(1)

Po přijetí nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 (2) byly u tří tiskopisů v části přílohy 12 uvedeného nařízení, jež se týká zjednodušených postupů, zjištěny určité nesrovnalosti (včetně odkazů na již neexistující režimy), pokud jde o systémy zavedené celním kodexem Unie. Tyto nesrovnalosti mají vliv na právní srozumitelnost a měly by se opravit.

(2)

Kromě toho bylo zjištěno, že v téže části přílohy 12 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/341, jež se týká zjednodušených postupů, byly některé tiskopisy omylem vynechány.

(3)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 by proto mělo být odpovídajícím způsobem opraveno.

(4)

Aby bylo možné celní kodex Unie plně uplatňovat, měla by ustanovení tohoto nařízení platit ode dne 1. května 2016,

1)

tiskopisy „Žádost o povolení používat zjednodušené postupy a Zápis do záznamů deklaranta“, „Žádost o povolení používat zjednodušené postupy, Dodatkový tiskopis – DOVOZ“ a „Vysvětlivky k jednotlivým kolonkám tiskopisu žádosti“ se nahrazují tiskopisy uvedenými v příloze I tohoto nařízení;

2)

doplňují se tiskopisy uvedené v příloze II tohoto nařízení.

(1)

Pro každý členský stát uplatňující režim základní platby stanovený v hlavě III kapitole 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví Komise roční vnitrostátní strop podle čl. 22 odst. 1 uvedeného nařízení pro rok 2016 tak, že od ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II uvedeného nařízení odečte stropy stanovené v souladu s články 42, 47, 49, 51 a 53 uvedeného nařízení. V souladu s čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 se zohlední jakékoli zvýšení provedené členským státem v souladu s uvedeným ustanovením.

(2)

Pro každý členský stát uplatňující režim jednotné platby na plochu stanovený v hlavě III kapitole 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví Komise roční vnitrostátní strop podle čl. 36 odst. 4 uvedeného nařízení pro rok 2016 tak, že od ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II uvedeného nařízení odečte stropy stanovené v souladu s články 42, 47, 49, 51 a 53 uvedeného nařízení.

(3)

Pro každý členský stát, který poskytuje redistributivní platbu stanovenou v hlavě III kapitole 2 nařízení (EU) č. 1307/2013, stanoví Komise roční vnitrostátní strop podle čl. 42 odst. 2 uvedeného nařízení pro rok 2016 na základě procentního podílu oznámeného těmito členskými státy v souladu s čl. 42 odst. 1 uvedeného nařízení.

(4)

V souvislosti s platbou na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí stanovenou v hlavě III kapitole 3 nařízení (EU) č. 1307/2013 v roce 2016 se roční vnitrostátní stropy podle čl. 47 odst. 3 uvedeného nařízení pro rok 2016 vypočítají v souladu s čl. 47 odst. 1 uvedeného nařízení a činí 30 % vnitrostátního stropu příslušného členského státu, jak je stanoveno v příloze II uvedeného nařízení.

(5)

Pro členské státy, které poskytují platbu na oblasti s přírodními omezeními stanovenou v hlavě III kapitole 4 nařízení (EU) č. 1307/2013, stanoví Komise roční vnitrostátní stropy podle čl. 49 odst. 2 uvedeného nařízení pro rok 2016 na základě procentního podílu oznámeného Komisi příslušnými členskými státy v souladu s čl. 49 odst. 1 uvedeného nařízení.

(6)

V souvislosti s platbou pro mladé zemědělce stanovenou v hlavě III kapitole 5 nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví Komise roční vnitrostátní stropy podle čl. 51 odst. 4 uvedeného nařízení pro rok 2016 na základě procentního podílu oznámeného Komisi členskými státy v souladu s čl. 51 odst. 1 uvedeného nařízení a tyto stropy nesmí být vyšší než 2 % ročního stropu stanoveného v příloze II.

(7)

Pokud celková částka platby pro mladé zemědělce, o niž je v roce 2016 v členském státě žádáno, překročí pro tento členský stát strop stanovený podle čl. 51 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013, rozdíl musí být uhrazen tímto členským státem v souladu s čl. 51 odst. 2 uvedeného nařízení, přičemž se zohlední limit maximální částky stanovené v čl. 51 odst. 1 uvedeného nařízení. V zájmu jasnosti je vhodné stanovit tuto maximální částku pro každý členský stát.

(8)

Pro každý členský stát, který v roce 2016 poskytuje dobrovolnou podporu vázanou na produkci stanovenou v hlavě IV kapitole 1 nařízení (EU) č. 1307/2013, stanoví Komise pro rok 2016 roční vnitrostátní strop podle čl. 53 odst. 7 uvedeného nařízení na základě procentního podílu oznámeného příslušným členským státem v souladu s čl. 54 odst. 1 uvedeného nařízení.

(9)

Pokud jde o rok 2016, provádění režimů přímých podpor stanovených nařízením (EU) č. 1307/2013 začalo dne 1. ledna 2016. V zájmu jednotnosti mezi použitelností uvedeného nařízení v roce podání žádosti 2016 a použitelností odpovídajících rozpočtových stropů by toto nařízení mělo být použitelné od stejného data.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro přímé platby,

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

(1)

Nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví, že členské státy, třetí země nebo jejich oblasti (dále jen „země nebo oblasti“) se z hlediska svého statusu bovinní spongiformní encefalopatie (dále jen „BSE“) zařadí do jedné ze tří kategorií: zanedbatelné riziko výskytu BSE, kontrolované riziko výskytu BSE a neurčené riziko výskytu BSE.

(2)

V příloze rozhodnutí Komise 2007/453/ES (2) je uveden seznam zemí nebo oblastí zařazených podle svého statusu BSE.

