10.3.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 63/1

(1)

V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 přezkoumala Komise žádost České republiky o schválení změn specifikace chráněného zeměpisného označení „Karlovarský suchar“ zapsaného do rejstříku podle nařízení Komise (ES) č. 982/2007 (2).

(2)

Jelikož daná změna není menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie  (3).

(3)

Jelikož Komisi nebylo předloženo žádné prohlášení o námitce podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být tato změna specifikace schválena,

10.3.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 63/3

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

10.3.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 63/5

(1)

Využití kmitočtových pásem 1 900–1 980 MHz, 2 010–2 025 MHz a 2 110–2 170 MHz (společně označovaných jako „pásmo 2 GHz“) bylo koordinováno podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 128/1999/ES (2). Platnost tohoto rozhodnutí dne 22. ledna 2003 skončila, ale členské státy toto spektrum nadále využívají harmonizovaným způsobem.

(2)

Využití párového dílčího pásma 1 920–1 980 MHz a 2 110–2 170 MHz („párové zemské pásmo 2 GHz“) bylo následně harmonizováno podle prováděcího rozhodnutí Komise 2012/688/EU (3) v souladu s technologickým vývojem a zásadami technologické neutrality a neutrality služeb.

(3)

Nepárová část zemského pásma 2 GHz, zahrnující kmitočtová pásma 1 900–1 920 MHz a 2 010–2 025 MHz, jež byla přidělena mobilním operátorům v Unii, zůstala ve většině členských států po dobu delší než deset let bez využití ze strany mobilních sítí, a cenné spektrum tak není plně využito. Toto neúplné využití odůvodňuje nová harmonizační opatření, která zajistí, aby bylo spektrum účinně a efektivně využíváno v souladu s cíli víceletého programu politiky rádiového spektra (4). Cílem těchto opatření je zejména zajistit dostatečné spektrum na podporu zpravodajských programů a pořádání hromadných společenských akcí (PMSE) v souladu s cíli vnitřního trhu a přístupu ke kultuře a za účelem rozvoje činností v rámci ochrany veřejnosti a odstraňování následků katastrof.

(4)

V reakci na pověření Komise vydané v roce 2011 podle čl. 4 odst. 2 rozhodnutí č. 676/2002/ES, které se týká technických podmínek možností harmonizace spektra pro bezdrátové mikrofony a bezšňůrové videokamery (5), předložila Evropská konference poštovních a telekomunikačních správ (CEPT) svou zprávu č. 51 (6), v níž pod podmínkou provedení dalších studií identifikovala kmitočtové pásmo 2 010–2 025 MHz a další kmitočtová pásma jako možné nové spektrum pro bezdrátové kamery a audiovizuální přenosy. Komise proto v říjnu 2012 vydala konferenci CEPT další pověření (7) k provedení studií o harmonizovaných technických podmínkách pro kmitočtová pásma 1 900–1 920 MHz a 2 010–2 025 MHz v EU. Konference CEPT následně dne 6. března 2015 vydala svou zprávu č. 52 (8), v níž pro tato nepárová zemská pásma 2 GHz identifikovala alternativní potenciální použití při provádění politik uvedených ve víceletém programu politiky rádiového spektra v souvislosti se zpravodajskými programy a pořádáním hromadných společenských akcí a s ochranou veřejnosti a odstraňováním následků katastrof.

(5)

Zprávy CEPT uvádějí, že kategorie přenosných nebo mobilních zařízení pro bezdrátové audiovizuální přenosy a bezšňůrových kamer, které lze použít pro zpravodajské programy a pořádání hromadných společenských akcí (dále jen „video PMSE“), mohou mimo jiné zahrnovat bezšňůrové kamery držené v ruce nebo upevněné kamery s integrovanými nebo připojitelnými vysílači, zdroji energie a anténami pro přenos videa ve vysílací kvalitě spolu se zvukovými signály na krátkou vzdálenost, na přímou viditelnost i bez přímé viditelnosti; přenosné zařízení pro audiovizuální přenosy prostřednictvím malých vysílačů pro použití na větší vzdálenosti – typicky do dvou kilometrů – a mobilní zařízení pro audiovizuální přenosy, jako jsou systémy audiovizuálního přenosu s rádiovým vysílačem a přijímači umístěnými v nebo na (závodních) motocyklech, jízdních kolech, automobilech, lodích, vrtulnících, vzducholodích nebo jiných letadlech, přičemž jeden nebo oba terminály tohoto spoje lze použít za pohybu.

(6)

Použití kmitočtového pásma 2 010–2 025 MHz pro zařízení pro audiovizuální přenosy a bezšňůrové kamery má technické a ekonomické výhody díky tomu, že je možné využít sousedního kmitočtového pásma 2 025–2 110 MHz, které se v řadě členských států pro taková zařízení pro audiovizuální přenosy a bezšňůrové kamery rovněž používá a které bylo v doporučení ERC 25-10 (9) identifikováno jako doporučený ladicí rozsah. Jelikož zpráva CEPT č. 52 potvrzuje, že video PMSE může v kmitočtovém pásmu 2 010–2 025 MHz fungovat za stejných technických podmínek, jako jsou podmínky platné pro uvedené činnosti v pásmu 2 025–2 110 MHz, dostupnost spektra pro zařízení pro audiovizuální přenosy a bezšňůrové kamery by se tak rozšířila z rozsahu 85 MHz až na 100 MHz.

(7)

I když ve většině členských států pásmo 2 010–2 025 MHz nebylo mobilním operátorům buď přiděleno, nebo je tito operátoři mnoho let nepoužívali, v některých případech toto spektrum využívají zavedené služby; tato situace může vyžadovat flexibilní přístup a místní ujednání, která zohlední faktory, jako je lokalita, v níž je spektrum využíváno, stejně jako technické charakteristiky použití spektra pro video PMSE v kmitočtovém pásmu 2 010–2 025 MHz, a to jak v příslušném členském státě, tak v sousedních členských státech.

(8)

Dostupnost a využití kmitočtového pásma 2 010–2 025 MHz pro video PMSE by navíc měly být nevýhradní, aby členské státy mohly na svém území povolit využití uvedeného spektra pro jiné druhy použití, jako je ochrana veřejnosti a odstraňování následků katastrof, dočasné spoje bod-bod pro audiovizuální přenosy nebo průmyslové kamery, pokud bude toto použití v souladu s technickými parametry uvedenými v tomto rozhodnutí.

(9)

Harmonizované podmínky v celé Unii by pomohly pro uvedená použití vytvořit efektivní jednotný trh s úsporami z rozsahu a přínosy pro občany Unie i pro odvětví, v souladu se směrnicí o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních (směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES) (10) a směrnicí o rádiových zařízeních (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU) (11).

(10)

V zájmu zajištění dlouhodobého účinného využití kmitočtového pásma 2 010–2 025 MHz by členské státy měly rovněž využívání tohoto pásma trvale monitorovat a o svých zjištěních informovat Komisi.

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rádiové spektrum,

10.3.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 63/9

(1)

Dne 13. října 2010 Kontrolní úřad schválil režim investičních pobídek (dále jen „režim“), který byl oznámen islandskými orgány podle čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3. Kontrolní úřad vydal schválení v rozhodnutí č. 390/10/KOL (2).

(2)

Režim zavedl možnost udělovat podporu společnostem ve všech odvětvích kromě odvětví finančního, a to ve formě přímých dotací, prostřednictvím osvobození od daně a prostřednictvím prodeje a nájmu půdy pod tržní hodnotou. Tato podpora byla poskytnuta v souvislosti s počáteční investicí v oblastech Islandu, které jsou způsobilé pro regionální podporu (známé jako „regiony c“).

(3)

Platnost režimu skončila dne 31. prosince 2013.

(4)

Právním základem režimu v podobě, v jaké jej schválil Kontrolní úřad, byl:

(5)

Dne 30. prosince 2010 vydalo ministerstvo průmyslu nové nařízení, tedy nařízení č. 1150/2010 („doplňkové nařízení“), kterým se mění nařízení o pobídkách. Podle čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 mělo být doplňkové nařízení oznámeno Kontrolnímu úřadu. Kontrolní úřad však žádné oznámení neobdržel.

(6)

V období let 2010 až 2013 islandský stát uzavřel řadu dohod s tím, že spadají do režimu, a tudíž jsou v jeho rámci způsobilé pro udělení podpory. Jde o tyto dohody (3):

(7)

V návaznosti na diskuse před oznámením a v souladu s čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 islandské orgány dne 13. prosince 2012 oznámily Kontrolnímu úřadu řadu navržených změn („navržené změny“) zákona č. 99/2010.

(8)

Během předběžného zkoumání oznámených změn si Kontrolní úřad všiml, že v nařízení o pobídkách byly provedeny určité změny, které nebyly oznámeny. Při dalším šetření navíc vyvstala řada možných otázek ohledně toho, jsou-li s právem EHP slučitelné dohody o investicích, které byly – údajně v rámci režimu – uzavřeny v letech 2010–2013.

(9)

Rozhodnutím č. 177/13/KOL ze dne 30. dubna 2013 Kontrolní úřad zahájil formální vyšetřování, pokud jde o režim a dohody o investicích („rozhodnutí o zahájení řízení“) (4). Islandské orgány a společnost Becromal vznesly k rozhodnutí o zahájení řízení připomínky (5). Dopisem ze dne 10. října 2013 Kontrolní úřad předal připomínky společnosti Becromal islandským orgánům a vyzval je, aby se k těmto připomínkám vyjádřily. Islandské orgány se však k připomínkám dále nevyjádřily.

(10)

O této záležitosti se také diskutovalo na setkání Kontrolního úřadu a zástupců společnosti Becromal, které se konalo dne 29. dubna 2014 v Bruselu.

(11)

Režim měl podporovat počáteční investice, a tím vytvářet pracovní místa ve znevýhodněných regionech Islandu.

(12)

Toto rozhodnutí se týká tří souborů opatření, která byla na Islandu v souvislosti s režimem přijata: i) oznámených změn; ii) neoznámených změn; a iii) dohod o investicích. V rozhodnutí o zahájení řízení Kontrolní úřad vyjádřil pochybnosti o tom, zda jsou opatření v souladu s fungováním Dohody o EHP a zda je podpora udělená na základě dohod o investicích poskytnuta v rámci působnosti režimu v podobě, v jaké byl schválen.

(13)

Dne 30. listopadu 2012 předložila islandská vláda parlamentu návrh zákona, v němž navrhla řadu změn stávajícího režimu podpory. Dne 13. prosince 2012 islandské orgány předložily Kontrolnímu úřadu oznámení o navržených změnách. Islandský parlament přijal návrh zákona jako zákon č. 25/2013 dne 13. března 2013 s tím, že v platnost vstoupí pouze poté, co Kontrolní úřad vydá rozhodnutí, jímž změny schválí. Oznámené změny, které jsou podrobněji popsány v rozhodnutí o zahájení řízení (6), se týkaly:

(14)

Tyto změny vstoupily v platnost až poté, co skončila platnost režimu.

(15)

Krátce poté, co Kontrolní úřad režim schválil, islandská vláda zavedla doplňkové nařízení.

(16)

Doplňkové nařízení změnilo řadu ustanovení nařízení o pobídkách, v němž se stanoví podmínky pro udělení podpory podle zákona č. 99/2010.

(17)

Za prvé, doplňkové nařízení ovlivnilo způsob uplatnění testu motivačního účinku v rámci režimu, který je stanoven v článku 3 nařízení o pobídkách, a to tím, že do textu doplnilo odkaz na „zvláštní dohodu o investicích“ uzavřenou ještě před vstupem zákona č. 99/2010 (7) v platnost. Jak je uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení, Kontrolní úřad tuto problematiku předběžně chápe tak, že díky této změně má být možné poskytovat podporu na projekty, které byly zahájeny ještě předtím, než režim vstoupil v platnost.

(18)

Za druhé, doplňkové nařízení pozměnilo článek 8 nařízení o pobídkách tím, že do něj začlenilo odkaz na maximální daň z příjmu právnických osob, která je „[…] na základě zvláštní dohody o investicích použitelná ještě předtím, než zákon vstoupí v platnost“ (8). Kontrolní úřad v rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřil předběžný názor, že tato změna podle všeho rovněž umožňuje zpětné uplatnění režimu tím, že využívá sazbu daně z příjmu právnických osob, která byla použitelná před začátkem režimu.

(19)

Za třetí, doplňkové nařízení změnilo článek 20 nařízení o pobídkách. Tato změna ovlivnila datum pro výpočet maximální doby trvání osvobození od daně v rámci režimu (9). Jak Kontrolní úřad poznamenal v rozhodnutí o zahájení řízení, tato změna podle všeho stanovila maximální dobu trvání osvobození od daně, která začíná plynout v den, kdy byla podepsána dohoda a který nastal ještě před vstupem režimu v platnost v roce 2010.

(20)

Islandské orgány poskytly Kontrolnímu úřadu kopie šesti dohod o investicích a jejich výčet je uveden níže.

(21)

Pokud jde o oznámené změny, které jsou vymezeny v zákoně č. 25/2013, Kontrolní úřad v rozhodnutí o zahájení řízení dospěl k předběžnému názoru, že oznámené změny by měly být klasifikovány jako nová podpora podle definice v čl. 1 písm. c) části II protokolu 3. Kromě toho tyto změny nelze klasifikovat jako úpravy oddělitelné od původního režimu. Kontrolní úřad tudíž vyjádřil názor, že by celý režim měl být považován za novou podporu, kterou je třeba předtím, než bude provedena, znovu schválit (10).

(22)

Pokud jde o neoznámené změny, které nabyly účinku na základě doplňkového nařízení, Kontrolní úřad zastával předběžný názor, že tyto změny nepříznivě ovlivnily požadavek týkající se motivačního účinku, jenž byl stanoven v původním režimu, neboť rozšířily působnost režimu nad rámec schválený rozhodnutím Kontrolního úřadu č. 390/10/KOL. Zejména se zdá, že doplňkové nařízení umožnilo, aby byla podpora poskytována na projekty, které byly zahájeny ještě předtím, než režim vstoupil v platnost.

(23)

Kontrolní úřad tudíž vyjádřil předběžný názor, že neoznámené změny režimu mají vliv na posouzení režimu, které Kontrolní úřad provedl, když jej původně schvaloval. Změny zejména mění posouzení motivačního účinku provedené Kontrolním úřadem, přičemž tento účinek je ústředním prvkem při posuzování slučitelnosti regionální podpory s čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP. Kontrolní úřad proto dospěl k názoru, že by měl celý režim v podobě pozměněné doplňkovým nařízením představovat novou podporu podle článku 1 části II protokolu 3 (11).

(24)

V zájmu přezkumu uplatnění motivačního účinku Kontrolní úřad v rozhodnutí o zahájení řízení zkoumal, jak byl režim od vstupu v platnost v roce 2010 uplatňován (12). V této souvislosti islandské orgány poskytly Kontrolnímu úřadu podrobné údaje o dohodách o investicích, které byly podle názoru islandských orgánů uzavřeny na základě režimu.

(25)

Pokud jde o uplatňování režimu, po přezkoumání dohod o investicích Kontrolní úřad vyjádřil pochybnosti, zda byl režim uplatňován v takové podobě, v jaké byl schválen. Uvedl, že zejména pochybuje o tom, zda ustanovení a mechanismy v rámci režimu byly dostatečně jasné, aby zaručily, že je podpora dostatečně omezená a přiměřená, aby zaručila, že jsou splněny cíle regionální podpory, a že místo toho nepředstavuje určitou formu provozní podpory (13).

(26)

Kontrolní úřad dále vyjádřil pochybnosti o tom, zda je doplňkové nařízení slučitelné s právem EHP, neboť zmíněné nařízení podle všeho umožňuje, aby byl režim se zpětnou platností uplatňován jak na sazbu daně právnických osob, tak na maximální dobu trvání osvobození od daně, čímž jsou do něj zahrnuty také dohody, které byly uzavřeny ještě předtím, než režim vstoupil v platnost (14).

(27)

Kontrolní úřad proto vyjádřil pochybnosti o tom, zda lze režim v podobě, v jaké je uplatňován a která byla pozměněna doplňkovým nařízením a zákonem č. 25/2013, považovat za slučitelný s fungováním Dohody o EHP (15), či nikoli.

(28)

Na závěr, pokud jde o dohody o investicích, Kontrolní úřad vyjádřil pochybnosti, zda byla podpora na základě těchto dohod poskytnuta v rámci působnosti režimu, či nikoli, a zda lze podporu považovat za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP, či nikoli (16).

(29)

V dopise ze dne 8. července 2013 islandské orgány předložily připomínky k rozhodnutí Kontrolního úřadu o zahájení řízení. Islandské orgány předložily kopie:

(30)

Dne 3. října 2013 Kontrolní úřad obdržel připomínky od společnosti Becromal. Společnost Becromal rovněž předložila dopis od ministra průmyslu, který vykonával svoji funkci v období od 24. května 2007 do 10. května 2009, kopie elektronické korespondence s úředníky ministerstva průmyslu a obchodní plán z roku 2007. Kromě toho se na žádost společnosti Becromal v Bruselu dne 29. dubna 2014 uskutečnilo setkání, na němž účastníci diskutovali o celé věci a o předběžných zjištěních Kontrolního úřadu.

(31)

Kontrolní úřad neobdržel žádné připomínky od ostatních údajných příjemců (tj. společností Verne, Marmeti, Íslenska Kísilfélagið, Endurvinnslan a Thorsil).

(32)

Islandské orgány vznesly připomínky k doplňkovému nařízení a k jednotlivým dohodám o investicích.

(33)

Islandské orgány vyjádřily politování nad tím, že žádná z dohod o investicích neobsahovala odkaz na čistou současnou hodnotu udělené podpory a že pouze dvě ze šesti dohod o investicích (dohoda o investicích se společností Becromal a dohoda o investicích se společností Verne) odkazují na investiční náklady příslušných projektů, jak to vyžaduje režim ve schválené podobě. Islandské orgány se zavázaly, že náležitě změní dohody a vloží do nich patřičné informace.

(34)

Kromě toho islandské orgány uvedly, že respektují předběžný názor Kontrolního úřadu, že určitá ustanovení dohod o investicích, jež byly uzavřeny se společnostmi Kísilfélagið, Thorsil a GMR Endurvinnslan, která obsahují další pobídky kromě pobídek, které jsou již stanoveny v zákoně č. 99/2010, a podle nichž lze dobu podpory prodloužit nad rámec původních deseti či třinácti let, nejsou v souladu s režimem v podobě, v jaké byl schválen. Islandské orgány se proto zavázaly, že dotčené dohody o investicích změní a zmíněná ustanovení z nich odstraní (viz oddíl II. 5 níže).

(35)

Pokud jde o posouzení neoznámených změn režimu, jež nabyly účinku na základě doplňkového nařízení, které Kontrolní úřad provedl v rozhodnutí o zahájení řízení, islandské orgány vznesly řadu připomínek a učinily řadu podání.

(36)

Islandské orgány uvedly, že odkaz na „zvláštní dohodu o investicích“ (který byl doplňkovým nařízením doplněn do článků 3, 8 a 20 nařízení o pobídkách) se týká pouze přípravy investičního projektu, který musí v každém případě splňovat kritéria motivačního účinku podle nařízení o pobídkách ve znění doplňkového nařízení.

(37)

Kontrolní úřad v rozhodnutí o zahájení řízení prohlásil, že společnosti Becromal, Kísilfélagið a Verne podle všeho podepsaly dohody ještě předtím, než režim vstoupil v platnost.

(38)

V této souvislosti islandské orgány trvaly na tom, že změny režimu zavedené doplňkovým nařízením se týkají pouze jediné zvláštní dohody o investicích: dohody, jež byla uzavřena se společností Becromal před uzavřením dohody o investicích dne 30. prosince 2010. Islandské orgány uvedly, že změny neměly žádný jiný účinek ani účel než zajistit realizaci projektu Becromal. Kromě toho prohlásily, že na základě změn zavedených doplňkovým nařízením nebyla a ani nebude podepsána žádná jiná zvláštní dohoda o investicích.

(39)

Islandské orgány proto uvedly, že doplňkové nařízení nemá žádný dopad na dohodu o investicích se společností Kísilfélagið. Prohlásily, že příslušná ustanovení dohody o investicích se společností Kísilfélagið se liší od dohody o investicích, která byla uzavřena mezi Islandem a společností Kísilfélagið dne 29. května 2009 a týkala se osvobození od pravidel pro devizové operace. Islandské orgány proto vyjádřily názor, že předchozí dohodu nelze považovat za „zvláštní dohodu o investicích“ ve smyslu doplňkového nařízení. Islandské orgány v tomto ohledu doplnily, že v době, kdy byly připomínky psány, ještě práce na projektu, který měla dohoda o investicích se společností Kísilfélagið podpořit, nezačaly.

(40)

Obdobně islandské orgány prohlásily, že doplňkové nařízení nemá žádný vliv na dohodu o investicích se společností Verne, neboť s touto společností nebyla podepsána žádná předchozí dohoda o investicích. Podle islandských orgánů byl návrh dohody o investicích parafován (avšak nikoli podepsán) dne 23. října 2009. Islandské orgány proto trvaly na tom, že se společností Verne nebyla podepsána žádná předchozí dohoda o investicích, která by mohla představovat „zvláštní dohodu o investicích“ ve smyslu doplňkového nařízení.

(41)

V rozhodnutí o zahájení řízení Kontrolní úřad vyjádřil pochybnosti o tom, zda dohody o investicích se společnostmi Verne a Becromal vyhovují požadavkům režimu, jelikož práce na obou projektech podle všeho začaly předtím, než režim v roce 2010 vstoupil v platnost. Kromě toho Kontrolní úřad vyjádřil pochybnosti o tom, zda byla v případě dohody o investicích se společností Kísilfélagið splněna kritéria týkající se nezbytného motivačního účinku. Kontrolní úřad však také poznamenal, že v té době neměl k dispozici dostatečné informace o stavu tohoto projektu.

(42)

Islandské orgány v odpovědi uvedly, že:

(43)

Islandské orgány navíc trvaly na tom, že všechny dohody o investicích s výjimkou dohody o investicích se společností Becromal spadají do oblasti působnosti režimu v jeho schválené podobě (spíše než v podobě pozměněné doplňkovým nařízením), pokud jde o ustanovení článku 8 nařízení o pobídkách (které se týká podpory související s daněmi a jinými poplatky). Za tímto účely tvrdily, že změny zavedené doplňkovým nařízením, které umožňují uplatnění sazby daně pro právnické osoby, která byla použitelná předtím, než byl režim spuštěn, byly přijaty pouze proto, aby pokryly zvláštní dohodu o investicích se společností Becromal.

(44)

Podle islandských orgánů byly všechny projekty podrobeny přezkumu výborem pro pobídky, v němž zasedají zástupci jmenovaní ministerstvem financí a ministerstvem průmyslu a inovací. Výbor hodnotil, zda každý z projektů splňuje kritéria způsobilosti stanovená v zákoně č. 99/2010 a v nařízení o pobídkách. Kromě toho podle tvrzení islandských orgánů provedla agentura Invest in Iceland před uzavřením každé dohody analýzu nákladů a přínosů každého projektu (17).

(45)

Islandské orgány tvrdily, že ačkoli dohody o investicích uzavřené se společnostmi Kísilfélagið, Thorsil, GMR Endurvinnslan a Marmeti výslovně neuvádějí investiční náklady příslušných projektů a neobsahují ani prohlášení o intenzitách celkové podpory nebo stropu podpory, podléhají nicméně přísným požadavkům na monitorování, aby se zaručilo řádné využívání pobídek, které jsou v dohodách stanoveny. Dohody rovněž stanoví, že: pokud se zjistí, že pobídky podle této dohody přesáhly úrovně povolené zákonem č. 99/2010 nebo dohodou, přebývající částka se od společnosti získá zpět a přeruší se další poskytování pobídek (18). Podle islandských orgánů proto podpora poskytnutá na základě zmíněných dohod nikdy nemohla přesáhnout úroveň povolenou režimem.

(46)

Pokud jde o dohodu o investicích se společností Becromal, islandské orgány zastávají názor, že před vstupem režimu v platnost nepřijala společnost Becromal žádná závazná rozhodnutí ohledně dotčených investic. Kromě toho společnost Becromal dosud nepřijala žádné rozhodnutí ohledně investice do […]. Pokud by se společnost Becromal rozhodla, že na základě nezávislého posudku a samostatného rozhodnutí této společnosti přistoupí k investici do […], islandské orgány mají za to, že by tato investice byla způsobilá pro podporu v rámci režimu, pokud budou splněny všechny nezbytné podmínky.

(47)

Pokud jde o dohodu o investicích se společností Verne, islandské orgány vyjádřily názor, že společnost Verne měla motivaci k tomu, aby projekt zmíněný v dohodě zařadila do režimu, a to vzhledem k tomu, že se kvůli finanční krizi rozhodla stáhnout svůj původní projekt datového centra a zastavit veškerou výstavbu v dané lokalitě.

(48)

Kromě toho islandské orgány tvrdily, že se dohoda o investicích se společností Verne týká nového projektu, který nijak nesouvisí s projektem původním (který se v prosinci 2009 stal zcela zastaralým). Uvádějí, že tato nová dohoda obsahuje odlišné smluvní rysy:

(49)

Islandské orgány rovněž tvrdily, že dohoda o investicích se společností Verne ze dne 27. září 2011 má užší oblast působnosti než dohoda z roku 2009, pokud jde o výhody plynoucí ze státní podpory, které vymezuje. Např. splatná daň z příjmu je stanovena na 20 %, nikoli na 15 %, jak tomu bylo v případě dohody z roku 2009. Navíc doba trvání je 13 (nikoli 20) let a jsou rozšířeny pravomoci dohledu islandských orgánů.

(50)

Islandské orgány proto zastávají názor, že dohoda o investicích se společností Verne je zcela v souladu s podmínkami režimu.

(51)

Pokud jde o oznámené změny režimu v návaznosti na přijetí zákona č. 25/2013, islandské orgány zastávají názor, že tyto změny by neměly být považovány za součást režimu, dokud je neschválí Kontrolní úřad. Jelikož však Kontrolní úřad oznámené změny neschválil před uplynutím doby trvání režimu jako celku, nevstoupily v platnost.

(52)

Pokud jde o doplňkové nařízení, islandské orgány daly najevo ochotu nařízení stáhnout a s okamžitou platností je anulovat.

(53)

Islandské orgány navrhly následující kroky:

(54)

Společnost Becromal tvrdila, že její dohoda o investicích je v souladu se zásadami slučitelnosti regionální podpory podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, jakož i s ustanoveními pokynů Kontrolního úřadu ke kritériím pro podrobné posouzení regionální podpory pro velké investiční projekty („pokyny VIP“) (19). Kromě toho uvádí, že investiční pobídky poskytnuté společnosti Becromal jsou v souladu s pobídkami stanovenými v rámci režimu.

(55)

Společnost Becromal zejména uvedla, že opatření podpory mají pozitivní účinky: posilují hospodářský růst, podněcují tvorbu pracovních míst (přímých i nepřímých), zvyšují potřeby odborné přípravy za účelem získání specifických dovedností a mají rovněž účinky z hlediska tvorby klastrů.

(56)

Společnost Becromal má rovněž za to, že státní podpora byla vhodným nástrojem k vytvoření stabilního hospodářského prostředí na Islandu a k podpoře zahraničních investic.

(57)

Pokud jde o pojem motivační účinek, společnost Becromal nesouhlasí s tím, že se Kontrolní úřad v rozhodnutí o zahájení řízení odvolal na rozsudek ve věci Kronoply a tvrdil, že může své posouzení motivačního účinku založit na odkazu na okolnosti chronologické povahy (20). Tento případ, tvrdí Kontrolní úřad, se týkal výkladu předchozích pokynů k regionální podpoře z roku 1998, a šetření věcí týkajících se státní podpory se od té doby změnilo vzhledem k zavedení přesnější hospodářské analýzy (21). Při posuzování motivačního účinku podpory proto Kontrolní úřad musí rovněž posoudit hospodářskou povahu podpory (tzn. zda přispěla ke změně chování příjemce podpory) (22).

(58)

Kromě toho společnost Becromal tvrdí, že nákup pozemku a/nebo budovy závodu nutně nemusí znamenat začátek rozhodnutí o investici, neboť takovou investici lze kdykoli snadno prodat. Naopak objednávka vybavení, které je navrženo konkrétně pro určitý druh závodu, by mělo představovat „zahájení prací“ ve smyslu pokynů k regionální podpoře. Podle společnosti Becromal začaly stavební práce na závodu v roce 2008 poté, co jí islandské orgány předložily formální nabídku na uzavření dohody o investicích. Podle společnosti Becromal bylo však specializované vybavení objednáno až v roce 2009, kdy již probíhala jednání o dohodě o předinvestiční fázi.

(59)

Navíc již proběhla investice v hodnotě přibližně 76 milionů EUR ve fázi I projektu Becromal (23). […].

(60)

Společnost Becromal rovněž předložila dopis ze dne 20. září 2013 od bývalého ministra průmyslu, v němž tento ministr potvrzuje, že vláda v roce 2007 souhlasila s tím, že se společností uzavře dohodu o investicích a že práce na dohodě začaly již v roce 2008. Zatímco probíhaly práce na návrhu dohody o investicích, bylo rozhodnuto, že se společností Becromal bude jakožto prozatímní opatření, které bude platné do doby, než bude podepsána plnohodnotná dohoda, podepsána lehčí forma dohody, která společnost osvobodí od kapitálových kontrol.

(61)

Podle společnosti Becromal byla její žádost o uzavření úplné dohody o investicích v roce 2009 zamítnuta. Podle jejího názoru islandské orgány odmítly dohodu o investicích s touto společností uzavřít, dokud nebude zaveden režim investičních pobídek. Kromě toho byla podle společnosti Becromal v roce 2009 podepsána dohoda o předinvestiční fázi, aby byla společnost Becromal osvobozena od kapitálových kontrol. Úplná investiční dohoda byla v důsledku vývoje režimu investičních pobídek a hospodářské krize podepsána až v roce 2010.

(62)

Společnost Becromal navíc tvrdila, že dosud nebyly plně využity výhody plynoucí z pobídek na základě dohody. Podle poskytnutých informací islandské orgány dosud neposkytly žádnou podporu na odbornou přípravu a podpora, která byla dosud obdržena na základě dohody o investicích se společností Becromal, činí:

(63)

Společnost Becromal dále uvedla, že opatření podpory nemají vliv na obchod v EHP, neboť obchod s anodovými fóliemi, které se používají v hliníkových elektrolytických kondenzátorech, je globální a největšími konkurenty jsou společnosti z […].

(64)

Kontrolní úřad má s přihlédnutím k informacím, které obdržel během formálního vyšetřování, za to, že je vhodné omezit rozsah posouzení.

(65)

Platnost režimu v podobě, v níž byl schválen rozhodnutím č. 390/10/KOL, skončila dne 31. prosince 2013.

(66)

Oznámené změny režimu (stanovené v zákoně č. 25/2013) nenabyly účinku, protože je Kontrolní úřad neschválil do konce platnosti režimu samotného. Z toho je tedy patrné, že oznámené změny nebyly prospěšné pro žádnou ze společností, které již tehdy podepsaly dohodu o investicích s islandskými orgány.

(67)

Konec platnosti režimu znamená, že v jeho rámci již nebudou uzavřeny žádné další dohody o investicích.

(68)

Kontrolní úřad se proto domnívá, že formální vyšetřování režimu, které bylo zahájeno na základě článku 1 rozhodnutí o zahájení řízení, již není nutné. Kontrolní úřad proto ukončuje šetření, pokud jde o režim samotný, a bude se zabývat pouze změnami zavedenými doplňkovým nařízením.

(69)

Pokud jde o změny zavedené doplňkovým nařízením (týkající se uplatňování motivačního účinku v rámci režimu, maximální použitelné daně pro právnické osoby a data pro výpočet maximální doby trvání osvobození od daně povoleného v rámci režimu), Kontrolní úřad posoudí, i) zda tyto změny představují státní podporu, a pokud ano, ii) povahu opatření z hlediska stávající podpory.

(70)

Dohoda o investicích se společností Marmeti se týkala výstavby a provozování továrny na zpracování ryb v lokalitě Sandgerði. Činnosti společnosti Marmeti zahrnovaly solení a sušení potravin mořského původu. Společnost Marmeti byla založena v roce 2012 a svoji činnost zahájila v únoru 2013. Společnost fungovala po dobu 8 měsíců a dne 18. února 2014 na ni byl vyhlášen konkurs.

(71)

Aby bylo možné uplatnit ustanovení o státní podpoře v článcích 61 až 63 Dohody o EHP, musí být podpora poskytnuta podnikům, které se zabývají výrobou zboží, jež spadá do skupiny produktů, na něž se vztahuje Dohoda o EHP. Ustanovení čl. 8 odst. 3 Dohody o EHP zní:

„Není-li stanoveno jinak, vztahuje se tato dohoda pouze na:

(72)

Pokud není v Dohodě o EHP stanoveno jinak, čl. 8 odst. 3 Dohody o EHP omezuje oblast materiální působnosti Dohody o EHP na výše uvedené výrobky. A protože ryby a produkty rybolovu v kapitolách 25 až 97 harmonizovaného systému popisu a číselného označování (HS) uvedeny nejsou a nefigurují ani v protokolu 3 Dohody o EHP, do oblasti působnosti Dohody o EHP nespadají. Ačkoli článek 4 protokolu 9 dohody o EHP stanoví, že veškerá podpora „[…] přidělená odvětví rybolovu ze státních zdrojů, která narušuje hospodářskou soutěž, bude zrušena“, pravomoc posoudit státní podporu v odvětí rybolovu nesou smluvní strany Dohody o EHP (24).

(73)

Kontrolní úřad tuto problematiku chápe tak, že výrobky vyráběné společností Marmeti spadaly do kapitol 03, 05, 15, 16 a 23 harmonizovaného systému popisu a číselného označování (HS), a tudíž nepatřily mezi výrobky, na něž se vztahuje Dohoda o EHP. Kontrolní úřad proto nemá pravomoc posoudit počáteční podporu udělenou na základě dohody o investicích se společností Marmeti.

(74)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Kontrolní úřad ukončuje šetření v souvislosti s dohodou o investicích se společností Marmeti.

(75)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Kontrolní úřad posoudí pouze změny režimu zavedené doplňkovým nařízením a účinek těchto změn na dohody o investicích, jež byly podepsány se společnostmi Becromal, Kísilfélagið, Verne, Thorsil a GMR Endurvinnslan („pět dohod o investicích“).

(76)

Ustanovení čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP zní:

„Nestanoví-li tato dohoda jinak, podpory poskytované v jakékoli formě členskými státy ES, státy ESVO nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi smluvními stranami, neslučitelné s fungováním této dohody.“

(77)

V následujícím textu Kontrolní úřad posoudí, zda i) režim v podobě pozměněné doplňkovým nařízením a ii) pět dohod o investicích splňují kritéria pro existenci státní podpory ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

(78)

Aby bylo možné označit podporu za podporu státní, musí být výhoda poskytnuta státem nebo ze státních prostředků. Pro účely pravidel státní podpory se pojmem „stát“ rozumí také regionální či místní orgány (25). Ztráta daňových příjmů se rovná spotřebě státních zdrojů ve formě daňových výdajů a státní podporu lze poskytnout rovnocenně prostřednictvím daňových ustanovení právní nebo správní povahy nebo činností správce daně (26). Snížení daňového základu či úplné nebo částečné snížení výše daně, poplatků nebo dávek představuje ztrátu příjmů, a odpovídá proto spotřebě státních prostředků ve formě fiskálních výdajů.

(79)

Kontrolní úřad dospěl v rozhodnutí č. 390/10/KOL k závěru, že režim představuje převod státních prostředků. Změny zavedené doplňkovým nařízením tento závěr nijak nemění.

(80)

Pět dohod obsahovalo zejména tyto odchylky od daní a poplatků:

(81)

Kromě toho se preambule dohody o investicích se společností Kísilfélagið zmiňuje o dohodě mezi společností Kísilfélagið, obcí Reykjanesbær a společností Harbour Fund o udělování licencí a poplatcích v souvislosti s projektem včetně zásad týkajících se daně z nemovitostí a pronájmu půdy (27). Pronájem půdy nebo nemovitosti pod tržní cenou znamená ztrátu příjmů, a proto představuje převod státních prostředků.

(82)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl Kontrolní úřad k závěru, že v pěti dohodách jsou ve stejné míře zapojeny státní prostředky.

(83)

Kontrolní úřad dospěl v rozhodnutí č. 390/10/KOL k závěru, že režim je selektivní, neboť podporu mohly v jeho rámci obdržet pouze podniky, které investují v určitých regionech Islandu, které jsou způsobilé pro podporu podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP. Obdobně došel Kontrolní úřad k závěru, že režim umožňoval příjemcům, aby se zbavili části nákladů, které by jinak za běžných okolností bývali museli při podnikání nést. Tyto náklady zahrnovaly platbu použitelné sazby daně z příjmu právnických osob, standardní obecní daně z nemovitostí a obecně použitelného poplatku na sociální zabezpečení.

(84)

Kontrolní úřad souhlasí s tvrzením islandských orgánů, že změny režimu zavedené doplňkovým nařízením poskytují výhody, které jsou v rámci režimu uděleny, rovněž společnosti Becromal. Změny zavedené doplňkovým nařízením proto představují selektivní opatření, jelikož se týkají pouze jedné konkrétní společnosti.

(85)

Kontrolní úřad proto dospěl k závěru, že doplňkové nařízení zvýhodňuje určité podniky a určitá odvětví výroby ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

(86)

Obdobně jsou individuálními společnostmi i příjemci pěti dohod o investicích, a opatření je proto selektivní.

(87)

Pojem podpory je obecnější než pojem subvencí, protože zahrnuje nejen pozitivní plnění, jako jsou samotné subvence, ale také státní opatření různými způsoby snižující náklady, které obvykle zatěžují rozpočet podniku a které mají tutéž povahu a tytéž účinky jako subvence, aniž by jimi v přísném slova smyslu byly (28). Opatření, kterým veřejné orgány poskytují určitým podnikům osvobození od daně, které sice není spojeno s převodem státních prostředků, ale staví příjemce do lepší finanční situace oproti ostatním poplatníkům, představuje podle ustálené judikatury podporu udělenou státem nebo ze státních prostředků (29).

(88)

Pět dohod o investicích umožnilo příjemcům, aby se zbavili části nákladů, které by jinak za běžných okolností bývali museli při podnikání nést, např. platby použitelné sazby daně z příjmu právnických osob, standardní obecní daně z nemovitostí a obecně použitelného poplatku na sociální zabezpečení.

(89)

Kontrolní úřad proto dospěl k závěru, že pět dohod o investicích zvýhodňuje určité podniky a určitá odvětví výroby ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

(90)

Aby bylo vnitrostátní opatření podle ustálené judikatury kvalifikováno jako státní podpora, není třeba zjišťovat skutečný dopad podpory na obchod mezi smluvními stranami a skutečné narušení hospodářské soutěže, ale je pouze nutné přezkoumat, zda podpora může tento obchod ovlivnit a narušit hospodářskou soutěž (30).

(91)

Pokud navíc podpora poskytnutá členským státem ESVO posiluje zejména postavení podniku vzhledem k jiným konkurenčním podnikům v rámci obchodu uvnitř EHP, je třeba mít za to, že je tento obchod podporou ovlivněn (31).

(92)

Kontrolní úřad dospěl v rozhodnutí č. 390/10/KOL k závěru, že režim posílil konkurenční postavení podpořených podniků ve způsobilých regionech ve srovnání s jejich skutečnými či potenciálními konkurenty v EHP. Změny zavedené doplňkovým nařízení tento závěr nijak nemění.

(93)

Dohoda o investicích se společností Becromal posiluje konkurenční postavení společnosti Becromal oproti jiným výrobcům anodizovaných hliníkových fólií pro elektrolytické kondenzátory. Jak potvrdila společnost Becromal, trh s anodizovanými fóliemi používanými v hliníkových elektrolytických kondenzátorech je trh globální a mezi zákazníky společnosti Becromal patří společnosti v […] a […]. Skutečnost, že největšími konkurenty společnosti Becromal jsou společnosti z […], proto neznamená, že nedochází k ovlivňování obchodu v EHP.

(94)

Dohoda o investicích se společností Verne posiluje konkurenční postavení společnosti Verne oproti jiným datovým centrům na Islandu. Společnost Verne navíc provozuje globální velkoobchodní datové centrum, jehož prostřednictvím bude služba k dispozici zákazníkům v rámci EHP i na světovém trhu.

(95)

Dohoda o investicích se společností Kísilfélagið posiluje konkurenční postavení společnosti Kísilfélagið oproti jiným výrobcům křemíku metalurgické třídy a křemenného prachu. Trh s křemíkem metalurgické třídy a křemenným prachem je globální.

(96)

Dohoda o investicích se společností Thorsil posiluje konkurenční postavení společnosti Thorsil oproti jiným výrobcům křemíkového kovu. Jak je zmíněno v preambuli dohody o investicích se společností Thorsil, projekt byl mimo jiné zahájen proto, aby uspokojil zvýšenou poptávku po křemíkovém kovu v Evropě a Severní Americe.

(97)

Dohoda o investicích se společností GMR Endurvinnslan posiluje konkurenční postavení společnosti GMR Endurvinnslan oproti jiným společnostem, které recyklují ocel, a výrobcům oceli. Tato společnost hodlá vyvážet většinu svých výrobků k zákazníkům ve stavebním odvětví (32).

(98)

Kontrolní úřad proto dospěl k závěru, že pět dohod o investicích posiluje konkurenční postavení podpořených podniků ve způsobilých regionech ve srovnání s jejich skutečnými či potenciálními konkurenty v EHP.

(99)

Na základě výše uvedených skutečností dospěl Kontrolní úřad k závěru, že změny zavedené doplňkovým nařízením a pět dohod o investicích představují státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

(100)

V rozhodnutí o zahájení řízení Kontrolní úřad vyjádřil pochybnosti o tom, zda byla podpora na základě dohod o investicích udělena v mezích působnosti režimu, či nikoli, jelikož dohody byly podle všeho zjevně ovlivněny změnami, které v režimu provedlo doplňkové nařízení.

(101)

Podle čl. 1 písm. c) části II protokolu 3 je třeba považovat „změny existující podpory“ za novou podporu. Podle čl. 4 odst. 1 rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 195/04/KOL o prováděcích ustanoveních uvedených v článku 27 části II protokolu 3 („prováděcí rozhodnutí“), „[…] se změnou existující podpory rozumí jakákoli změna, s výjimkou modifikací čistě formálního nebo administrativního charakteru, která nemůže ovlivnit hodnocení slučitelnosti podpory se společným trhem“. Změny podpory, které se netýkají podstaty podpory, proto nemají vliv na to, jak bude opatření klasifikováno.

(102)

Změny zavedené doplňkovým nařízením umožňují, aby byla podpora udělena na projekty, na nichž byly práce zahájeny ještě před udělením podpory, tedy ve skutečnosti i předtím, než režim vstoupil v platnost.

(103)

Změny zavedené doplňkovým nařízením mění základní rysy režimu. Byl zejména odstraněn požadavek režimu, jenž se týkal motivačního účinku. Tento požadavek byl důležitou součástí posouzení slučitelnosti opatření podpory, která byla udělena v rámci režimu v jeho původně schválené podobě (popsané v rozhodnutí č. 390/10/KOL).

(104)

Kontrolní úřad proto zastává názor, že změny, které v režimu provedlo doplňkové nařízení, představují podstatnou změnu režimu v podobě, v jaké byl schválen.

(105)

Vzhledem k tomu, že podle čl. 1 písm. c) části II protokolu 3 je třeba považovat změny existující podpory za novou podporu, vyvstává otázka, zda je třeba jako novou podporu klasifikovat změněnou existující podporu, nebo pouze změny jako takové. V rozhodnutí ve věci Gibraltar Soudní dvůr prvního stupně uvedl, že:

„[…] pouze v případě, že se změna týká vlastní podstaty původního režimu podpory, se tento přeměňuje na nový režim podpory. Pokud lze nový prvek jednoznačně oddělit od původního režimu, nejedná se o podstatnou změnu existujícího režimu“ (33).

(106)

Kontrolní úřad proto musí posoudit, zda jsou změny zavedené doplňkovým nařízením oddělitelné od původního režimu. Pokud tomu tak je, změny jako takové představují novou podporu, a proto musejí být posouzeny s ohledem na čl. 61 odst. 3 písm. c) a pokyny Kontrolního úřadu k regionální podpoře na období let 2007–2013 („pokyny k regionální podpoře na období 2007–2013“) (34).

(107)

Podle ustálené judikatury je změna stávajícího režimu podpory, která jej rozšiřuje na novou kategorii příjemců, jednoznačně oddělitelná od původního režimu, neboť uplatnění stávajícího režimu podpory na novou kategorii příjemců nemá vliv na posouzení slučitelnosti původního režimu (35).

(108)

Pozměněné znění čl. 3 písm. c) nařízení o pobídkách uvádí, že podporu lze udělit také na projekt, který byl zahájen poté, co byla uzavřena zvláštní dohoda o investicích, a předtím, než vstoupilo v platnost doplňkové nařízení. Tato změna rozšířila působnost režimu nad rámec, jenž byl schválen rozhodnutím Kontrolního úřadu č. 390/10/KOL, neboť umožnila, aby byla podpora poskytována na projekty, na nichž byla práce zahájena ještě předtím, než režim vstoupil v platnost, a které by tudíž bývaly neprošly testem motivačního účinku, jenž byl stanoven v režimu v podobě, v níž byl schválen. Doplňkové nařízení proto otevřelo režim pro novou kategorii příjemců. Kromě toho se Kontrolní úřad domnívá, že změny, které doplňkové nařízení provedlo v článcích 8 a 20 nařízení o pobídkách, tedy snížení referenční sazby daně z příjmu právnických osob a prodloužení maximální doby trvání osvobození od daně, byly zavedeny pouze proto, aby byly poskytnuty výhody této nové kategorii příjemců. Tito noví příjemci proto mohou získat více podpory, než bylo povoleno režimem v podobě, v níž byl schválen. Změny režimu jsou proto zásadním způsobem propojené. Nemají však vliv na slučitelnost individuálních opatření, na která se již vztahoval režim v podobě, v níž byl schválen.

(109)

Kontrolní úřad má tudíž za to, že změny režimu zavedené doplňkovým nařízením představují změnu, kterou lze jednoznačně oddělit od původního režimu. Kontrolní úřad proto zastává názor, že tyto změny režimu představují nové opatření podpory. Kromě toho z těchto skutečností vyplývá, že každá podpora udělená na základě doplňkového nařízení bude také považována za novou podporu.

(110)

Kontrolní úřad proto posoudí slučitelnost změn, které v režimu zavedlo doplňkové nařízení.

(111)

V rozhodnutí č. 390/10/KOL, jímž schválil režim, Kontrolní úřad uvedl:

„Režim vylučuje udělení podpory na projekty, které byly zahájeny před uzavřením dohody s islandskými orgány, jak stanoví článek 21 zákona o pobídkách“ (36).

(112)

Kromě toho se Kontrolní úřad ve zmíněném rozhodnutí odvolal na tvrzení islandských orgánů o motivačním účinku režimu, které zní:

„Navíc nebude podpora v rámci projektu poskytnuta na projekt, na němž byly práce zahájeny ještě předtím, než stát a příjemce podepsali dohodu o poskytnutí podpory. Islandské orgány potvrdily, že režim vylučuje, aby byla podpora poskytnuta na projekty, které byly zahájeny před zveřejněním konečného znění režimu v souladu s odstavcem 91 pokynů k regionální podpoře“ (37).

(113)

Základním předpokladem k tomu, aby Kontrolní úřad režim schválil, byly požadavky a metody pro ověřování existence motivačního účinku podpory, jež jsou stanoveny v pokynech k regionální podpoře na období 2007–2013. Avšak vzhledem k tomu, že doplňkové nařízení vložilo do článku 3 nařízení o pobídkách tento nový text: „nebo podle zvláštní dohody o investicích předtím, než zákon vstoupil v platnost“, je možné, aby byla podpora poskytována na projekty, které byly zahájeny ještě předtím, než režim vstoupil v platnost.

(114)

Změna, kterou zavedlo doplňkové nařízení v článku 8 nařízení o pobídkách, navíc mění referenční sazbu daně z příjmu právnických osob, kterou lze příjemci zaručit jako maximální sazbu daně. Podle pozměněného znění článku je referenční sazbou v případě „zvláštní dohody o investicích“ sazba daně pro právnické osoby, která byla platná v době před vstupem režimu v platnost. Podle původního znění článku by referenční sazbou bývala byla sazba daně platná v době, kdy byla v rámci režimu podepsána dohoda o investicích. Kontrolní úřad má za to, že doplňkové nařízení mění podmínky podpory pro nové příjemce, kteří budou na základě změn provedených doplňkovým nařízením zahrnuti do působnosti režimu.

(115)

Změny, které doplňkové nařízení provedlo v článku 20 nařízení o pobídkách, stanoví maximální dobu trvání osvobození od daně, která začala plynout v den podpisu dohody předtím, než režim v roce 2010 vstoupil v platnost. Tyto změny také mění podmínky podpory pro nové příjemce, kteří budou na základě změn provedených doplňkovým nařízením začleněni do působnosti režimu.

(116)

Kontrolní úřad zastává názor, že změny provedené doplňkovým nařízením oslabují požadavek na test motivačního účinku, který je vymezen v článku 5 zákona č. 99/2010, jak jej schválil Kontrolní úřad. Tyto změny navíc mění požadavek týkající se testu motivačního účinku v původním režimu tak, že podmínky motivačního účinku popsané v bodě 30 pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 (38) již nejsou splněny.

(117)

Kontrolní úřad proto dospěl k závěru, že změny, které doplňkové nařízení provedlo v článcích 3, 8 a 20 režimu, představují novou podporu, která je neslučitelná s fungováním Dohody o EHP ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. c) této dohody a s pokyny k regionální podpoře na období 2007–2013.

(118)

Z toho vyplývá, že jakákoli podpora udělená na základě změn, které provedlo doplňkové nařízení, je také neslučitelná s fungováním Dohody o EHP podle čl. 61 odst. 3 písm. c) a pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013.

(119)

Kontrolní úřad nyní přezkoumá každou z pěti dohod o investicích zvlášť.

(120)

Dohoda o investicích se společností Becromal se týká investice do závodu na anodizování hliníkových fólií, jenž má být ve dvou fázích vybudován ve městě Akureyri. První fáze měla být dokončena do konce března 2011, druhá fáze má být dokončena do konce roku 2014 a celkové investiční náklady činí přibližně 117,25 milionu EUR (39).

(121)

Oddíly D, H a I preambule dohody o investicích se společností Becromal odkazují na předchozí dohodu o investicích do téhož projektu, kterou tytéž strany uzavřely dne 7. července 2009.

(122)

Jak již bylo uvedeno, islandské orgány prohlásily, že doplňkové nařízení bylo přijato s cílem rozšířit režim na projekt společnosti Becromal. Podle jejich názoru bylo nezbytné umožnit společnosti Becromal požádat o pobídky v rámci režimu, aby mohly islandské orgány dostát svým smluvním závazkům vůči společnosti Becromal.

(123)

Odkazy na „zvláštní dohodu o investicích uzavřenou před vstupem zákona v platnost“ byly tudíž doplňkovým nařízením doplněny do nařízení o pobídkách proto, aby byla zajištěna realizace projektu Becromal. Společnost Becromal tedy mohla test motivačního účinku stanovený režimem splnit pouze prostřednictvím změn, které zavedlo doplňkové nařízení.

(124)

Kontrolní úřad již dospěl k závěru, že změny, které v režimu zavedlo doplňkové nařízení, představují novou podporu, která je oddělitelná od režimu. Z toho vyplývá, že každá podpora udělená na základě dohody o investicích se společností Becromal také představuje novou podporu, protože tato dohoda byla uzavřena v rámci působnosti nařízení o pobídkách ve znění doplňkového nařízení.

(125)

Kontrolní úřad již dospěl k závěru, že jakákoli podpora udělená na základě změn, které provedlo doplňkové nařízení, je nová podpora neslučitelná s fungováním Dohody o EHP. Z toho je zřejmé, že dohoda o investicích se společností Becromal rovněž představuje neslučitelnou podporu, protože nesplňuje test motivačního účinku stanovený režimem v podobě, v jaké byl schválen, a dohoda tudíž nemůže spadat do jeho působnosti.

(126)

V zájmu úplnosti a reakce na tvrzení společnosti Becromal a islandských orgánů Kontrolní úřad alternativně vyhodnotil dohodu o investicích se společností Becromal jako opatření ad hoc. Za tímto účelem se Kontrolní úřad odvolává na pokyny k regionální podpoře na období 2007–2013, a zejména na požadavek týkající se motivačního účinku, který je v nich stanoven.

(127)

Jak je zmíněno výše, dohoda o investicích se společností Becromal odkazuje na předchozí dohodu ze dne 7. července 2009. Obě dohody jsou součástí téhož projektu, který podle Kontrolního úřadu představuje „jeden investiční projekt“ ve smyslu bodu 49 a poznámky pod čarou č. 47 pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013.

(128)

Podle bodu 30 pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 je existence motivačního (pobídkového) účinku nezbytným předpokladem slučitelnosti:

„Je důležité zajistit, aby regionální podpora měla skutečný pobídkový účinek k investování, k němuž by v podporovaných oblastech jinak nedošlo. Podporu lze tedy poskytnout pouze na základě režimu podpory, jestliže příjemce podal žádost a orgán odpovědný za provádění režimu podpory písemně a na základě podrobného ověření potvrdil, že projekt ještě před zahájením prací na projektu v zásadě vyhověl podmínkám způsobilosti stanoveným v režimu podpory. Všechny režimy podpory musí obsahovat výslovnou zmínku o obou podmínkách. V případě ad hoc podpory musí příslušný orgán ještě před zahájením prací na projektu vystavit dokument vyjadřující úmysl přiznat podporu pod podmínkou obdržení souhlasu Kontrolního úřadu s takovým opatřením. Pokud práce započnou před splněním podmínek uvedených v tomto odstavci, nebude celý projekt způsobilý pro přiznání podpory.“

(129)

V souladu s rozhodovací praxí Evropské komise a Kontrolního úřadu lze dokument vyjadřující úmysl přiznat podporu ve smyslu pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 popsat jako „dokument, o němž lze usuzovat, že výslovně poskytuje [společnosti] podporu na investici“ (40). Kromě toho podle bodu 30 pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 by měl být tento dokument vyjadřující úmysl přiznat podporu předtím, než je podpora udělena, zaslán Kontrolnímu úřadu ke schválení.

(130)

Bod 30 pokynů k regionální podpoře na období let 2007–2013 má Kontrolnímu úřadu umožnit, aby zjistil, zda má investiční podpora dostatečný motivační účinek, aniž by musel provést úplnou analýzu ekonomických okolností, které ovlivnily rozhodnutí příjemce o investici a panovaly v době, kdy bylo rozhodnutí učiněno (41). Pokud nejsou takovéto záruky poskytnuty a práce začnou, „nebude celý projekt způsobilý pro přiznání podpory“, tzn. že projekt jako takový není způsobilý. Jak tedy potvrdil Tribunál v rozsudku ve věci Kronoply, Kontrolní úřad může posouzení motivačního účinku založit na odkazu na okolnosti chronologické povahy (42).

(131)

Společnost Becromal tvrdila, že se změnilo posuzování věcí státní podpory, jelikož byly zavedeny přesnější hospodářské analýzy spočívající např. v tom, že Kontrolní úřad musí při posuzování motivačního účinku podpory rovněž posoudit hospodářskou povahu podpory (tzn. zda přispěla ke změně chování příjemce podpory), a to s ohledem na ustanovení pokynů VIP. Kontrolní úřad nemůže toto tvrzení přijmout.

(132)

Společnost Becromal se odvolává na rozhodnutí Soudního dvora ve věci HGA  (43) a tvrdí, že: „[…] Soudní dvůr v přezkumu rozhodnutí Soudu prvního stupně rozhodl, že jediným určeným faktorem, pokud jde o to, zda má opatření podpory motivační účinek, je to, zda změnilo chování investora, a pominul všechny odkazy, které Soud prvního stupně učinil ve věci Kronoply“ (44).

(133)

Způsob, jímž společnost Becromal chápe rozhodnutí ve věci HGA, však přehlíží jednoznačné zjištění Soudního dvora, že zjištění Tribunálu, že „[…] podání žádosti o podporu před zahájením realizace investičního projektu je jednoduchým, relevantním a přiměřeným kritériem umožňujícím Komisi předpokládat, že zamýšlená podpora je nezbytná“, nebyl v odvolacím řízení zpochybněn (45).

(134)

Kromě toho velký senát Soudního dvora ve věci Nuova Agricast rozhodl takto: „Závěr o neexistenci nezbytnosti podpory může zejména vyplývat ze skutečnosti, že dotovaný projekt byl již podnikem, který si přeje získat podporu, zahájen nebo dokonce dokončen před tím, než byla žádost o podporu předána příslušným orgánům.“ Soudní dvůr dále uvedl, že to „vylučuje, aby dotyčná podpora mohla hrát podnětnou roli“ (46). Kontrolní úřad proto zastává názor, že v tomto případě je vhodné, aby svá zjištění ohledně neslučitelnosti založil na chronologickém posouzení: konkrétně že i) nebyl splněn test motivačního účinku stanovený v pokynech k regionální podpoře na období 2007–2013 a ii) práce na projektu začaly před uzavřením dohody o investicích a poskytnutím podpory.

(135)

Kontrolní úřad rovněž odmítá tvrzení společnosti Becromal, že Kontrolní úřad musí přezkoumat projekt s ohledem na pokyny VIP a provést test motivačního účinku, který je v nich stanoven. Kontrolní úřad podotýká, že u určitých velkých investičních projektů je test motivačního účinku, jenž je stanoven v bodě 30 pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 (založený na chronologickém požadavku, že žádost byla podána před zahájením prací a stejně tak byla před zahájením prací potvrzena způsobilost), doplněn druhým testem, který má ekonomickou povahu (je založen na ekonomické analýze toho, zda podpora přispívá ke změně chování příjemce podpory) a je stanoven v bodě 57 pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 a v pokynech VIP.

(136)

Pokyny VIP stanoví, že u určitých velkých projektů, tedy těch, které mají značný vliv na obchod a mohou výrazně narušit hospodářskou soutěž (47), má být provedeno důkladné posouzení. Posouzení motivačního účinku v takovýchto případech je popsáno v bodě 19 pokynů VIP; toto posouzení „se uskuteční na dvou úrovních: za prvé na obecné, procesní úrovni a za druhé na podrobnější ekonomické úrovni“. Z toho vyplývá, že kromě toho, že je třeba podat žádost dříve, než jsou zahájeny práce na projektu, je u velkých investičních projektů nutné provést podrobnější ekonomickou analýzu.

(137)

Podle bodu 3 pokynů VIP a bodu 49 pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 je velkým investičním projektem počáteční investice se způsobilými výdaji převyšujícími 50 milionů EUR. Jak již bylo zmíněno, dohoda o investicích se společností Becromal se zmiňuje o celkových investičních nákladech na obě fáze projektu ve výši 117,25 milionu EUR. Avšak ani společnost Becromal, ani islandské orgány neposkytly Kontrolnímu úřadu informace o intenzitě podpory ani o způsobilých nákladech, které jsou s projektem spjaty. Neposkytly ani informace o podmínkách pro podrobné ověření závazku stanovené v pokynech VIP, na které odkazuje odst. 57 písm. a) a b) pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 (tj. že příjemci podpory lze přičítat více než 25 % dotčených výrobků na dotčeném trhu a že výrobní kapacita vytvořená projektem představuje více než 5 % trhu s dotčeným výrobkem). Podle názoru Kontrolního úřadu nic nenaznačuje, že by projekt společnosti Becromal převyšoval prahy stanovené v bodě 57 pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013.

(138)

Kontrolní úřad proto dospěl k závěru, že podrobná analýza stanovená v pokynech VIP se na dohodu o investicích se společností Becromal nevztahuje.

(139)

S ohledem na judikaturu a znění pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 proto stačí zjistit, zda příjemce podpory před zahájením prací na projektu podal žádost o podporu a zda udělující orgán vydal písemné potvrzení, jež je podmíněno schválením opatření ze strany Kontrolního úřadu.

(140)

Pokyny k regionální podpoře na období 2007–2013 definují „zahájení prací“ jako „zahájení stavebních prací nebo první závazný příslib objednávky zařízení; tento pojem však nezahrnuje předběžné studie proveditelnosti“.

(141)

Jak potvrdily islandské orgány i společnost Becromal, stavební práce na projektu společnosti Becromal byly zahájeny v roce 2008, tedy dokonce před podpisem předchozí dohody ze dne 7. července 2009.

(142)

Kontrolní úřad nemůže souhlasit s tvrzením společnosti Becromal, že by se „zahájení prací“ mělo omezit na objednání zařízení, které je navrženo konkrétně pro určitý projekt, a že nákup pozemku a/nebo budovy závodu nutně nemusí znamenat začátek rozhodnutí o investici, neboť takovou investici lze kdykoli snadno prodat. Tento užší výklad není v souladu se zněním pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013. Jak je uvedeno výše, pokyny k regionální podpoře na období 2007–2013 jasně definují „zahájení prací“ buď jako „zahájení stavebních prací nebo první závazný příslib objednávky zařízení […]“. Tento výklad je podpořen judikaturou Tribunálu, podle které i malá úroveň investice ze strany příjemce stačí k vyvolání právních účinků, a tudíž se má za to, že představuje první fázi prací (48).

(143)

Kromě toho je z informací, které má Kontrolní úřad k dispozici, patrné, že společnost Becromal zahájila výstavbu svého závodu na počátku roku 2008 (49) a nábor pracovníků začal později ve stejném roce (50). V roce 2008 společnost Becromal uzavřela dohody s dodavateli na dodávku nezbytného zařízení (51).

(144)

Tyto okolnosti podporují názor Kontrolního úřadu, že regionální podpora nebyla hlavním motivačním faktorem pro investici společnosti Becromal ve městě Akureyri. Naopak, společnost Becromal zahájila práce na projektu, aniž by islandským orgánům předložila žádost o podporu a aniž by se islandské orgány zavázaly, že poskytnou regionální podporu.

(145)

Navíc, jak je stanoveno v samotném režimu, „pouze žádosti o podporu, které byly společně se všemi dokumenty, jež jsou nezbytné pro posouzení žádosti, obdrženy před zahájením prací na investičním projektu, budou vzaty v úvahu pro poskytnutí regionální podpory v rámci režimu“ (52). Vzhledem k tomu, že práce v rámci investičního projektu společnosti Becromal byly zahájeny před podáním žádosti o podporu, Kontrolní úřad dospěl k závěru, že projekt nesplnil test motivačního účinku, a proto není způsobilý pro regionální podporu v rámci režimu v podobě, v jaké byl schválen.

(146)

Kontrolní úřad neobdržel žádné informace, na jejichž základě by mohl ověřit, zda se islandské orgány před zahájením prací zavázaly, že na projekt poskytnou podporu. Společnost Becromal uvedla, že od islandských orgánů obdržela formální žádost, kterou byla vyzvána, aby uzavřela dohodu o investicích před zahájením prací v dané lokalitě. Avšak ani společnost Becromal, ani islandské orgány neposkytly Kontrolnímu úřadu žádný důkaz o takovéto žádosti.

(147)

Jak je uvedeno výše v bodě odůvodnění 141, islandské orgány nejprve uzavřely dohodu o investicích se společností Becromal dne 7. července 2009. Tato dohoda poskytla společnosti Becromal záruky, že islandské orgány byly odhodlány uzavřít s touto společností úplnou dohodu o investicích. I když společnost Becromal předložila Kontrolními úřadu dopis ze dne 20. září 2013 od bývalého ministra průmyslu, v němž tento ministr tvrdí, že vláda v roce 2007 souhlasila s tím, že se společností uzavře dohodu o investicích, a že práce na dohodě začaly již v roce 2008, toto tvrzení není podpořeno žádnými soudobými dokumenty, které by mohly prokázat, že společnosti Becromal byly před zahájením prací na projektu poskytnuty specifické pobídky. Kontrolní úřad v každém případě dané opatření neschválil předtím, než byly zahájeny práce na projektu.

(148)

Proto v tomto případě ani islandské orgány, ani společnost Becromal neprokázaly, že existují okolnosti, které (navzdory tomu, že práce na projektu byly zahájeny před poskytnutím podpory) mohou zaručit, že bude přesto splněn test motivačního účinku (53).

(149)

Kontrolní úřad proto dospěl k závěru, že podmínka motivačního účinku není v případě dohody o investicích se společností Becromal splněna.

(150)

Na základě výše uvedených skutečností dospěl Kontrolní úřad k závěru, že žádná podpora, která byla poskytnuta na základě dohody o investicích se společností Becromal, není slučitelná s fungováním Dohody o EHP podle čl. 61 odst. 3 písm. c).

(151)

Islandské orgány uvedly, že změny, které v režimu provedlo doplňkové nařízení, nemají žádný vliv na dohodu o investicích se společností Verne. Toto tvrzení se opírá o skutečnost, že dohoda o investicích se společností Verne spadá do oblasti působnosti režimu v podobě, v jaké byl schválen. I když Kontrolní úřad přijímá první tvrzení islandských orgánů v tomto ohledu, nemůže souhlasit s tím, že dohoda o investicích se společností Verne splňuje motivační test stanovený v režimu v podobě, v jaké byl schválen.

(152)

V rozhodnutí o zahájení řízení Kontrolní úřad poukázal na skutečnost, že ačkoli dohoda o investicích se společností Verne neodkazuje na předchozí dohodu, zdá se nicméně, že se týká stejného nebo podobného investičního projektu, jako byl projekt, který byl předmětem předchozího rozhodnutí Kontrolního úřadu: rozhodnutí č. 418/10/KOL (54).

(153)

Počáteční investiční projekt byl zahájen dne 26. února 2008 podpisem dohody o nákupu nemovitostí, podle které společnost Verne koupila od islandského státu pět budov pro účely zřízení datového centra. Dohoda o investicích byla parafována dne 23. října 2009 (55). Projekt byl později pozastaven a znovu spuštěn podpisem dohody o investicích se společností Verne uzavřené dne 27. září 2011, aby se na něj podle islandských orgánů vztahoval režim v podobě, v jaké byl schválen.

(154)

Projekt v podobě, v jaké byl původně plánován, spočíval ve výstavbě velkoobchodního datového centra s vysokou hustotou výkonu v obci Reykjanesbær. Podle dohody o investicích se společností Verne se nezměnila lokalita, v níž je projekt realizován. Pro dokončení projektu mají být použity stejné budovy, jak je jasně uvedeno v preambuli obou dohod o investicích z roku 2009 a v dohodě o investicích se společností Verne (56). Kromě toho se nezměnily hlavní strany dohody (tj. společnosti Verne Real Estate II ehf. („VRE II“) a Verne Holdings Ltd). Obě dohody o investicích navíc měly jasně určený společný cíl: poskytovat klíčové služby datového centra na globálním trhu informačních technologií.

(155)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti nemůže Kontrolní úřad souhlasit s tvrzením islandských orgánů, že mezi oběma projekty existují podstatné rozdíly. Islandské orgány v tomto ohledu neposkytly Kontrolnímu úřadu přesvědčivé informace. Kromě toho nemůže Kontrolní úřad přijmout tvrzení islandských orgánů, že vzhledem k tomu, že se dohoda o investicích se společností Verne týká výlučně nové výstavby datového centra a infrastruktury, měla by se týkat nového projektu.

(156)

Pokyny k regionální podpoře na období 2007–2013 uvádějí: „[…] Za účelem zabránění umělému dělení velkých investičních projektů na dílčí projekty s cílem obejít ustanovení těchto pokynů bude velký investiční projekt považován za jeden investiční projekt, pokud je počáteční investice provedená v období tří let jednou či více společnostmi a skládá se z dlouhodobých aktiv zkombinovaných ekonomicky neoddělitelným způsobem“ (57).

(157)

Kromě toho „[…] při posuzování ekonomické neoddělitelnosti počáteční investice vezme Kontrolní úřad v úvahu technické, funkční a strategické souvislosti, ale i geografickou blízkost. Ekonomická neoddělitelnost se bude posuzovat nezávisle na vlastnictví“ (58). Jak již bylo zmíněno, poloha a povaha projektu se nezměnily a hlavní strany jsou u obou dohod, tedy dohody z roku 2009 i z roku 2011, stejné. Islandské orgány zdůraznily skutečnost, že potenciální úroveň investice je nyní nižší, jelikož tři fáze původně plánované výstavby velkoobchodního datového centra byly nahrazeny ad hoc výstavbou menších modulů, a že společnost Verne v rámci své nové investiční strategie aktivně usilovala o prodej budov zpět místním orgánům, aby zlepšila své finanční postavení. To však neodráží žádné technické, funkční ani strategické odlišnosti mezi původním investičním projektem a projektem, o němž se zmiňuje dohoda o investicích se společností Verne. Na základě informací, které má k dispozici, se Kontrolní úřad spíše domnívá, že tento vývoj představuje politické nebo obchodní rozhodnutí, které vychází ze snah společnosti vyhovět svým zákazníkům (59).

(158)

A konečně pokyny k regionální podpoře na období 2007–2013 uvádějí: „[…] při posuzování toho, zda velký investiční projekt tvoří jedinou investici, není relevantní, zda projekt realizuje jeden podnik či více podniků, které se spolupodílejí na investičních nákladech, nebo více podniků, které nesou náklady oddělených investic v rámci téhož investičního projektu (například v případě společného podniku)“ (60). Kontrolní úřad proto považuje jakékoli odlišování smluvních stran pro účely určení nedělitelnosti investičního projektu za bezpředmětné.

(159)

Islandské orgány dále poukazují na novou kapitálovou injekci do společnosti VRE II na konci roku 2011 a tvrdí, že s touto injekcí je spojena strukturální změna původního investičního projektu. Podle islandských orgánů je společnost VRE II nový subjekt, jenž byl zřízen v roce 2011, aby mohl být zařazen do režimu, a to v návaznosti na dokončení podoby účasti společnosti Verne v režimu. Aniž je dotčeno jakékoli případné rozhodnutí Kontrolního úřadu zahájit samostatné šetření v souvislosti se zmíněnou injekcí, Kontrolní úřad má za to, že tato investice pokrývá dodatečné způsobilé náklady na dotčený projekt. Kontrolní úřad nicméně zdůrazňuje, že v souladu s pokyny k regionální podpoře na období 2007–2013 se celkové způsobilé náklady mají stanovit na určitou částku ještě předtím, než je projekt zahájen. Jakmile je projekt zahájen, není již možné tyto způsobilé náklady a částku podpory uměle zvyšovat, neboť motivační účinek takovéto podpory se posuzuje v okamžiku, kdy je podpora udělena.

(160)

Islandské orgány navíc uvádějí, že dohoda o investicích se společností Verne stanoví určité závazky, které nebyly součástí předchozí dohody. V této souvislosti má Kontrolní úřad za to, že ustanovení dohody o investicích se společností Verne, která se týkají uložení právních závazků, např. omezení kapitálových kontrol, průmyslových poplatků, poplatků za silniční připojení atd. a/nebo uložení dodatečných závazků, pokud jde o převod podílů, představují administrativní změny, které nemění povahu původního projektu uvedeného v předchozí dohodě.

(161)

Kromě toho otázka, zda se liší výhody plynoucí ze státní podpory, či nikoli, neznamená z hlediska posouzení investičního charakteru projektu žádný rozdíl. Kontrolní úřad podotýká, že dohoda o investicích se společností Verne stanoví různé podmínky, pokud jde o daň z příjmu, kterou má společnost zaplatit, nebo dobu trvání dohody. Jak však potvrdily islandské orgány, tyto různé podmínky byly stanoveny proto, aby byl zajištěn soulad s podmínkami režimu. Proto se tím nemění investiční charakter projektu a ani to nedokazuje, že jde o nový nesouvisející projekt.

(162)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem má Kontrolní úřad za to, že dohoda o investicích se společností Verne představuje dodatečnou investici v souvislosti s pracemi, které byly zahájeny již nákupem budov dne 26. února 2008.

(163)

Kontrolní úřad neobdržel od islandských orgánů ani od společnosti Verne žádné dodatečné informace, které by dokládaly jejich tvrzení, že se jedná o nový investiční projekt. Strany zejména neposkytly žádné informace, které by Kontrolní úřad přesvědčily, že je možné rozlišovat mezi činnostmi společnosti Verne na základě jejich technických, funkčních nebo strategických vlastností.

(164)

Jak již bylo zmíněno, režim v podobě, v níž byl schválen, vylučuje, aby byla podpora udělována na projekty, na nichž byly práce zahájeny ještě předtím, než společnost v rámci režimu uzavřela dohodu s islandskými orgány. Kromě toho islandské orgány potvrdily, že režim vylučuje udělení podpory na projekty, které byly zahájeny před datem zveřejnění konečného znění režimu. Kontrolní úřad proto zastává názor, že podpora udělená společnosti Verne mohla test motivačního účinku stanovený režimem splnit pouze prostřednictvím změn, které zavedlo doplňkové nařízení (61).

(165)

Avšak vzhledem k tvrzení islandských orgánů, že se změny v nařízení o pobídkách, které provedlo doplňkové nařízení, na projekt společnosti Verne nevztahují, musí se mít za to, že dohoda o investicích se společností Verne spadá mimo oblast působnosti režimu v podobě, v níž byl schválen, neboť projekt byl zahájen dávno před datem, kdy bylo zveřejněno konečné znění režimu. Kontrolní úřad proto posoudí slučitelnost dohody o investicích se společností Verne jako nové ad hoc opatření podpory.

(166)

Podle bodu 3 pokynů VIP a bodu 49 pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 je velkým investičním projektem počáteční investice se způsobilými výdaji převyšujícími 50 milionů EUR. Jak je zmíněno v preambuli dohody o investicích se společností Verne, investoři odhadují, že potenciální úroveň investice by u tohoto projektu mohla přesáhnout 675 milionů USD. Jak již bylo zmíněno výše v souvislosti s projektem Becromal, pokyny VIP se vztahují pouze na určité velké investiční projekty. Islandské orgány neposkytly Kontrolnímu úřadu žádné informace o intenzitě podpory ani o způsobilých nákladech, které jsou s projektem společnosti Verne spjaty. Neposkytly ani informace o podmínkách pro podrobné ověření závazku stanovené v pokynech VIP, na které odkazuje odst. 57 písm. a) a b) pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 (tj. že příjemci podpory lze přičítat více než 25 % dotčených výrobků na dotčeném trhu a že výrobní kapacita vytvořená projektem představuje více než 5 % trhu s dotčeným výrobkem). Podle názoru Kontrolního úřadu nic nenaznačuje, že by projekt společnosti Verne převyšoval prahy stanovené v bodě 57 pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013.

(167)

Kontrolní úřad proto dospěl k závěru, že podrobná analýza stanovená v pokynech VIP se na dohodu o investicích se společností Verne nevztahuje.

(168)

Jak je již zmíněno v bodě odůvodnění 153, práce na projektu byly zahájeny již v únoru 2008, kdy společnost Verne koupila od islandského státu pět budov. Následně společnost Verne v letech 2008 a 2009 zrenovovala dva velké sklady (budovy 868 a 869) jako součást původně plánovaného kampusu s více budovami (62). Jelikož jsou pořízení a renovace těchto budov (přímo souvisejících se zřízením datového centra společnosti Verne) považovány za počáteční investici, musí být za datum, kdy byly zahájeny práce na projektu, považováno datum nákupu těchto budov (63). Kontrolní úřad neobdržel žádné informace, které by hovořily pro možnost, že se islandské orgány zavázaly poskytnout podporu na projekt ještě předtím, než byly práce zahájeny. Islandské orgány nyní naopak potvrdily, že před uzavřením dohody o investicích se společností Verne ze dne 27. září 2011 s touto společností neuzavřely žádnou dohodu o udělení pobídek. Podle islandských orgánů byla dohoda o investicích z roku 2009 pouze parafována, ale nikoli podepsána, a proto neměla žádný právní účinek. Důvod, proč se dohoda o investicích se společností Verne nezmiňuje o žádné předchozí dohodě, spočívá podle islandských orgánů v tom, že se společností Verne žádná předchozí dohoda o investicích podepsána nebyla.

(169)

V bodech odůvodnění 131 až 134 rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřil Kontrolní úřad pochybnosti o tom, zda dohoda o investicích se společností Verne splňuje podmínku motivačního účinku podle pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013, či nikoli. Islandské orgány v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení tvrdily, že bez dohody o investicích by od projektu bývalo bylo upuštěno kvůli finanční krizi (64). Kromě toho se domnívají, že Kontrolní úřad by se měl řídit přístupem, který Evropská komise zaujala v mnoha rozhodnutích o tom, že nevznese námitky vůči úlevě poskytnuté finančním institucím, a podle nějž není jako základní předpoklad slučitelnosti vyžadován motivační účinek.

(170)

Kontrolní úřad nemůže s touto argumentační logikou souhlasit. Rozhodovací praxe Komise v souvislosti s finanční krizí se týkala pouze podpory poskytnuté finančnímu odvětví, přičemž jako právní základ byl použit především čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU (což odpovídá čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP). V takových případech byla podpora poskytnuta za účelem napravení vážného narušení, které ovlivňuje celou ekonomiku členského státu. Tribunál opakovaně prohlásil, že toto ustanovení se musí uplatňovat restriktivně (65). Kontrolní úřad má za to, že nelze uvažovat o žádných podobnostech se státní podporou, která je společnostem poskytována jako regionální podpora na základě pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 a jejímž cílem je rozvoj konkrétní zeměpisně definované oblasti a motivační účinek v jejím případě představuje hlavní zásadu slučitelnosti. Kontrolní úřad proto nemůže v tomto případě zaujmout stejný postoj, jaký uplatňuje Komise vůči státní podpoře poskytované finančním institucím v kontextu finanční krize.

(171)

Kromě toho islandské orgány neposkytly Kontrolnímu úřadu žádné informace, jimiž by zdůvodnily nutnost podpory pro dokončení projektu. Pokud by projekt býval nebyl bez podpory dokončen, jak tvrdí islandské orgány, měly tyto orgány poskytnout informace a analýzu, které by Kontrolnímu úřadu umožnily toto tvrzení ověřit. Tato analýza by bývala musela zohlednit mimo jiné výpočty ziskovosti projektu s podporou a bez ní, analýzy citlivosti a podrobný popis toho, jak finanční krize ovlivnila rozhodnutí o investici.

(172)

Islandské orgány navíc neprokázaly, že existují okolnosti, které (navzdory tomu, že práce na projektu byly zahájeny před poskytnutím podpory) mohou zaručit, že bude přesto splněn test motivačního účinku (66).

(173)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl Kontrolní úřad k závěru, že podmínka motivačního účinku není v případě dohody o investicích se společností Verne splněna.

(174)

Toto zjištění samo o sobě stačí k tomu, aby bylo možné stanovit, že dohoda o investicích se společností Verne je neslučitelná s fungováním Dohody o EHP podle čl. 61 odst. 3 písm. c) a s pokyny k regionální podpoře na období 2007–2013.

(175)

Pro úplnost však Kontrolní úřad přezkoumá také specifická ustanovení dohody a posoudí, zda vyhovují podmínkám stanoveným v pokynech k regionální podpoře na období 2007–2013.

(176)

Aby bylo možné daňová opatření poskytnutá na základě dohody o investicích se společností Verne označit za investiční podporu:

(177)

Celkové investiční náklady jsou v dohodě o investicích se společností Verne stanoveny přibližně na 675 milionů USD. V rozhodnutí o zahájení řízení Kontrolní úřad vyvodil předběžný závěr, že v dohodě neexistuje jasná vazba mezi investičními náklady a podporou. V tomto kontextu nebyly způsobilé náklady konkrétně definovány, podpora nebyla množstevně vyjádřena a nebyl stanoven strop podpory. Islandské orgány neposkytly žádné informace, aby tyto předběžné závěry vyvrátily. Neexistence těchto prvků v dohodě o investicích se společností Verne je v rozporu s ustanoveními pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013.

(178)

Jak již bylo zmíněno výše v bodě odůvodnění 44, islandské orgány prohlásily, že agentura Invest in Iceland provedla před uzavřením každé dohody analýzu nákladů a přínosů každého projektu a výbor pro pobídky vyhodnotil, zda projekty splňují kritéria způsobilosti stanovená v zákoně č. 99/2010 a v nařízení o pobídkách.

(179)

Pokyny k regionální podpoře na období 2007–2013 uvádějí, že „[…] regionální investiční podpora se počítá buď podle hmotných a nehmotných investičních nákladů vyplývajících z počátečního investičního projektu, nebo podle (odhadovaných) mzdových nákladů na pracovní místa přímo vytvořená určitým investičním projektem […]. Úroveň podpory je vymezena z hlediska její intenzity (míry) v porovnání s referenčními náklady“ (68).

(180)

Aby Kontrolní úřad mohl posoudit slučitelnost opatření podpory podle pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013, musí být v odkazu na specifické způsobilé investiční náklady jasně vyjádřen strop podpory. Skutečnost, že islandské orgány zřídily v rámci režimu mechanismus pro následnou kontrolu způsobilosti projektů, nemá pro Kontrolní úřad při posuzování slučitelnosti žádný význam, jelikož takovýto mechanismus nezaručuje, že intenzita podpory uvedená v hrubém ekvivalentu podpory je diskontovaná hodnota podpory vyjádřená jako procentní podíl diskontované hodnoty způsobilých nákladů, ani že se způsobilé výdaje předpokládané v dohodě o investicích se společností Verne týkají nákladů na investice do nehmotného majetku, jak stanoví pokyny k regionální podpoře na období 2007–2013 (69).

(181)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl Kontrolní úřad k závěru, že dohoda o investicích se společností Verne nesplňuje podmínky stanovené v pokynech k regionální podpoře na období 2007–2013, neboť i) dohoda neuvádí způsobilé náklady, které měly být při investici zohledněny; ii) podpora není řádně množstevně vyjádřena; a iii) dohoda neobsahuje metodiku výpočtu, pokud jde o intenzitu podpory pro daný projekt.

(182)

Článek 23.7 dohody o investicích se společností Verne ukládá islandským orgánům bezpodmínečnou povinnost poskytnout příjemci dodatečnou podporu na projekt, na který již byla podpora v rámci režimu poskytnuta, pokud se ukáže, že jsou budoucí změny režimu prospěšnější.

(183)

Toto ustanovení zaručuje příjemci právo obdržet podporu nad rámec původně udělené podpory v režimu v podobě, v jaké jej schválil Kontrolní úřad. Takováto podpora proto spadá mimo působnost režimu.

(184)

Kontrolní úřad dospěl k závěru, že jakákoli podpora poskytnutá na základě výše uvedeného ustanovení by měla být klasifikována jako provozní podpora, jelikož nijak nesouvisí s počáteční investicí. Takováto provozní podpora je neslučitelná s Dohodou o EHP. Podpora zejména není poskytnuta na předem vymezené způsobilé výdaje nebo náklady, jak stanoví bod 66 pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013.

(185)

Na základě výše uvedených skutečností dospěl Kontrolní úřad k závěru, že každá podpora, která byla poskytnuta na základě dohody o investicích se společností Verne, představuje novou ad hoc státní podporu a není slučitelná s fungováním Dohody o EHP podle čl. 61 odst. 3 písm. c).

(186)

Dohoda o investicích se společností Kísilfélagið odkazuje na výstavbu závodu na výrobu křemíkového kovu v lokalitě Helguvik na území obce Reykjanesbær, která proběhne ve dvou či více etapách.

(187)

V rozhodnutí o zahájení řízení Kontrolní úřad vyjádřil předběžný názor, že dohoda o investicích se společností Kísilfélagið odkazuje na předchozí dohodu, kterou stejné strany uzavřely v souvislosti se stejným projektem dne 29. května 2009 (70). Jak je výslovně uvedeno v preambuli dohody o investicích se společností Kísilfélagið: „[…] dohoda o investicích podepsaná dne 29. května 2009 byla považována ze předběžný krok k uzavření komplexnější dohody o investicích mezi stranami“ a „[…] tato dohoda o investicích je proto dohodou, která navazuje na předchozí dohodu o investicích ze dne 29. května 2009“ (71).

(188)

Kromě toho článek 2.2 dohody ze dne 29. května 2009 uvádí: „Úplná dohoda bude obsahovat ustanovení o znehodnocování a odpisech z dlouhodobých aktiv a o jiných účetních standardech, osvobození od poplatků požadovaných vládou, sazbě daně a obecném zdanění společnosti a společnosti Tomahawk a investorů, o dovozních a vývozních clech, spotřebních daních atd., ale nebude na tato ustanovení omezena.“ Bod 1.1 (f.1) zmíněné dohody navíc uvádí, že „doba trvání této dohody o investicích a následné úplné dohody o investicích nebude kratší než 20 let od realizace […]. Tato dohoda o investicích bude nahrazena úplnou dohodou o investicích, a proto bude ukončena, jakmile bude úplná dohoda o investicích právně závazná […]“.

(189)

Islandské orgány uvedly, že změny, které v režimu provedlo doplňkové nařízení, byly zaměřeny na dohodu o investicích se společností Becromal a že na žádný jiný projekt, který byl zahájen před vstupem režimu v platnost, pobídky v rámci režimu poskytnuty nebyly.

(190)

Ačkoli společnost Kísilfélagið před vstupem režimu v platnost uzavřela s islandskými orgány dohodu, práce na projektu, jež jsou popsány v dohodě z roku 2009, v době, kdy byla v rámci režimu podepsána dohoda o investicích se společností Kísilfélagið, ještě nezačaly. Vzhledem k tomu, že byl splněn test motivačního účinku, by se tudíž tento projekt kvalifikoval pro pobídky v rámci režimu bez ohledu na změny zavedené doplňkovým nařízením. Společnost Kísilfélagið navíc neměla žádný prospěch ze změn, které doplňkové nařízení provedlo v článcích 8 a 20 nařízení o pobídkách.

(191)

Kontrolní úřad proto dospěl k závěru, že změny zavedené doplňkovým nařízením neměly na dohodu o investicích se společností Kísilfélagið žádný vliv.

(192)

Kontrolní úřad podotýká, že – jak potvrdily islandské orgány – práce na projektu dosud nebyly zahájeny. Kromě toho není jasné, zda vůbec někdy zahájeny budou. Kontrolní úřad si není vědom, že by začala výstavba v rámci projektu společnosti Kísilfélagið nebo že by tato společnost objednala nějaké zařízení. Proto předtím, než příjemce zahájil práce na projektu, žádná podpora udělena nebyla.

(193)

Kontrolní úřad proto dospěl k závěru, že podmínka motivačního účinku stanovená v režimu je v případě dohody o investicích se společností Kísilfélagið splněna.

(194)

I když dohoda o investicích se společností Kísilfélagið splňuje podmínku motivačního účinku stanovenou v režimu, islandské orgány souhlasí s předběžným závěrem Kontrolního úřadu, že dohoda o investicích se společností Kísilfélagið byla zdrojem dalších pobídek, které přesahovaly působnost režimu v podobě, v jaké byl schválen (72).

(195)

Podle dohody o investicích se společností Kísilfélagið má výstavba závodu na výrobu křemíkového kovu proběhnout ve dvou či více etapách v období tří let. Dohoda neurčuje začátek ani konečné datum výstavby závodu a nestanoví ani žádné kroky, které je nutné provést, aby výstavba proběhla. Kromě toho se dohoda nezmiňuje o způsobilých investičních nákladech a nestanoví ani intenzity podpory nebo strop podpory. Pokud Kontrolní úřad obdobným způsobem uplatní argumentaci popsanou výše v bodech odůvodnění 176 až 181, která se týká dohody o investicích se společností Verne, má za to, že tyto prvky ovlivňují celé posouzení slučitelnosti dohody o investicích se společností Kísilfélagið, a proto by měly být posouzeny jako neoddělitelná součást dohody.

(196)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl Kontrolní úřad k závěru, že dohoda o investicích se společností Kísilfélagið v plném rozsahu nesplňuje podmínky stanovené v pokynech k regionální podpoře na období 2007–2013, neboť i) dohoda neuvádí způsobilé náklady, které měly být při investici zohledněny; ii) podpora není řádně množstevně vyjádřena; a iii) dohoda neobsahuje metodiku výpočtu, pokud jde o intenzitu podpory pro daný projekt.

(197)

Dohodu o investicích se společností Kísilfélagið je proto nutné považovat za novou podporu ad hoc, která nespadá do působnosti režimu v podobě, v jaké byl schválen.

(198)

Článek 22.8 dohody o investicích se společností Kísilfélagið ukládá islandským orgánům bezpodmínečnou povinnost poskytnout příjemci dodatečnou podporu na projekt, na který již byla podpora v rámci režimu poskytnuta, pokud se ukáže, že jsou budoucí změny režimu prospěšnější.

(199)

Toto ustanovení zaručuje příjemci právo obdržet podporu nad rámec původně udělené podpory na základě režimu. Takováto podporu proto spadá mimo působnost režimu v podobě, v jaké jej schválil Kontrolní úřad. Islandské orgány potvrdily, že respektují názor Kontrolního úřadu, že takovéto uplatnění režimu není v souladu s podobou, v jaké byl schválen. Proto se zavázaly, že toto ustanovení z dohody odstraní. Islandské orgány toto opatření ad hoc nicméně Kontrolnímu úřadu neoznámily, jak měly učinit podle čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3.

(200)

Kontrolní úřad má za to, že jakákoli podpora poskytnutá na základě výše uvedeného ustanovení by měla být klasifikována jako provozní podpora, jelikož nijak nesouvisí s počáteční investicí. Takováto provozní podpora je zjevně neslučitelná s Dohodou o EHP a Kontrolní úřad neobdržel žádné informace ani argumenty, které by vysvětlovaly, proč by i přesto měla být slučitelná. Opatření zejména nejsou poskytnuta na předem vymezené způsobilé výdaje nebo náklady, jak stanoví bod 66 pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013.

(201)

Na základě výše uvedených skutečností Kontrolní úřad dospěl k závěru, že dohoda o investicích se společností Kísilfélagið splňuje podmínku motivačního účinku, která je stanovena v pokynech k regionální podpoře na období 2007–2013, a společnost Kísilfélagið proto byla způsobilá k tomu, aby obdržela podporu v rámci režimu.

(202)

Kontrolní úřad však dále dospěl k závěru, že dohoda o investicích se společností Kísilfélagiđ nesplňuje podmínky stanovené v pokynech k regionální podpoře na období 2007–2013, neboť neuvádí ani způsobilé náklady, ani intenzity podpory a strop podpory. Kontrolní úřad má tudíž za to, že jakákoli podpora udělená na základě dohody o investicích se společností Kísilfélagið představuje neslučitelnou státní podporu podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

(203)

Podle informací, které má Kontrolní úřad k dispozici, dohoda o investicích se společností Thorsil nesouvisí s žádnou předchozí dohodou o investicích.

(204)

Kontrolní úřad nicméně v rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřil pochybnosti o tom, zda článek 15.3 dohody o investicích se společností Thorsil umožňuje, aby byla podpora udělena mimo rámec schváleného režimu (73).

(205)

Jak je zmíněno výše v bodech odůvodnění 33 až 34, islandské orgány souhlasí s předběžným závěrem Kontrolního úřadu, že dohoda stanoví další pobídky nad rámec těch, které byly povoleny režimem.

(206)

V každém případě, jelikož dohoda již vstoupila v platnost, Kontrolní úřad nemůže vyloučit možnost, že podpora byla udělena mimo rámec schváleného režimu. Kontrolní úřad tudíž posoudí dodatečné pobídky, které jsou vymezeny v článku 15.3 dohody o investicích se společností Thorsil, jako podporu ad hoc.

(207)

Dohoda o investicích se společností Thorsil byla podepsána dne 30. prosince 2010. Týká se výstavby závodu na výrobu křemíkového kovu v obci Ölfus, jehož roční výrobní kapacita má činit přibližně 50 000 metrických tun.

(208)

Podle islandských orgánů bylo spuštění závodu naplánováno na říjen 2014. Výstavba závodu však dosud nezačala a není jisté, zda se tento projekt vůbec uskuteční. Proto je jasné, že předtím, než příjemce zahájil práce na projektu, žádná podpora udělena nebyla. Kontrolní úřad proto dospěl k závěru, že podmínka motivačního účinku je v případě dohody o investicích se společností Thorsil splněna.

(209)

Podle dohody o investicích se společností Thorsil se má výstavba závodu na výrobu křemíkového kovu podle plánu uskutečnit v obci Ölfus a výroba má být podle předpokladů zahájena 1. října 2014. Dohoda však neurčuje začátek ani konečné datum výstavby závodu a nestanoví ani žádné kroky, které je nutné provést, aby výstavba proběhla. Kromě toho se dohoda nezmiňuje o způsobilých či celkových investičních nákladech a nestanoví ani intenzity podpory nebo strop podpory.

(210)

Pokud Kontrolní úřad obdobným způsobem uplatní argumentaci popsanou výše v bodech odůvodnění 176 až 181, která se týká dohody o investicích se společností Verne, má za to, že tyto prvky ovlivňují celé posouzení slučitelnosti dohody o investicích se společností Thorsil, a proto by měly být posouzeny jako neoddělitelná součást dohody.

(211)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl Kontrolní úřad k závěru, že dohoda o investicích se společností Thorsil v plném rozsahu nesplňuje podmínky stanovené v pokynech k regionální podpoře na období 2007–2013, neboť i) dohoda neuvádí způsobilé náklady, které měly být při investici zohledněny; ii) podpora není řádně množstevně vyjádřena; a iii) dohoda neobsahuje metodiku výpočtu, pokud jde o intenzitu podpory pro daný projekt.

(212)

Dohodu o investicích se společností Thorsil je proto nutné považovat za novou podporu ad hoc, která nespadá do působnosti režimu v podobě, v jaké byl schválen.

(213)

Článek 15.3 dohody o investicích se společností Thorsil stanoví možnost, aby byla doba trvání podpory prodloužena nad maximální dobu trvání stanovenou v režimu v podobě, v níž byl schválen. Toto dodatečné pobídkové opatření ad hoc nicméně nebylo Kontrolnímu úřadu oznámeno, jak mělo být podle čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3.

(214)

Možnost prodloužit dobu trvání podpory nijak nesouvisí s počáteční investicí, ale místo toho snižuje náklady, které by společnost Thorsil bývala musela za běžných okolností při každodenním provádění svých podnikatelských činností nést. Proto tato možnost představuje provozní podporu. Takováto provozní podpora je zjevně neslučitelná s Dohodou o EHP a Kontrolní úřad neobdržel žádné informace ani argumenty, které by vysvětlovaly, proč by i přesto měla být slučitelná. Opatření zejména nejsou poskytnuta na předem vymezené způsobilé výdaje nebo náklady, jak stanoví bod 66 pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013.

(215)

Na základě výše uvedených skutečností Kontrolní úřad dospěl k závěru, že dohoda o investicích se společností Thorsil splňuje podmínku motivačního účinku, která je stanovena v pokynech k regionální podpoře na období 2007–2013, a že společnost Thorsil proto byla způsobilá k tomu, aby obdržela podporu v rámci režimu.

(216)

Kontrolní úřad dále dospěl k závěru, že dohoda o investicích se společností Thorsil nesplňuje podmínky stanovené v pokynech k regionální podpoře na období 2007–2013, neboť neuvádí ani způsobilé a celkové náklady, ani intenzity podpory a strop podpory. Kontrolní úřad má tudíž za to, že jakákoli podpora udělená na základě dohody o investicích se společností Thorsil představuje neslučitelnou státní podporu podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

(217)

Podle informací, které má Kontrolní úřad k dispozici, dohoda o investicích se společností GMR Endurvinnslan nesouvisí s žádnou předchozí dohodou o investicích.

(218)

Kontrolní úřad nicméně v rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřil pochybnosti o tom, zda článek 22.7 dohody o investicích se společností GMR Endurvinnslan umožňoval, aby byla podpora udělena mimo rámec schváleného režimu (74).

(219)

Jak je zmíněno výše v bodech odůvodnění 33 až 34, islandské orgány souhlasí s předběžným závěrem Kontrolního úřadu, že dohoda stanoví další pobídky nad rámec těch, které byly povoleny režimem.

(220)

Jelikož dohoda již vstoupila v platnost, Kontrolní úřad v žádném případě nemůže vyloučit možnost, že podpora byla udělena mimo rámec schváleného režimu. Kontrolní úřad tudíž posoudí dodatečné pobídky, které jsou vymezeny v článku 22.7, jako pobídky, které představují podporu ad hoc.

(221)

Dne 7. května 2012 uzavřely islandské orgány se společností GMR Endurvinnslan dohodu o udělení osvobození od daně na výstavbu závodu na recyklaci v lokalitě Grundartangi na území obce Hvalfjarðarsveit. Dohoda uvádí, že společnost GMR hodlala zahájit výrobu na konci roku 2012 a plné provozní kapacity závodu chtěla dosáhnout v roce 2014.

(222)

Jak potvrdily islandské orgány, předtím, než příjemce zahájil práce na projektu, žádná podpora udělena nebyla.

(223)

Kontrolní úřad proto dospěl k závěru, že podmínka motivačního účinku je v případě dohody o investicích se společností GMR Endurvinnslan splněna.

(224)

Kontrolní úřad musí nicméně ověřit, zda určité prvky dohody splňují kritéria stanovená v pokynech k regionální podpoře na období 2007–2013.

(225)

Dohoda se nezmiňuje o způsobilých investičních nákladech a nestanoví ani intenzity podpory nebo strop podpory.

(226)

Pokud Kontrolní úřad obdobným způsobem uplatní argumentaci popsanou výše v bodech odůvodnění 176 až 181, která se týká dohody o investicích se společností Verne, má za to, že tyto prvky ovlivňují celé posouzení slučitelnosti dohody o investicích se společností GMR Endurvinnslan, a proto by měly být posouzeny jako neoddělitelná součást dohody.

(227)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl Kontrolní úřad k závěru, že dohoda o investicích se společností GMR Endurvinnslan v plném rozsahu nesplňuje podmínky stanovené v pokynech k regionální podpoře na období 2007–2013, neboť i) dohoda neuvádí způsobilé náklady, které měly být při investici zohledněny; ii) podpora není řádně množstevně vyjádřena; a iii) dohoda neobsahuje metodiku výpočtu, pokud jde o intenzitu podpory pro daný projekt.

(228)

Dohodu o investicích se společností GMR Endurvinnslan je proto nutné považovat za novou podporu ad hoc, která nespadá do působnosti režimu v podobě, v jaké byl schválen.

(229)

Článek 22.7 dohody o investicích se společností GMR Endurvinnslan obsahuje doložku, která je totožná s doložkou stanovenou v dohodě o investicích se společností Kísilfélagið, pokud jde o bezpodmínečné právo žádat o zvýšenou podporu, jestliže se režim rozšíří (viz body odůvodnění 198 až 200).

(230)

Jak je uvedeno výše v bodě odůvodnění 199, toto ustanovení zaručuje příjemci právo obdržet podporu nad rámec původně udělené podpory na základě režimu. Takováto podpora proto spadá mimo působnost režimu. Islandské orgány potvrdily, že respektují názor Kontrolního úřadu, že takovéto uplatnění režimu není v souladu s podobou, v jaké byl schválen, a proto se zavázaly, že toto ustanovení z dohody odstraní. Islandské orgány toto opatření ad hoc nicméně Kontrolnímu úřadu neoznámily v souladu s čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3.

(231)

Kontrolní úřad má za to, že jakákoli podpora poskytnutá na základě výše uvedeného ustanovení by měla být klasifikována jako provozní podpora, jelikož nijak nesouvisí s počáteční investicí. Takováto provozní podpora je zjevně neslučitelná s Dohodou o EHP a Kontrolní úřad neobdržel žádné informace ani argumenty, které by vysvětlovaly, proč by i přesto měla být slučitelná. Podpora zejména není poskytnuta na předem vymezené způsobilé výdaje nebo náklady, jak stanoví bod 66 pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013.

(232)

Na základě výše uvedených skutečností Kontrolní úřad dospěl k závěru, že dohoda o investicích se společností GMR Endurvinnslan splňuje podmínku motivačního účinku, která je stanovena v pokynech k regionální podpoře na období 2007–2013, a že společnost GMR Endurvinnslan proto byla způsobilá k tomu, aby obdržela podporu v rámci režimu.

(233)

Kontrolní úřad dále dospěl k závěru, že dohoda o investicích se společností GMR Endurvinnslan nesplňuje podmínky stanovené v pokynech k regionální podpoře na období 2007–2013, neboť neuvádí ani způsobilé náklady, ani intenzity podpory a strop podpory. Kontrolní úřad má tudíž za to, že jakákoli podpora udělená na základě dohody o investicích se společností GMR Endurvinnslan představuje neslučitelnou státní podporu podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.

(234)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl Kontrolní úřad k závěru, že dohoda o investicích se společností Verne byla jako celek uzavřena mimo rámec ustanovení režimu v podobě, v níž jej schválil Kontrolní úřad, a tudíž představuje opatření ad hoc. Z posouzení je patrné, že dohoda o investicích se společností Verne stanoví podporu, která je neslučitelná s fungováním Dohody o EHP podle čl. 61 odst. 3 písm. c).

(235)

Kromě toho, i když projekty společností Thorsil, Kísilfélagið a GMR Endurvinnslan splňují kritéria motivačního účinku, jimiž je podmíněna způsobilost v rámci režimu, příslušné dohody byly rovněž vyhodnoceny jako opatření ad hoc a nesplňují podmínky stanovené v pokynech k regionální podpoře na období 2007–2013, jelikož neobsahují odkazy na způsobilé investiční náklady ani na intenzity podpory nebo strop podpory, jimž by tyto náklady měly odpovídat. Dohody rovněž obsahují určitá dodatečná ustanovení, která umožňují, aby podpora byla udělena mimo rámec schváleného režimu. Kontrolní úřad proto dospěl k závěru, že tyto dohody představují ve své celistvosti neslučitelnou státní podporu podle čl. 61 odst. 3 písm. c).

(236)

Podle čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 „Kontrolní úřad ESVO bude včas informován o všech plánech ohledně poskytnutí nebo změny podpor, aby mohl podat své vyjádření. Dotčené státy neprovedou navrhovaná opatření, dokud nebude v tomto řízení přijato konečné rozhodnutí“.

(237)

Islandské orgány neoznámily změny režimu, které byly zavedeny doplňkovým nařízením a umožňovaly, aby podpora byla poskytnuta na projekty, na nichž byly práce zahájeny ještě předtím, než režim vstoupil v platnost. Kromě toho islandské orgány neoznámily Kontrolnímu úřadu dohody o investicích se společnostmi Verne, Thorsil, Kísilfélagið a GMR Endurvinnslan, neboť se domnívaly, že tyto dohody o investicích spadají do působnosti režimu. Avšak vzhledem k závěru Kontrolního úřadu v bodě odůvodnění 235, podle nějž tyto dohody o investicích spadají zcela mimo oblast působnosti režimu v podobě, v níž byl schválen, je zřejmé, že tyto dohody měly být oznámeny Kontrolnímu úřadu za účelem jejich posouzení jako opatření ad hoc.

(238)

Jelikož změny režimu zahrnují státní podporu, která je oddělitelná od režimu, a dohody o investicích se společnostmi Verne, Thorsil, Kísilfélagið a GMR Endurvinnslan zahrnují státní podporu, která spadá mimo oblast působnosti schváleného režimu, podléhaly tyto dohody v zásadě požadavkům na individuální oznámení, které jsou stanoveny v pokynech k regionální podpoře na období 2007–2013.

(239)

Kontrolní úřad proto dospěl k závěru, že islandské orgány nesplnily své povinnosti podle čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 k Dohodě o EHP.

(240)

Příjemci podpory se mohou při napadení příkazu k navrácení protiprávně poskytnuté státní podpory dovolávat základních právních zásad, jež se týkají legitimních očekávání a právní jistoty. Tyto zásady se však uplatní pouze v mimořádných případech a podnik nemůže za běžných okolností legitimně očekávat, že podpora je zákonná, pokud nebyla poskytnuta v souladu s postupem pro oznamování podpory Kontrolnímu úřadu (nebo případně Evropské komisi (75)). Tuto zásadu nedávno znovu potvrdil Soudní dvůr: „V situaci, o jakou se jedná ve věci v původním řízení, navíc nemůže být existence mimořádné okolnosti brána v úvahu ani s ohledem na zásadu právní jistoty, neboť Soudní dvůr již rozhodl, že dokud Komise nepřijala schvalující rozhodnutí […], nemá příjemce žádnou jistotu, pokud jde o legalitu podpory, takže se nelze dovolávat ani zásady ochrany legitimního očekávání ani zásady právní jistoty“ (76).

(241)

Soudní dvůr uvedl, že se v zásadě nelze dovolávat legitimního očekávání, že je podpora zákonná, pokud nebyla udělena v souladu s postupem stanoveným v čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 (77), a poznamenal, že prozíravý obchodník by měl být obvykle schopen určit, zda byl tento postup dodržen (78).

(242)

Pouze za zvláštních okolností se může příjemce podpory, která byla udělena protiprávně z toho důvodu, že nebyla oznámena, dovolávat legitimních očekávání, že při poskytování podpory byla zachována příslušná pravidla, aby odvrátil navrácení podpory (79). Soudní dvůr rozhodl, že na zásadu ochrany legitimního očekávání se může spoléhat každý subjekt, u kterého vzbudil orgán Evropská unie podložené naděje (80).

(243)

Islandské orgány uvádějí, že jim úředníci Kontrolního úřadu na setkání v Bruselu dne 27. května 2011„dali zelenou“, aby společně se společností Verne uzavřely přepracovanou dohodu, která by společnosti Verne umožnila zapojit se do režimu. Ačkoli islandské orgány uznávají, že tento druh prohlášení ze strany Kontrolního úřadu nebo jeho jednotlivých zaměstnanců není podle judikatury soudů EU napadnutelný, požádaly Kontrolní úřad, aby vzal náležitý ohled na to, co vyšlo během výše zmíněného setkání najevo, a aby v souladu s tím vyvodil závěr, že bylo stanoveno, že dohoda o investicích se společností Verne je slučitelná s režimem.

(244)

Kontrolní úřad souhlasí s islandskými orgány v tom, že na prohlášení úředníka Kontrolního úřadu na neformálním zasedání se nelze spoléhat jako na argument podporující slučitelnost podpory a že takováto prohlášení nejsou důvodem k tomu, aby příjemci měli legitimní očekávání. Výlučnou pravomoc posuzovat slučitelnost státní podpory s Dohodou o EHP má Kontrolní úřad. Dokud Kontrolní úřad nepřijal konečné rozhodnutí o daném opatření, nelze dotčené opatření prohlásit za slučitelné s pravidly státní podpory podle Dohody o EHP. Kontrolní úřad dosud žádné rozhodnutí, jímž by schválil regionální podporu pro společnost Verne, nepřijal.

(245)

Kromě toho Kontrolní úřad odmítá tvrzení islandských orgánů, že dal společnosti Verne povolení k tomu, aby obdržela regionální podporu v rámci režimu v podobě, v níž byl schválen. Kontrolní úřad v korespondenci s islandskými orgány nikdy nenaznačil, že by projekt společnosti Verne mohl být způsobilý k tomu, aby obdržel regionální podporu. Naopak, Kontrolní úřad od roku 2010, kdy probíhaly diskuse před oznámením projektu Verne, vyjadřoval pochybnosti o tom, zda byl splněn test motivačního účinku. V dopise ze dne 31. března 2010 Kontrolní úřad vyjádřil pochybnosti o tom, zda islandské orgány prokázaly skutečný motivační účinek různých daňových a poplatkových zvýhodnění, která předpokládala dohoda o investicích z roku 2009. Kontrolní úřad dal také jasně najevo, že islandské orgány nepředložily žádné dokumenty, z nichž by vyplývalo, že vydaly dokument vyjadřující úmysl přiznat podporu ještě předtím, než byly zahájeny práce na projektu, a že z informací, které předložily, vyplývá, že práce na projektu byly zahájeny nějakou dobu předtím, než příjemce a islandské orgány zahájili diskuse o dohodě o investicích. Jak je zmíněno výše v bodě odůvodnění 153, islandské orgány později dohodu z roku 2009 stáhly a dne 27. září 2011 uzavřely se společností Verne jinou dohodu, aby zajistily, že projekt bude spadat do působnosti režimu. Dohoda o investicích se společností Verne nebyla oznámena Kontrolnímu úřadu, a proto nebyla prohlášena za slučitelnou s pravidly státní podpory podle Dohody o EHP.

(246)

Kontrolní úřad proto nemůže souhlasit s tím, že by argumenty týkající se právní jistoty nebo legitimních očekávání mohly být v tomto případě platné, a to zejména s ohledem na judikaturu Soudního dvora a rozsáhlou použitelnost článku 61 Dohody o EHP a článku 107 SFEU.

(247)

Podpora, která je udělena, aniž by byla oznámena Kontrolnímu úřadu, představuje protiprávní podporu ve smyslu čl. 1 písm. f) části II protokolu 3. Z článku 14 části II protokolu 3 vyplývá, že Kontrolní úřad rozhodne, že protiprávní podporu, která není slučitelná s pravidly státní podpory podle Dohody o EHP, musí příjemci navrátit, pokud to není v rozporu s obecnou zásadou práva podle článku 14 části II protokolu 3. Islandské orgány a příjemci podpory nepředložily žádné argumenty, jimiž by zdůvodnily obecnou odchylku od obecné zásady práva.

(248)

Povinnost státu zrušit neslučitelnou podporu má zajistit, aby byla znovu nastolena předchozí situace (81). Vrácením podpory příjemci přicházejí o výhodu, kterou měli vůči svým konkurentům na trhu, a v co největším rozsahu je tak obnovena situace, která existovala před poskytnutím podpory (82).

(249)

Navrácení neoprávněně poskytnuté státní podpory by mělo v souladu s čl. 14 odst. 2 části II protokolu 3 a články 9 a 11 rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 195/04/KOL ze dne 14. července 2004 zahrnovat složený úrok (83).

(250)

Islandské orgány dosud poskytly jen omezené informace o částce podpory udělené na základě doplňkového nařízení a dohod o investicích. Kromě toho neposkytly dostatečné informace o datech, k nimž byla podpora k dispozici příjemcům. Kontrolní úřad proto v současnosti nedokáže určit skutečné částky, které mají příjemci vrátit.

(251)

Islandské orgány musí Kontrolnímu úřadu zaslat odpovídající zprávu o pokroku při zpětném získávání podpory a musejí jasně upřesnit opatření, která byla ve skutečnosti přijata za účelem okamžitého a účinného zpětného získání podpory. Kromě toho musí islandské orgány do dvou měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí zaslat Kontrolnímu úřadu dokumenty, v nichž prokážou, že vymáhání protiprávní a neslučitelné podpory od příjemců již probíhá (např. oběžníky, vydané příkazy k navrácení podpory atd.).

(252)

Kontrolní úřad dospěl k závěru, že islandské orgány protiprávně poskytly podporu na základě doplňkového nařízení (a v důsledku toho i na základě dohody o investicích se společností Becromal), přičemž porušily čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3. Tato poskytnutá státní podpora je neslučitelná s fungováním Dohody o EHP a bude získána zpět v rozsahu, v němž byla vyplacena.

(253)

Kontrolní úřad dospěl k závěru, že islandské orgány protiprávně poskytly státní podporu ad hoc na základě dohody o investicích se společností Verne, přičemž porušily čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3. Tato státní podpora je neslučitelná s fungováním Dohody o EHP a bude získána zpět v rozsahu, v němž byla vyplacena.

(254)

Pokud jde o dohody o investicích se společnostmi Kísilfélagið, Thorsil a GMR Endurvinnslan, Kontrolní úřad má za to, že ačkoli tyto tři projekty splňují kritéria motivačního účinku, jimiž je podmíněna způsobilost v rámci režimu, dohody nesplňují podmínky stanovené v pokynech k regionální podpoře na období 2007–2013, jelikož neuvádějí způsobilé investiční náklady ani intenzitu a strop podpory, a proto jsou považovány za novou státní podporu ad hoc, která je neslučitelná podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP a pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013. Tyto dohody navíc obsahují určitá ustanovení, konkrétně článek 22.8 v případě dohody o investicích se společností Kísilfélagið, článek 15.3 v případě dohody o investicích se společností Thorsil a článek 22.7 v případě dohody o investicích se společností GMR, která stanoví, že podporu lze poskytnout mimo rámec schváleného režimu. Zmíněná ustanovení rovněž stanoví podporu, která je neslučitelná s fungováním Dohody o EHP podle čl. 61 odst. 3 písm. c) a pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013. Jakákoli podpora ad hoc poskytnutá na základě těchto dohod musí být získána zpět v rozsahu, v němž byla vyplacena.

(255)

Na závěr je třeba poznamenat, že opatření, která navrhují islandské orgány v bodech odůvodnění 52 a 53 výše, Kontrolnímu úřadu neumožňují, aby vyloučil neslučitelnost podpory, o kterou se v tomto případě jedná,

a)

celkovou částku (jistina a úroky z vymáhané podpory), kterou mají příjemci vrátit;

b)

data, kdy byly částky, jež mají být vráceny, dány k dispozici příjemcům;

c)

podrobnou zprávu o dosaženém pokroku a o opatřeních, která již byla přijata, aby bylo dosaženo souladu s tímto rozhodnutím;

d)

dokumenty, které prokazují, že vymáhání protiprávní a neslučitelné podpory od příjemců již probíhá (např. oběžníky, vydané příkazy k navrácení podpory atd.).