19.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 103/1

(1)

Na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP 21), která se konala v Paříži ve dnech 30. listopadu až 12. prosince 2015, bylo přijato znění dohody o posílení celosvětové reakce na hrozbu změny klimatu. Pařížská dohoda vstoupí v platnost třicátým dnem ode dne, kdy své listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu uloží nejméně 55 smluvních stran rámcové úmluvy, jež podle odhadu celkem odpovídají alespoň za 55 % celkových emisí skleníkových plynů. Mezi strany rámcové úmluvy patří Unie a její členské státy.

(2)

Uvedená dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. V zájmu dosažení tohoto cíle smluvní strany připraví, oznámí a zachovají po sobě jdoucí vnitrostátně stanovené příspěvky.

(3)

Unie a její členské státy dne 6. března 2015 oznámily svůj zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek, jenž stanoví závazek dosáhnout do roku 2030 alespoň 40 % snížení domácích emisí skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990, jak je uvedeno v závěrech Evropské rady ze dne 23. října 2014 o rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030.

(4)

Dohoda bude otevřena k podpisu v sídle Organizace spojených národů v New Yorku od 22. dubna 2016 do 21. dubna 2017.

(5)

Dohoda je v souladu s environmentálními cíli Evropské unie uvedenými v článku 191 Smlouvy, konkrétně s cíli zachování, ochrany a zlepšování kvality životního prostředí, ochrany lidského zdraví, podpory opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí, a zejména boje proti změně klimatu.

(6)

V Unii existují právní předpisy, jimiž se některé z těchto cílů provádějí. K provedení určitých ustanovení této dohody bude muset být část těchto stávajících právních předpisů Unie revidována.

(7)

Uvedená dohoda by proto měla být podepsána jménem Evropské unie s výhradou pozdějšího uzavření,

19.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 103/3

(1)

Odvětví mléka a mléčných výrobků prochází delším obdobím závažné nerovnováhy na trhu. Světová poptávka po dovozu mléka a mléčných výrobků v roce 2015 zůstala ve srovnání s rokem 2014 celkově stabilní, ale výroba v Unii a ostatních hlavních vývozních regionech výrazně vzrostla.

(2)

Investice do kapacit na výrobu mléka provedené s výhledem na zrušení kvót na mléko a s ohledem na na pozitivní střednědobé vyhlídky na světovém trhu vedly ke stabilnímu růstu výroby mléka v Unii. Nadbytečné množství mléka je zpracováváno na dlouhodobě skladovatelné výrobky, jako je máslo a sušené odstředěné mléko.

(3)

V letech 2014 a 2015 proto ceny másla a sušeného odstředěného mléka v Unii klesaly, přičemž ceny sušeného odstředěného mléka klesly na úroveň cen v rámci veřejné intervence. Ceny másla jsou stále vyšší než ceny v rámci veřejné intervence, ale existuje tlak na jejich snížení.

(4)

Nařízení Rady (EU) č. 1370/2013 (1) stanoví množstevní omezení pro nákup másla a sušeného odstředěného mléka za pevně stanovenou cenu podle uvedeného nařízení. Po dosažení daných omezení se nákup má provádět na základě nabídkového řízení s cílem určit maximální nákupní cenu.

(5)

Jakožto výjimečné opatření, které má zajistit, aby mechanismus veřejné intervence zůstal dostupný bez přerušení i v situaci narušení trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků, posunulo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1549 (2) začátek veřejné intervence u másla a sušeného odstředěného mléka v roce 2016 již na 1. leden.

(6)

Během dodatečného období veřejné intervence, které bylo nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2015/1549 otevřeno na rok 2016, byla dosažena polovina objemu kvantitativního omezení stanoveného nařízením (EU) č. 1370/2013 pro nákup sušeného odstředěného mléka za pevnou cenu.

(7)

S cílem pomoci odvětví mléka a mléčných výrobků nalézt novou rovnováhu za současné nepříznivé převládající situace na trhu a zachovat důvěru v účinnost veřejných intervenčních mechanismů je vhodné v roce 2016 zvýšit množstevní omezení pro nákup másla a sušeného odstředěného mléka za pevnou cenu.

(8)

V případě nabídkového řízení zahájeného před vstupem tohoto nařízení v platnost by jakákoli množství, která byla na základě tohoto nabídkového řízení vykoupena, neměla být brána v úvahu při určování dostupných množství pro nákup másla a sušeného odstředěného mléka za pevné ceny v roce 2016.

(9)

K zajištění toho, aby dočasná opatření stanovená tímto nařízením měla okamžitý dopad na trh a přispěla ke stabilizaci cen, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení,

19.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 103/5

(1)

Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) byly oznámeny kategorie mimoburzovních (OTC) úvěrových derivátů, pro jejichž clearing získala ústřední protistrana povolení. Pro každou kategorii provedl orgán ESMA hodnocení hlavních kritérií zahrnujících míru standardizace, objem a likviditu a dostupnost cenových informací, podle nichž se určuje, zda pro kategorii bude stanovena povinnost clearingu. S ohledem na hlavní cíl, jímž je snížit systémové riziko, orgán ESMA určil kategorie OTC úvěrových derivátů, které by měly podléhat povinnosti clearingu v souladu s postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 648/2012.

(2)

Společnou a základní charakteristikou OTC úvěrových derivátů je lhůta do splatnosti. Odpovídá pevně stanovenému datu, k němuž úvěrová derivátová smlouva vyprší. Při definování kategorií OTC úvěrových derivátů, na něž se má vztahovat povinnost clearingu, by tato skutečnost měla být vzata v úvahu.

(3)

Různé smluvní strany potřebují na to, aby zavedly opatření nezbytná k provádění clearingu OTC úvěrových derivátů podléhajících povinnosti clearingu, různě dlouhou dobu. Aby se zajistilo řádné a včasné zavedení této povinnosti do praxe, měly by smluvní strany být na základě dostatečně podobných charakteristik rozděleny do kategorií, jež začnou podléhat povinnosti clearingu k témuž dni.

(4)

Do první kategorie by měly patřit finanční i nefinanční smluvní strany, které jsou ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost členy clearingového systému alespoň jedné příslušné ústřední protistrany a pro alespoň jednu kategorii OTC úvěrových derivátů podléhající povinnosti clearingu, a to z důvodu, že tyto smluvní strany již mají zkušenosti s dobrovolným clearingem a již navázaly vztahy s ústředními protistranami za účelem provádění clearingu nejméně jedné z uvedených kategorií. Do první kategorie by se měly zařadit rovněž nefinanční smluvní strany, které jsou členy clearingového systému, protože ohledně centrálního clearingu mohou vykázat srovnatelné zkušenosti a připravenost jako finanční smluvní strany z této kategorie.

(5)

Do druhé a třetí kategorie by měly spadat finanční smluvní strany nepatřící do první kategorie, které budou rozřazeny podle úrovně právní a provozní kapacity pro OTC deriváty. Stupeň právní a provozní kapacity finančních smluvních stran by se měl rozlišovat podle rozsahu jejich činnosti v oblasti OTC derivátů, a proto by pro stanovení hranice mezi druhou a třetí kategorií měl být určen kvantitativní práh na základě úhrnné průměrné pomyslné hodnoty derivátů, u nichž není prováděn centrální clearing, ke konci měsíce. Výše tohoto prahu by měla být stanovena vhodným způsobem tak, aby se oddělili menší účastníci trhu, ale zároveň byl v rámci druhé kategorie podchycen významný stupeň rizika. V zájmu podpory regulatorního sbližování a snížení nákladů smluvních stran na plnění požadavků by tento práh měl být rovněž přizpůsoben prahu, který je schválen na mezinárodní úrovni pro maržové požadavky u derivátů, u nichž není prováděn centrální clearing. Zatímco vzhledem k možnému sdílení rizik ve skupině se práh obvykle uplatňuje na úrovni skupiny, u investičních fondů by se měl – stejně jako v rámci uvedených mezinárodních standardů – používat odděleně na jednotlivé fondy, jelikož na závazky jednoho fondu většinou nemají vliv závazky jiných fondů nebo jejich investičního správce. Práh by se proto měl používat na každý fond odděleně, jestliže v případě platební neschopnosti či úpadku fondu každý investiční fond tvoří zcela oddělené a vázané seskupení aktiv, které není zajišťováno nebo podporováno jinými investičními fondy či samotným investičním správcem nebo za které se tyto fondy nebo tento správce nezaručují.

(6)

Definice finančních smluvních stran v nařízení (EU) č. 648/2012 nezahrnuje některé alternativní investiční fondy, ačkoli disponují provozní kapacitou pro OTC derivátové smlouvy v podobném rozsahu jako alternativní investiční fondy, na něž se definice vztahuje. Z tohoto důvodu by alternativní investiční fondy klasifikované jako nefinanční smluvní strany měly být zařazeny do stejných kategorií smluvních stran jako alternativní investiční fondy, které jsou klasifikované jako finanční smluvní strany.

(7)

Čtvrtou kategorii by měly tvořit nefinanční smluvní strany, které nepatří do ostatních kategorií, vezmeme-li v úvahu, že mají menší zkušenosti a provozní kapacitu ve vztahu k OTC derivátům a centrálnímu clearingu než ostatní kategorie smluvních stran.

(8)

Při stanovování data, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti pro smluvní strany z první kategorie, by se mělo přihlédnout k tomu, že tyto strany dosud nemusely navázat nezbytné kontakty s ústředními protistranami v souvislosti se všemi kategoriemi podléhajícími povinnosti clearingu. Mimoto smluvní strany z této kategorie zprostředkovávají přístup ke clearingu smluvním stranám, které nejsou členy clearingového systému, a očekává se, že poté, co povinnost clearingu vstoupí v platnost, se výrazně zvýší objem zajišťování clearingu pro klienty a nepřímé klienty. Na první kategorii smluvních stran se navíc váže podstatná část objemu OTC úvěrových derivátů, u nichž se již clearing provádí, a objem transakcí, jejichž clearing bude muset být prováděn, po dni, kdy povinnost clearingu stanovená v tomto nařízení nabude účinnosti, značně naroste. Proto by pro smluvní strany z první kategorie přiměřená lhůta, během níž se budou moci připravit na provádění clearingu dalších kategorií, vyrovnat se s nárůstem zajišťování clearingu pro klienty a nepřímé klienty a přizpůsobit se většímu objemu transakcí, jejichž clearing má být prováděn, měla činit šest měsíců. Kromě toho by datum, kdy povinnost clearingu pro smluvní strany první kategorie nabude účinku, mělo rovněž zohledňovat skutečnost, zda v době vstupu tohoto nařízení v platnost již provádí clearing téže kategorie OTC derivátů více než jedna ústřední protistrana. Pokud by totiž významný počet smluvních stran usiloval o uzavření ujednání o clearingu se stejnou protistranou ve stejné době, bylo by zapotřebí více času, než když si smluvní strany mohou vybrat z několika ústředních protistran. Proto by měla být poskytnuta dodatečná lhůta tří měsíců, aby povinnost clearingu mohla být řádně zavedena do praxe.

(9)

Při stanovování data, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti pro smluvní strany z druhé a třetí kategorie, by se mělo přihlédnout k tomu, že většina z nich získá přístup k ústřední protistraně na základě toho, že se stane klientem či nepřímým klientem člena clearingového systému. Tento proces může trvat 12 až 18 měsíců v závislosti na právní a provozní kapacitě smluvních stran a míře, v jaké jsou připraveny na uzavření ujednání s členy clearingového systému nezbytných k provádění clearingu smluv. Kromě toho by datum, kdy povinnost clearingu pro smluvní strany druhé a třetí kategorie nabude účinku, mělo rovněž zohledňovat skutečnost, zda v době vstupu tohoto nařízení v platnost již provádí clearing téže kategorie OTC derivátů více než jedna ústřední protistrana. Pokud by totiž významný počet smluvních stran usiloval o uzavření ujednání o clearingu se stejnou protistranou ve stejné době, bylo by zapotřebí více času, než když si smluvní strany mohou vybrat z několika ústředních protistran. Proto by měla být poskytnuta dodatečná lhůta tří měsíců, aby povinnost clearingu mohla být řádně zavedena do praxe.

(10)

Při stanovování data, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti pro smluvní strany ze čtvrté kategorie, by se mělo přihlédnout k jejich právní a provozní kapacitě a k tomu, že mají menší zkušenosti s OTC deriváty a centrálním clearingem než ostatní kategorie smluvních stran.

(11)

U OTC derivátových smluv uzavřených mezi smluvní stranou usazenou ve třetí zemi a smluvní stranou usazenou v Unii, které patří do stejné skupiny, jsou plně zahrnuty do stejné konsolidace a podléhají vhodným centralizovaným postupům pro hodnocení, měření a kontrolu rizik, by pro uplatňování povinnosti clearingu mělo být stanoveno pozdější datum. Tím, že se uplatňování povinnosti odloží, by se mělo zajistit, že při neexistenci prováděcích aktů podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012, vztahujících se na OTC derivátové smlouvy uvedené v příloze tohoto nařízení a týkajících se jurisdikce, do níž patří smluvní strana usazená mimo Unii, nebudou tyto smlouvy po omezenou dobu povinnosti clearingu podléhat. Příslušné orgány by měly být schopny předem ověřit, že smluvní strany uzavírající tyto smlouvy patří do stejné skupiny a splňují ostatní podmínky pro obchody uvnitř skupiny podle nařízení (EU) č. 648/2012.

(12)

Na rozdíl od OTC derivátů, jejichž smluvními stranami jsou nefinanční smluvní strany, vyžaduje nařízení (EU) č. 648/2012 v případě, že jsou stranami OTC derivátových smluv smluvní strany finanční, aby se povinnost clearingu vztahovala na smlouvy uzavřené po vyrozumění orgánu ESMA o tom, že určité ústřední protistraně bylo uděleno povolení k provádění clearingu určité kategorie OTC derivátů, avšak přede dnem, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, za předpokladu, že je tato povinnost odůvodněna zbytkovou splatností takových smluv k tomuto dni. Uplatňováním povinnosti clearingu u těchto smluv by mělo být zajištěno jednotné a soudržné uplatňování nařízení (EU) č. 648/2012. Je-li u určité kategorie OTC derivátových smluv stanovena povinnost clearingu, její uplatňování by mělo vést k finanční stabilitě a snížení systémového rizika a rovněž k zajištění rovných podmínek pro účastníky trhu. Aby se zajistilo splnění těchto cílů, měla by být stanovena odpovídající délka minimální zbytkové splatnosti.

(13)

Do doby, než vstoupí v platnost regulační technické normy přijaté podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012, nemohou smluvní strany předvídat, zda jimi uzavírané OTC derivátové smlouvy budou ke dni, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, této povinnosti podléhat. Tato nejistota má závažný dopad na schopnost účastníků trhu přesně ocenit OTC derivátové smlouvy, jež uzavírají, neboť na smlouvy, u nichž se provádí centrální clearing, se vztahuje jiný režim zajištění než na smlouvy, u nichž se centrální clearing neprovádí. Zavedení dřívějšího clearingu OTC derivátových smluv uzavřených předtím, než toto nařízení vstoupí v platnost, nehledě na jejich zbytkovou splatnost ke dni, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, by mohlo omezit schopnost smluvních stran přiměřeně se zajistit proti tržním rizikům a buď by mohlo ovlivnit fungování trhu a finanční stabilitu, nebo přimět smluvní strany zajišťovat rizika jinými vhodnými prostředky, a tím jim bránit ve výkonu běžných činností.

(14)

Kromě toho by se na OTC derivátové smlouvy uzavřené poté, co toto nařízení vstoupí v platnost, a před tím, než povinnost clearingu nabude účinnosti, neměla vztahovat povinnost clearingu do té doby, než strany těchto smluv budou moci určit, do které kategorie spadají a jaká ústřední protistrana může provádět clearing těchto smluv a zda v případě konkrétní smlouvy, a to i u obchodů uvnitř skupiny, povinnosti clearingu podléhají, a než budou moci zavést nezbytná opatření, aby mohly povinnost clearingu zohlednit při uzavírání těchto smluv. V zájmu zajištění řádného fungování a stability trhu a rovných podmínek pro smluvní strany je proto vhodné zvážit možnost, že by pro tyto smlouvy povinnost clearingu nebyla zavedena bez ohledu na jejich zbytkovou splatnost.

(15)

Na OTC derivátové smlouvy uzavřené po vyrozumění orgánu ESMA o tom, že určité ústřední protistraně bylo uděleno povolení k provádění clearingu určité kategorie OTC derivátů, avšak přede dnem, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, by se povinnost clearingu neměla vztahovat, pokud podstatně neprohlubují systémové riziko nebo pokud by zavedení povinnosti clearingu u těchto smluv mohlo jiným způsobem ohrozit jednotné a soudržné uplatňování nařízení (EU) č. 648/2012. Úvěrové riziko protistrany spojené s OTC úvěrovými derivátovými smlouvami, jež mají delší splatnost, se na trhu projevuje dlouhodoběji než úvěrové riziko protistrany, které se vztahuje k OTC úvěrovým derivátovým smlouvám s krátkou zbytkovou splatností. Zavedení povinnosti clearingu u smluv s krátkou zbytkovou splatností by pro smluvní strany znamenalo zátěž, jež by nevyvážila míru snížení rizika. OTC úvěrové deriváty s krátkou zbytkovou splatností navíc tvoří poměrně malou část celého trhu, a mají tedy relativně malý podíl na celkovém systémovém riziku, jež je s trhem spojeno. Z tohoto důvodu by minimální zbytkové splatnosti měly být stanoveny tak, aby se zajistilo, že povinnosti clearingu nebudou podléhat smlouvy se zbytkovou splatností pouze několik měsíců.

(16)

Smluvní strany z třetí kategorie mají poměrně malý podíl na celkovém systémovém riziku a mají menší právní a provozní kapacitu pro OTC deriváty než smluvní strany z první a druhé kategorie. Aby bylo možné zahrnout i clearing, který bude prováděn pouhých několik měsíců po uzavření smlouvy, bude zapotřebí během krátké doby upravit hlavní prvky OTC derivátových smluv včetně oceňování OTC úvěrových derivátů, jež podléhají povinnosti clearingu a budou uzavřeny před tím, než tato povinnost nabude účinnosti. Pro tento dřívější clearing je nutné podstatně upravit model oceňování a pozměnit dokumentaci uvedených OTC derivátových smluv. Smluvní strany z třetí kategorie mají velmi omezené možnosti, jak dřívější clearing do OTC derivátových smluv začlenit. Zavedení clearingu OTC derivátových smluv uzavřených před tím, než povinnost clearingu nabude účinnosti, pro tyto smluvní strany by tedy mohlo omezit jejich schopnost přiměřeně se zajistit proti rizikům, a buď by mohlo ovlivnit fungování a stabilitu trhu, nebo by mohlo smluvním stranám bránit ve výkonu běžných činností, pokud by nebyly schopny se nadále zajišťovat. Proto by OTC derivátové smlouvy uzavřené smluvními stranami ze třetí kategorie přede dnem, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, neměly této povinnosti podléhat.

(17)

Aby nebyla snížena účinnost postupů při řízení rizik uvnitř skupin, a tak nebylo ohroženo splnění hlavního cíle nařízení (EU) č. 648/2012, mohou být při splnění určitých podmínek od clearingu osvobozeny také OTC derivátové smlouvy uzavřené mezi smluvními stranami, které patří do stejné skupiny. Proto by povinnosti clearingu neměly podléhat obchody uvnitř skupiny, které splňují určité podmínky a jsou uzavřeny přede dnem, kdy povinnost clearingu u těchto obchodů nabývá účinnosti.

(18)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Komisi orgánem ESMA.

(19)

Orgán ESMA uskutečnil k návrhu regulačních technických norem, z něhož toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, analyzoval možné související náklady a přínosy, požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (2) a konzultoval s Evropskou radou pro systémová rizika,

a)

kategorie 1 zahrnuje smluvní strany, které jsou ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost pro alespoň jednu kategorii OTC derivátů uvedenou v příloze tohoto nařízení členy clearingového systému ve smyslu čl. 2 bodu 14 nařízení (EU) č. 648/2012 alespoň jedné ústřední protistrany, jež byla před tímto dnem povolena nebo uznána pro provádění clearingu nejméně jedné z daných kategorií;

b)

kategorie 2 zahrnuje smluvní strany, které nespadají do kategorie 1 a patří ke skupině, jejíž průměrná nesplacená hrubá pomyslná hodnota derivátů, u nichž se neprovádí centrální clearing, ke konci měsíce v úhrnu za měsíc leden, únor a březen 2016 přesahuje 8 miliard EUR, a které jsou:

c)

kategorie 3 zahrnuje smluvní strany, které nepatří do kategorie 1 ani kategorie 2 a jsou:

d)

kategorie 4 zahrnuje nefinanční smluvní strany, které nepatří do kategorie 1, kategorie 2 ani kategorie 3.

a)

9. února 2017 u smluvních stran z kategorie 1;

b)

9. srpna 2017 u smluvních stran z kategorie 2;

c)

9. února 2018 u smluvních stran z kategorie 3;

d)

9. května 2019 u smluvních stran z kategorie 4.

a)

9. května 2019, pokud v souvislosti s příslušnou třetí zemí nebylo přijato žádné rozhodnutí o rovnocennosti podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 pro účely článku 4 téhož nařízení týkající se OTC derivátových smluv uvedených v příloze tohoto nařízení, nebo

b)

pozdějším z níže uvedených dní, pokud bylo v souvislosti s příslušnou třetí zemí přijato rozhodnutí o rovnocennosti podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 pro účely článku 4 téhož nařízení týkající se OTC derivátových smluv uvedených v příloze tohoto nařízení:

a)

smluvní strana usazená ve třetí zemi je buď finanční smluvní stranou, nebo nefinanční smluvní stranou;

b)

smluvní strana usazená v Unii je:

c)

obě smluvní strany jsou plně zahrnuty do stejné konsolidace v souladu s čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012;

d)

obě smluvní strany podléhají vhodným centralizovaným postupům pro hodnocení, měření a kontrolu rizik;

e)

smluvní strana usazená v Unii písemně oznámila příslušnému orgánu, že podmínky stanovené v písmenech a), b), c) a d) jsou splněny, a tento příslušný orgán ve lhůtě 30 kalendářních dnů poté, co oznámení obdržel, potvrdil, že uvedené podmínky jsou splněny.

a)

5 let a 3 měsíce u smluv uzavřených nebo obnovených před dnem 9. října 2016, které patří do kategorií uvedených v tabulce v příloze;

b)

6 měsíců u smluv uzavřených nebo obnovených dne 9. října 2016 nebo později, které patří do kategorií uvedených v tabulce v příloze.

a)

5 let a 3 měsíce u smluv uzavřených nebo obnovených před dnem 9. října 2016, které patří do kategorií uvedených v tabulce v příloze;

b)

6 měsíců u smluv uzavřených nebo obnovených dne 9. října 2016 nebo později, které patří do kategorií uvedených v tabulce v příloze.

19.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 103/12

(1)

V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 přezkoumala Komise žádost Francie o schválení změn specifikace chráněného označení původu „Olive de Nîmes“ zapsaného do rejstříku podle nařízení Komise (EU) č. 991/2010 (2).

(2)

Jelikož daná změna není menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie  (3).

(3)

Jelikož Komisi nebylo předloženo žádné prohlášení o námitce podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být tato změna specifikace schválena,

19.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 103/13

(1)

Nařízení (EU) č. 223/2014 vyžaduje, aby řídící orgán operačního programu pro potraviny nebo základní materiální pomoc (OP I) provedl v letech 2017 a 2022 strukturovaný průzkum u konečných příjemců.

(2)

Tento strukturovaný průzkum u konečných příjemců je jedním z nástrojů, jež se použijí k hodnocení Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD). Aby průzkum přinesl vysoce kvalitní výsledky a užitečným způsobem přispěl k hodnocení FEAD, je třeba zavést vzor umožňující shromáždit údaje na úrovni Evropské unie,

19.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 103/22

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

19.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 103/24

(1)

Dne 15. dubna 2015 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2015/598 (1) o jmenování pana Petera BURIANA zvláštním zástupcem Evropské unie (dále jen „zvláštní zástupce EU“) pro Střední Asii. Mandát zvláštního zástupce EU má skončit dne 30. dubna 2016.

(2)

Mandát zvláštního zástupce EU by měl být prodloužen o další období deseti měsíců.

(3)

Zvláštní zástupce EU bude vykonávat svůj mandát za situace, která se může zhoršit a která by mohla bránit v dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy,

a)

podporu dobrých a úzkých vztahů mezi Unií a zeměmi Střední Asie na základě společných hodnot a zájmů stanovených v příslušných dohodách;

b)

přispívání k posílení stability a spolupráce mezi zeměmi v regionu;

c)

přispívání k posílení demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných a dodržování lidských práv a základních svobod ve Střední Asii;

d)

řešení hlavních hrozeb, zejména specifických problémů s přímými důsledky pro Unii;

e)

posílení účinnosti a viditelnosti působení Unie v regionu, mimo jiné prostřednictvím užší spolupráce s jinými důležitými partnery a mezinárodními organizacemi, například s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a OSN.

a)

podporovat celkovou politickou koordinaci Unie ve Střední Asii a přispívat k zajišťování soudržnosti vnější činnosti Unie v regionu;

b)

jménem vysokého představitele sledovat společně s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a Komisí provádění strategie Unie pro nové partnerství se Střední Asií, doplněné o příslušné závěry Rady a následnou zprávu o pokroku při provádění strategie Unie pro Střední Asii, podávat doporučení a pravidelně podávat zprávy příslušným útvarům Rady;

c)

být nápomocen Radě při dalším rozvoji celkové politiky vůči Střední Asii;

d)

pozorně sledovat politický vývoj ve Střední Asii prostřednictvím rozvoje a udržování úzkých kontaktů s vládami, parlamenty, orgány soudní moci, občanskou společností a hromadnými sdělovacími prostředky;

e)

podporovat spolupráci Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu v regionálních otázkách společného zájmu;

f)

rozvíjet vhodné kontakty a spolupráci s hlavními zainteresovanými aktéry v regionu a se všemi příslušnými regionálními a mezinárodními organizacemi;

g)

ve spolupráci se zvláštním zástupcem EU pro lidská práva přispívat k provádění politiky Unie v oblasti lidských práv v daném regionu, včetně obecných zásad Unie pro lidská práva, zejména obecných zásad Unie týkajících se dětí a ozbrojených konfliktů a obecných zásad EU týkajících se násilí páchaného na ženách a dívkách a boje proti všem formám diskriminace žen, jakož i politiky Unie týkající se rezoluce Rady bezpečnosti OSN č.1325(2000) o ženách, míru a bezpečnosti, mimo jiné sledováním vývoje situace a podáváním souvisejících zpráv a vypracováváním příslušných doporučení;

h)

v úzké spolupráci s OSN a OBSE přispívat k předcházení konfliktům a jejich řešení prostřednictvím rozvoje kontaktů s orgány a jinými místními činiteli, jako jsou nevládní organizace, politické strany, menšiny, náboženské skupiny a jejich vedení;

i)

přispívat k formulování aspektů společné zahraniční a bezpečnostní politiky souvisejících s energetickou bezpečností, bezpečností hranic, bojem proti závažné trestné činnosti včetně drog a obchodování s lidmi, hospodařením s vodními zdroji, životním prostředím a změnou klimatu ve vztahu ke Střední Asii;

j)

podporovat regionální bezpečnost v rámci hranic Střední Asie v souvislosti s omezením mezinárodní přítomnosti v Afghánistánu.

a)

na základě pokynů ESVČ vypracuje konkrétní bezpečnostní plán zahrnující zvláštní fyzická, organizační a procedurální bezpečnostní opatření pro řízení bezpečných přesunů personálu do oblasti jeho působnosti a uvnitř této oblasti, jakož i pro řízení bezpečnostních událostí, a dále pohotovostní plán a evakuační plán;

b)

zajistí, aby byl veškerý personál vyslaný mimo Unii pojištěn pro případ zvýšeného rizika, jak vyžaduje situace v dané oblasti působnosti;

c)

zajistí, aby byla provedena veškerá schválená doporučení vydaná na základě pravidelných posouzení bezpečnosti, a podává Radě, vysokému představiteli a Komisi písemné zprávy o provádění těchto doporučení a o dalších bezpečnostních otázkách v rámci zprávy o pokroku a zprávy o provádění mandátu.

19.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 103/29

(1)

Dne 15. dubna 2015 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2015/599 (1) o jmenování pana Fernanda GENTILINIHO zvláštním zástupcem Evropské unie (dále jen „zvláštní zástupce EU“) pro mírový proces na Blízkém východě. Mandát zvláštního zástupce EU má skončit dne 30. dubna 2016.

(2)

Mandát zvláštního zástupce EU by měl být prodloužen o další období deseti měsíců.

(3)

Zvláštní zástupce EU bude vykonávat svůj mandát za situace, která se může zhoršit a která by mohla bránit v dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy,

a)

poskytovat aktivní a účinný příspěvek Unie k činnostem a iniciativám vedoucím ke konečnému urovnání izraelsko-palestinského konfliktu na základě řešení spočívajícího v existenci dvou států a v souladu s rámcem Unie;

b)

usnadňovat a udržovat úzké styky se všemi stranami mírového procesu, příslušnými politickými činiteli, dalšími zeměmi regionu, členy Kvartetu a dalšími dotčenými zeměmi, s OSN a dalšími příslušnými mezinárodními organizacemi, jako je Liga arabských států, za účelem vzájemné spolupráce při posilování mírového procesu;

c)

za konzultací se všemi klíčovými zúčastněnými stranami a členskými státy vyvíjet ve vhodných případech činnost s cílem prosazovat případný nový rámec pro jednání a přispívat k němu;

d)

aktivně podporovat mírová jednání mezi stranami a přispívat k nim, mimo jiné předkládáním návrhů jménem Unie v souvislosti s těmito jednáními;

e)

zajišťovat trvalou přítomnost Unie na příslušných mezinárodních fórech;

f)

přispívat k řešení krizí a jejich předcházení, mimo jiné i pokud jde o Pásmo Gazy;

g)

přispívat, pokud je o to požádán, k provádění mezinárodních dohod dosažených mezi stranami a navazovat s nimi diplomatická jednání v případě nedodržení podmínek uvedených dohod;

h)

přispívat k politickému úsilí o dosažení zásadních změn vedoucích k udržitelnému řešení pro Pásmo Gazy, které je nedílnou součástí budoucího palestinského státu a mělo by být předmětem jednání;

i)

věnovat zvláštní pozornost faktorům, které mají dopad na regionální rozměr mírového procesu, spolupráci s arabskými partnery a provádění arabské mírové iniciativy;

j)

vést konstruktivní jednání se signatáři dohod v rámci mírového procesu za účelem podpory dodržování základních norem demokracie, včetně dodržování mezinárodního humanitárního práva, lidských práv a zásad právního státu;

k)

předkládat návrhy týkající se zásahů Unie do mírového procesu a nejlepšího způsobu provádění iniciativ Unie a nepřetržitého úsilí Unie souvisejícího s mírovým procesem, jako je příspěvek Unie k palestinským reformám, a včetně politických aspektů příslušných rozvojových projektů Unie;

l)

angažovat se v zájmu toho, aby se příslušné strany zdržely jednostranných akcí ohrožujících životaschopnost řešení spočívajícího v existenci dvou států;

m)

podávat jakožto vyslanec Kvartetu zprávy o pokroku a vývoji jednání a přispívat k přípravě zasedání vyslanců Kvartetu na základě postojů Unie a prostřednictvím koordinace s dalšími členy Kvartetu;

n)

ve spolupráci se zvláštním zástupcem EU pro lidská práva přispívat k provádění politiky Unie v oblasti lidských práv, včetně obecných zásad Unie pro lidská práva, zejména obecných zásad Unie týkajících se dětí a ozbrojených konfliktů a obecných zásad Unie týkajících se násilí páchaného na ženách a dívkách a boje proti všem formám diskriminace žen, jakož i politiky Unie týkající se rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) o ženách, míru a bezpečnosti, mimo jiné sledováním vývoje situace a podáváním souvisejících zpráv a vypracováváním příslušných doporučení;

o)

přispívat k tomu, aby osobnosti ovlivňující veřejné mínění v regionu lépe chápaly úlohu Unie.

a)

na základě pokynů ESVČ vypracuje konkrétní bezpečnostní plán zahrnující zvláštní fyzická, organizační a procedurální bezpečnostní opatření pro řízení bezpečných přesunů personálu do oblasti jeho působnosti a uvnitř této oblasti, jakož i pro řízení bezpečnostních událostí, a dále pohotovostní plán a evakuační plán;

b)

zajistí, aby byl veškerý personál vyslaný mimo Unii pojištěn pro případ zvýšeného rizika, jak vyžaduje situace v dané oblasti působnosti;

c)

zajistí, aby všichni členové jeho týmu, kteří mají být vysláni mimo Unii, včetně najatého místního personálu, prošli před příjezdem nebo bezprostředně po příjezdu do dané oblasti působnosti náležitým bezpečnostním školením na základě stupně rizika vyhodnoceného ESVČ pro danou oblast;

d)

zajistí, aby byla provedena veškerá schválená doporučení vydaná na základě pravidelných posouzení bezpečnosti, a podává Radě, vysokému představiteli a Komisi písemné zprávy o provádění těchto doporučení a o dalších bezpečnostních otázkách v rámci zprávy o pokroku a zprávy o provádění mandátu.

19.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 103/34

(1)

Rozhodnutím Komise 2009/752/ES (2) se v souladu s nařízením (ES) 258/97 povolilo uvedení extraktu lipidů z antarktického krilu (Euphausia superba) na trh jako nové složky potravin, jež se smí používat v některých potravinách.

(2)

Dne 11. prosince 2009 oznámila společnost Aker BioMarine Antarctic AS Komisi, že hodlá uvést extrakt lipidů z antarktického krilu (Euphausia superba) na trh na základě stanoviska příslušného finského subjektu pro posuzování potravin o jeho podstatné rovnocennosti s extraktem lipidů z antarktického krilu (Euphausia superba) schváleným rozhodnutím 2009/752/ES.

(3)

Dne 15. září 2014 předložila společnost Aker BioMarine Antarctic AS příslušným orgánům Irska žádost o rozšíření použití extraktu lipidů z antarktického krilu (Euphausia superba) jako nové složky potravin.

(4)

Dne 23. prosince 2014 vydal příslušný irský subjekt pro posuzování potravin zprávu o prvním posouzení. V uvedené zprávě dospěl k závěru, že rozšíření použití extraktu lipidů z antarktického krilu (Euphausia superba) splňuje kritéria pro novou potravinu stanovená v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 258/97.

(5)

Dne 22. ledna 2015 rozeslala Komise zprávu o prvním posouzení ostatním členským státům.