(3)

Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) hraje hlavní úlohu při zařazování zemí nebo oblastí do kategorií v závislosti na míře rizika výskytu BSE.

(4)

Dne 26. května 2015 přijalo Valné shromáždění OIE usnesení č. 21 o uznání statusu rizika výskytu BSE členských zemí (3), v němž byla Francie uznána jako země se statusem zanedbatelného rizika výskytu BSE. Dne 4. srpna 2015 bylo rozhodnutí 2007/453/ES pozměněno prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2015/1356 (4) tak, aby byl v právních předpisech EU zohledněn status zanedbatelného rizika výskytu BSE Francie a dalších zemí.

(5)

Dne 24. března 2016 Francie oznámila Komisi, ostatním členským státům a OIE zjištění klasického případu BSE u jednoho kusu skotu ve Francii, který se narodil v dubnu 2011.

(6)

Podle článku 11.4.3 Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE (5) je jednou z podmínek pro udělení a zachování statusu zanedbatelného rizika výskytu BSE země to, že pokud byl v této zemi zjištěn případ klasické BSE, každý kus skotu, u něhož byla klasická BSE zjištěna, se narodil před více než 11 lety. Proto vědecká komise OIE pro nákazy zvířat poté, co Francie oznámením potvrdila případ klasické BSE u pětiletého kusu skotu, pozastavila status země se zanedbatelným rizikem výskytu BSE Francie, jak byl uznán usnesením č. 21, a s účinností ode dne 25. března 2016 obnovila předchozí status Francie jako země s kontrolovaným rizikem výskytu BSE.

(7)

Aby bylo uvedené rozhodnutí zohledněno, měl by být změněn seznam zemí v příloze rozhodnutí 2007/453/ES.

(8)

Rozhodnutí 2007/453/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

1)

v části „A. Země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE“ se zrušuje položka „— Francie“;

2)

do části „B. Země nebo oblasti s kontrolovaným rizikem výskytu BSE“ se za „— Španělsko“ a před „— Litva“ vkládá položka „— Francie“.

(1)

Rozhodnutím Evropské centrální banky (EU) 2015/774 (ECB/2015/10) (1) byl zaveden program nákupu aktiv veřejného sektoru na sekundárních trzích (dále jen „PSPP“), kterým byly rozšířeny stávající programy Eurosystému pro nákup aktiv o nákup cenných papírů veřejného sektoru. Spolu se třetím programem nákupu krytých dluhopisů, programem nákupu cenných papírů krytých aktivy a připravovaným programem nákupu cenných papírů podnikového sektoru je program PSPP součástí rozšířeného programu nákupu aktiv (APP). Cílem programu APP je zlepšit transmisi měnové politiky, usnadnit poskytování úvěrů hospodářství eurozóny, zlepšit úvěrové podmínky pro domácnosti a podniky a přispět k návratu míry inflace ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně, což je v souladu s prvořadým cílem Evropské centrální banky udržovat cenovou stabilitu.

(2)

V souladu s mandátem Rady guvernérů k zajišťování cenové stability je třeba upravit určité prvky programu PSPP s cílem zajistit udržitelnou korekci vývoje inflace směrem k dosažení míry inflace ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně. Tyto změny jsou v souladu s mandátem Rady guvernérů v oblasti měnové politiky a náležitě zohledňují otázky spojené s řízením rizik.

(3)

V zájmu dosažení cílů programu PSPP by konkrétně měl být zvýšen objem likvidity, která je trhu dodávána prostřednictvím kombinovaných měsíčních nákupů v rámci programu APP, na 80 miliard EUR.

(4)

Kromě toho by měl být zvýšen limit na emitenta a limit pro podíl na emisi v případě obchodovatelných cenných papírů vydaných způsobilými mezinárodními organizacemi a mezinárodními rozvojovými bankami. Nová prahová hodnota byla stanovena tak, aby se zabezpečilo, že předpokládané nákupy budou i nadále přiměřené cílům programu PSPP, přičemž byla zohledněna i skutečnost, že riziko omezení řádných restrukturalizací dluhu je nízké.

(5)

V zájmu dosažení cílů programu PSPP a zajištění jeho plynulé realizace po celou dobu trvání tohoto programu při zvýšeném objemu nákupů by měl být od dubna 2016 změněn poměr, v jakém jsou v rámci programu PSPP nakupovány cenné papíry vydané mezinárodními organizacemi a mezinárodními rozvojovými bankami a ostatní způsobilé obchodovatelné dluhové cenné papíry.

(6)

Pokud emitent ani ručitel nemají rating od externí ratingové agentury, měly by být pro účely úvěrového hodnocení obchodovatelných dluhových cenných papírů ze strany externí ratingové agentury zohledněny též ratingy emise od externí ratingové agentury. Obchodovatelný cenný papír by nicméně měl mít požadovaný rating emise, aby splňoval kritéria způsobilosti obchodovatelných aktiv pro úvěrové operace Eurosystému. Rozhodnutí (EU) 2015/774 (ECB/2015/10) by mělo zohlednit skutečnost, že tato kritéria způsobilosti jsou nyní obsažena v části čtvrté obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) (2).

(7)

Rozhodnutí (EU) 2015/774 (ECB/2015/10) je proto třeba příslušným způsobem změnit,

1)

V článku 3 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

(*1)  Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3)."

(*2)  Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2014/31 ze dne 9. července 2014 o dodatečných dočasných opatřeních týkajících se refinančních operací Eurosystému a způsobilosti zajištění a o změně obecných zásad ECB/2007/9 (Úř. věst. L 240, 13.8.2014, s. 28).“ "

2)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

3)

V článku 6 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

4)

V článku 6 se odstavec 2 nahrazuje tímto: