21.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 162/1

(1)

Dne 25. května 2016 rozhodla Rada bezpečnosti OSN rezolucí 2288 (2016) ukončit vzhledem k situaci v Libérii s okamžitým účinkem zbrojní embargo.

(2)

Dne 20. června 2016 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2016/994, kterým se zrušuje společný postoj 2008/109/SZBP o omezujících opatřeních vůči Libérii.

(3)

Je nezbytné regulační opatření na úrovni Unie,

21.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 162/3

(1)

Žádost o zápis názvu „Krupnioki śląskie“ předložená Polskem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Krupnioki śląskie“ zapsán do rejstříku,

21.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 162/4

(1)

V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 přezkoumala Komise žádost Francie o schválení změny specifikace chráněného zeměpisného označení „Agneau de Pauillac“ zapsaného do rejstříku podle nařízení Komise (ES) č. 2400/96 (2), ve znění nařízení (ES) č. 637/2004 (3).

(2)

Jelikož daná změna není menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie  (4).

(3)

Jelikož Komisi nebylo předloženo žádné prohlášení o námitce podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být tato změna specifikace schválena,

21.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 162/5

(1)

Žádost o zápis názvu „Γλυκό Τριαντάφυλλο Αγρού“ (Glyko Triantafyllo Agrou) předložená Kyprem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Γλυκό Τριαντάφυλλο Αγρού“ (Glyko Triantafyllo Agrou) zapsán do rejstříku,

21.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 162/6

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

21.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 162/8

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 442/2009 (2) byly otevřeny roční celní kvóty pro dovoz produktů v odvětví vepřového masa. Kvóty uvedené v části B přílohy I uvedeného nařízení jsou spravovány způsobem souběžného zkoumání.

(2)

Množství, na něž se vztahují žádosti o dovozní licence podané od 1. do 7. června 2016 na podobdobí od 1. července do 30. září 2016, nedosahují dostupných množství. Je proto třeba stanovit množství, pro něž nebyly podány žádosti a která je třeba přičíst k množství stanovenému pro následující kvótové podobdobí.

(3)

Aby byla zaručena účinnost tohoto opatření, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

21.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 162/10

(1)

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“) má za cíl poskytovat podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni, a osobám samostatně výdělečně činným, které přestaly vykonávat svou činnost, v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací, v důsledku pokračující celosvětové finanční a hospodářské krize, nebo v důsledku nové celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat těmto osobám při jejich opětovném začlenění na trh práce.

(2)

EFG nepřekročí maximální roční částku 150 milionů EUR (v cenách roku 2011), jak je stanoveno v článku 12 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (3).

(3)

Dne 19. listopadu 2015 předložila Francie žádost EGF/2015/010 FR/MoryGlobal o finanční příspěvek z EFG v souvislosti s propouštěním ve společnosti MoryGlobal SAS ve Francii. Tato žádost byla doplněna o další informace poskytnuté v souladu s čl. 8 odst. 3 nařízení (EU) č. 1309/2013. Žádost splňuje požadavky na stanovení finančního příspěvku z fondu EFG podle článku 13 nařízení (EU) č. 1309/2013.

(4)

V souvislosti s uvedenou žádostí Francie by proto měly být z EFG uvolněny prostředky na poskytnutí finančního příspěvku ve výši 5 146 800 EUR.

(5)

Aby byly příspěvky z EFG uvolněny co nejdříve, mělo by být toto rozhodnutí použitelné ode dne jeho přijetí,

21.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 162/12

(1)

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“) má za cíl poskytovat podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni a osobám samostatně výdělečně činným, které přestaly vykonávat svou činnost, v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací nebo v důsledku pokračující celosvětové finanční a hospodářské krize, nebo v důsledku nové celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat těmto osobám při jejich opětovném začleňování na trh práce.

(2)

EFG nepřekročí maximální roční částku 150 milionů EUR (v cenách roku 2011), jak je stanoveno v článku 12 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (3).

(3)

Dne 26. listopadu 2015 předložilo Řecko žádost EGF/2015/011 GR/Supermarket Larissa o finanční příspěvek z EFG v souvislosti s propouštěním z podniku Supermarket Larissa ABEE v Řecku. Tato žádost byla doplněna o další informace poskytnuté v souladu s čl. 8 odst. 3 nařízení (EU) č. 1309/2013. Žádost splňuje požadavky na stanovení výše finančního příspěvku z EFG podle článku 13 nařízení (EU) č. 1309/2013.

