/2004 ze dne 8. března 2004 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky a Indonésie a o konečném výběru uloženého prozatímního cla (Úř. věst. L 72, 11.3.2004, s. 1).

(3)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 492/2010 ze dne 3. června 2010 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky a Indonésie na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 140, 8.6.2010, s. 2), prováděcí nařízení Rady (EU) č. 398/2012 ze dne 7. května 2012, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 492/2010 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího mimo jiné z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 124, 11.5.2012, s. 1).

(4)  Viz. poznámka 2.

(5)   Úř. věst. C 374, 22.10.2014, s. 4.

(6)  Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na cyklamát sodný pocházející z Čínské lidové republiky a Indonésie, (Úř. věst. C 189, 6.6.2015, s. 2).

(7)  Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky, omezeného na výrobce Fang Da Food Additive (Shen Zhen) Limited a Fang Da Food Additive (Yang Quan) Limited (Úř. věst. C 264, 12.8.2015, s. 32).

(8)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/262 ze dne 25. února 2016 o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu aspartamu pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 50, 26.2.2016, s. 4).

(9)  Databáze podle čl. 14 odst. 6 obsahuje údaje o dovozu výrobků, na které se vztahují antidumpingová nebo antisubvenční opatření či šetření, a to jak ze zemí a od vyvážejících výrobců, kterých se toto řízení týká, tak ze třetích zemí a od dalších vyvážejících výrobců, a to na úrovni desetimístných kódů TARIC a doplňkových kódů TARIC.

(10)  http://www.rainbowrich.com/factory/index.html

(11)  Viz. poznámka 3.

(12)  Na rozdíl od prodeje uvedeného v tabulce 7 zahrnuje celkový prodej uvedený v tomto bodě odůvodnění prodej cyklamátu sodného vyrobeného výrobním odvětvím Unie a cyklamátu sodného vyrobeného z materiálu dovezeného v letech 2011 a 2012, a to prodej na trhu Unie i na vývozních trzích.

(13)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).


16.7.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 192/71


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1161

ze dne 15. července 2016

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. července 2016.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)   Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)   Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

MA

166,2

ZZ

166,2

0709 93 10

TR

136,9

ZZ

136,9

0805 50 10

AR

144,6

BO

217,8

CL

120,9

UY

200,2

ZA

176,3

ZZ

172,0

0808 10 80

AR

193,6

BR

92,6

CL

130,5

CN

102,6

NZ

147,2

US

117,0

ZA

111,6

ZZ

127,9

0808 30 90

AR

182,6

CL

112,1

NZ

156,3

ZA

137,7

ZZ

147,2

0809 10 00

TR

191,2

ZZ

191,2

0809 29 00

TR

281,0

ZZ

281,0


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


ROZHODNUTÍ

16.7.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 192/73


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2016/1162

ze dne 30. června 2016

o poskytování důvěrných informací v souvislosti s vyšetřováním trestných činů (ECB/2016/19)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 12.3 tohoto statutu,

s ohledem na rozhodnutí ECB/2004/2 ze dne 19. února 2004, kterým se přijímá jednací řád Evropské centrální banky (1), a zejména na články 23 a 23a uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souvislosti se zřízením jednotného mechanismu dohledu by Evropská centrální banka (ECB) i vnitrostátní příslušné orgány mohly obdržet žádosti vnitrostátních orgánů zabývajících se vyšetřováním trestných činů o poskytnutí důvěrných informací, které vznikly nebo byly získány při plnění jejich úkolů a povinností v oblasti dohledu.

(2)

Článek 136 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17) (2) stanoví, že má-li ECB při plnění svých úkolů podle nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (3) důvod domnívat se, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu, požádá relevantní vnitrostátní příslušný orgán, aby věc postoupil příslušným orgánům za účelem vyšetřování a případného trestního stíhání v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

(3)

Vnitrostátní příslušné orgány dlouhodobě spolupracují s vnitrostátními orgány zabývajícími se vyšetřováním trestných činů v oblasti přístupu k důvěrným informacím o dohlížených subjektech nebo dohlížených skupinách ve smyslu čl. 2 bodu 20 či 21 nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17) v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Podmínky takové spolupráce a poskytování důvěrných informací vnitrostátním orgánům zabývajícím se vyšetřováním trestných činů jsou do značné míry stanoveny vnitrostátním právem. Právo Unie má však určitý dopad na podmínky, za nichž mohou být důvěrné informace, jimiž disponují příslušné orgány v rámci jednotného mechanismu dohledu, včetně ECB, poskytnuty vnitrostátním orgánům zabývajícím se vyšetřováním trestných činů na jejich žádost. Tato ustanovení práva Unie zakotvují například zásadu loajální spolupráce, povinnost v dobré víře spolupracovat a vyměňovat si informace v rámci jednotného mechanismu dohledu, povinnost chránit osobní údaje a povinnost zachovávat služební tajemství.

(4)

Kromě toho, že se tyto podmínky vztahují na poskytování důvěrných informací, které se týkají úkolů svěřených ECB nařízením (EU) č. 1024/2013, včetně informací, jimiž disponují vnitrostátní příslušné orgány v souvislosti s poskytováním pomoci ECB při plnění jejích úkolů podle uvedeného nařízení, mohou se v zásadě vztahovat též na poskytování důvěrných informací, které se týkají úkolů v oblasti měnové politiky a jiných úkolů souvisejících s ESCB nebo Eurosystémem.

(5)

ECB by měla plnit povinnost zachovávat služební tajemství a zabezpečit své fungování a svou nezávislost. Kromě toho by ECB měla nadále respektovat veřejný zájem a některé soukromé zájmy a v této souvislosti neposkytovat určité dokumenty nebo informace, pokud by jejich poskytnutí uvedené zájmy poškodilo. Tyto povinnosti by však neměly vést k absolutnímu zákazu poskytovat vnitrostátním orgánům zabývajícím se vyšetřováním trestných činů důvěrné informace, které jsou předmětem služebního tajemství.

(6)

Právo Unie stanoví, že je třeba chránit důvěrnost určitých informací nebo dokumentů, včetně osobních údajů, a až na určité výjimky zakazuje poskytování důvěrných informací nebo dokumentů třetím osobám. Konkrétně podle pravidel týkajících se profesního tajemství uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (4) lze důvěrné informace, které osoby pracující v současnosti nebo v minulosti pro příslušné orgány a auditoři nebo odborníci jednající jménem příslušných orgánů získají při plnění svých povinností, poskytnout pouze v souhrnné nebo obecné podobě, z níž nelze určit totožnost jednotlivých úvěrových institucí, aniž jsou dotčeny případy, na něž se vztahuje trestní právo.

(7)

Článek 37.2 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky stanoví, že osoby mající přístup k údajům, na něž se vztahují právní předpisy Unie ukládající povinnost mlčenlivosti, podléhají těmto předpisům.

(8)

V právu Unie dosud nebyl vytvořen procesní rámec pro nakládání se žádostmi, které ECB, vnitrostátní příslušné orgány nebo národní centrální banky obdrží od vnitrostátních orgánů zabývajících se vyšetřováním trestných činů a které se týkají poskytnutí důvěrných informací souvisejících s úkoly svěřenými ECB nařízením (EU) č. 1024/2013, včetně informací, jimiž disponuje vnitrostátní příslušný orgán nebo národní centrální banka v souvislosti s poskytováním pomoci ECB při plnění jejích úkolů podle nařízení (EU) č. 1024/2013, nebo s úkoly v oblasti měnové politiky a jinými úkoly souvisejícími s ESCB nebo Eurosystémem. Uplatňování vnitrostátních procesních pravidel, která se vztahují na tyto žádosti, by však mělo být v souladu se všeobecnými zásadami práva Unie, zejména se zásadou loajální spolupráce a povinnostmi v dobré víře spolupracovat a vyměňovat si informace, tak jak je uvedeno v článku 6 nařízení (EU) č. 1024/2013. V této souvislosti by ECB v souladu s právem Unie uvítala, kdyby byla konzultována nebo případně informována o žádostech, které vnitrostátní příslušný orgán nebo národní centrální banka obdrží od vnitrostátních orgánů zabývajících se vyšetřováním trestných činů a které se týkají poskytnutí důvěrných informací souvisejících s úkoly svěřenými ECB nařízením (EU) č. 1024/2013, včetně informací, jimiž disponuje vnitrostátní příslušný orgán nebo národní centrální banka v souvislosti s poskytováním pomoci ECB při plnění jejích úkolů podle nařízení (EU) č. 1024/2013, nebo s úkoly v oblasti měnové politiky a jinými úkoly souvisejícími s ESCB nebo Eurosystémem.

(9)

Toto rozhodnutí by se nemělo vztahovat na žádosti o přístup k informacím, které se týkají osob, jež jsou v pracovním poměru s ECB nebo s ní mají přímý či nepřímý smluvní vztah za účelem provedení stavebních prací, dodání výrobků nebo poskytnutí služeb.

(10)

Toto rozhodnutí by proto mělo vymezit podmínky, které ECB uplatňuje v souvislosti s poskytováním důvěrných informací, jež se týkají úkolů svěřených ECB nařízením (EU) č. 1024/2013 nebo úkolů v oblasti měnové politiky a jiných úkolů souvisejících s ESCB/Eurosystémem, vnitrostátními příslušnými orgány a národními centrálními bankami vnitrostátním orgánům zabývajícím se vyšetřováním trestných činů, a s tím související procesní rámec.

(11)

Kancelář pro compliance, správu a řízení ECB je v rámci ECB koordinátorem pro žádosti o přístup k dokumentům, které spadají do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí tyto definice:

a)

„důvěrnými informacemi“ se rozumějí jakékoli důvěrné informace včetně informací, na něž se vztahují právní předpisy na ochranu údajů, služební tajemství nebo pravidla o zachovávání profesního tajemství stanovená ve směrnici 2013/36/EU, nebo dokumentů, které jsou označeny jako „ECB-CONFIDENTIAL“ nebo „ECB-SECRET“ podle režimu utajování informací ECB, s výjimkou informací, které se týkají osob, jež jsou v pracovním poměru s ECB nebo s ní mají přímý či nepřímý smluvní vztah za účelem provedení stavebních prací, dodání výrobků nebo poskytnutí služeb;

b)

„vnitrostátním orgánem zabývajícím se vyšetřováním trestných činů“ se rozumí vnitrostátní orgán s pravomocí v oblasti trestního práva;

c)

„vnitrostátní příslušný orgán“ má stejný význam jako v článku 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 1024/2013. Tímto nejsou dotčena ujednání podle vnitrostátních právních předpisů, která svěřují určité úkoly v oblasti dohledu národní centrální bance, která není určena jako vnitrostátní příslušný orgán. S ohledem na tato ujednání se odkaz na vnitrostátní příslušný orgán v tomto rozhodnutí vztahuje též na národní centrální banku, pokud jde o úkoly v oblasti dohledu, které jsou jí svěřeny na základě vnitrostátních právních předpisů.

Článek 2

Žádosti, které ECB obdrží od vnitrostátních orgánů zabývajících se vyšetřováním trestných činů

1.   ECB může na žádost vnitrostátního orgánu zabývajícího se vyšetřováním trestných činů poskytnout důvěrné informace, kterými disponuje a které se týkají úkolů svěřených ECB nařízením (EU) č. 1024/2013 nebo úkolů v oblasti měnové politiky či jiných úkolů souvisejících s ESCB nebo Eurosystémem, vnitrostátnímu příslušnému orgánu nebo národní centrální bance za účelem poskytnutí těchto informací dotyčnému vnitrostátnímu orgánu zabývajícímu se vyšetřováním trestných činů, jsou-li splněny níže uvedené podmínky:

a)

dotčený vnitrostátní příslušný orgán nebo dotčená národní centrální banka se zaváže vyřídit tuto žádost jménem ECB;

b)

i) v právu Unie nebo ve vnitrostátním právu je zakotvena výslovná povinnost poskytnout tyto informace vnitrostátnímu orgánu zabývajícímu se vyšetřováním trestných činů, nebo ii) příslušný právní rámec poskytnutí takových důvěrných informací umožňuje a pro odepření poskytnutí těchto informací neexistují naléhavé důvody spojené s potřebou chránit zájmy Unie nebo zabránit jakémukoli zasahování do fungování a nezávislosti ECB, zejména tehdy, pokud by bylo ohroženo plnění jejích úkolů;

c)

dotčený vnitrostátní příslušný orgán nebo dotčená národní centrální banka se zaváže vyžadovat od vnitrostátního orgánu zabývajícího se vyšetřováním trestných činů, aby zaručil, že poskytnuté důvěrné informace nebudou zveřejněny.

2.   Odstavcem 1 nejsou dotčena žádná zvláštní ustanovení práva Unie nebo vnitrostátního práva, která se týkají poskytování takových důvěrných informací.

Článek 3

Žádosti, které vnitrostátní příslušné orgány nebo národní centrální banky obdrží od vnitrostátních orgánů zabývajících se vyšetřováním trestných činů

1.   ECB požaduje, aby se vnitrostátní příslušné orgány a národní centrální banky zavázaly, že poté, co obdrží žádost vnitrostátního orgánu zabývajícího se vyšetřováním trestných činů o poskytnutí důvěrných informací, které se týkají úkolů svěřených ECB nařízením (EU) č. 1024/2013 nebo úkolů v oblasti měnové politiky či jiných úkolů souvisejících s ESCB nebo Eurosystémem, budou ECB konzultovat, je-li to možné, ohledně toho, jak tuto žádost vyřídit, a to bez ohledu na to, zda dotčenými informacemi disponuje ECB nebo dotčený vnitrostátní příslušný orgán či dotčená národní centrální banka. ECB poskytne stanovisko ohledně toho, zda lze předmětné informace poskytnout nebo případně zda existují naléhavé důvody pro odepření poskytnutí předmětných důvěrných informací, spojené s potřebou chránit zájmy Unie nebo zabránit jakémukoli zasahování do fungování a nezávislosti ECB. ECB poskytne vnitrostátnímu příslušnému orgánu nebo národní centrální bance stanovisko, pokud je konzultována včas před tím, než vnitrostátní příslušný orgán nebo národní centrální banka přijme konečné rozhodnutí a poskytne konečnou odpověď na danou žádost.

2.   ECB požaduje, aby se vnitrostátní příslušné orgány zavázaly, že budou ECB včas a v každém případě před poskytnutím konečné odpovědi informovat o žádostech o zpřístupnění důvěrných informací, které obdrží od vnitrostátních orgánů zabývajících se vyšetřováním trestných činů a které se týkají méně významných úvěrových institucí, nad nimiž dotčený vnitrostátní příslušný orgán vykonává přímý dohled v rámci výkonu svých povinností v oblasti dohledu podle nařízení (EU) č. 1024/2013, pokud má daný vnitrostátní příslušný orgán za to, že požadované informace jsou významné nebo že jejich poskytnutí by mohlo negativně ovlivnit dobrou pověst jednotného mechanismu dohledu. ECB vyvine maximální úsilí, aby poskytla odpověď ve lhůtě stanovené dotčeným vnitrostátním příslušným orgánem, za předpokladu, že tato lhůta je přiměřená, objektivně odůvodněná a uplyne před tím, než vnitrostátní příslušný orgán přijme konečné rozhodnutí a poskytne konečnou odpověď vnitrostátnímu orgánu zabývajícímu se vyšetřováním trestných činů.

3.   ECB požaduje, aby se vnitrostátní příslušné orgány a národní centrální banky zavázaly, že budou ECB pravidelně informovat o všech žádostech vnitrostátních orgánů zabývajících se vyšetřováním trestných činů, o kterých ECB nebyla konzultována v souladu s odstavcem 1 nebo informována v souladu s odstavcem 2 z důvodů, jež nemohly ovlivnit, a je-li to možné, o informacích, jež byly na základě těchto žádostí poskytnuty.

Článek 4

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 30. června 2016.

Prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)   Úř. věst. L 80, 18.3.2004, s. 33.

(2)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví rámec spolupráce Evropské centrální banky s vnitrostátními příslušnými orgány a vnitrostátními pověřenými orgány v rámci jednotného mechanismu dohledu (nařízení o rámci jednotného mechanismu dohledu) (ECB/2014/17) (Úř. věst. L 141, 14.5.2014, s. 1).

(3)  Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).


AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

16.7.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 192/77


ROZHODNUTÍ VÝBORU VELVYSLANCŮ AKT–EU č. 3/2016

ze dne 12. července 2016

o revizi přílohy III dohody o partnerství AKT–EU [2016/1163]

VÝBOR VELVYSLANCŮ AKT–EU,

s ohledem na Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (1) (dále jen „dohoda o partnerství AKT–EU“), a zejména na článek 100 uvedené dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V článku 100 dohody o partnerství AKT–EU se stanoví, že její přílohy Ia, Ib, II, III, IV a VI mohou být revidovány, přezkoumávány nebo měněny Radou ministrů AKT–EU na základě doporučení Výboru pro rozvojovou finanční spolupráci AKT–EU.

(2)

V čl. 15 odst. 4 dohody o partnerství AKT–EU se stanoví, že Rada ministrů AKT–EU může delegovat pravomoci na Výbor velvyslanců AKT–EU.

(3)

Článek 2 přílohy III dohody o partnerství AKT–EU se týká Střediska pro rozvoj podnikání (dále jen „středisko“). Podle čl. 2 odst. 6 písm. a) přílohy III má Výbor velvyslanců AKT–EU jakožto orgán dohledu nad střediskem mimo jiné vypracovat statut a jednací řád střediska, které byly přijaty rozhodnutím Výboru velvyslanců AKT–ES č. 8/2005 (2) (dále jen „statut střediska“). Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) přílohy III má výkonná rada střediska mimo jiné přijmout finanční předpisy a služební řád střediska.

(4)

Článek 1 statutu střediska vymezuje právní subjektivitu střediska.

(5)

Články 9 a 10 statutu střediska vymezují mandát a složení výkonné rady střediska.

(6)

Na svém 39. zasedání, konaném ve dnech 19. a 20. června 2014 v Nairobi (Keňa) se Rada ministrů AKT–EU ve společném prohlášení dohodla, že řádným způsobem uzavře středisko a změní přílohu III dohody o partnerství AKT–EU a za tímto účelem svěří Výboru velvyslanců AKT–EU pravomoc pokročit v této záležitosti s cílem přijmout nezbytná rozhodnutí včetně příslušné změny uvedené přílohy III.

(7)

Tímto společným prohlášení ustavila Rada ministrů AKT–EU společnou pracovní skupinu AKT–EU, aby bylo zajištěno uzavření střediska za co nejlepších možných podmínek.

(8)

Výbor velvyslanců AKT–EU zmocnil rozhodnutím č. 4/2014 (3) výkonnou radu střediska přijímat všechna příslušná opatření k přípravě uzavření střediska. Výkonná rada střediska následně podepsala smlouvu se správcem na dobu do 31. prosince 2016.

(9)

Podle čl. 2 odst. 3 uvedeného rozhodnutí č. 4/2014 počítá plán uzavření s dokončením likvidace střediska do dne 31. prosince 2016 (dále jen „fáze uzavření“). Střediska vstoupilo do fáze uzavření poté, co výkonná rada ve dnech 29. a 30. června 2015 schválila konečný plán uzavření.

(10)

Po fázi uzavření by měla následovat „pasivní fáze“, ve které bude středisko fungovat výlučně pro účely dokončení své likvidace. Tato fáze, kterou bude řídit správce, může zahrnovat administrativní úkoly, jako je vedení archivu střediska, vyřizování administrativních formalit či vypořádání zbývajících sporů, které se nepodařilo urovnat během fáze uzavření. Pasivní fáze by měla začít prvním dnem následujícím po fázi uzavření, tj. dne 1. ledna 2017. Pasivní fáze by měla skončit po uplynutí čtyř let, nebo dokud středisko nevypořádá všechny své závazky a nezpeněží svůj majetek podle toho, co nastane dříve.

(11)

Podle čl. 26 odst. 1 finančního nařízení střediska, přijatého rozhodnutím Výboru velvyslanců AKT–ES č. 5/2004 (4), by se na konci rozpočtového roku měly uzavřít účty střediska, aby bylo možné sestavit finanční výkazy střediska. Povinný audit za rok 2016 týkající se fáze uzavření by proto měl být dokončen nejpozději do 30. června 2017.

(12)

Změny přílohy III dohody o partnerství AKT–EU se týkají zrušení odkazů na středisko. Toto rozhodnutí představuje nový právní rámec střediska od počátku pasivní fáze, tj. ode dne 1. ledna 2017.

(13)

Podle čl. 95 odst. 1 dohody o partnerství AKT–EU pozbude dohoda platnosti v roce 2020. Řídící struktury pro fungování střediska v pasivní fázi by proto měly být vymezeny i pro období po 29. únor 2020,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

S cílem zohlednit ukončení činnosti Střediska pro rozvoj podnikání do 31. prosince 2016 se příloha III dohody o partnerství AKT–EU mění takto:

(1)

Nadpis přílohy III se nahrazuje tímto:

„INSTITUCIONÁLNÍ PODPORA“.

