ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 177

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 58
8. července 2015


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

MEZINÁRODNÍ DOHODY

 

*

Informace o podpisu Protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Libanonskou republikou na straně druhé, s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii

1

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1094 ze dne 5. května 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích profesionálních chladicích boxů ( 1 )

2

 

*

Nařízení Komise (EU) 2015/1095 ze dne 5. května 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign profesionálních chladicích boxů, šokových zchlazovačů, kondenzačních jednotek a procesních chladičů ( 1 )

19

 

 

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1096 ze dne 7. července 2015 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

52

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Komise (EU) 2015/1097 ze dne 8. dubna 2015 o slučitelnosti opatření, která Dánsko zamýšlí přijmout podle článku 14 směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách), s právem Unie

54

 

 

Opravy

 

*

Oprava směrnice Rady 2006/100/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některé směrnice v oblasti volného pohybu osob ( Úř. věst. L 363, 20.12.2006 )

60

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

MEZINÁRODNÍ DOHODY

8.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 177/1


Informace o podpisu Protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Libanonskou republikou na straně druhé, s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii

Výše uvedený protokol mezi Evropskou unií a Libanonskou republikou byl podepsán dne 18. června 2015 v Bruselu.


NAŘÍZENÍ

8.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 177/2


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/1094

ze dne 5. května 2015,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích profesionálních chladicích boxů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku (1), a zejména na článek 10 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle směrnice 2010/30/EU je Komise povinna přijmout akty v přenesené pravomoci týkající se uvádění spotřeby energie na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie, které disponují významným potenciálem pro úspory energie a u nichž se při srovnatelné funkčnosti vyskytují velké rozdíly v úrovni účinnosti.

(2)

Energie spotřebovaná profesionálními chladicími boxy představuje významný podíl celkové poptávky po elektřině v Unii a profesionální chladicí boxy s obdobnou funkčností vykazují velké rozdíly, co se týče energetické účinnosti. Prostor pro snížení jejich spotřeby energie je významný. Na profesionální chladicí boxy by se tedy měly vztahovat požadavky na uvádění spotřeby energie na energetických štítcích.

(3)

Pokud jde o energetickou účinnost profesionálních chladicích boxů, měly by být stanoveny harmonizované předpisy pro uvádění spotřeby energie na energetických štítcích a normalizované informace o výrobku, a to s cílem vytvořit pobídky pro výrobce ke zvyšování energetické účinnosti uvedených výrobků, povzbudit koncové uživatele k nákupu energeticky účinných výrobků a přispět k fungování vnitřního trhu.

(4)

Předpokládá se, že kombinovaný účinek tohoto nařízení a nařízení Komise (EU) 2015/1095 (2) povede k úspoře energie přibližně ve výši 1,8 TWh do roku 2020 a 4,1 TWh do roku 2030, což odpovídá přibližně 0,7 a 1,4 Mt ekvivalentu CO2, ve srovnání se situací, kdy by nebyla přijata žádná opatření.

(5)

Informace uvedené na energetickém štítku by měly být získány pomocí spolehlivých, přesných a opakovatelných postupů měření založených na nejmodernějších metodách měření včetně, pokud jsou k dispozici, harmonizovaných norem přijatých evropskými normalizačními organizacemi uvedenými v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (3).

(6)

Toto nařízení by mělo stanovit jednotné provedení a obsah štítků pro profesionální chladicí boxy.

(7)

Toto nařízení by mělo dále stanovit požadavky na informační list a technickou dokumentaci profesionálních chladicích boxů.

(8)

Kromě toho by toto nařízení mělo stanovit požadavky na informace, které mají být poskytovány při jakékoli formě prodeje profesionálních chladicích boxů na dálku, ve všech reklamách a ve všech druzích propagačních materiálů technického charakteru.

(9)

Je vhodné stanovit přezkum ustanovení tohoto nařízení s ohledem na technický pokrok,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví požadavky na uvádění spotřeby energie na energetických štítcích a poskytování doplňujících informací o výrobku u profesionálních chladicích boxů.

2.   Toto nařízení se vztahuje na elektrické profesionální chladicí boxy napájené ze sítě včetně těch, které se prodávají pro chlazení potravin a krmiv.

3.   Toto nařízení se nepoužije na tyto produkty:

a)

profesionální chladicí boxy, které primárně využívají jiné zdroje energie než elektřinu;

b)

profesionální chladicí boxy se samostatnou kondenzační jednotkou;

c)

otevřené boxy, u kterých je otevřenost základní podmínkou pro jejich primární funkci;

d)

boxy speciálně konstruované pro uchovávání potravin, přičemž existence jednoho prostoru o užitném objemu odpovídajícím méně než 20 % celkového užitného objemu boxu a speciálně určeného pro uchovávání potravin sama o sobě nestačí k vynětí z působnosti tohoto nařízení;

e)

boxy speciálně konstruované pouze pro účely kontrolovaného rozmrazování zmrazených potravin, přičemž existence jednoho prostoru speciálně určeného pro kontrolované rozmrazování zmrazených potravin sama o sobě nestačí k vynětí z působnosti tohoto nařízení;

f)

saladety;

g)

obslužné pulty a jiné podobné druhy boxů primárně určené k vystavování a prodeji potravin a mimoto také k jejich chlazení a uchovávání;

h)

boxy, které nevyužívají kompresní chladicí cyklus;

i)

profesionální chladicí boxy vyrobené jednorázově na zakázku podle individuální specifikace zákazníka, které nejsou rovnocenné jiným profesionálním chladicím boxům popsaným v definici č. 9 v příloze I;

j)

chladničky/mrazničky;

k)

boxy bez cirkulace vzduchu;

l)

vestavěné boxy;

m)

zásuvné a průchozí boxy;

n)

mrazicí pulty.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)

„profesionálním chladicím boxem“ se rozumí izolovaný chladicí spotřebič s jedním nebo několika prostory přístupnými jedněmi nebo několika dveřmi či zásuvkami, který je schopen trvale udržovat teplotu potravin ve stanoveném rozmezí provozních teplot chlazení nebo mrazení pomocí kompresního cyklu a je určen k uchovávání potravin pro komerční účely, přičemž tyto potraviny nejsou vystavovány zákazníkům ani jim nejsou přístupné;

b)

„potravinami“ se rozumí potraviny, složky potravin, nápoje včetně vína a další produkty primárně určené ke spotřebě, které je třeba uchovávat chlazené za stanovených teplot;

c)

„vestavěným boxem“ se rozumí nepřenosný izolovaný chladicí spotřebič určený k montáži do boxu, připraveného výklenku ve zdi nebo na podobné místo, který vyžaduje nábytkovou úpravu;

d)

„zásuvným boxem“ se rozumí profesionální chladicí box s jedním jediným prostorem, který umožňuje zasunutí pojízdných regálů s výrobky;

e)

„průchozím boxem“ se rozumí profesionální chladicí box přístupný z obou stran;

f)

„boxem bez cirkulace vzduchu“ se rozumí profesionální chladicí box bez vnitřní nucené cirkulace vzduchu speciálně konstruovaný k uchovávání potravin citlivých na teplotu nebo k zamezení vysušování potravin uchovávaných v neutěsněném prostoru, přičemž jeden prostor, kde nedochází k cirkulaci vzduchu, nestačí k označení boxu za box bez cirkulace vzduchu;

g)

„otevřeným boxem“ se rozumí profesionální chladicí box, jehož chladicí prostor je přístupný zvenku, aniž by bylo nutné otevřít dveře nebo zásuvku, přičemž existence jednoho prostoru o užitném objemu odpovídajícím méně než 20 % celkového užitného objemu profesionálního chladicího boxu, byť je tento prostor přístupný zvenku, aniž by bylo nutné otevřít dveře nebo zásuvku, sama o sobě nestačí k označení výrobku za otevřený box;

h)

„saladetou“ se rozumí profesionální chladicí box s jedněmi nebo několika dveřmi či zásuvkami ve svislé rovině, jenž má na povrchu drážky, do nichž lze zasunout skladovací zásobníky určené k dočasnému uchovávání potravin, ke kterým je třeba mít snadný přístup, jako jsou například přísady na pizzu nebo do salátu apod.;

i)

„kombinovaným boxem“ se rozumí profesionální chladicí box se dvěma nebo více prostory s různými teplotami pro chlazení a uchovávání potravin;

j)

„chladničkou/mrazničkou“ se rozumí typ kombinovaného boxu s nejméně jedním prostorem určeným výhradně ke chlazení a jedním prostorem určeným výhradně k mrazení;

k)

„mrazicím pultem“ se rozumí mraznička na potraviny, jejíž prostor nebo prostory jsou přístupné z horní strany spotřebiče nebo která má jak prostory typu s horním otevíráním, tak prostory skříňového typu, avšak hrubý objem prostoru (prostorů) typu s horním otevíráním přesahuje 75 % celkového hrubého objemu spotřebiče.

Článek 3

Povinnosti dodavatelů a harmonogram

1.   Od 1. července 2016 dodavatelé uvádějící profesionální chladicí boxy na trh nebo do provozu zajistí, aby byly splněny tyto požadavky:

a)

pro každý profesionální chladicí box je k dispozici tištěný štítek mající provedení a obsahující informace stanovené v příloze III;

b)

pro každý model profesionálního chladicího boxu je obchodníkům k dispozici elektronický štítek mající provedení a obsahující informace stanovené v příloze III;

c)

je k dispozici informační list stanovený v příloze IV;

d)

pro každý model profesionálního chladicího boxu je obchodníkům k dispozici elektronický informační list stanovený v příloze IV;

e)

orgánům členských států je na vyžádání poskytnuta technická dokumentace stanovená v příloze V;

f)

každá reklama, která souvisí s konkrétním modelem profesionálního chladicího boxu a obsahuje informace související se spotřebou energie nebo informaci o ceně, obsahuje odkaz na třídu energetické účinnosti tohoto modelu;

g)

každý propagační materiál technického charakteru, který se týká konkrétního modelu profesionálního chladicího boxu a který popisuje jeho konkrétní technické parametry, obsahuje odkaz na třídu energetické účinnosti dotyčného modelu.

2.   Štítky podle přílohy III budou dodávány k profesionálním chladicím boxům uváděným na trh podle následujícího harmonogramu:

od 1. července 2016: štítek 1 nebo štítek 2,

od 1. července 2019: štítek 2.

Článek 4

Povinnosti obchodníků

Obchodníci nabízející profesionální chladicí boxy zajistí, aby byly splněny tyto požadavky:

a)

v místě prodeje je každý profesionální chladicí box zřetelně viditelným způsobem označen energetickým štítkem poskytnutým dodavatelem podle čl. 3 odst. 1 umístěným na vnější straně přední nebo horní části spotřebiče;

b)

profesionální chladicí boxy nabízené k prodeji, k pronájmu nebo ke koupi na splátky způsobem, u něhož nelze předpokládat, že konečný uživatel uvidí vystavený výrobek, jsou uváděny na trh s informacemi poskytnutými dodavatelem v souladu s přílohou VI, s výjimkou nabízení prostřednictvím internetu, kdy se použijí ustanovení přílohy VII;

c)

každá reklama, která souvisí s konkrétním modelem profesionálního chladicího boxu a obsahuje informace související se spotřebou energie nebo informaci o ceně, obsahuje odkaz na třídu energetické účinnosti tohoto modelu;

d)

každý propagační materiál technického charakteru, který se týká konkrétního modelu profesionálního chladicího boxu a který popisuje jeho konkrétní technické parametry, obsahuje odkaz na třídu energetické účinnosti dotyčného modelu.

Článek 5

Měření a výpočty

Informace, které mají být poskytnuty podle článků 3 a 4, se získají pomocí spolehlivých, přesných a opakovatelných měření a výpočtů založených na uznávaných nejmodernějších metodách, jak je stanoveno v příloze IX.

Článek 6

Postup ověřování pro účely dozoru nad trhem

Členské státy posoudí shodu deklarované třídy energetické účinnosti, roční spotřeby energie a objemů postupem stanoveným v příloze X.

Článek 7

Přezkum

Komise přezkoumá toto nařízení s ohledem na technický pokrok nejpozději do pěti let od jeho vstupu v platnost. Během přezkumu se posoudí zejména:

a)

veškeré významné změny v podílech jednotlivých typů spotřebičů na trhu;

b)

přípustné odchylky při ověřování stanovené v příloze X;

c)

posouzení toho, zda je vhodné zavést metodu pro určení standardní roční spotřeby energie u chladniček/mrazniček;

d)

posouzení toho, zda je vhodné zavést revidovanou metodu pro určení standardní roční spotřeby energie u pultových boxů.

Článek 8

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém svém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 5. května 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)   Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (EU) 2015/1095 ze dne 5. května 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign profesionálních chladicích boxů, šokových zchlazovačů, kondenzačních jednotek a procesních chladičů (viz strana 19 v tomto čísle Úředního věstníku).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).


PŘÍLOHA I

Definice použitelné pro přílohy II až X

Pro účely příloh II až X se použijí tyto definice:

1)

„užitným objemem“ se rozumí objem prostoru pro potraviny v mezích zátěže;

2)

„provozní teplotou chlazení“ se rozumí, že teplota potravin uchovávaných v boxu je trvale udržována v rozmezí – 1 °C až 5 °C;

3)

„provozní teplotou mrazení“ se rozumí, že teplota potravin uchovávaných v boxu je trvale udržována pod – 15 °C, jež je považována za nejvyšší teplotu nejteplejší zkušební sady;

4)

„víceúčelovým boxem“ se rozumí, že profesionální chladicí box nebo oddělený prostor tohoto chladicího boxu lze nastavit na různé teploty pro chlazené a mražené potraviny;

5)

„svislým boxem“ se rozumí profesionální chladicí box o celkové výšce nejméně 1 050 mm s jedněmi nebo několika předními dveřmi či zásuvkami vedoucími do téhož prostoru;

6)

„pultovým boxem“ se rozumí profesionální chladicí box o celkové výšce menší než 1 050 mm s jedněmi nebo několika předními dveřmi či zásuvkami vedoucími do téhož prostoru;

7)

„boxem s nízkou zátěží“, rovněž nazývaným „poloprofesionální box“, se rozumí profesionální chladicí box schopný trvale udržovat provozní teplotu chlazení nebo mrazení ve všech svých prostorech pouze za okolních podmínek odpovídajících klimatické třídě 3, které jsou uvedeny v tabulce 3 přílohy IX; pokud je box schopen udržovat teplotu za okolních podmínek odpovídajících klimatické třídě 4, nepovažuje se za box s nízkou zátěží;

8)

„boxem s vysokou zátěží“ se rozumí profesionální chladicí box schopný trvale udržovat provozní teplotu chlazení nebo mrazení ve všech svých prostorech za okolních podmínek odpovídajících klimatické třídě 5, které jsou uvedeny v tabulce 3 přílohy IX;

9)

„rovnocenným profesionálním chladicím boxem“ se rozumí model profesionálního chladicího boxu uvedený na trh se stejným užitným objemem, stejnými technickými parametry, účinností i výkonem a stejnými typy a objemy prostorů jako jiný model profesionálního chladicího boxu uvedený na trh stejným výrobcem pod jiným obchodním kódovým číslem.


PŘÍLOHA II

Třídy energetické účinnosti

Třída energetické účinnosti profesionálního chladicího boxu se určí podle jeho indexu energetické účinnosti (EEI), jak stanoví tabulka 1.

Tabulka 1

Třídy energetické účinnosti profesionálních chladicích boxů

Třída energetické účinnosti

EEI

A+++

EEI < 5

A++

5 ≤ EEI < 10

A+

10 ≤ EEI < 15

A

15 ≤ EEI < 25

B

25 ≤ EEI < 35

C

35 ≤ EEI < 50

D

50 ≤ EEI < 75

E

75 ≤ EEI < 85

F

85 ≤ EEI < 95

G

95 ≤ EEI < 115

EEI se vypočítá podle přílohy VIII.


PŘÍLOHA III

Štítky

1.   Štítek 1 – Profesionální chladicí boxy ve třídách energetické účinnosti A až G

Image 1

Na štítku se uvedou tyto informace:

I.

název nebo ochranná známka dodavatele;

II.

identifikační značka modelu používaná dodavatelem;

III.

třída energetické účinnosti určená v souladu s přílohou II; hrot šipky obsahující třídu energetické účinnosti se umístí ve stejné výšce jako hrot šipky příslušné třídy energetické účinnosti;

IV.

roční spotřeba elektrické energie v kWh vyjádřená jako konečná spotřeba energie za rok, vypočítaná v souladu s přílohou IX a zaokrouhlená na nejbližší celé číslo;

V.

součet užitného objemu všech chladicích prostor fungujících při provozní teplotě chlazení, vyjádřený v litrech; pokud nejsou žádné prostory fungující při provozní teplotě chlazení přítomny, dodavatel uvede místo hodnoty „– L“;

VI.

součet užitného objemu všech mrazicích prostor fungujících při provozní teplotě mrazení, vyjádřený v litrech; pokud nejsou žádné prostory fungující při provozní teplotě mrazení přítomny, dodavatel uvede místo hodnoty „– L“;

VII.

klimatická třída (3, 4 nebo 5) spolu s příslušnou teplotou suchého teploměru (ve °C) a relativní vlhkostí (v %) podle tabulky 3 v příloze IX.

Provedení energetického štítku musí být v souladu s bodem 3. V případě, že byla určitému modelu spotřebiče udělena „ekoznačka Evropské unie“  (1), může zde odchylně být uvedena i kopie ekoznačky.

2.   Štítek 2 – Profesionální chladicí boxy ve třídách energetické účinnosti A+++ až G

Image 2

Tento energetický štítek musí obsahovat informace uvedené v bodě 1.

Provedení energetického štítku musí být v souladu s bodem 3. V případě, že byla určitému modelu spotřebiče udělena „ekoznačka Evropské unie“, může zde odchylně být uvedena i kopie ekoznačky.

3.   Provedení energetického štítku profesionálních chladicích boxů musí odpovídat níže uvedenému obrázku:

Image 3

kde:

a)

Energetický štítek musí být nejméně 110 mm široký a 220 mm vysoký. Pokud je vytištěn ve větším formátu, je poměr jeho obsahu zachován podle výše uvedených specifikací.

b)

Pozadí štítku je bílé.

c)

Barevné provedení je CMYK – azurová, purpurová, žlutá a černá; například 00-70-X-00 označuje 0 % azurová, 70 % purpurová, 100 % žlutá, 0 % černá.

d)

Štítek musí odpovídat těmto specifikacím (číslice odpovídají vyobrazení výše):

Image 4

Tloušťka čáry ohraničení štítku EU: 5 bodů – barva: azurová 100 % – zaoblené rohy: 3,5 mm;

Image 5

Logo EU: barvy: X-80-00-00 a 00-00-X-00;

Image 6

Energetický štítek: barva: X-00-00-00;

Piktogram podle vyobrazení (logo EU + energetický štítek): 92 mm široký × 17 mm vysoký;

Image 7

Ohraničení pod logy: 1 bod – barva: azurová 100 % – délka 92,5 mm;

Image 8

Stupnice A–G

Šipka

:

výška: 7 mm, mezera: 0,75 mm – barvy:

 

nejvyšší třída: X-00-X-00,

 

druhá třída: 70-00-X-00,

 

třetí třída: 30-00-X-00,

 

čtvrtá třída: 00-00-X-00,

 

pátá třída: 00-30-X-00,

 

šestá třída: 00-70-X-00,

 

poslední třída: 00-X-X-00.

Text

:

Calibri tučně 19 bodů, verzálky a bílá; symboly „+“: Calibri tučně 13 bodů, horní index, bílá, zarovnáno na jednom řádku;

Image 9

Třída energetické účinnosti

Šipka

:

26 mm široká × 14 mm vysoká, 100 % černá;

Text

:

Calibri tučně 29 bodů, verzálky a bílá; symboly „+“: Calibri tučně 18 bodů, horní index, bílá, zarovnáno na jednom řádku;

Image 10

Energie

Text

:

Calibri normální 11 bodů, verzálky, 100 % černá;

Image 11

Roční spotřeba energie

Ohraničení

:

2 body – barva: azurová 100 % – zaoblené rohy: 3,5 mm;

Hodnota

:

Calibri tučně 32 bodů, 100 % černá;

Druhý řádek

:

Calibri normální 14 bodů, 100 % černá;

Image 12

Součet užitných objemů všech prostorů fungujících při provozní teplotě chlazení

Ohraničení

:

2 body – barva: azurová 100 % – zaoblené rohy: 3,5 mm;

Hodnota

:

Calibri tučně 25 bodů, 100 % černá; Calibri normální 17 bodů, 100 % černá;

Image 13

Klimatická třída spolu s příslušnou teplotou suchého teploměru a relativní vlhkostí

Ohraničení

:

2 body – barva: azurová 100 % – zaoblené rohy: 3,5 mm;

Hodnota

:

Calibri tučně 25 bodů, 100 % černá;

Druhý řádek

:

Calibri normální 14 bodů, 100 % černá;

Image 14

Součet užitných objemů všech prostorů fungujících při provozní teplotě mrazení

Ohraničení

:

2 body – barva: azurová 100 % – zaoblené rohy: 3,5 mm;

Hodnota

:

Calibri tučně 25 bodů, 100 % černá; Calibri normální 17 bodů, 100 % černá;

Image 15

Název nebo ochranná známka dodavatele

Image 16

Identifikační značka modelu používaná dodavatelem

Image 17

Název nebo ochranná známka dodavatele a identifikační značka modelu nesmí přesahovat prostor o rozměrech 90 × 15 mm

Image 18

Číslo nařízení

Text

:

Calibri tučně 11 bodů.


(1)  Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1).


PŘÍLOHA IV

Informační list výrobku

1.

Informace v informačním listu profesionálního chladicího boxu musí být uvedeny v tomto pořadí a musí být obsaženy v brožuře k výrobku nebo v jiné dokumentaci poskytované s výrobkem:

a)

název nebo ochranná známka dodavatele;

b)

identifikační značka modelu používaná dodavatelem;

c)

typ modelu v souladu s definicemi obsaženými v příloze I;

d)

třída energetické účinnosti a index energetické účinnosti modelu, stanovené v souladu s přílohou II;

e)

v případě, že byla modelu spotřebiče udělena „ekoznačka Evropské unie“ podle nařízení (ES) č. 66/2010, lze tuto informaci uvést;

f)

spotřeba energie boxu za 24 hodin (E24h) a roční spotřeba energie v kWh, vypočítaná v souladu s přílohou IX a zaokrouhlená na nejbližší celé číslo;

g)

užitný objem každého prostoru;

h)

klimatická třída podle tabulky 3 v příloze IX;

i)

u boxů s nízkou zátěží tato věta: „Tento spotřebič je určen k použití při okolních teplotách nepřesahujících 25 °C, a proto není vhodný do profesionálních kuchyní s vysokou teplotou.“;

j)

u boxů s vysokou zátěží tato věta: „Tento spotřebič je určen k použití při okolních teplotách nepřesahujících 40 °C.“

2.

Jeden informační list se může vztahovat na více modelů profesionálních chladicích boxů dodávaných stejným dodavatelem.

3.

Informace na informačním listu mohou být poskytnuty ve formě barevné nebo černobílé kopie energetického štítku, přičemž v takovém případě je třeba uvést i informace stanovené v bodě 1 a neuvedené na štítku.

PŘÍLOHA V

Technická dokumentace

1.

Technická dokumentace uvedená v čl. 3 odst. 1 písm. c) obsahuje:

a)

název a adresu dodavatele;

b)

dostatečný popis modelu profesionálního chladicího boxu, aby mohl být jednoznačně identifikován;

c)

případně odkazy na použité harmonizované normy;

d)

případně jiné použité technické normy a specifikace;

e)

jméno a podpis osoby oprávněné přijímat závazky jménem dodavatele;

f)

výsledky měření a výpočtů technických parametrů uvedených v příloze IX.

2.

Jestliže byly informace uvedené v technické dokumentaci ke konkrétnímu modelu profesionálního chladicího boxu získány výpočtem na základě modelu rovnocenného profesionálního chladicího boxu, musí technická dokumentace obsahovat podrobnosti o těchto výpočtech a o zkouškách provedených dodavateli za účelem ověření přesnosti těchto výpočtů. Technické informace musí obsahovat také seznam všech dalších rovnocenných modelů profesionálních chladicích boxů, u nichž byly informace získány na stejném základě.

3.

Informace obsažené v této technické dokumentaci mohou být sloučeny s technickou dokumentací poskytovanou v souladu s opatřeními podle směrnice 2009/125/ES.

PŘÍLOHA VI

Informace, které mají být poskytnuty v případě, kdy nelze očekávat, že koneční uživatelé vystavený výrobek uvidí, s výjimkou internetu

1.

Jestliže nelze očekávat, že konečný uživatel uvidí vystavený výrobek, s výjimkou internetu, jsou informace uvedeny v tomto pořadí:

a)

třída energetické účinnosti modelu v souladu s přílohou II;

b)

roční spotřeba energie v kWh za rok, zaokrouhlená na nejbližší celé číslo a vypočtená v souladu s přílohou IX;

c)

užitný objem každého prostoru;

d)

klimatická třída podle přílohy IX.

2.

V případě, že jsou poskytnuty další informace z informačního listu výrobku, jsou uvedeny v podobě a pořadí podle přílohy IV.

3.

Velikost a typ písma, kterým jsou informace uvedené v této příloze vytištěny nebo zobrazeny, musí zaručovat čitelnost textu.

PŘÍLOHA VII

Informace, které mají být poskytnuty v případě prodeje, pronájmu nebo koupě na splátky prostřednictvím internetu

1.

Pro účely bodů 2 až 5 této přílohy se použijí následující definice:

a)

„zobrazovacím mechanismem“ se rozumí jakákoli zobrazovací jednotka, včetně dotykového displeje, nebo jiná vizuální technologie použitá pro zobrazování internetového obsahu uživatelům;

b)

„vnořeným zobrazením“ se rozumí vizuální rozhraní, v němž se k obrázku či sadě údajů přistupuje kliknutím pomocí myši nebo ukázáním myší na jiný obrázek či sadu údajů nebo rozevřením jiného obrázku či sady údajů gestem na dotykovém displeji;

c)

„dotykovým displejem“ se rozumí displej reagující na dotek, například displej tabletu, počítače typu „slate“ nebo chytrého telefonu;

d)

„alternativním textem“ se rozumí text poskytnutý jako alternativa obrázku, který umožňuje poskytnout informace v negrafické formě v situaci, kdy zobrazovací zařízení nejsou schopna obrázek vykreslit, nebo jako pomůcka pro usnadnění přístupu, například jako vstup do aplikací pro syntézu řeči.

2.

Příslušný energetický štítek zpřístupněný dodavatelem v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b) se zobrazí na zobrazovacím mechanismu v blízkosti ceny výrobku v souladu se lhůtami uvedenými v čl. 3 odst. 2. Velikost tohoto štítku je taková, aby byl jasně viditelný a čitelný, a je přiměřená vzhledem k velikosti uvedené v příloze III bodě 3. Štítek může být zobrazen pomocí vnořeného zobrazení; v takovém případě obrázek použitý pro přístup k němu splňuje specifikace uvedené v bodě 3 této přílohy. Pokud je použito vnořené zobrazení, zobrazí se štítek po prvním kliknutí pomocí myši nebo ukázání myší na obrázek nebo rozevření obrázku gestem na dotykovém displeji.

3.

Obrázek použitý pro přístup ke štítku v případě vnořeného zobrazení musí splňovat tyto požadavky:

a)

má podobu šipky v barvě odpovídající třídě energetické účinnosti výrobku na štítku;

b)

udává třídu energetické účinnosti výrobku v bílé barvě a stejnou velikostí písma, která byla užita pro uvedení ceny, a

c)

je v jednom z těchto dvou provedení:

Image 19

4.

V případě vnořeného zobrazení je posloupnost zobrazení štítku tato:

a)

obrázek uvedený v bodě 3 této přílohy se zobrazí na zobrazovacím mechanismu v blízkosti ceny výrobku;

b)

obrázek odkazuje na štítek;

c)

štítek se zobrazí po kliknutí pomocí myši nebo ukázání myší na obrázek nebo rozevřením obrázku gestem na dotykové obrazovce;

d)

štítek se zobrazí v automaticky otevíraném okně, na nové kartě, na nové stránce nebo na vsazené stránce;

e)

pro zvětšení štítku na dotykových obrazovkách se použijí konvence zařízení pro zvětšení gestem na dotykové obrazovce;

f)

zobrazení štítku se zavře pomocí možnosti určené k zavření zobrazení nebo jiného standardního mechanismu zavření zobrazení;

g)

alternativní text k obrázku, který se zobrazí v případě, že se nepodaří zobrazit štítek, uvádí třídu energetické účinnosti výrobku ve stejné velikosti písma, jaká byla užita pro zobrazení ceny.

5.

Na zobrazovacím mechanismu se v blízkosti ceny výrobku zobrazí příslušný informační list výrobku zpřístupněný dodavatelem v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. d). Velikost musí být taková, aby byl informační list výrobku zřetelně viditelný a čitelný. Informační list výrobku lze zobrazit pomocí vnořeného zobrazení; v takovém případě musí odkaz pro přístup k informačnímu listu výrobku jasně a čitelně uvádět text „Informační list výrobku“. Při použití vnořeného zobrazení se informační list zobrazí po prvním kliknutí pomocí myši či ukázání myší na odkaz nebo rozevření odkazu gestem na dotykové obrazovce.

PŘÍLOHA VIII

Postup výpočtu indexu energetické účinnosti pro profesionální chladicí boxy

Pro výpočet indexu energetické účinnosti (EEI) určitého modelu profesionálního chladicího boxu se roční spotřeba energie daného chladicího boxu porovná s jeho standardní roční spotřebou energie.

EEI se vypočítá takto:

EEI = (AEC/SAEC) × 100

kde:

AEC = E24h × af × 365

AEC

=

roční spotřeba energie boxu v kWh/rok

E24h

=

spotřeba energie boxu za 24 hodin

af

=

korekční faktor, který se použije pouze pro boxy s nízkou zátěží, v souladu s přílohou IX bodem 2

SAEC = M × Vn + N

SAEC

=

standardní roční spotřeba energie boxu v kWh/rok

Vn

=

užitný objem spotřebiče, který se rovná součtu užitného objemu všech prostorů boxu, vyjádřený v litrech.

Hodnoty koeficientů M a N jsou uvedeny v tabulce 2.

Tabulka 2

Hodnoty koeficientů M a N

Kategorie

Hodnota pro M

Hodnota pro N

Svislý chladicí

1,643

609

Svislý mrazicí

4,928

1 472

Pultový chladicí

2,555

1 790

Pultový mrazicí

5,840

2 380


PŘÍLOHA IX

Měření a výpočet

1.

Pro účely shody a ověřování shody s požadavky tohoto nařízení se k měřením a výpočtům použijí harmonizované normy, jejichž referenční čísla byla za tímto účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, nebo jiné spolehlivé, přesné a opakovatelné metody, které zohledňují obecně uznávaný současný stav vývoje měřicích metod. Tyto metody musí splňovat technické definice, podmínky, rovnice a parametry stanovené v této příloze.

2.

K určení hodnot roční spotřeby energie a indexu energetické účinnosti u profesionálních chladicích boxů se měření provádí za těchto podmínek:

Teplota zkušebních sad je v rozmezí – 1 °C až 5 °C u chladicích boxů a nižší než – 15 °C u mrazicích boxů.

Okolní podmínky musí odpovídat klimatické třídě 4, jak je uvedeno v tabulce 3, s výjimkou boxů s nízkou zátěží, které se zkoušejí za okolních podmínek odpovídajících klimatické třídě 3. Výsledky zkoušek zjištěné u boxů s nízkou zátěží se následně upraví pomocí vyrovnávacího koeficientu 1,2 u boxů s nízkou zátěží při provozní teplotě chlazení a 1,1 u boxů s nízkou zátěží při provozní teplotě mrazení.

Profesionální chladicí boxy se zkoušejí:

při provozní teplotě chlazení v případě kombinovaného boxu nejméně s jedním prostorem určeným výhradně ke chlazení,

při provozní teplotě chlazení v případě profesionálního chladicího boxu, který má pouze jeden prostor určený výhradně ke chlazení,

při provozní teplotě mrazení ve všech ostatních případech.

3.

Okolní podmínky klimatických tříd 3, 4 a 5 jsou uvedeny v tabulce 3.

Tabulka 3

Okolní podmínky klimatických tříd 3, 4 a 5

Zkušební místnost klimatické třídy

Teplota suchého teploměru, °C

Relativní vlhkost, %

Rosný bod, °C

Množství vodní páry v suchém vzduchu, g/kg

3

25

60

16,7

12,0

4

30

55

20,0

14,8

5

40

40

23,9

18,8


PŘÍLOHA X

Postup ověřování pro účely dozoru nad trhem

Pro účely posouzení souladu s požadavky stanovenými v článcích 3 a 4 použijí orgány členských států následující ověřovací postup:

1.

Orgány členského státu provedou u každého modelu zkoušku jednoho výrobku.

2.

Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům, pokud jsou splněny následující požadavky:

a)

naměřený objem není nižší než jmenovitá hodnota o více než 3 %;

b)

naměřená hodnota spotřeby energie není větší než jmenovitá hodnota (E24h) o více než 10 %.

3.

Nepodaří-li se dosáhnout výsledku uvedeného v bodě 2, orgány členských států si pro zkoušení náhodně vyberou další tři výrobky téhož modelu. Alternativně mohou vybrané tři další kusy představovat jeden nebo více různých modelů, které jsou uvedeny v technické dokumentaci jako ekvivalentní výrobek.

4.

Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům, pokud jsou splněny následující požadavky:

a)

průměrný objem naměřený u tří výrobků není nižší než jmenovitá hodnota o více než 3 %;

b)

průměrná hodnota spotřeby energie naměřená u tří výrobků není vyšší než jmenovitá hodnota (E24h) o více než 10 %.

5.

Nepodaří-li se dosáhnout výsledků uvedených v bodě 4, daný model i všechny ostatní modely rovnocenných profesionálních chladicích boxů se považují za nevyhovující tomuto nařízení. Orgány členských států poskytnou výsledky zkoušek i další relevantní informace orgánům ostatních členských států a Komisi do jednoho měsíce od přijetí rozhodnutí o tom, že daný model nevyhovuje požadavkům.

Orgány členského státu použijí metody měření a výpočtu stanovené v přílohách VIII a IX.

Přípustné odchylky při ověřování stanovené v této příloze se použijí pouze k ověření parametrů naměřených orgány členského státu, představují přípustné odchylky výsledků měření při ověřovacích zkouškách a nesmějí být dodavatelem jakkoli použity pro stanovení nebo interpretaci hodnot v technické dokumentaci způsobem, kterým by bylo dosaženo lepší klasifikace označování nebo byla deklarována lepší výkonnost výrobku.


8.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 177/19


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1095

ze dne 5. května 2015,

kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign profesionálních chladicích boxů, šokových zchlazovačů, kondenzačních jednotek a procesních chladičů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (1), a zejména na čl. 15 odst. 1 uvedené směrnice,

po poradě s konzultačním fórem uvedeným v článku 18 směrnice 2009/125/ES,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle směrnice 2009/125/ES by měla Komise stanovit požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, které mají významný objem prodeje, významný dopad na životní prostředí a významný potenciál ke zlepšení dopadu na životní prostředí prostřednictvím lepšího konstrukčního návrhu bez nepřiměřeně vysokých nákladů.

(2)

Dne 21. října 2008 Komise v souladu se směrnicí 2009/125/ES vytvořila první pracovní plán (2) na období 2009 až 2011, který chladicí a mrazicí zařízení, včetně profesionálních chladicích boxů, šokových zchlazovačů, kondenzačních jednotek a procesních chladičů, označil za prioritu při přijímání prováděcích opatření.

(3)

Komise vypracovala přípravnou studii analyzující technické, environmentální a hospodářské aspekty chladicích a mrazicích zařízení, která se v Unii obvykle používají, včetně profesionálních chladicích boxů, šokových zchlazovačů, kondenzačních jednotek a procesních chladičů. Na studii se podílely zúčastněné a zainteresované strany z Unie i ze třetích zemí a její výsledky byly zveřejněny.

(4)

Pátý výrobek ze skupiny chladicích a mrazicích zařízení – zchlazovací komory – se od ostatních výrobků skupiny odlišuje svými jedinečnými vlastnostmi, a toto nařízení by se proto zchlazovacími komorami nyní nemělo zabývat.

(5)

Pokud jde o profesionální chladicí boxy, není nutné stanovit požadavky na ekodesign pro přímé emise skleníkových plynů související s používáním chladiv, neboť zvýšené používání chladiv s nízkým potenciálem globálního oteplování na trhu chladniček pro domácnost i pro průmysl vytváří precedent, kterým by se odvětví profesionálních chladicích boxů mohlo řídit.

(6)

Pokud jde o procesní chladiče, stanovení požadavků na ekodesign pro přímé emise skleníkových plynů související s používáním chladiv vhodné je, neboť dále přispěje k orientaci trhu na chladiva s nízkým potenciálem globálního oteplování, která zároveň často bývají energeticky účinnější.

(7)

Pokud jde o kondenzační jednotky, existují nechráněné technologie, které snižují přímé emise skleníkových plynů související s používáním chladiv tím, že využívají chladiva s méně škodlivým dopadem na životní prostředí. Nákladová efektivnost těchto technologií ani jejich dopad na energetickou účinnost při jejich použití u kondenzačních jednotek však dosud nejsou jasně stanoveny, neboť jejich šíření je buď zanedbatelné, nebo v současné době představuje jen malou část trhu s kondenzačními jednotkami.

(8)

Vzhledem k tomu, že chladivy se zabývá nařízení (ES) č. 842/2006 (3), a vzhledem k tomu, že Komise dne 7. listopadu 2012 navrhla přezkum tohoto nařízení, by toto nařízení nemělo stanovit žádná zvláštní omezení týkající se používání chladiv. V rámci požadavků na ekodesign u kondenzačních jednotek a procesních chladičů by však měl být určen bonus s cílem motivovat trh k vývoji technologií založených na používání chladiv s méně škodlivým dopadem na životní prostředí, neboť takový bonus by vedl ke snížení minimálních požadavků na energetickou účinnost u kondenzačních jednotek a procesních chladičů, které mají používat chladiva s nízkým potenciálem globálního oteplování. Budoucí přezkum se zaměří na zpracování výrobků, do nichž se používají chladiva s vysokým potenciálem globálního oteplování v souladu se stávajícími příslušnými právními předpisy.

(9)

Pro účely tohoto nařízení se za významný environmentální aspekt profesionálních chladicích boxů, šokových zchlazovačů, kondenzačních jednotek i procesních chladičů považuje spotřeba energie ve fázi používání.

(10)

Přípravná studie ukázala, že požadavky týkající se jiných parametrů ekodesignu uvedených v části 1 přílohy I směrnice 2009/125/ES nejsou v případě profesionálních chladicích boxů, šokových zchlazovačů, kondenzačních jednotek a procesních chladičů nutné.

(11)

Roční spotřeba elektrické energie v Unii spojená s kondenzačními jednotkami, procesními chladiči a profesionálními chladicími boxy byla za rok 2012 odhadnuta na 116,5 TWh (terawatthodin), což odpovídá 47 Mt emisí CO2. Pokud nebudou přijata konkrétní opatření, předpokládá se, že v roce 2020 dosáhne roční spotřeba energie 134,5 TWh a v roce 2030 154,5 TWh, což odpovídá 54,5 Mt CO2 a 62,5 Mt CO2. Předpokládá se, že kombinovaný účinek tohoto nařízení a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1094 (4), povede ve srovnání se situací, kdy by nebyla přijata žádná opatření, do roku 2020 k ročním úsporám elektrické energie ve výši 6,3 TWh a do roku 2030 pak k úsporám ve výši 15,6 TWh.

(12)

Přípravná studie ukazuje, že spotřebu energie ve fázi používání lze výrazně snížit použitím nákladově efektivních nechráněných technologií, které snižují kombinované náklady spojené s nákupem a provozem těchto výrobků.

(13)

Požadavky na ekodesign by měly harmonizovat požadavky na spotřebu energie u profesionálních chladicích boxů, šokových zchlazovačů, kondenzačních jednotek a procesních chladičů po celé Unii, což přispěje k větší efektivnosti jednotného trhu a zlepší vliv uvedených výrobků na životní prostředí.

(14)

Požadavky na ekodesign by neměly ovlivnit funkčnost nebo cenovou dostupnost profesionálních chladicích boxů, šokových zchlazovačů, kondenzačních jednotek a procesních chladičů z hlediska koncového uživatele ani nepříznivě ovlivňovat zdraví, bezpečnost a životní prostředí.

(15)

Požadavky na ekodesign by měly být zaváděny postupně, aby výrobci měli dostatek času na potřebné změny konstrukce výrobků podléhajících tomuto nařízení. Časový průběh by měl být takový, aby byly zohledněny dopady na náklady pro výrobce a aby bylo zároveň zajištěno včasné dosažení cílů tohoto nařízení.

(16)

Měření a výpočty parametrů výrobku by měly být prováděny s použitím spolehlivých, přesných a opakovatelných metod, které zohledňují uznávané nejmodernější metody měření a výpočtu. K těmto metodám patří harmonizované normy (jsou-li k dispozici) přijaté evropskými normalizačními orgány na žádost Komise v souladu s postupy stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES (5).

(17)

Pro stanovení hodnot roční spotřeby energie u profesionálních chladicích boxů se použije definice provozní teploty mrazení; ačkoli bere v potaz bezpečnost potravin, nesouvisí s právními předpisy o bezpečnosti potravin.

(18)

V souladu s čl. 8 odst. 2 směrnice 2009/125/ES toto nařízení určuje, jaké postupy se použijí pro posuzování shody.

(19)

V zájmu usnadnění kontrol shody by výrobci měli v technické dokumentaci uvádět informace stanovené v přílohách IV a V směrnice 2009/125/ES, pokud se tyto informace týkají požadavků stanovených tímto nařízením.

(20)

Za účelem dalšího omezení dopadu profesionálních chladicích boxů, šokových zchlazovačů, kondenzačních jednotek a procesních chladičů na životní prostředí by výrobci měli poskytovat informace o demontáži, recyklaci nebo likvidaci výrobku.

(21)

Kromě právně závazných požadavků stanovených tímto nařízením by měly být určeny orientační referenční hodnoty nejlepších dostupných technologií, aby bylo zajištěno, že informace o vlivu profesionálních chladicích boxů, kondenzačních jednotek a procesních chladičů na životní prostředí během jejich celého životního cyklu budou široce dostupné a snadno přístupné.

(22)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 19 odst. 1 směrnice 2009/125/ES,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví požadavky na ekodesign pro uvádění profesionálních chladicích boxů a šokových zchlazovačů na trh.

Toto nařízení se vztahuje na elektrické šokové zchlazovače a elektrické profesionální chladicí boxy napájené ze sítě včetně těch, které se prodávají pro chlazení potravin a krmiv.

Nevztahuje se však na tyto výrobky:

a)

profesionální chladicí boxy, které primárně využívají jiné zdroje energie než elektřinu;

b)

profesionální chladicí boxy se samostatnou kondenzační jednotkou;

c)

otevřené boxy, u kterých je otevřenost základní podmínkou pro jejich primární funkci;

d)

boxy speciálně konstruované pro zpracovávání potravin, přičemž existence jednoho prostoru o užitném objemu odpovídajícím méně než 20 % celkového užitného objemu boxu a speciálně určeného pro zpracovávání potravin sama o sobě nestačí k vynětí z působnosti tohoto nařízení;

e)

boxy speciálně konstruované pouze pro účely kontrolovaného rozmrazování zmrazených potravin, přičemž existence jednoho prostoru speciálně určeného pro kontrolované rozmrazování zmrazených potravin sama o sobě nestačí k vynětí z působnosti tohoto nařízení;

f)

saladety;

g)

obslužné pulty a jiné podobné druhy boxů primárně určené k vystavování a prodeji potravin a mimoto také k jejich chlazení a uchovávání;

h)

boxy, které nevyužívají kompresní chladící cyklus;

i)

šokové zchlazovače a zchlazovací komory o kapacitě přesahující 300 kg potravin;

j)

zařízení pro nepřetržité šokové zchlazování;

k)

profesionální chladicí boxy a šokové zchlazovače vyrobené jednorázově na zakázku podle konkrétních požadavků zákazníka, které nejsou rovnocenné jiným profesionálním chladicím boxům popsaným v definici 10 v příloze I nebo šokovým zchlazovačům popsaným v definici 11 v příloze I;

l)

vestavěné boxy;

m)

zásuvné a průchozí boxy;

n)

boxy bez cirkulace vzduchu;

o)

mrazicí pulty.

2.   Toto nařízení rovněž stanoví požadavky na ekodesign pro uvádění kondenzačních jednotek provozuschopných při nízké a/nebo střední teplotě na trh.

Nevztahuje se však na tyto výrobky:

a)

kondenzační jednotky s výparníkem, který může být jejich součástí, jako například u monoblokových jednotek, nebo může být samostatný, jako například u dělených jednotek;

b)

sady kompresorů, které neobsahují kondenzátor;

c)

kondenzační jednotky, které na straně kondenzátoru nepoužívají vzduch jako teplonosnou látku.

3.   Toto nařízení rovněž stanoví požadavky na ekodesign pro uvádění procesních chladičů určených k provozu při nízké nebo střední teplotě na trh.

Nevztahuje se však na tyto výrobky:

a)

procesní chladiče určené k provozu při vysoké teplotě;

b)

procesní chladiče, které využívají výhradně kondenzaci par;

c)

procesní chladiče vyrobené jednorázově na zakázku a montované na místě;

d)

absorpční chladiče.

Článek 2

Definice

1.   Použijí se tyto definice:

a)

„profesionálním chladicím boxem“ se rozumí izolovaný chladicí spotřebič s jedním nebo několika prostory přístupnými jedněmi nebo několika dveřmi či zásuvkami, který je schopen trvale udržovat teplotu potravin ve stanoveném rozmezí provozních teplot chlazení nebo mrazení pomocí kompresního cyklu a je určen k uchovávání potravin pro komerční účely, přičemž tyto potraviny nejsou vystavovány zákazníkům ani jim nejsou přístupné;

b)

„šokovým zchlazovačem“ se rozumí izolovaný chladicí spotřebič primárně určený k rychlému zchlazování potravin na teplotu nižší než 10 °C v případě chlazení a na teplotu nižší než – 18 °C v případě mrazení;

c)

„zchlazovací komorou“ se rozumí uzavřený prostor, jehož vchod a vnitřní rozměry jsou dostatečně velké k tomu, aby do něj mohl vstoupit člověk, a jenž je primárně určen k rychlému zchlazování horkých potravin na teplotu nižší než 10 °C v případě chlazení a na teplotu nižší než – 18 °C v případě mrazení;

d)

„kapacitou“ se u šokového zchlazovače rozumí hmotnost potravin, které v něm lze najednou zchladit na teplotu nižší než 10 °C v případě chlazení a na teplotu nižší než – 18 °C v případě mrazení;

e)

„průběžně zchlazujícím zařízením“ se rozumí šokový zchlazovač vybavený dopravníkovým pásem, na němž potraviny zchlazovačem projíždějí a průběžně se tak šokově zchlazují či zmrazují;

f)

„potravinami“ se rozumí potraviny, složky potravin, nápoje včetně vína a další produkty primárně určené ke spotřebě, které je třeba uchovávat chlazené za stanovených teplot;

g)

„vestavěným boxem“ se rozumí nepřenosný izolovaný chladicí spotřebič určený k montáži do boxu, připraveného výklenku ve zdi nebo na podobné místo, který vyžaduje nábytkovou úpravu;

h)

„zásuvným boxem“ se rozumí profesionální chladicí box s jedním jediným prostorem, který umožňuje zasunutí pojízdných regálů s výrobky;

i)

„průchozím boxem“ se rozumí profesionální chladicí box přístupný z obou stran;

j)

„boxem bez cirkulace vzduchu“ se rozumí profesionální chladicí box bez vnitřní nucené cirkulace vzduchu speciálně konstruovaný k uchovávání potravin citlivých na teplotu nebo k zamezení vysušování potravin uchovávaných v neutěsněném prostoru, přičemž jeden prostor, kde nedochází k cirkulaci vzduchu, nestačí k označení boxu za box bez cirkulace vzduchu;

k)

„boxem s vysokou zátěží“ se rozumí profesionální chladicí box, který je schopen trvale udržovat provozní teplotu chlazení nebo mrazení ve všech svých prostorech za okolních podmínek odpovídajících klimatické třídě 5, které jsou uvedeny v tabulce 3 přílohy IV;

l)

„otevřeným boxem“ se rozumí profesionální chladicí box, jehož chladicí prostor je přístupný zvenku, aniž by bylo nutné otevřít dveře nebo zásuvku, přičemž existence jednoho prostoru o užitném objemu odpovídajícím méně než 20 % celkového užitného objemu profesionálního chladicího boxu, přičemž tento prostor je přístupný zvenku, aniž by bylo nutné otevřít dveře nebo zásuvku, sama o sobě nestačí k označení výrobku za otevřený box;

m)

„saladetou“ se rozumí profesionální chladicí box s jedněmi nebo několika dveřmi či zásuvkami ve svislé rovině, jenž má na povrchu drážky, do nichž lze zasunout skladovací zásobníky určené k dočasnému uchovávání potravin, ke kterým je třeba mít snadný přístup, jako jsou například přísady na pizzu nebo do salátu apod.;

n)

„mrazicím pultem“ se rozumí mraznička na potraviny, jejíž prostor nebo prostory jsou přístupné z horní strany spotřebiče nebo která má jak prostory typu s horním otevíráním, tak prostory skříňového typu, avšak hrubý objem prostoru (prostorů) typu s horním otevíráním přesahuje 75 % celkového hrubého objemu spotřebiče;

o)

„kondenzační jednotkou“ se rozumí výrobek s nejméně jedním elektricky poháněným kompresorem a jedním kondenzátorem schopným chladit a trvale udržovat nízkou nebo střední teplotu v chladicím spotřebiči nebo systému pomocí kompresního cyklu, který je připojen k výparníku a expanznímu zařízení;

p)

„nízkou teplotou“ se rozumí, že kondenzační jednotka je schopna dosáhnout svého jmenovitého chladicího výkonu při saturované teplotě vypařování – 35 °C;

q)

„střední teplotou“ se rozumí, že kondenzační jednotka je schopna dosáhnout svého jmenovitého chladicího výkonu při saturované teplotě vypařování – 10 °C;

r)

„jmenovitým chladicím výkonem“ se rozumí chladicí výkon, kterého je kondenzační jednotka, připojená k výparníku a expanznímu zařízení, během kompresního cyklu schopna dosáhnout při plném zatížení, měřený za standardních jmenovitých podmínek při referenční teplotě okolí dosahující 32 °C a vyjádřený v kW;

s)

„procesním chladičem“ se rozumí výrobek s nejméně jedním kompresorem a jedním výparníkem schopný chladit a trvale udržovat teplotu kapaliny k chlazení chladicího spotřebiče nebo systému; může, ale nemusí obsahovat kondenzátor, zařízení chladicího cyklu a jiná přídavná zařízení;

t)

„nízkou teplotou“ se rozumí, že procesní chladič je schopen dosáhnout svého jmenovitého chladicího výkonu při výstupní teplotě vnitřního výměníku tepla dosahující – 25 °C, a to za standardních jmenovitých podmínek;

u)

„střední teplotou“ se rozumí, že procesní chladič je schopen dosáhnout svého jmenovitého chladicího výkonu při výstupní teplotě vnitřního výměníku tepla dosahující – 8 °C, a to za standardních jmenovitých podmínek;

v)

„vysokou teplotou“ se rozumí, že procesní chladič je schopen dosáhnout svého jmenovitého chladicího výkonu při výstupní teplotě vnitřního výměníku tepla dosahující 7 °C, a to za standardních jmenovitých podmínek;

w)

„jmenovitým chladicím výkonem“, vyjádřeným v kW, se rozumí chladicí výkon, kterého je procesní chladič schopen dosáhnout při plném zatížení, měřený za standardních jmenovitých podmínek při referenční teplotě okolí dosahující 35 °C u chladičů chlazených vzduchem a při vstupní teplotě vody dosahující 30 °C u kondenzátoru do chladičů chlazených vodou.

x)

„sadou kompresorů“ se rozumí výrobek obsahující jeden nebo více elektricky poháněných chladicích kompresorů a řídicí systém;

y)

„absorpčním chladičem“ se rozumí procesní chladič, v němž k chlazení dochází v důsledku absorpce s využitím tepla jako zdroje energie;

z)

„parním kondenzačním chladičem“ se rozumí procesní chladič vybavený kondenzátorem par, kde je chladivo zchlazováno současně prouděním vzduchu a vodní sprchou.

Článek 3

Požadavky na ekodesign a harmonogram

1.   Požadavky na ekodesign profesionálních chladicích boxů a šokových zchlazovačů jsou stanoveny v příloze II.

2.   Požadavky na ekodesign kondenzačních jednotek jsou stanoveny v příloze V.

3.   Požadavky na ekodesign procesních chladičů jsou stanoveny v příloze VII.

4.   Požadavky na ekodesign se použijí podle tohoto harmonogramu:

a)

Od 1. července 2016:

1)

kondenzační jednotky musí splňovat požadavky stanovené v bodě 1 písm. a) a v bodě 2 přílohy V;

2)

procesní chladiče musí splňovat požadavky stanovené v bodě 1 písm. a) a v bodě 2 přílohy VII.

3)

profesionální chladicí boxy musí splňovat požadavky stanovené v bodě 1 písm. a) podbodě i) a v bodě 2 písm. a) přílohy II;

4)

boxy s vysokou zátěží musí splňovat požadavky stanovené v bodě 1 písm. b) a v bodě 2 písm. a) přílohy II.

5)

šokové zchlazovače musí splňovat požadavky stanovené v bodě 2 písm. b) přílohy II.

b)

Od 1. ledna 2018:

1)

profesionální chladicí boxy musí splňovat požadavky stanovené v bodě 1 písm. a) podbodě ii) přílohy II.

c)

Od 1. července 2018:

1)

kondenzační jednotky musí splňovat požadavky stanovené v bodě 1 písm. b) přílohy V;

2)

procesní chladiče musí splňovat požadavky stanovené v bodě 1 písm. b) přílohy VII.

d)

Od 1. července 2019:

1)

profesionální chladicí boxy musí splňovat požadavky stanovené v bodě 1 písm. a) podbodě iii) přílohy II.

5.   Splnění požadavků na ekodesign profesionálních chladicích boxů se měří a vypočítává metodami stanovenými v příloze III a příloze IV.

6.   Splnění požadavků na ekodesign kondenzačních jednotek se měří a vypočítává metodami stanovenými v příloze VI.

7.   Splnění požadavků na ekodesign procesních chladičů se měří a vypočítává metodami stanovenými v příloze VIII.

Článek 4

Posuzování shody

1.   Postupem posuzování shody uvedeným v čl. 8 odst. 2 směrnice 2009/125/ES se rozumí systém interní kontroly návrhu stanovený v příloze IV uvedené směrnice nebo systém řízení stanovený v příloze V uvedené směrnice.

2.   Pro účely posuzování shody podle článku 8 směrnice 2009/125/ES musí technická dokumentace obsahovat informace uvedené v bodě 2 přílohy II, bodě 2 písm. b) přílohy V a v bodě 2 písm. b) přílohy VII tohoto nařízení.

Článek 5

Postup ověřování pro účely dozoru nad trhem

Při provádění kontrol v rámci dozoru nad trhem uvedených v čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/125/ES za účelem splnění požadavků stanovených v příloze II, příloze V a příloze VII tohoto nařízení použijí orgány členských států postup ověřování popsaný v příloze IX, příloze X a příloze XI tohoto nařízení.

Článek 6

Orientační referenční hodnoty

Orientační referenční hodnoty pro profesionální chladicí boxy, kondenzační jednotky a procesní chladiče s nejlepšími výkonnostními parametry, které jsou dostupné na trhu v době, kdy toto nařízení vstupuje v platnost, jsou uvedeny v příloze XII.

Článek 7

Přezkum

Komise přezkoumá toto nařízení s ohledem na technický pokrok a výsledky tohoto přezkumu předloží konzultačnímu fóru nejpozději do pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost. Tento přezkum bude zahrnovat následující:

1.

u profesionálních chladicích boxů posouzení vhodnosti zavedení zejména:

a)

požadavků na ekodesign pro boxy uvedené v čl. 1 odst. 1;

b)

přísnějších požadavků pro boxy s vysokou zátěží;

c)

požadavku na informace o kapacitě profesionálních chladicích boxů pro chlazení potravin;

d)

metody pro určení standardní roční spotřeby energie u chladniček/mrazniček;

e)

revidované metody pro určení standardní roční spotřeby energie u pultových boxů;

2.

u šokových zchlazovačů posouzení toho, zda je vhodné zavádět požadavky na ekodesign těchto výrobků;

3.

u zchlazovacích komor posouzení toho, zda je vhodné zavádět požadavky na ekodesign těchto výrobků;

4.

u kondenzačních jednotek a procesních chladičů:

a)

posouzení toho, zda je vhodné stanovit požadavky na ekodesign pro přímé emise skleníkových plynů související s používáním chladiv;

b)

posouzení toho, zda je vhodné stanovit požadavky na ekodesign kondenzačních jednotek se jmenovitým chladicím výkonem nižším než 0,1 kW při nízké teplotě a 0,2 kW při střední teplotě a kondenzačních jednotek se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 20 kW při nízké teplotě a 50 kW při střední teplotě;

c)

posouzení toho, zda je vhodné stanovit požadavky na ekodesign kondenzačních jednotek prodávaných s výparníkem, sad kompresorů, které neobsahují kondenzátor, a kondenzačních jednotek, které u kondenzátoru nepoužívají vzduch jako teplonosnou látku;

d)

posouzení toho, zda je vhodné stanovit požadavky na ekodesign procesních chladičů využívajících kondenzaci par a procesních chladičů využívajících absorpční technologii;

5.

kontroly, zda nejsou k dispozici novější verze citovaných zdrojů, pokud jde o hodnoty potenciálu globálního oteplování, a to u všech výrobků;

6.

hodnoty přípustných odchylek při ověřování naměřených hodnot spotřeby energie, a to rovněž u všech výrobků.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém svém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 5. května 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)   Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10.

(2)  KOM(2008) 660 v konečném znění.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech (Úř. věst. L 161, 14.6.2006, s. 1).

(4)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1094 ze dne 5. května 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích profesionálních chladicích boxů (viz strana 2 v tomto čísle Úředního věstníku).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37).


PŘÍLOHA I

Definice použitelné pro přílohy II až XII

Pro účely příloh II až XII se použijí tyto definice:

Definice týkající se profesionálních chladicích boxů a šokových zchlazovačů

1)

„užitným objemem“ se rozumí objem prostoru pro potraviny v mezích zátěže;

2)

„provozní teplotou chlazení“ se rozumí, že teplota potravin uchovávaných v boxu je trvale udržována v rozmezí – 1 °C až 5 °C;

3)

„provozní teplotou mrazení“ se rozumí, že teplota potravin uchovávaných v boxu je trvale udržována pod – 15 °C, jež je považována za nejvyšší teplotu nejteplejší zkušební sady;

4)

„víceúčelovým boxem“ se rozumí, že profesionální chladicí box nebo oddělený prostor tohoto chladicího boxu lze nastavit na různé teploty pro chlazené a mražené potraviny;

5)

„kombinovaným boxem“ se rozumí profesionální chladicí box se dvěma nebo více prostory s různými teplotami pro chlazení a uchovávání potravin;

6)

„chladničkou/mrazničkou“ se rozumí typ kombinovaného boxu s nejméně jedním prostorem určeným výhradně ke chlazení a jedním prostorem určeným výhradně k mrazení;

7)

„svislým boxem“ se rozumí profesionální chladicí box o celkové výšce nejméně 1 050 mm s jedněmi nebo několika předními dveřmi či zásuvkami vedoucími do téhož prostoru;

8)

„pultovým boxem“ se rozumí profesionální chladicí box o celkové výšce menší než 1 050 mm s jedněmi nebo několika předními dveřmi či zásuvkami vedoucími do téhož prostoru;

9)

„boxem s nízkou zátěží“, rovněž nazývaným „poloprofesionální box“, se rozumí profesionální chladicí box schopný trvale udržovat provozní teplotu chlazení nebo mrazení ve všech svých prostorech pouze za okolních podmínek odpovídajících klimatické třídě 3, které jsou uvedeny v tabulce 3 přílohy IV; pokud je box schopen udržovat teplotu za okolních podmínek odpovídajících klimatické třídě 4, nepovažuje se za box s nízkou zátěží;

10)

„rovnocenným profesionálním chladicím boxem“ se rozumí model profesionálního chladicího boxu uvedený na trh se stejným užitným objemem, stejnými technickými parametry, účinností i výkonem a stejnými typy a objemy prostorů jako jiný model profesionálního chladicího boxu uvedený na trh stejným výrobcem pod jiným obchodním kódovým číslem;

11)

„rovnocenným šokovým zchlazovačem“ se rozumí model šokového zchlazovače uvedený na trh se stejnými technickými parametry a stejnou účinností jako jiný model šokového zchlazovače uvedený na trh stejným výrobcem pod jiným obchodním kódovým číslem.

Definice týkající se kondenzačních jednotek

12)

„jmenovitým chladicím výkonem“ (PA ) se rozumí chladicí výkon, kterého je kondenzační jednotka, připojená k výparníku a expanznímu zařízení, během kompresního cyklu schopna dosáhnout při plném zatížení, měřený za standardních jmenovitých podmínek při referenční okolní teplotě 32 °C, vyjádřený v kW a zaokrouhlený na dvě desetinná místa;

13)

„jmenovitým příkonem“ (DA ) se rozumí elektrický příkon potřebný k tomu, aby kondenzační jednotka (zahrnující kompresor, ventilátor(y) kondenzátoru a případně i pomocná zařízení) dosáhla jmenovitého chladicího výkonu, vyjádřený v kW a zaokrouhlený na dvě desetinná místa;

14)

„jmenovitým chladicím koeficientem“ (COPA ) se rozumí podíl jmenovitého chladicího výkonu, vyjádřeného v kW, a jmenovitého příkonu, vyjádřeného v kW, zaokrouhlený na dvě desetinná místa;

15)

„chladicími koeficienty COPB, COPC a COPD“ se rozumí podíl chladicího výkonu, vyjádřeného v kW, a příkonu, vyjádřeného v kW, zaokrouhlený na dvě desetinná místa, ve jmenovitých bodech B, C a D;

16)

„koeficientem sezónní energetické účinnosti“ (SEPR) je koeficient účinnosti kondenzační jednotky při chlazení za standardních jmenovitých podmínek, z hlediska proměnlivé zátěže i okolní teploty během roku, který se vypočítá jako poměr mezi roční potřebou chlazení a roční spotřebou elektrické energie, zaokrouhlený na dvě desetinná místa;

17)

„roční potřebou chlazení“ se rozumí součet jednotlivých potřeb chlazení specifických pro daný statistický teplotní interval (bin) vynásobený odpovídajícím počtem hodin v daném intervalu (bin);

18)

„potřebou chlazení specifickou pro daný statistický teplotní interval (bin)“ se rozumí potřeba chlazení pro každý statistický teplotní interval v roce, jež se vypočítá jako součin jmenovitého chladicího výkonu a koeficientu částečného zatížení, vyjádřená v kW a zaokrouhlená na dvě desetinná místa;

19)

„částečným zatížením“ (Pc(Tj)) se rozumí chladicí zatížení při konkrétní okolní teplotě Tj, které se vypočítá jako součin plného zatížení a koeficientu částečného zatížení, který odpovídá stejné okolní teplotě Tj a je vyjádřen v kW a zaokrouhlen na dvě desetinná místa;

20)

„koeficientem částečného zatížení“ (PR(Tj)) při konkrétní okolní teplotě Tj se rozumí podíl okolní teploty Tj snížené o 5 °C a referenční okolní teploty snížené o 5 °C, při střední teplotě vynásobený 0,4 a zvýšený o 0,6 a při nízké teplotě vynásobený 0,2 a zvýšený o 0,8. Při okolních teplotách přesahujících referenční okolní teplotu bude mít koeficient částečného zatížení hodnotu 1. Při okolních teplotách nižších než 5 °C bude mít koeficient částečného zatížení hodnotu 0,6 v případě střední teploty a 0,8 v případě nízké teploty. Koeficient částečného zatížení může být vyjádřen se zaokrouhlením na tři desetinná místa nebo v procentech, po vynásobení 100, se zaokrouhlením na jedno desetinné místo;

21)

„roční spotřeba elektrické energie“ se vypočítá jako součet poměrů mezi jednotlivými potřebami chlazení specifickými pro daný statistický teplotní interval (bin) a odpovídajícími chladicími koeficienty specifickými pro daný interval (bin) vynásobený odpovídajícím počtem hodin v daném intervalu (bin);

22)

„okolní teplotou“ se rozumí teplota vzduchu udávaná suchým teploměrem, vyjádřená ve stupních Celsia;

23)

„statistickým teplotním intervalem (bin)“ (binj ) se rozumí kombinace okolní teploty T j a počtu hodin v daném intervalu (bin) h j , jak uvádí tabulka 6 v příloze VI;

24)

„počtem hodin v daném intervalu (bin)“ (h j ) se rozumí počet hodin v roce, kdy je naměřena daná okolní teplota pro každý interval (bin), jak uvádí tabulka 6 v příloze VI;

25)

„referenční okolní teplotou“ se rozumí okolní teplota, vyjádřená ve stupních Celsia, při které je koeficient částečného zatížení roven 1. Tato teplota je nastavena na 32 °C;

26)

„chladicím koeficientem specifickým pro daný statistický teplotní interval (bin)“ (COPj ) se rozumí chladicí koeficient pro každý interval (bin) v roce, který se pro stanovené intervaly odvodí z částečného zatížení, deklarované potřeby chlazení a deklarovaného chladicího koeficientu a pro jiné intervaly (bin) se vypočítá lineární interpolací a v případě potřeby se přepočte pomocí koeficientu poklesu účinnosti;

27)

„deklarovanou potřebou chlazení“ se rozumí potřeba chlazení při omezeném počtu stanovených intervalů (bin), která se vypočítá jako součin jmenovitého chladicího výkonu a odpovídajícího koeficientu částečného zatížení;

28)

„deklarovaným chladicím koeficientem“ se rozumí chladicí koeficient při omezeném počtu stanovených intervalů (bin), který se vypočítá jako podíl deklarovaného chladicího výkonu a deklarovaného příkonu;

29)

„deklarovaným chladicím výkonem“ se rozumí chladicí výkon, který daná jednotka poskytuje pro uspokojení konkrétní potřeby chlazení při omezeném počtu stanovených intervalů (bin), vyjádřený v kW a zaokrouhlený na dvě desetinná místa;

30)