(4)

V souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 1309/2013 se Řecko rozhodlo poskytnout individualizované služby spolufinancované z EFG také 543 mladým lidem, kteří nejsou zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. NEET).

(5)

V souvislosti s uvedenou žádostí Řecka by proto měly být z EFG uvolněny prostředky na poskytnutí finančního příspěvku ve výši 6 468 000 EUR.

(6)

Aby byly příspěvky z EFG uvolněny co nejdříve, mělo by být toto rozhodnutí použitelné od data jeho přijetí,

21.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 162/14

(1)

Dne 26. ledna 2015, dne 5. února 2015 a dne 23. června 2015 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2015/116 (1), (EU) 2015/190 (2) a (EU) 2015/994 (3) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2015 do 25. ledna 2020. Na základě rozhodnutí Rady (EU) 2015/1915 (4) nahradil dne 9. října 2015 pan Marc PONS i PONS pana Estebana MAS PORTELLA ve funkci náhradníka Výboru regionů.

(2)

Po skončení funkčního období pana Marca PONS i PONSE se uvolnilo místo náhradníka Výboru regionů,

—

Sra. Pilar COSTA i SERRA, Consejera de Presidencia del Gobierno de las Islas Baleares.

21.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 162/15

(1)

Nařízením (ES) č. 1005/2008 se zavádí systém Unie pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „rybolovu NNN“).

(2)

Kapitola VI nařízení (ES) č. 1005/2008 o rybolovu stanoví postup pro určování nespolupracujících třetích zemí a pro oznamování skutečností zemím určeným jako nespolupracující třetí země, seznam nespolupracujících třetích zemí, postupy pro vyškrtávání ze seznamu nespolupracujících třetích zemí, zveřejňování seznamu nespolupracujících třetích zemí a veškerá mimořádná opatření.

(3)

Komise v souladu s článkem 32 nařízení (ES) č. 1005/2008 o rybolovu oznámila prostřednictvím rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 (2) (dále jen „rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012“) osmi třetím zemím, že mohou být Komisí určeny jako nespolupracující třetí země. Mezi těmito zeměmi figurovala Šrílanská demokratická socialistická republika (dále jen „Šrí Lanka“).

(4)

V rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 uvedla Komise informace o základních skutečnostech a faktorech, z nichž toto potenciální určení vychází.

(5)

Rovněž dne 15. listopadu 2012 Komise oznámila v samostatných dopisech osmi třetím zemím skutečnost, že zvažuje možnost, že budou určeny jako nespolupracující třetí země. Mezi těmito zeměmi byla i Šrí Lanka.

(6)

Prováděcím rozhodnutím 2014/715/EU (3) určila Komise Šrí Lanku jako třetí zemi nespolupracující v boji proti rybolovu NNN. V souladu s nařízením (ES) č. 1005/2008 uvedla Komise důvody, pro které se domnívá, že Šrí Lanka neplní své povinnosti jakožto stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát nebo stát trhu vyplývající z mezinárodního práva, pokud jde o podnikání kroků k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(7)

Rada v souladu s článkem 33 nařízení (ES) č. 1005/2008 změnila prováděcím rozhodnutím (EU) 2015/200 (4) seznam třetích zemí nespolupracujících v boji proti rybolovu NNN a zařadila na něj Šrí Lanku.

(8)

Po této změně uvedeného seznamu nabídla Komise Šrí Lance možnost pokračovat v dialogu v souladu s hmotněprávními a procesními požadavky stanovenými v nařízení (ES) č. 1005/2008. Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné, včetně ústních a písemných připomínek, aby Šrí Lance poskytla příležitost k nápravě situace opravňující k jejich zařazení na seznam a k přijetí konkrétních opatření, která mohou zjištěné nedostatky napravit. Na základě tohoto procesu mohla Komise zkonstatovat, že Šrí Lanka situaci napravila a přijala nápravná opatření.

(9)

Rada by proto měla podle čl. 34 odst. 1 nařízení (ES) č. 1005/2008 změnit prováděcí rozhodnutí 2014/170/EU (5) a vyškrtnout Šrí Lanku ze seznamu nespolupracujících třetích zemí.

(10)

Po přijetí tohoto rozhodnutí, jímž se Šrí Lanka v souladu s čl. 34 odst. 1 nařízení (ES) č. 1005/2008 vyškrtává ze seznamu nespolupracujících třetích zemí, se prováděcí rozhodnutí 2014/715/EU, kterým se Šrí Lanka určuje jako nespolupracující třetí země, stane bezpředmětným.

(11)

Po přijetí prováděcího rozhodnutí 2014/715/EU a prováděcího rozhodnutí (EU) 2015/200 vedla Komise se Šrí Lankou i nadále dialog. Šrí Lanka podle všeho splnila povinnosti vyplývající z mezinárodního práva a přijala odpovídající právní rámec pro boj proti rybolovu NNN. Zavedla odpovídající a účinný monitorovací, kontrolní a inspekční režim, v jehož rámci se začaly používat lodní deníky k zaznamenávání údajů o úlovcích a rádiové volací značky pro rybářská plavidla a celé loďstvo působící na volném moři bylo vybaveno systémem sledování plavidel (VMS). Vytvořila rovněž odrazující sankční systém, revidovala svůj právní rámec pro rybolov a zajistila řádné provádění systému osvědčování úlovků. Šrí Lanka dále soustavně zlepšuje dodržování svých mezinárodních povinností, včetně těch, které vyplývají z doporučení a usnesení regionálních organizací pro řízení rybolovu, jako jsou opatření státní přístavní inspekce, a z provádění pravidel regionálních organizací pro řízení rybolovu do šrílanských právních předpisů, a v souladu s Mezinárodním akčním plánem OSN proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu přijala vlastní národní akční plán proti rybolovu NNN.

(12)

Komise porovnala současný stav, kdy Šrí Lanka dodržuje své mezinárodní povinnosti jakožto stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát nebo stát trhu, se zjištěními uvedenými v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012, v prováděcím rozhodnutí 2014/715/EU a v prováděcím rozhodnutí (EU) 2015/200 a s příslušnými informacemi, které k záležitosti poskytla Šrí Lanka. Posoudila rovněž opatření přijatá k nápravě situace, jakož i záruky poskytnuté příslušnými šrílanskými orgány.

(13)

Na základě všech výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že opatření přijatá Šrí Lankou v souvislosti s jejími povinnostmi jakožto státu vlajky jsou dostatečná k dosažení souladu s články 94, 117 a 118 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu a článků 18, 19, 20 a 23 Dohody OSN o rybích populacích. Komise dospěla k závěru, že údaje předložené Šrí Lankou prokazují, že došlo k nápravě situace, jež k zařazení Šrí Lanky na seznam opravňovala, a že Šrí Lanka přijala konkrétní opatření, jež umožňují dosáhnout trvalého zlepšení dané situace.

(14)

Za těchto okolností a podle čl. 34 odst. 1 nařízení (ES) č. 1005/2008 by měla Rada dospět k závěru, že má být Šrí Lanka ze seznamu nespolupracujících třetích zemí vyškrtnuta. Prováděcí rozhodnutí 2014/170/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(15)

Toto rozhodnutí nevylučuje jakékoli následné kroky, které může Rada nebo Komise v souladu s kapitolou VI nařízení (ES) č. 1005/2008 v budoucnu podniknout v případě, že skutkové okolnosti prokáží, že Šrí Lanka neplní povinnosti, které jsou jí uloženy v rámci mezinárodního práva jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežnímu státu nebo státu trhu, pokud jde o přijímání opatření k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(16)

S ohledem na nepříznivé důsledky, jež s sebou zařazení na seznam nespolupracujících třetích zemí nese, je vhodné, aby mělo vyškrtnutí Šrí Lanky z tohoto seznamu okamžitý účinek,

21.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 162/18

(1)

Dne 18. května 2015 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2015/778 (1).

(2)

Dne 23. května 2016 Rada ve svých závěrech o operaci EUNAVFOR MED SOPHIA uvítala připravenost vyjádřenou předsedou prezidentské rady libyjské vlády národního porozumění spolupracovat s Evropskou unií na základě uvedených závěrů a souhlasila s prodloužením mandátu operace EUNAVFOR MED SOPHIA o jeden rok s tím, že základní mandát zůstane zachován a budou doplněny další dva podpůrné úkoly:

(3)

Rada bezpečnosti OSN zavedla, změnila a opětovně potvrdila zbrojní embargo vůči Libyi prostřednictvím rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1970 (2011), 1973 (2011), 2009 (2011), 2040 (2012), 2095 (2013), 2144 (2014), 2174 (2014), 2213 (2015), 2214 (2015) a 2278 (2016).

(4)

Dne 14. června 2016 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci č. 2292 (2016) o zbrojním embargu vůči Libyi, přičemž vyjádřila zejména obavy, že se situace v Libyi zhoršuje v důsledku pašování nedovolených zbraní a souvisejícího materiálu.

(5)

Rada zdůrazňuje, že operativní provádění obou podpůrných úkolů je nutné zahájit před uplynutím počátečního mandátu operace EUNAVFOR MED SOPHIA.

(6)

Rozhodnutí (SZBP) 2015/778 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Unie provádí vojenskou operaci pro řešení krize, jejímž cílem je přispět k rozbití operačního modelu sítí převaděčů a obchodníků s lidmi v jižní části středního Středomoří (operace EUNAVFOR MED SOPHIA), prostřednictvím systematické snahy o identifikování, zachycování a likvidaci plavidel a prostředků používaných převaděči a obchodníky s lidmi nebo u nichž existuje toto podezření, v souladu s platným mezinárodním právem, včetně úmluvy UNCLOS a jakékoli rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Za tímto účelem také poskytuje operace EUNAVFOR MED SOPHIA výcvik libyjské pobřežní stráži a námořním silám. Operace dále přispívá ve svém dohodnutém operačním prostoru k předcházení nedovolenému obchodování se zbraněmi v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1970 (2011) a následnými rezolucemi o zbrojním embargu vůči Libyi, včetně rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2292 (2016).“

2)

V čl. 2 odst. 2 se první věta nahrazuje tímto:

„Operace EUNAVFOR MED SOPHIA je prováděna, pokud jde o její základní úkoly týkajíc se převaděčství a obchodování s lidmi, ve fázích a v souladu s požadavky mezinárodního práva.“

3)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 2a

Budování kapacit a výcvik libyjské pobřežní stráže a námořnictva

1.   Podpůrným úkolem operace EUNAVFOR MED SOPHIA je napomáhat při rozvoji kapacit a při výcviku libyjské pobřežní stráže a námořnictva, pokud jde o úkoly v oblasti prosazování práva na moři, zejména za účelem předcházení převaděčství a obchodování s lidmi.

2.   Pokud Politický a bezpečnostní výbor rozhodne, že byly provedeny nezbytné přípravy, zejména pokud jde o vytvoření sil a prověrky pro účastníky výcviku, je podpůrný úkol uvedený v odstavci 1 plněn na volném moři v dohodnutém operačním prostoru operace EUNAVFOR MED SOPHIA, jak je vymezen v příslušných plánovacích dokumentech.

3.   Podpůrný úkol uvedený v odstavci 1 může být rovněž plněn na území Libye nebo hostitelského třetího státu sousedícího s Libyí, včetně teritoriálních vod, pokud tak rozhodne Politický a bezpečnostní výbor v návaznosti na posouzení, které provede Rada na základě pozvání Libye nebo dotčeného hostitelského státu, a v souladu s mezinárodním právem.

4.   S ohledem na mimořádné operační požadavky mohou být na pozvání určité prvky podpůrného úkolu uvedeného v odstavci 1 prováděny v některém členském státě, mimo jiné v příslušných výcvikových centrech.

5.   Pokud to vyžaduje podpůrný úkol uvedený v odstavci 1, může operace EUNAVFOR MED SOPHIA shromažďovat, uchovávat a sdílet s členskými státy, misí UNSMIL, Europolem a agenturou Frontex informace, včetně osobních údajů, shromážděné pro účely prověrky možných účastníků výcviku, pokud k tomu dali písemný souhlas. Operace EUNAVFOR MED SOPHIA může dále s písemným souhlasem účastníků výcviku shromažďovat a uchovávat nezbytné informace o zdravotním stavu a biometrické údaje.

Článek 2b

Přispívání ke sdílení informací a uplatňování zbrojního embarga OSN na volném moři u pobřeží Libye

1.   V rámci svého podpůrného úkolu, kterým je přispívat k uplatňování zbrojního embarga OSN na volném moři u pobřeží Libye, operace EUNAVFOR MED SOPHIA shromažďuje a sdílí informace s příslušnými partnery a agenturami prostřednictvím mechanismů uvedených v plánovacích dokumentech, s cílem přispět ke komplexní informovanosti o situaci na moři v dohodnutém operačním prostoru, jak je vymezen v příslušných plánovacích dokumentech. Pokud se jedná o informace se stupněm utajení „RESTREINT UE/EU RESTRICTED“ nebo nižším, mohou být sdíleny s příslušnými partnery a agenturami v souladu s rozhodnutím 2013/488/EU a na základě ujednání uzavřených mezi vysokým představitelem a těmito partnery, při plném dodržení zásad reciprocity a inkluzivity. S obdrženými utajovanými informacemi nakládá operace EUNAVFOR MED SOPHIA bez jakéhokoli rozlišování mezi svými zaměstnanci a výhradně na základě operačních požadavků.

2.   Pokud Politický a bezpečnostní výbor rozhodne, že jsou splněny příslušné podmínky, operace EUNAVFOR MED SOPHIA zahájí v dohodnutém operačním prostoru, jak je vymezen v příslušných plánovacích dokumentech, na volném moři u pobřeží Libye kontroly jakéhokoli plavidla plavícího se do Libye nebo z Libye, pokud existuje důvodné podezření, že dané plavidlo přepravuje, přímo či nepřímo, zbraně nebo související materiál do Libye nebo z Libye, a porušuje tak zbrojní embargo vůči Libyi, a přijme příslušná opatření k zajištění a odstranění těchto věcí, mimo jiné za účelem přesměrování těchto plavidel a jejich posádek do vhodného přístavu k usnadnění takového odstranění, pokud s tím stát přístavu souhlasí, v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, včetně rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2292 (2016).

3.   V souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, včetně rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2292 (2016), může operace EUNAVFOR MED SOPHIA během kontrol prováděných v souladu s odstavcem 2 shromažďovat důkazy, které se přímo týkají přepravy věcí zakázaných v rámci zbrojního embarga vůči Libyi. Tyto důkazy může předat příslušným donucovacím orgánům členských států nebo příslušným orgánům v Unii.“

4)

V článku 11 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Referenční částka určená na krytí společných nákladů operace EUNAVFOR MED SOPHIA v období od 18. května 2015 do 27. července 2016 se stanoví na 11,82 milionů EUR. Procentní sazba referenční částky podle čl. 25 odst. 1 rozhodnutí (SZBP) 2015/528 činí 70 % v prostředcích na závazky a 40 % v prostředcích na platby.“

5)

V článku 11 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Referenční částka určená na krytí společných nákladů operace EUNAVFOR MED SOPHIA v období od 28. července 2016 do 27. července 2017 se stanoví na 6 700 000 EUR. Procentní sazba referenční částky podle čl. 25 odst. 1 rozhodnutí (SZBP) 2015/528 činí 0 % v prostředcích na závazky a 0 % v prostředcích na platby.“

6)

V článku 12 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3a.   V případě zvláštní operační potřeby je vysoký představitel v souladu s rozhodnutím 2013/488/EU zmocněn poskytovat legitimním libyjským orgánům utajované informace EU až do stupně utajení „RESTREINT UE/EU RESTRICTED“, které byly vytvořeny pro účely operace EUNAVFOR MED SOPHIA. Za tímto účelem se vypracují ujednání mezi vysokým představitelem a příslušnými libyjskými orgány.“

7)

V článku 13 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Operace EUNAVFOR MED SOPHIA skončí dne 27. července 2017.“

21.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 162/21

(1)

Dne 12. února 2008 přijala Rada společný postoj 2008/109/SZBP (1) o omezujících opatřeních vůči Libérii, kterým stanovila zbrojní embargo.

(2)

Dne 25. května 2016 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci 2288 (2016) týkající se Libérie, kterou se s okamžitou platností ukončuje zbrojní embargo, původně stanovené v odstavci 2 rezoluce RB OSN 1521 (2003) a změněné odstavci 1 a 2 rezoluce RB OSN 1683 (2006), odst. 1 písm. b) rezoluce RB OSN 1731 (2006), odstavci 3, 4, 5 a 6 rezoluce RB OSN 1903 (2009), odstavcem 3 rezoluce RB OSN 1961 (2010) a odst. 2 písm. b) rezoluce RB OSN 2128 (2013).

(3)

Společný postoj 2008/109/SZBP by proto měl být zrušen,

21.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 162/22

(1)

Obecným předpisem, jímž se v Maďarsku řídí těžební činnosti, je horní zákon z roku 1993 (2) (dále jen „horní zákon“). Tento zákon rozlišuje těžební činnosti vykonávané na základě dvou různých právních nástrojů: i) koncese (3) a ii) povolení (4). V obou případech těžba nerostných surovin podléhá poplatkům za těžbu, které se odvádějí státu a jejichž výše činí určité procento hodnoty vytěžených surovin.

(2)

Horní zákon stanoví, že pokud těžební společnost, která získala povolení k těžbě, nezačne s těžbou do pěti let ode dne vydání povolení, právo těžby se odebírá. Podle § 26/A odst. 5 horního zákona však může být tato lhůta prodloužena dohodou mezi báňským úřadem a těžební společností. V tomto případě zaplatí těžební společnost poplatek vyšší, než byl poplatek platný v době původní žádosti, avšak maximálně 1,2krát vyšší, než jak byl původně vyměřen.

(3)

Společnost Magyar Olaj- és Gázipari Nyrt. (dále jen „MOL“) získala několik povolení k těžbě uhlovodíků. Jelikož MOL nezačal s těžbou uhlovodíků do pěti let ode dne vydání povolení, příslušný ministr uzavřel se společností MOL dne 22. prosince 2005 dohodu o prodloužení lhůty (dále jen „dohoda z roku 2005“). Dohoda z roku 2005 stanovila prodloužení poplatku vypočteného na každý rok do roku 2020 s použitím původního poplatku za povolení k těžbě ve výši 12 % a multiplikátoru v rozmezí 1,020 a 1,050.

(4)

Na základě novely horního zákona, která vstoupila v platnost dne 8. ledna 2008 (dále jen „novela horního zákona z roku 2008“), byly těžební poplatky za povolení k těžbě uhlovodíků zvýšeny z 12 % na 30 % hodnoty vytěžených nerostů (5). Zvýšený poplatek se nevztahoval na ty hospodářské subjekty, jejichž povolení k těžbě již byla v minulosti prodloužena.

(5)

Dne 13. ledna 2009 Komise rozhodla zahájit formální vyšetřovací řízení stanovené v čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (6) („SFEU“) ohledně opatření zavedených Maďarskem, která údajně představovala podporu ve prospěch společnosti MOL. Rozhodnutí Komise ze dne 13. ledna 2009 o státní podpoře SA.24571 (ex C 1/09, NN 69/08) bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie ze dne 28. března 2009 (7).

(6)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila obavy, zda kombinovaný účinek série opatření, která Maďarsko přijalo, nevedl k selektivní výhodě pro společnost MOL. Sérii opatření tvořily dva prvky: dohoda z roku 2005 a novela horního zákona z roku 2008. Podle předběžného posouzení Komise maďarské orgány zvýhodnily společnost MOL oproti jejím konkurentům, kteří provozují činnost v rámci téhož režimu povolení.

(7)

V rozhodnutí 2011/88/EU (8) o státní podpoře SA.24571 (ex C 1/09, ex NN 69/08), kterou Maďarsko poskytlo společnosti MOL, (dále jen „napadnuté rozhodnutí“) Komise dospěla k závěru, že opatření ve prospěch společnosti MOL, tj. kombinace dohody z roku 2005 a novely horního zákona z roku 2008, představuje státní podporu neslučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Komise vybídla Maďarsko, aby podporu od společnosti MOL získalo nazpět, a tak obnovilo situaci na trhu před jejím poskytnutím (9).

