ISSN 1977-0626 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 19 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 59 |
Obsah |
|
II Nelegislativní akty |
Strana |
|
|
NAŘÍZENÍ |
|
|
* |
||
|
* |
||
|
* |
||
|
|
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
27.1.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 19/1 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/89
ze dne 18. listopadu 2015,
kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (1), a zejména na čl. 3 odst. 4 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení (EU) č. 347/2013 stanoví rámec pro určování, plánování a provádění projektů společného zájmu (dále jen „PSZ“), které jsou nezbytné k realizaci devíti strategických prioritních koridorů energetické infrastruktury v jednotlivých zeměpisných oblastech, pokud jde o elektřinu, plyn a ropu, a tří celounijních prioritních oblastí energetické infrastruktury, které se týkají inteligentních sítí, elektrických dálnic a sítí pro přepravu oxidu uhličitého. |
(2) |
Podle čl. 3 odst. 4 nařízení (EU) č. 347/2013 je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví unijní seznam PSZ (dále jen „seznam Unie“). |
(3) |
Projekty navrhované k zařazení na seznam Unie byly posouzeny regionálními skupinami a splňují kritéria stanovená v článku 4 nařízení (EU) č. 347/2013. |
(4) |
Návrhy regionálních seznamů PSZ byly schváleny regionálními skupinami na zasedáních na technické úrovni. Po obdržení kladných stanovisek Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „ACER“) dne 30. října 2015 ohledně důsledného uplatňování kritérií hodnocení a analýzy nákladů a přínosů ve všech regionech přijaly rozhodovací orgány regionálních skupin regionální seznamy dne 3. listopadu 2015. V souladu s čl. 3 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 347/2013 byly před přijetím regionálních seznamů všechny navrhované projekty schváleny členskými státy, jejichž území se projekty týkají. |
(5) |
Projekty navržené k zařazení na seznam Unie byly konzultovány s organizacemi zastupujícími příslušné zúčastněné strany včetně výrobců, provozovatelů distribučních soustav, dodavatelů, organizací spotřebitelů a organizací na ochranu životního prostředí. |
(6) |
Projekty společného zájmu by měly být uvedeny podle strategických priorit transevropské energetické infrastruktury v pořadí stanoveném v příloze I nařízení (EU) č. 347/2013. Seznam Unie by neměl obsahovat žádný žebříček projektů. |
(7) |
Projekty společného zájmu by měly být uváděny buď jako samostatné PSZ, nebo v rámci seskupení několika PSZ. Některé PSZ by však měla být seskupeny, protože jsou na sobě navzájem závislé nebo (potenciálně) konkurenční. |
(8) |
Seznam Unie obsahuje projekty v různých fázích jejich vývoje včetně fází předběžné studie proveditelnosti, studie proveditelnosti, povolování a výstavby. U projektů společného zájmu v rané fázi vývoje může být nutné provést studie k prokázání technické a ekonomické životaschopnosti a souladu s právními předpisy Unie včetně právních předpisů týkajících se životního prostředí. V této souvislosti je nutno náležitě identifikovat a posoudit případné nepříznivé dopady na životní prostředí a mělo by jim být zamezeno, případně by měly být zmírněny. |
(9) |
Zařazením projektů na seznam Unie nejsou dotčeny výsledky příslušného posouzení dopadů na životní prostředí a povolovacího řízení. Podle čl. 5 odst. 8 nařízení (EU) č. 347/2013 může být projekt, který není v souladu s právními předpisy Unie, ze seznamu Unie odstraněn. Provádění PSZ, včetně jejich souladu s příslušnými právními předpisy, by mělo být sledováno v souladu s článkem 5 uvedeného nařízení. |
(10) |
Podle čl. 3 odst. 4 druhého pododstavce nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 347/2013 se seznam Unie stanoví každé dva roky, a proto seznam Unie stanovený nařízením Komise (EU) č. 1391/2013 (2) již není nadále platný a měl by být nahrazen. |
(11) |
Seznam Unie má mít podle čl. 3 odst. 4 nařízení (EU) č. 347/2013 podobu přílohy uvedeného nařízení. |
(12) |
Nařízení (EU) č. 347/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha VII nařízení (EU) č. 347/2013 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 18. listopadu 2015.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1391/2013 ze dne 14. října 2013, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu (Úř. věst. L 349, 21.12.2013, s. 28).
PŘÍLOHA
Příloha VII nařízení (EU) č. 347/2013 se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA VII
Unijní seznam projektů společného zájmu (‚seznam Unie‘) podle čl. 3 odst. 4
A. ZÁSADY UPLATŇOVANÉ PŘI STANOVENÍ SEZNAMU UNIE
1) Seskupení projektů společného zájmu
Některé projekty společného zájmu (PSZ) tvoří kvůli své vzájemné závislosti, potenciální nebo skutečné konkurenční povaze součást seskupení projektů. Jsou stanoveny následující typy seskupení PSZ:
— |
seskupení vzájemně závislých PSZ je definováno jako ‚seskupení X, obsahující následující PSZ:‘. Takové seskupení je vytvořeno s cílem určit PSZ, které jsou zapotřebí k odstranění týchž úzkých míst zasahujících přes hranice států a které při společné realizaci vytvářejí synergie. V tomto případě musí být všechny PSZ provedeny tak, aby přinesly výhody v rámci celé Unie; |
— |
seskupení potenciálně konkurenčních PSZ je definováno jako ‚seskupení X obsahující jeden nebo více následujících PSZ:‘. Takové seskupení odráží nejistotu ohledně rozsahu úzkých míst zasahujících přes hranice států. V tomto případě není zapotřebí provést všechny PSZ, které jsou součástí seskupení. Rozhodnutí, zda se má realizovat jeden PSZ, několik nebo všechny, je ponecháno na působení trhu, a to s ohledem na nezbytná schválení v oblasti plánování, povolení a právních předpisů. Potřeba jednotlivých PSZ bude znovu posouzena v rámci následného procesu určení PSZ, včetně zohlednění potřeb v oblasti kapacity a |
— |
seskupení konkurenčních PSZ je definováno jako ‚seskupení X obsahující jeden z následujících PSZ:‘. Takové seskupení má odstranit totéž úzké místo. Rozsah daného úzkého místa je však jistější než v případě seskupení potenciálně konkurenčních PSZ, a je proto nutné provést pouze jeden PSZ. Rozhodnutí, který PSZ se má realizovat, je ponecháno na působení trhu, a to s ohledem na nezbytná schválení v oblasti plánování, povolení a právních předpisů. Potřeba jednotlivých PSZ bude v případě potřeby znovu posouzena v rámci následného procesu určení PSZ. |
Na všechny PSZ se vztahují stejná práva a povinnosti vyplývající z nařízení (EU) č. 347/2013.
2) Zařazení napájecích stanic a kompresorových stanic
Napájecí stanice a konverzní stanice v oblasti elektrické energie a kompresorové stanice v oblasti zemního plynu jsou považovány za součásti projektů společného zájmu, jestliže se zeměpisně nacházejí na přenosových/přepravních vedeních. Napájecí stanice, konverzní stanice a kompresorové stanice jsou považovány za samostatné PSZ a uvádějí se výslovně v seznamu Unie, jestliže je jejich zeměpisné umístění odlišné od umístění přenosových/přepravních vedení. Vztahují se na ně práva a povinnosti stanovené nařízením (EU) č. 347/2013.
3) Definice slovního spojení ‚Nadále již nepovažováno za PSZ‘
Slovní spojení ‚Nadále již nepovažováno za PSZ‘ označuje projekty ze seznamu Unie stanoveného nařízením (EU) č. 1391/2013, které již nejsou považovány za projekty společného zájmu na základě jednoho nebo více z následujících důvodů:
— |
podle nových údajů projekt nesplňuje kritéria způsobilosti, |
— |
předkladatel jej znovu nepředložil ve výběrovém řízení pro tento seznam Unie, |
— |
projekt již byl uveden do provozu nebo má být uveden do provozu v blízké budoucnosti, a tak by nemohl využít ustanovení nařízení (EU) č. 347/2013, nebo |
— |
projekt byl v rámci výběrového řízení zařazen na žebříčku níže než jiné kandidátské PSZ. |
Takové projekty sice nejsou projekty společného zájmu, ale jsou uvedeny s jejich původními čísly PSZ na seznamu Unie v zájmu transparentnosti a přehlednosti.
Lze u nich uvažovat o zařazení do příštího seznamu Unie, pokud pominou důvody, proč nebyly zařazeny do aktuálního seznamu Unie.
4) Definice slovního spojení ‚PSZ s dvojím označením jako elektrické dálnice‘
Slovním spojením ‚PSZ s dvojím označením jako elektrické dálnice‘ se rozumí PSZ, které patří do jednoho z prioritních elektroenergetických koridorů a zároveň do prioritní tematické oblasti elektrických dálnic.
B. UNIJNÍ SEZNAM PROJEKTŮ SPOLEČNÉHO ZÁJMU
1) Prioritní koridor – příbřežní elektrizační soustava v severních mořích (‚NSOG‘)
Výstavba prvního propojení mezi Belgií a Spojeným královstvím:
Č. |
Definice |
||||||
1.1 |
Seskupení projektů Belgie – Spojené království mezi Zeebrugge a Canterbury [v současné době označované jako projekt ‚NEMO‘], obsahující následující PSZ:
|
||||||
1.2 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
Zvýšení přenosové kapacity mezi Dánskem, Německem a Nizozemskem:
1.3 |
Seskupení projektů Dánsko – Německo mezi místy Endrup a Brunsbüttel, obsahující následující PSZ:
|
||||||
1.4 |
Seskupení projektů Dánsko – Německo mezi místy Kassø a Dollern, obsahující následující PSZ:
|
||||||
1.5 |
Dánsko – Nizozemsko – propojení mezi místy Endrup (DK) a Eemshaven (NL) [v současné době označované jako ‚COBRAcable‘] |
Zvýšení přenosové kapacity mezi Francií, Irskem a Spojeným královstvím:
1.6 |
Francie – Irsko – propojení mezi místy La Martyre (FR) a Great Island nebo Knockraha (IE) [v současné době označované jako ‚Celtic Interconnector‘] |
||||||||||||
1.7 |
Seskupení projektů Francie – Spojené království – propojení obsahující jeden nebo více následujících PSZ:
|
||||||||||||
1.8 |
Německo – Norsko – propojení mezi místy Wilster (DE) a Tonstad (NO) [v současné době označované jako ‚NordLink‘] |
||||||||||||
1.9 |
Seskupení projektů pro propojení Irska se Spojeným královstvím obsahující jeden nebo více následujících PSZ:
|
||||||||||||
1.10 |
Propojení Norsko – Spojené království |
||||||||||||
1.11 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
||||||||||||
1.12 |
Skladování energie pomocí stlačeného vzduchu ve Spojeném království – Larne |
||||||||||||
1.13 |
Propojení Island – Spojené království [v současné době označované jako ‚Ice Link‘] |
||||||||||||
1.14 |
Propojení mezi místy Revsing (DK) a Bicker Fen (UK) [v současné době označované jako ‚Viking Link‘] |
2) Prioritní koridor – severojižní propojení elektrických sítí v západní Evropě (‚NSI západ – elektřina‘)
Č. |
Definice |
2.1 |
Rakousko – vnitrostátní vedení mezi místy Westtirol a Zell-Ziller (AT) za účelem zvýšení kapacity na hranicích Rakouska s Německem |
Zvýšení přenosové kapacity mezi Belgií a Německem – výstavba prvního propojení mezi oběma zeměmi:
2.2 |
Seskupení projektů Belgie – Německo mezi místy Lixhe a Oberzier [v současné době označované jako projekt ALEGrO], obsahující následující PSZ:
|
||||||
2.3 |
Seskupení projektů Belgie – Lucembursko – zvýšení kapacity na hranicích Belgie s Lucemburskem, obsahující následující PSZ:
|
||||||
2.4 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
||||||
2.5 |
Seskupení projektů Francie – Itálie mezi místy Grande Ile a Piossasco, obsahující následující PSZ:
|
||||||
2.6 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
||||||
2.7 |
Francie – Španělsko – propojení mezi místy Aquitaine (FR) a Baskickem (ES) [v současné době označované jako projekt ‚Biskajský záliv‘] |
||||||
2.8 |
Koordinovaná instalace a provoz transformátoru s fázovou regulací v Arkale (ES) za účelem zvýšení kapacity propojení mezi místy Argia (FR) a Arkale (ES) |
Seskupení projektů – koridor sever-jih-západ v Německu za účelem zvýšení přenosové kapacity a začlenění energie z obnovitelných zdrojů:
2.9 |
Německo – vnitrostátní vedení mezi místy Osterath a Philippsburg (DE) za účelem zvýšení kapacity na západních hranicích |
||||||
2.10 |
Německo – vnitrostátní vedení mezi místy Brunsbüttel – Grοβgartach a místy Wilster – Grafenrheinfeld (DE) za účelem zvýšení kapacity na severních a jižních hranicích |
||||||
2.11 |
Seskupení projektů Německo – Rakousko – Švýcarsko – zvýšení kapacity v oblasti Bodamského jezera, obsahující následující PSZ:
|
||||||
2.12 |
Německo – Nizozemsko – propojení mezi místy Niederrhein (DE) a Doetinchem (NL) |
Seskupení projektů zvětšující začlenění energie z obnovitelných zdrojů mezi Irskem a Severním Irskem:
2.13 |
Seskupení projektů Irsko – Spojené království – propojení obsahující jeden nebo více následujících PSZ:
|
Zvýšení přenosové kapacity mezi Švýcarskem a Itálií:
2.14 |
Itálie – Švýcarsko – propojení mezi místy Thusis/Sils (CH) a Verderio Inferiore (IT) |
||||||||
2.15 |
Seskupení projektů Itálie – Švýcarsko – zvýšení kapacity na hranicích Itálie se Švýcarskem, obsahující následující PSZ:
|
Seskupení vnitrostátních projektů zvětšujících začlenění energie z obnovitelných zdrojů v Portugalsku a zlepšujících přenosovou kapacitu mezi Portugalskem a Španělskem:
2.16 |
Seskupení projektů Portugalsko – zvýšení kapacity na hranicích Portugalska se Španělskem a připojení nových míst výroby energie z obnovitelných zdrojů, obsahující následující PSZ:
|
Zvýšení přenosové kapacity mezi Portugalskem a Španělskem:
2.17 |
Portugalsko – Španělsko – propojení mezi místy Beariz – Fontefría (ES), Fontefría (ES) – Ponte de Lima (PT) (dříve Vila Fria/Viana do Castelo) a Ponte de Lima – Vila Nova de Famalicão (PT) (dříve Vila do Conde) (PT) včetně napájecích stanic v místech Beariz (ES), Fontefría (ES) a Ponte de Lima (PT) |
Projekty v oblasti uchovávání energie v Rakousku a Německu:
2.18 |
Zvýšení kapacity přečerpávacích vodních elektráren v Rakousku – Kaunertal, Tyrolsko (AT) |
2.19 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
2.20 |
Zvýšení kapacity přečerpávací vodní elektrárny v Rakousku – Limberg III, Salzburg (AT) |
2.21 |
Přečerpávací vodní elektrárna Riedl v rakousko-německém pohraničí |
2.22 |
Přečerpávací vodní elektrárna Pfaffenboden v Mollnu (AT) |
Seskupení projektů v severní a západní Belgii za účelem zvýšení přenosové kapacity:
2.23 |
Seskupení projektů vnitrostátních vedení v severním belgickém pohraničí mezi místy Zandvliet – Lillo (BE) a Lillo – Mercator (BE) včetně napájecí stanice v místě Lillo (BE) [v současné době označované jako ‚Brabo‘] |
2.24 |
Vnitrostátní vedení mezi místy Horta a Mercator (BE) |
Seskupení projektů vnitrostátních vedení ve Španělsku za účelem zvýšení přenosové kapacity se Středomořím:
2.25 |
Seskupení projektů vnitrostátních vedení ve Španělsku za účelem zvýšení přenosové kapacity mezi severním Španělskem a oblastí Středomoří, obsahující následující SPZ:
|
||||
2.26 |
Španělsko – vnitrostátní vedení mezi místy La Plana/Morella – Godelleta za účelem zvýšení kapacity severojižní středomořské osy |
||||
2.27 |
Zvýšení kapacity mezi Španělskem a Francií (všeobecný projekt) |
3) Prioritní koridor – severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jižní Evropě (‚NSI východ – elektřina‘)
Posílení propojení mezi Rakouskem a Německem:
Č. |
Definice |
||||||
3.1 |
Seskupení projektů Rakousko – Německo mezi místy St. Peter a Isar, obsahující následující PSZ:
|
Posílení propojení mezi Rakouskem a Itálií:
3.2 |
Seskupení projektů Rakousko – Itálie mezi místem Lienz a regionem Veneto, obsahující následující PSZ:
|
||||||
3.3 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
||||||
3.4 |
Rakousko – Itálie – propojení mezi místy Wurmlach (AT) a Somplago (IT) |
||||||
3.5 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
||||||
3.6 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
Posílení propojení mezi Bulharskem a Řeckem:
3.7 |
Seskupení projektů Bulharsko – Řecko mezi místy Marica East 1 a N. Santa, obsahující následující PSZ:
|
Posílení propojení mezi Bulharskem a Rumunskem:
3.8 |
Seskupení projektů Bulharsko – Rumunsko za účelem posílení kapacity [v současné době označované jako ‚Černomořský koridor‘], obsahující následující PSZ:
|
Posílení propojení mezi Slovinskem, Chorvatskem a Maďarskem a posílení vnitrostátní sítě ve Slovinsku:
3.9 |
Seskupení projektů Chorvatsko – Maďarsko – Slovinsko – propojení mezi místy Žerjavenec/Hévíz a Cirkovce, obsahující následující PSZ:
|
||||||||
3.10 |
Seskupení projektů Izrael – Kypr – Řecko mezi místem Hadera a regionem Attica [v současné době označované jako ‚EUROASIA Interconnector‘], obsahující následující PSZ:
|
Posílení vnitrostátní sítě v České republice:
3.11 |
Seskupení projektů v České republice – vnitrostátní vedení za účelem zvýšení kapacity na severozápadních a jižních hranicích, obsahující následující PSZ:
|
Seskupení projektů – koridor sever-jih-východ v Německu za účelem zvýšení přenosové kapacity a začlenění energie z obnovitelných zdrojů:
3.12 |
Vnitrostátní vedení v Německu mezi místem Wolmirstedt a Bavorskem za účelem zvýšení přenosové kapacity vnitrostátní severojižní osy |
3.13 |
Vnitrostátní vedení v Německu mezi místy Halle/Saale a Schweinfurt za účelem zvýšení kapacity ve východní části severojižního koridoru |
Zvýšení přenosové kapacity mezi Německem a Polskem:
3.14 |
Seskupení projektů Německo – Polsko mezi místy Eisenhüttenstadt a Plewiska [v současné době označované jako projekt ‚GerPol Power Bridge‘], obsahující následující PSZ:
|
||||||
3.15 |
Seskupení projektů Německo – Polsko mezi místy Vierraden a Krajnik [v současné době označované jako ‚GerPol Improvements‘], obsahující následující PSZ:
|
Zvýšení přenosové kapacity mezi Maďarskem a Slovenskem:
3.16 |
Seskupení projektů Maďarsko – Slovensko mezi místy Gőnyű a Gabčíkovo, obsahující následující PSZ:
|
||||||||
3.17 |
PSZ Maďarsko – Slovensko – propojení mezi místy Sajóvánka (HU) a Rimavská Sobota (SK) |
||||||||
3.18 |
Seskupení projektů Maďarsko – Slovensko mezi oblastí Kisvárda a místem Veľké Kapušany, obsahující následující PSZ:
|
||||||||
3.19 |
Seskupení projektů Itálie – Černá Hora mezi místy Villanova a Lastva, obsahující následující PSZ:
|
||||||||
3.20 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
||||||||
3.21 |
Itálie – Slovinsko – propojení mezi místy Salgareda (IT) a Divača a regionem Bericevo (SI) |
||||||||
3.22 |
Seskupení projektů Rumunsko – Srbsko – propojení mezi místy Resita a Pancevo [v současné době označované jako ‚Středokontinentální východní koridor‘], obsahující následující PSZ:
|
Projekty přečerpávacích vodních elektráren v Bulharsku a Řecku:
3.23 |
Přečerpávací vodní elektrárna v Bulharsku – Jadenica |
3.24 |
Přečerpávací vodní elektrárna v Řecku – Amfilochia |
3.25 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
3.26 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
4) Prioritní koridor – plán propojení baltského trhu s energií (‚BEMIP – elektřina‘)
Č. |
Definice |
||||||
4.1 |
Dánsko – Německo – propojení mezi místy Tolstrup Gaarde (DK) a Bentwisch (DE) přes příbřežní větrné elektrárny Kriegers Flak (DK) a Baltic 1 a 2 (DE) [v současné době označované jako ‚Kriegers Flak – kombinované síťové řešení‘] |
||||||
4.2 |
Seskupení projektů Estonsko – Lotyško mezi místy Kilingi-Nõmme a Riga [v současné době označované jako 3. propojení], obsahující následující PSZ:
|
||||||
4.3 |
Nyní součást PSZ č. 4.9 |
||||||
4.4 |
Seskupení projektů Lotyšsko – Švédsko – zvyšování kapacity [v současné době označované jako projekt ‚NordBalt‘], obsahující následující PSZ:
|
Posílení v Litvě a Polsku nezbytná pro provoz soustavy ‚LitPol Link I‘:
4.5 |
Seskupení projektů Litva – Polsko mezi místy Alytus (LT) a Elk (PL), obsahující následující PSZ:
|
Projekty přečerpávacích vodních elektráren v Estonsku a Litvě:
4.6 |
Přečerpávací vodní elektrárna – Estonsko – Muuga |
||||||||||||
4.7 |
Zvýšení kapacity přečerpávací vodní elektrárny v Litvě – Kruonis |
||||||||||||
4.8 |
Seskupení projektů Estonsko – Litva a posílení vnitrostátních sítí v Litvě, obsahující následující PSZ:
|
||||||||||||
4.9 |
Různé aspekty začlenění elektrorozvodné sítě pobaltských států do kontinentální evropské sítě včetně jejich synchronního provozu (všeobecný projekt) |
5) Prioritní koridor – severojižní propojení plynovodů v západní Evropě (‚NSI západ – plyn‘)
Projekty umožňující obousměrné toky mezi Irskem a Spojeným královstvím:
Č. |
Definice |
||||||
5.1 |
Seskupení projektů, které umožňují obousměrné toky ze Severního Irska do Velké Británie a Irska a rovněž z Irska do Spojeného království, obsahující následující PSZ:
|
||||||
5.2 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
||||||
5.3 |
Terminál LNG Shannon a propojovací plynovod (IE) |
Projekty umožňující obousměrné toky mezi Portugalskem, Španělskem, Francií a Německem:
5.4 |
3. propojovací bod mezi Portugalskem a Španělskem |
||||
5.5 |
Východní osa Španělsko – Francie, propojovací bod mezi Iberským poloostrovem a Francií v místě Le Perthus včetně kompresorových stanic v místech Montpellier a St. Martin de Crau [v současné době označovaný jako ‚Midcat‘] |
||||
5.6 |
Posílení francouzské sítě z jihu na sever – zpětný tok z Francie do Německa v propojovacím bodě Obergailbach/Medelsheim (FR) |
||||
5.7 |
Posílení francouzské sítě z jihu na sever za účelem vytvoření zóny jednotného trhu, obsahující následující PSZ:
|
||||
5.8 |
Posílení francouzské sítě za účelem podpory toků z jihu na sever, obsahující následující PSZ:
|
||||
5.9 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
||||
5.10 |
Propojení zpětného toku u plynovodu TENP v Německu |
||||
5.11 |
Propojení zpětného toku mezi Itálií a Švýcarskem v propojovacím bodě Passo Gries |
||||
5.12 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
||||
5.13 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
||||
5.14 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
||||
5.15 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
||||
5.16 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
||||
5.17 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
||||
5.18 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
||||
5.19 |
Napojení Malty na evropskou plynárenskou síť – na plynovod s Itálií v bodě Gela a/nebo na příbřežní plovoucí zásobníky LNG a jednotku pro opětné zplynování |
||||
5.20 |
Plynovod spojující Alžírsko s Itálií (přes Sardinii) [v současné době označovaný jako plynovod ‚Galsi‘] |
6) Prioritní koridor – severojižní propojení plynárenských sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě (‚NSI východ – plyn‘)
Projekty umožňující obousměrné toky mezi Polskem, Českou republikou a Slovenskem spojující terminály LNG v Polsku a Chorvatsku:
Č. |
Definice |
||||||||||||||||||||||||
6.1 |
Seskupení projektů Česká republika – Polsko – modernizace propojení a související posílení vnitrostátní sítě v západním Polsku, obsahující následující PSZ:
|
||||||||||||||||||||||||
6.2 |
Seskupení projektů Polsko – Slovensko – propojení a související posílení vnitrostátní sítě ve východním Polsku, obsahující následující PSZ:
|
||||||||||||||||||||||||
6.3 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
||||||||||||||||||||||||
6.4 |
PSZ – obousměrné propojení mezi Rakouskem a Českou republikou, a to v místech Baumgarten (AT) – Reinthal (CZ/AT) – Břeclav (CZ) |
Projekty umožňující přepravu plynu z chorvatského terminálu LNG do sousedních zemí:
6.5 |
Seskupení projektů Krk – terminál LNG a odčerpávací plynovody vedoucí do Maďarska a dále, obsahující následující PSZ:
|
||||||||
6.6 |
Nyní PSZ č. 6.26.1 |
||||||||
6.7 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
Projekty umožňující toky plynu z jižního koridoru pro přepravu plynu a/nebo terminálů LNG v Řecku přes Řecko, Bulharsko, Rumunsko, Srbsko a dále do Maďarska, včetně možnosti zpětného toku z jihu na sever a integrace tranzitních a přepravních soustav:
6.8 |
Seskupení projektů – propojení mezi Řeckem, Bulharskem a Rumunskem a potřebná posílení v Bulharsku, obsahující následující PSZ:
|
||||||||
6.9 |
Seskupení projektů – terminál LNG v severním Řecku, obsahující následující PSZ:
|
||||||||
6.10 |
PSZ – plynovodní propojení mezi Bulharskem a Srbskem [v současné době označované jako ‚IBS‘] |
||||||||
6.11 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
||||||||
6.12 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
||||||||
6.13 |
|
||||||||
6.14 |
Nyní PSZ č. 6.24.1 |
||||||||
6.15 |
Propojení vnitrostátní přepravní soustavy s mezinárodními plynovody a zpětný tok v místě Isaccea (RO)
|
Projekt umožňující tok plynu z jižního koridoru pro přepravu plynu přes Itálii do severovýchodní Evropy
6.16 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
6.17 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
6.18 |
Plynovod Adriatica (IT) |
6.19 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
Projekty umožňující rozvoj kapacity podzemních zásobníků plynu v jihovýchodní Evropě:
6.20 |
Seskupení projektů ke zvýšení skladovací kapacity v jihovýchodní Evropě, obsahující jeden nebo více následujících PSZ:
a jeden z následujících PSZ:
|
||||||||||||||||||
6.21 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
||||||||||||||||||
6.22 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
||||||||||||||||||
6.23 |
Propojení Maďarsko – Slovinsko (Nagykanizsa – Tornyiszentmiklós (HU) – Lendava (SI) – Kidričevo) |
||||||||||||||||||
6.24 |
Seskupení projektů – postupné zvýšení kapacity obousměrného přepravního koridoru Bulharsko – Rumunsko – Maďarsko – Rakousko (v současné době označované jako ‚ROHUAT/BRUA‘), aby umožňoval přepravu 1,75 miliardy krychlových metrů plynu ročně v první fázi a 4,4 miliardy krychlových metrů plynu ročně ve druhé fázi, včetně nových zdrojů z Černého moře:
|
||||||||||||||||||
6.25 |
Seskupení projektů – infrastruktura pro přepravu nového plynu do oblasti střední a jihovýchodní Evropy s cílem diverzifikace, obsahující jeden nebo více následujících PSZ:
|
||||||||||||||||||
6.26 |
Seskupení projektů Chorvatsko – Slovinsko – Rakousko v místě Rogatec, obsahující následující PSZ:
|
7) Prioritní koridor – jižní koridor pro přepravu plynu (‚SGC‘)
Č. |
Definice |
||||||||||||||
7.1 |
Seskupení PSZ v oblasti integrované, vyhrazené a stupňovitě rozšiřitelné přepravní infrastruktury a souvisejícího vybavení pro přepravu minimálně 10 miliard krychlových metrů plynu ročně z nových zdrojů v Kaspickém regionu přes Ázerbájdžán, Gruzii a Turecko na trhy EU v Řecku a Itálii, obsahující jeden nebo více následujících PSZ:
|
||||||||||||||
7.2 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
||||||||||||||
7.3 |
|
||||||||||||||
7.4 |
Seskupení projektů na propojení s Tureckem obsahující následující PSZ:
|
8) Prioritní koridor – plán propojení baltského trhu s plynem (‚BEMIP – plyn‘)
Č. |
Definice |
||||||||||||
8.1 |
Seskupení projektů pro diverzifikaci dodávek v regionu východní části Baltského moře, obsahující následující PSZ:
|
Posílení přepravní infrastruktury v pobaltských státech a modernizace podzemních zásobníků plynu v Lotyšsku:
8.2 |
Seskupení projektů v oblasti modernizace infrastruktury ve východní části Baltského moře obsahující následující PSZ:
|
||||||||
8.3 |
Propojení Polsko – Dánsko [v současné době označované jako ‚baltský plynovod‘] |
||||||||
8.4 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
||||||||
8.5 |
Propojení Polsko – Litva [v současné době označované jako ‚GIPL‘] |
||||||||
8.6 |
Terminál LNG Gothenburg ve Švédsku |
||||||||
8.7 |
Rozšíření kapacity terminálu LNG Świnoujście v Polsku |
||||||||
8.8 |
Nadále již nepovažováno za PSZ |
9) Prioritní koridor – propojení dodávek ropy ve střední a východní Evropě (‚OSC‘)
Zlepšení zabezpečení dodávek ropy v oblasti střední a východní Evropy zvýšením interoperability a zprovozněním vhodných alternativních dodávkových tras:
Č. |
Definice |
||||
9.1 |
Ropovod Adamowo – Brody: ropovod spojující manipulační zařízení JSC společnosti Uktransnafta v místě Brody (Ukrajina) a nádrže v místě Adamowo (Polsko) |
||||
9.2 |
Ropovod Bratislava – Schwechat: ropovod spojující Schwechat (Rakousko) a Bratislavu (Slovenská republika) |
||||
9.3 |
Ropovody JANAF a Adria: rekonstrukce, modernizace, údržba a zvýšení kapacity stávajících ropovodů JANAF a Adria, které spojují chorvatský přístav Omišalj a jižní část ropovodu Družba (Chorvatsko, Maďarsko, Slovenská republika); (propojení Maďarska se Slovenskem již nadále není považováno za PSZ) |
||||
9.4 |
Ropovod Litvínov (Česká republika) – Spergau (Německo): projekt na rozšíření ropovodu Družba vedoucího surovou ropu do rafinérie TRM Spergau |
||||
9.5 |
Seskupení projektů – pomořanský ropovod (Polsko), obsahující následující PSZ:
|
||||
9.6 |
TAL Plus: zvýšení kapacity ropovodu TAL mezi Terstem (Itálie) a Ingolstadtem (Německo) |
10) Prioritní tematická oblast – realizace inteligentních sítí
Č. |
Definice |
10.1 |
Projekt Severoatlantická zelená zóna (Irsko, Spojené království/Severní Irsko) má zmenšit rozsah omezení, pokud jde o využití energie z větrných elektráren, realizací komunikační infrastruktury, zlepšeným řízením sítě a propojením a také zavedením (přeshraničních) protokolů pro účely řízení poptávky. |
10.2 |
Green-Me (Francie, Itálie) má posílit začlenění obnovitelných zdrojů energie realizací automatizačních, řídicích a sledovacích systémů v napájecích stanicích VN a VN/SV, včetně komunikace s výrobci energie z obnovitelných zdrojů a skladování v primárních napájecích stanicích, jakož i výměnu nových údajů, která má umožnit lepší řízení přeshraničních propojení. |
10.3 |
SINCRO.GRID (Slovinsko/Chorvatsko) má vyřešit problémy s napětím v síti, řízením kmitočtu a přetížením, čímž umožní další uplatnění obnovitelných zdrojů energie a nahrazení konvenční výroby energie začleněním nových aktivních prvků v přenosových a distribučních sítích do virtuálního centra pro přeshraniční řízení založeného na pokročilé správě dat, optimalizaci společného systému a prognózování zahrnujícím dva sousedící provozovatele přenosových soustav a dva sousedící provozovatele distribučních soustav. |
11) Prioritní tematická oblast – elektrické dálnice
Seznam PSZ s dvojím označením jako elektrické dálnice
Č. |
Definice |
||||
Prioritní koridor – příbřežní elektrizační soustava v severních mořích (‚NSOG‘) |
|||||
1.1.1 |
Propojení mezi Zeebrugge (BE) a okolím místa Richborough (UK) |
||||
1.3.1 |
Propojení mezi místy Endrup (DK) a Niebüll (DE) |
||||
1.3.2 |
Vnitrostátní vedení mezi místy Brunsbüttel a Niebüll (DE) |
||||
1.4.1 |
Propojení mezi místy Kassø (DK) a Audorf (DE) |
||||
1.4.2 |
Vnitrostátní vedení mezi místy Audorf a Hamburg/Nord (DE) |
||||
1.4.3 |
Vnitrostátní vedení mezi místy Hamburg/Nord a Dollern (DE) |
||||
1.5 |
Dánsko – Nizozemsko – propojení mezi místy Endrup (DK) a Eemshaven (NL) [v současné době označované jako ‚COBRAcable‘] |
||||
1.6 |
Francie – Irsko – propojení mezi místy La Martyre (FR) a Great Island nebo Knockraha (IE) [v současné době označované jako ‚Celtic Interconnector‘] |
||||
1.7.1 |
Francie – Spojené království – propojení místa Cotentin (FR) s okolím města Exeter (UK) [v současné době označované jako projekt ‚FAB‘] |
||||
1.7.2 |
Francie – Spojené království – propojení mezi místy Tourbe (FR) a Chilling (UK) [v současné době označované jako projekt ‚IFA2‘] |
||||
1.7.3 |
Francie – Spojené království – propojení mezi místy Coquelles (FR) a Folkestone (UK) [v současné době označované jako projekt ‚ElecLink‘] |
||||
1.8 |
Německo – Norsko – propojení mezi místy Wilster (DE) a Tonstad (NO) [v současné době označované jako ‚NordLink‘] |
||||
1.10 |
Propojení Norsko – Spojené království |
||||
1.13 |
Propojení Island – Spojené království [v současné době označované jako ‚Ice Link‘] |
||||
1.14 |
Propojení mezi místy Revsing (DK) a Bicker Fen (UK) [v současné době označované jako ‚Viking Link‘] |
||||
Prioritní koridor – severojižní propojení elektrických sítí v západní Evropě (‚NSI západ – elektřina‘) |
|||||
2.2.1 |
Propojení mezi místy Lixhe (BE) a Oberzier (DE) |
||||
2.5.1 |
Propojení mezi místy Grande Ile (FR) a Piossasco (IT) [v současné době označované jako projekt ‚Savoie-Piemont‘] |
||||
2.7 |
Francie – Španělsko – propojení mezi místy Aquitaine (FR) a Baskickem (ES) [v současné době označované jako projekt ‚Biskajský záliv‘] |
||||
2.9 |
Německo – vnitrostátní vedení mezi místy Osterath a Philippsburg (DE) za účelem zvýšení kapacity na západních hranicích |
||||
2.10 |
Německo – vnitrostátní vedení mezi místy Brunsbüttel – Grοβgartach a místy Wilster – Grafenrheinfeld (DE) za účelem zvýšení kapacity na severních a jižních hranicích |
||||
2.13 |
Seskupení projektů Irsko – Spojené království – propojení obsahující jeden nebo více následujících PSZ:
|
||||
Prioritní koridor – severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jižní Evropě (‚NSI východ – elektřina‘) |
|||||
3.10.1 |
Propojení mezi místy Hadera (IL) a Kofinou (CY) |
||||
3.10.2 |
Propojení mezi místy Kofinou (CY) a Korakia na Krétě (EL) |
||||
3.10.3 |
Vnitrostátní vedení mezi místem Korakia na Krétě a regionem Attica (EL) |
||||
3.12 |
Vnitrostátní vedení v Německu mezi místem Wolmirstedt a Bavorskem za účelem zvýšení přenosové kapacity vnitrostátní severojižní osy |
||||
Prioritní koridor – plán propojení baltského trhu s energií (‚BEMIP – elektřina‘) |
|||||
4.1 |
Dánsko – Německo – propojení mezi místy Tolstrup Gaarde (DK) a Bentwisch (DE) přes příbřežní větrné elektrárny Kriegers Flak (DK) a Baltic 1 a 2 (DE) [v současné době označované jako ‚Kriegers Flak – kombinované síťové řešení‘]“ |
27.1.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 19/22 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/90
ze dne 26. ledna 2016,
kterým se mění nařízení (EU) č. 102/2012, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících mimo jiné z Ukrajiny, na základě částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
1. POSTUP
1.1. Platná opatření
(1) |
Platná antidumpingová opatření na dovoz některých ocelových lan a kabelů pocházejících z Ukrajiny byla původně uložena nařízením Rady (ES) č. 1796/1999 (2) (dále jen „původní nařízení“) a naposledy rozšířena prováděcím nařízením Rady (EU) č. 102/2012 (3) (dále jen „platná opatření“). |
(2) |
Platná opatření mají formu valorického cla ve výši 51,8 %. |
1.2. Žádost o přezkum
(3) |
Evropská komise (dále jen „Komise“) obdržela žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Žádost podala společnost PJSC „PA“„Stalkanat-Silur“ (dále jen „žadatel“), vyvážející výrobce z Ukrajiny. |
(4) |
Žádost se omezovala na zkoumání dumpingu ve vztahu k žadateli. |
(5) |
Ve své žádosti poskytl žadatel důkazy prima facie o tom, že změny v jeho současné struktuře, spočívající mezi jiným ve sloučení dvou vyvážejících výrobců na Ukrajině, kteří nebyli ve spojení, (pouze jeden z nich byl v minulosti šetřen individuálně), jsou trvalé povahy. |
(6) |
Žadatel dále tvrdil, že na základě jeho vlastních domácích cen nebo na základě jeho početně zjištěné běžné hodnoty (výrobní náklady, prodejní, správní a režijní náklady a zisk), namísto dříve použité běžné hodnoty ve srovnatelné zemi, je dumpingové rozpětí žadatele mnohem nižší než současná úroveň opatření. |
(7) |
Žadatel proto tvrdil, že k vyrovnání účinků dříve stanoveného dumpingu působícího újmu již není nezbytné pokračovat v uplatňování opatření ve stávající výši. |
1.3. Zahájení přezkumu
(8) |
Poté, co informovala členské státy, Komise rozhodla, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení částečného prozatímního přezkumu, a zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (4) dne 18. listopadu 2014 zahájila v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení šetření omezené na zkoumání dumpingu v případě žadatele. |
1.4. Dotčený výrobek a obdobný výrobek
(9) |
Dotčeným výrobkem v současném přezkumu je stejný výrobek jako v původním šetření a posledním šetření, na jejichž základě byla uložena platná opatření, tj. ocelová lana a kabely, včetně uzavřených lan, s výjimkou lan a kabelů z nerezové oceli, s největším průřezem přesahujícím 3 mm, pocházející z Ukrajiny (dále jen „dotčený výrobek“ nebo „OLK“), v současnosti kódů KN ex 7312 10 81, ex 7312 10 83, ex 7312 10 85, ex 7312 10 89 a ex 7312 10 98. |
(10) |
Dotčený výrobek vyráběný a prodávaný na Ukrajině i ve třetích zemích a výrobek vyvážený do Unie mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné konečné použití, a proto se ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení považují za obdobné. |
1.5. Zúčastněné strany
(11) |
Komise oficiálně vyrozuměla o zahájení prozatímního přezkumu žadatele, známé sdružení výrobního odvětví Unie a ukrajinské orgány. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a účastnit se slyšení. |
(12) |
Komise zaslala žadateli dotazník a obdržela odpověď ve stanovené lhůtě. Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro stanovení dumpingu. Inspekce na místě se uskutečnila v provozovnách žadatele v Oděse na Ukrajině. |
1.6. Období přezkumného šetření
(13) |
Přezkumné šetření se týkalo období od 1. července 2013 do 30. září 2014. |
2. VÝSLEDKY ŠETŘENÍ
2.1. Dumping
2.1.1. Běžná hodnota
(14) |
Celkový objem prodeje na vývoz do Unie se během období přezkumného šetření omezil pouze na dvě prodejní transakce, jak je vysvětleno v 26. bodě odůvodnění, a tyto transakce nebyly považovány za reprezentativní. Jak je uvedeno v 26. bodě odůvodnění, vývozní cena byla tedy stanovena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě prodeje na vývoz uskutečněného žadatelem do třetích zemí během období přezkumného šetření. Objem prodeje na trhy třetích zemí byl použit k posouzení reprezentativnosti domácího prodeje s cílem stanovit běžnou hodnotu pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. |
(15) |
Za účelem stanovení běžné hodnoty se nejdříve zjišťovalo, zda celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku žadatelem nezávislým odběratelům byl reprezentativní ve srovnání s jeho celkovým objemem vývozu do Unie. V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení bylo zjištěno, že domácí prodej byl reprezentativní, neboť celkový objem domácího prodeje činil nejméně 5 % celkového objemu prodeje na vývoz do třetích zemí během období přezkumného šetření. |
(16) |
U každého typu výrobku prodávaného žadatelem na jeho domácím trhu, který byl uznán za přímo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do třetích zemí, bylo zjišťováno, zda je jeho prodej na domácím trhu dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej určitého typu výrobku na domácím trhu byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, když objem prodeje tohoto typu výrobku na domácím trhu nezávislým odběratelům průběhu období přezkumného šetření představoval nejméně 5 % z celkového objemu prodeje srovnatelného typu výrobku na vývoz do třetích zemí ve stejném období. |
(17) |
Rovněž bylo zkoumáno, zda lze domácí prodej každého typu výrobku považovat v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení za uskutečněný v běžném obchodním styku. Provedlo se to tak, že se stanovil podíl domácího prodeje nezávislým odběratelům, který byl ziskový u každého typu výrobku vyváženého do dotčených třetích zemí během období přezkumného šetření. |
(18) |
V případě typů výrobku, u nichž se více než 80 % objemu prodeje na domácím trhu uskutečnilo za cenu vyšší, než jsou výrobní náklady, a vážený průměr prodejní ceny daného typu výrobku dosahoval nejméně výše jednotkových výrobních nákladů, byla běžná hodnota podle typu výrobku vypočítána jako vážený průměr skutečných cen veškerého prodeje daného typu výrobku na domácím trhu, bez ohledu na to, zda byl tento prodej ziskový, či nikoli. |
(19) |
Pokud objem ziskového prodeje určitého typu výrobku nepřesahoval 80 % celkového prodeje nebo pokud vážená průměrná cena daného typu výrobku nedosahovala jednotkových výrobních nákladů, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, která byla určena jako vážená průměrná cena pouze ziskového domácího prodeje daného typu výrobku uskutečněného během období přezkumného šetření. |
(20) |
Pokud u některého typu výrobku prodávaného žadatelem nebylo možno pro stanovení běžné hodnoty použít ceny na domácím trhu, byla běžná hodnota vypočtena v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení. |
(21) |
Při určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení byly částky prodejních, režijních a správních nákladů a zisku stanoveny podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení na základě skutečných údajů, které žadatel skutečně zaznamenal při výrobě a prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku. |
(22) |
Po poskytnutí konečných informací žadatel tvrdil, že jeho domácí prodej státním podnikům by se neměl zohledňovat při stanovení běžné hodnoty. Žadatel namítal, že ceny účtované státním podnikům byly soustavně vyšší než ceny účtované jiným zákazníkům na domácím trhu na základě vyššího rizika nezaplacení nebo značně opožděné platby, což se projevilo také v interní cenové politice společnosti. Tvrdil, že vyšší ceny tedy nesouvisely s vlastnostmi dotčeného výrobku. Zadruhé žadatel tvrdil, že v případech, kdy byla vypočtena běžná hodnota v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení, se k zajištění srovnatelnosti s prodeji na vývoz výhradně stejnému typu odběratelů měly použít pouze prodejní, režijní a správní náklady vzniklé při prodeji na domácím trhu nezávislým distributorům. |
(23) |
Co se týče žádosti žadatele o vyloučení domácího prodeje státním podnikům ze stanovení běžné hodnoty, důkazy shromážděné během šetření potvrdily, že prodejní ceny pro státní podniky byly u každého typu výrobku v průměru vždy vyšší než ceny účtované jiným odběratelům na domácím trhu. Tento trvalý cenový rozdíl byl výsledkem působení několika zvláštních faktorů, které měly vliv pouze na tento typ odběratelů na domácím trhu: i) žadatel rozlišoval prodeje státním podnikům jakožto transakce s velkým rizikem nezaplacení nebo značně opožděné platby; ii) tato cenová politika se účinně využívá poskytováním mnohem delších úvěrových lhůt státním podnikům (včetně možnosti dále odkládat platbu tak, jak je uvedeno ve smlouvě); iii) údaje o opožděných platbách v minulosti; iv) to, že podle ukrajinských právních předpisů státní podniky nemusí v případě úpadku uspokojit nároky věřitelů; v) prodej státním podnikům se uskutečňuje prostřednictvím složitého nabídkového řízení, v němž se o ustanoveních smlouvy nevyjednává, ale používá se vzorová standardní smlouva a vi) státní podniky mají zákonem zakázáno vyplácet zálohy na nákup zboží. Na základě těchto zvláštních okolností byla žádost žadatele přijata. |
(24) |
Pokud jde o žádost používat pro výpočet běžné hodnoty pouze prodejní, režijní a správní náklady vzniklé při prodeji na domácím trhu nezávislým distributorům, v čl. 2 odst. 6 základního nařízení je stanoveno, že částky pro prodejní, správní a režijní náklady se stanoví na základě skutečných údajů, které žadatel skutečně zaznamená při výrobě a prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku. Podle tohoto článku byly použity údaje žadatele související s veškerým prodejem (bez prodeje státním podnikům) na domácím trhu. Jelikož prodejní ceny koncovým uživatelům na domácím trhu byly upraveny v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. d) bodem i) základního nařízení (jak je vysvětleno v 30. a 31. bodě odůvodnění níže), dostaly se na srovnatelnou úroveň domácího prodeje nezávislým distributorům. Tato žádost byla proto zamítnuta. |
(25) |
Žadatel také tvrdil, že při výpočtu běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení by se mělo použít přiměřené ziskové rozpětí ve výši 5 %. Byl učiněn odkaz na předchozí šetření týkající se ocelových lan a kabelů, v němž bylo toto ziskové rozpětí považováno za přiměřené. Žadatel dále tvrdil, že jinak by úroveň zisku neměla přesáhnout úroveň zisku dosaženého při prodeji nezávislým distributorům, neboť tato úroveň prodeje je srovnatelná s úrovní prodeje na vývoz. Podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení se však částky pro prodejní, správní a režijní náklady stanoví na základě skutečných údajů, které žadatel skutečně zaznamená při výrobě a prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku. Jelikož tyto údaje byly k dispozici, byly proto v souladu s tímto článkem použity. Tato žádost byla proto zamítnuta. |
2.1.2. Vývozní cena
(26) |
Během období přezkumného šetření se uskutečnily pouze dvě prodejní transakce do Unie. Nebyly považovány za reprezentativní kvůli jejich omezenému objemu a kvůli tomu, že při nich vystupoval pouze jeden odběratel a prodaný výrobek měl zvláštní specifikace. Proto byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení, který umožňuje stanovení vývozní ceny na jakémkoli přiměřeném základě. V tomto případě byl jako základ pro výpočet vývozní ceny použit prodej obdobného výrobku ze strany žadatele do třetích zemí během období přezkumného šetření. Prodej do třetích zemí se vyznačoval velkým objemem velkému množství zákazníků a šetření neodhalilo žádné zkreslení cen ani jiné faktory na trzích třetích zemí, jež by svědčily o tom, že prodej realizovaný žadatelem na těchto trzích se nedal využít pro účely stanovení vývozní ceny. |
2.1.3. Srovnání
(27) |
Průměrná běžná hodnota a průměrná vývozní cena byly porovnány na základě ceny ze závodu. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly v nákladech na dopravu a úvěry. |
(28) |
Žadatel také požadoval úpravu běžné hodnoty o rozdíl v obchodní úrovni a poukazoval na skutečnost, že jeho prodej na domácím trhu maloobchodníkům a koncovým uživatelům prostřednictvím regionálních obchodních středisek není srovnatelný s prodejem nezávislým distributorům. Žadatel dále tvrdil, že všechen prodej na vývoz byl určen nezávislým distributorům, a byl proto srovnatelný pouze s domácím prodejem nezávislým distributorům. Tvrdilo se, že základem pro výpočet úpravy v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. d) bodem i) základního nařízení měl být vážený průměrný cenový rozdíl při prodeji se dvěma obchodními úrovněmi na domácím trhu. |
(29) |
Po poskytnutí konečných informací žadatel setrval na svém požadavku úpravy o rozdíl v úrovni obchodu. Kromě toho tvrdil, že určení obchodní úrovně se má dělat čtvrtletně, aby se vyloučil vliv devalvace ukrajinské měny vůči cizím měnám, která se během období přezkumného šetření projevila na cenách surovin a na vysoké inflaci. |
(30) |
Šetřením bylo zjištěno, že prodej maloobchodníkům (prostřednictvím regionálních obchodních středisek) probíhal ve skutečnosti na jiné obchodní úrovni než prodej na vývoz a že tento rozdíl se projevil na prodejních cenách. Domácí prodejní ceny pro koncové uživatele prostřednictvím regionálních obchodních středisek byly vždy vyšší a množství bylo vždy nižší než v případě prodeje nezávislým distributorům. Koncoví uživatelé kromě toho těžili z dalších služeb nabízených regionálními obchodními středisky. Proto byla povolena úprava zohledňující rozdíly v úrovni obchodu ve smyslu čl. 2 odst. 10 písm. d) bodu i) základního nařízení. |
(31) |
Při výpočtu požadované úpravy vyšel žadatel z celkového rozdílu průměrných cen mezi těmito dvěma úrovněmi obchodu váženého na základě množství prodaného nezávislým distributorům. Objemy prodané nezávislým distributorům by však neměly mít vliv na úroveň úpravy. Proto Komise vypočítala výši úpravy na základě váženého rozdílu v průměrných cenách za tunu a podle typu výrobku použitého na objem prodeje pouze koncovým uživatelům. |
(32) |
Úprava nebyla, jak navrhoval žadatel, vypočtena čtvrtletně, neboť bylo zjištěno, že by to nezneutralizovalo dopad zkreslení uvedených v 29. bodě odůvodnění. |
2.1.4. Dumpingové rozpětí
(33) |
V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení byla srovnána vážená průměrná běžná hodnota podle typu výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu obdobného výrobku do třetích zemí. Toto srovnání ukázalo existenci dumpingu. |
(34) |
Bylo zjištěno, že dumpingové rozpětí žadatele, vyjádřené jako procentní podíl čisté ceny s dodáním na hranice Unie, činí 10,5 %. |
2.2. Trvalá povaha změněných okolností
(35) |
V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení Komise zkoumala, zda lze změnu okolností, pokud jde o dumping, považovat za trvalou. |
(36) |
Antidumpingové clo platné v současnosti bylo stanoveno během původního šetření. Během období šetření v rámci původního šetření byla Ukrajina považována za tranzitivní ekonomiku a běžná hodnota byla tudíž stanovena na základě čl. 2 odst. 7 základního nařízení. V důsledku toho byla běžná hodnota určena na základě cen placených na trhu srovnatelné země s tržním hospodářstvím, tj. v Polsku. |
(37) |
V roce 2005 byl Ukrajině přiznán status tržního hospodářství, a tudíž se již na ni neuplatňuje čl. 2 odst. 7 základního nařízení. Dumpingové rozpětí žadatele v průběhu období přezkumného šetření tedy vycházelo z jeho vlastních ověřených údajů. |
(38) |
Důkazy získané a ověřené během šetření potvrdily změny v současné struktuře společnosti spočívající ve sloučení dvou vyvážejících výrobců, kteří nebyli ve spojení, a třetího subjektu pověřeného prodejem a obchodní politikou. Fúze proběhla v roce 2010. Má se za to, že tato změna má dlouhodobou povahu, neboť úkoly, které v minulosti plnily samostatné subjekty, byly fakticky převedeny na žadatele. Nebyly zjištěny žádné indicie poukazující na možné budoucí změny. |
(39) |
S ohledem na výše uvedené skutečnosti se má tedy za to, že okolnosti, kvůli nimž byl tento přezkum zahájen, se pravděpodobně v dohledné době nezmění způsobem, který by měl vliv na zjištění současného přezkumu. Proto byl učiněn závěr, že se tyto změny považují za trvalé a že zachování opatření v jejich současné výši již nemá opodstatnění. |
(40) |
Po poskytnutí konečných informací styčný výbor Evropského svazu výrobního odvětví drátěných lan (EWRIS) uvedl, pokračující vojenské operace v regionu Ukrajiny, kde jeden ze dvou výrobních závodů žalobkyně nachází, neumožňuje závěr, že změna uvedené v (38). bodě odůvodnění jsou trvalé povahy. V tomto ohledu je nejprve třeba poznamenat, závěr ohledně trvalé povahy těchto změněných okolností ohledně dumpingu vycházela ze dvou prvků uvedených v 37. a 38. bodě odůvodnění, z nichž EWRIS zpochybňuje pouze jeden. Zadruhé šetřením bylo zjištěno, že výrobní závod žadatele v Doněcké oblasti nebyl v provozu od léta roku 2014, čímž se omezila výrobní kapacita žadatele. Takové rozhodnutí žadatele odůvodněné obavami o bezpečnost neodporuje závěru, že spojení dříve dvou výrobců ocelových drátěných lan bylo účinné od roku 2010 a představuje strukturální změnu činností obou společností, která je trvalé povahy. Tento argument byl tedy odmítnut. |
3. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ
(41) |
S ohledem na výsledky tohoto přezkumného šetření se považuje za vhodné změnit antidumpingové clo platné pro dovoz dotčeného výrobku z Ukrajiny zavedením cla platného pro společnost PJSC „PA“„Stalkanat-Silur“ na úrovni 10,5 %. |
(42) |
Tento závěr nemá vliv na celostátní platná opatření. |
4. POSKYTNUTÍ INFORMACÍ
(43) |
Zúčastněným stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, které vedly k výše uvedeným závěrům, a byla jim poskytnuta příležitost k podání připomínek. Jejich připomínky byly v odůvodněných případech vzaty v úvahu. Vzhledem k tomu, že tyto připomínky vedly k podstatným změnám v závěrech Komise týkajících se dumpingového rozpětí, zúčastněné strany byly informovány podruhé dne 8. prosince 2015. Jejich připomínky po druhém poskytnutí informací byly v odůvodněných případech vzaty v úvahu. |
(44) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 1225/2009, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Ustanovení čl. 1 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) č. 102/2012 se nahrazuje tímto:
„3. Sazba konečného antidumpingového cla, které se použije na čistou cenu CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, se stanoví pro výrobek popsaný v odstavci 1 a pocházející z Ukrajiny:
Společnost |
Antidumpingové clo (v %) |
Doplňkový kód TARIC |
PJSC ‚PA‘‚Stalkanat-Silur‘ |
10,5 |
C052 |
Všechny ostatní společnosti |
51,8 |
C999 |
Uplatnění individuálních celních sazeb stanovených pro společnost uvedenou v tabulce výše je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat prohlášení opatřené datem a podepsané zástupcem subjektu, jenž takovou fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: ‚Já, níže podepsaný/á, potvrzuji, že (objem) výrobků z ocelových lan a kabelů prodaných na vývoz do Evropské unie, pro které byla vystavena tato faktura, vyrobila společnost (název a adresa společnosti) (doplňkový kód TARIC) na Ukrajině. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.‘ Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.“
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 26. ledna 2016.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.
(2) Nařízení Rady (ES) č. 1796/1999 ze dne 12. srpna 1999 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky, Maďarska, Indie, Mexika, Polska, Jihoafrické republiky a Ukrajiny a o konečném výběru prozatímního cla uloženého z tohoto dovozu a o zastavení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu z Korejské republiky (Úř. věst. L 217, 17.8.1999, s. 1).
(3) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 102/2012 ze dne 27. ledna 2012, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky a Ukrajiny, rozšířené na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Maroka, Moldavska a Korejské republiky, bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z těchto zemí, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 a kterým se zastavuje řízení o přezkumu před pozbytím platnosti týkající se dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících z Jižní Afriky podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 36, 9.2.2012, s. 1).
(4) Oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z Ukrajiny (Úř. věst. C 410, 18.11.2014, s. 15).
27.1.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 19/28 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/91
ze dne 26. ledna 2016,
kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2368/2002, kterým se provádí Kimberleyský systém certifikace pro mezinárodní obchod se surovými diamanty
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2368/2002 ze dne 20. prosince 2002, kterým se provádí Kimberleyský systém certifikace pro mezinárodní obchod se surovými diamanty (1), a zejména na článek 19 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Článek 19 nařízení (ES) č. 2368/2002 stanoví, že Komise vede v příloze III seznam orgánů Společenství. |
(2) |
Bulharsko zaslalo Komisi dopis, v němž ji informuje o svém úmyslu nadále v Bulharsku nezachovávat orgán Unie podle nařízení (ES) č. 2368/2002. |
(3) |
Příloha III nařízení (ES) č. 2368/2002 by měla být odpovídajícím způsobem změněna. |
(4) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v článku 22 nařízení (ES) č. 2368/2002, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha III nařízení (ES) č. 2368/2002 se nahrazuje přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 26. ledna 2016.
Za Komisi
místopředsedkyně
Federica MOGHERINI
(1) Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 28.
PŘÍLOHA
„PŘÍLOHA III
Seznam příslušných orgánů členských států a jejich úkolů uvedených v článcích 2 a 19
BELGIE
Federale Overheidsdienst Economie, KMO, Middenstand en Energie, Dienst Vergunningen/Service Public Fédéral Economie, |
PME, Classes moyennes et Energie, Service Licence, |
Italiëlei 124, bus 71 |
B-2000 Antwerpen |
Tel. +32 32069470 |
Tel. +32 32069490 |
E-mail: kpcs-belgiumdiamonds@economie.fgov.be |
V Belgii kontroly dovozu a vývozu surových diamantů vyžadované nařízením (ES) č. 2368/2002 a celní odbavení provádí pouze:
The Diamond Office |
Hovenierstraat 22 |
B-2018 Antwerpen. |
ČESKÁ REPUBLIKA
V České republice kontroly dovozu a vývozu surových diamantů vyžadované nařízením (ES) č. 2368/2002 a celní odbavení provádí pouze:
Generální ředitelství cel |
Budějovická 7 |
140 96 Praha 4 |
Česká republika |
Tel.: +420 261333841, +420 261333859, GSM +420 737213793 |
Fax +420 261333870 |
E-mail: diamond@cs.mfcr.cz |
Nepřetržitá služba na určeném celním úřadě – Praha Ruzyně
Tel. +420 2220113788
nebo tel. +420 2220119678
NĚMECKO
V Německu kontroly dovozu a vývozu surových diamantů vyžadované nařízením (ES) č. 2368/2002, včetně vydávání certifikátů EU, provádí pouze:
Hauptzollamt Koblenz |
Zollamt Idar-Oberstein |
Zertifizierungsstelle für Rohdiamanten |
Hauptstraße 197 |
D-55743 Idar-Oberstein |
Tel. +49 67815627-0 |
Fax +49 67815627-19 |
E-mail: poststelle@zabir.bfinv.de |
Pro účely čl. 5 odst. 3, článků 6, 9, 10, čl. 14 odst. 3, článků 15 a 17 uvedeného nařízení, které se týkají zejména závazku informovat Komisi, je příslušným německým orgánem tento subjekt:
Bundesfinanzdirektion Südost |
Krelingstraβe 50 |
D-90408 Nürnberg |
Tel. +49 9113763754 |
Fax +49 9113762273 |
E-mail: diamond.cert@bfdso.bfinv.de |
PORTUGALSKO
Autoridade Tributária e Aduaneira |
Direção de Serviços de Regulação Aduaneira |
R. da Alfândega, 5 |
1149-006 Lisboa |
Tel. +351 218813888/9 |
Fax +351 218813941 |
E-mail: dsra@at.gov.pt |
V Portugalsku kontroly dovozu a vývozu surových diamantů vyžadované nařízením (ES) č. 2368/2002 a celní odbavení provádí pouze:
Alfândega do Aeroporto de Lisboa |
Aeroporto de Lisboa, |
Terminal de Carga, Edifício 134 |
1750-364 Lisboa |
Tel. +351 210030080 |
Fax +351 210037777 |
E-mailová adresa: aalisboa-kimberley@at.gov.pt |
RUMUNSKO
Autoritatea Națională pentru Protecția Consumatorilor |
(Státní úřad pro ochranu spotřebitele) |
1 Bd. Aviatorilor Nr. 72, sectorul 1 București, România |
(72 Aviatorilor Bvd., sektor 1, Bukurešť, Rumunsko) |
Cod postal (PSČ) 011865 |
Tel.: +40 213184635/3129890/3121275 |
Fax: +40 213184635/3143462 |
www.anpc.ro |
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
Government Diamond Office |
Conflict Department |
Room WH1.214 |
Foreign and Commonwealth Office |
King Charles Street |
London |
SW1 A 2AH |
Tel. +44 2070086903/5797 |
Fax +44 2070083905“ |
27.1.2016 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 19/31 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/92
ze dne 26. ledna 2016
o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),
s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení. |
(2) |
Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 26. ledna 2016.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Jerzy PLEWA
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(2) Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.
PŘÍLOHA
Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny
(EUR/100 kg) |
||
Kód KN |
Kód třetích zemí (1) |
Paušální dovozní hodnota |
0702 00 00 |
IL |
236,2 |
MA |
80,0 |
|
TN |
158,2 |
|
TR |
99,6 |
|
ZZ |
143,5 |
|
0707 00 05 |
MA |
86,8 |
TR |
156,8 |
|
ZZ |
121,8 |
|
0709 93 10 |
MA |
45,9 |
TR |
147,0 |
|
ZZ |
96,5 |
|
0805 10 20 |
EG |
47,4 |
MA |
62,6 |
|
TN |
61,0 |
|
TR |
64,3 |
|
ZZ |
58,8 |
|
0805 20 10 |
IL |
147,6 |
MA |
77,4 |
|
ZZ |
112,5 |
|
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90 |
IL |
116,8 |
JM |
154,6 |
|
MA |
53,1 |
|
TR |
104,1 |
|
ZZ |
107,2 |
|
0805 50 10 |
TR |
97,9 |
ZZ |
97,9 |
|
0808 10 80 |
CL |
87,5 |
US |
122,2 |
|
ZZ |
104,9 |
|
0808 30 90 |
CN |
53,7 |
TR |
82,0 |
|
ZZ |
67,9 |
(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.