ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 306

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 58
24. listopadu 2015


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2110 ze dne 12. listopadu 2015 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Mojama de Barbate (CHZO))

1

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2111 ze dne 12. listopadu 2015 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Echalote d'Anjou (CHZO))

3

 

*

Nařízení Komise (EU) 2015/2112 ze dne 23. listopadu 2015, kterým se mění příloha I nařízení (ES) č. 251/2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008 o strukturální statistice podniků, pokud jde o úpravu datových souborů po revizi klasifikace produkce podle činností (CPA) ( 1 )

4

 

*

Nařízení Komise (EU) 2015/2113 ze dne 23. listopadu 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní účetní standardy 16 a 41 ( 1 )

7

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2114 ze dne 23. listopadu 2015 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

15

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Komise (EU) 2015/2115 ze dne 23. listopadu 2015, kterou se za účelem přijetí zvláštních limitních hodnot pro chemické látky použité v hračkách mění dodatek C přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček, pokud jde o formamid ( 1 )

17

 

*

Směrnice Komise (EU) 2015/2116 ze dne 23. listopadu 2015, kterou se za účelem přijetí zvláštních limitních hodnot pro chemické látky použité v hračkách mění dodatek C přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček, pokud jde o benzisothiazolinon ( 1 )

20

 

*

Směrnice Komise (EU) 2015/2117 ze dne 23. listopadu 2015, kterou se za účelem přijetí zvláštních limitních hodnot pro chemické látky použité v hračkách mění dodatek C přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček, pokud jde o chloromethylisothiazolinon a methylisothiazolinon, jak samostatně, tak v poměru 3:1 ( 1 )

23

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/2118 ze dne 23. listopadu 2015 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii

26

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/2119 ze dne 20. listopadu 2015, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro výrobu desek na bázi dřeva (oznámeno pod číslem C(2015) 8062)  ( 1 )

31

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

24.11.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/2110

ze dne 12. listopadu 2015

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Mojama de Barbate (CHZO))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Žádost o zápis názvu „Mojama de Barbate“ předložená Španělskem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Mojama de Barbate“ zapsán do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název „Mojama de Barbate“ (CHZO) se zapisuje do rejstříku.

Název uvedený v prvním pododstavci označuje produkt třídy 1.7 Čerstvé ryby, měkkýši a korýši a výrobky z nich získané podle přílohy XI prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014 (3).

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. listopadu 2015.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Phil HOGAN

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 223, 8.7.2015, s. 10.

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 36).


24.11.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/3


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/2111

ze dne 12. listopadu 2015

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Echalote d'Anjou (CHZO))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Žádost o zápis názvu „Echalote d'Anjou“ do rejstříku předložená Francií byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Echalote d'Anjou“ zapsán do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název „Echalote d'Anjou“ (CHZO) se zapisuje do rejstříku.

Název uvedený v prvním pododstavci označuje produkt třídy 1.6. Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované podle přílohy XI prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014 (3).

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. listopadu 2015.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Phil HOGAN

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 218, 3.7.2015, s. 6.

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 36).


24.11.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/4


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/2112

ze dne 23. listopadu 2015,

kterým se mění příloha I nařízení (ES) č. 251/2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008 o strukturální statistice podniků, pokud jde o úpravu datových souborů po revizi klasifikace produkce podle činností (CPA)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008 ze dne 11. března 2008 o strukturální statistice podniků (1), a zejména na čl. 11 odst. 2 písm. e) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 295/2008 stanoví společný rámec pro shromažďování, sestavování, předávání a vyhodnocování evropských statistik o struktuře, činnosti, konkurenceschopnosti a výkonnosti podniků v Unii.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 451/2008 (2) zavádí statistickou klasifikaci produkce podle činností (CPA) za účelem splnění požadavků na statistiky v Unii.

(3)

Příloha I nařízení Komise (ES) č. 251/2009 (3) stanoví datové soubory, úroveň členění a označení produktů pro údaje, které se předávají na základě CPA.

(4)

Po vstupu v platnost nařízení Komise (EU) č. 1209/2014 (4) je nezbytné upravit přílohu I nařízení (ES) č. 251/2009, pokud jde o úroveň členění a označení určitých produktů pro údaje, které se předávají na základě CPA, aby byla zachována srovnatelnost a návaznost na standardy klasifikace produkce používané na mezinárodní úrovni.

(5)

Příloha I nařízení (ES) č. 251/2009 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(6)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro evropský statistický systém,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (ES) č. 251/2009 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. listopadu 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 13.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 451/2008 ze dne 23. dubna 2008 kterým se zavádí nová statistická klasifikace produkce podle činností (CPA) a zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 3696/93 (Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 65).

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 251/2009 ze dne 11. března 2009, kterým se provádí a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008, pokud jde o datové soubory, které se sestavují pro strukturální statistiku podniků, a nezbytné úpravy po revizi statistické klasifikace produkce podle činností (CPA) (Úř. věst. L 86, 31.3.2009, s. 170).

(4)  Nařízení Komise (EU) č. 1209/2014 ze dne 29. října 2014, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 451/2008, kterým se zavádí nová statistická klasifikace produkce podle činností (CPA) a zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 3696/93 (Úř. věst. L 336, 22.11.2014, s. 1).


PŘÍLOHA

Příloha I nařízení (ES) č. 251/2009 se mění takto:

1.

V bodě 1 „SLUŽBY“ v tabulce „Soubor 1E“ části „Úroveň členění činností“ sloupci „Zvláštní agregáty“ se „HIT“, „MHT“, „MLT“ a „LOT“ nahrazují tímto:

„HIT

Výroba založená na vysoce vyspělých technologiích (NACE rev. 2 21 + 26 + 30.3)

MHT

Výroba založená na vysoce až středně vyspělých technologiích (NACE rev. 2 20 + 25.4 + 27 + 28 + 29 + 30-30.1-30.3 + 32.5)

MLT

Výroba založená na středně až méně vyspělých technologiích (NACE rev. 2 18.2 + 19 + 22 + 23 + 24 + 25-25.4 + 30.1 + 33)

LOT

Výroba založená na méně vyspělých technologiích (NACE rev. 2 10 + 11 + 12 + 13 + 14 + 15 + 16 + 17 + 18-18.2 + 31 + 32-32.5)“.

2.

V bodě 2 „PRŮMYSL“ se v tabulkách k souborům 2H, 2I, 2J a 2K v části „Zahrnuté činnosti“ slova „NACE rev. 2 sekce B–E (kromě oddílů 37, 38 a 39 NACE rev. 2)“ nahrazují slovy „NACE rev. 2, sekce B–D a oddíl 36“.

3.

V bodě 3 „OBCHOD“ se v tabulkách k souborům 3E, 3F, 3G, 3H, 3I, 3J a 3K v části „Úroveň členění činností“ zrušují slova „Jednomístný alfabetický kód NACE rev. 2 (sekce)“.

4.

V bodě 4 „STAVEBNICTVÍ“ se v tabulce „Soubor 4G“ části „Úroveň členění činností“ slova

„Třímístný číselný kód NACE rev. 2 (skupiny)

Dvoumístný číselný kód NACE rev. 2 (oddíly)

Jednomístný alfabetický kód NACE rev. 2 (sekce)“

nahrazují slovy:

„Dvoumístný číselný kód NACE rev. 2 (oddíly) kromě ukazatelů 18 31 0 a 18 32 0 pro oddíl 43

Jednomístný alfabetický kód NACE rev. 2 (sekce) kromě ukazatelů 18 31 0 a 18 32 0“.

5.

Bod 8 „PODNIKATELSKÉ SLUŽBY“ se mění takto:

a)

V tabulce „Soubor 8 A“ části „Úroveň členění podle typu produktů“ se pro produkt 63.12 označení „Obsah webových portálů“ nahrazuje označením „Služby webových portálů“;

b)

V tabulce „Soubor 8 A“ části „Úroveň členění podle typu produktů“ se pro produkt 73.11.13 označení „Návrhy a vývoj reklamy“ nahrazuje označením „Vývoj reklamy“;

c)

V tabulce „Soubor 8C“ části „Úroveň členění podle typu produktů“ se produkt 70 22 4„Ochranné známky a franšízy“ zrušuje;

d)

V tabulce „Soubor 8E“ části „Úroveň členění podle typu produktů“ se pro produkt 71.11.24 označení „Architektonické poradenské služby“ nahrazuje označením „Architektonické poradenské služby týkající se projektů budov“.


24.11.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/7


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/2113

ze dne 23. listopadu 2015,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní účetní standardy 16 a 41

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 (2) byly přijaty některé mezinárodní standardy a výklady, které existovaly ke dni 15. října 2008.

(2)

Dne 30. června 2014 přijala Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) dokument o změnách IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení a IAS 41 Zemědělství nazvaný Zemědělství: Rostliny přinášející úrodu. Rada IASB rozhodla, že o rostlinách, které se využívají výhradně k získávání úrody po více než jedno období, označovaných jako rostliny přinášející úrodu, by se mělo účtovat stejně jako o pozemcích, budovách a zařízení dle IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení, jelikož činnosti s nimi spojené jsou podobné výrobě.

(3)

V důsledku změn IAS 16 a 41 dochází ke změnám IAS 1, 17, 23, 36 a 40, aby byla zaručena konzistentnost mezinárodních účetních standardů.

(4)

Výsledky konzultace Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví potvrzují, že změny IAS 16 a IAS 41 splňují kritéria pro přejímání stanovená v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002.

(5)

Nařízení (ES) č. 1126/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro účetnictví,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení (ES) č. 1126/2008 se mění takto:

a)

mezinárodní účetní standard (IAS) 16 Pozemky, budovy a zařízení se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení;

b)

IAS 41 Zemědělství se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení;

c)

IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky, IAS 17 Leasingy, IAS 23 Výpůjční náklady, IAS 36 Snížení hodnoty aktiv a IAS 40 Investice do nemovitostí se mění v návaznosti na změny IAS 16 a IAS 41 v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Změny uvedené v článku 1 začnou jednotlivé společnosti uplatňovat nejpozději prvním dnem prvního účetního období začínajícího dnem 1. ledna 2016 nebo začínajícího po tomto datu.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. listopadu 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1).


PŘÍLOHA

Zemědělství: Rostliny přinášející úrodu

(Změny IAS 16 a IAS 41)

Změny IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení

Mění se odstavce 3, 6 a 37 a vkládají se nové odstavce 22 A a 81K až 81M.

OBLAST PŮSOBNOSTI

3.

Předmětem tohoto standardu nejsou:

a)

pozemky, budovy a zařízení, které jsou drženy pro prodej podle IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti;

b)

biologická aktiva související se zemědělskou činností, jiná než rostliny přinášející úrodu (viz IAS 41 Zemědělství). Tento standard se použije na rostliny přinášející úrodu, ale nepoužije se na úrodu rostlin přinášejících úrodu;

c)

uznání a ocenění aktiv průzkumu a hodnocení (viz IFRS 6 Průzkum a vyhodnocování nerostných zdrojů);

d)

….

DEFINICE

6.

Následující termíny se v tomto standardu užívají v dále specifikovaném významu:

Rostlina přinášející úrodu je živá rostlina:

a)

která se používá při produkci nebo dodávkách zemědělské úrody;

b)

od níž se očekává, že ponese úrodu po více než jedno období, a

c)

u níž je málo pravděpodobné, že bude prodávána jako zemědělská úroda, s výjimkou příležitostného/vedlejšího prodeje šrotu.

(Tuto definici termínu rostlina přinášející úrodu upřesňují odstavce 5 A až 5B IAS 41.)

Účetní hodnota je částka, v níž je aktivum vykázáno po odečtení oprávek a akumulovaných ztrát ze snížení jeho hodnoty.

Součásti pořizovacích nákladů

22 A

O rostlinách přinášejících úrodu se účtuje stejně jako o položkách pozemků, budov a zařízení zhotovených ve vlastní režii předtím, než jsou na místě a ve stavu nezbytném k tomu, aby mohly být provozovány způsobem zamýšleným vedením účetní jednotky. Odkazy na „zhotovení“ v tomto standardu by se tudíž měly pojímat tak, aby zahrnovaly činnosti, které jsou nezbytné pro pěstování rostlin přinášejících úrodu předtím, než jsou na místě a ve stavu nezbytném k tomu, aby mohly být provozovány způsobem zamýšleným vedením účetní jednotky.

Model přeceňování

37.

Třída pozemků, budov a zařízení je seskupením aktiv stejné povahy, které účetní jednotka užívá ke své činnosti. Příklady jednotlivých tříd jsou:

a)

g)

nábytek a inventář;

h)

kancelářské zařízení a

i)

rostliny přinášející úrodu.

DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

81K

Dokumentem Zemědělství: Rostliny přinášející úrodu (Změny IAS 16 a IAS 41), vydaným v červnu 2014, byly změněny odstavce 3, 6 a 37 a vloženy nové odstavce 22 A a 81L až 81M. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční účetní období začínající 1. ledna 2016 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije uvedené změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní. Účetní jednotka použije uvedené změny retrospektivně v souladu s IAS 8, s výhradou ustanovení odstavce 81M.

81L

Ve vykazovaném období, v němž je dokument Zemědělství: Rostliny přinášející úrodu (Změny IAS 16 a IAS 41) použit poprvé, nemusí účetní jednotka zveřejnit kvantitativní informace požadované podle odst. 28 písm. f) IAS 8 za běžné období. Účetní jednotka nicméně zveřejní kvantitativní informace požadované podle odst. 28 písm. f) IAS 8 za každé předchozí vykazované období.

81M

Účetní jednotka se může rozhodnout ocenit určitou rostlinu přinášející úrodu reálnou hodnotou na začátku nejranějšího vykazovaného období v účetní závěrce za vykazované období, v němž účetní jednotka poprvé použije dokument Zemědělství: Rostliny přinášející úrodu (Změny IAS 16 a IAS 41), a použít uvedenou reálnou hodnotu jako její domnělou pořizovací cenu k uvedenému datu. Jakýkoli rozdíl mezi předchozí účetní hodnotou a reálnou hodnotou se vykáže v zahajovacím nerozděleném zisku na začátku nejranějšího vykazovaného období.

Změny IAS 41 Zemědělství

Mění se odstavce 1 až 5, 8, 24 a 44 a vkládají se nové odstavce 5 A až 5C a 62 až 63.

OBLAST PŮSOBNOSTI

1.

Tento standard se používá pro účetní zobrazení následujících oblastí, pokud souvisejí se zemědělskou činností:

a)

biologická aktiva s výjimkou rostlin přinášejících úrodu;

b)

zemědělská produkce v okamžiku sklizně a

c)

státní dotace spadající do působnosti odstavců 34 a 35.

2.

Předmětem tohoto standardu nejsou:

a)

pozemky spjaté se zemědělskou činností (viz IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení a IAS 40 Investice do nemovitostí);

b)

rostliny přinášející úrodu související se zemědělskou činností (viz IAS 16). Tento standard se však používá pro úrodu z těchto rostlin přinášejících úrodu;

c)

státní dotace vztahující se na rostliny přinášející úrodu (viz IAS 20 Vykazování státních dotací a zveřejňování státní podpory);

d)

nehmotná aktiva využívaná v souvislosti se zemědělskou činností (viz IAS 38 Nehmotná aktiva).

3.

Tento standard se aplikuje na zemědělskou produkci, která je produktem sklizeným z biologických aktiv účetní jednotky, a to pouze v okamžiku sklizně. Poté je aplikován IAS 2 Zásoby nebo jiný využitelný Mezinárodní účetní standard. To znamená, že tento standard se nezabývá zpracováním zemědělské produkce po sklizni, například zpracováním vinných hroznů na víno vinařem, který hrozny vypěstoval. Přestože takové zpracování může být logickým a přirozeným pokračováním zemědělské činnosti a probíhající události mohou nést určitou podobnost s biologickou přeměnou, není další zpracování zahrnuto do definice zemědělské činnosti v tomto standardu.

4.

Následující tabulka uvádí příklady biologických aktiv, zemědělské produkce a výrobků, které jsou výsledkem zpracování po sklizni:

Biologická aktiva

Zemědělská produkce

Výrobky, které jsou výsledkem dalšího zpracování po sklizni

Ovce

Vlna

Vlněná příze, koberec

Stromy v pěstěném lese

Pokácené stromy

Kmeny, stavební dříví

Dojnice

Mléko

Sýry

Prasata

Poražené kusy

Párky, uzená šunka

Rostliny bavlny

Sklizená bavlna

Příze, oblečení

Cukrová třtina

Sklizená cukrová třtina

Cukr

Rostliny tabáku

Sklizené listy

Usušený tabák

Čajovníkové keře

Sklizené listy

Čaj

Vinná réva

Sklizené hrozny

Víno

Ovocné stromy

Sklizené ovoce

Zpracované ovoce

Olejové palmy

Sklizené plody

Palmový olej

Kaučukovníky

Sklizený latex

Výrobky z kaučuku

Některé rostliny, například čajové keře, vinná réva, olejové palmy a kaučukovníky, obvykle splňují definici rostliny přinášející úrodu a spadají do působnosti IAS 16. Nicméně úroda, která se pěstuje na rostlinách přinášejících úrodu, například čajové listy, hrozny révy vinné, plody olejových palem a latex, spadá do působnosti IAS 41.

DEFINICE

Definice spojené se zemědělstvím

5.

Následující termíny se v tomto standardu užívají v dále specifikovaném významu:

Zemědělský produkt je sklizený produkt z biologických aktiv účetní jednotky.

Rostlina přinášející úrodu je živá rostlina:

a)

která se používá při produkci nebo dodávkách zemědělské úrody;

b)

od níž se očekává, že ponese úrodu po více než jedno období, a

c)

u níž je málo pravděpodobné, že bude prodávána jako zemědělská úroda, s výjimkou příležitostného/vedlejšího prodeje šrotu.

Biologické aktivum je živé zvíře nebo rostlina.

5 A

Rostlinami přinášejícími úrodu nejsou:

a)

rostliny pěstované proto, aby byly sklizeny jako zemědělský produkt (například stromy pěstované pro dřevo);

b)

rostliny pěstované pro produkci zemědělských produktů, pokud existuje více než vzdálená pravděpodobnost, že účetní jednotka, kromě příležitostného/vedlejšího prodeje šrotu, bude rovněž sklízet a prodávat tuto rostlinu samu jako zemědělský produkt (například stromy, které jsou pěstovány pro plody i dřevo); a

c)

jednoleté plodiny (například kukuřice a pšenice).

5B

Pokud se už rostliny přinášející úrodu nepoužívají k tomu, aby přinášely úrodu, mohou být pokáceny/posečeny a prodány jako šrot, např. k užití jako palivové dříví. Tento příležitostný/vedlejší prodej šrotu by nebránil tomu, aby rostlina odpovídala definici rostliny přinášející úrodu.

5C

Úroda pěstovaná na rostlinách přinášejících úrodu je biologickým aktivem.

Obecné definice

8.

Následující termíny se v tomto standardu užívají v dále specifikovaném významu:

Státní dotace jsou definovány v IAS 20.

UZNÁNÍ A OCENĚNÍ

24.

Pořizovací náklady se mohou v některých případech přibližovat reálné hodnotě, zejména pokud:

a)

od vynaložení počátečních pořizovacích nákladů se odehrála malá část biologické přeměny (například u sazenic zasazených těsně před koncem účetního období nebo u nově pořízených hospodářských zvířat); nebo

b)

se předpokládá, že vliv biologické přeměny na cenu je nevýznamný (například v počátečních stádiích růstu borovice pěstované v třicetiletém produkčním cyklu).

Obecné informace

44.

Konzumovatelná biologická aktiva jsou taková aktiva, která jsou sklízena jako zemědělská produkce nebo prodávána jako biologická aktiva. Příkladem konzumovatelných aktiv jsou hospodářská zvířata určená pro produkci masa, hospodářská zvířata chovaná na prodej, ryby v sádkách, plodiny jako je kukuřice a pšenice, úroda na rostlině přinášející úrodu a stromy rostoucí pro užití na stavební dřevo. Plodící biologická aktiva jsou odlišná od konzumovatelných biologických aktiv; například hospodářská zvířata, která produkují mléko, a ovocné stromy, ze kterých se sklízí ovoce. Plodící biologická aktiva nejsou zemědělskou produkcí, ale jsou pěstována za účelem přinášení produkce.

DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

62.

Dokumentem Zemědělství: Rostliny přinášející úrodu (Změny IAS 16 a IAS 41), vydaným v červnu 2014, byly změněny odstavce 1 až 5, 8, 24 a 44 a vloženy nové odstavce 5 A až 5C a 63. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční účetní období začínající 1. ledna 2016 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije uvedené změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní. Účetní jednotka použije uvedené změny retrospektivně v souladu s IAS 8.

63.

Ve vykazovaném období, v němž je dokument Zemědělství: Rostliny přinášející úrodu (Změny IAS 16 a IAS 41) použit poprvé, nemusí účetní jednotka zveřejnit kvantitativní informace požadované podle odst. 28 písm. f) IAS 8 za běžné období. Účetní jednotka nicméně zveřejní kvantitativní informace požadované podle odst. 28 písm. f) IAS 8 za každé předchozí vykazované období.

NAVAZUJÍCÍ ÚPRAVY JINÝCH STANDARDŮ

IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky

Mění se odstavec 54.

Informace zveřejňované ve výkazu o finanční pozici

54.

Výkaz o finanční pozici musí obsahovat minimálně řádkové položky, které uvádějí tyto částky:

a)

f)

biologická aktiva v oblasti působnosti IAS 41 Zemědělství;

g)

IAS 17 Leasingy

Mění se odstavec 2.

OBLAST PŮSOBNOSTI

2.

Tento standard se však nepoužívá jako základ pro oceňování u:

a)

c)

biologických aktiv spadajících do působnosti IAS 41 Zemědělství a držených nájemci na základě finančního leasingu nebo

d)

biologických aktiv spadajících do působnosti IAS 41 a poskytovaných pronajímateli v rámci operativního leasingu.

IAS 23 Výpůjční náklady

Mění se odstavce 4 a 7.

OBLAST PŮSOBNOSTI

4.

Účetní jednotka není povinna standard aplikovat na výpůjční náklady, které jsou přímo účelově vztaženy k akvizici, výstavbě nebo výrobě:

a)

způsobilého aktiva oceňovaného reálnou hodnotou, například biologického aktiva spadajícího do působnosti IAS 41 Zemědělství; nebo

b)

DEFINICE

7.

Způsobilými aktivy mohou v závislosti na okolnostech být:

a)

e)

investice ve formě investic do nemovitostí,

f)

rostliny přinášející úrodu.

IAS 36 Snížení hodnoty aktiv

Mění se odstavec 2.

OBLAST PŮSOBNOSTI

2.

Tento standard se použije v účetnictví pro snížení hodnot veškerých aktiv s výjimkou:

a)

g)

biologických aktiv týkajících se zemědělské činnosti spadajících do působnosti IAS 41 Zemědělství, která jsou oceněna reálnou hodnotou sníženou o náklady na vyřazení;

h)

IAS 40 Investice do nemovitostí

Mění se odstavce 4 a 7.

OBLAST PŮSOBNOSTI

4.

Předmětem tohoto standardu nejsou:

a)

biologická aktiva související se zemědělskou činností (viz IAS 41 Zemědělství a IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení) a

b)

KLASIFIKACE MAJETKU JAKO INVESTIČNÍ NEMOVITÝ MAJETEK NEBO VLASTNÍKEM UŽÍVANÁ NEMOVITOST

7.

Investice do nemovitosti je držena za účelem dosažení příjmu z nájemného nebo (za účelem) kapitálového zhodnocení, případně obojího. Z tohoto důvodu generuje investice do nemovitosti peněžní toky do značné míry nezávisle na ostatních aktivech držených účetní jednotkou. To odlišuje investici do nemovitosti od nemovitostí užívaných vlastníkem. Výroba nebo dodávky zboží či služeb (případně používání nemovitosti pro administrativní účely) generují peněžní toky, které jsou přiřaditelné nejen nemovitostem, ale rovněž ostatním aktivům používaným v procesu výroby nebo dodávek. Na vlastníkem užívané nemovitosti se vztahuje IAS 16.


24.11.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/15


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/2114

ze dne 23. listopadu 2015

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. listopadu 2015.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

AL

48,7

MA

71,4

ZZ

60,1

0707 00 05

AL

69,7

MA

93,8

TR

143,9

ZZ

102,5

0709 93 10

AL

76,3

MA

51,3

TR

159,0

ZZ

95,5

0805 20 10

MA

99,8

ZZ

99,8

0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90

TR

64,6

ZZ

64,6

0805 50 10

TR

95,7

ZZ

95,7

0808 10 80

AU

166,8

CA

159,7

CL

83,6

MK

32,3

NZ

173,1

US

107,0

ZA

166,0

ZZ

126,9

0808 30 90

BA

85,6

CN

64,0

TR

124,1

ZZ

91,2


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


SMĚRNICE

24.11.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/17


SMĚRNICE KOMISE (EU) 2015/2115

ze dne 23. listopadu 2015,

kterou se za účelem přijetí zvláštních limitních hodnot pro chemické látky použité v hračkách mění dodatek C přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček, pokud jde o formamid

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček (1), a zejména na čl. 46 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany dětí proti rizikům, která představují chemické látky v hračkách, stanoví směrnice 2009/48/ES určité požadavky, pokud jde o chemické látky klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CMR) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (2), alergenní vonné látky a některé prvky. Kromě toho směrnice 2009/48/ES zmocňuje Komisi přijmout zvláštní limitní hodnoty pro chemické látky použité v hračkách určených pro děti mladší 36 měsíců a v jiných hračkách určených ke vkládání do úst, aby byla zajištěna odpovídající ochrana v případě hraček s vysokou úrovní expozice. Přijetí těchto limitních hodnot má podobu zařazení do dodatku C přílohy II směrnice 2009/48/ES.

(2)

U řady chemických látek jsou v současnosti platné limitní hodnoty s ohledem na dostupné vědecké důkazy buď příliš vysoké, nebo neexistují. Proto by pro ně měly být přijaty zvláštní limitní hodnoty, při zohlednění požadavků na balení potravin, jakož i rozdílů mezi hračkami a materiály určenými pro styk s potravinami.

(3)

Evropská komise zřídila skupinu odborníků pro bezpečnost hraček, aby jí tato skupina poskytovala poradenství při přípravě legislativních návrhů a politických iniciativ v oblasti bezpečnosti hraček. Úkolem její podskupiny „chemické látky“ je poskytovat takové poradenství ohledně chemických látek, které mohou být použity v hračkách.

(4)

Formamid (č. CAS 75-12-7) se mimo jiné používá v odvětví plastů a polymerů, především jako rozpouštědlo, plastifikátor nebo jako látka ve spojení s nadouvadlem používaným při výrobě pěny (3). V roce 2010 několik členských států zjistilo formamid v celé řadě pěnových hraček, jako jsou např. pěnové puzzle podložky, což vyvolalo obavy o zdraví dětí v souvislosti s vdechováním této látky. Některé členské státy přijaly regulační opatření nebo zvažovaly jejich přijetí.

(5)

Podskupina „chemické látky“ při svých jednáních o formamidu přijala jako základ stanovisko francouzské laboratoře Agence nationale de sécurité sanitaire de l'alimentation, de l'environnement et du travail (ANSES). V tomto stanovisku bylo doporučeno, aby se emise formamidu z pěnových puzzle podložek do ovzduší omezily tak, aby nepřekračovaly hodnotu 20 μg/m3, měřeno 28 dní po vybalení nových pěnových puzzle podložek a jejich uložení v odpařovací místnosti před jejich prodejem, a to podle zkušební metody (4) v souladu s normami ISO 16000-6 a 16000-9 a za vhodných podmínek pro odběr vzorků v rámci výrobků nebo série výrobků.

(6)

Podskupina „chemické látky“ kromě toho vzala v úvahu příklad jeslí (o objemu místnosti 30 m3) s velkou puzzle podložkou (1,2 m2, 720 g) a několika jinými pěnovými hračkami (které přidají až 1 kg pěnového materiálu pro expozici vzduchu). Vzduch v těchto jeslích (při poměru výměny vzduchu 0,5 h– 1) by po 28 dnech obsahoval 20 μg/m3 formamidu, kdyby obsah formamidu v pěnovém materiálu hraček činil přibližně 200 mg/kg formamidu a byl by úplně emitován.

(7)

Formamid je podle nařízení (ES) č. 1272/2008 klasifikován jako látka toxická pro reprodukci kategorie 1B. Podle bodu 4 části III přílohy II směrnice 2009/48/ES mohou být látky toxické pro reprodukci kategorie 1B, jako je formamid, obsaženy v hračkách v koncentracích stejných nebo nižších, než je příslušná koncentrace stanovená pro klasifikaci směsí s obsahem těchto látek, konkrétně 0,5 %, což se rovná 5 000 mg/kg (limit obsahu), před 1. červnem 2015, a 0,3 %, což se rovná 3 000 mg/kg (limit obsahu), po uvedeném datu. Směrnice 2009/48/ES v současné době nestanoví emisní limit pro formamid.

(8)

Podskupina „chemické látky“ s ohledem na výše uvedené na svém zasedání dne 28. listopadu 2013 doporučila, aby se emise formamidu z pěnových materiálů hraček v dodatku C přílohy II směrnice 2009/48/ES omezily na 20 μg/m3 po nejvýše 28 dnech od zahájení zkoušek emisí. Uvedená podskupina dále na svém zasedání dne 18. února 2015 doporučila, že zkoušky emisí nejsou nutné, pokud obsah formamidu činí 200 mg/kg nebo méně (mezní hodnota odvozená u nejhoršího scénáře expozice).

(9)

Nejsou známa žádná užití formamidu v materiálech určených pro styk s potravinami, která by bylo nutné zvážit.

(10)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 47 směrnice 2009/48/ES,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

V dodatku C přílohy II směrnice 2009/48/ES se doplňuje nová položka, která zní:

Látka

Číslo CAS

Limitní hodnota

„Formamid

75-12-7

20 μg/m3 (emisní limit) po nejvýše 28 dnech od zahájení zkoušek emisí u pěnových materiálů hraček s obsahem více než 200 mg/kg (mezní hodnota obsahu)“

Článek 2

1.   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 24. května 2017. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Použijí tyto předpisy ode dne 24. května 2017.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 23. listopadu 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 170, 30.6.2009, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).

(3)  Agence nationale de sécurité sanitaire de l'alimentation, de l'environnement et du travail (ANSES), Opinion on the uses of formamide in consumer goods and health risks related to formamide in children's foam puzzle mats. Stanovisko ANSES, žádost č. 2010-SA-0302, 4. července 2011, s. 4.

(4)  Zkušební protokol o emisích s relativní vlhkostí 50 %, teplotou 23 °C, tempem obnovy vzduchu 0,5 objemu.h– 1, běžnou velikostí místnosti 30 m3 a emisním povrchem na podložku 1,2 m2.


24.11.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/20


SMĚRNICE KOMISE (EU) 2015/2116

ze dne 23. listopadu 2015,

kterou se za účelem přijetí zvláštních limitních hodnot pro chemické látky použité v hračkách mění dodatek C přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček, pokud jde o benzisothiazolinon

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček (1), a zejména na čl. 46 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany dětí proti rizikům, která představují chemické látky v hračkách, stanoví směrnice 2009/48/ES určité požadavky, pokud jde o chemické látky klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CMR) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (2), alergenní vonné látky a některé prvky. Kromě toho směrnice 2009/48/ES zmocňuje Komisi přijmout zvláštní limitní hodnoty pro chemické látky použité v hračkách určených pro děti mladší 36 měsíců a v jiných hračkách určených ke vkládání do úst, aby byla zajištěna odpovídající ochrana v případě hraček s vysokou úrovní expozice. Přijetí těchto limitních hodnot má podobu zařazení do dodatku C přílohy II směrnice 2009/48/ES.

(2)

U řady chemických látek jsou v současnosti platné limitní hodnoty s ohledem na dostupné vědecké důkazy buď příliš vysoké, nebo neexistují. Proto by pro ně měly být přijaty zvláštní limitní hodnoty, při zohlednění požadavků na balení potravin, jakož i rozdílů mezi hračkami a materiály určenými pro styk s potravinami.

(3)

Evropská komise zřídila skupinu odborníků pro bezpečnost hraček, aby jí tato skupina poskytovala poradenství při přípravě legislativních návrhů a politických iniciativ v oblasti bezpečnosti hraček. Úkolem její podskupiny „chemické látky“ je poskytovat takové poradenství ohledně chemických látek, které mohou být použity v hračkách.

(4)

Látka 1,2-benzisothiazol-3(2H)-on(1,2-benzisothiazolin-3-on, BIT, číslo CAS 2634-33-5) se používá jako konzervační látka v hračkách na bázi vody (3), včetně hobby barev a prstových barev (4), jak ukazují výsledky průzkumu trhu zaměřeného na hospodářské subjekty a jejich obchodní sdružení, zástupce spotřebitelů a centra pro léčbu alergií, jakož i vyhledávání prostřednictvím internetu a návštěvy obchodů (5).

(5)

Podskupina „chemické látky“ při svých jednáních o BIT vzala jako základ související stanovisko Vědeckého výboru pro bezpečnost spotřebitele (VVBS), v němž se uvádí, že BIT představuje řádně zdokumentovaný kontaktní alergen (6). Ačkoli se podle uvedeného stanoviska BIT považuje pouze za mírný senzibilizátor s nižší účinností než jiné na trh uváděné kosmetické konzervační látky (7), dospělo se v něm k závěru, že isothiazolinony představují pro spotřebitele v Evropě významné kontaktní alergeny (8). Použití BIT v kosmetických přípravcích není povoleno (9).

(6)

BIT je podle nařízení (ES) č. 1272/2008 klasifikován jako látka senzibilizující kůži. Směrnice 2009/48/ES v současné době neobsahuje žádnou zvláštní limitní hodnotu pro BIT, ani žádnou obecnou limitní hodnotu pro senzibilizující látky.

(7)

Podskupina „chemické látky“ s ohledem na výše uvedené dospěla k závěru, že by BIT neměl být v hračkách používán. V souladu s evropskou normou EN 71-9:2005+A1:2007 by látky, které se nemají používat, měly být omezeny na mez kvantifikace (LOQ) odpovídající zkušební metody (10). Podskupina „chemické látky“ proto na svém zasedání dne 26. března 2014 doporučila, že BIT má být v hračkách omezen na svoji mez kvantifikace, tedy na maximální koncentraci 5 mg/kg. Používání BIT není regulováno u materiálů určených pro styk s potravinami.

(8)

S ohledem na výše uvedené by měl být dodatek C přílohy II směrnice 2009/48/ES změněn tak, aby obsahoval limit obsahu pro BIT v hračkách.

(9)

Limit obsahu stanovený touto směrnicí by měl být přezkoumán nejpozději pět let po datu, kdy členské státy mají začít tuto směrnici používat.

(10)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 47 směrnice 2009/48/ES,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

V dodatku C přílohy II směrnice 2009/48/ES se doplňuje nová položka, která zní:

Látka

Číslo CAS

Limitní hodnota

„1,2-benzisothiazol-3(2H)-on

2634-33-5

5 mg/kg (limit obsahu) ve vodných materiálech v hračkách, v souladu s metodami stanovenými v normách EN 71-10:2005 a EN 71-11:2005“

Článek 2

1.   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 24. května 2017. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Použijí tyto předpisy ode dne 24. května 2017.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 23. listopadu 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 170, 30.6.2009, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).

(3)  Dánská agentura na ochranu životního prostředí (2014), Survey and health assessment of preservatives in toys. Survey of chemical substances in consumer products č. 124, 2014; tabulka 24, s. 56.

(4)  Dánská agentura na ochranu životního prostředí (2014), Survey and health assessment of preservatives in toys. Survey of chemical substances in consumer products č. 124, 2014, s. 38–39.

(5)  Dánská agentura na ochranu životního prostředí (2014), Survey and health assessment of preservatives in toys. Survey of chemical substances in consumer products č. 124, 2014, s. 19 a násl.

(6)  Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele (VVBS), Opinion on benzisothiazolinone (BIT). Stanovisko přijaté ve dnech 26.–27. června 2012, s. 16 a 26.

(7)  Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele (VVBS), Opinion on benzisothiazolinone (BIT). Stanovisko přijaté ve dnech 26.–27. června 2012, s. 16.

(8)  Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele (VVBS), Opinion on benzisothiazolinone (BIT). Stanovisko přijaté ve dnech 26.–27. června 2012, s. 26.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59).

(10)  EN 71-9:2005+A1:2007, příloha A, oddíl A.10.


24.11.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/23


SMĚRNICE KOMISE (EU) 2015/2117

ze dne 23. listopadu 2015,

kterou se za účelem přijetí zvláštních limitních hodnot pro chemické látky použité v hračkách mění dodatek C přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček, pokud jde o chloromethylisothiazolinon a methylisothiazolinon, jak samostatně, tak v poměru 3:1

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček (1), a zejména na čl. 46 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany dětí proti rizikům, která představují chemické látky v hračkách, stanoví směrnice 2009/48/ES určité požadavky, pokud jde o chemické látky klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CMR) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (2), alergenní vonné látky a některé prvky. Kromě toho směrnice 2009/48/ES zmocňuje Komisi přijmout zvláštní limitní hodnoty pro chemické látky použité v hračkách určených pro děti mladší 36 měsíců a v jiných hračkách určených ke vkládání do úst, aby byla zajištěna odpovídající ochrana v případě hraček s vysokou úrovní expozice. Přijetí těchto limitních hodnot má podobu zařazení do dodatku C přílohy II směrnice 2009/48/ES.

(2)

U řady chemických látek jsou v současnosti platné limitní hodnoty s ohledem na dostupné vědecké důkazy buď příliš vysoké, nebo neexistují. Proto by pro ně měly být přijaty zvláštní limitní hodnoty, při zohlednění požadavků na balení potravin, jakož i rozdílů mezi hračkami a materiály určenými pro styk s potravinami.

(3)

Evropská komise zřídila skupinu odborníků pro bezpečnost hraček, aby jí tato skupina poskytovala poradenství při přípravě legislativních návrhů a politických iniciativ v oblasti bezpečnosti hraček. Úkolem její podskupiny „chemické látky“ je poskytovat takové poradenství ohledně chemických látek, které mohou být použity v hračkách.

(4)

Látky 5-chlor-2-methylisothiazolin-3(2H)-on (CMI) a 2-methylisothiazolin-3(2H)-on (MI) v poměru 3:1 (číslo CAS 55965-84-9) (3), jakož i jejich jednotlivé složky CMI (číslo CAS 26172-55-4) a MI (číslo CAS 2682-20-4), se používají jako konzervační látky v hračkách na bázi vody (4), včetně hobby barev, prstových barev, barev na okna/sklo, lepidel a mýdlových bublin (5).

(5)

Podskupina „chemické látky“ při svých jednáních o CMI a MI v poměru 3:1, jakož i o jednotlivých složkách CMI a MI vycházela ze souvisejícího stanoviska Vědeckého výboru pro zdravotní a environmentální rizika (SCHER), v němž se uvádí, že ani CMI a MI v poměru 3:1, ani jednotlivé složky CMI nebo MI se nedoporučují pro použití v hračkách, a to z důvodu alergických reakcí při kontaktu pozorovaných u těchto látek v kosmetických přípravcích (6). Podskupina „chemické látky“ rovněž zohlednila související stanovisko VVBS, podle něhož se CMI a MI v poměru 3:1 považují za mimořádný kontaktní alergen u lidí, o čemž svědčí dostupné údaje (7).

(6)

CMI a MI v poměru 3:1 jsou podle nařízení (ES) č. 1272/2008 klasifikovány jako látka senzibilizující kůži; CMI a MI samostatně v nařízení klasifikovány nejsou. Směrnice 2009/48/ES v současné době neobsahuje žádnou zvláštní limitní hodnotu pro CMI/MI v poměru 3:1, ani pro CMI či MI samostatně, a ani obecnou limitní hodnotu pro senzibilizující látky.

(7)

Podskupina „chemické látky“ vzhledem k výše uvedenému na svém zasedání dne 15. února 2012 doporučila, že by CMI a MI v poměru 3:1 neměly být v hračkách používány.

(8)

Podle německého spolkového institutu pro posouzení rizik (Bundesinstitut für Risikobewertung, BfR) (8) by měly být limitní hodnoty pro CMI a MI, které jsou silně alergenní, stanoveny v takové koncentraci, která se považuje za bezpečnou pro již přecitlivělé jednotlivce. Jedná se o nejpřísnější způsob, jak omezit alergeny, neboť přecitlivělí jednotlivci trpí alergií i při nejnižších koncentracích alergenu. Podle výše uvedeného stanoviska VVBS je taková koncentrace nižší než 2 mg/kg (9).

(9)

Podle institutu BfR je dozor nad trhem schopen běžně kvantifikovat CMI již při hodnotě 0,75 mg/kg a MI při hodnotě 0,25 mg/kg (10) (meze kvantifikace (LOQ)).

(10)

Skupina odborníků pro bezpečnost hraček proto na svém zasedání dne 23. května 2014 doporučila rovněž omezit použití CMI a MI samostatně na jejich mez kvantifikace.

(11)

Ačkoli existuje obecný migrační limit pro MI samostatně jakožto pro přísadu pro použití v určitých materiálech určených pro styk s potravinami, základní předpoklady pro odvození tohoto migračního limitu se liší od požadavků na limit obsahu u MI v hračkách. Použití CMI a MI v poměru 3:1 a CMI samostatně nejsou u materiálů určených pro styk s potravinami regulována.

(12)

S ohledem na výše uvedené by měl být dodatek C přílohy II směrnice 2009/48/ES změněn tak, aby obsahoval limity obsahu pro CMI a MI v poměru 3:1, jakož i pro CMI a MI samostatně, v hračkách.

(13)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 47 směrnice 2009/48/ES,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

V dodatku C přílohy II směrnice 2009/48/ES se doplňují nové položky, které znějí:

Látka

Číslo CAS

Limitní hodnota

„reakční směs: 5-chlor-2-methyl-4-isothiazolin-3-on [ES č. 247-500-7] a 2-methyl-2H-isothiazol-3-on [ES č. 220-239-6] (3:1)

55965-84-9

1 mg/kg (limit obsahu) ve vodných materiálech v hračkách

5-chlor-2-methyl-isothiazolin-3(2H)-on

26172-55-4

0,75 mg/kg (limit obsahu) ve vodných materiálech v hračkách

2-methylisothiazolin-3(2H)-on

2682-20-4

0,25 mg/kg (limit obsahu) ve vodných materiálech v hračkách“

Článek 2

1.   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 24. listopadu 2017. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Použijí tyto předpisy ode dne 24. listopadu 2017.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 23. listopadu 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 170, 30.6.2009, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).

(3)  Podle Vědeckého výboru pro bezpečnost spotřebitele (VVBS), Opinion on the mixture of 5-chloro-2-methylisothiazolin-3(2H)-one and 2-methylisothiazolin-3(2H)-one, jsou jejich obchodní názvy Kathon, Acticide, Microcare atd. Stanovisko přijaté dne 8. prosince 2009, s. 6.

(4)  Dánská agentura EPA (2014), Survey and health assessment of preservatives in toys. Survey of chemical substances in consumer products no. 124, 2014, tabulka 24 na s. 56.

(5)  Dánská agentura EPA (2014), Survey and health assessment of preservatives in toys. Survey of chemical substances in consumer products no. 124, 2014, s. 38–39.

(6)  Vědecký výbor pro zdravotní a environmentální rizika (SCHER), Opinion on „CEN's response to the opinion of the CSTEE on the assessment of CEN report on the risk assessment of organic chemicals in toys“, přijaté dne 29. května 2007, s. 8 a tabulka 1 na s. 9.

(7)  Viz stanovisko VVBS v pozn. pod čarou 3, s. 35.

(8)  Stanovisko německého spolkového institutu pro posouzení rizik (BfR) (Bundesinstitut für Risikobewertung) ze dne 24.9.2012, s. 4.

(9)  Viz stanovisko VVBS v pozn. pod čarou 3, s. 33.

(10)  Viz pozn. pod čarou 8.


ROZHODNUTÍ

24.11.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/26


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2015/2118

ze dne 23. listopadu 2015

o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 33 a čl. 31 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 8. července 2014 přijala Rada rozhodnutí 2014/438/SZBP (1) o jmenování pana Herberta SALBERA zvláštním zástupcem Evropské unie (dále jen „zvláštní zástupce EU“) pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii. Mandát zvláštního zástupce EU má skončit dne 31. října 2015.

(2)

Mandát zvláštního zástupce EU by měl být prodloužen o další období šestnácti měsíců.

(3)

Zvláštní zástupce EU bude vykonávat svůj mandát za situace, která se může zhoršit a která by mohla bránit v dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zvláštní zástupce Evropské unie

Mandát pana Herberta SALBERA jako zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii se prodlužuje do 28. února 2017. Rada může po posouzení Politickým a bezpečnostním výborem a na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) rozhodnout o dřívějším ukončení mandátu zvláštního zástupce EU.

Článek 2

Cíle politiky

Mandát zvláštního zástupce EU vychází z cílů politiky Unie pro jižní Kavkaz, včetně cílů stanovených v závěrech z mimořádného zasedání Evropské rady dne 1. září 2008 v Bruselu a v závěrech Rady ze dne 15. září 2008 a ze dne 27. února 2012. Tyto cíle zahrnují:

a)

v souladu se stávajícími mechanismy, včetně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a její Minské skupiny, předcházení konfliktům v regionu, přispívání k mírovému řešení konfliktů v regionu, včetně krize v Gruzii a konfliktu v Náhorním Karabachu, podporou návratu uprchlíků a vnitřně vysídlených osob a dalšími vhodnými prostředky, a podporu při realizaci tohoto řešení v souladu se zásadami mezinárodního práva;

b)

vedení konstruktivních jednání s hlavními zúčastněnými subjekty o záležitostech regionu;

c)

podněcování a podporu další spolupráce mezi Arménií, Ázerbájdžánem a Gruzií a případně zeměmi s nimi sousedícími;

d)

zvyšování účinnosti a viditelnosti působení Unie v oblasti.

Článek 3

Mandát

K dosažení cílů politiky se zvláštnímu zástupci EU uděluje mandát:

a)

rozvíjet kontakty s vládami, parlamenty, dalšími klíčovými politickými aktéry, soudy a občanskou společností v oblasti;

b)

podporovat země v oblasti ve spolupráci na regionálních otázkách společného zájmu, jako jsou společné bezpečnostní hrozby a boj proti terorismu, nedovolenému obchodu a organizované trestné činnosti;

c)

přispívat k mírovému řešení konfliktů v souladu se zásadami mezinárodního práva a napomáhat při realizaci těchto řešení v úzké spolupráci s Organizací spojených národů a s OBSE a její Minskou skupinou;

d)

v souvislosti s krizí v Gruzii:

i)

napomáhat při přípravě mezinárodních jednání konaných na základě bodu 6 dohody ze dne 12. srpna 2008 („Ženevská mezinárodní jednání“) a prováděcích opatření k ní ze dne 8. září 2008 zahrnujících způsob zajištění bezpečnosti a stability v regionu, otázku uprchlíků a vnitřně vysídlených osob podle mezinárodně uznávaných zásad a všechny ostatní otázky v rámci vzájemné dohody dotčených stran,

ii)

přispívat k vymezení postoje Unie a zastupovat ji na jednáních uvedených v bodě i) na úrovni zvláštního zástupce EU a

iii)

napomáhat provádění dohody ze dne 12. srpna 2008 a prováděcích opatření k ní ze dne 8. září 2008;

e)

usnadňovat rozvoj a provádění opatření k budování důvěry v koordinaci s odborníky členských států, je-li to možné a vhodné;

f)

v případě potřeby napomáhat při přípravě příspěvků Unie k provádění případného řešení konfliktu;

g)

posilovat dialog mezi Unií a hlavními zúčastněnými subjekty o záležitostech oblasti;

h)

napomáhat Unii při dalším rozvoji souhrnné politiky vůči jižnímu Kavkazu;

i)

v rámci činností uvedených v tomto článku přispívat k provádění politiky Unie v oblasti lidských práv a obecných zásad Unie pro lidská práva, zejména ve vztahu k dětem a ženám v oblastech zasažených konflikty, především sledováním dalšího vývoje a reakcí na něj.

Článek 4

Provádění mandátu

1.   Zvláštní zástupce EU provádí svůj mandát pod vedením vysokého představitele.

2.   Politický a bezpečnostní výbor udržuje se zvláštním zástupcem EU výsadní spojení a je pro zvláštního zástupce EU hlavním orgánem pro styk s Radou. Politický a bezpečnostní výbor poskytuje zvláštnímu zástupci EU strategické a politické vedení v rámci jeho mandátu, aniž jsou dotčeny pravomoci vysokého představitele.

3.   Zvláštní zástupce EU pracuje v úzké koordinaci s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a jejími příslušnými útvary.

Článek 5

Financování

1.   Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s mandátem zvláštního zástupce EU v období od 1. listopadu 2015 do 28. února 2017 činí 2 800 000 EUR.

2.   Výdaje jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly použitelnými na souhrnný rozpočet Unie.

3.   Správa výdajů se řídí smlouvou mezi zvláštním zástupcem EU a Komisí. Za veškeré výdaje je zvláštní zástupce EU odpovědný Komisi.

Článek 6

Sestavení a složení týmu

1.   V mezích mandátu a odpovídajících finančních prostředků, které má k dispozici, odpovídá zvláštní zástupce EU za sestavení týmu. Tento tým zahrnuje odborníky na konkrétní politické otázky podle požadavků mandátu. Zvláštní zástupce EU neprodleně informuje o složení týmu Radu a Komisi.

2.   Členské státy, orgány Unie a ESVČ mohou navrhnout vyslání personálu ke zvláštnímu zástupci EU. Plat takto vyslaného personálu hradí dotyčný členský stát, dotyčný orgán Unie nebo ESVČ. Ke zvláštnímu zástupci EU mohou být rovněž přiděleni odborníci vyslaní členskými státy do orgánů Unie nebo ESVČ. Mezinárodní smluvní pracovníci musí být státními příslušníky některého členského státu.

3.   Veškerý vyslaný personál je i nadále administrativně podřízen vysílajícímu členskému státu, vysílajícímu orgánu Unie nebo ESVČ a vykonává své povinnosti a jedná v zájmu mandátu zvláštního zástupce EU.

4.   S cílem zajistit soudržnost a soulad příslušných činností členů týmu zvláštního zástupce EU jsou tito pracovníci zařazeni do příslušných oddělení ESVČ nebo delegací Unie.

Článek 7

Výsady a imunity zvláštního zástupce EU a členů jeho týmu

Výsady, imunity a další záruky nezbytné pro završení a řádné působení mise zvláštního zástupce EU a členů jeho týmu se podle potřeby dohodnou s hostitelskými zeměmi. Členské státy a ESVČ poskytují k tomuto účelu veškerou nezbytnou podporu.

Článek 8

Bezpečnost utajovaných informací EU

Zvláštní zástupce EU a členové jeho týmu dodržují bezpečnostní zásady a minimální bezpečnostní normy zavedené rozhodnutím Rady 2013/488/EU (2).

Článek 9

Přístup k informacím a logistická podpora

1.   Členské státy, Komise a generální sekretariát Rady zajistí, aby měl zvláštní zástupce EU přístup k veškerým důležitým informacím.

2.   Logistickou podporu v regionu poskytují podle okolností delegace Unie v regionu nebo členské státy.

Článek 10

Bezpečnost

V souladu s politikou Unie pro bezpečnost personálu vyslaného mimo Unii při provádění operací podle hlavy V Smlouvy přijme zvláštní zástupce EU v souladu s mandátem a s ohledem na bezpečnostní situaci v oblasti své územní působnosti veškerá rozumně proveditelná opatření k zajištění bezpečnosti veškerého personálu, který je mu přímo podřízen, zejména tím, že:

a)

na základě pokynů ESVČ vypracuje zvláštní bezpečnostní plán zahrnující zvláštní fyzická, organizační a procedurální bezpečnostní opatření, řízení bezpečných přesunů personálu do jeho oblasti působnosti a uvnitř této oblasti, jakož i řízení bezpečnostních událostí, a dále zahrnující pohotovostní plán a evakuační plán;

b)

zajistí, aby byl veškerý personál vyslaný mimo Unii pojištěn pro případ zvýšeného rizika, jak vyžaduje situace v jeho oblasti působnosti;

c)

zajistí, aby všichni členové týmu zvláštního zástupce EU, kteří mají být vysláni mimo Unii, včetně najatého místního personálu, prošli před příjezdem nebo bezprostředně po příjezdu do jeho oblasti působnosti náležitým bezpečnostním školením, a to na základě stupně rizika, který pro tuto oblast určí ESVČ;

d)

zajistí, aby byla provedena veškerá schválená doporučení vydaná na základě pravidelných posouzení bezpečnosti, a podává Radě, vysokému představiteli a Komisi písemné zprávy o provádění těchto doporučení a o dalších bezpečnostních otázkách v rámci zprávy o pokroku a zprávy o provádění mandátu.

Článek 11

Podávání zpráv

Zvláštní zástupce EU pravidelně podává ústní a písemné zprávy vysokému představiteli a Politickému a bezpečnostnímu výboru. Zvláštní zástupce EU podává podle potřeby zprávy rovněž pracovním skupinám Rady. Pravidelné zprávy jsou rozesílány prostřednictvím sítě COREU. Zvláštní zástupce EU může podávat zprávy i Radě pro zahraniční věci. V souladu s článkem 36 Smlouvy může být zvláštní zástupce EU zapojen do informování Evropského parlamentu.

Článek 12

Koordinace

1.   Zvláštní zástupce EU přispívá k jednotě, konzistentnosti a efektivitě činností Unie a pomáhá zajišťovat, aby všechny nástroje Unie a opatření členských států byly uplatňovány konzistentně v zájmu dosažení cílů politiky Unie. Činnosti zvláštního zástupce EU jsou koordinovány s činnostmi Komise. Zvláštní zástupce EU pravidelně informuje mise členských států a delegace Unie.

2.   Na místě jsou udržovány úzké styky s vedoucími delegací Unie a vedoucími misí členských států, kteří se snaží být zvláštnímu zástupci EU co nejvíce nápomocni při provádění mandátu. Zvláštní zástupce EU v úzké spolupráci s vedoucím delegace Unie v Gruzii poskytuje vedoucímu Pozorovatelské mise Evropské unie v Gruzii (EUMM Georgia) vedení v otázkách místní politické situace. Zvláštní zástupce EU a civilní velitel operací EUMM Georgia se podle potřeby navzájem konzultují. Zvláštní zástupce EU rovněž udržuje vztahy s dalšími mezinárodními a regionálními subjekty působícími na místě.

Článek 13

Pomoc ve vztahu k nárokům

Zvláštní zástupce EU a členové jeho týmu jsou nápomocni při poskytování informací při řešení veškerých nároků a závazků vyplývajících z mandátů předchozích zvláštních zástupců EU pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii a poskytují k tomuto účelu administrativní pomoc a přístup k relevantním dokumentům.

Článek 14

Přezkum

Provádění tohoto rozhodnutí a jeho soulad s jinými iniciativami Unie v regionu podléhají pravidelnému přezkumu. Zvláštní zástupce EU předloží vysokému představiteli, Radě a Komisi do konce června roku 2016 zprávu o pokroku a do konce listopadu roku 2016 souhrnnou zprávu o provádění mandátu.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Použije se ode dne 1. listopadu 2015.

V Bruselu dne 23. listopadu 2015.

Za Radu

předseda

C. MEISCH


(1)  Rozhodnutí Rady 2014/438/SZBP ze dne 8. července 2014, kterým se mění a prodlužuje mandát zvláštního zástupce Evropské unie pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii (Úř. věst. L 200, 9.7.2014, s. 11).

(2)  Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).


24.11.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/31


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2015/2119

ze dne 20. listopadu 2015,

kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro výrobu desek na bázi dřeva

(oznámeno pod číslem C(2015) 8062)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (1), a zejména na čl. 13 odst. 5 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím ze dne 16. května 2011, kterým se zřizuje fórum pro výměnu informací v souladu s článkem 13 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (2), Komise zřídila fórum složené ze zástupců členských států, dotčených průmyslových odvětví a nevládních organizací, které podporují ochranu životního prostředí.

(2)

V souladu s čl. 13 odst. 4 směrnice 2010/75/EU Komise dne 24. září 2014 obdržela stanovisko uvedeného fóra k navrhovanému obsahu referenčního dokumentu o BAT pro výrobu desek na bázi dřeva a zveřejnila je.

(3)

Hlavním prvkem uvedeného referenčního dokumentu o BAT jsou závěry o BAT, které jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí a které stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření.

(4)

Závěry o BAT se použijí jako reference při stanovení podmínek povolení pro zařízení, na která se vztahuje kapitola II směrnice 2010/75/EU, a příslušné orgány by měly stanovit mezní hodnoty emisí, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v závěrech o BAT.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 75 odst. 1 směrnice 2010/75/EU,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Přijímají se závěry o BAT pro výrobu desek na bázi dřeva stanovené v příloze.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 20. listopadu 2015.

Za Komisi

Karmenu VELLA

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.

(2)  Úř. věst. C 146, 17.5.2011, s. 3.


PŘÍLOHA

ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH (BAT) PRO VÝROBU DESEK NA BÁZI DŘEVA

OBLAST PŮSOBNOSTI 32
OBECNÉ POZNÁMKY 33
DEFINICE A ZKRATKY 34

1.1.

VŠEOBECNÉ ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH (BAT) 36

1.1.1.

Systém environmentálního řízení 36

1.1.2.

Udržování pořádku 37

1.1.3.

Hluk 38

1.1.4.

Emise do půdy a podzemní vody 38

1.1.5.

Energetické řízení a energetická účinnost 39

1.1.6.

Zápach 40

1.1.7.

Nakládání s odpady a zbytky 40

1.1.8.

Monitorování 41

1.2.

EMISE DO OVZDUŠÍ 43

1.2.1.

Řízeně vypouštěné emise 43

1.2.2.

Fugitivní emise 47

1.3.

EMISE DO VODY 48

1.4.

POPIS TECHNIK 49

1.4.1.

Emise do ovzduší 49

1.4.2.

Emise do vody 51

OBLAST PŮSOBNOSTI

Tyto závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) se týkají činností uvedených v kategorii 6.1 písm. c) přílohy I směrnice 2010/75/EU, a to:

výroby v průmyslových zařízeních jednoho či více následujících druhů desek na bázi dřeva: desky z orientovaných plochých třísek, dřevotřískové desky nebo dřevovláknité desky při výrobní kapacitě větší než 600 m3 za den.

Tyto závěry o nejlepších dostupných technikách se vztahují zejména na:

výrobu desek na bázi dřeva;

stacionární spalovací zařízení (včetně motorů) produkující horké plyny pro sušárny s přímým ohřevem;

výrobu papíru impregnovaného pryskyřicemi.

Tyto závěry o BAT se nevztahují na následující činnosti a postupy:

stacionární spalovací zařízení (včetně motorů) neprodukující horké plyny pro sušárny s přímým ohřevem;

laminování, lakování nebo natírání surových desek.

Další referenční dokumenty související s činnostmi, na které se vztahují tyto závěry o BAT, jsou uvedeny níže:

Referenční dokument

Předmět

Monitorování emisí do ovzduší a do vody ze zařízení podle směrnice o průmyslových emisích (ROM)

Monitorování emisí do ovzduší a do vody

Velká spalovací zařízení (LCP)

Techniky spalování

Spalování odpadů (WI)

Spalování odpadu

Energetická účinnost (ENE)

Energetická účinnost

Zpracování odpadu (WT)

Zpracování odpadu

Emise ze skladování (EFS)

Skladování materiálů a manipulace s nimi

Ekonomické a mezisložkové vlivy (ECM)

Ekonomické a mezisložkové vlivy technik

Velkoobjemové organické chemikálie (LVOC)

Výroba melaminu, močovino-formaldehydových pryskyřic a methylen-difenyl-diisokyanátu

OBECNÉ INFORMACE

NEJLEPŠÍ DOSTUPNÉ TECHNIKY

Techniky uvedené a popsané v těchto závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT) nejsou normativní ani se nejedná o úplný seznam. Mohou být použity i jiné techniky, které zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany životního prostředí.

Pokud není uvedeno jinak, jsou závěry o BAT obecně použitelné.

ÚROVNĚ EMISÍ SPOJENÉ S BAT (BAT-AEL) PRO EMISE DO OVZDUŠÍ

Pokud není uvedeno jinak, úrovně BAT-AEL pro emise do ovzduší uvedené v těchto závěrech o BAT se vztahují na koncentrace, které jsou vyjádřeny v jednotkách mg/Nm3 jako množství emitované látky na jednotku objemu odpadního plynu v suchém stavu a za normálních stavových podmínek (273,15 K, 101,3 kPa).

Referenční obsah kyslíku:

Zdroj emisí

Referenční obsah kyslíku

Sušárny dřevotřískových desek s přímým ohřevem nebo sušárny desek z orientovaných plochých třísek s přímým ohřevem samostatně nebo v kombinaci s lisem

18 % objemových kyslíku

Veškeré další zdroje

Bez korekce pro kyslík

Vzorec pro výpočet emisních koncentrací při referenčním obsahu kyslíku je:

Formula

kde:

ER (mg/Nm3)

:

koncentrace emisí při referenčním obsahu kyslíku;

OR (obj. %)

:

referenční obsah kyslíku;

EM (mg/Nm3)

:

naměřená koncentrace emisí;

OM (obj. %)

:

naměřený obsah kyslíku.

Úrovně BAT-AEL u emisí do ovzduší se vztahují k průměru za vzorkovací období, kterým se rozumí:

Průměrná hodnota tří po sobě následujících měření trvajících vždy nejméně 30 minut (1)

ÚROVNĚ EMISÍ SPOJENÉ S BAT (BAT-AEL) PRO EMISE DO VODY

Úrovně BAT-AEL pro emise do vody uvedené v těchto závěrech o BAT se vztahují na koncentrace (množství emitovaných látek na jednotku objemu vody) vyjádřené v jednotkách mg/l.

Tyto úrovně BAT-AEL se vztahují k váženému průměru vzorků získaných v průběhu jednoho roku, tedy průměru všech 24hodinových slévaných vzorků a součinu průtoku odpadní vody, které byly odebrány v průběhu jednoho roku v minimálních intervalech stanovených pro příslušný parametr a za běžných provozních podmínek.

Vzorec pro výpočet váženého průměru všech 24hodinových slévaných vzorků úměrných průtoku odpadní vody je:

Formula

kde:

cw

=

průměrná koncentrace parametru vážená průtokem odpadní vody;

n

=

počet měření;

ci

=

průměrná koncentrace parametru během i-tého období;

qi

=

průměrný průtok během i-tého období.

Pokud je prokázána dostatečná stabilita průtoku, lze odebírat časově proporcionální vzorky.

Všechny úrovně BAT-AEL u emisí do vody se vztahují k místu, kde emise opouštějí zařízení.

DEFINICE A ZKRATKY

Pro účely těchto závěrů o BAT se použijí tyto definice:

Termín

Definice

CHSK

Chemická spotřeba kyslíku; množství kyslíku nutné k oxidaci organické látky na oxid uhličitý (zpravidla na základě analýzy dichromanovou metodou).

Kontinuální měření

Nepřetržité měření veličiny za použití „automatického měřicího systému“ (AMS) nebo „systému pro kontinuální měření emisí“ CEM, které jsou trvale nainstalované na měřeném výduchu.

Kontinuální lis

Lis na výrobu desek, kterým se lisuje nekonečný koberec třísek nebo vláken.

Fugitivní emise

Neřízeně vypouštěné emise, které nejsou uvolňovány prostřednictvím specifických výduchů, např. komínů.

Sušárna s přímým ohřevem

Sušárna, v níž horké plyny ze spalovacího zařízení nebo jiného zdroje přicházejí do přímého kontaktu s vysoušenými dřevěnými částicemi, plochými třískami nebo vlákny. K sušení dochází konvekcí.

Tuhé znečišťující látky

Celkové množství částic.

Stávající provoz

Provoz, který není novým provozem.

Vlákna

Lignocelulózové složky dřevěných a jiných rostlinných materiálů, které jsou získávány mechanickým nebo termomechanickým rozvlákňováním za použití rozvlákňovačů. Vlákna se používají jako základní vstupní materiál pro výrobu dřevovláknitých desek.

Dřevovláknité desky

Tyto desky definuje norma EN 316 jako „deskový materiál o jmenovité tloušťce 1,5 mm nebo větší, vyrobený z lignocelulózových vláken při dané teplotě a tlaku“. Dřevovláknité desky zahrnují desky vyrobené mokrým procesem (hardboard, medium board, softboard, tedy tvrdé, polotvrdé a měkké desky) a desky vyrobené suchým procesem (MDF).

Hardwood – tvrdé dřevo

Skupina druhů dřev, do které patří např. topol osika, buk, bříza a blahovičník (eukalyptus). Pojem hardwood – tvrdé dřevo se používá v protikladu k softwood – měkké dřevo.

Sušárna s nepřímým ohřevem

Sušárna, ve které sušení probíhá výhradně sáláním a kondukcí tepla.

Formování koberce třísek

Výroba koberce třísek z dřevěných třísek, plochých orientovaných třísek nebo vláken, který se vkládá do lisu.

Víceetážový lis

Lis, který během jednoho lisovacího cyklu vyrobí v jedné nebo více etážích desky na bázi dřeva.

Nový provoz

Provoz poprvé povolený v místě zařízení po zveřejnění těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo úplná náhrada provozu po zveřejnění těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách.

NOX

Úhrnné množství oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO2) vyjádřené jako NO2.

Desky z orientovaných plochých třísek (OSB)

Desky z orientovaných plochých třísek definuje norma EN 300 jako „vícevrstvé desky vyráběné především z dřevěných třísek stanoveného tvaru a tloušťky a lepidla. Třísky ve vnější vrstvě jsou orientovány rovnoběžně s délkou nebo šířkou desky. Třísky ve středové vrstvě nebo vrstvách mohou být orientovány náhodně, zpravidla však kolmo na třísky vnějších vrstev“.

Dřevotřískové desky (DTD)

Dřevotřískové desky definuje norma EN 309 jako „desky vyráběné slisováním a ohřevem částic dřeva (třísek, štěpek, hoblin, pilin apod.) nebo jiných lignocelulózových částic (lněného a konopného pazdeří, částic bagasy apod.) s přídavkem lepidla“.

PCDD/F

Polychlorované dibenzodioxiny/furany

Periodické měření

Měření v určených časových intervalech za použití ručních nebo automatických měřicích metod.

Technologická odpadní voda

Odpadní voda vznikající při postupech a činnostech ve výrobním závodě s výjimkou odtékající povrchové vody.

Recyklované dřevo

Materiál, jehož obsah tvoří především dřevo. Recyklované dřevo může obsahovat „zpětně získané dřevo“ a „dřevěné zbytky“. „Zpětně získané dřevo“ je materiál, který obsahuje především dřevo získané přímo recyklací po využití spotřebiteli.

Rozvlákňování

Výroba vláken z dřevěných štěpek za použití rozvlákňovače.

Vláknina

Dřevoviny pilařské kvality.

Softwood – měkké dřevo

Dřevo z jehličnanů, jako je například borovice či smrk. Pojem softwood – měkké dřevo se používá v protikladu k hardwood – tvrdé dřevo.

Odtékající povrchová voda

Srážková voda svedená z venkovních ploch skladů dřevní hmoty, včetně venkovních ploch pro její zpracování.

NL

Nerozpuštěné látky (v odpadní vodě); hmotnostní koncentrace všech nerozpuštěných látek, která je naměřena pomocí filtrace přes filtry ze skleněných vláken a vážkové analýzy (gravimetrie).

TVOC

Těkavé organické sloučeniny celkem, vyjádřené jako C (v ovzduší).

Prvotní a následné zpracování dřevního materiálu

Veškeré aktivní nakládání a manipulace s částicemi dřeva, štěpkami, plochými třískami nebo vlákny a s vylisovanými deskami a jejich skladování a přeprava. Prvotní zpracování zahrnuje veškeré zpracování dřeva od okamžiku, kdy surový dřevěný materiál opustí místo skladování. Následné zpracování se týká všech procesů mezi okamžikem, kdy deska vyjde z lisu, a okamžikem, kdy je surová deska nebo povrchově upravený produkt vyrobený z desky předán k uskladnění. Do prvotního a následného zpracování dřevního materiálu nespadá sušení či lisování desek.

1.1.   VŠEOBECNÉ ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH (BAT)

1.1.1.   Systém environmentálního řízení

BAT 1.

BAT pro zlepšení celkového vlivu na životní prostředí je zavedení a dodržování systému environmentálního řízení (EMS), který zahrnuje všechny následující prvky:

I.

angažovanost vedoucích pracovníků včetně nejvyššího vedení;

II.

environmentální politiku stanovenou vedením, jejíž součástí je neustálé zlepšování zařízení ze strany vedení;

III.

plánování a zavádění nezbytných postupů, hlavních a dílčích cílů ve spojení s finančním plánováním a investicemi;

IV.

zavádění postupů se zvláštním zaměřením na:

a)

strukturu a odpovědnost

b)

nábor pracovníků, školení, informovanost a způsobilost

c)

komunikaci

d)

zapojení zaměstnanců

e)

dokumentaci

f)

účinné řízení procesů

g)

programy údržby

h)

připravenost a reakci na mimořádné situace

i)

zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí;

V.

kontrola výsledků a provádění nápravných opatření se zvláštním důrazem na:

a)

monitorování a měření (viz též referenční dokument o obecných principech monitorování)

b)

nápravná a preventivní opatření

c)

vedení záznamů

d)

(pokud možno) nezávislý vnitřní a vnější audit, kterým se zjistí, zda EMS odpovídá plánovaným opatřením a zda je řádně prováděn a dodržován;

VI.

přezkum EMS a posouzení, zda je i nadále vhodný, přiměřený a účinný; tento přezkum a posouzení provádí nejvyšší vedení;

VII.

sledování vývoje čistších technologií;

VIII.

zohlednění environmentálních dopadů případného vyřazení zařízení z provozu ve fázi návrhu nového provozu a po dobu jeho fungování;

IX.

pravidelné porovnávání s odvětvovými referenčními hodnotami.

V některých případech může EMS zahrnovat také tyto prvky:

X.

plán nakládání s odpadem (viz BAT 11);

XI.

plán kontroly kvality recyklovaného dřeva, které se používá jako surovina pro výrobu desek a jako palivo (viz BAT 2b);

XII.

plán snižování hluku (viz BAT 4);

XIII.

plán omezování zápachu (viz BAT 9);

XIV.

plán snižování emisí tuhých znečišťujících látek (viz BAT 23).

Použitelnost

Rozsah působnosti (např. míra podrobnosti) a charakter EMS (např. standardizovaný nebo nestandardizovaný) se budou obecně vztahovat k povaze, rozsahu a složitosti zařízení a k rozsahu dopadů, které mohou mít vliv na životní prostředí.

1.1.2.   Správná provozní praxe

BAT 2.

BAT pro minimalizaci dopadů výrobního procesu na životní prostředí je uplatňování zásad udržování pořádku za použití všech níže uvedených technik.

 

Popis

a

Pečlivý výběr a kontrola chemických látek a příměsí.

b

Uplatňování programu kontroly kvality recyklovaného dřeva, které se používá jako surovina nebo palivo (2), zejména s cílem omezit u tohoto dřeva obsah znečišťujících látek jako je As, Pb, Cd, Cr, Cu, Hg, Zn, chlor, fluor a polyaromatické uhlovodíky (PAU).

c

Opatrná manipulace se surovinami a s odpady, a jejich bezpečné skladování.

d

Pravidelná údržba a čištění zařízení, přepravních tras a prostor pro skladování surovin.

e

Program opětovného využívání technologické odpadní vody a využívání sekundárních zdrojů technologické vody.

BAT 3.

BAT pro omezení emisí do ovzduší je provozování systému čištění odpadních plynů, které lze za běžných provozních podmínek využívat co nejčastěji a při optimální kapacitě.

Popis

Pro mimořádné provozní podmínky lze určit zvláštní postupy, a to především:

i)

při spouštění a ukončování provozu;

ii)

za jiných zvláštních okolností, které by mohly ovlivnit správné fungování systémů (např. pravidelná a mimořádná údržba a čištění spalovacího zařízení nebo systému na čištění odpadních plynů).

1.1.3.   Hluk

BAT 4.

BAT k zamezení nebo, není-li to možné, ke snížení hluku a vibrací je použití některé z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.

 

Popis

Použitelnost

Techniky, jimiž lze omezovat šíření hluku a vibrací

a

Strategické plánování ohledně dispozic celého areálu tak, aby jeho nejhlučnější části byly vhodně umístěny, např. aby budovy areálu sloužily jako překážka šíření hluku.

Obecně použitelné v nových provozech. U stávajících provozů může být použitelnost omezena jejich dispozicemi.

b

Uplatnění programu omezování hlučnosti, který zahrnuje mapování zdrojů hluku, určení receptorů mimo areál provozu, modelování šíření hluku a hodnocení nákladově nejúčinnějších opatření a jejich provádění.

Obecně použitelné

c

Pravidelný průzkum hluku, jehož součástí je monitorování hladiny hluku mimo areál provozu.

Techniky, jimiž lze omezit hluk a vibrace z bodových zdrojů

d

Umístění hlučných zařízení do budov nebo protihlukové stěny a protihluková izolace budov.

Obecně použitelné

e

Oddělení jednotlivých zařízení s cílem předcházet šíření vibrací a rezonance a omezovat je.

f

Izolace bodových zdrojů hluku za pomoci tlumičů, vibrační izolace, stínících prvků instalovaných na zdrojích hluku, jako např. ventilátorů, výduchů ventilace, spalinových tlumičů a protihlukových krytů filtrů.

g

Důsledné zavírání vrat, dveří a oken. Skládání vlákniny z co nejmenší výšky.

Techniky, jimiž lze omezit hluk a vibrace v rámci celého areálu

h

Omezení hluku z dopravy tím, že se sníží povolená rychlost pro nákladní auta vjíždějící do areálu i pro veškerá vozidla uvnitř areálu.

Obecně použitelné

i

Omezení činností ve venkovních prostorách v noci.

j

Pravidelná údržba veškerého zařízení.

k

Používání protihlukových stěn, přírodních překážek nebo ochranných valů k izolaci zdrojů hluku.

1.1.4.   Emise do půdy a podzemní vody

BAT 5.

BAT pro zamezení emisí do půdy a podzemní vody je použití níže uvedených technik.

I.

nakládání a vykládání pryskyřic a dalších pomocných materiálů pouze ve vyhrazených prostorách, které jsou zabezpečeny proti úniku látek;

II.

shromažďování veškerého materiálu určeného k likvidaci a jeho skladování pouze ve vyhrazených prostorách, které jsou zabezpečeny proti úniku látek;

III.

montáž signalizačních zařízení, jež se aktivují při zvýšené hladině kapaliny, do všech čerpacích jímek nebo jiných zařízení pro dočasné uskladnění, z nichž by mohla kapalina začít unikat;

IV.

zavedení a provádění programu testování a prohlídek nádrží, v nichž se skladují pryskyřice a příměsi a pryskyřičné směsi, a potrubí, jimiž jsou tyto látky přepravovány;

V.

provádění kontrol všech přírub a ventilů potrubí, jimiž jsou přepravovány jiné materiály než voda a dřevo, a zjišťování, zda tyto materiály neunikají; vedení záznamů o těchto kontrolách;

VI.

zavedení záchytného systému, který bude zachycovat případné úniky z přírub a ventilů potrubí, jímž se přepravují jiné materiály než voda a dřevo, s výjimkou případů, kdy konstrukce přírub a ventilů již zaručuje jejich technickou těsnost;

VII.

zajištění dostatečného množství norných stěn a vhodných absorpčních látek;

VIII.

nepoužívání podzemních potrubí pro přepravu jiných materiálů než jsou voda a dřevo;

IX.

zachycování a bezpečná likvidace hasicí vody;

X.

instalace nepropustného dna v retenčních nádržích, v nichž se shromažďuje povrchová voda odtékající z venkovních ploch pro skladování dřeva.

1.1.5.   Energetické řízení a energetická účinnost

BAT 6.

BAT pro snížení spotřeby energie je zavedení programu energetického řízení, který zahrnuje všechny níže uvedené techniky.

I.

používání systému na sledování spotřeby energie a nákladů;

II.

provádění auditů energetické účinnosti hlavních činností;

III.

systematický přístup k neustálé modernizaci zařízení s cílem zvyšovat energetickou účinnost;

IV.

modernizace kontrol spotřeby energie;

V.

zavedení vnitropodnikových školení pro obsluhu strojů, která se zaměří na hospodaření s energií.

BAT 7.

BAT pro zvýšení energetickou účinnost je monitorování a kontrolování hodnot klíčových parametrů spalování (např. O2, CO, NOx), které povede k optimalizaci provozu spalovacích zařízení, a použití některé z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.

 

Technika

Použitelnost

a

Odvodnění dřevního kalu před jeho použitím jako palivo

Obecně použitelné

b

Zpětné získávání tepla z horkých odpadních plynů, které se nacházejí v systémech mokrého čištění, za použití tepelného výměníku

Použitelné pro provozy s mokrým čištěním odpadních plynů, kde lze využít získanou energii

c

Recirkulace horkých odpadních plynů z různých procesů do spalovacího zařízení nebo k ohřevu horkých plynů využívaných v sušárně

Použitelnost může být omezena u sušáren s nepřímým ohřevem, sušáren vláken nebo v případě, že konfigurace spalovacího zařízení neumožňuje nastavit dodatečný přívod vzduchu

BAT 8.

BAT pro účinné využívání energie při přípravě vláknité suspenze pro výrobu dřevovláknitých desek je použití některé z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.

 

Technika

Popis

Použitelnost

a

Čištění a měkčení štěpek

Mechanické čištění a praní surových štěpek

Použitelné pro nová rozvlákňovací zařízení a rozsáhlou přestavbu

b

Vakuové odpařování

Opětovné získávání horké vody na výrobu páry

Použitelné pro nová rozvlákňovací zařízení a rozsáhlou přestavbu

c

Opětovné získávání páry v průběhu rozvlákňování

Použití tepelných výměníků pro získávání horké vody dále využívané k výrobě páry a praní štěpek

Použitelné pro nová rozvlákňovací zařízení a rozsáhlou přestavbu

1.1.6.   Zápach

BAT 9.

BAT pro předcházení vzniku zápachu v zařízení nebo, není-li to možné, omezování šíření zápachu, je v rámci systému environmentálního řízení (viz BAT 1) vytvořit, zavést a pravidelně revidovat plán omezování zápachu, který zahrnuje všechny tyto prvky:

I

program s popisem opatření a lhůt;

II

program monitorování zápachu;

III

plán opatření v případě zjištěného výskytu zápachu;

IV

program předcházení zápachu a jeho snižování navržený pro určení zdroje či zdrojů zápachu, provádění měření/odhadů expozice zápachu, zjištění podílu jednotlivých zdrojů na celkovém zápachu a zavedení opatření k předcházení zápachu nebo jeho snížení.

Použitelnost

Použitelnost je omezena na případy, kdy lze očekávat nebo již bylo zaznamenáno obtěžování zápachem v residenčních či jiných citlivých oblastech (např. rekreačních oblastech).

BAT 10.

BAT pro předcházení vzniku zápachu nebo jeho omezování je čištění odpadních plynů ze sušáren a lisů podle BAT 17 a 19.

1.1.7.   Nakládání s odpady

BAT 11.

BAT umožňující zamezit tvorbě odpadu vyžadujícího odstranění nebo, není-li to možné, omezit jeho množství je v rámci systému environmentálního řízení (viz BAT 1) zavést a provádět plán nakládání s odpady, kterým se zajistí, že bude zamezeno tvorbě odpadů a že odpady budou upravovány pro opětovné využití, recyklaci nebo že budou využity jinak, a to v tomto pořadí podle důležitosti.

BAT 12.

BAT pro snížení množství pevného odpadu vyžadujícího odstranění je použití některé z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.

 

Technika

Použitelnost

a

Opětovné využití dřeva z vlastního provozu, jako jsou například odřezky a vyřazené desky, jako suroviny.

Použitelnost může být omezena u vyřazených výrobků z dřevovláknitých desek.

b

Používání dřevního materiálu z vlastního provozu, jako jsou například dřevní částice a piliny zachycené v systému na odstraňování tuhých znečišťujících látek z odpadního plynu a dřevní kal z filtrace odpadní vody, jako paliva (pro místní spalovací zařízení, která jsou k tomu náležitě vybavena) nebo jako suroviny.

Použití dřevního kalu jako paliva může být omezeno, pokud přínos pro životní prostředí nemůže vyvážit spotřebu energie nezbytnou k usušení kalu.

c

Používání uzavřených sběrných systémů s jednou centrální filtrační jednotkou, jako je například tkaninový filtr, cyklofiltr nebo vysoce účinné cyklony, s cílem optimalizovat shromažďování dřevního materiálu.

Obecně použitelné pro nové provozy. U stávajících provozů může být použitelnost omezena jejich dispozicemi.

BAT 13.

BAT pro zajištění bezpečného nakládání s popelem a struskou ze spalování biomasy a jejich opětovného využívání je použití všech níže uvedených technik.

 

Technika

Použitelnost

a

Neustálé posuzování možností, jak lze opětovně využívat popel a strusku v místě vzniku i jinde.

Obecně použitelné.

b

Účinný spalovací proces s nízkým zbytkovým obsahem uhlíku v pevných odpadech ze spalování.

Obecně použitelné.

c

Bezpečná manipulace a přeprava popela a strusky v uzavřených nádobách, kontejnerech a uzavřených dopravnících nebo ve vlhkém stavu.

Zvlhčování zbytkového popela a strusky je nezbytné pouze tehdy, pokud k němu dochází z bezpečnostních důvodů.

d

Bezpečné skladování popela a strusky ve vodotěsných prostorách k tomu určených s možností jímání výluhu z těchto materiálů.

Obecně použitelné.

1.1.8.   Monitorování

BAT 14.

BAT je monitorování emisí do ovzduší a do vody a monitorování odpadních plynů z procesu podle norem EN alespoň s níže uvedenou frekvencí. Pokud nejsou k dispozici normy EN, je BAT použití norem ISO nebo jiných mezinárodních či vnitrostátních norem, na jejichž základě se získají údaje srovnatelné odborné kvality.

Monitorování emisí do ovzduší ze sušení a emisí společným výduchem ze sušení a lisování

Parametr

Norma/normy

Minimální frekvence monitorování

Monitorování se týká

Tuhé znečišťující látky

EN 13284-1

Periodické měření nejméně jednou za šest měsíců

BAT 17

TVOC (3)

EN 12619

BAT 17

Formaldehyd

K dispozici není žádná norma EN (8)

BAT 17

NOX

EN 14792

BAT 18

HCl (6)

EN 1911

HF (6)

ISO 15713

SO2  (4)

EN 14791

Periodické měření nejméně jednou ročně

Kovy (5)  (6)

EN 13211 (pro Hg), EN 14385 (pro jiné kovy)

PCDD/F (6)

EN 1948 části 1, 2 a 3

NH3  (7)

K dispozici není žádná norma EN

Monitorování emisí do ovzduší z lisování

Parametr

Norma/normy

Minimální frekvence monitorování

Monitorování se týká

Tuhé znečišťující látky

EN 13284-1

Periodické měření nejméně jednou za šest měsíců

BAT 19

TVOC

EN 12619

BAT 19

Formaldehyd

K dispozici není žádná norma EN (10)

BAT 19

Monitorování emisí do ovzduší ze sušáren používaných při impregnaci papíru

Parametr

Norma/normy

Minimální frekvence monitorování

Monitorování se týká

TVOC (9)

EN 12619

Periodické měření nejméně jednou ročně

BAT 21

Formaldehyd

K dispozici není žádná norma EN (10)

BAT 21

Monitorování emisí řízeně vypouštěných do vnějšího ovzduší při doprovodných činnostech (procesech)

Parametr

Norma/normy

Minimální frekvence monitorování

Monitorování se týká

Tuhé znečišťující látky

EN 13284-1 (11)

Periodické měření nejméně jednou ročně (11)

BAT 20

Monitorování odpadních plynů ze spalovacího procesu, kterými se následně vytápějí sušárny s přímým ohřevem  (12)

Parametr

Norma/normy

Minimální frekvence monitorování

Monitorování se týká

NOX

Periodické měření: EN 14792

Nepřetržité měření: EN 15267-1 až 3 a EN 14181

Periodické měření nejméně jednou ročně nebo nepřetržité měření

BAT 7

CO

Periodické měření: EN 15058

Nepřetržité měření: EN 15267-1 až 3 a EN 14181

BAT 7

Monitorování emisí do vody při výrobě dřevěných vláken

Parametr

Norma/normy

Minimální frekvence monitorování

Monitorování se týká

NL

EN 872

Periodické měření nejméně jednou týdně

BAT 27

CHSK (13)

K dispozici není žádná norma EN

BAT 27

TOC (Celkový obsah organického uhlíku vyjádřený jako C)

EN 1484

Kovy (14), je-li to vhodné (pokud se například používá recyklované dřevo)

K dispozici jsou různé normy EN

Periodické měření nejméně jednou za šest měsíců

Monitorování emisí, které se do vody dostávají z povrchových vod

Parametr

Norma/normy

Minimální frekvence monitorování

Monitorování se týká

NL

EN 872

Periodické měření nejméně jednou za tři měsíce (15)

BAT 25

BAT 15.

BAT pro zajištění stability a účinnosti technik používaných k předcházení vzniku a omezování emisí je monitorování vhodných náhradních parametrů.

Popis

Mezi náhradní parametry, které lze monitorovat, patří: rychlost proudění odpadního plynu; teplota odpadního plynu; vizuální vzhled emisí; u praček plynů průtok a teplota vody; u elektrostatických odlučovačů pokles napětí; otáčky ventilátoru a tlaková ztráta v různých částech tkaninových filtrů. Výběr náhradních parametrů závisí na technikách, které se k předcházení vzniku emisí a jejich omezování používají.

BAT 16.

BAT je monitorování klíčových výrobních parametrů důležitých z hlediska emisí vypouštěných do vody při výrobním procesu, včetně průtoku odpadní vody, pH a teploty.

1.2.   EMISE DO OVZDUŠÍ

1.2.1.   Řízeně vypouštěné emise

BAT 17.

BAT pro předcházení vzniku a omezování emisí do ovzduší ze sušení je docílení a udržování vyváženého procesu sušení a použití některé z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.

 

Technika

Hlavní odlučované znečišťující látky

Použitelnost

a

Kombinace odstraňování tuhých znečišťujících látek z horkého plynu přiváděného do sušárny s přímým ohřevem a některé z dalších níže uvedených technik

Tuhé znečišťující látky

Použitelnost může být omezena například u stávajících menších hořáků na dřevní prach.

b

Tkaninový filtr (16)

Tuhé znečišťující látky

Použitelné pouze pro sušárny s nepřímým ohřevem. Pokud je používáno výhradně recyklované dřevo, je třeba z bezpečnostních důvodů dbát zvýšené opatrnosti.

c

Cyklon (16)

Tuhé znečišťující látky

Obecně použitelné.

d

Technologie UTWS zahrnující sušárnu a spalovací proces využívající tepelného výměníku a tepelné zpracování odpadního plynu vypouštěného ze sušárny (16)

Tuhé znečišťující látky, těkavé organické sloučeniny

Nepoužitelné pro sušárny vláken.

Použitelnost může být omezena u stávajících spalovacích zařízení, která jsou nevhodná pro dopalování části sušicích plynů.

e

Mokrý elektrostatický odlučovač (16)

Tuhé znečišťující látky, těkavé organické sloučeniny

Obecně použitelné.

f

Mokrá pračka plynů (16)

Tuhé znečišťující látky, těkavé organické sloučeniny

Obecně použitelné.

g

Biologická pračka plynů (16)

Tuhé znečišťující látky, těkavé organické sloučeniny

Použitelnost může být omezena vysokými koncentracemi tuhých znečišťujících látek v odpadním plynu vypouštěném ze sušárny a jeho vysokou teplotou.

h

Chemický rozklad nebo zachycování formaldehydu pomocí chemikálií v kombinaci se systémem mokrého praní plynů

Formaldehyd

Obecně použitelné pro systémy mokrého omezování emisí.

Tabulka 1

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro emise do ovzduší ze sušení a pro kombinované čištění emisí ze sušení a lisování

Parametr

Výrobek

Typ sušárny

Jednotka

Úrovně BAT-AEL

(průměr za vzorkovací období)

Tuhé znečišťující látky

dřevotřískové desky (DTD) nebo desky z orientovaných plochých třísek (OSB)

Sušárna s přímým ohřevem

mg/Nm3

3–30

Sušárna s nepřímým ohřevem

3–10

Dřevovláknité desky

Všechny typy

3–20

TVOC

DTD

Všechny typy

< 20–200 (17)  (18)

OSB

10–400 (18)

Dřevovláknité desky

< 20–120

Formaldehyd

DTD

Všechny typy

< 5–10 (19)

OSB

< 5–20

Dřevovláknité desky

< 5–15

Související monitorování je uvedeno v BAT 14.

BAT 18.

BAT pro předcházení vzniku a omezování emisí NOx do ovzduší ze sušení s přímým ohřevem je použití techniky a) nebo techniky a) v kombinaci s technikou b).

 

Technika

Použitelnost

a

Účinné řízení spalovacího procesu založené na víceúrovňovém přívodu spalovacího vzduchu a paliva při použití práškového spalování, kotlů s fluidním ložem nebo spalování na pohyblivém roštu

Obecně použitelné

b

Selektivní nekatalytická redukce (SNCR), při které dochází ke vstřikování roztoku močoviny nebo kapalného amoniaku (čpavková voda) do spalovací komory.

Použitelnost může být omezena v důsledku velmi nestálých podmínek při spalování

Tabulka 2.

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro emise NOX do ovzduší ze sušárny s přímým ohřevem

Parametr

Jednotka

Úrovně BAT-AEL

(průměr za vzorkovací období)

NOX

mg/Nm3

30–250

Související monitorování je uvedeno v BAT 14.

BAT 19.

BAT pro předcházení vzniku a omezování emisí do ovzduší z lisu je použití vodní vypírky odpadních plynů odváděných od lisu a použití vhodné kombinace níže uvedených technik.

 

Technika

Hlavní odlučované znečišťující látky

Použitelnost

a

Výběr pryskyřic s nízkým obsahem formaldehydu

Těkavé organické sloučeniny

Použitelnost může být omezena např. v souvislosti s požadavky na specifické vlastnosti výrobku

b

Řízený provoz lisu s vyváženým poměrem lisovací teploty, tlaku a rychlosti

Těkavé organické sloučeniny

Použitelnost může být omezena např. provoz lisu v souvislosti s požadavky na specifické vlastnosti výrobku

c

Mokré praní odpadního plynu odváděného od lisu pomocí Venturiho praček nebo mokrých odlučovačů atd. (20)

Tuhé znečišťující látky, těkavé organické sloučeniny

Obecně použitelné

d

Mokrý elektrostatický odlučovač (20)

Tuhé znečišťující látky, těkavé organické sloučeniny

e

Biologická pračka plynů (20)

Tuhé znečišťující látky, těkavé organické sloučeniny

f

Dopalování jako poslední krok čištění plynu po předčištění v mokré pračce

Tuhé znečišťující látky, těkavé organické sloučeniny

Použitelnost může být omezena u stávajících zařízení, v nichž není k dispozici vhodné spalovací zařízení

Tabulka 3

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí do ovzduší z lisování

Parametr

Jednotky

Úrovně BAT-AEL

(průměr za vzorkovací období)

Tuhé znečišťující látky

mg/Nm3

3–15

TVOC

mg/Nm3

10–100

Formaldehyd

mg/Nm3

2–15

Související monitorování je uvedeno v BAT 14.

BAT 20.

BAT pro omezení emisí tuhých znečišťujících látek do ovzduší při prvotním a následném zpracování dřevního materiálu, přepravě dřevního materiálu a formování koberců třísek je použití tkaninového filtru, cyklofiltru nebo cyklonu.

Použitelnost

Při použití recyklovaného dřeva může být nasazení tkaninového filtru nebo cyklofiltru omezeno z bezpečnostních důvodů. V takovém případě lze použít některou techniku mokrého čištění (např. pračku plynů).

Tabulka 4

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro emise tuhých znečišťujících látek řízeně vypouštěných do vnějšího ovzduší při prvotním a následném zpracování dřevního materiálu, přepravě dřevního materiálu a formování koberců třísek

Parametr

Jednotka

Úrovně BAT-AEL

(průměr za vzorkovací období)

Tuhé znečišťující látky

mg/Nm3

< 3–5 (21)

Související monitorování je uvedeno v BAT 14.

BAT 21.

BAT pro omezení emisí těkavých organických látek do ovzduší ze sušáren pro impregnaci papíru je použití některé z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.

 

Technika

Použitelnost

a

Výběr a používání pryskyřic s nízkým obsahem formaldehydu

Obecně použitelné

b

Řízený provoz sušáren s vyváženým poměrem teploty a rychlosti

c

Termická oxidace odpadního plynu v regenerativním termickém oxidátoru nebo v katalytickém termickém oxidátoru (22)

d

Dospalování nebo spalování odpadního plynu ve spalovacím zařízení

Použitelnost může být omezena u stávajících zařízení, v nichž není na místě k dispozici vhodné spalovací zařízení

e

Mokré praní odpadního plynu a jeho následné vyčištění v biologickém filtru (22)

Obecně použitelné

Tabulka 5

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro emise TVOC a formaldehydu do ovzduší ze sušárny pro impregnaci papíru

Parametr

Jednotky

Úrovně BAT-AEL

(průměr za vzorkovací období)

TVOC

mg/Nm3

5–30

Formaldehyd

mg/Nm3

< 5–10

Související monitorování je uvedeno v BAT 14.

1.2.2.   Fugitivní emise

BAT 22.

BAT pro předcházení, nebo pokud to není možné, snížení fugitivních emisí do ovzduší z lisu je optimalizování účinnosti odsávání odpadních plynů a odvádění odpadních plynů do čisticích zařízení (viz BAT 19).

Popis

Účinné zachycování a čištění odpadních plynů (viz BAT 19) jak u výstupu z lisů, tak podél lisovací linky v případě kontinuálních lisů. U stávajících víceetážových lisů může být možností odsávání a zachycování odpadních plynů omezeno požárně bezpečnostními požadavky

BAT 23.

BAT pro omezení fugitivních emisí tuhých znečišťujících látek z dopravy, manipulace a skladování dřevních materiálů je vytvoření a zavedení plánu snižování emisí tuhých znečišťujících látek v rámci systému environmentálního řízení (viz BAT 1) a použití některé z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.

 

Technika

Použitelnost

a

Pravidelné čištění dopravních tras, skladovacích prostor a vozidel

Obecně použitelné

b

Vykládání pilin v krytých průjezdných vykládacích prostorách

c

Skladování prašných materiálů v silech, v kontejnerech, v zastřešených hromadách atd. nebo uzavření prostor pro skladování volně ložených materiálů

d

Omezení emisí tuhých znečišťujících látek zvlhčováním dřevních materiálů vodou

1.3.   EMISE DO VODY

BAT 24.

BAT pro omezení znečištění zachycených odpadních vod je použití obou níže uvedených technik.

 

Technika

Použitelnost

a

Oddělené pravidelné shromažďování a oddělené čištění odtékající povrchové vody a technologické odpadní vody

Použitelnost může být omezena u stávajících provozů z důvodu uspořádání stávající odvodňovací infrastruktury

b

Skladování veškerého dřeva s výjimkou vlákniny a odřezků (23) na zpevněném povrchu

Obecně použitelné

BAT 25.

BAT pro omezení emise do vody z odtékající povrchové vody je použití kombinace níže uvedených technik.

 

Technika

Použitelnost

a

Předčišťování vody mechanickým oddělením hrubých nečistot česlemi a síty

Obecně použitelné

b

Separace olejů z vody (24)

Obecně použitelné

c

Odstranění pevných látek sedimentací v retenčních nebo usazovacích nádržích (24)

Použitelnost sedimentace může být omezena v důsledku požadavků na prostor

Tabulka 6

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro NL v povrchové vodě vypouštěné přímo do vodního recipientu

Parametr

Jednotka

Úrovně BAT-AEL

(průměr vzorků odebraných v průběhu jednoho roku)

NL

mg/l

10–40

Související monitorování je uvedeno v BAT 14.

BAT 26.

BAT pro předcházení nebo omezování produkce technologické odpadní vody při výrobě dřevních vláken je maximalizování recyklace technologické vody.

Popis

Recyklace technologické vody, která vznikla při praní, tepelném zpracování nebo rozvlákňování štěpek, v uzavřených nebo otevřených okruzích za použití čištění na úrovni rozvlákňovacího zařízení, a to nejvhodnějším způsobem mechanického odstranění pevných látek nebo odpařováním.

BAT 27.

BAT pro omezení emisí do vody při výrobě dřevních vláken je použití kombinace níže uvedených technik.

 

Technika

Použitelnost

a

Mechanické oddělování hrubých nečistot česlemi a síty

Obecně použitelné

b

Fyzikálně-chemická separace, například za použití pískových filtrů, flotace rozpuštěným vzduchem, koagulace a flokulace (25)

c

Biologické čištění (25)

Tabulka 7

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u provozních odpadních vod, které byly vyprodukovány při výrobě dřevních vláken a jsou vypouštěny přímo do vodního recipientu

Parametr

Úrovně BAT-AEL

(průměr vzorků odebraných v průběhu jednoho roku)

mg/l

NL

5–35

CHSK

20–200

Související monitorování je uvedeno v BAT 14.

BAT 28.

BAT pro předcházení nebo omezení produkce odpadní vody ze systému mokrého čištění vzduchu, kterou je nutné před vypuštěním vyčistit, je použití některé z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.

Technika (26)

Použitelnost

Odstraňování nahromaděných pevných látek ze systémů mokrého čištění pomocí sedimentace, dekantace a šnekových a pásových lisů

Obecně použitelné

Flotace rozpuštěným vzduchem. Koagulace a flokulace a následné odstranění vloček flotací pomocí rozpuštěného vzduchu

1.4.   POPIS TECHNIK

1.4.1.   Emise do ovzduší

Technika

Popis

Biofiltr

V biofiltru se rozkládají organické sloučeniny biologickou oxidací. Proud odpadních plynů prostupuje ložem s náplní z inertního materiálu (např. z plastu nebo z keramiky), na kterém jsou organické sloučeniny oxidovány přirozeně se vyskytujícími mikroorganismy. Biofiltry jsou citlivé na prach, vysoké teploty nebo velkou kolísavost vstupní teploty odpadních plynů.

Biologická pračka (biopračka)

Biologická pračka je kombinací biologického filtru a mokré pračky a předupravuje odpadní plyny tak, že z nich odstraňuje tuhé znečišťující látky a snižuje jejich vstupní teplotu. Voda proudí shora do věže obsahující lože s náplní a stéká dolů, a nepřetržitě se recykluje. Shromažďuje se v usazovací nádrži, kde probíhá další odbourávání nečistot. Odbourávání lze optimalizovat úpravou pH a přidáním živin.

Cyklon

Cyklon využívá setrvačnosti, kterou se z proudu odpadních plynů obvykle v kónické komoře odstraňují tuhé znečišťující látky zapojením odstředivých sil. Cyklony se používají k předčištění plynu před dalším odstraňováním tuhých znečišťujících látek nebo organických sloučenin. Mohou být zapojeny samostatně nebo jako multicyklony.

Cyklofiltr

Cyklofiltr kombinuje technologii cyklonu (oddělování hrubších nečistot) a tkaninových filtrů (zachycování jemnějších tuhých znečišťujících látek).

Elektrostatický odlučovač (ESP)

K odlučování tuhých částic v elektrostatickém odlučovači dochází vlivem zachytávání elektricky nabitých částic na katodě elektrofiltru v ellektrostatickém poli. Elektrofiltry umožňují jejich nasazení v širokém spektru provozních podmínek.

Mokrý elektrostatický odlučovač (WESP)

Mokrý elektrostatický odlučovač se skládá z mokré pračky, v níž se odpadní plyn pere a sráží, a z elektrostatického odlučovače, jenž funguje na mokré bázi a v němž jsou zachycené látky smývány vodou z katody elektrofiltru. Obvykle je instalován také mechanismus, kterým se z odpadních plynů před jejich vypuštěním odstraní vodní kapky (např. odlučovač kapek). Zachycené tuhé znečišťující látky se oddělují ve vodní fázi.

Tkaninový filtr

Tkaninové filtry se skládají z porézní tkané nebo plstěné textilie, kterou plyny procházejí, aby se z nich odstranily částice. Pro použití tkaninového filtru je nutné vybrat vhodnou textilii, která bude odpovídat vlastnostem spalin a maximální provozní teplotě.

Katalytický termický oxidátor (CTO)

Katalytické termické oxidátory způsobují katalytický rozklad organických sloučenin na kovovém povrchu a termický rozklad těchto sloučenin ve spalovací komoře, v níž plamen vznikající spalováním paliva, obvykle zemního plynu, a těkavých organických sloučenin obsažených v odpadních plynech zahřívá proud odpadního plynu. Spalovací teplota se pohybuje mezi 400 °C a 700 °C. Před vypuštěním vyčištěného odpadního plynu z něj lze získat teplo a opětovně je využít.

Regenerativní termický oxidátor (RTO)

Termické oxidátory způsobují termický rozklad organických sloučenin ve spalovací komoře, v níž plamen vznikající spalováním paliva, obvykle zemního plynu, a těkavých organických sloučenin obsažených v odpadních plynech zahřívá proud odpadního plynu. Spalovací teplota se pohybuje mezi 800 °C a 1 100 °C. Regenerativní termické oxidátory mají dvě nebo více keramických komor s ložem s náplní a teplo vyprodukované při jednom spalovacím cyklu v první komoře se využívá k předehřátí lože s náplní v druhé komoře. Před vypuštěním vyčištěného odpadního plynu z něj lze získat teplo a opětovně je využít.

Technologie UTWS zahrnující sušárnu a spalovací proces využívající tepelného výměníku a tepelné zpracování odpadního plynu vypuštěného ze sušárny

UTWS je zkratka z německého: „Umluft“ (recirkulace odpadních plynů ze sušárny), „Teilstromverbrennung“ (dopalování proudu odpadního plynu ze sušárny), „Wärmerückgewinnung“ (opětovné získání tepla z odpadního plynu ze sušárny), „Staubabscheidung“ (zpracování tuhých znečišťujících látek obsažených v emisích, které jsou vypouštěny do ovzduší ze spalovacího zařízení).

Technologie UTWS je kombinací rotační sušárny s tepelným výměníkem a spalovacího zařízení, která umožňuje recirkulaci odpadního plynu ze sušárny. Recirkulovaný odpadní plyn ze sušárny je proud horkých plynů s vysokou vlhkostí, na kterém je založený proces sušení párou. Odpadní plyn ze sušárny je opětovně ohříván v tepelném výměníku, jenž čerpá teplo ze spalin produkovaných ve spalovacím zařízení, a je vháněn zpět do sušárny. Část proudu tohoto plynu je neustále přiváděna do spalovací komory, v níž je dopalován. Znečišťující látky vypouštěné při sušení dřeva jsou eliminovány ve výměníku nebo při dopalování. Spaliny emitované spalovacím zařízením jsou čištěny tkaninovým filtrem nebo elektrostatickým odlučovačem.

Mokrá pračka plynů

Mokré pračky plynů zachycují a odstraňují tuhé znečišťující látky odstředivým mechanismem, přímým zachycením a absorpcí ve vodní fázi. Mokré pračky mohou mít různý tvar a fungovat na různých principech, např. sprchová pračka, srážková pračka nebo Venturiho pračka, a mohou být používány k prvotnímu odstranění částic před dalším čištěním nebo jako samostatná technika. Přidáním chemických látek do sběrné kapaliny lze docílit odstranění části organických sloučenin nebo lze toto odstraňování vylepšit (dosáhne se oxidace nebo jiné chemické přeměny). Výslednou kapalinu je třeba vyčistit, a to sedimentací nebo filtrací, kterými se oddělují zachycené tuhé znečišťující látky.

1.4.2.   Emise do vody

Technika

Popis

Biologické čištění

Biologická oxidace rozpuštěných organických látek za pomoci metabolismu mikroorganismů nebo rozklad organické složky odpadní vody působením mikroorganismů za nepřítomnosti vzduchu. Po tomto biologickém procesu obvykle následuje odstranění nerozpuštěných látek, například sedimentací.

Koagulace a flokulace

Koagulace a flokulace se používají k odloučení nerozpuštěných látek z odpadních vod a často následují po sobě. Koagulace se provádí přidáním koagulantů s opačným nábojem, než mají rozptýlené látky. Při flokulaci se přidávají polymery, které způsobí, že částice tvaru mikrovloček při vzájemném kontaktu vytvářejí větší vločky.

Flotace

Vynesení větších vloček nebo rozptýlených částic na hladinu suspenze a jejich separace z odpadní vody.

Flotace rozpuštěným vzduchem

Flotační technika spočívající v tom, že je k separaci koagulovaných a flokulovaných látek použit rozpuštěný vzduch.

Filtrace

Separace pevných látek z odpadní vody tím, že projdou přes porézní médium. Zahrnuje různé druhy technik, např. pískovou filtraci, mikrofiltraci a ultrafiltraci.

Separace olejů z vody

Separace a extrakce nerozpustných uhlovodíků, jejíž podstatou je rozdílná gravitace v daných fázích (kapalina-kapalina nebo pevná látka-kapalina). Fáze s vyšší hustotou se usazuje a fáze s nižší hustotou stoupá k hladině.

Retenční nádrže

Nádrže s velkým povrchem sloužící k pasivnímu gravitačnímu usazování pevných látek.

Sedimentace

Separace rozptýlených částic a materiálů gravitačním usazováním.


(1)  Pokud 30 minutové měření není vhodné kvůli překážkám při vzorkování nebo analýze, lze pro jakýkoli parametr zvolit vhodnější dobu měření.

(2)  Ke klasifikaci tuhých biopaliv lze využít normu EN 14961-1:2010.

(3)  Pokud je jako palivo používán zemní plyn, LPG atd., odečte se od výsledku metan monitorovaný podle normy EN ISO 25140 nebo EN ISO 25139.

(4)  Není relevantní, pokud jsou jako palivo používána hlavně paliva na bázi dřeva, zemní plyn, LPG atd.

(5)  Včetně As, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Mn, Ni, Pb, Sb, Tl a V.

(6)  Relevantní, pokud je jako palivo používáno znečištěné recyklované dřevo.

(7)  Relevantní, pokud je používána selektivní nekatalytická redukce (SNCR).

(8)  Pokud neexistuje norma EN, je upřednostňovaným postupem izokinetický odběr vzorku do absorpčního roztoku za pomoci nevypláchnuté, vyhřívané sondy a filtračního boxu, např. na základě metody US EPA M316.

(9)  Pokud je jako palivo používán zemní plyn, LPG atd., odečte se od výsledku metan monitorovaný podle normy EN ISO 25140 nebo EN ISO 25139.

(10)  Pokud neexistuje norma EN, je upřednostňovaným postupem izokinetický odběr vzorku do absorpčního roztoku za pomoci nevypláchnuté, vyhřívané sondy a filtračního boxu, např. na základě metody US EPA M316.

(11)  Místo odběru vzorků z tkaninových filtrů a cyklofiltrů lze provádět nepřetržité monitorování tlakové ztráty při průtoku vzduchu filtrem, což je pro sledování těchto emisí náhradní parametr.

(12)  Měření se provádí v okamžiku před smísením spalin s jinými proudy vzduchu a pouze za předpokladu, že je to technicky možné.

(13)  Místo CHSK se z ekonomických a environmentálních důvodů stále častěji používá TOC. V závislosti na konkrétním provozu by měla být zjištěna korelace mezi těmito dvěma parametry.

(14)  Včetně As, Cr, Cu, Ni, Pb a Zn.

(15)  Pokud není průtok dostatečný na to, aby umožnil odběr reprezentativních vzorků, lze místo odběru vzorků použít jinou standardní metodu vzorkování.

(16)  Tyto techniky jsou popsány v oddílu 1.4.1.

(17)  Tato úroveň BAT-AEL se nepoužije, pokud je jako hlavní surovina používáno borovicové dřevo.

(18)  Emisí nižších než 30 mg/Nm3 lze docílit používáním sušárny s technologií UTWS.

(19)  Pokud je téměř výhradně používáno regenerované dřevo, může horní hranice tohoto rozmezí dosáhnout až 15 mg/Nm3.

(20)  Tyto techniky jsou popsány v oddílu 1.4.1.

(21)  Pokud není možné použít tkaninový filtr nebo cyklofiltr, může horní hranice tohoto rozmezí dosáhnout až 10 mg/Nm3.

(22)  Tato technika je popsána v oddílu 1.4.1.

(23)  Odkorněná či neodkorněná vnější část kmene, která se při výrobě řeziva z kmenů na pile odřezává jako první.

(24)  Tyto techniky jsou popsány v oddílu 1.4.2.

(25)  Tyto techniky jsou popsány v oddílu 1.4.2.

(26)  Tyto techniky jsou popsány v oddílu 1.4.2.