(8)

Na základě žaloby, kterou podala společnost MOL, Tribunál rozsudkem ze dne 12. listopadu 2013 ve věci T-499/10 (10) zrušil napadnuté rozhodnutí poukazuje na to, že selektivita opatření nebyla prokázána.

(9)

Podle verdiktu Tribunálu nebyla dohoda z roku 2005 selektivní. Tribunál totiž prohlásil, že prostor pro uvážení, jímž disponovaly maďarské orgány, jim umožňoval zachovat rovné zacházení se všemi těžebními společnostmi nacházejícími se ve stejné situaci. Z toho důvodu Tribunál usoudil, že skutečnost, že se podmínky mimo dosah dohody, která nevykazuje prvky státní podpory, změní tak, že se strana dohody ocitne ve výhodnějším postavení než ostatní subjekty, které obdobnou dohodu neuzavřely, nemůže stačit k tomu, aby na dohodu posuzovanou společně s následnou změnou podmínek mimo dosah této dohody bylo možno nahlížet tak, že představují státní podporu.

(10)

Rozsudkem ze dne 4. června 2015 ve věci C-15/14 P (11) Soudní dvůr potvrdil rozsudek Tribunálu, jímž bylo zrušeno napadnuté rozhodnutí.

(11)

Soudní dvůr ve svém rozsudku potvrdil posouzení Tribunálu, podle nějž selektivní povaha dohody z roku 2005 nebyla prokázána a kombinaci dohody z roku 2005 s novelou horního zákona z roku 2008 nelze ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU kvalifikovat jako státní podporu.

(12)

Soudní dvůr zdůraznil, že existuje zásadní rozdíl mezi přezkumem selektivity obecných režimů daňových osvobození či odpočtů, které z definice automaticky udělují výhodu, a přezkumem selektivity fakultativních ustanovení vnitrostátního práva, která stanoví dodatečné poplatky. V případě, kdy vnitrostátní orgány ukládají takové poplatky s cílem zachovat rovnost zacházení s hospodářskými subjekty, pouhá skutečnost, že vnitrostátní orgány mají určitý prostor pro uvážení vymezený zákonem – a nikoli neomezený – nemůže postačit k prokázání selektivity odpovídajícího režimu.

(13)

Z tohoto důvodu se podle Soudního dvora tento případ liší od případů, kdy je využití takového prostoru spojeno s přiznáním výhody určitému hospodářskému subjektu (12).

(14)

Soudní dvůr dále uvedl, že právní rámec, jímž vnitrostátní orgány ukládají dodatečné poplatky s cílem zachovat rovnost zacházení s hospodářskými subjekty, lze považovat za selektivní pouze v případě, že vnitrostátní orgány při využívání prostoru pro uvážení zvýhodňují určité subjekty bez objektivního důvodu.

(15)

Soudní dvůr poukázal na to, že v tomto případě neexistuje důkaz, že maďarské orgány při výkonu své pravomoci ke zvýšení poplatků za těžbu v případě prodloužení platnosti povolení zacházely se společností MOL neodůvodněně příznivě (13).

(16)

Z toho důvodu dospěl Soudní dvůr k závěru, že právní rámec upravující uzavření dohod o prodloužení lhůty nelze v daném případě považovat za selektivní.

(17)

Pokud jde o kombinaci série opatření, jež představuje jedno opatření podpory, Soudní dvůr odkázal na judikaturu a uvedl, že jediné opatření podpory může sestávat z kombinace prvků za podmínky, že tyto prvky vykazují zejména z hlediska jejich časového rozvržení, jejich cíle a situace podniku v době, kdy nastaly, natolik úzké vazby, že je nemožné je od sebe oddělit (14).

(18)

V daném případě však Soudní dvůr zdůraznil, že zvýšení poplatků za těžbu nabylo účinnosti v roce 2008 a došlo k němu v kontextu celosvětového zdražování ropy, tedy že stát vykonával svou regulační pravomoc objektivně oprávněným způsobem na základě vývoje trhu. Kromě toho nic nepoukazuje na to, že při uzavírání dohody z roku 2005 byla předjímána novela z roku 2008 (15).

(19)

Soudní dvůr z toho proto vyvodil, že mezi dohodou z roku 2005 a novelou horního zákona z roku 2008 neexistují časové a/nebo funkční vazby, kvůli nimž by se tato dvě opatření mohla vykládat tak, že představují jediné opatření státní podpory.

(20)

Poté, co Soudní dvůr zrušil napadnuté rozhodnutí, zůstává formální vyšetřovací řízení otevřené. Ani Tribunál ani Soudní dvůr nezvažoval, že by rozhodnutí o zahájení řízení v daném případě bylo chybné. Komise proto musí přijmout konečné rozhodnutí, jímž napraví nedostatky zjištěné soudy EU.

(21)

V čl. 107 odst. 1 SFEU se stanoví, že podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem. Tyto podmínky jsou kumulativní. Není-li jedna z nich splněna, dané opatření nelze kvalifikovat jako státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(22)

Vzhledem k okolnostem daného případu je vhodné se v posouzení omezit na podmínku selektivity.

(23)

Aby bylo možné opatření považovat za státní podporu, musí být zvláštní nebo selektivní v tom, že zvýhodňuje pouze určité podniky nebo určitá odvětví výroby.

(24)

Jak bylo popsáno výše ve 12. a 13. bodu odůvodnění, § 26/A odst. 5 horního zákona nepředstavuje obecný režim daňových osvobození či odpočtů poskytovaný určitým podnikům. Naopak, umožňuje maďarským orgánům ukládat vyšší poplatek za těžbu za prodloužení platnosti povolení k těžbě. Stejné podmínky jsou platné pro všechny hospodářské subjekty ve srovnatelné skutkové a právní situaci.

(25)

Jak bylo popsáno výše ve 14. a 15. bodu odůvodnění, neexistuje důkaz, že by maďarské orgány zacházely se společností MOL ve srovnání s jakýmkoli dalším hospodářským subjektem, který by se mohl potenciálně ocitnout ve srovnatelné situaci, neodůvodněně příznivě. Pouhá skutečnost, že vnitrostátní orgány mají určitý prostor pro uvážení vymezený zákonem, který při stanovení poplatku za prodloužení není neomezený, nemůže postačit k prokázání selektivity právního rámce stanoveného v § 26/A odst. 5 horního zákona.

(26)

Pokud jde o kombinační účinek dohody z roku 2005 a novely horního zákona z roku 2008, Komise poznamenává, že v souladu s judikaturou Soudního dvora může jediné opatření podpory sestávat z kombinace prvků za podmínky, že tyto prvky vykazují zejména z hlediska jejich časového rozvržení, jejich cíle a situace podniku v době, kdy nastaly, natolik úzké vazby, že je nemožné je od sebe oddělit (16).

(27)

Jak bylo uvedeno výše v 18. bodu odůvodnění, v daném případě však neexistuje důkaz, že Maďarsko podepsalo dohodu z roku 2005 a již v té době mělo v úmyslu následně zvýšit poplatek za těžbu na úkor ostatních hospodářských subjektů (kteří již byli přítomni na trhu v den, kdy byla tato dohoda podepsána, nebo na úkor nových hospodářských subjektů). Ke zvýšení poplatků za těžbu uloženému na základě novely horního zákona z roku 2008 došlo v kontextu celosvětového zdražování ropy.

(28)

Z tohoto důvodu, jak je popsáno ve výše uvedeném 19. bodu odůvodnění, jelikož mezi dohodou z roku 2005 a novelou horního zákona z roku 2008 neexistují časové a/nebo funkční vazby, nelze je vykládat tak, že představují jediné opatření státní podpory.

(29)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k názoru, že série opatření, jež Maďarsko přijalo, tj. dohoda o prodloužení lhůty z roku 2005 a následná novela horního zákona, nebyla vůči společnosti MOL selektivní.

(30)

Vzhledem k tomu, že série opatření sestávající z dohody o prodloužení lhůty z roku 2005 a následné novely horního zákona není selektivní, není nezbytné posuzovat, zda existují ostatní podmínky pro státní podporu podle čl. 107 odst. 1 SFEU.

(31)

Vzhledem k výše uvedenému dospěla Komise v novém posouzení údajné podpory, jež byla předmětem rozhodnutí o zahájení řízení, k závěru, že předmětné opatření ve prospěch společnosti MOL, tj. kombinace dohody z roku 2005 a novely horního zákona z roku 2008, nepředstavuje státní podporu neslučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU,