14.11.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 298/1

(1)

Nařízením (ES) č. 850/2004 se do právních předpisů Unie zavádí závazky stanovené ve Stockholmské úmluvě o perzistentních organických znečišťujících látkách schválené rozhodnutím Rady 2006/507/ES (2) a v Aarhuském protokolu z roku 1998 o perzistentních organických znečišťujících látkách (dále jen „protokol“) k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979 (dále jen „CLRTAP“), který byl schválen rozhodnutím Rady 2004/259/ES (3).

(2)

Rozhodnutí 2009/2 (4), které výkonný orgán CLRTAP přijal na svém 27. zasedání, jež se konalo ve dnech od 14. do 18. prosince 2009, určilo chlorované parafiny s krátkými řetězci (dále jen „SCCP“) za perzistentní organické znečišťující látky. Jako takové byly přidány do protokolu pro účely odstraňování kromě dvou výjimek: použití jako zpomalovače hoření v pryžích dopravníkových pásů v těžebním průmyslu nebo v těsnících materiálech pro přehrady. Podle rozhodnutí 2009/2 musí smluvní strany protokolu ukončit tato dvě použití, jakmile jsou k dispozici vhodné alternativy. Rozhodnutí 2009/2 bylo v právních předpisech Unie provedeno nařízením Komise (EU) č. 519/2012 (5), které zařadilo SCCP do přílohy I nařízení (ES) č. 850/2004.

(3)

Položka pro SCCP v příloze I nařízení (ES) č. 850/2004 stanovuje výjimky pro výrobu, uvádění na trh a používání SCCP v dopravníkových pásech v těžebním průmyslu a v těsnících materiálech pro přehrady. Pro tuto položku, aby bylo dosaženo souladu s rozhodnutím 2009/2, musí Komise výjimky přezkoumat, jakmile budou k dispozici nové informace o podrobnostech použití a o bezpečnějších alternativních látkách nebo technologiích, s cílem postupně ukončit zbývající použití SCCP. Takový přezkum jednak stanoví rozhodnutí 2009/2 a zároveň je v souladu s čl. 14 odst. 3 nařízení (ES) č. 850/2004.

(4)

V souladu s rozhodnutím 2009/2 a položkou týkající se SCCP v příloze I nařízení (ES) č. 850/2004 by se přezkum výjimek měl zaměřit na existenci vhodných alternativ pro dvě zbývající použití. Jakmile budou takové alternativy zjištěny, měly by být tyto výjimky z položky odstraněny.

(5)

V roce 2010 předložilo Nizozemsko dokumentaci o SCCP nazvanou „Hodnocení možných omezení týkajících se chlorovaných parafinů s krátkým řetězcem“ (dále jen „dokumentace“) (6). Dokumentace uvádí řadu alternativ, které by mohly být v dopravníkových pásech v těžebním průmyslu a v těsnících materiálech pro přehrady použity namísto SCCP. Dokumentace bere do úvahy výsledky veřejné konzultace, která proběhla v době, kdy ji Nizozemsko připravovalo.

(6)

Z nejrůznějších zjištěných alternativ jsou nejznámější chlorované parafiny se středně dlouhým a dlouhým řetězcem („MCCP“ a „LCCP“), přičemž převážná většina uživatelů jako alternativu zřejmě zvolila MCCP. Jak MCCP, tak i LCCP vykazují podobné funkční vlastnosti jako SCCP. Mezi další dostupné alternativy patří látky jako organofosfátové zpomalovače hoření a fosfátová změkčovadla, anorganické zpomalovače hoření a některé další.

(7)

V rámci této veřejné konzultace některé evropské společnosti tvrdily, že přechod na alternativy nemusí být nutně bezproblémový a že změna složení by mohla trvat značně dlouhou dobu. Avšak příklady ukazují, že existují evropské společnosti, které začaly alternativy používat bez větších obtíží. Zejména co se týče dvou použití, která jsou uvedena jako výjimky v nařízení (ES) č. 850/2004, jeden z hlavních výrobců dopravníkových pásů uvedl, že přechod na MCCP probíhal bezproblémově a vyžádal si pouze nízké náklady. V době přípravy zmíněné konzultace pracovaly na alternativách dvě další společnosti.

(8)

V roce 2013 Komise konzultovala příslušné zúčastněné strany z těžebního průmyslu. Z konzultace vyplynulo, že průmysl dopravníkové pásy obsahující SCCP již pro účely těžby nepoužívá.

(9)

Pokud jde o těsnící materiály pro přehrady obsahující SCCP, zřejmě se v Unii nevyrábí, neuvádí na trh ani se nepoužívají. Již v roce 2008 příslušné zúčastněné strany sdělily Evropské agentuře pro chemické látky (7), že se SCCP v Evropě zřejmě nepoužívají nebo že se od používání těsnících materiálů (včetně těsnících materiálů pro přehrady) upouští.

(10)

V červnu 2012 prohlásil jediný známý subjekt, který byl registrovaným výrobcem SCCP podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (8), že výrobu této látky zastavil a nehodlá ji obnovit.

(11)

Pro používání SCCP v dopravníkových pásech v těžebním průmyslu a v těsnících materiálech pro přehrady existují vhodné alternativy. V důsledku toho musí Komise, na základě rozhodnutí 2009/2 a ustanovení o přezkoumání v položce týkající se SCCP v příloze I nařízení (ES) č. 850/2004, tyto dva způsoby používání zrušit. Ačkoli průmysl od těchto dvou použití zřejmě dobrovolně upouští, výjimky stanovené v položce by měly být vymazány, aby se zajistil plný soulad s hlavním cílem mezinárodní dohody, kterým je odstranit používání perzistentních organických znečišťujících látek.

(12)

Je také nutné upřesnit, že pokud jde o SCCP, zákaz uvedený v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 850/2004 se netýká dopravníkových pásů v těžebním průmyslu a těsnících materiálů pro přehrady, které již byly používány před nebo ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost.

(13)

Dále je nutné upřesnit, že je dovoleno uvést na trh a používat výrobky obsahující SCCP v koncentracích nižších než 0,15 % hmotnostních, neboť takové množství SCCP je přípustné jako nečistota ve výrobku vyrobeném s MCCP.

(14)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného směrnicí Rady 67/548/EHS (9),

14.11.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 298/4

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 1918/2006 (2) byla otevřena roční celní kvóta pro dovoz panenského olivového oleje kódů KN 1509 10 10 a 1509 10 90 zcela získaného v Tunisku a dováženého z této země přímo na území Unie. V čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení jsou stanoveny měsíční limity množství olivového oleje, pro něž je možné vydávat dovozní licence v rámci celkové výše kvóty podle odstavce 1 uvedeného článku. Vzhledem k nutnosti ulehčit hospodářské situaci Tuniska je vhodné, aby se zjednodušilo obchodování s olivovým olejem mezi Unií a Tuniskem, a to snížením správní zátěže při správě kvóty, která byla otevřena nařízením (ES) č. 1918/2006. Z toho důvodu je nutné zrušit měsíční limity uvedené v čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení.

(2)

Výše jistoty stanovená v čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 1918/2006 by měla být zvýšena, aby se zajistilo, že k realizaci dovozu dojde během období platnosti dovozních licencí.

(3)

Nařízení (ES) č. 1918/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

1)

Článek 2 se mění takto:

2)

Článek 3 se mění takto:

14.11.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 298/6

(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/1089 (2) byly stanoveny roční vnitrostátní stropy pro příslušná opatření přímých plateb na rok 2015.

(2)

Ve Spojeném království byly právní předpisy o pravidlech Unie pro přímé platby ve Walesu zrušeny rozhodnutím vnitrostátního soudu. V důsledku toho přijalo Spojené království nová rozhodnutí o provádění přímých plateb ve Walesu a oznámilo je Komisi. I když je na Spojeném království, aby zajistilo, že tato nová rozhodnutí budou dodržovat platný právní rámec a obecné zásady práva Unie, je vhodné uvedená nová rozhodnutí zohlednit. Konkrétně to znamená, že jelikož tato nová rozhodnutí mají vliv na roční vnitrostátní stropy na rok 2015 pro režim základní platby a platbu pro mladé zemědělce pro Spojené království, je třeba tyto stropy náležitě přizpůsobit. Navíc je na základě těchto rozhodnutí namístě stanovit pro Spojené království strop pro redistributivní platbu na rok 2015.

(3)

Prováděcí nařízení (EU) 2015/1089 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Pokud jde o rok 2015, začalo provádění režimů přímých podpor stanovených nařízením (EU) č. 1307/2013 dne 1. ledna 2015. V zájmu jednotnosti mezi použitelností uvedeného nařízení v roce podání žádosti 2015 a použitelností odpovídajících rozpočtových stropů by toto nařízení mělo být použitelné od stejného data.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro přímé platby,

14.11.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 298/8

(1)

Platnost schválení účinné látky 2,4-D, jak je stanoveno v části A přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (2), skončí dne 31. prosince 2015.

(2)

Žádost o obnovení zařazení látky 2,4-D do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (3) byla v souladu s článkem 4 nařízení Komise (EU) č. 1141/2010 (4) předložena ve lhůtě stanovené v uvedeném článku.

(3)

Žadatel předložil doplňující dokumentaci požadovanou v souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. 1141/2010. Žádost byla členským státem zpravodajem shledána úplnou.

(4)

Členský stát zpravodaj připravil po konzultaci s členským státem spoluzpravodajem hodnoticí zprávu o obnovení a předložil ji dne 4. března 2013 Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi.

(5)

Úřad předal hodnoticí zprávu o obnovení žadateli a členským státům, aby uvedli své připomínky, a obdržené připomínky zaslal Komisi. Úřad rovněž zpřístupnil souhrn doplňující dokumentace veřejnosti.

(6)

Dne 7. srpna 2014 a 11. března 2015 (5) oznámil úřad Komisi svůj závěr, zda lze očekávat, že látka 2,4-D splní kritéria pro schválení uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009. Dne 28. května 2015 předložila Komise Stálému výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva návrh zprávy o přezkoumání látky 2,4-D.

(7)

Bylo zjištěno, že v případě jednoho či více reprezentativních použití alespoň jednoho přípravku na ochranu rostlin obsahujícího danou účinnou látku jsou kritéria pro schválení uvedená v článku 4 splněna. Uvedená kritéria pro schválení se tudíž pokládají za splněná.

(8)

Proto je vhodné schválení látky 2,4-D obnovit.

(9)

V souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s článkem 6 uvedeného nařízení a s ohledem na současné vědeckotechnické poznatky je však nezbytné stanovit určité podmínky a omezení. Zejména je vhodné vyžádat si další potvrzující informace.

(10)

Posouzení rizik pro obnovení schválení látky 2,4-D vychází z omezeného počtu reprezentativních použití, která však neomezují použití, pro něž mohou být přípravky na ochranu rostlin obsahující látku 2,4-D povoleny. Proto je vhodné nezachovat omezení použití jako herbicid.

(11)

V souladu s čl. 20 odst. 3 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s čl. 13 odst. 4 uvedeného nařízení by příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(12)

Toto nařízení by se mělo použít od prvního dne po datu skončení platnosti schválení účinné látky 2,4-D uvedeném v 1. bodě odůvodnění.

(13)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

14.11.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 298/12

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

14.11.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 298/14

(1)

V čl. 431 Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“) se stanoví prozatímní provádění části dohody.

(2)

Článek 3 rozhodnutí Rady 2014/494/EU (2) vymezuje ta ustanovení dohody, která jsou prováděna prozatímně, mezi něž patří i ustanovení o zřízení a fungování Podvýboru pro obchod a udržitelný rozvoj a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 408 odst. 4 dohody (dále jen „Výbor pro přidružení ve složení pro obchod“), ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji a ustanovení o řešení sporů.

(3)

Podle článku 240 dohody má Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj přijmout svůj jednací řád.

(4)

Podle článku 243 dohody má Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj na svém prvním zasedání sestavit seznam nejméně 15 osob ochotných a schopných účastnit se jednání panelu v roli odborníků na obchod a udržitelný rozvoj.

(5)

Podle článku 268 dohody má Výbor pro přidružení ve složení pro obchod sestavit do šesti měsíců od zahájení prozatímního provádění dohody seznam nejméně 15 osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci rozhodce v řízeních o řešení sporů.

(6)

Je proto vhodné stanovit postoj Unie, pokud jde o jednací řád, jenž má být přijat Podvýborem pro obchod a udržitelný rozvoj, o seznam odborníků na obchod a udržitelný rozvoj, který má stanovit uvedený podvýbor, jakož i o seznam rozhodců, který má stanovit Výbor pro přidružení ve složení pro obchod,

14.11.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 298/22

(1)

Ve dnech 26. ledna, 5. února a 23. června 2015 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2015/116 (1), (EU) 2015/190 (2) a (EU) 2015/994 (3) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2015 do 25. ledna 2020.

(2)

Po skončení mandátu paní Biancy Marie D'ANGELOVÉ, paní Paoly GIORGIOVÉ, paní Carmen MURATOROVÉ a pana Nicoly VENDOLY se uvolnila čtyři místa náhradníků Výboru regionů,

—

Sig.ra Manuela BORA, Consigliere regionale e Assessore della Regione Marche,

—

Sig.ra Ilaria CAVO, Consigliere regionale e Assessore della Regione Liguria,

—

Sig. Vincenzo DE LUCA, Presidente della Regione Campania,

—

Sig. Michele EMILIANO, Presidente della Regione Puglia.

14.11.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 298/23

(1)

Unie podporuje ratifikaci mezinárodních úmluv o práci, které Mezinárodní organizace práce (MOP) označuje za aktuální, jakožto příspěvek k úsilí Unie o podporu lidských práv a důstojné práce pro všechny a také o vymýcení obchodu s lidmi v Unii i mimo ni. Důležitým hlediskem této podpory je ochrana základních zásad a práv při práci.

(2)

Úmluva Mezinárodní organizace práce o nucené práci z roku 1930, kterou protokol z roku 2014 doplňuje, je jednou ze základních úmluv Mezinárodní organizace práce a má dopad na pravidla, která odkazují na základní pracovní normy.

(3)

Některé části pravidel stanovených protokolem z roku 2014 k Úmluvě Mezinárodní organizace práce o nucené práci z roku 1930 (dále jen „protokol“) spadají do pravomoci Unie v souladu s čl. 153 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Zejména jsou některá pravidla protokolu již zahrnuta v acquis Unie v oblasti sociální politiky. V tomto ohledu se zejména čl. 1 odst. 1 a čl. 2 písm. a) a d) protokolu týkají záležitostí, jež upravují směrnice Rady 91/533/EHS (1), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES (2) a směrnice o ochraně zdraví a bezpečnosti při práci, včetně směrnice Rady 89/391/EHS (3), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES (4), směrnice Rady 94/33/ES (5) a směrnice Rady 92/85/EHS (6).

(4)

Ustanovení čl. 19 odst. 4 Ústavy MOP týkající se přijímání a ratifikace úmluv se použije rovněž na protokoly, které jsou závaznými mezinárodními dohodami, podléhají ratifikaci a souvisejí s určitou úmluvou.

(5)

Unie nemůže protokol ratifikovat, jelikož jeho stranami mohou být pouze státy.

(6)

Členské státy by proto měly být zmocněny k ratifikaci protokolu, jednajíce společně v zájmu Unie, pokud jde o ty části, které spadají do pravomoci Unie v souladu s čl. 153 odst. 2 Smlouvy o fungování EU.

(7)

Částí protokolu spadajících do pravomoci svěřené Unii jiných než částí týkajících se sociální politiky se bude týkat rozhodnutí přijaté souběžně s tímto rozhodnutím,

14.11.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 298/25

(1)

Cílem postupu uznávání ústředních protistran usazených v třetích zemích, který je stanoven v článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012, je umožnit ústředním protistranám, které jsou usazeny a povoleny ve třetích zemích, jejichž právní normy jsou rovnocenné normám stanoveným v uvedeném nařízení, poskytovat clearingové služby členům clearingového systému nebo obchodním systémům usazeným v Unii. Tento postup uznávání a v něm stanovené přijetí rozhodnutí o rovnocennosti tak přispívají k dosažení ústředního cíle nařízení (EU) č. 648/2012, jímž je snížit systémové riziko rozšířením používání bezpečných a spolehlivých ústředních protistran k provádění clearingu mimoburzovních (OTC) derivátových smluv, včetně případů, kdy jsou tyto ústřední protistrany usazeny a povoleny ve třetí zemi.

(2)

Aby byl právní režim třetí země považován za rovnocenný s právním režimem Unie pro ústřední protistrany, musí být účinek platných právních předpisů a předpisů o dohledu v podstatě rovnocenný požadavkům Unie, pokud jde o regulační cíle, kterých tyto předpisy dosahují. Účelem tohoto posouzení rovnocennosti je tedy ověřit, zda právní předpisy a předpisy o dohledu Korejské republiky (dále jen „Jižní Korea“) zajišťují, že ústřední protistrany, které jsou v Jižní Koreji usazeny a povoleny, nevystavují členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vyššímu riziku, než by tomu mohlo být ze strany ústředních protistran povolených v Unii, a tudíž nepředstavují nepřijatelnou míru systémového rizika v Unii.

(3)

Dne 1. října 2013 obdržela Komise odborný posudek Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) k právním předpisům a předpisům o dohledu, které se vztahují na ústřední protistrany povolené v Jižní Koreji. Odborný posudek zjistil řadu rozdílů mezi právně závaznými požadavky vztahujícími se na ústřední protistrany v jurisdikci Jižní Koreje a právně závaznými požadavky vztahujícími se na ústřední protistrany podle nařízení (EU) č. 648/2012. Toto rozhodnutí nevychází jen ze srovnávací analýzy právně závazných požadavků vztahujících se na ústřední protistrany v Jižní Koreji, ale také z posouzení účinku těchto požadavků a jejich vhodnosti z hlediska zmírňování rizik, jimž mohou být vystaveni členové clearingového systému nebo obchodní systémy usazené v Unii, způsobem, který je považován za rovnocenný účinku požadavků stanovených v nařízení (EU) č. 648/2012. Přitom by měla být zejména zohledněna výrazně nižší rizika spojená s činnostmi clearingu na finančních trzích, které jsou menší než finanční trh Unie.

(4)

Aby bylo možné stanovit, že právní předpisy a předpisy o dohledu třetí země vztahující se na ústřední protistrany povolené v dané třetí zemi jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v nařízení (EU) č. 648/2012, musejí být v souladu s čl. 25 odst. 6 tohoto nařízení splněny tři podmínky.

(5)

Podle první podmínky musejí ústřední protistrany povolené ve třetí zemi splňovat právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(6)

Právně závazné požadavky Jižní Koreje vztahující se na ústřední protistrany povolené v Jižní Koreji tvoří zákon z roku 2013 o finančních investičních službách a kapitálových trzích (dále jen „zákon FISKT“), včetně jeho prováděcích předpisů.

(7)

Ústřední protistrany dostávají povolení od Komise pro finanční služby. Komise pro finanční služby vydá povolení k provádění clearingu, je-li přesvědčena, že ústřední protistrana má mimo jiné vlastní kapitál odpovídající stanovenému regulatornímu minimu, náležitý a rozumný podnikatelský plán a lidské zdroje, zařízení na zpracování dat a jiné fyzické vybavení, které poskytují dostatečnou ochranu investorů a umožňují provádění clearingových činností. Dále nesmí mít žádné pracovníky, kteří jsou podle zákona FISKT nezpůsobilí, a musí mít zaveden systém pro předcházení střetům zájmů. Její akcionáři či společníci musí mít odpovídající finanční schopnosti, být v dobré finanční situaci a společensky důvěryhodní. Komise pro finanční služby může při udělení povolení stanovit podmínky nezbytné pro zajištění řádného řízení ústřední protistrany a udržování zdravého tržního prostředí. Povolené ústřední protistrany podléhají průběžnému dohledu ze strany Komise pro finanční služby, jakož i dozoru korejské centrální banky na základě zákona o centrální bance.

(8)

Komise pro finanční služby oznámila svůj záměr přezkoumat subjekty infrastruktury korejského finančního trhu podle mezinárodních standardů stanovených v Zásadách pro subjekty infrastruktury finančních trhů, které v dubnu 2012 vydal Výbor pro platební a vypořádací systémy (CPSS) (2) a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO). V březnu 2015 zveřejnila Komise pro finanční služby Pokyny pro subjekty infrastruktury finančního trhu, které stanoví konkrétní normy, jež by tyto subjekty měly splňovat při podnikání podle zákona FISKT a jeho prováděcích předpisů. 24 klíčových Zásad pro subjekty infrastruktury finančních trhů je v těchto pokynech s ohledem na domácí situaci zpracováno do 14 zásad, k nimž jsou stanoveny podrobné prováděcí normy. V prosinci 2012 změnila korejská centrální banka své Nařízení o provozu a správě platebních a vypořádacích systémů a Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů přijala za své standardy dohledu.

(9)

Zákon FISKT a jeho prováděcí předpisy rovněž požadují, aby ústřední protistrany přijaly vnitřní pravidla a postupy nezbytné pro řádné řízení svých clearingových a vypořádacích systémů. Požadavky zákona FISKT, jeho prováděcích předpisů, pokynů Komise pro finanční služby a nařízení centrální banky o provozu a správě platebních a vypořádacích systémů jsou tak prováděny vnitřními pravidly a postupy clearingových institucí. Zákon FISKT stanoví, že případné změny stanov nebo vnitřních pravidel a postupů ústředních protistran musí být schváleny Komisí pro finanční služby.

(10)

Právně závazné požadavky Jižní Koreje tedy mají dvoustupňovou strukturu. Zákon FISKT a jeho prováděcí předpisy stanoví zastřešující normy, které musí ústřední protistrany splnit, aby získaly v Koreji povolení poskytovat clearingové služby. Tato základní pravidla představují první stupeň právně závazných požadavků Koreje. Za účelem prokázání souladu se základními pravidly musí ústřední protistrany předložit svá vnitřní pravidla a postupy Komisi pro finanční služby ke schválení v souladu s Pokyny pro subjekty infrastruktury finančního trhu. Tato vnitřní pravidla a postupy tvoří druhý stupeň právně závazných požadavků Jižní Koreje.

(11)

Posouzení rovnocennosti právních předpisů a předpisů o dohledu platných pro ústřední protistrany v Jižní Koreji by rovněž mělo vzít v úvahu účinek zmírňování rizika, který zajišťují, pokud jde o míru rizika, jemuž jsou vystaveni členové clearingového systému nebo obchodní systémy usazení v Unii a které vyplývá z jejich účasti v ústředních protistranách. Účinek zmírňování rizika určuje jednak míra rizika spojeného s činnostmi clearingu prováděnými dotčenou ústřední protistranou, která závisí na velikosti finančního trhu, na němž ústřední protistrana působí, a jednak vhodnost právních předpisů a předpisů o dohledu platných pro ústřední protistrany ke zmírňování tohoto rizika. Za účelem dosažení stejného účinku zmírňování rizika jsou v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na větších finančních trzích, jejichž míra rizika je vyšší, zapotřebí přísnější požadavky na zmírňování rizika než v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na menších finančních trzích, jejichž míra rizika je nižší.

(12)

Ústřední protistrany povolené v Jižní Koreji vykonávají svou činnost clearingu na výrazně menším finančním trhu, než je finanční trh, na němž vykonávají činnost ústřední protistrany usazené v Unii. Celková hodnota transakcí s deriváty, jejichž clearing byl v Jižní Koreji během posledních tří let proveden, představovala méně než 1 % celkové hodnoty transakcí s deriváty, jejichž clearing byl proveden v Unii. Účast v ústředních protistranách povolených v Jižní Koreji tedy členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vystavuje výrazně nižšímu riziku než jejich účast v ústředních protistranách povolených v Unii.

(13)

Právní předpisy a předpisy o dohledu vztahující se na ústřední protistrany povolené v Jižní Koreji tedy mohou být považovány za rovnocenné, pokud jsou vhodné ke zmírňování uvedené nižší míry rizika. Základní pravidla platná pro tyto ústřední protistrany doplněná jejich vnitřními pravidly a postupy, které provádějí Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů, zmírňují uvedenou nižší míru rizika v Jižní Koreji a dosahují účinku zmírnění rizika rovnocenného s účinkem, o nějž usiluje nařízení (EU) č. 648/2012.

(14)

Komise proto dospěla k závěru, že právní předpisy a předpisy o dohledu Jižní Koreje zajišťují, že ústřední protistrany povolené v Jižní Koreji splňují právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(15)

Podle druhé podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu Jižní Koreje platné pro ústřední protistrany povolené v Jižní Koreji zajišťovat, že ústřední protistrany podléhají průběžnému účinnému dohledu a vynucování.

(16)

Komise pro finanční služby odpovídá za stanovení a provádění pravidel dohledu a za inspekci finančních institucí a související šetření. Komise pro finanční služby jako hlavní orgán dohledu nad ústředními protistranami má obsáhlé pravomoci, které jí umožňují ústřední protistrany kontrolovat a sankcionovat, mimo jiné včetně pravomoci zrušit povolení ústřední protistrany, pozastavit podnikání a převést podnik ústřední protistrany nebo uložit ústřední protistraně pokutu. Každodenní dohled provádí Služba finančního dohledu, jež působí pod dohledem Komise pro finanční služby. Ústřední protistrany jsou každého půl roku podrobeny čtyřtýdenní kontrole a dále podléhají nepravidelným inspekcím z podnětu orgánu dohledu. Služba finančního dohledu průběžně monitoruje, jak ústřední protistrany dodržují požadavky na řízení rizik, a to prostřednictvím postupů sledování a kontroly vycházejících z rizik, včetně testování obezřetnostních požadavků. Kromě toho jedním z hlavních cílů dohledu korejské centrální banky nad ústředními protistranami povolenými v Jižní Koreji je zajistit jejich bezpečnost a efektivnost. Centrální banka vykonává dohled prostřednictvím hodnocení informací o ústředních protistranách, které každé dva roky posuzuje ve vztahu k Zásadám pro subjekty infrastruktury finančních trhů a v případě potřeby požaduje zlepšení. Centrální banka je oprávněna požadovat taková zlepšení, avšak v případě větších změn je nutný souhlas Výboru pro měnovou politiku.

(17)

Komise proto dospěla k závěru, že právní předpisy a předpisy o dohledu Jižní Koreje vztahující se na ústřední protistrany povolené v Jižní Koreji zajišťují průběžný účinný dohled a vynucování.

(18)

Podle třetí podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu Jižní Koreje zahrnovat účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran povolených podle právních režimů třetích zemí („ústřední protistrany z třetích zemí“).

(19)

Ústřední protistrany z třetích zemí, které chtějí provádět clearing OTC derivátů v Jižní Koreji, musí požádat Komisi pro finanční služby o souhlas.

(20)

Pro udělení souhlasu musí mít jurisdikce, v níž je ústřední protistrana usazena, dostatečně spolehlivý regulační režim obdobný právním předpisům a předpisům o dohledu platným v Jižní Koreji. Rovněž se před schválením žádosti ústřední protistrany z třetí země vyžaduje uzavření ujednání o spolupráci mezi orgány Jižní Koreje a příslušnými orgány třetí země.

(21)

Postup uznávání v právním režimu Jižní Koreje platný pro ústřední protistrany z třetích zemí, které chtějí v Jižní Koreji provádět clearing OTC derivátů, lze proto považovat za postup, který představuje účinný rovnocenný systém uznávání ústředních protistran z třetích zemí.

(22)

Je tedy na místě se domnívat, že právní předpisy a předpisy o dohledu Jižní Koreje vztahující se na ústřední protistrany povolené v Jižní Koreji splňují podmínky stanovené v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012, a tyto právní předpisy a předpisy o dohledu lze tudíž považovat za rovnocenné s požadavky stanovenými v nařízení (EU) č. 648/2012. Komise by měla i nadále průběžně sledovat vývoj právního a dohledového rámce pro ústřední protistrany v Jižní Koreji a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato.

(23)

Pravidelným přezkumem právních předpisů a předpisů o dohledu platných v Jižní Koreji pro ústřední protistrany povolené v Jižní Koreji by neměla být dotčena možnost Komise provést kdykoli mimo obecný přezkum ještě zvláštní přezkum, vyžádá-li si situace, aby Komise znovu posoudila rovnocennost udělenou tímto rozhodnutím. Případné nové posouzení může vést k odnětí uznání rovnocennosti.

(24)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

14.11.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 298/29

(1)

Cílem postupu uznávání ústředních protistran usazených v třetích zemích, který je stanoven v článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012, je umožnit ústředním protistranám, které jsou usazeny a povoleny ve třetích zemích, jejichž právní normy jsou rovnocenné normám stanoveným v uvedeném nařízení, poskytovat clearingové služby členům clearingového systému nebo obchodním systémům usazeným v Unii. Tento postup uznávání a v něm stanovené přijetí rozhodnutí o rovnocennosti tak přispívají k dosažení ústředního cíle nařízení (EU) č. 648/2012, jímž je snížit systémové riziko rozšířením používání bezpečných a spolehlivých ústředních protistran k provádění clearingu mimoburzovních (OTC) derivátových smluv, včetně případů, kdy jsou tyto ústřední protistrany usazeny a povoleny ve třetí zemi.

(2)

Aby byl právní režim třetí země považován za rovnocenný s právním režimem Unie pro ústřední protistrany, musí být účinek platných právních předpisů a předpisů o dohledu v podstatě rovnocenný požadavkům Unie, pokud jde o regulační cíle, kterých tyto předpisy dosahují. Účelem tohoto posouzení rovnocennosti je tedy ověřit, zda právní předpisy a předpisy o dohledu Jižní Afriky zajišťují, že ústřední protistrany, které jsou v Jižní Africe usazeny a povoleny, nevystavují členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vyššímu riziku, než by tomu mohlo být ze strany ústředních protistran povolených v Unii, a tudíž nepředstavují nepřijatelnou míru systémového rizika v Unii.

(3)

Toto rozhodnutí je založeno na posouzení účinků právních předpisů a předpisů o dohledu platných v Jižní Africe a jejich vhodnosti z hlediska zmírňování rizik, jimž mohou být vystaveni členové clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii, způsobem, který je považován za rovnocenný účinku požadavků stanovených v nařízení (EU) č. 648/2012. Přitom by měla být zejména zohledněna výrazně nižší rizika spojená s činnostmi clearingu na finančních trzích, které jsou menší než finanční trh Unie.

(4)

Aby bylo možné stanovit, že právní předpisy a předpisy o dohledu třetí země vztahující se na ústřední protistrany povolené v dané třetí zemi jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v nařízení (EU) č. 648/2012, musejí být v souladu s čl. 25 odst. 6 tohoto nařízení splněny tři podmínky.

(5)

Podle první podmínky musejí ústřední protistrany povolené ve třetí zemi splňovat právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(6)

Právně závazné požadavky Jižní Afriky platné pro ústřední protistrany povolené v Jižní Africe představuje zákon o finančních trzích (zákon č. 19 z roku 2012). Existuje registr služeb v oblasti cenných papírů (dále jen „registr“), kterému je svěřen ucelený soubor pravomocí k výkonu dohledu, sledování a šetření v souvislosti s clearingovými institucemi, jež mají v Jižní Africe povolení k činnosti (dále jen „licencované clearingové instituce“).

(7)

Zákon o finančních trzích stanoví povinnosti a požadavky, jež musí clearingové instituce splnit. Podle tohoto zákona registr zejména uděluje povolení k výkonu činnosti licencované clearingové instituce, a to za předpokladu, že žadatel splňuje uvedené požadavky a přispívá k dosažení cílů stanovených v tomto zákoně, včetně zmírňování systémového rizika a zajištění toho, aby fungování finančních trhů v Jižní Africe bylo spravedlivé, účinné a transparentní. S cílem zajistit splnění uvedených požadavků může registr při udělení povolení stanovit podmínky, které považuje za vhodné. Licencované clearingové instituce musí vykonávat svou činnost nestranně a transparentně a s patřičným ohledem na práva členů clearingového systému a jejich klienty. Podle zákona o finančních trzích musí licencované clearingové instituce dále dodržovat mezinárodní normy pro dohled, včetně Zásad pro subjekty infrastruktury finančních trhů, které v dubnu 2012 vydal Výbor pro platební a vypořádací systémy (2) a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO).

(8)

Zákon o finančních trzích zmocňuje ministra financí k vydávání předpisů týkajících se jakékoli záležitosti, která podle tohoto zákona musí nebo může být nařízena, nebo jakékoli jiné záležitosti nezbytné pro lepší správu a provádění tohoto zákona. Kromě toho je podle zákona o finančních trzích registr zmocněn vydávat pokyny k uplatňování a výkladu tohoto zákona a přijímat jakákoli opatření, která považuje za nezbytné pro řádné fungování a výkon svých funkcí nebo povinností nebo pro provádění daného zákona.

(9)

Posouzení rovnocennosti právních předpisů a předpisů o dohledu platných pro licencované clearingové instituce by rovněž mělo vzít v úvahu účinek zmírňování rizika, který zajišťují, pokud jde o míru rizika, jemuž jsou vystaveni členové clearingového systému a obchodní systémy usazení v Unii a které vyplývá z jejich účasti v povolených clearingových institucích. Účinek zmírňování rizika určuje jednak míra rizika spojeného s činnostmi clearingu prováděnými dotčenou ústřední protistranou, která závisí na velikosti finančního trhu, na němž ústřední protistrana působí, a jednak vhodnost právních předpisů a předpisů o dohledu platných pro ústřední protistrany ke zmírňování tohoto rizika. Za účelem dosažení stejného účinku zmírňování rizika jsou v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na větších finančních trzích, jejichž míra rizika je vyšší, zapotřebí přísnější požadavky na zmírňování rizika než v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na menších finančních trzích, jejichž míra rizika je nižší.

(10)

Licencované clearingové instituce vykonávají svou činnost clearingu na výrazně menším finančním trhu, než je finanční trh, na němž vykonávají činnost ústřední protistrany usazené v Unii. Celková hodnota transakcí s deriváty, jejichž clearing byl v Jižní Africe během posledních tří let proveden, představovala méně než 1 % celkové hodnoty transakcí s deriváty, jejichž clearing byl proveden v Unii. Účast v licencovaných clearingových institucích tedy členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vystavuje výrazně nižšímu riziku než jejich účast v ústředních protistranách povolených v Unii.

(11)

Právní předpisy a předpisy o dohledu vztahující se na licencované clearingové instituce tedy mohou být považovány za rovnocenné, pokud jsou vhodné ke zmírňování uvedené nižší míry rizika. Základní pravidla platná pro licencované clearingové instituce, jež vyžadují dodržování Zásad pro subjekty infrastruktury finančních trhů, zmírňují uvedenou nižší míru rizika v Jižní Africe a dosahují účinku zmírnění rizika rovnocenného s účinkem, o nějž usiluje nařízení (EU) č. 648/2012.

(12)

Komise proto dospěla k závěru, že právní předpisy a předpisy o dohledu Jižní Afriky zajišťují, že licencované clearingové instituce povolené v Jižní Africe splňují právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(13)

Podle druhé podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu Jižní Afriky platné pro ústřední protistrany povolené v Jižní Africe zajišťovat, že ústřední protistrany podléhají průběžnému účinnému dohledu a vynucování.

(14)

Dohled nad dodržováním zákona o finančních trzích a jeho vynucování provádí registr. Registr zejména každoročně posuzuje, zda licencované clearingové instituce dodržují zákon o finančních trzích a svá vnitřní pravidla a postupy, jakož i směrnice, žádosti, podmínky nebo požadavky registru uložené podle daného zákona. Pokud licencovaná clearingová instituce nedodržuje zákon o finančních trzích, svá vnitřní pravidla a postupy, případně směrnici, žádost, podmínku či požadavek registru uložený podle daného zákona, je registr rovněž oprávněn odejmout nebo pozastavit její povolení.

(15)

Registr má pravomoc vyžádat si od licencovaných clearingových institucí informace nebo dokumenty a provádět kontroly na místě. Po kontrole na místě může registr mimo jiné požadovat, aby licencovaná clearingová instituce přijala určité kroky nebo se zdržela určitého jednání, aby došlo k ukončení nebo nápravě případné nesrovnalosti. V případě, že licencovaná clearingová instituce neposkytne informace podle zákona o finančních trzích, může registr ukládat pokuty. S cílem zajistit provádění a správu zákona o finančních trzích může registr rovněž vydávat obecné směrnice nebo směrnice určené konkrétnímu subjektu.

(16)

Komise proto dospěla k závěru, že právní předpisy a předpisy o dohledu Jižní Afriky vztahující se na ústřední protistrany povolené v Jižní Africe zajišťují průběžný účinný dohled a vynucování.

(17)

Podle třetí podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu Jižní Afriky zahrnovat účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran povolených podle právních režimů třetích zemí („ústřední protistrany z třetích zemí“).

(18)

Ústřední protistrany povolené ve třetí zemi, jejíž právní předpisy a předpisy o dohledu jsou rovnocenné regulačnímu rámci Jižní Afriky, jejíž předpisy pro boj proti praní peněz a financování terorismu jsou rovnocenné a jejíž ústřední protistrany podléhají účinnému dohledu, mohou v Jižní Africe poskytovat služby za předpokladu, že jsou povoleny registrem. Pro účely udělení povolení registr posoudí žádost o povolení, zohlední regulační rámec třetí země a může přihlédnout k informacím poskytnutým jiným orgánem dohledu, včetně orgánů dohledu třetí země. Registr může navíc ústřední protistranu z třetí země osvobodit od některých nebo všech požadavků podle zákona o finančních trzích. Registr může uzavřít ujednání o spolupráci s regulačními nebo dohledovými orgány třetí země za účelem průběžné koordinace dohledu a výměny informací týkajících se ústředních protistran z třetí země, které jsou povoleny ve třetí zemi, jejíž právní předpisy a předpisy o dohledu jsou rovnocenné regulačnímu rámci Jižní Afriky, a které podléhají účinnému dohledu třetí země, v níž jsou povoleny.

(19)

Přestože se struktura postupu uznávání ústředních protistran z třetí země v právním režimu Jižní Afriky liší od postupu stanoveného v nařízení (EU) č. 648/2012, lze předpokládat, že poskytuje účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran z třetích zemí.

(20)

Je tedy na místě se domnívat, že právní předpisy a předpisy o dohledu Jižní Afriky vztahující se na licencované clearingové instituce splňují podmínky stanovené v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012, a tyto právní předpisy a předpisy o dohledu lze tudíž považovat za rovnocenné s požadavky stanovenými v nařízení (EU) č. 648/2012. Komise by měla i nadále průběžně sledovat vývoj právního a dohledového rámce pro ústřední protistrany v Jižní Africe a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato.

(21)

Pravidelným přezkumem právních předpisů a předpisů o dohledu platných v Jižní Africe pro ústřední protistrany povolené v Jižní Africe by neměla být dotčena možnost Komise provést kdykoli mimo obecný přezkum ještě zvláštní přezkum, vyžádá-li si situace, aby Komise znovu posoudila rovnocennost udělenou tímto rozhodnutím. Případné nové posouzení může vést k odnětí uznání rovnocennosti.

(22)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

14.11.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 298/32

(1)

Cílem postupu uznávání ústředních protistran usazených v třetích zemích, který je stanoven v článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012, je umožnit ústředním protistranám, které jsou usazeny a povoleny v třetích zemích, jejichž právní normy jsou rovnocenné normám stanoveným v uvedeném nařízení, poskytovat clearingové služby členům clearingového systému nebo obchodním systémům usazeným v Unii. Tento postup uznávání a v něm stanovené přijetí rozhodnutí o rovnocennosti tak přispívají k dosažení ústředního cíle nařízení (EU) č. 648/2012, jímž je snížit systémové riziko rozšířením používání bezpečných a spolehlivých ústředních protistran k provádění clearingu mimoburzovních (OTC) derivátových smluv, včetně případů, kdy jsou tyto ústřední protistrany usazeny a povoleny ve třetí zemi.

(2)

Aby byl právní režim třetí země považován za rovnocenný s právním režimem Unie pro ústřední protistrany, musí být účinek platných právních předpisů a předpisů o dohledu v podstatě rovnocenný požadavkům Unie, pokud jde o regulační cíle, kterých tyto předpisy dosahují. Účelem tohoto posouzení rovnocennosti je tedy ověřit, zda právní předpisy a předpisy o dohledu kanadských provincií Alberta, Britská Kolumbie, Manitoba, Ontario a Québec (dále jen „dotčené provincie“) zajišťují, že ústřední protistrany, které jsou v těchto provinciích usazeny a povoleny, nevystavují členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vyššímu riziku, než by tomu mohlo být ze strany ústředních protistran povolených v Unii, a tudíž nepředstavují nepřijatelnou míru systémového rizika v Unii.

(3)

Toto rozhodnutí je založeno na posouzení účinků právních předpisů a předpisů o dohledu platných v dotčených provinciích a jejich vhodnosti z hlediska zmírňování rizik, jimž mohou být vystaveni členové clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii, způsobem, který je považován za rovnocenný účinku požadavků stanovených v nařízení (EU) č. 648/2012. Přitom by měla být zejména zohledněna výrazně nižší rizika spojená s činnostmi clearingu na finančních trzích, které jsou menší než finanční trh Unie.

(4)

Aby bylo možné stanovit, že právní předpisy a předpisy o dohledu třetí země vztahující se na ústřední protistrany povolené v dané třetí zemi jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v nařízení (EU) č. 648/2012, musejí být v souladu s čl. 25 odst. 6 tohoto nařízení splněny tři podmínky.

(5)

Podle první podmínky musejí ústřední protistrany povolené ve třetí zemi splňovat právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(6)

Právně závazné požadavky Kanady vztahující se na ústřední protistrany povolené v dotčených provinciích sestávají z příslušných zákonů o cenných papírech a pravidel a předpisů přijatých podle těchto zákonů regulačními orgány pro trhy s cennými papíry jednotlivých provincií a dále z rozhodnutí, pokynů nebo příkazů vydaných těmito regulačními orgány, které se vztahují na ústřední protistrany působící v těchto provinciích (režim regulace trhů s cennými papíry na úrovni provincií).

(7)

Pro účely tohoto rozhodnutí jsou regulačními orgány pro trhy s cennými papíry tyto orgány: Alberta Securities Commission (Komise pro cenné papíry) v Albertě, Autorité des marchés financiers (Úřad pro finanční trhy) v Québecu, British Columbia Securities Commission (Komise pro cenné papíry) v Britské Kolumbii, Manitoba Securities Commission (Komise pro cenné papíry) v Manitobě a Ontario Securities Commission (Komise pro cenné papíry) v Ontariu. Regulační orgány spolupracují na přípravě a provádění zákonů a jiných právních předpisů o cenných papírech a poskytují si součinnost, aby správa, sledování a prosazování stávajících právních předpisů probíhaly systematicky a koordinovaně.

(8)

Ústřední protistrana, která má v úmyslu podnikat v jedné z dotčených provincií, musí získat povolení od příslušného regulačního orgánu. Toto povolení může mít podobu uznání, nebo osvobození od podmínky uznání. Uznání znamená, že se plně uplatní příslušný režim regulace trhů s cennými papíry dané provincie. Ústřední protistrany, které působí v několika dotčených provinciích, musí být alespoň v jedné provincii povoleny jako uznaná ústřední protistrana a podléhají regulačním požadavkům té provincie, kde jsou ve srovnání se všemi provinciemi, v nichž ústřední protistrana působí, požadavky nejpřísnější. Osvobození od podmínky uznání je obvykle udělováno ústředním protistranám uznaným v jiné provincii, které tudíž podléhají přímému dohledu regulačního orgánu provincie, v níž je ústřední protistrana uznána, ledaže by ji dotčený regulační orgán považoval za systémově důležitou nebo za nositele významného rizika pro kapitálové trhy. Ústředním protistranám osvobozeným od podmínky uznání ukládají regulační orgány určité podmínky tehdy, pokud tyto ústřední protistrany podléhají v provinciích, kde jsou uznány, méně náročným požadavkům než v provinciích, kde jsou od podmínky uznání osvobozeny. Také kanadská centrální banka může určit, že ústřední protistrana je systémově důležitá, pokud je u ní možné, že bude představovat systémové riziko pro kanadský finanční systém.

(9)

Právně závazné požadavky vztahující se na ústřední protistrany povolené v Albertě tvoří zákon provincie Alberta o cenných papírech, pravidla a předpisy přijaté podle tohoto zákona a rozhodnutí, pokyny nebo příkazy vydané albertskou Komisí pro cenné papíry (dále jen „právní předpisy provincie Alberta týkající se cenných papírů“). Aby mohla ústřední protistrana v Albertě poskytovat služby clearingu, musí mít povolení od albertské Komise pro cenné papíry jako uznaná clearingová instituce nebo jako clearingová instituce osvobozená od podmínky uznání („osvobozená clearingová instituce“). Ústřední protistrany povolené v Albertě musí dodržovat právní předpisy provincie Alberta týkající se cenných papírů. Albertská Komise pro cenné papíry obecně vydává ústředním protistranám povolení jako uznané clearingové instituce, pokud považuje za vhodné, aby podléhaly jejímu dohledu. Může však spoléhat i na dohled jiného regulačního orgánu v případě clearingových institucí uznaných v jiných provinciích. Povolení clearingové instituce jako uznané clearingové instituce nebo jako osvobozené clearingové instituce může komise podmínit splněním určitých požadavků. Komise vydala rozhodnutí o uznání všech clearingových institucí, které mají její povolení jako uznané clearingové instituce, přičemž po nich vyžaduje, aby dodržovaly Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů, které v dubnu 2012 vydal Výbor pro platební a vypořádací systémy (2) a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry.

(10)

Právně závazné požadavky vztahující se na ústřední protistrany povolené v Britské Kolumbii tvoří zákon provincie Britská Kolumbie o cenných papírech, pravidla a předpisy přijaté podle tohoto zákona a právní akty vydané Komisí pro cenné papíry této provincie. Aby mohla ústřední protistrana v Britské Kolumbii poskytovat služby clearingu, musí mít povolení od britskokolumbijské Komise pro cenné papíry jako uznaná clearingová instituce nebo jako clearingová instituce osvobozená od podmínky uznání („osvobozená clearingová instituce“), což závisí na řadě faktorů včetně dopadu činností clearingové instituce na trhy v Britské Kolumbii. Povolení clearingové instituce jako uznané clearingové instituce nebo jako osvobozené clearingové instituce může komise podmínit splněním určitých požadavků. Komise vydala rozhodnutí o uznání všech clearingových institucí, které mají její povolení jako uznané clearingové instituce, přičemž po nich vyžaduje, aby dodržovaly Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů.

(11)

Právně závazné požadavky vztahující se na ústřední protistrany povolené v Manitobě tvoří zákon provincie Manitoba o komoditních futures, zákon provincie Manitoba o cenných papírech a pravidla a právní akty přijaté manitobskou Komisí pro cenné papíry podle těchto zákonů. Aby mohla ústřední protistrana v Manitobě poskytovat služby clearingu, musí mít povolení od manitobské Komise pro cenné papíry jako uznaná clearingová instituce pro komoditní futures nebo jako uznaná clearingová instituce pro ostatní cenné papíry, resp. jako clearingová instituce osvobozená od podmínky uznání („osvobozená clearingová instituce“). Povolení clearingové instituce jako uznané clearingové instituce nebo jako osvobozené clearingové instituce může komise podmínit splněním určitých požadavků. Komise vydala rozhodnutí o uznání všech clearingových institucí, které mají její povolení jako uznané clearingové instituce, přičemž po nich vyžaduje, aby dodržovaly Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů.

(12)

Právně závazné požadavky vztahující se na ústřední protistrany povolené v Ontariu tvoří zákon provincie Ontario o cenných papírech, právní předpisy a pravidla přijaté na jeho základě a pokyny, rozhodnutí, příkazy, výnosy nebo jiné právní akty přijaté podle tohoto zákona. Aby mohla ústřední protistrana v Ontariu poskytovat služby clearingu, musí mít povolení od ontarijské Komise pro cenné papíry jako uznaná clearingová instituce nebo jako clearingová instituce osvobozená od podmínky uznání („osvobozená clearingová instituce“). Povolení clearingové instituce jako uznané clearingové instituce nebo jako osvobozené clearingové instituce může komise podmínit splněním určitých požadavků. Komise vydala rozhodnutí o uznání všech clearingových institucí, které mají její povolení jako uznané clearingové instituce, přičemž po nich vyžaduje, aby dodržovaly Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů.

(13)

Právně závazné požadavky vztahující se na ústřední protistrany povolené v Québecu tvoří zákon provincie Québec o cenných papírech, zákon provincie Québec o derivátech a zákon o Úřadu pro finanční trhy, právní předpisy přijaté na základě uvedeného zákona o cenných papírech a zákona o derivátech a rozhodnutí a příkazy vydané Úřadem pro finanční trhy Aby mohla ústřední protistrana v Québecu poskytovat služby clearingu, musí mít povolení od Úřadu pro finanční trhy jako uznaná clearingová instituce nebo jako clearingová instituce osvobozená od podmínky uznání („osvobozená clearingová instituce“). Povolení clearingové instituce jako uznané clearingové instituce nebo jako osvobozené clearingové instituce může úřad podmínit splněním určitých požadavků. Úřad vydal rozhodnutí o uznání všech clearingových institucí, které mají jeho povolení jako uznané clearingové instituce, přičemž po nich vyžaduje, aby dodržovaly Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů.

(14)

Posouzení rovnocennosti právních předpisů a předpisů o dohledu platných pro ústřední protistrany povolené v dotčených provinciích by rovněž mělo vzít v úvahu účinek zmírňování rizika, který zajišťují, pokud jde o míru rizika, jemuž jsou vystaveni členové clearingového systému nebo obchodní systémy usazení v Unii a které vyplývá z jejich účasti v uvedených ústředních protistranách. Účinek zmírňování rizika určuje jednak míra rizika spojeného s činnostmi clearingu prováděnými dotčenou ústřední protistranou, která závisí na velikosti finančního trhu, na němž ústřední protistrana působí, a jednak vhodnost právních předpisů a předpisů o dohledu platných pro ústřední protistrany ke zmírňování tohoto rizika. Za účelem dosažení stejného účinku zmírňování rizika jsou v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na větších finančních trzích, jejichž míra rizika je vyšší, zapotřebí přísnější požadavky na zmírňování rizika než v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na menších finančních trzích, jejichž míra rizika je nižší.

(15)

Ústřední protistrany povolené v dotčených provinciích vykonávají svou činnost clearingu na výrazně menším finančním trhu, než je finanční trh, na němž vykonávají činnost ústřední protistrany usazené v Unii. Celková hodnota transakcí s deriváty, jejichž clearing byl v Kanadě během posledních tří let proveden, představovala méně než 3 % celkové hodnoty transakcí s deriváty, jejichž clearing byl proveden v Unii. Účast v ústředních protistranách povolených v dotčených provinciích tedy členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vystavuje výrazně nižšímu riziku než jejich účast v ústředních protistranách povolených v Unii.

(16)

Právní předpisy a předpisy o dohledu vztahující se na ústřední protistrany povolené v dotčených provinciích tedy mohou být považovány za rovnocenné, pokud jsou vhodné ke zmírňování uvedené nižší míry rizika. Právní předpisy, které se vztahují na ústřední protistrany povolené v dotčených provinciích, včetně rozhodnutí o uznání vydaných regulačními orgány, která vyžadují dodržování Zásad pro subjekty infrastruktury finančních trhů, zmírňují uvedenou nižší míru rizika v dotčených provinciích a dosahují účinku zmírnění rizika rovnocenného s účinkem, o nějž usiluje nařízení (EU) č. 648/2012.

(17)

Komise proto dospěla k závěru, že právní předpisy a předpisy o dohledu dotčených provincií zajišťují, že ústřední protistrany v nich povolené splňují právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(18)

Podle druhé podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu platné pro ústřední protistrany povolené v dotčených provinciích zajišťovat, že ústřední protistrany podléhají průběžnému účinnému dohledu a vynucování.

(19)

Dohled nad ústředními protistranami, které jsou povoleny ve více provinciích, vykonávají na základě spolupráce regulační orgány příslušných provincií. Nad ústředními protistranami, které kanadská centrální banka určí jako potenciální nositele systémového rizika, vykonávají dohled ve vzájemné spolupráci regulační orgány příslušných provincií a kanadská centrální banka.

(20)

V Albertě má albertská Komise pro cenné papíry široké pravomoci k přijímání nápravných nebo odrazujících opatření vůči povoleným uznaným či osvobozeným clearingovým institucím, je-li to ve veřejném zájmu nebo pokud clearingová instituce porušila právní předpisy provincie Alberta týkající se cenných papírů. Jak uznané, tak osvobozené clearingové instituce musí poskytovat informace, dokumenty nebo záznamy pro účely zajišťování souladu s platnými pravidly. Komise pro cenné papíry může v případě uznaných i osvobozených clearingových institucí ukládat správní sankce, pozastavit, změnit podmínky nebo odejmout clearingové instituci uznání, resp. rozhodnutí o osvobození od podmínky uznání. Komise může rovněž požádat soud o prohlášení o porušení předpisů, zahájit jiné soudní řízení a provádět šetření, která mohou vést k uložení různých druhů sankcí. Sankce mohou být uloženy též členům správních orgánů a vedení podnikatelů nebo společností nebo i jiným osobám, které schválily, povolily nebo svolily k porušení právních předpisů provincie Alberta týkajících se cenných papírů. Kromě toho provádí komise u uznaných clearingových institucí kontroly na místě, pravidelné konzultace, přezkumy a analýzu požadovaných výkazů a může přijmout rozhodnutí ohledně jakýchkoli vnitřních pravidel, postupů nebo praxe jakékoli uznané clearingové instituce, pokud se domnívá, že je to ve veřejném zájmu.

(21)

V Britské Kolumbii vykonává Komise pro cenné papíry této provincie průběžný dohled nad uznanými clearingovými institucemi prostřednictvím pravidelných kontrol na místě a průběžné komunikace s vrcholovým vedením clearingové instituce, jakož i pomocí přezkumu informací předložených clearingovou institucí a dodržování požadavků týkajících se mimo jiné řízení rizik. Komise má široké pravomoci k přijetí nápravného nebo odrazujícího opatření vůči uznané clearingové instituci, je-li to ve veřejném zájmu nebo pokud clearingová instituce porušila zákon Britské Kolumbie o cenných papírech. Uvedená opatření zahrnují rozhodnutí ohledně stanov, pravidel, postupů, praxe nebo způsobu, jakým uznaná clearingová instituce vykonává činnost, jakož i případné příkazy týkající se uznané clearingové instituce, včetně pozastavení nebo odnětí jejího uznání. Komise může také provést šetření, které může mít za následek uložení sankcí.

(22)

V Manitobě vykonává průběžný dohled nad povolenými uznanými nebo osvobozenými clearingovými institucemi manitobská Komise pro cenné papíry. Osvobozené clearingové instituce však podléhají jejímu dohledu v omezenější míře. U uznaných clearingových institucí je dohled prováděn prostřednictvím přezkumu pravidelných zpráv, pravidelných kontrol na místě, průběžné komunikace s vrcholovým vedením clearingové instituce a každoročním posouzením rizik a kontrolních mechanismů. Komise má k dispozici několik nástrojů k zjednání nápravy při porušení určitých požadavků povolenou uznanou nebo osvobozenou clearingovou institucí, a to včetně podmínění povolení clearingové instituce splněním určitých požadavků, pozastavení nebo odnětí jejího povolení a provedení šetření, které může vést k uložení pokut a dalších sankcí.

(23)

V Ontariu vykonává ontarijská Komise pro cenné papíry průběžný dohled nad ústředními protistranami povolenými jako uznané clearingové instituce prostřednictvím pravidelných kontrol na místě a průběžné komunikace s vrcholovým vedením clearingové instituce, pravidelného posouzení rizik a kontrolních mechanismů, jakož i pomocí přezkumu informací předložených clearingovou institucí a dodržování požadavků týkajících se mimo jiné řízení rizik. Osvobozené clearingové instituce však podléhají jejímu dohledu v omezenější míře. Komise má široké pravomoci k přijetí rozhodnutí ohledně stanov, pravidel a postupů uznané clearingové instituce, jakož i způsobu, jakým uznaná clearingová instituce vykonává činnost, a k přijetí nápravného nebo odrazujícího opatření vůči povolené uznané nebo osvobozené clearingové instituci, je-li to ve veřejném zájmu nebo pokud clearingová instituce porušila zákon provincie Ontario o cenných papírech. Uvedená opatření zahrnují rozhodnutí nebo příkazy týkající se clearingové instituce, uložení podmínek, omezení nebo požadavků na clearingovou instituci, pozastavení nebo odnětí jejího povolení a provádění šetření, která mohou mít za následek uložení pokut nebo jiných sankcí.

(24)

V Québecu jsou Úřadu pro finanční trhy svěřeny rozsáhlé pravomoci dohledu nad všemi činnostmi povolených clearingových institucí a Úřad kontroluje, zda ústřední protistrany dodržují québecký zákon o cenných papírech, zákon o derivátech a zákon o Úřadu pro finanční trhy. Tyto zákony stanoví obecný právní rámec platný pro kontrolní funkce, které vykonává nad subjekty finančních trhů pod svým dohledem, jako jsou povolené clearingové instituce. Úřad má ve vztahu ke každé clearingové instituci pravomoc vyžádat si informace, požadovat podrobení se slyšení pod přísahou, provést šetření a vykonat kontrolu na místě. K dispozici má několik nástrojů ke zjednání nápravy při porušení požadavků ze strany clearingové instituce. Tyto nástroje zahrnují pravomoc pozastavit uplatňování vnitřních pravidel a postupů uznané clearingové instituce, přikázat provedení změn vnitřních ustanovení nebo praxe uznané clearingové instituce, aby byly v souladu s platnými právními předpisy, přijmout opatření proti povolené clearingové instituci s cílem zajistit plnění jejích závazků vůči úřadu nebo dodržení platných právních požadavků, uložit povolené clearingové instituci pokutu a změnit, pozastavit nebo odejmout – zcela nebo zčásti – povolení nebo osvobození udělené clearingové instituci.

(25)

Komise proto dospěla k závěru, že právní předpisy a předpisy o dohledu dotčených provincií vztahující se na ústřední protistrany v nich povolené zajišťují průběžný účinný dohled a vynucování.

(26)

Podle třetí podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu dotčených provincií zahrnovat účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran povolených podle právních režimů třetích zemí („ústřední protistrany z třetích zemí“).

(27)

Ústřední protistrany z třetích zemí, které mají v úmyslu podnikat jako clearingové instituce, mohou v Manitobě a Britské Kolumbii a musí v Albertě, Ontariu a Québecu požádat o uznání nebo osvobození od podmínky uznání v dotčené provincii. Uznání nebo osvobození jim umožní poskytovat v Kanadě stejné clearingové služby, k jejichž poskytování mají povolení ve třetí zemi, s výhradou příslušných podmínek uznání nebo rozhodnutí o osvobození. O osvobození se může uvažovat v případě, kdy ústřední protistrana z třetí země není systémově důležitá pro trh provincie nebo pokud jinak nepředstavuje významné riziko pro kapitálové trhy za předpokladu, že podléhá srovnatelnému regulačnímu rámci. Avšak i v případě, že je ústřední protistrana z třetí země povinna získat uznání, mohou orgány využít dohledu regulačních orgánů třetí země, pokud je regulace vztahující se na ústřední protistranu z třetí země srovnatelná s regulací na základě příslušného režimu provincie.

(28)

Přestože se struktura postupu uznávání ústředních protistran z třetí země v právním režimu dotčených provincií Kanady liší od postupu stanoveného v nařízení (EU) č. 648/2012, lze předpokládat, že poskytuje účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran z třetích zemí.

(29)

Je tedy na místě se domnívat, že právní předpisy a předpisy o dohledu dotčených provincií Kanady splňují podmínky stanovené v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012, a tyto právní předpisy a předpisy o dohledu lze tudíž považovat za rovnocenné s požadavky stanovenými v nařízení (EU) č. 648/2012. Komise by měla i nadále průběžně sledovat vývoj právního a dohledového rámce dotčených provincií pro ústřední protistrany a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato.

(30)

Pravidelným přezkumem právních předpisů a předpisů o dohledu platných v Kanadě pro ústřední protistrany povolené v Kanadě by neměla být dotčena možnost Komise provést kdykoli mimo obecný přezkum ještě zvláštní přezkum, vyžádá-li si situace, aby Komise znovu posoudila rovnocennost udělenou tímto rozhodnutím. Případné nové posouzení může vést k odnětí uznání rovnocennosti.

(31)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

14.11.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 298/38

(1)

Cílem postupu uznávání ústředních protistran usazených v třetích zemích, který je stanoven v článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012, je umožnit ústředním protistranám, které jsou usazeny a povoleny ve třetích zemích, jejichž právní normy jsou rovnocenné normám stanoveným v uvedeném nařízení, poskytovat clearingové služby členům clearingového systému nebo obchodním systémům usazeným v Unii. Tento postup uznávání a v něm stanovené přijetí rozhodnutí o rovnocennosti tak přispívají k dosažení ústředního cíle nařízení (EU) č. 648/2012, jímž je snížit systémové riziko rozšířením používání bezpečných a spolehlivých ústředních protistran k provádění clearingu mimoburzovních (OTC) derivátových smluv, včetně případů, kdy jsou tyto ústřední protistrany usazeny a povoleny ve třetí zemi.

(2)

Aby byl právní režim třetí země považován za rovnocenný s právním režimem Unie pro ústřední protistrany, musí být účinek platných právních předpisů a předpisů o dohledu v podstatě rovnocenný požadavkům Unie, pokud jde o regulační cíle, kterých tyto předpisy dosahují. Účelem tohoto posouzení rovnocennosti je tedy ověřit, zda právní předpisy a předpisy o dohledu Mexika zajišťují, že ústřední protistrany, které jsou v Mexiku usazeny a povoleny, nevystavují členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vyššímu riziku, než by tomu mohlo být ze strany ústředních protistran povolených v Unii, a tudíž nepředstavují nepřijatelnou míru systémového rizika v Unii.

(3)

Toto rozhodnutí nevychází jen ze srovnávací analýzy právně závazných požadavků vztahujících se na ústřední protistrany v Mexiku, ale také z posouzení účinku těchto požadavků a jejich vhodnosti z hlediska zmírňování rizik, jimž mohou být vystaveni členové clearingového systému nebo obchodní systémy usazené v Unii, způsobem, který je považován za rovnocenný účinku požadavků stanovených v nařízení (EU) č. 648/2012. Přitom by měla být zejména zohledněna výrazně nižší rizika spojená s činnostmi clearingu na finančních trzích, které jsou menší než finanční trh Unie.

(4)

Aby bylo možné stanovit, že právní předpisy a předpisy o dohledu třetí země vztahující se na ústřední protistrany povolené v dané třetí zemi jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v nařízení (EU) č. 648/2012, musejí být v souladu s čl. 25 odst. 6 tohoto nařízení splněny tři podmínky.

(5)

Podle první podmínky musí ústřední protistrany povolené ve třetí zemi splňovat právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(6)

Právně závazné požadavky Mexika na ústřední protistrany povolené v Mexiku tvoří Pravidla pro účastníky trhu s derivátovými smlouvami vydaná centrální bankou Mexika, orgánem dohledu nad finančními institucemi a cennými papíry Comisión Nacional Bancaria y de Valores (CNBV) a ministerstvem financí Secretaría de Hacienda y Crédito Público (SHCP) a Obezřetnostní požadavky na účastníky trhu s kótovanými derivátovými smlouvami vydané orgánem dohledu CNBV (dále společně jako „základní pravidla“). Základní pravidla stanoví požadavky, které musí ústřední protistrany průběžně splňovat, aby mohly v Mexiku poskytovat clearingové služby. Ústřední protistrany usazené v Mexiku musí mít povolení, které vydává ministerstvo financí SHCP na základě stanoviska orgánu dohledu CNBV a centrální banky.

(7)

Orgán dohledu CNBV i centrální banka vydaly oficiální prohlášení s vysvětlením, že ústřední protistrany povolené v Mexiku jsou povinny dodržovat Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů, které v dubnu 2012 vydal Výbor pro platební a vypořádací systémy (2) a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry.

(8)

V souladu se základními pravidly musí ústřední protistrany přijmout vnitřní pravidla a postupy obsahující všechny příslušné aspekty související s jejich funkcí, včetně opatření pro řízení úvěrového rizika, rizika likvidity a provozního rizika. Tato vnitřní pravidla a postupy schvaluje ministerstvo financí SHCP na základě stanoviska centrální banky a orgánu dohledu CNBV. Kromě toho tato vnitřní pravidla a postupy nemohou být změněny, pokud s tím ministerstvo financí SHCP, orgán dohledu CNBV nebo centrální banka nesouhlasí. Vnitřní pravidla a postupy ústředních protistran nebo jejich změny mohou být rovněž schváleny s výhradou určitých úprav. Stejný postup se uplatňuje při schvalování a změnách podnikové dokumentace. Navíc metodiky pro výpočet finančních zdrojů a plán likvidity ústřední protistrany podléhají schválení centrální banky a své stanovisko k nim vyjadřuje též orgán dohledu CNBV.

(9)

Právně závazné požadavky Mexika tedy mají dvoustupňovou strukturu. Hlavní zásady stanovené v základních pravidlech pro ústřední protistrany určují zastřešující normy, které musí ústřední protistrany splnit, aby mohly v Mexiku získat povolení k poskytování clearingových služeb. Základní pravidla představují první stupeň právně závazných požadavků Mexika. Za účelem prokázání souladu se základními pravidly musí ústřední protistrany předložit příslušným orgánům ke schválení svá vnitřní pravidla a postupy, podnikovou dokumentaci, metodiky pro výpočet finančních zdrojů a plán likvidity. Vnitřní pravidla a postupy, podniková dokumentace, plán likvidity a metodiky pro výpočet finančních zdrojů představují druhý stupeň právně závazných požadavků Mexika, jenž musí podrobně popsat způsob, jakým ústřední protistrana stanovené normy splní. Soulad s normami, jakož i Zásadami pro subjekty infrastruktury finančních trhů, posuzuje orgán dohledu CNBV a centrální banka. Jsou-li vnitřní pravidla a postupy, podniková dokumentace, plán likvidity a metodiky pro výpočet finančních zdrojů ústřední protistrany příslušnými orgány schváleny, stávají se pro ústřední protistranu právně závaznými.

(10)

Posouzení rovnocennosti právních předpisů a předpisů o dohledu platných pro ústřední protistrany usazené v Mexiku by rovněž mělo vzít v úvahu účinek zmírňování rizika, který zajišťují, pokud jde o míru rizika, jemuž jsou vystaveni členové clearingového systému nebo obchodní systémy usazení v Unii a které vyplývá z jejich účasti v ústředních protistranách usazených v Mexiku. Účinek zmírňování rizika určuje jednak míra rizika spojeného s činnostmi clearingu prováděnými dotčenou ústřední protistranou, která závisí na velikosti finančního trhu, na němž ústřední protistrana působí, a jednak vhodnost právních předpisů a předpisů o dohledu platných pro ústřední protistrany ke zmírňování tohoto rizika. Za účelem dosažení stejného účinku zmírňování rizika jsou v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na větších finančních trzích, jejichž míra rizika je vyšší, zapotřebí přísnější požadavky na zmírňování rizika než v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na menších finančních trzích, jejichž míra rizika je nižší.

(11)

Ústřední protistrany povolené v Mexiku vykonávají svou činnost clearingu na výrazně menším finančním trhu, než je finanční trh, na němž vykonávají činnost ústřední protistrany usazené v Unii. Celková hodnota transakcí s deriváty, jejichž clearing byl v Mexiku během posledních tří let proveden, představovala méně než 1 % celkové hodnoty transakcí s deriváty, jejichž clearing byl proveden v Unii. Účast v ústředních protistranách usazených v Mexiku tedy členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vystavuje výrazně nižšímu riziku než jejich účast v ústředních protistranách povolených v Unii.

(12)

Právní předpisy a předpisy o dohledu vztahující se na ústřední protistrany usazené v Mexiku tedy mohou být považovány za rovnocenné, pokud jsou vhodné ke zmírňování uvedené nižší míry rizika. Základní pravidla platná pro ústřední protistrany povolené v Mexiku spolu s vnitřními pravidly a postupy, podnikovou dokumentací, plánem likvidity a metodikami pro výpočet finančních zdrojů ústřední protistrany, kterými se provádí Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů, zmírňují uvedenou nižší míru rizika v Mexiku a dosahují účinku zmírňování rizika rovnocenného s účinkem požadovaným nařízením (EU) č. 648/2012.

(13)

Komise proto dospěla k závěru, že právní předpisy a předpisy o dohledu Mexika zajišťují, že ústřední protistrany povolené v Mexiku splňují právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(14)

Podle druhé podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu Mexika platné pro ústřední protistrany povolené v Mexiku zajišťovat, že ústřední protistrany podléhají průběžnému účinnému dohledu a vynucování.

(15)

Dohled nad ústředními protistranami povolenými v Mexiku vykonávají v rámci svých pravomocí orgán dohledu CNBV a centrální banka. Orgán dohledu CNBV a centrální banka jsou zmocněny průběžně sledovat, jak ústřední protistrany dodržují právně závazné požadavky, které se na ně vztahují. V tomto smyslu mohou orgán dohledu CNBV a centrální banka požádat ústřední protistrany o informace, provádět kontroly na místě, vydávat pokyny k nápravě porušení povinnosti nebo potenciálního porušení obezřetnostních požadavků nebo k nápravě postupů, jež jsou v rozporu s řádným fungováním finančních trhů, jakož i nařídit ústřední protistraně, aby přijala opatření týkající se vnitřní kontroly a řízení rizik. Orgán dohledu CNBV může rovněž odvolat vedení, některé členy zvláštních výborů a další zaměstnance ústřední protistrany. Kromě toho je ministerstvo financí SHCP oprávněno na základě stanoviska orgánu dohledu CNBV a centrální banky odejmout ústřední protistraně povolení. Orgán dohledu CNBV a centrální banka mohou rovněž ústředním protistranám ukládat disciplinární opatření, jakož i pokuty za nedodržení platných ustanovení.

(16)

Komise proto dospěla k závěru, že právní předpisy a předpisy o dohledu Mexika vztahující se na ústřední protistrany povolené v Mexiku zajišťují průběžný účinný dohled a vynucování.

(17)

Podle třetí podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu Mexika zahrnovat účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran povolených podle právních režimů třetích zemí („ústřední protistrany z třetích zemí“).

(18)

Mexická centrální banka může uznat ústřední protistrany z třetích zemí provádějící clearing derivátů, které jsou povoleny ve třetích zemích, jejichž právní předpisy a předpisy o dohledu vztahující se na ústřední protistrany v nich povolené zajišťují podobné účinky jako právní předpisy a předpisy o dohledu uplatňované v Mexiku a splňují Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů. Kromě toho musí ústřední protistrany z třetích zemí podléhat účinnému dohledu, kterým je zajištěno dodržování platných právních předpisů a předpisů o dohledu. Pro uznání žádající ústřední protistrany je též zapotřebí, aby mexická centrální banka nebo orgán dohledu CNBV a příslušný orgán dohledu z třetí země, vykonávající dohled nad žádající ústřední protistranou, uzavřely memorandum o porozumění.

(19)

Postup uznávání v právním režimu Mexika platný pro ústřední protistrany z třetích zemí lze proto považovat za postup, který představuje účinný rovnocenný systém uznávání ústředních protistran z třetích zemí.

(20)

Je tedy na místě se domnívat, že právní předpisy a předpisy o dohledu Mexika vztahující se na ústřední protistrany usazené v Mexiku splňují podmínky stanovené v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012, a tyto právní předpisy a předpisy o dohledu lze tudíž považovat za rovnocenné s požadavky stanovenými v nařízení (EU) č. 648/2012. Komise by měla i nadále průběžně sledovat vývoj mexického právního a dohledového rámce pro ústřední protistrany a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato.

(21)

Pravidelným přezkumem právních předpisů a předpisů o dohledu platných v Mexiku pro ústřední protistrany povolené v Mexiku by neměla být dotčena možnost Komise provést kdykoli mimo obecný přezkum ještě zvláštní přezkum, vyžádá-li si situace, aby Komise znovu posoudila rovnocennost udělenou tímto rozhodnutím. Případné nové posouzení může vést k odnětí uznání rovnocennosti.

(22)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

14.11.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 298/42

(1)

Cílem postupu uznávání ústředních protistran usazených v třetích zemích, který je stanoven v článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012, je umožnit ústředním protistranám, které jsou usazeny a povoleny v třetích zemích, jejichž právní normy jsou rovnocenné normám stanoveným v uvedeném nařízení, poskytovat clearingové služby členům clearingového systému nebo obchodním systémům usazeným v Unii. Tento postup uznávání a v něm stanovené přijetí rozhodnutí o rovnocennosti tak přispívají k dosažení ústředního cíle nařízení (EU) č. 648/2012, jímž je snížit systémové riziko rozšířením používání bezpečných a spolehlivých ústředních protistran k provádění clearingu mimoburzovních (OTC) derivátových smluv, včetně případů, kdy jsou tyto ústřední protistrany usazeny a povoleny ve třetí zemi.

(2)

Aby byl právní režim třetí země považován za rovnocenný s právním režimem Unie pro ústřední protistrany, musí být účinek platných právních předpisů a předpisů o dohledu v podstatě rovnocenný požadavkům Unie, pokud jde o regulační cíle, kterých tyto předpisy dosahují. Účelem tohoto posouzení rovnocennosti je tedy ověřit, zda právní předpisy a předpisy o dohledu Švýcarska zajišťují, že ústřední protistrany, které jsou ve Švýcarsku usazeny a povoleny, nevystavují členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vyššímu riziku, než by tomu mohlo být ze strany ústředních protistran povolených v Unii, a tudíž nepředstavují nepřijatelnou míru systémového rizika v Unii.

(3)

Dne 1. září 2013 obdržela Komise odborný posudek Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) k právním předpisům a předpisům o dohledu, které se vztahují na ústřední protistrany povolené ve Švýcarsku. Závěr odborného posudku zní, že platné právní předpisy a předpisy o dohledu na úrovni jurisdikce zajišťují, že ústřední protistrany povolené ve Švýcarsku splňují právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(4)

Aby bylo možné stanovit, že právní předpisy a předpisy o dohledu třetí země vztahující se na ústřední protistrany povolené v dané třetí zemi jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v nařízení (EU) č. 648/2012, musejí být v souladu s čl. 25 odst. 6 tohoto nařízení splněny tři podmínky.

(5)

Podle první podmínky musejí ústřední protistrany povolené ve třetí zemi splňovat právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(6)

Právně závazné požadavky Švýcarska vztahující se na ústřední protistrany ve Švýcarsku povolené tvoří vyhláška národní banky ze dne 18. března 2004 (dále jen „vyhláška národní banky“) a právní předpisy přijaté švýcarskou národní bankou na jejím základě, federální zákon o bankách a spořitelnách (dále jen „zákon o bankách“) a vyhlášky a oběžníky vydané švýcarským orgánem pro dohled nad finančními trhy FINMA. Vyhláška národní banky byla nedávno revidována, aby zohledňovala Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů vydané organizacemi CPSS a IOSCO a aby dosáhla rovnocennosti s nařízením (EU) č. 648/2012. Z revidovaného regulačního rámce vyplynulo několik rozdílů mezi právně závaznými požadavky, které se na úrovni jurisdikce vztahují na ústřední protistrany ve Švýcarsku, a právně závaznými požadavky pro ústřední protistrany podle nařízení (EU) č. 648/2012. Švýcarská národní banka však vydala důvodovou zprávu k částečné revizi vyhlášky národní banky, v níž poskytla pokyny k výkladu vyhlášky včetně vysvětlení, že revidovaná vyhláška provádí Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů a že je třeba ji vykládat s ohledem na tyto zásady a ustanovení hlav IV a V nařízení (EU) č. 648/2012.

(7)

Jak je vysvětleno v důvodové zprávě k částečné revizi vyhlášky národní banky, musí ústřední protistrany povolené ve Švýcarsku navíc přijmout stanovy, organizační předpisy a pravidla týkající se rozdělení pravomocí, jakož i určité organizační politiky (dále jen „organizační předpisy a politiky“), které musí podrobně popsat způsob, jakým ústřední protistrana splní uvedené standardy v souladu se Zásadami pro subjekty infrastruktury finančních trhů a s nařízením (EU) č. 648/2012.

(8)

Národní banka a orgán FINMA sdílí funkce regulace a dohledu nad ústředními protistranami a při výkonu těchto funkcí spolupracují. Ústřední protistrany usazené ve Švýcarsku mají od orgánu FINMA povolení k podnikání jako banka. Orgán FINMA může ústřední protistrany zprostit povinnosti dodržet určitá ustanovení zákona o bankách a jeho ustanovení upravit tak, aby byly zohledněny činnosti clearingu a rizikový profil ústřední protistrany. Oběžníky orgánu FINMA se týkají mimo jiné solventnosti, řízení a správy, řízení rizik, auditu a podávání zpráv.

(9)

Právně závazné požadavky Švýcarska tedy mají dvoustupňovou strukturu. Hlavní zásady pro ústřední protistrany stanovené v zákoně o bankách a vyhlášce národní banky a v předpisech, pokynech a oběžnících vydaných na jejich základě (tzv. základní pravidla) určují zastřešující normy, které musí ústřední protistrany splnit, aby ve Švýcarsku získaly povolení poskytovat clearingové služby. Tato základní pravidla představují první stupeň právně závazných požadavků Švýcarska. Za účelem prokázání souladu se základními pravidly musí ústřední protistrany povolené ve Švýcarsku předložit orgánu FINMA ke schválení své organizační předpisy a politiky. Tyto organizační předpisy a politiky tvoří druhý stupeň právně závazných požadavků Švýcarska. Po schválení orgánem FINMA jsou organizační pravidla a politiky pro ústřední protistranu právně závazné. Tyto předpisy a politiky jsou tak nedílnou součástí právních předpisů a předpisů o dohledu, které musí ústřední protistrany povolené ve Švýcarsku dodržovat. V případě nedodržení základních pravidel nebo organizačních předpisů a politik má orgán FINMA pravomoc přijmout vůči dané ústřední protistraně správní opatření, která zahrnují i odnětí její bankovní licence.

(10)

Základní pravidla pro ústřední protistrany doplněná o jejich organizační předpisy a politiky vedou v zásadě k rovnocenným účinkům jako pravidla stanovená v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012. Především právně závazné požadavky vztahující se na ústřední protistrany v současnosti povolené ve Švýcarsku, které se týkají počtu selhání krytých z celkových finančních zdrojů, rizika likvidity, zachování provozu, požadavků na kolaterál, investiční politiky, vypořádacího rizika, oddělování a přenositelnosti, výpočtu počátečních marží a řízení a správy, včetně organizačních požadavků, požadavků týkajících se vrcholového vedení, výboru pro rizika, vedení záznamů, kvalifikovaných účastí, informací předávaných příslušnému orgánu, střetů zájmů, outsourcingu a řízení obchodní činnosti, vedou v zásadě k rovnocenným účinkům jako požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 648/2012, a měly by být proto považovány za rovnocenné.

(11)

Komise proto dospěla k závěru, že právní předpisy a předpisy o dohledu Švýcarska zajišťují, že ústřední protistrany povolené ve Švýcarsku splňují právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(12)

Podle druhé podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu Švýcarska platné pro ústřední protistrany povolené ve Švýcarsku zajišťovat, že ústřední protistrany podléhají průběžnému účinnému dohledu a vynucování.

(13)

Ústřední protistrany povolené ve Švýcarsku podléhají průběžnému dohledu orgánu FINMA i národní banky, aby bylo možné sledovat trvalé dodržování podmínek povolení a ostatních platných regulačních požadavků. Ústřední protistrany povolené ve Švýcarsku podléhají každoročnímu auditu. Ústřední protistrana musí auditnímu subjektu poskytnout informace požadované pro provedení auditu. Pokud auditní subjekt zjistí porušení předpisů o dohledu nebo jiné nesrovnalosti, umožní ústřední protistraně ve stanovené lhůtě zjednat nápravu. Pokud k nápravě nedojde, informuje orgán FINMA. V případě vážného porušení předpisů o dohledu nebo závažných nesrovnalostí, informuje auditní subjekt orgán FINMA ihned. Kromě toho musí ústřední protistrany a auditní subjekty poskytovat orgánu FINMA veškeré nezbytné informace k plnění jeho úkolů a musí mu neprodleně oznámit jakoukoli událost, která má pro dohled zásadní význam. Orgán FINMA nadto provádí cílené kontroly na místě, přezkoumává pravidelné zprávy a pravidelně se setkává s vedením a zaměstnanci ústředních protistran.

(14)

Pokud orgán FINMA dojde k závěru, že došlo k porušení právních předpisů a předpisů o dohledu, může přijmout zvláštní opatření. Zejména může uložit fyzické osobě zákaz výkonu vedoucí pozice nebo zabavit zisky dosažené v důsledku protiprávního jednání. Může rovněž jmenovat vyšetřujícího zástupce, jehož úkolem je prošetřit specifické okolnosti týkající se porušení právních předpisů a předpisů o dohledu nebo provést opatření dohledu, která nařídil. Ústřední protistrana musí v rámci šetření umožnit vyšetřujícímu zástupci přístup do svých prostor a poskytnout mu veškeré informace a dokumenty, které požaduje k provedení šetření. Orgán FINMA může ústřední protistraně také odejmout bankovní licenci nebo zrušit její registraci, pokud již nesplňuje platné právní předpisy a předpisy o dohledu, a může vydávat pokyny řídícím orgánům ústřední protistrany.

(15)

Národní banka vykonává dohled nad ústředními protistranami ve spolupráci s orgánem FINMA. Národní banka je zejména příslušná k posouzení, zda ústřední protistrany plní minimální požadavky stanovené ve vyhlášce národní banky. Ústřední protistrany musí národní bance poskytnout informace nutné pro posouzení souladu s těmito minimálními požadavky a podrobit se kontrolám na místě. Ústřední protistrany musí národní bance především předkládat pravidelné a ad hoc zprávy a informovat ji předem o konkrétních záležitostech nebo změnách. Národní banka také může ukládat pokuty a jiné sankce v případě, že jí nebyly poskytnuty požadované informace nebo důkazy, nebyly dodrženy formální požadavky nebo jsou informace či důkazy neúplné nebo nesprávné. Pro své posouzení využívá národní banka širokou škálu informací, včetně sebehodnocení a interní dokumentace ústřední protistrany, auditních zpráv a pravidelných zpráv a setkání s vedením a zaměstnanci ústřední protistrany. Ústředním protistranám, které nesplňují minimální požadavky stanovené ve vyhlášce národní banky, vydá národní banka doporučení. Pokud ústřední protistrana doporučení neprovede, vydá národní banka příkaz. Pokud se ústřední protistrana tímto příkazem neřídí, může národní banka informovat o svých zjištěních orgán FINMA, který vůči dané ústřední protistraně případně přijme další dohledová a vynucovací opatření.

(16)

Komise proto dospěla k závěru, že právní předpisy a předpisy o dohledu Švýcarska vztahující se na ústřední protistrany povolené ve Švýcarsku zajišťují, že ústřední protistrany podléhají průběžnému účinnému dohledu a vynucování.

(17)

Podle třetí podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu Švýcarska zahrnovat účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran povolených podle právních režimů třetích zemí („ústřední protistrany z třetích zemí“).

(18)

Ústřední protistrany z třetích zemí mohou požádat orgán FINMA o uznání, které jim ve Švýcarsku umožní poskytovat služby. Uznávání ústředních protistran z třetích zemí závisí ve Švýcarsku na tom, zda má dotčená třetí země účinný rovnocenný systém uznávání ústředních protistran z třetích zemí. Národní banka může rovněž určit, že ústřední protistrana ze třetí země je systémově důležitá pro stabilitu švýcarských finančních trhů, a může ji zprostit povinnosti splnit minimální požadavky stanovené ve vyhlášce národní banky, a to za předpokladu, že právní a dohledový rámec třetí země je považován za rovnocenný a že byla uzavřena ujednání o spolupráci s příslušnými orgány třetí země pro dohled nad ústředními protistranami. Uznané ústřední protistrany musí rovněž podávat zprávy a informovat orgán FINMA o konkrétních záležitostech. Požadavky na předkládání zpráv a poskytování informací uznanými ústředními protistranami orgánu FINMA však nemají vliv na funkce dohledu, za něž jsou odpovědné příslušné orgány třetí země.

(19)

Je proto třeba konstatovat, že právní předpisy a předpisy o dohledu Švýcarska zajišťují účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran z třetích zemí.

(20)

Je tedy na místě se domnívat, že právní předpisy a předpisy o dohledu Švýcarska vztahující se na ústřední protistrany povolené ve Švýcarsku splňují podmínky stanovené v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012, a tyto právní předpisy a předpisy o dohledu lze tudíž považovat za rovnocenné s požadavky stanovenými v nařízení (EU) č. 648/2012. Komise by měla i nadále průběžně sledovat vývoj švýcarského právního a dohledového rámce pro ústřední protistrany a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato.

(21)

Pravidelným přezkumem právních předpisů a předpisů o dohledu platných ve Švýcarsku pro ústřední protistrany povolené ve Švýcarsku by neměla být dotčena možnost Komise provést kdykoli mimo obecný přezkum ještě zvláštní přezkum, vyžádá-li si situace, aby Komise znovu posoudila rovnocennost udělenou tímto rozhodnutím. Případné nové posouzení může vést k odnětí uznání rovnocennosti.

(22)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,