„deklarovaným příkonem“ se rozumí elektrický příkon nezbytný k tomu, aby kondenzační jednotka dosáhla deklarovaného chladicího výkonu, vyjádřený v kW a zaokrouhlený na dvě desetinná místa;

31)

„koeficient poklesu účinnosti“ (Cdc) je stanoven na 0,25 a znamená míru poklesu účinnosti způsobeného možným cyklickým zapínáním a vypínáním kondenzačních jednotek, jež je potřebné k dosažení požadovaného částečného zatížení v případě, že regulace výkonu jednotky nedokáže snížit její výkon na požadované částečné zatížení;

32)

„regulací výkonu“ se rozumí schopnost kondenzační jednotky měnit svůj výkon změnou objemového průtoku chladiva a označuje se za „pevnou“, pokud jednotka nedokáže změnit svůj objemový průtok, „stupňovou“, pokud lze objemový průtok změnit nebo obměnit na stupnici o maximálně dvou stupních, nebo „proměnlivou“, pokud lze objemový průtok změnit nebo obměnit na stupnici o třech nebo více stupních;

Definice týkající se procesních chladičů

33)

„jmenovitým chladicím výkonem“ (PA ), vyjádřeným v kW a zaokrouhleným na dvě desetinná místa, se rozumí chladicí výkon, kterého je procesní chladič schopen dosáhnout při plném zatížení, měřený za standardních jmenovitých podmínek při referenční okolní teplotě 35 °C u chladičů chlazených vzduchem a při vstupní teplotě vody dosahující 30 °C v kondenzátoru do chladičů chlazených vodou;

34)

„jmenovitým příkonem“ (DA ) se rozumí elektrický příkon nezbytný k tomu, aby procesní chladič (včetně kompresoru, ventilátoru/ventilátorů nebo čerpadla/čerpadel kondenzátoru, čerpadla/čerpadel výparníku a případných pomocných zařízení) dosáhl jmenovitého chladicího výkonu; vyjadřuje se v kW zaokrouhlených na dvě desetinná místa;

35)

„jmenovitou účinností“ (EERA ) se rozumí podíl jmenovitého chladicího výkonu, vyjádřeného v kW, a jmenovitého příkonu, vyjádřeného v kW, zaokrouhlený na dvě desetinná místa;

36)

„koeficientem sezónní energetické účinnosti“ (SEPR) je koeficient účinnosti procesního chladiče při chlazení za standardních jmenovitých podmínek, z hlediska proměnlivé zátěže i okolní teploty během roku, který se vypočítá jako poměr mezi roční potřebou chlazení a roční spotřebou elektrické energie, zaokrouhlený na dvě desetinná místa;

37)

„roční potřebou chlazení“ se rozumí součet jednotlivých potřeb chlazení specifických pro daný statistický teplotní interval (bin) vynásobený odpovídajícím počtem hodin v daném intervalu (bin);

38)

„potřebou chlazení specifickou pro daný statistický teplotní interval (bin)“ se rozumí součin jmenovitého chladicího výkonu a koeficientu částečného zatížení pro každý statistický teplotní interval v roce, vyjádřený v kW a zaokrouhlený na dvě desetinná místa;

39)

„částečným zatížením“ (Pc(Tj)) se rozumí chladicí zatížení při konkrétní okolní teplotě Tj, které se vypočítá jako součin plného zatížení a koeficientu částečného zatížení, který odpovídá stejné okolní teplotě Tj a je vyjádřen v kW a zaokrouhlen na dvě desetinná místa;

40)

„koeficientem částečného zatížení“ (PR(Tj)) při konkrétní okolní teplotě T j se rozumí:

a)

u procesních chladičů se vzduchem chlazeným kondenzátorem podíl okolní teploty Tj snížené o 5 °C a referenční okolní teploty snížené o 5 °C vynásobený 0,2 a zvýšený o 0,8. Při okolních teplotách přesahujících referenční okolní teplotu bude mít koeficient částečného zatížení hodnotu 1. Při okolních teplotách nižších než 5 °C bude mít koeficient částečného zatížení hodnotu 0,8;

b)

u procesních chladičů s vodou chlazeným kondenzátorem podíl vstupní teploty vody Tj snížené o 9 °C a referenční vstupní teploty vody (30 °C) snížené o 9 °C vynásobený 0,2 a zvýšený o 0,8. Při okolních teplotách přesahujících referenční okolní teplotu bude mít koeficient částečného zatížení hodnotu 1. Při okolních teplotách nižších než 5 °C (vstupní teplotě vody dosahující 9 °C v kondenzátoru) bude mít koeficient částečného zatížení hodnotu 0,8.

Koeficient částečného zatížení může být vyjádřen se zaokrouhlením na tři desetinná místa nebo v procentech, po vynásobení 100, se zaokrouhlením na jedno desetinné místo;

41)

„roční spotřeba elektrické energie“ se vypočítá jako součet poměrů mezi jednotlivými potřebami chlazení specifickými pro daný statistický teplotní interval (bin) a odpovídající účinností specifickou pro daný interval (bin) vynásobený odpovídajícím počtem hodin v daném intervalu (bin);

42)

„okolní teplotou“ se rozumí:

a)

u procesních chladičů se vzduchem chlazeným kondenzátorem teplota vzduchu udávaná suchým teploměrem, vyjádřená ve stupních Celsia;

b)

u procesních chladičů s vodou chlazeným kondenzátorem vstupní teplota vody v kondenzátoru, vyjádřená ve stupních Celsia;

43)

„statistickým teplotním intervalem (bin)“ (binj ) se rozumí kombinace okolní teploty T j a počtu hodin v daném intervalu (bin) h j , jak je uvedeno v příloze VIII;

44)

„počtem hodin v daném intervalu (bin)“ (hj ) se rozumí počet hodin v roce, kdy je naměřena daná okolní teplota pro každý interval (bin), jak je uvedeno v příloze VIII;

45)

„referenční okolní teplotou“ se rozumí okolní teplota, vyjádřená ve stupních Celsia, při které je koeficient částečného zatížení roven 1. Je stanovena na 35 °C. U vzduchem chlazených procesních chladičů je vstupní teplota vzduchu u kondenzátoru stanovena na 35 °C, zatímco u vodou chlazených procesních chladičů je vstupní teplota vody u kondenzátoru stanovena na 30 °C;

46)

„účinností specifickou pro daný statistický teplotní interval (bin)“ (EERj ) se rozumí účinnost pro každý interval (bin) v roce, která se pro stanovené intervaly odvodí z částečného zatížení, deklarované potřeby chlazení a deklarované účinnosti a pro jiné intervaly (bin) se vypočítá lineární interpolací a v případě potřeby se přepočte pomocí koeficientu poklesu účinnosti;

47)

„deklarovanou potřebou chlazení“ se rozumí potřeba chlazení při omezeném počtu stanovených intervalů (bin), která se vypočítá jako součin jmenovitého chladicího výkonu a odpovídajícího koeficientu částečného zatížení;

48)

„deklarovanou účinností“ se rozumí účinnost při omezeném počtu stanovených intervalů (bin);

49)

„deklarovaným příkonem“ se rozumí elektrický příkon nezbytný k tomu, aby procesní chladič dosáhl deklarovaného chladicího výkonu;

50)

„deklarovaným chladicím výkonem“ se rozumí chladicí výkon, který daný chladič poskytuje pro uspokojení deklarované potřeby chlazení;

51)

„koeficientem poklesu účinnosti“ (Cc) se rozumí míra poklesu účinnosti způsobeného cyklováním procesních chladičů při částečném zatížení; není-li Cc stanoven měřením, pak standardní hodnota koeficientu poklesu účinnosti činí Cc = 0,9;

52)

„regulací výkonu“ se rozumí schopnost procesního chladiče měnit svůj výkon změnou objemového průtoku chladiva a označuje se za „pevnou“, pokud jednotka nedokáže změnit svůj objemový průtok, „stupňovou“, pokud lze objemový průtok změnit nebo obměnit na stupnici o maximálně dvou stupních, nebo „proměnlivou“, pokud lze objemový průtok změnit nebo obměnit na stupnici o třech nebo více stupních;

Společné definice:

53)

„potenciálem globálního oteplování“ (GWP) se rozumí míra, jakou podle odhadu přispívá 1 kg chladiva použitého v kompresním cyklu ke globálnímu oteplování, vyjadřuje se v ekvivalentech kg CO2 v časovém horizontu 100 let;

54)

pro fluorovaná chladiva platí hodnoty GWP zveřejněné ve čtvrté hodnotící zprávě, kterou přijal Mezivládní panel pro změnu klimatu (1) (hodnoty GWP IPCC pro období 100 let z roku 2007);

55)

pro nefluorované plyny jsou hodnotami GWP hodnoty zveřejněné v prvním hodnocení IPCC za období 100 let;

56)

hodnoty GWP pro směsi chladiv vycházejí ze vzorce uvedeného v příloze I nařízení č. 842/2006 s hodnotami uvedenými ve čtvrté hodnotící zprávě přijaté Mezivládním panelem pro změnu klimatu (2007 IPCC hodnoty GWP pro období sta let);

57)

pro výše nezahrnutá chladiva se jako reference použije hodnotící zpráva za rok 2010 skupiny pro vědecká hodnocení (2) (SAP) ustavené v rámci Montrealského protokolu a zpráva Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) o chladicích a klimatizačních zařízeních a tepelných čerpadlech za rok 2010 (3), případně novější, budou-li k dispozici před vstupem v platnost.


(1)  Čtvrtá hodnotící zpráva IPCC – Změna klimatu, 2007, zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu: http://www.ipcc.ch/publications_and_data/publications_and_data_reports.shtml.

(2)  http://ozone.unep.org/Assessment_Panels/SAP/Scientific_Assessment_2010/index.shtml.

(3)  http://ozone.unep.org/teap/Reports/RTOC/.


PŘÍLOHA II

Požadavky na ekodesign profesionálních chladicích boxů a šokových zchlazovačů

1.   POŽADAVKY NA ENERGETICKOU ÚČINNOST

a)

Profesionální chladicí boxy spadající do působnosti tohoto nařízení, s výjimkou boxů s vysokou zátěží a chladniček/mrazniček, musí splňovat tyto limity indexu energetické účinnosti (EEI):

i)

Od 1. července 2016: EEI < 115

ii)

Od 1. ledna 2018: EEI < 95

iii)

Od 1. července 2019: EEI < 85

Hodnota EEI profesionálního chladicího boxu se vypočítá postupem popsaným v příloze III.

b)

Od 1. července 2016 musí mít boxy s vysokou zátěží EEI nižší než 115.

2.   POŽADAVKY NA INFORMACE O VÝROBKU

a)

Od 1. července 2016 musí být v návodech k použití určených pro osoby provádějící instalaci a pro koncové uživatele a na volně přístupných internetových stránkách výrobců, jejich zplnomocněných zástupců a dovozců uvedeny tyto informace o profesionálních chladicích boxech:

i)

kategorie spotřebiče, tj. zda se jedná o svislý spotřebič nebo o pult;

ii)

případně zda se jedná o box s vysokou zátěží, s nízkou zátěží, nebo o chladničku/mrazničku;

iii)

určená/určené provozní teplota/teploty boxu – mrazicího, chladicího nebo víceúčelového;

iv)

užitný objem každého prostoru, vyjádřený v litrech a zaokrouhlený na jedno desetinné místo;

v)

roční spotřeba energie boxu, vyjádřená v kWh za rok;

vi)

index energetické účinnosti boxu, s výjimkou chladniček/mrazniček, kde je orientační denní spotřeba energie vykázána pomocí testování prostorů určených výhradně pro provozní teplotu chlazení při provozní teplotě chlazení a prostorů určených výlučně pro provozní teplotu mrazení při provozní teplotě mrazení;

vii)

u boxů s nízkou zátěží musí být uvedeno, že „Tento spotřebič je určen k použití při okolních teplotách nepřesahujících 25 °C, a proto není vhodný do profesionálních kuchyní s vysokou teplotou“;

viii)

u boxů s vysokou zátěží musí být uvedeno, že „Tento spotřebič je určen k použití při okolních teplotách nepřesahujících 40 °C“;

ix)

veškerá zvláštní preventivní opatření, která je třeba přijmout při používání a údržbě boxu, aby se optimalizovala jeho energetická účinnost;

x)

druh, název a potenciál globálního oteplování (GWP) chladicího média obsaženého v boxu;

xi)

množství chladiva, vyjádřené v kg a zaokrouhlené na dvě desetinná místa;

xii)

informace relevantní pro recyklaci nebo likvidaci výrobku na konci doby jeho životnosti.

Tabulka 1 níže uvádí orientační podobu požadovaných informací.

Tabulka 1

Požadavky na informace o profesionálních chladicích boxech

Model/y: [informace k určení modelu/ů, na který/é se informace vztahují]

Předpokládané použití

uložení

Provozní teplota/y

chlazení/mrazení/víceúčelové využití

Kategorie

svislý/pult

(případně)

s vysokou zátěží/s nízkou zátěží

Chladicí médium/média:[informace k určení chladicího média/chladicích médií, včetně GWP]

Položka

Symbol

Hodnota

Jednotka

Roční spotřeba energie

AEC

x,xx

kWh

Index energetické účinnosti

EEI

x,xx

 

Užitný objem

VN

x,x

litr

(případně)

 

 

 

Chladicí objem

VNRef

x,x

litr

Mrazicí objem

VNFrz

x,x

litr

Množství chladiva

 

x,xx

kg

Kontaktní údaje

Jméno a adresa výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce.

b)

Od 1. července 2016 musí být u profesionálních chladicích boxů na volně přístupných internetových stránkách výrobců k dispozici oddíl určený pro osoby provádějící instalaci a jiné odborníky, jejich pověřené zástupce nebo dovozce s informacemi týkajícími se:

i)

instalace spotřebičů za účelem optimalizace jejich energetické účinnosti;

ii)

nedestruktivní demontáže pro účely údržby;

iii)

demontáže a rozebrání při likvidaci na konci životnosti.

c)

Od 1. července 2016 musí být v návodech k použití určených pro osoby provádějící instalaci a pro koncové uživatele a na volně přístupných internetových stránkách výrobců, jejich zplnomocněných zástupců a dovozců uvedeny tyto orientační informace o šokových zchlazovačích:

i)

výkon boxu při plném zatížení, vyjádřený v kg potravin a zaokrouhlený na dvě desetinná místa;

ii)

standardní teplotní cyklus, kterým se rozumí, z jaké teploty vyjádřené ve stupních Celsia na jakou teplotu vyjádřenou ve stupních Celsia mají být potraviny zchlazeny a za kolik minut;

iii)

spotřeba energie, vyjádřená v kWh na kg potravin na standardní teplotní cyklus a zaokrouhlená na dvě desetinná místa;

iv)

v případě monoblokového zařízení druh, název a GWP chladicího média obsaženého v boxu a množství chladiva (kg) zaokrouhlené na dvě desetinná místa. V případě zařízení konstruovaného tak, aby se používalo spolu se samostatnou kondenzační jednotkou (nedodávanou spolu se samotným šokovým zchlazovačem), předpokládané množství chladiva při používání spolu s doporučenou kondenzační jednotkou a předpokládaný druh, název a GWP chladicího média;

d)

Pro účely posuzování shody podle článku 4 musí technická dokumentace obsahovat tyto položky:

i)

u profesionálních chladicích boxů položek uvedených v bodě a) a u šokových zchlazovačů položek uvedených v bodě c);

ii)

jestliže byly informace obsažené v technické dokumentaci určitého modelu získány výpočtem na základě konstrukčního návrhu nebo extrapolací z údajů o jiných rovnocenných chladicích spotřebičích nebo oběma způsoby, musí dokumentace obsahovat podrobné údaje o těchto výpočtech nebo extrapolacích nebo o obou způsobech a o zkouškách, které dodavatelé provedli k ověření přesnosti provedených výpočtů. Informace musí obsahovat také seznam všech ostatních rovnocenných modelů, u kterých byly informace získány na stejném základě;

iii)

informace obsažené v této technické dokumentaci mohou být sloučeny s technickou dokumentací poskytovanou v souladu s opatřeními podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU (1).


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 1).


PŘÍLOHA III

Postup výpočtu indexu energetické účinnosti pro profesionální chladicí boxy

Pro výpočet indexu energetické účinnosti (EEI) určitého modelu profesionálního chladicího boxu se roční spotřeba energie daného chladicího boxu porovná s jeho standardní roční spotřebou energie.

EEI se vypočítá takto:

EEI = (AEC/SAEC) × 100

kde:

AEC = E24h x af × 365

AEC= roční spotřeba energie boxu v kWh/rok

E24h= spotřeba energie boxu za 24 hodin

af = korekční faktor, který se použije pouze pro boxy s nízkou zátěží, v souladu s přílohou IV bodem 2 písm. b)

SAEC = M × Vn + N

SAEC= standardní roční spotřeba energie boxu v kWh/rok

Vn= užitný objem spotřebiče, který se rovná součtu užitných objemů všech prostorů boxu, vyjádřený v litrech.

Hodnoty koeficientů M a N jsou uvedeny v tabulce 2.

Tabulka 2

Hodnoty koeficientů M a N

Kategorie

Hodnota pro M

Hodnota pro N

Svislý chladicí

1,643

609

Svislý mrazicí

4,928

1 472

Pultový chladicí

2,555

1 790

Pultový mrazicí

5,840

2 380


PŘÍLOHA IV

Měření a výpočty pro profesionální chladicí boxy

1.

Pro účely shody a ověřování shody s požadavky tohoto nařízení se k měřením a výpočtům použijí harmonizované normy, jejichž referenční čísla byla za tímto účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, nebo jiné spolehlivé, přesné a opakovatelné metody, které zohledňují obecně uznávaný současný stav vývoje měřicích metod. V případě profesionálních chladicích boxů musí splňovat podmínky a technické parametry stanovené v bodech 2 a 3.

2.

K určení hodnot roční spotřeby energie a indexu energetické účinnosti u profesionálních chladicích boxů se měření provádí za těchto podmínek:

a)

teplota zkušebních sad je v rozmezí – 1 °C až 5 °C u chladicích boxů a nižší než – 15 °C u mrazicích boxů;

b)

okolní podmínky musí odpovídat klimatické třídě 4, jak je uvedeno v tabulce 3, s výjimkou boxů s nízkou zátěží, které se zkoušejí za okolních podmínek odpovídajících klimatické třídě 3. Výsledky zkoušek zjištěné u boxů s nízkou zátěží by pro účely informačního prohlášení podle přílohy II bodu 2 písm. a) následně měly být upraveny pomocí korekčních faktorů 1,2 u boxů s nízkou zátěží při provozní teplotě chlazení a 1,1 u boxů s nízkou zátěží při provozní teplotě mrazení;

c)

profesionální chladicí boxy se zkoušejí:

při provozní teplotě chlazení v případě kombinovaného boxu nejméně s jedním prostorem určeným výhradně ke chlazení;

při provozní teplotě chlazení v případě profesionálního chladicího boxu, který má pouze jeden prostor určený výhradně ke chlazení;

při provozní teplotě mrazení ve všech ostatních případech.

3.

Okolní podmínky klimatických tříd 3, 4 a 5 jsou uvedeny v tabulce 3.

Tabulka 3

Okolní podmínky klimatických tříd 3, 4 a 5

Zkušební místnost klimatické třídy

Teplota suchého teploměru, °C

Relativní vlhkost, %

Rosný bod, °C

Množství vodní páry v suchém vzduchu, g/kg

3

25

60

16,7

12,0

4

30

55

20,0

14,8

5

40

40

23,9

18,8


PŘÍLOHA V

Požadavky na ekodesign kondenzačních jednotek

1.   POŽADAVKY NA ENERGETICKOU ÚČINNOST

a)

Od 1. července 2016 nesmí být hodnota chladicího koeficientu (COP) ani koeficientu sezónní energetické účinnosti (SEPR) kondenzačních jednotek nižší než tyto hodnoty:

Provozní teplota

Jmenovitý výkon PA

Příslušný koeficient

Hodnota

Střední

0,2 kW ≤ PA ≤ 1 kW

COP

1,20

1 kW< PA ≤ 5 kW

COP

1,40

5 kW < PA ≤ 20 kW

SEPR

2,25

20 kW < PA ≤ 50 kW

SEPR

2,35

Nízká

0,1 kW ≤ PA ≤ 0,4 kW

COP

0,75

0,4 kW< PA ≤ 2 kW

COP

0,85

2 kW < PA ≤ 8 kW

SEPR

1,50

8 kW < PA ≤ 20 kW

SEPR

1,60

b)

Od 1. července 2018 nesmí být hodnota chladicího koeficientu (COP) ani koeficientu sezónní energetické účinnosti (SEPR) kondenzačních jednotek nižší než tyto hodnoty:

Provozní teplota

Jmenovitý výkon PA

Příslušný koeficient

Hodnota

Střední

0,2 kW ≤ PA ≤ 1 kW

COP

1,40

1 kW < PA ≤ 5 kW

COP

1,60

5 kW < PA ≤ 20 kW

SEPR

2,55

20 kW < PA ≤ 50 kW

SEPR

2,65

Nízká

0,1 kW ≤ PA ≤ 0,4 kW

COP

0,80

0,4 kW < PA ≤ 2 kW

COP

0,95

2 kW < PA ≤ 8 kW

SEPR

1,60

8 kW < PA ≤ 20 kW

SEPR

1,70

(c)

U kondenzačních jednotek, které mají být naplněny chladicím médiem s potenciálem globálního oteplování nižším než 150, mohou být hodnoty COP a SEPR maximálně o 15 % nižší než hodnoty uvedené v bodě 1 písm. a) a maximálně o 10 % nižší než hodnoty uvedené v bodě 1 písm. b).

d)

Kondenzační jednotky, které jsou schopné provozu při střední i nízké teplotě, musí splňovat požadavky každé kategorie, pro kterou jsou deklarovány.

2.   POŽADAVKY NA INFORMACE O VÝROBKU

Od 1. července 2016 musí být u kondenzačních jednotek uváděny tyto informace o výrobku:

a)

Návody k použití určené pro osoby provádějící instalaci a pro koncové uživatele i volně přístupné internetové stránky výrobců, jejich zplnomocněných zástupců a dovozců musí uvádět tyto položky:

i)

předpokládanou teplotu vypařování, vyjádřenou ve stupních Celsia (střední teplota – 10 °C, nízká teplota – 35 °C);

ii)

u kondenzačních jednotek se jmenovitým chladicím výkonem nižším než 5 kW při střední teplotě a 2 kW při nízké teplotě:

jmenovitý COP při plném zatížení a okolní teplotě 32 °C, zaokrouhlený na dvě desetinná místa, a jmenovitý chladicí výkon a příkon, vyjádřené v kW a zaokrouhlené na dvě desetinná místa;

hodnotu COP při plném zatížení a okolní teplotě 25 °C, zaokrouhlenou na dvě desetinná místa, a odpovídající chladicí výkon a příkon, vyjádřené v kW a zaokrouhlené na dvě desetinná místa;

iii)

u kondenzačních jednotek se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 5 kW při střední provozní teplotě a 2 kW při nízké provozní teplotě:

hodnotu SEPR, zaokrouhlenou na dvě desetinná místa;

roční spotřebu elektrické energie, vyjádřenou v kWh za rok;

jmenovitý chladicí výkon, jmenovitý příkon a jmenovitý COP;

deklarovaný chladicí výkon a deklarovaný příkon, vyjádřené v kW a zaokrouhlené na tři desetinná místa, hodnotu COP, zaokrouhlenou na dvě desetinná místa, ve jmenovitých bodech B, C a D;

iv)

u kondenzačních jednotek určených k použití při okolní teplotě vyšší než 35 °C hodnotu COP při plném zatížení a okolní teplotě 43 °C, zaokrouhlenou na dvě desetinná místa, i odpovídající chladicí výkon a příkon, vyjádřené v kW a zaokrouhlené na dvě desetinná místa;

v)

druh/y a název/názvy chladicího média/chladicích médií k použití v kondenzační jednotce;

vi)

veškerá zvláštní preventivní opatření, která je třeba přijmout při údržbě kondenzační jednotky;

vii)

veškerá zvláštní preventivní opatření, která je třeba přijmout pro optimalizaci účinnosti kondenzační jednotky zabudované do chladicího spotřebiče;

viii)

informace relevantní pro recyklaci nebo likvidaci výrobku na konci doby jeho životnosti.

b)

Na volně přístupných internetových stránkách výrobců oddíl určený pro osoby provádějící instalaci a jiné odborníky, jejich pověřené zástupce nebo dovozce s informacemi týkajícími se:

i)

instalace spotřebičů za účelem optimalizace jejich energetické účinnosti;

ii)

nedestruktivní demontáže pro účely údržby;

iii)

demontáže a rozebrání při likvidaci na konci životnosti.

c)

Pro účely posuzování shody podle článku 4 musí technická dokumentace obsahovat tyto položky:

i)

položky uvedené v písm. a);

ii)

jestliže byly informace týkající se konkrétního modelu získány výpočtem na základě konstrukčního návrhu nebo extrapolací z údajů o jiných kombinacích, podrobné údaje o těchto výpočtech nebo extrapolacích a o veškerých zkouškách, které byly provedeny pro ověření přesnosti těchto výpočtů, včetně podrobných údajů o matematickém modelu pro výpočet výkonnosti takových kombinací a podrobných údajů o měřeních, která byla provedena pro ověření tohoto modelu.

Tabulky 4 a 5 níže uvádějí orientační podobu požadovaných informací.

Tabulka 4

Požadavky na informace o kondenzačních jednotkách se jmenovitým chladicím výkonem nižším než 5 kW při střední provozní teplotě a 2 kW při nízké provozní teplotě

Model/y: [informace k určení modelu/ů, na který/é se informace vztahují]

Chladicí médium/a:[informace k určení chladicího média/chladicích médií k použití v kondenzační jednotce]

Položka

Symbol

Hodnota

Jednotka

Teplota vypařování  (*1)

t

– 10 °C

– 35 °C

°C

Parametry při plném zatížení a okolní teplotě 32 °C

Jmenovitý chladicí výkon

PA

x,xxx

x,xxx

kW

Jmenovitý příkon

DA

x,xxx

x,xxx

kW

Jmenovitý COP

COPA

x,xx

x,xx

 

Parametry při plném zatížení a okolní teplotě 25 °C

Chladicí výkon

P2

x,xxx

x,xxx

kW

Příkon

D2

x,xxx

x,xxx

kW

COP

COP2

x,xx

x,xx

 

Parametry při plném zatížení a okolní teplotě 43 °C

(případně)

Chladicí výkon

P3

x,xxx

x,xxx

kW

Příkon

D3

x,xxx

x,xxx

kW

COP

COP3

x,xx

x,xx

 

Další položky

Regulace výkonu

pevná/stupňová/proměnlivá

Kontaktní údaje

Jméno a adresa výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce.


Tabulka 5

Požadavky na informace o kondenzačních jednotkách se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 5 kW při střední provozní teplotě a 2 kW při nízké provozní teplotě

Model/y: [informace k určení modelu/ů, na který/é se informace vztahují]

Chladicí médium/a:[informace k určení chladicího média/chladicích médií k použití v kondenzační jednotce]

Položka

Symbol

Hodnota

Jednotka

Teplota vypařování  (*2)

t

– 10 °C

– 35 °C

°C

Roční spotřeba elektrické energie

Q

x

x

kWh/r

Koeficient sezónní energetické účinnosti

SEPR

x,xx

x,xx

 

Parametry při plném zatížení a okolní teplotě 32 °C

(Bod A)

Jmenovitý chladicí výkon

PA

x,xx

x,xx

kW

Jmenovitý příkon

DA

x,xx

x,xx

kW

Jmenovitý COP

COPA

x,xx

x,xx

 

Parametry při částečném zatížení a okolní teplotě 25 °C

(Bod B)

Deklarovaný chladicí výkon

PB

x,xx

x,xx

kW

Deklarovaný příkon

DB

x,xx

x,xx

kW

Deklarovaný COP

COPB

x,xx

x,xx

 

Parametry při částečném zatížení a okolní teplotě 15 °C

(Bod C)

Deklarovaný chladicí výkon

Pc

x,xx

x,xx

kW

Deklarovaný příkon

Dc

x,xx

x,xx

kW

Deklarovaný COP

COPC

x,xx

x,xx

 

Parametry při částečném zatížení a okolní teplotě 5 °C

(Bod D)

Deklarovaný chladicí výkon

PD

x,xx

x,xx

kW

Deklarovaný příkon

DD

x,xx

x,xx

kW

Deklarovaný COP

COPD

x,xx

x,xx

 

Parametry při plném zatížení a okolní teplotě 43 °C

(případně)

Chladicí výkon

P3

x,xx

x,xx

kW

Příkon

D3

x,xx

x,xx

kW

Deklarovaný COP

COP3

x,xx

x,xx

 

Další položky

Regulace výkonu

pevná/stupňová/proměnlivá

Koeficient poklesu účinnosti u jednotek s pevným a stupňovým výkonem

Cd

0,25

 

Kontaktní údaje

Jméno a adresa výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce.


(*1)  U kondenzačních jednotek určených k provozu pouze při jedné teplotě vypařování lze jeden ze dvou sloupců udávajících „hodnotu“ vypustit.

(*2)  U kondenzačních jednotek určených k provozu pouze při jedné teplotě vypařování lze jeden ze dvou sloupců udávajících „hodnotu“ vypustit.


PŘÍLOHA VI

Měření a výpočty pro kondenzační jednotky

1.

Pro účely shody a ověřování shody s požadavky tohoto nařízení se k měřením a výpočtům použijí harmonizované normy, jejichž referenční čísla byla za tímto účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, nebo jiné spolehlivé, přesné a opakovatelné metody, které zohledňují obecně uznávaný současný stav vývoje měřicích metod. Musí přitom splňovat podmínky a technické parametry stanovené v bodě 2.

2.

K určení hodnot chladicího výkonu, příkonu, chladicího koeficientu a koeficientu sezónní energetické účinnosti se měření provádí za těchto podmínek:

a)

referenční okolní teplota u venkovního výměníku tepla (kondenzátoru) činí 32 °C;

b)

saturovaná teplota vypařování u vnitřního výměníku tepla (výparníku) činí – 35 °C při nízké teplotě a – 10 °C při střední teplotě;

c)

případné změny okolní teploty během roku, reprezentativní z hlediska průměrných klimatických podmínek v Unii, a příslušný počet hodin, kdy je tato teplota naměřena, odpovídají hodnotám uvedeným v tabulce 6;

d)

zohlední se případný účinek poklesu energetické účinnosti způsobeného cyklováním v závislosti na druhu regulace výkonu kondenzační jednotky.

Tabulka 6

Změny venkovní teploty během roku v průměrných klimatických podmínkách v Evropě pro kondenzační jednotky

j

Tj

hj

1

– 19

0,08

2

– 18

0,41

3

– 17

0,65

4

– 16

1,05

5

– 15

1,74

6

– 14

2,98

7

– 13

3,79

8

– 12

5,69

9

– 11

8,94

10

– 10

11,81

11

– 9

17,29

12

– 8

20,02

13

– 7

28,73

14

– 6

39,71

15

– 5

56,61

16

– 4

76,36

17

– 3

106,07

18

– 2

153,22

19

– 1

203,41

20

0

247,98

21

1

282,01

22

2

275,91

23

3

300,61

24

4

310,77

25

5

336,48

26

6

350,48

27

7

363,49

28

8

368,91

29

9

371,63

30

10

377,32

31

11

376,53

32

12

386,42

33

13

389,84

34

14

384,45

35

15

370,45

36

16

344,96

37

17

328,02

38

18

305,36

39

19

261,87

40

20

223,90

41

21

196,31

42

22

163,04

43

23

141,78

44

24

121,93

45

25

104,46

46

26

85,77

47

27

71,54

48

28

56,57

49

29

43,35

50

30

31,02

51

31

20,21

52

32

11,85

53

33

8,17

54

34

3,83

55

35

2,09

56

36

1,21

57

37

0,52

58

38

0,40


PŘÍLOHA VII

Požadavky na ekodesign procesních chladičů

1.   POŽADAVKY NA ENERGETICKOU ÚČINNOST

a)

Od 1. července 2016 nesmí být hodnota koeficientu sezónní energetické účinnosti (SEPR) procesních chladičů nižší než tyto hodnoty:

Teplonosné médium na straně kondenzátoru

Provozní teplota

Jmenovitý chladicí výkon

PA

Minimální hodnota SEPR

Vzduch

Střední

PA ≤ 300 kW

2,24

PA > 300 kW

2,80

Nízká

PA ≤ 200 kW

1,48

PA > 200 kW

1,60

Voda

Střední

PA ≤ 300 kW

2,86

PA > 300 kW

3,80

Nízká

PA ≤ 200 kW

1,82

PA > 200 kW

2,10

b)

Od 1. července 2018 nesmí být hodnota koeficientu sezónní energetické účinnosti (SEPR) procesních chladičů nižší než tyto hodnoty:

Teplonosné médium na straně kondenzátoru

Provozní teplota

Jmenovitý chladicí výkon

PA

Minimální hodnota SEPR

Vzduch

Střední

PA ≤ 300 kW

2,58

PA > 300 kW

3,22

Nízká

P A ≤ 200 kW

1,70

PA > 200 kW

1,84

Voda

Střední

PA ≤ 300 kW

3,29

PA > 300 kW

4,37

Nízká

PA ≤ 200 kW

2,09

PA > 200 kW

2,42

c)

U procesních chladičů, které mají být naplněny chladicím médiem s potenciálem globálního oteplování nižším než 150, mohou být hodnoty SEPR maximálně o 10 % nižší než hodnoty uvedené v bodě 1 písm. a) a b).

2.   POŽADAVKY NA INFORMACE O VÝROBKU

Od 1. července 2016 musí být u procesních chladičů uváděny tyto informace o výrobku:

a)

Návody k použití určené pro osoby provádějící instalaci a pro koncové uživatele i volně přístupné internetové stránky výrobců, jejich zplnomocněných zástupců a dovozců musí uvádět tyto položky:

i)

předpokládanou provozní teplotu, vyjádřenou ve stupních Celsia (střední teplota – 8 °C, nízká teplota – 25 °C);

ii)

typ procesního chladiče, tj. zda je chlazen vzduchem nebo vodou;

iii)

jmenovitý chladicí výkon a jmenovitý příkon, vyjádřené v kW a zaokrouhlené na dvě desetinná místa;

iv)

jmenovitou účinnost (EERA ), zaokrouhlenou na dvě desetinná místa;

v)

deklarovaný chladicí výkon a deklarovaný příkon ve jmenovitých bodech B, C a D, vyjádřené v kW a zaokrouhlené na dvě desetinná místa;

vi)

deklarovaný EER ve jmenovitých bodech B, C a D, zaokrouhlený na dvě desetinná místa;

vii)

hodnotu SEPR, zaokrouhlenou na dvě desetinná místa;

viii)

roční spotřebu elektrické energie v kWh za rok;

ix)

druh/y a název/názvy chladicího média/chladicích médií k použití v procesním chladiči;

x)

veškerá zvláštní preventivní opatření, která je třeba přijmout při údržbě procesního chladiče;

xi)

informace relevantní pro recyklaci nebo likvidaci výrobku na konci doby jeho životnosti.

b)

na volně přístupných internetových stránkách výrobců oddíl určený pro osoby provádějící instalaci a jiné odborníky, jejich pověřené zástupce nebo dovozce s informacemi týkajícími se:

i)

instalace spotřebičů za účelem optimalizace jejich energetické účinnosti;

ii)

nedestruktivní demontáže pro účely údržby;

iii)

demontáže a rozebrání při likvidaci na konci životnosti.

c)

Pro účely posuzování shody podle článku 4 musí technická dokumentace obsahovat tyto položky:

i)

položky uvedené v písm. a);

ii)

jestliže byly informace týkající se konkrétního modelu získány výpočtem na základě konstrukčního návrhu nebo extrapolací z údajů o jiných kombinacích, podrobné údaje o těchto výpočtech nebo extrapolacích a o veškerých zkouškách, které byly provedeny pro ověření přesnosti těchto výpočtů, včetně podrobných údajů o matematickém modelu pro výpočet výkonnosti takových kombinací a podrobných údajů o měřeních, která byla provedena pro ověření tohoto modelu.

Tabulka 7

Požadavky na informace o procesních chladičích

Model/y: [informace k určení modelu/ů, na který/é se informace vztahují]

Typ kondenzace: [vzduchem chlazená / vodou chlazená]

Chladicí médium/a:[informace k určení chladicího média / chladicích médií k použití v procesním chladiči]

Položka

Symbol

Hodnota

Jednotka

Provozní teplota

t

– 8 °C

– 25 °C

°C

Koeficient sezónní energetické účinnosti

SEPR

x,xx

x,xx

 

Roční spotřeba elektrické energie

Q

x

x

kWh/r

Parametry při plném zatížení a referenční okolní teplotě

(Bod A)

Jmenovitý chladicí výkon

PA

x,xx

x,xx

kW

Jmenovitý příkon

DA

x,xx

x,xx

kW

Jmenovitý EER

EERA

x,xx

x,xx

 

Parametry ve jmenovitém bodě B

Deklarovaný chladicí výkon

PB

x,xx

x,xx

kW

Deklarovaný příkon

DB

x,xx

x,xx

kW

Deklarovaný EER

EERB

x,xx

x,xx

 

Parametry ve jmenovitém bodě C

Deklarovaný chladicí výkon

Pc

x,xx

x,xx

kW

Deklarovaný příkon

Dc

x,xx

x,xx

kW

Deklarovaný EER

EERC

x,xx

x,xx

 

Parametry ve jmenovitém bodě D

Deklarovaný chladicí výkon

PD

x,xx

x,xx

kW

Deklarovaný příkon

DD

x,xx

x,xx

kW

Deklarovaný EER

EERD

x,xx

x,xx

 

Další položky

Regulace výkonu

 

pevná/stupňová (*2)/proměnlivá

Koeficient poklesu účinnosti u jednotek s pevným a stupňovým výkonem (*1)

Cc

x,xx

x,xx

 

Kontaktní údaje

Jméno a adresa výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce.


(*1)  Není-li Cc zjištěn měřením, činí implicitní hodnota koeficientu poklesu účinnosti Cc = 0,9. Jestliže je zvolena implicitní hodnota Cc, pak se výsledky cyklických zkoušek nevyžadují. V opačném případě se vyžaduje hodnota cyklické zkoušky pro chlazení.

(*2)  U jednotek se stupňovým výkonem se v každém poli v oddíle „chladicí výkon“ a „EER“ uvedou dvě hodnoty oddělené lomítkem („/“).

U procesních chladičů určených k provozu pouze při jedné teplotě vypařování lze jeden ze dvou sloupců udávajících „hodnotu“ vypustit.


PŘÍLOHA VIII

Měření a výpočty pro procesní chladiče

1.

Pro účely shody a ověřování shody s požadavky tohoto nařízení se k měřením a výpočtům použijí harmonizované normy, jejichž referenční čísla byla za tímto účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, nebo jiné spolehlivé, přesné a opakovatelné metody, které zohledňují obecně uznávaný současný stav vývoje měřicích metod. Musí přitom splňovat podmínky a technické parametry stanovené v bodech 2 a 3.

2.

K určení hodnot chladicího výkonu, příkonu, účinnosti a koeficientu sezónní energetické účinnosti se měření provádí za těchto podmínek:

a)

referenční okolní teplota u venkovního výměníku tepla činí 35 °C u chladičů chlazených vzduchem a vstupní teplota vody v kondenzátoru do chladičů chlazených vodou činí 30 °C;

b)

výstupní teplota chladicí kapaliny u vnitřního výměníku tepla činí – 25 °C při nízké teplotě a – 8 °C při střední teplotě;

c)

změny okolní teploty během roku, reprezentativní z hlediska průměrných klimatických podmínek v Unii, a příslušný počet hodin, kdy je tato teplota naměřena, odpovídají hodnotám uvedeným v tabulce 6 přílohy VI;

d)

zohlední se účinek poklesu energetické účinnosti způsobeného cyklováním v závislosti na druhu regulace výkonu procesního chladiče.


PŘÍLOHA IX

Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem pro profesionální chladicí boxy

Při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem uvedených v čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/125/ES použijí orgány členských států u požadavků stanovených v příloze II následující ověřovací postup:

1.

Orgány členského státu provedou u každého modelu zkoušku jednoho výrobku.

2.

Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům stanoveným v příloze II, pokud:

a)

deklarované hodnoty vyhovují požadavkům stanoveným v příloze II;

b)

naměřený objem není nižší než jmenovitá hodnota o více než 3 %;

c)

naměřená hodnota spotřeby energie není větší než jmenovitá hodnota (E24h) o více než 10 %.

3.

Nepodaří-li se dosáhnout výsledku uvedeného v bodě 2, orgány členských států si pro zkoušení náhodně vyberou další tři výrobky téhož modelu. Alternativně mohou vybrané tři další kusy představovat jeden nebo více různých modelů, které jsou uvedeny v technické dokumentaci jako ekvivalentní výrobek.

4.

Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům stanoveným v příloze II, pokud:

a)

průměrný objem naměřený u tří výrobků není nižší než jmenovitá hodnota o více než 3 %;

b)

průměrná hodnota spotřeby energie naměřená u tří výrobků není vyšší než jmenovitá hodnota (E24h) o více než 10 %.

5.

Nepodaří-li se dosáhnout výsledků uvedených v bodě 4, daný model i všechny ostatní rovnocenné modely profesionálních chladicích boxů se považují za nevyhovující tomuto nařízení. Orgány členských států poskytnou výsledky zkoušek i další relevantní informace orgánům ostatních členských států a Komisi do jednoho měsíce od přijetí rozhodnutí o tom, že daný model nevyhovuje požadavkům.

Orgány členského státu použijí metody měření a výpočtu stanovené v přílohách III a IV.

Přípustné odchylky při ověřování stanovené v této příloze se týkají pouze ověřování měřených parametrů orgány členských států a dodavatel je nesmí použít jako povolenou odchylku při uvádění hodnot v technické dokumentaci. Hodnoty a třídy na energetickém štítku nebo v informačním listu výrobku nesmí být pro dodavatele výhodnější než hodnoty uvedené v technické dokumentaci.


PŘÍLOHA X

Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem pro kondenzační jednotky

Při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem uvedených v čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/125/ES použijí orgány členských států u požadavků stanovených v příloze V následující ověřovací postup:

1.

Orgány členského státu provedou u každého modelu zkoušku jednoho výrobku.

2.

Model kondenzační jednotky se považuje za vyhovující příslušným požadavkům stanoveným v příloze V, pokud:

a)

deklarované hodnoty vyhovují požadavkům stanoveným v příloze V;

b)

u kondenzačních jednotek se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 2 kW při nízké teplotě a 5 kW při střední teplotě není koeficient sezónní energetické účinnosti (SEPR) nižší než deklarovaná hodnota o více než 10 %, přičemž v bodě A se jeho hodnota měří při jmenovitém chladicím výkonu;

c)

u kondenzačních jednotek se jmenovitým chladicím výkonem nižším než 2 kW při nízké teplotě a 5 kW při střední teplotě není jmenovitý chladicí koeficient (COPA ) nižší než deklarovaná hodnota, měřená při jmenovitém chladicím výkonu, o více než 10 %.

d)

u kondenzačních jednotek se jmenovitým chladicím výkonem nižším než 2 kW při nízké teplotě a 5 kW při střední teplotě nejsou chladicí koeficienty COPB, COPc, COPD nižší než deklarovaná hodnota, měřená při deklarovaném chladicím výkonu, o více než 10 %.

3.

Nepodaří-li se dosáhnout výsledku uvedeného v bodě 2, orgány členských států si pro zkoušení náhodně vyberou další tři výrobky téhož modelu.

4.

Model kondenzační jednotky se považuje za vyhovující příslušným požadavkům stanoveným v příloze V, pokud:

a)

u kondenzačních jednotek se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 2 kW při nízké teplotě a 5 kW při střední teplotě není průměrný koeficient sezónní energetické účinnosti (SEPR) tří výrobků nižší než deklarovaná hodnota o více než 10 %, přičemž v bodě A se jeho hodnota měří při jmenovitém chladicím výkonu;

b)

u kondenzačních jednotek se jmenovitým chladicím výkonem nižším než 2 kW při nízké teplotě a 5 kW při střední teplotě není průměrný jmenovitý chladicí koeficient (COPA ) tří výrobků nižší než deklarovaná hodnota, měřená při jmenovitém chladicím výkonu, o více než 10 %;

c)

u kondenzačních jednotek se jmenovitým chladicím výkonem nižším než 2 kW při nízké teplotě a 5 kW při střední teplotě nejsou chladicí koeficienty COPB, COPc, COPD nižší než deklarovaná hodnota, měřená při deklarovaném chladicím výkonu, o více než 10 %;

5.

Nepodaří-li se dosáhnout výsledků uvedených v bodě 4, daný model se považuje za nevyhovující tomuto nařízení.

Orgány členského státu použijí metody měření a výpočtu stanovené v příloze VI.

Přípustné odchylky při ověřování stanovené v této příloze se týkají pouze ověřování měřených parametrů orgány členských států a dodavatel je nesmí použít jako povolenou odchylku při uvádění hodnot v technické dokumentaci.


PŘÍLOHA XI

Postup ověřování pro účely dohledu nad trhem pro procesní chladiče

Při provádění kontrol v rámci dohledu nad trhem uvedených v čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/125/ES použijí orgány členských států u požadavků stanovených v příloze VII následující ověřovací postup:

1.

Orgány členského státu provedou u každého modelu zkoušku jednoho výrobku.

2.

Model procesního chladiče se považuje za vyhovující příslušným požadavkům stanoveným v příloze VII, pokud:

a)

deklarované hodnoty vyhovují požadavkům stanoveným v příloze VII;

b)

koeficient sezónní energetické účinnosti (SEPR) není nižší než deklarovaná hodnota o více než 10 %, přičemž v bodě A se jeho hodnota měří při jmenovitém chladicím výkonu;

c)

jmenovitá účinnost (EERA ) není nižší než deklarovaná hodnota, měřená při jmenovitém chladicím výkonu, o více než 10 %.

3.

Nepodaří-li se dosáhnout výsledku uvedeného v bodě 2, orgány členských států si pro zkoušení náhodně vyberou další tři výrobky téhož modelu.

4.

Model procesního chladiče se považuje za vyhovující příslušným požadavkům stanoveným v příloze VII, pokud:

a)

průměrný koeficient sezónní energetické účinnosti (SEPR) tří výrobků není nižší než deklarovaná hodnota o více než 10 %, přičemž v bodě A se jeho hodnota měří při jmenovitém chladicím výkonu;

b)

průměrná jmenovitá účinnost (EERA ) tří výrobků není nižší než deklarovaná hodnota, měřená při jmenovitém chladicím výkonu, o více než 10 %.

5.

Nepodaří-li se dosáhnout výsledků uvedených v bodě 4, daný model se považuje za nevyhovující tomuto nařízení.

Orgány členského státu použijí metody měření a výpočtu stanovené v příloze VIII.

Přípustné odchylky při ověřování stanovené v této příloze se týkají pouze ověřování měřených parametrů orgány členských států a dodavatel je nesmí použít jako povolenou odchylku při uvádění hodnot v technické dokumentaci.


PŘÍLOHA XII

Orientační referenční hodnoty, na které odkazuje článek 6

1.

V době vstupu tohoto nařízení v platnost byla pro profesionální chladicí boxy, pokud jde o jejich index energetické účinnosti (EEI), za nejlepší na trhu označena technologie s těmito parametry:

 

Užitný objem (v litrech)

Roční spotřeba energie

EEI

Svislý chladicí

600

474,5

29,7

Pultový chladicí

300

547,5

21,4

Svislý mrazicí

600

1 825

41,2

Pultový mrazicí

200

1 460

41,0

2.

V době vstupu tohoto nařízení v platnost byla pro kondenzační jednotky, pokud jde o jmenovitý chladicí koeficient a koeficient sezónní energetické účinnosti, za nejlepší na trhu označena technologie s těmito parametry:

Provozní teplota

Jmenovitý výkon PA

Příslušný koeficient

Referenční hodnota

Střední

0,2 kW ≤ PA ≤ 1 kW

COP

1,9

1 kW < PA ≤ 5 kW

COP

2,3

5 kW < PA ≤ 20 kW

SEPR

3,6

20 kW < PA ≤ 50 kW

SEPR

3,5

Nízká

0,1 kW ≤ PA ≤ 0,4 kW

COP

1,0

0,4 kW < PA ≤ 2 kW

COP

1,3

2 kW < PA ≤ 8 kW

SEPR

2,0

8 kW < PA ≤ 20 kW

SEPR

2,0

3.

V době vstupu tohoto nařízení v platnost byla pro procesní chladiče, pokud jde o koeficient sezónní energetické účinnosti, za nejlepší na trhu označena technologie s těmito parametry:

Teplonosné médium na straně kondenzátoru

Provozní teplota

Jmenovitý chladicí výkon

PA

Minimální hodnota SEPR

Vzduch

Střední

PA ≤ 300 kW

3,4

PA > 300 kW

3,7

Nízká

PA ≤ 200 kW

1,9

PA > 200 kW

1,95

Voda

Střední

PA ≤ 300 kW

4,3

PA > 300 kW

4,5

Nízká

PA ≤ 200 kW

2,3

PA > 200 kW

2,7


8.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 177/52


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1096

ze dne 7. července 2015

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/ 2001 a (ES) č. 1234/2007 (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 136 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 136 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. července 2015.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)   Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)   Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kód třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

AL

20,6

MA

160,0

MK

48,9

ZZ

76,5

0709 93 10

TR

120,2

ZZ

120,2

0805 50 10

AR

108,1

TR

108,0

UY

135,9

ZA

138,2

ZZ

122,6

0808 10 80

AR

89,3

BR

105,8

CL

132,3

NZ

156,3

US

121,0

ZA

129,9

ZZ

122,4

0808 30 90

AR

117,9

CL

138,9

NZ

235,1

ZA

120,9

ZZ

153,2

0809 10 00

TR

238,6

ZZ

238,6

0809 29 00

TR

258,9

ZZ

258,9

0809 30 10 , 0809 30 90

CL

181,4

ZZ

181,4

0809 40 05

CL

126,8

IL

241,9

ZZ

184,4


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


ROZHODNUTÍ

8.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 177/54


ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2015/1097

ze dne 8. dubna 2015

o slučitelnosti opatření, která Dánsko zamýšlí přijmout podle článku 14 směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách), s právem Unie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (1), a zejména na čl. 14 odst. 2 uvedené směrnice,

s ohledem na stanovisko výboru zřízeného podle článku 29 směrnice 2010/13/EU,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dopisem ze dne 6. ledna 2015 oznámilo Dánsko Komisi určitá opatření, která zamýšlí přijmout v souladu s čl. 14 odst. 1 směrnice 2010/13/EU.

(2)

Komise ve lhůtě tří měsíců od doručení uvedeného oznámení ověřila slučitelnost těchto opatření s právem Unie, zejména pokud jde o proporcionalitu opatření a transparentnost vnitrostátního konzultačního postupu.

(3)

Při posuzování těchto opatření Komise vzala v úvahu dostupné údaje o dánském audiovizuálním trhu, zejména pokud jde o dopad na televizní trh.

(4)

Seznam událostí zásadního společenského významu Dánsko vypracovalo jasným a transparentním způsobem na základě rozsáhlé veřejné konzultace.

(5)

Na základě podrobných důkazů a údajů o sledovanosti poskytnutých dánskými orgány Komise ověřila, že seznam určených událostí vypracovaný podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2010/13/EU splňuje nejméně dvě z následujících kritérií, která se považují za spolehlivé ukazatele společenského významu událostí: i) událost má v určitém členském státě mimořádný celkový ohlas a nemá význam pouze pro veřejnost, která příslušnou sportovní či jinou činnost zpravidla sleduje; ii) událost je všeobecně uznávaná a pro obyvatelstvo daného členského státu má zvláštní kulturní význam, neboť především posiluje kulturní identitu; iii) příslušné události se účastní národní tým v rámci soutěže nebo turnaje mezinárodního významu a iv) událost je tradičně vysílána ve volně dostupném televizním vysílání a mívá vysokou sledovanost.

(6)

Oznámený seznam událostí zásadního společenského významu obsahuje řadu určených událostí, jež jsou považovány za události zásadního společenského významu, kupříkladu letní a zimní olympijské hry. Jak prokázaly dánské orgány, letní a zimní olympijské hry mají vysokou sledovanost a tradičně se vysílají ve volně dostupném televizním vysílání. Navíc mají v Dánsku mimořádný celkový ohlas, neboť jsou velmi oblíbené u široké veřejnosti, a nikoli pouze u veřejnosti, která sportovní události zpravidla sleduje.

(7)

Finále a semifinále mistrovství světa v kopané (muži) a mistrovství Evropy v kopané (muži) jsou rovněž považovány za události zásadního společenského významu. Seznam rovněž obsahuje všechny zápasy, jichž se v rámci uvedených událostí účastní dánský národní tým, jakož i kvalifikační zápasy dánského národního týmu. Jak prokázaly dánské orgány, tyto události mají vysokou sledovanost a tradičně se vysílají ve volně dostupném televizním vysílání. Navíc mají v Dánsku mimořádný celkový ohlas, neboť jsou velmi oblíbené u široké veřejnosti, a nikoli pouze u veřejnosti, která sportovní události zpravidla sleduje. Zahrnují účast národního týmu na mezinárodním turnaji zásadního významu.

(8)

Finálové a semifinálové zápasy, všechny zápasy dánského národního týmu, jakož i kvalifikační zápasy dánského národního týmu mistrovství světa v házené (ženy) a mistrovství Evropy v házené (ženy) mají vysokou sledovanost a jsou tradičně vysílány ve volně dostupném televizním vysílání. Budí nadto v Dánsku nevšední a široký zájem, a to i u veřejnosti, jež tento sport obvykle nesleduje. Národní tým se při nich účastní mezinárodního turnaje zásadního významu. Tento nevšední a široký zájem je o to větší, že dánský národní tým dosáhl na těchto turnajích významných úspěchů.

(9)

Finálové a semifinálové zápasy, všechny zápasy dánského národního týmu, jakož i kvalifikační zápasy dánského národního týmu mistrovství světa v házené (muži) a mistrovství Evropy v házené (muži) mají vysokou sledovanost a jsou tradičně vysílány ve volně dostupném televizním vysílání. Budí nadto v Dánsku nevšední a široký zájem, a to i u veřejnosti, jež tento sport obvykle nesleduje. Národní tým se při nich účastní mezinárodního turnaje zásadního významu. Tento nevšední a široký zájem je o to větší, že dánský národní tým dosáhl na těchto turnajích významných úspěchů.

(10)

Určená opatření nepřekračují rámec toho, co je nezbytné k dosažení sledovaného cíle, a sice ochrany práva na informace a širokého přístupu veřejnosti k televizním přenosům událostí zásadního společenského významu. Tento závěr zohledňuje podmínky, za nichž se předmětné události budou vysílat, definici „oprávněného subjektu televizního vysílání“, úlohu rozhodčího řízení při řešení sporů vzniklých při provádění opatření a skutečnost, že dekret obsahující seznam událostí se bude vztahovat na události, u kterých dojde k uzavření smluv o výlučných právech poté, co dekret vstoupí v platnost. Lze proto učinit závěr, že účinky na právo na vlastnictví zakotvené v článku 17 Listiny základních práv Evropské unie nejdou nad rámec účinků, které jsou neoddělitelně spojeny se zahrnutím událostí na seznam stanovený v čl. 14 odst. 1 směrnice 2010/13/EU.

(11)

Ze stejných důvodů se dánská opatření jeví jako přiměřená k odůvodnění výjimky ze základní svobody volného pohybu služeb stanovené v článku 56 Smlouvy o fungování Evropské unie. Převažujícím veřejným zájmem je zajistit přístup široké veřejnosti k vysílání událostí zásadního společenského významu. Dánská opatření kromě toho nepředstavují diskriminaci ani uzavření trhu vůči subjektům televizního vysílání, držitelům práv nebo jiným hospodářským subjektům z jiných členských států.

(12)

Určená opatření jsou nadto slučitelná s pravidly hospodářské soutěže Unie. Definice oprávněných subjektů, jež mohou vysílat události uvedené na seznamu, je založena na objektivních kritériích, která umožňují skutečnou a potenciální hospodářskou soutěž při získávání vysílacích práv na tyto události. Kromě toho není počet určených událostí nepřiměřený v rozsahu, jaký by narušil hospodářskou soutěž na navazujících trzích s volně dostupným televizním vysíláním a placeným televizním vysíláním. Lze proto zaujmout stanovisko, že účinky na volnou hospodářskou soutěž nejdou nad rámec účinků, které jsou neoddělitelně spojeny se zahrnutím událostí na seznam stanovený v čl. 14 odst. 1 směrnice 2010/13/EU.

(13)

Komise sdělila opatření, jež Dánsko zamýšlí přijmout, ostatním členským státům a předložila výsledky ověřování výboru zřízenému podle článku 29 směrnice 2010/13/EU. Výbor přijal kladné stanovisko,

ROZHODLA TAKTO:

Jediný článek

1.   Opatření, která Dánsko zamýšlí přijmout podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2010/13/EU a která byla oznámena Komisi podle čl. 14 odst. 2 uvedené směrnice, jsou slučitelná s právem Unie.

2.   Opatření přijatá Dánskem se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 8. dubna 2015.

Za Komisi

Günther OETTINGER

člen Komise


(1)   Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.


PŘÍLOHA

VYHLÁŠKA O VYUŽÍVÁNÍ TELEVIZNÍCH PRÁV NA UDÁLOSTI ZÁSADNÍHO SPOLEČENSKÉHO VÝZNAMU

V souladu s § 90 odst. 1 a § 93 odst. 2 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, viz úplné znění č. 255 ze dne 20. března 2014, se stanoví toto:

OBLAST PŮSOBNOSTI

§ 1

(1)

Tato vyhláška upravuje využívání výhradních práv na události zásadního společenského významu provozovateli televizního vysílání. Pojmem „provozovatel televizního vysílání“ se rozumí podnik poskytující služby televizních programů podle § 1 a 2 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

(2)

Výhradní práva na takové události nesmí být využity tak, aby se podstatné části veřejnosti znemožnilo sledovat události v přímém přenosu nebo ze záznamu ve volně dostupném televizním vysílání.

UDÁLOSTI ZÁSADNÍHO SPOLEČENSKÉHO VÝZNAMU

§ 2

V této vyhlášce se pojmem „událost zásadního společenského významu“ rozumí sportovní událost splňující alespoň dvě z těchto podmínek:

(1)

o událost se zajímají jiné osoby, než které obvykle v televizním vysílání sledují daný sport nebo dané sporty;

(2)

událost se týká druhu sportu, který tradičně zaujímá ústřední místo v dánské sportovní kultuře;

(3)

událost většinou sleduje mnoho televizních diváků.

§ 3

Za události zásadního společenského významu se považují tyto události:

(1)

(letní a zimní) olympijské hry: celé hry včetně zahajovacího a závěrečného ceremoniálu s výhradou § 7 odst. 2;

(2)

finálové zápasy mistrovství světa a Evropy ve fotbale (muži): všechny zápasy, jichž se účastní Dánsko, včetně semifinále a finále;

(3)

finálové zápasy mistrovství světa a Evropy v házené (muži a ženy): všechny zápasy, jichž se účastní Dánsko, včetně semifinále a finále;

(4)

kvalifikační zápasy na mistrovství světa a Evropy ve fotbale, jichž se účastní Dánsko (muži);

(5)

kvalifikační zápasy na mistrovství světa a Evropy v házené, jichž se účastní Dánsko (muži a ženy).

VYUŽÍVÁNÍ TELEVIZNÍCH PRÁV

§ 4

Ke znemožnění sledování události podstatnou částí veřejnosti ve volně dostupném televizním vysílání nedochází, pokud:

(1)

je tato událost vysílána na televizním kanále nebo kanálech, k nimž má v době vysílání celkem 90 procent všech domácností přístup na svých televizních přijímačích prostřednictvím antény, satelitu, kabelu nebo IP TV/TV přes internetový protokol a

(2)

přístup domácnosti k události je bezplatný s výjimkou:

a)

koncesionářských poplatků za televizní vysílání a

b)

předplatného hrazeného televizním provozovatelům poskytujícím televizní kanál, jenž je k dispozici v základním balíčku, nebo

c)

předplatného, na jehož základě je poskytován pouze tento kanál, v případě že se nevyžaduje předplacení balíčku.

§ 5

(1)

Provozovatelé televizního vysílání, kteří nejsou schopni využívat výhradní práva na událost zásadního společenského významu v souladu s omezením práva na využívání uvedeným v § 1 odst. 2, viz § 4, a kteří získali výhradní práva na vysílání této události, viz § 3, mohou tyto práva využívat pouze v případě, že mohou na základě dohody s provozovatelem televizního vysílání zajistit, že podstatné části veřejnosti nebude znemožněno tuto událost sledovat v přímém přenosu nebo ze záznamu ve volně dostupném televizním vysílání.

(2)

Provozovatelé televizního vysílání, kteří nejsou schopni využívat výhradní práva na událost zásadního společenského významu v souladu s omezením práva na využívání uvedeným v § 1 odst. 2, viz § 4, a kteří získali výhradní práva na vysílání této události, viz § 3, včas, a pokud je to s ohledem na dobu nabytí těchto práv možné, nejpozději šest měsíců před začátkem události, nabídnou práva provozovatelům televizního vysílání (skupině provozovatelů), kteří (které) jsou schopni(y) využívat výhradní práva na tuto událost v souladu s omezením práva na využívání uvedeným v § 1 odst. 2, viz § 4, aby se zjistilo, zda existují provozovatelé televizního vysílání (skupiny provozovatelů), kteří (které) si přejí uzavřít spravedlivou obchodní dohodu o televizním vysílání této události, viz odstavce 3 a 4 a § 8. V případech, kdy je podle § 6 odst. 1 bodu 1 možné vysílat událost ze záznamu, zahrnuje dohoda nabídnutá provozovatelem televizního vysílání nebo poskytovatelem služeb, který není schopen využívat výhradní práva na tuto událost v souladu s omezením práva na využívání uvedeným v § 1 odst. 2, viz § 4, oprávnění vysílat v přímém přenosu i ze záznamu.

(3)

Provozovatelé televizního vysílání, kterým byla podle odstavce 1 nabídnuta dohoda o vysílání události zásadního společenského významu, viz § 3, musí písemně projevit zájem o uzavření takovéto dohody do 14 dnů od obdržení písemné nabídky obsahující kromě navrhované ceny a dalších smluvních podmínek konkrétní informace o události, včetně informací o tom, kde a kdy se bude konat.

(4)

Ustanovení výše uvedeného odstavce 1 neplatí v případech, kdy provozovatel televizního vysílání nebo poskytovatel služeb prokáže, že žádný provozovatel nebo skupina provozovatelů televizního vysílání, který (kteří) je schopen (jsou schopni) využívat výhradní práva na událost zásadního společenského významu v souladu s omezením práva na využívání uvedeným v § 1 odst. 2, viz § 4, si nepřeje uzavřít spravedlivou obchodní dohodu o vysílání této události.

§ 6

(1)

Události zásadního společenského významu definované v § 3 jsou obecně vysílány v přímém přenosu. Tyto události však mohou být vysílány ze záznamu, pokud je odklad vysílání dán objektivními okolnostmi, např. pokud:

1.

událost probíhá v noci (00:00–06:00 hodin dánského času);

2.

událost tvoří řada souběžných událostí, jako jsou například olympijské hry, nebo

3.

by živé vysílání vyžadovalo časovou úpravu vysílání jiných událostí zásadního společenského významu než událostí uvedených v § 3.

(2)

Vysílání události zásadního společenského významu nesmí být obecně odloženo o více než 24 hodin.

(3)

Ustanovení výše uvedených odstavců 1 a 2 neplatí pro vysílání událostí podle § 5 odst. 4.

§ 7

(1)

Události zásadního společenského významu definované v § 3 jsou vysílány v celém rozsahu, s výhradou níže uvedeného odstavce 2.

(2)

Vysílání letních a zimních olympijských her, viz § 3 bod 1, může být omezeno na širší a reprezentativní výběr pokrytí celé události, jež trvá významně dlouhou dobu, ve formě výňatků, které podávají adekvátní přehled o všech sportech a zúčastněných zemích. Důraz se klade rovněž na pokrytí účasti Dánska a na podmínky stanovené v § 2. Zahajovací a závěrečný ceremoniál musí být vysílán v přímém přenosu a v nezkrácené podobě, s výhradou § 6. Části olympijských her, které nejsou vysílány podle odstavců 1 a 2, mohou být vysílány na kanálech, které nesplňují požadavky § 4.

(3)

Ustanovení výše uvedených odstavců 1 a 2 neplatí pro vysílání událostí podle § 5 odst. 4.

OSTATNÍ USTANOVENÍ

§ 8

Spory týkající se dohody podle § 5 odst. 1–3 o vysílání události zásadního společenského významu, včetně sporů v souvislosti s cenou, musí být řešeny v rozhodčím řízení, viz zákon o rozhodčím řízení.

§ 9

Ministerstvo kultury posoudí vyhlášku do tří let od jejího vstupu v platnost. Posouzení bude zahrnovat vývoj situace z hlediska forem rozšíření a diskuse se zúčastněnými stranami.

PORUŠENÍ PŘEDPISU

§ 10

(1)

Za porušení § 1 odst. 2, § 5 odst. 1 a 2, § 6 odst. 1 a 2 a § 7 odst. 1 a 2 lze uložit pokutu.

(2)

Společnosti atd. (právní subjekty) mohou být povolány k odpovědnosti podle ustanovení kapitoly 5 trestního zákoníku.

§ 11

(1)

Podle § 50 odst. 1 bodu 1 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání může být licence na program vydaná podle § 45 uvedeného zákona dočasně nebo trvale odejmuta, pokud držitel hrubě nebo opakovaně poruší uvedený zákon nebo ustanovení stanovená na jeho základě.

(2)

Podle § 50 odst. 2 bodu 1 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání může Rada pro televizní a rozhlasové vysílání rozhodnout o dočasném nebo trvalém ukončení poskytování programových služeb podle § 47 uvedeného zákona, pokud zapsaný podnik hrubě nebo opakovaně poruší uvedený zákon nebo ustanovení stanovená na jeho základě.

VSTUP V PLATNOST

§ 12

Tato vyhláška vstupuje v platnost dnem 1. května 2015 a použije se na události, v jejichž případě se dohoda o využívání výhradních práv uzavře po tomto datu.

Ministerstvo kultury, dne 19. dubna 2015.

Marianne JELVED/Lars M. BANKE


Opravy

8.7.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 177/60


Oprava směrnice Rady 2006/100/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některé směrnice v oblasti volného pohybu osob

( Úřední věstník Evropské unie L 363 ze dne 20. prosince 2006 )

Strana 214, příloha, oddíl V písm. h), tabulka, sloupce nadepsané „Země“/„Plastická chirurgie – Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 let“:

místo:

„United Kingdom“/„Cirugía plástica“,

má být:

„United Kingdom“/„Plastic surgery“.