(2)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Spolupráce podporuje institucionální mechanismus, který podporuje zemědělství a rozvoj venkova. V této souvislosti spolupráce napomůže posilovat úlohu Technického střediska pro spolupráci v oblasti zemědělství a venkova (CTA) při rozvoji institucionální kapacity AKT, zejména řízení informací, s cílem zlepšit přístup k technologiím pro vyšší produktivitu zemědělství, uvádění na trh, bezpečnost potravin a rozvoj venkova.“

(3)

Článek 2 se zrušuje.

(4)

Dosavadní článek 3 se označuje jako článek 2.

Článek 2

1.   Před ukončením fáze uzavření, tj. přede dnem 31. prosince 2016, Evropská komise uzavře smlouvu se správcem, aby bylo zaručeno provádění pasivní fáze po dobu čtyř let ode dne 1. ledna 2017, nebo dokud středisko nevypořádá všechny své závazky a nezpeněží svůj majetek, podle toho, co nastane dříve.

2.   Správce odpovídá za provedení pasivní fáze. Správce předkládá Výboru velvyslanců AKT–EU výroční zprávy o pokroku dosaženém v rámci provádění pasivní fáze.

Článek 3

1.   Statut střediska, finanční nařízení střediska a služební řád střediska zůstávají v platnosti až do konce fáze uzavření.

Toto rozhodnutí představuje ode dne 1. ledna 2017 nový právní rámec střediska.

2.   Ode dne 1. ledna 2017 zůstane právní subjektivita střediska, jak je vymezena v článku 1 statutu střediska, zachována výlučně pro účely dokončení likvidace střediska.

3.   Během pasivní fáze bude výkonná rada střediska, zřízená článkem 9 a 10 statutu střediska, fungovat až do dne, kdy Výbor velvyslanců AKT–EU přijme podle článku 4 rozhodnutí č. 4/2014 rozhodnutí o návrhu na udělení absolutoria.

Od zahájení pasivní fáze budou úkoly výkonné rady střediska omezeny na schválení zprávy o uzavření, schválení účtů týkajících se fáze uzavření a na předání návrhu na udělení absolutoria Výboru velvyslanců AKT–EU, aby o něm rozhodl. Od 1. ledna 2017 bude pořádat pouze jedno zasedání ročně. To nevylučuje možnost, že výkonná rada rozhodne písemným postupem.

Nerozhodne-li Výbor velvyslanců AKT–EU jinak, považuje se absolutorium za schválené, a to tři měsíce ode dne předložení návrhu, nebo dne 31. prosince 2017 podle toho, co nastane dříve.

4.   Náklady spojené s pasivní fází budou financovány z 11. Evropského rozvojového fondu.

5.   Nároky střediska vůči třetím osobám a nároky třetích osob vůči středisku podléhají promlčecí lhůtě tří let, která počíná běžet dnem 1. ledna 2017.

Článek 4

Přidělení úkolu společné pracovní skupině AKT–EU uzavřít středisko, jak je uveden ve společném prohlášení Rady ministrů AKT–EU ze dnů 19. a 20. června 2014, končí okamžikem přijetí rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT–EU o návrhu na udělení absolutoria podle článku 4 rozhodnutí č. 4/2014.

Článek 5

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí, s výjimkou článku 1, který vstupuje v platnost dne 1. ledna 2017.

V Bruselu dne 12. července 2016.

Za Výbor velvyslanců AKT–EU

předseda

R.J. MENGA


(1)  Dohoda podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000 (Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3) pozměněná dohodou podepsanou v Lucemburku dne 25. června 2005 (Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 27) a dohodou podepsanou v Ouagadougou dne 22. června 2010 (Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3).

(2)  Rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT–ES č. 8/2005 ze dne 20. července 2005 o stanovách a jednacím řádu Střediska pro rozvoj podnikání (CDE) (Úř. věst. L 66, 8.3.2006, s. 16).

(3)  Rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT-EU č. 4/2014 ze dne 23. října 2014 o mandátu, který má získat výkonná rada Střediska pro rozvoj podnikání (CDE) (Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 61).

(4)  Rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT–ES č. 5/2004 ze dne 17. prosince 2004 o finančním nařízení pro Středisko pro rozvoj podnikání (Úř. věst. L 70, 9.3.2006, s. 52).