(6)

Ve lhůtě 60 dní stanovené v čl. 6 odst. 4 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 258/97 byly vzneseny odůvodněné námitky. Žadatel následně požadavek týkající se navrhovaných kategorií potravin změnil. Tato změna a dodatečná vysvětlení, jež žadatel poskytl, uvedené obavy ke spokojenosti členských států a Komise rozptýlila.

(7)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES (3) stanoví požadavky na doplňky stravy. Použití extraktu lipidů z antarktického krilu (Euphausia superba) by mělo být povoleno, aniž jsou dotčeny požadavky uvedeného právního předpisu.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

19.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 103/37

(1)

Podle nařízení (ES) č. 549/2004 mají členské státy přijmout vnitrostátní plány nebo plány funkčních bloků vzdušného prostoru (FAB), včetně závazných cílů na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru, zajišťující soulad s výkonnostními cíli na úrovni celé Unie. V uvedeném nařízení se rovněž stanoví, že Komise posoudí soulad těchto cílů na základě hodnoticích kritérií zmiňovaných v čl. 11 odst. 6 písm. d). Podrobná pravidla byla v této souvislosti stanovena prováděcím nařízením (EU) č. 390/2013.

(2)

Prováděcím rozhodnutím Komise 2014/132/EU (3) byly na úrovni celé Unie přijaty výkonnostní cíle na druhé referenční období (2015–2019) v klíčových oblastech výkonnosti zahrnujících bezpečnost, životní prostředí, kapacitu a efektivitu nákladů.

(3)

Dne 2. března 2015 přijala Komise prováděcí rozhodnutí (EU) 2015/347 (4), kterým se konstatuje nesoulad některých cílů zahrnutých do prvotních plánů výkonnosti s výkonnostními cíli na úrovni celé Unie a kterým se stanoví doporučení k revizi těchto cílů. Uvedené rozhodnutí bylo určeno Belgii, Bulharsku, České republice, Německu, Řecku, Španělsku, Francii, Chorvatsku, Itálii, Kypru, Lucembursku, Maďarsku, Maltě, Nizozemsku, Rakousku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku a Slovensku a požadovalo revizi cílů v klíčových oblastech výkonnosti týkajících se kapacity a/nebo efektivity nákladů.

(4)

Belgie, Bulharsko, Česká republika, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko předložily revidované vnitrostátní plány nebo plány funkčních bloků vzdušného prostoru (včetně revidovaných výkonnostních cílů) do 2. července 2015. Španělsko a Portugalsko předložily 4. února 2016 změnu plánu funkčních bloků vzdušného prostoru s další revizí výkonnostních cílů.

(5)

Orgán pro kontrolu výkonnosti, jenž má být Komisi podle článku 3 prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013 nápomocen při provádění systému sledování výkonnosti, předložil Komisi svou hodnotící zprávu dne 15. října 2015.

(6)

Soulad revidovaných výkonnostních cílů s výkonnostními cíli na úrovni celé Unie byl posouzen na základě týchž hodnoticích kritérií a metodik, které byly použity při posuzování prvotně předložených výkonnostních cílů.

(7)

Pokud jde o klíčovou oblast výkonnosti týkající se kapacity, byl posouzen soulad revidovaných cílů předložených dotčenými členskými státy pro míru zpoždění na trati z důvodu uspořádání toku letového provozu (ATFM), a to v souladu se zásadou stanovenou v bodě 4 přílohy IV prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013 a s použitím příslušných referenčních hodnot pro kapacitu funkčních bloků vzdušného prostoru, jejichž uplatnění zajišťuje splnění výkonnostního cíle na úrovni celé Unie a jež byly vypočítány manažerem struktury vzdušného prostoru a uvedeny v operačním plánu sítě (2014–2018/2019) v jeho nejnovější verzi z června 2014 (dále jen „operační plán sítě“). Posouzení prokázalo, že revidované cíle předložené Českou republikou, Chorvatskem, Maďarskem, Rakouskem, Slovinskem a Slovenskem, pokud jde o FABCE, Španělskem a Portugalskem, pokud jde o SW FAB, a Bulharskem a Rumunskem, pokud jde o Danube FAB, jsou v souladu s příslušným výkonnostním cílem na úrovni celé Unie.

(8)

Pokud jde o klíčovou oblast výkonnosti týkající se efektivity nákladů, byly posouzeny cíle předložené dotčenými členskými státy vyjádřené ve stanovených jednotkových nákladech na traťové navigační služby, a to v souladu se zásadami stanovenými v bodě 5 ve spojení s bodem 1 přílohy IV prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013 a při zohlednění trendu stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby během druhého referenčního období a během prvního i druhého referenčního období celkem (2012–2019), počtu výkonových jednotek (prognózy dopravy) a výše stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby ve srovnání s členskými státy, ve kterých existuje podobné provozní a ekonomické prostředí. Posouzení prokázalo, že revidované cíle předložené Rakouskem a Slovenskem, stanovené v revidovaném plánu výkonnosti pro blok FABCE, a Itálií, stanovené v revidovaném plánu výkonnosti pro blok Blue Med FAB, jsou v souladu s příslušným výkonnostním cílem na úrovni celé Unie.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro jednotné nebe,

19.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 103/41

(1)

Nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví, že členské státy, třetí země nebo jejich oblasti (dále jen „země nebo oblasti“) se z hlediska svého statusu bovinní spongiformní encefalopatie (dále jen „BSE“) zařadí do jedné ze tří kategorií: zanedbatelné riziko výskytu BSE, kontrolované riziko výskytu BSE a neurčené riziko výskytu BSE.

(2)

V příloze rozhodnutí Komise 2007/453/ES (2) je uveden seznam zemí nebo oblastí zařazených podle svého statusu BSE.

(3)

Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) hraje hlavní úlohu při zařazování zemí nebo oblastí do kategorií v závislosti na míře rizika výskytu BSE.

(4)

V květnu 2014 Valné shromáždění OIE ve svém usnesení č. 18 s názvem „Recognition of the Bovine Spongiform Encephalopathy Risk Status of Member Countries“ (3) (Uznání statusu členských států podle rizika výskytu bovinní spongiformní encefalopatie) rozhodlo udělit status země se zanedbatelným rizikem výskytu BSE Rumunsku. Dne 27. června 2014 vědecká komise OIE pro nákazy zvířat uvedený status zanedbatelného rizika výskytu BSE pozastavila z důvodu oznámení atypického případu BSE Rumunskem dne 20. června 2014.

(5)

V květnu 2015 Valné shromáždění OIE změnilo kapitolu Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE (dále jen „kodex“) týkající se BSE doplněním této věty do článku 11.4.1 kodexu: „Pro účely úředního uznání statusu podle rizika výskytu BSE nezahrnuje BSE „atypickou BSE“ jako nákazu, o níž se má za to, že se ve velmi malé míře vyskytuje spontánně u všech populací skotu“ (4).

(6)

Jelikož status zanedbatelného rizika výskytu BSE Rumunska byl pozastaven z důvodu zjištění atypického případu BSE a jelikož nová verze kodexu pro účely úředního uznání statusu podle rizika výskytu BSE nezahrnuje atypickou BSE, vědecká komise OIE pro nákazy zvířat se rozhodla s účinností od 8. prosince 2015 status zanedbatelného výskytu BSE Rumunska obnovit.

(7)

Aby bylo uvedené rozhodnutí zohledněno, měla by být změněna příloha rozhodnutí 2007/453/ES.

(8)

Rozhodnutí 2007/453/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

1)

do části „A. Země nebo oblasti se zanedbatelným rizikem výskytu BSE“ se za „— Portugalsko“ a před „— Slovinsko“ vkládá položka „— Rumunsko“;

2)

v části „B. Země nebo oblasti s kontrolovaným rizikem výskytu BSE“ se zrušuje položka „— Rumunsko“.

19.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 103/43

(1)

Směrnice 96/23/ES stanoví kontrolní opatření u látek a skupin reziduí uvedených v příloze I dané směrnice. Uvedená směrnice stanoví, že třetí země, z nichž je členským státům povoleno dovážet zvířata a živočišné produkty, na které se vztahuje uvedená směrnice, předloží plán sledování reziduí obsahující požadované záruky. Tento plán by měl zahrnovat alespoň skupiny reziduí a látky uvedené ve zmíněné příloze I.

(2)

Rozhodnutím Komise 2011/163/EU (2) se schvalují plány stanovené v článku 29 směrnice 96/23/ES (dále jen „plány“) předložené některými třetími zeměmi, které jsou na seznamu v příloze uvedeného rozhodnutí, pro zvířata a živočišné produkty, jež jsou na seznamu v příloze I zmíněné směrnice.

(3)

S ohledem na nedávné plány předložené některými třetími zeměmi a doplňující informace, které Komise od těchto třetích zemí obdržela, je třeba aktualizovat seznam třetích zemí, z nichž je členským státům povoleno dovážet některá zvířata a živočišné produkty, jak je stanoveno ve směrnici 96/23/ES, přičemž tento seznam je v současnosti uveden v příloze rozhodnutí 2011/163/EU (dále jen „seznam“).

(4)

Dominikánská republika předložila Komisi plán týkající se medu. Uvedený plán poskytuje dostatečné záruky a měl by být schválen. Na seznam by proto měla být zařazena položka pro Dominikánskou republiku týkající se medu.

(5)

Falklandské ostrovy předložily Komisi plán týkající se akvakultury. Uvedený plán poskytuje dostatečné záruky a měl by být schválen. Na seznam by proto měla být zařazena položka pro Falklandské ostrovy týkající se akvakultury.

(6)

Komise požádala Francouzskou Polynésii o informace týkající se provádění jejího plánu pro med. Ve své odpovědi příslušné orgány Francouzské Polynésie uvedly, že program sledování reziduí pro med nebyl vypracován, neboť Francouzská Polynésie neplánuje vyvážet med do EU. Položka pro tuto třetí zemi týkající se medu by tedy měla být ze seznamu odstraněna. Francouzská Polynésie o tom byla informována.

(7)

Komise požádala Namibii o informace týkající se provádění jejího plánu pro volně žijící zvěř. Ve své odpovědi příslušné orgány Namibie uvedly, že program sledování reziduí pro volně žijící zvěř nebyl vypracován, neboť Namibie neplánuje vyvážet volně žijící zvěř do EU. Položka pro tuto třetí zemi týkající se volně žijící zvěře by tedy měla být ze seznamu odstraněna. Namibie o tom byla informována.

(8)

Korejská republika předložila Komisi plán týkající se drůbeže. Uvedený plán poskytuje dostatečné záruky a měl by být schválen. Na seznam by proto měla být zařazena položka pro Korejskou republiku týkající se drůbeže.

(9)

Saint Pierre a Miquelon předložily Komisi plán týkající se drůbeže. Uvedený plán poskytuje dostatečné záruky a měl by být schválen. Na seznam by proto měla být zařazena položka pro Saint Pierre a Miquelon týkající se drůbežích výrobků.

(10)

Nařízení Komise (EU) č. 206/2010 (3) povoluje vstup na území Unie zásilkám ze Singapuru, které obsahují čerstvé maso pocházející z Nového Zélandu, jsou způsobilé pro vstup do Unie a jsou určeny pro Unii. K umožnění této činnosti by položka pro Singapur v seznamu měla zahrnovat koňovité, volně žijící zvěř a farmovou zvěř, ale měla by být omezena na komodity čerstvého masa pocházejícího z Nového Zélandu, které jsou určeny pro Unii a které byly vyloženy či přeloženy v Singapuru nebo přes něj přepraveny, ať už v něm byly skladovány, či nikoli. Singapur a Nový Zéland o tom byly informovány. Seznam by měl obsahovat u položky pro Singapur poznámku pod čarou, která stanoví toto omezení.

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,