21.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 193/1

(1)

Směrnice 2009/125/ES vyžaduje, aby Komise stanovila požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, které mají významný objem prodeje, významný dopad na životní prostředí a významný potenciál ke zlepšení dopadu na životní prostředí bez nepřiměřeně vysokých nákladů.

(2)

Ustanovení čl. 16 odst. 2 směrnice 2009/125/ES stanoví, že Komise v souladu s postupem podle čl. 19 odst. 3, s kritérii stanovenými v čl. 15 odst. 2 a po poradě s konzultačním fórem ve vhodných případech zavede prováděcí opatření pro výrobky s vysokým potenciálem pro nákladově efektivní snížení emisí skleníkových plynů, jako jsou lokální topidla na tuhá paliva.

(3)

Komise provedla přípravnou studii, která analyzovala technické, environmentální a hospodářské aspekty lokálních topidel na tuhá paliva běžně používaných pro vytápění obytných a komerčních budov. Na studii spolupracovaly zúčastněné a zainteresované strany z Unie a třetích zemí a její výsledky byly zveřejněny.

(4)

Environmentální aspekty lokálních topidel na tuhá paliva, které byly pro účely tohoto nařízení stanoveny jako významné, jsou spotřeba energie a emise (prachových) částic, plynných organických sloučenin, oxidu uhelnatého a oxidů dusíku ve fázi používání.

(5)

Přípravná studie ukazuje, že další požadavky týkající se jiných parametrů ekodesignu uvedených v části 1 přílohy I směrnice 2009/125/ES nejsou v případě lokálních topidel na tuhá paliva potřebné.

(6)

Oblast působnosti tohoto nařízení by měla zahrnovat lokální topidla konstruovaná na tuhá paliva (biomasu nebo fosilní paliva). Do oblasti působnosti tohoto nařízení rovněž spadají lokální topidla na tuhá paliva s funkcí nepřímého ohřevu kapaliny. Lokální topidla na tuhá paliva, která využívají nedřevní biomasu, mají specifické technické vlastnosti, a proto by měla být z působnosti tohoto nařízení vyňata.

(7)

Roční spotřeba energie v Unii spojená s lokálními topidly na tuhá paliva byla za rok 2010 odhadnuta na 627 PJ (15,0 Mtoe), což odpovídá emisím 9,5 Mt oxidu uhličitého (CO2). Očekává se, že nebudou-li přijata zvláštní opatření, v roce 2030 bude roční spotřeba energie v Unii spojená s lokálními topidly na tuhá paliva činit 812 PJ (19,4 Mtoe), což odpovídá emisím 8,8 Mt CO2.

(8)

Spotřebu energie lokálních topidel na tuhá paliva lze snížit použitím stávajících nechráněných technologií bez navýšení celkových nákladů na nákup a provoz těchto výrobků.

(9)

Roční emise částic (PM) v roce 2010 byly odhadnuty na 142 kt/rok, emise plynných organických sloučenin (OGC) na 119 kt/rok a emise oxidu uhelnatého (CO) na 1 658 kt/rok. V důsledku zvláštních opatření přijatých členskými státy a vývoje techniky se očekává, že v roce 2030 budou uvedené emise činit 94 kt/rok, 49 kt/rok a 1 433 kt/rok. Nebudou-li přijata zvláštní opatření, očekává se, že se zvýší roční emise oxidů dusíku (NOx), protože nové konstrukce lokálních topidel budou využívat vyšší teploty spalování.

(10)

Emise lokálních topidel na tuhá paliva by mohly být dále sníženy použitím stávajících nechráněných technologií bez navýšení celkových nákladů na nákup a provoz těchto výrobků.

(11)

Očekává se, že požadavky na ekodesign stanovené v tomto nařízení a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1186 (2) budou mít do roku 2030 společně za výsledek odhadované roční úspory energie činící cca 41 PJ (0,9 Mtoe), což odpovídá emisím 0,4 Mt CO2.

(12)

Požadavky na ekodesign stanovené v tomto nařízení, pokud jde o emise z lokálních topidel na tuhá paliva, budou mít do roku 2030 za výsledek snížení emisí částic (PM) o 27 kt/rok, emisí plynných organických sloučenin (OGC) o 5 kt/rok a emisí oxidu uhelnatého (CO) o 399 kt/rok.

(13)

Toto nařízení se týká výrobků s různými technickými vlastnostmi. Pokud by všechny výrobky byly předmětem stejných požadavků na účinnost, některé technologie by přestaly být uváděny na trh, což by mělo negativní dopad na spotřebitele. Z toho důvodu vedou k vytvoření rovných podmínek na trhu takové požadavky na ekodesign, které jsou úměrné potenciálu jednotlivých technologií.

(14)

Požadavky na ekodesign by měly v Unii sjednotit požadavky na spotřebu energie a emise částic, plynných organických sloučenin, oxidu uhelnatého a oxidů dusíku platné pro lokální topidla na tuhá paliva, aby lépe fungoval vnitřní trh a aby se zlepšily environmentální vlastnosti dotčených výrobků.

(15)

Ve srovnání s energetickou účinností při zkoušení se energetická účinnost lokálních topidel na tuhá paliva v reálném provozu snižuje. Aby se sezónní energetická účinnost vytápění přiblížila užitečné energetické účinnosti, měli by výrobci být motivováni k využívání regulace. Za tímto účelem se předpokládá celkové snížení zohledňující rozdíl těchto dvou hodnot. Toto snížení lze vyrovnat volbou řady možností regulace.

(16)

Požadavky na ekodesign by neměly ovlivnit funkčnost ani cenovou dostupnost lokálních topidel na tuhá paliva z hlediska konečného uživatele a neměly by mít nepříznivý dopad na zdraví, bezpečnost a životní prostředí.

(17)

Časový rámec pro zavedení požadavků na ekodesign by měl být dostatečný k tomu, aby výrobci mohli provést konstrukční změny výrobků, na něž se toto nařízení vztahuje. Časový plán by měl rovněž zohlednit případný dopad na náklady výrobců, zejména pak malých a středních podniků, a zároveň zajistit včasné dosažení cílů tohoto nařízení.

(18)

Na lokální topidla na tuhá paliva se vztahují harmonizované normy, které se mají používat podle článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (3). Z důvodu právní jistoty a zjednodušení je vhodné příslušné harmonizované normy revidovat, aby odrážely požadavky na ekodesign stanovené tímto nařízením.

(19)

Parametry výrobků by měly být měřeny a vypočteny za použití spolehlivých, přesných a reprodukovatelných metod měření a výpočtů, které zohledňují uznávané nejmodernější metody měření, včetně – pokud jsou k dispozici – harmonizovaných norem přijatých evropskými normalizačními organizacemi na základě žádosti Komise v souladu s postupy stanovenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (4).

(20)

V souladu s článkem 8 směrnice 2009/125/ES uvádí toto nařízení použitelné postupy posuzování shody.

(21)

Pro snazší ověřování shody by výrobci měli poskytovat údaje obsažené v technické dokumentaci uvedené v přílohách IV a V směrnice 2009/125/ES, pokud se takové údaje vztahují k požadavkům stanoveným tímto nařízením.

(22)

Pro další omezení dopadu lokálních topidel na tuhá paliva na životní prostředí by výrobci měli poskytovat informace o demontáži, recyklaci a likvidaci.

(23)

Kromě právně závazných požadavků stanovených tímto nařízením by měly být určeny orientační referenční hodnoty nejlepších dostupných technologií, aby byla zajištěna široká dostupnost a snadná přístupnost informací o vlivu lokálních topidel na tuhá paliva na životní prostředí během jejich celého životního cyklu.

(24)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 19 odst. 1 směrnice 2009/125/ES,

a)

lokální topidla na tuhá paliva, která jsou určena pouze pro spalování nedřevní biomasy;

b)

lokální topidla na tuhá paliva určená pouze pro venkovní použití;

c)

lokální topidla na tuhá paliva, jejichž přímý tepelný výkon činí méně než 6 % celkového přímého a nepřímého tepelného výkonu při jmenovitém tepelném výkonu;

d)

lokální topidla na tuhá paliva, která nejsou sestavena při výrobě ani poskytována jedním výrobcem jako prefabrikované díly nebo součásti určené k montáži na místě;

e)

ohřívače vzduchu;

f)

saunová kamna.

1)

„lokálním topidlem na tuhá paliva“ se rozumí zařízení pro vytápění prostorů, které vydává teplo přímým přenosem tepla, nebo přímým přenosem tepla v kombinaci s ohřevem tekutiny, aby v uzavřeném prostoru, v němž je zařízení umístěno, bylo dosaženo určité úrovně tepelné pohody osob, případně ve spojení s výdejem tepla v jiných prostorech, a které je vybaveno jedním nebo více zdroji tepla, které přeměňují tuhá paliva přímo na teplo;

2)

„lokálním topidlem na tuhá paliva s otevřenou spalovací komorou“ se rozumí lokální topidlo na tuhá paliva, u kterého ohniště a spaliny nejsou utěsněny vůči prostoru, v němž je výrobek umístěn, a které je těsně napojeno na komín nebo krbový otvor nebo které k odvodu spalin vyžaduje kouřovod;

3)

„lokálním topidlem na tuhá paliva s uzavřenou spalovací komorou“ se rozumí lokální topidlo na tuhá paliva, u kterého lze ohniště a spaliny utěsnit vůči prostoru, v němž je výrobek umístěn, a které je těsně napojeno na komín nebo krbový otvor nebo které k odvodu spalin vyžaduje kouřovod;

4)

„sporákem“ se rozumí lokální topidlo na tuhá paliva, které v jednom opláštění spojuje funkci lokálního topidla na tuhá paliva a varné desky a/nebo trouby, jež jsou určeny pro přípravu pokrmů, a které je těsně napojeno na komín nebo krbový otvor nebo které k odvodu spalin vyžaduje kouřovod;

5)

„lokálním topidlem na tuhá paliva bez odvodu spalin“ se rozumí lokální topidlo na tuhá paliva, které vypouští spaliny do prostoru, v němž je umístěno;

6)

„lokálním topidlem na tuhá paliva s odvodem spalin do komína“ se rozumí lokální topidlo na tuhá paliva určené k usazení pod komín nebo do krbu bez utěsnění mezi výrobkem a komínem nebo krbovým otvorem a s možností volného proudění spalin z ohniště do komína nebo kouřovodu;

7)

„saunovými kamny“ se rozumí lokální topidlo na tuhá paliva, které je zabudováno v suché či vlhké sauně nebo v podobném prostředí, nebo je pro takové použití určeno;

8)

„ohřívačem vzduchu“ se rozumí výrobek, který je pouze zdrojem tepla pro teplovzdušný systém vytápění, lze jej připojit k potrubí, je určen k upevnění nebo zajištění na konkrétním místě nebo k montáži na zeď a který rozvádí vzduch pomocí zařízení zajišťujícího pohyb vzduchu, aby v uzavřeném prostoru, v němž je výrobek umístěn, bylo dosaženo určité úrovně tepelné pohody osob;

9)

„tuhým palivem“ se rozumí palivo, které je za běžných pokojových teplot tuhé, včetně tuhé biomasy a tuhých fosilních paliv;

10)

„biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství (včetně rostlinných a živočišných látek), lesnictví a souvisejících odvětví, včetně rybolovu a akvakultury, jakož i biologicky rozložitelná část průmyslového a komunálního odpadu;

11)

„dřevní biomasou“ se rozumí biomasa pocházející ze stromů, křovin a keřů, včetně dřevěných polen, dřevní štěpky, lisovaného dřeva ve formě pelet, lisovaného dřeva ve formě briket a pilin;

12)

„nedřevní biomasou“ se rozumí jiná než dřevní biomasa, včetně např. slámy, ozdobnice čínské, rákosu, jader, obilovin, olivových pecek a pokrutin a skořápek z ořechů;

13)

„fosilním tuhým palivem“ se rozumí tuhé palivo jiné než biomasa, včetně antracitu, antracitového uhlí, vysokoteplotního koksu, nízkoteplotního koksu, černého uhlí, hnědého uhlí, směsi fosilních paliv nebo směsi biomasy a fosilního paliva; pro účely tohoto nařízení se jím rozumí též rašelina;

14)

„preferovaným palivem“ se rozumí jedno konkrétní palivo, které se má podle pokynů výrobce v lokálním topidle na tuhá paliva přednostně používat;

15)

„jiným vhodným palivem“ se rozumí palivo jiné než preferované palivo, které lze podle pokynů výrobce v lokálním topidle na tuhá paliva používat, včetně všech paliv, která jsou zmíněna v návodu pro osoby provádějící instalaci a pro konečné uživatele, na volně přístupných internetových stránkách výrobců a dodavatelů, v technických či propagačních materiálech a v reklamách;

16)

„přímým tepelným výkonem“ se rozumí tepelný výkon výrobku, pokud jde o přenos tepla z výrobku sáláním a konvekcí do vzduchu, nezahrnující tepelný výkon výrobku, pokud jde o přenos tepla do teplonosného média, a vyjádřený v kW;

17)

„nepřímým tepelným výkonem“ se rozumí tepelný výkon výrobku, pokud jde o přenos tepla do teplonosného média v rámci téhož procesu výroby tepla, který poskytuje přímý tepelný výkon výrobku, vyjádřený v kW;

18)

„funkcí nepřímého vytápění“ se rozumí, že výrobek je schopen přenášet část celkového tepelného výkonu do teplonosného média pro použití k vytápění prostorů nebo ohřevu teplé vody v domácnosti;

19)

„jmenovitým tepelným výkonem“ (Pnom ) se rozumí výrobcem deklarovaný tepelný výkon lokálního topidla na tuhá paliva vyjádřený v kW a zahrnující přímý tepelný výkon i (případný) nepřímý tepelný výkon při provozu s nastavením na maximální tepelný výkon, který lze dlouhodobě udržet;

20)

„minimálním tepelným výkonem“ (Pmin ) se rozumí výrobcem deklarovaný tepelný výkon lokálního topidla na tuhá paliva vyjádřený v kW a zahrnující přímý tepelný výkon i (případný) nepřímý tepelný výkon při provozu s nastavením na nejnižší tepelný výkon;

21)

výrazem „určený pro venkovní použití“ se rozumí, že výrobek je vhodný k bezpečnému používání vně uzavřených prostorů, včetně možného použití ve venkovním prostředí;

22)

„částicemi“ se rozumí částice různého tvaru, struktury a hustoty rozptýlené v plynném skupenství spalin;

23)

„rovnocenným modelem“ se rozumí model uvedený na trh se stejnými technickými parametry stanovenými v odst. 3 tabulce 1 přílohy II, jako má jiný model uvedený na trh stejným výrobcem.

—

zda je vhodné stanovit přísnější požadavky na ekodesign, pokud jde o energetickou účinnost a emise částic (PM), plynných organických sloučenin (OGC), oxidu uhelnatého (CO) a oxidů dusíku (NOx),

—

zda by měly být změněny přípustné tolerance při ověřování.

21.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 193/20

(1)

Podle směrnice 2010/30/EU je Komise povinna přijmout akty v přenesené pravomoci týkající se uvádění spotřeby energie na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie, které mají významný potenciál k úspoře energie a u nichž při rovnocenném použití existují velké rozdíly v příslušných úrovních funkčnosti.

(2)

U lokálních topidel existují při rovnocenné funkci velké rozdíly v energetické účinnosti a energie, kterou používají, představuje významný podíl na celkové poptávce po energii v Unii. Prostor pro snížení jejich spotřeby energie je významný.

(3)

Lokální topidla na nedřevní biomasu mají zvláštní technické vlastnosti, a proto by měla být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyjmuta.

(4)

Měly by být stanoveny harmonizované předpisy pro označování energetickými štítky a pro normalizované informace o výrobku s cílem vytvořit pobídky pro výrobce ke zvyšování energetické účinnosti lokálních topidel, motivovat konečné uživatele k nákupu energeticky účinných výrobků a přispět k fungování vnitřního trhu.

(5)

Jelikož se typické používání a tedy i spotřeba energie lokálních topidel liší od jiných výrobků pro vytápění prostorů, které podléhají regulaci, měla by být tímto nařízením zavedena stupnice pro označování odlišná od stupnice pro jiné výrobky pro vytápění prostorů.

(6)

Vzhledem k tomu, že světlé zářiče a tmavé trubkové zářiče jsou výrobky, které přímo nakupují odborníci a nikoli koneční spotřebitelé, nestanoví toto nařízení žádné požadavky na jejich označování energetickými štítky.

(7)

Minimální požadavky použitelné pro elektrická lokální topidla podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1188 (2), poskytují maximální technický potenciál pro vylepšování těchto výrobků. V důsledku toho nezůstane mezi těmito výrobky prostor pro diferenciaci. Elektrická lokální topidla nelze přímo nahradit účinnějšími lokálními topidly na jiná paliva, v důsledku čehož by energetický štítek nedosáhl cíle, kterým je poskytnout spotřebitelům informace o poměrné účinnosti různých výrobků.

(8)

Podpora používání energie z obnovitelných zdrojů ve výrobcích pro vytápění je v souladu s cílem podporovat energii z obnovitelných zdrojů. Je tedy vhodné, aby toto nařízení stanovilo zvláštní přístup pro lokální topidla – „koeficient pro označování výrobků na biomasu“ – stanovený tak, aby lokální topidla na tuhá paliva mohla dosáhout třídy A++, pouze pokud používají pelety.

(9)

Pro účely stanovení požadavků na ekodesign by informace uvedené na energetickém štítku měly být získány pomocí spolehlivých, přesných a reprodukovatelných postupů měření a výpočtů, které zohledňují uznávané nejmodernější metody měření a výpočtů, včetně – pokud jsou k dispozici – harmonizovaných norem přijatých evropskými normalizačními organizacemi v souladu s postupy stanovenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (3).

(10)

Toto nařízení by mělo stanovit jednotné provedení a obsah energetických štítků lokálních topidel.

(11)

Toto nařízení by navíc mělo stanovit požadavky na informační list a technickou dokumentaci lokálních topidel.

(12)

Dále by toto nařízení mělo stanovit požadavky, pokud jde o informace, které mají být vždy poskytovány při jakékoli formě prodeje lokálních topidel na dálku, ve všech reklamách a v propagačních materiálech technického charakteru.

(13)

Je vhodné stanovit přezkum ustanovení tohoto nařízení s ohledem na technický pokrok,

a)

elektrická lokální topidla;

b)

lokální topidla, která k výrobě tepla používají parní kompresní cyklus nebo sorpční cyklus poháněný elektrickými kompresory nebo palivem;

c)

lokální topidla na tuhá paliva, která jsou určena pouze pro spalování nedřevní biomasy;

d)

lokální topidla, která jsou určena k jinému použití než k vytápění vnitřních prostorů pomocí konvekce nebo sálání tepla za účelem dosažení a udržení určité tepelné pohody osob;

e)

lokální topidla určená pouze pro venkovní použití;

f)

lokální topidla, jejichž přímý tepelný výkon činí méně než 6 % celkového přímého a nepřímého tepelného výkonu při jmenovitém tepelném výkonu;

g)

lokální topidla na tuhá paliva, která nejsou sestavena při výrobě ani poskytována jedním výrobcem jako prefabrikované díly nebo součásti určené k montáži na místě;

h)

světlé zářiče a tmavé trubkové zářiče;

i)

ohřívače vzduchu;

j)

saunová kamna.

1)

„lokálním topidlem“ se rozumí zařízení pro vytápění prostorů, které vydává teplo přímým přenosem tepla, nebo přímým přenosem tepla v kombinaci s ohřevem tekutiny, aby v uzavřeném prostoru, v němž je zařízení umístěno, bylo dosaženo určité úrovně tepelné pohody osob, případně ve spojení s výdejem tepla v jiných prostorech, a které je vybaveno jedním nebo více zdroji tepla, které využitím Jouleova jevu resp. spalováním přeměňují elektřinu resp. plynná, kapalná či tuhá paliva přímo na teplo;

2)

„lokálním topidlem na tuhá paliva“ se rozumí lokální topidlo s otevřenou spalovací komorou, lokální topidlo s uzavřenou spalovací komorou nebo sporák, které používají tuhá paliva;

3)

„lokálním topidlem na plynná paliva“ se rozumí lokální topidlo s otevřenou spalovací komorou nebo lokální topidlo s uzavřenou spalovací komorou, které používá plynné palivo;

4)

„lokálním topidlem na kapalná paliva“ se rozumí lokální topidlo s otevřenou spalovací komorou nebo lokální topidlo s uzavřenou spalovací komorou, které používá kapalné palivo;

5)

„elektrickým lokálním topidlem“ se rozumí lokální topidlo, které k výrobě tepla používá elektrický Jouleův jev;

6)

„lokálním topidlem s otevřenou spalovací komorou“ se rozumí lokální topidlo na plynná, kapalná nebo tuhá paliva, u kterého ohniště a spaliny nejsou utěsněny vůči prostoru, v němž je výrobek umístěn, a které je těsně napojeno na komín nebo krbový otvor nebo které k odvodu spalin vyžaduje kouřovod;

7)

„lokálním topidlem s uzavřenou spalovací komorou“ se rozumí lokální topidlo na plynná, kapalná nebo tuhá paliva, u kterého mohou být ohniště a spaliny utěsněny vůči prostoru, v němž je výrobek umístěn, a které je těsně napojeno na komín nebo krbový otvor nebo které k odvodu spalin vyžaduje kouřovod;

8)

„sporákem“ se rozumí lokální topidlo na tuhá paliva, které v jednom opláštění spojuje funkci lokálního topidla a varné desky a/nebo trouby, jež jsou určeny pro přípravu pokrmů, a které je těsně napojeno na komín nebo krbový otvor nebo které k odvodu spalin vyžaduje kouřovod;

9)

„spalovacím lokálním topidlem“ se rozumí lokální topidlo s otevřenou spalovací komorou, lokální topidlo s uzavřenou spalovací komorou nebo sporák;

10)

„světlým zářičem“ se rozumí lokální topidlo na plynná nebo kapalná paliva vybavené hořákem, které je určeno k zavěšení nad úroveň hlavy, přičemž směřuje k místu použití tak, aby sálání hořáku, tvořené převážně infračerveným zářením, přímo ohřívalo předměty nebo osoby, a které vypouští spaliny do prostoru, v němž je umístěno;

11)

„tmavým trubkovým zářičem“ se rozumí lokální topidlo na plynná nebo kapalná paliva vybavené hořákem, které je určeno k zavěšení nad úroveň hlavy poblíž zahřívaných předmětů nebo osob, které prostor vytápí především infračerveným zářením z trubky nebo trubek ohřívaných zevnitř průchodem spalin a u kterého se spaliny mají odvádět kouřovodem;

12)

„topidlem bez odvodu spalin“ se rozumí lokální topidlo na plynná, kapalná nebo tuhá paliva jiné než světlý zářič, které vypouští spaliny do prostoru, v němž je umístěno;

13)

„topidlem s odvodem spalin do komína“ se rozumí lokální topidlo na plynná, kapalná nebo tuhá paliva určené k usazení pod komín nebo do krbu bez utěsnění mezi výrobkem a komínem nebo krbovým otvorem a s možností volného proudění spalin z ohniště do komína nebo kouřovodu;

14)

„ohřívačem vzduchu“ se rozumí výrobek, který je pouze zdrojem tepla pro teplovzdušný systém vytápění, lze jej připojit k potrubí, je určen k upevnění nebo zajištění na konkrétním místě nebo k montáži na zeď a který rozvádí vzduch pomocí zařízení zajišťujícího pohyb vzduchu, aby v uzavřeném prostoru, v němž je výrobek umístěn, bylo dosaženo určité úrovně tepelné pohody osob;

15)

„saunovými kamny“ se rozumí lokální topidlo, které je zabudováno v suché či vlhké sauně nebo v podobném prostředí, nebo je pro takové použití určeno;

16)

„tuhým palivem“ se rozumí palivo, které je za běžných pokojových teplot tuhé, včetně tuhé biomasy a tuhých fosilních paliv;

17)

„biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství (včetně rostlinných a živočišných látek), z lesnictví a souvisejících odvětví, včetně rybolovu a akvakultury, jakož i biologicky rozložitelná část průmyslového a komunálního odpadu;

18)

„dřevní biomasou“ se rozumí biomasa pocházející ze stromů, křovin a keřů, včetně dřevěných polen, dřevní štěpky, lisovaného dřeva ve formě pelet, lisovaného dřeva ve formě briket a pilin;

19)

„nedřevní biomasou“ se rozumí jiná než dřevní biomasa, včetně např. slámy, ozdobnice čínské, rákosu, jader, obilovin, olivových pecek a pokrutin a skořápek z ořechů;

20)

„preferovaným palivem“ se rozumí jedno konkrétní palivo, které se má podle pokynů dodavatele v lokálním topidle přednostně používat;

21)

„fosilním tuhým palivem“ se rozumí tuhé palivo jiné než biomasa, včetně antracitu, antracitového uhlí, vysokoteplotního koksu, nízkoteplotního koksu, černého uhlí, hnědého uhlí, směsi fosilních paliv nebo směsi biomasy a fosilního paliva; pro účely tohoto nařízení se jím rozumí též rašelina;

22)

„jiným vhodným palivem“ se rozumí palivo jiné než preferované palivo, které lze podle pokynů dodavatele v lokálním topidle používat, včetně všech paliv, která jsou zmíněna v návodu pro osoby provádějící instalaci a pro konečné uživatele, na volně přístupných internetových stránkách výrobců a dodavatelů, v technických či propagačních materiálech a v reklamách;

23)

„přímým tepelným výkonem“ se rozumí tepelný výkon výrobku, pokud jde o přenos tepla z výrobku sáláním a konvekcí do vzduchu, vyjádřený v kW a nezahrnující tepelný výkon výrobku, pokud jde o přenos tepla do teplonosného média;

24)

„nepřímým tepelným výkonem“ se rozumí tepelný výkon výrobku, pokud jde o přenos tepla do teplonosného média v rámci téhož procesu výroby tepla, který poskytuje přímý tepelný výkon výrobku, vyjádřený v kW;

25)

„funkcí nepřímého vytápění“ se rozumí, že výrobek je schopen přenášet část celkového tepelného výkonu do teplonosného média pro použití k vytápění prostorů nebo ohřevu teplé vody v domácnosti;

26)

„jmenovitým tepelným výkonem“ (Pnom ) se rozumí dodavatelem deklarovaný tepelný výkon lokálního topidla vyjádřený v kW a zahrnující přímý tepelný výkon i (případný) nepřímý tepelný výkon při provozu s nastavením na maximální tepelný výkon, který lze dlouhodobě udržet;

27)

„minimálním tepelným výkonem“ (Pmin ) se rozumí dodavatelem deklarovaný tepelný výkon lokálního topidla vyjádřený v kW a zahrnující přímý tepelný výkon i (případný) nepřímý tepelný výkon při provozu s nastavením na nejnižší tepelný výkon;

28)

„určením pro venkovní použití“ se rozumí, že výrobek je vhodný k bezpečnému používání vně uzavřených prostorů, včetně možného použití ve venkovním prostředí;

29)

„rovnocenným modelem“ se rozumí model uvedený na trh, který má stejné technické parametry stanovené v tabulce 2 nebo tabulce 3 v příloze V jako jiný model uvedený na trh stejným dodavatelem.

a)

uvedené lokální topidlo bylo opatřeno tištěným štítkem v provedení a s informacemi podle bodu 1 přílohy III a v souladu s třídami energetické účinnosti stanovenými v příloze II;

b)

obchodníkům byl pro uvedený model lokálního topidla k dispozici elektronický štítek v provedení a s informacemi podle bodu 1 přílohy III a v souladu s třídami energetické účinnosti stanovenými v příloze II;

c)

k uvedenému lokálnímu topidlu byl poskytnut informační list výrobku podle přílohy IV;

d)

obchodníkům byl pro uvedený model lokálního topidla k dispozici elektronický informační list výrobku podle přílohy IV;

e)

orgánům členských států a Komisi byla na vyžádání poskytnuta technická dokumentace uvedená v příloze V;

f)

každá reklama, která se týká uvedeného modelu lokálního topidla a obsahuje informace související se spotřebou energie nebo informaci o ceně, obsahovala odkaz na třídu energetické účinnosti dotyčného modelu;

g)

každý propagační materiál technického charakteru, který se týká uvedeného modelu lokálního topidla a který popisuje jeho konkrétní technické parametry, obsahoval odkaz na třídu energetické účinnosti dotyčného modelu.

a)

uvedené lokální topidlo bylo opatřeno tištěným štítkem v provedení a s informacemi podle bodu 1 přílohy III a v souladu s třídami energetické účinnosti stanovenými v příloze II;

b)

obchodníkům byl pro uvedený model lokálního topidla k dispozici elektronický štítek v provedení a s informacemi podle bodu 1 přílohy III a v souladu s třídami energetické účinnosti stanovenými v příloze II;

c)

k uvedenému lokálnímu topidlu byl poskytnut informační list výrobku podle přílohy IV;

d)

obchodníkům byl pro uvedený model lokálního topidla k dispozici elektronický informační list výrobku podle přílohy IV;

e)

orgánům členských států a Komisi byla na vyžádání poskytnuta technická dokumentace uvedená v příloze V;

f)

každá reklama, která se týká uvedeného modelu lokálního topidla a obsahuje informace související se spotřebou energie nebo informaci o ceně, obsahovala odkaz na třídu energetické účinnosti dotyčného modelu;

g)

každý propagační materiál technického charakteru, který se týká uvedeného modelu lokálního topidla a který popisuje jeho konkrétní technické parametry, obsahoval odkaz na třídu energetické účinnosti dotyčného modelu.

a)

každé lokální topidlo bylo v místě prodeje označeno štítkem poskytnutým dodavatelem podle článku 3 a umístěným na vnější přední straně lokálního topidla tak, aby byl zřetelně viditelný;

b)

lokální topidla nabízená k prodeji, k pronájmu nebo ke koupi na splátky způsobem, u něhož nelze předpokládat, že konečný uživatel uvidí vystavený výrobek, byla uváděna na trh s informacemi poskytnutými dodavatelem v souladu s přílohou VI, s výjimkou nabízení prostřednictvím internetu, kdy se použijí ustanovení přílohy VII;

c)

každá reklama na konkrétní model lokálního topidla, která obsahuje informace související se spotřebou energie nebo informaci o ceně, obsahovala odkaz na třídu energetické účinnosti dotyčného modelu;

d)

každý propagační materiál technického charakteru, který se týká konkrétního modelu lokálního topidla a který popisuje jeho konkrétní technické parametry, obsahoval odkaz na třídu energetické účinnosti dotyčného modelu.

21.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 193/43

(1)

Podle směrnice 2010/30/EU je Komise povinna přijmout akty v přenesené pravomoci týkající se uvádění energetické účinnosti na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie, které disponují významným potenciálem pro úspory energie a u nichž se při srovnatelné funkčnosti vyskytují velké rozdíly v příslušné úrovni výkonnosti.

(2)

Ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů se srovnatelnou funkčností včetně kotlů na tuhá paliva vykazují velké rozdíly v energetické účinnosti. Energie, kterou kotle na tuhá paliva využívají k vytápění vnitřních prostor, představuje významný podíl na celkové poptávce po energiích v Unii. Prostor pro snižování spotřeby energie kotlů na tuhá paliva je značný a zahrnuje jejich kombinování s vhodnou regulací teploty a solárními zařízeními; z toho důvodu by se požadavky na uvádění energetické spotřeby na energetických štítcích měly vztahovat rovněž na soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení.

(3)

Kotle generující teplo výlučně za účelem ohřevu pitné nebo užitkové vody, kotle určené k ohřevu plynných teplonosných médií, kogenerační jednotky o elektrické kapacitě 50 kW a vyšším a kotle na jinou než dřevní biomasu se vyznačují zvláštními technickými vlastnostmi, a měly by být proto z působnosti tohoto nařízení vyloučeny.

(4)

Je vhodné zavést harmonizovaná opatření týkající se uvádění spotřeby energie kotlů na tuhá paliva na energetických štítcích a v normalizovaných informacích o výrobku, aby byla výrobcům poskytnuta motivace ke zvyšování energetické účinnosti kotlů na tuhá paliva, aby byli koneční uživatelé stimulováni ke koupi energeticky účinných výrobků a aby bylo podpořeno fungování vnitřního trhu.

(5)

Za účelem poskytnutí srovnatelných informací spotřebitelům o kotlích na tuhá paliva je vhodné zavést stupnici pro klasifikaci údajů na energetických štítcích v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 811/2013 (2). Přijetí přístupu uplatňovaného tímto nařízením na obnovitelné zdroje energie by nevedlo k podpoře energetické účinnosti kotlů na biomasu. Přijetí přístupu uplatňovaného na fosilní paliva pro biomasu by nebylo v souladu s cílem podpory obnovitelných zdrojů energie stanoveným směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (3). Je proto vhodné, aby toto nařízení stanovilo zvláštní přístup ke kotlům na biomasu, a sice „koeficient pro biomasu“ stanovený v takové výši, která umožní dosažení třídy A++ kondenzačním kotlům na biomasu.

(6)

Informace uváděné na štítku by měly být získávány prostřednictvím spolehlivých, přesných a reprodukovatelných postupů měření a výpočtů, které zohledňují uznávané metody měření a výpočtů odpovídající aktuálnímu stavu techniky včetně, pokud jsou dostupné, harmonizovaných norem přijatých evropskými normalizačními orgány v souladu s postupy stanovenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (4) za účelem zavedení požadavků na ekodesign.

(7)

Toto nařízení by mělo stanovit jednotné provedení a obsah štítků, pokud jde o kotle na tuhá paliva.

(8)

Dále by toto nařízení mělo upřesnit požadavky na dokumentaci výrobku a technickou dokumentaci pro kotle na tuhá paliva.

(9)

Toto nařízení by rovněž mělo stanovit požadavky týkající se informací, které mají být poskytovány v případě jakékoli formy prodeje kotlů na tuhá paliva na dálku a jako součást všech forem reklamy a technických propagačních materiálů kotlů na tuhá paliva.

(10)

V případech, kdy štítky a informace o výrobku vycházejí z technických listů výrobků poskytnutých dodavateli, je třeba zajistit snadný přístup konečného uživatele k informacím o energetické výkonnosti souprav sestávajících z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, solárních zařízení a regulátorů teploty.

(11)

Je vhodné stanovit přezkum ustanovení tohoto nařízení s ohledem na technický pokrok,

a)

kotle generující teplo výlučně za účelem ohřevu pitné nebo užitkové vody;

b)

kotle určené k ohřevu a rozvodu plynných teplonosných médií, jako je pára nebo vzduch;

c)

kogenerační jednotky na tuhá paliva o maximálním elektrickém výkonu 50 kW a vyšším;

d)

kotle na jinou než dřevní biomasu.

1)

„kotlem na tuhá paliva“ se rozumí zařízení vybavené jedním nebo více generátory tepla na tuhé palivo dodávajícími teplo do teplovodního systému ústředního vytápění za účelem dosažení a udržení požadované vnitřní teploty v jednom nebo více uzavřených prostorech, u něhož tepelné ztráty do okolního prostředí nepřesahují 6 % jmenovitého tepelného výkonu;

2)

„teplovodním systémem ústředního vytápění“ se rozumí systém, v němž je používána voda jako teplonosné médium pro přenos centrálně generovaného tepla do tepelných zářičů určených k vytápění uzavřených prostor uvnitř budov nebo jejich částí, včetně sítí blokového a dálkového vytápění;

3)

„generátorem tepla na tuhá paliva“ se rozumí součást kotle na tuhá paliva, která generuje teplo spalováním tuhých paliv;

4)

„jmenovitým tepelným výkonem“ nebo „Pr “ se rozumí deklarovaný tepelný výkon kotle na tuhá paliva, který zajišťuje vytápění uzavřených prostor spalováním preferovaného paliva, vyjádřený v kW;

5)

„tuhými palivy“ se rozumějí paliva, která jsou při běžné pokojové teplotě v pevném skupenství, včetně pevné biomasy a tuhých fosilních paliv;

6)

„biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část výrobků, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství (včetně rostlinných a živočišných látek), z lesnictví a souvisejících odvětví včetně rybolovu a akvakultury, jakož i biologicky rozložitelná část průmyslových a komunálních odpadů;

7)

„dřevní biomasou“ se rozumí biomasa pocházející ze stromovitých a keřovitých dřevin, včetně kulatiny, dřevní štěpky, stlačené dřevní hmoty ve formě pelet, stlačené dřevní hmoty ve formě briket a včetně pilin;

8)

„nedřevní biomasou“ se rozumí biomasa jiného než dřevního původu, včetně slámy, ozdobnice čínské, rákosu, jader, obilovin, olivových pecek a pokrutin a skořápek z ořechů;

9)

„fosilními palivy“ se rozumějí jiná paliva než biomasa, včetně antracitu, hnědého uhlí, koksu, černého uhlí; a pro účely tohoto nařízení také rašelina;

10)

„kotlem na biomasu“ se rozumí kotel na tuhá paliva, který jako preferované palivo využívá biomasu;

11)

„kotlem na jinou než dřevní biomasu“ se rozumí kotel na biomasu, který jako preferované palivo využívá jinou než dřevní biomasu a u nějž nejsou dřevní biomasa, fosilní paliva ani směs biomasy a fosilního paliva uvedeny mezi dalšími vhodnými palivy;

12)

„preferovaným palivem“ se rozumí jednotlivé tuhé palivo, které má být v kotli na základě pokynů dodavatele přednostně využíváno;

13)

„dalšími vhodnými palivy“ se rozumějí tuhá paliva jiná než preferované palivo, která mohou být v kotli na tuhá paliva využívána na základě pokynů dodavatele, přičemž zahrnují jakékoli palivo, které je uvedeno v příručce pro osoby provádějící instalaci a pro konečné uživatele, na internetových stránkách dodavatele s volným přístupem, v technických propagačních materiálech a v reklamních materiálech;

14)

„kogeneračním kotlem na tuhá paliva“ se rozumí kotel na tuhá paliva, který je schopen současně generovat tepelnou a elektrickou energii;

15)

„doplňkovým ohřívačem“ se rozumí druhotný kotel nebo tepelné čerpadlo, spadající do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 811/2013, nebo druhotný kotel na tuhá paliva generující dodatečné teplo v případě poptávky po teplu přesahující jmenovitý tepelný výkon hlavního kotle na tuhá paliva;

16)

„regulátorem teploty“ se rozumí zařízení, které funguje jako rozhraní vůči konečnému uživateli, pokud jde o hodnoty a časové nastavení požadované vnitřní teploty, a předává relevantní údaje rozhraní kotle na tuhá paliva, např. centrální řídící jednotce, čímž pomáhá regulovat vnitřní teplotu;

17)

„solárním zařízením“ se rozumí výhradně solární systém, solární kolektor, solární zásobník teplé vody nebo čerpadlo v kolektorovém okruhu, které jsou uváděny na trh samostatně;

18)

„výhradně solárním systémem“ se rozumí zařízení, které je vybaveno jedním nebo více solárními kolektory a solárními zásobníky teplé vody, popřípadě i čerpadly v kolektorovém okruhu a jinými částmi a které je uváděno na trh jako jedna jednotka a není vybaveno žádným zdrojem tepla, s možnou výjimkou jednoho nebo více záložních ponorných ohřívačů;

19)

„solárním kolektorem“ se rozumí zařízení navržené za účelem absorpce globálního solárního ozáření a přenosu takto vyrobené tepelné energie na kapalinu, která jím protéká;

20)

„solárním zásobníkem teplé vody“ se rozumí zásobník teplé vody pro uchovávání tepelné energie vyrobené jedním nebo více solárními kolektory;

21)

„zásobníkem teplé vody“ se rozumí nádoba pro uchovávání teplé vody za účelem ohřevu vody a/nebo vytápění vnitřních prostorů, včetně jakýchkoli přídatných látek, která není vybavena žádným zdrojem tepla, s možnou výjimkou jednoho nebo více záložních ponorných ohřívačů;

22)

„záložním ponorným ohřívačem“ se rozumí elektrický odporový ohřívač pracující na bázi Jouleova jevu, který je součástí zásobníku teplé vody a vyrábí teplo pouze, když je vnější zdroj tepla přerušen (a to i v době údržby) nebo mimo provoz, nebo je součástí solárního zásobníku teplé vody a dodává teplo, když solární zdroj tepla není dostačující k zajištění požadované úrovně tepelné pohody;

23)

„soupravou sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení“ se rozumí souprava nabízená konečnému uživateli, která obsahuje kotel na tuhá paliva kombinovaný s jedním nebo více doplňkovými ohřívači, jedním nebo více regulátory teploty nebo jedním nebo více solárními zařízeními;

24)

„kombinovaným kotlem“ se rozumí kotel na tuhá paliva, který je navržen tak, aby rovněž vyráběl teplo pro dodávku teplé pitné nebo užitkové vody o dané teplotě, v daném množství a průtoku ve stanoveném časovém období, a který je připojen k vnějšímu přívodu pitné nebo užitkové vody.

a)

každý kotel na tuhá paliva bude opatřen tištěným štítkem provedeným ve formátu a obsahujícím informace, které jsou stanoveny v bodě 1.1 přílohy III, a odpovídajícím třídám energetické účinnosti stanoveným v příloze II a každý kotel na tuhá paliva určený k používání jako součást soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení je opatřen druhým štítkem provedeným ve formátu a obsahujícím informace, které jsou stanoveny v bodě 2 přílohy III;

b)

obchodníkům bude k dispozici pro každý model kotle na tuhá paliva elektronický štítek provedený ve formátu a obsahující informace, které jsou stanoveny v bodě 1.1 přílohy III, a odpovídající třídám energetické účinnosti stanoveným v příloze II;

c)

každý kotel na tuhá paliva bude opatřen technickým listem výrobku v souladu s bodem 1 přílohy IV a každý kotel na tuhá paliva určený k používání jako součást soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení je opatřen druhým technickým listem v souladu s bodem 2 přílohy IV;

d)

obchodníkům bude k dispozici pro každý model kotle na tuhá paliva elektronický informační list výrobku v souladu s bodem 1 přílohy IV;

e)

technická dokumentace, jak je stanovena v bodě 1 přílohy V, bude na vyžádání zpřístupněna orgánům členských států a Komisi;

f)

každý reklamní materiál týkající se konkrétního modelu kotle na tuhá paliva a obsahující informace související se spotřebou energie nebo cenu bude obsahovat odkaz na třídu energetické účinnosti daného modelu;

g)

každý technický propagační materiál týkající se konkrétního modelu kotle na tuhá paliva a popisující jeho specifické technické vlastnosti bude obsahovat odkaz na třídu energetické účinnosti daného modelu.

a)

každý kotel na tuhá paliva bude opatřen tištěným štítkem provedeným ve formátu a obsahujícím informace, které jsou stanoveny v bodě 1.2 přílohy III, a odpovídajícím třídám energetické účinnosti stanoveným v příloze II;

b)

obchodníkům bude k dispozici pro každý model kotle na tuhá paliva elektronický štítek provedený ve formátu a obsahující informace, které jsou stanoveny v bodě 1.2 přílohy III, a odpovídající třídám energetické účinnosti stanoveným v příloze II.

a)

každá souprava sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení bude opatřena tištěným štítkem provedeným ve formátu a obsahujícím informace, které jsou stanoveny v bodě 2 přílohy III, a odpovídajícím třídám energetické účinnosti stanoveným v příloze II;

b)

obchodníkům bude k dispozici pro každý model zahrnující soupravu sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení elektronický štítek provedený ve formátu a obsahující informace, které jsou stanoveny v bodě 2 přílohy III, a odpovídající třídám energetické účinnosti stanoveným v příloze II;

c)

každá souprava sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení bude opatřena informačním listem v souladu s bodem 2 přílohy IV;

d)

obchodníkům bude k dispozici pro každý model zahrnující soupravu sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení elektronický informační list v souladu s bodem 2 přílohy IV;

e)

technická dokumentace, jak je stanovena v bodě 2 přílohy V, bude na vyžádání zpřístupněna orgánům členských států a Komisi;

f)

každý reklamní materiál týkající se konkrétního modelu soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení a obsahující informace související se spotřebou energie nebo cenu bude obsahovat odkaz na třídu energetické účinnosti daného modelu;

g)

každý technický propagační materiál týkající se konkrétního modelu soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení a popisující jeho specifické technické vlastnosti bude obsahovat odkaz na třídu energetické účinnosti daného modelu.

a)

každý kotel na tuhá paliva bude v místě prodeje označen štítkem poskytnutým dodavatelem podle čl. 3 odst. 1 nebo 2, umístěným na vnější straně přední části kotle na tuhá paliva tak, aby byl zřetelně viditelný;

b)

kotle na tuhá paliva nabízené k prodeji, pronájmu nebo ke koupi na splátky způsobem, kdy nelze očekávat, že konečný uživatel uvidí vystavený výrobek, budou uváděny na trh společně s informacemi poskytnutými dodavatelem podle bodu 1 přílohy VI, s výjimkou případů, kdy je nabídka provedena prostřednictvím internetu, přičemž v takových případech se použijí ustanovení přílohy VII;

c)

každý reklamní materiál týkající se konkrétního modelu kotle na tuhá paliva a obsahující informace související se spotřebou energie nebo cenu bude obsahovat odkaz na třídu energetické účinnosti daného modelu;

d)

každý technický propagační materiál týkající se konkrétního modelu kotle na tuhá paliva a popisující jeho specifické technické vlastnosti bude obsahovat odkaz na třídu energetické účinnosti daného modelu.

a)

každá nabídka konkrétní soupravy bude obsahovat třídu energetické účinnosti této soupravy tak, že na tento systém umístí štítek poskytnutý dodavatelem podle čl. 3 odst. 3 písm. a) a informační list výrobku poskytnutý dodavatelem podle čl. 3 odst. 3 písm. c) s řádně vyplněnými vlastnostmi této soupravy;

b)

soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení, které se nabízí k prodeji, pronájmu nebo ke koupi na splátky způsobem, kdy nelze očekávat, že konečný uživatel uvidí vystavenou soupravu, budou na trh uváděny společně s informacemi poskytnutými podle bodu 2 přílohy VI, s výjimkou případů, kdy je nabídka provedena prostřednictvím internetu, přičemž v takových případech se použijí ustanovení přílohy VII;

c)

každý reklamní materiál týkající se konkrétního modelu soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení a obsahující informace související se spotřebou energie nebo cenu bude obsahovat odkaz na třídu energetické účinnosti daného modelu;

d)

každý technický propagační materiál týkající se konkrétního modelu soupravy sestávající z kotle na tuhá paliva a doplňkových ohřívačů, regulátorů teploty a solárních zařízení a popisující jeho specifické technické vlastnosti bude obsahovat odkaz na třídu energetické účinnosti daného modelu.